Analýza trhu spotřebitelských úvěrů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Analýza trhu spotřebitelských úvěrů Bakalářská práce

Autor:

Monika Piekníková Bankovní Management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Karel Mráček, CSc.

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 14. 4. 2011

Monika Piekníková

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Karlu Mráčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu trhu spotřebitelských úvěrů. Vstupem do problematiky je charakteristika spotřebitelských úvěrů, jejich dělení a fáze jejich poskytnutí. Další kapitola se zabývá regulací trhu spotřebitelských úvěrů, zvláště se zaměřuje na zákon o spotřebitelském úvěru ve znění roku 2010 a zmiňuje jeho nejdůleţitější body. Hlavní část práce je věnována analýze nabídky a poptávky spotřebitelských úvěrů na poli bankovních a nebankovních finančních institucí. Je zde porovnáno několik podobných nabídek, srovnání prezentace jednotlivých produktů a moţnosti jejich poskytnutí. Poukazuje na rozdíly mezi nimi, odlišného způsobu prodeje a ceny. Důleţitým tématem je také statistická analýza dat zaměřená na objemy úvěrů, úvěrů v selhání, vývoj úrokové sazby. V závěru je nastíněn moţný trendu budoucího vývoje v závislosti na vývoji ekonomického cyklu.

Annotation This bachelor thesis is focused on the analysis of the consumers’ credits. The introduction deals with the problematics of characterisation of consumers' credit loans, their classification as well as phases when they are granted. Next chapter deals with the regulation of the market in consumers' credits, especially it focuses on the codex on consumers' credits from 2010 and lists its main points. In the body of this thesis there is an analysis of offer and demand of consumers' loans in the market of banking and non banking financial institutions. Similar offers, marketing of credit produts and the way of thein presentation as well as the possibility to grant them are compared. It discusses the differences between them, different way of their selling and price. An important topic is also the statistical analysis of data focused on the volume of credits, failure of credits and the development of interest rates. In the conclusion there is an outline of a possible way of the prospective trend of future development in dependence on the develpmpent of economic cycles.

OBSAH Úvod ................................................................................................................................................. 7 Volba metodologie .......................................................................................................................... 9 1. Význam spotřebitelských úvěrů a jejich základní charakteristiky ................................... 10 1.1. Základní Charakteristiky spotřebitelského úvěru ................................................................ 10 1.1. Podmínky získání spotřebitelského úvěru ........................................................................... 13 1.2. Kategorizace klientů a úvěrů v bankách .............................................................................. 15 2. Regulace trhu spotřebitelských úvěrů .................................................................................. 18 2.1. Všeobecná regulace spotřebitelských úvěrů ........................................................................ 18 2.2. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru[3] ............................................................. 18 3. Analýza bankovního trhu spotřebitelských úvěrů .............................................................. 23 3.1. Charakteristika trhu bankovních institucí ............................................................................ 23 3.2. Rozdělení bank do skupin podle bilanční sumy[7] ............................................................. 24 3.3. Velké banky neboli banky „velké čtyřky“........................................................................... 25 3.4. Nabídka spotřebitelských úvěrů bankovních institucí ......................................................... 26 3.4.1. Československá obchodní banka, a.s. [8] ..................................................................... 26 3.4.2. Česká spořitelna, a.s. [9]............................................................................................... 29 3.4.3. Komerční banka, a.s. [10]............................................................................................. 32 3.4.4. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. [11] ................................................................... 35 3.5. Zhodnocení nabídky spotřebitelských úvěrů bank .............................................................. 37 3.6. Statistická analýza trhu spotřebitelských úvěrů[12] ............................................................ 39 3.7. Shrnutí analýzy .................................................................................................................... 46 4. Analýza nebankovního trhu spotřebitelských úvěrů .......................................................... 48 4.1. Typy nabízených úvěrů ....................................................................................................... 48

4.2. Česká leasingová a finanční asociace[13] ....................................................................... 50 4.3. Společnosti ostatního úvěrování – splátkové společnosti ................................................... 51 4.3.1. CETELEM ČR, a.s. [14] .............................................................................................. 52 4.3.2. Home Credit a.s. [15] ................................................................................................... 53 4.3.3. GE Money Multiservis, a.s. [16] .................................................................................. 54 4.3.4. ESSOX s.r.o. [17] ......................................................................................................... 55 4.4. Společnosti ostatního úvěrování – splátkové společnosti ................................................... 55 4.4.1. Zlatý Měšec 2011– Nejlepší finanční instituce [18]..................................................... 56 4.5. Analýza vývoje spotřebitelských úvěru nebankovních institucí [19].................................. 56 4.6. Shrnutí ................................................................................................................................. 59 5. Možné trendy budoucího vývoje v oblasti spotřebitelských úvěrů .................................... 60 5.1. Moţný trend budoucího vývoje při rostoucí ekonomice ..................................................... 60 5.2. Moţný trend budoucího vývoje při recesi ........................................................................... 61 5.3. Moţné změny v nabídce a prodeji úvěrů bank a splátkových společností .......................... 61 5.4. Moţné změny v zákonech ................................................................................................... 62 5.5. Současný pohled respondentů (Marketingový průzkum) .................................................... 62 Závěr .............................................................................................................................................. 64 Seznam použité literatury ............................................................................................................ 67 Seznam tabulek a grafů................................................................................................................ 69 Přílohy ........................................................................................................................................... 71

Úvod Finanční sféra prochází rychlým vývojem a dynamicky reaguje na měnící se ekonomické podmínky a potřeby. Součástí těchto rychle se měnících oblastí je také trh spotřebitelských úvěrů. Zde se střetává nabídka finančních institucí s poptávkou spotřebitelů po penězích. Postavení obou stran bylo do nedávné doby značně nevyrovnané. Nabízející subjekty se předháněly k získání klienta, avšak ne vţdy bylo jejich chování a jednání seriozní. Jejich vizitkou byly nespokojení klienti, kteří ve spěchu či z důvodu nedostatečné informovanosti podepsali často nevýhodný úvěr. Na druhé straně zde byl spotřebitel, který měl zájem uskutečnit nákup a byl ochoten si na něj půjčit. V případě spěchu a neuváţenosti si po podepsání smlouvy klient odnesl z obchodního místa s sebou zboţí a také nevýhodnou smlouvu. Většinou se takto stávalo u splátkových společností, které byly k dispozici ihned. Změna by měla nastat novým zákonem, který nabyl účinnosti od nového roku a měl by spotřebitele chránit. Cílem této práce je analýza nabídky a poptávky na trhu spotřebitelských úvěrů a nastínit moţné trendy jeho budoucího vývoje. Ekonomická recese v roce 2008 zasáhla jak spotřebitele, tak finanční instituce. Postavila domácnosti před otázku, zda odloţit svou spotřebu nebo se zadluţit při vyšší ceně peněz. Nabízející instituce naopak řešily, zda zpřísnit vstupní kritéria pro zhoršení platební morálky. První kapitola popisuje spotřebitelský úvěr, jeho význam a základní charakteristiku. Zároveň jsou zde uvedeny příklady moţného členění a vysvětleny základní podmínky získání a splácení úvěru. Dále je zde popsán moţný způsob kategorizace klientů v bankách a jaký to má význam pro získání úvěru. Druhá kapitola řeší otázku regulace trhu spotřebitelských úvěrů, která byla do roku 2010 nedostatečná, nový zákon, který má tuto oblast regulovat. Závěrem kapitoly je konstatováno, jaké nejdůleţitější body se týkají spotřebitele, v jakých směrech mu bude nápomocen a jaké povinnosti z něj pro zprostředkovatele vyplývají. Třetí a čtvrtá kapitola se zaměřuje na trh bankovních a nebankovních institucí. V úvodu jsou popsány základní charakteristiky a rozdíly mezi nimi, dále jsou vybrány čtyři největší a ty 7

dále analyzovány. Po stručném představení jednotlivých bank a splátkových společností následuje jejich nabídka, srovnání podobného produktu a porovnání způsobu prezentace nabídky. Další významnou částí jsou pak statistické analýzy, které se pokusí zachytit a zhodnotit vývoj od roku 2005 do současnosti. Závěrem bude získán celkový poměr objemů spotřebitelských úvěrů k ostatním úvěrům, vývoj úrokové sazby a v neposlední řadě platební morálku dluţníků. Závěrečná kapitola nastíní moţný budoucí vývoj trhu spotřebitelských úvěrů, jak by se při rostoucí nebo klesající ekonomice změnily objemy a sloţení úvěrů, solventnost dluţníků či úrokové sazby. Marketingový průzkum ukáţe realitu zadluţení a výhled do budoucna.

8

Volba metodologie Při řešení jsou pouţity metody analytické, zejména statistická analýza, dále metoda komparativní, extrapolace a dotazníkové šetření. Komparativní metoda je vyuţita k posouzení nabídky spotřebitelských úvěrů. Vzhledem k problému s úplností dat jsou porovnány zvlášť banky a zvlášť nebankovní finanční instituce. Statistická analýza se opírá o časové řady ze systému ARAD České národní banky. Pro větší přehlednost jsou zpracovány vlastní grafy a indexy změn. Při vyhodnocení časové řady statistických dat je nutno vzít v úvahu i některé metodické problémy, spojené s několika změnami v průběhu sběru dat. Zvláště v roce 2010 došlo k reklasifikaci úvěrů Českou národní bankou a zároveň došlo k přesunu dat mezi bankovními a nebankovními finančními institucemi. Při odhadu moţného budoucího vývoje v oblasti spotřebitelských úvěrů je vyuţita metoda extrapolace. Dotazníkové šetření má pak umoţnit získání některých informací o postojích respondentů k současnému zadluţení. .

9

1. Význam spotřebitelských úvěrů a jejich základní charakteristiky „Jak je známo, peníze cestují časem. Mohu si půjčit z budoucnosti, anebo naopak si užívat v minulosti našetřenou (peněžní) energii. Z toho plyne druhé ponaučení - vždycky si půjčuješ sám od sebe. Může to sice vypadat, že si půjčujete od banky nebo od kamaráda, ale ve skutečnosti si člověk jen půjčuje od své vlastní budoucnosti. Prostě přeskupujeme svou spotřebu v čase, jak se nám to zdá vhodné.“ [6] Hlavní význam spotřebitelských úvěrů je v jejich uţitku pro dluţníky a zisku pro věřitele. Obě strany se setkávají na finančním trhu, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky po penězích. Drobní střadatelé ukládají na úrok své přebytečné finanční prostředky zprostředkovatelům (bankám, nebankovním finančním institucím, apod.) a ty je mohou transformovat a alokovat. Na druhé straně jsou domácnosti, kterým se peněz nedostává a ty za úplatu (úrok) si je zapůjčují a realizují své nákupy jiţ nyní. Tento koloběh podporuje růst hospodářství a ekonomiky. Dluhové financování spotřebitelské poptávky Deficitní jednotky, kterými jsou v našem případě domácnosti, řeší poptávku po penězích půjčkou. Realizaci této poptávky zajišťují bankovní a nebankovní finanční instituce. V případě krátkodobého financování a niţší zapůjčené částky lze vyuţít kontokorentní úvěry a kreditní karty. Pro financování draţšího záměru a na delší období nabízejí finanční společnosti Spotřebitelské úvěry, Hypoteční úvěry, leasingy, apod. Dále se tedy zaměříme na konkrétní produkt, Spotřebitelský úvěr.

1.1. Základní Charakteristiky spotřebitelského úvěru Obecně lze tedy říci, ţe spotřebitelské úvěry jsou půjčky fyzickým osobám na financování jejich nepodnikatelských potřeb. Slouţí především k nákupu zboţí a sluţeb a mohou také slouţit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Pokud je úvěr čerpán jako neúčelový, můţe jej klient vyuţít k libovolnému účelu. 10

Doslovná definice pojmu podle nového zákona č. 145/2010 Sb. je uvedena v kapitole 2. Členění [1] Neexistuje pevné členění spotřebitelských úvěrů. Záleţí, z jakého úhlu na ně pohlíţíme. Níţe je uvedeno jedno z mnoha moţných dělen 1. podle doby splatnosti krátkodobé úvěry - doba splatnosti do 1 roku střednědobé úvěry - splatnost do cca 4 let dlouhodobé úvěry - splatnost nad 4 roky 2. podle účelovosti účelové úvěry - jsou poskytnuty přímo na konkrétní předem stanovený účel (např. nákup spotřebního zboţí, automobilu, atd.) bezúčelové (neúčelové) úvěry - záleţí na klientovi, na co poskytnutý úvěr pouţije, cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba 3. podle typu výplaty hotovostní úvěry - poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti bezhotovostní úvěru - peníze jsou zaslány klientovi na jeho bankovní účet 4. podle zajištění zajištěné úvěry - zajištění se provádí věcí movitou nebo nemovitou nezajištěné úvěry - lze poskytnout do určité výše úvěrového limitu nebo u vyšších částek lze nabídnout významným klientům Dále lze úvěry dělit i podle dalších hledisek, např. podle čerpání (jednorázové, postupné), podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní…) atd. Tyto všechny kategorie se mohou mezi sebou navzájem kombinovat.

11

Podle těchto kriterií jsou pak jednotlivým typům úvěrů přiřazeny různě vysoké úrokové sazby a také různé poţadavky na zajištění úvěru. Při niţších částkách nemusí banka poţadovat ţádné jištění, při vyšších částkách je jištění úvěru povinné. Úroková sazba Úroková sazba je cena zapůjčených peněz. Udává se ročně v procentech z celkové dluţné částky. Odráţí se v ní také výše rizika, dále pak závisí na typu úvěru (např. zda-li je úvěr poskytovaný jako účelový nebo neúčelový), na době splatnosti úvěru, případně i na jiných okolnostech, které banka při stanovení výše úrokové sazby zohledňuje. V současné době se úroková sazba spotřebitelských úvěrů pohybuje v rozpětí od 9,5 aţ do 19% p.a. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) Jedná se o ukazatel, který spotřebiteli umoţňuje zhodnotit výhodnost úvěru. Udává procenta z dluţné částky, které musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku spolu s ostatní náklady spojených s úvěrem, jako jsou poplatky spojené s posouzením ţádosti o úvěr, uzavřením smlouvy, dále také poplatky za vedení úvěru či platby za pojištění a záruky. Zákon charakterizuje RPSN takto: Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech nákladů spotřebitele sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 tohoto zákona.[3] Klasifikace problémových úvěrů Banky mají na základě Opatření ČNB o zásadách klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek[4] povinnost klasifikovat úvěry a vytvářet opravné poloţky. Tato klasifikace se provádí podle doby zpoţdění klienta se splátkou jistiny úvěru, úroků a poplatků.

12

Skupiny klasifikovaných pohledávek: Standardní

– všechny závazky klienta jsou plněny, zpoţdění max. 1 měsíc

Sledované

– zpoţdění v plnění 1-3 měsíce, pravděpodobnost splacení v plné výši úvěru

Nestandardní

– zpoţdění je 3-6 měsíců, pravděpodobnost částečného splacení (banky jiţ tvoří 20% opravných poloţek)

Pochybné

– zpoţdění v plnění závazků 7-12 měsíců, velmi nízká pravděpodobnost splacení, (50% opravné poloţky]

Ztrátové

– zpoţdění nad 12 měsíců, návratnost nulová (100% opravné poloţky)

1.1. Podmínky získání spotřebitelského úvěru Spotřebitelský úvěr je nabízen fyzickým osobám starším 18 let, občanům ČR, cizincům s trvalým pobytem na území ČR nebo občanům členských zemí EU s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR. Nutno je u sebe mít alespoň dva doklady totoţnosti (OP a další doklad – řidičský průkaz, pas, průkaz zdravotní pojišťovny,…). Úvěr je poskytnut výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby. Základní problém činnosti banky spočívá ve stanovení optimálního poměru mezi bezpečností, rentabilitou a likviditou. Právě bezpečnost se nejvíce dotýká ţadatelů o úvěr. Banky, jako kaţdý podnikatelský subjekt, se snaţí získat a udrţet si své klienty. Je vůči nim nějak odpovědná. Tento vztah je pak důleţitý pro podmínky úvěrování. Klient tak můţe získat výhodnější úvěr. Mezi základní informace, které banka zjišťuje při ţádosti klienta o úvěr, patří: informace o klientovi (sociodemografická data, …) výše a termín splatnosti úvěru účel úvěru pravděpodobnost splacení a zdroj splácení s ohledem na ostatní závazky klienta typ a hodnota zajištění

13

Znalost klienta Znalost klienta patří mezi jedno z nejdůleţitějších kroků před poskytnutím úvěru. Závisí na tom schopnost splácet, aby se z půjčky nestala nedobytná pohledávka. Mimo jiné, se zjišťují informace ohledně věku, vzdělání, výše měsíčního příjmu. Dále jsou to pak reference, které pomáhají při rozhodování o poskytnutí úvěru. Dokumenty, které přináší klient, jsou výpisy z účtu, bankovní reference apod. Další data si získá banka sama přes nahlíţení do různých registrů (CCB – Czech Credit Bureau, klientské informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů pouze u úvěrových operací, registr dluţníků, exekuce, obraty na účtě,…). Poskytnutí úvěru Kaţdá ţádost by měla být posuzována v kontextu prostředí, v němţ klient působí [2]. Částka, o kterou klient ţádá, by měla být přiměřená vlastním zdrojům a schopností splácet. Často se stává, ţe klient poţaduje nepřiměřenou výši úvěru a je překvapen, ţe i kdyţ je v bance dlouholetým klientem, úvěr mu není poskytnut. Musí se pak obrátit na konkurenční finanční instituci nebo vyuţít nebankovní společnosti. Výše, účel a termín splatnosti úvěru Na první pohled se můţe zdát, ţe se jedná o jednoduché otázky. Ve skutečnosti však potřeby spotřebitele mohou být odlišné od těch, které je schopna banka akceptovat. Špatně zváţené poţadavky pak mohou vést k neschopnosti splácet a k dalším problémům. Odradit takto klienta od nerealistických představ můţe vést aţ k jeho ztrátě a odchodu ke konkurenci. Rozhodnutí bank však vycházejí ze zkušeností, z vyhodnocování rizik a statistických informací, které jim zjednodušují výběr dluţníka a jeho schopnosti splácet. Splácení úvěru Termín splácení, resp. splátkový kalendář, patří k základním parametrům, na kterých se musí banka s klientem dohodnout. Klient předkládá schopnost splácet z potvrzení o výši příjmu, z daňového přiznání v případě ţivnostníka nebo má banka údaje o příchozí mzdě na účet klienta k dispozici v databázi. Většina úvěrů pro domácnosti je parametrizovaná, tudíţ snadno klientům dostupná. V případě nestandardních úvěrů (jako například vyšší částky, delší doby 14

splatnosti, vysoký věk ţadatele, apod.) se pak postupuje podle platné bankovní metodiky a klient si můţe na schválení počkat i několik dní. Zajištění úvěru Většina standardních úvěrů pro spotřebitele není vázaná za ţádné zajištění. Banka si jen podle příjmu a dalších sociodemografických údajů vypočítá rizikovost klienta a jeho schopnost úvěr splácet. Výjimkou mohou být právě nestandardní úvěry nebo speciální, jako např. tzv. americké hypotéky. Jedná se o neúčelový úvěr se zajištěním nemovitosti. Dalším typem je osobní zajištění (bianko směnka, aval, apod.) a prohlášení ručitele. Tyto úvěry pak mají vyšší limity a jsou pro banku také rizikovější. Cenou za vyšší riziko je pak také vyšší úrok. Monitorování dodržování podmínek Poskytnutý úvěr je do své splatnosti bedlivě monitorován. Hlavní kontrolou je dodrţování termínu a výše splátek. Podle typu úvěru a jeho výše lze dále kontrolovat další parametry uvedené ve smlouvě, jako například výši příjmu. Při nedodrţení podmínek se pak rozhoduje podle závaţnosti o dalším postupu, který je v souladu se smlouvou o úvěru.

1.2. Kategorizace klientů a úvěrů v bankách Banky přistupují k ţadatelům o úvěr podle různých hledisek a nabízejí jim celou škálu svých produktů. Pro zjednodušení průběhu ţádosti o úvěr a k minimalizaci rizik dělí klienty do tříd podle bonity, rizikovosti a schopnosti splácet. Pro vybrané kategorie klientů pak mají připravené parametrizované produkty, jejichţ schválení nepodléhá hlubšími analýze a jsou pro klienty snadno dostupné. Moţný přehled produktů je shrnut v tabulce č. 1. Stávající klienti a akviziční Klienti, kteří mají v dané bance své účty obvykle déle neţ 6 měsíců, jsou povaţováni za stávající. Banka pak podle výše výnosu a podle mnoţství a druhu sluţeb, které vyuţívají,

15

zařadí klienta do určité kategorie. Vyšší kategorie pak klientům umoţní vyuţívat další výhody, které jsou ostatním nedostupné. Můţe se jednat například o následující: přidělení osobního bankéře niţší úrokové sazby pro úvěrové produkty úvěry bez poplatku úvěr bez dokládání příjmu (nebo si banka v případě potřeby informace pořídí ze svého sytému) výhodnější úvěrové podmínky (doba splácení, niţší obrat či příjem,…) Mezi výhodné akce můţe být tzv. akvizice. Jedná se o získání nového klienta, kterému banka nabídne výhodné podmínky. Většinou se jedná o získání úvěru bez poplatku nebo moţnosti předčasného splacení bez sankce, dále se pak můţe jednat o slevu z úroku. Nejpatrnější je to asi na hypotečních úvěrech, kde se banky předháněly v r. 2010 k dosaţení nejniţší sazby. U Spotřebitelských úvěrů se tato rivalita taky objevuje, jen není tolik medializovaná. Noví klienti V případě, ţe spotřebitel potřebuje peníze ihned a nemůţe si počkat na slevu, navštíví banky v okolí a zjistí si jejich nabídku. V takovém případě, se banky dívají na klienta nedůvěřivě a poţadují více informací. Pak je nutné především doloţit potvrzení o výši příjmu, výpisy z účtu, další doklad totoţnosti, apod. Podle posouzení rizika pak banka klientovi nabídne úrokovou sazbu, která je většinou vyšší neţ u stávajících klientů. Nároky mohou být také vyšší na zajištění či pojištění úvěru. Úvěrové limity bank Úvěrový limit je maximální moţný limit, který klient můţe vyuţít pro úvěrové produkty. Tento limit klient získá několika způsoby. Prvním je výše uvedena kategorie zařazení klienta podle bonity, kde můţe získat předschválený limit (klientovi přichází na běţný účet vyšší mzda a banka automaticky nabídne podle výše příjmu adekvátní úvěrový limit). Další moţností je minimální limit, který můţe být nabídnut jakémukoliv klientovi ke konkrétnímu produktu, například k běţnému účtu. V případě, ţe klient poţaduje vyšší částku, lze jej na základě doloţení příjmu zanalyzovat a podle rizikovosti klienta a dalších parametrů je vyhodnocena maximální výše úvěrového limitu. Moţnosti zobrazuje následující tabulka č. 1. 16

Tab. 1: Možnosti úvěrových produktů NÁZEV ÚVĚRU

TYP KLIENTA

Předschválené limity

stávající

podle obratu na účtu

Minimální limity

stávající i nový

k balíčku ke kontu, akvizice

Standardní limit

stávající i nový

standardní ţádost o půjčku

Zdroj: vlastní

17

2. Regulace trhu spotřebitelských úvěrů Jistá míra regulace půjček sahá aţ do dob středověku. Tehdy byly půjčky jen v rukou ţidů a říkalo se jim lichvy (lichva = jakýkoli příjem úroku za peníze). Dnešní význam slova lichva znamená: trestný čin, kterého se dopustí ten, kdo zneuţívaje něčí tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout plnění, jehoţ hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. [5]

2.1. Všeobecná regulace spotřebitelských úvěrů Při snaze vše regulovat, se však do nedávna stále nedařilo podchytit trh spotřebitelských úvěrů a dobře chránit budoucí dluţníky. Tuto nedostatečnost má vyřešit nový zákon č. 145/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010 o spotřebitelském úvěru, viz níţe. Kromě tohoto zákona, nalezneme úpravu vztahu mezi věřitelem a spotřebitelem především v občanském zákoníku (např. Smlouva o půjčce, § 51 a n., Spotřebitelské smlouvy) a obchodním zákoníku (např. smlouva o úvěru). Veřejnoprávní povinnosti věřitelů lze pak hledat např. v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (např. § 3 a n., Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování) a pak dále v sektorových zákonech upravujících např. činnosti bank (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách). Pro úplnost pak zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů.

2.2. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru[3] Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2011 a nahradil zákon č. 321/2001 Sb., který jiţ neodpovídal současnému vývoji úvěrových produktů nabízených spotřebitelům na trhu. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále téţ jen „zákon“) je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS do českého právního řádu. Cílem právní úpravy je dosaţení harmonizace spotřebitelského trhu v rámci Společenství, a tím i posílení důvěry a právní jistoty spotřebitelů a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

18

Součástí zákona jsou přílohy č. 1 - 7 k Zákonu č. 145/2010 Sb, které podrobně definují povinnosti a náleţitosti daného okruhu tématu. Jedná se např. o Povinné informace v reklamě, ve smlouvě, výpočet RPSN, apod. V dalších odstavcích se budeme věnovat jednotlivých oblastem, které přinášejí výhody či nevýhody všem zúčastněným stranám. Definice spotřebitelského úvěru Oproti stávající právní úpravě, nalezneme definici pro spotřebitelský úvěr hned v prvním paragrafu. Rozumí se jím odloţená platba, půjčka, úvěr nebo jiná finanční sluţba, která je poskytována nebo přislíbena spotřebiteli věřitelem,nebo zprostředkovatelem. Zákon se vztahuje na úvěry v hranici od 5 000 Kč do 1 880 000 Kč (původně 800 000 Kč). Vyloučeny jsou finanční sluţby poskytnuté pro účely bydlení, nájem nebo leasing, bezúročné a zaměstnanecké půjčky. Informační povinnosti Nová právní úprava poţadovala především poskytnutí dostatečných informací pro spotřebitele. Pokud jsou v reklamě nabízející spotřebitelský úvěr jakékoliv informace o nákladech, musí být uvedeny formou reprezentativního příkladu tyto informace: a)

roční procentní sazba nákladů (RPSN),

b)

výpůjční úroková sazba, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem,

c)

celková výše spotřebitelského úvěru,

d)

výše jednotlivých splátek a celková částka splatná spotřebitelem,

e)

doba trvání spotřebitelského úvěru,

f)

v případě spotřebitelského úvěru ve formě odloţené platby za konkrétní zboţí nebo sluţbu jejich cenu a výši případné zálohy,

g)

informaci

o povinnosti

uzavřít

smlouvu

o doplňkové

sluţbě

související

se

spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto sluţbu nelze určit předem. 19

Předsmluvní informace Zákon dbá na to, aby věřitel měl k dispozici všechny potřebné informace potřebné k rozhodování před podepsáním smlouvy. Tato povinnost musí být splněna v listinné podobě či na trvalém nosiči dat. Zákon stanoví poţadavek, ţe veškeré takto poskytované informace musí být stejně výrazné. Cílem je zabránit v současné době běţně se vyskytujícím situacím, kdy podstatné a často pro spotřebitele rozhodující informace jsou méně výrazné a v mnoha případech tyto spotřebitel objeví aţ poté, co jiţ smlouvu uzavřel. Souvisí to například s nutností otevřít si u banky další účet, který je spravován za další poplatek. Povinnost vysvětlit informace o spotřebitelském úvěru Zákon uvádí, ţe nelze jen potřebné informace spotřebiteli poskytnout, ale také vše řádně vysvětlit. Důleţité je, aby spotřebitel byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a především finanční situaci. Ve stejném rozsahu je povinen poskytnout spotřebiteli informace i zprostředkovatel. Pokud tuto povinnost zprostředkovatel splní, uplatní se právní domněnka, ţe ji splnil i věřitel. Příloha č. 3 daného zákona dokonce uvádí výčet informací, které musí být součástí uzavírané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ta musí být uzavřená v písemné formě. V průběhu trvání smlouvy má pak věřitel povinnost informovat spotřebitele především o změně výpůjční úrokové sazby či moţnosti přečerpání. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr Zákon nově zavádí povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umoţňujících posouzení úvěruschopnosti. Pokud je důvodem neposkytnutí úvěru výsledek vyhledávání v databázi, musí věřitel okamţitě a bezplatně spotřebitele vyrozumět a sdělit mu údaje o pouţité databázi. Odstoupení od smlouvy Velmi zajímavou novinkou je především moţnost spotřebitele odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru bez uvedení důvodů a bez jakýchkoliv sankcí ve lhůtě 14 dnů ode dne 20

jejího uzavření. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru, smyslem tohoto institutu je umoţnit spotřebitelům, kteří uzavřeli smlouvu např. ve spěchu, aniţ by si tuto důkladně přečetli, nebo pod nátlakem věřitele, vyvázat se z tohoto smluvního vztahu, poté, co si uvědomí a zváţí svá práva a povinnosti, která jim ze smlouvy vznikají. Došlo-li k odstoupení od smlouvy do 14 dní, je spotřebitel povinen, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit jistinu a nevratné poplatky, které jiţ byly věřitelem zaplaceny. V tomto případě je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok. Výpověď spotřebitelského úvěru Další moţností ukončení smlouvy je výpověď. Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to s okamţitou účinností, pokud nebyla sjednána výpovědní lhůta (výpověď nesmí bít delší jak 1 měsíc). Výpověď nesmí být věřitelem zpoplatněna. Naopak věřitel je oprávněn ukončit spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou delší jak 2 měsíce (pokud je tato moţnost ve smlouvě zaznamenaná). Předčasné splacení spotřebitelského úvěru Další moţnost ukončení smlouvy, a to formou předčasného splacení, je nyní také předmětem zákona. Spotřebitel je tak oprávněn splatit spotřebitelský úvěr, ať uţ celý nebo jeho část, kdykoliv před datem splatnosti. V tomto případě spotřebitel zaplatí náhradu nákladu do 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, pokud je doba do splatnosti delší jak 1 rok. Pokud je doba kratší, poplatek nesmí přesáhnout 0,5%. Zprostředkovatelé S přijetím zákona o spotřebitelském úvěru vzniká také nová ţivnost „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“. Tito poskytovatelé musí prokázat zákonem poţadovanou odbornou způsobilost.

21

Zákon obsahuje řadu dalších informací, víceméně povinností, ze strany věřitele. Zde jsme zmínili ty nejvýznamnější, které jiţ mají vliv na nabídku a poptávku úvěrů. Řada velkých finančních institucí jiţ byla na tento zákon připravena a v průběhu roku poskytovala svým klientům všechny dostupné informace. Vytvořily si tím tak prostor pro úspěšné proplutí do roku 2011. .

22

3. Analýza bankovního trhu spotřebitelských úvěrů 3.1. Charakteristika trhu bankovních institucí Na trhu spotřebitelských úvěrů se setkávají bankovní a nebankovní finanční instituce, aby nabídly své úvěrové produkty spotřebitelům. Bankovní instituce mají na trhu specifické postavení. Jelikoţ také přijímají vklady občanů, musí mít licenci a splňovat řadu dalších podmínek. Jejich činnost je neustále dohlíţená a regulovaná. Na rozdíl od bank, nebankovní instituce mohou poskytovat jen úvěry, které nejsou tak náročné na dohled. Tuto činnost mohou od 1.1.2011 vykonávat na základě vázané ţivnosti. Analýze nebankovních institucí se budeme věnovat v kapitole 4. Historii zadluţení domácností u jednotlivých institucí zachycuje graf č. 1 (podrobná data viz. tabulka č. 4, Příloha 1). Z něj je patrné, ţe banky a druţstevní záloţny se postupně od roku 2009 stávají významnou součástí trhu spotřebitelských úvěrů. Jejich podíl se na celkovém zadluţení domácností se neustále zvyšuje. Naproti tomu od konce roku 2008 klesá podíl ostatních finančních institucí aţ do loňského roku, kdy jejich podíl k bankovním úvěrům je 3x niţší. Graf 1: Zadlužení domácností na spotřebu podle institucí (v mil.)

Banky a druţtevní záloţny Ostatní finanční instituce celkem

Zdroj: ČNB, vlastní zpracování

23

1/12/2010

1/9/2010

1/6/2010

1/3/2010

1/12/2009

1/9/2009

1/6/2009

1/3/2009

1/12/2008

1/9/2008

1/6/2008

1/3/2008

1/12/2007

1/9/2007

1/6/2007

1/3/2007

1/12/2006

1/9/2006

1/6/2006

1/3/2006

1/12/2005

350,000.0 300,000.0 250,000.0 200,000.0 150,000.0 100,000.0 50,000.0

3.2. Rozdělení bank do skupin podle bilanční sumy[7] Banky rozdělujeme podle bilanční sumy na velké, střední a malé banky, dále pak pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Banky patřící do skupiny velké, mají bilanční sumu větší jak 200 mld. Kč. Jedná se o tyto instituce: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, UniCredit Bank Czech Republic.

Velké banky (bilanční suma nad 200 mld. Kč ) Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, UniCredit Bank Czech Republic

Střední banky (bilanční suma 50 až 200 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Hypotéční banka, Raiffeisenbank

Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) Banco Popolare, Česká exportní banka, Evropsko-ruská banka, Fio banka, J&T banka, LBBW Bank CZ, PPF banka, Volksbank, Wüstenrot hypotéční banka

Pobočky zahraničních bank AXA Bank Europe, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, BRE Bank S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Credit Agricole S.A., Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Poštová banka, pobočka Česká republika, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Saxo Bank A/S, The Royal Bank of Scotland N.V., Všeobecná úvěrová banka, Waldviertel Sparkasse, ZUNO BANK AG (zatím nezahájila zasílání dat)

Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Wüstenrot - stavební spořitelna

Velké banky zaujímají více jak 50 procent trhu na poli hrubých úvěrech. Stření banky postupně zvyšují svůj podíl k 20%. Jednotlivé procentuelní zastoupení je patrné z grafu č. 2. Zajímavostí je, ţe od roku 2008 postupně získávají ve svůj prospěch aţ necelá 3% stavební spořitelny (k 30.9.2010 mají 13% na hrubých úvěrech).

24

Graf 2: Podíly jednotlivých skupin na hrubých úvěrech 100% 80% 60%

10.97 10.66 6.68 18

12.78 8.65 7.11 19.31

13.55 8.09 7.84

stavební spořitelny

19.71

pobočky zahraničních bank malé banky

40% 20%

53.69

52.15

50.81

31.12.2008

31.12.2009

30.9.2010

0%

střední banky velké banky


3.3. Velké banky neboli banky „velké čtyřky“ Jak jsme výše zjistili, banky velké čtyřky mají významný podíl na trhu úvěrů. Jak si na tom stojí mezi sebou, znázorňuje graf č. 3. (podrobná data viz tabulka č. 5, Příloha 2). Popisky konkrétních bilančních sum patří k roku 2009. Za rok 2010 zatím nemáme informace k dispozici. Téměř totoţnou bilanci mají Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Komerční banka stojí na třetím místě s bilancí niţší o cca 160 mld. Čtvrtá, UniCredit bank má poměrově 3x niţší bilanci neţ největší z nich. Z téhoţ grafu lze vyčíst kolik činily pohledávky za klienty v roce 2009. Nejvyšší podíl, ke své bilanční sumě, má Unicredit bank s 63,4%. Zato nejniţší má banka ČSOB se 45% podílu své bilance. Graf 3: Velikost bank podle bilanční sumy a pohledávky za klienty v mil. Kč 1,000,000 858,972 900,000 855,137 800,000 695,036 700,000 600,000 500,000 469,192 386,390 400,000 264,627 300,000 372,303 200,000 167,700 100,000 0 ČS ČSOB KB UniCredit


25

2009 2008 2007 Pohledávky za klienty k r. 2009

3.4. Nabídka spotřebitelských úvěrů bankovních institucí Zájemce o spotřebitelský úvěr má sloţitou situaci. Musí porovnat mnoţství informací, kterými je zahlcen ze všech stran. Reklamy v televizi, novinové inzerce, rádia, reklamy na webu, všechna média nabízejí ten „nejvýhodnější„ úvěr. Nový zákon budoucímu dluţníkovi situaci zjednodušil, jelikoţ se nyní dají jednotlivé úvěry dobře porovnat. Stačí jen svou představu sladit s daným produktem a, pokud klient splní podmínky, můţe uskutečňovat své nákupy na dluh. Na následujících řádcích podávám informace, které spotřebitel potřebuje k rozhodnutí o poţádání o úvěr. Kaţdá banka je zde v několika řádcích představena, dále je vypsána nabídka různých druhů spotřebitelských úvěrů. Pro sjednocení nabídky uvádím jednotný příklad s konkrétními parametry. Na závěr je uvedeno osobní hodnocení banky, jejího způsobu prezentace úvěrů a zda jsou informace dostačující.

3.4.1. Československá obchodní banka, a.s. [8] Československá obchodní banka, a.s. (dále také „ČSOB“) byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Po privatizaci v roce 1999, kdy se stala majoritním vlastníkem belgická KBC Banka, převzala

v r.2000 převzala Investiční a poštovní banku (IPB).

Slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. Obchodní profil ČSOB zahrnuje tyto segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V retailovém bankovnictví v ČR působí společnost pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna, která vyuţívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Pobočková síť ČSOB nabízí současně se svými produkty a sluţbami i produkty a sluţby celé Skupiny ČSOB. Ucelená nabídka sluţeb tak kromě bankovních sluţeb zahrnuje i pojistné a penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a penzijní fondy Stabilita a Progres), financování bydlení (Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna), kolektivní investování a správu majetku (investiční fondy ČSOB Investiční společnosti a 26

ČSOB Asset Management) a poskytování dalších specializovaných sluţeb (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring).

Půjčka na cokoliv bezúčelová půjčka, kterou mohou klienti vyuţít na cokoliv, je bez zajištění, výše od 20 000 Kč do 600 000 Kč, splatnost 1-7 let Podmínky poskytnutí - 18-67 let, doloţit příjmy, předloţit 2 doklady totoţnosti, klient si musí zřídit běţný účet u banky Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 269,- Kč - úroková sazba od 10,9% p.a. - RPSN 14,7%

Půjčka na lepší bydlení Půjčka určená klientům, kteří chtějí provést rekonstrukci nebo modernizaci svého bydlení. S ČSOB Půjčkou na lepší bydlení lze nejdříve renovovat a poté doloţit potřebné dokumenty (faktury, smlouvy atd.). Výše úvěru od 100 000,- Kč do 600 000 Kč bez ručitele a zajištění nemovitostí, nad tuto částku je úvěr neomezen s dalšími podmínkami (ručitel, zajištění, apod.). Část peněz lze pouţít neúčelově – aţ 20 % poskytnuté půjčky (maximálně 25 000 Kč). Úvěr lze poskytnout na dobu splatnosti 1 rok aţ 10 let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let a ke dni konečné splatnosti úvěru věk nesmí přesáhnout 66 let, předloţit 2 doklady totoţnosti (občanský + např. řidičský průkaz), doklady účelu (faktury, smlouvy atd.) stačí předloţit do 6 měsíců od získání půjčky, zřízení konta Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 120,- Kč - úroková sazba od 7,7% p.a. - RPSN 11,19% 27

Americká hypotéka Americká hypotéka je neúčelový úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Získané prostředky je moţné pouţít na cokoliv, například na bydlení, investice do nemovitosti v zahraničí, nákup auta nebo refinancování dříve poskytnutých úvěrů. Výše úvěru od 200 000 Kč do 5 000 000 Kč (aţ do výše 70 % zástavní hodnoty nemovitosti), splatnost 3 - 20 let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let a ke dni konečné splatnosti úvěru věk nesmí přesáhnout 70 let, předloţit 2 doklady totoţnosti (občanský + např. řidičský průkaz), Příklad: není k dispozici, jelikož tento úvěr patří do sekce hypotečních úvěrů

Prezentace společnosti a úvěrových produktů Silné stránky ČSOB o sobě dává vědět reklamou v televizi a denním tisku. Má spíše upomínací charakter. Vyuţívá známé osobnosti k prezentaci zvýhodnění a akci. Webové stránky jsou přehledné, vysvětlení k jednotlivým úvěrům na první pohled dostatečné. K dispozici jsou také kalkulačky, kde si lze vypočítat konkrétní příklad. Přes internet lze také vyplnit ţádost o úvěr, na kterou pracovníci reagují do 24 hodin. Konkrétní podmínky a oficiální ţádost je potřeba sepsat na pobočce. Informace lze také získat přes call-centrum. Slabé stránky Banka má velice dobře podchycené centrum Prahy, kde je poboček dostatek. V ostatních městech však i přes otevírání nových, je stále za ostatními bankami. Na webových stránkách chybí v kalkulačně celková cena, kterou zaplatíte za konkrétní spotřebitelský úvěr. Tu si musí kaţdý vypočítat sám nebo se jít dotázat na klientské centrum. Sazba, která je zveřejněna „od“, je většinou pro stávající klienty a málo kdy dosaţitelná. Tuto praxi najdeme u všech dalších bank. Celkový dojem – banka je spíše konzervativní a také pravděpodobně má konzervativní klientelu. 28

3.4.2. Česká spořitelna, a.s. [9] Kořeny České spořitelny (dále také „ČS“) sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. V roce 1992 se stala akciovou společností. Česká spořitelna je od roku 2000 členem Erste Group, jednoho poskytovatele finančních sluţeb ve střední a východní Evropě. V červenci roku 2001 Česká spořitelna úspěšně dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna jiţ vydala více neţ 3,2 mil. platebních karet, disponuje sítí 664 poboček a provozuje více neţ 1276 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.

Půjčka bezúčelová půjčka, bez zajištění, výše od 30 000 Kč do 500 000 Kč, splatnost 1-6 let Podmínky poskytnutí - 18-65 let, doloţit příjmy, předloţit 1 doklad totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 522,- Kč - úroková sazba od 15,90% p.a. - RPSN 19,62% - celková částka splatná spotřebitelem 129 946 Kč

29

Hotovostní úvěr Hotovostní úvěr je úvěr bez ověřování účelovosti s čerpáním převodem na účet klienta, bez zajištění do výše 300 000 Kč, minimální výše od 30 000 Kč, maximální není stanovena, splatnost 1-6 let Podmínky poskytnutí - 18-65 let, doloţit příjmy, předloţit 1 doklad totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 522,- Kč - úroková sazba od 15,90% p.a. - RPSN 19,62% - celková částka splatná spotřebitelem 129 946 Kč

Spotřebitelský úvěr Úvěr s doloţením účelovosti, bez zajištění do výše 500 000 Kč, minimální výše od 100 000 Kč, splatnost 1-7 let, úvěrový limit je připsán na účet obchodníka (prodejce) Podmínky poskytnutí - občané starší 18 let, doloţit příjmy, předloţit 1 doklad totoţnosti Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 335,- Kč - úroková sazba od 12,10% p.a. - RPSN 15,19% - celková částka splatná spotřebitelem 123 198 Kč

Americká hypotéka Americká hypotéka je spotřebitelský úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti určený k financování zboţí a sluţeb osobní potřeby, např. na nákup nového i ojetého automobilu, studium v zahraničí atd. nebo pro získání hotovosti 30

Výše úvěru od 150 000 Kč, maximální výše úvěru je omezena hodnotou nemovitosti a schopností klienta splácet (aţ do výše 80 % zástavní hodnoty nemovitosti), splatnost do 20 let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let a ke dni konečné splatnosti úvěru věk nesmí přesáhnout 65 let, předloţit 2 doklady totoţnosti (občanský + např. řidičský průkaz), Příklad: není k dispozici, jelikož tento úvěr patří do sekce hypotečních úvěrů

Prezentace společnosti a úvěrových produktů Silné stránky Česká spořitelna zaměřuje své reklamy na úvěry s rodinným motivem. Působí pozitivně, klidně a rodinně. Webové stránky jsou obsáhlé, nabídka úvěrových produktů je širší neţli u ČSOB. Má také k dispozici kalkulačku na porovnání dvou úvěrů. Pro podrobnější informace nebo propočet si lze zavolat na call-centrum nebo zajít osobně na kteroukoliv pobočku. Ty jsou vzhledem k historii banky zastoupené ve velkém počtu i v menších městech. Slabé stránky Webové stránky jsou obsáhlé a lze se v nich ztratit. I přes mnoţství informací je zapotřebí řadu informací zjistit jiným kanálem, jako například od jaké částky lze poskytovat daný úvěr, jaký je maximální věk, apod. Přesto řadu informací je zapotřebí zjistit přes call-centrum a nebo osobně na kterékoliv pobočce. Na pobočku je potřeba se objednávat, čekací doba je delší. Celkový dojem – dobrý, relativně neutrální

31

3.4.3. Komerční banka, a.s. [10] Komerční banka (dále také „KB“) byla zaloţena v roce 1990 jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na akciovou společnost. V roce 2001 koupila státní 60% podíl v Komerční bance Société Générale. Po této privatizaci začala KB kromě své tradičně silné pozice na trhu podniků a municipalit výrazně rozvíjet své aktivity také pro individuální zákazníky a podnikatele. Součástí rozvoje retailových aktivit byl i nákup zbývajícího 60% podílu v Modré pyramidě v roce 2006, kterým Komerční banka získala plnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v České republice. Komerční banka, a.s. je mateřská společnost Skupiny KB, která je tvořena osmi společnostmi. KB je také součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Komerční banka patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. KB je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí další specializované sluţby, mezi které patří penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, dostupné prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě.

Perfektní půjčka Jedná se o půjčku na cokoliv. Zdarma nabízí pojištění proti nesplácení z důvodu dlouhodobé nemoci, ztráty zaměstnání, invalidity či úmrtí. Sjednání úvěru on-line je moţné u klientů s předschváleným úvěrovým limitem a internetovým bankovnictvím. Úvěrový limit je od 30 000 do 600 000 Kč, maximální splatnost 6 let. Podmínky poskytnutí – občané od 18 let, doloţení příjmu, předloţit 2 doklady totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 590,- Kč - úroková sazba od 15,90 % p.a. 32

- RPSN 17,60 % - celková částka splatná spotřebitelem 126 512 Kč

Premium půjčka Jedná se o neúčelový úvěr, který je určený k financování osobních potřeb (automobil, cesta kolem světa, bazén apod.). Je bez zajištění v rozmezí úvěrového limitu od 30 000 do 2 500 000 Kč s maximální dobou splatnosti 6 let. Podmínky poskytnutí – občan ve věku od 18 let, doloţení příjmu, předloţit 2 doklady totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad:

není k dispozici, jelikož se jedná v podstatě o vysoký úvěr pro movité klienty

s příjmem nad 70 000 Kč a bez dokladu o příjmu nelze zjistit žádnou informaci.

Osobní úvěr Neúčelový úvěr je určený k financování osobních potřeb (automobil, cesta kolem světa, bazén apod.). Je bez zajištění v rozmezí úvěrového limitu od 30 000 do 2 500 000 Kč s maximální dobou splatnosti 6 let, pevně daná úroková pro všechny splatnosti Podmínky poskytnutí – občan ve věku od 18 let, doloţení příjmu, předloţit 2 doklady totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3 316,- Kč - úroková sazba 10,2 % p.a. - RPSN 14,50 %

Úvěr Garant Úvěr Garant je americká hypotéka, tudíţ je jištěn nemovitostí a lze jej vyuţít na cokoliv. 33

Výše úvěru od je od 200 000 Kč do 10 000 000 Kč (aţ do výše 70 % zástavní hodnoty nemovitosti), splatnost do 20 let. Podmínky poskytnutí - občan ve věku od 18 let, doloţení příjmu, předloţit 2 doklady totoţnosti, zřízení běţného účtu Příklad: není k dispozici, jelikož tento úvěr patří do sekce hypotečních úvěrů

Prezentace společnosti a úvěrových produktů Silné stránky Komerční banka se prezentuje nápadnou reklamou. Snaţí se upoutat mladé klienty, ale o stávající nechce přijít. Spotřebitelé jsou pod neustálým tlakem reklam, nejen z řady spotřebitelských úvěrů. Webové stránky doplňují firemní strategii a nabízí na první pohled přehledne rozdělené sluţby. Call-centrum je k dispozici pro konkrétní propočty, na pobočkách je lépe si předem domluvit schůzku. Ţádost o úvěr lze podat přes internet. Slabé stránky Nevýhodou je menší počet poboček. Počet nabízených úvěrů je široký a na internetu špatně přehledný. Kalkulačka není ke všem typům úvěrů, na call-centru nejsou schopni podat přesnější informace. Ani na pobočce nebylo moţné zjistit úrokovou sazbu nabízeného produktu Premium půjčky. Celkový dojem – spíše neutrální, na základě neúplných informací na internetu a neschopnost spolupráce přes call-centrum bych ve výběru banky pro poskytnutí úvěru tuto banku vynechala.

34

3.4.4. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. [11] UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Ţivnostenské banky. Je silnou a rychle se rozvíjející bankou, která nabízí širokou škálu kvalitních produktů pro firemní zákazníky i privátní klientelu. Je jednou z nejsilnějších bank na trhu v oblasti projektového, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. Mimořádně silnou pozici si banka rovněţ vybudovala v oblasti akvizičního financování a také se řadí na první příčku ve financování komerčních nemovitostí. V oblasti sluţeb pro privátní klientelu je UniCredit Bank významným hráčem na trhu privátního bankovnictví, cenných papírů, kreditních karet a hypoték a velmi dobře si vede také v oblasti sluţeb pro zákazníky působících v oborech svobodných .

PRESTO půjčka Presto půjčka je neúčelový úvěr bez zajištění aţ do výše 250 000 Kč. Úvěrový limit je od 30 000 Kč do 500 000 Kč. Jeho splatnost se můţe pohybovat od 1 roku aţ do 7 let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 roky - měsíční splátka 3428,- Kč - úroková sazba od 10,40 % p.a. - RPSN 15,16 % - Celková splatná částka: 123 496,00 Kč

Spotřebitelský úvěr účelový Spotřebitelský úvěr účelový lze vyuţít na financování nákupu zboţí nebo sluţeb, koupě druţstevního podílu, rekonstrukce bytu či domu, refinancování dříve poskytnutých 35

bankovních úvěrů. Krytý je blankosměnkou aţ do výše 300 000 Kč. Limity jsou mezi 50 000 Kč a 300 000 Kč se splatností od 1roku do 4-5 let (5 let nad 100 000 Kč). Částka je proplacena na účet dodavatele. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 - měsíční splátka 3348,- Kč - úroková sazba od 12,55 % p.a. - RPSN 14,09 %

Spotřebitelský úvěr Individual Tento úvěr účelový i neúčelový slouţí k financování nejrůznějších potřeb klienta (nákup spotřebního zboţí ve vyšších cenových kategoriích - automobily, nemovitosti nesplňující podmínky hypotečního úvěru či refinancování dříve poskytnutých bankovních úvěrů apod.). Úvěrové limit je od 300 000 Kč – 1 000 000 Kč se splatností 1 – 5 let (nad 500 000 Kč aţ 7 let). Zajištění je individuální. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem Příklad: není k dispozici, jelikož se jedná o vyšší úvěrový limit pro klienty s příjmem nad 40 000 Kč.

Prezentace společnosti a úvěrových produktů Silné stránky UniCredit Bank Czech Republic je ve stínu třech předcházejících bank. I přesto však dokáţe konkurovat na poli spotřebitelských úvěrů. Neustále rozšiřuje pobočky, jen od počátku roku jich přibylo kolem 30. Webové stránky jsou přímé, jednoduché, decentní. Po přemíře informací z předcházejících bank je to ráj pro oči a informace. Názvy úvěrů nekomplikují, rozdělují je na účelové/neúčelové, v tabulce uvádí přehledně rozepsané základní parametry. 36

Slabé stránky Nevýhodou je menší počet poboček i přes významný nárůst. Kalkulačka nabízí jen hrubý odhad budoucí úrokové sazby. Telefonní operátorky mají jen základní informace k produktům. Pro doplnění informací je nutný další kontakt s bankou. Celkový dojem – dobrý, působí seriozně

3.5. Zhodnocení nabídky spotřebitelských úvěrů bank Dá se říci, ţe v obecné terminologii banky, se spotřebitelskému úvěrů říká účelový úvěr, kde při částce nad 300 000 Kč aţ 500 000 Kč je zapotřebí zajištění. Malým úvěrům se také říká půjčka. Ta je k dispozici jiţ od řádově 50 000 Kč. Celková doba splatnosti se pohybuje mezi 6-7 lety. Banky prezentují své úvěrové produkty přes denní tisk, své webové stránky a přes televizní spoty. Jelikoţ stále více klientů řeší své poţadavky z domova od počítače, prvotní informace byly získávány přes webové stránky webové stránky. Všechny banky mají k dispozici kalkulačku na propočet poţadované částky. Všechny tam uvádějí sazbu „od“, se která pak byla započtena do kategorie nejvýhodnější (většinou se nabízí jen top klientům banky). Uţ ale byly rozdíly v podrobnostech, nebylo moţné vypočítat všechny produkty, chyběly další informace (Komerční banka, Unicredit Bank).

I kdyţ byl všude uveden reprezentativní

příklad, byl uveden pro jinou částku, neţli jsem si zvolila. Slouţí k obecné orientaci, ale při konkrétním poţadavku můţe být zavádějící. Dalším testováním byla operátorská centra, kde nejpodrobnější informace podala Česká spořitelna. Osobní kontakt na pobočce byl všude přibliţně stejný, jen v Komerční bance byly problémy s doloţením příjmu. Na pobočce se pak ukázalo, ţe rozdíl mezi jedním produktem v úrokové sazbě můţe činit aţ 3 %. Konkrétní příklad spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč na 3 roky byl ohodnocen nejlepší RPSN 7,7 % v ČSOB (pokud je irelevantní doloţení účelu). Nejlepší úroková sazba úvěru bez doloţení účelu je v Unicredit Bank 10,4 %, avšak poplatky vytáhnou RPSN sazbu na 15,16%, coţ je zase výhodnější ČSOB Půjčka na cokoliv. Vybrané informace jsou znázorněny v tabulce č. 2. Podle grafu č. 4 je pak moţné rychle vyhodnotit jednotlivé nabídky 37

bank. Podrobná tabulka s nabídkou (včetně doby splatnosti, úvěrových limitů, apod) jsou k dispozici v Příloze 3, tabulka 6. Tab. 2: Srovnání spotřebitelských úvěrů* nabízených bankami

BANKA ČSOB ČS KB Unictredit

ÚROK % p.a.

RPSN

MĚSÍČNÍ SPLÁTKA v Kč

ČSOB Půjčka na cokoliv

10,9

14,70

3 269

ČSOB Půjčka na lepší bydlení

7,7

11,19

3 120

ČS Půjčka

15,9

19,62

3 522

ČS Spotřebitelský úvěr

12,1

15,19

3 335

KB Perfektní půjčka

15,9

17,60

3 590

KB Osobní úvěr

10,2

14,50

3 316

UniCredit PRESTO půjčka

10,4

15,16

3 428

UniCredit Spotř. úvěr účelový

12,55

14,09

3 348

PRODUKT

*Spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč na 3 roky, nabídky ke dni 17.4.2011 Zdroj:data z jednotlivých bank, vlastní zpracování Graf 4: Srovnání spotřebitelských úvěrů nabízených bankami ke dni 17.4.2011 v Kč 3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 2900 2800

25 20 15 10 5

měsíční splátka Kč úrok v % p.a.

0

Zdroj: data z jednotlivých bank, vlastní zpracování

38

RPSN

Banky se nově zaměřily na takzvané konsolidované úvěry, které jsem do nabídky neuvedla. Jedná se úvěr, kterým se nahradí stávající úvěrové produkty (sloučí pod jeden).

3.6. Statistická analýza trhu spotřebitelských úvěrů[12] K hlubšímu pohledu a pochopení trhu spotřebitelských úvěrů je zapotřebí sáhnout na statistická data a porovnat je. Údaje jsou k dispozici z časových řad, které shromaţďuje Česká národní banka. Jejich porovnáním dostaneme ucelený přehled vývoje spotřebitelských úvěrů. Pro lepší orientaci je níţe znázorněno členění, které pouţívá Česká národní banka: Domácnosti celkem 1 domácnosti – ţivnostníci 2 ostatní domácnosti – Společenství vlastníků jednotek – úvěry klientům 3 domácnosti obyvatelstvo 3.1 úvěry na bydlení obyvatelstvu celkem 3.2 ostatní úvěry celkem 3.3 spotřební úvěry obyvatelstvu včetně debetních zůstatků na BÚ celkem 3.3.1 debetní zůstatky na Bú 3.3.2 pohledávky z karet 3.3.3 úvěry na bydlení obyvatelstvu celkem (čisté spotřebitelské úvěry)

DOMÁCNOSTI CELKEM Charakteristickým rysem úvěrového sektoru je neustálý narůst zadluţování. České domácnosti si zapůjčily od r. 2005 trojnásobek financí na úvěry. Celkem na konci roku 2010 dluţily přes 1 bilion korun (1 028 mld. korun, údaj zahrnuje obyvatelstvo, ţivnostníky a ostatní). DOMÁCNOSTI - OBYVATELSTVO Stále největším podílem na úvěrech je dlouhodobé financování nemovitostí viz graf č. 5, které tvoří 70% všech úvěrů. Dostupnost úvěrů na bydlení a růst nominálních mezd zvýšila zájem o vlastní bydlení. Celková výše zadluţení na konci roku v tomto sektoru činila 728,1 mld. Kč. 39

Rapidní nárůst byl zaznamenán koncem r. 2007, kdy meziročně přesahoval 35% (viz tabulka 7, Příloha č. 4) Graf 5: Úvěry domácnostem – obyvatelstvo celkem (v mil. Kč) 33,441.60 199,211.70 Úvěry na spotřebu Úvěry na bydlení

728,138.00

Úvěry ostatní


Dynamika zadluţování během posledních let zaznamenala ekonomické zpomalení v ČR v roce 2008 (viz graf č. 6). Propady, které zpomalily růst trhu s úvěry, byly znatelnější u úvěrů na bydlení. Spotřebitelské úvěry také doznaly sníţení růstu, ten však nebyl tak vysoký.

Graf 6: Klientské úvěry podle účelu (mil. Kč) a jejich podíl v selhání (%)

1/12/2010

1/9/2010

1/6/2010

1/3/2010

1/12/2009

1/9/2009

1/6/2009

1/3/2009

1/12/2008

1/9/2008

1/6/2008

1/3/2008

1/12/2007

1/9/2007

1/6/2007

1/3/2007

1/12/2006

1/9/2006

1/6/2006

1/3/2006

1/12/2005

1/9/2005

1/6/2005

6 5 4 3 2 1 0 1/3/2005

1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000

Úvěry ostatní Úvěry na spotřebu Úvěry na bydlení Úvěry domácnostem cekem úvěry v selhání - podíl na úvěrech (%)

Úvěry domácnostem zahrnují úvěry na spotřebu (spotřební úvěry, debetní zůstatky na Bú, pohledávky z karet, ostatní spotřebitelské úvěry), úvěry na bydlení (hypoteční úvěry na bydlení, úvěry ze

40

stavebního spoření, ostatní úvěry na nemovitosti), ostatní úvěry. Úvěry v selhání představují součet úvěrů nestandardních, pochybných a ztrátových Zdroj: ČNB, vlastní zpracování

Od počátku roku 2005 byl meziroční růst u úvěrů na spotřebu vyšší jak 20%, po roce 2008 se sníţil na přírůstek 9,75% v r. 2009 a v r. 2010 na 7,35% (viz graf č. 7). Ke konci roku 2010 spotřebitelé dluţili 199,2 mld. korun. Nárůst dluhu na spotřebu je tedy od roku 2005 téměř 3x vyšší.

Graf 7: Přehled růstu celkových úvěru a úvěrů na spotřebu (v mil. Kč, v %) – kvartální indexy změn 1,200,000.00

12.00

1,000,000.00

10.00 8.00

800,000.00

6.00

600,000.00

4.00

400,000.00

2.00

200,000.00

0.00 -2.00 1/3/2005 1/6/2005 1/9/2005 1/12/2005 1/3/2006 1/6/2006 1/9/2006 1/12/2006 1/3/2007 1/6/2007 1/9/2007 1/12/2007 1/3/2008 1/6/2008 1/9/2008 1/12/2008 1/3/2009 1/6/2009 1/9/2009 1/12/2009 1/3/2010 1/6/2010 1/9/2010 1/12/2010

0.00

Úvěry domácnostem (obyvatelstvo) cekem Úvěry na spotřebu změny stavů úvěry domácností celkem - kvartální změna změny stavů Úvěry na spotřebu kvartální změna


Ohledně úvěrů domácnostem nesmíme zapomínat na stinnou stránku jejich poskytování, a tou je jejich nesplácení. Do poloviny roku 2008, kdy byly roční nárůstky úvěrů domácnostem (obyvatelstvo) přibliţně 30%, klesaly úvěry v selhání s podílem od původních 3,43% aţ k 2,59%. Dále od toho okamţiku, kdy nárůst úvěrů byl pozvolnější, se zvyšoval podíl na úvěrech v selhání aţ na 5,03% ke konci loňského roku. 41

Klasifikované úvěry se dívají na úvěry s širšího hlediska (obsahují úvěry sledované, nestandardní, pochybné, ztrátové). Od přelomu roku 2006-7, kdy do té doby nárůst byl spíše stagnující, navýšil jejich objem celkem 3,7x. Graf 8: Klientské úvěry podle kategorizace a sektorů (CZK) 90,000.0

sledované nestandardní pochybné ztrátové klasifikované celkem

80,000.0 70,000.0 60,000.0 50,000.0 40,000.0 30,000.0 20,000.0 10,000.0

prosinec 10

září 10

červen 10

březen 10

prosinec 09

září 09

červen 09

březen 09

prosinec 08

září 08

červen 08

březen 08

prosinec 07

září 07

červen 07

březen 07

prosinec 06

září 06

červen 06

březen 06

prosinec 05

září 05

červen 05

březen 05

0.0


DOMÁCNOSTI - OBYVATELSTVO - OSTATNÍ SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY Čisté spotřebitelské úvěry narostly od roku 2005 o necelých 300%, a to z 55,7 mld. na 161,9 mld. Ke konci roku 2008 klesl kvartální nárůst k 1,06% a tuto hranici jiţ nepřekročil. Tempo růstu se zpomalilo a konec roku 2010 jiţ klesl pod 1% růstu. Ke konci roku 2008 také klesaly úvěry v selhání ů jejich podíl na úvěrech z 9,68% na 6,68%. Poté však nabraly rychlost a ke konci roku jiţ jejich podíl činí 12,1%. K tomuto datu také evidujeme 19 mld. úvěrů v selhání.

42

Graf 9: Porovnání růstu ostatních spotřebitelských úvěrů (v mil. Kč) a úvěrů v selhání (v %)

1/9/2010

1/12/2010

1/6/2010

1/3/2010

1/12/2009

1/9/2009

1/6/2009

1/3/2009

0.850 1/12/2008

0.00 1/9/2008

0.900 1/6/2008

20,000.00 1/3/2008

0.950

1/12/2007

40,000.00

1/9/2007

1.000

1/6/2007

60,000.00

1/3/2007

1.050

1/9/2006

80,000.00

1/12/2006

1.100

1/6/2006

100,000.00

1/3/2006

1.150

1/12/2005

120,000.00

1/9/2005

1.200

1/6/2005

1.250

140,000.00

1/3/2005

160,000.00

ostatní spotřebitelské úvěry v selhání úvěry v selhání - kvartální nárust ostatní spotřebitelské úvěry - kvartální nárust


KLIENTSKÉ ÚVĚRY PODLE ČASOVÉHO HLEDISKA Podívejme se nyní na rozloţení úvěrů z časového hlediska. Jedná se o přehled o stavu a struktuře poskytnutých úvěrů a pohledávek banky za klienty (včetně debetních zůstatků na běţných a kontokorentních účtech klientů (dále viz metodika, nebo pozn. Pod čarou). V této kategorii budeme rozlišovat úvěry krátkodobé (splatnost do 1 roku), střednědobé (1-5let) a dlouhodobé (nad 5 let). Nejvýznamnější podíl na této skupině mají dlouhodobé úvěry. Ty na počátku roku 2005 měly dvojnásobnou hodnotu neţli ostatní, postupně se však s průměrným kvartálním přírůstkem 26,6 mld. dostaly aţ na 5-ti násobek průměru krátkodobých a střednědobých. Tento nárůst probíhal nepatrně rychleji v roce 2007. Ani v ekonomickém poklesu v roce 2008 nezaznamenal významné výkyvy.

43

Graf 10: Klientské úvěry podle časového hlediska (v mil. Kč) a jejich kvartální nárůst (v %) 1.080 1.060 1.040 1.020 1.000 0.980 0.960 0.940 1/3/2005 1/6/2005 1/9/2005 1/12/2005 1/3/2006 1/6/2006 1/9/2006 1/12/2006 1/3/2007 1/6/2007 1/9/2007 1/12/2007 1/3/2008 1/6/2008 1/9/2008 1/12/2008 1/3/2009 1/6/2009 1/9/2009 1/12/2009 1/3/2010 1/6/2010 1/9/2010 1/12/2010

2,000,000.0 1,800,000.0 1,600,000.0 1,400,000.0 1,200,000.0 1,000,000.0 800,000.0 600,000.0 400,000.0 200,000.0 0.0

Úvěry celkem (krátkodobé+střednědobé+dlouhodobé) Úvěry dlouhodobé (nad 5 let) Úvěry střednědobé (1-5 let) Úvěry krátkodobé (do 1 roku) kvartální změna úvěry celkem


Krátkodobé a střednědobé úvěry jsou přibliţně objemově stejné a mají velice podobný vývoj. Rok 2008 byl přelomový k objemu krátkodobých úvěrů. Od této doby začaly nepatrně klesat a v průběhu roku 2010 spíše stagnují. Od poloviny roku 2008 také roste podíl úvěrů v selhání. V relativním vyjádření úvěry v selhání nefinančním podnikům v únoru představovaly 8,8 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru ekonomiky, ve stejném období roku 2009 jejich podíl činil 4,7 %.

44

Graf 11: Objemy úvěrů celkem (v mil.Kč) a jejich kvartální nárůsty (v %) 1,600,000.0 1,400,000.0 1,200,000.0 1,000,000.0 800,000.0 600,000.0 400,000.0 200,000.0 0.0

1.150 1.100 1.050 1.000 0.950 0.900 0.850 1/9/2010

1/12/2010

1/6/2010

1/3/2010

1/9/2009

1/12/2009

Úvěry krátkodobé (do 1 roku) Úvěry střednědobé (1-5 let) Úvěry dlouhodobé (nad 5 let) kvartální hměna úvěry do 1 roku kvartální změna úvěry do 5-ti let kvartální změna úvěry nad 5 let

1/6/2009

1/3/2009

1/12/2008

1/9/2008

1/6/2008

1/3/2008

1/12/2007

1/9/2007

1/6/2007

1/3/2007

1/12/2006

1/9/2006

1/6/2006

1/3/2006

1/12/2005

1/9/2005

1/6/2005

1/3/2005

0.800


ÚROKOVÉ SAZBY ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH DOMÁCNOSTEM Spotřebitelské úvěry patří mezi jedny z nejdraţších úvěrů poskytovaných bankami. Ke konci roku 2010 byla úroková sazba korunových úvěrů 14, 89% (k porovnání úvěr na bydlení 4,63%). Od roku 2005, kdy sazba činila 11,98 %, více méně osciluje. Mírné výkyvy o 0,5% ale končí rokem 2007, od kdy stále stoupá. V roce 2009, kde sazba neustále rostla, dokonce v prvním kvartálu zaznamenáváme nejvyšší úrokovou sazbu celkem 15,13%. Nedá se říci, ţe by rostoucí úroková sazba byla odezvou na vývoj ekonomiky v r. 2008. Vyšší úrok mají uţ jen kontokorentní úvěry (na konci r. 2009 19,04%).

45

Graf 12: Úrokové sazby korunových úvěrů - nové obchody (%) a index vývoje (pravá osa v %)

1/12/2010

1/9/2010

1/6/2010

1/3/2010

1/12/2009

1/9/2009

1/6/2009

1/3/2009

1/12/2008

1/9/2008

1/6/2008

1/3/2008

1/12/2007

1/9/2007

1/6/2007

1/3/2007

1/12/2006

1/9/2006

1/6/2006

1/3/2006

1/12/2005

1/9/2005

1/6/2005

1.10 1.08 1.06 1.04 1.02 1.00 0.98 0.96 0.94 0.92 0.90 1/3/2005

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Domácnosti a NISD celkem kontokorentní apod. úvěry na spotřebu - celkem Index vývoje úrokové sazby Domácnosti a NISD celkem


3.7. Shrnutí analýzy Analýza dat od roku 2005 je zajímavá svými dvěma cykly, které rozděluje příchod americké krize na evropský kontinent. Milníkem ve změně spotřeby, nabídky a dalších měřených dat je většinou konec roku 2008. Obecně se dá říci, ţe objemy úvěrů stále stoupají, jen po daném roce poklesla rychlost růstu. S objemem se také zvyšuje podíl úvěrů v selhání. V obecné úvěrové rovině jsou ke konci roku 2010 stále objemově nejvýznamnější úvěry na bydlení. Z celkových úvěrů domácnostem (obyvatelstvu) činí úvěry na spotřebu jen 21%. Zadluţování, které od roku 2005 neustále rostlo, doznalo zpomalení na konci roku 2008. Růst úvěrů se nejvíce zpomalil u bydlení, sníţení růstu úvěrů na spotřebu nebylo tak znatelné. Dá se předpokládat, ţe po investici do bydlení byla zaměřena spotřebitelská poptávka po rekonstrukci a vybavení domácností. Podíl úvěrů v selhání klesal s rostoucím objemem, avšak konec roku 2008 znamenal obrat, a k loňskému roku činil uţ 5% podílu na úvěrech. Při podrobnějším sledování zjistíme, ţe největší počet klasifikovaných úvěrů je ve sledovaných úvěrech, dále pak ztrátových, nestandardních a poslední pochybných. Při pohledu na úvěry podle doby jejich splatnosti lze zjistit, ţe vyšší objem úvěrů je ve splatnosti nad 5 let, které si klienti rozkládají do delšího časového úseku. Rychlý nárůst 46

dlouhodobých úvěrů se začal zpomalovat jiţ na začátku roku 2008 a tento trend přetrvával aţ do začátku loňského roku. Úvěry do jednoho roku a do 5-ti let mají podobnou výši objemů, která je 5x niţší neţli u dlouhodobých. Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů jsou jedny z nedraţších, při porovnání s ostatními úvěrovými produkty. Na konci roku 2010 činila sazba 14,89 %. Její vývoj byl do roku 2007 mírně stagnující. Od té doby s mírnými výkyvy stále roste.

47

4. Analýza nebankovního trhu spotřebitelských úvěrů Jak jsme se jiţ dříve zmínili, na trhu spotřebitelských úvěrů se dále pohybují další nebankovní instituce. Lze je také nazvat zprostředkovatelé finančních aktiv. Do této skupiny zahrnujeme společnosti finančního leasingu, společnosti ostatního úvěrování a faktoringové a forfaitingové společnosti.

společnosti finančního leasingu – jsou nebankovní finanční instituce, které se rozhodující činností zabývají poskytováním služby finančního leasingu. společnosti ostatního úvěrování – nebankovní finanční instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají poskytováním úvěrů nebo půjček, včetně spotřebitelských úvěrů, úvěrů z kreditních karet a splátkových prodejů. faktoringové a forfaitingové společnosti – nebankovní instituce, které se jako svou rozhodující nebo podstatnou činností zabývají průběžným odkupem pohledávek před jejich splatností.

Splátkové společnosti vyplňují trh tím způsobem, ţe jsou spotřebiteli k dispozici ve chvíli, kdy má jiţ vybrán ţádaný produkt. Nemusí chodit do banky a sloţitě sjednávat spotřebitelský úvěr. Zboţí si vybere a místo zaplacení, sepíše smlouvu, dohodne splátkový kalendář a sloţí případnou akontaci. Cenou za tuto rychlost je pak také vyšší úrok. Doba vyřízení se pohybuje do 20 minut.

4.1. Typy nabízených úvěrů Splátkové společnosti nabízejí různé druhy úvěrů, většina z nich jsou variantou spotřebitelského úvěru s dalšími podmínkami. Hlavním rozdílem mezi typickým bankovním 48

produktem a produktem splátkové společnosti je, ţe u splátkového úvěru se zpravidla platí ihned akontace. Úvěr neúčelový - Peníze se klientovi poskytnou převodem na účet nebo vyplatí v hotovosti, nedokládá se účel pouţití prostředků. Úvěr účelový - úvěr, který souţí k uhrazení zboţí nebo sluţeb přímo na prodejním místě. Kromě tohoto konkrétního účelu, lze také jím financovat rekonstrukci, uhradit jiné závazky, apod. Úvěrová karta (revolvingový úvěr) – je tzv. obnovitelný úvěr. Klient má k dispozici úvěrový limit. Ten můţe čerpat prostřednictvím kary. Kartu lze postupně splácet a tím se úvěrový limit obnovuje zpět na disponibilní částku. Splátky si klient můţe zvolit sám, je stanovena minimální výše. Hlavní výhodou je moţnost nakoupit více zboţí v různém čase a není zapotřebí sepisovat novou smlouvu. Vstupní informace Spotřebitelské úvěry a jejich poskytování je regulováno zákonem, a ostatníma vyhláškama, o kterých jsme si jiţ zmínili v druhé kapitole. Také jsme se zmínili, ţe banky mají přísnější podmínky a dohledy v poskytování úvěrů a tím také vystupují více seriozně. Nový zákon byl zaměřen hlavně na splátkové společnosti, které poskytovaly neúplné informace a mnohdy i zavádějící. Tento zákon nyní upravuje mnoţství a kvalitu podávaných informací a náleţitosti smlouvy. I přesto však je zapotřebí být obezřetný, protoţe jak se říká: "Co není zákonem upraveno, je povoleno". Proto před podepsáním smlouvy o úvěru u splátkové společnosti je zapotřebí zjistit co nejvíce informací. Mezi nejdůleţitější patří: - zjistit informace ke splátkové společnosti, zda-li je členem České leasingové a finanční asociace (dále jen ČLFA) - zjistit o jaký produkt se jedná a jeho parametry (úroková sazba, RPSN, bezúročné období, výše a počet splátek) - podmínky ukončení smlouvy, moţnost předčasného splacení - sankce v případě nesplnění podmínek - doplňkové sluţby (pojištění, apod.) 49

Dalším aspektem úvěru splátkové společnosti je, ţe hotovost lze získat nejen v kamenném obchodě, ale také při nákupu přes internet.

4.2. Česká leasingová a finanční asociace[13] Od poloviny r. 1991 působila jako Asociace leasingových společnosti ČSFR. V září 1992 byla zaloţena Asociace leasingových společností České republiky jako samostatné zájmové sdruţení českého leasingu. V dalších letech se začala zabývat také nebankovními finančními produkty a jejími členy se staly někteří poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, prodejů na splátky a factoringu. V závislosti na tom, se v lednu 2005 změnil název na Českou leasingovou a finanční asociaci. Asociace se podílí na přípravě právních předpisů a pomáhá při jejich výkladu a aplikaci. Prosazuje naplňování etického kodexu. Vede listinu rozhodů, které lze vyuţít k rozhodování sporů. Dále podává informace o svých členech, provádí hlubší analýzu problémů a prezentuje trendy dalšího rozvoje. Zastupuje členské společnosti v nekomerčních vztazích se zahraničními sdruţeními (členství v Evropské federaci leasingových asociací (LEASEUROPE). Od roku 2006 je členem Evropské federace asociací finančních domů (EUROFINAS), od r. 2010 členem EU federace pro factoring a komerční financování (EUF). V současné době sdruţuje 20 společností, mezi ně patří například Home Credit, Cetelem, Provident Financial. Podmínky získání úvěru Základní podmínky jsou stejné jako u bankovních úvěrů, tj. občan s trvalým bydlištěm v ČR, min. věk 18 let, doklad totoţnosti (nelépe dva), sloţení akontace (cca 10%) Mezi další moţnosti ověřování patří ověření adresy (vyúčtování, výpis z účtu), potvrzení o příjmu Cena úvěru Vzhledem k vyšším rizikům, které na sebe berou splátkové společnosti, je také produkt nabízen s vyšší úrokovou sazbou. Pro orientaci mezi jednotlivými produkty slouţí RPSN.

50

Standardní výše se pohybuje mezi 15-20%. Pokud vyskočí RPSN nad 25 %, je zapotřebí být obezřetný a zjistit si, co vše je ceně zahrnuto, a zváţit, zda-li nám to stojí za to. Reprezentativní příklad Podle zákona č. 145/2010 Sb. musí společnost u nabídky uvést reprezentativní příklad, ze kterého lze odvodit jednotlivé ceny a poplatky úvěru. Díky ní by se měl spotřebitel lépe zorientovat. Nevýhodnější však je, máme-li moţnost si přes kalkulačku spočítat náš konkrétní poţadavek.

4.3. Společnosti ostatního úvěrování – splátkové společnosti Zpočátku byly na trhu nebankovních institucí nabízející spotřebitelský úvěr jen dvě společnosti, a to Cetelem a Home Credit. V roce 2004 přišla mezi ně GE Money Multiservis. Od té doby se skupina začala rozšiřovat. V tabulce č. 3 najdeme seznam pěti největších splátkových společnosti podle objemu poskytnutých financí. Z ní je patrné, ţe společnost Cetelem za rok 2010poskytla úvěry v celkovém objemu 9,1 miliard. O necelou miliardu méně má Home Credit. GE Money Multiservis, Essox a Provident Financial jsou nad 4 miliardami objemu poskytnutých úvěrů. Tab. 3: Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu ve spotřebitelských úvěrech poskytnutých v roce 2010 VSTUPNÍ DLUH v mil. Kč

NÁZEV SPOLEČNOSTI 1

CETELEM ČR, a.s.

9 181,40

2

Home Credit, a.s.

8 321,30

3

GE Money Multiservis, a.s. (údaje za 1.-3. čtvrtletí 2010)

4 261,00

4

ESSOX, s.r.o.

4 212,33

5

Provident Financial s.r.o.

4 012,00

Zdroj: data ČLFA

51

4.3.1. CETELEM ČR, a.s. [14] Společnost vznikla v roce 2006 a je jedničkou na trhu nebankovních finančních institucí. Má patnáctiletou tradici na českém finančním trhu. Cetelem je dceřinou společností přední světové banky BNP Paribas Pesonal. Nabízí klientům sluţby v oblasti klasických spotřebitelských úvěrů, účelových a neúčelových osobních půjček, kreditní karty, financují motorová vozidla a nabízí různé typy pojištění.

Cetelem osobní půjčky Osobní půjčky lze vyuţít na cokoliv. Lze vyřídit on-line, přes call-centrum, internet a nebo na pobočce. Výše úvěru od 20 000 Kč – 200 000 Kč., splatnost od půl roku aţ do 6-ti let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem, účet vedený v bance v ČR, mezi další podmínky patří úvěrová smlouva s podpisy, vyplněný a podepsaný dotazník, potvrzení o výši příjmu, kopii bankovního výpisu, oboustranná kopie občanského průkazu. Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 3 - měsíční splátka 3648,- Kč - úroková sazba od 13,88 % p.a. - RPSN 17,98 % - celková částka splatná spotřebitelem 127 728 Kč Cena obsahuje pojištění pro případ úmrtí, invalidity III. stupně a pracovní neschopnosti.

52

4.3.2. Home Credit a.s. [15] Společnost Home Credit byla zaloţená v roce 1997 a nyní patří mezi přední poskytovateli spotřebitelských úvěrů. Skupina je vlastněna PPF Group N.V., která nabízí své investiční a finanční sluţby ve střední a východní Evropě. Home Credit nabízí širokou škálu úvěrových produktů, jako jsou nákupy na splátky u obchodních partnerů, úvěry na auta, hotovostní půjčky, kreditní karty a revolvingové půjčky.

Home Credit půjčky Úvěry lze pouţít na cokoliv. Jejich vyřízení je moţné přes internet (úvěrový limit od 20 000 Kč aţ do 150 000 Kč), call-centrum (od 10 000 aţ 150 000 Kč) a nebo na pobočce Pošty (od 10 000 Kč – 40 000 Kč) splatnost od půl roku aţ do let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem, číslo bankovního účtu, údaje o zaměstnavateli, 2 doklady totoţnosti Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 4 roky - měsíční splátka 2 998,- Kč - úroková sazba 18,27 % p.a. - RPSN 20,4 % - celková částka splatná spotřebitelem 143 904 Kč - poplatek za uzavření smlouvy 2352 Kč - cena je bez pojištění

53

4.3.3. GE Money Multiservis, a.s. [16] Historie společnosti pochází od rok 1892, kdy byla zaloţena GE (Genereal Electric). Je to široký diverzifikovaný koncern, který operuje od výroby leteckých motorů, přes lékařskou techniku, přepravu, telekominkace, stavebnictví, aţ po poskytování finančních sluţeb. GE je z hlediska trţní kapitalizace jednou z největších společností na světě. Společnost GE Money Multiservis byla zaloţena roku 1993 a patří mezi nejznámější a největší společnosti na českém splátkovém trhu. Společnost dne 30.9.2010 zfúzovala s GE Money Bank, a.s. 1

Expres půjčka Expresní půjčku lze vyuţít na cokoliv. Úvěrový limit se pohybuje od 30 000 Kč do 600 000 Kč se splatností od 2 do 8 let. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem, číslo bankovního účtu, údaje o zaměstnavateli, 2 doklady totoţnosti Příklad: Půjčka na 100 000 Kč se splatností 2,5let - měsíční splátka 3 893,71,- Kč - úroková sazba 12.40 % p.a. - RPSN 16.8 % - celková částka splatná spotřebitelem 121 201,30 Kč - poplatek za uzavření smlouvy 1 000 Kč - cena je bez pojištění

1

Do statistiky pro nebankovní finanční instituce zahrnujeme společnost GE Money Multiservis, a.s. i kdyţ nyní figuruje pod bankou z toho důvodu, ţe analýzy pokrývají větší část pod původní firmou.

54

4.3.4. ESSOX s.r.o. [17] Společnsot Essox vznikla spojením s Franfinance Consumer Credit se společností ESSOX LEASING a.s. v roce 2004. Patří pod nadnárodní společnost Société Générale a je dceřinná společnost Komerční banky, a.s. Essox patří mezi významné poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Společnost nabízí svým klientům spotřebitelské úvěry, úvěry k financování automobilů a kreditní karty.

Spotřebitelský úvěr Expresní půjčku lze vyuţít na cokoliv. Úvěrový limit se pohybuje od 3 000 Kč do 250 000 Kč splatnost záleţí na konkrétním produktu. Lze zřídit jen u obchodníka se kterou má sjednané podmínky prodeje. Podmínky poskytnutí - osoba starší 18 let, pravidelný příjem, údaje o zaměstnavateli, 2 doklady totoţnosti Příklad: nelze použít neboť neexistuje jednotná nabídka. Prodejci mají se společností nasmlouvané podmínky a možnosti slevy a každý může tedy nabídnout něco jiného (bezúročné období,zaplacení jedné splátky, apod)

4.4. Společnosti ostatního úvěrování – splátkové společnosti Splátkové společnosti nabízejí celou škálu úvěrů s různými podmínkami. Limity se pohybují od 3 000 Kč aţ do 600 000 Kč. Splatnost je od 3 měsíců aţ na 8 let. Úroková sazba je závisla na výši úvěru a délce splatnosti, další vliv na její výši můţe mít druh kupovaného zboţí. Do sazby RPSN je pak zahrnut poplatek za zřízení úvěru, vedení účtu a všechny další povinné poloţky. Obecně lze říci, ţe rychlejší splacení můţe RPSN zvýšit i na 30%. Oproti bankovním spotřebitelským úvěrům se sazby pohybují výše, ale není to podmínkou. Podrobné srovnání konkrétního produktu zde není moţné, protoţe kaţdá společnost nabízí své produkty 55

s jinou dobou splatnosti, s výhodami jako je odloţení splátek nebo zaplacení první splátky společností apod. Výhodou je, ţe si klient bez finančních prostředků můţe koupit zboţí ihned. Další výhodou je moţnost nákupu přes internet, kdy klient vyplní ţádost, dodá potřebné údaje a podepíše smlouvu u sebe doma. V příloze tabulka č. přehledně ukazuje moţnosti získání spotřebitelského úvěru a jeho podmínky.

4.4.1. Zlatý Měšec 2011– Nejlepší finanční instituce [18] Oblíbenost splátkových společností mohou spotřebitelé hodnotit sami. Anketa Zlatý měšec nabízí srovnání jednotlivých finančních institucí. Hodnotí se zde kvalita ceny, sluţeb a úroveň jednání. Níţe jsem vybrala z hodnocení jen úvěrových společnosti, aby nám dokreslily jejich obraz. Hlasování veřejnosti probíhalo od 23. listopadu 2010 do 23. ledna 2011. Výsledky byly zveřejněny 23. února 2011. Úvěrové společnosti 1. Raiffeisen – Leasing, s. r. o.

1,86

2. ŠkoFIN, s.r.o.

2,00

3. ČSOB Leasing, a.s.

2,07

4. CETELEM ČR, a.s.

2,43

5. Home Credit a.s.

2,54

(1 = nejlepší, 5 = nejhorší)

4.5. Analýza vývoje spotřebitelských úvěru nebankovních institucí [19] Domácnosti od roku 2005 neustále zvyšovaly objemy půjček. Od konce roku 2005, kdy dluţily celkem u splátkových společností 50,3 mld. korun, se do konce roku 2008 navýšily na 81,4 mld. Tento postupný nárůst zastavila aţ ekonomická recese. Ta byla spojena s nárůstem objemu pohledávek z obchodů po lhůtě splatnosti. Podíl nesplácených úvěrů domácnosti u

56

bank a nebankovních institucí se zvýšil z 3,82 % na koci roku 2009 na 5,15 na konci roku 2010. Společnosti díky špatné platební morálce také zpřísnili kritéria poskytování úvěrů. Graf 13: Poměr jednotlivých produktů na celkové úvěry 2010

osobní půjčky 29.6%

27.8%

revolvingové úvěry financování v místě prodeje

42.6%

Zdroj: ČLFA

Členské společnosti ČLFA v roce 2010 poskytly celkem úvěry pro osobní potřebu ve výši 38 mld., coţ je sníţení o 7,5 % oproti roku 2009 (viz graf č. 14). Z celkového objemu spotřebitelských úvěrů poskytly 10,5 mld. Kč osobních půjček (27,8%), 16,2 mld. Kč revolvingových úvěrů (42,6 %) a 11,3 mld. Kč financování v místě prodeje (29,6%). Od roku 2009 se zvýšil podíl osobních úvěrů. Pohledávky z běţících smluv o spotřebitelských úvěrech dosáhly na konci roku 74,5 mld. Kč, v roce 2009 74,9 mld Graf č. 13 zachycuje objem jednotlivých typů úvěrů a jejich podíl na celkovém objemu. Graf 14: Vývoj nebankovních spotřebitelských úvěrů členských společností (v mld. Kč) 60.0

47.9

50.0 40.0 30.0 20.0

32.5

36.6

54.4 41.1

38.0

25.3 18.0

10.0 0.0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 spotřebitelské úvěry

Zdroj: ČLFA

57

Domácnosti vyuţívají splátkové společnosti na financování převáţně krátkodobých a střednědobých potřeb (viz graf č. 15, zdroj ČNB). Nárůst objemu úvěrů nad 5 let od roku 2006 byl kaţdoročně pomalejší, nicméně na konci roku 2010 je jiţ významnou součástí celkových objemů. Relativně konstantní je nárůst půjček do 1 roku a do 5 let. Ekonomická recese výrazně sníţila objem růstu spotřebitelských úvěrů od konce roku 2008. Rok 2010 nelze přesně ohodnotit ze zdrojů ČNB, jelikoţ došlo k reklasifikaci2 a k fúzi nebankovní společnosti s bankovní3. Výsledky jsou k dispozici jen ze zpráv o vývoji asociace ČLFA, viz výše. Graf 15: Struktura půjček poskytnutých společnostmi ostatního úvěrování rezidentům (v mil. Kč) 90,000.00

1.400

80,000.00

1.200

70,000.00

1.000

60,000.00

Půjčky domácnostem na spotřebu nad 5 let

50,000.00

0.800

Půjčky domácnostem na spotřebu od 1 do 5 let

40,000.00

0.600

Půjčky domácnostem na spotřebu do 1 roku

30,000.00

0.400

20,000.00 0.00

0.000 prosinec 05 březen 06 červen 06 září 06 prosinec 06 březen 07 červen 07 září 07 prosinec 07 březen 08 červen 08 září 08 prosinec 08 březen 09 červen 09 září 09 prosinec 09 březen 10 červen 10 září 10 prosinec 10

10,000.00

0.200

změna stavů půjček 1 roku změna stavů půjček od 1 do 5 let změna stavů půjček nad 5 let


2

Metodická poznámka ČNB: Společnosti finančního leasingu - reklasifikace poskytnutých půjček k 30.6.2010. Pokles poskytnutých půjček domácnostem na spotřebu ve výši cca 24 mld. Kč a nárůst poskytnutých půjček nefinančním podnikům ve stejné výši k 30.6.2010 byl způsoben předchozí chybnou sektorovou klasifikací vykazujících subjektů. Tento přesun ve statistice zprostředkovatelů financování aktiv způsobil změny také v ukazateli celkové zadluţení domácností a ukazateli koncentrace trhu pro spotřebitelské úvěry (HHI).

3

Metodická poznámka ČNB: K 30.9.2010 došlo ke změně právní struktury u subjektů ZFA - proběhla fúze mezi společností spadající do kategorie Zprostředkovatele financování aktiv - ostatní úvěrování a bankou. Tato společnost jiţ není k 30.9.2010 součástí vykazovacích povinností ZFA. Zároveň byla část aktiv této společnosti převedena na jinou přidruţenou společnost ZFA, jejímţ hlavním předmětem činnosti je finančni leasing. Z tohoto důvodu došlo k 30.9.2010 k poklesu celkových aktiv v podskupině ostatní úvěrováni o cca 23 mld. Kč. Zároveň se v této souvislosti zvýšila celková bilanční suma v podskupině finanční leasing o cca 8,5 mld. Kč.

58

4.6. Shrnutí Obliba splátkového prodeje ve sledovaném období (od roku 2005) významně stoupla. Jeho objem se k roku 2008 vyšplhal o téměř 70 %. Následná ekonomická recese sníţila poptávku po úvěrech zpět téměř o 45% a zároveň se zvýšil počet úvěrů v selhání. Z řad produktů splátkových společností je největší zájem o obnovitelný (revolvingový) úvěr, jehoţ objem činil ke konci roku 2010 téměř 43%. Zároveň se zvýšila poptávka po osobních půjčkách. Při pohledu na úvěry podle délky splatnosti, jsou pro klienty zajímavé produkty se splatností do jednoho roku, poté do pěti let. Půjčky nad pět let mají sice jen 21% podíl, avšak ten se zvýšil od roku 2005, kdy činil pouhých 5,1%.

Metodická poznámka k analýze Nebankovního sektoru Analýza nebankovního sektoru je dosti sloţitá. Česká národní banka vyţaduje po zprostředkovatelích finančních aktiv jen určitá data, která slouţí k regulaci a dohledu daného sektoru. Ne vţdy jsou tato data dostačující pro hlubší analýzu. Dále dochází k reklasifikaci a fúzím společností. Tudíţ tato data slouţí jen k vytvoření hrubé představy o daném tématu. Pro zjištění mnou poţadovaných informací je zapotřebí čerpat z jiných zdrojů. V případě společností, které nejsou ve sdruţení ČLFA se data sbírají z veřejně dostupných zdrojů, tiskových zpráv apod. Sama společnost si zvolí, které informace zveřejní. Členské společnosti asociace ČLFA jsou vstřícnější k poskytování údajů. ČLFA je pak v podobě Zpráv o vývoji v sektoru zveřejňuje.

59

5. Možné trendy budoucího vývoje v oblasti spotřebitelských úvěrů Při pohledu na minulost a současnost v předešlých kapitolách se budeme asi tázat:“ A jak to bude vypadat zítra? A za měsíc?“. Ţijeme v dynamické době, pro kterou je charakteristická globalizace. Krize jednoho státu se přenese na řadu dalších. Aspektů, které ovlivňují ekonomiku tedy dále přibývá. Přesné odpovědi se dají získat vytvořením sofistikovaných modelů predikce. Jejich náplní by mohla být celá další práce. Zde tedy pouze bude nastíněn moţný vývoj, který je podobný naivnímu modelu4. Měl by nám říci, jaké moţné trendy mohou nastat ve vývoji trhu spotřebitelských úvěrů.

5.1. Možný trend budoucího vývoje při rostoucí ekonomice Při předpokladu, ţe následující ekonomický vývoj bude mít pozitivní charakter, dá se očekávat, ţe budou růst také objemy úvěrů. Domácnosti budou upřednostňovat okamţitou spotřebu a zvyšovat tak tím svůj ţivotní standard. Ekonomický růst většinou s sebou nese zlepšení morálky splácení úvěrů, tudíţ by se počet úvěrů v selhání mohl sníţit. Z dat od roku 2005 do roku 2008 vyplývá, ţe meziroční růst úvěrů na spotřebu5 byl vyšší jak 20%. Klesal také podíl úvěrů v selhání. Velice podobný trend mají také čisté spotřebitelské úvěry. Dá se tedy předpokládat, ţe v období ekonomického růstu, mohou úvěry meziročně narůst aţ o 20%. Data nebankovních finančních institucí se vyvíjela podobně. Jejich vývoj by mohl být také rostoucí.

4

Stále mějme na paměti, ţe data roku 2010 procházela korekcí a došlo k přesunu objemů mezi bankovními a nebankovními institucemi. Tudíţ tento rok nelze přesně analyzovat

5

Úvěry domácnostem zahrnují úvěry na spotřebu (spotřební úvěry, debetní zůstatky na Bú, pohledávky z karet, ostatní spotřebitelské úvěry), úvěry na bydlení (hypoteční úvěry na bydlení, úvěry ze stavebního spoření, ostatní úvěry na nemovitosti), ostatní úvěry.

60

Nelze očekávat, ţe by se zásadně změnily objemy úvěrů podle časového hlediska. U bank byly v největší míře zastoupeny dlouhodobé úvěry, splátkové společnosti byly oblíbené na krátkodobé financování. Splátkové společnosti operují s větším rizikem a s vyšším úrokem. Pro okamţitou spotřebu jsou tyto úvěry preferované a mohly by v budoucnu mít stejný poměr. Bankovní dlouhodobé úvěry jsou pro klienty cenové výhodnější a většinou rozhodování o nich není záleţitost okamţitého nákupu. Ty by mohly zaujímat v bankách významnou poloţku i v budoucnu. Úroková sazba v průběhu růstu ekonomiky rostla téměř lineárně. Její zvyšování bychom mohli předpokládat i nadále.

5.2. Možný trend budoucího vývoje při recesi Období recese probíhalo na poli spotřebitelských úvěrů od konce roku 2008 do poloviny roku 2010. Vývoj by tedy mohl být podobný. Spotřebitelé budou pravděpodobně odkládat svou spotřebu a ti, kteří by měli záměr koupit, budou podléhat přísnějšímu výběru. Zároveň se asi zvýší podíl klasifikovaných úvěrů. Bankám by mohly objemy poskytovaných úvěrů nadále růst, avšak pozvolným tempem. Nebankovním finančním institucím se pravděpodobně objemy výrazně sníţí a to v závislosti na hloubce a typu recese. Úrokové sazby by mohly doznat také jistého sníţení, avšak zde by jiţ bylo zapotřebí hlubší analýzy.

5.3. Možné změny v nabídce a prodeji úvěrů bank a splátkových společností Současná zkušenost říká, ţe splátkové společnosti jsou více dynamické a lépe se přizpůsobují přáním a potřebám klientů. Bankovní domy jsou v tomto ohledu trochu zkostnatělé, zvláště námi zkoumané 4 největší banky. U nich se dá očekávat, ţe budou hledat potencionálního klienta a půjdou mu více vstříc. Na kolik však daný produkt bude vyváţen moţným rizikům je druhá otázka. Banky by mohly zváţit uzavírání smluv na dálku. Tudíţ stávající klient by 61

mohl např. o předschválený limit poţádat elektronicky a poštou by mu přišla smlouva k podpisu. Nebankovní domy by si pak mohly vybudovat seriozní klientelu na dlouhodobé úvěry. Byla by v tom však velká konkurence a vstup na toto pole trhu můţe naráţet na další překáţky.

5.4. Možné změny v zákonech Zákon, který má od začátku roku pomoci spotřebitelům v jejich rozhodování ohledně úvěrů, se bude v dalších měsících prověřovat. Jiţ nyní však je moţné narazit na překáţky, které měl zákon vyřešit. Stále zde trvá neochota splátkových společností plně informovat klienta předem o moţné nabídce. V budoucnu by mohlo dojít ještě k dalšímu zpřísnění pravidel, které by bylo opravdu zaměřeno jen na tyto instituce. Klient si tak bude moci na prodejním místě nebo při nákupu přes internet vybrat z větší škály splátkových společností. Také by si klient mohl dopředu jednoduše porovnat a vyhodnotit nabídku různých společností a připravit se tak na budoucí nákup. V současné době je tato moţnost nad lidské úsilí.

5.5. Současný pohled respondentů (Marketingový průzkum)

Vyhodnocení průzkumu spotřebitelských úvěrů Cílem průzkumu bylo zjištění současného stavu zadluţení a zejména případný potenciál pro nové úvěrové produkty. Je bráno v potaz, ţe tazatelé byli vybírání náhodně a zcela nereprezentuje socioekonomický vzorec společnosti a rozloţení v prostoru. Celkem bylo dotázáno 253 tazatelů, kteří pracují v Praze nebo v oblasti severní Moravy. V dotazníku převaţovaly ţeny a mladší populace. Toto je příhodné, neboť mladší populace stanovuje budoucí trendy. Většina tazatelů (56%) měla uzavřené manţelství a měla minimálně maturitu 99%. 62

Skoro tři čtvrtiny respondentů vydělává 12 000 Kč aţ 30 000 Kč a více jak 90% jich vykonává dušení práci. Zajímavé je, ţe necelých 10% procent lidí má větší výdaje na spotřebu a investice. Z toho by se dalo usuzovat, ţe tito respondenti musí jiţ v současnosti vyuţívat spotřebitelské úvěry. Tento poznatek je vidět i z vyuţívání různých druhů produktů. Mezi nejoblíbenější patří kreditní karty, hypotéční úvěry a leasingy. Zkušenosti se splátkovými společnostmi a úvěry na rekonstrukci nemá ţádný z dotázaných. Zároveň je vidět, ţe 46% dotázaných nevyuţívá ţádný spotřebitelský úvěr. Toto bylo patrné zejména u starší generace. Do budoucna očekává pouze 5% dotázaných, ţe se bude zadluţovat. Mezi spotřebitelské úvěry, které se těší přízni tazatelů, patří jednoznačně kreditní karty a dále hypotéky s leasingy. Poměrně je vidět velká neochota uzavírat úvěry s nebankovními institucemi, úvěry na rekonstrukci a vyuţití kontokorentu. Z dotazovaných vyplynula i malá zkušenost s problémy se splácením, exekucemi a osobními bankroty. Odhad respondentů na budoucí zadlužování Z výsledků by se dalo dohadovat, ţe mladší generace je ochotnější se zadluţovat. 5% očekává čerpání některého z úvěrových produktů a 10% dotazovaných, kteří investují a spotřebovávají, by očekávali stagnaci trhu a jeho nasycení. I poměrně malá zkušenost s problémy s vymáháním spotřebitelských úvěrů signalizuje, ţe tazatelé zatím zvládají své zadluţení (viz tabulka č 8, příloha 4)

63

Závěr Dynamický rozvoj společnosti se odráţí ve všech sférách. Neopomíjí také trh spotřebitelských úvěrů. Obecně s rostoucí ekonomikou roste také snaha domácností o zlepšení ţivotního standardu. Zvyšuje se mzda a zrychluje se vývoj všech odvětví. Domácnosti se tak přizpůsobují tomu tempu a zpětně ho podporují spotřebou a poptávce po penězích. Jedním z úvěrových produktů pro uspokojení potřeby po penězích je spotřebitelský úvěr. Lze jej pouţít na krátkou dobu do 1 roku, střední dobu do cca 4 let, a nad 4 roky. Tyto úvěry lze pouţít na cokoliv a nebo na konkrétní účel. Cenou za poskytnutí peněz je pak úrok. Pro snadnější orientaci slouţí RPSN – sazba, která zahrnuje v sobě jiţ veškeré vedlejší náklady. Dostupnost úvěrů záleţí na základním faktoru znalosti klienta, jeho příjmů a výdajů. Pro věřitele je nejdůleţitější zjistit, zda-li je dluţník schopen splácet. Podle údajů, které mají banky k dispozici o klientovi, si jej zařadí do určité kategorie, ve které mu nabídne příslušnou úrokovou sazbu a v případě, ţe jde o významného klienta nabídne další výhody. V případě nestandardních poţadavků můţe banka přistoupit k různým typům zajištění nebo pojištění úvěru. Trh spotřebitelských úvěrů je zaplněn bankovními a nebankovními finančními institucemi, které měly do konce roku 2010 téměř volné ruce k nabídce a prodeji úvěrů klientům. V té době řada z nich zneuţívala nepozornosti budoucích dluţníků, uváděla do smluv jiné údaje, neţ-li sdělila klientovi, chyběla řada důleţitých informací, které vyplynuly aţ v průběhu splácení úvěru. Tuto nedostatečnost má vyřešit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který je účinný od roku 2011. Důleţitým bodem je informační povinnost, která ukládá, jaké informace musí být spotřebiteli poskytnuty, povinnosti vysvětlení informací a ujištění, ţe před podpisem smlouvy je vše jasné. Řeší se zde také odstoupení smlouvy a výpověď. Tento zákon je očividně zaměřen na splátkové společnosti. Bude-li však mít správný účinek prokáţe aţ delší praxe. Nyní jiţ je však patrné, ţe neřeší rozhodčí doloţku, kterou stále některé instituce vyuţívají.

64

Na poli bankovních spotřebitelských úvěrů figurují hlavní čtyři banky, které zaujímají více jak 50 % hrubých úvěrů. Jedná se o Českou spořitelnu, Československou obchodní banku, Komerční banku a UniCredit Bank Czech Republic. Vzhledem k výše zmiňované dynamice rozvoje, banky rozšiřují své úvěrové portfolio, inovují své prezentace na webových stránkách a vyuţívají nové technologie k lepší konkurenceschopnosti. Klienti tak mají moţnost spočítat si vlastní úvěr na webové kalkulačce, poslat ţádost o něj elektronicky nebo se informovat o moţnosti úvěrového limitu přes bankomat. Vstřícným přístupem trochu pokulhává Komerční banka a UniCredit, kde je stále vidět špatná ochota zveřejnit údaje o RPSN a splátkách informace nedokáţou poskytnout ani telefonní operátoři. Při porovnání konkrétního poţadavku na spotřebitelský úvěr měla nejlepší sazbu banka ČSOB při doloţení účelu. Banky nyní nabízejí také konsolidované úvěry, které nebyly součástí analýzy. Tato moţnost, sloučit více úvěrů v jeden, můţe být významným nástrojem při získávání klientů konkurence a jistě by stála také za prozkoumání. Analýza spotřebitelských úvěrů od roku 2005 je zajímavá svými dvěma cykly, které jsou rozděleny krizí hypotečního bankovnictví v USA. Milníkem ve změně spotřeby, nabídky a dalších měřených dat je většinou konec roku 2008. Obecně se dá říci, ţe objemy úvěrů stále stoupají; jen kolem daného roku poklesla rychlost růstu. S objemem se také zvyšuje podíl úvěrů v selhání, který taky v období recese roste rychleji. Úvěry na spotřebu činí přibliţně 20% z celkových úvěrů obyvatelstva. Z toho největší objemy najdeme v dlouhodobých spotřebitelských úvěrech, kde pravděpodobně vyšší objem půjček řeší klienti delší dobou splatnosti. Při porovnání s kratšími úvěry je jejich objem 5x vyšší. Úvěry v selhání a jejich podíl na úvěrech se aţ do konce roku 2008 stále sniţoval. Po překonání této hranice začal stoupat aţ na současných pět procent. Při podrobnějším sledování zjistíme, ţe největší počet klasifikovaných úvěrů je ve sledovaných úvěrech a ve ztrátových. K vývoji úrokové sazby lze říci, ţe byl mírně stagnující aţ do roku 2007. Od té doby jeho výše stále roste (s mírnými výkyvy). Na konci roku 2010 činila sazba nových úvěrů 14,89 %. Dalším zajímavým srovnáním by byl počet úvěrových smluv celkem a jejich počet na jednoho klienta a jeho úvěrová angaţovanost. Tato data však Česká národní banka nepoţaduje. Mimo

65

jiné provedla reklasifikaci dat v polovině roku 2010, tudíţ data se nedají porovnat (také mnohdy nebyly konsistentní pro poţadované srovnání). Nebankovní společnosti nemají tak přísné informační povinnosti, které se vztahují na banky. Nabízené půjčky jsou obměnou spotřebitelských úvěrů. Základní rozdíly najdeme v nutnosti sloţit akontaci, vyšší úrok a RPSN. Hlavní výhodou pro spotřebitele je jejich dostupnost na prodejním místě. Klient si vybere zboţí ať uţ osobně, v obchodě nebo na internetu, sepíše smlouvu o úvěru a zboţí si odnáší domů. Díky této flexibilitě taky nebylo moţné provést porovnání nabídky bez zakoupení konkrétního zboţí. Vzhledem k charakteru těchto úvěrů je logické, ţe nejvyšší objemy mají krátkodobé půjčky, hned za nimi jsou půjčky do pěti let. Mezi nejvýznamnější poskytovatele půjček patří Cetelem a Home Credit. Při porovnání dat, která jsou k dispozici, zjistíme, ţe tento sektor zasáhla finanční krize v daleko vyšší míře. Nejenţe došlo ke zpřísnění podmínek pro získání úvěru, ale také spotřebitelé odloţili spotřebu a zároveň se zvýšil podíl úvěrů v selhání. Celkový pohled na trh spotřebitelských úvěrů doplňuje moţný trend budoucího vývoje. Podle nahlédnutí do minulosti se dá předpokládat, ţe v případě rostoucí ekonomiky budou růst také objemy úvěrů a zlepší se platební morálka dluţníků. Při opačném vývoji je velice pravděpodobné, ţe se budoucí spotřeba domácností bude odkládat a dojde ke zpomalení nárůstu. Úroková sazba se nedá zcela přesně odhadnout. Vzhledem ke skutečnosti, ţe nemáme potřebná data k analýze, kolik procent domácností je zadluţeno, získala jsem data z marketingového průzkumu. Vyšlo z něj najevo, ţe jen 10% respondentů je zadluţeno a téměř polovina nemá úvěr ţádný. Jen pět procent uvaţuje o budoucím zadluţení. Jsem si vědoma, ţe mnoţství zkoumaného vzorku je velmi malé a nemusí mít přesnou vypovídací hodnotu. Je to však dobrý podnět k rozebrání tohoto tématu a ke snaze získat komplexní data o stavu a vývoji trhu spotřebitelských úvěrů.

66

Seznam použité literatury Odborné publikace: [1] KOLEKTIV AUTORŮ. Základy bankovnictví. 1. vydání. Praha : BIVŠ, 2004. 146 s. ISBN 80-7265-052-1. [2] PRICEWATERHOUSECOOPERS. Zásady řízení úvěrů. 1. vydání. Praha : Management Press, Ringier ČR, a.s., 1999. ISBN 80-85943-91-3. Legislativa: [3] Zákon č. 145/2010 Sb., ze dne 21. dubna 2010 o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. [4] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, Předpis č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek k těmto pohledávkám. [5] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Internetové zdroje: [6] SEDLÁČEK, T. Blog.aktuálně.cz [online]. 10. 12. 2010 [cit. 2011-01-20]. HDP a jízda na vlně. Dostupné z WWW: . [7] Česká národní banka [online]. 2003-2011, 28. 3. 2011. [cit. 2011-04-28]. Metodika. Dostupné z WWW: . [8] Československá obchodní banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: .

67

[9] Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [10] Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [11] UniCredit Bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [12] Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [13] Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2003-09 [cit. 2010-03-30]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [14] CETELEM ČR [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [15] Home Credit [online]. 2008 [cit. 2010-03-30]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: < http://www.homecredit.cz>. [16] GE Money Česká republika [online]. 2001 - 2011 [cit. 2011-04-01]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: [17] Essox [online]. 2005 [cit. 2011-04-01]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: . [18] Měšec CZ [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Zlatý Měšec 2011. Dostupné z WWW: . [19] Česká leasingová a finančí asociace [online]. 2003-09 [cit. 2011-03-30]. Informace o trhu. Dostupné z WWW: .

68

Seznam tabulek a grafů Tab. 1: Moţnosti úvěrových produktů ........................................................................................... 17 Tab. 2: Srovnání spotřebitelských úvěrů* nabízených bankami .................................................... 38 Tab. 3: Pořadí členských společností ČLFA podle vstupního dluhu ve spotřebitelských úvěrech poskytnutých v roce 2010.................................................................................................. 51 Tab. 4: Zadluţení domácností na spotřebu podle institucí ............................................................. 71 Tab. 5: Porovnání bank................................................................................................................... 72 Tab. 6: Srovnání spotřebitelských úvěrů bank ............................................................................... 72 Tab. 7: Klientské úvěry v selhání ................................................................................................... 72 Tab. 8: Průzkum trhu, Spotřebitelské úvěry ................................................................................... 72

Graf 1: Zadluţení domácností na spotřebu podle institucí (v mil.) ................................................ 23 Graf 2: Podíly jednotlivých skupin na hrubých úvěrech ................................................................ 25 Graf 3: Velikost bank podle bilanční sumy a pohledávky za klienty v mil. Kč ............................. 25 Graf 4: Srovnání spotřebitelských úvěrů nabízených bankami ke dni 17.4.2011 v Kč ................. 38 Graf 5: Úvěry domácnostem – obyvatelstvo celkem (v mil. Kč) .................................................. 40 Graf 6: Klientské úvěry podle účelu (mil. Kč) a jejich podíl v selhání (%) ................................... 40 Graf 7: Přehled růstu celkových úvěru a úvěrů na spotřebu (v mil. Kč, v %) – kvartální indexy změn .................................................................................................................................. 41 Graf 8: Klientské úvěry podle kategorizace a sektorů (CZK) ........................................................ 42 69

Graf 9: Porovnání růstu ostatních spotřebitelských úvěrů (v mil. Kč) a úvěrů v selhání (v %) ..... 43 Graf 10: Klientské úvěry podle časového hlediska (v mil. Kč) a jejich kvartální nárůst (v %) ..... 44 Graf 11: Objemy úvěrů celkem (v mil.Kč) a jejich kvartální nárůsty (v %) .................................. 45 Graf 12: Úrokové sazby korunových úvěrů - nové obchody (%) a index vývoje (pravá osa v %) ........................................................................................................................................... 46 Graf 13: Poměr jednotlivých produktů na celkové úvěry 2010 ..................................................... 57 Graf 14: Vývoj nebankovních spotřebitelských úvěrů členských společností (v mld. Kč) ........... 57 Graf 15: Struktura půjček poskytnutých společnostmi ostatního úvěrování rezidentům (v mil. Kč) ........................................................................................................................................... 58

70

Přílohy Příloha č. 1 Tab. 4: Zadlužení domácností na spotřebu podle institucí

Zadlužení domácností na spotřebu podle institucí (v mil. Kč)

celkem 31.12.2010 30.9.2010 30.6.2010 31.3.2010 31.12.2009 30.9.2009 30.6.2009 31.3.2009 31.12.2008 30.9.2008 30.6.2008 31.3.2008 31.12.2007 30.9.2007 30.6.2007 31.3.2007 31.12.2006 30.9.2006 30.6.2006 31.3.2006 31.12.2005

267 250,3 267 567,2 268 853,0 292 498,1 297 315,3 297 965,6 301 140,0 306 459,1 307 528,2 294 361,0 284 529,6 268 216,0 267 204,5 245 250,4 233 086,1 219 546,7 210 367,5 196 802,8 193 125,3 183 489,5 182 036,4

Banky a družtevní záložny

Ostatní finanční instituce

201 655,4 201 935,8 190 044,3 187 991,9 187 187,9 185 099,5 180 435,0 174 676,9 170 397,9 163 323,1 154 972,2 145 145,1 138 706,8 130 358,0 123 322,9 114 163,0 110 087,8 101 968,2 97 112,8 91 835,5 89 548,5

Zdroj: ČNB

71

65 594,9 65 631,4 78 808,7 104 506,1 110 127,4 112 866,1 120 705,0 131 782,2 137 130,3 131 037,9 129 557,5 123 070,8 128 497,7 114 892,4 109 763,2 105 383,7 100 279,7 94 834,6 96 012,6 91 654,0 92 487,8

Příloha č. 2 Tab. 5: Porovnání bank

Porovnání bank podle dat z Výročních zpráv Velikost bank podle bilanční sumy v mil. Kč 2009 2008 ČS 855 137 862 230 ČSOB 858 972 858 972 KB 695 036 699 044 UniCredit 264 627 279 287

2007 814 125 782 898 661 819 269 014

Pohledávky za klienty v mil. Kč 2009 ČS 469 192 ČSOB 386 390 KB 372 303 UniCredit 167 700

2008 461 433 393 592 364 040 173 391

2007 418 415 340 489 304 938 152 774

Závazky ke klientům v mil. Kč 2009 ČS 643 420 ČSOB 573 147 KB 661 819 UniCredit 171 827

2008 642 504 534 686 364 040 170 620

2007 588 526 513 254 304 938 166 283

Vlastní kapitál v mil. Kč ČS ČSOB KB UniCredit

2009 63 168 68 951 68 753 5 125

2008 64 805 55 955 62 974 5 125

2007 55 576 55 109 50 654 5 125

2009 177 376 32 572

2008 209 888 43 907

2007 226 813 41 774

Cenné papíry v mil. Kč ČS ČSOB KB UniCredit

Zdroj: Výroční zprávy

72

73

14,09 X

3348 X

50000 300000

300000 1000000

1 1

5 7

do konce aktivního věku do konce aktivního věku do konce aktivního věku do konce aktivního věku

65

blankosměnkou až do konce aktivního věku do výše 300000 65 individuální

7

1

500000

30000

3428

15,16

10,4

PRESTO půjčka

12,55 X

nad 250000

6

1

2500000

30000

3316

14,5

10,2

Osobní úvěr

Sú účelový Sú individual

ne

6

ne ne, ale lze dozajisit

1

6

2500000

1

30000

600000

X

30000

X

3 590,-

X

17,6

Premium půjčka

15,9

ne do 500000

7

1

neomez.

100000

3 335

15,19

12,1

Spotřebitelský úvěr

Perfektní půjčka

ne

6

1

neomez.

30000

3522

19,62

15,9

Hotovostní úvěr

1 % z objemu úvěru, min. 500 Kč X

2 000 Kč X

ano ne

ano ano

zdarma 1 000 Kč

ano ne

ano

zdarma

0,8 %, max. 2 900 Kč 0,8 % z poskytované částky, min. 500 Kč

zdarma

zdarma

0,5% -1 % z výše úvěru





ano

zdarma

Zpracování úvěru 1 % z výše úvěru, min. 500 Kč max. 3 500 Kč 2 % z výše úvěru, min. 500 Kč max. 3 500 Kč 1% z požadované hodnoty úvěru, min. 5 001 Kč, max. 10 000 Kč 1% z požadované hodnoty úvěru, min. 5 001 Kč, max. 10 000 Kč 1% z požadované hodnoty úvěru, min. 5 001 Kč, max. 10 000 Kč

Úhrada nákladů spojených s mimořádnou splátkou úvěru

ne

ano

ne

ano ne

ano

ne

ano

ne

65

ne

6

1

500000

30000

3522

19,62

15,9

Úvěr

ano

ano

66

ne do 600000

10

1

600000

100000

3120

11,19

7,7

půjčka na lepší bydlení

ano

ne

67

ne

7

1

600000

20000

3269

14,7

10,9

Půjčka na cokoliv

X - údaj nebyl zjištěn Zdroj: data z jednodlivých bank, vlastní třídění

Unictredit

KB

ČS

ČSOB

max.věk

doložit zřízení účtu v bance účel

zajištění

RPSN

Produkt

měsíční splátka

úrok v % p.a.

min. doba max. doba částka min. částka max. splatnosti splatnosti

Srovnání spořebitelských úvěrů nabízené bankami ke dni 17.4.2011

Příloha č. 3

Tab. 6: Srovnání spotřebitelských úvěrů bank

Příloha č. 4

Tab. 7: Klientské úvěry v selhání

Klientské úvěry v selhání (v mil. Kč) Úvěry domácnostem (obyvatelstvo) cekem 31.12.2010 30.9.2010 30.6.2010 31.3.2010 31.12.2009 30.9.2009 30.6.2009 31.3.2009 31.12.2008 30.9.2008 30.6.2008 31.3.2008 31.12.2007 30.9.2007 30.6.2007 31.3.2007 31.12.2006 30.9.2006 30.6.2006 31.3.2006 31.12.2005 30.9.2005 30.6.2005 31.3.2005

960 791,20 947 054,00 921 991,10 906 678,10 897 963,90 875 813,70 853 201,90 828 126,80 808 357,70 775 618,20 736 193,00 697 329,10 668 761,00 607 473,20 565 301,40 523 394,40 494 882,10 457 985,50 427 361,50 398 896,60 379 534,50 345 345,30 321 578,30 295 939,40

Úvěry na spotřebu

Úvěry na bydlení

199 211,70 199 955,30 187 955,90 186 237,90 185 580,60 183 539,70 178 973,70 173 362,90 169 087,80 162 046,50 153 761,80 144 166,90 137 702,30 129 349,50 122 480,10 113 402,70 109 241,00 101 087,50 96 343,80 91 108,60 88 956,90 79 958,40 75 544,40 69 222,30

728 138,00 714 007,40 702 370,30 689 966,00 684 297,00 664 627,60 647 014,70 628 197,10 613 589,70 588 495,10 559 074,20 531 327,40 510 944,50 459 573,90 425 794,30 393 071,10 371 347,90 342 823,00 318 263,00 295 943,20 280 179,40 257 475,00 238 229,50 219 611,20

úvěry v Úvěry ostatní selhání - podíl na úvěrech (%)

33 441,60 33 091,40 31 664,90 30 474,10 28 086,30 27 646,40 27 213,40 26 566,90 25 680,40 25 076,80 23 357,00 21 834,80 20 114,20 18 549,80 17 027,20 16 920,60 14 293,30 14 075,00 12 754,90 11 844,90 10 398,20 7 912,00 7 804,50 7 105,80

5,03 5,10 4,50 4,24 3,79 3,64 3,26 2,97 2,72 2,63 2,59 2,85 2,74 2,95 2,80 2,93 2,88 3,18 3,22 3,25 3,25 3,50 3,48 3,43

úvěry domácnostem zahrnují úvěry na spotřebu (spotřební úvěry, debetní zůstaky na Bú, pohledávky z karet, ostatní spotřebitelské úvěry), úvěry na bydlení (hypoteční úvěry na bydlení, úvěry ze stavebního spoření, ostatní úvěry na nemovitosti), ostatní úvěry Domácnosti - z kategorie vyčleněni živnostníci Zdroj: data z ČNB

74

Příloha č. 4 Tab. 8: Průzkum trhu, Spotřebitelské úvěry Průzkum - Spotřebitelské úvěry Sociodemografická data

Pohlaví Věk

muž žena

37% 63%

18-35

47%

35-55

32%

55-80

21%

HPP

66%

VPP Hlavní společenský status

1%

OSVČ

14%

rentier, důchodce

18%

bez prostředků

rodinný stav

nejvyšší dosažené vzdělání

způsob bydlení

1%

svobodný druh/družka manželství/registrované partnertství rozvedený vdovec/vdova základní vyučený ukončené maturiou VOŠ VŠ u rodičů nájemní byt obecní nebo státní byt

22%

dům/byt v osobním/družstevním vlastnictví

21%

ostatní (ubytovna, kolej, apod.)

0% 56% 19% 3% 0% 1% 45% 25% 29% 1% 19% 58%

1%

Zaměstnání Pracujete jako (napsat)

N/A

charakteristika pracovní pozice

duševně pracující manuálně pracující ostatní /důchodce

92%

do 12000

12%

12000-20000

48%

20000-30000

26%

6% 2%

Příjmy a výdaje na spotřebu

čistý měsíční příjem

nad 30000 Jsou vaše investice a výdaje na spotřebu vyšší než-li příjmy?

ano ne

14%

91% 9%

současná spotřeba

Kterou z úvěrových služeb využíváte? (jednička jako ano)

KK 22% Ppú (kontokorent) 2% Spotřebitelský úvěr 8% Úvěr na rekonstrukci 0% Hypoteční úvěr/úvěr ze stav. Spoř 19% Leasing 16% úvěr nebankovní instituce (splátkové společnosti) 0% jiný 1% žádný 46%

budoucí spotřeba

V budoucnu byste uvažovala o jakém druhu úvěru 1 určitě ano, 2 spíše ano, 3 spíše ne, 4 určitě ne.

KK Ppú (kontokorent) Spotřebitelský úvěr Úvěr na rekonstrukci Hypoteční úvěr Leasing

42% 23% 19% 0%

16%

2%

98%

8% 12% 35%

45%

0%

1%

99%

17% 42% 13%

28%

13%

5%

9%

73%

úvěr nebankovní instituce (splátkové společnosti) 0%

0%

0% 100%

rodina

5% 53%

1%

ano Očekáváte, že vaše zadluženost bude v budoucnosti stoupat? ne nevím nepovolený mínus na účtě zpoždění splátek úvěru/leasingu,… Označte, s jakou situací máte vlastní zkušenost (vepiš počet exekuce kolíkrát) osobní bankrot jiný

75

5% 73% 22% 2% 1% 0% 0% 0%

0%

0%

41%

Analýza trhu spotřebitelských úvěrů

Recommend Documents