Analýza zkušeností vybraných ubytovacích zařízení s poskytováním služeb osobám se zdravotním postižením
Bakalářská práce
Hana Sokolová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Marketingová komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-14 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor’s Dissertation
Analysis of the Experience of Selected Accommodation Facilities Providing Services to Persons with disabilities
Hana Sokolová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Marketing Communication in the Service Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-14 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza zkušeností vybraných ubytovacích zařízení s poskytování služeb osobám zdravotně postiženým zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
--------------------------------------Hana Sokolová V Praze dne 2016-04-14
Ráda bych poděkovala vedoucímu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D., který se ujal mé práce, za skvělé vedení a patřičné rady, které mi byly přínosem a pomohly mi v průběhu zpracování bakalářské práce.
Abstrakt SOKOLOVÁ, Hana. Analýza zkušeností vybraných ubytovacích zařízení s poskytováním služeb osobám se zdravotním postižením. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 51 stran.
Tématem práce je analýza zkušeností vybraných ubytovacích zařízení, které poskytují služby osobám zdravotně postiženým, konkrétně osobám na vozíku. Teoretická část práce obsahuje vymezení základních pojmů cestovního ruchu, jejich rozdělení a specifické zaměření pro osoby postižené. Dále pak zaměření na cílovou skupinu. Definici osoby zdravotně postižené, zejména tělesně postižené. Velmi důležitým bodem jsou podmínky pro využívání bezbariérových staveb občanského vybavení. Zvláštní podmínky, vnitřní prostory a principy přístupnosti, které se týkají ubytovacích zařízení. Nejdůležitějším krokem analytické části jsou samotné rozhovory. Hlavně hloubkové rozhovory s vozíčkáři a organizátory pobytů zaměřených na OZP. Následná analýza popisuje zkušenosti vozíčkářů v rámci bezbariérového ubytování. Návrhová část je zaměřena na doporučení pro poskytovatele ubytovacích zařízení. Ti by se měli více zajímat o certifikáty bezbariérovosti, pečlivě si prostudovat vyhlášku o bezbariérovém užívání staveb, zohlednit potřeby OZP a posílit reklamu pro budoucí zákazníky. Cílem práce bylo zjistit, zda vybraná hotelová zařízení odpovídají požadavkům hendikepovaných. Zdali bezbariérové prostory jsou vyhovující ve všech ohledech a jestli jsou reálné s nabízejícími službami. Mimo jiné bylo cílem výzkumu zjistit důvody výběru daného hotelu a jaké nástroje byly k tomu využity. Výstupem práce je zhodnocení těchto zkušeností v daných ubytovacích zařízení. Následné podrobení zda je bezbariérovost na vysoké úrovni a splňuje požadavky podle vyhlášky.
Klíčová slova: bezbariérový přístup, hendikep, kvalitativní metoda, osoba se zdravotním postižením, přístupný cestovní ruch, ubytovací zařízení, vozíčkář
Abstract The topic of the work is focused on the analysis of the experience of selected accommodation facilities providing services to persons with disabilities, particularly to people in wheelchairs. Theoretical part contains definitations of basic concepts of tourism, tourism deviding and specific focus at people with disabilities. Furthermore, the focus on the target group. Definition of disabled person, especially physically handicapped. Very important point, the conditions for use of public facilities barrier-free buildings. Special conditions, indoors and accessibility principles relating to accommodations. The most important part in analyse are interviews. Especially in-depth talks with people on wheelchairs and organizers of stay for disabled people. Subsequent analysis describes the experiences of accessible accommodation for people on wheelchairs. Forms part focuses on recommendations for providers of accommodation facilities. They should be more concerned about the cerificates of accessibility, carefully read the regulation about barrier free use of buildings, take account the need of person with disabilities and make advertising stronger for future customers. The aim of the thesis was to determine whether a selected hotel facilities mmet the requirements of the disabled. If barrier-free spaces are satisfactory in all aspects and if it real with offering services. Among other things, the aim was to find out the reasons for choosing the hotel and what tools were used for it. The output of the work is evaluate experience in these accommodation facilities. Subsequent submissions if no barriers are at high level and meet the requirements of the regulation.
Key words: barrier-free acces, handicap, qualitative method, person with disabilities, accessible tourism, accommodation facility, wheelchair user
Obsah: Obsah: ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 10 1.1 VYMEZENÍ POJMU .................................................................................................... 10 1.1.1 Cestovní ruch ................................................................................................... 10 1.1.2 Cestovní ruch pro všechny ............................................................................... 11 1.1.3 Přístupný CR .................................................................................................... 11 1.1.4 Sociální CR ...................................................................................................... 12 1.2 CÍLOVÁ SKUPINA ..................................................................................................... 13 1.2.1 Osoba zdravotně postižená ............................................................................... 13 1.2.2 Charakteristika typu postižení .......................................................................... 15 1.2.3 Tělesně postižený ............................................................................................. 16 1.3 BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ STAVEB OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ..................................... 18 1.3.1 Principy přístupnosti do objektů ...................................................................... 19 1.3.2 Vnitřní prostory ................................................................................................ 20 1.3.3 Zvláštní podmínky pro dočasné ubytování ..................................................... 20 1.3.4 Certifikát Bez Bariér ........................................................................................ 21
2
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 23 2.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM – METODY A CÍLE .............................................................. 23 2.1.1 Hloubkové rozhovory....................................................................................... 24 2.2 ČASOVÝ HARMONOGRAM ........................................................................................ 26 2.3 PRVOTNÍ VÝZKUM ................................................................................................... 26 2.4 WEBOVÉ STRÁNKY A DATABÁZE POSKYTUJÍCÍ PŘEHLED O BEZBARIÉROVOSTI UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ................................................................................................... 27 2.5 DOTAZOVANÍ RESPONDENTI A ZAŘÍZENÍ .................................................................. 28 2.5.1 Zařízení ............................................................................................................ 28 2.5.2 Respondenti ...................................................................................................... 29 2.6 OTÁZKY K ROZHOVORŮM ........................................................................................ 30 2.6.1 Rozhovory ........................................................................................................ 31 2.6.2 Vyhodnocení rozhovorů a jejich komparace.................................................... 43
3
NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 45
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 47 LITERATURA .................................................................................................................. 49
ÚVOD Nedílnou
součástí
našich
životů
je
cestování.
Cestujeme
za
poznáním,
dobrodružstvím, vzděláním, pracovně nebo je to naše hobby. Když nás čeká daleká cesta, je za potřebí si předem zajistit ubytování. Pro zdravého člověka se jedná o jednoduchou věc. Nabídek ubytovacího zařízení na internetových serverech je nespočetné množství. Co když ale patříte mezi 10% obyvatel republiky, kteří vyžadují speciálně upravené prostory k volnému pohybu? Osoby zdravotně postižené neboli OZP se bez bezbariérových přístupů neobejdou. Proto musí vybírat mezi specifickým ubytováním, nejlépe z řad bez bariér. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vybraných ubytovacích zařízení, které nabízí bezbariérové ubytování a služby. Cílem je analyzovat úroveň služeb pro OZP na vybraném vzorku zařízení v Moravskoslezských Beskydech. V republice najdeme mnoho hotelů, které sami sebe nezývají „bezbariérové“, ale při bližším prozkoumání je možné zjistit, že tomu tak úplně není. Jeden přístupný pokoj a výtah v budově neznamená, že lidem s hendikepem nabídnou stejné služby jako těm bez hendikepu. Na tomto základě jsme si položili tvrzení, tedy hypotézu, vhodnou pro celkovou realizaci práce. Odpovídají bezbariérová zařízení skutečným požadavkům hendikepovaných? Principem bylo oslovit sektor tělesně postižených a na základě jejich zkušeností vybrat dané subjekty. Ty byly ohodnoceny jak samotnými vozíčkáři, tak i zaměstnanci či majiteli daných institucí. Posléze byly podrobeny analýze přístupnosti. Následující hotely se nacházejí v Beskydech. Všechny se prezentují jako bezbariérově přístupné a otevřené k ubytování osob na vozíku. Informací k teoretické části tématu se nachází dostatek. Z odborné literatury je několik publikovaných prací, zabývající se bezbariérovými stavbami. Ve všech případech jsou odvozeny z vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj, o technických požadavcích staveb pro osoby s hendikepem. Tato literatura je velmi nápomocné při navrhování a projektování staveb bez bariér. Informace o tělesně postižených jsou čerpány z informační publikace s názvem Tělesně postižený od Buřvalové a Reitmayerové. Samotná teoretická část práce začíná s vysvětlením pojmů cestovního ruchu, které jsou úzce spojeny s ubytováním konkrétního segmentu a to osob se zdravotním postižením. Z počátku jsou naznačeny termíny cestovního ruchu, které se prolínají se specifickými formami a mají společnou myšlenku, jak uspokojit a co nabídnout OZP při cestě za ubytováním. Následující kapitola popisuje osobu zdravotně postiženou a typy postižení. Veškerý prostor je věnován lidem s tělesným postižením, tedy těm, kteří k pohybu
8
potřebují vozík. Hlavním zaměřením jsou speciální požadavky v rámci dočasného ubytování, jejich principy, zvláštní podmínky a přístupnost. Okrajově je zmíněn certifikát „BEZ BARIÉR“. Co toto označení znamená a za jakých podmínek je ubytovací zařízení označeno tímto symbolem. Zdroje poznání využity v praktické části vychází z internetových zdrojů, které uvádí mnoho webových stránek s informacemi o dostupnosti bezbariérových subjektů, například portál jedemetaky.cz. Těmto internetovým databázím je věnována samostatná kapitola. Rozhovory s respondenty byly nápomocné k určení jednotlivých zařízení a jejich popisu. Díky těmto zdrojům bylo snazší vytvořit seznam otázek a ty následně aplikovat do samotné analýzy. Vzhledem ke specifikaci tématu byl vybrán kvalitativní výzkum formou hloubkových rozhovorů. Nejprve byl uskutečněn pilotní rozhovor, který nás uvedl do problematiky tématu. Skrze něj byly vybrány subjekty přístupné pro vozíčkáře s nabídkou více než jednoho bezbariérového pokoje a přijatelné ceny. Respondenti byli vybráni na základě pilotního rozhovoru, kde byly poskytnuty kontakty na organizátory rekreačních a rekondičních pobytů pro osoby tělesně postižené. OZP hodnotitelé jsou členy těchto zmíněných organizací. Otázky k rozhovorům se týkají celkové bezbariérovosti vybraných subjektů, nabídky služeb a spokojenosti s personálem. Mezi další respondenty patří zaměstnanci či majitelé subjektů. Tyto otázky jsou odlišné. Zaměřují se především na potencialitu OZP jako zákazníka a jejich zaměření. Závěrem je mé vyjádření k daným subjektům, které jsem osobně navštívila a také je ohodnotila. Výsledkem analýzy je vyhodnocení vybraných subjektů s poskytováním služeb postiženým osobám na základě hloubkových rozhovorů a jejich porovnání. V návrhové části je doporučení pro tyto subjekty v obecném měřítku. Při zpracování závěrečné práce bylo využito několik základních metod výzkumu. Hlavním postupem byla analýza, která má primární uplatnění v této závěrečné kvalifikační práci, hloubkové rozhovory k ujasnění tématu a vzájemná komparace.
9
1
TEORETICKÁ ČÁST Následující témata vysvětlují pojmy týkající se teoretické průpravy k obsahové látce
práce. Najdeme zde objasnění základních pojmů cestovního ruchu, cílové skupiny a principy bezbariérového užívání staveb.
1.1 Vymezení pojmu 1.1.1 Cestovní ruch Cestování, neboli cestovní ruch, je chápan jako hromadné výlety do turisticky atraktivních míst, spojené s dočasným pobytem. CR nastává tehdy, kdy se jedná o úkaz hromadný a jsou využity nabízené produkty (ubytování, strava,...) ve specifických institucích. Cestovní ruch je v anglicky mluvících zemí znám pod pojmem „Tourism“ a v dalších jazycích je taktéž rozpoznáván pod tímto termínem. Putování za poznáním začalo již v polovině 19.století. Zaobírat se tímto tématem došlo začátkem 20.století, kdy cestovní ruch byl vnímat jako obor bádání. (Kotíková, 2013). Než se začneme zabývat druhy cestovního ruchu, vysvětleme si, co je vlastně cestovní ruch. „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, s.18). Pásková a Zelenka ve své knize Výkladový slovník cestovního ruchu (2012) hovoří o účastnících cestovního ruchu cestujících ze svého bydliště do míst svého zájmu na dobu kratší než 12 měsíců za účelem rozptýlení, zotavení, vzdělání a jiné. UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) stanovila globálně uznávanou definici pro turismus a to „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší, než je stanoveno1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (artslexikon, 2013). Švýcarští vědci K.Krapfa a W. Hunziker definovali cestovní ruch mezi prvními ve své pubikaci Grundriss der Allgemeine Fremdenverkehrslehre. „Soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti.“ (Hunziker a Krapf, 1942, s.21).2 „Na cestovní ruch je ale také možné nahlížet jako na samostatný druh ekonomické 1 2
Kratší než jeden rok KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6.
10
činnosti, konkrétně činnosti spojené s obsluhováním účastníků cestovního ruchu.“ (Beránek a kolektiv, 2013, s. 11). Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá specifickým druhem CR, za zmínku stojí „CR osob s handicapem“ o kterém se zmiňuje K.Ryglová, M.Burian a I. Vajčnerová v knize Cestovní ruch – Podnikatelské principy a příležitosti v praxi (2011). Poukazují na to, že roste počet indisponovaných lidí, kteří rádi cestují a turistické organizace berou v potaz jejich specifické požadavky.
1.1.2 Cestovní ruch pro všechny Základní myšlenkou CR je umožnit cestování pro všechny. Avšak existuje velké množství lidí, kteří si nemohou dovolit cestovat bez překážek. Mezi nejčastější důvody řadíme nedostatek financí a nevyhovující ekonomické a sociální prvky. Zlepšením těchto podmínek dochází k naplnění základní myšlenky CR pro všechny. Tento druh cestování si klade za cíl uspokojit širokou škálu zákazníků, mezi které patří i osoby zdravotně postižené, které jsou hlavním aspektem této práce. Turistické destinace by proto měly být jednoduše dosažitelné a schopné nabídnout služby a opatření jak pro OZP, tak i pro sociálně odlišné skupiny. V případě OZP hovoříme o tzv. přístupném CR. Pod toto téma spadá i sociální CR, který je specifický svým zaměřením. (kazuist, 2010).
1.1.3 Přístupný CR Přístupný (bezbariérový) cestovní ruch nemá v České republice ucelenou definice. Jedná se o poměrně nový pojem a žádná literatura ji nezmiňuje. Je součástí CR pro všechny. Konkrétně se zaměřuje na potřeby osob, které jsou omezeny trvale, či dočasně pohybem, schopnosti vidět, slyšet, vnímat, cítit a jiné. Přístupný CR zajišťuje lepší podmínky pro tuto skupinu lidí a snaží se uspokojit jejich poptávku. Mimo OZP je také zaměřen na poskytovatele turistických služeb, kteří podporují tento rozvoj. (kazuist, 2010). Orientuje se hlavně na přístupnost cestování a zlepšení kvality služeb. Přístupný CR se opírá o základy tzv. univerzální designu. (kazuist, 2010). U univerzálního designu jde o produkt, navržený designérem, který je celosvětově výhodný a uspokojí širokou škálu zákazníků. Původně byl navržen pro zdravé osoby, ale 11
časem byl vytříbený a upravený tak, aby svými parametry vyhovoval všem potencionálním uživatelům, tedy i invalidním lidem. (Goldsmith, 2000). V minulém století (1999) byl proveden evropský výzkum Johna Gilla, který je zaměřen na pohyb handicapovaných osob v Evropě. Na evropskou populaci, která tehdy činila 800 miliónů, připadají tyto počty. (Hájková a kol., 2006). 3 mil. osob na vozíků, 45 mil. osob neschopné chůze bez pomoci, 11 mil. se sníženým pohybem, 30 mil. osob s mentálním postižením, 80 mil. osob nedoslýchavých, 1 mil. nevidomých, 11 mil. slabozrakých a mnoho dalších. Na popud neuspokojených osob se zdravotním postižením byla založena evropská síť ENAT (European Network of Accessible Tourism). Která se snaží zdokonalit přístupný CR tím, že sdružuje veškeré cenné informace a vědomosti o přístupnosti turistických destinací a sdílí je po celém světě. Ve spolupráci s partnery vznikl projekt ATHENA na cestách (2010) a byla vydána publikace, která se touto problematikou podrobně zabývá.
1.1.4 Sociální CR Obecně se CR dělí podle forem, které jsou rozděleny do mnoha kritérií. Pomáhá konkrétně definovat podstatu a výsledný záměr účastníka. Ze sociálního hlediska jde o další specifika jako je návštěva příbuzných, známých či etnika. Sociální cestovní ruch je forma cestování která se zaměřuje na sociálně slabé osoby, postižené, psychicky či fyzicky indisponované a další. Jejich náklady jsou hrazeny úplně nebo částečně zaměstnavatelem, státem apod. (Hesková a kol., 2006). Sociální CR je „druh CR, typologizovaný podle způsobu hrazení nákladů – část nákladů nebo celé náklady na cestování pro sociálně znevýhodněné osoby, nebo pro osoby v rámci motivačních programů hradí instituce, stát, zaměstnavatel, nadace apod.“ (Pásková a Zelenka, 2012, s. 532). Definice podle mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch OITS zmiňuje, že sociální CR by měl vycházet vstříc lidem s nízkými příjmy a to nejen tím, že jim usnadní možnost cestovat, ale rozšíří rozvoj turistických organizací. ISTO přijal termíny, které interpretují sociální CR jako „Turismus pro všechny“ a „Solidární turismus“. (OITS-ISTO, 2010). Globální etický kodex cestovního ruchu se odkazuje na článek 7 „Právo na turismus“, podle kterého „za podpory veřejných orgánů by měla být rozvíjena sociální turistika, zvláště asociativní turistika, jež umožňuje všeobecný přístup k rekreaci, cestováním a 12
dovoleným.“ (2001, s.5.). Minnaert, Maitland a Miller (2007;9) vysvětlují, že tento druh CR má morální hodnotu, jehož hlavním cílem je výměnná prosperita. Rozlišuje, zda iniciativa směřuje k účasti sociálního CR pro znevýhodněné skupiny nebo pro ty, kteří chtějí zvýšit jejich ekonomický zisk. V roce 2009 vznikla evropská inciativa “Calypso”, která podporuje sociální CR. Jejim cílem je zpřístupnit cestování pro znevýhodněné rodiny a podpořit hospodářství a zaměstnanost v dané oblasti. Specializuje se na seniory, mladistvé od 18 do 30, rodiny s nízkými příjmy a zdravotně postižené. (bookshop.europa, 2011).
1.2 Cílová skupina 1.2.1 Osoba zdravotně postižená Zdravotní postižení „je postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít character trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denní aktivit. Jestliže začne zdravotní postižení omezovat osobu v jejím společenském životě, jedná se o handicap.” (Zdařilová, 2007, s.8). Handicap nesouvísí pouze se zdravotně postiženou osobou, ale i se zdravým jedincem, který je ze zdravotních důvodů nucen se částečně vzdát sociální činnosti (2007). „Za osoby se zdravotním postižením považujeme ty osoby, u kterých dochází v důsledku zdravotního poškození ke snížení některých funkcí, a v důsledku toho ke znevýhodnění.” (Kotíková, 2013, s. 162). MPSV (portal.mpsv, 2015) podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti udává definici, kdo je „osoba zdravotně postižená”. Jedná se o fyzické osoby, které jsou státním orgánem uznány: a) Invalidním ve 3 stupni (pokles pracovní úrovně o 75%) b) Invalidním v 1-2 stupni (pokles pracovní úrovně v rozmezí 30% - 50%) c) Zdravotně znevýhodněnými Osoby, které jsou zdravotně indisponovány (tělesně, smylově, duševně) déle než jeden rok, jsou považovány za invalidní. Musí mít písemné doležení schválené sociálním orgánem, že se opravdu jedná o OZP. Podle tiskové zprávy, kterou vydal Úřad práce ČR, byla začátek roku 2015 znovu 13
zavedena kategorie osob zdravotně znevýhodněných. Osoby schopny výkonu práce, ale z důvodu minimálně rok trvajícího špatného zdravotního stavu jsou omezeni. Na základě tohoto ujednání spadají do kategorie OZP. “Základní postižení lze vymezit jako poškození nebo ztrátu určitého orgánového systemu. V důsledku toho dochází k narušení, omezení či úplné ztrátě některé ze standardních funkcí. Handicap, jak už jsme zmiňovali, představuje znevýhodnění dané nejen určitým omezením nebo postižením, ale i mírou jeho subjektivního zvládnutí a sociální pozicí jedince ve společnosti.” (Buřvalová, Reitmayerová, 2007, s.2). OZP se vyskytuje poměrně velké množství, které se mění rok od roku. S některým postižením se již narodíme (3-5%), další získáme neštastnou náhodou při úrazu či onemocnění. K největšímu nárustu zdravotního postižení, až 50%, dochází v důsledku opotřebování tělesné schránky, tedy stárnutí. Tato postižení rozdělujeme na smyslové, mentální a tělesné (2007). Statistický úřad vydává statistiky, které se týkaji OZP. Tyto statistiky nejsou prováděny stále. Roční rozdíly jsou od sebe minimální, tedy počet OZP nestoupá či neklesá natolik, aby mělo docházet k pravidelnému měření této problematiky. Nejnovější analýzou je „Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13” z roku 2013. Z tohoto šetření vycházíme a následující tabulky demonstrují tuto problematiku. Tabulka č. 1: Základní charakteristiky zdravotně postižených osob v ČR Počet obyvatel (stav k 31.12.2012) * Celkem
Počet zdravotně postižených osob **
10 516 125
1 077 673 Pohlaví
Muži Ženy
5 164 349 5 351 776
512 761 564 912 Věkové složení obyvatel
0 - 14 let 15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 - 74 let 75 +
1 560 296 1 881 844 2 495 730 2 075 490 1 794 618 708 147
64 307 65 143 109 947 206 891 333 211 298 174
Zdroj: Český statistický úřad * Zdroj dat: www.czso.cz/Kód: e-4003-13 ** Narození do 31.12.2012
Z tabulky č.1. můžeme vyčíst, že k 10 516 125 počtu obyvatel připadá 1 077 673 osob
14
zdravotně postižených, což činí 10,2%. Největší počet zdravotně postižených postihuje věkovou kategorii 60 – 74 let. Jak jsme se zmínili výše, jedná se o přirozený proces stárnutí a osoby v této kategorii mají sklon k demencím a jiným chorobám, které se řadí k mentálnímu typu postižení. Tabulka č.2.: Typ zdravotního postižení podle věkové kategorie Věková skupina 0-14 15 - 29 30 - 44 45- 59 60-74 75 +
Typ zdravotního postižení Tělesné
Zrakové
Sluchové
Mentální3
Duševní4
20 077 29 499 38 444 89 516 157 622 165 009
6715 4501 7892 14 851 19 796 48 440
3811 2537 5682 8086 17 215 49 144
15 683 19 394 22 216 15 660 13 919 17 703
10 538 12 590 21 242 30 518 31 596 39 032
Zdroj: Vlastní zpracování podle Českého statistického úřadu
Tato tabulka ukazuje počet tělesně postižených podle jejich typu a věku. Z výsledku vyplývá, že nejvíce OZP se řadí do kategorie 75+ s tělesným postižením.
1.2.2 Charakteristika typu postižení Druhů postižení máme mnoho, proto si vysvětlíme nejčastější rozdělení se kterým se můžeme setkat. (Zdařilová,2007). •
Tělesné omezení o Bez mentálního postižení – schopný chůze, neschopný chůze o S přidruženým mentálním postižením – schopný chůze, neschopný chůze
•
Smyslové omezení o Zrakové postižení – slabozraký, nevidomý HLUCHOSLEPÝ o Sluchové postižení – nedoslýchavý, neslyšící
•
Mentální omezení – mentální postižení, lehké mentální postižení
Specifickým druhem je hluchoslepota, která se nedá zařadit do žádné kategorie. Jedná 3 4
Poškození mozku – retardace, autismus, těžké poruchy chování Psychická porucha – alkoholismus, kleptomanie, anorexie, nespavost, deprese, schizofrenie
15
se o mix ztráty sluchu a strachu. Nejčastěji postihuje seniory a děti s vrozenou vadou. V takovém případě dochází k velkému komunikačnímu problému, ale i orientaci v prostoru aj. Minimálně dvakrát do života se staneme pohybově omezení. Když se narodíme a poté ke konci života. Proto rozdělujeme čtyři základní skupiny osob s omezeností pohybu nebo orientaci (2007): 1. Osoby se zdravotním postižením a. pohybovým b. zrakovým c. sluchovým d. dočasným5 2. Senioři 3. Osoby s dočasným pohybovým omezením6 4. Osoby malého či nadměrného růstu. Postižení rozdělujeme na vrozené a získané. S vrozeným se jedinec narodí a adaptuje se do života jednodušeji než ty, které postihne postižení během života. Je to i proto, že nezná život bez nemoci a není schopen tedy porovnat, zda by bylo jeho žití jednodušší. I přesto se musí neustále přizpůsobovat své zdravotní situaci. Získané postižení nastává po úrazu, nemoci, infekci nebo stárnutí. Přizpůsobení se nově nabytého handicapu není pro dříve zdravého člověka jednoduché. V mnoha případech jsou poznamenání a podepisuje se na jejich duševním stavu (trauma). Z jiného pohledu může mít jeho zkušenost ze „zdravého“ života dobrý vliv na smíření se s handicapem. (Buřvalová a Reitmayerová, 2007).
1.2.3 Tělesně postižený Neboli osoba s omezenou schopností pohybu a orientace je „osoba se zdravotním postižením, senioři, osoby s dočasným pohybovým omezením, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby malého či nadměrného růstu.” (Zdařilová, 2007, s.8). Ve vyhlášce MMR č. 369/2001 Sb., o obecným technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, je tento pojem vysvětlen „osoby postižené 5 6
Akutní úraz, náhlá zdravotní indispozice Těhotné ženy, rodiče s dětmi v kočárcích i bez nich
16
pohybově, zejména osoby na vozíku, zrakově, sluchově, osoby porkočilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobu s mentálním postižením.” (Šnajdarová, 2007, s.20). Tělesného postižení si všímáme také z hlediska pohybové poruchy nebo vnímání zevnějšku. Rozdělujeme je podle pohyblivosti: •
lehké: svobodná mobilita
•
středně těžké: mobilita s otopedickými pomůcky
•
těžké: nehybný,
a dále podle hybnosti: •
dolních končetin
•
horních končetin
•
mluvidel a mimiky
•
kombinací druhů již zmíněných.
V důsledku výše zmíněných omezení také dochazí k nedostatku sociálního kontaktu a tím k duševním problémům. (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Drtivá většina lidí se domnívá, že slovo „handicap” vyjadřuje pohybové nebo zdravotní postižení. Tato restrikce se týká i seniorů, těhotných žen a osob po úrazech, jejiž společenské začlenění je částečně ohraničené. (Zdařilová, 2007). Handicapovaný člověk není člověk nemocný, nýbrž motoricky omezený a špatně se orientující. (Filipová, 2002). Za zmínku stojí dětská mozková obrna. „Jedná se o postižení mozku v raném stádiu vývoje. Dětská mozková obrna se považuje za nejčastější příčinu vzniku tělesného postižení. Podle údajů Jesenského, následky DMO je poznamenána celá polovina lidí s tělesným postižením v ČR.“(Buřvalová a Reitmayerová, 2007, s.3). K nejčastějším důvodům patří nedonošenost dítěte, nemoc matky během těhotenské fáze nebo infekční nákaza novorozeně. Při DMO jsou poškozeny mozkové buňky, při kterých může docházet k dalším poruchám centrální nervové soustavy. Za další příčinu tělesného postižení mohou nemoci v průběhu života. Jako příklad uvedeme roztroušenou sklerózu, poranění míchy, poranění horní a dolních končetin. Ve většině případů se jedná o kombinaci postižení, které bývá doprovázeno dalšími dysfunkcemi (2007). Nejznámější občanské sdružení, které pomáhá lidem s handicapem je Národní rada
17
osob se zdravotním postižením v ČR. Vznikla v roce 2000 a je součástí stovek členských organizací, která spojuje přes 300 tisíc OZP. Za cíl si klade integrování omezených osob do společnosti, chránit jejich práva, informovat společnost o této tématice, vydávat publikace a další. (nrzp, 2010).
1.3 Bezbariérové užívání staveb občanského vybavení Ubytovací
zařízení
spadají
pod
„stavby
občanského
vybavení”.
Jde
o
nejfrekventovanější veřejné prostory. Kromě výše zmíněného mezi ně patří obchody a služby, veřejná správa, policie, nemocnice, budovy veřejné dopravy, sportovní, kulturní, duchovní stavby a jiné. Je tedy nutné brát ohled na účel i věkovou kategorii uživatelů při navrhování bezbariérovosti. (Šestáková a Lupač, 2010). Bezbariérové prostředí musí být „vlastnost prostředí a jeho parametrů, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo participace na společenském životě. Jedná se zároveň o souhrn fyzických a mentálních schopností jednotlivců, které spolu vytvářejí podmínky pro integraci osob s omezenou participací.” (Zdařilová, 2007, s.8). Bariéry vytváří negativní dopad na společenskou interakci. Bezbariérovost se týká staveb, dopravy, komunikací i psychiky. Je nutné se těmto překážkám vyhnout a pokusit se je efektivně odstranit. V souladu s platnou legislativou nařízenou pro užívání bezbariérových staveb (2007). Již zmíněna vyhláška č.369/2001 detailně popisuje podmínky, které musí tyto stavby splňovat. V třetí části7 paragrafu §12 Ostatní prostory, odstavci 4 jsou popsány splňující požadavky pro ubytovací zařízení a hromadné ubytovny, které disponují 10 a více pokoji. Na sto pokojů připadá jeden bezbariérový pokoj, tedy 1% pokojů při celkovém počtu vyšším než 100 pokojů. U hygienických zařízení se musí nacházet hmatatelný orientační znak v blízkosti kliky u dveří. Další odstavec upozorňuje na mezinárodní symbol přístupnosti, kterým bývá označena každá organizace a její prostory. Včetně tabule upozorňující na přístup k nim. (Filipiová, 2002).
7
Řešení staveb bytových domů, staveb pro sociální péči, staveb v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob, staveb určených pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením a staveb škol, předškolních a školských zařízení.
18
1.3.1 Principy přístupnosti do objektů Principy přístupnosti se liší podle zdravotních omezení. Bezbariérové užívání je tedy specifické pro každou skupinu a proto je důležité dodržovat metodické postupy při realizaci bezbariérovosti. Problém u pohybově postižených nastává zvláště u fyzických překážek - výškové rozdíly, průjezdy, manipulační prostor, umístění ovládacích zařízení mimo dosah. (Zdařilová, 2007). Při navrhování budovy musíme myslet i na další hlediska, které musí splňovat dané předpoklady (2007): •
dostupnost budovy od zastávek městské hromadné dopravy
•
speciální vybavení, interiér
•
horizontální a vertikální pohyb v budově
•
hygienické prostory
•
vstupní prostory – vnitřní a vnější
•
a další.
„Přístup do všech prostor určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy.“ (Šestáková a Lupač, 2010, s. 26). U staveb, které využívají bezbariérový přístup jiný než je hlavní vstup je nutné umístit označení, které na tuto změnu upozorňuje. (Zdařilová, 2007). K přístupu k dokončeným stavbám se vstupem do podlaží lze v některých případech využít zdvihací plošinu. Dvoupatrové budovy, které nemají výtah ani bezbariérovou rampu a z technických důvodů nemohou tuto změnu provést, musí mít přístupné aspoň vstupní haly (2010). Zdvihací plošina je „svislá zdvihací plošina určená pro dopravu osob na vozíku nebo šikmá zdvihací plošina (poháněný schodišťový výtah) určená pro dopravu osob na vozíku“ (Šnajdarová, 2007, s. 20). Vstupní dveře nebo dvoukřídlé dveře musejí jít otevřít minimálně 900 mm. Dveře musí mít vodorovná madla přes celou jejich šířku s výjimkou automatických dveří. Dveře směji být prosklené od výšky 400 mm nebo chráněny speciálním sklem před poškozením vozíkem. Zvonkové zařízení musí být ve výši od země 1200 mm. Vstupní prostor musí být velmi dobře ozářen. (Filipiová, 2002).
19
Pokud se u dveří nachází práh ve výšce do 20 mm, je nutné zajistit rampový nájezd k překonání této překážky. (Zdařilová, 2007).
1.3.2 Vnitřní prostory Podle knihy Bezbariérové stavby „plocha pokoje v ubytovací jednotce se navrhuje v závislosti na počtu ubytovaných osob a na kategorii ubytovacího zařízení (označeno hvězdičkami), pokoj určený pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi prostory.“ (Šnajdarová, 2007, s.114). Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku8 různými směry v úhlu 90°- 180° je 1200 x 1500 mm. Vnitřní prostory pobytových místnosti musí umožnit vozíku otáčení o 360°. Aby se vozík dostal pod stůl, tedy podjel jim, je nutné dodržovat parametry výšky, šířky i hloubky, což činní 70mm; 800mm; 600mm (2007). Povrchy podlah musí být
ze speciálního materiálu, aby odpovídaly koeficientu
smykového tření. Okna musí mít pákové kliky nad podlahou 1100 mm. Šířka dveří nejméně 800 mm a jejich otevírání ve výší 800 – 900 mm s madly přes celou šířku dveří. Podle norem hygienických zařízení musí být záchodová mísa ve výši 500 mm nad podlahou, na obou stranách sklopná madla ve vzájemné vzdálenosti 600 mm. Dveře se musí otevírat směrem ven. Zámek by měl být odemykatelný zvenku. Kabina toalety, včetně umyvadla, má rozměry 1600 x 1800 mm. Vedle umyvadla musí být opět madlo. Nastavitelné zrcadlo. Sprchové boxy o rozměru 1400 x 1400 mm musí být se sklopným sedátkem ve výši 500 nad podlahou. V dosahu sedátka madla a sprchová hlavice. (Filipiová, 2002).
1.3.3 Zvláštní podmínky pro dočasné ubytování Recepce musí být naprosto přístupná, bez ostrých hran a výčnělků. Pult v maximální výšce 800 mm nad podlahou, 900 mm v nejmenší délce. Hygienické zařízení, v 3-5 hvězdičkovém hotelu, má každý pokoj vlastní. S přístupem z předsíně s umyvadlem, sprchou či vanou, přizpůsobené k manipulování s vozíkem. Nižší ubytovací kategorie musejí mít na pokoji aspoň jedno umyvadlo. Každé podlaží má jednu sdílenou koupelnu 8
Základní rozměrové parametry vozíku – 1200 x 700(800) mm.
20
pro 10 pokojů. Oddělené záchody pro muže a ženy. Součástí musí být kabinka pro osobu na vozíku. Ve stravovacích prostorech musí být WC taktéž pro ženy a muže zvlášť s předsíni a umyvadlem. Minimálně jedna záchodová kabina pro osoby na vozíku. (Šnajdarová, 2007). „K překonání rozdílu výškových úrovní se ve stavbách navrhují výtahy určené pro dopravu osob (nebo osob a nákladů), výtahy určené pro dopravu nákladů, výtahy požární a výtahy evakuační.“ (2007, s. 58). Ubytovací zařízení s minimálně dvěma podlažími musí mít výtahy. Se čtyřmi a více již evakuační výtahy. Výtahy jsou naprosto neodmyslitelnou součástí nejen ubytovacího zařízení, ale také i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Rozeznáváme 3 typy výtahů pro tuto specifickou skupinu, které se liší svou nosností a rozměry kabiny (2007): •
Typ 1 – osoba na vozíku
•
Typ 29 – osoba na vozíku s doprovodem
•
Typ 3 – osoba na vozíku a další osoby (otáčení vozíku)
Parkoviště hotelů by měla mít minimálně 50 % parkovacích a odstavných míst pro OZP (2010). Minimální šířka vyhrazeného parkovacího stání, včetně manipulační plochy, je 3500 mm. Podélné stání při chodníku minimálně 7000 mm. (Šestáková a Lupač, 2010).
1.3.4 Certifikát Bez Bariér Značka „Bez Bariér“ je certifikované označení přidělované ubytovacím a stravovacím zařízením. Subjekty označené touto značkou demonstrují, že vyhovují veškerým kritériím a jsou tedy vhodné pro osoby tělesně, sluchově či zrakově postižené. Díky spolufinancování z veřejných fondů je tato značka zcela zdarma a platnost činí dva roky. Je tedy vhodné se o ni ucházet, pokud chceme oslovit širší klientelu. Osoby se zdravotním postižením jsou věrní zákazníci. Jejich výběr je omezený, proto se opakovaně vrací do prověřených míst, které vyhovují jejich speciálním požadavkům. Značka je propagována jak mezi organizacemi sdružující OZP, tak i na webových stránkách jedemetaky, na seminářích a dalších místech, kde držitelé tohoto certifikátu mohou prezentovat sami sebe. (jedemetaky, 2012). Certifikační proces (udělení značky) vyřizuje certifikační bod. V České republice jsou 9
Povinné podle vyhlášky č. 369/2001 Sb.
21
dva body, v Moravskoslezském kraji a bod pro Orlické hory a Podorlicko. K hodnocení slouží dotazník, který se týká bezbariérovosti a přiložených fotografií. Po žádosti certifikačního bodu o zařazení do databáze, se vyhodnocuje plnění podmínek a rozhodnutí o vystavení certifikace. Pokud získáte certifikát, náleží k ní i značka „Bez Bariér“ a objekt je zařazen do databáze. Nejpozději do půl roku od udělení značky navštíví zástupci certifikačního bodu daný subjekt a provedou kontrolu. Podmínky certifikace jsou rozděleny do skupin odrážející potřeby osob: a) Přístup k objektu a parkování •
Výtah
•
Schodiště
•
Nájezdová rampa
•
Zdvihací plošina
•
Přístupový chodník
•
Bezbariérový vstup
b) Vnitřní bezbariérovost •
Bezbariérové ubytování
•
Bezbariérové hygienické zařízení
•
Schodiště
•
Výtah
•
Zdvihací plošina
c) Personál a služby •
Asistenční služby
Podmínkou získání značky je alespoň 50% z výše zmíněných klíčových parametrů. (jedemtaky, 2012).
22
2
ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část bakalářské práce je zaměřena na hodnocení vybraných ubytovacích
zařízení osobami zdravotně postiženými. Dále pak vyjádření kompetentní osoby v daném subjektu z jejich pohledu nabídky pro OZP. A na závěr můj osobní postoj k bezbariérovosti zařízení jako nestraný hodnotitel. Cílem bylo zjistit, zda vybrané instituce nabízí dostačující bezbariérové podmínky a co je pro imobilní osoby stěžejním faktorem při výběru ubytování. V práci jsou zahrnuty názory na bezbariérovost, zkušenosti a problémy s tím spojené. Dále pak postoj subjektů k této kategorii potencionálních zákazníku a jejich nabídka. Vzhledem k tématu práce byl vybrán kvalitativní výzkum. K tomuto přístupu je nutné si položit výzkumnou otázku. Podle J. Hendla “otázky může modifikovat nebo dopňovat v přůběhu výzkumu, během sběru a analýzy dat. Z tohoto důvodu se někdy kvalitativní výzkum považuje za emergentní nebo pružný typ výzkumu. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale take hypotézy i nová rozhodnutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plan a pokračovat při sběru dat i jejich analyze.” (2005, s. 50). Zvolili jsme tedy tyto výzkumné otázky: 1. PRVOTNÍ VÝBĚR SUBJEKTU a. Jaké nástroje jsou využity při výběru daného subjektu? b. Na jakém základě byl subjekt vybrán? 2. KRITÉRIA BEZBARIÉROVOSTI ZAŘÍZENÍ a. Co požadují OZP v rámci vyhlášky o bezbariérovém užívání? b. Jaké jsou z hlediska nabídky a jak jsou splněny ve skutečnosti? 3. CENA a. Je výběr zařízení finančně omezen?
1.4 Kvalitativní výzkum – metody a cíle Tento způsob výzkumu je vyhovující z patřičných důvodů, které prohloubily znalost problematiky. Osobní kontakt s danými respondenty ukázal nové poznatky a otevřel 23
neznámé otázky. Prvotní myšlenka směřovala k hlubokému porozumnění dané problematiky na základě reálných zkušeností. Z výsledků jednotlivých rozhovorů se určila výsledná hypotéza, neboli závěr pro subjekty ubytovacích zařízení s poskytováním služeb osobám zdravotně postižených. Definice tohoto výzkumu zní: “Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumnění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.” (Creswell, 1998, s.12).10 Principy kvalitativního výzkumu spočívají v (Kozel a kol., 2011): •
definování nových otázek, hypotéz
•
novém pohledu na problematiku
•
nízkém počtu zkoumaných osob
•
malé spolehlivosti zjištěných dat
•
platnosti výsledku založena na realném měření určitého cíle
Cílem je nalezení motivů, příčin a důvodů dané otázky, pomocí spolupráce s jednotlivci či skupinami. Názory, poznámky jsou rozebrány, často psychologicky. K tomu je zapotřebí odborník. Nejčastěji se uskutečňují pomocí společných diskusí a hloubkových rozhovorů(2011).
1.4.1 Hloubkové rozhovory Základní metodou určenou k výzkumu byly hloubkové rozhovory. K této metodě bylo přistoupeno z důvodu sběru informací od specifické skupiny lidé. Rozhovory s OZP otevírají jiný pohled na dané téma a jejich osobní zkušenosti a hodnocení jsou velice ceněny. Tento přístup je podrobnější a vzhledem ke vzájemné konfrontaci i jasnější k doposud známým informacím. „Metoda se využívá, když je cílová skupina příjmově náročná nebo profesně časově vytížená (manažeři, majitelé podniků, vysocí úředníci, ale například I lékaři či jiné specifické profese), kdy je výhodou fakt, že zatazel přichází z animi do jejich prostředí.
10
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.
24
Využívá se take v případě, kdy existuje reálné riziko, že povaha výzkumu neumožňuje získat jinak pravdivé výpovědi a riziko stylizace je velmi vysoké.” (Kozel a kol., 2011,s.167). Přístup kvalitativní metodou, tedy hloubkovými rozhovory, má své výhody i nevýhody. J. Hendl ve své knize Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace (2005) uvádí tyto:
•
výhody o Výhoda zkoumání v naturálním prostředí o Hledání příčin a souvislostí o Výhoda daného prostředí a předpokladů o Podrobný popis při zkoumání o Osobní názor a vhled na danou situaci o Utváření nových podnětů
•
nevýhody o Nabité informace nezohledňují ostatní obyvatelstvo o Těžké odhadování průběhu o Náročně ověřitelné domněnky a názory o Výsledky jsou ovlivnitelné moderátorem o Časová náročnost
Vzájemná důvěra při rozhovoru a kvalita konktaktu je klíčovým aspektem, Respondent by se měl cítit pohodlně a tím se moderátorovi otevřít. Vytváří si důvěru a pociťuje soukromí. Tato metoda je velmi flexibilní časově i výběrem místa pro dotazy. Časový interval se může prodloužit. Místo se vybírá po vzájemné dohodě. Hlavním cílem rozhovorů je naslouchání, získávání odpovědí a kladení případných dotazů. Nejvhodnější je seznam otázek, který je pokládán a tím se dostáváme ke všem tázaným tématům. Samotná konverzace není řízena a usnadňuje dotazování z vlastních zkušeností či názorů na danou problematiku. Kromě metody interview je možné využít take pozorování dáného respondent. Tedy jeho reakci na dané téma či otázku na základě osobního kontaktu. Vhodné jsou taktéž texty a dokumenty získaní od různých organizacích, samotných respondent nebo práce na daný problem. Tyto nástroje jsou velmi nápomocné
pro rozboru významu a jejího následného použití. Audiozáznamy a
videozáznamy jsou nápomocné při přesných přepisech daných odpovědí, tedy je možné citovat. V kvantitativním šetření se jedná o fakta sbírána z velkého množství respondentů a 25
jsou ohraničené danými otázkami. Kvalitativní přístup sbírá množsví dat od menšího počtu dotazovaných, avšak celkový výsledek je ze širšího spektra (2005).
1.5 Časový harmonogram Celý výzkum měl předem daný časový harmonogram. Prvním a časově náročným krokem bylo pečlivé zkoumání informací z internetových zdrojů a databází na bezbariérová ubytování a jejich hodnocení. Dále pak sbírání odborné literatury, která byla nedílnou součástí k základnímu porozumnění důležitých pojmů a vyhlášek. Další část byla zaměřena na tvorbu otázek a konktaktování respondentů. Následné domluvené schůzky byly realizovány podle časových možností. Rozhovory se okamžitě přepisovaly a posléze analyzovány. Po rozboru daných rozhovorů, byly zjištěny nové poznatky a ty zapracovány do závěrečné práce. Tato část trvala zhruba 3 týdny.
1.6 Prvotní výzkum Před realizací rozhovorů bylo uskutečněné interview. Na základě něj se vybraly daná zařízení a respondenti. Rozhovor trval 80 minut a týkal se hlavně zaměření na problematiku. Dotazovaný účastník je sám členem organizace, která sdružuje rodiny dětí s potižením. Sama je matkou dítěte, které je OZP a každodenně navštěvuje stacionář. Tímto způsobem jsme se dostali k dalším postiženým osobám a rozšiříli výzkum. Vzhledem ke skutečnosti, že pobyty v ubytovacích zařízeních byly realizovány ve skupinách, názory na daný bezbariérový subjekt byly stejné. Museli jsme najít i jiný institut a osoby, které by mohly vyslovit odlišné stanovisko. Na doporučení byla kontaktována organizaci Roska v Ostravě. Jeji činnost je věnována lidem s roztroušenou sklerózou. Na základě tohoto pilotního výzkumu byly vybrány subjekty nacházející se v Moravskolezských Beskydech, které byly navštíveny a zhodnoceny.
26
1.7 Webové stránky a databáze poskytující přehled o bezbariérovosti ubytovacích zařízení Webová stránka www.jedemetaky.cz vznikla za podpory Iniciativy Společenství EQUAL11, a za přispění Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Jde o sociální observatoř, která ve své databázi sdružuje dostupná ubytovací a stravovací zařízení pro OZP. Jelikož je tento projekt podporován Moravskoslezským krajem, nejvíce bezbariérových objektů se nachází právě tam. Dále pak v Královohradeckém a Pardubickém kraji. Na této stránce lze vyhledat daná zařízení a zjistit jejich příslušenství, vybavenost i dostupnost. Dále se tam nachází výseč druhu postižení, různě zbarvená, která napomáhá určit vhodnost objektů pro daný handicap (jedemetaky,2012). Česká asociace paraplegiků je autorem projektu VozejkMap. Jde o webové stránky (mobilní aplikaci), která nabízí mapu s veškerými informacemi o bezbariérových míst v ČR i v zahraničí. Pomůže najít nejbližší kavárnu, WC, parkoviště, obchod, nemocnici a další. Data zadávají a ověřují sami vozíčkáři (vozejkmap, 2013). Spolek Neposedime, o.s. byl založen v září 2010 dvěma vozíčkáři, kteří se chtěli podělit o své zkušenosti a zážitky z cestování ze zahraničí. Poté přišla otázka, zdali jsou schopni nabídnout informace o přístupných památkách a ubytovacích zařízení v České republice i Prahy. Začali se plně věnovat projektu Flyabout Prague. Jde o průvodce bezbariérovou Prahou, který je plně podporován hlavním městem. Na stránkách si slze vybrat, zda se zajímáme o Prahu filmovou, muzejní, kostelní, sportovní ale i ubytování. Najdeme zde podrobný popis přístupnosti objektu, včetně toalet a spojení MHD, s přiloženými fotografiemi pro jasnou představu (flyabout, 2016). Společnost Good Sailors, s.r.o. provozuje několik vlastních aktivit a projektů, mezi které patří i sociální síť Disway, prozatím v beta verzi, která vznikla v roce 2014. Je určena speciálně pro cestovatele se zdravotním hendikepem. Smysl tohoto projektu spočívá, že mnoho OZP má negativní zkušenosti s cestováním a ubytováním jak v ČR tak i zahraničí. Proto byla založena tato komunitní sociální síť, která funguje na bázi výměnných informací a zkušeností v daných oblastech či subjektech. Po přihlášení a vytvoření profilu, lze na mapě označit tzv. DisPoint, tedy místo, které bylo navštíveno, ohodnotit jej a popsat. Výhodou je, že lze kontaktovat daného člověka a dozvědět se bližší informace (disway, 2014).
11
Boj s diskriminací a nerovnosti na trhu práce
27
1.8 Dotazovaní respondenti a zařízení Níže uvedená tabulka znázorňuje přehled respondentů. Poukazuje na počet tázaných, pozici v dané instituci a typy otázek, které byly pokládány.
Tabulka č.3. Přehled tázaných respondentů Č.
Pohlaví
Pozice dotazovaného
1
Ž
2 3
Ž M
4
Ž
5 6
Ž M
Pracovník v organizaci sdružující OZP, Havířov OZP majitel zařízení Pracovník v organizaci sdružující OZP, Ostrava Zaměstnanec zařízení OZP
7
M
Zaměstnanec zařízení
Subjekt
Kladené otázky
Subjekt A
1-6
Subjekt A Subjekt A
1-6 7-8
Subjekt B
1-6
Subjekt B Subjekt C
7-8 1-6
Subjekt C
7-8
Rozhovory s dotazovanými byly uskutečněny v místě jejich bydliště nebo pracovišti. Vlastní jména a názvy subjektů jsou vynechány z důvodu anonymity a ponechání dobrých vztahů mezi respondentem a hotelovým zařízením. Téměř vše probíhalo formou individuálních rozhovorů, až na vyjímku, kdy se jednalo o příbuzenský vztah.
1.8.1 Zařízení Tato hotelová zařízení se nachází v Moravskoslezských Beskydech a byly vybrány na základě počtu nabízených bezbariérových pokojů/lůžek. Názvy hotelů jsou anonymní, níže je uveden stručný popis zařízení. Zařízení A *** horský hotel, který je zaměřen především na turisty. Nachází se v rekreační oblasti Beskyd. Toto zařízení je mimo jiné i bezbariérové a disponuje 15 pokoji z 20 pro imobilní zákazníky. Bezbariérový je vstup do všech společenských prostor hotelu. Možnost využítí sauny, stolního tenisu a bowlingové dráhy. Nedisponuje certifikátem Bez Bariér. Lze najít hodnocení na stránkách Disway a VozejkMap.
28
Zařízení B Hotel je rozdělen do dvou samostatných budov s celkovou kapacitou 140 lůžek. Budovy jsou od sebe vzdáleny cca 50 metrů. V jedné budově se nachází 22 dvoulůžkových pokojů, 4 dvoulůžkové bezbariérové pokoje, apartmány a 4 třílůžkové pokoje, které jsou přizpůsobené pro hendikepované. Vybrané pokoje a apartmány kategorie LUX mají koupelny uzpůsobené pro pohyb imobilních hostů. Společné prostory hlavní budovy jsou bezbariérově přístupné (včetně wellness centra a bazénu). Subjekt je certifikovaný tří hvězdičkový hotel dle mezinárodní klasifikace Hotel Stars. Hodnocení včetně fotografií lze najít na stránce VozejkMap. Tento subjekt nedisponuje certifikátem Bez Bariér. Zařízení C
***hotel, kategorie Garni, certifikovaný podle klasifikace Hotel Stars. Nachází se v turisticky a rekreačně významném místě Moravskoslezských Beskyd. Okolí hotelu poskytuje příležitosti na turistické vycházky, lyžování, koupání a jiné aktivity. Kapacita hotelu činí 60 pokojů, 160 lůžek. Součástí pokojů jsou kuchyňky a prostorné koupelny. Také poskytuje komfortní zázemí pro vozíčkáře. Hotel má bezbariérový přístup, průchozí výtah, který vede do všech pater. Přístupných bezbariérových pokojů je celkem 24 s 68 lůžky. Nabízené doplňkové služby jsou v hotelu – solárium, kadeřnictví, masáže a mimo něj – fitness centrum. Nedisponuje certifikátem Bez Bariér. Neexistuje žádné hodnocení na zmíněných webových stránkách pro vozíčkáře.
1.8.2 Respondenti Respondenti se od sebe vzájemně liší. Jde o osoby různého pohlaví, pracovního zařazení a schopnosti pohybu. Počet tázaných bylo celkem sedm a zde jsou informace o nich:
•
respondent č.1. - žena, pracovník v organizaci sdružující tělesně postižené v Havířově, matka OZP, organizátorka rekreačních pobytů
•
respondent č.2. - žena, OZP od narození, dětská mozková obrna, v příbuzenském stavu s respondentem č.1
29
•
respondent č.3. - muž, zdravý člověk, majitel subjektu A
•
respondent č.4. - žena, předsedkyně ROSKY Ostrava a koordinátorka MS centra, organizátorka rekondičních pobytů
•
respondent č.5. - žena, zdravý člověk, zaměstnanec subjektu B
•
respondent č.6. - muž, OZP po nehodě
•
respondent č.7. - muž, zdravý člověk, zaměstnanec subjektu C
Respondentů OZP bylo menší množství z patřičných důvodů. Názory na bezbariérovost se nijak zvlášť nelišily. Pokud se nacházely problémy, odpovědi byly ve výsledku totožné. Díky této skutečnosti byl průběh rozhovorů interaktivní a intenzivní. Rozhovory byly vedeny individuálně. V případě těžce postižených jedinců za ně odpovídaly oprávněné osoby, které s nimi byly ubytovány v daném subjektu. Na otázky č.6 a č.7 odpovídali zaměstnanci/majitelé subjektů. Otázky číselně pokračují a jsou odděleny čarou, aby nedocházelo k nedorozumnění. Dotazy směřovaly k potencionalitě postižených v rámci ubytování v zařízení. Na závěr je i mé osobní stanovisko, kde jsou hodnoceny tyto instituce. Z vlastního úhlu pohledu nezávislé osoby.
1.9 Otázky k rozhovorům Pro osoby zdravotně postižené: 1. Jaké nástroje jste využili při hledání tohoto ubytovacího zařízení? 2. Který aspekt byl pro Vás přesvědčující při výběru tohoto ubytovacího zařízení (cena, certifikát bez bariér, jiné)? 3. Je daný subjekt plně bezbariérový nebo jen z části? 4. Nachází se v subjektu víc než jeden bezbariérový pokoj a jak tyto pokoje hodnotíte? 5. Pokud subjekt nabízí i jiné služby (bazén, wellness, sauna, posilovna aj.), jsou pro Vás přístupné? 6. Jak vnímáte chování zaměstnanců vůči Vám (OZP)?
30
Pro zaměstnance/majitele subjektu: 7. Myslíte si, že sektor postižených má pro Vás potenciál? 8. Jakým způsobem se na ně zaměřujete a proč?
1.9.1 Rozhovory Zařízení A 1. Jaké nástroje jste využili při hledání toto ubytovací zařízení? Oba hodnotitelé, tedy respondent č.1 a č.2, si ubytovací zařízení vybírají na základě doporučení. Díky tomu, že se pohybují v početných skupinách tělesně postižených jedinců, mají jasnou představu o daných zařízení a jsou jimi již odzkoušené. Databáze a webové stránky jsou také jedním z nástrojů při výběru, ale nespoléhají na ně natolik, aby jim mohly důvěřovat. Respondent 1: „Jako organizátorka rekondičních pobytů si nemohu dovolit objednat ubytování na základě jejich prezentace na webových stránkách. Ve velkém množství případů nakonec zjistíte, že sice bezbariérový pokoj mají, ale zbytek komplexu je nevyhovující. Proto tedy volím osobní návštěvy daných subjektů předem a kontroluji základní parametry, které by měly splňovat bezbariérovost, aby pobyty byly bez problémů. Tento hotel jsem našla na Internetu, okamžitě jsem volala na dané telefonní číslo a domluvila si schůzku na prohlídku.“ Respondent č.2 je naprosto závislý na svých rodičích, tedy na respondentovi č.1 a proto do hledání ubytování nezasahuje. Prozatím byla vždy spokojená s výběrem i přesto, že rozhodování není na ní, i když by si to moc přála.
2. Který aspekt byl pro Vás přesvědčující při výběru tohoto ubytovacího zařízení (cena, certifikát bez bariér, jiné)? Při výběru ubytování je nejdůležitějším aspektem vstřícnost personálu, popřípadě majitele. Pro OZP je toto důležitým bodem ke spokojenému pobytu. Dále pak uváděly příklady zařízení, která se prezentují jako bezbariérové, ale bezbariérový mají pouze jeden pokoj. Hoteliéři si neuvědomují, že vozíčkáři necestují sami. Ve většině případů se jedná o 31
skupinové výlety, které činí okolo 10 OZP s doprovodem. V Beskydech se nenachází velký výběr bezbariérových zařízení a pokud ano, vždy se najde problém, při kterém je pobyt ztížen. Respondent 1: „......jednoznačně pan majitel, se kterým jsem se seznámila při prohlídce hotelu. Neměl žádný problém s tím, že bude ubytovávat 8 vozíčkářů, se kterými to není vždy jednoduché. Veškeré mé požadavky splnil a byl ochotný se podílet na naší spolupráci osobně. Nejvíce mě překvapila bowlingová dráha, která je přístupná pro imobilní osoby a neměl žádný problém s tím, že by si naši přátelé, kteří jsou na vozíku, mohli zahrát. Dále pak nabízí velké množství bezbariérových pokojů s několika lůžky. Pro mě je to signál, že tady je dobře. Celý proces organizování výletů pro OZP je složitý a ubytování patří mezi ty těžší. Tento hotel splňuje v podstatě vše, co spadá pod stěžejní faktory.“ Respondent 2: „S takovým chováním se nesetkáte moc často. Ještě nikdy jsem neměla možnost zahrát si bowling. Vzhledem k tomu, že zdraví jedinci musí mít speciální obuv při hře, pro nás byla tato zábava nereálná. Tady jsme mohli hrát bez větších problémů. Jak už zmínila moje matka, je fajn, že se zde nachází více pokojů speciálně upravených právě pro nás. Být na pokoji s přáteli se stejným problémem jako mám já mě dodává větší pocit společenství a necítím se tak izolovaná.“ Respondent 1 se také zmínil o stinné finanční stránce, která hraje důležitou roli při výběru. Většina osob na vozíku pochází ze slabých ekonomicky sociálních rodin. Výsledná cena ubytování musí být úměrná jejich požadavkům. Celková cena za týden včetně stravy by neměla přesáhnout částku 4.000,-kč na osobu. Subjekt je tedy dobrou volbou, protože celková cena je přijatelná. Mimo jiné jsou nabízeny i množstevní slevy, pobytové balíčky a další. 3. Je daný subjekt plně bezbariérový nebo jen z části? Oba respondenti jsou naprosto spokojeni s přístupem k budově, tak i pohybu uvnitř. Přístup k objektu řadí k velmi vydařeným. Před budovou je velké parkoviště, které je schopné pojmout větší množství aut. Není sice soukromé, ale kapacita je natolik velká, aby byla dostačující i pro osoby, které přijely za turistikou. Před budovou je nájezdová rampa, která vede přímo k hotelu. V letních měsících je otevřena venkovní zahrádka s výhledem na hory. Vstup je bezbariérový. Veškeré prostory hotelu jsou přístupné – restaurace, salónek, sál (bowling). Restaurace je dostatečně prostorná k pohybu na vozíku a přistavení
32
ke stolu. V těchto prostorách je bezbariérové hygienické zařízení. Nově zabudovaný výtah kompenzuje kdysi využívanou zvedací plošinu, která je stále funkční.
4. Nachází se v subjektu víc než jeden bezbariérový pokoj a jak tyto pokoje hodnotíte? Budova disponuje 15 bezbariérovými pokoji. Respondent č.1. shledává pokoje na skvělé úrovni. Zmiňuje, že vybavení pokojů není zrovna nejnovější a nejhezčí, ale v případě OZP je na prvním místě bezbariérovost. Vozíčkářům je nabízeno spoustu místa k pohybu a manipulaci vozíku. Veškerá měřítka, podle vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové ubytování, jsou téměř splněna. Mezi nejdůležitější parametry řadí šířku dveří, volný prostor k manipulaci vozíku a perfektně zařízené hygienické zařízení. Respondent 2: „Vlastním dva typy vozíků. Mechanický a elektronický. Při ubytování využívám ten mechanický, protože je menší. Klasický mechanický vozík má přes 60 cm. Často se stává, že při stavbách se nedohlíží na vyhlášku a dveře nesplňují potřebnou šířku. Pokud jsou vstupní dveře do pokoje 60 centimetrů, moje šance dostat se dovnitř budovy je nulová. Vypadá to jako maličkost, na kterou se zapomíná, ale pro nás vozíčkáře je to číslo jedna. Těší mě, že zde jsem se s ničím podobným nesetkala. Pokoje jsou poměrně velké a prostorné. I přes skutečnost, že v některých pokojích se nachází až 5 lůžek, manipulační prostor je stále dostačující. Místa na odložení vozíků je také mnoho. Co se týče samotných pokojů, asi bych vytkla nedostatek úložného prostoru. Vybavení nábytkem je strohé, ale pravděpodobně na úkor volnému prostoru k pohybu. Hygienické zařízení je součástí pokojů, což shledávám jako velké plus. Sprchový kout je skvělý, ale k jeho zakrytí je pouze plachta, tudíž po večerní hygieně je mokrá podlaha. Sama bych preferovala pohyblivou stěnu, která by zabránila dalšímu šířeni vody.
5. Pokud subjekt nabízí i jiné služby (bazén, wellness, sauna, posilovna aj.), jsou pro Vás přístupné? Respondenti se shodují, že přístupné je téměř vše. V objektu se nachází bowlingová dráha, která je běžně využívána osoby na vozíku. Jsou rádi, že v případě nepřízni počasí
33
mají společnou aktivitu. To samé se bohužel nedá říct o sauně. V místnosti, kde je sauna jsou schody. Nijak zvlášť je to nepřekvapuje. Nemyslí si, že je to problém, který by se měl řešit. Dokonce se domnívají, že saunování není zrovna nejlepší činnost pro osoby na vozíku, ať mají jakýkoli stupeň postižení. 6. Jak vnímáte chování zaměstnanců subjektu vůči Vám (OZP)? Respondent č.1. zmiňoval neobvyklé chování zaměstnanců ve stravovacím sektoru vůči respondentovi č.2. Nelíbí se ji, že osoba na vozíku na ně působí jako osoba nesvéprávná. Konkrétně tedy člověk, který se neumí za sebe rozhodnout a není schopen si objednat vlastní jídlo. Shledává to nepříjemným chováním a trochu i osobní urážkou. Uznává, že stav daného člověka může být pro ostatní matoucí, ale neznamená to, že musí být jakýmsi prostředníkem v komunikaci mezi číšníkem a svou dcerou. Respondent č.2. toto chování registruje, ale už jej nepřekvapuje. Respondent 2: „....lidé se bojí. Jsou i takoví, kteří Vás svou ochotou až otravují. Snaží se Vám vyjít ve všem vstříc, protože jste „jiní“, ale neuvědomují si, že existují hranice mezi lidskou ochotou a chováním, které je mi už nepříjemné.“
7. Myslíte si, že sektor postižených má pro Vás potenciál? Respondent č.3 (majitel hotelu) vidí potenciál v ubytovávání osob s hendikepem. Ve velké většině případů ubytovává skupiny, tedy větší počet osob. S organizátory těchto výletů se již osobně zná, neboť jsou pravidelnými zákazníky. Díky tomu je schopen se osobně podílet na jejich spokojeném pobytu a snaží se splnit jejich přání. „OZP ubytovávám již několikátým rokem. Začalo to po přestavbě tohoto hotelu. Jelikož se nejedná o žádné velké hotelové zařízení, domníval jsem se, že bych se mohl zaměřit i na jinou kategorii klientů, než jsou obyčejní turisté. V Beskydech se objevuje spousta seniorů a osob s postižením. I oni si chtějí užít dovolenou na horách a sám vím, že s ubytováním pro tuto skupinu lidí to není jednoduché. Proto jsem se snažil tuto budovu zpřístupnit pro všechny. Poslední skupina, která sem přijela na rekondiční pobyt s počtem 60 lidí, sčítala 19 vozíčkářů“ Důrazně ale podotýká, že nejde o tak výdělečný sektor, který by jej uživil. Stále je naprosto závislý na turistech, kteří převažují v počtu ubytovaných.
34
8. Jakým způsobem se na ně zaměřujete a proč? Respondent č.3. se na tělesně postižené začal zaměřovat po přestavbě a rekonstrukci vnitřních prostorů hotelu. 15 pokojů přizpůsobil imobilním osobám. Zabudoval výtah a vylepšil přístupnost. Také nabízí pobytové balíčky a skupinové slevy. Balíčky určené pro seniory jsou nabízeny i vozíčkářům. Cena pobytu je přijatelnější. Mimo jiné upozorňuje na své webové stránky, kde je detailní popis bezbariérovosti daného subjektu. Veškeré informace o přístupnosti jsou k dispozici na stránkách. Včetně fotografie pokojů, koupelen, a bezbariérového hlavního vstupu.
Osobní názor Přístupnosti k subjektu, není co vytýkat. Dostupnost k budově je bezbariérová, jak už bylo zmíněno výše respondenty. Podle Zdařilové by budovy měly být v blízkosti zastávek městské hromadné dopravy. Díky hlavní turistické trase se zde tato zastávka nachází jen pár metrů od subjektu. Interiér je prostorný a nenachází se v něm žádné překážky, které by omezovaly pohyb. Dveře jsou dostatečně široké na projetí vozíku, ale nikde jsem nespatřila dveře s madly přes celou šířku dveří, které spadají do podmínek bezbariérovosti. Koupelny jsou součástí bezbariérových pokojů. Sklopná madla se nachází z obou stran u záchodové mísy. Ve sprchovém koutě je sklopné sedátko s madly. Zrcadla v koupelně jsou sklonově nastavitelná, aby se v nich vozíčkář viděl. Ve společných prostorách (stravovací část) je bezbariérová toaleta. Vertikální pohyb v hotelu je řešen formou zdvihací plošiny vedle schodiště a nově zabudovaného výtahu v přístavbě. Hotel je blízko parkoviště, který má velký počet parkovacích míst a 3 bezbariérové. Parkovací část nepatří hotelu, byla kdysi vytvořena pro veřejnost, protože v blízkosti začínají turistické stezky. Parkovaní je samozřejmě přístupné a bez problému. Hotel sice prošel rekonstrukcí, ale investice do kvality interiéru nebyly pravděpodobně velké. Pár kousky nábytku jsou staršího typu. Pokoje nepůsobí velmi útulně. Jsou chladné a strohé. Některé místnosti působí nedokončeně. Hodnocení tohoto hotelu na stránkách pro vozíčkáře je vysoké a bezbariérovost odpovídá standardům.
35
Zařízení B 1. Jaké nástroje jste využili při hledání tohoto ubytovacího zařízení? Respondent č.4 pravidelně pořádá rekondiční pobyty v tomto hotelu. Navštěvovali jej několik let ještě před velkou rekonstrukcí. Proto nebyly využity žádné nástroje k vyhledání tohoto přístupného subjektu. Ve většině případů, pokud je vzdálenost přípustná, prověřuje subjekty osobně. „Hotel má asi největší kapacitu bezbariérových pokojů v Beskydech. Doposud se mi v této lokalitě nepodařilo zajistit jiný hotel, který by měl stejnou bezbariérovou kapacitu. Jiné hotely tak disponují 1,2, max.3 pokoji pro osoby s hendikepem.“ 2. Který aspekt byl pro Vás přesvědčující při výběru tohoto ubytovacího zařízení (cena, certifikát bez bariér, jiné)? Při výběru daného subjektu jsou mimo jiné nejdůležitější tři základní položky – přijatelná cena, možnost rehabilitace a okolí hotelu. Rekondiční pobyty bývají často dotovány z evropských fondů, popřípadě příspěvků. Výběr ubytování se odvíjí podle výše dotací. Pobytů se zúčastňují i mobilní osoby, tedy výsledný počet ubytovaných je i několik desítek. Dochází k situacím, kdy objem financí není dostatečný a dopravu si musí každý účastník uhradit sám. Díky této skutečnosti hraje významnou roli vzdálenost hotelu. „ „Při výběru vhodného objektu je pro nás důležitá jeho bezbariérovost, možnost prostoru na cvičení, jak pro osoby imobilní a mobilní, možnost rehabilitace samozřejmě je rozhodujícím aspektem i přijatelná cena. Také okolí hotelu, zda je možnost procházek pro imobilní a mobilní.“ 3. Je daný subjekt plně bezbariérový nebo jen z části? Subjekt je plně bezbariérový. Venkovní výtah, který vyplňuje výškový rozdíl, je velmi nápomocný. Vnitřní vybudovaný výtah spojuje všechny patra hotelu, včetně přízemí, kde se nachází bazén a wellness – také bezbariérové. Společenské prostory, toalety, velké místnosti pro pořádání přednášek nebo cvičení, stravovací zařízení, venkovní terasy, parkoviště, přístup k budově, to vše vypovídá o plně bezbariérovém subjektu.
36
4. Nachází se v subjektu víc než jeden bezbariérový pokoj a jak tyto pokoje hodnotíte? Bezbariérových pokojů je několik, dvoulůžkové a třílůžkové jsou určeny pro OZP. Všechny jsou plně vyhovující. Dostatečný manipulační prostor, nábytek rozmístěn uváženě. Koupelny nad standart očekávání. Prostorné, záchytná postranní madla u záchodové mísy, umyvadla a sprchového koutu. Sklopné sedátko a nastavitelná hlavice k regulaci vody. Manipulace s vozíkem bez problémů. Respondent by vytkl jeden důležitý fakt, který se týká matrací. Shledává to velkým nedostatkem, který ale bohužel nemůže být splněn. „......výhrady máme k posunujícím se matracím na postelích. Ve všech pokojích, i těch bezbariérových. Osoba na vozíku potřebuje postel vyšší, hlavně při jeho přesunu z vozíku na postel. Matrace musí být pevná a nepohyblivá.“
5. Pokud subjekt nabízí i jiné služby (bazén, wellness, sauna, posilovna aj.), jsou pro Vás přístupné? Po vybudování zvedacího zařízení, je přístupný bazén i pro vozíčkáře. Menší výtka směřuje k teplotě vody, která není pro členy vyhovující. Wellness zařízení je také přístupné, ale zúčastnit se jej můžou pouze ty osoby, které mají silný doprovod na přesuny, např. na masážní stůl a do masážních van. 6. Jak vnímáte chování zaměstnanců, vůči Vám (OZP)? Chování zaměstnanců bylo vždy na vysoké úrovni. Nevznikly žádné pocity, které by evokovali opovržení nebo neochotu spolupráce. Pokud se nějaký problém vyskytl, vždy byla ochota jej řešit a následně vyřešit. „S některými zaměstnanci se znám již několik let. Vždy byli ochotní a vyšli mi ve všem vstříc. Proto se zde rádi vracíme.“
37
7. Myslíte si, že sektor postižených má pro Vás potenciál? „ .....jak sektor postižených, tak i seniorů má pro nás potenciál již několik let. Máme zde stálé zákazníky, kteří k nám jezdí 5-6 rokem. To znamená, že byli našimi hosty ještě před tím, než proběhla celková rekonstrukce vnitřních prostorů, díky kterým jsme dnes kompletně bezbariérovým hotelem.“ Hotel se nachází vedle lyžařských svahů a je umístěn na kopci s výhledem na Beskydy a mimo ruch města. OZP zde jezdí pravidelně za klidem a útěkem od ruchu města. Subjekt B má statut „nestátní zdravotnické zařízení“, poskytuje bazénové a wellness prostory. Jsou zde pořádaný rekondiční pobyty. Mezi pravidelnými návštěvníky bývají neziskové organizace sdružující OZP z Ostravy a svaz invalidů z Brna. Jejich počet se pohybu vždy okolo 60 až 80 osob. „....díky rekondičním pobytům máme zaplněnou i mimosezonní kapacitu hotelu. Proto připravuje cenově akční balíčky na duben až červen a poté září, říjen. V období prázdnin jsme zaměřeni na rodiny s dětmi.“
8. Jakým způsobem se na ně zaměřujete? Respondent 5 začíná s vysvětlením akčních cenových balíčků, které řadí mezi hlavní zaměření. Jedná se o wellness pobyty, lázeňské pobyty 55+ a pobyty s laskavým cvičením pro seniory. Osoby zdravotně postižené spadají do těchto zmíněných balíčků. „....pro tuto kategorii se snažíme jít s cenou dolů. Pohybujeme se v rozmezí 700 – 900 korun se snídaní a vstupem do bazénu. Pokud mají zájem o jiné služby jako je polopenze, plná penze, wellness, musí si připlatit. Cena se pohybuje i v případech, kdy jde o stálou klientelu nebo skupinu více osob. Tam využíváme skupinové slevy aj.“ V rámci akčních nabídek jde o veškeré služby spojené s vyhřívaným bazénem a wellness zónou. Prostory, ve kterých se nachází relaxační zóna jsou plně bezbariérové. Bazén je vyhřívaný s masážním chrličem o hloubce 120 cm a k dispozici je přenosný zvedací systém s asistencí pro tělesně postižené. Wellness zóna disponuje několika druhy saun, speciálními sprchami, ledovým bazénkem, odpočívárnou, nabídkou masážních procedur, kyslíkovou terapií a kosmetickými službami. „.....jediné místo, které není přístupné, je prostor s hydromasážní vanou, kde není dostatek prostoru pro umístění vozíku. Měli jsme jedince, který i přesto chtěl tuto 38
proceduru vyzkoušet. Dostat jej do vany bylo bez problému, ale z vany už ne. Proto tuto vanu nedoporučujeme imobilním osobám.“ Vnitřní prostory hotelu, včetně stravovací, části jsou bezbariérové. Do všech pater vede výtah. V subjektu se nachází celkem čtyři třílůžkové bezbariérové pokoje. S uzpůsobeným hygienickým zařízením. Volné prostory, takzvané salónky, se dají využít ke cvičení nebo přednáškám. „tyto salónky jsou využity právě ke cvičení, které vozíčkáři praktikují každé ráno. Mají zde spoustu místa, je vhodné i pro větší počet osob.“ Mezi novinku, která je v nabídce jsou elektrické tříkolky pro invalidy.
Osobní názor Hotel se nachází na poměrně příkrém kopci. Parkoviště sčítá velký počet parkovacích míst, které jsou na rovné ploše. Reservované místo pro invalidy je pouze jedno. Recepce hotelu je v prvním patře. Výškový rozdíl je vyřešen venkovním výtahem, který je umístěn vedle parkovacího místa pro vozíčkáře. Společné prostory jsou bezbariérové a nabízí spoustu místa. Hygienické prostory jsou rozděleny na muže, ženy a speciální kabinu pro invalidy. Pohyb po hotelu je zabezpečen výtahem, který odpovídá normám. Všechny patra jsou dostupná. Včetně herní místnosti, venkovní terasy, baru a posilovny. Dveře do všech místností jsou dostatečně široké. Bezbariérové pokoje jsou nové, zrekonstruované a prostorné. Ve většině případů pro 3 osoby. Koupelna splňuje veškeré parametry a je nad rámec očekávání. Je velice prostorná. U záchodové mísy jsou z obou stran madla. Zrcadlo je velkých rozměrů, tedy není potřeba aby bylo sklopné. Sprchový kout je rozměrný. Včetně sedátka a madel. Dveře nejsou otevíratelné z venku, ale samotná koupelna je natolik prostorná, že není potřeba. Do wellness zóny a bazénu vede výtah. Jak již bylo zmíněno respondentem č.5. na otázku 8, této části hotelu se nedá téměř nic vytknout. Mile mě překvapila dispozice zvedáku pro přístup k bazénu. Vše je přizpůsobeno pro osoby na vozíku. Jedinou výtku bych měla k toaletám ve wellness centru, které neodpovídají standartám pro vozíčkáře. Bohužel musí dojíždět o patro výše, kde se nachází uzpůsobené toalety.
39
Zařízení C 1. Jaké nástroje jste využili při hledání tohoto ubytovacího zařízení? Respondent č.6 našel toto ubytování na sociální síti zcela náhodou. Překvapila jej skutečnost, že o tomto bezbariérovém hotelu není žádná zmínka v databázích nebo internetových stránkách, které jsou zmíněny v této práci. „.....měl jsem naplánovanou cestu na Vsetínsko, na pár dní. Na Internetu jsem hledal ubytování, které je ve větším městě a bylo by cenově sympatické. Bohužel, na ověřených stránkách, které popisují hotely s bezbariérovým přístupem jsem tento subjekt nenašel. Na sociální sítí jsem narazil na reklamu propagující tento hotel. Měli tam fotografie bezbariérového pokoje a koupelny. Okamžitě jsem se spojil s kompetentní osobou a nechal si potvrdit bezbariérovost.“ 2. Který aspekt byl pro Vás přesvědčující při výběru tohoto ubytovacího zařízení (cena, certifikát bez bariér, jiné)? Hotel se nachází v centru města. Přístupnost k němu je bezproblémová. Bezbariérový přístup se nachází u hlavního vstupu. „....mívám problémy s bezbariérovými vstupy, které se nachází mimo hlavní vchod. Nemám rád, když musím objíždět celý objekt na vozíku. Pokud zjistím, že jakýkoliv subjekt má bezbariérový vstup řešen tímto způsobem, nemám zájem o ubytování.“ Na první místě byla přesvědčující cena. Cenová nabídka ubytování je velmi přijatelná. Ceny za dvoulůžkové pokoje/noc se pohybují od 700 korun. Snídaně v ceně nejsou, ale je možný příplatek. Cena/výkon je naprosto odpovídající. Pohyb po hotelu je zajištěn výtahem, který vede od přízemí do všech pater. 3. Je daný subjekt plně bezbariérový nebo jen z části? Daný subjekt je bezbariérový. K recepci vede mírně skloněná rampa. V přízemí je již zmíněny výtah, který je průchozí. Chodby a dveře v budově jsou dostatečně široké. Bezbariérový je také suterén s hernami. Stravovací sektor má k dispozici toalety, které jsou taktéž bezbariérové.
40
4. Nachází se v subjektu víc než jeden bezbariérový pokoj a jak tyto pokoje hodnotíte? Subjekt má několik bezbariérových pokojů. Od jednolůžkových po vícelůžkové apartmány. Pokoje jsou zrekonstruované a prostorné. Díky skříním, které jsou v předsíni, nezabírají manipulační místo v pokoji s postelí. Vybavení pokojů je včetně kuchyňky, která je výškově uzpůsobena vozíčkáři. Postele jsou uzpůsobeny hendikepovaným. „Potěšilo mě, že bezbariérové pokoje mají vyšší postele s vysokou matrací. Pro mě jako vozíčkáře je to nepostradatelný aspekt. V opačném případě mívám problémy s ulehnutím na lůžko a naopak.“ Koupelny nejsou úplně odpovídající požadavkům. Nachází se v nich několik nedostatků. Za největší chybu je považován sprchový kout, do kterého je obtížně se dostat. Osoby s větším stupněm postižení by si bez pomoci neporadili. „.....za největší nedostatek považuji rozhodně vyvýšený sprchový kout, do kterého by zdravý člověk musel vstoupit. Samotným vozíkem se do sprchy nedostanu. Musel jsem vozík přistavit, natáhnout se k sedátku a silou se přehoupnout dovnitř.“ 5. Pokud subjekt nabízí i jiné služby (bazén, wellness, sauna, posilovna aj.), jsou pro Vás přístupné? Toto zařízení nenabízí žádné služby typu wellness, bazén a podobně. V nabídce má pouze doplňkové služby jako je solárium, masáže a kadeřnictví, které je součástí hotelu. Tyto služby ovšem nejsou úplně přístupné vozíčkářům. Nacházejí se drobné překážky a místnosti nejsou zcela prostorné. Dále café bar u recepce a restaurace, ve které se podávají snídaně a velmi omezena nabídka obědů. 6. Jak vnímáte chování zaměstnanců vůči Vám (OZP)? „Zaměstnanci byli velmi vstřícní a ochotní. Jejich chování bylo na vysoké úrovni. Při jakémkoli zádrhelu mi pomohli. Neměli problém se sdílením informací a zajištěním jakékoliv pomoci mé osobě. Z počátku jsem byl skeptický, bývám téměř vždy, když jsem v novém prostředí. Nebylo třeba se obávat.“
41
7. Myslíte si, že sektor postižených má pro Vás potenciál? „Jako potenciál jsme to začali vnímat před rekonstrukcí subjektu. Sami víme, že bezbariérových hotelů s větším počtem míst je zde nedostatek. Také jsme chtěli docílit kvalitního tříhvězdičkového ubytování za příznivé ceny. V rámci rekonstrukce jsme se zaměřili na důležité body, které jsou pro omezeně pohyblivé osoby důležité. Bezbariérový přístup, bezbariérové pokoje, výtah a hygienická zařízení umístěná ve všech společných prostorech hotelu. Ceny máme velmi příznivé, proto si myslím, že můžeme být pro hendikepované dobrou volbou.“ 8. Jakým způsobem se na ně zaměřujete a proč? Respondent č.7, který je zaměstnancem subjektu, přiznává, že žádné speciální zaměření pro OZP nemají. Z důvodu, že nenabízí žádné wellness služby, je jejich nabídka omezená. Způsob jakým přitahují jejich pozornost je bezbariérovost, o které se zmiňují na svých webových stránkách. Nabízeny jsou odvozy na vlak či autobus, které jsou poskytnuty i vozíčkářům. Další nabídka jsou dlouhodobé pronájmy, které mohou také využít.
Osobní názor Hotel se nachází v centru města. Přístupnost je možná i městskou hromadnou dopravou, která je od budovy cca 500 metrů. Parkoviště je před budovou. Má 20 parkovacích míst. K budově vede demontovatelná nájezdová rampa, která podle mého názoru, nemá dostatečnou šířku k manipulaci. Hlavní dveře jsou dvoukřídlé. Musí se otevřít obě části, aby vozík projel. Samotný vozíčkář by to nezvládl. V přízemí, kde se nachází recepce jsou toalety. Určené i pro vozíčkáře. Vertikální pohyb v budově je řešen výtahem, který zpřístupňuje všechny patra budovy. Včetně přízemí, kde jsou herny. Manipulačního prostoru je v celém subjektu dostatek. Šířka všech dveří v objektu je dostatečně široká na projetí vozíku. Okna v pokojích mají vysoce položená madla na jejich otevření.
Koupelny jsou velké. Pouze z jedné strany záchodové mísy je madlo na
přidržení. Sprchový kout má také madlo po celé šířce a sedátko, které bohužel není sklopné. Z neznámých důvodů je sprchový kout vyvýšen. Do sprchy nevjedete vozíkem, protože před ním se nachází 5 centimetrový práh. Zrcadla nejsou sklopná. Pokoj, který mi byl ukázán, měl velmi malé zrcadlo, vozíčkář není schopen sám sebe vidět. Vedle 42
umyvadla se madlo nachází. Toto zařízení je svým způsobem bezbariérové, ale s nedostatky. Ve společných prostorách nebyl nalezen žádný problém. V bezbariérových pokojích a jejich koupelnách ano. Na webových stránkách jsou zveřejněny fotografie těchto bezbariérových míst i s vozíkem. Demonstrují tak svou přístupnost. Stačí si pozorně prohlédnout fotografie, na kterých jsou vidět nevyhovující prvky hygienického zařízení.
1.9.2 Vyhodnocení rozhovorů a jejich komparace Rozhovory jsou hodnoceny na základě poskytnutých informací. Je využita metoda komparace. Srovnání či přirovnání zjištěných jevů a úkazů. V našem případě u třech předmětů. PRVOTNÍ VÝBĚR SUBJEKTU Z analýzy dat vyplývá, že při výběru subjektu jsou využity různé nástroje. V první řadě jde o doporučení. OZP navštěvují stacionáře nebo jsou členem neziskových organizacích. Podložené informace o kvalitě daného subjektu se dozvídají na těchto místech. Organizátoři rekondičních pobytů mají dlouholeté zkušenosti s organizováním pobytů. Jsou skeptičtí vůči názvu „bezbariérový hotel“. Ze svých zkušeností ví, že prezentovaná bezbariérovost bývá často klamavá. Jejich preference spočívá v osobních návštěvách zařízení, pokud jim to vzdálenost dovolí. Databáze poskytující přehled o ubytování pro OZP nebyly v tomto případě využity. V jiných případech se samozřejmě obracejí na tento druh webových stránek, ale stále upřednostňují osobní zkušenosti jiných. Jak je vidět, žádný ze zmíněného ubytovacího zařízení nedisponuje certifikátem Bez Bariér. V otázce, proč byly tyto hotely vybrány, se odpovědi lišily. Respondenti se shodli na počtu bezbariérových pokojích a celkové přístupnosti zařízení. Pokud se zmíní konkrétní věci, na ty byly již odlišné názory. Hodnotící subjektu A nevyžadovali žádné zvláštní požadavky navíc. Dostačující byla kvalita bezbariérových pokojů, splňující parametry, jejich množství a okolí, které je přístupné. Důležitost byla kladena na prostředí, kde se subjekt nachází. Podmínkou bylo, aby se hotel nenacházel na kopci, který by ztížil venkovní aktivity pro vozíčkáře. Při výběru subjektu B byla rozhodující existence bazénu a wellness zóny. Pro OZP jsou pořádaný ranní cvičení a ozdravné procedury, proto jsou tyto 43
prostory zapotřebí. Vzhledem ke kvalitním službám, které jsou nabízeny, byla opomenuta skutečnost, že hotel je na svahu kopce. Subjekt C byl vybrán na základě dobré lokality a dostupnosti. V názorech na bezbariérovost v Beskydech se také rozcházejí. Respondent č.4 tvrdil, že se mu doposud nepodařilo zajistit hotel s takovým počtem pokojů jako má subjekt B. Zmíněné hotely A a C nabízí přes 20 bezbariérových pokojů. Z toho vyplývá, že preference jsou odlišné. Absence nabízených služeb a lokalita může hrát velkou roli. KRITÉRIA BEZBARIÉROVOSTI ZAŘÍZENÍ Respondenti subjektu A a B se shodli na jedné zásadní věci. Pokud se hotel prezentuje jako bezbariérový, měl by nabízet větší počet bezbariérových pokojů a přístup do všech prostorů hotelů by měl být uzpůsoben pro vozíčkáře. Podle vyhlášky ve stavbách pro dočasné ubytování musí být aspoň jeden pokoj zařízen bezbariérově. OZP málokdy jezdí sami. Ve většině případů jde o skupinové zájezdy, kdy je zapotřebí větší rozsah. Bezbariérové pokoje by měly splňovat základní rozměry. Vždy se najdou nedostatky, které jsou v rozporu s legislativou nebo obecnou neznalostí. Objevily se drobné chyby, které se dají opomenout, neboť nejsou naprosto důležité. Našly se i takové, které jsou poměrně omezující. Při porovnání subjektů A a C jsou nabízena lůžka, která jdou výškově upravit nebo jsou již uzpůsobené pro vozíčkáře. U subjektu B si bylo stěžováno na tento nedostatek. Zařízení A a B má naprosto bezproblémové hygienické zařízení. Zařízení C mělo fatální chybu v přístupu do sprchového koutu. Společné prostory se téměř jevily bez vážných překážek. U subjektu C byl hlavní přístup do hotelu shledán nevyhovující. Manipulační prostor na rampě před dvoukřídlími dveřmi nebyl dostačující. CENA Naprostá shoda nastala u finančních možností. Samotný výběr zařízení byl na úkor peněz, kterými respondenti disponují. Respondenti vybírali tyto subjekty na základě cenové nabídky. Cena za osobu na noc včetně stravy nesměla přesáhnout 1000 korun. Respondenti hotelu A a C si pobyt platili sami. Jednalo se o rekreační nebo jinak zaměřené pobyty. V hotelu B byly pořádány rekondiční pobyty, které jsou dotovány z evropských fondů. Ovšem i ty jsou finančně omezeny. Proto je výběr ubytování značně zúžen.
44
3
NÁVRHOVÁ ČÁST
V této práci proběhla analýza u tří subjektů. V mnoha bodech jsou navzájem shodné. Jednalo se o bezbariérové hotely, které nedisponují žádným certifikátem, který by potvrzoval bezbariérovost. Doporučení pro vybrané subjekty vychází ze získaných informací. Díky aplikaci kvalitativní metody na OZP a kompetentních osob z oboru a personálu pracujících v subjektech. •
Certifikát Bez Bariér
Žádný ze subjektů se nenachází na webové stránce jedemetaky.cz, která uděluje certifikát bezbariérovosti. Ačkoliv jsou hotely „bezbariérové“, jak píší na svých webových stránkách, respondenti tomu natolik nedůvěřují. Doporučila bych se o tento certifikát zajímat. Určitě přidá na důvěryhodnosti zařízení a pro OZP bude atraktivní. Zvlášť v Beskydech, kde je bezbariérových hotelů nedostatek. •
Znalost vyhlášky o „obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb”
Zde bych zmínila mírnou neznalost této vyhlášky. Hoteliéři by si v první řadě měli uvědomit, že neznalost neomlouvá. Pro OZP je naprosto důležité, aby veškeré prostory hotelu, nebo ty ve kterých se vozíčkář musí pohybovat, byly přístupné. Všechny tři subjekty prošly nedávnou rekonstrukcí, díky které měly být vnitřní prostory vylepšeny. Jak bylo již zmíněno, subjekt C měl zcela nevyhovující hygienické zařízení. Pokud se subjekt prezentuje jako “bezbariérový hotel”, takové fatální chyby by se neměly vůbec vyskytovat. •
Zohlednění potřeb OZP
Interiéry bezbariérových pokojů jsou téměř autentické jako ostatní. Zde nastává problém, kdy například vozíčkáři vyžadují vyšší postele i s matrací. Tyto informace se nedočteme v žádné příručce ani vyhlášce. Proto je důležité předem navázat kontakt s osobami tělesně postiženými. V nejlepším případě se spojit se Svazem tělesně postižených nebo jiným institutem, který může poskytnout informace o ideálním uspořádání a zařízení pokojů.
45
•
Speciální balíčky
Na základě získaných odpovědí od respondentů byl zjištěn nedostatek v oblasti nabídky speciálních balíčků a akčních cen. Veškeré akce jsou soustředěny na seniory. Tato kategorie je sice také omezena v pohybu, ale jejich potřeby jsou odlišné od potřeb hendikepovaných. Zejména věková kategorie, která neodpovídá postiženým. Bylo by vhodné nabízet ubytovací balíčky ušité přímo na míru pro OZP. Včetně programů a zábavy. •
Reklama a webové stránky
Využít konexe, které jsou k dispozici a rozšířit své potenciální zákazníky i mimo Moravu. Přilákat zákazníky z Čech, kteří chtějí poznávat jiné kouty ČR. Zasílat reklamní emaily určeným subjektům. Převážně neziskovým institucím, sdružením, svazům, ligám pro OZP. Tím podpořit přístupný CR v dané oblasti. Zveřejnit fotografie z pořádaných pobytů na webových stránkách hotelu. Kterých se zúčastnili OZP v rámci rekreačních nebo rekondičních pobytů. Demonstrovat tak svou bezbariérovost. Dát najevo zkušenosti s ubytováváním tělesně postižených.
46
ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem „Analýza zkušeností vybraných ubytovacích zařízení s poskytováním služeb osobám se zdravotním postižením“ se zaměřila na vybranou skupinu, která se zúčastnila pobytu v daných subjektech. Cílem práce byla analýza zkušeností, ze strany OZP, hotelových zařízení, které nabízí kompetentní ubytování a zda poskytované služby zohledňují tuto kategorii zákazníků. Dílčím úkolem bylo zjistit, jaké jiné faktory je ovlivnily při výběru daného místa. Teoretická část definovala typy CR, které se týkají tělesně postižených. Hlavním bodem bylo vysvětlení cílové skupiny, tedy pojmu „osoba zdravotně postižená“ a její různá členění. Dále pak přesné podmínky, které se musí dodržovat při ubytovávání OZP v budovách občanského vybavení, v našem případě hotelových zařízení. Z důvodu nedostatku OZP, kteří byli schopni hodnotit vybrané subjekty, jsme se zaměřily také na vyškolené organizátory pobytů v bezbariérových zařízení. Mimo jiné byli osloveni zaměstnanci hotelů, se kterými byla absolvována prohlídka zařízení a byly jim položeny dvě otázky týkající se hotelového zaměření na tělesně postižené. V práci se vyskytuje i můj osobní komentář k daným institucím. Formou kvalitativního výzkumu, který byl proveden hloukovými rozhovory se vyhodnotily závěry a zjištění. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že faktorů ovlivňujících výběr ubytování je mezi OZP mnoho. Každý preferuje jiný druh. Z velké většiny jde o doporučení třetí osobou, nebo osobní návštěvy daných hotelů, pokud se předem plánují pobyty pro velké skupiny osob. Významnou roli hraje množství bezbariérových pokojů a nabízené služby. U pořádaní rekondičních pobytů je zapotřebí relaxační zóna. Tedy bazén a wellness. Rekreanti jsou méně nároční a vystačí si s bezbariérovostí budovy a okolního prostředí. Pokud jde o jedince, bezbariérový pokoj je hlavní činitel. Kritéria bezbariérovosti vnitřních prostorů musí být v souladu s vyhláškou. Ukázalo se, že zkušenosti s přístupností se lišily od zařízení. Jedno ze zařízení nemělo vyhovující koupelnu a příjezdovou rampu před hlavními dveřmi. Další zařízení nenabízelo vyšší postel s matrací, která je pro vozíčkáře nutnost. Z toho vyplývá, že bezbariérovost vybraných zařízení není perfektní a vždy se najdou nevyhovující faktory. Finančí parametry ukázaly, že OZP patří mezi ekonomicky slabší obyvatele. Cena za ubytování musí být úměrná a nepřesáhnout jejich stanovený limit. Na OZP je nahlíženo jako na potenciální sektor. Hotely jsou uzpůsobeny imobilním lidem a snaží se, aby jejich pobyt
47
byl bez problémů. Bohužel nikdo z nich nenabízí speciální péči (pobytové balíčky) pro postižené. Hendikepování jsou míchání dohromady se seniory, kteří přeci jen v některých aspektech vyžadují odlišné zacházení. Na začátku této kvalifikační práce byla položena hypotéza. Odpovídají bezbariérová zařízení skutečným požadavkům hendikepovaných? Výsledkem podrobné analýzy, kterou jsme uplatnily na vybraném vzorku hotelových zařízení, bylo zjištěno, že hypotéza byla částečně zodpovězena. Pokud hypotézu aplikujeme na každé zařízení zvlášť, dozvíme se i rozdílné výsledky. Hotelová zařízení A a B měla naprosto splňující požadavky. Kromě menších nedostatků, které byly zmíněny v práci, se jedná o výborná bezbariérová zařízení. U hotelu C se našlo několik nevyhovujících faktorů, které nesplňují bezbariérovost. Jedním z nejvážnějších zjištění byly překážky v hygienickém zařízení. Proto je hypotéza u tohoto vzorku nesplněna. Výsledek bakalářské práce může sloužit jako předvýzkum pro další šetření. Použítím kvantitativní metody by mohla být zjištěna celková kvalita ubytovacích bezbariérových zařízení v ČR.
48
LITERATURA [1] BERÁNEK, Jaromír a kol. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013. 295 s. ISBN 978-80-86724-46-1. [2] BUŘVALOVÁ, Denisa a Eva REITMAYEROVÁ. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007, 24 s. ISBN 978-80-86991-21-4. [3] Brožura Calypso znamená turistiku pro všechny., Úřad pro publikaci Evropské Unie, 2011. Dostupné na: http://bookshop.europa.eu/cs/calypso-znamen-turistikupro-v-echny-pbNB3011121/ [online][cit.2016-01-28] [4] Certifkační
proces
Certifikační
proces.
Projekt
Jedemetaky.
Dostupné
na:http://www.jedemetaky.cz/cz/bezbarier/certifikace/index.php [online][cit.201602-23] [5] Český statistický úřad, Dostupné
na:
Výběrové šetření zdravotně postižených osob – 2013.
https://www.czso.cz/documents/10180/20543019/k3_260006-
14_1.pdf/4384f318-fcae-4a20-941c-33f10d5a6324?version=1.0 [online][cit.201602-13] [6] FILIPIOVÁ, Daniela. Projektujeme bez bariér. Vyd.1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 101 s. ISBN 80-86552-18-7. [7] Globální etický kodex cestovního ruchu, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. [online]
Dostupné
na:
http://www.socr.cz/file/625/globalni-eticky-kodex-
cestovniho-ruchu.pdf [online]. [cit.2016-02-04] [8] GOLDSMITH, Selwyn. Universal design: a manual of practical guidance for architects. Boston: Architectural Press, 2000. ISBN 075064785X. [9] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. [10] HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. [11] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [12] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6.
49
[13] KOZEL, Roman, MYNÁŘOVÁ, Lenka a SVOBODOVÁ, Hana. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. Expert. ISBN 978-80-247-3527-6. [14] Ministerstvo práce a sociálních věcí, Tisková zpráva – Od nového roku je opět zavedena
kategorie
osob
zdravotně
znevýhodněných.
Dostupné
na:
https://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2015/01/2015_01_08_tz_ozz_v_roce_2015.p df[online][cit.2016-02-10] [15] Projekt Athena na cestách – Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. Dostupné na: http://www.kazuist.cz/download-ba68b0d612/ [online][cit. 2016-01-24] [16] Projekt Jedemetaky. Značka Bez Bariér. Dostupné na: http://www.jedemetaky.cz /cz/bezbarier/index.php [online][cit.2016-02-20] [17] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [18] ŠESTÁKOVÁ, Irena a Pavel LUPAČ. Budovy bez bariér: návrhy a realizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 128 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-3225-1. [19] ŠNAJDAROVÁ, Helena. Bezbariérové stavby: právní a normové prostředí, úpravy staveb pro pohybově postižené. Brno: ERA, 2007. 142 s. Technická knihovna. ISBN 978-80-7366-084-0. [20] Web
Národní
rady
osob
se
zdravotním
postižením.
Dostupné
na:
http://www.nrzp.cz [21] Web projektu VozejkMap. Dostupné na: http://www.vozejkmap.cz [22] Web projektu Flyabout Prague. Dostupné na: http://www.flyabout.cz [23] Web projektu Disway. Dostupné na: http://www.disway.org [24] Web organizace ENAT. Dostupné na: http://www.accessibletourism.org [25] Web
Artslexikon,
Turismus.
Dostupné
na:
http://artslexikon.cz/index.php/Turismus [onlin][cit.2016-01-24] [26] Web
organizace
ISTO.
Social tourism.
Dostupné
na
http://www.oits-
isto.org/oits/public/section.jsf?id=39 [online][cit.2016-01-30] [27] Web
společnosti
Kazuist.
Přístupný
cestovní
ruch.
Dostupné
na:
http://www.kazuist.cz/cz/pristupny-cestovni-ruch/ [online][cit.2016-02-17] [28] Zákon
č.
435/2004
Sb.,
o
zaměstnanosti.
[online].
Dostupné
na:
https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ZOZ_PLATNE_ZNEN I_OD_1.1.2016.PDF [online][cit.2016-02-10] 50
[29] ZDAŘILOVÁ,
Renata.
Bezbariérové užívání staveb: základní principy
přístupnosti. 1. vyd. Praha: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2007. 59 s. ISBN 978-80-87093-56-6. [30] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 97880-7201-880-2
51
