Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala: Bc. Kamila Vašková
Ing. Josef Los, Ph.D.
Brno 2016
Mendelova univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Agronomická fakulta
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Bc. Kamila Vašková Technologie odpadů Technologie a management odpadů
Vedoucí práce:
Ing. Josef Los, Ph.D.
Název práce:
Analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice
Zásady pro vypracování: 1.
Proveďte rozbor příslušných právních předpisů a jiných literárních podkladů pro Vámi řešenou problematiku.
2.
Popište systém nakládáni s odpady ve vybrané obci.
3.
Vyhodnoťte ekonomický a ekologický přínos třídění odpadů pro obec a její obyvatele.
4.
Srovnejte zavedený systém nakládání s odpady se se systémy jiných obcí v regionu.
5.
Na základě zjištěných skutečností formulujte závěry a praktická doporučení pro nakládání s odpady ve vybrané obci.
Rozsah práce:
50 - 60 stran A4 + přílohy
Literatura: 1.
KURAŠ, M. -- DIRNER, V. -- SLIVKA, V. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Chrudim: Ekomonitor, 2008. 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0.
2.
SLIVKA, V. -- DIRNER, V. -- KURAŠ, M. Odpadové hospodářství I : praktická příručka. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2006. 130 s. ISBN 80-248-1245-2.
3.
Odpadové hospodářství. Praha: MŽP, 1996. 89 s. PHARE. ISBN 80-7078-372-9.
4.
BENEŠ, B. Odpadové hospodářství. Praha: Verlag Dashöfer, 2005. ISBN 80-86229-33-5.
5.
FILIP, J. a kol. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 116 s. ISBN 80-7157-608-5.
6.
FILIP, J. -- ORAL, J. Odpadové hospodářství : II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 75 s. ISBN 80-7157-682-4.
7.
BUCLET, N. -- GODARD, O. Municipal waste management in Europe : a comparative study in building regimes. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2000. 232 s. Environment & management. ISBN 0-7923-5885-6.
8.
JUHASZ, A L. -- MAGESAN, G. Waste management. Enfield: Science Publishers, 2004. 355 s. ISBN 1-57808-323-0.
9.
LAVELLE, J R. Waste management : research, technology and developments. New York: Nova Science Publishers, 2009. 371 s. ISBN 978-1-60456-256-9.
10. GOLUSH, T V. Waste management research trends. New York: Nova Science Publishers, 2008. 401 s. ISBN 978-1-60456-234-7. 11. Internetové informační zdroje 12. Odborná periodika 13. Související platné právní předpisy Datum zadání:
září 2015
Datum odevzdání:
duben 2016
Bc. Kamila Vašková Autorka práce
Ing. Josef Los, Ph.D. Vedoucí práce
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc., dr. h. c. Vedoucí ústavu
doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Děkan AF MENDELU
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:………………………..
…………………………………………………….. podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Josefu Losovi, Ph.D. za pomoc při zpracovávání a vyhodnocování dat, za cenné a odborné rady při vypracování diplomové práce. Dále chci poděkovat za poskytnutí vyhodnocovaných dat panu starostovi Ing. Vladimíru Martínkovi, paní starostce Janě Macháčkové, DiS. a paní Haně Slabé.
ABSTRAKT Tématem diplomové práce je analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice. V úvodní části práce je popsán legislativní rámec platných právních předpisů v dané problematice. Vyhodnocována jsou ekonomická a ekologická data v letech 2010 - 2015. V tomto období došlo v obci ke změně systému shromažďování a sběru odpadu. Nový systém je zaměřen na důslednější třídění jednotlivých složek odpadu. Získané údaje jsou porovnány s ekologickými a ekonomickými daty v obci Přestavlky. V závěru práce jsou navrhnuta doporučení pro zájmové obce vyplývající z porovnání získaných dat. Klíčová slova: obec Horní Moštěnice, produkce odpadů, komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad
ABSTRACT The aim of this thesis is the analysis of waste management system in the village Horní Moštěnice. The legislative framework of the laws in force in this issue is described in the first part. Economic and ecological data from the years 2010 to 2015 are evaluated. In this period the system of assembly and waste collection in the village has been changed. The new system is focused on rigorous sorting of individual components of waste. The obtained data are compared with ecological and economic data from the village Přestavlky. Some recommendations are designed resulting from a comparison of the obtained data in conclusion. Keywords: village Horní Moštěnice, waste production, municipal waste, biodegradable waste
OBSAH 1
ÚVOD ........................................................................................................ 9
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................. 10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................................ 11
3.1
Legislativa...................................................................................................................................... 11 3.1.1 Zákon o odpadech................................................................................................................ 11 3.1.2 Katalog odpadů .................................................................................................................... 15 3.1.3 Plán odpadového hospodářství České republiky ................................................................. 15
3.2
Odpadové hospodářství Olomouckého kraje ............................................................................. 16
3.3
EKO – KOM ................................................................................................................................. 17
3.4
Systémy shromažďování a sběru komunálního odpadu ........................................................... 18 3.4.1 Podle technického stavu ...................................................................................................... 18 3.4.2 Podle dostupnosti sběrného místa pro občany ..................................................................... 19 3.4.3 Podle organizace sběru ........................................................................................................ 19
3.5
Nakládání s komunálním odpadem ............................................................................................. 20 3.5.1 Skládkování ......................................................................................................................... 20 3.5.2 Materiálové využití .............................................................................................................. 22 3.5.3 Energetické využití .............................................................................................................. 24 3.5.4 Biologické zpracování odpadů ............................................................................................ 25
4
MATERIÁL A METODIKA....................................................................... 27
4.1
Charakteristika zájmových obcí.................................................................................................. 27 4.1.1 Obec Horní Moštěnice ......................................................................................................... 27 4.1.2 Obec Přestavlky ................................................................................................................... 29
4.2
Metodika získávání a vyhodnocování dat ................................................................................... 30
5
VÝSLEDKY A DISKUSE ......................................................................... 32
5.1
Odpadové hospodářství před rokem 2011 .................................................................................. 32
5.2
Nový systém Odpadového hospodářství ..................................................................................... 33 5.2.1 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem.................................................................. 35 5.2.2 Nakládání s elektroodpadem................................................................................................ 37 5.2.3 Nakládání s kovovým odpadem........................................................................................... 38 5.2.4 Nakládání s nebezpečným odpadem .................................................................................... 38 5.2.5 Nakládání s objemným odpadem......................................................................................... 38 5.2.6 Nakládání s papírovým odpadem ........................................................................................ 38 5.2.7 Nakládání s plastovým odpadem ......................................................................................... 39 5.2.8 Nakládání se skleněným odpadem ....................................................................................... 40 5.2.9 Nakládání se směsným komunálním odpadem .................................................................... 40 5.2.10 Nakládání s textilním odpadem ........................................................................................... 40
5.3
Vývoj produkce odpadů ............................................................................................................... 41
5.4
Ekonomické náklady a příjmy obce ............................................................................................ 45 5.4.1 Náklady obce v oblasti nakládání s odpady ......................................................................... 45 5.4.2 Příjmy obce v oblasti nakládání s odpady ........................................................................... 46 5.4.3 Poplatek za komunální odpad .............................................................................................. 48
5.5
Ocenění za třídění odpadů ........................................................................................................... 49
5.6
Obec Přestavlky ............................................................................................................................ 50
5.7
Vývoj produkce odpadů ............................................................................................................... 51
5.8
Ekonomické náklady a příjmy obce ............................................................................................ 55 5.8.1 Náklady obce na nakládání s odpady................................................................................... 55 5.8.2 Příjmy obce na nakládání s odpady ..................................................................................... 56 5.8.3 Poplatek za komunální odpad .............................................................................................. 57
5.9
Porovnání produkce odpadů........................................................................................................ 58
5.10
Porovnání nákladů a příjmů obcí .......................................................................................... 62
5.11
Doporučení pro obce ............................................................................................................... 69
6
ZÁVĚR..................................................................................................... 71
7
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ...................................................... 73
8
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................... 76
9
SEZNAM TABULEK................................................................................ 78
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ............................................ 79
1 ÚVOD V dnešní době je produkováno velké množství odpadů. Tak velké množství odpadů je nutno brát jako problém celé společnosti, který je čím dál více aktuální. Zvyšující se produkce odpadu je následkem zvyšující se populace lidstva. Platná legislativa České republiky zakazuje od roku 2024 směsný komunální odpad ukládat na skládky a zabírat tak další území navyšováním jejich kapacity. Je tedy nutné, aby bylo s odpady nakládáno efektivně a hospodárně. Tímto je myšleno především správné třídění odpadů podle druhů a následné materiálové využití v co možná největší míře. Úvodní část diplomové práce je zaměřena na literární přehled v dané problematice. Popsány jsou základní právní předpisy týkající se problematiky nakládání s odpady. Uvedeny jsou i možnosti systémů shromažďování a sběru komunálního odpadu v obcích. Mezi nejčastější způsoby zneškodnění odpadů z obcí patří skládkování, materiálové využití, energetické využití a biologické zpracování. Možnosti nakládání s odpady jsou popsány v závěru této kapitoly. V další kapitole jsou podrobněji popsány zájmové obce, metodika získávání a vyhodnocování ekonomických a ekologických dat. Podrobněji je uveden současný systém nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice. K vyhodnocení přínosu třídění odpadů v obci jsou mezi sebou porovnány systémy nakládání s odpady. Systémy se liší především v možnostech tříděného sběru jednotlivých složek odpadu v obci. Aby bylo možné formulovat přínosy tříděného sběru odpadů pro obec, jsou jednotlivé údaje porovnány s daty v obci Přestavlky. Obec Přestavlky umožňuje svým občanům tříděný sběr jednotlivých složek odpadu, i přesto nedosahuje průměrné hodnoty produkce tříděného odpadu v České republice. Ze zjištěných skutečností, kdy byla porovnávána produkce odpadů, nákladů a příjmů v hospodaření s odpady jsou navrženy doporučení pro nakládání s odpady.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice. V zadání práce jsou stanoveny jednotlivé zásady potřebné ke splnění cíle. Jednou ze stanovených zásad je rozbor příslušných právních předpisů a literárních podkladů pro danou problematiku. V rámci práce popsat současný i minulý systém nakládání s odpady v obci Horní Moštěnice, který je upravený obecně závaznou vyhláškou. Vyhodnotit ekologické a ekonomické přínosy třídění odpadů pro vybranou zájmovou obec. Pro komparaci popsat systém nakládání s odpady v blízké obci Přestavlky, která spadá do stejného mikroregionu Moštěnka, vyhodnotit produkci odpadů, ekonomické náklady a příjmy této obce. V závěru práce získaná data za každou obec mezi sebou porovnat, vyhodnotit a navrhnout praktická doporučení pro nakládání s odpady do budoucna.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED V následující kapitole jsou uvedeny základní právní předpisy týkající se problematiky odpadů a nakládání s nimi. Dále jsou zde popsány základní technologie při zpracovávání odpadů a jejich možnosti sběru.
3.1
LEGISLATIVA Mezi základní legislativní předpisy v oblasti nakládání s odpady patří Zákon číslo
185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Jako další normativní nástroj je uváděn Plán odpadového hospodářství České republiky, který je dán Nařízením vlády číslo 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 - 2024 a Katalog odpadů, který je stanoven vyhláškou Ministerstva životního prostředí číslo 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. 3.1.1 Zákon o odpadech Zákon číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání. Dále upravuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství (Zákon č. 185/2001 Sb.). Základní pojmy V následující podkapitole jsou uvedeny vybrané základní pojmy podle zákona o odpadech.
Odpadem se stává každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost zbavit. Zbavování odpadu je předání movité věci k využití, k odstranění nebo předání oprávněné osobě ke sběru, výkupu odpadů bez ohledu na to jestli se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Zbavením je také odstranění movité věci osobou samostatně.
11
Nebezpečný odpad je takový odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti jsou uvedeny v příloze předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů.
Komunální odpad je veškerý odpad, který vznikl na území obce při činnosti fyzických osob a je uveden v Katalogu odpadů jako komunální odpad.
Odpad podobný komunálnímu odpadu je veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a je uveden v Katalogu odpadů jako komunální odpad.
Odpadové hospodářství je vymezeno jako činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy a také kontrola těchto činností.
Nakládání s odpady znamená obchodování s odpady, shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů.
Shromažďování odpadů je krátkodobé umísťování odpadů ve shromažďovacích nádobách v místě vzniku před jejich dalším nakládáním.
Skladování odpadů je shromažďování a umístění odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu 3 let před jejich dalším využitím nebo 1 rok před jejich odstraněním.
Sběr odpadů je shromažďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob, jejich předběžné třídění a předběžné skladování před jejich přepravou do zařízení na jejich zpracování.
Tříděný sběr je takový sběr odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady odděleny podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnění jejich specifického zpracování.
Výkup odpadů je sběr odpadů, které jsou za sjednanou cenu kupovány právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání.
Úprava odpadů jsou postupy, které vedou ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, patří sem i jejich třídění. Tyto změny jsou prováděny za umožněním nebo usnadněním jejich přepravy, využitím, odstraněním nebo při snížení jejich objemu a nebezpečných vlastností. 12
Zpracování odpadů je využití nebo odstranění odpadů zahrnující přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů.
Původcem odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, provádějící úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Původcem odpadů je také obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzické osoby odpad odloží na místě tomu určeném, současně se obec stane vlastníkem odloženého odpadu.
Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost (Zákon č. 185/2001 Sb.).
Povinnosti původců odpadů V Zákoně číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů jsou stanoveny povinnosti původců odpadů. Mezi tyto povinnosti patří:
zařazování odpadů podle druhů a kategorií,
přednostně zajistit využití odpadů,
ověřit nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich vlastností,
předávat oprávněné osobě odpady, které sám nevyužívá nebo neodstraňuje přímo nebo prostřednictvím právnické osoby k tomu určené,
odpady zabezpečovat před odcizením, znehodnocením nebo únikem,
vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, zasílat ji příslušnému správnímu úřadu a archivovat ji po dobu stanovenou zákonem nebo prováděcím předpisem,
ohlašovat odpady, se kterými původce nakládá,
platit poplatky za odpad, který je ukládán na skládky.
Původce odpadů je zodpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud využití a odstranění zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do
13
doby jejich předání do vlastnictví oprávněné osobě k jejich převzetí (Zákon č. 185/2001 Sb.). Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem Obec ve své působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na svém katastrálním území. Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání se stavebním odpadem, který vznikne na jejím katastrálním území. Povinností obce je zajistit místa určená pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného nepodnikajícími fyzickými osobami na jejím katastrálním území. Obec je také povinna zajistit místa pro oddělené odevzdávání složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papírů, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů (Zákon č. 185/2001 Sb.). Poplatek za komunální odpad Obecně závaznou vyhláškou obec může stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad, který vzniká na jejím katastrálním území. Tento poplatek nelze stanovit dohromady s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatníkem poplatku za komunální odpad je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem tohoto poplatku je vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká. Pokud se jedná o budovu, ve které se nachází společenství vlastníků bytových jednotek, je plátcem poplatku toto společenství. Společenství jako plátce tento poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše poplatku za komunální odpad se stanoví podle předpokládaných nákladů obce, které vyplývají ze systému nakládání s komunálním odpadem rozdělených na jednotlivé poplatníky podle počtu a velikosti objemu sběrných nádob připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění odpadu. Ve výši poplatku za komunální odpad mohou být zahrnuty náklady na pronájem nádob určených k odkládání odpadu. Celá výše poplatku za komunální odpad je příjmem obce, na jejímž katastrálním území odpad vzniká (Zákon č. 185/2001 Sb.). 14
3.1.2 Katalog odpadů Je dán vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. V příloze této vyhlášky je uveden Katalog odpadů, kde jsou odpady rozděleny do 20 skupin a jejich podskupin (Vyhláška MŽP č. 93/2016 Sb.). 3.1.3 Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství České republiky je normativní nástroj, jenž představuje závazný podklad pro rozhodování krajů, měst a obcí v rámci odpadového hospodářství (MŽP, 2015). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Tento předpis se sestavuje na dobu nejméně 10 – ti let, musí být změněn, vždy když dojde k zásadní změně podmínek, za kterých byl zpracován. Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z analytické, závazné a směrné části. V prosinci 2014 byl vládou České republiky schválen nový Plán odpadového hospodářství České republiky. Nařízením vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2024 byl tento nový Plán odpadového hospodářství vyhlášen (MŽP, 2015). Analytická část Tato část obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky. Obsahuje seznam druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posuzuje vývoj jejich produkce a nakládání s nimi. Dále obsahuje vyhodnocení stávajícího systému sběru a nakládání s odpady na území republiky pro jednotlivé druhy odpadů, mezi které patří komunální odpady, směsný komunální odpad, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, vybranými odpady podle Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů. Vyhodnocení sítě jednotlivých zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky a posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání. V neposlední řadě také podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady (Zákon č. 185/2001 Sb.). 15
Závazná část Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. Tato část obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy 13: Cíle pro předcházení vzniku odpadů, Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Také stanovuje cíle, zásady a opatření k dosažení stanovených cílů a preferované způsoby nakládání. Dále obsahuje soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro nakládání s komunálními odpady, směsným komunálním odpadem, biologicky rozložitelnými odpady, se stavebními odpady, s obalovými odpady, s nebezpečnými odpady, přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, snižování ukládaného množství na skládku (Zákon č. 185/2001 Sb.). Směrná část Tato část obsahuje nástroje pro splnění jednotlivých cílů, kritéria hodnocení změn podmínek, za nichž byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován, návrhy potřebných zařízení pro nakládání s odpady nadregionalního významu, pokud je to nezbytné (Zákon č. 185/2001 Sb.). V platném Plánu odpadového hospodářství České republiky pro roky 2015 – 2024 jsou stanoveny hlavní cíle v této oblasti. Mezi stanovené cíle patří:
předcházení vzniku odpadů a snižování produkce odpadů,
minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při nakládání s odpady a jejich vzniku,
udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti,
maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství (Nařízení vlády č. 352/2014 Sb.).
3.2
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Odpadové hospodářství Olomouckého kraje se řídí Plánem odpadového
hospodářství Olomouckého kraje, předpisem je Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024. Plán odpadového 16
hospodářství Olomouckého kraje stanovuje cíle, kterých by mělo být dosaženo. Mezi tyto cíle patří:
vytvoření podmínek k nižší spotřebě primárních zdrojů pomocí koordinovaného a jednotného přístupu a postupné snižování produkce odpadů,
do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z papíru, plastu, kovu, skla pocházejících z domácností, případně podobných odpadů jiného původu,
směsný komunální odpad využívat zejména energeticky v zařízení k tomu určených,
snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky o 65 % hmotnosti oproti produkci komunálního odpadu
v roce
1995
do
roku
2020
(Plán
odpadového
hospodářství
Olomouckého kraje, 2015).
3.3
EKO – KOM EKO – KOM je autorizovaná obalová společnost, která byla založena již v roce
1997 průmyslovými podniky zaměřené na výrobu baleného zboží. Nezisková akciová společnost EKO – KOM vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na evropské úrovni. Společnost zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využívání odpadu z obalů, které vyplývají ze Zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona mají povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů, osoby uvádějící obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu. Tyto osoby mohou pro plnění povinností uzavřít se společností EKO – KOM smlouvu o sdruženém plnění. Společnost EKO – KOM zajišťuje i sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. Z tohoto plyne, že společnost fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, ale podílí se na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu.
17
Pro klienty systému EKO – KOM ze smlouvy o sdruženém plnění vyplývají především tři hlavní povinnosti:
čtvrtletní platba odměny za zajištění zpětného odběru a využití odpadu z obalů,
evidence obalů uvedených na trh nebo do oběhu,
roční platba Poplatku za zaevidování do systému sdruženého plnění.
Cílem společnosti EKO – KOM je provozovat efektivní systém, který umožní podnikům plnit jejich závazky týkající se zpětného odběru a využití obalového odpadu. Krátkodobým cílem je především dosáhnout celkové míry využití, která je stanovena Zákonem o obalech č. 185/2001 Sb. a přepočtena na všechny členy systému a dlouhodobým cílem je dosáhnout úrovně využívání stanovené platnou legislativou EU (EKO – KOM, a.s., 2011).
SYSTÉMY SHROMAŽĎOVÁNÍ A SBĚRU KOMUNÁLNÍHO
3.4
ODPADU Systémy shromažďování a sběru komunálního odpadu se dělí do tří skupin podle technického stavu, dostupnosti sběrného místa pro občany a podle organizace sběru. Tyto skupiny se dále člení na jednotlivé podskupiny, které jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 3.4.1 Podle technického stavu Systémy shromažďování a sběru komunálního odpadu podle technického stavu dělíme na:
Nádobový sběr: Jedná se o sběr odpadu využitím sběrných nádob. Tyto nádoby jsou mezi sebou rozlišeny barevně podle druhu odkládaného odpadu. Rozlišujeme nádobový sběr s vyprazdňováním nádob nebo s výměnou nádob.
Pytlový sběr: Jednotlivé složky odpadu občané ukládají do pytlů, které jsou barevně rozlišeny podle druhu odkládaného odpadu. Nejčastěji se jedná o papírový a plastový odpad. Tyto pytle mohou být občany ukládány před domem v den svozu nebo na určeném místě např. sběrné místo, sběrný dvůr.
18
Beznádobový sběr: Jedná se o sběr odpadu, kdy jsou jednotlivé složky odpadu odkládány v domácnostech a ve stanoveném termínu jsou sváženy z určeného místa nebo jsou odebírány přímo před domem. Tento sběr se také označuje jako „termínovaný“ sběr nebo sběr „dům od domu“ (Voštová, 2009).
3.4.2 Podle dostupnosti sběrného místa pro občany Systémy sběru a shromažďování komunálního odpadu se rozlišují podle donáškové vzdálenosti na 2 systémy, kdy se tyto systémy od sebe liší počtem nádob na sběr jednotlivých složek a vzdáleností mezi místem sběrných nádob a domácností občanů.
Odvozný sběr: Při tomto způsobu sběru jsou sběrné nádoby pro jednotlivé složky odpadů umístěny v krátké donáškové vzdálenosti, obvykle se tato vzdálenost pohybuje do 50 m. Tento systém se v České republice využívá při svozu směsného komunálního odpadu. Mezi odvozný sběr můžeme zařadit i pytlový sběr, nebo sběr „dům od domu“, kdy jsou u obou sběrů odkládány separované složky komunálního odpadu u domů.
Donáškový sběr: Při tomto způsobu sběru občan musí odnést jednotlivé vytříděné složky vyprodukovaných odpadů na určené místo, kde jsou umístěny sběrné nádoby rozlišené barevně podle odkládaných složek odpadů. Donášková vzdálenost k těmto určeným místům by neměla přesáhnout 150 m. Mezi donáškový sběr můžeme zařadit i pytlový sběr, kdy občan odnáší pytel na určené místo (Voštová, 2009).
3.4.3 Podle organizace sběru Podle organizace sběru se systémy shromažďování a sběru dělí na:
Stacionární sběr: Pod tímto názvem je označován sběr odpadů, kdy jsou separované složky odpadů odkládány na určené místo se sběrnými nádobami. Za stacionární sběr můžeme pokládat donáškové i odvozné systémy sběru, kromě pytlového sběru a sběru „dům od domu“.
Mobilní sběr: Při tomto způsobu shromažďování a sběru jsou přistaveny dopravní prostředky určené pro sběr a svoz jednotlivých složek odpadu. Mezi tuto skupinu sběru odpadu patří pytlový sběr s odvozem od domu, sběr „dům od 19
domu“ a odvoz odpadu na vyžádání (např. odvoz stavební sutě uložené v přistaveném kontejneru) (Voštová, 2009).
NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM
3.5
Nakládání s komunálním odpadem prošlo do současné doby různými stádii, z nichž nejstarším je skládkování, které se využívává i v současnosti. Dalšími metodami jsou materiálové (recyklace) a energetické využití (spalování) (Kuraš, 2014). 3.5.1 Skládkování Skládka odpadů je stavební objekt, jenž je technologicky vybavený tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování podzemních a povrchových vod, půd, horninového prostředí, ovzduší odpady v něm trvale uloženými. Negativnímu ovlivnění je zabráněno po dobu životnosti zařízení, tak i po ukončení příjmu odpadu při uzavření skládky (Chudárek, 2013). Podle směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadů, se skládkou rozumí místo, které je určené pro odstraňování odpadů povrchovým nebo podpovrchovým uložením odpadu. Pod pojmem skládka se rozumí:
vlastní skládky – jsou to skládky, ve kterých jsou odstraňovány odpady původcem v místě jejich vzniku,
dočasné skládky - jsou to skládky, ve kterých jsou odpady ukládány po dobu delší než jeden rok. Tyto skládky jsou užívány k dočasnému skladování odpadů.
Výjimku tvoří zařízení určené pro uložení odpadu k jejich přípravě k převozu s cílem využití, úpravy nebo odstranění na jiném místě, dále skladování odpadů před využitím nebo úpravou po dobu kratší než tři roky nebo před odstraněním po dobu kratší než jeden rok (Směrnice Rady 1999/31/ES). V této směrnici je také stanovena strategie pro členské státy Evropské unie v rámci omezování biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. Strategie by měla zajistit snížení ukládaného biologicky rozložitelného odpadu na 35 % z celkového počtu vyprodukovaného v roce 1995 nejpozději do roku 2020. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny také mezi cíle, kdy bylo do roku 2013 stanoveno snížení ukládání biologicky rozložitelných odpadů na 75 % produkci biologicky rozložitelných odpadů 20
v roce 1995 a do roku 2018 snížení ukládaného biologicky rozložitelného odpadu o 50 % (Směrnice Rady 1999/31/ES). Provoz skládky je rozdělen do 3 fází:
první fáze provozu skládky – jedná se o provoz zařízení k odstraňování odpadů jejich uložením pod nebo na úrovni terénu,
druhá fáze provozu skládky – jedná se o provoz zařízení k odstraňování odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky,
třetí fáze provozu skládky – jedná se o provoz zařízení, které není určeno pro nakládání s odpady, ale za účelem obstarání následné péče o skládku po jejím uzavření (Zákon č. 185/2001 Sb.).
Skládky se podle kategorie ukládaného odpadu dělí do 3 skupin skládek:
Skupina S-inertní odpad – tato skupina skládek je určena pro ukládání inertního odpadu. Skládky spadající do této skupiny se označují S-IO.
Skupina S-ostatní odpad – tato skupina skládek je určená pro ukládání odpadu kategorie ostatní. Skládky spadající do této skupiny se označují S-OO. Tato skupina se dále dělí do dvou podskupin: o S-OO1 – patří sem skládky nebo jejich části, které jsou určené pro uložení odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů z azbestu, o S-OO3 – patří sem skládky nebo jejich části, které jsou určené pro uložení odpadů kategorie ostatní odpad s vysokým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, dále odpady, které nejdou hodnotit na základě jejich vodného výluhu, odpady z azbestu. Na tyto skládky jsou umisťovány směsné komunální odpady. Je zakázáno na ně ukládat odpady na bázi sádry,
Skupina S-nebezpečný odpad – tato skupina skládek je určená pro ukládání odpadu kategorie nebezpečný odpad. Skládky spadající do této skupiny se označují S-NO (Chudárek, 2013).
21
3.5.2 Materiálové využití Materiálové využití (recyklace) je znovuvyužití nebo znovuzavedení do cyklu, vrácení odpadu do procesu, při kterém odpad vznikl. Ze systémového hlediska to znamená materiálové nebo energetické využití odpadů v původní nebo změněné formě bez ohledu na vznik odpadů a jejich využití (Kuraš, 2014). Recyklace odpadu je opětovné využívání výrobních a spotřebních odpadů, látek a energií jako zdroje druhotných surovin v původní nebo změněné formě bez ohledu na vznik a využití (Božek, 2003). Druhotnou surovinou se rozumí materiály, jež mohou být bezprostředně využívány ve výrobním procesu, to znamená, že bez další úpravy jsou určeny k dalšímu materiálovému využití. Druhotné suroviny jsou upravovány tříděním, lisováním a drcením v provozu svozové společnosti. V České republice patří mezi základní typy druhotných surovin papír a lepenka, plasty, kovy a sklo (Chudárek, 2013). Papír Evropský seznam tříd sběrového papíru a lepenky udává všeobecný popis jednotlivých tříd a popisuje, co mohou jednotlivé třídy obsahovat. Podle Evropského seznamu tříd sběrového papíru a lepenky se dělí do 5 skupin a 63 druhů. Mezi skupiny patří:
1. skupina - běžná kvalita,
2. skupina – střední kvalita,
3. skupina – vysoká kvalita,
4. skupina – sulfátové druhy,
5. skupina – speciální druhy. (Evropský seznam tříd sběrového papíru a lepenky, 1999)
V praxi se papír rozděluje do 3 základních skupin:
Smíšený papír – jedná se především o směs různých druhů papírů a lepenky, které obsahují maximálně 40 % novin a časopisů. Tato skupina se značí 1.02.
22
Lepenka – skládá se především z použitých obalů, archů a přířezů z vlnité lepenky. Minimálně 70 % vlnité lepenky musí obsahovat materiál vytříděný k dalšímu zpracování a prodeji, dále může obsahovat i hladkou lepenku a balicí papír. Skupina se značí 1.04 nebo 1.05.
Deiking – je to tříděný grafický papír z domácností (např. noviny, časopisy, reklamní letáky). Skupina se značí 1.11 (Chudárek, 2013).
Plasty Tyto materiály lze použít jako náhradu za primární plasty ve výrobě. Materiál může být získán vytříděním odpadních plastů, při výrobě, kdy vzniká jako vedlejší produkt, nebo sběrem plastového odpadu v obcích a městech pomocí žlutých sběrných kontejnerů. Mezi skupiny druhotně využitelných plastů patří:
PET (polyethylentereftalát) – dále se dotřiďuje na PET lahve čiré, modré, zelené a mix. Mají omezený cyklus recyklace, odhaduje se maximálně 6 cyklů. Po překročení materiál ztrácí své vlastnosti a kvalitu.
ABS (akrylonitrilbutadienstyren),
HDPE (polyethylen s vysokou hustotou),
EPS (polystyren),
LDPE (polyethylen s nízkou hustotou hustotou),
PP (polypropylen) (Chudárek, 2013).
Kovy Míra recyklace u kovových komodit dosahuje až 100 % materiálové recyklace suroviny. V praxi se kovové komodity nejčastěji dělí na:
železné kovy – ocel, litina a magnetická nerez,
neželezné kovy – měď, hliník, nemagnetická nerez, mosaz a bronz (Chudárek, 2013).
23
Sklo Sklo patří mezi materiál, který je dobře separovatelný odděleným sběrem ve výrobních nebo průmyslových provozech a také sběrem od občanů pomocí sběrných stanovišť. Nejčastěji je skleněný odpad v obcích tříděn na:
obalové sklo čiré,
obalové sklo směsné (barevné),
tabulové sklo čiré,
tabulové sklo směsné (barevné),
autosklo (Chudárek, 2013).
3.5.3 Energetické využití Snížení objemu a hmotnosti odpadů je dosaženo pomocí využití více než 80 % energetického obsahu odpadu v podobě tepla a elektrické energie v zařízení pro energetické využití odpadů. Energetické využití odpadů lze rozdělit podle druhu použité technologie na:
přímé spalování ve spalovnách komunálních odpadů směsných komunálních odpadů nebo neupravených komunálních odpadů,
spoluspalování v cementárnách alternativních paliv a vybraných druhů odpadů (např. pneumatiky),
spoluspalování v klasických energetických zdrojích vytříděných a upravených odpadů především mechanicko-biologickými úpravami odpadů,
spoluspalování ve vysokých pecích,
pyrolýza a zplyňování,
anaerobní digesce za účelem výroby bioplynu,
využití skládkového plynu (Benešová, 2011).
Spalování odpadů patří mezi možné způsoby odstranění odpadů pomocí řízené termické destrukce při vysokých teplotách a definovaných podmínek v zařízení k tomu určených. Obvykle dochází k produkci tepelné nebo elektrické energie. Spalování je 24
vhodné pro všechny druhy odpadů, kromě výbušnin a radioaktivních odpadů (Chudárek, 2013). Předností tepelného zneškodnění odpadů jsou především největší redukce objemu odpadu, optimální využití energie na výrobu tepelné nebo elektrické energie a odebírání škodlivin z ekologického oběhu a možnost několikastupňového čištění spalin. Spalovny dělíme podle probíhajících procesů během spalování na:
Klasické zařízení – jedná se o zařízení s roštovými a rotačními ohništi. Spalování probíhá za přebytku vzduchu.
Pyrolytické zařízení – jedná se o odplyňování nebo zplyňování za nedostatku vzduchu. Touto technologií dochází k odstraňování odpadů i nebezpečných, ale i k získávání některých surovin. Mezi získávané suroviny patří topný olej a plyn, kovy a saze (Kizlink, 2014).
Provoz zařízení pro spalování odpadů je v dnešní době důkladně a důsledně sledován a monitorován z důvodu zajištění co největší bezpečnosti provozu a minimalizace negativních vlivů pro okolí. Pro používané technologie jsou stanoveny přísné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látek (Chudárek, 2013). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/EC o spalování odpadu, stanovuje cíle předcházení negativním účinkům spalování a spoluspalování odpadu na životní prostředí nebo tyto účinky podle možnosti omezit, především znečišťování ovzduší, půdy, povrchových a podzemních vod a s tím vznikající ohrožení lidského života. Tohoto cíle by mělo být dosaženo pomocí přísnějších podmínek pro provoz a technickými požadavky, které jsou dány prostřednictvím limitních hodnot emisí pro zařízení (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/EC). 3.5.4 Biologické zpracování odpadů V praxi se biologické zpracování odpadů používá pro některé druhy odpadů. Hlavním důvodem jsou ekonomické náklady procesu, proveditelnost na velkém měřítku a citlivost procesů na změny složení vstupních materiálů. Biologické zpracování odpadů lze rozdělit na dva způsoby aerobní zpracování za vzniku kompostu (kompostování) a anaerobní zpracování za vzniku bioplynu a nerozložitelného fermentovaného zbytku (digestátu) (Kuraš, 2014). 25
Kompostování Kompostování znamená aerobní přeměnu biologicky rozložitelného materiálu při využití přirozeného aerobního biologického rozkladného procesu. Při tomto procesu dochází k hydrolýze bílkovin, škrobů, celulózy a sacharidů. Produkty hydrolýzy (aminokyseliny, monosacharidy a alifatické alkoholy) se za vzniku tepla částečně přeměňují na organické kyseliny a oxid uhličitý. V průběhu kompostování musí být zabezpečeny optimální podmínky pro činnost organismů s vysokými nároky na kyslík. Provedení technologie může být uzavřené (reaktory), zastřešené nebo otevřené. Způsoby kompostování se člení podle organizační úrovně do 3 skupin:
Domácí kompostování – jedná se o jednoduchý proces zpracování biologicky rozložitelné hmoty z produkce domácnosti a ze zahrad. Domácí kompostování je prováděno pomocí využití různých typů kompostérů nebo volně na hromadě.
Komunitní kompostování – uplatňuje se pro větší zájmovou oblast, např. území obce. Velikost potřebné plochy pro kompostování je dána především velikostí zájmové oblasti a intenzitou třídění kompostovací hmoty.
Průmyslové kompostování – jedná se o centrální způsob zpracování bioodpadu, kdy provozovatelem tohoto zařízení může být podnikatelský subjekt, který je zároveň oprávněn k převzetí odpadu do svého vlastnictví, nebo obec.
Výstupem z kompostování může být organické hnojivo (kompost), rekultivační substrát nebo kompost, palivo z biomasy, mulčovací štěpka a kůrová drť (Chudárek, 2013).
26
4 MATERIÁL A METODIKA Materiál pro vypracování této práce byl získán prostudováním příslušných právních norem, obecně závazných vyhlášek zabývajících se odpady, článků uveřejněných v obecním zpravodaji týkajících se dané problematiky a obecních dokumentů a záznamů. Důležitými zdroji informací byly řízené rozhovory s vedením obcí, ekonomickými pracovníky obecních úřadů a pracovníky obecních úřadů, kteří mají na starosti odpadové hospodářství obce.
4.1
CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÝCH OBCÍ V kapitolách 4.1.1 a 4.1.2 jsou stručně popsány zájmové obce Horní Moštěnice
a Přestavlky. 4.1.1 Obec Horní Moštěnice Horní Moštěnice leží v bezprostřední blízkosti města Přerova, na jih od tohoto bývalého okresního města na silnici, spojující město Přerov s městy Hulínem a Otrokovicemi. Leží na trase II. železničního koridoru spojující město Přerov s Břeclaví (Obec Horní Moštěnice, 2016). Poloha obce Horní Moštěnice je zobrazena na Obr. 1. Obcí protéká řeka Moštěnka, nachází se zde rybník s rozlohou 0,6 ha. Obec se nachází v nadmořské výšce 216 m, v katastru o velikosti 982 ha. Horní Moštěnice spadá do teplé klimatické oblasti T2. Území obce je z 85,5 % tvořeno zemědělskou půdou, 2,6 % zastavěnou plochou, 1,1 % vodními plochami, 0,3 % lesy a 10,4 % ostatní plochou (Elektronický digitální povodňový portál, 2010 - 2016).
27
Obr. 1: Poloha obce Horní Moštěnice, Zdroj: http://mapy.cz/zakladni?x=17.4598704&y=49.4263384&z=12&source=muni&id=99
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, obec tehdy náležela k arcidiakonátu přerovskému. Během třicetileté války se zde odehrávala bitva mezi císařskými a švédskými vojsky. Tato bitva byla pro obec zničující a také podle ní bylo pojmenováno blízké návrší Švédské šance. Jméno obce bylo odvozeno od tzv. moštění, to je otepí proutí, které se používaly k vyztužení bahnitého brodu přes řeku. Horní souvisí s umístěním centra vesnice v minulosti na svahu Švédských šancí (Špalková, 2006). V obci žije k 1. 1. 2015 celkem 1640 obyvatel, kteří žijí v 680 domech. V následující Tab. 1 je zobrazen vývoj obyvatelstva v jednotlivých letech, podle údajů Českého statistického úřadu. Tab. 1: Vývoj obyvatelstva obce
Rok Stav k 1.1.
1981 1581
1986 1510
1991 1552
1996 1550
2001 1559
2006 1591
2011 1630
2015 1640
Zdroj: Vlastní tvorba na základě údajů získaných z Matriky obce Horní Moštěnice
28
Mezi sociální vybavení obce patří Základní a Mateřská škola pro žáky 1. – 9. ročníku, zdravotní středisko pro děti a dorost a pro dospělé, zubní ordinace, zvěrolékař, pošta, kino, knihovna, 3 obchody s potravinami, několik restauračních zařízení a další drobní živnostníci. Na katastrálním území obce se nachází tři prameny minerálních vod, z nichž dva jsou oficiální. Nejznámějším pramenem je Hanácká kyselka, který se zde v areálu společnosti Hanácká kyselka s.r.o. stáčí. 4.1.2 Obec Přestavlky Obec Přestavlky leží 8 km od bývalého okresního města Přerova a 3 km od obce Horní Moštěnice. Obec se nachází v nadmořské výšce 213 m až 300 m. Rozléhá se na území o celkové katastrální ploše 365 ha. Přestavlky a okolí obce se řadí do teplé klimatické oblasti T2 s teplým podnebím a dostatečně vydatnými srážkami. Na Obr. 2 je zobrazena poloha obce Přestavlky (Obec Přestavlky, 2016). V obci se nachází rybník o rozloze 200 m2 s vysazenou rybí osádkou (kapr obecný, štika obecná, amur bílý) a Přestavlcký les s rozlohou 122 ha (Obec Přestavlky, 2002).
Obr. 2: Poloha obce Přestavlky, Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=17.4768756&y=49.4188114&z=13
29
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264, kdy přerovský purkrabí věnoval vizovickému klášteru polovinu Přestavlk. Druhou polovinu vlastnili vladykové rodu z Přestavlk (Obec Přestavlky, 2002). V obci je přihlášených 269 obyvatel k 1. 1. 2015 podle údajů Českého statistického úřadu (Obec Přestavlky, 2016).
METODIKA ZÍSKÁVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ DAT
4.2
V následující podkapitole je uvedeno získávání potřebných ekonomických a ekologických dat pro obě zájmové obce. Je zde popsáno vyhodnocení získaných dat. Metodika získávání ekonomických dat Ekonomická data byla získána prostudováním účetních záznamů daných obcí. K dosažení přesnějších ekonomických informací o nakládání s odpady byly důležitým zdrojem Dotazníky o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr vypracovávané pro EKO - KOM, ve kterých obec uvádí své náklady a příjmy v dané oblasti. Metodika získávání ekologických dat Jednotlivé ekologické údaje byly získány prostudováním hlášení o odpadech za jednotlivé roky daného období. Tyto hlášení obce podávají k příslušnému obecnímu úřadu z rozšířenou působností, v obou případech je tímto město Přerov. Dalším zdrojem informací o produkci odpadů byly Výkazy o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí za jednotlivé čtvrtletí, podle kterých jsou stanovovány odměny za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů pro obce. Metodika vyhodnocení dat Jednotlivé hodnoty byly zpracovány pro každou obec zvlášť. Zpracováním poskytnutých dat byly zjištěny celkové produkce odpadů a jednotlivých složek v obcích, náklady na sběr těchto odpadů a příjmy, které obce získávají vybíráním poplatku za komunální odpad od obyvatel a odměny od EKO - KOMU. Porovnáním ekonomických dat byly stanoveny rozdíly mezi příjmy a výdaji v jednotlivých letech daného období. 30
Aby bylo možné stanovené produkce odpadů, ekonomické náklady a příjmy jednotlivých obcí porovnávat, musely být tyto hodnoty převedeny na množství odpovídající jednomu obyvateli. Převod je z důvodu, že každá obec má jiný počet obyvatel a tak by se porovnáváním nedošlo k žádným přijatelným závěrům.
31
5 VÝSLEDKY A DISKUSE V následující kapitole je podrobně popsán systém nakládání s odpady v obci Horní Moštěnice a také je popsán systém nakládání s odpady před rokem 2011, kdy nebyl kladen důraz na třídění jednotlivých složek odpadů. Jsou zde uvedeny produkce jednotlivých odpadů v letech 2010 – 2015 a ekonomické výdaje a zisky spojené s nakládáním s odpady v obci. Dále je zde popsán systém nakládání s odpady v obci Přestavlky, jejich produkce v daném období a ekonomické výdaje a zisky spojené s nakládáním s odpady v obci. V závěru kapitoly jsou jednotlivé zjištěné data porovnány mezi sebou a uvedeny doporučení pro každou obec.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ PŘED ROKEM 2011
5.1
Do ledna 2012 se nakládání s odpady řídilo podle obecně závazné vyhlášky č. 01/2011, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Horní Moštěnice. Podle této obecně závazné vyhlášky byl komunální odpad tříděn do těchto podskupin:
biologicky rozložitelný odpad,
nebezpečný odpad,
papírový odpad,
plast, včetně PET lahví,
objemný odpad,
směsný komunální odpad,
skleněný odpad (Obecně závazná vyhláška č. 01/2011).
Biologicky rozložitelný odpad byl shromažďován na zvoleném pozemku v obci, kde byl následně za přítomnosti místního sdružení Sboru dobrovolných hasičů spalován. S nárůstem množství tohoto druhu odpadu, docházelo ke zvyšování znečištění ovzduší exhalacemi z pálení a také ke zvyšování náročnosti tohoto úkonu. Nebezpečné složky komunálního odpadu byly sváženy dvakrát ročně. Kdy v každém termínu byly sbírány jiné složky nebezpečného odpadu. V květnovém 32
termínu byla řešena likvidace např. znečištěné prázdné obaly, chemikálie, baterie, zářivky a výbojky, barvy, ředidla. V říjnovém svozu byla řešena likvidace např. pneumatik, staré televizní přijímače, chladničky, elektrotechnické přístroje atd. Sběr drobného elektrozařízení byl prováděn pomocí E-boxu, do kterého se odkládalo elektrozařízení z domácností a kanceláří, např. telefony, kalkulačky. E-box byl vybaven speciálním zásobníkem pro ukládání použitých baterií. Svoz tohoto drobného elektrozařízení z E-boxu byl zajištěn firmou ASEKOL a svoz nebezpečného odpadu byl prováděn firmou BIOPAS, spol. s.r.o. Pro shromažďování papírového, skleněného a plastového odpadu od občanů byly určené sběrné nádoby rozmístěné na dvou sběrných místech v obci. V obci byly celkem 4 kusy sběrných nádob na papír, 4 kusy sběrných nádob na sklo, 2 kusy sběrných nádob na plast a 5 kusů sběrných nádob na PET lahve. Jednotlivé sběrné nádoby byly vyváženy v různých intervalech podle druhu shromažďovaného odpadu a podle potřeby. Svoz tohoto odpadu byl zajišťován městskou firmou Technické služby města Přerova, s.r.o. Sběr a svoz objemného odpadu byl zajišťován v průběhu celého roku. Občané mohli svůj objemný odpad ukládat do dvou velkoobjemových nádob umístěných u budovy obecního úřadu, jeho svoz byl podle potřeby zajišťován firmou SITA CZ a.s. Valašské Meziříčí.
NOVÝ SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
5.2
Odpadové hospodářství obce Horní Moštěnice se řídí na základě Obecně závazné vyhlášky č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Horní Moštěnice, kterou se ruší Obecně závazná vyhláška č. 03/2011. Podle platné obecní vyhlášky je komunální odpad tříděn na složky:
biologicky rozložitelný odpad (odpad ze zahrad a zeleně),
elektroodpad (vyřazené elektrické a elektronické zařízení),
kovový odpad,
nebezpečné odpady, 33
objemný odpad,
papír,
plasty, včetně PET lahví,
sklo,
směsný komunální odpad (zbytkový odpad)
textil.
Pro nakládání s komunálním odpadem k jeho shromažďování a třídění jsou určeny sběrné nádoby, které jsou rozmístěny po obci. Na Obr. 3 je vyobrazeno sběrné místo odpadu u dolní zastávky v obci. Tyto místa jsou:
centrální sběrné místo odpadů,
sběrné místo u dolní zastávky autobusu,
sběrné místo u kapličky,
sběrné místo u horních bytových domů,
sběrné místo u obecního úřadu,
sběrné místo v dolní části ulice Čechova,
sběrné místo v areálu ZŠ a MŠ (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015).
Obr. 3: Sběrné místo odpadu u dolní zastávky v obci Horní Moštěnice, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
Zavedení a dodržování systému na třídění odpadu má kladný vliv i na tvoření černých skládek na území obce. Obec za roky 2014 a 2015 nemusela žádnou takovou to
34
skládku na svém katastrálním území řešit a tím nedocházelo ke zvyšování ekonomických nákladů spojených s odpady. 5.2.1 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Rostlinné zbytky vzniklé při údržbě zeleně, parků a zahrad na území obce jsou v rámci komunitního kompostování zpracovávány přednostně v centrálním sběrném místě odpadů. Ostatní biologicky rozložitelný materiál (tráva, listí, piliny, větve do průměru 15 cm, dřevěné kůly, kartonový papír bez potisků a další) je zpracováván strojním zařízením ke kompostováním, které je zobrazeno na Obr. 4 (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). Toto mobilní strojní zařízení určené ke kompostování bylo zakoupeno v roce 2011, kdy obec obdržela na nákup tohoto zařízení dotaci od Státního fondu Životního prostředí.
Obr. 4: Mobilní strojní zařízení, Zdroj: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomoucky-kraj/prerov/121221477-obcane-horni-mostenice-budou-platit-mene-za-odpad-trideni-se-jim-vyplatilo.html
Pro odevzdání biologického odpadu ze zahrad je v průběhu vegetačního období po obci rozmístěno na víkend osm velkoobjemových kontejnerů, do kterých mohou občané biologický materiál ze zahrad ukládat. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) je prováděn sběr zeleně přímo od domů a zahrad po celé obci (Moštěnský zpravodaj, 2015). O konání sběru jsou občané obce informování pomocí informačních letáků a na webových stránkách obce. Obr. 5 zobrazuje uložení zeleně při jeho sběru od domů občanů.
35
Obr. 5: Sběr zeleně přímo od domů, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
Obec díky dotačnímu programu: Operační program Životní prostředí, Výzva 52, Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží v rámci Dobrovolného svazku obcí mikroregionu Moštěnka získala v roce 2014 dotaci na nákup 220 kusů kompostovacích nádob pro jednotlivé domácnosti. Jedná se o plastové kontejnery s objemem 900 l, které jsou snadno rozložitelné. Občané, kteří měli o kompostér zájem, podepsali smlouvu o výpůjčce na dobu 5 let a zaplatili vratnou zálohu ve výši 200 Kč. Tato záloha jim bude po 5-ti letech vrácena a kompostér přejde do jejich vlastnictví (Moštěnský zpravodaj, 2015). Domovní kompostovací nádoba je zobrazena na Obr. 6.
Obr. 6: Domovní kompostovací nádoba, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
36
5.2.2 Nakládání s elektroodpadem Elektroodpad mohou občané odevzdávat v centrálním sběrném místě, kde byl pro tento odpad zřízen E-domek. V obci jsou také rozmístěny dva kontejnery na drobné elektroodpady znázorněny na Obr. 7 (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). Sběr elektroodpadu probíhá v obci Horní Moštěnice ve spolupráci s ELEKTROWIN a.s. Výhodami spolupráce jsou:
Úspora nákladů na shromažďování a nakládání s elektroodpadem;
Snížení množství vyprodukovaných komunálních odpadů;
Snížení donáškové vzdálenosti pro občany;
Odvoz spotřebičů do 7 pracovních dnů do objednání zdarma;
Bezplatné ekologické zpracování a recyklace elektrozařízení;
Bezplatné
dodání
sběrných
prostředků
a
informačních
materiálů
(ELEKTROWIN, 2016). Možnost ekologicky třídit elektroodpad je v obci od roku 2011. V roce 2013 bylo odevzdáno 118 televizorů, 48 monitorů a 864 kg drobného elektrozařízení (Moštěnský zpravodaj, 2014).
Obr. 7: Sběrná nádoba pro drobné elektroodpady, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
37
5.2.3 Nakládání s kovovým odpadem Kovový odpad mohou občané odevzdávat v centrálním sběrném místě během stanovené otevírací doby. Každý rok v říjnu probíhá sběr kovového odpadu od všech domů pracovníky obecního úřadu (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). 5.2.4 Nakládání s nebezpečným odpadem Nakládání s nebezpečným odpadem je zajištěno ve spolupráci s oprávněnou osobou zajišťující sběr a svoz těchto odpadů. Tyto svozy jsou realizovány dvakrát ročně v předem stanovených termínech, kde jsou odebírány všechny složky nebezpečného odpadu a následně jsou předávány firmě BIOPAS (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). 5.2.5 Nakládání s objemným odpadem Občané mohou objemný odpad odevzdávat v centrálním sběrném místě, kde je tento odpad ukládán do velkoobjemového kontejneru (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). Tento odpad je po naplnění velkoobjemového kontejneru předáván firmě Technické služby města Přerova, s.r.o. 5.2.6 Nakládání s papírovým odpadem Pro odevzdání papírového odpadu jsou po obci rozmístěny kontejnery na jejich sběr zobrazeny na Obr. 8. Tyto kontejnery jsou na šesti sběrných místech a v centrálním sběrném místě odpadů (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). V místní základní škole probíhá dvakrát ročně sběr starého papíru.
Obr. 8: Sběrná nádoba pro papírové odpady, Zdroj: Bc. Kamila Vašková 38
5.2.7 Nakládání s plastovým odpadem Plastový odpad mohou občané odevzdat do žlutých kontejnerů rozmístěných na sběrných místech v obci zobrazených na Obr. 9 nebo v centrálním sběrném místě odpadů (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015).
Obr. 9: Sběrná nádoba pro plastový odpad, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
Domovní plastový odpad je od roku 2013 odebírán v pravidelném 14 - ti denním cyklu ve žlutých zatahovacích pytlích. Tyto pytle jsou sbírány od domů pracovníky obecního úřadu. Za každý odebraný pytel domácnost dostane nový plastový pytel (Moštěnský zpravodaj 2013). Takto odebraný plastový domovní odpad je předáván k recyklaci firmě Technické služby města Přerov, s.r.o. Na Obr. 10 jsou zobrazeny pytle s domovním plastovým odpadem odebrané od občanů.
Obr. 10: Pytlový sběr domovního plastového odpadu, Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/galerie/v-hornimostenici-to-s-odpady-umi.html?mm=4908413
39
5.2.8 Nakládání se skleněným odpadem Skleněný odpad občané mohou odevzdat do zelených kontejnerů umístěných na všech sběrných místech a centrálním sběrném místě odpadů (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). Obr. 11 zobrazuje sběrnou nádobu pro skleněný odpad.
Obr. 11: Sběrná nádoba na skleněný odpad, Zdroj: Bc. Kamila Vašková
5.2.9 Nakládání se směsným komunálním odpadem Směsný komunální odpad (zbytkový odpad) občané odkládají do sběrných domovních nádob, které jsou pravidelně vyváženy dvakrát měsíčně ve 14 - ti denním intervalu svozovou firmou Technické služby města Přerov, s.r.o. Pro drobný komunální odpad jsou v obci umístěny odpadkové koše na veřejných místech (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). 5.2.10 Nakládání s textilním odpadem Pro odevzdání textilního odpadu slouží bílé sběrné nádoby, které jsou rozmístěny ve sběrných místech na území obce (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015). Sběrná nádoba sloužící pro odevzdání textilního odpadu je vyobrazena na Obr. 12.
40
Obr. 12: Sběrná nádoba na textilní odpad Zdroj: Bc. Kamila Vašková
5.3
VÝVOJ PRODUKCE ODPADŮ Zavedením nového sběru jednotlivých složek odpadů došlo ke snížení některých
druhů odpadů. Na následujících grafech jsou zobrazeny produkce jednotlivých složek odpadů v období 2010 – 2015. Celková produkce odpadů v obci za dané období vzrostla, toto zvýšení je způsobeno především sběrem biologicky rozložitelného odpadu. Zavedením nového systému sběru druhotných surovin došlo ke snížení objemu směsného komunálního odpadu, který je občany obce produkován a ukládán do sběrných domovních nádob a následně odvážen firmou Technické služby města Přerova, s.r.o. Na Obr. 13 je patrné snížení produkce mezi jednotlivými roky, kdy rozdíl mezi rokem 2010 a 2015 je 216 tun tohoto odpadu. Toto snížení vedlo k úspoře 671 577 Kč.
41
Obr. 13: Produkce směsného komunálního odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od Obecního úřadu Horní Moštěnice
Snížení produkce směsného komunálního odpadu bylo dosaženo i díky oddělenému sběru biologicky rozložitelných odpadů od obyvatel. Odebraný biologicky rozložitelný odpad je zpracováván v rámci komunitního kompostování v centrálním sběrném místě odpadů obce. Zpracování biologicky rozložitelného odpadu je nabízeno i ostatním subjektům za poplatek 150 Kč za tunu tohoto odpadu.Vzniklý produkt kompostování je zadarmo poskytován občanům obce. Na Obr. 14 je vidět nárůst biologicky rozložitelného odpadu v jednotlivých letech. V roce 2010 nebyl tento odpad odebírán, proto je hodnota v tomto roce nulová.
Obr. 14: Produkce biologicky rozložitelného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice 42
Ke snížení produkce směsného komunálního odpadu přispěl i důkladnější sběr tříděného odpadu. K tomuto přispělo zvýšení počtu stanovišť sběrných nádob v obci a otevření centrálního sběrného místa odpadů. Odebírání domovního plastového odpadu přímo od domů obyvatel obce, přispělo také k snížení produkce SKO. Na následujícím Obr. 15 je zobrazena produkce tříděného odpadu, ve kterém jsou zahrnuty papírové, skleněné a plastové odpady. Produkce tříděného odpadu se v jednotlivých letech zvyšuje. V roce 2010 byla produkce tohoto odpadu jen 57,4 tun, na jednoho občana je to 35,2 kg tříděného odpadu za rok. V loňském roce byla celková produkce 110,1 tun a na jednoho občana to je již 67,1 kg tříděného odpadu za rok.
Obr. 15: Produkce tříděného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice
V Obr. 16 je znázorněno odevzdané množství nebezpečného odpadu. V roce 2010 je mezi tento druh odpadu započteno i elektrozařízení a použité baterie a akumulátory. Tyto složky odpadu byly jednotlivě odebírány až od roku 2011.
43
Obr. 16: Produkce nebezpečného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice
Na Obr. 17 je zobrazena produkce objemného odpadu v daném období. V roce 2014 probíhala v obci rekonstrukce zdravotního střediska a dalších budov, tyto činnosti měli za následek zvýšení produkce objemného odpadu v daném roce.
Obr. 17: Produkce onjemného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice
V Tab. 2 je uvedaná celková produkce odpadů jednoho obyvatele za rok v kilogramech a produkce tříděného odpadu jednoho obyvatele za rok v kilogramech. V celkové produkci odpadů je započítán i biologicky rozložitelný odpad, jehož 44
množství se nejvíce zvýšilo, tím je dána dvojnásobná celková produkce odpadů mezi lety 2010 a 2015. Z Tab. 2 je patrný postupný nárust produkce tříděného odpadu na jednoho obyvatele. Podle údajů zvěřejňovaných společností EKO – KOM byla produkce tříděného odpadu jednoho obyvatele v roce 2014 40,5 kg. Ve stéjném roce byla tato produkce v obci Horní Moštěnice 70,65 kg na jednoho obyvatele. Tab. 2: Produkce odpadů jednoho obyvatele v letech 2010 – 2015
Období
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Tříděný odpad [kg∙obv-1]
35,0
53,6
54,1
56,9
70,6
67,1
Směsný komunální odpad [kg∙obv-1]
318,3
254,2
227,3
203,6
194,8
187,0
Celková produkce [kg∙obv-1]
395,5
379,6
654,3
660,5
702,9
932,3
Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice
5.4
EKONOMICKÉ NÁKLADY A PŘÍJMY OBCE V této kapitole jsou podrobněji uvedeny jednotlivé náklady a příjmy obce Horní
Moštěnice, které jsou spojené s odpadovým hospodářstvím. Podrobněji je rozepsán i vývoj výše poplatku za komunální odpad, který obec vybírá od fyzických a právnických osob. 5.4.1 Náklady obce v oblasti nakládání s odpady Zavedením důmyslnějšího sběru jednotlivých složek odpadů obec dosáhla snížení nákladů spojených s nakládáním s odpady. Největší snížení nákladů je spojené s poplatkem za odebraný směsný komunální odpad, kdy v roce 2015 obec uhradila o zhruba 671 000 Kč méně než v roce 2010. Celkové náklady na nakládání s odpady obec snížila o 413 141 Kč v daném období. V roce 2014 došlo k navýšení nákladů z důvodu snížení vybraných poplatků od právnických osob. V následující Tab. 3 jsou rozepsány jednotlivé náklady v daném období. Uvedené částky jsou včetně DPH.
45
Tab. 3: Náklady obce v letech 2010 – 2015
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Tříděný sběr využitelných odpadů [Kč]
31 347
43 989
46 828
39 931
145 001
129 437
Nebezpečné odpady - mobilní sběr [Kč]
61 449
32 871
34 529
58 489
74 548
79 989
Oddělený sběr objemného odpadu [Kč]
0
0
188 329
115 686
205 037
141 806
Směsný komunální odpad 1 102 483 [Kč]
819 622
502 086
492 774
483 837
430 906
Celkové náklady 1 195 279 [Kč]
896 482
779 988
718 980
908 423
782 138
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Horní Moštěnice
5.4.2 Příjmy obce v oblasti nakládání s odpady Mezi největší příjem obce spojeného s nakládáním s odpady patří výběr poplatků od občanů a právnických osob. Dalším významným příjmem jsou i odměny od EKO - KOMU. Odměny jsou složeny za zajištění míst zpětného odběru, za obsluhu míst zpětného odběru, za zajištění využití odpadů z obalů a bonusu efektivity. V roce 2014 došlo k odchodu právnických osob, tento odchod vedl ke snížení příjmu z poplatku za odpad od právnických osob. Od roku 2012 byly do příjmů zahrnuty i poplatky od ostatních obcí např. za sdílení sběrného místa, v dřívějších letech nebyly tyto poplatky vybírány. V roce 2015 byly příjmy od společnosti EKO - KOM vyšší o 158 000 Kč než v roce 2010. Tohoto zisku bylo dosaženo i důkladnějším tříděním odpadu občany obce. Tab. 4 zobrazuje jednotlivé příjmy obce v daném období.
46
Tab. 4: Příjmy obce v letech 2010 – 2015
2010
2011
2012
2013
2014
2015
644 513
809 352
735 416
716 032
583 561
591 592
48 000
37 348
95 484
141 519
13 495
167 618
87 734
171 646
169 104
206 016
260 823
245 788
Příjmy od kolektivních systémů [Kč]
850
6 214
12 777
15 902
18 048
80 210
Příjmy od ostatních obcí [Kč]
0
0
55 125
78 278
85 050
107 100
Rok Poplatky od fyz. osob [Kč] Poplatky od práv. osob [Kč] Zisk z prodeje druhotných surovin a od EKO – KOMU [Kč]
Celkové příjmy [Kč]
781 097 1 024 560 1 067 906 1 157 747 960 977 1 192 308
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Horní Moštěnice
Od roku 2006 obec ze svého rozpočtu musela doplácet na nakládání s odpady, v roce 2010 již tento doplatek činil 414 182 Kč. Tyto doplatky se v průběhu let obec snažila snížit zvýšením příjmů z poplatků za odpady od právnických a fyzických osob. I když dosáhla zvýšení příjmů, stále musela doplácet ze svého rozpočtu. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o zavedení současného sběru jednotlivých složek odpadů a jednotlivých opatření (zvýšení počtu sběrných stanovišť, zřízení centrálního sběrného místa odpadů). V následující Tab. 5 jsou uvedeny celkové zisky a výdaje obce v letech 2010 - 2015. V třetím řádku je uveden rozdíl příjmů a zisků obce, které jsou jen za nakládání s odpady v obci Horní Moštěnice. V tomto porovnání obec již v roce 2011 nemusela ze svého rozpočtu nic doplácet, ale naopak navyšovala své zisky. V roce 2013 byl zisk již více než 360 000 Kč. V roce 2014 došlo k poklesu zisku, jelikož došlo k přesunu právnických osob z obce. V předposledním řádku jsou uvedeny příjmy obce Horní Moštěnice od ostatních obcí za zpracování jejich biologicky rozložitelných odpadů prostřednictvím komunitního kompostování. Po přičtení těchto příjmů se obec dostává do zisku i v roce 2014. 47
Tab. 5: Příjmy a výdaje obce v letech 2010 – 2015
Rok Celkové příjmy Celkové náklady Rozdíl Příjmy od ostatních obcí Celkový rozdíl
2010 781 097 1 195 279 -414 182
2011 1 024 560 896 482 128 078
2012 1 012 781 779 988 232 793
2013 2014 2015 1 079 469 875 927 1 085 208 718 980 908 423 782 138 360 489 -32 496 303 070
0
0
55 125
78 278
85 050
107 100
-414 182
128 078
287 918
438 767
52 554
410 170
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Horní Moštěnice
5.4.3 Poplatek za komunální odpad Obec Horní Moštěnice má stanovený poplatek za komunální odpad obecně závaznou vyhláškou č. 2/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tuto obecně závaznou vyhlášku vydalo zastupitelstvo na základě § 14 odst. 2 Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s §10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatník je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt a fyzická osoba vlastnící stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. Má-li k takovéto stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. Výše poplatku je 400 Kč. Skládá se ze dvou částek, kdy:
částka 150 Kč za kalendářní rok a,
částka 250 Kč za kalendářní rok a je stanovena na základě skutečných nákladů obce za předchozí rok na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (Obecně závazná vyhláška č. 2/2015).
V Zákoně číslo 185/2001 Sb., o odpadech je stanovena maximální výše uvedené první částky. Maximální výše je 250 Kč za osobu (Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.). Od poplatku jsou osvobozeny osoby, které pobývají v zahraničí delší dobu než 6 měsíců v daném kalendářním roce a osoby hlášené k trvalému pobytu na adrese Obecního úřadu Horní Moštěnice. Obec také poskytuje studentům prezenčního studia,
48
kteří jsou ubytováni mimo místo svého pobytu, úlevu ve výši 50% roční sazby (Obecně závazná vyhláška č. 2/2015). V následující Tab. 6 je zobrazen postupný nárůst poplatku se zvyšujícími se náklady na odstranění odpadů a snížení těchto poplatků na částku, která se již 3 roky nemusela zvyšovat díky zvyšujícímu se třídění vzniklých odpadů přímo občany. Tab. 6: Poplatky fyzických a právnických osob za odpady za období 2010 – 2015
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Poplatek vybírán od fyzických osob [Kč]
450
500
500
500
400
400
Celkem vybráno od 644 513 809 352 735 416 716 032 583 561 591 592 fyzických osob [Kč] Poplatek vybírán od právnických osob 1 200 1 300 1 300 1 300 1 300 1 300 [Kč] Celkem vybráno od právnických osob 48 000 37 348 95 484 141 519 13 495 167 618 [Kč] Celkové příjmy z vybraných poplatků 692 513 846 700 830 900 857 551 597 056 759 210 [Kč] Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Horní Moštěnice
5.5
OCENĚNÍ ZA TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Obec získala za třídění odpadů, včetně elektroodpadů v roce 2014 dvě ocenění
v Olomouckém kraji. První ocenění bylo za celkové 10. místo v soutěži pro města a obce Olomouckého kraje ve třídění veškerých odpadů v kategorii – města a obce nad 500 obyvatel. Druhé ocenění bylo 1. místo v soutěži obcí Olomouckého kraje do 2000 obyvatel za třídění elektrozařízení. Obec obdržela certifikáty a také hlavní cenu, keramické sluchátko a šek na částku 10 000 Kč (Moštěnský zpravodaj, 2015). Na Obr. 18 jsou zobrazeny získané ceny.
49
Obr. 18: Získané ocenění za třídění odpadů, Zdroj: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomouckykraj/prerov/1212-28539-obec-horni-mostenice-ziskala-za-trideni-odpadu-nekolik-oceneni-i-financniodmenu.html
OBEC PŘESTAVLKY
5.6
Nakládání s odpady se v obci Přestavlky řídí Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Přestavlky. Komunální odpad se třídí na tyto složky:
biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu,
papír,
plasty včetně PET lahví,
sklo barevné a sklo bílé,
kovy,
nebezpečné odpady,
objemný odpad,
nápojové kartony,
směsný komunální odpad.
50
Jednotlivé složky tříděných odpadů jsou shromažďovány ve zvláštních sběrných nádobách umístěných na dvou místech v obci. Sběrné nádoby jsou barevně odlišeny podle druhu odkládaného odpadu a označeny příslušnými nápisy. Sběr a svoz nebezpečného odpadu je zajišťován alespoň dvakrát za rok odebíráním tohoto odpadu. Objemný odpad vzniklý na území obce je sbírán jednou ročně. Sběr a svoz těchto druhů odpadů je prováděn na předem vyhlášených přechodných stanovištích. Informace o sběru odpadů jsou vždy zveřejňovány dopředu na úřední desce obce, na internetové stránce obce a oznámením místním rozhlasem (Obecně závazná vyhláška č. 1/2015).
5.7
VÝVOJ PRODUKCE ODPADŮ V této kapitole jsou v jednotlivých grafech zaznamenány produkce směsného
komunálního, tříděného, nebezpečného, objemového a biologicky rozložitelného odpadu. Produkce směsného komunálního odpadu je v daném období rovnoměrná, nevznikaly žádné velké výkyvy mezi touto produkcí. Největší snížení produkce je zaznamenáno v roce 2015. Obr. 19 zobrazuje produkci směsného komunálního odpadu.
Obr. 19: Produkce směsného komunálního odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky 51
Biologicky rozložitelný odpad je v obci Přestavlky odebírán odděleně od roku 2011. Od roku 2012 obec využívá možnost odevzdávání biologicky rozložitelného odpadu v centrálním sběrném místě v Horní Moštěnici, kde je odpad zpracováván v rámci komunitního kompostování. Obec Přestavlky za zpracování odpadu platí poplatek 155 Kč za tunu odevzdaného biologicky rozložitelného odpadu. Vývoj produkce biologicky rozložitelného odpadu je znázorněn na Obr. 20.
Obr. 20: Produkce biologicky rozložitelného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky
Mez produkci tříděného odpadu jsou zahrnuty plastové, papírové, skleněné odpady a nápojové obaly. V letech 2010 a 2011 byla produkce papírového odpadu nulová. Celková produkce tříděného odpadu je v období 2010 – 2015 vyrovnaná a nejsou zaznamenány žádné velké výkyvy produkce. Na Obr. 21 je znázorněna produkce tříděného odpadu.
52
Obr. 21: Produkce tříděného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky
Na Obr. 22 je znázorněna produkce nebezpečného odpadu v obci Přestavlky v letech 2010 – 2015. V produkci nebezpečného odpadu nedochází k žádným velkým výkyvům mezi jednotlivými roky.
Obr. 22: Produkce nebezpečného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky
Na Obr. 23 je zobrazena produkce objemného odpadu v letech 2010 – 2015 v obci Přestavlky. Produkce tohoto odpadu je v jednotlivých letech vyrovnaná, kromě roku 2015, kdy došlo k navýšení produkce objemného odpadu.
53
Obr. 23: Produkce objemného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky
V následující Tab. 7 jsou uvedené produkce tříděného a směsného komunálního odpadu a celková produkce odpadů v letech 2010 – 2015. Jednotlivé celkové produkce jsou přepočítány na produkci jednoho obyvatele za rok. Podle údajů zvěřejňovaných společností EKO – KOM byla produkce tříděného odpadu jednoho obyvatele v roce 2014 40,5 kg. Ve stejném roce byla tato produkce v obci Přestavlky jen 26,7 kg, tím se obec dostává pod průměrnou produkci tříděného odpadu na jednoho obyvatele. Tab. 7: Produkce odpadů jednoho obyvatele za období 2010 – 2015
Období
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Tříděný odpad [ kg∙obv-1]
22,58
26,94
29,54
28,22
28,14
26,77
Směsný komunální odpad 218,36 235,88 [ kg∙obv-1]
218,11
239,04
204,08
173,00
447,83
442,83
438,82
381,70
Celková produkce [kg∙obv-1]
242,07 273,26
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Přestavlky
54
5.8
EKONOMICKÉ NÁKLADY A PŘÍJMY OBCE V této podkapitole jsou vyčísleny jednotlivé příjmy a náklady obce Přestavlky
v oblasti odpadového hospodářství. Dále je popsána obecně závazná vyhláška č. 3/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Uveden je i vývoj tohoto poplatku v daném období 2010 – 2015. 5.8.1 Náklady obce na nakládání s odpady Výdaje spojené s nakládáním s odpady v obci Přestavlky se každý rok zvyšují. Nejvyšší částku obec vynakládá na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu a tříděný sběr využitelných odpadů. Od roku 2012 obec využívá možnost odložení biologicky rozložitelného odpadu vzniklého na jejím území v obci Horní Moštěnice, kde je zpracováván v rámci komunitního kompostování. Biologicky rozložitelný odpad je odevzdáván za poplatek 155 Kč za tunu tohoto odpadu. Tab. 8: Celkové výdaje obce Přestavlky
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Tříděný sběr využitelných odpadů [Kč]
26 522
34 574
36 737
35 986
40 982
40 292
Nebezpečné odpady mobilní sběr [Kč]
9 998
11 715
11 087
11 538
13 391
7 473
Oddělený sběr objemného odpadu [Kč]
1 368
1 953
3 732
10 219
1 774
17 463
Směsný komunální odpad [Kč]
80 210
67 364
75 941
76 779
77 676
85 940
Oddělený sběr biologických odpadů [Kč]
0
0
5 670
7 560
8190
6 300
Celkové náklady [Kč]
118 098
115 606
133 167
142 082
142 013
157 468
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Přestavlky
55
5.8.2 Příjmy obce na nakládání s odpady Příjem obce spojený s nakládáním s odpady je tvořen výběrem poplatku za komunální odpad od obyvatel a ziskem odměn od EKO - KOMU. Největší příjem vzniká obci z výběru poplatku za komunální odpad od fyzických osob a od rekreantů. Příjem z poplatku se za jednotlivé roky zvyšuje, to je dáno zvyšováním tohoto poplatku. V následující Tab. 9 jsou uvedeny výše jednotlivých zisků v letech 2010 – 2015. Tab. 9: Celkové příjmy obce Přestavlky
Rok Poplatky od fyzických osob [Kč] Poplatky rekreantů [Kč] Zisk z prodeje druhotných surovin a od EKO-KOMU [Kč] Celkové příjmy [Kč]
2010
2011
2012
2013
2014
2015
89 880
91 290
96 901
115 200
114 229
117 604
7 560
7 560
6 840
8 100
8 100
8 100
22 391
25 678
26 609
27 297
25 948
27 429
119 831
124 528
130 350
150 597
148 277
153 133
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Přestavlky
V následující Tab. 10 jsou porovnány jednotlivé příjmy a výdaje spojené s odpadovým hospodářstvím obce Přestavlky. V jednolivých letech obec musela doplácet jen v letech 2012 a 2015, v ostatních letech se dostala do zisku. Ikdyž doplatek v roce 2015 nebyl vysoký obec přistoupila ke zvýšení poplatku za komunální odpad od fyzických osob a rekreantů na částku 500 Kč pro rok 2016. Doplatky i zisky v jednotlivých letech se pohybují v tisících korunách. Tab. 10: Porovnání příjmů a výdajů obce Přestavlky
Rok Celkové příjmy [Kč] Celkové náklady [Kč] Rozdíl [Kč]
2010
2011
2012
2013
2014
2015
119 831
124 528
130 350
150 597
148 277
153 133
118 098
115 606
133 167
142 082
142 013
157 468
1 733
8 922
-2 817
8 515
6 264
-4 335
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Přestavlky
56
5.8.3 Poplatek za komunální odpad V obci platí Obecně závazná vyhláška č. 3/2015, o místním poplatku za provoz systému
shromažďování,
sběru, přepravy,
třídění,
využívání
a odstraňování
komunálních odpadů. Vyhláška určuje, kdo je povinen platit tento poplatek, dále je určena sazba poplatku pro rok 2016 a také osvobození od poplatku. Od poplatku jsou osvobozeny fyzické osoby, které jsou umístěny v dětském domově, ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu, nezaopatřené děti umístěné v domově pro osoby se zdravotním postižením, osoby umístěné v domově pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením. Osvobozeni od uhrazení poplatku jsou i poplatníci, kteří po celý příslušný kalendářní rok pobývají mimo území České republiky, nebo ti, jenž jsou umístěni ve vyšetřovací vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody po celý příslušný kalendářní rok (Obecně závazná vyhláška 3/2015). Výše sazeb poplatků v jednotlivých letech je uvedena v následující Tab. 11. Je zde vyčíslen celkový příjem obce za tyto poplatky. V obci se nenachází žádné právnické osoby, poplatky jsou vybírány pouze od fyzických osob a od rekreantů, kteří zde pobývají. Tab. 11: Poplatky fyzických osob a rekreantů za odpady za období 2010 - 2015
Rok
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Poplatek vybírán od fyzických osob [Kč]
360
360
380
450
450
450
Celkem vybráno od fyzických osob [Kč]
89 880
91 290
96 901
Poplatek vybírán od rekreantů [Kč]
360
360
380
450
450
450
Celkem vybráno od rekreantů [Kč]
7 560
7 560
6 840
8 100
8 100
8 100
Celkové příjmy z vybraných poplatků [Kč]
97 440
98 850 103 741 123 300 122 329 125 704
115 200 114 229 117 604
Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů účetnictví Obecního úřadu Přestavlky
57
5.9
POROVNÁNÍ PRODUKCE ODPADŮ Jednotlivé produkce odpadů jsou přepočítány na produkci jednoho obyvatele za rok.
Na následujících Obr. 24 – 29 je zobrazena tato produkce pro směsný komunální odpad, tříděný odpad a produkce všech odpadů. Na Obr. 24 je zobrazena produkce tříděného odpadu na jednoho obyvatele dané obce. Z toho je patrné, že občané obce Horní Moštěnice produkují větší množství tříděného odpadu. Je to způsobeno menší donáškovou vzdáleností pro odložení odpadů do sběrných nádob, možností sběru domovního plastového odpadu pomocí pytlového sběru, motivací občanů snížením poplatku za komunální odpad a možností úlevy pro studenty prezenčního studia mimo své trvalé bydliště a také ekologickou výchovou obyvatel, kdy jsou různými informačními letáky a články v obecním zpravodaji upozorňovány jaký odpad a kam mohou odkládat.
Obr. 24: Porovnání průměrné produkce tříděného odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
Na následujícím Obr. 25 je znázorněna zvlášť produkce plastového odpadu. V obci Horní Moštěnice produkce plastového odpadu obyvatele v jednotlivých letech stoupá. Se zavedením pytlového sběru domovního plastového odpadu je tento nárůst vyšší skoro o 5 kg na jednoho obyvatele mezi roky 2012 a 2013. Produkce plastového odpadu v Přestavlkách postupně kolísá, ale nedochází k žádným skokovým nárůstům nebo 58
poklesům. Již od roku 2010 je produkce odpadu obyvatele Přestavlk vyšší než obyvatele Horní
Moštěnice.
V letech
2014
a
2015
došlo
k menšímu
poklesu
produkce odpadu obyvatele v Přestavlkách. Zvýšením důrazu na třídění odpadů došlo k navýšení produkce odpadu obyvatele v Horní Moštěnici.
Obr. 25: Porovnání průměrné produkce plastového odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
Na Obr. 26 je uvedena produkce papírového odpadu v zájmových obcích. V Horní Moštěnici
má produkce papírového odpadu stoupající
tendenci.
Mezi lety
2010 - 2015 vzrostla o 16 kg na jednoho obyvatele. V obci Přestavlky byla v letech 2010 - 2012 produkce tohoto odpadu nulová a i v dalších letech nedosahuje vysokých čísel. Jedním z možných důvodů je, že občané tento odpad používají k vytápění svých domovů.
59
Obr. 26: Porovnání průměrné produkce papírového odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
Na Obr. 27 je znázorněna produkce směsného komunálního odpadu jednoho obyvatele obce za rok. V obci Horní Moštěnice má produkce klesající tendenci. V obci Přestavlky tato produkce kolísá v jednotlivých letech. Možnost proč je produkce směsného komunálního odpadu v obci Horní Moštěnice vyšší, než v obci Přestavlky je ta, že občané Přestavlk tento odpad spalují v domácích topných zařízeních. Další možností je, že v Přestavlkách nejsou žádné právnické osoby, které produkci odpadu zvyšují. Pokles této produkce obyvatele Horní Moštěnice, je především zásluhou vytříděním jednotlivých složek odpadu.
60
Obr. 27: Porovnání průměrné produkce směsného komunálního odpadu na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
Na Obr. 28 je znázorněn vývoj průměrné produkce biologicky rozložitelného odpadu v obcích. Je zřejmý nárůst produkce tohoto odpadu, který je způsoben zavedením tříděného sběru BRO.
Obr. 28: Porovnání průměrné produkce biologicky rozloženého odpadu na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
Celková produkce odpadů jednoho obyvatele za rok je znázorněna na následujícím Obr. 29. V obci Horní Moštenice je vyšší produkce na jednoho obyvatele, nárůst této produkce je spojen především s nárůstem produkce biologicky rozložitelného odpadu 61
a s vyšší produkcí tříděného odpadu. Produkci odpadů zvyšuje i přítomnost právnických osob v obci Horní Moštěnice.
Obr. 29: Porovnání průměrné celkové produkce odpadů na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí
5.10 POROVNÁNÍ NÁKLADŮ A PŘÍJMŮ OBCÍ V této podkapitole jsou porovnány náklady a příjmy zájmových obcí, které jsou přepočítány na jednotlivé obyvatele. Jsou porovnány náklady na produkci směsného komunálního odpadu, tříděného odpadu, plastového odpadu, papírového odpadu a celkové produkce všech odpadů obyvatele obcí. Při porovnávání příjmů jsou porovnány odměny od EKO – KOMU, které obce získaly za tříděný odpad a zvlášť za odevzdaný plastový a papírový odpad a celkové příjmy obce. Na Obr. 30 jsou znázorněny náklady, které obce platí za produkci směsného komunálního odpadu svého obyvatele. Celkové náklady obce na nakládání se směsným komunálním odpadem jsou podle produkce přepočteny na náklady na produkci jednoho obyvatele. V obci Horní Moštěnice v daném období náklady klesají. Mezi roky 2010 a 2015 došlo k poklesu o více než 400 Kč. V obci Přestavlky nedochází k výrazným poklesům ani nárůstům nákladů na jednoho obyvatele.
62
Obr. 30: Porovnání průměrných nákladů na směsný komunální odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Na Obr. 31 jsou zobrazeny náklady obce na produkci plastového odpadu jednoho obyvatele obce za rok. Obyvatelé Přestavlk v letech 2010 – 2013 produkují více plastového odpadu v přepočtu na jednoho obyvatele než v obci Horní Moštěnice. Náklady obce Přestavlky na produkci jednoho obyvatele postupně stoupají, nedochází ale k žádným velkým nárůstům. Oproti tomu obci Horní Moštěnice náklady na produkci jednoho obyvatele stouply mezi roky 2013 a 2014 o více než 65 Kč. V letech 2014 a 2015 je produkce jednoho obyvatele vyšší v obci Horní Moštěnice, i přes to jsou náklady vyšší v obci Přestavlky. Tato skutečnost je dána především rozdílnými svozovými firmami obcí a jejich odlišnými poplatky za odvoz a zpracování odpadu.
63
Obr. 31: Porovnání průměrných nákladů na plastový odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Na Obr. 32 jsou zobrazeny náklady na produkci papírového odpadu jednoho obyvatele zájmových obcí. V letech 2010, 2011 a 2012 je celková produkce papírového odpadu v Přestavlkách nulová, takže i náklady na tento odpad jsou nulové. Postupně se zvyšováním produkce dochází k navyšování těchto nákladů. V roce 2015 jsou náklady na produkci jednoho obyvatele ve výši 24,1 Kč. V obci Horní Moštěnice dochází ke zvyšování této produkce, s tím je spojené i zvyšování nákladů. V roce 2015 jsou náklady na produkci jednoho obyvatele ve výši 78,9 Kč. Rozdíl v tomto roce mezi náklady na jednoho obyvatele Horní Moštěnice a Přestavlk je zhruba 55 Kč. Rozdíly jsou dány především rozdílnou produkcí odpadu.
64
Obr. 32: Porovnání průměrných nákladů na papírový odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Následující Obr. 33 zobrazuje náklady zájmových obcí na produkci tříděného odpadu jednoho obyvatele obcí. Z obrázku je patrné, že i když produkce odpadu v obci Horní Moštěnice je vyšší, náklady na produkci odpadu jednoho obyvatele jsou nižší. Je to způsobeno především rozdílnými svozovými firmami. Každá svozová firma si účtuje jiné poplatky. Tyto poplatky jsou také dány vzdáleností, kterou musí firma s vyprodukovaným odpadem urazit k jeho zpracování.
65
Obr. 33: Porovnání průměrných nákladů na tříděný odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Obr. 34 zobrazuje celkové náklady obcí na produkci všech odpadů jednoho obyvatele. Náklady v obci Horní Moštěnice se v průběhu let daří snižovat. Naopak v obci Přestavlky se tyto náklady zvyšují v daném období. Snižování nákladů v obci Horní Moštěnice je dáno především odděleným sběrem biologicky rozložitelného odpadu a snížením nákladů na svoz směsného komunálního odpadu.
Obr. 34: Porovnání průměrných nákladů na celkovou produkci odpadů jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
66
Na následujícím Obr. 35 je zobrazeno porovnání příjmů od EKO – KOMU podle produkce tříděného odpadu jednoho obyvatele zájmových obcí za rok. Mezi tyto příjmy jsou zahrnuty odměny vyplácené od EKO – KOMU za sběr plastů, papírů a skla. Odměny jsou stanoveny podle celkového odevzdaného odpadu. Z grafu lze zjistit, že odměny v obci Horní Moštěnici mají stoupající tendenci, mezi roky 2010 a 2015 stoupl tento příjem o necelých 70 Kč na obyvatele. V obci Přestavlky jsou tyto příjmy kolísavé, v roce 2010 to bylo 80,8 Kč a v roce 2015 to bylo o 20 Kč méně. Se zvyšováním vytříděného odpadu stoupá i výše vyplácených odměn od EKO – KOMU.
Obr. 35: Porovnáníprůměrných celkových příjmů od EKO – KOMU na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Na Obr. 36 je zobrazeno porovnání příjmů od EKO – KOMU, které obce dostaly za celkovou produkci odevzdaného plastového odpadu. V obrázku jsou tyto příjmy přepočteny podle produkce jednoho občana zájmových obcí. V obci Přestavlky byla produkce plastového odpadu jednoho obyvatele v letech 2010 – 2013 vyšší, proto jsou i odměny v tomto období vyšší. Výše odměny za produkci jednoho obyvatele v obci Horní Moštěnice se v daném období zvyšuje.
67
Obr. 36: Porovnání průměrných příjmů od EKO – KOMU za odevzdaný plast na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
Obr. 37 zobrazuje porovnání vývoje příjmů od EKO – KOMU za odevzdaný papír. Odměny za jednotlivé roky jsou přepočteny podle celkové produkce papírového odpadu jednoho obyvatele zájmových obcí. V obci Přestavlky je produkce tohoto odpadu v letech 2010 – 2012 nulová, v dalších letech postupně stoupá. Odměny v obci Horní Moštěnice v daném období stoupají se zvyšující se produkcí.
Obr. 37: Porovnání průměrných příjmů od EKO – KOMU za odevzdaný papír na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
68
Na Obr. 38 jsou porovnány celkové příjmy obce přepočtené na jednoho obyvatele za rok. Z toho je zřejmé, že příjmy obcí na nakládání s odpady na jednoho obyvatele v obou zájmových obcích stoupají. Je to dáno především zvýšením odměn za odevzdaný tříděný odpad od EKO – KOMU v obou obcích. V Přestavlkách zvyšováním celkového zisku z výběru poplatku za komunální odpad od obyvatel navyšováním vybírané částky. V Horní Moštěnici navyšováním zisku z výběru poplatku za komunální odpad od právnických osob a zvyšováním příjmu od kolektivních systémů.
Obr. 38: Porovnání průměrných celkových příjmů obcí na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí
5.11 DOPORUČENÍ PRO OBCE Z vyhodnocení zjištěných dat o produkci odpadů a s nimi spojených ekonomických příjmů a výdajů v obci Horní Moštěnice mohu konstatovat, že zavedením nového systému sběru a nakládání s odpady se obci podařilo snížit své náklady a naopak zvýšit příjmy a zamezit vzniku černých skládek odpadů na katastrálním území obce. Nový systém sběru a nakládání s odpady je zaměřen především na oddělený sběr jednotlivých složek odpadů. Zvýšením produkce tříděného odpadu a zavedením odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu došlo ke snížení produkce směsného komunálního odpadu. Snížením této produkce dosáhla obec snížení nákladů na svoz tohoto odpadu. 69
Důležitou podmínkou pro dosažení snížení nákladů je také ekologická výchova občanů. Při této úloze bylo využíváno především článků v obecním zpravodaji spojených s nakládáním s odpady a informační letáčky o různých sběrových akcích v obci s uvedenými druhy odpadů. Významnou motivací občanů třídit svůj odpad bylo snížení poplatku za komunální odpad, zavedení úlevy pro studenty, snížení donáškové vzdálenosti pro odložení odpadů do sběrných nádob a zavedení pytlového sběru plastového domovního odpadu, díky kterému občané svůj plastový odpad již nemusí odnášet do sběrných nádob. Motivací pro oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu bylo zavedení sběru tohoto odpadu přímo od domů na jaře a na podzim, možnost odkladu tohoto odpadu do velkoobjemových nádob rozmístěných ve vegetačním období na území obce a také zřízení kompostárny. Občané také měli možnost zakoupení domovních kompostovacích nádob za částku 200 Kč, která jim po 5 - ti letech bude vrácena a domovní kompostovací nádoby přejdou do jejich vlastnictví. Do budoucna je pro obec důležité, aby občané dodržovali pravidla nového systému nakládání s odpady i nadále a nedocházelo tak ke zvyšování nákladů na sběr a svoz odpadů. Možností jak zlepšit třídění jednotlivých složek odpadů je zavedení odděleného pytlového sběru nápojových kartonů. Kdy budou občané tento odpad odkládat do oranžových pytlů. Ty budou ve stanovených termínech odebírány přímo od domů pracovníky obecního úřadu a předávány k dalšímu zpracování svozové firmě. Z vyhodnocení získaných dat o produkci odpadů a s nimi spojených ekonomických příjmů a výdajů v obci Přestavlky, mohu konstatovat, že i když obec třídí svůj odpad, náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu se zvyšují. Jednou z možností snížení nákladů na sběr a svoz směsného komunálního odpadu je důraznější ekologická výchova obyvatel obce. Motivací pro lepší třídění svých odpadů pro občany může být snížení poplatku za komunální odpad do budoucna. Další možností je změna svozové firmy, v současné době je touto společností SITA CZ a.s., která nemá v blízkém okolí vlastní skládku komunálního odpadu. Dochází tak ke zvyšování svozové vzdálenosti od místa sběru odpadů k místu jejich odstranění.
70
6 ZÁVĚR V rámci diplomové práce byla provedena analýza systému nakládání s odpadem v obci Horní Moštěnice. Od roku 2011 došlo k výrazným úpravám tohoto systému. Úpravy systému byly provedeny v důsledku zpřísňujících se právních předpisů a zvyšování nákladů na hospodaření s odpady v obci. V roce 2010 obec ze svého rozpočtu musela doplácet 414 182 Kč ve srovnání s rokem 2015, kdy dosáhla přebytku ve výši 303 070 Kč. Nový systém je zaměřen na tříděný sběr jednotlivých složek odpadu. Mezi zavedené opatření pro snížení produkce odpadů patří především navýšení sběrných stanovišť v obci, zřízení centrálního sběrného místa a kompostárny pro komunitní kompostování. Díky novému systému obec nemusela v letech 2014 a 2015 řešit žádnou černou skládku na katastrálním území a nevznikaly ji tak náklady na odstranění těchto nelegálních skládek. V letech 2010 – 2015 obec Horní Moštěnice docílila snížení produkce směsného komunálního odpadu o 216 tun a úspor ve výši 671 577 Kč. Snížení produkce bylo docíleno zavedením odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu a tříděným sběrem jednotlivých složek odpadu. V obci byl zaveden pytlový sběr domovního plastového odpadu, díky tomuto způsobu sběru občané nemusí tento odpad odnášet na sběrná stanoviště. Zvyšováním produkce tříděného odpadu dochází i k navyšování odměn od EKO – KOMU a zisku od kolektivních systémů za sběr elektroodpadu v obci. V daném období došlo k navýšení o 158 054 Kč odměn od EKO – KOMU a k navýšení zisku od kolektivních systémů o 79 360 Kč. Snížení produkce směsného komunálního odpadu vedlo k navýšení produkce biologicky rozložitelného odpadu. Biologicky rozložitelný odpad je sbírán pomocí velkoobjemových kontejnerů rozmístěných ve vegetačním období o víkendech po obci a zpracováván v rámci komunitního kompostování. Služba komunitního kompostování je za poplatek nabízena okolním vesnicím. Výběrem poplatku dochází k navyšování příjmů za odpady. Se zvyšováním příjmů si obec mohla dovolit snížit poplatek za komunální odpad pro své občany i v letech, kdy okolní obce a města jej naopak navyšují. V závěrečné části jsou vyhodnocené údaje porovnány se získanými údaji z obce Přestavlky. V obci Přestavlky jsou jednotlivé složky odpadu odebírány i v roce 2010, i přesto nedošlo k žádnému výraznému poklesu produkce směsného komunálního odpadu. Obec, ale nikdy nemusela ze svého rozpočtu doplácet více než 5 000 Kč 71
a nedosáhla přebytku vyššího než 8 600 Kč. V roce 2015 obec musela doplácet ze svého rozpočtu 4 335 Kč, proto se rozhodla v roce 2016 k navýšení výše poplatku za komunální odpad pro občany. V obci Horní Moštěnice se daří snižovat náklady na produkci odpadu jednoho obyvatele za rok, ale v obci Přestavlky se tyto náklady zvyšují. Je to dáno především rozdílnými svozovými společnostmi a zvyšováním nákladu za sběr a svoz směsného komunálního odpadu v obci Přestavlky. Pro obě obce je do budoucna velmi důležitá ekologická výchova a motivace občanů k lepšímu hospodaření s odpadem. Ekologickou výchovou např. formou informačních letáků mohou občané zjistit jak třídit své odpady a kam je mohou odkládat. Motivací k těmto krokům může být i snížení poplatku za komunální odpad, nebo snížení donáškové vzdálenosti ke sběrným stanovištím v obci.
72
7 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE BENEŠOVÁ, Libuše. Komunální a podobné odpady. 1. vyd. Praha: ENZO, 2011. ISBN 978-80-901732-1-7. BOŽEK, František, Zdeněk ZEMÁNEK a Rudolf URBAN. Recyklace. 1. vyd. Vyškov, 2003. ISBN 80-238-9919-8. CHUDÁREK, Tomáš. Odpadové hospodářství v praxi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, 2013. Recetox. ISBN 978-80210-6601-4. KIZLINK, Juraj. Odpady: sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa. 3., upr. a rozš. vyd., V Akademickém nakl. CERM 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014. ISBN 978-80-7204-884-7. KURAŠ, Mečislav. Odpady a jejich zpracování. Vyd. 1. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2014. ISBN 978-80-86832-80-7. MARTÍNEK, Vladimír. Odpadové hospodářství v obci - úspory. Moštěnský zpravodaj. 2013. XII(1/2013). s. 5 – 7. MARTÍNEK, Vladimír. Občané naší obce sběrem a recyklací elektrospotřebičů výrazně pomáhají chránit životní prostředí. Moštěnský zpravodaj. 2014. XIII(3/2014). s. 6. MARTÍNEK, Vladimír. Ocenění pro Horní Moštěnici. Moštěnský zpravodaj. 2015. XIV(1/2015). s. 5 – 6. MARTÍNEK, Vladimír. Slovo starosty. Moštěnský zpravodaj. 2015. XIIV(2/2015). s. 3 – 6. ŠPALKOVÁ, Marie. Horní Moštěnice: kapitoly z dějin obce. Kojetín: Pro obec Horní Moštěnici vydala společnost KATOS CZ, 2006. ISBN 80-86247-03-1. VOŠTOVÁ, Věra. Logistika odpadového hospodářství. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. ISBN 978-80-01-04426-1. ČESKO. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Vyhláška č. 93/2016 Sb. ze dne 23. března 2016 o Katalogu odpadů. ČESKO. Nařízení vlády č. 352/2014 Sb. ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 - 2024 ČESKO. Zákon č. 185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a změně některých dalších zákonů. 73
EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76 ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů EVROPSKÁ UNIE. Směrnice rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. In: Horní Moštěnice: Horní Moštěnice, 2015, 2/2015. Obecně závazná vyhláška o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Horní Moštěnice. In: Horní Moštěnice: Horní Moštěnice, 2011, 1/2011. Obecně závazná vyhláška o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Horní Moštěnice. In: Horní Moštěnice: Horní Moštěnice, 2015, 1/2015. Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. In: Přestavlky: Přestavlky, 2015, 3/2015. Obecně závazná vyhláška o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Přestavlky. In: Přestavlky: Přestavlky, 2015, 1/2015. Evropský seznam tříd sběrového papíru a lepenky únor 1999 [online]. 2016 [cit. 2016-04-5]. Dostupné z: http://www.fiicz.com/download/eu_norma.pdf Charakteristika zájmového území – Horní Moštěnice [online]. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.edpp.cz/hmo_charakteristika-zajmoveho-uzemi/ Obec Horní Moštěnice [online]. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.hornimostenice.cz/ Obec Přestavlky [online]. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.prestavlkyuprerova.cz/ O společnosti a systému EKO - KOM [online]. 2016 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/o-systemu O společnosti ELEKTROWIN [online]. 2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.elektrowin.cz/cs/o-spolecnosti.html Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2016 až 2025 [online]. 2016 [cit. 2016-04-2]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr 74
Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje pro období 2016 až 2025 [online]. 2016 [cit. 2016-04-2]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/odpadovehospodarstvi-cl-269.html Přestavlky – historie a současnost [online]. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.prestavlkyuprerova.cz/prestavlky-historie-a-soucasnost/ds-1053/p1=1587
75
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Poloha obce Horní Moštěnice, Zdroj: http://mapy.cz/zakladni?x=17.4598704&y=49.4263384&z=12&source=muni&id=99 28 Obr. 2: Poloha obce Přestavlky, Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=17.4768756&y=49.4188114&z=13 ................................................................. 29 Obr. 3: Sběrné místo odpadu u dolní zastávky v obci Horní Moštěnice, Zdroj: Bc. Kamila Vašková .............................................................................................................. 34 Obr. 4: Mobilní strojní zařízení, Zdroj: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomouckykraj/prerov/1212-21477-obcane-horni-mostenice-budou-platit-mene-za-odpad-tridenise-jim-vyplatilo.html....................................................................................................... 35 Obr. 5: Sběr zeleně přímo od domů, Zdroj: Bc. Kamila Vašková .................................. 36 Obr. 6: Domovní kompostovací nádoba, Zdroj: Bc. Kamila Vašková ........................... 36 Obr. 7: Sběrná nádoba pro drobné elektroodpady, Zdroj: Bc. Kamila Vašková ........... 37 Obr. 8: Sběrná nádoba pro papírové odpady, Zdroj: Bc. Kamila Vašková ................... 38 Obr. 9: Sběrná nádoba pro plastový odpad, Zdroj: Bc. Kamila Vašková ...................... 39 Obr. 10: Pytlový sběr domovního plastového odpadu, Zdroj: http://prerovsky.denik.cz/galerie/v-horni-mostenici-to-s-odpadyumi.html?mm=4908413.................................................................................................. 39 Obr. 11: Sběrná nádoba na skleněný odpad, Zdroj: Bc. Kamila Vašková ..................... 40 Obr. 12: Sběrná nádoba na textilní odpad Zdroj: Bc. Kamila Vašková ........................ 41 Obr. 13: Produkce směsného komunálního odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od Obecního úřadu Horní Moštěnice .............................................................. 42 Obr. 14: Produkce biologicky rozložitelného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice ............................................................... 42 Obr. 15: Produkce tříděného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice .................................................................................... 43 Obr. 16: Produkce nebezpečného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice .................................................................................... 44 Obr. 17: Produkce onjemného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Horní Moštěnice .................................................................................... 44 Obr. 18: Získané ocenění za třídění odpadů, Zdroj: http://www.novinky.cz/vasezpravy/olomoucky-kraj/prerov/1212-28539-obec-horni-mostenice-ziskala-za-trideniodpadu-nekolik-oceneni-i-financni-odmenu.html .......................................................... 50 Obr. 19: Produkce směsného komunálního odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky ......................................................................... 51 Obr. 20: Produkce biologicky rozložitelného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky ......................................................................... 52 Obr. 21: Produkce tříděného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky .............................................................................................. 53 76
Obr. 22: Produkce nebezpečného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky .............................................................................................. 53 Obr. 23: Produkce objemného odpadu, Zdroj: Vlastní tvorba na základě podkladů od obecního úřadu Přestavlky .............................................................................................. 54 Obr. 24: Porovnání průměrné produkce tříděného odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí ..................................... 58 Obr. 25: Porovnání průměrné produkce plastového odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí........................... 59 Obr. 26: Porovnání průměrné produkce papírového odpadu na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí........................... 60 Obr. 27: Porovnání průměrné produkce směsného komunálního odpadu na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí .......... 61 Obr. 28: Porovnání průměrné produkce biologicky rozloženého odpadu na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí .......... 61 Obr. 29: Porovnání průměrné celkové produkce odpadů na jednoho obyvatele Zdroj: Vlastní tvorba z podkladů o produkci odpadů zájmových obcí ...................................... 62 Obr. 30: Porovnání průměrných nákladů na směsný komunální odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí ........................ 63 Obr. 31: Porovnání průměrných nákladů na plastový odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .................................................... 64 Obr. 32: Porovnání průměrných nákladů na papírový odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .................................................... 65 Obr. 33: Porovnání průměrných nákladů na tříděný odpad jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .................................................... 66 Obr. 34: Porovnání průměrných nákladů na celkovou produkci odpadů jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí ........................ 66 Obr. 35: Porovnáníprůměrných celkových příjmů od EKO – KOMU na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí ........................ 67 Obr. 36: Porovnání průměrných příjmů od EKO – KOMU za odevzdaný plast na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .......... 68 Obr. 37: Porovnání průměrných příjmů od EKO – KOMU za odevzdaný papír na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .......... 68 Obr. 38: Porovnání průměrných celkových příjmů obcí na jednoho obyvatele, Zdroj: Vlastní tvorba na základě účetnictví zájmových obcí .................................................... 69
77
9 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Vývoj obyvatelstva obce ..................................................................................... 28 Tab. 2: Produkce odpadů jednoho obyvatele v letech 2010 – 2015 ............................... 45 Tab. 3: Náklady obce v letech 2010 – 2015 ................................................................... 46 Tab. 4: Příjmy obce v letech 2010 – 2015 ...................................................................... 47 Tab. 5: Příjmy a výdaje obce v letech 2010 – 2015 ........................................................ 48 Tab. 6: Poplatky fyzických a právnických osob za odpady za období 2010 – 2015 ....... 49 Tab. 7: Produkce odpadů jednoho obyvatele za období 2010 – 2015 ............................ 54 Tab. 8: Celkové výdaje obce Přestavlky ......................................................................... 55 Tab. 9: Celkové příjmy obce Přestavlky ......................................................................... 56 Tab. 10: Porovnání příjmů a výdajů obce Přestavlky .................................................... 56 Tab. 11: Poplatky fyzických osob a rekreantů za odpady za období 2010 - 2015 .......... 57
78
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ABS … akrylonitrilbutadienstyren a.s. … akciová společnost BRO … biologicky rozložitelný odpad cm … centimetr č. … číslo ČR … Česká republika DPH … Daň z přidané hodnoty EPS … polystyren EU … Evropská unie ha … hektar HDPE … polyethylen s vysokou hustotou Kč … koruna česká kg … kilogram km … kilometr LDPE … polyethylen s nízkou hustotou m … metr MŠ … mateřská škola MŽP … Ministerstvo životního prostředí např. … například obr. …obrázek obv … obyvatel odst. … odstavec PET … Polyethylentereftalát písm … písmeno 79
PP … polypropylen Sb … sbírka SKO … směsný komunální odpad s.r.o. … společnost s ručením omezeným S – IO …Skládka inertního odpadu S – NO … Skládka nebezpečného odpadu S – OO … Skládka ostatního odpadu S – OO1 … Skládka ostatního odpadu skupiny 1 S – OO3 … Skládka ostatního odpadu skupiny 3 t … tuna Tab … tabulka ZŠ … základní škola % … procento § … paragraf
80
