Analýza trávení volného času dětí a mládeže v Kralupech nad Vltavou

Analýza trávení volného času dětí a mládeže v Kralupech nad Vltavou

ANALÝZA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU NEORGANIZOVANÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ KRALUPY NAD VLTAVOU SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST VHODNÝCH SLUŽEB PRO TUTO CÍLOVOU SKUPINU

veřejná část určená pro odborníky z dotčených subjektů

Autor: Proxima Sociale o.p.s. Datum: 30. 11. 2014

1


Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 3 2. Harmonogram a personální zajištění .......................................................................................... 5 3. Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo .................................................................................. 6 4. Metody výzkumného šetření ...................................................................................................... 9 4.1. Systematický nezúčastněný monitoring ................................................................................ 9 4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality ..................................................... 11 5. Cílová skupina výzkumného šetření .......................................................................................... 13 5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality .................................................................. 13 6. Výsledky výzkumného šetření ................................................................................................... 15 6.1. Systematický nezúčastněný monitoring .............................................................................. 15 6.1.1. Shrnutí monitoringu ...................................................................................................... 18 6.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality ..................................................... 20 6.2.1. Shrnutí skupinových rozhovorů ..................................................................................... 38 7. Závěr, doporučení ..................................................................................................................... 43 8. Přílohy........................................................................................................................................ 48 8.1. Struktura skupinového rozhovoru....................................................................................... 48 8.2. Fotodokumentace ............................................................................................................... 50

2


Úvod Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě Kralupy nad Vltavou (dále jen analýza) se zaměřením na potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu je součástí projektu „Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území“, který je realizován Centrem pro komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s městem Kralupy nad Vltavou. Analýzu zpracovala Proxima Sociale o.p.s.

Proxima Sociale o.p.s. realizuje sociální služby zaměřené na cílovou skupinu neorganizovaných dětí a mládeže od roku 1995. V současné době provozuje 6 nízkoprahových klubů a 6 terénních programů na území hl. m. Prahy a ve Středočeském kraji (konkrétně v Mladé Boleslavi a Dobříši). Mimoto poskytuje programy primární a selektivní prevence na základních školách, realizuje podpůrné skupiny pro děti v náhradní rodinné péči, dále realizuje probační program, občanskou poradnu, azylový byt pro matky s dětmi, krizovou pomoc a sanaci rodiny. Veškeré programy jsou zajišťovány na vysoké profesionální úrovni a v rámci programových metodik i přímé práce s klienty jsou uplatňovány Standardy kvality. Proxima Sociale o.p.s. je jedním z iniciátorů Komunitního plánování v Praze 12, dále se na procesu plánování podílí i na Praze 9, 13, v Mladé Boleslavi a Dobříši, je aktivní v procesech regionální spolupráce v oblasti sociálních služeb a rozvoje otevřené občanské společnosti. Proxima Sociale o.p.s. se během své existence podílela na tvorbě řady dotazníkových šetření zaměřených na oblast práce s neorganizovanými dětmi a mládeží. Mimoto samostatně provedla hloubkovou analýzu v lokalitách Prahy 10 a 13. Ve spolupráci s CpKP střední Čechy zpracovala analýzu zaměřenou na sociálně vyloučené lokality v městě Neratovice a analýzu zaměřenou na neorganizované děti a mládež v Mnichově Hradišti, Hořovicích a Poděbradech.

Východiskem pro zadání analýzy (výzkumného šetření) byla potřeba zmapovat a popsat skupiny dětí a mládeže, u kterých je předpoklad, že se k nim váže výskyt sociálně rizikových jevů. Dále potřeba popsat situaci s ohledem na ověření předpokladů, indicií a skutečností, které vyplývají z práce oddělení sociální péče a jeho spisové dokumentace.

3


Cílem výzkumného šetření je tak popis výskytu dětí a mládeže v inkriminovaných lokalitách města Kralupy nad Vltavou, projevů sociálně rizikového chování a jevů, které primárně souvisejí s dětmi a mládeží. V rámci výzkumného šetření v terénu jsou dále popsány jevy, které se v lokalitě vyskytují, ale primárně nesouvisejí s cílovou skupinou dětí a mládeže (výskyt návykových látek, osoby bez přístřeší, graffiti, projevy subkulturních skupin, nezabezpečené budovy apod.).

4


2. Harmonogram a personální zajištění Harmonogram V první fázi, tj. září 2014, proběhl systematický nezúčastněný monitoring zaměřený na hloubkové zmapování výskytu sociálně rizikových jevů a výskytu cílové skupiny. V druhé fázi, tj. říjen 2014, probíhaly na základě výsledků monitoringu skupinové rozhovory s dětmi a mládeží zaměřené na trávení volného času s ohledem na bezpečnost a potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu.

Výzkumné metody V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody: -

systematický nezúčastněný monitoring celé lokality

-

skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality (na vytipovaných místech na základě monitoringu)

Personální zajištění Výzkumné šetření proběhlo v personálním zajištění: -

4 odborní pracovníci (terénní sociální pracovníci) zajišťující systematický monitoring lokality a realizaci skupinových rozhovorů v terénu (včetně spolupráce na zpracování analýzy)

-

1 zpracovatel analýzy

5


3. Lokalita, kde výzkumné šetření probíhalo Výzkumné šetření probíhalo v městě Kralupy nad Vltavou (dále také Kralupy či Kralupy n/V), nikoliv v celém území ORP. Důvodem je fakt, že cílová skupina šetření se vyskytuje zejména ve městě, kde navštěvuje školy a tráví významnou část volného času.

Dle Sociálně demografické analýzy SO ORP Kralupy nad Vltavou (dále Analýza) zaujímá správní obvod 131 km2 a žije zde 30.399 obyvatel. Tvoří ho 18 obcí, z nichž 2 obce mají statut města. ORP Kralupy n/V tvoří cca 30 % obyvatel okresu Mělník. Určitým milníkem byl rok 2006, kdy v ORP Kralupy n/V došlo k růstu počtu obyvatel, který přes zpomalení v posledních letech v důsledku ekonomické krize pokračuje neustále, podobně jako v celém okrese Mělník. Samotné Kralupy n/V zažívaly spíše populační stagnaci, případně mírný pokles počtu obyvatel, tento trend byl přerušen až v roce 2010, od té doby došlo nejen k vyrovnání ztrát za předchozí 20tileté období, ale i k nárůstu počtu obyvatel o asi 1 000 osob. Co se tedy týče počtu obyvatel města Kralupy, dle ČSÚ zde žije 17.855 obyvatel. Ve vztahu k primární cílové skupině to je 1.504 osob ve věku 10 – 19 let. Z hlediska výskytu rodin žije v ORP cca 6.245 rodin, v Kralupech 3.690, z toho je cca 20 % rodin neúplných. S tím souvisí podíl sňatků a rozvodů, který činil např. v roce 2012 47 rozvodů oproti 75 sňatkům, tzn. 62 %. Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatelstva, 16–17 % obyvatel ORP dosáhlo nejvýše základního vzdělání, bez vzdělání je jen nepatrný zlomek obyvatel, vyučeno je cca 1/3 osob a o několik procentních bodů méně vykazují lidé s úplným středoškolským vzděláním. Vysokoškolské vzdělání pak dosáhlo mezi 8–11 % osob. Kralupsko lze charakterizovat jako vyjížďkové, i přes existenci významného zaměstnavatele, jakým je chemický závod Kaučuk Kralupy. Z ekonomicky aktivních vyjíždí za zaměstnáním celkem téměř 7 000 osob, z toho cca 4 600 denně, to je každý třetí ekonomicky aktivní. Do jiného kraje (v naprosté většině do Prahy) vyjíždí téměř 3 000 osob, tj. každý desátý občan ORP Kralupy n/V. Z hlediska záběru šetření je důležité i konstatování, že centrum regionu, město Kralupy n/V, může být předmětem sociálních a ekonomických změn, které mohou být dány migrací zajištěnějších a kvalifikovanějších obyvatel z panelových sídlišť na straně jedné a migrací

6


obyvatel s nižším sociálním statusem na straně druhé. Největší zastoupení mají v minoritách Slováci, Ukrajinci a Vietnamci. Podobně je tomu v celé republice. Nyní k oblasti školství. Město Kralupy nad Vltavou je zřizovatelem 6 základních škol (z toho jedna jen s 1. stupněm a jedna praktická), 2 mateřských škol, Domu dětí a mládeže a Základní umělecké školy, jako příspěvkových organizací s právní subjektivitou. Ve městě dále působí 2 střední školy (Dvořákovo gymnázium a střední odborná škola ekonomická Kralupy nad Vltavou a Střední odborná škola a střední odborné učiliště Kralupy nad Vltavou), jejichž zřizovatelem je Středočeský kraj. Z hlediska cílové skupiny šetření jsou v Analýze dále uvedeny zajímavé údaje vztahující se k práci kurátora pro děti a mládež, který pracuje s nezletilými jedinci ve věku do patnácti let dopouštějícími se činu jinak trestného. Dále s mladistvými (osoby ve věku od patnácti do osmnácti let), kteří se dopustili provinění, a bylo proti nim zahájeno trestní stíhání, nebo s těmi, kteří se dopustili přestupku, a konečně s dětmi a mladistvými s výchovnými problémy. Co se týče celkového počtu klientů, v roce 2009 řešil kurátor 75 případů, v roce 2013 58 případů. Určitý nárůst lze sledovat v oblasti trestných činů, které vzrostly ze 7 v roce 2009 na 12 v roce 2013. Naopak v oblasti přestupků či výchovných problémů došlo k poklesu. Analýza se také věnuje problematice osob ohrožených sociálním vyloučením, tedy osob bez přístřeší, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, závislých na návykových látkách a osob pracujících s kurátorem pro dospělé. Analýza uvádí, že v ORP SO Kralupy můžeme sledovat postupný a v roce 2013 výrazný nárůst počtu osob pobírajících příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. Tyto nárůsty mohou být dány nástupem ekonomické krize a povodní v loňském roce. Pro srovnání to bylo v roce 2009 63 osob, v 2013 dokonce 238 osob. 1

1

Zdroj: Špatenková, D., Špatenka, J.: Sociodemografická analýza na území obce s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, CpKP, Praha, 2014.

7


Místa, ve kterých probíhalo výzkumné šetření: -

Palackého náměstí

-

Komenského náměstí

-

Dvořákovo náměstí

-

okolí vlakového a autobusového nádraží

-

ul. Nádražní

-

ul. Poděbradova

-

ul. Jungmannova

-

ul. Mostní

-

ul. Trojanova

-

sídliště V Zátiší

-

ul. Gen. Klapálka

-

ul. Čechova

-

ul. Jana Palacha

-

ul. Přemyslova

-

sídliště Hůrka

-

Hostibejk

-

sídliště U Cukrovaru

-

ul. U Cukrovaru

-

ul. V Luhu

-

náměstí J. Seiferta

-

bývalý hotel Adriana a okolí

-

okolí plaveckého bazénu, sportovní haly apod.

-

Budečská stezka

-

Lobeč

-

Lobeček

-

a další lokality popsané v kapitole č. 6.1. Systematický nezúčastněný monitoring

8


4. Metody výzkumného šetření V rámci výzkumného šetření byly použity následující výzkumné metody.

4.1. Systematický nezúčastněný monitoring Nezúčastněný pozorovatel minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Usiluje o odstup a neutrální přístup. Jeho umístění a chování je tak málo rušivé, jak jen terén dovoluje. Tato metoda je obvykle cíleněji zaměřena na určité způsoby chování než jiné metody kvalitativního výzkumu.2

Systematický nezúčastněný monitoring byl v městě Kralupy n/V zaměřen na pozorování a vyhledávání dětí a mládeže, které tráví svůj volný čas v ulicích, vytipovávání míst jejich setkávání a určení výskytu a typu rizikových jevů. V rámci monitoringu byl sledován především výskyt vrstevnických part cílové skupiny (fyzické posedávání na lavičkách, nepořádek, odpadky, cigaretové nedopalky - signalizující místa setkávání CS) a následující dílčí jevy: výskyt injekčního materiálu (i dezinfekce), nezabezpečené budovy, graffiti v lokalitě (včetně subkulturně vyhraněných nápisů, tzn. extremisti), poskytnutí alkoholu mladistvým v restauračních zařízeních, případná dealerská místa, střepy po lahvích alkoholu, známky přespávání osob bez přístřeší. Jako základní technika monitoringu bylo zvoleno fyzické docházení do lokality. Pracovníci nepoužívali pro pohyb v terénu žádné přepravní prostředky jako kolo, automobil, motocykl. Veškeré lokality byly projity pěšky.

Pracovníci v průběhu realizace monitoringu zvolili odlišné způsoby jeho provádění.

2

Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.

9


I. fáze Pracovníci opakovaně procházeli celou lokalitu, navštěvovali stejná místa v různé hodiny, srovnávali výskyt primární cílové skupiny nebo jiných cílových skupin v různé časy, důkladně zmapovali rizikové jevy nebo jejich projevy a vytipovávali potenciální místa vhodná pro výskyt primární cílové skupiny.

II. fáze Na základě poznatků z I. fáze zaměřili pracovníci svou pozornost na jednotlivá místa lokality, ve kterých trávili delší časové úseky (30 minut), pozorovali dění a ověřovali si předpoklady z již získaných dat.

Pracovníci dále volili různé formy záznamu. Jednou z forem byly zápisy z průběhu monitoringu. Pracovníci zaznamenávali každý monitorovací den. Obsahem zápisů byly datum a hodina, ve kterou monitoring začal, názvy ulic, které pracovníci procházeli, popis míst, které navštívili a které nebylo možné identifikovat podle ulice, popisy jevů, které v dané lokalitě objevili nebo na které byli upozorněni Odborem sociálních věcí, školství a kultury, dále poznámky, které komentovaly okolnosti monitorování. Zápisy tvoří základ pro zpracování výsledků monitoringu. Další formou bylo pořizování fotodokumentace nalezených rizikových jevů, případně zachycení jejich vývoje.

Výsledkem monitoringu je popis výskytu sociálně rizikových jevů, určení vytipovaných míst setkávání cílové skupiny, popis skupin a fotodokumentace (viz. kapitoly 6.1. a 8.2.). Dále jsou zde uvedeny i závěry a doporučení z nich plynoucí.

Systematický nezúčastněný monitoring prováděli 2 terénní sociální pracovníci, a to vždy ve dvojici.

10


4.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality Rozhovory s respondenty probíhaly anonymně, pracovníci u dětí a mládeže zjišťovali pouze pohlaví, věk a skutečnost, zda žijí či část volného času tráví v Kralupech.

Rozhovory byly realizovány ve skupině, čímž respondenti nebyli vystaveni individuálnímu dotazování. Tím byla zajištěna jak ochrana osobních údajů, tak zachována důvěra a bezpečnost respondentů.

Zároveň byli pracovníci vybaveni Potvrzením MěÚ Kralupy nad Vltavou.

Sběr dat byl zaměřen na místní děti a mládež trávící volný čas v ulicích Kralup n/V, tedy na potencionální uživatele nízkoprahových, respektive terénních služeb, a probíhal přímo v ulicích lokality, tj. v přirozeném prostředí cílové skupiny.

Jako metoda byl zvolen skupinový rozhovor pomocí návodu (dále jen skupinový rozhovor), který je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Skupinový rozhovor prováděly dvě dvojice pracovníků, z nichž jeden se tázal a druhý průběžně písemně zaznamenával odpovědi.

Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, které je nutné v rámci interview probrat. Tento návod tak zajišťuje, že se dostane na všechna zvolená témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Současně umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru.

Skupinový rozhovor dále vychází z kumulace podnětů při interview se skupinou osob a využívá interakce členů skupiny během diskuse (tzv. efekt sněhové koule, kdy jednotliví účastníci komentují názory ostatních). Tato metoda bývá doplněna dalšími specifickými postupy a technikami, které umožňují komplexní analýzu zkoumaných skutečností, tj.

11


především písemný či hlasový záznam. Diskuse je vedena zkušeným tazatelem, který následně zjištěné údaje analyzuje a interpretuje. 3

Vzhledem k tomu, že cílová skupina byla kontaktována v jejím přirozeném prostředí, a vzhledem k navození prostředí důvěry, zachování anonymity a ochrany citlivých údajů, nebyly použity techniky jako hlasový záznam diskuse. Získaná data byla vždy 1 pracovníkem při rozhovorech písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili. Rozhovor byl zaměřen na 3 okruhy: -

Trávení volného času dětí a mládeže

-

Vnímání bezpečnosti v lokalitě

-

Potřebnost vhodných služeb pro děti a mládež

U otevřených otázek uváděli respondenti více než 1 odpověď, a proto se celkový počet odpovědí procentuálně uváděných v grafech (v kapitole 6.2.) nerovná celkovému počtu respondentů. Procentuální vyjádření v grafech je uvedeno pouze pro větší přehlednost zjištěných skutečností.

Forma skupinového rozhovoru byla zvolena z důvodu poskytnutí prostoru k zevrubnějším odpovědím a získání měkkých dat.

Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 40 skupinami, tj. se 153 respondenty. Každý rozhovor trval cca 20 minut.

3

Zdroj: Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Portál, Praha, 2008.

12


5. Cílová skupina výzkumného šetření 5.1. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích lokality Výzkumné šetření se zaměřovalo především na děti a mládež, které jsou zjevně ohroženy rizikovými jevy, víceméně nepostihuje tu část dětí a mládeže, která svůj volný čas tráví nerizikovým způsobem. Vytipování skupin dětí a mládeže proběhlo jednak na základě výsledků práce Odboru sociálních věcí, školství a kultury a jednak na základě monitoringu lokality, který provedli terénní pracovníci.

Cílovou skupinou jsou děti a mládež, respektive vrstevnické skupiny, trávící volný čas v ulicích lokality Kralupy nad Vltavou. Skupina respondentů se skládala z 51 dívek a 102 chlapců ve věku 8 – 23 let, tj. dohromady 153 respondentů. Z toho 35 % respondentů bylo ve věku 8 – 14 let, 61 % 15 – 18 let a 4 % 19 – 23 let.

Graf č. 1 Složení respondentů dle pohlaví

Zdroj: Vlastní šetření.

13


Graf č. 2 Složení respondentů dle věku


14


6. Výsledky výzkumného šetření

6.1. Systematický nezúčastněný monitoring Během celého průběhu monitoringu byly zjištěny následující rizikové jevy, které se v lokalitě Kralupy n/V vyskytují. Nejprve je uveden přehled jevů. Jejich rozložení v jednotlivých místech monitorované lokality s odpovídajícím popisem je uveden v následujících mapách. Neorganizované děti a mládež Jde o mladé lidi, kteří svůj volný čas tráví pasivním způsobem v ulicích města nebo v parkových částech, a to bez ohledu na počasí. I za nepříznivého počasí (zima, déšť) bývají mladí lidé venku. Sdružují se v různě velkých skupinách, které se vyskytují v několika částech města (viz. mapy lokality). Věkové složení skupin je pestré a pohybuje se od 8 do 23 let věku s převahou 14 - 17ti letých. Mladší děti se seskupují se stejně starými vrstevníky, ale není to pravidlo. Během monitoringu i rozhovorů nebyly výjimkou ani věkově promíchané skupiny. Volný čas tráví skupiny v blízkosti vlakového a autobusového nádraží, v okolí škol, v místních parcích, ve skateparku a na jiných veřejných místech. Významnými místy setkávání jsou zmiňované okolí vlakového a autobusového nádraží (zejména v brzkých odpoledních hodinách před odjezdy spojů). Dalším zajímavým rysem této cílové skupiny je korzování po městě, tzn., že příliš nevyhledávají posedávání na lavičkách na určitém místě, které považují za „své“, ale spíše chodí po městě, přemísťují se mezi oblíbenými místy. Pravidelnými činnostmi, které tyto skupiny provádějí, jsou kouření, hlasité rozhovory, poslouchání hudby z telefonů, drobné vandalství a experimenty s návykovými látkami, zejména marihuanou a alkoholem, které jsou významným prostředkem pro zahánění nudy. Fotodokumentace č. 1.

Subkulturní projevy a skupiny Různé subkulturní projevy v podobě nápisů, graffiti či nálepek se zde vyskytují v poměrně významné míře. Zčásti jde o nápisy či graffiti znamenající příklon k nějaké skupině (např. anarchistické „áčko“ či nápis „Liberty“ znační též sympatizanty anarchistů), dále se zde objevovaly v hojném počtu samolepky či nápisy hnutí Antifa, tedy antifašisté, např. „Good Night White Pride“ (GNWP) či přímo „Antifa“, řada z nich jsou zároveň vyznavači veganství

15


(např. Food not Bombs – Jídlo místo zbraní, „Vegani proti fašismu“ apod.). Doslovný překlad GNWP je „Dobrou noc, bílá pýcho“. Jde o antifašistické hnutí vytvořené německou hardcore punkovou scénou jako reakce na neonacisty. Cílem je rázné odmítání neonacismu, rasismu a diskriminace, nebo i omezování osobní svobody, a aktivní postoj vůči těmto jevům. Od roku 2005 existuje i v České republice. Název Antifa pochází z německého slova Antifaschismus a vznikl jeho zkrácením. Antifa znamená jednoduše antifašismus. Antifašistická akce (zkratka AFA) je známá česká organizace, reprezentující radikální antifašistický směr. Dnes působí skupiny AFA takřka po celé Evropě. Antifa skupiny zastávají obvykle tzv. militantní antifašismus. Tím se liší od jiných směrů v antifašistickém hnutí (např. od antifašismu liberálního nebo státního). V Česku byla AFA založena v roce 1996. Česká AFA se zabývá propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi a skupinami usilujícími o jakékoli formy útlaku, v první řadě s neonacismem a ultrapravicí. V lokalitě byly dále zaznamenány nápisy, které se vztahují k fotbalovým klubům, respektive k „hooligans“ subkultuře (např. „Sparta Praha, pičo“). Zároveň se zde objevují lidé inklinující k hip hopu, punk, tekno apod. Bohužel je zde i poměrně vysoký výskyt nazi nápisů či symbolů, protiromských nápisů apod., např. nápis „Cigáne, uřízneme ti koule“, velké S připomínají znak SS, hákové kříže, „Cigans Raus“ apod. Co se týče výskytu menšin, vyskytují se zde zástupci romské komunity, a to zejména v okolí Dvořáková náměstí, ulice Čechova, Přemyslova apod. Zástupci jiných menšin zde nebyli zaznamenáni. Fotodokumentace č. 2 - 13. Graffiti Scéna, která má ambici tvořit graffiti jako umění, se v Kralupech víceméně nenachází. Zajímavá graffiti lze najít např. v blízkosti vlakové trati (opuštěný „statek“ u kolejí směr Praha), dále v bývalém hotelu Adriana. V ostatních případech se jedná spíše o amatérské výtvory. K neumělým pokusům o graffiti se v monitorovaných lokalitách přidává množství tzv. „tagů“, neboli krátkých podpisů jednotlivých sprejerů, či sprejem vytvořené různé nápisy. Místa, na která jsou tyto pokusy a podpisy umísťovány, jsou zejména fasády domů, v okolí vlakové trati, podchod u nádraží apod. Fotodokumentace č. 14 - 20. Osoby bez přístřeší (či jevící známky OBP)

16


Tato kategorie nebyla primární cílovou skupinou monitoringu, přesto ji zmiňujeme. Zjevně se zde vyskytují jak osoby bez přístřeší, tak osoby pouze jevící známky osob bez přístřeší. Osoby bez přístřeší byly zaznamenány zejména v okolí vlakového nádraží a v okolí vlakové trati vůbec, dále v bývalém hotelu Adriana, na Hostibejku, v lokalitě Lobeč. Mimoto se zde vyskytují obyvatelé, kteří pravděpodobně disponují bydlením, přesto jeví známky osob bez přístřeší, tzn. posedávají na lavičkách, pohybují se v okolí obchodů, u kontejnerů a vybírají jejich obsah, jsou špinaví, v zanedbaném oblečení, občas pod vlivem alkoholu apod. Jde jak o jednotlivce, tak menší skupiny. Řada objektů či lokalit jeví známky obývání, zejména opuštěná budova vedle vlakového nádraží, kde přespávají na krytých schodech, dále zmíněny hotel Adriana, Hostibejk apod. Fotodokumentace č. 21 – 31.

Návykové látky Uživatelská scéna nealkoholových drog je v Kralupech jednoznačně rozvinutá. Ve významné míře zde zaznamenali pracovníci znaky intravenózně užívaných látek. Jedná se především o množství nalezeného materiálu používaného k intravenózně užívaným drogám, a to u opuštěné budovy v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží, dále v opuštěných zchátralých budovách naproti nádražní budově, na Hostibejku či v parku pod Mostní ulicí. Co se týče výskytu skupin uživatelů návykových nealkoholových látek, významnější skupinu zaznamenali pracovníci opakovaně u budovy vlakového nádraží. Vzhledem k výskytu množství injekčního a dalšího materiálu se předpokládal i významnější výskyt uživatelů návykových nealkoholových látek v ulicích. To v průběhu monitoringu potvrzeno nebylo a je tedy otázkou, zda se uživatelé vyskytují více v bytech či jde zároveň o bezdomovce, kteří se v inkriminovaných lokalitách také zjevně vyskytovali. Následné rozhovory byly vedeny pouze s dětmi a mládeží, proto nebylo možné vzniklou otázku v rozhovorech zcela jednoznačně ověřit. Nicméně bylo pracovníkům opakovaně sdělováno, že výskyt uživatelů návykových látek v ulicích města je významný, což by odpovídalo množství nalezeného materiálu, i když samotné uživatele pracovníci v době monitoringu tolik nezaznamenali. Co se týče dalších drog, z monitoringu, a zejména z následných rozhovorů, vyplynulo, že marihuana tvoří pro mládež prostředek pro zahánění nudy, je přirozenou součástí setkání s kamarády. Samostatnou kapitolu pak tvoří alkohol a cigarety. Primární cílové skupině jsou dostupné, což potvrzuje monitoring a nalezení lahví či krabic od alkoholu, dále i nedopalků cigaret v místech setkávání. Fotodokumentace č. 21 – 31.

17


Nezabezpečené budovy a objekty V rámci monitoringu zaznamenali hned několik takových budov, zejména opuštěné budovy v blízkosti vlakového nádraží, dále bývalý hotel Adriana, budova v ulici Bořivojova (č.p. 912) či opuštěné budovy v lokalitě Lobeč. Všechny uvedené budovy jsou volně přístupné. Navíc v některých z nich byly nalezeny zjevné známky pobytu osob bez domova a uživatelů návykových látek. Zvlášť nebezpečným objektem se zdá zmíněný hotel Adriana, kde byla zaznamenána i skupinka dětí a mládeže, jak objekt opouští. Mimoto z následných rozhovorů vyplynulo, že jeho návštěvu mají zakázanou studenti SOU sídlícího v blízkosti objektu. Fotodokumentace č. 21 – 31.

6.1.1. Shrnutí monitoringu Monitoring výskyt neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě potvrdil. Významný výskyt je na sídlišti U Cukrovaru, park pod ulicí Mostní, dále Dvořákovo náměstí obklopené ulicemi Přemyslova, Čechova, Jana Palacha, Šafaříkova, Chelčického a dalších a v okolí vlakového a autobusového nádraží, což je přirozené, vzhledem k tomu, že jde o centrum města a místo odjezdu dopravy. Dále byly zaznamenány známky jejich pobytu např. v altánu na Hostibejku. Se skupinou mládeže jsou také spojeny návštěvy podniků (Barakuda, Krušovická tankovna apod.). Jde ale spíše o mládež starší 18 let. V souvislosti s cílovou skupinou šetření je důležité upozornit na jejich přítomnost v nezabezpečeném bývalém hotelu Adriana, viz. popis mapy č. 1, kde je vysoké riziko jednak úrazu, jednak kontaktu s rizikovými jevy v podobě pobytu uživatelů návykových látek, osob bez přístřeší apod. Obecnou charakteristikou skupin je pasivní trávení volného času posedáváním na lavičkách, konzumace alkoholu či marihuany, kouření. Výjimkou jsou páteční a víkendové večery, které mládež tráví ve zmíněných podnicích. Na druhou stranu je ale důležité uvést, že řada dětí a mládeže, které terénní pracovníci v lokalitě potkali, znaky rizikového chování nevykazuje. Určitou zvláštností kralupské mládeže je fakt, že se příliš nezdržuje na pravidelných místech, spíše korzuje po městě. Pracovníci během monitoringu potkali řadu dvojic i skupin, které pouze procházely.

18


Dále zde byl zaznamenán vysoký výskyt známek užívání návykových látek, a to nejen alkoholu, marihuany a cigaret, ale zejména materiálu k intravenózně užívaným látkám. K němu ale dochází spíše u starších jedinců, ve skupinách primární cílové skupiny zaznamenán nebyl. Jde ale o alarmující množství, které by bylo vhodné řešit. Významným místem je budova vedle budovy vlakového nádraží, park pod Mostní ulicí i mostem pro pěší (Vltavská), Hostibejk apod. V lokalitě se také nachází poměrně významné množství subkulturních projevů a skupin, a to především subkultury politicko-společenské (zejména antifašisté, anarchisté apod.). Bylo zde zaznamenáno významné množství samolepek a nápisů stoupenců hnutí Antifa, respektive AFA, a Good Night White Pride (GNWP). Bohužel se zde nachází i řada nápisů s rasistickým podtextem a nacistické symboly (zejména pravicoví extrémisti - nazi či skinheads). Mimoto zde byly objeveny i pokusy o graffiti a množství tagů. Bohužel se ale víceméně nejedná o kvalitní graffiti díla. Kvalitnější graffiti byly objeveny v bývalém hotelu Adriana či v jednom ze zchátralých budov u vlakové trati, ale ani v tomto případě se nejedná o pokusy o umělecký koncept. Dále je zde poměrně významný počet nezabezpečených či opuštěných budov, které jsou zjevně využívány uživateli návykových látek či osobami bez přístřeší. Jde o objekty - bývalý hotel Adriana, zchátralé budovy v okolí vlakové trati, v ulici Dobrovského, Grégrova a Bořivojova. Co se týče osob bez přístřeší, jejich výskyt je zde středně významný. Není ale zřejmé, do jaké míry jde opravdu o osoby bez přístřeší a do jaké míry o osoby jevící znaky osob bez přístřeší, tj. osob ze sociálně slabších poměrů, které jsou bez zaměstnání a dostatku finančních prostředků. Jedinci, kteří jsou jednoznačně bez přístřeší, využívají nocleh na schodech budovy sousedící s nádražní budovou. U těchto osob je navíc podezření, že se jedná zároveň o uživatele návykových látek. Přímá souvislost ale nebyla během monitoringu vypozorována. Dále obývají různá, otevřená i zastřešená, místa na Hostibejku a zchátralé budovy zmíněné výše. Poměrně významný výskyt je i v okolí autobusového a vlakového nádraží. Celkově lze říci, že monitoring výskyt společensky rizikových jevů v lokalitě potvrdil, dále zpřesnil specifikaci nežádoucích jevů a objevil nové lokality i jevy, které se v Kralupech n/V vyskytují.

19


6.2. Skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích lokality Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 40 skupinami, tj. se 153 respondenty. Každý rozhovor trval cca 20 - 30 minut. Šetření probíhalo formou oslovování jednotlivých skupin ve věkové kategorii 8 - 23 let. Tab. č. 1 Počet respondentů Skupinový rozhovor Počet skupin

40

Počet respondentů

153


Je zde nutné přihlédnout k možnému zkreslení poskytnutých informací, a to vzhledem k možnosti ovlivnění jedince skupinou, případně obava z „neshození se“ před vrstevníky. Zcela jistě je zde patrný i projev předvádění a snahy „ukázat se“.

Otázky byly rozděleny do tématických celků. Respondenti uváděli více než 1 odpověď, a proto celkový počet odpovědí uváděných v komentářích či grafech se nerovná celkovému počtu respondentů. Procentuální vyjádření v grafech uvádíme pouze pro větší přehlednost zjištěných skutečností.

Trávení volného času Otázka: Jak trávíte volný čas? V rámci této otázky zaznělo celkem 389 odpovědí, z toho v 233 odpovědích buď obecně „venku“, nebo nějakou venkovní aktivitou či na konkrétním místě (povídání venku, procházky, posedávání na lavičkách, sport, hřiště, parky, okolí nádraží apod.). Z 60 % odpovědí tedy vyplývá, že cílová skupina tráví čas venku. Dotazování probíhalo v ulicích a dotazovány byly zejména skupiny dětí a mládeže trávící volný čas venku, proto je tento výsledek přirozený.

20


Doma volný čas tráví o něco méně respondentů. Tento způsob zazněl ve 102 odpovědích, což představuje cca 26 %. Respondenti buď odpovídali obecně doma, nebo na počítači, tabletu, mobilu, u TV, na facebooku. V 15 odpovědích zaznělo učení. V této souvislosti je důležitým výsledkem, že 141 odpovědí, respektive 36% odpovědí, představovalo trávení volného času aktivním způsobem, tj. především sportem (fotbal, hokej, softbal, florbal, jízda na koních, posilování apod.) či na kroužcích (tanec, hra na hudební nástroj). Zajímavým výsledkem také je, že ve 4 odpovědích zaznělo, že respondenti navštěvují NZDM Repsun.

Otázka: Kde trávíte volný čas? Z odpovědí je zřejmé, že u skupiny respondentů jednoznačně převládají venkovní místa. Nejvíce jsou zastoupena různá hřiště, např. Kochmanka, „na Dřeváku“, na Lobečku, na sídlišti U Cukrovaru, Hůrka, u zimního stadionu apod. Hojně byl také zastoupen skatepark. Mimoto je velmi oblíbeným místem Hostibejk, dále i park u Nám. J. Seiferta či Dvořákovo náměstí. Kromě venkovních míst zazněly kavárny či bary, hospody, diskotéky. Tento výsledek je částečně v kontrastu s odpovědí na způsob trávení volného času, kde tato místa nefigurovala. Důvodem může být fakt, že pobyt v podnicích je pro respondenty součástí „bytí venku“. Mezi navštěvovanými podniky byly uváděny podniky: Barakuda, Tsunami, Ametystová kavárna, čajovna, hospoda na Franťáku, Bowling Barcini apod. Dále zazněly jako nevenkovní místa kino, posilovny (Orange Gym, Diamond, Pitbull Gym), plavecký bazén apod. I zde se odráží fakt, že část dětí a mládeže tráví volný čas aktivně.

Výčet oblíbených míst: -

hřiště (Kochmanka, „na Dřeváku“, na Lobečku, na sídlišti U Cukrovaru, Hůrka, u zimního stadionu apod.)

-

skatepark

-

Hostibejk

-

U Vltavy

-

Dvořákovo náměstí

-

park u Nám. J. Seiferta

21


Dále: -

kavárny a diskotéky (Barakuda, Tsunami, Ametystová kavárna, čajovna, hospoda na Franťáku, Bowling Barcini)

-

posilovny (Orange Gym, Diamond, Pitbull Gym)

-

kino

-

bazén

-

kroužky

-

obchody

-

doma (nejčastěji u PC, TV)

Otázka: Jak vypadá Váš běžný den? Na otázku respondenti nejčastěji odpovídali: „škola, doma, PC nebo facebook, ven“, „škola, úkoly, ven za kamošema“, „škola, doma, najíst se, spát“, „škola, nádraží, domů“, „škola, trénink/kroužek“. Dále zazněly i odpovědi – „škola, poflakování po Kralupech, jízda domů vlakem“, „škola, domů, musím makat, bydlím jen s babičkou a dědou“, „škola, pak brigáda“, chlapec 13 let: „v noci jsem na PC“, 1 romský muž ve věku 18 let: „dealuju“. Konkrétně také byly zmiňovány různé druhy sportu (fotbal, basketbal, longboard, posilování), kroužky (hra na hudební nástroj, tanec apod.), ale také počítač, facebook.

Otázka: Co Vás baví? Pozitivním výsledkem je, že nejčastější odpovědí byl nějaký druh sportu, jednoznačně zvítězil fotbal, dále basketbal, hokej, skateboarding, plavání, jízda na kole, běhání, longboard. Dále respondenti uváděli záliby, jako např. hudba, zpěv, tanec, ale také jízda na koni, rybaření. Mimoto respondenti odpovídali i „bejt venku s kámošema“ či „povídání s kamarády“, což potvrzuje důležitost vrstevnické skupiny v době dospívání. Mimoto byl zmíněn počítač a facebook. V ojedinělých případech také zaznělo: „zevling“, „dělat blbosti po městě“, „poflakování po městě“. Kouření zaznělo pouze v 1 odpovědi, konzumace alkoholu či jiných drog vůbec. Z odpovědí je zřejmé, že děti a mládež mají zájem o aktivní trávení volného času. To potvrzuje i hojné využívání hřišť, skateparku apod. Není zde ale dostatek míst, kde by byla nabídka aktivit zdarma pro ty děti a mládež, které si buď placené aktivity nemohou finančně dovolit, nebo z různých důvodů je pro ně návštěva organizovaných aktivit překážkou. To platí

22


i o řadě místních hřišť, které buď nejsou v jejich volném čase přístupná, nebo je vstup zpoplatněn.

23


Otázka: Nudíte se ve volném čase? Jak nudu zaháníte? Graf č. 3

Celkový počet odpovědí/respondentů: 153. Zdroj: Vlastní šetření.

V odpovědi na otázku „Nudíte se ve volném čase?“ výrazně převažuje odpověď ANO v 76 % oproti odpovědi NE ve 24 %. Kladnou odpověď uvedlo celkem 117 ze 153 respondentů. V této souvislosti je ale důležité zdůraznit, že často zaznělo, že pocit nudy respondenti zažívají „někdy“, „občas“, tzn. kategorické ANO nezaznělo ve všech 117 odpovědích. Výsledek je dán tím, že trávení volného času posedáváním na lavičkách, povídáním s kamarády, čas u PC, může cílová skupina vnímat rozdílně, tzn. jedni se tímto způsobem nudí, jiní to za nudu nepovažují. Zároveň z odpovědí na další otázku „Jak zaháníte nudu?“ vyplývá, že řada dětí a mládeže, se věnuje sportu či jiným aktivitám a díky tomu ve svém volném čase pocit nudy tolik nezažívají. Ve způsobech zahánění uváděli respondenti nejvíce kontakt s vrstevníky, tzn. „volám kámošům“, „podnikáme věci s kámošema“, „jdu ke kamarádovi“, „chodíme venku“ apod. To potvrzuje důležitost vrstevnické skupiny v životě mladistvých. Je zajímavé, že téměř ve stejném počtu odpovědí zároveň zaznělo, že nudu zahánějí i na PC, facebooku, u TV. Na druhou stranu je důležité uvést, že řada respondentů jako prostředek zahnání nudy používá nějaký druh sportu. Mezi druhy sportů byly opět uváděny obdobné těm, které byly zmíněny výše. Dalším aktivním způsobem je hudba, tj. zpěv, hra na hudební nástroj, a tanec. Tanec a zpěv zazněl nejvíce u respondentů romského etnika.

24


Zajímavou odpovědí u několika respondentů bylo, že když se nudí, „hodně přemýšlejí“, a tím se nudit přestanou. Z výrazně pasivních způsobů se objevila poměrně významně odpověď, že nudu respondenti „zaspí“ či „zají“. Někteří dokonce odpověděli, že se „nudí dál“, nic s tím nedělají. Zároveň je důležité uvést pozitivní výstup, že až na 1 případ, nikdo neuvedl jako prostředek zahánění nudy užívání návykových látek.

Otázka: Jak dlouho trávíte čas na ulici? Dotázaní nejčastěji uvedli, že na ulici tráví čas denně, v průměru 4 hodiny, respektive nejčastější rozpětí od 2 do 5 hodin. Někteří uvedli i poměrně dlouhé doby, okolo 7 hodin, v 1 případě dokonce 12. Je zajímavé, že délka 7 hodin zazněla 2x od dětí ve věku 8 – 11 let, ojedinělý případ 12 hodin se také týkal mladší cílové skupiny, a to chlapce ve věku 10 let. Obecně lze ale říci, že u mladších dětí (pod 15 let) je doba kratší, převládá pobyt doma. O víkendech setrvává většina dotazovaných venku po delší dobu. Jde ale pouze o ty respondenty, kteří zde či v okolních lokalitách bydlí. Na dotaz, zda se liší trávení času na ulici v létě a zimě, odpověděla část dotazovaných, že volný čas tráví na ulici i v zimě, čas se liší pouze svou délkou, tzn. jsou zde po kratší dobu. V některých případech tomu ale tak není, tzn. skupiny tráví čas venku obdobně v létě i v zimě. Větší část respondentů ale tráví zimní čas doma. Alternativou je pobyt v jednom z podniků v Kralupech, ojediněle i u kamarádů. Jako místa pro trávení volného času v zimě byly nejčastěji jmenovány – čínská restaurace, neboli „čína“ (možnost hrát deskové hry), čekárna na nádraží (prý se tu ale kontrolují platné jízdenky), „bruslák“, plavecký bazén. Mimoto ale 1 skupina 12 – 13 letých dětí uvedla, že zimní čas tráví v hospodě, bližší specifikaci ale neuvedla. V několika rozhovorech zaznělo, že v zimě „tu není místo, kam šlo si zalézt“.

Otázka: Trávíte volný čas většinou v Kralupech? Pokud ne, kde jinde? Pracovníci získali celkem 213 odpovědí, z toho ve 119 případech respondenti odpověděli kladně, že v Kralupech volný čas tráví, a to přesto, že asi polovina z nich v Kralupech nežije, pouze zde navštěvuje školu, práci, případně zde pouze tráví volný čas.

25


Kromě Kralup tráví respondenti volný čas v místech, kde žijí (okolní města a vesnice). Mimoto jsou nejčastějšími cíli Praha (nákupy, návštěvy kina apod.), Veltrusy (pumptrack typ dráhy, který používá „pumpování“, tj. pohyb nahoru a dolů, jako hnací sílu jízdního kola namísto šlapání), Velvary či Mělník. Je tedy zřejmé, že Kralupy nejsou jediným místem trávení volného času, respondenti lokality mění, nezůstávají stále na stejném místě.

Otázka: Jak získáváte peníze? Tato otázka byla zařazena na základě požadavku zástupců Odboru sociálních věcí, školství a kultury, a to z důvodu možného podezření, že cílová skupina získává finanční prostředky nelegálními cestami. Jak vyplynulo z dotazování, 121 ze 153 respondentů získává peníze od rodičů, a to buď ve formě kapesného, nebo na požádání, nebo za domácí práce. Příležitostmi k získání financí jsou i narozeniny, svátky, vysvědčení, případně návštěvy prarodičů. Dalším důležitým zdrojem jsou brigády. Jak ale sdělila řada dotazovaných, brigády v Kralupech pro mladistvé moc nejsou, lépe se shání až po dovršení 18 let. Určitou výjimkou jsou brigády během letních prázdnin, např. na místním koupališti či benzinové pumpě. Co se týče nelegálních cest, v rámci 4 rozhovorů byly pracovníkům sděleny nelegální způsoby. Z jednoho rozhovoru vyplynulo, že 1 romský muž ve věku 18 let (stejný je uvedený i v komentáři k dotazu „Jak vypadá Váš běžný den?“) získává finance prodejem drog, spolu s dalším mužem ze stejného rozhovoru si také „přilepšují“ krádežemi. V druhém rozhovoru bylo 1 chlapcem ve věku 13 let sděleno, že „bere rodičům“. Ve třetím rozhovoru se skupinou ve věku 17 – 20 let bylo 1 mužem sděleno „občas nějaký šmé“. A konečně ve třetím rozhovoru s dětmi ve věku 13 – 14 let 3x zaznělo „dá se tu někomu něco narychlo střelit“. V posledním případě ale není zcela zřejmé, zda jedinci prodávají své věci či kradené. V rámci rozhovoru toto nebylo ověřeno. Obecně lze tedy konstatovat, že míra nelegální cest k získání financí není významná, jedná se spíše o starší jedince. U mladší cílové skupiny nebyla přímá souvislost mezi získáním peněz a krádežemi prokázána.

26


Otázka: Chodíte za školu, a jak tento čas trávíte? Graf. č. 4


V odpovědích výrazně převažovala odpověď NE, a to v 72 % oproti ANO ve 28 %. To znamená, že pouze 43 respondentů ze 153 prokazatelně chodí za školu. Převažuje záporná odpověď, což by mohlo znamenat fakt, že se respondenti cítili rozhovorem částečně ohroženi a nebyli otevření, anebo opravdu za školu nechodí. Vzhledem k otevřenosti v jiných odpovědích ale lze předpokládat, že odpovídali pravdivě. Uvedený čas tráví dotazovaní především doma, případně venku, a to nejčastěji v Praze. Nejčastější odpovědí bylo: „jsem doma a spím“. Jednou respondent odpověděl: „jsem doma schovaný“. Zajímavými odpověďmi byly: „nebyl jsem ve škole třeba měsíc“, „já tam nechodil vůbec“, „někdy bývám v hospodě, nebo hraju basket, máma mi to omluví“. Jak vyplývá z uvedeného, zameškané hodiny jsou velmi často omluveny rodiči. V těchto případech tak nehrozí ze strany školy sankce za nemluvenou absenci. Co se týče četnosti záškoláctví, je zajímavé, že je zde značný rozptyl. Část odpovědí byla 1 – 2x za školní docházku, bohužel se objevovaly i odpovědi ve výši 15 – 20x za rok, více než 30x za rok. Je tedy zřejmé, že fenomén záškoláctví je zde živý, i když se týká menšího procenta dětí a mládeže.

27



Otázka: Setkáváte se zde s kriminalitou? Graf č. 5


V odpovědích zaznělo ANO v 87 %, tzn., že respondenti se s kriminalitou v lokalitě setkávají, nebo o nějakém rizikovém chování slyšeli. Nejčastěji uváděli: -

rvačky neboli „bitky“ (jak mezi Romy navzájem, Romy a ostatními, mezi bezdomovci, „opilci“ u restauračních podniků a na nádraží, tak rvačky obecně)

-

krádeže (zejména krádeže kol, vykrádání aut, dále bytů, další drobné krádeže, v souvislosti s uživateli návykových látek, ale také na školách)

-

problematické chování Romů (potyčky, krádeže, užívání návykových látek apod.)

-

dealerství drog

-

přepadení

Jak vyplývá z uvedeného seznamu, významným problémem jsou ve městě rvačky či potyčky. Respondenti uváděli, že k nim dochází nejčastěji v pátek večer nebo o víkendových večerních a nočních časech. Exponovaným místem je zejména nádraží. Ke rvačkám dochází dle respondentů zejména v soužití s místní romskou menšinou, buď na jejich zábavách, nebo při střetu s „bílými“. Další, častou, skupinou jsou uživatelé návykových látek a bezdomovci pohybující se v okolí nádraží a osoby opouštějících výkon trestu odnětí svobody („je tu pár krimošů, co maj odsezíno a provokujou“).

28


Dalším významným jevem jsou krádeže, ke kterým, dle respondentů, dochází opět zejména ze strany Romů („cikáni okrádají, vyhrožují a provokují“, „kradou hlavně Romové“) a dále uživatelů návykových látek („vožralí feťáci mi na nádraží chtěli vytrhnout tablet z ruky“). Jak vyplývá z výše uvedené, obecně se zde jako problematická skupina vnímá romská menšina, která je spojována víceméně se všemi rizikovými jevy, které respondenti v lokalitě identifikovali, více viz. níže. Dealerství drog bylo zmíněno spíše okrajově, objevilo se pouze v několika rozhovorech, přesto je důležité uvést jeden z výstupů týkající prodeje marihuany dětmi ve věku 12 – 13 let: „12 – 13 letý děti prodávají skéra“ (konopí pěstované v interiéru). Přepadení byla zmíněna pouze v obecné rovině, bez bližší specifikace.

Otázka: Setkáváte se zde s drogami, alkoholem, bezdomovci a dalšími rizikovými jevy? Drogy a alkohol Až na několik výjimečných případů odpověděli všichni dotazovaní, že se zde s drogami běžně setkávají. Užívání drog představuje v této lokalitě velký problém. Převládá zejména marihuana a pervitin, výjimkou není ani kokain. Drogy se zde užívají běžně intravenózně. Na základě realizace rozhovorů je také zřejmé, že i mladší děti jsou o drogové scéně velmi dobře informovány. V té souvislosti je významným problémem fakt, že většina členů cílové skupiny je navíc běžně obeznámena i s prodejem tvrdých drog, zná systém, jakým se zde „dealuje“, tudíž může být přímo ohrožena. V souvislosti s prodejem drog byla opět zmíněna romská menšina, a to v několika rozhovorech: „Romáci prodávají trávu dětem před nádražím“, „drogy tu prodávají hlavně cikáni“. Dále bylo v jednom z rozhovorů uvedeno: „vozí se sem koule z Veltrus“ (koule je slangový výraz pro extázi, neboli „taneční drogu“). Mimoto i z rozhovorů, stejně jako z monitoringu, vyšel alarmující výskyt injekčního materiálu, zejména stříkaček. Víceméně v každém rozhovoru se pracovníci dozvídali nová a nová místa, kde respondenti (včetně těch mladších) nalezli stříkačky. Nejvíce bylo zastoupeno okolí nádraží, dále skatepark, sídliště U Cukrovaru, Hostibejk, okolí hotelu Adriana, sídliště V Zátiší, koupaliště, obecně místní dětská hřiště, ale také areál školy, případně okolí ZŠ Gen. Klapálka či Komenského. Dále níže uvádíme místa, která byla v rozhovorech označena, z důvodu výskytu uživatelů drog, jako nejvíce riziková:

29


-

okolí nádraží (bezprostřední okolí, opuštěné budovy v jeho okolí, přilehlý park apod.)

-

skatepark (zejména místní dřevěná budka, kde prý běžně dochází k aplikaci)

-

bývalý hotel Adriana

-

Nonstop „999“

Uvedené lokality částečně kopírují výsledky provedeného monitoringu. V souvislosti s uživateli návykových látek sdělovali někteří respondenti poměrně radikální názory: „Kralupy jsou feťácký město“, „polovina Kralup fetuje“, „Kralupy jsou drogama proslavený, je tu všechno“, „každej 3. je tu zfetovanej a agresivní“.

Ostatní rizikové jevy Jak vyplývá z předešlých popisů, dalším významným jevem je rasová problematika, do které spadá již zmiňované problematické chování Romů, ať již z důvodu agresivity, potyček, krádeží, tak prodeje drog. Zároveň ale z rozhovorů vyplynulo, a to s mládeží romskou i neromskou, že potyčky nevyvolávají pouze Romové, ale i ostatní. Přesto jsou Romové vnímáni jako velký problém, který prostupoval víceméně všechny rozhovory. Obecně lze říci, že řada respondentů projevovala poměrně otevřeně rasisticky laděné, protiromské názory: „cikáni jsou hovada“, „černí jsou agresivní, nenechají se odradit, i když nemáme zájem“, „cikáni okrádají, vyhrožují, provokují“. V této souvislosti je zajímavá reakce romského muže: „pokazili jsme si to sami, děláme nepořádek, hluk, krádeže“. Důležitým poznatkem je fakt, že málokterý respondent uvedl konkrétní negativní zkušenost, šlo spíše o sdělení naučené fráze či „obecně sdíleného“ názoru, který respondenti odposlechli. O to více je důležité této náladě přikládat ve městě význam. Co se týče bezdomovců, jde o skupinu, která je zde poměrně významně zastoupená, a to hlavně v okolí nádraží včetně přilehlého parku a Husovy ulice, v bývalém hotelu Adriana, v Lobečku apod. Tato skupina nebyla zmíněna v souvislosti s agresivitou, ale především s opilostí, hlukem, a to i v noci. Respondenti se jí instinktivně bojí, ale konkrétní negativní zkušenost, např. s napadením, ohrožováním apod., nemají. Jiné rizikové jevy zde zmíněny nebyly.

Otázka: Jsou zde nějaká odlehlá, nebezpečná místa? Ve výčtu míst, která cílová skupina vnímá jako nebezpečná, respektive kam není vhodné chodit ve večerních a nočních hodinách, mnohdy i během dne, nejčastěji zaznělo:

30


- okolí nádraží (nádražní hala, opuštěné budovy v okolí, park) - ulička od nádraží v ulicích Nádražní a Trojanova - přítomnost uživatelů návykových látek apod.) - podchod/tunel pod vlakovou tratí (dochází zde ke kontaktu dětí a mládeže, uživatelů návykových látek a bezdomovců) - ulice Přemyslova (přítomnost Romů, krádeže) - bývalý hotel Adriana a jeho okolí (přítomnost uživatelů návykových látek, bezdomovců apod.) - ulice Čechova (přítomnost Romů) - Lobeček - Hostibejk v noci - ulice Krakovská (přítomnost uživatelů návykových látek) - stezka k Mikovicím podél potoka

Otázka: Jak to tu vypadá večer, případně v noci? Víceméně všichni respondenti se shodli, že večer a v noci jsou Kralupy nebezpečné či strašidelné, a to jak o víkendu, tak během týdne. Důvodem je významná přítomnost uživatelů návykových látek, bezdomovců a opilých osob v ulicích, a to nejen v místech, která uvedli v předešlé otázce. Zdrojem nebezpečí je i romská menšina. V rozhovorech zaznívalo: „v noci tu nikdo není, jen bezdomovci a fetky“, „sjetý fetky lítaj po Kralupech“, „každý 3. je tu zfetovanej a agresivní“, „Kralupy jsou nevyzpytatelný, člověk neví, co může čekat“, „je to tu otřesné, všude se chlastá, fetuje, obtěžují holky, chtějí sex“, „černí jsou agresivní, oslovují mě, i když nemám zájem, nenechají se odradit“. Uvedené jevy zmiňovali především respondenti staršího věku, mladší děti uvedly, že se ve večerních a nočních hodinách venku nezdržují, jsou již doma. Mimoto jsou zdrojem pocitu nebezpečí i neosvětlená místa, např. u Kochmanky, stezka do Minic.

31


Otázka: Potkáváte zde pravidelně policejní hlídky? Graf č. 6


Komentář: Respondenti se ve 100 % shodli, že zde policejní hlídky potkávají, a to poměrně často. Zároveň ale většina dodala, že jde zejména v denní dobu, dále spíše městskou policii než státní a navíc téměř výhradně v automobilech. Kromě toho většina její přítomnost vnímá jako častou. Bohužel jiná situace nastává ve večerních či nočních hodinách, kdy dotazovaní policejní hlídky spíše nepotkávají. Subjektivním pocitem některých respondentů je, že „policisté tu jezdí jenom v autech, pešky nechodí“, „je tu především městská policie, státní moc ne“, „řeší menší zločiny na špatných místech, „u bitky ani nevylezou z auta“, „bezdomovci na ně křičí a oni stejně odjedou“, „feťáků si nevšímají“. Přesto cílová skupina vnímá její přítomnost jako zdroj bezpečí a ochrany. V řadě rozhovorů zaznělo: „bylo by dobré, aby více chodili, cítili bychom se bezpečnější, hlavně večer a v noci“.

32


Otázka: Cítíte se zde bezpečně? Graf č. 7


Komentář: Vzhledem k výsledkům předešlých otázek není odpověď NE v 61 % nijak překvapivá. Bezpečně se zde cítí 39 %, přesto i v těchto odpovědích zaznívaly podmínky jako: „cítíme se bezpečně pouze ve dne, v noci ne“, „cítím se bezpečně, pokud jsem s kamarády“, „ano, ale na některá místa, jako například Hostibejk, nechodím“. Důvodem pocitu nebezpečí jsou již zmiňované rizikové jevy, a to uživatelé návykových látek, Romové, bezdomovci, opilé osoby, krádeže, ale také špatné osvětlení (např. park u Nám. J. Seiferta, skatepark či okolí nádraží) či monitoring policie pouze v automobilech, nikoliv osobně v ulicích. Zajímavým postřehem v jednom z rozhovorů bylo: „bojíme se hlavně fetek, Romové spíše neublíží, měli by průšvih“.


Otázka: Pokud by Váš kamarád měl problém, víte, kam se obrátit? Pozitivním výsledkem je kladná odpověď ANO v 94 %, respektive 143 ze 153 respondentů by vědělo, kam se v takové situaci obrátit. To dokazuje, i když pouze rámcovou, orientaci respondentů v možných zdrojích pomoci. Vzhledem k věku respondentů – tedy období

33


dospívání, které je charakteristické sníženou orientací v množství přijímaných informací – jde o překvapivý výsledek. Možné zdroje jsou uvedeny v odpovědích na následující otázku. Přesto by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina měla možnost získat více informací o profesionální pomoci.

Otázka: Máte možnost se na někoho obrátit, když máte potíže? Opět jde o překvapivý výsledek, kdy na prvním místě figuruje škola (tzn. třídní učitel, školní psycholog, výchovný poradce apod.). Dále již následují zdroje pomoci v blízkém okolí, a to na druhém místě rodiče a na třetím kamarádi. Ukazuje to jednak na značnou důvěru, kterou respondenti mají k místním školám, dále na poměrně zdravé rodinné prostředí a samozřejmě i na vliv vrstevnické skupiny, který je pro období, ve kterém se cílová skupina nachází, přirozený. Díky profesionálně odváděné práci s dětmi ve školách zde funguje další zdroj pomoci, pokud by rodina jako přirozený zdroj byla nefunkční. Zároveň byly uvedeny další laické i profesionální zdroje, jako např. policie, úřad práce, linka bezpečí, psycholog, poradna Farní charity, z laických další rodinní příslušníci (sourozenci, prarodiče, teta, strýc). Zajímavé reakce se objevily v souvislosti s poradnou provozovanou Farní charitou. Několik respondentů odpovědělo, že o ní mají povědomí, ale nenavštívili by ji z důvodu vysoké návštěvnosti romské menšiny. Několik respondentů zase odpovědělo, že tuší, že zde funguje, ale neví, kde se nachází, v čem by se zde mohli poradit apod. Další zajímavá reakce se týkala problematiky užívání drog, kdy v rámci jednoho rozhovoru bylo pracovníkům sděleno, že by se o užívání drog u blízkého člověka respondenti nikde neporadili, protože by tím porušili jeho důvěru. Bylo by tedy přínosné jednak lépe propagovat místní organizace mezi cílovou skupinou šetření, jednak se u ní zaměřit i na osvětu užívání návykových látek, jelikož o užívání jsou děti mládež dobře informovány, ale možnosti řešení daného problému není pro ně bohužel zcela tématem, případně jejich způsoby (ne) řešení problému nejsou účinné.

Otázka: S čím se potýkáte? Ze získaných odpovědí byly vybrány nejvíce zastoupené, korespondující s problémy, které se u cílové skupiny obecně objevují, a to vztahy s vrstevníky, zkušenosti s partnerskými vztahy.

34


Mimoto ale vztahy s rodiči, kamarády apod., kdy respondenti řeší především neshody či hádky, ať již v rodině, tak mezi vrstevníky. Dále je to téma školy, respektive různé potíže spojené se školní docházkou, chováním ve škole, učením, vztahy s učiteli, ale také ve 4 případech problém šikany. Poměrně významně bylo zastoupeno téma peněz (snížené možnosti výdělku, ale také dluhy). Dále i oblast práce (zejména malé možnosti získání brigády). A v neposlední řadě i volný čas daný tím, že náplň volného času k době dospívání obecně patří. V několika rozhovorech se také objevily „bitky“ a předsudky vůči Romům, respektive romská mládež se potýká s předsudky vůči tomuto etniku.

Otázka: Co Vám zde nevyhovuje? V lokalitě respondentům zejména nevyhovuje: -

přítomnost uživatelů návykových látek, romské menšiny a bezdomovců, které vnímají jako zdroj nebezpečí, konfliktů, ohrožení apod.

-

doprava – nevyhovující spoje do okolních vesnic, dlouhé intervaly spojů do Prahy apod.

-

chybějící náměstí

-

podoba vlakového nádraží – přivítali by častější výskyt policie

-

nedostatek míst, kde by mohli respondenti trávit volný čas, aniž by rušili okolí, tj. kryté hřiště pro případ deště, hřiště určené starší věkové skupině od 15 let výše, případně nějaký klub, kavárna

-

nevyhovující skatepark (blíže viz. dále)

-

zajistit nezpoplatněná hřiště

-

zajistit více laviček v parcích a na jiných prostranstvích

-

nebezpečné přechody – např. na Mostní ulici (k Penny marketu), za obchodem na Nám. J. Seiferta, u ZŠ Komenského

-

rozkopané silnice a chodníky

-

výstavba kruhového objezdu

-

málo popelnic, odpadkových košů

-

nedostatečné osvětlení

-

nepořádek

35


Otázka: Co se Vám tu líbí? Vyskytovaly se zejména tyto odpovědi: -

lavičky na zastávkách, zastřešené zastávky

-

fotbalová hřiště (včetně klubových)

-

parky

-

Hostibejk

-

sportoviště (judo, fotbal, jóga, bazén, koupaliště, posilovna)

-

kino

-

hospody

-

obchody

-

nový Městský úřad Kralup nad Vltavou a jeho okolí

-

volnočasové kroužky

-

cítíme se tady doma

-

skate park

-

projížďky a procházky kolem vody

-

čajovna

Otázka: Chybí Vám zde nějaký prostor, kam jít, či nějaká pomoc? Nejčastější odpověď se týkala hřišť, a to z hlediska přístupu i jejich zaměření. V současné době zde hřiště sice jsou, ale buď jsou ve volném čase respondentů nepřístupná, nebo pouze za poplatek, který si nemohou jako pravidelnou investici finančně dovolit. Dále respondenti zmiňovali požadavek na vybudování různě zaměřených hřišť, a to zejména basketbalového hřiště, dále hřiště pro starší věkovou skupinu, fotbalového hřiště pro veřejnost/s volným přístupem. Důležitou podmínkou je možnost se zde skrýt v případě deště (nějaký přístřešek či přímo kryté hřiště). Mimoto bylo uvedeno workoutové hřiště. Samostatnou kapitolou je renovace stávajícího skateparku. V několika rozhovorech zazněla i poměrně jasná představa, jak by měl nový park vypadat: rozsáhlejší z důvodu návštěvnosti (v současné době zde bývá i 30 dětí), určen nejen pro skateboarding, ale také pro biking, koloběžky, vybavit dřevěnými překážkami potaženými gumou, velkým odpadkovým košem, osvětlený, zcela nebo částečně zastřešený, zajistit hlídání správcem a nejlépe vstup zdarma.

36


Se sportovním vyžitím souvisí i nápad na vybudování multifunkční sportovní haly či areálu, kde by byla různě zaměřená hřiště, dále i rampy na skateboarding, dirty - trať pro jízdu na kolech v terénu, překážky pro parkour, hřiště na tělocvik pro ZŠ apod. Ze sportovních požadavků zde také figurovaly samostatné prostory pro outdoorové sporty, např. lezecká stěna, lanový park, upravená silnice pro jízdu na longboardech, dirty, pumptrack či downhillová dráha pro kola (sjezd). Dále se v odpovědích objevil požadavek na venkovní posilovnu a prostor pro bojové sporty. Mimoto by si řada dětí a mládeže přála legální plochu na graffiti. Kromě toho bylo v odpovědích uvedeno „místo pro mladé/klub“, čímž respondenti mínili zejména prostor, kam by mohli jít, mohli se zde zdarma věnovat různým aktivitám (hudba, jiné vlastní aktivity či koníčky), mohli si zde pouštět hudbu apod. Respondenti v té souvislosti zdůrazňovali potřebu „mít soukromí“, „nebýt stále na očích jako venku“, „mít kam jít v zimních měsících“. Dalšími odpověďmi byly obchodní centrum, nejlépe v centru města, KFC nebo McDonald´s. Některým respondentům zde chybějí obchody se značkovým oblečením. Z dalších oblastí respondenti uvedli: posílit dopravu do a z Prahy, především ve večerních a nočních hodinách, posílit dopravu do okolních vesnic, semafor u vlakového podchodu u tenisových hal (ulice Tyršova), více popelnic, intenzivnější venkovní úklid, prostor pro bezdomovce na zimní období, nové lavičky u hřišť. V rámci této otázky sdělili někteří respondenti konkrétní vzkazy městu: - „Prosíme, postavme nám moderní skatepark“. - „Prosíme, ať máme nějaké sportovní hřiště, hlavně na fotbal, odkud nás nebude nikdo vyhánět“. - „Prosíme zlepšit spoje“. - „Zlevnit cukroví v cukrárně na městském úřadu“. - „Ať se na úřadu zajímají o mládež“. - „Chceme intenzivnější přítomnost policie na nádraží“. - „Milejší popeláře“. - „Chtěli bychom, aby zmizela Adriana“.

37


6.2.1. Shrnutí skupinových rozhovorů Trávení volného času dětí a mládeže

Z odpovědí, které jsme od respondentů získali, vyplývá, že více než polovina z nich tráví svůj volný čas na ulici s kamarády, především na místních hřištích - Kochmanka, „na Dřeváku“, na Lobečku, na sídlišti U Cukrovaru, Hůrka, u zimního stadionu apod. Hojně byl také zastoupen skatepark. Mimoto je velmi oblíbeným místem Hostibejk, dále i park u Nám. J. Seiferta či Dvořákovo náměstí. Kromě venkovních míst zazněly kavárny či bary, hospody, diskotéky. Další místa setkávání vyplynula i z monitoringu, viz. kapitola 6.1. Doma volný čas tráví o něco méně respondentů. Tento způsob zazněl ve 102 odpovědí, což představuje cca 26 %. Respondenti buď odpovídali obecně doma, nebo na počítači, tabletu, mobilu, u TV, na facebooku. V 15 odpovědích zaznělo učení. Obecně být pasivně na ulici řadě respondentů nevadí. Trávení volného času posedáváním na lavičkách, povídáním s kamarády, čas u PC, může cílová skupina vnímat rozdílně, tzn. jedni se tímto způsobem nudí, ale nevadí jim to, jiní to za nudu nepovažují. Ve způsobech zahánění nudy byly na prvním místě uvedeny kontakt s kamarády, dále PC, facebook nebo televize. Na druhou stranu je důležité uvést, že řada respondentů jako prostředek zahnání nudy používá nějaký druh sportu, což ukazuje na fakt, že u části respondentů jsou pasivní relaxace a pohyb vyvážené. Dalším aktivním způsobem je hudba, tj. zpěv, hra na hudební nástroj, a tanec. Tanec a zpěv zazněl nejvíce u respondentů romského etnika. Zároveň je důležité uvést pozitivní výstup, že až na 1 případ, nikdo neuvedl jako prostředek zahánění nudy užívání návykových látek. Z rozhovorů je zřejmé, že děti a mládež o aktivní trávení volného času mají zájem, a proto takto volný čas tráví, pokud k tomu mají možnost. To zejména potvrzuje požadavek na snížení poplatků za používání hřišť, případně zpřístupnění hřišť zdarma v jejich volném čase. Zároveň zde chybí místa ve smyslu hřišť či zatravněných míst pro setkávání starších dětí, kde by se mohly věnovat i jiným než sportovním aktivitám. Dobá strávená na ulici se pohybuje v průměru okolo 4 hodin denně, v letních měsících a o víkendech se doba u některých respondentů prodlužuje. Je zajímavé, že někteří uvedli i poměrně dlouhé doby bez ohledu na roční dobu, a to okolo 7 hodin, v 1 případě dokonce 12. Je zajímavé, že délka 7 hodin zazněla 2x od dětí ve věku 8 – 11 let, ojedinělý případ 12 hodin

38


se také týkal mladší cílové skupiny, a to chlapce ve věku 10 let. Obecně lze ale říci, že u mladších dětí (pod 15 let) je doba kratší, převládá pobyt doma. Z pozorování v rámci monitoringu i při rozhovorech vyplynul zajímavý fakt, že se party dětí a mládeže nescházejí pravidelně pouze na jednom konkrétním místě, „nehlídají si své teritorium“, ale spíše „korzují“ po městě. Co se týče záškoláctví, dvě třetiny respondentů odpověděla, že za školu nechodí a pokud ano, je to víceméně legální, jelikož mají omluvenku od rodičů. Co se týče četnosti záškoláctví, je zajímavé, že je zde značný rozptyl. Část odpovědí byla 1 – 2x za školní docházku, bohužel se objevovaly i odpovědi ve výši 15 – 20x za rok, více než 30x za rok. Je tedy zřejmé, že fenomén záškoláctví je zde živý, i když se týká menšího procenta dětí a mládeže. Na základě požadavku města Kralupy se zjišťovaly i zdroje získávání finančních prostředků. Z dotazování vyplynulo, že 121 ze 153 respondentů získává peníze od rodičů. Co se týče nelegálních cest, v rámci 4 rozhovorů byly pracovníkům nelegální způsoby sděleny. V 2 případech prodejem drog, v ostatních krádežemi. Obecně lze ale konstatovat, že míra nelegální cest k získání financí není významná, jedná se spíše o starší jedince.


V otázce bezpečí převažovala záporná odpověď (61 %), tzn., že více než polovina respondentů se v Kralupech necítí bezpečně. Navíc i v kladných odpovědích zaznívaly podmínky jako: pouze ve dne, pouze na některých místech, v partě apod. Z jednotlivých odpovědí na další otázky jednoznačně vyplývá, že se zde setkávají s řadou rizikových jevů. Až na několik výjimečných případů odpověděli všichni dotazovaní, že se zde běžně setkávají s drogami. Užívání drog představuje v této lokalitě velký problém. Převládá zejména marihuana a pervitin, výjimkou není ani kokain. Drogy se zde užívají běžně intravenózně. Na základě realizace rozhovorů je také zřejmé, že i mladší děti jsou o drogové scéně velmi dobře informovány. Mimoto z rozhovorů, stejně jako z monitoringu, vyšel alarmující výskyt injekčního materiálu, zejména stříkaček. Víceméně v každém rozhovoru se pracovníci dozvídali nová a nová místa, kde respondenti (včetně těch mladších) nalezli stříkačky.

39


Co se týče ostatních rizikových jevů, významným problémem jsou ve městě také rvačky či potyčky, tzv. bitky. Respondenti uváděli, že k nim dochází nejčastěji v pátek večer nebo o víkendových večerních a nočních časech, a to zejména v soužití s místní romskou menšinou. Další, častou, skupinou jsou uživatelé návykových látek, bezdomovci pohybující se v okolí nádraží a osoby opouštějících výkon trestu odnětí svobody. Mimoto zde dochází i k častým krádežím, ke kterým, opět dle respondentů, dochází zejména ze strany Romů a uživatelů návykových látek. Dále několikrát zazněly poměrně radikální názory na chování Romů, ať již z důvodu agresivity, potyček, krádeží, tak prodeje drog. Zároveň ale z rozhovorů vyplynulo, a to s mládeží romskou i neromskou, že potyčky nevyvolávají pouze Romové, ale i ostatní. Přesto jsou Romové vnímáni jako velký problém, který prostupoval víceméně všechny rozhovory. Zajímavým poznatkem je, že málokterý respondent uvedl konkrétní negativní zkušenost, šlo spíše o sdělení naučené fráze či „obecně sdíleného“ názoru, který respondenti odposlechli. O to více je důležité této náladě přikládat ve městě význam. Co se týče bezdomovců, jde o skupinu, která je zde poměrně významně zastoupená, ale nebyla zmíněna v souvislosti s agresivitou, ale především s opilostí, hlukem, a to i v noci. Respondenti dále uváděli několik rizikových míst, a to zejména okolí nádraží (uživatelé návykových látek), ulice Přemyslova (Romové, krádeže), Čechova (Romové), bývalý hotel Adriana (uživatelé návykových látek, bezdomovci), Hostibejk v noci (uživatelé návykových látek, bezdomovci) či ulice Krakovská (uživatelé návykových látek). Obecně převládal názor, že město je zejména v noci nebezpečné, až strašidelné. S tím souvisí přítomnost policejních hlídek v ulicích. Respondenti se ve 100 % shodli, že zde hlídky potkávají. Zároveň ale většina dodala, že jde zejména v denní dobu, dále spíše městskou policii než státní a navíc téměř výhradně v automobilech. Bohužel jiná situace nastává ve večerních či nočních hodinách, kdy dotazovaní policejní hlídky spíše nepotkávají. Policie je ze strany cílové skupiny vnímána jako zdroj bezpečí a ochrany, proto by její intenzivnější přítomnost přivítala v pozdních večerních a nočních hodinách.


Respondenti v 94 % odpověděli kladně, že by byli schopni v nastalé obtížné životní situaci vyhledat pomoc a jakou. To dokazuje jejich určitou orientaci v možných zdrojích pomoci.

40


Vzhledem k věku respondentů – tedy období dospívání, které je charakteristické sníženou orientací v množství přijímaných informací – jde o překvapivý výsledek. Přesto by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina měla možnost získat ještě více informací o profesionální pomoci. Ve výčtu zdrojů pomoci, opět překvapivě, figurovala na prvním místě škola (tzn. třídní učitel, školní psycholog, výchovný poradce apod. Dále již následují zdroje pomoci v blízkém okolí, a to na druhém místě rodiče a na třetím kamarádi. Ukazuje to jednak na značnou důvěru, kterou respondenti mají k místním školám, dále na poměrně zdravé rodinné prostředí a samozřejmě i na vliv vrstevnické skupiny, který je pro období, ve kterém se cílová skupina nachází, přirozený. Z profesionálních zdrojů byly uvedeny policie, Úřad práce, linka bezpečí, psycholog, poradna Farní charity. Zajímavé reakce se objevily právě v souvislosti s poradnou provozovanou Farní charitou. Několik respondentů odpovědělo, že o ní mají povědomí, ale nenavštívili by ji z důvodu vysoké návštěvnosti romské menšiny. Několik respondentů zase odpovědělo, že tuší, že zde funguje, ale neví, kde se nachází, v čem by se zde mohli poradit apod. Bylo by tedy přínosné lépe propagovat místní organizace mezi cílovou skupinou. V lokalitě respondentům zejména vyhovují lavičky na zastávkách, fotbalová hřiště (včetně klubových), parky, sportoviště, kino, obchody, volnočasové kroužky, skate park apod. Na druhou stranu si stěžují na problematickou přítomnost uživatelů návykových látek, nevyhovující dopravu do a z Prahy či do okolních vesnic, chybějící náměstí, nedostatek míst, kde by mohli trávit volný čas, aniž by rušili okolí, tj. kryté hřiště pro případ deště, hřiště určené starší věkové skupině od 15 let výše, případně nějaký klub, kavárna, nevyhovující skatepark, podobu vlakového nádraží, nezabezpečené přechody, nedostatečné osvětlení apod. Většina respondentů by zde uvítala možnost využívat stávající hřiště ve svém volném čase zdarma nebo za nižší poplatky, mimoto hřiště či zatravněnou plochu pro starší věkovou skupinu. Opět důležitou podmínkou je možnost se zde skrýt v případě deště (nějaký přístřešek či přímo kryté hřiště). Dále basketbalové hřiště, fotbalové hřiště pro veřejnost/s volným přístupem, workoutové hřiště. Ze sportovních požadavků v odpovědích dále figuroval nápad na vybudování multifunkční sportovní haly či areálu, kde by byla různě zaměřená hřiště, dále i rampy na skateboarding, dirty - trať pro jízdu na kolech v terénu, překážky pro parkour, hřiště na tělocvik pro ZŠ apod. Mimoto i samostatné prostory pro outdoorové sporty, např. lezecká stěna, lanový park,

41


upravená silnice pro jízdu na longboardech, dirty, pumptrack či downhillová dráha pro kola (sjezd). Dále se v odpovědích objevil požadavek na venkovní posilovnu a prostor pro bojové sporty. Samostatnou kapitolou je renovace stávajícího skateparku. V několika rozhovorech zazněla i poměrně jasná představa, jak by měl nový park vypadat: rozsáhlejší z důvodu návštěvnosti (v současné době zde bývá i 30 dětí), určen nejen pro skateboarding, ale také pro biking, koloběžky, vybavit dřevěnými překážkami potaženými gumou, osvětlený, zcela nebo částečně zastřešený, zajistit hlídání správcem a nejlépe vstup zdarma. Dále bylo zajímavým podnětem vybudování nějakého místa setkávání či klubu z důvodu zajímavého prostoru pro mladé lidi, čímž respondenti mínili zejména prostor, kam by mohli jít a mohli se zde zdarma věnovat různým aktivitám. A konečně nezajímavým nápadem je požadavek na realizaci legálních ploch na graffiti.

42


7. Závěr, doporučení Doporučení

Vzhledem k výsledkům uvedeným ve zprávě doporučujeme:

Aktivity pro neorganizovanou mládež Některé děti a mládež tráví volný čas pasivním způsobem v ulicích, nevyhledávají zájmové kroužky či jiné organizované aktivity, proto jsou pro ně i nevhodné, respektive bariérové. Tyto děti a mládež je proto přirozeně nenavštěvují, nevyužívají jejich nabídky. Další bariérou mohou být finanční nároky na dané aktivity či prostory. Bylo by proto vhodné hledat alternativy, např. v zpřístupnění stávajících sportovních hřišť ve volném čase dětí a mládeže (buď zcela zdarma, nebo za nižší poplatek), dále v propagaci místního nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, případně výstavbou nějakého přístřešku (viz. venkovní prostor/hřiště pro mladistvé). Zároveň práci s dětmi a mládeží v ulicích podpořit realizací terénního programu (viz. terénní sociální práce s dětmi a mládeží).

Legální plochy na realizaci graffiti Graffiti je pro řadu dětí a mládeže v době dospívání přitažlivé. Zároveň ale jde o nelegální činnost, proto by bylo vhodné uvažovat o zavedení legálních ploch pro tuto činnost. Vhodnou plochou může být zejména okolí vlakové trati, případně jiná místa. Na vytipování i „designu“ budoucích legálních ploch je možné spolupracovat přímo se skupinou dětí a mládeže, a to prostřednictvím organizací, které s touto skupinou pracují, nebo škol či v rámci procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, případně formou ankety v místech setkávání dětí a mládeže.

Venkovní prostor pro mladistvé Vybudovat venkovní prostor pro mladistvé - nejlépe ohraničená, z části zatravněná plocha s přístřeškem či altánkem umístěná ne zcela v bezprostřední blízkosti místní zástavbě.

43


Případně by bylo žádoucí vybavit současně fungující hřiště či nějaký z parků přístřeškem, altánkem nebo zákoutím, a to pro případ deště či jako místo pro setkávání dětí a mládeže, které vykazují značnou míru potřeby soukromí charakteristickou pro období dospívání. Řešením by mohlo být i vyjednání s místními základními školami, v jejichž blízkosti se nacházejí sportovní hřiště, o jejich zpřístupnění o víkendech či mimo běžné otevírací doby. Podmínkou je buď vstup zdarma, nebo za nižší finanční poplatek (viz. bod Aktivity pro neorganizovanou mládež). Bylo by dále vhodné uvažovat i o vytipování, potažmo budování vhodných míst či prostor pro outdoorové sporty, které jsou u řady členů cílové skupiny analýzy velmi oblíbené. Kromě toho by bylo vhodné diskutovat s dětmi a mládeží, které využívají místní skatepark, i když je pro ně nevyhovující, o jeho možné renovaci tak, aby pro ně byl opět atraktivní.

Terénní sociální práce s dětmi a mládeží Vzhledem k přítomnosti rizikových jevů v životním stylu řady respondentů, kteří tráví volný čas na ulici, by bylo vhodné realizovat terénní program pro děti a mládež4, a to nejlépe ve spolupráci s vybranou neziskovou organizací, která má s uvedenou sociální službou zkušenosti. Výhodou zavedení terénního programu, tedy působení terénních pracovníků v lokalitě, je kromě výhod vyjmenovaných v poznámce i získání velmi efektivního „informačního kanálu“ mezi úřadem (sociálním odborem) a „ulicí“, tedy skupinou neorganizovaných dětí a mládeže. Terénní práci lze realizovat buď bez zázemí, tzn. pouze ve formě přítomnosti pracovníka v ulicích, nebo se zázemím v podobě stavební buňky, maringotky, která je umístěna v lokalitě s největším výskytem cílové skupiny. Funguje jako místo setkávání s pracovníkem, zázemí pro drobné sportovní vybavení či společenské hry, které jsou mládeži k dispozici apod. Výhodou mobilního zázemí je možnost přemístění v případě přesunu cílové skupiny do jiné lokality.

Terénní sociální práce (streetwork) je forma sociální práce, která spočívá ve vyhledávání uživatelů v jejich přirozeném prostředí, na ulici a v poskytování sociálních služeb (poradenství, doprovod do institucí, situační a krizová intervence). Terénní sociální pracovník vyhledává uživatele / zájemce o službu, kteří patří do cílové skupiny, nabízí jim poradenství, doprovod do institucí a pomoc při řešení obtížných životních situací (problémy ve škole, v rodině, s kamarády, s drogovými experimenty). Cílem terénní sociální práce je iniciovat u mladých lidí pozitivní změnu v jejich životě, která povede k omezení negativních jevů, které souvisí s jejich životním stylem. Pracovníci podporují mladé lidi k aktivnímu a samostatnému řešení životních obtíží, motivují je k zapojení do společenského dění v místě jejich bydliště a k aktivnímu trávení volného času. 4

44


Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež / otevřený klub pro mladé Udržet stávající nízkoprahový klub pro děti a mládež5 Repsun (bezpečný prostor bez alkoholu, drog a agrese, anonymní a bezplatný vstup, otevírací doba přizpůsobená cílové skupině) pro místní děti a mládež, který slouží k smysluplnému trávení volného času a poskytování sociálních služeb. Zároveň by ale bylo vhodné zamyslet se nad jeho účinnější propagací, jelikož řada dětí a mládeže o jeho existenci neví, nebo mají o jeho činnosti zkreslenou představu. Zároveň by bylo vhodné pracovat i s předsudky dětí a mládeže týkajících se přítomnosti romské menšiny. Případně by nějaký další otevřený klub mohl fungovat při nějaké zdejší základní škole. Případně by mohla být oslovena nezisková organizace, která by daný klub provozovala mimo rámec zákona o sociálních službách. Podmínkou je podpora ze strany města.

Terénní program s uživateli návykových látek Terénní práce s uživateli návykových látek je ve městě již zajištěna (je realizována organizací Semiramis o.s.), ale vzhledem k významnému výskytu materiálu k užívání návykových látek na řadě míst (viz. kapitola 6.1.) by bylo vhodné iniciovat setkání poskytovatele programu a zpracovatele analýzy a zástupců města, kde by se vzájemně diskutovaly výsledky analýzy a zkušenosti z činnosti drogového terénního programu. Je otázkou, zda výstupem bude časové zintenzivnění programu či rozšíření lokality působení nebo změna způsobu provádění terénního programu nebo zachování stávajícího stavu, jelikož se ukáže jako dostatečný.

Informovanost dětí a mládeže I přes pozitivní výsledek dotazování na možné zdroje profesionální pomoci v obtížné situaci, ve které se mohou děti a mládež ocitnout, by bylo přínosné diskutovat, jakou formu zvolit, aby cílová skupina získala ještě více informací o profesionálních formách pomoci, než kterými disponuje. Nízkoprahový klub pro děti a mládež je sociální služba určená dětem a dospívajícím. Pracovníci nízkoprahových klubů poskytují mladým lidem pomoc v obtížných situacích a také formou prevence usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře a aby si byli vědomi potenciálních rizik. Nízkoprahový klub není ryze volnočasový klub, volnočasové aktivity jsou pouze doplňkem sociální služby, prostředkem, jak s cílovou skupinou snadněji navázat kontakt a budovat vzájemnou důvěru. Nízkoprahové kluby jsou tak pro dospívající zázemím, možností scházet se s vrstevníky a místem pro vlastní aktivity. Také jsou místem, kde mohou bezplatně vyhledat radu a pomoc. Výraz nízkoprahový znamená „dostupný pro členy cílových skupin“. 5

45


Dále by bylo vhodné se zamyslet nad tím, jak zajistit či podpořit místo (prostor), kam by cílová skupina neměla obavy přijít a kde by získala potřebnou radu, tj. rychleji by se dostala k účinnému zdroji pomoci (tuto funkci může opět plnit nízkoprahový či otevřený klub).

Posílení bezpečnosti v lokalitě Přestože výsledkem šetření je závěr, že policejní hlídky se v lokalitě pohybují a jsou zdrojem bezpečí a ochrany, jedná se spíše o denní dobu. Bylo by proto vhodné zintenzivnit přítomnost policie i ve večerních a nočních hodinách, a to zejména v rizikových lokalitách vyjmenovaných v analýze.

Spolupráce úřadu s dalšími institucemi v lokalitě Vzhledem k výskytu některých rizikových jevů a potřebnosti sociálních služeb by bylo vhodné diskutovat navázání intenzivnější spolupráce úřadu (zejména týmu kurátorů pro děti a mládež apod.), neziskového sektoru, policie (státní či nově i městské), základních (či středních) škol a dalších institucí působících v Kralupech zabývajících se problematikou dětí a mládeže, a to za účelem společné koordinace činnosti vedoucí k efektivnímu řešení dané situace, a tím ke snížení výskytu sociálně rizikových jevů v lokalitě. Tato spolupráce by mohla mít podobu např. pravidelných případových setkávání (case management) či pravidelných regionálních setkávání. V současné době funguje v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb pracovní skupina zabývající se oblastí práce s dětmi, mládeží a rodinou, která je pravidelně navštěvována řadou vyjmenovaných subjektů, proto by se mohla stát vhodnou platformou pro navázání a udržení spolupráce zainteresovaných subjektů v území.

Závěr

Předložený text popisuje souhrnné výsledky výzkumného šetření prováděného Centrem pro komunitní práci střední Čechy ve spolupráci s Proximou Sociale o.p.s. v městě Kralupy nad Vltavou.

Výsledky analýzy jsou důležitým podkladem pro proces komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, který v Kralupech nad Vltavou probíhá. 46


Citlivé údaje uvedené v analýze nebudou zveřejněny. Mohou být poskytnuty pouze pro interní účely Odboru sociálních věcí, školství a kultury MěÚ Kralupy nad Vltavou.

47


8. Přílohy 8.1. Struktura skupinového rozhovoru SKUPINOVÝ ROZHOVOR – DĚTI A MLÁDEŽ V ULICÍCH KRALUP NAD VLTAVOU Rozhovor s následným přepisem dat. Otázky jsou pouze návodné, pracovníci jejich obsah respondentům blíže vysvětlují, upřesňují, dávají příklady apod. tak, aby se předešlo jejich nepochopení ze strany respondentů. Věk Pohlaví VOLNÝ ČAS 1. Jak a kde trávíte svůj volný čas? (např. doma, u televize, na počítači, venku na ulici s kamarády, u nich doma, v zájmovém či sportovním kroužku, u obchodů a hospod, učím se, pomáhám rodičům, jsem jinde)

- Vaše oblíbená místa, kde Vás to baví? - Co tu funguje a chodíte tam rádi? (upřesnit, co máme na mysli – služby, aktivity apod.) 2. Popište Váš běžný den. - Co Vás baví? 3. Nudíte se ve svém volném čase? - Jak zaháníte nudu? - Jak dlouho trávíte svůj čas na ulici? (upřesnit dětem pojem „ulice“) - Trávíte čas většinou venku nebo u kamarádů? / Liší se léto a zima? 4. Jste z Kralup n/V? - Trávíte svůj volný čas většinou v Kralupech? Pokud ne, kam nejčastěji jezdíte? 5. Kolikrát za rok jdete za školu? Jak ten čas trávíte? BEZPEČNOST 1. Setkáváte se zde s kriminalitou? (upřesnit dětem pojem „kriminalita“) - Vyskytují se zde krádeže? 2. Setkáváte se zde s drogami, bezdomovci? 3. Jsou zde nějaká odlehlá, nebezpečná místa? 4. Jak to tu vypadá večer, případně v noci? 5. Potkáváte zde pravidelně policejní hlídky? 6. Cítíte se zde bezpečně? - Pokud ne, proč tomu tak je? POTŘEBNOST SLUŽEB PRO DĚTI A MLÁDEŽ 1. Pokud by měl Váš kamarád (Vy) nějaký problém, víte, na koho či kam se obrátit? - Máte možnost se kam obrátit? 2. S čím se potýkáte? (upřesnit, co máme na mysli – služby, aktivity apod.) - Chybí Vám zde nějaká pomoc/prostor kam jít? 48


- Co Vám zde nevyhovuje/vyhovuje? (např. sportovní hřiště, klub, poradna) - Chybí Vám tady něco?

49


8.2. Fotodokumentace DĚTI A MLÁDEŽ č.1. Sídliště U Cukrovaru - přístřešek pod balkonem panelového domu č. 1172, kde se scházely děti a mládež, v současné době již zabetonované

SUBKULTURNÍ PROJEVY č.2. Samolepka Drug Free Zone v hale vlakového nádraží č.3. Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží č.4. Žižkova ulice - Antifa – vegani proti fašismu č.5. Sídliště U Cukrovaru – ulice Erbenova – nálepka Antifa, Vegan nálepka „Food not Bombs“ č.6. ulice Jodlova - samolepka Good Night White Pride na značce č.7. ulice Jugmannova - samolepky Good Night White Pride č.8. Park u Zákolanského potoka – samolepka odkazující k neonacistickým demonstracím v roce 2012 č.9. Mostní ulice - anarchistické „Áčko“ a šablona „Kralupy proti neonacismu“ č.10. Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM – „Cigáne uřízneme Ti koule“ č.11. Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“ č.12. Tenisové haly u ulice Tyršova – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan halt“ č.13. Hala vlakového nádraží GRAFFITI č.14. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha č.15. Bývalý hotel Adriana č.16. Výklenek pod mostem – Mostní ulice – nápis Dope (v překladu „tráva“) č.17. Husova ulice – podchod pod tratí - amatérské zdařilé graffiti č.18. Most přes Zákolanský potok – amatérské graffiti č.19. Podchod u ulice U Cukrovaru a Přemyslova - streetartová šablona č.20. ulice Mostní podél zimního stadionu – amatérské graffiti „Toy crew“

50


OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ, NEZABEZPEČENÉ BUDOVY A OBJEKTY, NÁVYKOVÉ LÁTKY č.21. Budova u vlakového nádraží – ulice Nádražní směr Praha – obaly od injekčních stříkaček, provizorní ležení č. 22. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha č.23. Opuštěné budovy v areálu vlakového nádraží č. 24. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko od injekce apod. č.25. Bývalý hotel Adriana č.26. Křoví u schodů při vstupu na Hostibejk – víčka od injekčních stříkaček, lahvička od vodičky apod. č.27. Hostibejk - v parku bezdomovecké obydlí č.28. Opuštěné domy v ulici Dobrovského - Lobeč č.29. ulice Mostní – mostní pilíř se schody a odpočívadly – injekční stříkačky č.30. Pod ulicí Mostní – tuba od léku Rivotril č.31. ulice Nádražní – nepořádek za rozbitým betonovým oplocením

51


DĚTI A MLÁDEŽ č.1. Sídliště U Cukrovaru - přístřešek pod balkonem panelového domu č. 1172, kde se scházely děti a mládež, v současné době již zabetonované

52


SUBKULTURNÍ PROJEVY č.2. Samolepka Drug Free Zone v hale vlakového nádraží

č.3. Antifa nálepka na sloupu osvětlení před budovou vlakového nádraží

53


č.4. Žižkova ulice - Antifa – vegani proti fašismu

č.5. Sídliště U Cukrovaru – ulice Erbenova – nálepka Antifa, Vegan nálepka „Food not Bombs“

54


č.6. ulice Jodlova - samolepka Good Night White Pride na značce

č.7. ulice Jugmannova - samolepky Good Night White Pride

55


č.8. Park u Zákolanského potoka – samolepka odkazující k proti neonacistickým demonstracím v roce 2012

č.9. Mostní ulice - anarchistické „Áčko“ a šablona „Kralupy proti neonacismu“

56


č.10. Sídliště V Zátiší - ulice V Zátiší na stěně DDM

č.11. Na konci pěšího mostu přes Vltavu (Vltavská) – na trafostanici nápis „Cigan Raus“

57


č.12. Tenisové haly u ulice Tyršova – „Cigane cigane uklízej nebo dostaneš do držky“, „Cigan halt“

58


č.13. Hala vlakového nádraží

GRAFFITI č.14. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha

59


č.15. Bývalý hotel Adriana

60


č.16. Výklenek pod mostem – Mostní ulice – nápis Dope (v překladu „tráva“)

č.17. Husova ulice – podchod pod tratí - amatérské zdařilé graffiti

61


č.18. Most přes Zákolanský potok – amatérské graffiti

č.19. Podchod u ulice U Cukrovaru a Přemyslova - streetartová šablona

62


č.20. ulice Mostní podél zimního stadionu – amatérské graffiti „Toy crew“

OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ, NEZABEZPEČENÉ BUDOVY A OBJEKTY, NÁVYKOVÉ LÁTKY č.21. Budova u vlakového nádraží – ulice Nádražní směr Praha – obaly od injekčních stříkaček, provizorní ležení

63


64


č. 22. Opuštěná budova – v blízkosti vlakové trati směr Praha

65


č.23. Opuštěné budovy v areálu vlakového nádraží

66


č. 24. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko od injekce apod.

č. 23. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko od injekce apod. č. 23. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko od injekce apod. č. 23. Ulice vedoucí od ulice J. Holuba na třídu Legií – lahvička od vodičky, dezinfekce, víčko od injekce apod.

č.25. Bývalý hotel Adriana

67


č.26. Křoví u schodů při vstupu na Hostibejk – víčka od injekčních stříkaček, lahvička od vodičky apod.

č.27. Hostibejk - v parku bezdomovecké obydlí

68


č.28. Opuštěné domy v ulici Dobrovského - Lobeč

69


č.29. ulice Mostní – mostní pilíř se schody a odpočívadly – injekční stříkačky

č.30. Pod ulicí Mostní - tuba od léku Rivotril

70


č.31. ulice Nádražní – nepořádek za rozbitým betonovým oplocením

71

Analýza trávení volného času dětí a mládeže v Kralupech nad Vltavou

Recommend Documents