Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.

Brno 2010

Vypracovala: Kamila Prokopová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o.“ vypracovala samostatně pod vedením doc. PhDr. Martiny Urbanové, Ph.D. a všechny použité literární a odborné zdroje uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne 15. prosince 2010

................................

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Renatě Hrabinové a doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti Digi Czech Republic s.r.o., jmenovitě Ing. Luboši Flídrovi, za poskytnuté informace a umožnění provedení dotazníkového průzkumu.

Abstract PROKOPOVÁ, K., Analysis of Stress Factors in Digi Czech Republic Ltd. Bachelor thesis. Brno: 2010. This bachelor thesis is related to the analysis of stress factors affecting employees of Digi Czech Republic Ltd. The theoretical part briefly describes the definition of stress and its phases. This section also deals with symptoms of stress state and impact on health and job performance of individuals. At the end of this part there are defined internal and external stress factors occurring in a corporate working environment. The practical part covers questionnaire survey and subsequent analysis of obtained data. The conclusion summarizes proposals leading to elimination or complete removing of stress factors.

Abstrakt PROKOPOVÁ, K., Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Bakalářská práce. Brno: 2010. Bakalářská práce se týká analýzy stresových faktorů, které působí na zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. V teoretické části jsou stručně popsány definice stresu a jeho fáze. Dále pak příznaky stresového stavu, vliv na zdravotní stav a pracovní výkon jedince. V závěru této části jsou vymezeny interní a externí stresové faktory, které působí v podnikovém prostředí. V praktické části je proveden průzkum pomocí dotazníkového šetření a následně analyzovány získané informace. Na závěr jsou navrhnuty opatření vedoucí k eliminaci či úplnému odstranění stresových faktorů.

Obsah OBSAH .......................................................................................... 5 ÚVOD ............................................................................................ 6 CÍL ................................................................................................ 7 METODIKA .................................................................................... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................... 9 1 CHARAKTERISTIKA STRESU ...................................................... 9 1.1 DRUHY STRESU ...................................................................................... 10 1.2 FÁZE STRESU ......................................................................................... 12

2 STRESORY A JEJICH ROZDĚLENÍ ............................................ 14 2.1 PŘÍZNAKY STRESOVÉHO STAVU ................................................................. 14 2.2 EUSTRESY, DISTRESY .............................................................................. 16

3 VLIV STRESU NA NÁŠ ZDRAVOTNÍ STAV .................................. 17 3.1 LIDSKÁ OSOBNOST A STRES...................................................................... 19

4 ZDROJE STRESU V PODNIKOVÉM PROSTŘEDÍ......................... 21 4.1 INTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY .................................................................... 21 4.2 EXTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY ................................................................... 28

5 VLIV STRESU NA PRACOVNÍ VÝKON......................................... 31 5.1 VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI STRESEM A VÝKONEM ............................................. 33 5.2 SYNDROM VYHOŘENÍ ............................................................................... 34

II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................... 37 6 EMPIRICKÝ VÝZKUM ................................................................ 37 6.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI DIGI CZECH REPUBLIC S.R.O. .................... 38 6.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ........................................................ 40

7 NÁVRH OPATŘENÍ NA ELIMINACI ČI ODSTRANĚNÍ STRESOVÝCH FAKTORŮ VE SPOLEČNOSTI DIGI CZECH REPUBLIC S.R.O. ........ 59 8 ZÁVĚR...................................................................................... 60 9 LITERATURA ............................................................................ 62 10 SEZNAM TABULEK ................................................................. 64 11 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................... 65 12 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................. 66 13 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................... 67

-5-

ÚVOD V současné době se celý svět potýká s hospodářskou krizí. Ani Česká Republika není výjimkou. Krize nám přináší spoustu změn, které mají vliv na náš společenský a sociální život. Některá výrobní odvětví se přesouvají do zemí s levnou pracovní sílou, firmy ruší jednotlivá oddělení nebo dokonce zavírají celé své provozy. Ubývá pracovních míst a nezaměstnanost rychle stoupá. Jistotu zaměstnání nemá téměř nikdo. V podnicích dochází ke snižování počtu zaměstnanců, přerozdělování úkolů a ke snižování pracovního úvazku. Firmy nemají dostatek zakázek a začínají se potýkat s finančními problémy, které pro ně mají mnohdy likvidační následky. Tyto vlivy a změny přináší každodenní stres, který se odráží jak v našem soukromí, tak na pracovišti. Během pracovní doby se cítíme neklidní, nervózní. Pracovní pohoda se zčásti nebo zcela vytratila. Práce nás nebaví, již od pondělí se nemůžeme dočkat, až bude opět víkend. Stále častěji se také vyskytují hádky mezi zaměstnanci. Atmosféra je napjatá, začíná boj o to, kdo si své pracovní místo udrží a komu bude pracovní poměr ukončen. Jedním z fenoménu dnešní doby je tedy strach ze ztráty zaměstnání. Obavy o ztrátu zaměstnání jsou často opravdu velké. Nalézt v současné době nové zaměstnání, které by odpovídalo naši kvalifikaci, které by nás naplňovalo a bylo dobře finančně ohodnoceno, není snadné. Uchazečů, kteří se hlásí na jednu určitou pracovní pozici, bývá mnoho. Často se jejich počty pohybují v řádu desítek nebo dokonce stovek. Proto šance uspět v takovéto konkurenci bývá minimální. Zaměstnavatelé mají zpravidla na své budoucí zaměstnance rozsáhlé požadavky a právě velký počet uchazečů jim umožňuje si dobře vybírat. Proto bychom přípravu na přijímací pohovor neměli podcenit a vždy se dobře připravit. V první řadě je nutné si zjistit základní informace o firmě a udělat si představu o náplni práce, kterou bychom vykonávali. Tímto můžeme předejít tomu, že budeme zaskočeni, když se nás na tuto otázku personalista zeptá. Také když budeme vědět, že jsme se na přijímací pohovor připravili, nebudeme se cítit tolik ve stresu a atmosféra bude uvolněnější. Každá změna nám přináší nové příležitosti a možnosti. Pokud k nim budeme přistupovat s optimismem a odvahou, tak se s nimi dříve vyrovnáme a mnohem snadněji překonáme případné potíže.

-6-

CÍL Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké stresové faktory se vyskytují ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. a poté navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci nebo úplnému odstranění. V teoretické části budou popsány různé definice stresu, jak se na ně dívají jednotliví autoři. Dále bude zmíněno o fázích stresu a příznacích stresového stavu. Nezbytnou částí je také vliv stresu na typ lidské osobnosti a zdravotní stav stresovaného jedince. Na závěr této části budou vymezeny interní a externí stresové faktory, které působí v podnikovém prostředí a uvedeno jaký vliv má stres na náš pracovní výkon. V praktické části budou aplikovány konkrétní získané poznatky z teoretické části v daném podniku. Na začátek bude představen zvolený podnik, kde následně pomocí dotazníkového šetření bude proveden průzkum. Poté budou analyzovány informace, které vyplynou z dotazníkového šetření a budou navrhnuty kroky, které povedou k minimalizaci stresových faktorů a získání pracovní pohody na pracovišti. K provedení dotazníkového šetření je vybrán podnik Digi Czech Republic s.r.o. sídlící v Brně. Tato rumunská firma působí na českém trhu od roku 2006 a nabízí satelitně vysílané digitální programy.

-7-

METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na dva celky. K vypracování teoretické části bylo potřeba nastudovat danou problematiku z odborné literatury, zákonů a internetových zdrojů. Všechna použitá literatura je uvedena v seznamu literatury. Ke zpracování praktické části bylo využito znalostí, které jsem získala po dobu působení v této společnosti, dále byly informace čerpány od jednatele společnosti, zaměstnanců a také z podnikové dokumentace. Praktická část bakalářské práce se skládá z několika částí. V první řadě je představena společnost Digi Czech Republic s.r.o., její vznik, stručný popis služeb, které v současné době klientům nabízí a podmínky jejich sjednání. Dále je zmíněno o počtu zaměstnanců, jejich pracovní době, mzdách a v neposlední řadě také o možnostech stravování během pracovní doby. V dalším oddíle praktické části byly aplikovány informace a poznatky získané při zpracování teoretické části. Bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo najít odpověď na otázku: Které konkrétní stresové faktory ovlivňují zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Pro průzkum byl použit dotazník, který jsem sestavila sama a obsahoval uzavřené otázky. Jednalo se o anonymní průzkum. Dotazníky byly rovnoměrně rozděleny mezi zaměstnance všech oddělení společnosti a vrátilo se mi zpět třicet vyplněných dotazníků, což odpovídá celkovému počtu rozdaných dotazníků. Cílem průzkumu bylo zjistit, které konkrétní stresové faktory působí na zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Následně byly získané poznatky analyzovány a doporučeny kroky vedoucí k eliminaci či úplnému odstranění stresových faktorů. Tyto kroky by měly směřovat ke snížení stresového zatížení zaměstnanců a získání větší pracovní pohody.

-8-

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika stresu Co člověk, to názor. Proto i definic stresu existuje nespočetné množství. Nelze říci, která je správná a která je špatná. Zde uvádím několik variant definování tohoto pojmu. „Stres je výsledkem interakce (vzájemné činnosti) mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku.“ (H. Selye)1 „Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování.“ (R. G. Miller)2 „Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí (tenzi) při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka.“ (A. Howard a R. A. Scott)3 „Stresem označujeme extrémně vyostřenou situaci, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobou frustrací (neuspokojením základních potřeb).“ (M. H. Appley)4 „Stres je takový stav organismu, kdy nadměrné množství energie je využíváno na řešení problémů. Tolik energie by nemuselo být použito, kdyby se tyto problémy daly řešit normálně.“ (A. Antonovsky)5 „Stresem označujeme takovou změnu v organismu, která v určitém stavu ohrožení (například před těžkou operací) může vyvolat vysoký stupeň napětí, rozvrátit zaběhaná schémata každodenního způsobu jednání, která oslabuje mentální výkonnost a vyvolává subjektivně nepříjemné stavy afektivního vyčerpání.“ (I. L. Janis)6

1

KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 3 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 4 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 5 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 6 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 2

-9-

„Stresem je nejen přímé, bezprostřední ohrožení člověka, ale i předjímání (anticipace) takového ohrožení a s tím spojený strach, bolest, nejistota, úzkost ap.“ (M. H. Appley a R. Trumbull)7 „Stres je následek traumatu (duševního úrazu) a velice intenzivní frustrace (pocitu neuspokojení).“ (D. H. Funkenstein, S. King, M. E. Drolette)8 Shrneme-li tyto definice: „Stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.“ 9 Dle mého názoru můžeme o stresu hovořit v případě, kdy se nacházíme ve stavu (fyzickém nebo psychickém), na který nejsme zvyklí. Tato neobvyklá situace v nás vyvolává napětí a mnohdy také zdravotní problémy. Na stres můžeme pohlížet z několika hledisek. Stresem se může rozumět celá těžká situace, v niž se člověk ocitne např. rozvod, úmrtí člena rodiny, narození postiženého dítěte, ztráta zaměstnání. Dále se stresem může rozumět podmínka, okolnost či nepříznivý faktor (stresor), který na člověka dopadá např. teplotní extrémy na pracovišti, časový shon. Rovněž odpověď organismu na stresující činitele např. sdělení, že při stresu dochází k podráždění hypothalamu, můžeme chápat jako stres. Celkový vnitřní stav – nejen fyzický, ale i psychický člověka ovlivněného nepříznivými okolnostmi chápeme také jako stres.10 „Život ve stresu, neštěstí, nemoci jsou výsledkem četných vědomých i nevědomých chyb a prohřešků. Základní příčiny stresu jsou: špatná strava, nedostatek pohybu, nerespektování biologických rytmů, absence pozitivního myšlení a vnitřního života.“11

1.1 Druhy stresu Stres můžeme rozlišovat podle několika hledisek. Například podle toho, zda se objevuje ihned po prožití určité stresové události nebo jestli se vyskytne až po nějaké době. Dále jestli na nás působí pouze dočasně 7

KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 9 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10 10 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 10-11 11 COMBY, B.: Stres pod kontrolou, 1997, s. 25 8

- 10 -

nebo jestli má dlouhotrvající charakter. Podle O. Matouška rozlišujeme několik typů stresu12:

12

•

Akutní stres - akutní neboli krátkodobý stres je okamžitá reakce organismu na náhlou událost trvající jen krátkou dobu, většinou jen okamžik. Dochází k němu při závažných životních událostech např. při ohrožení vlastního života, při těžkých pracovních úrazech, při náhlém zničení obydlí, při autohavárii apod. Po prožití akutního stresu dochází k narušení některých tělesných funkcí a psychiky. Tento druh stresu je v životě nevyhnutelný.

•

Chronický stres – chronický neboli dlouhodobý stres vzniká, pokud se akutní stres objevuje příliš dlouho a často se opakuje. Chronický stres může nepříznivě ovlivnit celkové zdraví člověka. Častými příznaky působení dlouhodobého stresu je vysoký krevní tlak, úzkost, únava, podrážděnost, poruchy spánku, špatné trávení, nezájem o sex. K tomuto druhu stresu dochází například na pracovišti, kde se vyskytují špatné vztahy na pracovišti (konflikty s kolegy), špatné pracovní podmínky (nedostačující osvětlení, hluk, prach, teplotní extrémy). Působení dlouhodobého stresu ovlivňuje negativně pracovní výkon.

•

Posttraumatický stres – bývá označován také jako stres následný, rozvíjí se po určité závažné, traumatické události. Je to tedy zpožděná reakce na stresovou situaci, která často trvá jen krátkou dobu, ale je velmi intenzivní. Posttraumatický stres bývá spojován s válečnými konflikty, přírodními katastrofami (požár, povodeň), náhlé úmrtí dítěte. Tento stres vzniká zhruba u jedné třetiny osob, které byli součástí nějaká takové události. Mezi příznaky patří vracející se vzpomínky na prožité trauma, vyhýbání se všemu, co trauma připomíná, děsivé sny se vzpomínkami na danou událost. Jako doprovodný jev se často vyskytuje závislost na alkoholu nebo drogách, změny v osobnosti, sebevražedné tendence a deprese.

MATOUŠEK, O.: Bezpečný podnik – Pracovní stres a zdraví, 2003, s. 9-10

- 11 -

•

Anticipační stres – na rozdíl od předchozích typů stresu, kdy se stres objevil až po určité události, k anticipačnímu stresu dochází v souvislosti se situací, která má teprve nastat. Zvláštností tohoto stresu je absence aktuálního stresoru. Je způsoben předvídáním zátěže a vyskytuje se u jedinců s nízkým sebevědomím. Dochází k němu např. u studentů před důležitou zkouškou, u mladých lidí, kteří mají strach z nejisté budoucnosti. V pracovním prostředí vzniká např. při nástupu do nového zaměstnání.

1.2 Fáze stresu Obrázek č. 1: Fáze stresu

Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str. 24 (upraveno)

Stres nepřichází nečekaně. Můžeme rozpoznat řadu signálů, které naznačují blížící se nebezpečí. Dle Juliána Melgosy probíhá stres ve třech fázích:13 a) Varovná fáze – tuto fázi tvoří varování, že je přítomen stresový faktor. Varováním je tělesná reakce. Varovná fáze může být vyvolána jednotlivými podněty (přítomen je vždy jen jeden zdroj stresu) nebo celou skupinou podnětů (jedná se o řadu okolností, které ve svém souhrnu vyvolávají stres). Například soukromý podnikatel může prožívat stres v případě, že má problémy s neplatiči. Varováním je nedostatek finančních 13

MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s. 24-26

- 12 -

prostředků na úhradu svých závazků a nemožnost přinutit neplatiče uhradit své dluhy. S tím souvisí nabíhající penále a zvyšující se počet nezaplacených faktur a stres se hromadí. b) Fáze odolávání – po překročení varovné fáze se jedinec dostává do fáze odolávání. Podnikatel se snaží neplatiče přinutit k zaplacení. Tato činnost ho frustruje, ztrácí energii, je vyčerpaný. c) Fáze vyčerpání - fáze vyčerpání je poslední fází stresu. V této fázi se dostavuje únava, deprese a stavy úzkosti. Tento druh únavy se nedá odstranit vydatným spánkem, provází ji totiž nervozita, podrážděnost, napětí a zlost. Takto stresovaný člověk pociťuje úzkost a deprese. Jedná se o ztrátu motivace nutné pro to, aby člověk mohl prožívat radost z vykonávané práce. Negativní pocity se stále více prohlubují, jedinec trpí pesimistickými myšlenkami a nespavostí. Jakmile se podnikatel dostane do této fáze, je to velmi vyčerpávající. Pracuje mnoho hodin, ale s nepatrnými výsledky. V noci nemůže spát, stále se převaluje na posteli a přemýšlí, jak problémy vyřešit. Ani o víkendech nemůže v klidu relaxovat, neboť pořád přemýšlí nad prací. V této fázi je potřebná pomoc z vnějšku – od rodiny, lékaře, psychologa nebo psychiatra.

- 13 -

2 Stresory a jejich rozdělení Okolnosti, které v nás vyvolávají stres, označujeme jako stresory. Je to tedy negativní vliv působící na člověka. H. Selye rozdělil stresory na fyzikální a emocionální. Mezi fyzikální stresory patří např. alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy. Patří sem také záplavy, zemětřesení, nehody, úrazy, ale řadíme sem i těhotenství nebo třeba znásilnění. Do skupiny emocionálních stresorů patří úzkostnost, obavy a strach, nenávist, nepřátelství, zloba, nevyspalost. Dle velikosti podmínek vyvolávajících stres rozdělujeme stresory na ministresory a makrostresory. Mírné až velmi mírné okolnosti či podmínky vyvolávající stres označujeme jako ministresory a hrozivě působící vlivy řadíme mezi makrostresory. Do ministresorů bychom konkrétně mohli zařadit neschopnost se s někým na něčem domluvit, neschopnost rozhodnout se, ponižování člověka, kritiku ap. Tyto stresory mají tendenci být kumulovány a mohou vyústit v depresi.14 Jako primární a sekundární rozděluje stresory B. Rule a A. Nesdale. Do první kategorie patří přímo na organismus působící jevy (vliv hluku, teploty, chemických látek). Do druhé skupiny zařazujeme takové stresory, které kladou překážky do cesty určité činnosti (zákazy, narušení osobní zóny). U nedostatku osobního prostoru se rozlišuje tzv. sociální hustota a prostorová hustota. Sociální hustota je situace, kdy plocha je stálá a mění se počet lidí na ní. U prostorové hustoty je počet lidí na ploše stálý a mění se velikost plochy. Při zmenšování plochy se lidé dostávají do stresu, překročí-li hustota určitou hodnotu.15

2.1 Příznaky stresového stavu Člověk, jenž se dostane do stresu, prožívá různé obavy a strach, propadá pocitům bezmocnosti a beznaděje, cítí se být ohrožen, mění se tepová frekvence, hloubka dechu a činnost nadledvinek. Světová zdravotnická organizace (WHO) rozdělila tyto příznaky a sestavila jejich přehled. Jak uvádí J. Křivohlavý podle WHO dělíme příznaky stresu následovně:16

14

H. Selye in KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 12-13 B. Rule a A. Nesdale in KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 26 16 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 29-30 15

- 14 -

A. Fyziologické příznaky stresu • Bušení srdce (palpitace) – vnímání zrychlené, nepravidelné a silnější činnosti srdce. • Bolest a sevření za hrudní kostí. • Nechutenství a plynatost v břišní (abdominální) oblasti. • Křečovité, svírající bolesti v dolní částí břicha a průjem. • Časté nucení k močení. • Sexuální impotence a (nebo) nedostatek sexuální touhy. • Změny v menstruačním cyklu. • Bodavé, řezavé a palčivé pocity v rukou a nohou. • Svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi v těchto částech těla. • Úporné bolesti hlavy – často začínající v krční oblasti a rozšiřující se vpřed směrem od temene hlavy k čelu. • Migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy. • Exantém – vyrážka v obličeji. • Nepříjemné pocity v krku (jako bychom měli v krku knedlík). • Dvojité vidění a obtížné soustředění pohledu očí na jeden bod (tzv. fokusace). B. Emocionální (citové příznaky stresu) • Prudké a výrazně rychlé změny nálady (od radosti ke smutku a naopak). • Nadměrné trápení se s věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité. • Neschopnost projevit emocionální náklonnosti, sympatizování s druhými lidmi. • Nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický vzhled. • Nadměrné snění a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými lidmi. • Nadměrné pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti. • Zvýšená podrážděnost, popudlivost (iritabilita) a úzkostnost (anxiozita).

- 15 -

C. Behaviorální příznaky stresu – chování a jednání lidí ve stresu • Nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky. • Zvýšená absence, nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, nehodách a úrazech. • Sklon ke zvýšené osobní nehodovosti a nepozornému řízení auta. • Zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti i častější podvádění. • Zvýšené množství vykouřených cigaret za den. • Zvýšená konzumace alkoholických nápojů. • Větší závislost na drogách, zvýšené množství tablet na uklidnění a léků na spaní. • Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání. • Změněný denní životní rytmus – problémy s usínáním, dlouhé noční bdění a pak pozdní vstávání s pocitem velké únavy. • Snížené množství vykonané práce a zvýšená nekvalitnost práce.

2.2 Eustresy, distresy Stres je obecně považován za věc negativní, nežádoucí a snižující naši výkonnost. Ve většině případů tomu tak skutečně je. Ovšem stres, který pociťujeme, může mít i velmi pozitivní aspekt. Stres se dostavuje většinou v souvislosti s životními krizemi či změnami. Podle toho, jaký stres na nás působí, jej můžeme charakterizovat jako negativní nebo pozitivní. Eustresy jsou pozitivně působící stresy. Řadíme mezi ně pro nás stresující, ale zároveň i příjemné situace, jako jsou například svatba, vánoce, narození potomka, příjezd milované osoby atd. Jako distresy označujeme negativně působící stresy, které v nás vyvolávají negativní emoce. Patří sem například smrt manžela/ky, partnera/ky, rozchod, rozvod, odchod dětí z rodného hnízda, neúspěch ve škole, v práci, konflikty s nadřízenými pracovníky atd.17

17

PSYCHICKÉ-ZDRAVÍ.CZ: Naučte se zvládat stres [online]. 2010 [cit. 2010-10-03]. Dostupný na www: http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-laik-dimenzef/naucte-se-zvladat-stres-471

- 16 -

3 Vliv stresu na náš zdravotní stav Fakt, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav, je všeobecně známý. Julián Melgosa uvádí, že jej provází mnoho fyziologických faktorů. Většina lidí, kteří trpí stresovými stavy, hovoří o zvýšení svalového napětí, krevního tlaku a tepové frekvence. Často se také objevuje zrychlení dechové frekvence a změny na kůži (husí kůže, pocení). Při stresu je nejprve aktivován hypothalamus, který řídí další dva neuroendokrinní systémy. Jedná se o sympatický a adrenokortikální systém. Prostřednictvím sympatického nervového systému se do krve dostává adrenalin a noradrenalin z dřeně nadledvinek. Adrenokortikální systém působí na hypofýzu. Ta vylučuje hormon ACTH. Díky tomuto hormonu se v kůře nadledvinek uvolňuje několik dalších hormonů, například kortizol, který reguluje hladinu cukru v krvi. Při psychické námaze se vylučuje hormon adrenalin a při fyzické námaze noradrenalin. V souvislosti se stresem hovoříme také často o úzkostech, strachu, podrážděnosti a rychlé změně nálad.18 Obrázek č. 2: Fyziologická reakce na stresor

Zdroj: B. Buchtová a kol.: Ekonomie pro ekonomy. (Podle R. L. Atkinson., 1995) str. 185

18

MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s. 35

- 17 -

V souvislosti s vlivem stresu na organismus rozlišujeme dva pojmy psychosomatiku a somatopsychiku. Psychosomatika vyjadřuje vztah psychických vlivů (stísněnosti, depresí, obav a strachu, úzkosti) na organismus. Somatopsychika vyjadřuje vliv tělesného stavu (horečky, zánětu apod.) na psychický stav (pocity, myšlenky). H. Selye o tom říká: „Stres může způsobit psychické změny. Platí však i opak, změny v psychickém stavu mohou způsobit fyziologické změny, například ty, které charakterizují GAS (General Adaptational Syndrom – obecný adaptační syndrom).“19 Typické nemoci, které označujeme jako nemoci ze stresu, jsou 20: • ischemické choroby srdce (infarkty myokardu), • hypertenze (vysoký krevní tlak), • vředové nemoci (vředy na dvanácterníku, žaludeční vředy), • ekzémy a jiná kožní onemocnění, • návaly a zvracení, • impotence, • časté nucení na moč, • únava a letargie (lhostejnost), • bolesti hlavy, bolesti v zádech. Podle starých Číňanů funguje náš organismus zákonitostí orgánových hodin, které se v průběhu dvaceti čtyř hodin ve dvouhodinové periodě střídají. Tyto orgánové hodiny jsou informací o zásobách energie, která v těle probíhá a ovlivňuje všechny důležité orgány.21 23:00 – 01:00 01:00 – 03:00

03:00 – 05:00 05:00 – 07:00

má své maximum činnosti žlučník, je maximum jaterní činnosti. Většina postižených si určitě povšimla, že v tuto dobu se velice často objevuje žlučníková kolika. A také nepříjemné stavy po alkoholickém excesu či po dietní chybě. je doba maxima plic. Zde zase mívají záchvaty dušnosti např. astmatici. pracuje a uklízí tlusté střevo. V tu dobu valná část naší populace vstává a snídá. Je to ovšem pro jídlo nevhodná doba, kdy se střevu přidělává další práce,

19

KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 35 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s. 36 21 CIMICKÝ, J.: Minimum proti stresu, 1996, s.35-36 20

- 18 -

07:00 – 09:00 09:00 – 11:00 11:00 – 13:00 13:00 – 15:00

15:00 – 17:00 17:00 – 19:00 19:00 – 21:00 21:00 – 23:00

aniž by se mu dopřálo dokončení úklidové akce. Francouzi vstávají rozumněji, později. je maximum žaludku a právě v tuto dobu je tady vhodné najíst se. znamená maximum sleziny a pankreatu, pracují enzymatické systémy, je maximum srdce. představuje období největší akceschopnosti tenkého střeva, což odpovídá pravidelnému „zažívání“ po dobrém obědě, případně malému relaxačnímu odpočinku. je maximum močového měchýře, jsou na maximu ledviny, na ně pak navazují večerní optima, kdy vrcholí činnost krevního oběhu a endokrinního systému, a tedy nastává ideální doba pro sex. 22

3.1 Lidská osobnost a stres Kardiologové Meyer Friedman a Ray Rosenman v 50. letech popsali dva typy osobnosti: • •

typ A s vysokým rizikem srdečního infarktu, typ B s nízkým rizikem srdečního infarktu.

Výzkum trval 8 let a zjistili, že mezi pacienty s infarktem bylo dvakrát více lidí typu A než typu B.23

22 23

CIMICKÝ, J.: Minimum proti stresu, 1996, s.35-36 MELGOSA,J: Zvládni svůj stres, 2001, s. 66-68

- 19 -

Tabulka č. 1: Lidská osobnost a stres Lidská osobnost a stres Typ A

Typ B Celkové chování

Neustále v pohybu

Mírný pohyb

Netrpělivost

Klid

Napjatý výraz ve tváři

Uvolněný výraz ve tváři

Hlučný smích

Jemný smích

Nespokojenost s postavením v práci, snaha postoupit výš

Spokojenost se svým postavením

Soutěživý - v práci, při hře, při sportu

Vyhýbá se situacím, při kterých se soutěží

Často si stěžuje

Zřídka si stěžuje Řeč

Rychlá a hlasitá

Pomalá a tichá

S kolísáním a důrazy

Jednotvárná

Energický projev, výrazná gestikulace

Klidný projev, gestikulace nevýrazná

Okamžitě odpovídá

Odpovídá až po chvíli

Odpovídá přímo a stručně

Odpovídá obsáhle

Řeč a vyjadřování druhých se snaží urychlit

Pozorně naslouchá

Řeč druhého často přerušuje

S odpovědí čeká, než druhý domluví

Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str. 67

- 20 -

4 Zdroje stresu v podnikovém prostředí Jak jsem uvedla již v předchozí kapitole, okolnosti, které v nás vyvolávají stres, označujeme jako stresory. Setkáváme se s nimi téměř na každém kroku. Ráno vstaneme, uvaříme si kávu, nevyspalí provedeme ranní hygienu a spěcháme do práce. Během cesty do práce se rozčilujeme kvůli zácpám na silnicích, bezohledným řidičům atd. Ovšem příjezdem na pracoviště naše stresová zátěž zdaleka nekončí, ba naopak.

4.1 Interní stresové faktory Interní stresové faktory jsou takové vlivy, které na nás působí přímo na pracovišti. Soubor činitelů působících na činnost člověka v určitém prostoru nebo také soubor podmínek, za jakých se uskutečňuje pracovní proces, označujeme jako pracovní prostředí. Toto prostředí je třeba upravovat tak, aby optimálně působilo na lidské smysly. Díky těmto úpravám zajišťujeme nejvhodnější a nejpříjemnější pracovní podmínky, které umožňují vysokou produktivitu lidské práce a současně pracovní pohodu.24 „Pracovní pohodou se v tomto smyslu rozumí souhrn hodnot a parametrů charakterizujících pracovní prostředí a příznivě působících na činnost člověka a též příznivě subjektivně hodnocených.“25 O dokonalém pracovním prostředí můžeme hovořit v případě, že jsou všechny složky kultury práce v souladu s technickými parametry, vše je esteticky a ergonomicky dobře vyřešeno a má kladný vliv na produktivitu a kvalitu lidské práce. Vytvoření dokonalého pracovního prostředí je velmi náročným úkolem. V zájmu každé organizace je neustále zlepšování pracovního prostředí.26 Nikdy nemůžeme uvést kompletní seznam stresorů, které ovlivňují náš pracovní výkon. Je to velmi individuální záležitost, jelikož na každého jedince více či méně působí jiný faktor. Autoři J. Štikař, M. Rymeš, K. Rieger a J. Hoskovec uvádí v knize „Psychologie ve světě práce“ následující rozdělení stresorů:

24

ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s. 47 ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s. 47 26 ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s. 47 25

- 21 -

Tabulka č. 2: Klasifikace stresorů v podnikovém prostředí Skupina

Svalová zátěž

Senzorická zátěž

Mentální zátěž

Hluk/vibrace

Osvětlení

Klimatické podmínky

Chemické látky

Zdroj Stereotypie pohybů Složitá koordinace pohybů Velká přesnost pohybů Nepřiměřená dráha pohybů Velká hmotnost břemen Nerovnoměrné rozložení pohybů Trvalé stání Trvalý sed Extrémní poloha Statické zatížení Prostorové omezení Velký počet přímých zrakových informací Trvalé sledování jednoho místa zrakem Ztížená viditelnost sledovaných míst Velká náročnost zrakového či sluchového rozlišování Nedostatek zrakových či sluchových podnětů Vysoké nároky na přesnost čtení a rozlišování údajů Složitý způsob kódování Ztížená viditelnost a identifikace sdělovačů Jednotvárná a monotónní práce Vysoká náročnost přípravy postupů Vysoká náročnost analýzy odchylek Vysoká náročnost řešení mimořádných situací Složité výpočty či kalkulace Nadměrná hlučnost Vysoké impulsy či tóny Nadměrné hodnoty vibrací Vibrace o kmitočtu způsobujícím kmitání důležitých orgánů Nedostatečná intenzita Nerovnoměrné osvětlení Nevhodná barva světla Trvale extrémní teplota Časté střídaní teplot Asymetrické tepelné pole Nepřiměřené proudění Nepřiměřená relativní vlhkost Obtěžující plyny, výpary, kouř či zápach Zdraví škodlivé plyny a páry Přímý kontakt s chemickými látkami

- 22 -

Rizika pracovního úrazu Sociální faktory

Mechanické příčiny Elektrický proud či záření Exploze Nevyhovující osobní ochranné pomůcky Uzavřený prostor Velký počet lidí Velké nároky na kooperaci a komunikaci

Zdroj: ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce. 2003, str. 81 (upraveno)

Jestliže nejsou na pracovišti vhodné pracovní podmínky, působí tento vliv negativně na pracovní výkon zaměstnanců. Hluk, špatné osvětlení, vysoká či nízká teplota, vydýchaný vzduch či velký počet lidí patří mezi stresory, které snižují výkonnost a efektivitu práce. Hluk – je velmi často se vyskytující stresor na pracovišti. Za hluk označujeme všechno, co zatěžuje sluch. Je nejen rušivým, ale i zdraví poškozujícím činitelem. K poničení sluchu dochází při krátkodobém vystavení hluku přesahujícího 130 dB nebo při dlouhodobém a častém vystavování hluku nad 85 dB (např. hlasitá hudba). Nejvyšší stupeň poškození sluchu je ohluchnutí, dochází k němu jen velmi zřídka. Působení hluku může vyvolat i psychické změny. Častým jevem je ztížená orientace, poruchy pozornosti, zvýšená dráždivost, nadměrná citlivost a únava. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pojednává o ochraně lidského zdraví před hlukem. Konkrétně je to § 30-34. Limity pro hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.27 Ochranu proti hluku můžeme dle Pauknerové vyřešit technologicky (změnou technologického postupu, úpravou strojů a technických zařízení), snížením hluku jako takového (např. když obložíme zdroje hluku materiálem, který hluk pohlcuje a brání jeho šíření – korek, skelná vata atd.) a osobními ochrannými pomůckami (v případě hluku na pracovišti používáme špunty do uší nebo ušní klapky).28

27 28

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s.125

- 23 -

Tabulka č. 3: Příklady intenzity hluku u různých zdrojů Intenzita

Zdroj hluku a jeho vzdálenost

10 dB

počátky sluchového vnímání

20 dB

šelest listí

30 dB

50 dB

tichý šepot (1 m) hluk pronikající zvenčí do uzavřené místnosti v tiché městské čtvrti tichý hovor, slabě hrající rozhlas (1 m)

60 dB

normální rozhovor (1m), kašlání (1 m)

70 dB

hra na klavír v obytné místnosti

80 dB

silný dopravní ruch (7 m), sborové čtení

90 dB

provoz na dálnici (7 m), vrtačka

95–100 dB

traktor (10 m), přelet letadla

100–110 dB

tkalcovské dílny, svařování, cirkulárka

120 dB

diskotéky při maximálním zesílení

130 dB

pneumatické kladivo (3 m)

150 dB

stíhací letoun

40 dB

Zdroj: Pauknerová, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery. 2006, str. 125

Osvětlení – je nutné si uvědomit, že při práci velmi často namáháme zrak. O to víc, pracujeme-li s počítačem. Osvětlení, denní i umělé, hraje důležitou roli. Při práci v kanceláři bychom si měli umístit stůl tak, abychom si nestínili a pracovní plocha byla dobře osvětlena. Při nesprávném osvětlení se často dostavuje pálení očí, slzení, bolest hlavy. Člověk se rychleji unaví, je nesoustředěný. Vhodná je kombinace denního a umělého světla. Musíme ovšem zvolit takové zářivky, které nepoškozují zdraví jedince. Správné osvětlení je velmi důležité pro vytvoření pracovní pohody a zvyšování pracovní výkonnosti zaměstnanců V neposlední řadě hrají také velmi významnou roli barvy okolního prostředí. Ty totiž nejen krášlí, ale mají i velký vliv na naši psychiku. Lidé se díky barvám často cítí lépe a radostněji, méně podléhají nudě a únavě. Barvy nás dokáží stimulovat, podněcovat, uklidňovat i tlumit. Teplé tóny bývají pro většinu lidí příjemnější než studené. Syté a tmavé barvy opticky zmenšují prostor, nevýrazné barvy prostor zase zvětšují. Vodorovné pruhy zvětšují prostor do šířky a pruhy svislé do výšky.

- 24 -

Zelené tóny uklidňují, jelikož připomínají přírodu. Modrá barva navozuje pocit důvěry a klidu. Červená povzbuzuje, vyvolává energii. Žlutá barva vyjadřuje intelekt a optimismus. V kombinaci s černou se používá například na pracovišti pro označení prvního a posledního schodu. Černá je barvou stresu a bílá je barva čistoty a nevinnosti. Teplota – extrémní teplota na pracovišti je důvod ke vzniku stresu, proto bychom měli dbát na dodržování optimální teploty. Avšak pro každého jedince znamená optimální teplota něco jiného. Jednomu se pracuje lépe v chladnější místnosti, jiný má raději vyšší teplotu. Přípustné hodnoty teploty na pracovišti jsou dány charakterem a intenzitou vykonávané práce. Teplota by se měla pohybovat mezi 20 - 28ºC. Se zvyšováním fyzické náročnosti práce se požadavek na teplotu snižuje. Nevhodná teplota má vliv na soustředěnost zaměstnance, může být i příčinou nehod.29 Pracovní směna – často se vyskytujícím stresovým faktorem bývá práce na směny. Díky střídání směn dochází k narušení našich přirozených biorytmů. Člověk je od přírody zvyklý ve dne pracovat a v noci odpočívat a shromažďovat síly na další pracovní den. Při nočních směnách máme nedostatek spánku, neboť přes den není dostatek tmy, usínání je obtížné a trvá déle než v noci. Také spánek přes den trvá kratší dobu a není tak kvalitní jako spánek v noci. Délka pracovní doby a přestávky v práci – podle Zákoníku práce § 79 délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. Konkrétně u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu je týdenní pracovní doba 37,5 hodiny, ve třísměnném a nepřetržitém provozu je tato doba rovněž stanovena na 37,5 hodiny týdně a ve dvousměnném provozu činí 38,75 hodiny týdně. Co se týče přestávky v práci, tak tu je zaměstnavatel povinen poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, u mladistvých zaměstnanců je to po 4,5 hodinách práce. Tato přestávka na jídlo a oddech by měla činit nejméně 30 minut a nezapočítává se do pracovní doby.30

29 30

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

- 25 -

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami – dodržovat dobu odpočinku mezi směnami je velmi důležité. Když si člověk dostatečně odpočne, tak na další směně je méně nervózní, roztěkaný a předchází tak zbytečným chybám a úrazům. Zaměstnavatel je povinen určit pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem následující pracovní směny nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.31 Vztahy na pracovišti – špatné mezilidské vztahy a negativní konflikty na pracovišti zhoršují výkonnost jednotlivých pracovníků a tedy i podniku jako celku. V dnešní době se velmi často využívá práce ve skupinách tzv. týmové práce. Zde hraje velmi důležitou roli komunikace a vztahy mezi jednotlivými členy skupiny. Možná ještě důležitější než vztahy s kolegy jsou vztahy zaměstnanců a jejich nadřízených. Velmi důležitá je komunikace mezi nadřízenými a podřízenými a naopak. Nadřízení by měli se svými zaměstnanci komunikovat, zajímat se o jejich názor. Důležitý je také individuální přístup ke každému zaměstnanci, i to vytváří přátelskou atmosféru na pracovišti. Podřízení by se zase neměli bát vyjádřit svůj názor, co se týče vykonávaných úkolů, pracovních podmínek či organizace práce. Cílem každého zaměstnavatele by tedy mělo být vytváření dobrých mezilidských vztahů na pracovišti a podporování přátelské, uvolněné a pozitivní atmosféry. Časový tlak – dnešní uspěchaná doba vyžaduje i velmi intenzivní plnění pracovních úkolů. Zadávání úkolů s pevným termínem odevzdání je již běžnou praxí. Ovšem tato skutečnost, že se na zaměstnance vytváří časový tlak, je pro něj nesmírně stresující. Zákon č. 155/2000 Sb. o bezpečnosti práce definuje práci pod časovým tlakem jako psychicky a senzoricky zatěžující práci spojenou s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku. Zaměstnanec, který je pod tímto tlakem, sice pracuje rychleji, avšak mnohdy na úkor kvality odvedené práce. Nemá dost času, aby práci provedl zodpovědně a kvalitně. Velmi stresující je rovněž fakt, že velmi často dokončení práce jednoho zaměstnance závisí na dokončení práce jiného zaměstnance či jiného oddělení.32 Vnucené pracovní tempo a monotonie – dalším stresujícím faktorem, který velmi ovlivňuje pracovní pohodu je vnucené pracovní tempo. Jeho 31 32

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce

- 26 -

přesnou definici uvádí zákon č. 155/2000 Sb. o bezpečnosti práce. Je to tedy takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů je velmi nepříznivá.33 Tentýž zákon charakterizuje monotónní práce jako pracovní činnosti, pro které je typické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti. V praxi rozlišujeme dvě formy monotonie 34: • monotonie pohybová – tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů, • monotonie úkolová – tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů, situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků). Monotónní práce působí na každého zaměstnance jinak. Obecně lze říci, že dochází ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku, což způsobuje únavu a ospalost. Zaměstnanci se nesoustředí, nudí se, častěji se můžou vyskytovat i pracovní úrazy. Dochází ke snížení motivace, nezájmu, snížení produktivity práce. Dlouhodobá monotónní práce má za následek i zdravotní komplikace. U zaměstnanců se nejčastěji objevují bolesti zad, svalů a kloubů. Ztráta zaměstnání – v dnešní době se setkáváme s pojmem ekonomická krize téměř na každém kroku. Tato situace má velký vliv na různé firmy. Ty jsou v důsledku klesajícího počtu zakázek nuceni propouštět pracovníky či snižovat jejich pracovní úvazek. Stres ze ztráty zaměstnání nebo stres z možnosti ztráty zaměstnání nabývá stále většího významu. Dochází k poruše duševního i tělesného zdraví člověka. Mzdové podmínky – při hledání zaměstnání má jistě každý z nás představu o výši svého budoucího platu. Vzdělaní uchazeči s praxí jsou často velmi sebevědomí a nebojí se sdělit svému budoucímu zaměstnavateli částku, kterou požadují za své vědomosti a zkušenosti. 33 34

Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce

- 27 -

Naproti tomu čerství absolventi škol jsou v tomto směru nezkušení a často neví, jakou mzdu mohou požadovat. Jejich představa o výdělku v naprosté většině neodpovídá ohodnocení, které jim zaměstnavatel nabídl. Ovšem v dnešní době si člověk nemůže moc vybírat a musí vzít i hůře ohodnocenou práci. Z nesouladu mezi očekávanou a skutečnou mzdou vzniká stres. Zaměstnanci se domnívají, že jsou nespravedlivě ohodnoceni, dochází k demotivaci a snížení pracovního výkonu. V praxi se nejčastěji používá časová nebo úkolová mzda. Časová mzda – v případě, že je zaměstnanec ohodnocen časovou mzdou, tak jeho výše mzdy je stanovena na základě délky pracovní doby. Může se jednat například o hodinovou mzdu (v případě dělníka) nebo o měsíční plat v případě technickohospodářských pracovníků. Měsíční mzda je dána jako pevná částka, bez ohledu na počet odpracovaných dní nebo hodin v měsíci. Úkolová mzda – při této formě výdělku je výše mzdy závislá na počtu jednotek vykonané práce. Uplatňuje se především ve výrobní sféře, kde se mzda počítá dle skutečných výkonů. Stanovují se normy, které určují časovou náročnost jednotlivých operací a cena za výkon. Celková mzda se pak vypočítá jako součin množství výkonů a ceny za výkon.

4.2 Externí stresové faktory Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole, stres vznikající v pracovním prostředí hraje v našich životech významnou roli. Ovšem nejen on má velký význam na naši pracovní výkonnost. Také události, které prožíváme v našem soukromém životě a vliv okolí na nás, se ve velké míře podílí na našem výkonu v práci. V případě, že je náš osobní život v pořádku, jsme v něm spokojeni, chodíme také do zaměstnání raději a s úsměvem. Tento stav se odráží v naší práci v podobě dobré pracovní výkonnosti. Naopak pokud v soukromém životě právě prožíváme nějaké změny či negativní události, mají tyto skutečnosti negativní vliv na náš pracovní výkon. Seznam často se vyskytujících stresových faktorů sestavil profesor psychiatrie Dr. Thomas Holmes ve spolupráci se svým žákem Richardem Rahem. V této tabulce jsou uvedeny různé negativní i pozitivní životní události včetně jejich bodového hodnocení.

- 28 -

To vyjadřuje míru zátěže neboli nároky na vyrovnání se s jednotlivými událostmi.35 Tabulka č. 4: Holmes – Rahe - tabulka životních událostí Životní událost Smrt partnera

35

Body 100

Rozvod donedávna spokojeného manželství

73

Rozvrat manželství,dočasný rozchod

65

Uvěznění

63

Úmrtí blízkého člena rodiny

63

Vážný úraz nebo onemocnění

53

Sňatek

50

Ztráta zaměstnání

47

Usmíření nebo jiné změny v manželství

45

Odchod do důchodu

45

Změna zdravotního stavu člena rodiny

44

Těhotenství

40

Sexuální obtíže

39

Přírůstek nového člena rodiny

39

Změna zaměstnání

38

Změna finanční situace

38

Smrt blízkého přítele

37

Změna náplně práce

36

Závažné neshody s partnerem

35

Půjčka vyšší než 50 000.- Kč

31

Termín splatnosti půjčky

30

Dospělé dítě opouští rodinu

29

Konflikty s tchánem, tchyní, zetěm, snachou

29

Mimořádný osobní čin nebo výkon

28

Partner nastupuje nebo končí zaměstnání

26

Vstup do školy nebo její ukončení

26

Změna životních podmínek

25

Změna vlastních zvyklostí

24

Problémy nebo konflikty s nadřízenými

23

Změna pracovní doby nebo pracovních podmínek

20

Změna bydliště

20

BROCKERT, S.:Ovládání stresu, 1993, s. 21-23

- 29 -

Změna školy

20

Změna rekreačních aktivit

20

Změna církve

19

Změna sociálních aktivit

18

Půjčka menší než 50 000,- Kč

17

Změna režimu dne a spánku, např. letní čas

16

Změna v širší rodině (úmrtí, sňatky)

15

Změna stravovacích zvyklostí

15

Dovolená

13

Vánoční svátky

12

Přestupek (dopravní s pokutou)

11

Zdroj: Brockert, S.: Ovládání stresu, 1993, str. 22-23 (upraveno)

Za nejvíce stresující faktory považují úmrtí manžela(ky), rozvod, uzavření sňatku, ztrátu zaměstnání, těhotenství, sexuální problémy nebo třeba změnu finanční situace. Za nejméně stresující událost je dle těchto vědců považována změna stravovacích zvyklostí, dovolená či vánoční svátky. Tato tabulka ovšem neobsahuje všechny možné situace, které v nás vyvolávají stres. Každý člověk je velice individuální, proto by si každý zajisté mohl tabulku doplnit o události, které stresují právě jeho. Díky individualitě každého jedince by také bodové ohodnocení jednotlivých událostí mohlo být jiné. Většinou netrpíme pouze jedním stresovým faktorem, proto se dosažené body sčítají.36 Holmes a Rahe díky této stupnici dokázali, že 80 % lidí, kteří dosáhli přes 300 bodů, a přes 50 % lidí s 150–300 body, bude do dvou let trpět těžkými stavy deprese nebo fyzickými nemocemi - např. infarktem. Lidé by se měli vyvarovat negativnímu stresu a ke každé životní události či změně přistupovat pozitivně, protože jak již bylo zmíněno, každá změna v sobě přináší něco nového a krásného.37

36 37

BROCKERT, S.: Ovládání stresu, 1993, s. 21-23 BROCKERT, S.: Ovládání stresu, 1993, s. 21-23

- 30 -

5 Vliv stresu na pracovní výkon Během pracovního procesu dochází k různým neočekávaným a mimořádným situacím, které mohou vést k nehodám, úrazům či zvýšené zmetkovitosti výrobků. Rychlý vývoj techniky a pomalejší přizpůsobení lidské činnosti ovlivňuje spolehlivost pracovního výkonu a pracovní výkon jako takový. Někteří lidé (převážně starší zaměstnanci) mají velké problémy při změně techniky potřebné k výkonu práce, jsou nuceni se učit zacházet s počítačem, tiskárnou, kopírkou nebo scannerem. Strach z něčeho nového, neznámého a nevyzkoušeného samozřejmě přináší stres. Únava, režim práce a odpočinku jsou dalšími činiteli, kteří ovlivňují spolehlivost pracovního výkonu. Únava je přirozenou součástí každé vykonávané práce. Únava se projevuje dočasnými psychickými a fyziologickými změnami a zhoršením výkonu pracovníka. Charakterizuje ji snížená pozornost, ospalost, špatná koordinace pohybů, zhoršená ostrost vidění atd. Únava může být:38 • nervová, • svalová, • smyslová, • duševní. Různí lidé prožívají únavu jinak. Závisí to na fyzické a psychické odolnosti každého jedince. Je důležité se snažit únavě předcházet, neboť dlouhodobé překonávání únavy vede k oslabení organismu a chronickému únavovému syndromu. Je tedy vhodné zvolit takový režim práce a odpočinku, který minimalizuje únavu a stres. Důležité je správné naplánování přestávek, to by mělo být závislé na intenzitě a obtížnosti vykonávané práce.39 „Pracovní výkon je výsledek pracovní činnosti vykonané v určitém čase za určitých podmínek. Výkonnost je schopnost jedince vykonávat určitou pohybovou, intelektuální či kombinovanou činnost (učení, sport, práce), hodnocenou jejím množstvím (rychlost v čase), přesností (množství chyb) a mírou únavy.“40

38

PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s. 166-172 PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s. 166-172 40 PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s. 166 39

- 31 -

Není možné, aby výkonnost pracovníků byla během pracovního dne stejná. Mění se v závislosti na množství a namáhavosti vykonávané práce, v závislosti na průběhu dne (jiná ráno, jiná večer). Obrázek č. 3: Pracovní křivka středně těžké fyzické práce v průběhu dne a týdne

Zdroj: Pauknerová, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery. 2006, str. 170 (upraveno)

Z obrázku je patrné, že na začátku pracovního týdne, tedy v pondělí, je výkonnost pracovníků velmi malá. Je to dáno tím, že se na práci většinou nesoustředí. V úterý výkonnost zaměstnanců roste a uprostřed pracovního týdne, což je ve středu, jejich výkon dosahuje maxima. Ve čtvrtek dochází ke změně a výkonnost pracovníků začne klesat. V pátek, kdy se většinou soustředíme více na plány na víkend, než na práci, je výkonnost minimální.

- 32 -

5.1 Vzájemný vztah mezi stresem a výkonem Obrázek č. 4: Vztah mezi stresem a výkonem

Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str. 28

V publikaci Zvládni svůj stres uvádí J. Melgosa křivku znázorňující vliv stresu na pracovní výkonnost zaměstnanců. Tato křivka však neplatí pro všechny pracovníky. Vnímání stresových situací je velice individuální záležitost. Někteří lidé nejsou schopni pod tlakem udělat téměř vůbec nic, zatímco jiní jistý tlak potřebují, neboť právě při přítomnosti tlaku podávají nejlepší výkony. Melgosa vysvětluje křivku takto:41 Oddíl A-B - Převládá apatie, chybí patřičná stimulace. Zaměstnanec nemá žádný cíl a útočiště nachází ve stereotypní práci, přestože mu nepřináší žádné uspokojení, Jsou kladeny minimální nároky. Oddíl B-C - Tento oddíl představuje optimální úroveň produktivity a stresu. Například zaměstnanec, který chce být povýšen a ví, že musí zvýšit produktivitu práce a splnit náročný úkol.

41

MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s. 28-30

- 33 -

Oddíl C-D - Člověk prožívá stres, avšak bez nějaké zvláštní motivace. Například zaměstnanec, který pracuje jako automechanik s pevnou pracovní dobou a po návratu ze zaměstnání pokračuje v opravách ještě doma v dílně. K tomu vede normální rodinný život. Toto dohromady ho stresuje, práci odvádí dobrou, protože jí věnuje značné úsilí, avšak celkově produktivita klesá. Oddíl D-E - Zaměstnanec prožívá depresi a úzkost. Odvádí velice nízký výkon. Například zaměstnanec, který ví, že za určitou dobu přijde o zaměstnání, do toho má rodinné a zdravotní problémy. Stres u něj dosahuje nejvyšších hodnot a produktivita je velice nízká.

5.2 Syndrom vyhoření V souvislosti s pracovním stresem se často hovoří o syndromu vyhoření nebo-li o burn out syndromu. Tento pojem pochází z roku 1974 od amerického psychoanalytika Herberta J. Freudenbergera. Syndrom vyhoření je důsledkem dlouhodobého stresu. Je to duševní stav, který se objevuje často u lidí, kteří pracují s jinými lidmi, a každodenní komunikace je pro výkon jejich zaměstnání nezbytná. Nejvíce ohrožení jsou lidé pracující ve zdravotnictví, školství, psychologové, sociální pracovníci, manažeři, novináři, pracovnicí infolinek a helpdesků atd.42 Skryté stresové faktory představují největší nebezpečí. Ve vysokém pracovním nasazení je přehlížíme a nezabýváme se jimi, ale někde v nás se ukládají. Syndrom vyhoření (vyprahlosti, vypálení) má plíživý a dlouhotrvající charakter. Pod tímto pojmem se skrývá řada nejrůznějších tělesných a duševních potíží. Můžeme je rozdělit do tří oblastí života, v nichž se projevují. Jedná se o oblast pracovní, soukromou a duševní. V každodenním životě se tyto sféry zcela prolínají – stres v zaměstnání má vliv na rodinný a partnerský život a naopak.43 Peterková uvádí následující příčiny, příznaky, prevenci a fáze vývoje burn out syndromu: 44

42

KALLWASS, A.: Syndrom vyhoření v práci a osobním životě, 2007, s. 10-11 KALLWASS, A.: Syndrom vyhoření v práci a osobním životě, 2007, s. 10-11 44 PETERKOVÁ, M.: Syndrom vyhoření [online]. 2010 [cit. 2010-11-09]. Dostupný na www: http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/ 43

- 34 -

Příčinou spuštění burn out syndromu může být: • teror příležitosti - neschopnost odmítat nabalující se úkoly, • špatná organizace času, • velké ideály a očekávání, • nefungující rodina, osamělost, špatný pracovní kolektiv, • sklon k workoholismu, pedantství, počáteční nadšení. Příznaky: • ztráta pracovního nasazení, nadšení, • nechuť, lhostejnost k práci, • negativní postoj k sobě i ke všemu kolem sebe, • zapomínání, nesoustředění, nezodpovědnost, • pocity bezmoci, agresivita, nespokojenost, • pocit nedostatku uznání, • dlouhodobě nízká pracovní výkonnost, • konflikty v soukromé oblasti, omezený kontakt s kolegy, • poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocem, • rychlá unavitelnost a vyčerpanost, • vysoký krevní tlak, potíže se zažíváním a srdeční činností. Fáze vývoje: • nadšení (počáteční nadšení, vysoké ideály, nerealistická očekávání, sklon k workoholismu), • stagnace (úpadek počátečního nadšení, částečná ztráta ideálů), • frustrace (zamyšlení se nad efektivitou a smyslem vlastní práce), • apatie (bezmocnost, beznaděj, pracovník se vyhýbá rozhovorům s kolegy, odmítá dělat cokoli navíc), • syndrom vyhoření (emocionální vyčerpání, ztráta smyslu práce, cynismus, depersonalizace - pocit ztráty sebe). Prevence: • kvalitní mezilidské vztahy – tzv. podpůrná sociální síť, • umění odmítat – naučte se říkat NE, • dopřát si odpočinek, • stanovit si priority, • snížit příliš vysoké nároky, • dobrá organizace času.

- 35 -

Shrnutí teoretické části Se stresem se v dnešní době setkáváme téměř na každém kroku. Do jisté míry je pro nás přínosný, neboť nás žene dopředu a my podáváme lepší výkony. V takovém případě se jedná o pozitivní stres. Ten se dostavuje například při uzavření sňatku, odjezdu na dovolenou či o svátcích vánočních. V horším případě na nás působí stres negativní. S tím se můžeme setkat, když v našem životě nastane nějaká negativní změna či událost např. při úmrtí manžela(ky), partnera(ky), při odchodu dětí z domova, při různých konfliktech. Velmi častým zdrojem negativního stresu se stává pracovní prostředí. Zajisté se většina zaměstnavatelů snaží zajistit pro své zaměstnance vhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí, ale i přes všechnu snahu se přeci jen objeví nějaké faktory, které nás stresují. Každý člověk je velice individuální a proto, co jeden pociťuje jako stresovou zátěž, druhý vůbec nevnímá nebo vnímá velice nepatrně. Myslím si, že si společnost konečně uvědomila, že stres na pracovišti je velice škodlivá záležitost, která má vliv nejen na náš fyzický, ale i psychický stav. V současné době se na trhu vyskytuje celá řada publikací pro ekonomy, manažery, ale i pro řadové zaměstnance, která se zabývá stresovou problematikou. Já bych každému doporučila si přečíst některou z nich, neboť se dozví velké množství rad a tipů, které mu třeba ulehčí každodenní život.

- 36 -

II. PRAKTICKÁ ČÁST 6 Empirický výzkum V praktické části své bakalářské práce jsem se rozhodla aplikovat získané informace a poznatky, které jsem získala při zpracování teoretické části, při provádění průzkumu v konkrétním podniku. K vypracování praktické části mně pomohlo prostudování podnikové dokumentace, rozhovory se zaměstnanci a také zkušenosti nabyté po dobu mého tříletého působení v této společnosti. Dotazování může probíhat formou rozhovoru, dotazníku nebo anketou. Zkoumaným osobám předkládáme otázky a jejich odpovědi následně vyhodnocujeme. Pro snadnější a časově méně náročné zpracování jsem zvolila metodu dotazníkového šetření (vzor dotazníku jsem uvedla v příloze k bakalářské práci), což je vlastně převedení ústních otázek do písemné formy. Pro průzkum jsem použila dotazník, který jsem sestavila sama. Obsahuje uzavřené otázky, které slouží k hodnocení pracovního prostředí, pracovních podmínek, rušivých faktorů a působení stresu na pracovišti. Respondentům je zaručena anonymita, tudíž se nemusí bát vyjádřit svůj skutečný názor. Výzkum byl prováděn rovnoměrně mezi zaměstnanci všech oddělení společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Dotazníky jsem celkem předložila 30 zaměstnancům a všechny se mi vrátily vyplněné, což odpovídá zhruba 1/3 všech zaměstnanců. Z dosavadního poznání by se mohlo zdát, že na pracovišti panuje pracovní pohoda. Avšak někteří zaměstnanci se cítí nervózní a podrážděni, což svědčí o přítomnosti některého ze stresových faktorů. Primárním cílem průzkumu je zjistit, jaké stresové faktory se vyskytují ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. a poté navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci nebo úplnému odstranění. Na základě provedeného dotazníkového šetření bych ráda ověřila následující výzkumné otázky: 1. Mají zaměstnanci lepší vztahy se spolupracovníky než s nadřízenými? 2. Ovlivňují vztahy na pracovišti pracovní výkon zaměstnanců? 3. Vykonává více než polovina zaměstnanců svoji práci pod časovým tlakem?

- 37 -

6.1 Charakteristika společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Digi Czech Republic s.r.o. je rumunská společnost nabízející satelitně vysílané digitální programy. TV kanály poskytuje prostřednictvím geostacionární družice INTELSAT 10-02. Z Rumunska se dále služby rozšířily do Maďarska, Slovenska, České republiky, Srbska a Chorvatska. Společnost Digi Czech Republic s.r.o. vstoupila do České republiky v srpnu roku 2006. Své sídlo má v Brně, Holandská 1, budova L. Od poloviny srpna začala přijímat objednávky na své služby. Abonenti, kteří se zaregistrovali do konce října 2006, měli základní balíček na 3 měsíce zdarma. V současné době obsahuje základní balíček 46 programů a doobjednat lze HBO MaxPack, který obsahuje program HBO, HBO 2 a Cinemax. Velký zájem je rovněž o slovenské programy, proto je jejich poskytování v jednání. Základní balíček stojí 260 Kč měsíčně a balíček HBO MaxPack stojí 240 Kč měsíčně. Zákazníci, kteří budou využívat služby minimálně 12 měsíců, dostanou do pronájmu zdarma celý komplet pro příjem signálu DVB-S (digital video brodcasting – satelite). V případě, že mají klienti zájem daný přístroj vlastnit, můžou si jej odkoupit. Jestliže dojde k poškození zařízení během užívání, musí jeho opravu uživatel uhradit. Smlouva se uzavírá na rok, po roce se automaticky prodlužuje. V případě, že klient již nechce využívat služby společnosti Digi Czech Republic s.r.o., může smlouvu vypovědět. Instalace po celé České republice provádí dealeři. Můžeme rozlišovat dva typy instalace. Standardní instalace je zdarma a nadstandardní instalaci si zákazník platí. Při standardní instalaci technik upevní parabolu na stěnu nebo balkón, natáhne koaxiální kabel, propojí set - top - box s televizí, zapojí službu, vypíše smlouvu a předávací protokol. Nadstandardní instalaci můžeme chápat jako práci na střeše, práci v rizikových podmínkách, protahování kabelů, provrtávání zdí, lištování kabelu, zastrkování kabelu pod koberec, různé propojování s jinými spotřebiči (video, DVD) atd. V současné době má společnost Digi Czech Republic s.r.o. zhruba 300 000 zákazníků a jelikož se zájem o digitální vysílání v souvislosti s rušením analogového vysílání značně zvyšuje, tak i řady klientů se denně rozrůstají.

- 38 -

Struktura firmy a počet zaměstnanců – v souvislosti s rostoucím počtem klientů je třeba rozšiřovat také počty zaměstnanců. Nyní v Digi Czech Republic s.r.o. pracuje 90 zaměstnanců v několika oddělení. Nezbytnou součástí je sekretariát společnosti (sekretářka, recepční), ekonomický úsek (finanční účtárna a mzdová účtárna), IT oddělení, obchodní oddělení (smluvní oddělení, reklamační oddělení), dealerské oddělení, technické oddělení (sklad, servis). V čele stojí výkonný ředitel. Firma rovněž zřídila své call centrum, kde jsou zákazníkům k dispozici kvalifikovaní operátoři. Ti jim pomáhají řešit běžné problémy a zodpovídají jejich dotazy. Na území České republiky se nacházejí dva sklady dekodérů a ostatního materiálu – v Brně a v Praze – kde pracuje dalších 8 zaměstnanců. Fluktuace pracovníků je minimální, neboť zaměstnanci jsou ve firmě spokojeni a málo kdy odcházejí za lepší pracovní nabídkou. Pracovní doba – většina pracovníků má běžnou pracovní dobu od 8:00 do 16:30 hodin. Výjimku tvoří operátoři call centra, kteří pracují na směny, neboť call centrum je zákazníkům k dispozici denně od 7:00 do 23:00 hodin. Jejich směny se pak pohybují v rozmezí 7:00-15:00 hodin, 9:00-17:00 hodin, 13:00–21:00 hodin nebo 15:00–23:00 hodin. Během pracovní doby je každému zaměstnanci poskytnuta přestávka na oddech a jídlo v trvání 30 minut. Zaměstnanci call centra mají k dispozici ještě několik kratších přestávek v trvání 10 minut. Mzdy - zaměstnanci jsou ohodnoceni časovou mzdou ve formě měsíčního platu. Ten je navyšován o prémie a odměny za výborné pracovní výsledky. Dovolená je poskytována v zákonem stanovené délce 4 týdnů. Stravování – přímo v budově sídla společnosti je zaměstnancům k dispozici jídelna s kantýnou. Ceny za jídla jsou však značně vysoké, tak zaměstnanci raději o polední pauze odcházejí do nedaleké restaurace, kde je podstatně levněji a výběr jídel je také mnohem větší. K dispozici mají zaměstnanci také kuchyňku vybavenou mikrovlnou troubou, lednicí, rychlovarnou konvicí, kávovarem a myčkou nádobí, kde si mohou uskladnit nebo ohřát jídlo. Firma Digi Czech Republic s.r.o. zajišťuje také pitnou vodu pro své zaměstnance, která je k dispozici v několika barelech po celé firmě. Kuřáci mohou během přestávek kouřit na terase, jinde je kouření zakázáno.

- 39 -

6.2 Výsledky dotazníkového šetření Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví

40% muži ženy 60%

Tabulka č. 5: Respondenti podle pohlaví

Odpověď Muž Žena

Absolutní četnost 18 12

Relativní četnost v % 60 40

Mezi respondenty bylo 18 mužů a 12 žen. Zastoupení mužů tvoří tedy 60 % všech zaměstnanců, žen je 40 %. Graf č. 2: Věková struktura respondentů

7%

7% 33%

18 - 25 let 26 - 33 let 34 - 41 let 42 - 49 let

53%

Tabulka č. 6: Věková struktura respondentů

Věk 18 - 25 let 26 - 33 let 34 - 41 let 42 - 49 let 50 let a více

Absolutní četnost 10 16 2 2 0

Relativní četnost v % 33 53 7 7 0

- 40 -

Většina zaměstnanců (53 %) se pohybuje ve věkovém rozmezí 26–33 let. Další početnou skupinou jsou zaměstnanci ve věku 18–25 let, ti představují 33 % všech dotázaných. Zaměstnanců, jejichž věk se pohybuje v rozmezí 34–41 let, je 7 %. Stejně na tom jsou zaměstnanci s věkem 42–49 let. Zajímavé je, že ve společnosti Digi Czech Republic nepracují žádní zaměstnanci, jejichž věk by překročil 50 let. Graf č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

7%

středoškolské bez maturity

13%

13%

úplné středoškolské s maturitou vyšší odborné 67%

vysokoškolské

Tabulka č. 7: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Vzdělání

Absolutní četnost

Základní Středoškolské bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

0 4 20 4 2

Relativní četnost v% 0 13 67 13 7

Nejvíce pracovníků má úplné středoškolské vzdělání s maturitou. Je jich 67 %. Středoškolské vzdělání bez maturity nebo vyšší odborné vzdělání má 13 % zaměstnanců. Mezi dotázanými se objevilo i 7 % vysokoškoláků. Základní vzdělání nemá žádný zaměstnanec, což by se vzhledem k tomu, že se jedná o práci v kanceláři, dalo čekat.

- 41 -

Graf č. 4: Délka zaměstnaneckého poměru respondentů

13% 7%

7 měsíců - 1 rok

47%

více než 1 rok více než 2 roky více než 3 roky

33%

Tabulka č. 8: Délka zaměstnaneckého poměru respondentů

Odpověď méně než 6 měsíců 7 měsíců - 1 rok více než 1 rok více než 2 roky více než 3 roky

Absolutní četnost 0 4 2 10 14

Relativní četnost v % 0 13 7 33 47

Téměř polovina zaměstnanců pracuje ve společnosti Digi Czech Republic více než tři roky. Další početná skupina 33 % pracovníků je zaměstnaná v této firmě více než dva roky. Dohromady tyto dvě skupiny zaměstnanců dávají 80 % všech respondentů, což znamená, že fluktuace zaměstnanců je opravdu velmi nízká a zaměstnanci jsou se svou prací zřejmě spokojeni. Graf č. 5: Jaký je Váš vztah se spolupracovníky?

3%

13% výborný dobrý špatný

44% 40%

velmi špatný

- 42 -

Tabulka č. 9: Vztah se spolupracovníky

Odpověď Výborný Dobrý Špatný Velmi špatný

Absolutní četnost 4 12 13 1

Relativní četnost v % 13 40 44 3

Téměř polovina dotázaných (13 respondentů) uvedla, že jejich vztah se spolupracovníky je špatný. Dokonce se našel jeden respondent, který považuje svůj vztah s ostatními spolupracovníky za velmi špatný. Naopak za výborný hodnotí svůj vztah s kolegy 4 zaměstnanci a 12 zaměstnanců má dobrý vztah se spolupracovníky. Graf č. 6: Jaký je Váš vztah s nadřízenými?

13%

27%

výborný dobrý špatný

60%

Tabulka č. 10: Vztah s nadřízenými

Odpověď Výborný Dobrý Špatný Velmi špatný



Více než polovina dotázaných uvedla, že jejich vztah s nadřízenými je dobrý. Za výborný považují svůj vztah s nadřízenými 4 respondenti. 8 dotázaných hodnotí svůj vztah jako špatný.

- 43 -

Graf č. 7: Co Vás stresuje na pracovišti?

20%

2%

20%

hluk špatné osvětlení

4%

teplota trvalé sezení 20%

plat 34%

jiné

Tabulka č. 11: Stresové faktory

Odpověď Hluk Špatné osvětlení Teplota Trvalé sezení Plat Jiné

Absolutní četnost 10 2 18 10 10 1

Relativní četnost v % 20 4 34 20 20 2

U této otázky mohli zaměstnanci uvádět i více faktorů, které je stresují během pracovní doby. Nejvíce pracovníků (18) uvedlo, že hlavním stresorem pro ně je teplota. Vzhledem k tomu, že pro každého jedince je „příjemná“ jiná teplota, je tento fakt pochopitelný. Mezi důležité stresory se rovněž zařadil hluk, plat a trvalé sezení. Graf č. 8: Jste spokojen/á se svým zaměstnáním?

20%

20%

ano spíše ano spíše ne 60%

- 44 -

Tabulka č. 12: Spokojenost se zaměstnáním

Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne



80 % dotázaných uvedlo, že je spokojeno nebo spíše spokojeno se svým zaměstnáním. Pouze 20 % zaměstnanců je spíše nespokojeno a uvítali by změny. Graf č. 9: Jste spokojen/á s pracovním prostředím, ve kterém pracujete?

27%

13%


Tabulka č. 13: Spokojenost s pracovním prostředím




Naprostá většina zaměstnanců tj. 73 % uvedla, že je zcela nebo spíše spokojena se svým pracovním prostředím. Zbylých 27 % respondentů je spíše nespokojena s pracovním prostředím a určitě by přivítali nějaké změny vedoucí ke zlepšení pracovního prostředí.

- 45 -

Graf č. 10: Jste spokojen/á s náplní Vaší práce?

7%

20%

ano

27%

spíše ano spíše ne ne 46%

Tabulka č. 14: Spokojenost s náplní práce




Na otázku, zda-li jsou zaměstnanci spokojeni s náplní práce, odpovědělo pouhých 20 % ano. Dalších 46 % je spíše spokojeno. Nezanedbatelných 27 % je spíše nespokojeno a 7 % je dokonce zcela nespokojeno s náplní jejich práce a uvítali by přeřazení na jinou pozici. Graf č. 11: Je Vaše práce monotónní?

20%

20%

ano 7%

spíše ano spíše ne ne

53%

- 46 -

Tabulka č. 15: Monotónnost práce




Z dotazníkového šetření vyplývá, že 73 % respondentů si myslí, že jejich práce není nebo spíše není monotónní. Tento fakt přispívá k jejich pracovní spokojenosti. 27 % respondentů považuje svoji práci za monotónní a stereotypní. Graf č. 12: Vyhovuje Vám Vaše pracovní doba?

7% 13%

ano spíše ano 53%

spíše ne ne

27%

Tabulka č. 16: Spokojenost s pracovní dobou




80 % dotázaných uvedlo, že je více méně spokojeno se svou pracovní dobou. Dalších 20 % zaměstnanců spokojeno více méně není a shodně uvedli, že by uvítali pracovní dobu 7:00–15:30.

- 47 -

Graf č. 13: Máte pocit, že Vás práce stresuje?

10%

23%

ano spíše ano spíše ne 40% 27%

ne

Tabulka č. 17: Vliv práce na stres




U této otázky se zaměstnanci rozdělili na dvě skupiny. První skupinu práce nestresuje, což je pozitivní. Druhou skupinu práce stresuje. Graf č. 14: Máte pocit, že Vás stresují vztahy na pracovišti?

7%

7%

33%

ano spíše ano spíše ne ne 53%

Tabulka č. 18: Vliv vztahů na pracovišti na stres




- 48 -

Značný vliv na celkový stres mají také vztahy na pracovišti. Naprostá většina (86 %) uvedla, že na jejich stres nemají vliv vztahy na pracovišti. U pouhých 14-ti % se pracovní vztahy podílejí na jejich celkovém stresovém zatížení. Graf č. 15: Ovlivňují vztahy na pracovišti Váš pracovní výkon?

13%

20% ano spíše ano spíše ne

30%

ne 37%

Tabulka č. 19: Vliv vztahů na pracovišti na pracovní výkon




Více než polovina zaměstnanců uvedla, že vztahy na pracovišti mají vliv na jejich pracovní výkon. Graf č. 16: Vykonáváte práci pod časovým tlakem?

13%

7% 20%

ano spíše ano spíše ne ne

60%

- 49 -

Tabulka č. 20: Práce pod časovým tlakem




Společnost Digi Czech Republic s.r.o. hodnotí své zaměstnance časovou mzdou, proto 73 % dotázaných uvedlo, že nevykonávají práci pod časovým tlakem. Na 27 % respondentů časový tlak působí. Graf č. 17: Máte Vaši práci rád/a?

27%

27%


Tabulka č. 21: Oblíbenost práce




Téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že mají rády svoji práci. 27 % zaměstnanců ji spíše rádo nemá a žádný zaměstnanec neuvedl, že by svoji práci neměl vyloženě rád.

- 50 -

Graf č. 18: Máte obavy, že o své pracovní místo přijdete?

10%

17%

20%


53%

Tabulka č. 22: Obavy o ztrátu zaměstnání




V dnešní době jsou obavy o ztrátu zaměstnání na denním pořádku. Avšak ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o., jak dokazují výsledky dotazníkového šetření, se 70 % zaměstnanců neobává nebo spíše neobává o ztrátu svého zaměstnání. 30 % zaměstnanců určité obavy přiznávají. Graf č. 19: Máte při svém pracovním vytížení dostatek času na soukromý a rodinný život?

7%

7% ano

20%


- 51 -

Tabulka č. 23: Dostatek času na soukromý a rodinný život




Na otázku, zda-li mají zaměstnanci při svém pracovním vytížení dostatek času na soukromý a rodinný život, 86 % dotázaných odpovědělo ano nebo spíše ano. Pouze 14 % zaměstnanců je nespokojeno s množstvím času, které věnují partnerům či rodině. Graf č. 20: Vyskytují se u Vás v současnosti nějaké závažné soukromé problémy?

17%

ano ne 83%

Tabulka č. 24: Výskyt závažných soukromých problémů




Tato otázka byla zaměřená na zjištění externích stresových faktorů jako jsou například rozchod, rozvod či úmrtí v rodině. 83 % respondentů odpovědělo, že se v současnosti s žádným soukromým problémem nepotýká. U 17-ti % zaměstnanců se však problémy vyskytly.

- 52 -

Graf č. 21: Setkal/a jste se na Vašem pracovišti s diskriminací (z hlediska pohlaví, věku atd.)?

ne

100%

Tabulka č. 25: Výskyt diskriminace na pracovišti




Velmi pozitivní je zjištění, že 100 % dotázaných odpovědělo, že se s diskriminací z hlediska pohlaví, národnosti či věku nikdy nesetkalo. Graf č. 22: Odešel/a byste ze svého zaměstnání, pokud byste měl/a příležitost?

27%

26% ano spíše ano spíše ne ne 20%

27%

Tabulka č. 26: Možný odchod ze zaměstnání




- 53 -

Možný odchod ze zaměstnání zvažuje 46 % zaměstnanců, přičemž 26 % by zcela jistě odešlo, pokud by mělo příležitost a 20 % by spíše odešlo. 54 % respondentů by zůstalo loajální a věrní a ze zaměstnání by neodešlo, ani kdyby jim někdo nabídl možnost zaměstnání jinde. Graf č. 23: Myslíte si, že Váš zaměstnavatel věnuje dostatek úsilí vytváření pracovní pohody na pracovišti?

20%

13% ano spíše ano spíše ne 27%

ne

40%

Tabulka č. 27: Úsilí na vytváření pracovní pohody




V oblasti vyvíjení dostatečného úsilí na vytváření pracovní pohody na pracovišti 40 % dotázaných odpovědělo, že jsou spokojeni se snahou jejich zaměstnavatele. Celých 60 % zaměstnanců si myslí, že úsilí zaměstnavatele není dostatečné a měl by v této oblasti přijmout opatření, která by vedla k minimalizaci stresového zatížení.

- 54 -

Graf č. 24: Máte dostatek kancelářských pomůcek k zajištění hladkého průběhu práce?

7%

7%

ano 20%


Tabulka č. 28: Dostatek kancelářských pomůcek




Plných 86 % dotázaných je toho názoru, že mají dostatek kancelářských pomůcek k zajištění hladkého průběhu jejich práce. 14 % zaměstnanců není se zásobováním kancelářskými pomůckami spokojeno. Graf č. 25: Pracujete více než Vaši kolegové?

27% 40% ano spíše ano spíše ne

33%

- 55 -

Tabulka č. 29: Pracujete více než kolegové




73 % zaměstnanců je přesvědčeno o tom, že pracují více, než jejich kolegové. Tento fakt značně přispívá ke zvyšování stresové zátěže na pracovišti. Graf č. 26: Pracujete o polední přestávce?

20% 40%


33% 7%

Tabulka č. 30: Práce o polední přestávce




Téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla, že pracuje i o polední přestávce. Lze předpokládat, že se jedná o ty zaměstnance, kteří pracují pod časovým tlakem. 53 % zaměstnanců o polední přestávce nepracuje nebo spíše nepracuje.

- 56 -

Shrnutí praktické části Praktickou část jsem zpracovala zvolenou metodou dotazníkového šetření. Tato metoda je snadnější a časově méně náročnější, než ostatní metody. Dotazník jsem sestavila sama a obsahuje otázky, které se týkají hodnocení mezilidských vztahů na pracovišti, pracovního prostředí, pracovních podmínek, rušivých faktorů a působení stresu. Cílem průzkumu bylo zjistit, které konkrétní stresové faktory působí na zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Následně získané poznatky analyzovat a doporučit kroky vedoucí k eliminaci či úplnému odstranění stresových faktorů. Tyto kroky by měly směřovat ke snížení stresového zatížení zaměstnanců a získání větší pracovní pohody. Podle průzkumu pracuje ve společnosti více mužů (18) než žen (12). 20 dotázaných uvedlo, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je úplné středoškolské s maturitou, což vzhledem k tomu, že se jedná o práci v kanceláři, je pochopitelné. Překvapilo mě zjištění, že zastoupení vysokoškoláků je pouhých 7 %. Nejvíce pracovníků (16) je zastoupeno ve věkové kategorii 26–33 let. Další početnou skupinou deseti dotázaných jsou zaměstnanci ve věku 18–25 let. Jedná se tedy převážně o mladý kolektiv. 14 respondentů pracuje ve společnosti déle než 3 roky, což vzhledem k tomu, že společnost Digi Czech Republic s.r.o. vstoupila na český trh v roce 2006, je velmi pozitivní. Znamená to totiž, že značně početná skupina zaměstnanců pracuje ve společnosti od jejího vzniku. Dalších 10 pracovníků (33 %) je zde zaměstnáno více než 2 roky. Tyto údaje svědčí o nízké fluktuaci zaměstnanců. V oblasti mezilidských vztahů jsem zjistila, že 14 respondentů má se svými spolupracovníky špatné vztahy. O něco lépe jsou na tom dotázaní se vztahem s nadřízenými. 8 zaměstnanců (27 %) uvedlo, že jejich vztah je špatný. Tento stav rozhodně není ideální, protože zvyšuje stresovou zátěž na pracovišti a zároveň nepotvrzuje první výzkumnou otázku. Nejčastěji vyskytující se faktor, který výrazně stresuje zaměstnance je teplota. Zaměstnanci mají k dispozici klimatizaci, ale neumí se domluvit na teplotě, kterou nastaví. Při teplotě, kdy je některým zaměstnancům příjemně, ostatní mrznou. A když si nastaví ostatní přijatelnou teplotu, tak jiní pociťují horko a potí se. Dalším významným stresorem je hluk, trvalé sezení a plat.

- 57 -

24 zaměstnanců je i přes vyskytující se stresory se svým zaměstnáním a pracovním prostředím spokojena. K pracovní spokojenosti přispívá i fakt, že 24 dotázaných (80 %) je spokojeno se svoji pracovní dobou. 14 pracovníků by ale odešla ze svého zaměstnání, pokud by měla jinou příležitost. 50 % zaměstnanců pociťuje, že je pro ně práce stresující nebo spíše stresující. Vztahy na pracovišti stresují pouhé 4 dotázané (14 %). Co se týče vlivu vztahů na pracovišti na pracovní výkon zaměstnance, tak u 17 dotázaných mají vztahy na jejich výkon vliv. Toto potvrzuje moji druhou výzkumnou otázku. Téměř polovina dotázaných (14) uvedla, že pracuje i o polední přestávce. Pod časovým tlakem vykonává práci ale pouze 8 respondentů. Tím se mi nepotvrzuje třetí výzkumná otázka, kterou jsem si položila. V dnešní době hospodářské krize jsou obavy o ztrátu zaměstnání na denním pořádku, proto je s podivem, že 21 zaměstnanců (70 %) nemá obavy o ztrátu svého místa. Pocit, že zaměstnanci nemají při svém pracovním vytížení dostatek času na soukromý a rodinný život, má pouze 14 % dotázaných (4 respondenti). Zbytek je s množstvím času, který věnují svým partnerům/partnerkám či rodině, spokojen. Velmi pozitivní je fakt, že nikdo z dotázaných se nikdy nesetkal na pracovišti s diskriminací, ať už z hlediska pohlaví, věku či národnosti. V oblasti vyvíjení dostatečného úsilí na vytváření pracovní pohody na pracovišti 12 respondentů (40 %) odpovědělo, že jsou spokojeni se snahou jejich zaměstnavatele. Většina tj. 18 respondentů (60 %) si myslí, že úsilí jejich zaměstnavatele není dostatečné.

- 58 -

7 Návrh opatření na eliminaci či odstranění stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Dotazníkové šetření, které jsem provedla v dané společnosti, poukázalo na určité oblasti, ve kterých by měly být provedeny jisté změny. Ke zlepšení pracovních podmínek navrhuji: • • • •

•

• •

odstranit nadměrný hluk zákazem poslouchání rádia během pracovní doby, udělat kompromis při používání klimatizace a domluvit se na určité teplotě, projednat s nadřízenými možné zvýšení platu, lépe rozdělit práci mezi zaměstnance, aby nikdo nevykonával práci pod časovým tlakem a nemusel pracovat i o polední přestávce, uspořádat meeting se zaměstnanci, kde by byly projednány jejich připomínky a návrhy na zlepšení pracovní pohody na pracovišti (pokud by se o nich zaměstnanci nechtěli bavit veřejně, tak provést anonymní dotazníkové šetření), uskutečnit školení zaměřené na asertivní chování a řešení konfliktů, pro zlepšení vztahů mezi zaměstnanci i vztahů mezi nadřízenými a podřízenými doporučuji pořádat teambuildingové aktivity.

- 59 -

8 Závěr Předmětem bakalářské práce na téma Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. bylo důkladněji se zabývat stresovou zátěží, zejména pak stresem, který na nás působí v podnikovém prostředí. K výzkumu jsem si konkrétně vybrala zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. V úvodní kapitole teoretické části bakalářské práce uvádím různé definice stresu, jak na ně pohlížejí jednotliví autoři. Rozlišuji stres podle toho, zda se vyskytne hned po určité události nebo až po nějaké době. Dále jestli působí dočasně nebo má dlouhotrvající charakter. V úvodní kapitole také charakterizuji fáze stresu. Ve druhé kapitole se věnuji okolnostem, které v nás vyvolávají stres, tedy stresorům a jejich rozdělení. Popisuji fyziologické, emocionální a behaviorální příznaky stresového stavu a vysvětluji, že vedle negativně působícího stresu existuje i pozitivně působící stres, který je pro nás za určitých okolností a v určité míře prospěšný. Fakt, že negativní stres má špatný dopad na náš zdravotní stav, je nevyvratitelný. Konkrétní fyziologické faktory a fyziologickou reakci na stresor popisuji ve třetí kapitole. Dále rozebírám existenci dvou typů lidské osobnosti, přičemž každý typ reaguje na stresovou zátěž jinak. Stres nás provází celý život. Setkáváme se s ním v běžném soukromém životě, ale také v zaměstnání. Vlivy, které na nás působí přímo na pracovišti, označujeme jako interní stresové faktory. Jedná se o pocity nespokojenosti v oblasti pracovních podmínek, organizace práce, pracovní doby a v neposlední řadě také v oblasti mezilidských vztahů. Ovšem ne jen stres vznikající v pracovním prostředí se ve velké míře podílí na našem pracovním výkonu. Také události, které prožíváme v našem soukromém životě, mají značný podíl na efektivitě naší práce. Takovéto události označujeme jako externí stresové faktory. Právě tomuto rozdělení stresových faktorů jsem věnovala čtvrtou kapitolu. V poslední kapitole teoretické části se zmiňuji o důležitosti zvolení správného režimu práce a odpočinku, který minimalizuje únavu a stres, neboť stres má velký vliv na pracovní výkon. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat stresové faktory a navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci či úplnému odstranění. Na tomto základě jsem si stanovila tři výzkumné otázky:

- 60 -

1. Mají zaměstnanci lepší vztahy se spolupracovníky než s nadřízenými? 2. Ovlivňují vztahy na pracovišti pracovní výkon zaměstnanců? 3. Vykonává více než polovina zaměstnanců svoji práci pod časovým tlakem? Pro empirický výzkum jsem si zvolila společnost Digi Czech Republic s.r.o. sídlící v Brně. Výzkum byl zrealizován pomocí dotazníkového šetření. Tato metoda je snadnější a časově méně náročnější, než ostatní metody. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření se mi potvrdila pouze druhá výzkumná otázka. První a třetí výzkumná otázka byla vyvrácena. Výsledky tedy ukázaly, že je třeba se zaměřit na zlepšení vztahů mezi spolupracovníky, ale také mezi zaměstnanci a jejich nadřízenými. Na závěr jsem navrhla určitá opatření, která povedou k minimalizaci či úplnému odstranění zjištěných stresových faktorů. Tato opatření by měla zapříčinit lepší spokojenost zaměstnanců vedoucí k lepší efektivnosti práce.

- 61 -

9 Literatura Publikace: 1. BROCKERT, S.: Ovládání stresu. Přeložil Strašík, L. Praha: Melantrich, 1993. 144 s. ISBN 80-7023-159-9. BUCHTOVÁ, B.: Psychologie pro ekonomy. 1.vyd. Brno: MU, 2003. 2. 226 s. 3. CIMICKÝ, J.: Minimum proti stresu. Praha: Olympia, 1996. 79 s. ISBN 80-7033-415-0. 4. KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994. 192 s. ISBN 80-7169-121-6. MATOUŠEK, O.: Bezpečný podnik – Pracovní stres a zdraví. Praha: 5. VÚBP, 2003. 20 s. 6. MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. Přeložil Hlouch, M. Praha: Advent-Orion, 2001. 2. vydání, 190 s. ISBN 80-7172-624-9. PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: 7. Grada Publishing, 2006. 2. vydání, 256 s. ISBN 80-247-1706-9. ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003. 8. 460 s. ISBN 80-246-0448-5. 9. KALLWASS, A.: Syndrom vyhoření v práci a osobním životě. Přeložil Babka, P. Praha: Portál, 2007. 139 s. ISBN 80-7367-2997. 10. COMBY, B.: Stres pod kontrolou. Přeložila Paukertová, I. Praha: X-Egem, Nova, 1997. 215 s. ISBN 80-7199-024-8. Zákony: 11.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

12.

Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce

13.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Internetové zdroje: 14.

PETERKOVÁ, M.: Syndrom vyhoření [online]. 2010 [cit. 2010-1109]. Dostupný na www: http://www.syndrom vyhořeni.psychoweb.cz/

- 62 -

15.

PSYCHICKÉ-ZDRAVÍ.CZ: Naučte se zvládat stres [online]. 2010 [cit. 2010-10-03]. Dostupný na www: http://www.psychickezdravi.cz/novinky-laik-dimenzef/naucte-se-zvladat-stres-471

- 63 -

10 Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1: Lidská osobnost a stres................................................ 20 2: Klasifikace stresorů v podnikovém prostředí................. 22 3: Příklady intenzity hluku u různých zdrojů.................... 24 4: Holmes – Rahe - tabulka životních událostí .................. 29 5: Respondenti podle pohlaví ........................................... 40 6: Věková struktura respondentů..................................... 40 7: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů....................... 41 8: Délka zaměstnaneckého poměru respondentů.............. 42 9: Vztah se spolupracovníky ............................................ 43 10: Vztah s nadřízenými .................................................. 43 11: Stresové faktory ......................................................... 44 12: Spokojenost se zaměstnáním ..................................... 45 13: Spokojenost s pracovním prostředím.......................... 45 14: Spokojenost s náplní práce ........................................ 46 15: Monotónnost práce .................................................... 47 16: Spokojenost s pracovní dobou.................................... 47 17: Vliv práce na stres ..................................................... 48 18: Vliv vztahů na pracovišti na stres............................... 48 19: Vliv vztahů na pracovišti na pracovní výkon ............... 49 20: Práce pod časovým tlakem ......................................... 50 21: Oblíbenost práce........................................................ 50 22: Obavy o ztrátu zaměstnání......................................... 51 23: Dostatek času na soukromý a rodinný život ............... 52 24: Výskyt závažných soukromých problémů ................... 52 25: Výskyt diskriminace na pracovišti .............................. 53 26: Možný odchod ze zaměstnání ..................................... 53 27: Úsilí na vytváření pracovní pohody............................. 54 28: Dostatek kancelářských pomůcek .............................. 55 29: Pracujete více než kolegové ........................................ 56 30: Práce o polední přestávce ........................................... 56

- 64 -

11 Seznam grafů Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví ................................................. 40 Graf č. 2: Věková struktura respondentů........................................... 40 Graf č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů............................. 41 Graf č. 4: Délka zaměstnaneckého poměru respondentů.................... 42 Graf č. 5: Jaký je Váš vztah se spolupracovníky? ............................... 42 Graf č. 6: Jaký je Váš vztah s nadřízenými?....................................... 43 Graf č. 7: Co Vás stresuje na pracovišti? .......................................... 44 Graf č. 8: Jste spokojen/á se svým zaměstnáním?............................. 44 Graf č. 9: Jste spokojen/á s pracovním prostředím, ve kterém pracujete?.......................................................................................... 45 Graf č. 10: Jste spokojen/á s náplní Vaší práce? ............................... 46 Graf č. 11: Je Vaše práce monotónní? ............................................... 46 Graf č. 12: Vyhovuje Vám Vaše pracovní doba? ................................. 47 Graf č. 13: Máte pocit, že Vás práce stresuje?.................................... 48 Graf č. 14: Máte pocit, že Vás stresují vztahy na pracovišti? .............. 48 Graf č. 15: Ovlivňují vztahy na pracovišti Váš pracovní výkon?.......... 49 Graf č. 16: Vykonáváte práci pod časovým tlakem? ........................... 49 Graf č. 17: Máte Vaši práci rád/a? .................................................... 50 Graf č. 18: Máte obavy, že o své pracovní místo přijdete?................... 51 Graf č. 19: Máte při svém pracovním vytížení dostatek času na soukromý a rodinný život? ................................................................. 51 Graf č. 20: Vyskytují se u Vás v současnosti nějaké závažné soukromé problémy?.......................................................................................... 52 Graf č. 21: Setkal/a jste se na Vašem pracovišti s diskriminací? ....... 53 Graf č. 22: Odešel/a byste ze svého zaměstnání, pokud byste měl/a příležitost? ......................................................................................... 53 Graf č. 23: Myslíte si, že Váš zaměstnavatel věnuje dostatek úsilí vytváření pracovní pohody na pracovišti? ........................................... 54 Graf č. 24: Máte dostatek kancelářských pomůcek k zajištění hladkého průběhu práce? ................................................................................. 55 Graf č. 25: Pracujete více než Vaši kolegové? ..................................... 55 Graf č. 26: Pracujete o polední přestávce? ......................................... 56

- 65 -

12 Seznam obrázků Obrázek č.1: Fáze stresu ................................................................... 12 Obrázek č.2: Fyziologická reakce na stresor ...................................... 17 Obrázek č.3: Pracovní křivka středně těžké fyzické práce v průběhu dne a týdne .............................................................................................. 32 Obrázek č. 4: Vztah mezi stresem a výkonem .................................... 33

- 66 -

13 Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor dotazníku

- 67 -

DOTAZNÍK Vážení zaměstnanci, jmenuji se Kamila Prokopová a studuji na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně Sociálně-ekonomický obor. Chtěla bych Vás požádat o chvíli času a vyplnění následujícího dotazníku. Tento dotazník bude sloužit výhradně pro účely bakalářské práce na téma Analýza stresových faktorů na pracovišti. Dotazník je anonymní. Za Vaše odpovědi předem děkuji.

Vždy zakřížkujte jen jednu odpověď (pokud není uvedeno jinak).

1) Pohlaví:

muž

žena

2) Věk:

18 – 25

26 – 33

3) Vzdělání:

základní

34 – 41

42 – 49

50 a více

středoškolské bez maturity úplné středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 4) Jak dlouho pracujete u společnosti Digi Czech Republic s.r.o.? méně než 6 měsíců 7 měsíců – 1 rok více než 1 rok více než 2 roky více než 3 roky 5) Jaký je Váš vztah se spolupracovníky? výborný

dobrý

špatný

velmi špatný

- 68 -

6) Jaký je Váš vztah s nadřízenými? výborný

dobrý

špatný

velmi špatný

7) Co Vás stresuje na pracovišti (lze zakřížkovat i více odpovědí): hluk špatné osvětlení trvalé sezení teplota plat jiné 8) Jste spokojen/á se svým zaměstnáním? ano

spíše ano

spíše ne

ne

9) Jste spojen/á s pracovním prostředím, ve kterém pracujete? ano

spíše ano

spíše ne

ne

spíše ne

ne

spíše ne

ne

spíše ne

ne

10) Jste spojen/á s náplní Vaší práce? ano

spíše ano

11) Je Vaše práce monotónní? ano

spíše ano

12) Vyhovuje Vám Vaše pracovní doba? ano

spíše ano

Pokud Vám nevyhovuje, uveďte prosím, jaká pracovní doba by Vám více vyhovovala: ........................................................................................................................ ........................................................................................................................ 13) Máte pocit, že Vás práce stresuje? ano

spíše ano

spíše ne

ne

- 69 -

14) Máte pocit, že Vás stresují vztahy na pracovišti? ano

spíše ano

spíše ne

ne

15) Ovlivňují vztahy na pracovišti Váš pracovní výkon? ano

spíše ano

spíše ne

ne

16) Vykonáváte práci pod časovým tlakem? ano

spíše ano

spíše ne

ne

spíše ne

ne

17) Máte Vaši práci rád/a? ano

spíše ano

18) Máte obavy, že o své pracovní místo přijdete? ano

spíše ano

spíše ne

ne

19) Máte při svém pracovním vytížení dostatek času na soukromý a rodinný život? ano

spíše ano

spíše ne

ne

20) Vyskytují se u Vás v současnosti nějaké závažné soukromé problémy (rozvod, rozchod, úmrtí v rodině)? ano

spíše ano

spíše ne

ne

21) Setkal/a jste se na Vašem pracovišti s diskriminací (pohlaví, věk atd.)? ano

spíše ano

spíše ne

ne

22) Odešel/la byste ze svého zaměstnání, pokud byste měl/a příležitost? ano

spíše ano

spíše ne

ne

23) Myslíte si, že Váš zaměstnavatel věnuje dostatek úsilí vytváření pracovní pohody na pracovišti? ano

spíše ano

spíše ne

ne

- 70 -

25) Máte dostatek kancelářských pomůcek k zajištění hladkého průběhu práce? ano

spíše ano

spíše ne

ne

spíše ne

ne

spíše ne

ne

26) Pracujete více než kolegové? ano

spíše ano

27) Pracujete o polední přestávce? ano

spíše ano

Jaké změny byste přivítal/a na Vašem pracovišti, abyste se cítil/a na pracovišti ještě lépe? ........................................................................................................................ ........................................................................................................................

- 71 -

Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o

Recommend Documents