ANALÝZA SÍTÍ - Dolní Rakousko & Vídeň

A N A LÝ Z A S Í T Í D ol ní R ak ous k o & V í deň

Analýza sítí vypracovaná v rámci projektu “Partnerství Rakousko – Česká republika ve středoevropském regionu - PRO 2013+”

Zadavatel: Magistrat der Stadt Wien Magistratsabteilung 18 - Stadtentwicklung und Stadtplanung Rathausstraße 14-16, A-1082 Wien, Kontaktní osoba: DI Paul Grohmann, [email protected]

Amt der Niederösterreichischen Landesregierung Abteilung RU 2 – Raumordnung und Regionalpolitik Landhausplatz 1, Haus 16, A-3109 St. Pölten, Kontaktní osoba: Mag. Simon Ortner, [email protected]

Zpracovatelský tým: mecca consulting Paul-Hörbiger-Weg 12, A-1130 Wien, [email protected]; www.mecca-consulting.at Kontaktní osoby: DI Dr. Hannes Schaffer - Řízení projektu Karolina Nowak, MMSc - Koordinace projektu Theresa Eibl – Projektová spolupráce

2|

Analýza sítí PRO 2013+ 1.  2. 

Projekt „Pro2013+“ v přehledu ........................................................................................................................ 4  Metodologie analýzy sítí ................................................................................................................................. 5  2.1.  Cíle analýzy sítí ...................................................................................................................................... 5  2.2.  Základy analýzy sítí ............................................................................................................................... 5  2.2.1.  Interakce ....................................................................................................................................... 5  2.2.2.  Aktéři ............................................................................................................................................. 6  2.2.3.  Sítě v regionálním rozvoji .............................................................................................................. 6  2.3.  Přístup k analýze sítí .............................................................................................................................. 7  2.3.1.  Koordinace analýzy sítí se sousednými českými regiony .............................................................. 7  2.3.2.  Metodologické určení .................................................................................................................... 9  2.3.3.  Identifikace sítí .............................................................................................................................. 9  2.3.4.  Klasifikace sítí ............................................................................................................................. 13  3.  Výsledky analýzy sítí .................................................................................................................................... 15  3.1.  Struktura sítí v projektovém regionu .................................................................................................... 15  3.2.  Rozložení sítí v prostoru ...................................................................................................................... 17  3.2.1.  Kvantitativní popis sítí ................................................................................................................. 17  3.2.2.  Kvalitativní popis sítí.................................................................................................................... 19  3.3.  Tématické sítě ...................................................................................................................................... 29  3.3.1.  Hospodářský rozvoj a struktura ................................................................................................... 31  3.3.2.  Trh práce ..................................................................................................................................... 34  3.3.3.  Infrastruktura a doprava .............................................................................................................. 36  3.3.4.  Vzdělání a kvalifikace .................................................................................................................. 38  3.3.5.  Věda a vývoj, technologie a inovace ........................................................................................... 40  3.3.6.  Sociální systém a zdravotnictví ................................................................................................... 42  3.3.7.  Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí.................................................... 44  3.3.8.  Turismus ..................................................................................................................................... 46  3.3.9.  Kultura a volný čas ...................................................................................................................... 48  3.3.10.  Životní prostředí .......................................................................................................................... 49  3.3.11.  Energetika ................................................................................................................................... 51  3.3.12.  Venkov, udržitelný rozvoj ............................................................................................................ 52  3.3.13.  Městský prostor a okolí ............................................................................................................... 53  Glosář .................................................................................................................................................................... 54  Seznam literatury................................................................................................................................................... 55  Seznam obrázků a grafů ....................................................................................................................................... 56  Seznam tabulek ..................................................................................................................................................... 57  Přílohy ................................................................................................................................................................... 58 

|3

1. Projekt „Pro2013+“ v přehledu Cílem projektu „Partnerství Rakousko – Česká republika ve středoevropském regionu – PRO 2013 +“ je analýza dostupných potenciálů a sítí v regionech Vídeň, Dolní Rakousko, Jižní Morava a Vysočina a příprava důležitých obsahů a společných stěžejních bodů pro programové období po roce 2013. Projektový region se skládá z rakouských spolkových zemí Vídeň a Dolní Rakousko a české Oblasti Jihovýchod, do které patří Jihomoravský kraj a Vysočina. V celém regionu žije téměř pět milionů obyvatel. Následující mapa zobrazuje územní celky a důležité prvky prostorového uspořádání.

Obrázek 1: Projektové území „PRO 2013+“ 1

Překlad: Projektgebiet = Projektové území

1

PGO – Planungsgemeinschaft Ost 2011

4|

Projekt se skládá z pěti modulů a obsahuje následující složky: Obsahová složka obsahuje zpracování analýzy sítí a potenciálů na rakouské straně Integrační složka se zabývá sloučením a společnou interpretací výsledků rakouských a českých dílčích projektů Managementová složka zajišťuje náležité hlášení a finanční dokumentaci Komunikační složka slouží intenzivní spolupráci a koordinaci všech na projektu zúčastněných skupin. Tyto buď dodávají vstupy, dokumentují výsledky analýz sítí a potenciálů nebo řídí průběh projektů.

Obrázek 1: Projektová struktura PRO 2013+

Překlad: Module = Moduly, Projektmanagement = Projektový management, Netzwerk Analyse = Analýza sítí, Potenzial Analyse = Analýza potenciálů, Ergebnis Kombination = Kombinace výsledků, Reporting = hlášení, Abstimmung = Koordinace

2. Metodologie analýzy sítí 2.1. Cíle analýzy sítí

Analýza sítí je založena na podpoře kvantitativními a kvalitativními údaji a má ukázat, které přeshraniční sítě již v projektové oblasti PRO2013 + jsou a kterých tématických oblastí se tyto kooperace týkají. Analýza sítí má proto následující hlavní úkoly: Dokumentace a hodnocení sítí samotných („mezi kým, v jakých tématech a jak intenzivně probíhá kooperace“); Z toho vyplývající odhad budoucích potenciálů a témat („jak se musí změnit síť, aby mohly být tyto potenciály uskutečněné“).

2.2. Základy analýzy sítí

Analýza sítí zkoumá stávající interakce mezi jednotlivými součástmi. Tyto součásti jsou označovány jako aktéři, kteří hrají aktivní roli v síti vazeb. Aktéři mohou být v závislosti na úrovni analýzy samostatné osoby nebo souhrnný jednotky jako rodiny, místa nebo organizace. Při jednoduché dokumentaci sítí a vazeb mezi aktéry mohou být analyzovány i další vlastnosti ohledně interakcí případně aktéři samotní. Doplnění struktury sítí o vybrané vlastnosti umožňuje vykreslit prostorový obraz zkoumaných vztahů a přináší významné výsledky. Interakce i aktéři nabízejí řadu možností k odlíšení při analýze. 2.2.1. Interakce Stávající interakce mohou poskytovat různé obsahy: Výměna/převod Know-How Výměna zkušeností Výměna informací Rozdělení zdrojů (zboží, služby, finanční a / nebo lidské zdroje) Vliv / moc |5

Podle přiřazení vztahů se v další řadě rozlišuje mezi formálními a neformálními sítěmi. Formální sítě jsou tvořeny strukturovanými a na řízení orientovanými partnerstvími mezi aktéry, jejichž cílem je společný úkol během většinou dlouhé existence. Neformální sítě / vztahy jsou naopak tvořeny z velké části sociálními kontakty a interakcemi. Vyznačují se menším strukturováním a nižší pravidelností. 2.2.2. Aktéři Stejně jako interakce mohou mít i aktéři různé vlastnosti a tím pádem i různé úkoly vrámci sítě. Podstatné struktury a klíčové úlohy mohou být popsány následovně: • • •

Cluster / Clique: Cluster popisuje jasně vymezené seskupení aktérů v síti, které vykazuje jen omezené vztahy s okolím. Clique jsou naopak od okolí zcela oddělené a nemají žádné vazby s ostatními částmi sítě 2 . Celková síť: pod celkovou sítí se rozumí síť, která odpovídá podmínkám analýzy a která tudíž obsahuje i aktéry a jejich vztahy. Na rozdíl od totální sítě, která obsahuje všechny možné vztahy, je celková síť orientovaná na uplatnění. Dílčí síť: dílčí síť představuje část celkové sítě a vykazuje na základě dělících vlastností rozdílné aktéry nebo vztahy 3 . Sítě se často vzhledem k jejich velikosti dělí na dílčí sítě, které umožňují i kvalitativní výsledky.

Aktéři mají v sítích určité úkoly. Tyto klíčové úkoly popisují jejich postavení a funkci: • Centrální pozice: aktéři s centrální pozicí v rámci sítě jsou znatelní na základě jejich četných vazeb s ostatními aktéry. Vzniká tak kolu podobná struktura se středem, ve kterém se setkávají mnohé spojení. • Prostředník: tato úloha připadá tomu aktérovi, který spojuje dva clustery aniž by byl nutně jejich členem, spíše nese roli nestranného prostředníka. • Most: pod pojmem most se rozumí aktéři, kteří spojují dva clustery a jsou i členy obou clusterů. Zároveň však mohou cluster i vymezit od okolí. • Hub: tuto funkci plní aktéři, kteří jsou členy několika clusterů. Tito jsou koordinátory výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými clustery. • Bottleneck: v závislosti na rozsahu výměny informací přes „Hub“ může být tato vlastnost pro síť prospěšná. Pokud však „Hub“ kapacitně nestačí na koordinaci, může to mít pro síť negativní následky. V takovém případě se odmedzí tok informací a jejich výměna s okolím clusteru („Bottleneck“). • Vrátný: jak již název prozrazuje, tento aktér aktivně kontroluje tok informací z jedné části sítě do další a zabezpečuje vztahy s okolím. Aktéři vykonávají tuto funkci většinou tehdy, když se nachází na rozhraní různých tématických okruhů nebo úrovní 4 . 2.2.3. Sítě v regionálním rozvoji Regionálním sítím byl od 90. let 20. století přisuzován stále větší význam. Vzhledem k omezeným domácím finančním zdrojům na jedné a globalizaci na druhé straně roste význam společného jednání a vazeb ve společných tématických oblastech. Postupem času si sítě v regionálním rozvoji vytvořili své vlastní specifika. Většinou jsou udržovány po dobu určitou, kdy se řeší společné problémy a sledují společné cíle. Vazba na konkrétní síť je spíše volná, kdykoliv existuje možnost ze sítě vystoupit. Jen ve výjimečných případech představuje tvorba sítí samotných hlavní činnost aktérů, což způsobuje, že se tvorba omezuje hlavně na prospěšné interakce. Tudíž jsou sítě v regionálním rozvoji velmi dynamické a citlivé na výměnu informací nebo vnější vlivy. Aktéři sítí mají specifické Know-How a zkušenosti, jejichž výměna svádí ke komunikaci a spolupráci. Tyto přímé kontakty mají většinou formu partnerství, díky čemuž mají sítě v regionálním rozvoji spíše decentrální struktury. Výhody sítí se projevují v následujících oblastech: Schenk, 1983; Müller-Prothmann, 2007 Pappi, 1987 4 Schenk, 1983; Müller-Prothmann, 2007 2 3

6|

Výměna zkušeností Zvyšování efektivity Kooperativní jednání a dělba práce Společný užitek 5 . Sítě jsou součástí vzdělávacího procesu a prokazují vysoký inovativní potenciál, který je pro rozvoj regionu prospěšný. Navzdory všemu jsou sítě kvůli příliš silným vazbám vrámci regionu vystaveny riziku zamezení toku informací zvenčí. To může vést ke snížení přizpůsobivosti a tím pádem i ke stagnaci regionálního rozvoje. Z tohoto důvodu je podstatná vyváženost mezi regionálními a mezinárodními vazbami.

2.3. Přístup k analýze sítí

Na dokumentaci sítí byl použit postup podle McCallister a Fischer (1978). Ten identifikuje jádro sítě a tím garantuje zaznamenání těch vztahů mezi aktéry, které mají pro obě strany užitek. V tom zahrnuta reciprocita zaručuje spolupráci obou stran a tím i objektivnost.

Obrázek 2: Průběh analýzy sítí 6

Analýza sítí je postavena na kvantitativních a kvalitativních údajích. Kvantitativní údaje jsou založeny na analýze přeshraničních projektů, které byly realizovány na tomto území. Vrámci tohoto Desk Research se neomezujeme jen na bilaterální projekty programu Evropské územní spolupráce (EÚS) Rakousko - Česká Republika 2007 - 2013, ale bereme v úvahu i „vnější vztahy“ v meziregionálních a nadnárodních projektech (Centrope Capacity, Central-Europe, Alpský prostor, Evropská strategie pro dunajský region, ...). Kvalitativní údaje pochází z dotazováni aktérů přes online-dotazníky a hlavně z prohlubujících, osobních rozhovorů s odborníky. Kvalitativní výpovědi se týkají účinnosti a efektivity sítí ale i odhadů ohledně důležitosti témat. Jedná se o subjektivní hodnocení, které se mohou v závislosti na zemi lišit. Zatímco jedna strana může mít na kooperaci pozitivní názor, pro druhou stranu nemusí být spolupráce dostatečná. Z tohoto jsou odvozeny doporučení, které se zabývají i těmito rozdíly. 2.3.1. Koordinace analýzy sítí se sousednými českými regiony Fakt, že byly i na české straně vypracovány dvě analýzy sítí a potenciálů (v kraji Vysočina zpracovává Projekt firma mepco, v kraji Jižní Morava firma DHV), vidíme jako velkou šanci. Přestože se při zpracování soustředili na jednotlivé domácí regiony, hledí každý projektový tým samozřejmě i přes hranice. Díky včasnému sladění 5 6

Schodl a Schordje, 2002 Müller-Prothmann, 2005

|7

metodologie se podařilo z jednotlivých samostatných analýz vykreslit kompaktní celkový obraz regionu, jeho sítí a potenciálů.

Obrázek 3: Přeshraniční koordinace analýzy sítí – krok 1

Překlad: Abstimmung = Koordinace, Datensammlung = Sběr dat, Erstellung von Akteurslisten = Vytvoření seznamu aktérů, Netzwerksammlung = Sběr sítí, Zusatzdaten = doplňující údaje, Erstellung von Netzwerklisten = Vytvoření seznamu sítí, Bilaterale Kooperationen = bilaterální kooperace, Datenbank mit Geoverknüpfung = Databáze s geografickým propojením, Fragebogen = Dotazník, Netzwerksammlung = Sbírka sítí, Modul 1: Online Datenbank mit Geoverknüpfung = Modul 1: Online databáze s geografickým propojením Proto byly po včasné koordinaci společné metodologie zpracování kvalitativní a kvantitativní údaje získávané stejným způsobem. Existuje i jednotná databáze s geografickým propojením pro obě strany. Data však interpretují partneři i nadále samostatně. Rovněž rozhovory s odborníky jsou vedeny jednotným způsobem a společně byli určeni i dohromady 160 klíčoví aktéři. Vyhodnocení rozhovorů probíhá na základě jedotných kritérií, vizualizace sítí je realizována rakouským týmem pro celé projektové území.

8|

Obrázek 4: Přeshraniční koordinace analýzy sítí – krok 2

Překlad: Abstimmung = Koordinace, Abstimmung der Interview-Fragen/Auswertung = Koordinace otázek a vyhodnocení, Auswahl der Interviewpartner = Volba partnerů pro rozhovory, Workshop NÖ = Workshop Dolní Rakousko, Workshop Wien = Workshop Vídeň, Fragebogen = Dotazník, Interviews = Rozhovory, Auswertung = Vyhodnocení, Aktualisierung der Datenbank = Aktualizace databáze, Visualisierung der Netzwerke = Vizualizace sítí 2.3.2. Metodologické určení Jako centrální území analýzy sítí jsou zkoumány již zmíněné regiony Dolní Rakousko, Jižní Morava a Vysočina. V některých případech však může být užitečné zahrnout i vztahy s aktéry ze sousedících regionů (Horní Rakousko, Jižní Čechy, Praha) nebo celostátní a nadnárodní vztahy. Proto jsou i tyto vztahy evidovány - pokud jsou alespoň dva aktéři sítě zastoupení v rakouském a českém projektovém prostoru. K ohraničení projektů sloužila následující definice sítě pro Projekt PRO 2013 +: Síť sestává minimálně ze tří aktérů: » 1 aktér z českého projektového prostoru » 1 aktér z rakouského projektového prostoru » 1 aktér z jiného regionu/jiné krajiny

Malé projekty, ktere neodpovídají zvolené definici sítě nebyly do analýzy zahrnuty. Zohledněny byly pouze tehdy, pokud byly konkrétní projekty spadající do této kategorie zmiňované zvlášť často. 2.3.3. Identifikace sítí Sítě byly identifikovány na základě následujících analytických nástrojů: Desk Research Online-dotazník Rozhovory s odborníky Workshopy k Reality-check Desk Research Základem pro tento krok byla analýza všech přeshraničních projektů, které byly v tomto prostoru realizovány. Neomezujeme se při tom jen na bilaterální projekty (EÚS program Rakousko - Česká republika 2007 - 2013), ale bereme v úvahu i „vnější vztahy“ v meziregionálních a nadnárodních projektech (Centrope Capacity, Central|9

Europe, Alpský prostor, Evropská strategie pro dunajský region,…). Výchozím bodem pro naše údaje byly následující dokumenty: Projektové listy programu EÚS Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, seznam příjemců Pilotní projekty Centrope a jiné projektové struktury (Regional Development Reports, “Culture and Tourism Marketing”, Infrastructure Assessment Tool, Centrope Map, Biostoffe, Business & Labour Report atd.) Projektová databáze ÖROK k nadnárodním a meziregionálním projektům s podílem organizací z projektového regionu (Alpský prostor, Central-Europe, Interreg IV C atd.) Kooperace vrámci Evropské strategie pro dunajský region (Action Plan - European Union Strategy for the Danube Region včetně ukázkových projektů, dokumenty k stěžejným tématům s rakouskou resp. českou koordinací) CORDIS databáze k projektům vědy a výzkumu Internetový průzkum Doplnění výsledků online dotazníky Tento analytický krok představuje úplný přehled všech relevantních projektů a projektových sítí v PRO 2013+ prostoru za posledních 7 - 10 let, co v této formě a hloubce až dosud nebylo nikdy realizováno!

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

Topic

Topic ID

Network ID

Network name

Actor ID

Name of Organization

Type of Organization

Region

Duration

Purpose of Cooperation

Form of Cooperation

Support by EU funds?

If yes, what funds apply?

Address

Postal code

City

Location

Latitude

Longitude

Pro zajištění srovnatelnosti dat byla společně s českými partnery vypracována tabulková struktura rozdělena na tři části:

1

2 3 4 5

Tato část tabulky slouží popisu sítě a aktéra. Síť je vždy přiřazena jednomu tématu a současně se skládá z různých aktérů, kterým jsou také přiřazeny identifikační čísla a zároveň jsou propojeni při jejich vícenásobném zobrazení v různých sítích.

Část „vlastnosti“ slouží interpretaci síťových obrazů v pozdější kapitole 3.3.

Pro georeferencování aktérů je potřeba znát "Latitude" a "Longitude". Pomocí dekodéru byly tyto hodnoty získané z adresy.

6 Tabulka 1: schématické zobrazení identifikovaných sítí

V průběhu analýzy byly díky online-dotazníkům, kvalitativním rozhovorům nebo workshopům doplněné částečně nové sítě, případně byly měněny stávající sítě, viz „online-dotazník“ a „rozhovory s odborníky“. Tyto změny byly doplněny a pravidelně aktualizovány v tabulce. V souladu se zadavateli bylo zvolených 13 tématických okruhů, ve kterých byly zobrazeny přeshraniční sítě: Témata: 1. Hospodářský rozvoj a struktura 2. Trh práce 3. Infrastruktura a doprava 10 |

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Vzdělání a kvalifikace Věda a vývoj, technologie a inovace Sociální systém a zdravotnictví Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí Turismus Kultura a volný čas Životní prostředí Energetika Venkov, udržitelný rozvoj Městský prostor a okolí

Online-dotazník Úkolem online-dotazníku bylo zjištění doplňujících informací na rakouské straně. Za tímto účelem bylo písemně kontaktovaných zhruba 300 osob, z nichž odpovědělo přibližně 15 procent. Zjištěné byly takto propojení, které ještě nebyly z Desk Research známé, přičemž se jedná o takzvané „neformální sítě“ dotázaných.

| 11

Struktura online-dotazníku (Screenshot)

Obrázek 5: Screenshot online-dotazníku

Respondenti se mohli vedle všeobecných údajů vyjádřit k 13 tématickým okruhům: kooperační partneři mohli být zvoleni z nabídky drop-down seznamu případně vlastnoručním doplněním. Dodatečné otázky směřovaly na vlastnosti sítě jako například délka, cíl, forma kooperace, nebo zda je spolupráce podporována dotacemi. Rozhovory s odborníky Tyto rozhovory byly vedeny za účelem zahrnutí důležitých aktérů a četných klíčových organizaci. Partneři v těchto rozhovorech byli zvoleni společně s rakouskými a českými partnery. Vedle regionálního významu bylo důležitým aspektem i co nejširší pokrytí různých témat. Naplánovaných bylo dohromady 160 rozhovorů, 80 ve Vídni a Dolním Rakousku a 80 v krajích Vysočina a Jižní Morava. Provedené byly od poloviny února do poloviny dubna 2012. Na rakouské straně proběhlo 73 rozhovorů osobně, některé rozhovory proběhly telefonicky, s některými partnery se rozhovory kvůli nedostatku volných termínů neuskutečnily. Rozdělení dotázaných do tématických okruhů je zobrazeno v tabulce: Přiřazení jednotlivých partnerů nebylo vždy jednoznačné. "Městský prostor a okolí" je komplexní průřezová téma, ke které byly z tohoto důvodu přiřazení mnozí aktéři. V rámci kvalitativní analýzy byly výpovědi dotázaných (na základě jejich projektů) přiřazeny k jednotlivým tématickým okruhům.

12 |

Název témata Hospodářský rozvoj a struktura Trh práce Infrastruktura a doprava Vzdělání a kvalifikace Věda a vývoj, technologie a inovace Sociální systém a zdravotnictví Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí Turismus Kultura a volný čas Životní prostředí Energetika Venkov, udržitelný rozvoj Městský prostor a okolí Tabulka 2: Rozdělení dotázaných podle témat

Podíl 11% 4% 8% 5% 5% 3% 15% 4% 7% 14% 4% 4% 15%

Rozhovory byly prováděny polostandardizovanou metodou, v níž byla část otázek otevřena a část uzavřena. Výhodou takové kombinace je možnost porovnávání a statistického zpracování (kapitola 3.2.2.) uzavřených otázek. Vyhodnocení je zčásti jednoduchým vyhodnocením četnosti výpovědí. Odpovědím byly rovněž přiřazovány body, které dovolují odhad / ohodnocení sítě. Odpovědi na otevřené otázky mají mimořádnou důležitost při interpretaci síťových obrazů (kapitola 3.3). Rozhovory se uskutečnily v různých formách: Kulatý stůl: Výhodou této metody je vedení rozhovoru spoločně s více partnery (většinou třemi) a tím i zprostředkování mnoha kvalitativních informací. Dohromady bylo takto uskutečněných 42 procent rozhovorů. Zbývajících 58 procent představují samostatné rozhovory, většina těchto připadá na vídeňské dotazování. Jen nízky podíl byl dotazován telefonicky. Hlavním cílem rozhovorů bylo zaznamenání povahy síťových kooperací v kategoriích stabilita, kvalita, intenzita a účinnost. Workshopy Předběžné výsledky projektu byly diskutovány na dvou workshopech v Dolním Rakousku a Vídni. Tímto takzvaným „Reality Check“ analýzy sítí byly získány mnohé připomínky a korektury, díky čemuž mohly být výsledky optimalizovány. Workshopy byly organizovány podle schématu „Worldcafe“: při kulatých stolech byly diskutovány tři až čtyři různá témata, kvalitativní výsledky byly zapracovány do analýzy sítí. Kromě ověření sítí byla důležitým výsledkem i intenzivní diskuse mezi účastníky. 2.3.4. Klasifikace sítí Zde jsou analyzovány a vizualizovány kritéria spolupráce (např. stabilita, faktory úspěchu, účinnost a efektivita). Umění analýzy sítí spočívá v přiměřeném ohodnocení možných vztahů, kvantifikovaným vyjádření výpovědí z rozhovorů a informací z dokumentů a zobrazení v matici sítí. Teorie grafů (pojmy jako centralita měřená stupněm uzlu, blízkostí polohy ve středu, středovou mezipolohou, hustota sítě…) je nápomocná při výpovědích o celé síti, dílčích skupinách nebo jednotlivých aktérech. Aktéři často vnímají vlastní síť jinak, než je ve skutečnosti tvořena, což vyžaduje obezřetnost při interpretaci rozhovorů. I kvalitativní vyjádření - přesto, že se nedají integrovat do matice - je třeba zohlednit při hodnocení sítě. Stabilita Stabilita - jako stálá je síť (jednak s ohledem na téma i mezioborovo) v průběhu času? Mění se vztahy často nebo je zažitá dlouhodobá forma spolupráce?

| 13

Kvalita Jak účinně pracuje síť? Centralita měřená stupněm uzlu měří přímé vztahy aktéra, centralita měřená blízkostí polohy ve středu udává autonomii aktérů v síti - zahrnuje nepřímé propojení přes třetí stranu - a centralita měřená středovou mezipolohou je indikátor kontroly sítě u aktérů - centrální jsou ti aktéři, přes kterých probíhá nejvíce propojení. Od toho jak je síť organizována závisí rychlost šíření informací, účinnost a efektivita spolupráce případně nejistoty a nestabilní body. Kde funguje výměna informací nebo kooperace dobře a kde ne? Proč je to tak? Chybí kvalifikovaní aktéři nebo propojení mezi nimi? Intenzita Stupeň propojení, nebo hustota sítě, se udává podílem stávajících vztahů na všech teoreticky možných vztazích. V hustých, multiplexných sítích je každý s každým propojen přičemž existuje množství vztahů a živá výměna, naopak ve volných nebo uniplexných sítích se neznají všichni a mezi aktéry existuje jen jeden druh vztahů. Intenzita jednotlivých relací se dá určit podle škály vztahů, například podle časových nebo zdrojových nákladů nebo četnosti kontaktů. Efektivita Jaký je regionální přínos sítě, jak ovlivňují sítě regionální rozvoj: • Je výměna informací oboustranně podporována a stupňovaná? • Roste počet sociálních vazeb a vzájemná důvěra mezi projektovými partnery? Spolupracují spolu partneři opakovaně? • Garantuje angažovanost a zapojení různých aktérů úspěšnou realizaci cílů? • Rozvíjejí se a koordinují se společné paradigmata? • Převažují relace uvnitř regionu nebo jsou spíše navenek orientované? Je regionální spolupráce vítaná, současně však komplikovaná překážkami?

14 |

3. Výsledky analýzy sítí 3.1. Struktura sítí v projektovém regionu

Dohromady bylo podle definice nalezeno 268 sítí, tyto mohou být rozděleny na tři druhy: + Pracovní dohody: Pracovní dohoda je na různé oblasti rozdělen dokument obsahující rámcové podmínky pro kooperaci v různých tématických okruzích mezi Dolním Rakouskem a českými kraji (Vysočina, Jižní Morava, Jižní Čechy). V síťových obrazech byly zaznamenány čtyři pracovní dohody a to v oblastech: trh práce, infrastruktura, kultura a regionální rozvoj. + „Projektové sítě“ jsou sítě, které byly nalezeny v programových databázích. Částečně byly doplněny a optimalizovány účastníky rozhovorů a workshopů. Tyto sítě tvoří většinu, dohromady jich je 198. + „Neformální vazby / sítě" jsou kooperace, které byly zaznamenány z online-dotazníků případně během rozhovorů a workshopů. V tomto případě se nemusí jednat o sítě ve smyslu projektové spolupráce, často existují jen vazby mezi aktéry. Sítě dohromady + Pracovní dohody + Projektové sítě + neformální vazby/sítě Rozdělení sítí na témata Topic ID Téma T07 Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí T04 Vzdělání a kvalifikace T01 Hospodářský rozvoj a struktura T05 Věda a vývoj, technologie a inovace T10 Životní prostředí T09 Kultura a volný čas T03 Infrastruktura a doprava T06 Sociální systém a zdravotnictví T08 Turismus T02 Trh práce T13 Městský prostor a okolí T11 Energetika T12 Venkov, udržitelný rozvoj Tabulka 3: Přehled analýzy sítí

268 4 198 66

34 32 28 28 28 25 20 18 16 11 11 10 8

Většina sítí spadá pod regionální rozvoj, dohromady je v této kategorii 34 sítí, následuje téma „Vzdělání a kvalifikace“. K těžištím „Hospodářský rozvoj a struktura“, „Věda a vývoj“ ale i „Životní prostředí“ patří zhruba po 30 projektů. Fakt, že má téma „Trh práce“ sítí méně lze vysvětlit nižším počtem aktérů a organizací, které jsou v této oblasti činné. Tématům „Městský prostor a okolí“ a „Venkov, udržitelný rozvoj“ je přiřazeno také méně sítí, protože se jedná o komplexní průřezová témata, při kterých může docházet k překrývání s jinými tematickými oblastmi.

| 15

Provázanost tématických oblastí

(c)

(b) (e)

(d)

(a)

Obrázek 6: Provázanost tématických oblastí

Obrázek výše zobrazuje provázanost jednotlivých tématických oblastí. Pokud je aktér navázán na několik témat, je označován jako most mezi tématy. V rámci provázanosti je zajímavé vědět, kdo jsou tito aktéři a jak stabilní jsou tato propojení. (a) Provázanost: Trh práce – Sociální systém a zdravotnictví – Vzdělání a kvalifikace Obrázek ukazuje překrývání témat „Vzdělání a kvalifikace“, „Trh práce“ a „Sociální systém a zdravotnictví“, přičemž existují aktéři, kterým může být přiřazena role zprostředkovatelů jako jsou kraje v České republice ale i „Weinviertel Management“, „Úřad dolnorakouské zemské vlády - oddělení územního plánování - koordinační úřad EÚS“. Na obsahové úrovni jsou aktivní i jiní aktéři. Nejvíce se překrývají oblasti „Vzdělání a kvalifikace“ a „Sociální systém a zdravotnictví“. Za zmínku stojí v této souvislosti „Holding dolnorakouských zemských klinik“, „Rakouský Červený kříž - Dolní Rakousko“, nebo „Dolnorakouská zemská akademie“. U témat „Trh práce“ a „Vzdělání a kvalifikace“ jsou důležitými aktéry hospodářské komory (Jižní Morava, Dolní Rakousko) a „Dolnorakouská zemská akademie“. (b) Provázanost: Hospodářství – Infrastruktura a doprava – Vzdělání a kvalifikace – Věda a vývoj Provázanost všech čtyř tématických oblastí vzniká aktéry „Weinviertel Management“, „Regionální sdružení a management Waldviertel“, „Central Europe Programme JTS“ i „Úřad dolnorakouské zemské vlády - oddělení územního plánování - koordinační úřad EÚS“. Mezi tématy „Hospodářství“ a „Věda a vývoj“ je silná obsahová provázanost. Důležitými aktéry jsou „Evropský program pro vzdělání, vědu a technologický vývoj (DANUBE)“, hospodářské komory (Vysočina, Dolní Rakousko) a Masarykova univerzita. Rakouské univerzity (Univerzita Vídeň, Technická univerzita Vídeň) a „Austrian Institute of Technology AIT“ jsou důležité v propojeních „Věda a vývoj“ – „Vzdělání a kvalifikace“ popřípadě „Věda a vývoj“ – „Infrastruktura a doprava“. Nejvíce provázaná je, jak již bylo zmíněno, tématická oblast „Věda a vývoj“, která má v téměř každé oblasti silnou návaznost: tato vzniká působením univerzit a vysokých škol v regionu, ale i 16 |

zastoupení regionálních managementů, institucí veřejné správy a hospodářských institucí (hospodářská komora, BIC Innovation, Austria Wirtschaftsservice). (c) Trh práce - Hospodářství Na obsahové rovině je spojení "Trh práce" a "Hospodářství" velmi silné s množstvím mezi jednotlivými obory aktivních aktérů, například: hospodářské komory (Vysočina, Dolní Rakousko) nebo "IHS". (d) Věda a vývoj – Trh práce - Turismus „Dolnorakouská hospodářská komora“ i „Weinviertel Management“ jsou organizace činné ve všech třech oblastech. Ve spolupráci „Trh práce“ a „Věda a vývoj“ je mnoho aktérů, které toto propojení vytvářejí a udržují stabilní. K nim patří například „L & R Sozialforschung - Lechner Reiter und Riesenfelder Sozialforschung OG“ a „Úřad dolnorakouské zemské vlády - oddělení územního plánování - koordinační úřad EÚS“ na rakouské straně. Propojení „Věda a vývoj“ a „Turismus“ je na obsahové úrovni tvořen univerzitou „Universität für Bodenkultur“. (e) Územní plánování a regionální rozvoj – Vzdělání a kvalifikace Při podrobnějším pohledu na složení vazby „Územní plánování a regionální rozvoj“ a „Vzdělání a kvalifikace“ je zřejmá jeho rozvinutost vzhledem k vysokému počtu aktérů, kteří tvoří takzvané mosty mezi tématy. Důležití aktéři jsou „Úřad dolnorakouské zemské vlády - oddělení územního plánování - koordinační úřad EÚS“, „Regionální sdružení a management Waldviertel“, „Weinviertel Management“ a „Cluster Vídeň - hospodářská agentura Vídeň“. Součástí mostů jsou i univerzity (Masarykova univerzita a Ekonomická univerzita Vídeň).

3.2. Rozložení sítí v prostoru 3.2.1. Kvantitativní popis sítí Složení sítí Složení sítí (formální sítě + projektové sítě)

Počet sítí

Jižní Morava – Dolní Rakousko Vysočina - Dolní Rakousko Jižní Morava – Vídeň Vysočina - Vídeň

52 32 38 5

Jižní Morava - Dolní Rakousko – Vídeň Vysočina - Dolní Rakousko – Vídeň Jižní Morava - Vysočina - Dolní Rakousko Jižní Morava - Vysočina – Vídeň

30 7 21 6

Jižní Morava - Vysočina - Dolní Rakousko - Vídeň Součet

* Součet odpovídá „formálním sítím“ spolu s „projektovými sítěmi“ - dvě sítě nebyly jednoznačně přiřazeny.

9 200*

Tabulka 4: Složení sítí

Tabulka 4: Složení sítí zobrazuje, z kterých regionů projektového regionu (Vídeň, Dolní Rakousko, Jižní Morava, Vysočina) organizace spolupracují. Silní partneři jsou tu Jižní Morava - Dolní Rakousko, následováni partnery Jižní Morava - Vídeň. I Vysočina - Dolní Rakousko tvoří silný tým. Třeba poznamenat, že se síť samozřejmě nemusí omezovat pouze na partnery z tohoto regionu, sítě mimo projektového regionu však nejsou zohledněny v tomto seznamu. Viditelný je i klesající počet sítí při vyšším počtu zapojených regionů. Mezi dvěma regiony existuje 127 sítí (těžiště leží mezi Jižní Moravou a Dolním Rakouskem, mezi Vysočinou a Vídní existuje pouze 5 sítí). 64 sítí zahrnuje tři regiony (těžiště mezi Jižní Moravou, Dolním Rakouskem a Vídní, jen 6 sítí zahrnuje Vysočinu, Jižní Moravu a Vídeň). Devět sítí se týká celého projektového prostoru.

| 17

Aktéři Celkem nalezeno aktérů Rozložení aktérů Dolní Rakousko Vídeň Jižní Morava Vysočina mimo projektového regionu

Tabulka 5: Rozložení aktérů

1264 275 152 133 51 653

Dohromady bylo identifikováno 1264 aktérů. Na čtyři projektové regiony (Vídeň, Dolní Rakousko, Jižní Morava, Vysočina) připadá v součtu přibližně 50 procent nalezených aktérů, druhá polovina spadá mimo projektový region. Rozlišovat lze přitom mezi těmi, kteří jsou sice mimo projektového regionu, ale spadají do programového regionu Česká republika - Rakousko (75 aktérů) a těmi, kteří spadají mimo programový region (567 aktérů). Výměna s vnějšími aktéry má pozitivní vliv na síť a tím pádem i pozitivní vliv na funkcionalitu sítě, protože je výměna interních a externích informací v rovnováze.

Obrázek 7: geografická lokalizace aktérů ve střední Evropě 7

V závislosti na způsobu organizace byly aktéři rozděleni na nevládní, soukromě a veřejně organizované aktéry. Největší část (přibližně dvě třetiny) spadá do veřejného sektoru. Nevládní organizace představují 14%, soukromé subjekty 21%. Hranice mezi jednotlivými formami nejsou ovšem přesně dané. Jako příklad mohou být zmíněny nevládní organizace nebo soukromě organizované firmy ve veřejném majetku.

7

ORA 2001-2012

18 |

Obrázek 8: geografická lokalizace aktérů v projektovém prostoru případně programovém prostoru AT-CZ 8

Díky geografickému propojení databáze je možné lokalizovat místa sítí, z čehož se dá odvodit následující obraz: aktéři se koncentrují ve městech Vídeň a Brno. Ve venkovských oblastech je rozložení volnější, ačkoli se dá pozorovat určitá koncentrace v příhraničních oblastech, hlavně na české straně. V Dolním Rakousku jsou aktéři s výjimkou jižní části - poměrně rovnoměrně rozložení. Někteří aktéři se nacházejí také v Horním Rakousku a Jižní Moravě, čili v širším programovém prostoru EÚS Rakousko - Česká republika. 3.2.2. Kvalitativní popis sítí Již zmíněné dotazováni klíčových aktérů, jak na rakouské tak i české straně, je základem kvalitativního popisu sítí. Standardizované, uzavřené otázky jsou vyhodnocovány podle kritérií stabilita, kvalita, intenzita a účinnost. Stabilita Složení partnerů Porovnání dvou rakouských regionů udává, stálejší kooperaci v Dolním Rakousku ve srovnání s Vídní (69% Dolní Rakousko, 58% Vídeň). Ve všech tématických oblastech jsou „pracovní dohody“, které formalizují spolupráci mezi Dolním Rakouskem a kraji Vysočina, Jižní Morava a Jižní Česko. Touto stálou strukturou je podporováno stále složení partnerů.

8

ORA 2001-2012

| 19

Obrázek 9: Složení partnerů – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Zusammensetzung der Partner = Složení partnerů, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, gemischt = smíšené, flexibel = flexibilní, konstant = stálé, Quelle = zdroj Druh kooperace 62% aktérů ve Vídni, ale jen 43% v Dolním Rakousku považuje považuje své sítě za neformální. Formální kooperace na administrativní úrovni hrají v Dolním Rakousku větší roli.

Obrázek 10: Druh kooperace – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Kooperationsart = Druh kooperace, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, gemischt = smíšené, informal = neformální, formal = formální, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Závislost kooperace Otázku závislosti kooperace vidí Vídeňští i dolnorakouskí aktéři podobně: Většina potvrdila velkou závislost spolupráce na iniciativě partnerů v síti. Impulsy zvenčí jsou sice nápomocné, ale neudrží ji dlouhodobě při životě.

20 |

Obrázek 11: Závislost kooperace - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Abhängigkeit der Kooperation = Závislost kooperace, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, Eigeninitiative = vlastní iniciativa, äußere Einflüsse = vnější vlivy, Quelle = zdroj Iniciativa v síti Asi tři čtvrtiny dolnorakouských aktérů udává, že v síti je několik iniciativních partnerů, což ukazuje na vyvážené rozložení zájmů. Ve Vídni je podle dotázaných podíl sítí, které do značné míry závisejí na jednom partnerovi, podstatně větší.

Obrázek 12: Iniciativa v síti - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Initiative im Netzwerk = Iniciativa v síti, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, von einem Partner = jeden partner, von mehreren Partnern = několik partnerů, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Finanční zdroje kooperačních činností Při vídeňských aktérech je většina činností financována z „jednoho zdroje“ (přes 50%). V Dolním Rakousku byly především uváděny „jiné“ zdroje, například samofinancování.

| 21

Obrázek 13: Finanční zdroje - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Finanzielle Ressourcen = Finanční zdroje, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, eine Quelle = jeden zdroj, unterschiedliche Quellen = různé zdroje, ad-hoc Finanzierung = Ad-hoc financování, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Hodnocení stability Tento diagram představuje subjektivní odhad stability sítí dotázaných: rozdíl mezi Vídní a Dolním Rakouskem je jednoznačný. Jen málo, případně žádný aktér nepovažoval svou síť za nestabilní. Více než polovina dotázaných aktérů z Dolního Rakouska považuje svou síť za „velmi stabilní“, ve Vídni považují dvě třetiny (64%) síť za „stabilní“.

Obrázek 14: Hodnocení stability sítě – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Stabilität = stabilita, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, eher stabil = spíše stabilní, stabil = stabilní, sehr stabil = velmi stabilní, instabil = nestabilní Kvalita Úspěšná spolupráce v síti Jako důležitou součást dobré spolupráce vidí jako vídeňští, tak i dolnorakouští aktéři, „důvěru“, následovanou „stabilitou organizace“. V Dolním Rakousku má důležité postavení také „trvalost“. Zkušenosti projektových partnerů jsou pro vídeňských aktérů důležitější než pro dolnorakouských.

Obrázek 15: Úspěšná spolupráce v síti – Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Netzwerkzusammenarbeit = spolupráce v síti, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, Vertrauen = důvěra, Abhängigkeit = závislost, Informationsaustausch = výměna informací, Stabilität der Organisationen = stabilita organizací, Erfahrung = zkušenosti, Beständigkeit = stálost, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Realizované projekty v rámci sítě V rámci sítí je podle odhadu dotázaných realizovaných více projektů v Dolním Rakousku jako ve Vídni. Na jedné straně je Dolní Rakousko větší rozlohou a tím pádem má i větší prostor na kooperaci, na druhé straně se předpokládá více společných zájmů dolnorakouských partnerů s českými (a opačně). Vídeň jako hlavní město má

22 |

v tomto zvláštní postavení, protože v programovém regionu EÚS Rakousko - Česká republika není žádný podobný partner (například Praha jako hlavní město).

Obrázek 16: Realizované projekty – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Durchgeführte Projekte = Realizované projekty, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, < 5 Projekte = < 5 projektů, 5-10 Projekte = 5-10 projektů, 10-20 Projekte = 10-20 projektů, > 20 Projekte = > 20 projektů, Quelle = zdroj Hodnocení kvality Dolnorakouští aktéři jsou při odhadu kvality svých sítí optimističtější než Vídeňané. Přibližně tři čtvrtiny z nich připisuje své síti „vysokou“ kvalitu, ve Vídni tvoří tento podíl 45%.

Obrázek 17: Hodnocení kvality sítí - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Qualität = kvalita, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, niedrig = nízká, eher niedrig = spíše nízká, hoch = vysoká, sehr hoch = velmi vysoká, Quelle = zdroj Intenzita Partnerské dohody Většina dotázaných vídeňských a dolnorakouských aktérů již spolupracuje s některými partnery déle než tři roky. V obou regionech se to vztahuje na více než dvě třetiny aktérů.

| 23

Obrázek 18: Dlouhodobé partnerství – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Langfristige Partnerschaften = Dlouhodobé partnerství, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, viele = mnoho, einige = několik, entwickeln sich = vyvíjejí se, noch nicht = zatím ne, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Počet partnerů v síti Nejsilnější zastoupení mají jako ve Vídni, tak v Dolním Rakousku sítě s méně než pěti aktéry, což ukazuje na projekty v menším měřítku s regionálním významem. Ve Vídni je zřetelný podíl mezinárodních projektů s více než 10 partnery. Vídeň je jako hlavní město orientované více mezinárodně: nadnárodní sítě se vyznačují vysokým počtem projektových partnerů, jako je tomu i v případě výzkumných projektů. Vídeň je intenzivně zapojena do Centrope-regionu.

Obrázek 19: Počet hlavních partnerů - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Anzahl der HauptpartnerInnen = Počet hlavních partnerů, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, < 5 PartnerInnen = < 5 partnerů, 5-10 PartnerInnen = 5-10 partnerů, > 10 PartnerInnen = > 10 partnerů, Quelle = zdroj Četnost schůzí Tři čtvrtiny dotázaných aktérů ve Vídni a Dolním Rakousku se setkávají alespoň jednou za čtvrtletí. Četnost schůze, kde dochází ke koordinaci partnerů, se nejčastěji určuje v projektovém plánu - nejčastěji se schůze konají kvartálně, což potvrzuje i diagram.

24 |

Obrázek 20: Četnost schůzí – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Meetings = schůze, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, jährlich = ročně, 2x pro Jahr = dvakrát za rok, vierteljährlich = kvartálně, monatlich = měsíčně, öfter = častěji, Quelle = zdroj Podíl pracovní doby na aktivitách sítě Při srovnání diagramů je nápadné, že dotázaní v Dolním Rakousku investují podle vlastních uvedení do aktivit sítí více času, než ti ve Vídni. Více než polovina vídeňských aktérů na to vynaloží méně než 10 procent své pracovní doby. Podíl v kategorii „50 a více procent“ je v Dolním Rakousku s 21% relativně vysoký (Vídeň: 8%). Rozdíl mezi Dolním Rakouskem a Vídní lze vysvětlit tím, že v Dolním Rakousku je těžištěm přeshraniční spolupráce, zatímco tato ve Vídni středobodem dění není.

Obrázek 21: Podíl pracovní doby na aktivitách sítě - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Arbeitszeit für Netzwerkaktivität = Podíl pracovní doby na aktivitách sítě, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, < 10 Prozent = < 10 procent, 20 Prozent = 20 procent, 30 Prozent = 30 procent, 40 Prozent = 40 procent, 50 Prozent = 50 procent, Quelle = zdroj Podíl rozpočtu pro aktivity sítě Podobně je to i s podílem rozpočtu na aktivitách sítě. 57% vídeňských aktérů poskytuje na aktivity sítě méně než deset procent svého rozpočtu, v Dolním Rakousku je to 52%. 14% vídeňských a 21% dolnorakouských aktérů dává asi 20% z ropočtu, „50 a více procent“ rozpočtu dává na aktivity sítě 21% dolnorakouských a 14% vídeňských aktérů.

| 25

Obrázek 22: Podíl rozpočtu pro aktivity sítě - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Budget für Netzwerkaktivität = Podíl ropočtu pro aktivity sítě, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, < 10 Prozent = < 10 procent, 20 Prozent = 20 procent, 30 Prozent = 30 procent, 40 Prozent = 40 procent, 50 Prozent = 50 procent, Quelle = zdroj Celkové hodnocení intenzity Dolnorakouští a Vídeňští aktéři sdílejí hodnocení intenzity spolupráce. Něco přes polovinu z nich hodnotí spolupráci jako „intenzivní“ (Vídeň: 54%, Dolní Rakousko: 51%). Jako „velmi intenzivní“ vidí spolupráci 17% aktérů ve Vídni a 22% v Dolním Rakousku.

Obrázek 23: Hodnocení intenzity sítě – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Intensität = intenzita, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, nicht intensiv = neintenzivní, weniger intensiv = méně intenzivní, intensiv = intenzivní, sehr intensiv = velmi intenzivní, Quelle = zdroj Účinnost Vznik sítí Přibližně 40% dotázaných aktivně hledalo své partnery v síti, čtvrtina byla pozvána jinými aktéry a zhruba 20% našlo síť přes „prostředníka“. Mezi zprostředkovateli patří například zastoupení regionálního managementu, regionální správa nebo hospodářské komory. Vlastní iniciativa předkladatelů je pro vznik projektů mimořádně důležitá a byla označována jako odpověď nejčastěji.

26 |

Obrázek 24: Vznik sítí – Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Entstehung der Netzwerke = vznik sítí, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, wurde eingeladen = pozvání, gesucht = hledání, vermittelt = zprostředkování, Sonstiges = jiné, Quelle = zdroj Témata aktivit sítě Více než polovina dotázaných se vrámci sítě zabývá jednou konkrétní tématikou. U přibližně třetiny dochází k překrývání témat. Tento obraz je ve Vídni a Dolním Rakousku podobný. Zelené a šedé sloupce jsou pro provázanost témat důležité: kooperací, která spadá do této kategorie, vznikají „mosty“ mezi tématy.

Obrázek 25: Aktivity sítě – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Netzwerkaktivitäten = aktivity sítě, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, bestimmte Thematik = určitá téma, Themenüberschneidung = překrývání témat, unabhängige Themen = nezávislé témata, Themen der Netzwerke = Témata sítí, Quelle = zdroj Inovativnost aktivit sítí Otázka popisu sítě jako inovativní skrývala velký potenciál na diskuzi. Pojem „inovativnost“ byl při této otázce zcela otevřený, najít vhodnou definici bylo úkolem dotazovaných: jen něco méně než třetina nepovažovala své aktivity / projekty za inovativní, podle dvou třetin dotázaných byly některé nebo všechny aktivity / projekty inovativní. Za inovativní projekt se považuje například dvojjazyčná mateřská škola v Dolním Rakousku a to z toho důvodu, že podobný projekt na lokální úrovni dosud nebyl realizován.

| 27

Obrázek 26: Inovativnost aktivit sítí - Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Innovative Netzwerkaktivitäten = Inovativnost aktivit sítí, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, alle = všechny, manche = některé, nein = žádné, Quelle = zdroj Iniciativy s impulsem trvalé udržitelnosti Všechny sítě zanechali podla hodnocení dotázaných impulzy trvalé udržitelnosti. Hlavní skupinou byla jako ve Vídni, tak v Dolním Rakousku skupina s nejvýše 10 iniciativami, které byly díky zmíněným sítím charakterizované tímto impulsem.

Obrázek 27: Iniciativy s impulsem trvalé udržitelosti – Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Initiativen mit nachhaltigen Impulsen = Iniciativy s impulsem trvalé udržitelnosti, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, < 5 Initiativen = < 5 iniciativ, 5-10 Initiativen = 5-10 iniciativ, 10-20 Initiativen = 10-20 iniciativ, > 20 Initiativen = > 20 iniciativ, Quelle = zdroj Sebehodnocení ve srovnání s externím hodnocením sítí Proveden byl pokus udělat subjektivní hodnocení dotázaných srovnatelné, pro tento účel byly odpovědi a možnosti ohodnoceny na základě bodového systému. Součet takto dosažitelných bodů byl následně porovnán se subjektivními hodnoceními. Výsledkem je zjištění, že dotázaní považovali sítě za stabilnější, kvalitnější a intenzivnější, jak ve skutečnosti prokázalo objektivní hodnocení podle několika parametrů.

Obrázek 28: Hodnocení sítí - Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko

Překlad: Einschätzung der Netzwerke = Hodnocení sítí, Wien = Vídeň, Niederösterreich = Dolní Rakousko, Stabilität = stabilita, Qualität = kvalita, Intensität = intenzita, Wirksamkeit = účinnost, niedrig = nízká, eher niedrig = spíše nízká, hoch = vysoká, sehr hoch = velmi vysoká, keine Werte für subjektive Einschätzung vorhanden = hodnoty pro subjektivní hodnocení dotázaných nejsou k dispozici, Darstellung unter Berücksichtigung mehrerer Kriterien = zobrazení s přihlédnutím k různým kritériím, subjektive Einschätzung der Befragten = subjektivní hodnocení dotázaných, Quelle = zdroj

28 |

3.3. Tématické sítě

Sítě působí velmi dynamicky a sjednocují se ke konkrétním cílům. Pokud však byl cíl naplněn, případně nejsou k dispozici další zdroje na pokračování nebo se jiní partneři a témata staly důležitějšími, můžou se znovu rozdělit. Každá analýza sítí je proto momentálním zobrazením situace. Ukazuje krátký náhled do minulosti a umožňuje odhady budoucího vývoje. Konkrétně pro region Pro2013 + třeba poznamenat, že tato analýza sítí představuje výňatek skutečnosti, čímž neposkytuje nárok na úplnost. Tvorba sítí má silný sociální charakter. Mezilidské kontakty jsou v této souvislosti hnací silou. Často jsou to profesní přátelství, které uvádějí kooperace do chodu a tím přinášejí regionální úspěchy. Přesto je určitá míra institucionálních rámcových podmínek pro sítě nezbytná. Zřízené institucionální prostředí umožňuje rychlejší zpracování administrativních procesů a podporuje další rozvoj a zrání kooperace. Takováto administrativa také poskytuje více prostoru na zpracování projektových obsahů. Následující provedení popisuje kooperační model na základě provedené analýzy sítí, model je zobrazen na obrázku 30.

Obrázek 29: Model kooperační zralosti

Výše zobrazen kooperační model se skládá ze tří navazujících úrovní. Tyto znázorňují možný proces zrání kooperace. Pro jednu úroveň však může být nutná i realizace dvou projektů téhož druhu a naopak. V závislosti na interakci mezi kooperačními partnery může docházet k různému vývoji. Obecně však odpovídají schématu 3 projektů a 3 úrovní zralosti. Východiskem a základem všech kooperací jsou projektové idey a zadání. Tyto ideje jsou součástí následujících rámcových podmínek: Sociální kontakty jsou předpokladem zapojení potenciálních kooperačních partnerů. Hledání odpovídajícího kooperačního partnera se často ukazuje jako náročné. Najít přímého protějška jak na administrativní tak i tématické úrovni je složité. V mnoha případech vznikají následně při spolupráci potíže kvůli chybějícím pravomocem nebo prostoru na jednání. Geografická blízkost k sousedním zemím usnadňuje přeshraniční aktivity. Společné zájmy nebo podobné problémy přivádějí lidi ke společným aktivitám nebo hledání řešení. Pokud jsou zájmy příliš rozdílné, zůstávají jako základ kooperace jen společné cíle, které jsou však v tomto případě většinou nedostatečné a neumožňují dlouhé přežití kooperace. | 29

Pokud se kooperační partneři našli a projektové cíle byly definovány, vzniká kooperace, která se dostává na 1. úroveň zralosti. Projektové obsahy jsou zde většinou formulovány neurčitě. Výměna informací a zkušeností hraje podstatnou roli. V první řadě je nutné poznat partnery. Kultura, historické a politické pozadí, pracovní způsoby ale i motivace mohou být značně odlišné. Vzniklé rozdíly vyžadují rámec pro činnost, který zamezí ohrožení dalšího průběhu projektu. Dochází k administrativním, na zprávu orientovaným dohodám mezi partnery. Tímto vznikají nové hodnoty, které jsou přiřazovány "starým známým". Při úspěšném průběhu prvního společného projektu může být zváženo věnování se konkrétním tématům. Při tom je snaha navázat na již známé složení partnerů, čímž se kooperace dostává na 2. úroveň. Stanoven je cíl, společně řešit problémy nebo vyvíjet produkty. Často mají tyto projekty vlastnosti plánování. V rámci projektů jsou vypracovány strategie, plány opatření, kampaně nebo iniciativy. Spolupráce na této úrovni se již opírá o hodnoty jako důvěra nebo zkušenosti, které jsou založeny na předchozím projektu. Na důležitosti získává také stabilita organizace i odpovědných osob. Pokud se partnerská organizace stáhne z dění nebo vymění klíčové osoby, kooperace funguje úspěšně jen do určité míry. Takové okolnosti způsobují krok zpět ve vývoji kooperace, protože musí být nalezení noví partneři a nově musí být vybudována i důvěra. Následně vázne i práce uvnitř projektu, což může v nejhorším případě vést k ukončení kooperace. Pokud partneři přetrvají a 2. projekt probíhá úspěšně, otevírají se dveře dalšímu projektu, čímž začíná 3. úroveň procesu zrání. Tato úroveň odpovídá osvědčené spolupráci s dlouhodobou a regionální účinností, přičemž se vytváří stabilní, intenzivní a kvalitativně hodnotná síť. Během projektového plánování se zvažuje zahrnutí dalších zainteresovaných partnerů do již sehraného týmu a postupná realizace plánovaných milníků. Výsledkem těchto projektů je hmotný output, jako rozvoj společných značek a produktů. V rámci této úrovně zralosti stojí v popředí profesionální komunikace a koordinace úkolů. Kooperace je charakterizována kontinuitou a udržitelným rozvojem. V praxi se ukazuje rozdílný vývoj pozorovaných kooperací. Proto existují v závislosti na úrovni zralosti rozdílné potřeby a zájmy na pokračování spolupráce. Bez finanční nebo administrativní podpory stagnuje vývoj kooperace. I když některé 1. úroveň nepřekročí, najdou se často partneři, jejichž spolupráce je dlouhodobá. Tyto se dají poznat podle navazujících projektů nebo tématických projektů s opakovanou účastí konkrétních partnerů. Tímto způsobem se zesilují regionální účinky projektů, čímž takové dlouhodobé kooperace zásadně přispívají k regionálnímu rozvoji. Následující popisy tématických sítí jsou založené na příslušných tématických síťových obrazech. Obecně se rozlišue mezi různými kooperačními sítěmi, tyto jsou znázorněny hranami mezi aktéry. • • • •

Pracovní dohody na úrovni krajů mezi Dolním Rakouskem a Jižní Moravou, Vysočinou a Jižním Českem; Centrope-dohoda Kittsee a půlroční dohody politického sboru, jako i kooperace měst VídeňBrno Projektové sítě: projekty dotované EÚ „Neformální“ projektové sítě: sítě provádějící společné aktivity, které však nejsou dotovány EÚ „Neformální“ spojení / vazby mezi aktéry

Kromě toho se rozlišuje mezi aktéry z projektového regionu (zkoumaný prostor) a externími aktéry. Aktéři z projektového regionu jsou znázornění barevnými uzly. V závislosti na regionální příslušnosti jim byla přidělena odpovídající barva: Vídeň - červená, Dolní Rakousko - modrá, Jižní Morava - žlutá, Vysočina - zelená. Externí aktéři jsou znázornění šedou barvou. Dále mají uzly rozdílnou velikost. Čím větší uzel - rozuměj aktér - tím důležitější je pro síť. Velikost byla vypočítána a proporcionálně odstupňovaná použitým softwarovým programem na základě vycházejících a příchozích hran. Neformálním vazbám byla přiřazena nižší důležitost, jelikož si tyto vystačí bez strukturální podpory a jsou tím pádem považovány za méně stabilní. Pozorované sítě jsou rozloženy na dobu 10 let. Pozornost však byla věnována programovému období 2007 2013. 30 |

3.3.1. Hospodářský rozvoj a struktura Základní informace Tématická síť „hospodářský rozvoj a struktura“ sestává z 95 aktérů, kteří jsou součástí 20 projektových sítí. Kromě toho existují i 4 neformální sítě a četné neformální propojení mezi jednotlivými aktéry. V této tématické síti dominují aktéři z projektového regionu, čímž připadají výhody síťových aktivit zejména regionu samotnému. Pouze jedna projektová síť se skládá z aktérů pocházejících hlavně mimo projektového regionu. Nejvíce sítí je mezi Dolním Rakouskem a krajem Jižní Morava. Důvodem je na jedné straně dobrá vzájemná spolupráce mezi regionálními hospodářskými komorami, na druhé straně se nachází podél vzájemné hranice více odpovídajících protějšků s podobnými hospodářskými zájmy a prostorem na jednání. Vídeň naopak nedisponuje přímou společnou hranicí se sousedními kraji, proto jsou Vídeňští aktéři v celé tématické síti zastoupení méně často. Kromě toho nemá Vídeň jako hlavní město stejné regionální zájmy a potřeby jako aktéři z příhraničních regionů, ale spíše se orientuje na vyšší mezinárodní makro úroveň. Regionální stěžejní body Při pohledu na geografické rozdělení aktérů vrámci regionu jsou viditelné určité stěžejní body. Tyto se nacházejí hlavně ve větších městských oblastech, v nichž se nacházejí důležité organizace spolkových zemí resp. českých krajů s regionálním nebo národním významem. V Dolním Rakousku jsou to tři stěžejní body: prostor St. Pölten, prostor Zwettl ve Waldviertel a prostor Retz / Zistersdorf ve Weinviertel. Oblast Vídeň je atraktivním bodem, který přitahuje nejrůznější hospodářské činnosti. Sítě však vznikají spíše s aktéry v Brně, Praze, Budapešti nebo Bratislavě. Projektové sítě a kooperace jsou i v bezprostředním hraničním prostoru. V této souvislosti je třeba zdůraznit například projekt „Interkomm Hollabrunn-Retz-Znojmo (W3)“. Díky obsahovému a regionálnímu propojení těchto tří míst v oblastech hospodářství, vzdělání a bydlení se v průběhu let vyvinula dobrá a stabilní kooperace. Založením společného sdružení s městy Hollabrunn, Retz a Znojmo jako členy byl vytvořen institucionální rámec pro kooperaci, díky čemuž byla zajištěna větší kooperační síla při budoucích společných iniciativách. Struktura sítí Struktura sítí zdůrazňuje s výjimkou několika volných sítí centrální seskupení se silnými vazbami zúčastněných aktérů. Důležitými prvky jsou regionální hospodářské komory sousedních českých krajů a hospodářské komory Dolního Rakouska, které operačními programy posilují své přeshraniční aktivity. Dolnorakouští aktéři mají v této tématické síti početnější zastoupení, čímž určují dva geografické vývojové směry. Zatímco první směřuje do oblasti Waldviertel, Jižní Česko a Vysočina, druhý se orientuje na Weinviertel a Jižní Moravu. Vídeňští aktéři jsou z hlediska centrálního seskupení v rámci tématické sítě zapojeni jen okrajově, jak dokazuje i následující síťový obraz „hospodářský rozvoj a struktura“. V porovnání s dolnorakouskými aktéry na regionální úrovni zapojení méně. Menší sítě s často třemi nebo čtyřmi aktéry jsou od centrálního seskupení jasně vymezené a fungují jako clustery nebo clique. Takové vymezení se dá jako v případě sítě „WSPK“ zdůvodnit silnou lokální orientací. Rovněž jsou značné obsahové rozdíly v projektových sítích důvodem k slabšímu zapojení do celkové sítě. To se týká zejména sítí „eko-sociální pečeť“ a „regionální produkty“. Třetím důvodem tohoto vymezení je i otázka osobitosti zúčastněných aktérů. V případě sítě „Development of Enterprises“ jsou zapojeny převážně univerzitní organizace, jako například Wiener FHW GmbH. Jejich hlavní činnosti - narozdíl od ostatních aktivních aktérů v této tématické síti - nespadají do oblasti „klasického hospodářství“, proto nejsou anii jejich vazby na jiné aktéry tak silně vyvinuté. Mezinárodně orientovaná projektová síť „Trans-IT“ je příkladem pro Clique (vymezena síť bez propojení na jiné sítě). Klíčoví aktéři Při pohledu zvlášť na dolnorakouské aktéry lze pozorovat vykrystalizování několika klíčových aktérů: hospodářská komora Dolního Rakouska a ecoplus (Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH). Jak ecoplus, tak i hospodářská komora byli během programového období Interreg IIIA (2000 - 2006) intenzivně zapojeni do

| 31

přeshraničních projektů a plnily funkci takzvaného „Hubu“ 9 . Následně se staly středovým a stěžejným bodem regionálního hospodářství v oblasti výměny Know-how a zkušeností mezi aktéry sítě. V aktuálním programovém období se však ecoplus stáhl a je aktivní jen ojediněle v rámci nadnárodních programů. Jeho funkce v tématických sítích je tím pádem v tomto programovém období podstatně méně citelná. Hospodářská komora Dolního Rakouska naopak ještě více posílila svou účast na přeshraničních projektech v programovém prostoru EÚS AT-CZ. Silné propojení mezi klíčovými aktéry se tím přerušilo, což vytváří prostor pro nové aktéry a kooperace. Přesto nejsou nově vzniklé kooperace, jako například „regionální produkty“ nebo „eko-sociální pečeť“ dosud navzájem propojeny. V této oblasti je potřeba výměny informací mezi aktéry. Síla zastoupení regionálních managementů Weinviertel a Waldviertel spočívá v hospodářské oblasti v zprostředkování kontaktů a informací o regionu pro region. Zastoupení regionálního managementu Waldviertel má kromě toho i velmi silné vazby na Jižní Česko. (Vzhledem k zkoumanému prostoru a zvolenou definici sítí nejsou tyto viditelné ve vizualizaci.) Vídeňští aktéři jsou do dění v sítích zapojení méně. Proto se dosud v tématické oblasti „hospodářský rozvoj a struktura“ nevyvinuli žádní klíčoví aktéři. „Skryté poklady“ V průběhu času se vytvořily uzavřené kooperace, které se jen málo měnily a nepřijímaly téměř žádné nové partnery. Stažením se klíčového hráče ecoplus ze scény přeshraniční spolupráce sice vznikl prostor pro nové aktéry a kooperace, vedlo to však (v praxi) i ke ztrátě zkušeností a funkce operativního středového a stěžejního bodu pro celou síť. Tuto funkci v náznacích probrala hospodářská komora Dolního Rakouska, silně propojená síť se však přesto rozdělila na několik částí. Vrámci aktuálního programového období proto převažují samostatné projektové sítě prakticky bez propojení. Přesto představují tyto samostatné projektové sítě skryté poklady pro budoucí vývoj tématické sítě „hospodářský rozvoj a struktura“. Projekty jako „regionální produkty“, „eko-sociální pečeť“ a „Development of Enterprises“ zpracovávají obsahy, které dosud aktéry „klasického hospodářství“ zpracovávány nebyly. Přinášejí proto do celé sítě nové nápady a přístupy, které působí mezioborově a vzhledem k jejich aktraktivitě mají i potenciál zapojení dalších aktérů z jiných tématických oblastí. Navíc vznikla neformální sítí „Waldviertler Sparkasse – WSPK“ kooperace, která má silný základ na vzájemnosti. Lokální pobočky Waldviertler Sparkasse v obcích ve Waldviertel podél hranice jsou v těsném kontaktu se svými sousedními pobočkami na české straně. Jako na rakouské, tak i české straně jsou podporovány místní sportovní aktivity obyvatel finanční podporou sportovních klubů („Sponsoring“). Jako protislužby jsou poskytovány reklamní plochy, které mají posílit zákaznický růst. Takové lokální kooperace mají většinou díky osobním kontaktům dlouhodobé trvání, proto jsou takové kooperace vhodné i pro větší společné iniciativy jako oslavy nebo sportovní soutěže. Výchozí body pro budoucnost Silná regionální orientace aktérů v tématické síti „hospodářský rozvoj a struktura“ má pozitivní vliv na projektový region. Výměna zkušeností a informací je však navenek omezena, protože na mezinárodní a regionální úrovni vazby mezi aktéry chybí. Vytvoření takových propojení by mělo být proto v budoucnu v zájmu nových idejí a řešení podporovány. Kvůli stažení se ecoplus ztratila tématická síť „hospodářský rozvoj a struktura“ důležitého klíčového aktéra. Aktivity hospodářské komory Dolního Rakouska se koncentrují na určité partnery. Sice této tématické síti momentálně chybí jako centrální a stězejní bod pro výměnu informací a odborníků, tak i spojující prvek aktérů, posiluje hospodářská komora Dolního Rakouska svou roli centrálního aktéra. Zastoupením regionálních managementů Waldviertel a Weinviertel se krátkodobě podařilo posílit jejich roli zprostředkovatelské platformy. Z dlouhodobého hlediska se nabízí šance „nováčkům“, čili novým nebo mladým aktérům, kteří mohou posílit své místo vrámci sítí. Podmínky pro nové aktéry se narušením staré struktury sítě změnily. Vstup do sítě se pro nové aktéry zjednodušil, protože už nepřevládají zaběhnuté struktury v síti. Kromě toho je podporována také administrativní a tématická flexibilita. Projekty aktuálního projektového období 2007 - 13 výrazně naznačují novou orientaci - od tématických oblastí „klasického“ hospodářství k menším, zato 9

Tuto funkci plní aktéři, kteří jsou členy několika clusterů. Tito jsou koordinátory výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými clustery.

32 |

téma přesahujícím projektům, jako například „eko-sociální pečeť“ s průřezovými tématy hospodářství, sociální věci a ekologie. Proto získají v budoucnu v oblasti hospodářství na důležitosti inovace, flexibilita a mezioborovost. Zvláště s ohledem na nadcházející programové období mohou tyto vlastnosti pro aktéry představovat výhodu, která jim umožní i nadále zůstat ve hře. Přesto zůstanou, jako i u jiných tématických okruhů, hospodářsky orientovaným aktérům administrativní překážky v průběhu projektů. I zde jsou flexibilní a inovativní přístupy důležité kvůli omezení možných zátěžových vrcholů.

| 33

3.3.2. Trh práce Základní informace Tématická síť „trh práce“ sestává ze sedmi projektových a jedné neformální sítě. Dohromady je zapojeno 68 aktérů, přičemž jsou početně zastoupeni jak dolnorakouští, tak i Vídeňští aktéři. Celková síť má silnou regionální orientaci, dva projekty mají mezinárodní charakter. Regionální stěžejní body Vzhledem ke kompetencím v oblasti trhu práce se rozložení aktérů koncentruje na regionální centra jako St. Pölten, Brno, Jihlava a město Vídeň. Přeshraniční osy nelze jednoznačně určit, silná kooperace však existuje mezi Dolním Rakouskem a Vídní. Tato se neomezuje jen na neformální úroveň, ale je posílena i projektovou sítí „Expak CZ-AT“. Do tohoto projektu jsou intenzivně zapojeni vídeňský aktér „L&R Sozialforschung“ a „dolnorakouský servis trhu práce (AMS)“. Struktura sítí Základní kostru této tématické sítě tvoří kooperace mezi jednotlivými úřady práce krajů a servisem trhu práce (AMS) v Dolním Rakousku a Vídni. Pro oblast „trh práce“ existuje pracovní dohoda mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a sousedními českými kraji. Díky politickým dohodám jsou připraveny cesty pro společné projekty a impulsy pro další společný rozvoj. Aktéři v celkové síti jsou dobře propojeni. Zvláštností je projektová síť „Employment 2025“, která má mezinárodní zaměření. Projektovými partnery jsou převážně evropská výzkumná zařízení, které nejsou propojeny projektovou spoluprací s regionálními aktéry. Rovněž obsahy projektů jsou rozdílné. Zatímco se regionální subjekty věnují projektům zaměřeným na uplatnění, těžištěm projektu „Employment 2025“ je výzkum. V této souvislosti je důležitý odhad vývoje evropského trhu práce při zohlednění několika sociálně-ekonomických změn. Celková síť disponuje spojovacím ramenem, které vede k projektové síti „SMART FRAME“. Tento projekt je také mezinárodně orientovaný a má také jen jednoho spojujícího aktéra, který plní funkci mostu mezi regionálními a mezinárodními aktivitami. Podobně jako při zmiňovaném projektu „Employment 2025“ se obsahy projektu navzájem nápadně odlišují. V tomto projektu se klade důraz na výměnu odborného Know-how a tím posílení konkurenceschopnosti podniků a zajištění pracovních míst. Tento přístup je inovativní a přesahuje tématickou oblast. Hlavní zaměření je na průřez mezi hospodářstvím a trhem práce, zatímco dosavadní projekty EÚS se věnovali tématickým oblastem trhu práce a vzdělávání. Klíčoví aktéři V Dolním Rakousku se jako důležitý klíčový aktér etabloval příslušný servis trhu práce (AMS). Na vídeňské straně funguje jako Hub 10 a řídící vrátný 11 pro celou síť „L&R Sozialforschung“. Jako protipól je na politické a administrativní úrovni řídící silou dolnorakouský servis trhu práce (AMS). Souhra obou klíčových partnerů umožňuje profesionální vystupování rakouských regionů v příhraničním prostoru. Samozřejmě existuje i řada dalších důležitých aktérů jako například vídeňský servis trhu práce (AMS) nebo rakouský odborový svaz, kteří jsou do kooperací zapojeni na administrativní a operativní úrovni. „Skryté poklady“ Do této sítě jsou zapojeni převážně regionálně aktivní aktéři, z jejich propojení profituje obyvatelstvo celého hraničního prostoru. Přeshraniční spolupráce mezi úřady práce českých krajů a dolnorakouského servisu trhu práce (AMS) je účastníky označována jako kvalitní a stabilní. Oporami této spolupráce jsou na jedné straně dlouhodobě trvající snahy o společné řešení problémů, na druhé straně i časté udržování kontaktů. Oba tyto body pomohli vybudovat silnou vzájemnou důvěru mezi dolnorakouským servisem trhu práce (AMS) a českými úřady práce. Vedle silné kooperace úřadů práce nabízí velký potenciál pro budoucí projekty vrámci EÚS programu Rakousko Česká republika i dosud neformální síť aktérů „dolnorakouská hospodářská komora“, „regionální hospodářská komora Brno“, „ERC daňové poradenství“, „rakouský Grenzlandverein“ a „rakouské hospodářské centrum“ v Tuto funkci plní aktéři, kteří jsou členy několika clusterů. Tito jsou koordinátory výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými clustery. 10

Tento aktér aktivně kontroluje tok informací z jedné části sítě do další a zabezpečuje vztahy s okolím. Aktéři vykonávají tuto funkci většinou tehdy, když se nachází na rozhraní různých tématických okruhů nebo úrovní. 11

34 |

Brně. Tito aktéři si již několik let vyměňují zkušenosti a společně pozorují dění v přeshraničním hospodářském a pracovním prostoru. Jejich těžištěm je zejména zakládání a vedení podniků. Proto se v této oblasti nabízí projektová spolupráce v programu EÚS - Rakousko - Česká republika pro další programové období 2014 - 2020. Výchozí body pro budoucnost S ohledem na budoucí vývoj tématické sítě disponuje oblast trh práce stabilním základem pro přeshraniční spolupráce, protože administrativní a politický rámec upevňuje úzká spolupráce mezi českými úřady práce krajů Jižní Morava, Vysočina a Jižní Čechy a dolnorakouským servisem trhu práce (AMS). Přesto prokazuje tématická síť potenciál dalšího rozvoje. Zahrnutí více aktivních aktérů by přispělo k větší různorodosti projektových iniciativ a tím zvýšilo přínos pro přeshraniční region. Dodatečné zaměření na projekty orientované na uplatnění může kromě toho zvýšit atraktivitu kooperací aktérů s lokálním působištěm. Příklady pro tyto projekty jsou „Expax CZAT“, „Edu.Region“ nebo „ZuWINS“, jelikož jsou v těchto projektech lokální aktéři již aktivně zapojeni. Navíc představuje chybějící propojení mezi projekty orientovanými na výzkum a na uplatnění nedostatek. Vytvoření mostu mezi těmito částkovými oblastmi s cílem využití vzniklých synergií v dalších projektech je proto doporučované. Výsledky výzkumů s ohledem na budoucnost mohou přinést hodnotné informace o požadavcích na institucionální kapacitu a podpůrná opatření v přeshraničním pracovním a hospodářském prostoru. Vedle tématické provázanosti „výzkumu“ a „trhu práce“ může být také usilováno o propojení tématických oblastí „vzdělání“ a „trh práce“, kde jsou možné silné synergie. Konkrétním úspěšným příkladem podpory spolupráce mezi výzkumem a hospodářstvím je přeshraniční projekt „centrope_tt“, což je mezinárodní síť odborníků v prostoru Centrope, která se zabývá přenosem inovací a technologií. Tento projekt probíhá v rámci programu CENTRAL EUROPE a přinesl některé inovativní přístupy, které mohly být uplatněny i na regionální úrovni: „centrope_tt Voucher“ podporuje přeshraniční spolupráci malých a středních podniků v oblasti výzkumu. „Centrope_tt academy“ poskytuje komplexní obraz o různých strukturách dotací a financování v zemích Centrope. Kromě toho existuje díky „centrope_tt map“ databáze více než 2.200 vědeckých a vývojových institutů a podniků Centrope regionu.

| 35

3.3.3. Infrastruktura a doprava Základní informace Tématická síť „infrastruktura a doprava“ sestává ze 122 aktérů a 12 projektových sítí a mnoha neformálních vazeb mezi aktéry. Orientace této sítě se dělí na regionální a mezinárodní část. Zatímco v regionálně orientované části je kombinace národních a lokálních aktérů z příhraničního prostoru, v mezinárodní části převládají výzkumné instituce z dopravní oblasti s národním zaměřením. Regionální stěžejní body Na regionální úrovni se vytvořily dvě místa jako ohniska aktérů: St. Pölten a Vídeň. Navíc jsou ojediněle zastoupeni i aktéři podél rakousko-české hranice. Cílovou skupinou kooperací jsou regiony a jejich obyvatelstvo, jelikož realizované projekty zlepšují dostupnost a zvyšují kvalitu života v regionech. Tohle je zejména důležité pro příhraniční regiony, kterých se dotýká úbytek obyvatelstva. Rozpoznatelná je geografická osa vrámci regionálních kooperací mezi Vídní a Jižní Moravou. Jejímž základem je železniční a silniční spojení Vídně a Brna. Kromě toho jsou vytvořeny tři-regionální kooperace mezi dolním Rakouskem, Vysočinou a Jižním Českem. Struktura sítí Úroveň propojení mezi regionálními aktéry je relativně vysoký, kooperace jsou však založeny převážně na neformálních vazbách mezi zúčastněnými aktéry. Projektových sítí vzniklo jen několik. Důvodem jsou vysoké investiční nároky na budování infrastruktury a přeshraničních dopravních spojení, na které není program EÚS finančně vybaven. Výstavba přeshraniční infrastruktury vyžaduje vysokou míru koordinace a politické podpory. Pracovní dohody spolkové země Dolní Rakousko a sousedních krajů Jižní Morava a Vysočina proto hrají v strategických otázkách zásadní roli, přičemž klíčová role v této věci připadá oddělení pro záležitosti dopravy spolkové země Dolní Rakousko. Tento aktér se stará o sladění strategických plánů na politické a administrativní úrovni, čímž připravuje prostor pro realizaci plánů. Klíčoví aktéři Pro celou síť jsou významní tito klíčoví aktéři: oddělení 18 magistrátu města Vídeň představuje komunikační a informační platformu, která posiluje provázanost zúčastněných aktérů v oblasti infrastruktury a dopravy a šíří informace o aktivitách v této oblasti. Právě pro městský prostor je toto oddělení ústředním aktérem pro městské plánování a rozvoj. Na dolnorakouské straně má důležitou klíčovou roli oddělení pro záležitosti dopravy spolkové země Dolní Rakousko. „Skryté poklady“ Tématickou síť „infrastruktura a doprava“ tvoří z velké části neformální propojení mezi aktéry, které se neomezují jen na rakouské regiony, ale zahrnují i aktéry z Vysočiny a Jižní Moravy. Tyto neformální vztahy představují s ohledem na budoucí projektové spolupráce velký potenciál. Nové, na uplatnění zaměřené projekty, umožňují podobnou účinností pro region intenzivnější využití vznikajících synergií. Vzorem v ohledu na využití stávajících synergií je silná provázanost tří projektů podél rakousko-české hranice s aktéry Dolní Rakousko, Vysočina a Jižní Česko. Jedná se při tom o projekty „Thayarunde“, „DY-THA (railway Kostelec - Slavonice)“ a „dostupnost spojuje“. Tato provázanost slouží sladění jednotlivých projektů pro multimodální dopravní využití místním obyvatelstvem. Vzniklé synergie tak mohou být účinně prodány přeshraničnímu regionu. Vedle potenciálních projektových kooperací se vykrystalizovaly i tématické zvláštnosti, projekt „CORPTUS“ se například zabývá bezpečností cestujících při nehodách ve vlakových tunelech. Vrámci tohoto projektu jsou zpracovávány a zkoušeny technologie pro zvýšení bezpečnosti při používání prostředků veřejné dopravy, zejména vlaků a metra. Toto téma představuje rozhraní mezi „vědou“ a „infrastrukturou“. Mezioborové projekty proto přinášejí impulsy pro všechny zúčastněné tématické sítě. Aktéři na obou stranách profitují ze získaného Know-how, které mohou aplikovat v dalších tématicky vymezených projektech vrámci vlastních sítí. Projekt CAST se zabývá vývojem ekonomicky výhodných malých letadel (cost effective small aircrafts). Je mezinárodně orientovaný a má jak dolnorakouských, tak i vídeňských a českých partnerů, kteří by mohli nastartovat další zhodnocení vedeckých poznatků. 36 |

Výchozí body pro budoucnost Typické oblasti tématu "infrastruktura a doprava" jako silniční nebo železniční stavby při hraničních přechodech vyžadují hodně aktivity na strategické úrovni. Tyto strategie jsou většinou vypracovávány mimo dění EÚS intenzivní koordinací mezi Vídní, Dolním Rakouskem a přilehlými českými kraji. Pracovní dohoda tu slouží jako důležitý pilíř. Na úrovni uplatnění však bylo identifikováno pouze málo projektů. Důvodem jsou výše zmíněné vysoké investiční náklady. Zatímco některé projekty se věnovali výstavbě a obnově cest mezi příhraničními obcemi, jiné se naopak zabývali vlakovými spojeními v bezprostředním příhraničí jako Retz - Znojmo nebo Laa Hevlín, čím byly uzavřeny malé existující infrastrukturní mezery. Tyto projekty však byly realizovány již v předchozím programovém období INTERREG III A Rakousko - Česká republika 2000 - 2006. Pro častější získání projektů orientovaných na uplatnění v tématické oblasti „infrastruktura“ jsou potřebné inovativní přístupy pro nové projektové nápady. Možným návazný bodem je koordinace stávajících přeshraničních dopravních spojení, příkladem čehož jsou tři intenzivní vzájemně provázané projekty „Thayarunde”, „DY-THA (railway Kostelec - Slavonice)“ a „dostupnost spojuje“. I v rámci projektu „Centrope Capacity“ jsou přehodnocovány přístupy k přizpůsobení přeshraniční veřejné dopravy v regionu, která by měla být doprovázena informační platformou pro cestující. Rovněž udržitelná mobilita ve smyslu „Smart Region“ je tématem pro budoucnost.

| 37

3.3.4. Vzdělání a kvalifikace Základní informace Tématická síť "vzdělání a kvalifikace" je velká a skládá se ze 144 aktérů, 26 projektových sítí a jedné neformální projektové sítě. Celková síť se dá jasně rozdělit na dva velké bloky. Zatímco jeden blok sestává hlavně z projektových kooperací, jejichž aktéři pocházejí ze zkoumaného regionu, druhý blok tvoří převážně mezinárodně orientovaní aktéři. Většinou jsou to vědecké instituce z městských oblastí. Regionální stěžejní body Sítě jsou široce rozptýleny po celém příhraničním prostoru. Dolnorakouští aktéři sídlí hlavně v městech jako St.Pölten, Krems, Zistersdorf, Hollabrunn, Horn a Zwettl. Do těchto kooperací jsou zapojeni i někteří Vídeňští aktéři. Dominantní osy této tématické sítě nejsou jednoznačně rozpoznatelné, protože jsou kooperace mezi Dolním Rakouskem a Vysočinou nebo Jižní Moravou počtem přibližně stejně zastoupeny. Vídeňští aktéři se ve srovnání s Dolním Rakouskem nepodílejí na tolika projektech v přeshraničním programu Rakousko - Česká republika. V minulých letech bylo realizovaných pět projektů s aktéry ze tří různých regionů. Takzvané tři-regionální projekty mají díky většímu dosahu i větší regionální účinnost. Vídeňští aktéři se podílejí na čtyřech z těchto pěti projektů. Struktura sítí Úroveň provázanosti tématické sítě „vzdělání a kvalifikace“ vykazuje v závislosti na bloku různé vlastnosti. Zatímco se blok s mezinárodně činnými aktéry vyznačuje různorodostí vztahů mezi aktéry a projekty, má blok s regionálně činnými aktéry podstatně méně vazeb. Vidět je to na vysokém počtu volných, do celkové sítě nezapojených projektů (9 projektů). Tyto izolované projektové sítě mají v zásadě dvě podobnosti: na jedné straně jsou v některých izolovaných sítích zapojeni lokální aktéři jako místní školy nebo gymnázia, jejichž dosah se neomezuje jen na obec. Na druhé straně se jiné izolované projektové sítě zabývají mezioborovými obsahy, které v takové formě dosud nebyly jinými aktéry zpracovány. Proto stojí proces propojení takových projektů teprve na začátku. Navíc neexistuje mezi mezinárodním a regionálním blokem žádné propojení. Proto nedochází ani k výměně informací s okolím přes aktéra s rolí mostu. Toto může při dlouhotrvající izolaci vést ke stagnaci vývoje sítě. Dotazováni prokázalo, že mnoho projektů si je po obsahové stránce podobných, u některých se dokonce jedná o dlouhotrvající navazující projekty. Klíčoví aktéři Tři dolnorakouští aktéři tvoří v tématické síti „vzdělání a kvalifikace“ rámec pro regionální přeshraniční spolupráce: dolnorakouská zemská akademie, oddělení škol a mateřských škol spolkové země Dolní Rakousko a regionální Waldviertel Akademie. Ve Vídni je ústředním aktérem „evropská kancelář městské školní rady města Vídeň“. Všichni jmenovaní klíčoví aktéři disponují jako cenným Know-how při realizaci projektů, tak i potřebnými odbornými znalostmi, potřebnými pro kvalitní zpracování tématických obsahů. „Evropská kancelář městské školní rady města Vídeň“ realizuje své aktivity především na mezinárodní úrovni, spolupracuje však i s Jižní Moravou a od začátku roku 2012 s Jižním Českem, Vysočinou a Dolním Rakouskem. Klíčoví aktéři podporují výměnu informací v regionu nasazením svého Know-how v projektech, čímž podávají zkušenosti a impulsy dalším aktérům. V mezinárodním bloku je vedle jiných vědeckých institucí Univerzita Vídeň klíčovým aktérem pro Vídeň. Univerzita se aktivně podílí na několika „CEEPUS – Network“ - projektech a zvyšuje pravidelnou výměnou zkušeností svých pracovníků jejich kvalifikaci. Navíc představuje díky svým obsáhlým odborným znalostem v mnoha tématických oblastech atraktivního kooperačního partnera. „Skryté poklady“ „Vzdělání a kvalifikace“ disponuje v porovnání s ostatními tematickými sítěmi mnoha lokálními kooperacemi. Tyto jsou převážně školními kooperacemi, ve kterých hledali školy z bezprostředního pohraničí partnerské školy na 38 |

druhé straně hranice a společnými iniciativami podporovaly mezikulturní výměnu žáků a učitelů. Mnohé z těchto školních kooperací probíhají mimo evropský dotační systém; například uskutečňuje obchodní akademie Retz mnohé přeshraniční aktivity bez dotací EU. Některé z těchto školních kooperací však vyžadjú pro větší aktivity finanční podporu z fondu pro malé projekty. Tyto lokální kooperace propůjčují této síti silně vyvinutý bottom-up charakter. Lokální aktivity zapojují přímým způsobem obyvatelstvo regionu a zvyšují tak účinnost iniciativ na regionální rozvoj. Vedle silně rozvinutých kooperací disponuje tato síť i dobrým rozložením aktérů ohledně úrovní jednání. To znamená, všechny pro přeshraniční spolupráci důležité úrovně jednání (mezinárodní, národní, regionální a lokální) jsou zastoupeny aktéry, čímž vzniká potenciál pro participativní projekty s účinky na všechny jmenované úrovně. Projekty „IB-KE“ (mezikulturní vzdělávání dětí a dospělých) a „IB-KSP“ (mezikulturní vzdělávání dětí, žáků a pedagogů) jsou dobrým příkladem, protože spojují aktéry na národní, regionální a místní úrovni a vzniklé synergie využívají jako interně při projektových pokrocích, tak i navenek pro účinnost projektů. I projekt „EdTWIN“ má aktéry na různých úrovních, v porovnání s „IB-KE“ je však více mezinárodně orientovaný. Projekt je realizován s českými sousedy, ale také s maďarskými a slovenskými partnery. Výchozí body pro budoucnost Tématická síť „vzdělání a kvalifikace“ ukazuje vysoký potenciál provázanosti mezi aktéry, přesto však momentálně existují dva navzájem oddělené bloky. V takovém případě nedochází k výměně a rozvoj sítě může stagnovat. Toto by mohlo mít za následek méně realizovaných nápadů, čímž by došlo ke ztrátě hnacího motoru pro další projekty. Aby se tomuto zabránilo, doporučuje se jako na dolnorakouské, tak i vídeňské straně úsilí o kooperace s mezinárodními aktéry a o jejich posílení. Tyto zabezpečují přísun nových, inovativních projektových přístupů, čímž posilují další rozvoj sítě. Jako přemosťující aktér by byla z dnešního pohledu vhodná „Evropská kancelář městské školní rady města Vídeň“. Tato by mohla vzhledem k jejím mezinárodně orientovaným aktivitám fungovat jako vrátný a zprostředkovatel informací mezi mezinárodními a regionálními aktéry a tím vytvořit most mezi oběma částmi sítě. Kapacita zdrojů této organizace by však měla být zohledněna, aby se předešlo případným kapacitním omezením a tím negativním dopadem na výměnu informací. Tento hráč by mohl vedle propojení mezinárodních a regionálních aktérů zajistit šíření mezioborových projektových impulsů v síti. Například nabízejí rozhraní témat škola - věda, škola - prostředí, škola - zdraví a škola - trh práce řadu nových, dosud nevyužitých synergií pro všechny zúčastněné sítě. Mezioborová projektová práce zapojuje většinou nové aktéry a tím posiluje provázanost aktérů mezi jednotlivými tematickými sítěmi. První kroky v tomto směru již byly podniknuty kooperační platformou „RECOM CZ-AT“. Projekt podporuje výměnu aktérů a tvorbu nových projektových nápadů, zvláště v oblasti vzdělávání a jiných mezioborových témat. Výsledkem je například projekt „Edu.Region“. Jak již bylo zmíněno, disponuje tématická síť participačním charakterem, který spočívá v zastoupení všech relevantních úrovní jednání aktéry. Výhodou pro zúčastněné aktéry v této síti je transparentní rozdělení pravomocí a Know-how mezi zúčastněné aktéry. Tyto podmínky jasně zjednodušují založení nových projektových kooperací a umožňují i během trvání projektu intenzivnější zaměření na zpracovávané obsahy a administrativní záležitosti. Zmíněné projekty „IB-KE“ a „EdTWIN“ se vyznačují participačním přístupem, kde se podílejí aktéři s rozdílnými prostory jednání a dosahu.

| 39

3.3.5. Věda a vývoj, technologie a inovace Základní informace Tématická síť „věda a vývoj, technologie a inovace“ sestává z 276 aktérů, 14 projektových sítí a 5 neformálních projektových sítí. I v této tématické oblasti jsou ojedinělé neformální vazby mezi aktéry. Celková síť se skládá z jednoho obzvlášť velkého mezinárodního bloku a jednoho, méně početného, regionálního bloku. Regionální stěžejní body Vídeňští aktéři mají významný podíl na tématické síti. Dolnorakouští aktéři jsou zastoupeni jen v malém počtu a pocházejí z městského centra St. Pölten nebo jednotlivých výzkumných měst jako Seibersdorf, Wiener Neustadt nebo Krems. Regionální blok prokazuje jasnou dominanci kooperací mezi Vídní a Jižní Moravou, jako velká města s mezinárodní orientací mají nejintenzivnější aktivity v oblasti „věda a vývoj, technologie a inovace”. Oblast vědy žije z vnějších vlivů a mezinárodní výměny Know-how. Vybraný zkoumaný prostor je z pohledu vědeckých institucí velmi malý a nestojí v centru jejich aktivit. Většinou jsou vyhledávané kooperace s těmi aktéry, kteří mají jasný náskok ve výzkumu. Tito sídlí většinou v zemích jako Francie, Anglie nebo USA. Struktura sítí Podobně jako v síti „vzdělání a kvalifikace“ se vytvořily dva různé bloky, stupeň provázanosti mezi mezinárodním a regionálním blokem je však silně vyvinutý. Řada univerzit z Vídně tvoří mosty mezi těmito bloky, čímž podporují výměnu informací a Know-how. Mezinárodní blok je s ohledem na specifické vědecké témata rozdělen na clustery, které jsou příležitostně vzájemně propojeny zahraničními vědeckými institucemi. Berouc v úvahu pouze regionální blok tématické sítě „věda a vývoj, technologie a inovace“, je možné pozorovat podstatně větší provázanost, jejíž rámec tvoří, jako již bylo zmíněno, kooperace mezi aktéry z Vídně a Jižní Moravy. Navíc existují i ojedinělé neformální vazby mezi aktéry, tyto jsou však obzlášť závislé od osobního nasazení vědců. Neformální síť je proto, stejně jako u ostatních kooperací, pouze tak velká, jaké je nasazení vědců, poznávat nové lidi a aktéry. Klíčoví aktéři V tématické síti „věda a vývoj, technologie a inovace“ se Vídeňští aktéři vyjímají nad ostatními. Vídeňské univerzity, jako například Univerzita Vídeň, Universität für Bodenkultur nebo Technická univerzita, působí jako mosty mezi mezinárodními a regionálními sítěmi. Touto pozicí jim náleží funkce středového a sťěžejního bodu při usilovaných kooperacích. Podporují výměnu informací a Know-how s okolím a zajišťují nepřetržité nové projektové impulsy. Vedle univerzitních výzkumných institucí vynikají i jiní vědecky orientovaní aktéři, jako „Bioforschung Austria“ nebo „IMS Nanofabrication GmbH“. Své kooperační partnery přesvědčují odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti mezinárodních kooperací. Ačkoli jsou dolnorakouští aktéři zapojení do menšího počtu sítí ve vědecké oblasti, vyvinuli se i zde klíčoví aktéři, například IMC vysoká odborná škola Krems, „Austrian Institute of Technology – Seibersdorf“ (bývalé výzkumné centrum Arsenal - Seibersdorf působí většinou jako vídeňský projektový partner vzhledem ke své povaze detašovaného pracoviště). „Skryté poklady“ Tato tématická síť nabízí vzhledem k počtu aktérů a sítí velký prostor pro inovativní kooperace. Aktéři projektu „EI-Bik“ využívají různě vzniklé vědecké těžiště v biomedicíně ve svůj prospěch a mění rozdíly na synergie. Příkladem je „Vysoká škola polytechnická Jihlava“ a „FH Technikum Vídeň“. Partnerskou dohodou mezi univerzitními výzkumnými institucemi mohla být zavedena na důvěře založená kooperace. Z pohledu zúčastněných je tato kooperace stabilní a vysoce kvalitní. Vzhledem k obzvláště dobrému vývoji spolupráce existuje dokonce zájem o rozšíření kooperace a začlenění dalších aktérů. Za možný cíl lze považovat inovativní cluster společně s Technickou univerzitou v Brně.

40 |

Vedle projektu „EI-Bik“ byly synergie mezi výzkumnými institucemi intezivně využity i vrámci projektu „CoReTech“. Stanovený byl cíl mobilizace synergických efektů z podobného vývoje ve vědě a technologiích, založené na dlouhodobých vztazích. Takzvané „Communities of practice“ mají sledovat společně vytvořená pravidla pro výměnu technologií, licencování a projektový management a tím přinést regionu větší konkurenceschopnost. Často jsou možné synergie mezi aktéry ve velké síti jen obtížně rozpoznatelné. Aby však co nejvíce aktérů mohlo najít odpovídajícího partnera, byla vrámci „centrope_tt“ založená iniciativa k lepší provázanosti. „120 seconds“ umožňuje aktérům představit své portfolio, úkoly a kooperační možnosti jiným aktérům a v dalším sledu i založení nové kooperace. Dosud byla úspěšně propojena vědecká oblast „Life Science“. Momentálně je zpracovávána téma „informační a komunikační technologie“. Pro neformální sítě nabízí proto tato síťová platforma ideální podmínky k rozšíření osobních sítí. V tématické síti „věda a vývoj, technologie a inovace“ tak mohly být sjednány tři neformální sítě, které představují rozhraní mezi hospodářsky orientovanými organizacemi a výzkumnými institucemi. Výměnou zkušeností získali nové technologie větší konkurenceschopnost a mohli tím pádem rychleji vstoupit na trh. Díky dotačním programům EU mohou být tyto neformální sítě podporovány, čímž region získává stálé impulzy. Výchozí body pro budoucnost V souvislosti s tématickou oblastí „věda a vývoj“ je třeba brát v úvahu vedle zkoumaného prostoru (Dolní Rakousko, Vídeň, Vysočina a Jižní Morava) i celý prostor „Centrope“. V tomto se nachází velký počet univerzit, vysokých odborných škol a dalších výzkumných institucí. Tato vysoká hustota může vést k příliš silné konkurenci v boji o studenty a vědce, na druhé straně však umožňuje kooperaci s aktéry v bezprostřední blízkosti. Jak již bylo zmíněno, vědecké instituce se orientují na uznávané evropské a americké univerzity. Možné synergické efekty regionálně orientovaných spoluprací však mohou být ztraceny. Potenciál pro synergie je díky vysoké hustotě vědeckých institucí velmi vysoký. Zatímco se podobnými tématy zabývá řada univerzit, vědecké těžiště se při bližším pohledu významně odlišují. Dobrým příkladem je kooperace „EI-Bik“. Obě vědecké instituce se specializují v biomedicíně, avšak s rozdílným těžištěm uplatnění a teorie. V kombinaci vytvářejí obě těžiště silné synergie, které mohou aktéři využívat a které mohou být dále prodány regionu. Aby potenciální synergie v síti „věda a vývoj, technologie a inovace“ nezůstaly nevyužity, je nutná intenzivnější podpora síťových aktivit jako například „120 seconds“. Zahrnutí organizací s hospodářskou orientací je důležité, aby se umožnila kooperace na rozhraní vědy a hospodářství. Úspěšné projekty, jejichž cílem je posílení komerčního využívání technologii, mohou do regionů přinést impulzy udržitelného rozvoje a zvýšit jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

| 41

3.3.6. Sociální systém a zdravotnictví Základní informace Tématická síť „sociální systém a zdravotnictví“ se skládá ze 116 aktérů a 10 projektových sítí. Navíc existují i tři neformální projektové sítě a několik málo neformálních vazeb mezi aktéry. Regionální stěžejní body Jádro tématické sítě „sociální systém a zdravotnictví“ má silnou regionální orientaci, mezinárodně orientované projekty jsou ojedinělé. V Dolním Rakousku se vytvořily lokální ohniska v prostoru St. Pölten a Zistersdorf ve Weinviertel, kde má své sídlo většina dolnorakouských aktérů. Vídeňští aktéři jsou naopak co se počtu týče zastoupení méně. Zatímco se dolnorakouští aktéři podílejí na regionálních sítích, vídeňští aktéři kooperují více v mezinárodním kontextu. V bezprostředním pohraničí Rakouska a České republiky se v oblasti v sociálního a zdravotního systému na projektech aktivně podílí jen nízký počet aktérů. Důvodem je rozdělení pravomocí v sociálním systému a zdravotnictví. Zpráva této tématické oblasti náleží spolkové zemi a částečně i regionálním okresním zastoupením, čímž je prostor na jednání lokálních aktérů omezen. Vrámci projektových sítí je pozorovatelná os mezi Dolním Rakouskem a Jižní Moravou. Zapojením českého kraje Vysočina existuje stejně silná kooperační os, jako ve směru Jižních Čech. Tato však leží mimo projektového prostoru PRO 2013+ (kooperace nemocnic Gmünd a České Velenice). Struktura sítí Propojení tématické sítě „sociální systém a zdravotnictví“ se omezuje na 4 projekty. Projekty „Zdraví Gesundheit“, „Zdraví bez hranic“, „save.regions“ a „Gender Fokus“, který se zabývá i udržitelnými sítěmi a kooperačními strukturami, jsou vzájemně silně propojené. Tvoří proto elementární jádro této tématické sítě. Kromě toho existují i jednotlivé neformální z jádra vycházející spojení a dvě izolované sítě. „Radostí ke zdraví“ a „Zahradní terapie - Gartentherapie“ se zase liší dvěma vlastnostmi od jiných realizovaných projektů v této oblasti. Za prvé jsou podílející se aktéři převážně lokálně činné neziskové organizace. Za druhé jsou zpracovávány obsahy mezioborové (prostředí - sociální věci). Centrální projekty sítě se věnují spíše klasické administraci ve zdravotnictví. Chybějící společné vlastnosti proto ztěžují začlenění do celkové sítě. Vedle regionálního jádra s dobrou provázaností jsou i 4 mezinárodní projekty s velkým počtem projektových partnerů. Tyto jsou však vzájemně propojeny jen minimálně a nejsou ve spojení ani s regionálním jádrem sítě. Proto nedochází k výměně s mezinárodními aktéry rámci této tématické sítě. Klíčoví aktéři Projekt „Zdraví-Gesundheit“ stojí v centru tématické sítě „sociální systém a zdravotnictví“. Díky úspěšným přípravným pracím mohl být zaveden navazující projekt, který se mohl opřít o stávající výsledky („Zdraví bez hranic“). V obou projektech jde o umožnění přeshraniční zdravotní péče. Úkolem je hledání odpovědí a řešení na právní, colnoprávní a účetně-technické otázky. Zvláštní výzvou je stávající rozdíl v nákladech mezi Rakouskem a Českou republikou. V obou projektech se stal aktér „Holding dolnorakouských zemských klinik“ klíčovou postavou projektových úspěchů. Tato organizace disponuje nejen zkušenostmi při realizaci přeshraničních projektů, ale i odbornými poznatky z oblasti zdravotnictví. Souběžně s projektem „Zdraví-Gesundheit“ byl holdingem klinik do života uveden i projekt „healthacross“. (Projekt sestává jen ze dvou partnerů a nebyl na základě předchozí definice sítě zahrnut do vizualizace.) Tímto projektem byly provedeny přípravné práce pro vytvoření společného přeshraničního zdravotního střediska, které vyvolalo celoevropský rozruch. „Healthacross“ se stal díky intenzivním snahám „Holdingu dolnorakouských zemských klinik“ známým v Evropě, díky čemuž začala i výměna informací mezi mezinárodními aktéry v oblasti zdravotnictví. Vedle „Holdingu dolnorakouských zemských klinik“ hraje „Rakouský Červený kříž - Dolní Rakousko“ také důležitou roli v přeshraniční ochraně před katastrofami. Vrámci projektu „save.regions“ mohou být odborné znalosti a zkušenosti „Červeného kříže“ prodány českým aktérem, za účelem přípravy společné kooperace ve vážných případech. „Červený kříž“ je v oblasti ochrany před katastrofami jediným rakouským aktérem s přeshraničními aktivitami. Proto je jako zkušené a operativní neziskové sdružení pro nové kooperace nezbytný. Mimo zdravotnictví a ochrany před katastrofami hraje v sociálních otázkách podstatnou roli „Dolnorakouská zemská akademie“. Projektem „Gender Fokus“ prezentovala odborné Know-how jako na správní, tak i obsahové úrovni. V tomto projektu bylo cílem získat na obou stranách hranice poznatky pro úspěšnou a kvalitní realizaci „Gender Budgeting“ v obcích. „Weinviertel Management“ je vedle již zmíněných klíčových faktorů pro tématickou 42 |

síť „sociální systém a zdravotnictví“ podstatný zejména jako zprostředkovatel. V roli informační platformy umožňuje výměnu projektových nápadů mezi aktéry v regionu, čímž podporuje rozvoj nových projektů. Z vídeňských aktérů zastoupení Caritas, centrum pro sociální inovace (ZSI), sociální fond Vídeň (FSW) a Univerzita Vídeň. „Skryté poklady“ Tématická síť „sociální systém a zdravotnictví“ disponuje několika malými sítěmi na lokální úrovni, které pro budoucnost představují velký kooperační potenciál. Zmíněné projekty „Radostí ke zdraví“ a „Zahradní terapie – Gartentherapie“ umožňují zapojením lokálních neziskových organizací stálé výsledky pro místní obyvatelstvo. Kromě toho vytvářejí svými projektovými obsahy mosty k jiným tématickým oblastem, jako například k životnímu prostředí. Vedle těchto projektů poskytují také neformální sítě návazné body pro nové kooperační projekty, například „Erste Bank“ podporuje finanční cestou přeshraniční aktivity českých a rakouských zastoupení Caritas. Výchozí body pro budoucnost V oblasti sociálních věcí a zdravotnictví je vzhledem k rozdílům v zákonných podmínkách, kompetencích a míře nákladů nutná velká míra koordinace mezi Rakouskem a Českou republikou. Úspěchy v této oblasti proto postupují jen malými kroky. Přesto vytvořili dosavadní projekty dostatečné předpoklady a prostor pro přeshraniční zdravotní péči. Touto cestou se dosud vydávali velké regionální organizace. Tyto momentálně tvoří i jádro kooperace vrámci této sítě. Malí lokální aktéři se naopak podílejí jen na dvou projektech. Takovéto lokální projekty však podstatně zvyšují účinnost jejich úspěchů pro region, jelikož obyvatelstvo profituje přímo z aktivit projektových partnerů. Společné projekty mezi regionálními a lokálními aktéry jsou zastoupeny jen málo. Aby však mohly být synergie mezi regionálními odbornými vědomostmi a lokálním uplatněním využity, jsou takové kooperace mezi regionálními a lokálními aktéry důležité. Participativní přístup v takových projektech umožňuje rozdělení vytvořených efektů do širšího prostoru a tím i podporu vyváženého regionálního rozvoje. Vedle participačních přístupů v nových projektech se nabízí i možnost mezioborového zpracování obsahů, například umožňují průřezové oblasti životního prostředí a zdraví resp. sportu a zdraví zejména na lokální úrovni přeshraniční projektové iniciativy, které zahrnují obyvatelstvo a místní sdružení. Impulsy pro region tak působí nejen přeshraničně, ale i intergenerativně. Posílení výměny s mezinárodními aktéry je z hlediska zabezpečení nových projektových impulsů pro tématickou síť „sociální systém a zdravotnictví“ mimořádně důležité. „Holding dolnorakouských zemských klinik“ pro to již udělal první kroky a provádí výměnu informací s jinými aktéry na evropské úrovni. Další podporu této výměny informací a získávání nových nápadů je třeba nadále rozšiřovat.

| 43

3.3.7. Regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí Základní informace Tématická síť „regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí“ sestává ze 187 aktérů a 26 projektových sítí. Na neformální úrovni se etablovaly další 2 sítě a četné propojení mezi jednotlivými aktéry. Celková síť je největší regionálně orientovanou sítí, přičemž středobodem projektových kooperací je tvorba kapacit v institucionálním prostředí. Regionální stěžejní body Geografické rozdělení zúčastněných aktérů se koncentruje na čtyři ohniska: St.Pölten, prostor Zistersdorf, prostor Zwettl a Vídeň. Důležitou roli hrají i projektové kooperace s aktéry z bezprostředního pohraničí. Tyto jsou často podporovány z fondu pro malé projekty. Struktura sítí V průběhu let se mezi aktivními účastníky vytvořila silná a rozvinutá síťová struktura. Celkově je jen málo projektů, které nejsou součástí celkové sítě. Tyto se od běžných síťových aktivit a aktérů odlišují zejména projektovými obsahy a druhem aktérů. Například projekt "CINEFOGO" se věnuje otázkám možných nových vládních forem, přičemž se na něm podílejí převážně vědecké instituce. Tématická síť „regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí“ se vyznačuje ve srovnání s jinými tematickými sítěmi silně vyvinutými organizačními clustery. Tyto jsou charakteristické zejména pro Dolní Rakousko. Zatímco „oddělení pro územní plánování a regionální politiku“ spolkové země Dolní Rakousko má pravomoci na celostátní úrovni, zastoupení regionálních managementů Waldviertel a Weinviertel se na regionální úrovni zabývá regionálně strategickými záležitostmi. Na operační straně jsou naopak činné organizace „projektové sdružení Waldviertel“ a „Weinviertel management“. Tyto pavučině podobné větve úkolů a kompetencí z jednoho centrálního bodu do regionů jsou z pohledu Dolního Rakouska pro rozvoj okrajových regionů prospěšné. Protože čím bližší přístup má správná organizace k potenciálním projektovým předkladatelům, tím více mohou být projekty mobilizovány na posílení regionálního rozvoje. Takovéto rozdělení kompetencí není pro Vídeň nezbytné, protože jako město disponuje vysokou centralitou a ve srovnání s Dolním Rakouskem jsou její aktéři rozložení na menším prostoru. Vídeňští aktéři jsou důležitou součástí neformálních vazeb mezi těmi aktéry, kteří nejsou zapojeni do projektových kooperací. Klíčoví aktéři Ve středobodu dění v tématické síti „regionální rozvoj, územní plánování, institucionální prostředí“ stojí dva centrální aktéři. Kolem „oddělení pro územní plánování a regionální politiku“ spolkové země Dolní Rakousko se vytvořila kruhová struktura jiných aktérů. Oddělení proto připadá úkol ústředního aktéra. Impulsy a iniciativy oddělení mají přes tuto strukturu regionálními a lokálními organizacemi (zastoupení regionálních managementů, Weinviertel management, projektové sdružení Waldviertel) daleký dosah v pohraničí. Druhým centrálním aktérem s podobnou strukturou je „oddělení 18 magistrátu města Vídeň - městský rozvoj a plánování“. Propojení na další účastníky však existují převážně v podobě neformálních vztahů a tím pádem osobních kontaktů, které dodatečně podporují výměnu informací vrámci tématické sítě. Ve Vídni se přeshraničními aktivitami zabývá hlavně „oddělení 27 magistrátu města Vídeň - evropské záležitosti“. Toto oddělení umožňuje nejen výměnu mezi regionálními aktéry, ale i na mezinárodní úrovni. Vedle zmíněných kruhových strukturách přispívají k provázanosti i jiní aktéři, kteří plní roli „hubu“. K těmto patří zastoupení regionálních managementů Waldviertel a Weinviertel, jako i „Weinviertel management“ a „projektové sdružení Waldviertel“. Jejich regionální provázanost posiluje soudržnost a kooperaci lokálních aktérů v síti. Takto vzniklé projekty významně přispívají k dalšímu rozvoji regionu v různých tématických oblastech. „Skryté poklady“ Cílovou skupinou mnoha aktivit regionálního rozvoje jsou převážně instituce s nízkou kapacitou. Heslem je „pomocí k svépomoci“. Vzájemnou výměnou zkušeností se zlepšuje efektivita takových institucí. Na podporu administrativního a institucionálního rámce se hodí platformy výměny úspěšných přeshraničních projektových iniciativ. Příkladem pro takovou platformu je síť „RECOM CZ-AT“, která umožňuje výměnu projektových zkušeností mezi aktéry a podporuje tak aktivní síťové činnosti v regionu. Město Vídeň se však na této síti jako 44 |

projektový partner nepodílí. Přesto existují neformální vztahy mezi městem Vídeň a dalšími aktéry provázaností jednotlivých RECOM - platforem sousedních regionů (RECOM CZ-SK-HU). Dobrým příkladem, že přeshraniční projekty mohou fungovat i mimo EÚS je „Centrope map“. Jde přitom o vybudování společného základu pro geodata a statistické údaje v hraničním prostoru východního Rakouska, Maďarska, Slovenska a České republiky. Projekt vedou PGO a statistické úřady jednotlivých regionů. Tyto rozhodují každoročně, které údaje budou zpracovány. Každá instituce dává své materiály bezplatně k dispozici: tento projekt funguje jen proto, že účinek z něho je pro každého partnera viditelný. Motto zní: „poskytni mi něco a já poskytnu něco tobě“. Výchozí body pro budoucnost Posílení řídících struktur by mělo být také v budoucnu těžištěm přeshraniční spolupráce. Na realizaci programů EU jsou nezbytné organizace se zkušeným personálem, čímž se podporuje absorpce prostředků dotací EU přes strategicky koordinované projekty. Jedním z mnoha příkladů je projekt „CENTROPE CAPACITY“. Realizovaných bylo mnoho pracovních skupin k tématům trh práce, doprava, turismus a hospodářství. Vrámci „Regional Development Reports“ byly vytvořeny fundované ekonomické analýzy, pomocí „Infrastructure Assessment Tool“ se uskutečnil pokus o sladění investičních nároků a priorit. Důležité bylo využití předložených výsledků i na regionální úrovni a jejich zahrnutí do konkrétních projektů. Sítě pro tyto účely již z velké části existují.

| 45

3.3.8. Turismus Základní informace Tématická síť „turismus“ sestává ze 75 aktérů a 12 projektových sítí. Navíc existuje i jedna neformální projektová síť a několik neformálních vazeb mezi aktéry v oblasti turistické spolupráce. Vzhledem k nízkému počtu zúčastněných aktérů patří tato síť k méně vyvinutým tématickým oblastem. Přesto vzniklo poměrně hodně projektových sítí. Regionální stěžejní body Síť je výlučně regionálně orientovaná. Dolnorakouští aktéři pocházejí z bezprostředního pohraničí, jakož i z turistických center jako Poysdorf ve Weinviertel a Zwettl ve Waldviertel. Vídeňští aktéři jsou zapojeni méně, protože se v oblasti turismu zájmy venkovských a městských prostorů značně liší. Jako hlavní město je Vídeň natolik celorakousky i mezinárodně turisticky atraktivní, že to stačí na samostatné fungování v oblasti turismu. Přesto jsou realizované kooperace se sousedními městy jako Brno a Bratislava vrámci Centrope regionu. Příkladem je projekt „stopy moderny“, který spočívá v dlouholeté spolupráci muzea pro užité umění ve Vídni (MAK) a Moravské galerie v Brně, a jehož cílem je vytvoření „kulturní cesty“ a tím podpora turismu v oblasti architektury a designu v rakousko-českém kulturním prostoru. Neformální setkání hrají roli jen vrámci regionů, konkrétně vrámci Dolního Rakouska. Struktura sítí Při pohledu na strukturu sítí je viditelná dominance kooperací mezi aktéry z Dolního Rakouska a Jižní Moravy. Společná hranice mezi Jižní Moravou a Dolním Rakouskem je právě v turismu důležitým předpokladem přeshraničních kooperací. Jelikož díky této hranici existuje mnoho společného - ať už historicky, kulturně nebo ekonomicky - existuje i pevný základ pro turistické kooperace. Navzdory mnoha společným znakem není provázanost tématické oblasti turismus velmi silná. Některé izolované projektové sítě fungují jako vymezené clique 12 v síti. Proto značně klesá i možnost výměny informací. Výsledkem jsou podobné obsahy projektů, které jsou navzájem jasně vymezené. Dochází proto opakovaně k týmž zisteniamale ne k výměně zkušeností. Navzdory všemu je několik projektových sítí navzájem propojených. Projektová síť REILA 2009 má mezioborové například s projektem DY-THArail společného aktéra příští prostor Thayaland. Dále existují vazby i se sítí „Graselovy stezky“. Zmínit třeba i projekty „EUREGIOtour.net“ a projekt zemské výstavy 2013 v Dolním Rakousku „otevřené sklepní uličky“. Klíčoví aktéři Dva aktéři jsou považováni za hnací faktory turismu. „Destinace Weinviertel“ a „Niederösterreich Werbung GmbH“. Oba aktéři plní úlohu hubu 13 , který je odpovědný za výměnu informací a zkušeností mezi propojenými aktéry. Rozdíl mezi oběma aktéry je v úrovni jednání. Zatímco je „destinace Weinviertel“ více aktivní na regionální úrovni, „Niederösterreich Werbung GmbH“ zastupuje Dolní Rakousko na zemské úrovni. Kooperace samotné jsou převážně v závislosti od projektu vzniklé seskupení. Mnohé regiony považují svůj hospodářský vývoj za silně závislý na turistické atraktivitě. Proto se mnozí regionální aktéři přimlouvají za další rozvoj v oblasti turismu. Třeba zmínit, že aktér „destinace Waldviertel“ je regionálním protějškem „destinace Weinviertel“ a proto také představuje aktivního a relevantního aktéra v turistické síti. Jelikož jsou však jeho hlavní aktivity orientované na Jižní Česko, není vzhledem k definici sítě tak často viditelný. „Skryté poklady“ Tématická síť „turismus“ prokazuje vysokou aktivitu lokálních sdružení mimo běžného dotačního systému EÚS. Mnohé turistické iniciativy jsou podporovány vrámci fondu pro malé projekty. To umožňuje intenzivnější zapojení místního obyvatelstva do projektových iniciativ a tím lepší řízení impulsů v regionu. Často stačí malá finanční podpora k dosažení velkých výsledků v příhraničním prostoru.

Cluster popisuje jasně vymezené seskupení aktérů v síti, které vykazuje jen omezené vztahy s okolím. Clique jsou naopak od okolí zcela oddělené a nemají žádné vazby s ostatními částmi sítě. 12

Tuto funkci plní aktéři, kteří jsou členy několika clusterů. Tito jsou koordinátory výměny informací a zkušeností mezi jednotlivými clustery. 13

46 |

Výchozí body pro budoucnost Téma turismus již není v příštím programovém období uvedená mezi 11 tématickými prioritami, na které se programy orientují. Cílem je proto takové koncipování turistických projektů, aby mohly být podány i vrámci jiných dotačních těžišť. Od aktérů to vyžaduje nekonvenční myšlení. Nutné budou začleňující a mezioborové projektové přístupy se širokým regionálním impulsem. Pro posílení stávajících síťových struktur je třeba centrální hráč, který by na jedné straně působil jako zprostředkovatel stávajících projektových iniciativ, na druhé straně ale i jako koordinátor všech turistických aktivit v příhraničním prostoru. Nabídka je totiž různorodá, na cílové turistické skupiny však nepůsobí transparentně. Koordinace by mohla přispět k efektivnější formě turismu a větší transparentností zvýšit atraktivitu regionu pro turisty. Vrámci „Centrope Capacity“ probíhají v oblasti turismu snahy o vytvoření nadregionálního marketingového nástroje.

| 47

3.3.9. Kultura a volný čas Základní informace Tématická síť „kultura a volný čas“ sestává ze 107 aktérů a 17 projektových sítí, kromě těchto existují i 3 neformální sítě. Regionální stěžejní body Tato síť se nápadně podobá tématické síti turismu. Samotné tématické obsahy iniciativ není možné jednoznačně přiřadit turismu nebo kultuře, což vede často k paralelám ve struktuře sítí. Tak jako turismus je oblast kultury převážně regionálně orientovaná. Vzhledem k silné tématické provázanosti kultury a turismu zde vystupují i podobní aktéři. Tito se koncentrují hlavně na bezprostřední pohraničí a na regionální centra ve Weinviertel a Waldviertel. Nápadný je však intenzivní podíl lokálních sdružení, které často přicházejí s vlastními iniciativami. Proto je Botttom-up princip v oblasti kultury díky četným aktivitám lokálních aktérů velmi výrazný. Struktura sítí Jádro sítě se skládá z pracovní dohody mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a českými kraji a regionálně silné projektové sítě „Porta culturae“. Na tento centrální element jsou napojeny neformální vztahy „dolnorakouských kulturních sítí“. „Dolnorakouské kulturní sítě“ jsou v této souvislosti centrálním partnerem, který funguje jako platforma pro interakce v oblasti kultury. Dochází tak k regionálnímu rozdělování odborných zkušeností a informací o stávajících aktivitách. Vedle tohoto jádra existuje i několik izolovaných řetězců sítí, které jsou však navzájem vymezeny. Tyto vzniklé clique brání výměně informací vrámci sítě, čímž vzniká podobně jako při turismu fenomén paralelních projektů s podobnými obsahy. Další indicií jsou i řetězce projektových sítí, které spojuje spíš regionální blízkost jako navazující obsahy. Klíčoví aktéři V oblasti kultury se jako „patron“ kulturní spolupráce etablovala důležitá organizace. Již zmíněné „dolnorakouské kulturní sítě“ přebírají jako zastřešující organizace odpovědnost za podporu výměny informací jako v Dolním Rakousku, tak i přeshraničně. „Skryté poklady“ Podobně jako v tématické síti „turismus“ existuje dostatek lokálně aktivních aktérů. Jejich společné aktivity jsou často přeshraniční a jsou ve vysoké míře realizovány mimo dotačních programů EU. Přesto uvádějí mnozí podílející se aktéři jako důležitou finanční podporu pro region fond pro malé projekty. Tato finanční podpora často umožňuje uspořádání lokálních akcí ve větším měřítku a tím i oslovení větší cílové skupiny. Místní obyvatelstvo oceňuje realizaci takových projektů, díky čemuž mají často i čestnou podporu. Výchozí body pro budoucnost Ani téma kultura nebude explicitní součástí 11 tématických těžišť v příštím programovém období EU, podle nichž se orientují dotační programy. Důležité bude tedy takové koncipování kulturních projektů, aby mohly být podány i v rámci jiných těžišť. Od aktérů to vyžaduje nekonvenční myšlení. Nutné budou začleňující a mezioborové projektové přístupy se širokým regionálním impulsem. V tomto ohledu může být prospěšná intenzivnější spolupráce aktérů z oblasti kultury a turismu za účelem využití stávajících synergií i mimo dotačního systému EÚS. Žádoucí je další rozvoj tématické sítě ve smyslu intenzivnější provázanosti mezi aktéry. Kultura je základním kamenem přeshraniční spolupráce a nabízí dostatek prostoru pro inovativní projektové přístupy a řešení.

48 |

3.3.10. Životní prostředí Základní informace Tématická síť životní prostředí skládá ze 189 aktérů a 18 projektových sítí, navíc vznikla i jedna neformální projektová síť a několik málo neformálních vazeb mezi aktéry. Regionální stěžejní body Nejvíce projektových sítí v tématické síti „životní prostředí“ se skládá z regionálních aktérů. Jen při třech projektech převládají mezinárodně orientovaní aktéři. Pohled na rozdělení aktérů v prostoru ukazuje zastoupení všech tří geografických oblastí. V městských oblastech jsou často činní aktéři s okruhem působnosti na národní nebo mezinárodní úrovni. Ve Vídni jako hlavním městě sídlí v této souvislosti nejvíce aktérů, kteří nejsou činní pouze v městském prostoru ale také v celém Rakousku a zahraničí. V St.Pölten jsou zastoupeni aktéři s pravomocemi na zemské a regionální úrovni. Navíc jsou dolnorakouští aktéři aktivní i podél hranic se sousedními českými kraji. Důvodem může být fakt, že tématika životního prostředí vyžaduje přeshraniční spolupráci obzvlášť v případě ochrany například společné řeky nebo chráněného území. Proto se lokální aktéři často podílejí na dění v sítích. Dominance kooperace v tématické síti „životní prostředí“ není jednoznačně pozorovatelná. Na jedné straně to způsobuje rovnoměrné zastoupení vídeňských i dolnorakouských aktérů v síti. Na druhé straně disponuje síť jako jediná tématická oblast více projektovými spoluprácemi, na kterých se podílejí aktéři ze všech čtyř regionů. Struktura sítí Při bližším pohledu na vazby jsou viditelné četné řetězce projektů. Tyto řetězce představují však jen ojediněle navazující projekty, spíše jde o téměř současně vzniklé projektové iniciativy s podobnými tématickými obsahy. Tyto tématické řetězce jsou tak většinou propojeny jen jedním společným aktérem. Vzájemně navazující projekty jsou například „přeshraniční projekt Thaya“ – „poldery Soutok / Polder Soutok“. Tématické projektové řetězce jsou například „půdní spolek (Bodenbündnis)“ – „Sondar“ – „Metody ochrany půdy“. Většina projektových řetězců se skládá z regionálních aktérů. Jen jeden řetězec sestává z mezinárodně orientovaných aktérů a věnuje se specifickým vědeckým tématům. Vedle četných projektových řetězců existuje i izolovaná projektová síť („Eco innovatio net“). Její obsahy se značně odlišují od ostatních projektových sítí, protože se nevěnuje jen jedné formě ochrany, ale pokouší se o propojení stávajících aktivit na správní úrovni a tím o umožnění síťových činností pro aktivní aktéry. Tématická síť „životní prostředí“ se skládá v porovnání z jinými sítěmi z mnoha neformálních vazeb mezi aktéry. V této síti představují tyto osobní konktakty cenné spojení, které umožňují výměnu informací mezi projektovými iniciativami a tím spojují projektové řetězce do jedné sítě. Klíčoví aktéři Při pohledu na klíčové aktéry v této tématické síti vyčnívají tito: „Skupina voda spolkové země Dolní Rakousko“ vyvíjí snahy o posílení kooperace se sousedními českými kraji, zvláště v oblasti přeshraniční ochrany. Nezbytné byly dlouholeté koordinované přípravné práce na uskutečnění konkrétních opatření na řece Thaya. Společně s vídeňským aktérem „Spolkový úřad pro životní prostředí“ byly sbírány poznatky a akúsenosti. Proto se z obou klíčových aktérů stali atraktivní kooperační partneři pro nové projektové iniciativy. „Národní park Thayatal“ je na operativní úrovni modelovým příkladem. Dlouholetá a úspěšná přeshraniční spolupráce hovoří ve prospěch odborných znalostí a kompetencí v oblasti kooperaci při tématech životního prostředí. Tato kooperace se opírá o mnohé společné vlastnosti partnerů. Nejde jen o společnou ochranu životního prostředí, ale také o pořádání akcí a vedení návštěvníků, což zajišťuje udržitelné vlivy národního parku na region na obou stranách hranice. Dalším důležitým aktérem je dolnorakouské oddělení pro rozvoj venkova. Iniciativou „půdní spolek (Bodenbündnis)“ vzbudilo zájem i za hranicí v českém prostoru. Proto došlo i k následnému vývoji přeshraničních kooperací jako „SONDAR“, které dodali další impulsy pro ostatní aktéry v oblasti ochrany půdy. Projekt „Metody ochrany půdy“ je příkladem tématicky príbzuného projektu. S bohatými odbornými poznatky se na něm podílel jako klíčový aktér vídeňský „Bioforschung Austria“. Synergické efekty projektů z oblasti ochrany půdy udělali stálý dojem na zúčastněné aktéry. „Skryté poklady“ Tématická síť „životní prostředí“ se od ostatních tématických sítí odlišuje zejména aktéry, zapojených je poměrně hodně neziskových organizací. To znamená, že je výběr témat vhodných pro zpracování větší a stávající | 49

strategické zadání neomezují nijak zásadně prostor na jednání. Z důvodu této volnosti při projektových iniciativách roste počet neformálních vztahů, které umožňují potenciální projektové kooperace. Dobrým příkladem je „společnost pro ochranu přírody“. I když se tento aktér dosud sotva účastnil dotačních programů EU, působí jako důležitá informační platforma v oblasti ochrany přírody. Vedle neformálních vztahů se ukazují zvláštnosti i při stávajících projektech. Již zmíněný projektový řetězec ochrany půdy (půdní spolek (Bodenbündnis) - SONDAR - Metody ochrany půdy) dodává využitím synergií mezi jednotlivými projekty a prodáváním zkušeností a odborných znalostí jiným aktérům impulsy pro region. Takovéto vzájemně navazující projekty jsou pro regionální rozvoj obzvlášť cenné, protože výsledky zůstávají dlouhodobě a udržitelně součástí regionu. Naproti tomu se projekt „Suki“ odlišuje od zbytku sítě inovačními přístupem. Přijatá byla výzva, zpracovat ochranu klimatu a zdraví nadoborovo a s přihlédnutím k uplatnění. Mezioborové projekty mají v oblasti životního prostředí velký potenciál, tento však byl dosud při stávajících projektových kooperacích jen málo využíván. Výchozí body pro budoucnost Stávající kooperace cílí zejména na společnou ochranu a trvale udržitelné využívání zdrojů. Důležitou roli přitom hraje politická podpora. Pokud totiž národní strategie nesledují podobné cíle, jsou společné aktivity na regionální nebo lokální úrovni nerealizovatelné. Podaří se toto úspěšně prosadit, profituje z toho i místní obyvatelstvo, jelikož se zvýší kvalita života a rekreační hodnota regionu. Oblast životního prostředí nabízí nepřeberné rozhraní s jinými tematickými oblastmi jako turismus, hospodářství, vzdělání, zdraví a trh práce. Existuje proto velký potenciál na mezioborové iniciativy. Dosud se projektové kooperace věnovali převážně specifickým tématům v oblasti životního prostředí, čímž zůstal potenciál mezioborových projektů nevyužitý. Proto je třeba intenzivnější realizaci nadoborových iniciativ s cílem předávání synergií a impulzů i jiným tématickým oblastem. Podpora specifických „zelených témat“ přináší i v jedné oblasti pozitivní efekty. Proto je tématické překrývání důležité pro rovnoměrné rozdělení pozitivních efektů v regionu a jeho další rozvoj. Vedle integrativního přístupu k budoucím projektem se doporučuje i častější realizace navazujících projektů, podle příkladu projektového řetězce v oblasti ochrany půdy. Mohou tak být lépe využity synergie mezi projekty. Nemusí tak docházet k opakovaným zjištěním a poznatkům, protože jsou zkušenosti a Know-how prodávány mezi aktéry. Dostupné zdroje tak mohou být nasazovány efektivněji a mohou regionu přinášet více trvalých účinků. V oblasti životního prostředí však zůstávají i bariéry - rozdílné kompetence správních organizací mezi Rakouskem Českou republikou. Najít proto zaintersovaného partnera zůstává náročné. Lékem by mohlo být více transparentnosti s dobře začleněnou zprostředkující organizací. Jelikož je oblast životního prostředí ohledně přeshraničních kooperací stále ve vývoji, zůstává si počkat zda a jak intenzivně se "partnerské sítě" dokážou začlenit do aktuálního síťového dění.

50 |

3.3.11. Energetika Základní informace Tématická síť „energetika“ se skládá z 87 aktérů a 6 projektových sítí. Dodatečně existuje několik málo neformálních vztahů mezi zúčastněnými aktéry. Síť patří k malým sítím vybraných tématických oblastí. Přesto je počet zúčastněných aktérů na projektové síti poměrně vysoký. Sítě se skládají z minimálně 5 partnerů. Důvodem malé velikosti jsou rozdílné přístupy k tématu Energetika. Právě v Rakousko-Českém prostoru jsou momentálně prosazovány odlišné strategie, které značně omezují jednací prostor při přeshraničních aktivitách na lokální a regionální úrovni, což má za následek nízký počet projektů. Regionální stěžejní body Celková síť je orientována regionálně i mezinárodně. Druhý případ se týká zejména aktivit ve výzkumné oblasti, kde je realizován společný výzkum na univerzitní úrovni. Právě výzkumně orientovaná spolupráce v oblasti energetiky nabízí na rozdíl od spolupráce v oblasti uplatnění více prostoru na kooperaci, neboť jsou v tomto případě jednací prostory národními strategiemi méně omezené a v popředí stojí spíše výzkumné cíle. Regionální část celkové sítě disponuje jen několika projektovými sítěmi. Tyto se věnují převážně otázkám energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům. Oba projektové obsahy jsou také ovlivněny náročnými podmínkami. Rozdělení regionálních aktérů v prostoru se s několika výjimkami omezuje na bezprostřední pohraničí. Středobodem je zejména prostor Waldviertel. Vyvíjené je odtud úsilí na kooperace s Jižní Moravou a Vysočinou. Kromě toho existuje osamoceně několik aktivních aktérů s bohatými odbornými poznatky v Bruck an der Leitha a Seibersdorfu v Dolním Rakousku, jako i ve Vídni. Jasná dominance není z důvodu malé velikosti rozpoznatelná. Přesto je možné potvrdit, že jsou dolnorakouští aktéři činní spíše ve zkoumaném příhraničním prostoru, zatímco se vídeňský aktéři specializují na mezinárodní prostor. Struktura sítí Míra provázanosti celkové sítě je velmi nízká. Tuto tématickou oblast reprezentují jednotlivé izolované sítě clique. Vzhledem k níkému počtu interakcí mezi jednotlivými zúčastněnými clique se proto v pravém slova smyslu z pojmu síť ani nedá vycházet. Klíčoví aktéři Přesto lze pro Dolní rakousko zdůraznit následujících aktéry. "Regionální energetická agentura" dokazuje právě v pohraničí vysokou kompetentnost a regionálními propojeními podporuje výměnu informací v síti. Hospodářská komora iniciuje mnohé aktivity v oblasti energetické agentury a dolnorakouské obchodní zastoupení pro energetiku je kompetentním kontaktním partnerem při přeshraničních krocích. „Skryté poklady“ Tématické síti by přítomnost silného všudypřítomného aktéra, který by vystupoval jako zprostředkovatel s odbornými poznatky, mohla prospět. Takový zprostředkovatel nejefektivněji podporuje další rozvoj a provázanost mezi aktéry. V Dolním Rakousku byla založena nová „Agentura pro životní prostředí a energetiku Dolního Rakouska“, což budí naději ohledně budoucího vývoje sítě a etablování celé tématické oblasti. Tématická síť „energetika“ je však mladá a potřebuje proto jak čas, tak i nasazení zdrojů na využití skrytých kooperačních potenciálů. Výchozí body pro budoucnost Momentálně převládající politické a strategické rozdíly mezi oběma zeměmi výrazně omezují jednací preistor pro kooperace v oblasti energetiky. Potřebné jsou proto specifické tématické oblasti s inovativními přístupy, které umožní najít základ společné kooperace. Zatímco "obnovitelné zdroje" působí jako téma s malým kooperačním potenciálem, budí energetická účinnost, izolace a opatření na úsporu energie vždy zájem. Proto se mohou v budoucnu kooperace v této oblasti intenzivněji rozvíjet.

| 51

3.3.12. Venkov, udržitelný rozvoj Tématická síť "venkov, udržitelný rozvoj" se skládá z 38 aktéry a 4 projektových sítí. Navíc existuje i jedna neformální projektová síť a mnohé neformální vazby mezi aktéry. Síť je jednoznačně regionálně orientována a má jak lokální, tak v regionálních centrech sídlící aktéry. Souhra regionálních a lokální aktéry vrámci projektových sítí je dobře vyvinutá. Přesto není zaznamenána horizontální spolupráce, jelikož se tato síť skládá z 8 izolovaných sítí, které jsou navzájem jasně vymezené. Proto je výměna informací mezi aktéry limitovaná. V této souvislosti je třeba uvést, že je tématická oblast „venkov, udržitelný rozvoj“ komplexní průřezové téma a proto se mnozí zúčastnění aktéři podílejí i na jiných tématických oblastech jako například „životní prostředí“. Tato tématická síť je charakterizována neformálními vztahy a je tím pádem jen málo stabilní. Z důvodu neexistující provázanosti není možná ani identifikace klíčového aktéra. Přesto existuje projektová síť, která přináší první náznaky stability. „Ecowin“ je založen na aktérech s odbornými znalostmi i dobré mezilidské spolupráci. Proto dokázal kvalitu a úspěch a je tak v podobné formě realizován také v okolních regionech. Šance zúčastněných aktérů leží v orientaci na aktéry s podobnými zájmovými osami a specifickém tematickém hledání partnerů. To by mohlo vést ke zlepšení interakcí mezi izolovanými clique a následné inspiraci nových projektových nápadů.

52 |

3.3.13. Městský prostor a okolí Tématická síť „městský prostor a okolí“ vyznačuje podobným obrazem jako „venkov, udržitelný rozvoj“. Sestává ze 61 aktérů a 7 projektových sítí. Identifikována byla i jedna neformální síť a několik neformálních vazeb mezi zúčastněnými aktéry. Při pohledu na provázanost tématické sítě je zřejmé, že ani v tomto případě nelze mluvit o síti v pravém slova smyslu. Propojení mezi 8 izolovanými sítěmi totiž neexistuje. Jediné seřazení projektových sítí je určeno řetězcem dolnorakouských aktérů a aktérů z Vysočiny. Proto dominují kooperace mezi těmito aktéry. Aktéři zúčastnění v tématické síti „měststký prostor a okolí“ jsou vedle oddělení magistrátu města Vídeň i lokální sdružení a malá města z Waldviertel, které si v bezprostředním pohraničí s českými partnerskými obcemi vyměňují zkušenosti. Jako příklad mohou sloužit projekty „města na vzestupu“ a „EUREGIO City.net“. Kooperací příhraničních měst může region profitovat formou posílení hospodářství. Vídeňští aktéři jsou, jak již bylo zmíněno, oddělení magistrátu, jejichž aktivity jsou důležité pro městský rozvoj. Z důvodu společných zájmů jsou navzájem propojeny neformálními vazbami. Třeba poznamenat, že aglomeraci Vídeň je jako protějšek s podobnými zájmy k dispozici pouze město Brno. Jinak jsou zájmy světového města a regionálních center spíše odlišné. Společné aktivity vyžadují hodně dobré vůle a energie. Přesto existují i příklady společných aktivit jako např. projekt „Arch 1945-79“, pro který jsou typické společné zpracování a respekt k architektuře po 2. světové válce.

| 53

Glosář AT CZ EÚS EU ÖROK PGO RECOM CZ-SK-HU

54 |

= Rakousko = Česká republika = Evropská územní spolupráce = Evropská unie = Österreichische Raumordnungskonferenz = Planungsgemeinschaft Ost = Regional Cooperation Management Česká republika-Slovensko-Maďarsko

Seznam literatury Müller-Prothmann, T. (2007). Use and Methods of Social Network Analysis in Knowledge Management. Encyclopedia of Communities of Practive in Information and Knowledge Management , 565-574. (E. Coakes, & S. Clarke, Hrsg.) Hershey/PA et al.: Idea Group. Müller-Prothmann, T. (2007). Wissensnetzwerke: Soziale Netzwerkanalyse als Wissensmanagement-Werkzeug. ORA. (2001-2012). K. M. Carley - 5000 Forbes Avenue - Pittsburgh, PA 15213-3890: Center for Computational Analysis of Social and Organizational Systems (CASOS), Institute for Software Research International (ISRI), School of Computer Science, Carnegie Mellon University. Pappi, F. U. (1987). Die Netzwerkanalyse aus soziologischer Perspektive. Methoden der Netzwerkanalyse , 11 37. (F. U. Pappi, Hrsg.) München, Oldenburg. PGO - Planungsgemeinschaft Ost. (2011). CENTROPE Map. (citace 20. 05. 2011). Přístup z Internetu: http:\\pgo.centropemap.org\ Schenk, M. (1983). Das Konzept des sozialen Netzwerks. Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie (Gruppensoziologie. Perspektiven und Materialien) , Sonderheft 25, 88 - 104. (F. Neidhardt, Hrsg.) Opladen: Westdeutscher Verlag. Schodl, B., & Schordje, I. (2002/2003). Merkmale Sozialer Netzwerke. SE Aktuelle Forschungsfragen zur Regionalentwicklung.

| 55

Seznam obrázků a grafů Obrázek 2: Projektová struktura PRO 2013+ .......................................................................................................... 5  Obrázek 3: Průběh analýzy sítí ............................................................................................................................... 7  Obrázek 4: Přeshraniční koordinace analýzy sítí – krok 1 ....................................................................................... 8  Obrázek 5: Přeshraniční koordinace analýzy sítí – krok 2 ....................................................................................... 9  Obrázek 6: Screenshot online-dotazníku............................................................................................................... 12  Obrázek 7: Provázanost tématických oblastí......................................................................................................... 16  Obrázek 8: geografická lokalizace aktérů ve střední Evropě ................................................................................. 18  Obrázek 9: geografická lokalizace aktérů v projektovém prostoru případně programovém prostoru AT-CZ ....... 19  Obrázek 10: Složení partnerů – Vídeň/Dolní Rakousko ........................................................................................ 20  Obrázek 11: Druh kooperace – Vídeň/Dolní Rakousko ......................................................................................... 20  Obrázek 12: Závislost kooperace - Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................................... 21  Obrázek 13: Iniciativa v síti - Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................................. 21  Obrázek 14: Finanční zdroje - Vídeň/Dolní Rakousko........................................................................................... 22  Obrázek 15: Hodnocení stability sítě – Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................. 22  Obrázek 16: Úspěšná spolupráce v síti – Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko .......................................................... 22  Obrázek 17: Realizované projekty – Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................................. 23  Obrázek 18: Hodnocení kvality sítí - Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................................. 23  Obrázek 19: Dlouhodobé partnerství – Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................. 24  Obrázek 20: Počet hlavních partnerů - Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................. 24  Obrázek 21: Četnost schůzí – Vídeň/Dolní Rakousko........................................................................................... 25  Obrázek 22: Podíl pracovní doby na aktivitách sítě - Vídeň/Dolní Rakousko ........................................................ 25  Obrázek 23: Podíl rozpočtu pro aktivity sítě - Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................... 26  Obrázek 24: Hodnocení intenzity sítě – Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................ 26  Obrázek 25: Vznik sítí – Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko .................................................................................... 27  Obrázek 26: Aktivity sítě – Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................................................ 27  Obrázek 27: Inovativnost aktivit sítí - Vídeň/Dolní Rakousko ................................................................................ 28  Obrázek 28: Iniciativy s impulsem trvalé udržitelosti – Vídeň/Dolní Rakousko...................................................... 28  Obrázek 29: Hodnocení sítí - Srovnání Vídeň/Dolní Rakousko ............................................................................. 28  Obrázek 30: Model kooperační zralosti ................................................................................................................. 29 

56 |

Seznam tabulek Tabulka 1: schématické zobrazení identifikovaných sítí ........................................................................................ 10  Tabulka 2: Rozdělení dotázaných podle témat...................................................................................................... 13  Tabulka 3: Přehled analýzy sítí ............................................................................................................................. 15  Tabulka 4: Složení sítí ........................................................................................................................................... 17  Tabulka 5: Rozložení aktérů .................................................................................................................................. 18 

| 57

Přílohy Seznam příloh Výňatek z databáze sítí Online-dotazník (List T_01) Dotazník (kvalitativní rozhovory) Seznam partnerů na rozhovory Systém hodnocení (kvalitativní rozhovory)

58 |

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0025

Amt der Burgenländischen Landesregierung

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0138

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0180

Business and Innovation Center - BIC Burgenland GmbH DANUBE - Europäische Programme für Bildung, Forschung und technologische Entwicklung

public

NGO

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0220

Eurovision s.r.o.

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0891

Burgenlandkreis

public

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0892

Euro-Region House Public Benefit company

NGO

de

La t

on

S

Lo ng itu

Q

Lo ca ti

R

it u de

P

od e

O

lc

ra ti Co op e of

N

Ci ty

M

Po sta

L

s

K

Ad dr es

J

Su pp o If y rt b es y E U , fu ap wh nd ply at ? fun s? ds

I

on

H

Fo rm

Ac to

rI

or k Ne tw

G

tio n Pu rp o Co se o op f era t io n

na

ID or k Ne tw

To pi c

ID

4 5 6 7 8 9 10 11 12

To pi c

1 2 3

F

Du ra

E

of Or ga Re niz gio at n io n

D

Ty pe

C

D -I -n Na eu m e O r of ga n iz ati on -I

B

m e

A

Other 2

1-3y

0 project

yes

0 Europaplatz 1

7000 Eisenstadt

L0025 47.849557

16.529659

Other 2

1-3y

0 project

yes

0 Marktstraße 3

7000 Eisenstadt

L0138 47.829324

16.531999

Vienna

4-10y

0 project

yes Central Europe

Zieglergasse 28

1070 Wien

L0180 48.200603

16.345008

private South Moravia

1-3y

0 project

yes CADSES

Veveří 102

616 00 Brno

L0220 49.85187

17.325528

Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Schönburger Straße 41

06618 Naumburg

L0891 51.151746

11.823472

Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Piac u. 79.

4025 Debrecen

L0892 47.521286

21.627544 11.862435

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0893

Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung

private Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Heinrich-Heine-Straße 10

06120 Halle (Saale)

L0893 51.50453

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0894

Kurbetriebsgesellschaft Bad Kösen

private Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Parkstrasse 4-6

06628 Bad Kösen

L0894 51.13278

11.720262

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0895

Ministerium für Bau und Verkehr Sachsen-Anhalt

public

Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Turmschanzenstraße 30

39114 Magdeburg

L0895 52.13299

11.661972

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0896

Thermal and Medicinal Bath Company Ltd. Debrecen

private Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Nagyerdei Park L.

Economy and Growth

T01

NW053

TRANs-IT

A0897

ZSG Zeitzer Standortgesellschaft mbH

private Other 2

1-3y

0 project

yes CADSES

Hauptstraße 30

13 14

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0149

Centropa Group s.r.o

private Vysocina

0 project

yes INTERREG+ETZ

Nám.Zachariáše z Hradce č.p. 22

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0192

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

public

0 project

yes Central Europe

Niederösterreichring 2, Haus A

15 16 17 18

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0276

Gemeinnützige Entwicklungsgesellschaft Trebon (Trebonská rozvojová o.p.s.)NGO

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Dukelská 145

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0465

Niederösterreichische Grenzlandförderungsgesellschaft (NÖG)

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Niederösterreichring 2, Haus A

3101 St. Pölten

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0557

Regionalmanagement Niederösterreich

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0557 48.603642

15.162996

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0780

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schloßplatz 2

3812 Groß Siegharts

L0780 48.791381

15.406069

19 20 21

Economy and Growth

T01

NW069

Grenz(t)raum - Kooperative Standortentwicklung

A0793

Verein "Kooperation und Bildung" Verein Interkomm Waldviertel - Verein zur Förderung interkommuna Zusammenarbeit

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schmerbach 16

3594 Franzen

L0793 48.603428

15.418366

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Zweiländerstraße 8

3950 Gmünd

L0074 48.783012

14.976436

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0192

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

public

Lower Austria

yes Central Europe

Niederösterreichring 2, Haus A

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0212

Euregio Silva Nortica

NGO

Lower Austria

0 project mapping of networks founded by the SPF an 0 their needs joint project

yes SPF

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0212 48.603642

15.162996

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0322

Internationales Interkommunales Zentrum Groß-Siegharts

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schloßplatz 2

3812 Groß-Siegharts

L0322 48.791381

15.406069

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0492

Okresni Hospodarska Komora Jihlava

public

Vysocina

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0493

Okresni Hospodarska Komora Jihoceska

public

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Husova 9

37001 České Budějovice

L0493 48.95645

14.45086

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0494

Okresni Hospodarska Komora Pelhrimov

public

Vysocina

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Třída Legií 1115

39301 Pelhřimov

L0494 49.46493

15.32281

Lower Austria

0 4-10y

4-10y

<1y

0

0 no

4032 Debrecen 06729 Elsteraue OT Alttröglitz 58856 Telč 3100 St. Pölten 37901 Třeboň

0 Benešova 1256/13

L0896 47.558056

21.644685

L0897 51.033934

12.278987

L0149 49.1842

15.45414

L0192 48.19844

15.6374

L0276 48.965415

14.859155

L0465 48.201963

15.63845

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0495

Okresni Hospodarska Komora Trebic

public

Vysocina

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Karlovo nám. 53/42

67401 Třebíč

L0495 49.143629

15.877366

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0827

Waldviertel Management

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Edelhof 3

3910 Zwettl

L0827 48.607141

15.223127

Economy and Growth

T01

NW071

Grenzüberschreitendes Wirtschaftsnetzwerk II NÖ-CZ

A0857

Wirtschaftskammer Niederösterreich

public

Lower Austria

0 project

yes ETZ

Landsbergerstraße 1

3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0074

ARGE Grenznutzen

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Zweiländerstraße 8

3950 Gmünd

L0074 48.783012

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0083

Association for development of Micro-region Vah Water Way

private Other 2

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0192

public

0 project

yes Central Europe

33 34 35 36 37

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0451

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH NADSME - National Agency for Development of Small and Medium Enterprises

public

Other 2

0 project

yes INTERREG+ETZ

Miletičova 23

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0491

Regionální hospodářská komora Brno

public

South Moravia

4-10y

0 project

yes ETZ

Výstaviště 1, areál BVV

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0492

Okresni Hospodarska Komora Jihlava

public

Vysocina

<1y

0

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0493

Okresni Hospodarska Komora Jihoceska

public

Other 1

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0543

Region Bratislava

public

Other 2

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0834

Weinviertel Management

NGO

Lower Austria

1-3y

Economy and Growth

T01

NW087

NÖ Regionale Produkte

A0857

Wirtschaftskammer Niederösterreich

public

Lower Austria

4-10y

0 project

yes ETZ

Landsbergerstraße 1

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0192

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

public

Lower Austria

4-10y

0 project

yes Central Europe

Niederösterreichring 2, Haus A

Lower Austria

4-10y

4-10y 0

0 no

increasing of cross-border cooperation among towns and cities in Weinviertel and SM

0

0

0 Niederösterreichring 2, Haus A

0 Benešova 1256/13

0

0 N/A

Husova 9

L0083

14.976436 0

0

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

821 09 Bratislava

L0451 48.13485

17.140705

64804 Brno

L0491 36.936735

-94.617959

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

37001 České Budějovice 0

L0493 48.95645

14.45086

L0543 48.130686

17.104356

2225 Zistersdorf

L0834 48.54554

16.762527

3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

0 Bratislava

0 Hauptstraße 31

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0222

EVROPSKÝ DUM JIHLAVA

public

Vysocina

0 project

yes INTERREG+ETZ

Křížová 2

58601 Jihlava

L0222 49.397286

15.590318

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0491

Regionální hospodářská komora Brno

public

South Moravia

4-10y

0 project

yes ETZ

Výstaviště 1, areál BVV

64804 Brno

L0491 36.936735

-94.617959

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0492

Okresni Hospodarska Komora Jihlava

public

Vysocina

<1y

0

58601 Jihlava

L0492 49.395398

15.586022

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0493

Okresni Hospodarska Komora Jihoceska

public

Other 1

37001 České Budějovice

L0493 48.95645

14.45086 15.162996

0 no

0 Benešova 1256/13

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Husova 9

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0563

REGIONALMANAGEMENT WALDVIERTEL

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Am Statzenberg 1

3910 Zwettl

L0563 48.603642

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0564

REGIONALMANAGEMENT WEINVIERTEL

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0564 48.54554

16.762527

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0565

REGIONALMANAGEMENT WIEN UMLAND

public

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Schwartzstraße 50

2500 Baden

L0565 48.004005

16.254342

Economy and Growth

T01

NW099

spolu II

A0857

Wirtschaftskammer Niederösterreich

public

Lower Austria

0 project

yes ETZ

Landsbergerstraße 1

3100 St. Pölten

L0857 48.186257

15.619795

49 50 51

Economy and Growth

T01

NW102

STAKO - Standortkooperation der Wirtschaftsparks

A0079

ARGE Wirtschaftspark A5 (7 Gemeinden) c/o Weinviertel Management

public

Lower Austria

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0079 48.54554

16.762527

Economy and Growth

T01

NW102

STAKO - Standortkooperation der Wirtschaftsparks

A0192

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

public

Lower Austria

0 project

yes Central Europe

Niederösterreichring 2, Haus A

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

Economy and Growth

T01

NW102

STAKO - Standortkooperation der Wirtschaftsparks

A0647

město Břeclav

public

South Moravia

0 project

yes INTERREG+ETZ

nám. T.G.Masaryka 3

L0647 48.752146

16.887025

52 53 54 55 56 57 58

Economy and Growth

T01

NW102

STAKO - Standortkooperation der Wirtschaftsparks

A0834

Weinviertel Management

NGO

Lower Austria

1-3y

2225 Zistersdorf

L0834 48.54554

16.762527

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0192

ecoplus. Niederösterreichs Wirtschaftsagentur GmbH

public

Lower Austria

4-10y

3100 St. Pölten

L0192 48.19844

15.6374

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0428

město Znojmo

public

South Moravia

L0429 48.85636

16.0481

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0560

Regionalmanagement Niederösterreich, Büro Weinviertel

NGO

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0774

Verein "Gesellschaft für Politik und Wirtschaft im Weinviertel"

Economy and Growth

T01

NW107

W3 Projektgrundlagenarbeit

A0887

…

…

…

…

…

Auszug aus Netzwerktabelle

4-10y 0 4-10y 0

increasing of cross-border cooperation among towns and cities in Weinviertel and SM

0

0

69081 Břeclav

0 Hauptstraße 31

0 project

yes Central Europe

Niederösterreichring 2, Haus A

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Obroková 1/12

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Hauptstraße 31

2225 Zistersdorf

L0560 48.54554

16.762527

NGO

Lower Austria

0

0 project

yes INTERREG+ETZ

Ausstellungsstraße 1

2020 Hollabrunn

L0774 48.558226

16.072629

Znojemský regionální rozvoj, o.p.s. (Znaimer Regionalentwicklung)

public

South Moravia

0 project

yes INTERREG+ETZ

Dolní Česká 13

L0887 48.855049

16.051187

…

…

…

…

…

…

…

0 …

…

…

…

66902 Znojmo

66902 Znojmo …

…

…

Angaben zu Ihren Kooperationen bei "Wirtschaftsentwicklung und Wirtschaftsstruktur" (T_01). Bitte nennen Sie Ihre max. 10 wichtigsten Hauptkooperationspartner zum Thema "Wirtschaftsentwicklung und Wirtschaftsstruktur". Bitte beurteilen Sie auch, wie Sie mit Ihren jeweiligen Partnern kooperieren. (Sollten Sie nicht im Themenbereich Wirtschaftsentwicklung und Wirtschaftsstruktur aktiv sein, können Sie dieses Fragebogenblatt überspringen. Benützen Sie dazu bitte die untenstehenden Buttons.) Wählen Sie die Hauptpartner 1 bis 5 aus der Pull-down Liste aus, oder falls Ihre Partner dort nicht vorkommen, können Sie in den Zeilen "Hauptpartner 6 bis 10" weitere Partner-Namen als Text eintragen. Bitte machen Sie alle Angaben in den Spalten D bis K zeilenweise partnerspezifisch. Sollten Sie nicht alles bis zur Spalte K sehen, passen Sie bitte entsprechend Ihren Excel-Bildschirmzoom in der rechten unteren Ecke an! Auswahl oder Nennung der max. 10 wichtigsten Kooperationspartner zum Thema T_01!

Kooperationszeit?

Haupt-Kooperations- Weiteren Hauptzweck? Kooperations-zweck Kooperationsform? eintragen, falls nicht in Auswahlliste (links) vorhanden

Hauptpartner Nr. 1













Hauptpartner Nr. 2













Hauptpartner Nr. 3













Hauptpartner Nr. 4













Hauptpartner Nr. 5













Hauptpartner Nr. 6











Hauptpartner Nr. 7











Hauptpartner Nr. 8











Hauptpartner Nr. 9











Hauptpartner Nr. 10











Zurück zu "Angaben zu Ihrer Organisation"

Weiter zum Thema "Arbeitsmarkt"

Online-Fragebogen (Thema 01 "Wirtschaftsentwicklung und Wirtschaftsstruktur" von insgesamt 13 Themen)

Weitere KooperationsKooperations-form qualität? eintragen, falls nicht aus Auswahlliste (links)

HauptFörderprogramm bei dieser Kooperation?

Weiteres Förderprogramm eintragen, falls nicht in der Auswahlliste (links)

Qualitativer Fragebogen Pro2013+ 1. Stabilität Wie würden Sie die Partnerzusammensetzung in Ihrem Netzwerk beschreiben?
flexibel (Kooperationspartner wechseln häufig)
konstant (das Netzwerk besteht aus einem konstanten „Pool“ von Kooperationspartnern)
gemischt (Netzwerk besteht aus einem fixen “Kern” aus wenigen Partner mit wechselnden anderen Partnern (abhängig von aktuellen Aktivitäten)

Welche Kooperationsart dominiert in Ihrem Netzwerk? (bitte eine oder mehrere auswählen, oder unter “Sonstiges” beschreiben)
formal, Verwaltungsstruktur
informal, thematische Projektarbeit
gemischt, beides
sonstiges (bitte beschreiben): ____________________________ Wovon hängt die Kooperation in Ihrem Netzwerk hauptsächlich ab?
äußere Einflüsse und Umstände
starker Eigeninitiative der Netzwerkpartner Würden Sie Ihr Netzwerk beschreiben als:
von einem Partner vorangetrieben
die Initiative geht von mehreren Partner aus
sonstiges: ____________________________

Woher beziehen Ihre Kooperationstätigkeiten finanzielle Ressourcen?
eine Finanzierungsquelle, die die Kooperation unterstützt
Finanzierung aus unterschiedlichen Quellen
ad-hoc Finanzierung, z.B. Sponsoring
Sonstiges: ____________________________

Würde Ihrer Meinung nach Ihr Netzwerk auch ohne direkte finanzielle Unterstützung bestehen bleiben? Welche Veränderungen/Einschränkungen würden auftreten? ... Wer oder was noch unterstützt die Stabilität des Netzwerkes? ...

Wie würden Sie die Stabilität des Netzwerkes beschreiben?
sehr stabil
stabil
eher instabil
instabil

1

Qualitativer Fragebogen Pro2013+ 2. Qualität Was sind die wichtigsten Ergebnisse und Erfolge Ihrer Netzwerkaktivitäten? ...

Welche Elemente sind Ihrer Meinung nach wesentlich für eine erfolgreiche Netzwerkzusammenarbeit?
Vertrauen
Abhängigkeit
Informationsaustausch
Stabilität der Organisationen (Art der Organisation)
Erfahrung
Beständigkeit
andere:_______________

Bitte schätzen Sie, wie viele Projekte aus Ihrem Netzwerk entstanden sind?
weniger als 5
5-10
10-20
mehr 20

In welchen Teilbereichen würden Sie Ihre Netzwerkkooperation als gut beschreiben? ... In welchen Teilbereichen könnte es Verbesserungen geben? ... Bitte erklären Sie die Gründe für die Notwendigkeit von Verbesserungen. Wie kommt es zu eher schwacher Kooperation? ... Was könnte die Qualität des Netzwerkes insgesamt verbessern? ...

Wie würden Sie die Qualität des Netzwerkes beschreiben?
sehr hoch
hoch
eher niedrig
niedrig

2

Qualitativer Fragebogen Pro2013+ 3. Intensität Haben sie langfristige Partnerschaftsvereinbarungen oder aktive Projektzusammenarbeit (mehr als ca. drei Jahre)? (bitte auswählen oder unter ”sonstige” beschreiben)
ja, viele
ja, einige
noch nicht, aber einige entwickeln sich gerade
noch nicht
ich verwende andere Mittel (als Vereinbarungen oder Projekte) für die Zusammenarbeit: Wie viele Hauptpartner sind Teil Ihres Netzwerks?
bis 5
5-10
mehr als 10 Wie oft treffen Sie sich mit Ihren Hauptpartnern?
weniger als einmal im Jahr
zweimal im Jahr
vierteljährlich
einmal im Monat
mehr als einmal im Monat In welcher Art und Weise finden diese Meetings meistens statt? (bitte eine oder mehrere auswählen, oder unter “Sonstiges” beschreiben)
Workshops mit genauem thematischem Fokus, in kleinen Gruppen
große Konferenzen (z.B. mit einem Panel oder Publikumsdiskussionen)
öffentliche Messen
Neue Medien (Skype, Chats, ICQ, Foren, Social Networks, e-mail, ...)
Sonstige (bitte anführen): ____________________________ Bitte schätzen sie den Anteil der Netzwerk-Treffen, die von Ihnen ausgegangen sind?
weniger als 10%
ungefähr 20%
ungefähr 30%
ungefähr 40%
ungefähr 50% oder mehr

Welche gemeinsamen Organisationsstrukturen nützen Sie im Netzwerk? (bitte eine oder mehrere auswählen, oder unter “Sonstiges” beschreiben)
gemeinsames (Projekt-)Management
gemeinsame Mitarbeiter und Controlling
Sonstige (bitte anführen):


gemeinsame Finanzierung

Bitte schätzen Sie den Anteil Ihrer Arbeitszeit, die Sie für Netzwerkaktivitäten aufwenden?
weniger als 10%
ungefähr 20%
ungefähr 30%
ungefähr 40%
ungefähr 50% oder mehr Bitte schätzen Sie den Anteil Ihres Budgets, das Sie für Netzwerkaktivitäten aufwenden?
weniger als 10%
ungefähr 20%
ungefähr 30%
ungefähr 40%
ungefähr 50% oder mehr Wie viele Personen nehmen insgesamt an Ihrem Netzwerk teil? (bitte schätzen Sie eine Zahl)

Wie würden Sie die Intensität des Netzwerkes insgesamt beschreiben?
sehr intensiv
intensiv
weniger intensiv
nicht intensiv

3

Qualitativer Fragebogen Pro2013+ 4. Wirksamkeit – Was bringen Ihre Netzwerkaktivitäten für Ihre Region Wie ist Ihr Netzwerk entstanden?
ich wurde von einem mir bekannten Partner in ein bestehendes Netzwerk eingeladen,
ich suchte nach bestimmten Netzwerkpartnern und sprach diese gezielt an
durch einen Vermittler (-organisation), der (die) passende Netzwerkpartner empfohlen hat (z.B. Regional Management, regionale Verwaltungsstelle, Wirtschaftskammer, etc.)
andere:______________ Was sind Ihre Beweggründe/Ihre Ziele für die Zusammenarbeit im Netzwerk? ... Wie würden Sie Ihre Netzwerkaktivitäten beschreiben?
innerhalb einer bestimmten Thematik
innerhalb mehrerer, sich überschneidender Bereiche
innerhalb mehrerer, voneinander unabhängiger Themen Würden Sie Ihre Netzwerkaktivitäten als innovativ beschreiben?
ja, manche


ja, alle


nein

Wenn ja, bitte beschreiben Sie warum? ...

Wie viele ihrer erfolgreichen Initiativen brachten nachhaltige Impulse oder Effekte in die Region?
weniger als 5
5-10
10-20
mehr als 20 Bitte ordnen Sie diese erfolgreichen Initiativen den folgenden Kategorien zu: (mehrere Möglichkeiten)
Strategien
Infrastruktur
Werbung/Kampagne
andere:______________

Welche Barrieren und Risiken sehen Sie für Ihre grenzüberschreitenden Netzwerkaktivitäten (AT-CZ) heute und in der Zukunft? ... Welche Chancen und Möglichkeiten sehen Sie für Ihre grenzüberschreitenden Netzwerkaktivitäten (AT-CZ) heute und in der Zukunft? ... Zum Abschluss: Welche Wünsche oder Erwartungen haben Sie hinsichtlich Ihrer grenzüberschreitenden Netzwerkaktivitäten? ...

4

Question

Stability Answers

Value

Answers

Quality Value

Intensity Answers

Value

Answers

Effectiveness Value

Question 1 Flexible constant mixed

1 open 2 3

?

yes, many yes, some not yet, but evolving not yet other

x

4 3 2 1

directly addressed looking for mediating actor other

2 1 3 x

Question 2 informal formal

1 reliance 2 dependence information 3 exchange stability of organization experience continuance other x

1 2

<5 5-10

1 open 2

3

> 10

3

external influences own initiative

1 2

1 2 3 4

pulled by 1 partner initiative shared else

1 open 2

mixed other

x

?

4 5 6

Question 3 <5 5-10 10-20 > 20

once a year 2x a year quartely once a month more often

1 single topic 2 cross cutting 3 several topics 4 5

1 3 2

workshops conferences public fairs New e-media other

4 yes, some 3 yes, all 2 no 1

1 2 0

Question 4 ?

x

x

Question 5 one source multiple sources ad-hoc financing other

2 open 3 1

?

1 open 2 3 4

?

open

?

< 10% 20% 30% 40% 50%

x

1 open 2 3 4 5

?

Question 6 < 6 000 € 6 000-20 000 € 20 000-80 000 € > 80 000 €

mangement personnel financing other

x

2 3 1

<5 5-10 10-20 > 20

1 2 3 4

Question 7 open

?

< 10% 20% 30% 40% 50%

1 2 3 4 5

strategies infrastructure promotion/campaign other

1 2 3

< 10% 20% 30% 40% 50%

1 open 2 3 4 5

?

open

?

4 open 3 2 1

?

x

Question 8 open

?

very high high rather low low

4 3 2 1

Question 9 very stable stable rather unstable unstable

4 3 2 1

open

?

Question 10 very intense intense less intense not intense

= absolut values = relative values

Bewertungsschema: Fragebogen (Qualitatives Interview)

Anhang: Liste der befragten AkteurInnen Datum

W/NÖ

Organisation

Interviewpartner

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung RU7 Gesamtverkehrsangelegenheiten

Christian Popp

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung RU2

Ilse Wollansky

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung RU2

Simon Ortner

17.02.2012

NÖ

Regional Body

Martin Kavalek

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Naturschutz

Arno Aschauer

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Wasserwirtschaft

Bernd Winkler

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Wasserwirtschaft

Froschauer

17.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Umweltwirtschaft

Klaus Bottensteiner

17.02.2012

NÖ

Wirtschaftskammer NÖ

Stefan Brezovich

17.02.2012

NÖ

Arbeitsmarktservice NÖ

Karl Fakler

22.02.2012

NÖ

Wi t h ft k Wirtschaftskammer NÖ

Patrick Hartweg

22.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Kindergarten & Schulen

Marianne Erasimus

22.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - WST 6

Franz Angerer

22.02.2012

NÖ

Rotes Kreuz NÖ

Wilhelm Kuhn

22.02.2012

NÖ

NÖ Werbung

g Gudurn Aigner

22.02.2012

NÖ

Land Niederösterreich - Abteilung Kultur

Hermann Dikowitsch

24.02.2012

NÖ

ecoplus

Helmut Heinisch

24.02.2012

NÖ

Niederösterreichische Grenzlandförderungsgesellschaft (NÖG)

Gerhard Schmid

27.02.2012

NÖ

Bgm. Retzbach

Manfred Nigl

27.02.2012

NÖ

Regionalmanager WeV

Hermann Hansy

27.02.2012

NÖ

Regionalmanagement WeV

Jitka Kössler

27.02.2012

NÖ

Vizebgm. Hollabrunn

Alfred Babinsky

27.02.2012

NÖ

Vizebgm. Retz

Karl Burkert

27 02 2012 27.02.2012

NÖ

Kulturvernetzung NÖ

Josef Schick

27.02.2012

NÖ

Schallaburg

Kurt Farasin

27.02.2012

NÖ

Wallenberger & Linhard

Josef Wallenberger

27.02.2012

NÖ

Zukunftsraum Thayaland

Reinhard Deimel

27.02.2012

NÖ

Kulturvernetzung NÖ

Katka Krejcova

27.02.2012

NÖ Ö

Projektverein Waldviertel

Uschi Poindl

27.02.2012

NÖ

Bgm. Horn

Jürgen Maier

27.02.2012

NÖ

Tourismusdestination Waldviertel

Krista Vlasaty

Liste der befragten AkteurInnen (1/3)

27.02.2012

NÖ

Vizebgm. Zwettl

Johannes Prinz

27.02.2012

NÖ

Energieagentur der Regionen

Frau Brandner-Weiß

29.02.2012

NÖ

Niederösterreichische Landeskliniken-Holding

Elke Ledl

29.02.2012

NÖ

Dorf- und Stadterneuerung

Hubert Trauner

12 03 2012 12.03.2012

NÖ

BMASK

Roland Hanak

13.03.2012

NÖ

BMVIT

Thomas Spiegel

14.03.2012

NÖ

Verkehrsverbund Ost (VOR)

Andrea Stütz

14.03.2012

NÖ

Wirtschaftsforschungsinstitut (WIFO)

Peter Huber

19.03.2012

NÖ

Niederösterreichische Landesakademie

Ronald Kauper

28.03.2012

NÖ

BMLFUW

Gottfried Lamers

29.03.2012

NÖ

Planungsgemeinschaft Ost (PGO)

Alfred Dorner

24.04.2012

NÖ

Bodenbündnis/Sondar

Erwin Szlezak

16.02.2012

W

Europaforum Wien

Johannes Lutter

01.03.2012

W

Planungsgemeinschaft Ost (PGO)

Walter Pozarek

05.03.2012

W

TU Wien - Institut für Verkehrsplanung und -technik

Günter Emberger

12.03.2012

W

Stadt Wien - Magistratsabteilung 27

Andrea Schwecherl

12.03.2012

W

BMASK

Roland Hanak

12.03.2012

W

Umweltbundesamt

Robert Konecny

12 03 2012 12.03.2012

W

Umweltbundesamt

Fl i Wolf-Ott Florian W lf Ott

12.03.2012

W

Umweltbildung Austria

Gerhard Hofer

12.03.2012

W

Wien Tourismus

Angela Zettel

12.03.2012

W

Wiener Institut für Wirtschaftsvergleiche (wiiw)

Peter Havlik

13.03.2012

W

FH Wien

Michael Mair

13.03.2012

W

L&R Sozialforschung

Barbara Willsberger

13.03.2012

W

TINA Vienna

Gaby Schinko

13.03.2012

W

BMVIT

Thomas Spiegel

14.03.2012

W

Europa Büro Stadtschulrat

Susanne Schöberl

14.03.2012

W

FH Technikum Wien

Andreas Drauschke

14.03.2012

W

Österreichische Energieagentur

Günter Pauritsch

14.03.2012

W

Verkehrsverbund Ost (VOR)

Andrea Stütz

14.03.2012

W

Bioforschung Austria

Wilfried Hartl

14.03.2012

W

Wirtschaftsforschungsinstitut (WIFO)

Peter Huber

15.03.2012

W

Tschechisches Zentrum T h hi h Z t

Langaskova

16.03.2012

W

Wirtschaftsförderungsinstitut (WIFI)

Barbara Wilfinger

22.03.2012

W

Stadt Wien - Magistratsabteilung 18

Thomas Madreiter

Liste der befragten AkteurInnen (2/3)

22.03.2012

W

Stadt Wien - Magistratsabteilung 18

Kurt Mittringer

22.03.2012

W

Stadt Wien - Magistratsabteilung 18

Paul Grohmann

28.03.2012

W

BMLFUW

Gottfried Lamers

29.03.2012

W

Ressourcenmanagement Agentur (RMA)

Hans Daxbeck

29 03 2012 29.03.2012

W

Wirtschaftsagentur Wien

Alfried Braumann

29.03.2012

W

Planungsgemeinschaft Ost (PGO)

Alfred Dorner

10.04.2012

W

MA 18 - Geschäftsbereich Bauten und Technik

Kurt Puchinger

aus Terminschwierigkeiten/Krankheit entfallen oder telefonisch befragt, aber kein Fragebogen ausgefüllt NÖ

E plus Eco l

Werner W Bauer B

NÖ

Wirtschaftskammer Niederösterreich

Bernhard Gerhardinger

NÖ

Abt. Wirtschaft - WST 3

Kerstin Koren

NÖ

Donau UNI Krems

Edith Huber

NÖ

FH IMC Krems

Anton Kraft

NÖ

Tourismus Destination Weinviertel

Hannes Weitschacher

NÖ

Umweltberatung NÖ

Christa Lackner

NÖ

Wirtschaftskammer Niederösterreich

Manuela Krendl

NÖ

Groß Siegharts

Maurice Androsch

W

BOKU - Forschungsförderung & Technologietransfer

Bernhard Koch

W

FH Wien

Alexander Kessler

29.03.2012

W

Wirtschaftskammer Wien

Helmut Naumann

30.03.2012

W

TU Wien

Rudolf Giffinger

Liste der befragten AkteurInnen (3/3)