Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Finance
Analýza spotřebitelských úvěrů
Autorka bakalářské práce:
Daniela Hejnová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Naděžda Blahová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Analýza spotřebitelských úvěrů“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 3. 6. 2014
...................................... Daniela Hejnová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí mé práce, Ing. Naděždě Blahové, Ph.D., za cenné rady a připomínky, které přispěly ke zkvalitnění této práce, za její čas, který nad touto činností strávila a v neposlední řadě také za její ochotný a vstřícný přístup během celé doby psaní této práce.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou trhu spotřebitelských úvěrů. Trh spotřebitelských úvěrů je zde mapován od vymezení základních pojmů včetně legislativní úpravy, přes ohlédnutí se za vývojem objemu úvěrů a sazeb v České republice za posledních dvacet let, až po závěrečné porovnávání výhodnosti dvou modelových úvěrů u jednotlivých společností. Cílem této práce je na základě vybraných zástupců z bankovního i nebankovního sektoru posoudit, zda je pro klienta (žadatele o úvěr) výhodnější bankovní či nebankovní spotřebitelský úvěr.
Klíčová slova Spotřebitelský úvěr, bankovní poskytovatel, nebankovní poskytovatel, RPSN (roční procentní sazba nákladů), vývoj úvěrů
Abstract This bachelor thesis deals with the analysis of the market of consumer credits. The market of consumer credits is mapped from explaining basic terms, legislation included, through tracking the development of volume of loans and rates in the Czech Republic during past twenty years, to final comparison which of two model loans is more money saving at selected providers. The aim of this thesis is to find out (based on selected banking and nonbanking providers) whether it is more beneficial for client to use banking or nonbanking consumer credits.
Keywords Consumer credits, banking provider, nonbanking provider, APRC (annual percentage rate of charge), development of loans
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 2 1 Spotřebitelský úvěr ................................................................................................................ 4 1.1 Legislativa....................................................................................................................... 4 1.1.1 Informační povinnost ................................................................................................. 5 1.2 Druhy spotřebitelských úvěrů ......................................................................................... 7 1.3 RPSN .............................................................................................................................. 8 1.3.1 Nedostatky RPSN ...................................................................................................... 9 1.3.2 Chybný výpočet RPSN ............................................................................................ 10 1.3.3 Omezení RPSN ........................................................................................................ 11 1.4 Podmínky získání spotřebitelského úvěru .................................................................... 12 1.5 Kontrola trhu spotřebitelských úvěrů ........................................................................... 13 2 Spotřebitelské úvěry v ČR ................................................................................................... 16 2.1 Složení českého trhu spotřebitelských úvěrů ................................................................ 16 2.2 Vývoj objemu spotřebitelských úvěrů .......................................................................... 17 2.2.1 Vývoj bankovních úvěrů .......................................................................................... 18 2.2.2 Vývoj nebankovních úvěrů ...................................................................................... 21 2.2.3 Porovnání objemu bankovních a nebankovních úvěrů ............................................ 23 2.3 Vývoj sazeb u bankovních úvěrů .................................................................................. 24 3 Bankovní versus nebankovní spotřebitelské úvěry .............................................................. 26 3.1 Bankovní spotřebitelské úvěry ..................................................................................... 26 3.2 Nebankovní spotřebitelské úvěry ................................................................................. 31 3.3 Porovnání ...................................................................................................................... 34 Závěr ......................................................................................................................................... 37 Zdroje ....................................................................................................................................... 38
Úvod V dnešní době je pro většinu lidí již naprosto běžné být obklopen velkým množstvím materiálních věcí. Mnoho lidí bere vlastnictví nejnovějších módních kousků, spotřebičů, či dopřání si exotické dovolené jako otázku prestiže. Ne vždy je však možné financovat tyto skutečnosti lidově řečeno z vlastní kapsy. Mnoho lidí je naopak ve finanční nouzi a nemohou si dopřát ani materiální či nemateriální věci pro uspokojení základních životních potřeb. V těchto případech nastupuje na scénu spotřebitelský úvěr. Trh spotřebitelských úvěrů je široký, jejich poskytování již není omezeno pouze na banky, velké množství poskytovatelů spotřebitelských úvěrů tvoří nebankovní společnosti. Tato členitost činí dle mého názoru trh spotřebitelských úvěrů velice zajímavým a rozmanitým a to i z hlediska orientace běžných spotřebitelů v nabízených produktech. Celá práce je koncipovaná do tří kapitol. V rámci první kapitoly se zaměřím na obecné vymezení spotřebitelských úvěrů. Na jejich právní úpravu v zákoně, včetně vymezení informací, které jsou uvedeny v zákoně jako povinně sdělované. V této kapitole také definuji jednotlivé druhy spotřebitelských úvěru. Chybět nesmí ani vymezení sazby RPSN včetně dalších otázek jí se týkajících. Zmíněny budou také podmínky získání úvěru a základní představení trhu spotřebitelských úvěrů by nebylo kompletní bez informací ohledně institucí, které mají na starost dohled nad trhem. Druhá kapitola bude již více zaměřena na konkrétní situaci na českém trhu spotřebitelských úvěrů a jeho složení. Poté bude následovat analýza jak nebankovních, tak bankovních spotřebitelských úvěrů z hlediska objemu. Pro zajímavost bude také zmapován vývoj úrokové sazby a RPSN. Ve třetí kapitole se již konkrétně zaměřím na porovnání nabídek spotřebitelských úvěrů od bankovních a nebankovních poskytovatelů z hlediska jejich výhodnosti. Pro názornější srovnání budou vymezeny dva modelové úvěry s různou výší úvěru a rozlišnou dobou splatnosti. Tyto modelové úvěry poté budou porovnávány v rámci vybraných zástupců bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, tito zástupci budou v kapitole blíže specifikováni spolu s typy spotřebitelských úvěrů, které nabízejí. Hlavním cílem je zjištění, jak si stojí bankovní spotřebitelské úvěry proti nebankovním z hlediska výhodnosti. V dnešní době se ať už prostřednictvím televizí, internetu či tištěných médií nabízí mnoho reklam na nejrůznější typy spotřebitelských úvěrů, přičemž každý 2
poskytovatel (ať bankovní či nebankovní) o svém produktu tvrdí, že je nejvýhodnější. Nicméně ne vždy je to pravda, reklamy jsou často cílené na část obyvatelstva, která nemá o trhu spotřebitelských úvěrů takové povědomí. Tato část obyvatel je poté nejvíce ohrožena tím, že v rámci slepého důvěřování lákavé nabídce v reklamě, získá úvěr, který z hlediska výhodnosti na trhu zaostává za lepšími nabídkami. Jako dílčí cíle jsem si stanovila seznámení čtenáře se základní charakteristikou celého trhu spotřebitelských úvěrů a zároveň provedením ho skrz historický vývoj na tomto trhu.
3
1 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr je typ úvěru určený pro nepodnikatelské subjekty především k nákupu zboží, vybavení domácnosti a podobně. Jedná se buď o účelový typ úvěru, tj. určení na přímo vymezenou věc, či neúčelový typ úvěru. Nevztahuje se na účely nákupu nemovitostí či pro potřeby podnikání, pro tyto účely jsou vymezeny jiné typy úvěrů. Jak již vyplývá z předcházejícího odstavce, v případě spotřebitelského úvěru se tedy jedná o úvěr pro spotřebitelovy soukromé účely. Neslouží tedy k přinášení výdělků v budoucnu, což určuje úhrady splátek. Spotřebitelské úvěry jsou hrazeny nejčastěji z mezd či úspor spotřebitele. Na rozdíl od podnikatelských úvěrů, u kterých jejich předpoklad přínosu budoucích výdělků, i určuje zdroj pro úhradu splátek. V ideálním případě jsou tedy splátky z úvěru určeného pro podnikání placeny z výnosů, kterých se podniku díky danému úvěru podaří dosáhnout.
1.1 Legislativa V České republice upravuje legislativu ohledně spotřebitelských úvěrů Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, který nabyl účinnost od 1. ledna 2011. Kromě vymezení spotřebitelského úvěru, se tento zákon zabývá také konkrétním definováním jednotlivých pojmů, které se samotným úvěrem či jeho poskytováním přímo souvisejí. Spotřebitelský úvěr je zde vymezen následovně: „Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.“ [1] V zákoně jsou také vyjmenovány případy, ve kterých odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu nelze nazvat spotřebitelských úvěrem, respektive se tímto konkrétním zákonem neřídí. Jmenovitě nejdůležitější případy:
úvěr poskytnutý na získání bytové jednotky, či její přestavbu, jak již bylo zmíněno výše,
za spotřebitelský úvěr se rovněž nedá považovat půjčka poskytnutá bez stanoveného úroku za zprostředkování,
4
či v případě poskytování půjčky zaměstnavatelem zaměstnanci za sazbu nákladů, který je nižší než úroková sazba na trhu,
v paragrafu 2 je taktéž vymezen rozsah částek, ve kterých se musí spotřebitelský úvěr pohybovat, min. částka je 5 000 Kč a max. 1 880 000 Kč,
dále se o spotřebitelský úvěr nejedná v případě odložení splátky stávajícího dluhu, které je bezplatné,
v neposlední řadě se tento zákon nevztahuje na situaci, kdy je při zprostředkovávání půjčky poskytnuta věřiteli movitá věc a věřiteli nadále nevzniká právo na vrácení věci.
Z výše uvedeného vyplývá, že parametrům spotřebitelského úvěru odpovídá i čerpání částky u kreditní karty, či kontokorentní úvěr na debetní kartě. Nyní bych se ráda zmínila o definici subjektů, které se vyskytují při poskytování spotřebitelského úvěru jako žadatel, poskytovatel či zprostředkovatel. V zákoně je spotřebitel definován jako: „Fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“. [2] Dalším účastníkem vztahu je věřitel, tím je osoba, která daný úvěr poskytuje v rámci své podnikatelské činnosti, či samostatného výkonu svého povolání. Osobou, která rovněž může, nikoliv musí, vystupovat ve vztahu zprostředkování spotřebitelského úvěru je právě zprostředkovatel, jehož vymezení v zákoně nesmí chybět. Zprostředkovatel je: „Osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá.“. [3]
1.1.1 Informační povinnost Pokud je spotřebitelský úvěr nabízen formou reklamy, zákon upravuje informační povinnost, aneb v Příloze 1 k Zákonu č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů vymezuje informace, které daná reklama nutně musí obsahovat. Konkrétně se jedná o:
roční procentní sazbu nákladů, 5
výpůjční úrokovou sazbu,
celkovou výši spotřebitelského úvěru,
výši jednotlivých částek a celkovou částku splatnou spotřebitelem,
dobu trvání spotřebitelského úvěru,
v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy,
informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem. [4]
Informační povinnost je dále vymezena v Příloze 2 k zákonu. V této příloze jsou vymezeny povinné informace, které musí být sděleny před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jakožto v případě reklamy, valná většina nutně zveřejňovaných informací je stejná. Opět musí být známá výše spotřebitelského úvěru, jeho trvání, výše úrokové sazby a výše celkového splatného úvěru. Informace, které musí být známy před uzavřením smlouvy, jsou však mnohem rozsáhlejší, zaměřují se například i na druh spotřebitelského úvěru, případné poplatky notáři. Tato příloha se taktéž zabývá uvedením smluvních pokut při prodlení splátky. A v neposlední řadě je zde také zmíněna nutnost podání informace ohledně předčasné splátky úvěru, odstoupení od něj, čí případně zajištění úvěru. [5] Zákon nevymezuje pouze informace, které musí být známy před uzavřením smlouvy, ale myslí i na samotnou smlouvu. V Příloze 3 Zákona o spotřebitelských úvěrech a změně některých zákonů výslovně určuje její náležitosti, aby smlouva mohla být považována za platnou. Informační povinnost je jednou z nejdůležitějších částí zákona pro koncového spotřebitele, neboť se ho snaží chránit před obtížemi, které by mohly nastat, při uzavření smlouvy s podvodným subjektem. Finanční gramotnost obyvatelstva mnohdy není vysoká a zvláště proto je třeba věnovat náležitý důraz na znalost podmínek informační povinnosti. Pokud však dojde k porušení informační povinnosti, konkrétně smlouva o spotřebitelském úvěru 6
nemá písemnou formu,
neobsahuje informace, které jsou uvedeny ve výše zmíněné Příloze 3,
popřípadě pokud nebyla poskytnuta v jednom vyhotovení spotřebiteli,
poté je spotřebitelský úvěr považován jako úvěr od počátku úročený diskontní sazbou, která byla platná v době, kdy se smlouva uzavřela, a která byla uveřejněna Českou národní bankou. [6] Graf 1: vývoj diskontní sazby ČNB 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00%
Diskontní sazba ČNB
4,00% 2,00% 0,00%
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování Jak můžeme vidět z grafu, diskontní měla v průběhu let prudce klesající tendenci. A od 2. 11. 2012 platí diskontní sazba ve výši 0,05 %. Tudíž pokud skutečně dojde k porušení informační povinnosti a úvěr je úročen diskontní sazbou místo úrokové, je to pro klienta výhodné.
1.2 Druhy spotřebitelských úvěrů Vzhledem k tomu, aby spotřebitelský úvěr nejlépe vyhovoval potřebám, škála nabízených úvěrů je široká a dá se členit dle několika hledisek. [7] První hledisko členění je dle jejich účelovosti
úvěry účelové – tyto úvěry jsou poskytnuty na předem vymezený účel, tj. na konkrétní věc či činnost, 7
úvěry neúčelové – v tom případě je úvěr poskytnut bez ohledu na účel jeho využití, pro poskytovatele tento typ úvěru představuje větší riziko a proto je cenou neúčelového úvěru vyšší úroková sazba.
Dalším typem členění je dle poskytovatele
bankovní – jak již vyplývá z názvu, poskytovatelem úvěru je banka,
nebankovní – v dnešní době není poskytování úvěru omezeno pouze na banky, ale úvěry již poskytují mnohé nebankovní společnosti, či obchodní řetězce.
Problematice bankovních a nebankovních spotřebitelských úvěrů se bude dále věnovat v praktické části této bakalářské práce. Členit úvěry můžeme také dle podle typu výplaty a to na
hotovostní úvěry – peníze jsou klientovi vyplaceny v hotovosti,
bezhotovostní úvěry – úvěry, při nichž jsou poskytované peněžní prostředky poukázány na klientem určený bankovní účet.
Další nabízené členění je doba splatnosti, kdy rozlišujeme
krátkodobé úvěry
střednědobé úvěry
dlouhodobé úvěry
V neposlední řadě se jedná o členění podle zajištění
zajištěné úvěry – poskytovatel úvěru zde vyžaduje jeho zajištění movitou či nemovitou věcí,
nezajištěné úvěry – v tomto případě není vyžadováno žádné zajištění, z toho vyplývá, že tento typ úvěru je poskytován pouze těm nejlepším klientům, kteří jsou bonitní, popřípadě se tento typ úvěru projeví v ceně a to tak, že je úročen vyšší úrokovou sazbou oproti zajištěnému úvěru.
1.3 RPSN Roční procentní sazba nákladů, která je známa pod zkratkou RPSN. Jedná se o procentní podíl z dlužné částky, který má spotřebitel povinnost během jednoho roku zaplatit věřiteli. Vzorec pro výpočet RPSN je závazně stanoven a vypadá následovně [8] 8
kde:
K
je pořadové číslo půjčky (úvěru) téže osobě,
K‘
je číslo splátky, je výše půjčky číslo K, je výše splátky K‘,
m
je číslo poslední půjčky,
m‘
je číslo poslední splátky, je interval, vyjádřený v letech, ode dne půjčky č. 1 do termínů následných půjček č. 2 až m, je interval, vyjádřený v letech, ode dne půjčky č. 1 do termínů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m‘,
i
je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr.
To tedy znamená, že na rozdíl od běžné úrokové sazby, RPSN v sobě skrývá i ostatní náklady, které jsou spojené s úvěrem. Tyto ostatní náklady mohou například představovat poplatky, které se vztahují k posouzení žádosti o úvěr, poplatky při uzavření smlouvy, za správu úvěru, nedílnou součástí jsou také poplatky za vedení účtu. [9] Vzhledem k tomu, že RPSN představuje skutečnou cenu úvěru, bývá v praxi vyšší než roční úroková sazba. Toto činí RPSN nejčastějším nástrojem k porovnání výhodnosti daného úvěru od různých poskytovatelů. Z toho důvodu bude jedním z kritérií porovnávání bankovních a nebankovních spotřebitelských úvěrů, kterému se budu věnovat v praktické části této práce.
1.3.1 Nedostatky RPSN Nicméně o vhodnosti využití RPSN jakožto poměřovací veličiny se dá polemizovat. Již podle výše ukázaného vzorce můžeme vidět, že RPSN se počítá na základě výše půjčky, délky splacení a počtu splátek. Z toho ovšem můžeme zjistit, že čím bude vypůjčená částka nižší a na kratší dobu, tím se nám RPSN navýší oproti větší částce na delší dobu. Z toho důvodu je určování výhodnosti úvěru podle RPSN směrodatné v případě, že se jedná o úvěry ve stejné výši a vypůjčené na stejně dlouhou dobu. Velmi zajímavým faktem je tedy i to, že pokud se v reklamách na spotřebitelský úvěr dozvídáme od jaké výše RPSN začíná, jedná se
9
právě o hodnotu RPSN při nejvyšší době splácení, neboť v takovémto případě je tato sazba nejvýhodnější, dojde totiž k rozložení veškerých poplatků do delšího období. [10] Nabízí se tedy otázka jakým jiným způsobem porovnat výhodnost nabízených typů spotřebitelských úvěrů od různých společností? Podle paní Běhálkové, předsedkyně sdružení SPES1, které provedlo výzkum nebankovních společností se zaměřením i na RPSN, je srovnání možno řešit základním způsobem a to tak, že si vynásobíme měsíční splátky i s poplatky jejich počtem a dostaneme konečnou cenu úvěru. [11] Roční procentní sazba nákladů je upravena v paragrafu 10 Zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů. I přesto však díky složitosti výpočtu dochází v této oblasti k několika nejasnostem.
1.3.2 Chybný výpočet RPSN Může se stát, že RPSN, tedy cena půjčky, bude chybně spočítána. Z nedávné doby takovéto podezření zmiňuje článek z 31. 3. 2014 na stránkách České televize. Jde o podezření, že společnosti Essox a Home Credit špatně spočítaly cenu půjčky. Uvedené RPSN bylo poloviční oproti tomu, které by podle výpočtu mělo být. Tato situace nastala díky počítání s počátečním poplatkem. Poplatek za poskytnutí úvěru by měl být započítán jako počáteční náklad a měl by být zohledněn ve výpočtu RPSN. Nicméně zmíněné firmy jej rozpustily do celé doby splatnosti, čímž vznikla ona nižší sazba RPSN. Pokud se potvrdí chybný výpočet RPSN, postižený klient si musí společnost o vrácení peněz požádat sám. Společnosti poté budou muset vrátit uhrazené poplatky od klientů a navíc se, jak je zmíněno i v zákoně, sjednané půjčky se budou místo úrokové sazby úročit diskontní sazbou České národní banky. [13] Server www.idnes.cz si taktéž všímá chybného výpočtu RPSN u společností Essox, Home Credit a také GE Money Auto. Pokud si tedy klient při výpočtu RPSN (vypočíst si ho může například na stránkách ČOI2) zjistí, že sazba se výrazněji odlišuje od sazby uvedené ve smlouvě, kterou uzavřel se společností poskytující spotřebitelské úvěry, má právo domáhat se odškodnění. Toho se lze domáhat i v případě, že klient již svůj spotřebitelský úvěr refinancoval u jiného spotřebitele. [14] 1
Sdružení SPES je sdružení zaměřené na pomoc lidem v obtížné majetkové situaci, do které se dostali důsledkem svého předlužení. Zároveň je sdružení také vzdělávací organizací, která se snaží zvýšit ekonomickou gramotnost obyvatel České republiky. K dalším činnostem patří provádění průzkumů a analýz finančního trhu či je také členem poradních orgánů Ministerstva financí. [12] 2 Česká obchodní inspekce
10
MF Dnes se proto za pomoci České národní banky, České obchodní inspekce a dalších odborníků rozhodla sestavit návod, který by měl poškozeným klientům pomoci v dalším postupu po zjištění špatně uvedené míry RPSN. Konkrétně návod sestává ze čtyř možností:
Obrátit se na kontrolní instituci – kontrolní institucí u bankovních úvěrů je Česká národní banka u nebankovních úvěrů je jí Česká obchodní inspekce, obě tyto instituce mají za úkol kontrolovat i to zda je míra RPSN uvedena ve správné výši, pokud není, je možné, aby kontrolní orgány vyměřily bankovní či nebankovní společnosti pokutu až do výše dvaceti miliónů korun,
Reklamace u poskytovatele – při zjištění nesprávné výše RPSN se klient u poskytovatele může domáhat přeúročení výše úvěru místo úrokové sazby sazbou diskontní a to od počátku sjednání úvěru, dále se také může domáhat vrácení veškerých poplatků spojených se získáním a vedením úvěru, další možností je odstoupení od smlouvy, to je možné do 14 dnů od té doby, co poskytovatel klientovi sdělil správnou míru RPSN (v případě odstoupení je ale také nutné, aby klient do 30 dnů vrátil poskytovateli celou částku spotřebitelského úvěru),
Stížnost finančnímu arbitrovi – v případě, že věřitel odmítá vrátit splacené úroky a poplatky, může se klient obrátit na finančního arbitra, ten obvykle rozhoduje rychleji než soud, navíc si sám může obstarávat a vyhledávat důkazy,
Podání žaloby k soudu – tato možnost je doporučována až jako poslední, neboť je výrazně nákladnější než ostatní možnosti, je potřeba zaplatit soudní poplatek a také se vyplácí vzít si advokáta (v případě úspěchu však soud přizná náhradu nákladů na právního zástupce), celé řízení je formální a obvykle je mnohem časově náročnější, zároveň také platí promlčecí lhůty, které u smluv uzavřených do konce loňského roku činí tři roky od zaplacení neoprávněné platby a podle nového občanského zákoníku činí promlčecí lhůta deset let od zaplacení neoprávněné platby. [15]
1.3.3 Omezení RPSN V rámci RPSN je v poslední době diskutováno zavedení legislativního omezení její maximální výše a to z důvodu zamezení lichvy. Dle JUDr. Jakuba Dohnala je potřebné si uvědomit, že omezení horní sazby RPSN, by bylo jediným efektivním krokem k ochraně spotřebitele. Nicméně by to vedlo k porušení základních lidských práv a zásady svobodného obchodu. Proto je dle něj omezení RPSN
11
předem odsouzeno k zániku a je potřeba spoléhat na to, že společnost bude vzdělaná a odolná proti tlakům podnikatelů, jejichž cílem je co nejvyšší zisk. [16] O zavedení horního limitu RPSN, tudíž o novelizaci zákona, usilují zejména poslanci Úsvitu přímé demokracie, kteří na konci minulého roku předložili tento návrh k projednání Poslanecké sněmovně. Dle pana Jiřího Pulze z České leasingové a finanční asociace však tento návrh nestojí na seriózní analýze a také není doplněn hodnocením dopadů. [17] Zavedení horní limitu RPSN se však nelíbí zejména bankám. Podle pana Jana Matouška z České bankovní asociace by navrhované opatření mělo dopad pouze na banky a jiné legální poskytovatele úvěrů, nikoli však na ty, kteří se lichevního jednání dopouštějí. Paní Lenka Červáková z České leasingové a finanční asociace navíc dodává, že tímto opatřením nedojde k boji proti lichvě, ale k boji proti vysokým úrokovým sazbám, k lichvě dle ní ovšem nepatří pouze vysoké úrokové sazby, ale také využití tísně daného člověka. Zároveň také uvádí to, že na regulovaném trhu, který dozoruje Česká národní banka, k lichevnímu jednání nedochází, RPSN je zde již korigováno konkurencí a trh je rovněž ovlivňován soudní judikaturou k lichvě. [18] Dle pana Jana Matouška RPSN v sobě zahrnuje zhodnocení rizikovosti daného úvěru z hlediska poskytovatele ve vztahu k dlužníkovi. Pokud úvěr vykazuje zvýšenou míru rizikovosti, musí mít jeho poskytovatel možnost toto riziko promítnout ve zvýšené sazbě RPSN. Pokud by tato možnost nebyla poskytovateli povolena, což by se v důsledku zavedení horní sazby RPSN stalo, poskytovatel by byl nucen v rámci zachování svého podnikání daného žadatele úvěr zamítnout. Řada žadatelů o úvěr z nižších sociálních vrstev by tímto byla vyloučena z možnosti získat úvěr klasickou cestou a stala by se naopak snadným terčem lichvářů. [19]
1.4 Podmínky získání spotřebitelského úvěru Pokud se klient rozhodne pro krytí svých potřeb ze spotřebitelského úvěru, je pro jeho získání potřeba splnit několik podmínek, které si banky či nebankovní společnosti mohou upravit podle svého uvážení. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen důsledně ověřit klientovu schopnost splácet daný úvěr a to nejen ve vlastním zájmu, ale i proto, aby u klienta nedošlo k předlužení. Poskytovatel úvěru má právo vyžádat si důležité informace o klientovi a klient je povinen předložit poskytovateli informace, které jsou pravdivé a věrohodné. [20] 12
Nejčastějším požadavkem na žadatele o úvěr je, aby byl český občan s trvalým bydlištěm v České republice. Další podmínkou je také to, aby žadatel byl plnoletý. Poskytovatelem spotřebitelského úvěru je taktéž požadováno doložení příjmů, to z toho důvodu, aby věděli, zda klient bude schopen úvěr splácet. Někteří poskytovatelé mohou také požadovat, aby měl klient před poskytnutím půjčky u jejich společnosti po nějakou dobu otevřený běžný účet, či mohou požadovat zajištění půjčky věcí či nemovitostí, to u nižších částek nemusí být nutnou podmínkou. [21] Pokud dojde ke schválení žádosti o úvěr, je nutné podepsat písemnou smlouvu se všemi náležitostmi, které jsou definovány v Zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, některé z nich byly zmíněny v kapitole o informační povinnosti v této práci. Před uzavřením smlouvy má věřitel povinnost informovat žadatele o spotřebitelský úvěr především o následujících informacích: [22] o poptávaném a nabízeném produktu (o úrokové sazbě a RPSN, o délce bezúročného období, o výši a počtu splátek, datu první splátky a dalších finančních parametrech), v případě čerpání úvěru prostřednictvím úvěrové karty o poplatcích spojených s jejím užíváním, o doplňkových produktech (např. o pojištění neschopnosti splácet), o podmínkách ukončení úvěrové smlouvy, o sankcích souvisejících s neplněním smluvních povinností.
1.5 Kontrola trhu spotřebitelských úvěrů Jako i nad ostatními trhy, kde se objevují transakce s penězi, i trh spotřebitelských úvěrů podléhá dozoru. Konkrétně se o něj dělí dvě instituce, kontrolu nad bankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů provádí Česká národní banka, o kontrolu nad nebankovními poskytovateli se stará Česká obchodní inspekce. Česká obchodní inspekce je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. Byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Funkcí české obchodní inspekce je kontrolovat a dozorovat právnické a fyzické osoby prodávající a dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející 13
jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad. Mimo jiné tedy České obchodní inspekci připadá kontrolovat, zda jsou při sjednávání spotřebitelského úvěru dodržovány podmínky stanovené právními předpisy a to v těch případech, kdy takovýto dozor nevykonává Česká národní banka. [23] Výsledky kontrol a dozoru nad nebankovními poskytovateli a zprostředkovateli za uplynulý rok poté Česká obchodní inspekce prezentuje v závěrečné zprávě, kterou vydává zpravidla v lednu následujícího roku. Výsledky v závěrečné zprávě za rok 2013, která byla vydaná 31. ledna 2014, hovoří o zvýšeném počtu porušování zákona a tudíž vyšších pokutách. Celkem proběhlo za minulý rok 319 kontrol, z nichž v 65 procentech případů bylo zjištěno porušení platných právních předpisů. Nejčastějším případem porušení právních předpisů bylo v případě neposkytnutí povinných informací v reklamách na poskytnutí úvěru. Porušení zákona se ovšem také týkalo zejména používání nekalých praktik zprostředkovateli spotřebitelských úvěrů. Českou obchodní inspekcí bylo celkem uloženo 132 pokut, jejichž souhrnná výše činila 5,6 milionů Kč. Mezi další zjištěné porušení Zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů patří následující: nedostatky v poskytování povinných informací, věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, porušení povinnosti poskytnout spotřebiteli předsmluvní informace a náležitě mu je vysvětlit, spotřebiteli nebylo předáno jedno vyhotovení smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování
spotřebitelského
úvěru
prostřednictvím
hlasové
telefonní
komunikace, textové nebo multimediální zprávy, porušení zákazu použití směnky nebo šeku ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru, zajištění spotřebitelského úvěru hodnotou věci ve zjevném nepoměru k výši zajišťované pohledávky,
14
plnění nad rámec zákona požadoval věřitel v případě odstoupení spotřebitele od úvěrové smlouvy. [24] Jak jsem již zmínila výše, v rámci bankovního sektoru se dohledem a dozorem nad poskytovateli a zprostředkovateli zaobírá Česká národní banka, její výroční zpráva za rok 2013 však v době psaní této práce nebyla zveřejněna.
15
2 Spotřebitelské úvěry v ČR V této kapitole se zaměřím na specifikaci českého trhu spotřebitelských úvěrů a to jak s ohledem na bankovní, tak i na nebankovní poskytovatele. Na následujících stránkách se podívám na aktuální složení poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na českém trhu a také se podívám na historický vývoj tohoto trhu.
2.1 Složení českého trhu spotřebitelských úvěrů Na českém trhu se nachází bankovní a nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů. Přehled největších nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů v České republice v roce 2013 můžeme vidět v následující tabulce, jež čerpá informace ze stránek ČLFA – České leasingové a finanční asociace. Tabulka 1: nebankovní poskytovatelé
Nebankovní poskytovatelé CETELEM ČR, a.s. Home Credit, a.s. Provident Financial s.r.o. ESSOX, s.r.o. ŠkoFIN s.r.o. s Autoleasing, a.s. GE Money Auto, s.r.o. UniCredit Leasing CZ, a.s. ČSOB Leasing, a.s. PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o COFIDIS s.r.o. Credium, a.s. (údaj za 1.- 3. čtvrtletí) Toyota Financial Services Czech s.r.o. VB Leasing CZ, spol. s r.o. FCE Credit, s.r.o. Mercedes Benz Financial Services Česká republika s.r.o. Raiffeisen-Leasing, s.r.o. UNILEASING, a.s. D.S. Leasing, a.s. Zdroj: ČLFA, vlastní úprava
16
vstupní dluh v mil. Kč 11 029,74 8 686,10 4 770,12 3 904,79 1 419,52 1 101,07 969,42 943,81 497,18 271,69 257,16 139,29 93,51 92,99 65,33 62,59 58,34 20,00 18,07
podíl v% 32,0625 25,2498 13,8663 11,3509 4,1264 3,2007 2,8180 2,7436 1,4453 0,7898 0,7475 0,4049 0,2718 0,2703 0,1899 0,1819 0,1696 0,0581 0,0525
Další tabulka obsahuje přehled bankovních institucí, které poskytují spotřebitelské úvěry na českém trhu. Tabulka 2: bankovní poskytovatelé Bankovní poskytovatelé Air Bank Citibank Creditas Česká spořitelna Českomoravská stavební spořitelna Československá obchodní banka Equa bank GE money bank Komerční banka LBBW Bank CZ mBank Modrá pyramida stavební spořitelna Oberbank AG Poštovní spořitelna Raiffeisenbank Sberbank CZ Stavební spořitelna České spořitelny UniCredit Bank Zuno Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava
2.2 Vývoj objemu spotřebitelských úvěrů Jako vše, i množství úvěrů poskytnutých domácnostem se v čase vyvíjí. Žijeme v době, kdy se na trhu neustále objevují nové a nové věci. Lidé touží po dovolených na exotických místech, po novém autu, novém oblečení, či touží po novém bytě ve vysněné lokalitě. Nicméně, ne vždy jsou schopni nákup dané věci financovat z vlastních zdrojů. V těchto případech nastoupí na řadu úvěr. Ještě v minulém století nebyly úvěry nijak rozšířené. Vliv na to má jistě fakt, že zde nebyla taková nabídka nových výrobků, jako tomu je v dnešní době. Nabídka nebyla tak široká, jakou můžeme vidět dnes, a získání úvěrů bylo obtížnější.
17
2.2.1 Vývoj bankovních úvěrů V této podkapitole se zaměřím na vývoj úvěrů poskytnutých bankami, konkrétně jde o vývoj celkových úvěrů poskytnutých domácnostem v letech a zároveň vymezení části z celkových úvěrů, konkrétně tedy spotřebitelské úvěry, na něž je zaměřena tato práce. Výraznou změnu ve vývoji objemu poskytnutých úvěrů demonstruje následující graf. Na svislé ose je výše poskytnutých úvěrů v milionech korun českých a na vodorovné ose se nachází časová řada průběhu dvaceti let. Pozvolný nárůst úvěrů domácnostem má svůj začátek kolem roku 2002, nicméně dramatický růst se objevil od roku 2007, kdy křivka celkové výše poskytnutých úvěrů nabírá na strmosti. Velmi významnou část celkových úvěrů tvoří zejména hypoteční úvěry na bydlení. Na rozdíl od celkových úvěrů, nárůst spotřebitelských úvěrů nebyl natolik markantní. V posledních několika letech, konkrétně od roku 2010, je výše spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami konstantní a pohybuje se lehce pod hranicí 200 000 milionů Kč. Graf 2: vývoj objemu úvěrů domácnostem a spotřebitelských úvěrů
Zdroj: CNB ARAD, vlastní zpracování V kapitole 1.2 jsem popsala vymezení druhů spotřebitelských úvěrů dle různých hledisek. Nyní bych se na vybraná členění podívala z hlediska historického vývoje. Konkrétně půjde o vývoj bankovních účelových a neúčelových úvěrů a poté vývoj množství poskytnutých bankovních krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých úvěrů. 18
Graf 3: účelové versus neúčelové úvěry
Zdroj: ČNB ARAD, vlastní úprava, v mil. Kč V rámci spotřebitelských úvěrů je naprostá většina poskytnutých úvěrů neúčelového charakteru. Z grafu vyplývá, že od vyčlenění na účelové a neúčelové úvěry, tj. od roku 2002, se objem zadlužení spotřebitelů v rámci neúčelových úvěrů prudce zvýšil, zatímco objem účelových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem je spíše zanedbatelný. I přesto, že neúčelové úvěry bývají zpravidla dražší než úvěry účelové, to díky většímu riziku, které poskytovatel (zde banka) nese, jsou mezi spotřebiteli oblíbenější. Od roku 2011 lze zaznamenat mírný pokles neúčelových úvěrů a naopak mírný nárůst účelových, nicméně nedochází k žádným dramatickým změnám. Zatímco při srovnání účelových a neúčelových úvěrů jasně dominují úvěry neúčelové, při srovnání úvěrů krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých tuto funkci zastávají úvěry dlouhodobé. Jak lze vidět z následujícího grafu v minulosti z hlediska objemu vedly střednědobé spotřebitelské úvěry, nicméně na konci roku 2005 je předběhly rychle rostoucí dlouhodobé spotřebitelské úvěry. Objem střednědobých úvěrů se nadále pohybuje ve stejné objemové relaci s mírně klesajícím trendem. U krátkodobých úvěrů je také čitelná rostoucí tendence, i když ne tak výrazná jako u úvěrů dlouhodobých. Od roku 2005 až k dnešnímu datu se jejich objem přibližně zdvojnásobil. 19
Graf 4: krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry 140000 120000 100000 80000 Krátkodobé úvěry 60000
Střednědobé úvěry
40000
Dlouhodobé úvěry
20000 1.1.2014
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
1.1.1999
1.1.1998
1.1.1997
0
Zdroj: ČNB ARAD, vlastní úprava, v mil. Kč V rámci vývoje bankovních úvěrů bych se ráda zmínila i o vývoji úvěrů v selhání, tj. úvěr, který je nestandardní, pochybný či ztrátový. Míra podílu úvěrů se selhání v průběhu let narůstá. K výraznějšímu narůstání došlo v roce 2009, kdy k 28. 2. 2009 činila míra 7,16%. K 28. 2. 2014 však míra úvěrů se selháním činí již 12,35%. Graf 5: procento úvěrů v selhání 100% 90% 80% 70% 60% 50%
spotřebitelské úvěry celkem
40%
úvěry se selháním
30% 20% 10%
Zdroj: ČNB ARAD, vlastní úprava
20
1.1.2014
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
0%
2.2.2 Vývoj nebankovních úvěrů Nejprve bych se ráda zmínila o České leasingové a finanční asociaci. Společnost byla založena roku 1991, pod stávajícím názvem je však známa od roku 2005. Jejím úkolem je podílet se na přípravě závažnějších předpisů, které souvisejí s nebankovními finančními produkty a s postavením společností poskytujících leasing, spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje a faktoring. Mimo tuto skutečnost plní i mnohé další funkce, jako například podávání informací o svých členech zájemcům o uzavření konkrétních leasingových, splátkových a úvěrových obchodů, dále se zaměřuje na výměnu zkušeností svých členů a také na hlubší analýzu řady aktuálních problémů. V současné době má Česká leasingová a finanční asociace 47 členů, kteří realizují 97 % objemu všech tuzemských leasingových obchodů, většinu nebankovních úvěrů pro spotřebitele a většinu faktoringových obchodů. [25] Zatímco data o vývoji spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami jsou dokonale zmapované a přístupné v databázi časových řad ARAD České národní banky, u spotřebitelských úvěrů poskytovaných nebankovními společnostmi je získání kompletních údajů o vývoji složitější. Vzhledem k faktu, že Česká leasingová a finanční asociace sdružuje většinu společností poskytujících nebankovní spotřebitelské úvěry, budu čerpat data z její statistiky. Graf 6: vývoj objemu nebankovních spotřebitelských úvěrů (v mld Kč) 60,0
54,4 47,9
50,0
41,1 40,0
36,6
38,0 34,2 34,2 34,4
32,5 30,0 20,0
25,3 14,2 15,0
objem spotřebitelských úvěrů
18,0
10,0 0,0
Zdroj: ČLFA, vlastní úprava 21
Česká leasingová a finanční asociace ve svých statistikách zaznamenává data o svých členech od roku 2001. Z grafu je patrné, že obliba nebankovních spotřebitelských úvěrů od roku 2001 prudce rostla. Svého vrcholu dosáhla v roce 2008, kdy objem poskytnutých spotřebitelských úvěrů nebankovními institucemi činil 54,4 miliard Kč. Takto vysoká obliba nebankovních úvěrů však netrvala dlouho, v roce 2009 došlo již k prudkému poklesu. Konkrétně se objem poskytnutých úvěrů snížil na 41,1 miliard Kč, což je pokles přibližně o jednu čtvrtinu. Mírný pokles nadále pokračoval, v letech 2011 a 2012 se pokles zastavil, v roce 2013 však došlo k nepatrnému nárůstu. Tabulka 3: vývoj počtu nových smluv rok počet nových smluv
2002 982 000 2008
2003
2004
1 026 998 3 341 318 2009
2010
1 555 675 1 100 339 1 071 155
2005
2006
2007
3 956 800
1 228 444
1 533 697
2011
2012
2013
958 901
931 752
936 193
Zdroj: ČLFA, vlastní úprava Česká leasingová a finanční asociace dále zaznamenává počet nově uzavřených smluv na spotřebitelské úvěry za rok. V tabulce je zobrazen vývoj smluv za posledních 12 let. Pro názornější ukázku jsem z data z tabulky promítla do následujícího grafu. Zajímavou skutečností, která z tabulky vyplývá, je fakt, že největšímu objemu úvěrů v roce 2008 neodpovídá nejvyšší počet uzavřených smluv. Nejvyššího počtu uzavřených smluv bylo dosaženo roku 2005, v tomto roce došlo zároveň k růstu objemu úvěrů o 28,5 % oproti roku minulému. Jak je však již na první pohled patrné, rok 2004 a 2005 se z grafu s počtem nových smluv vymykají, tento fakt může být způsoben tím, že počet členů České leasingové a finanční asociace se mění, či například ve statistikách nejsou zahrnuty údaje od všech členů. Další podstatnou skutečností vyplývající z tabulky v porovnání s grafem znázorňující objem poskytnutých úvěrů je to, že počet smluv uzavřených v letech 2002 či 2003 zhruba odpovídá počtu uzavřených smluv po roce 2009. Nicméně objem poskytnutých úvěrů je podstatně vyšší. Z této skutečnosti lze soudit, že se dnes uzavírají smlouvy na vyšší částku úvěru.
22
Graf 7: vývoj počtu nových smluv
Zdroj: ČLFA, vlastní úprava
2.2.3 Porovnání objemu bankovních a nebankovních úvěrů Nabízí se porovnání objemu bankovních a nebankovních úvěrů z hlediska vývoje. Prvním problémem při porovnávání je skutečnost, že na trhu funguje skupina poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů, kteří nespadají pod Českou leasingovou a finanční asociaci. Dalším problémem je rozdílná metodika vedení statistik Českou leasingovou a finanční asociací a Českou národní bankou. Česká národní banka vykazuje ve svých statistikách celkový objem úvěrů, tj. počátečný zůstatky úvěrů z předchozích období, plus nově poskytnuté úvěry, mínus splátky dříve poskytnutých úvěrů. Česká leasingová a finanční asociace oproti tomu vykazuje pouze objemy nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba brát vzájemné porovnání bankovních a nebankovních úvěrů z hlediska objemu s rezervou. Nicméně i přes mírně zkreslené informace lze z grafu rozpoznat znatelnou převahu bankovních úvěrů nad úvěry nebankovními. Od roku 2010 je jak u bankovních, tak i nebankovních spotřebitelských úvěrů patrný mírný pokles, nicméně v roce 2013 došlo u obou typů k nepatrnému zvýšení.
23
Graf 8: objem bankovních a nebankovních úvěrů 250,0 200,0 150,0 bankovní úvěry 100,0
nebankovní úvěry
50,0 0,0
Zdroj: ČNB ARAD, ČLFA, vlastní zpracování
2.3 Vývoj sazeb u bankovních úvěrů V předchozí podkapitole jsem se zaměřila na vývoj objemu poskytovaných spotřebitelských úvěrů a to jak bankami, tak i nebankovními společnostmi. Vývoj v čase je však zajímavé sledovat nejen z pohledu objemu, ale je třeba zmapovat i vývoj sazeb u spotřebitelských úvěrů. Konkrétně se v této podkapitole budu zabývat vývojem úrokových sazeb, roční procentní sazby nákladů a mírou poplatků u bankovních spotřebitelských úvěrů. Veškeré tyto údaje jsou u bankovních spotřebitelských úvěrů evidovány v databázi časových řad ARAD České národní banky. Následující graf demonstruje vývoj roční procentní sazby nákladů (RPSN) a úrokové sazby u bankovních spotřebitelských úvěrů za posledních deset let. Křivka RPSN i úrokové sazby následuje v průběhu let podobný trend, dochází však k mírným odchylkám díky měnící se výši poplatků. K poplatkům se ještě vrátím na samostatném grafu. Nejnižšího bodu dosáhla úroková míra v roce 2005, konkrétně k 30. 5. 2005 a výše činila 11,23 %. RPSN dosáhlo své nejnižší míry 12,14 % k 30. 4. 2007. Při porovnání vývoje sazeb s vývojem objemu bankovních úvěrů si lze všimnout skutečnosti, že úrokové sazby i RPSN dosáhly svého minima při současném výrazném nárůstu objemu poskytnutých úvěrů.
24
Graf 9: vývoj RPSN a úrokové sazby
Zdroj: ČNB ARAD, vlastní úprava, v % Jak jsem již zmínila výše, poplatky, které jsou zahrnované do výpočtu RPSN nemají během posledních let konstantní výši. Nejnižší poplatky jsou vykazovány během roku 2007 a 2008, kdy stále docházelo k výraznému nárůstu objemu úvěrů. Nejvyšší míra poplatků je naopak v letech 2011 až 2012, kdy se objem poskytovaných úvěrů ustálil, či měl lehce klesající tendence. Od minulého roku (tj. roku 2013) se míra poplatků dostala opět na úroveň před rokem 2011. Graf 10: poplatky
Zdroj: ČNB ARAD, vlastní úprava, v % 25
3 Bankovní versus nebankovní spotřebitelské úvěry V této části bakalářské práce bych se ráda zaměřila na porovnání výhodnosti bankovních a nebankovních spotřebitelských úvěrů pro konečného spotřebitele. Pro porovnání jsem zvolila pět zástupců bankovních poskytovatelů úvěrů a pět zástupců nebankovních poskytovatelů. Vybraní zástupci budou konkrétně specifikováni a vymezeni v následujících podkapitolách. Pro jasnější porovnání spotřebitelských úvěrů jsem zvolila dva modelové úvěry,
prvním je úvěr ve výši 50 000 Kč splácený po dobu dvou let,
druhým je úvěr ve výši 200 000 Kč splácený po dobu pěti let.
Tyto výše modelových úvěrů jsem zvolila z důvodu zjištění, jak velikost úvěru a doba splácení ovlivní výsledné RPSN a tudíž, jaký má vliv na pořadí výhodnosti nabízených spotřebitelských úvěrů.
3.1 Bankovní spotřebitelské úvěry Předtím, než začnu porovnávat spotřebitelské úvěry od vybraných bank, ráda bych blíže představila oněch pět zástupců bankovního sektoru spolu s jejich nabízeným úvěrovým produktem a náležitostmi, které k poskytnutí úvěru vyžadují. Československá obchodní banka: Půjčka na cokoliv Československá obchodní banka v rámci svých produktů nabízí spotřebitelský úvěr Půjčka na cokoliv. Jde o neúčelový úvěr, který lze kdykoliv předčasně splatit a zároveň se lze i pojistit pro případ ztráty zaměstnání a pracovní neschopnosti. Čerpání úvěru je jednorázové, převodem na účet klienta. O úvěr může žádat svéprávná osoba, která má již zřízený, či si zřídí běžný účet (konkrétně ČSOB Konto či ČSOB Aktivní konto). Při žádosti o úvěr je nadále třeba doložit příjmy žadatele a také dva doklady totožnosti. Komerční banka: Perfektní půjčka Perfektní půjčka je spotřebitelský úvěr určen pro občany České republiky, cizince s trvalým pobytem v České republice a také občany členských zemí EU, kteří mají povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu v České republice. Úvěr je možno čerpat v hotovostní či bezhotovostní formě, splácen je však vždy z běžného účtu u Komerční banky. Je nabízena
26
možnost předčasného splacení bez sankcí. Při žádosti o úvěr je nutno se prokázat dvěma doklady totožnosti a jsou vyžadovány podklady prokazující příjem žadatele. Airbank: Nová půjčka Spotřebitelský úvěr od Airbank je poskytnut na běžný účet u Airbank, pokud žadatel běžný účet nemá u této banky založený, je mu zdarma založen. Z tohoto běžného účtu je úvěr pravidelnými měsíčními splátkami splácen. Při včasném splácení půjčky je nabízena snížená úroková sazba. Při žádosti o úvěr je nutno se prokázat dvěma průkazy totožnosti a zároveň je nutné potvrzení o výši příjmů. V případě, že o úvěr žádá jeden z manželů a požadovaný úvěr dosahuje výše nad 200 000 Kč, je potřeba i doklad o společném jmění manželů, který je podepsaný druhým z manželů. GE Money Bank: Expres půjčka Expres půjčka je, jako úvěry od předchozích bank, poskytována na běžný účet vedený u GE Money Bank, z něhož je i splácena. V případě, že žadatel běžný účet nemá otevřený, banka mu ho zdarma založí. Podmínky pro získání úvěru jsou zde na rozdíl od předchozích poskytovatelů mnohem detailněji rozvinuty. Žadatelem musí být fyzická osoba starší 18 let, která má trvalé bydliště a kontaktní adresu na území České republiky. Musí mít trvalý zdroj příjmů, přitom minimální měsíční příjem musí být minimálně 5 000 Kč měsíčně (na ročním základě minimálně 60 000 Kč). U částek nad 400 000 Kč je nutné, aby byl v žádosti uveden spolužadatel. Dále jsou po žadateli vyžadovány dva doklady totožnosti, potvrzení o příjmech a také dva telefonní kontakty (jeden domů a druhý do zaměstnání). Era/Poštovní spořitelna: Era Půjčka Era půjčka je spotřebitelský úvěr neúčelového charakteru. Je poskytován plně svéprávným osobám, pro jeho založení je potřeba mít založený či si nově založit Era osobní účet či Era online účet. Dále jsou potřeba dva doklady totožnosti a také doložení příjmů, pokud jsou však příjmy více než tři měsíce směřovány na účet žadatele u Era nebo ČSOB potvrzení o příjmech není nutné dokládat. Bez zajištění je možno získat úvěr ve výši až 600 000 Kč pokud k úvěru přistoupí spolužadatel, pokud je však hlavním žadatelem nový klient, lze získat 450 000 Kč. V následující tabulce jsou shrnuty informace o produktech vybraných bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Minimální výše úvěru se u vybraných společností 27
pohybuje ve stejné výši, výjimkou je Airbank, která nabízí úvěr od nejnižší minimální výše, zároveň však poskytuje úvěr do nižší maximální výše než ostatní zvolení zástupci. Údaje o minimální či maximální době splatnosti se pohybují zhruba ve stejné míře, nicméně minimální úrokové sazby jsou na první pohled odlišné, to však o výhodnosti úvěru mnohé nevypovídá. Tabulka 4: vybraní poskytovatelé bankovních spotřebitelských úvěrů
Banka
Air bank
ČSOB
Era/Poštovní spořitelna
GE Money Bank
KB
produkt
Nová půjčka
Flexi půjčka na cokoliv
Era půjčka
Expres půjčka
Perfektní půjčka
min výše 5 000 20 000 20 000 úvěru max výše 400 000 600 000 600 000 úvěru min doba 6 měsíců 1 rok 1 rok splatnosti max doma 8 let 7 let 7let splatnosti min úroková 9,90% 8,90% 10,90% sazba Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava
20 000
30 000
700 000
600 000
2 roky
1 rok
8 let
6 let
7,00%
15,90%
V následující tabulce je již znázorněno porovnání nákladovosti vybraných bankovních spotřebitelských úvěrů. Jak jsem již zmínila v úvodu této kapitoly, pro porovnávání jsem zvolila dva modelové úvěry, první ve výši 50 000 Kč a splatností dva roky, druhý ve výši 200 000 Kč se splatností pět let. Do výpočtu RPSN jsou zahrnuty poplatky spojené s poskytnutím úvěru, či pravidelné měsíční poplatky. Při porovnávání úvěrů je počítáno s včasným splácením úvěru dle plánu, není zde zohledněno penále za prodlení, či předčasné splacení úvěru. Zároveň je počítáno s tím, že žadatel o úvěr splnil veškeré bankou vyžadované náležitosti, úvěr mu tedy byl poskytnut. V následující tabulce je zobrazena vypočtená měsíční splátka na základě informací uvedených bankovním poskytovatelem a pro zjištění celkové nákladovost a výhodnosti je použita vypočtená míra RPSN.
28
Tabulka 5: porovnání vybraných bankovních úvěrů 50 000 Kč na 2 roky
200 000 Kč na 5 let
splátka (Kč)
RPSN (%)
splátka (Kč)
RPSN (%)
2 304,94
10,37
4 239,57
10,37
2 445,77
19,78
4 540,38
14,29
spořitelna
2 518,00
20,63
4 338,52
11,46
GE Money Bank
2 344,34
12,24
4 469,13
12,91
Komerční banka
2 445,77
17,44
4 852,99
17,18
poskytovatel Air Bank (při včasném splácení)
ČSOB Era/Poštovní
Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava Pokud se klient banky rozhodne pro pořízení úvěru ve výši 50 000 Kč a splatností dva roky, cena není u všech poskytovatelů stejná, jak lze vidět z tabulky. Rozdíl mezi RPSN u nejlevnějšího a nejdražšího poskytovatele z vybraných zástupců činí přes deset procentních bodů. Nejlevněji nabízí tento typ úvěru Airbank. Úvěr ve výši 50 000 Kč je při včasném splácení úročen úrokovou sazbou 9,90 %, měsíční splátka činí 2304.94 Kč a výsledné RPSN je 10,37 %. U Airbank je navíc i nejmenší rozdíl mezi RPSN a úrokovou mírou z porovnávaných nabídek, což značí nízké poplatky spojené s úvěrem. Jako druhá nejvýhodnější možnost se jeví Expres půjčka od GE Money Bank, která je úročena úrokovou sazbou ve výši 11,60 %, RPSN činí 12,24 %, což opět značí nízké poplatky spojené s poskytnutím a čerpáním úvěru. Dalším v pořadí je výhodnosti je Perfektní půjčka od Komerční banky, nicméně zde již došlo k podstatnému nárůstu RPSN na rozdíl od předchozího úvěru, konkrétně o pět procentních bodů. O další dva procentní body vyšším RPSN se na předposlední místo řadí Flexi půjčka na cokoliv od Československé obchodní banky. Jako nejhorší z pětice vybraných poskytovatelů vychází Era půjčka od Poštovní spořitelny. Měsíční splátka činí 2518,00 Kč. RPSN se zde dostává až do výše 20,63 % a to je 29
způsobeno zejména vysokou úrokovou mírou, za kterou je úvěr poskytován, ta činí 18,90 %, což znamená, že je o devět procentních bodů vyšší než úroková míra u spotřebitelského úvěru od Airbank. Pokud porovnám nabídku těchto bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů při parametrech úvěru nastavených podle druhého modelového úvěru, tj. úvěr ve výši 200 000 Kč poskytnutý na pět let, pořadí jejich výhodnosti se oproti předchozímu modelovému úvěru bude lišit. První místo zůstává stejné jako u předchozího úvěru, nejvýhodnější možnost opět nabízí Airbank. Měsíční splátka činí 4 239,57 Kč, úroková míra je stejná jako u úvěru ve výši 50 000 Kč, tj. zůstává na 9,90 %. Kromě úrokové míry se nezměnilo ani RPSN, to zůstává ve výši 10,37 %. Na druhém místě zde již ovšem dochází k výrazným změnám v pořadí. Jako druhá nejvýhodnější možnost se jeví Era půjčka od Poštovní spořitelny, která naopak při úvěru ve výši 50 000 Kč na dva roky vycházela jako možnost nejhorší. Tento výrazný posun je způsoben rozdílem v úrokové sazbě, kterou jsou jednotlivé výše úvěrů úročeny. Zatímco nižší částka úvěru byla úročena 18,90 %, nyní činí úroková míra pouhých 10,90 % a RPSN je tedy 11,46 %, což jej výrazně posouvá v tabulce výhodnosti. Na třetím místě se nachází úvěr od GE Money Bank, která si oproti úvěru ve výši 50 000 Kč o stupeň pohoršila. RPSN u tohoto úvěru činí 12,91 %. O necelé dva procentní body za Expres půjčkou od GE Money Bank zaostává Flexi půjčka na cokoliv od Československé obchodní banky. Její RPSN činí 14,29 %. Poslední místo, tedy nejdražší spotřebitelský úvěr, zabírá Perfektní půjčka od Komerční banky. Měsíční splátka, se z vybraných zástupců dostala nejblíže k hranici 5 000 Kč, konkrétní výše činí 4 852,99 Kč. RPSN činí 17,18 % a ve své podstatě se tedy moc neliší od RPSN u úvěru ve výši 50 000 Kč. Zajímavý je jistě i pohled na RPSN u jednoho produktu od daného poskytovatele, ale v odlišné výši úvěrů. Jak lze vidět u Airbank je RPSN u obou modelových úvěrů stejné. Dále u GE Money bank a Komerční banky jsou RPSN velice podobné. Nicméně u Poštovní spořitelny a Československé obchodní banky jsou vidět velké rozdíly v RPSN. U obou
30
těchto bank je to způsobeno rozdílnou úrokovou sazbou, kterou úročí nižší částky úvěrů, a jinou, podstatně nižší, úrokovou sazbou, kterou úročí úvěry vyšších částek.
3.2 Nebankovní spotřebitelské úvěry Jako u bankovních spotřebitelských úvěrů i u nebankovních jsem vybrala pět zástupců, které nejprve představím a poté porovnám jejich výhodnost s ohledem na ostatní. Cetelem: Osobní půjčka na cokoli Osobní půjčka na cokoliv od společnosti Cetelem je neúčelový úvěr. Žadatel o spotřebitelský úvěr musí být svéprávná fyzická osoba, je potřeba mít založený bankovní účet u některé z bank v České republice a dále je třeba, aby měl žadatel zajištěn trvalý příjem, tj. nebyl ve výpovědní lhůtě či zkušební době. Mezi potřebné dokumenty pro získání úvěru se řadí potvrzení o výši příjmu (či poslední dvě výplatní pásky), kopie posledního výpisu z účtu a dva doklady totožnosti. Cofidis: Hotovostní úvěr I Cofidis má ve své nabídce neúčelový úvěr s názvem Hotovostní úvěr. Pro získání úvěru je nutné, aby žadatel byl občan České republiky nebo Slovenské republiky s trvalým pobytem na území České republiky. Další podmínkou je plnoletost, doložitelný příjem, platný telefonický kontakt, žadatel také nesmí mít negativní zápis v registru dlužníků a musí mít otevřený bankovní účet. Essox: Bezpečná půjčka Bezpečná půjčka od společnosti Essox je úvěr s využitím na cokoliv. K úvěru je zdarma nabízeno pojištění schopnosti splácet. Úvěr je dále i bez měsíčních poplatků a také se neplatí žádné poplatky za zřízení. Pro získání úvěru je nutné, aby se žadatel prokázal dvěma doklady totožnosti, a zároveň společnost vyžaduje i potvrzení příjmů. Home Credit: Hotovostní půjčka Společnost Home Credit nabízí neúčelový úvěr nazvaný Hotovostní půjčka. Pro získání půjčky je nutné, aby žadatelem byla zletilá osoba se stálým zdrojem příjmů. Opět je nutné, aby se žadatel prokázal dvěma doklady totožnosti. A nadále je potřeba, aby žadatel poskytl společnosti nabízející úvěr informace o zaměstnavateli, to znamená název firmy, identifikační číslo, adresu a telefon. 31
Profi Credit: Zaměstnanecký úvěr Neúčelový úvěr od společnosti Profi Credit je určen osobám se stálým příjmem ze zaměstnání, z výsluhové renty, starobního či invalidního důchodu, či osobám pobírajícím mateřský či rodičovský příspěvek. Podmínkou pro získání úvěru je tedy pravidelný měsíční příjem. Dále je nutné, aby žadatel byl plnoletá osoba, přičemž u osob starších sedmdesáti let je vyžadován ručitel. Žadatel musí mít trvalý pobyt na území České republiky, v případě že má žadatel nízkou bonitu je vyžadován ručitel. Mezi nutné doklady patří kopie občanského průkazu žadatele, originál potvrzení zaměstnavatele o příjmu (u důchodců se vyžaduje kopie důchodového výměru), dále dokumenty, které dokládají případné další příjmy, je nutné doložení alespoň jednoho z tzv. „kontaktních dokladů“ (což je například výpis z BÚ, SIPO, vyúčtování za elektřinu apod.). Posledním nutným dokladem je zřízení inkasa ve výši požadované splátky. V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o nabízených úvěrech, včetně jejich poskytovaných minimálních a maximálních výších, či dobách splatnosti. Minimální výše úvěrů se pohybují v rozmezí 10 000 Kč až 20 000 Kč, zatímco u maximálních výší dochází již k větším rozdílům, Cofidis nabízí úvěr do maximální výše 90 000 Kč, zatímco Cetelem či Essox nabízejí úvěr až do výše 200 000 Kč. V maximální době splatnosti se mezi vybranými společnostmi vyjímá Profi Credit, jenž nabízí možnost splácet úvěr po dobu maximálně čtyř let. Tabulka 6: vybraní poskytovatelé nebankovních spotřebitelských úvěrů Banka produkt min výše úvěru (Kč) max výše úvěru (Kč) min doba splatnosti
Cetelem Osobní půjčka
Cofidis Hotovostní úvěr
Essox Bezpečná půjčka
Home Credit Profi Credit Hotovostní Zaměstnanecký půjčka úvěr
20 000
20 000
15 000
10 000
10 000
200 000
90 000
200 000
150 000
166 000
6 měsíců
1 rok
1 rok
7 let
4 roky
6 měsíců
max doba 6 let 6 let 7 let splatnosti min úroková 6,90% sazba Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava 32
Následující tabulka obsahuje, jako i u bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, porovnání
výhodnosti
nabídek
modelových
úvěrů
od
vybraných
nebankovních
poskytovatelů. Opět je zde znázorněno porovnávání na základě vypočtené měsíční splátky a RPSN. Jako i u bankovních společností, i nyní je počítáno s včasným a řádným splácením úvěru. Tabulka 7: porovnání vybraných nebankovních úvěrů 50 000 Kč na 2 roky poskytovatel
měsíční splátka (Kč)
200 000 Kč na 5 let
RPSN (%)
měsíční splátka (Kč)
RPSN (%)
Cetelem
2460,12
17,81
4328,56
Cofidis
2587,00
24,00
Essox
2412,95
15,52
Home Credit
2502,97
19,89
není v nabídce
Profi Credit
3931,03
97,96
není v nabídce
11,35
není v nabídce 4707,74
15,52
Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava Při porovnávání úvěru ve výši 50 000 Kč na dva roky je již na první pohled patrný velký rozptyl RPSN u vybraných poskytovatelů. Jako nejvýhodnější se jeví Bezpečná půjčka od společnosti Essox, jejíž měsíčná splátka činí 2 412,95 Kč a RPSN je ve výši 15,52%. Na druhém místě stojí úvěr od společnosti Cetelem, RPSN je zde o více než dva procentní body vyšší než u předchozí společnosti a činí 17,81 %. O další dva procentní body vyšší RPSN má Hotovostní půjčka od Home Credit. Zde již měsíční splátka překročila 2500 Kč a její konkrétní výše činí 2502,97 Kč. Na předposledním místě ve výhodnosti se umístil Hotovostní úvěr od společnosti Cofidis, RPSN je již zde podstatně vyšší oproti předchozí společnosti, činí 24 %.
33
Poslední místo zabírá Zaměstnanecký úvěr od Profi Creditu, který se, jak je na první pohled zřetelné, předchozím úvěrům značně vymyká. Měsíční splátka zde dosahuje až do výše 3931,03 Kč. RPSN činí dokonce závratných 97,96 %, což znamená, že klient při tomto typu úvěru zaplatí jednou tolik, oproti tomu co si půjčil. Oproti úvěrům ve výši 50 000 Kč mnohé společnosti v nabídce nemají úvěr ve výši 200 000 Kč splatný po dobu pěti let. Společnost Cofidis nabízí Hotovostní úvěr pouze do výše 90 000 Kč. Podobně jsou na tom i společnosti Home Credit a Profi Credit. U společnosti Home Credit je možné využít úvěr Hotovostní půjčka, jeho maximální výše však činí 150 000 Kč, tudíž druhý modelový úvěr ve výši 200 000 Kč v nabídce této společnosti nelze najít. Profi Credit nabízí svůj úvěr pod názvem Zaměstnanecký úvěr, i ten se však dá využít do poměrně omezené výše, konkrétně činí maximální výše úvěru 166 000 Kč. Pro porovnání se tedy z vybraných zástupců nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů nabízí pouze dvě společnosti. Konkrétně se jedná o společnost Cetelem a společnost Essox. Společnost Cetelem nabízí svůj úvěr pod názvem Osobní půjčka, měsíční splátka činí 4328,56 Kč a RPSN je ve výši 11,35 %. Jak lze vidět v porovnání s úvěrem ve výši 50 000 Kč splatným dva roky, RPSN je nyní o šest a půl procentních bodů nižší. Způsobeno je to faktem, že společnost úročí vyšší částky úvěrů nižší roční úrokovou mírou oproti nižším částkám úvěrů. Úvěr ve výši 200 000 Kč na pět let je v rámci Bezpečné půjčky od společnosti Essox splácen měsíčná splátkou ve výši 4707,74 Kč a RPSN činí 15,52%. Jak si lze povšimnout, RPSN je u této výše úvěru stejné, jako u úvěru 50 000 Kč na dva roky, obě výše úvěru jsou tedy úročeny stejnou roční úrokovou mírou.
3.3 Porovnání V předchozích dvou podkapitolách jsem zvlášť porovnávala bankovní a nebankovní spotřebitelské úvěry dle předem stanovených modelových úvěrů. Jak lze vidět, výhodnost spotřebitelských úvěrů se liší i v rámci pouze bankovních či nebankovních poskytovatelů. Nyní bych se ráda zaměřila na vzájemnou komparaci poskytovaných úvěrů bankovními a nebankovními společnostmi. 34
Graf 11: porovnání bankovních a nebankovních úvěrů 120 100 80 60 50 000 Kč na 2 roky
40
200 000 Kč na 5 let
20 0
Zdroj: internetové stránky společností, vlastní úprava Jak je již na první pohled z grafu zřejmé, nejdráže nabízený spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč splatný dva roky je Zaměstnanecký úvěr od společnosti Profi Credit. Tento úvěr mnohonásobně převyšuje sazby RPSN u ostatních bankovních či nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Naopak tento typ úvěrů ze všech poskytovatelů nabízí Airbank. RPSN u něj činí 10,37 %, zatímco RPSN u nejlevnějšího nebankovního úvěru činí až 15,52 %. V rámci obecného srovnání úvěru ve výši 50 000 Kč na dva roky vychází vítězně zástupci bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z grafu je patrné, že většina vybraných bankovních spotřebitelských úvěrů je z hlediska sazby RPSN výhodnějších oproti vybraným spotřebitelským úvěrům od nebankovních společností. Naopak úvěr ve výši 200 000 Kč splatný pět let vychází nejdráže u bankovního poskytovatele, konkrétně se jedná o Perfektní půjčku od Komerční banky, jejíž RPSN činí 17,18 %. Nejvýhodněji tento typ úvěru poskytuje opět bankovní poskytovatel. Tentokrát jde o Osobní půjčku od Airbank, jejíž RPSN činí již zmíněných 10,37 %.
35
V obecném porovnání lze však při této výši úvěru z vybraných zástupců těžko říci zda spotřebitelské úvěry nabízejí levněji bankovní či nebankovní poskytovatelé. Jak již vyplynulo v rámci porovnání nebankovních spotřebitelských úvěrů ve vybrané podkapitole, či ve vymezení maximálních výší nebankovních úvěrů, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nabízejí tyto úvěry do nižších částek než bankovní poskytovatelé.
36
Závěr Hlavním cílem této práce bylo zjištění, jak si na tom z hlediska výhodnosti stojí spotřebitelské úvěry od bankovních společností oproti nebankovním společnostem. Tento cíl byl naplněn. Pro porovnání byly zvoleny dva modelové úvěry, jeden ve výši 50 000 Kč splatný po dva roky, druhý ve výši 200 000 Kč splatný po dobu pěti let, tyto úvěry byly poté porovnávány u pěti zástupců bankovních poskytovatelů a pěti zástupců nebankovních poskytovatelů. U obou modelových úvěrů se absolutním vítězem ve výhodnosti stal bankovní poskytovatel, konkrétně Airbank. Při vzájemném porovnání vybraných zástupců jsem došla k závěru, že v průměru výhodněji spotřebitelské úvěry nabízejí bankovní společnosti, u úvěrů vyšších částek byla však tato komparace komplikována skutečností, že nebankovní společnosti zpravidla poskytují úvěry pouze v nižších částkách. Překvapujícím zjištění pro mě byla sazba RPSN za níž poskytuje spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč splatný dva roky společnost Profi Credit. RPSN se vyšplhalo až na neuvěřitelných 97,96 %, což je mezi porovnávanými společnostmi výjimka i přesto, že u nebankovních poskytovatelů je míra RPSN vyšší než u poskytovatelů bankovních. Tento jev je způsoben zejména tím, že o úvěr u nebankovní společnosti ve velké míře žádají rizikoví klienti, kterým bankovní úvěr nebyl poskytnut, vyšší riziko poté nebankovní poskytovatelé promítají do ceny spotřebitelského úvěru, tudíž do vyšší sazby RPSN. Přínosem této práce je komplexní analýza trhu spotřebitelských úvěru. Čtenáři je zde představeno základní charakterizování spotřebitelských úvěrů, které je zakotveno v zákoně. Celková
charakteristika
trhu
je
doprovázena
historickým
pohledem
na
vývoj
spotřebitelských úvěrů v minulých letech, který je zejména u bankovních úvěrů pečlivě zpracován díky podrobným a dostupným datům ze Systému časových řad ARAD České národní banky. Toto téma jsem si vybrala zejména z důvodu jeho aktuálnosti a neustálé proměnlivosti. V dnešní době je nabízeno velké množství druhů spotřebitelských úvěrů od různých společností. V reklamách se předhánějí, kdo nabízí úvěr výhodnější, nicméně je vždy potřeba dát si pozor na skryté informace. Díky psaní této práce jsem se zorientovala v českém trhu spotřebitelských úvěrů a při případné žádosti o spotřebitelský úvěr si díky lepší orientaci v nabízených produktech mohu vybrat ten nejvýhodnější. 37
Zdroje [1][2][3] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2010. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/cast1.aspx [4] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Příloha č. 1 Povinné informace v reklamě. In: Sbírka zákonů. 2010. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/priloha1.aspx [5] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Příloha č. 2 Povinné informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelsky úvěr. In: Sbírka zákonů. 2010. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/priloha2.aspx [6] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: § 8 Důsledky porušení informační povinnosti. In: Sbírka zákonů. 2010. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/cast1.aspx [7] Jaké máme druhy úvěrů?. In: Finance.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/hotovostni-pujcky/abeceda-hotovostnichuveru/druhy-uveru/ [8] RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK, Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, str. 182-183. Finance (Grada). ISBN 978-80-2473291-6. [9] POLOLÁNÍK, Lukáš. RPSN jako hlavní ukazatel úvěru. In: Finance.cz [online]. 9.12.2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/197368rpsn-jako-hlavni-ukazatel-uveru/ [10][11] SKOLEK, Tomáš. Vyplatí se posuzovat půjčku podle RPSN?. In: Finance.cz [online]. 8.12.2009 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/244416-vyplati-se-posuzovat-pujcku-podle-rpsn-/ [12] O nás: Kdo jsme. Pomocsdluhy.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.pomocsdluhy.cz/index.php/sample-sites-2 [13] Drahé půjčky: RPSN dvakrát vyšší než ve smlouvě. In: Ceskatelevize.cz [online]. 31.3.2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/268069-drahe-pujcky-rpsn-dvakrat-vyssinez-ve-smlouve/ [14][15] MONIOVÁ, Eva. Co dělat, když zjistíte, že máte špatně spočítaný úvěr. In: Idnes.cz [online]. 9.4.2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/chyby-uverovych-firem-reklamace-smluv-a-odskodne-fbl/ekonomika.aspx?c=A140331_2051506_ekonomika_spi
38
[16] DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, str. 112. Praktik. ISBN 9788087212769. [17] Maximální RPSN: Omezení může spíše uškodit. In: Onbusiness.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.onbusiness.cz/maximalni-rpsn-omezeni-muzespise-uskodit-867 [18] GINTER, Jindřich. Snaha omezit lichvu zákonem narazila u bank. In: Novinky.cz [online]. 18.4.2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/333877-snaha-omezit-lichvu-zakonem-narazila-ubank.html [19] Maximální RPSN: Omezení může spíše uškodit. In: Onbusiness.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.onbusiness.cz/maximalni-rpsn-omezeni-muzespise-uskodit-867 [20] Spotřebitelské úvěry: Charakteristika spotřebitelského úvěru. Clfa.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=48 [21] Jaké jsou podmínky k získání úvěru. In: Penize.cz [online]. 22.7.2003 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody-a-davky/15713-jake-jsou-podminky-kziskani-uveru [22] Spotřebitelské úvěry: Charakteristika spotřebitelského úvěru. Clfa.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=48 [23]
O ČOI: Působnost úřadu. [online]. http://www.coi.cz/cz/o-coi/pusobnosturadu/
[cit.
2014-05-10].
Dostupné
z:
[24] Zákon o spotřebitelském úvěru byl vloni porušován častěji: Závěrečná zpráva za rok 2013. In: COI.cz [online]. 31.1.2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.coi.cz/zakon-o-spotrebitelskem-uveru-byl-vloni-porusovan-casteji-nc980/ [25] ČLFA: ČLFA se představuje. CLFA.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=93
Seznam grafů: Graf 1: vývoj diskontní sazby ČNB (vlastní úprava); Zdroj: Jak se vyvíjela diskontní sazba ČNB?. CNB.cz [online]. 1990-2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html Graf 2: vývoj objemu úvěrů domácnostem a spotřebitelských úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 1993-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN
39
Graf 3: účelové versus neúčelové úvěry (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 1997-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 4: krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 1997-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 5: procento úvěrů v selhání (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 2002-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 6: vývoj objemu nebankovních spotřebitelských úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: Statistiky ČLFA. CLFA.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65 Graf 7: vývoj počtu nových smluv (vlastní úprava); Zdroj: Statistiky ČLFA. CLFA.cz [online]. 2002-2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65 Graf 8: objem bankovních a nebankovních úvěrů (vlastní úprava); Zdroje: Statistiky ČLFA. CLFA.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65; Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 9: vývoj RPSN a úrokové sazby (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 2004-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 10: poplatky (vlastní úprava); Zdroj: Databáze časových řad ARAD: Česká národní banka. CNB.cz [online]. 2004-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN Graf 11: porovnání bankovních a nebankovních úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností
Seznam tabulek: Tabulka 1: nebankovní poskytovatelé (vlastní úprava); Zdroj: Statistiky ČLFA. CLFA.cz [online]. 2007-2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65 Tabulka 2: bankovní poskytovatelé (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností Tabulka 3: vývoj počtu nových smluv (vlastní úprava); Zdroj: Statistiky ČLFA. CLFA.cz [online]. 2002-2013 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=65
40
Tabulka 4: vybraní poskytovatelé bankovních spotřebitelských úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností Tabulka 5: porovnání vybraných bankovních úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností Tabulka 6: vybraní poskytovatelé nebankovních spotřebitelských úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností Tabulka 7: porovnání vybraných nebankovních úvěrů (vlastní úprava); Zdroj: internetové stránky společností
Internetové stránky společností: Airbank.: http://www.airbank.cz/ Československá obchodní banka: http://www.csob.cz/ Poštovní spořitelna: https://www.erasvet.cz/ GE Money Bank: https://www.gemoney.cz/ Komerční bank: http://www.kb.cz/ Cetelem: http://www.cetelem.cz/ Cofidis: http://www.cofidis.cz/ Essox: http://www.essox.cz/ Home Credit: http://www.homecredit.cz/ Profi Credit: http://www.proficredit.cz/
41
