Analýza prvků čínského překladu knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOSOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV RELIGIONISTIKY

Analýza prvků čínského překladu knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vypracovala: Kateřina Stieglerová Vedoucí práce: Mgr. Táňa Dluhošová, Ph.D.

V Brně, dne 14. 12. 2014

Děkuji Mgr. Dluhošové, Ph.D., za vytrvalou podporu, trpělivost a cenné rady, které mi dopomohly k realizaci této práce.

Prohlašuji, že jsem na své bakalářské práci pracovala samostatně s použitím pramenů citovaných v seznamu použité literatury.

V Brně, dne 14. 12. 2014

Abstrakt Práce zkoumá překlad knihy Harry Potter and the Philosophersʼ Stone, zvolené jako zástupce moderní populární literatury, a představuje strategie, které překladatelka použila pro převedení jazykových i kulturně-společenských prvků utvářejících charakter tohoto příběhu. Práce posuzuje, do jaké míry je užití těchto strategií vhodné pro zachování sdělení myšlenky příběhu, a porovnává vyznění překladu oproti textu v anglickém jazyce. Na základě poznatků, vypozorovaných z procesu překladu, jsou určeny jazykové a kulturní prvky, jejichž překlad ovlivňuje vyznění sdělení a tím i čtenářovo přijetí daného díla. V analýze textu je sledováno převedení prvků vycházejících z kulturních a společenských zvyklostí Velké Británie a překlad výrazů a pasáží specifických pro anglický jazyk nebo existujících pouze v rámci tohoto příběhu. Ilustrována jsou řešení překladu antroponym, novotvarů, rýmovaných pasáží a slovních hříček. Klíčová slova proces překladu – nulový ekvivalent – Harry Potter – překlad rýmovaných pasáží – novotvary – anagramy Abstract The thesis studies the Chinese translation of Harry Potter and the Philosophersʼ Stone as an example of modern popular literature and describes some of the strategies used by the translator in order to transmit the key linguistic and socio-cultural features of this story. The thesis analyses to what extent the use of these strategies is apropriate, as a way of precisely transmitting the idea of the story, and compares the meaning of the translated text with the English original. Based on results of the analysis of the translation process, the thesis highlights linguistic and cultural features particularly important to the meaning of the story and potentionally influencing reader´s perception of the text. Studied features are either based on British socio-cultural background or particular to English language (as opposed to Chinese) or to this story. Solutions include translation of antroponyms, neologisms, anagrams, rhymed passages and puns. Key words process of translation – zero equivalence translation – Harry Potter – translation of rhymed passages – neologisms – anagrams

OBSAH Transkripční poznámka ..............................................................................................................6 Poznámka k překladům ...............................................................................................................6 1. Úvod .......................................................................................................................................7 1.1 Fenomén Harry Potter ..............................................................................................8 1.2 Metodologie...............................................................................................................9 1.3 Typologie čínštiny ...................................................................................................10 2. Teorie literárního překladu ....................................................................................................12 2.1 Proces překladu textu ..............................................................................................13 2.2 Řešení problému nulového ekvivalentu ..................................................................15 3. Zasazení příběhu do reálného kontextu .................................................................................17 3.1 Toponyma ...............................................................................................................18 3.2 Svátky .....................................................................................................................19 3.3 Školní systém ......................................................................................................... 20 4. Překlad jmen .........................................................................................................................21 4.1 Strategie překladu antroponym .........................................................................21 4.2 Zaklínadla ...............................................................................................................26 4.3 Slovní hříčky .......................................................................................................... 28 5. Překlad veršovaných pasáží a slovních hříček .....................................…..............................30 5.1. Básně ......................................................................................................................30 5.2. Slovní hříčky ......................................................................................................... 31 6. Závěr .....................................................................................................................................35 Použitá literatura .......................................................................................................................37 Přílohy.......................................................................................................................................40

-5-

Transkripční poznámka Přepis výslovnosti čínských znaků je v této práci uveden v pynyinu – hláskovém a tónovém záznamu výslovnosti, vytvořeném v Číně. Tento záznam poměrně přesně odpovídá výslovnosti daných znaků a pro jeho mezinárodní platnost preferuji jeho užití namísto české nebo anglické transkripce. Čínské názvy týkající se kulturního a historického kontextu budou uvedeny v české transkripci (podle Třísková 1999, 19). Jména zahraničních autorů

1

jsou zaznamenána v pořadí „jméno“, „příjmení“ (ženská příjmení jsou přechylována). Poznámka k překladům České překlady uvedené v tabulkách jsou uvedeny tak, jak jsou uvedeny v knize Harry Potter a Kámen mudrců. Překlady označené jako „doslovné překlady“ jsou vlastními překlady s použitím následujících slovníků: Čínsko-český / Česko-čínský slovník Jaromíra Vochaly a slovník Hanyu Da Cidian. Anglické výrazy jsou do češtiny přeloženy autorkou práce.

1

Stejným pravidlem se řídí i přepis jména čínské překladatelky Nung Suové.

-6-

1. Úvod V následující práci zkoumám strategie použité v čínském překladu knihy Harry Potter and the Philosophersʼ Stone (dále jen Harry Potter) autorky Joanne Rowlingové2 a jejich vliv na přenos sdělení příběhu. Překlad figuruje jako komunikační médium pro přenos informací z angličtiny do čínštiny. Proces předávání a přijímání informací 3 je ovlivněn např. faktory pragmatickými4 a společensko-kulturním kontextem (jejich úloha je v této práci vysvětlena). Při komunikaci skrze médium psaného textu je zcela vynechaná nonverbální složka sdělení a důraz je kladen na lingvistickou stránku sdělení a sociokulturní prostředí zdrojového a cílového textu (více o významu těchto aspektů v kapitole o překladu textu). Knihu Harry Potter jsem si zvolila jako příklad moderní literatury zasahující početnou čtenářskou skupinu, od dětských čtenářů až po dospělé. Tento příběh se odehrává v prostředí současné Velké Británie a obsahuje prvky specifické pro britskou společnost,5 které mohou působit neobvyklým dojmem na čínského čtenáře (více v kapitole 3). Vysvětlení těchto prvků v čínském překladu je první výzkumnou otázkou této práce. Ve zdrojovém textu Harryho Pottera se vyskytují slovní hříčky, veršované pasáže, novotvary a humorné prvky vycházející z gramatických pravidel a lexikálního fondu anglického jazyka, které dávají překladateli mnoho podnětů pro práci s jazykem jako s nástrojem. Strategie překladu těchto prvků a jejich vliv na čtenářovo přijetí příběhu budou zkoumány v kapitole 4 a 5. U konkrétních případů vysvětlím strategie, kterými se při tvorbě daných jazykových prvků řídila autorka textu, a shodu těchto strategií s těmi překladatelskými. Jako pomůcku pro znázornění užití těchto postupů v závislosti na charakteristice cílového jazyka budu ilustrovat převedení některých pasáží na českém překladu Harryho Pottera.6 Závěrem zhodnotím, jakým způsobem ovlivnilo použití daných překladatelských strategií výslednou podobu příběhu v čínštině a zda bylo sdělení příběhu úspěšně přeneseno po obsahové

2

Kniha v anglickém originálu poprvé vyšla v Londýně v roce 1997, v nakladatelství Bloomsbury. Autorka použila pseudonymu J. K. (Kathleen) Rowling. První české vydání překladu Vladimíra Medka vyšlo pod názvem Harry Potter a Kámen Mudrců v roce 2000 v nakladatelství Albatros. 3 Proces komunikace se odehrává na rovině lingvistické (užití slov dané řeči), paralingvistické (např. gesta) a sociolingvistické (vnímání významů na základě společenského hodnotového žebříčku) (Bočánková 2010, 5). 4 Pragmatika je složka účelného využití sdělení. 5 Geert Hofstede klasifikuje kulturní odlišnosti podle kategorií, jako je rozdělení moci, kolektivní vs. individuální cítění, pohlížení na funkci ženského a mužského pohlaví ve společnosti (Bočánková 2010, 7.). Tyto rozdíly se mohou odrazit ve vnímání textu čtenářem v případě, že zdrojový text vychází z jiných morálních principů, než jaké platí ve společnosti, ve které se vyskytuje cílový čtenář. 6 Harry Potter a Kámen Mudrců. Překlad Vladimír Medek, 2001.

-7-

i formální stránce. Dále posoudím faktory ovlivňující rozdílné vyznění příběhu v čínštině a angličtině a jejich možný dopad na vnímání textu čínským čtenářem. Na závěr zhodnotím vliv těchto faktorů na výsledný text a shrnu přístupy, který by měl překladatel sledovat, aby přenesené sdělení obsahovalo informace původního textu a zároveň zachovalo formu beletristického7 útvaru.

1.1 Fenomén Harry Potter V době psaní této práce se postava Harry Potter již stala celosvětovým fenoménem. V roce 2002, pět let po vydání první knihy ze sedmidílné série příběhů o mladém čarodějnickém učni, byl natočen první film z řady osmi úspěšných pokračování, a čarodějné předměty a portréty hlavních hrdinů a jejich představitelů se staly předmětem komerčního využití. Tyto příběhy však ovlivnily zejména mnoho čtenářů. Důležitost poutavosti a sdělnosti překladu by neměla být podceňována, protože má-li příběh zaznamenaný v knize, který navíc pochází z prostředí kulturně vzdáleného zemi cílového čtenáře, zaujmout dítě vyrůstající v 21. století, překlad by měl dosahovat poměrné kvality původního díla, aby tohoto efektu docílil. Výjimečnost příběhů o Harry Potterovi je založena na několika klíčových faktorech. Série vypráví příběh chlapce, který nikdy nepoznal své rodiče a po deset let byl vychováván v rodině své tety a strýce, u kterých byl většinu času v nemilosti. Ve věku jedenácti let se Harry dozví, že existuje komplexní magický svět, jehož je od narození součástí, a také že jeho rodiče byli zavražděni čarodějem, který byl v tomto světě velice obávaný. Harry nastoupí do kouzelnické školy, Bradavic (anglicky Hogwarts), kde namísto matematiky a chemie studuje lektvary a obranu proti černé magii. V průběhu sedmi let, 8 na pozadí dobrodružství, setkání s bájnými zvířaty a detektivních zápletek, dospívá tento čaroděj v poznání sama sebe, najde své místo v kdysi neznámém světě, prověří víru ve své přátele a připraví se na finální souboj s temným mágem. Autorkou vytvořený svět je i se svými fantastickými prvky komplexní a uvěřitelně propojený s realitou. Dějové linie jsou mj. inspirované starověkou mytologií a osobními zkušenostmi autorky9. Během série se nepřímo setkáváme s odkazy k problémům současné společnosti, jako je například chudoba, rasová diskriminace nebo cenzura informací. Svět 7

Pojem „beletristický“ označuje uměleckou literaturu. Každý knižní díl zastupuje jeden ročník v Bradavicích. 9 Zdroj: J.K.Rowling Speaks at Harvard Commencement. www.youtube.com [online]. Harvard Magazine, 2012. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=wHGqp8lz36c. 9 Tak, jak se výraz objevuje v českém překladu od Vladimíra Medka (2001). 8

-8-

zobrazený v Harry Potterovi zprvu přilákal mladé čtenáře, ale díky lehce čitelnému a inventivnímu projevu10 se tyto příběhy brzy staly populárními i mezi dospělými.11

1.2 Metodologie Při analýze čínského překladu knihy Harry Potter je čerpáno z oficiálního 12 čínského překladu z roku 2000, z knihy Hālì Bōtè yǔ mófǎ shí (哈利波特与魔法石) překladatelky Su Nungové, který je porovnáván s originálem knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone spisovatelky J. K. Rowlingové. Řešení překladatelských pasáží jsou pro ilustraci uvedena i v češtině, tak jak se vyskytují v knize Harry Potter a Kámen mudrců překladatele Vladimíra Medka. Proces překladu je představen na základě pojednání Jiřího Levého, který se ve své publikaci Umění překladu zabývá zpracováním překladu jako tvorbou uměleckého díla a klade důraz na klíčovou úlohu překladatele jakožto subjektivního zprostředkovatele objektivní výpovědi textu. Řešení problému nulové ekvivalence, rozebírané v kapitole 2, je ilustrováno s pomocí monografie K teorii i praxi překladu Dagmar Knittlové. Kritériem hodnocení překladu z pohledu textové analýzy je překladatelovo řešení nahrazení výrazů, ke kterým v cílovém jazyce neexistuje protějšek, umělecké zpracování poetických pasáží, zachování slovního humoru a celková textová stylizace.

10

Knihy o Harry Potterovi byly díky stylu, jakým jsou napsány, zařazeny do osnov na některých středních školách a univerzitách v anglofonních zemích. Předmětem zkoumání se stávají například zpracování poetických pasáží nebo novotvary vlastních jmen a sloves (Duffy in Rhetoric Review, 2002, 170–187). 11 V průběhu let byly knihy kritikou převážně pozitivně přijímány. Obdivována je nejen tvořivost Rowlingové aplikovaná při tvorbě magického světa se všemi jeho detaily (školní systém, kouzelnická korespondence, státní instituce, historie magického světa atp.), ale i jazyková pestrost a vypravěčské umění, s jakým jsou příběhy představovány a to do té míry, že se knihy o Harry Potterovi a různé jejich aspekty (například básně vyskytující se v těchto příbězích nebo novotvary slov, která Rowling vytvořila specificky pro kouzelnický svět) staly předmětem výuky na školách i univerzitách. Tyto knihy poskytují bohatou půdu pro bádání a polemiku nejen na úrovni jazykové, ale i na úrovni morálních odkazů vyplývajících z jednání jednotlivých postav. (The English Journal, Vol. 90. 2001, 97 – 103). 12 V Číně se mimo oficiálních překladů objevilo mnoho plagiátů, které se dostaly do oběhu a staly se velice populárními. Nelegální překlady by se daly rozdělit do dvou kategorií – příběhy inspirované Harry Potterem zasazené do čínského prostředí, ve kterých se hlavní hrdina dostává do styku s čínskými spolužáky nebo se děj přímo v Číně odehrává, a příběhy s kompletně okopírovanou zápletkou jiných populárních knih, do kterých byly dosazeny postavy Harryho Pottera (nebo pouze jejich jména). HOWARD W., French. Chinese Market Awash in Fake Potter Books. [online]. 2007 [cit. 2014-04-18]. Zdroj: http://www.nytimes.com/2007/08/01/world/asia/ 01china.html?pagewanted=all&_r=0.

-9-

První výzkumná otázka této práce zní, jak jsou vysvětleny reálie příběhu a jak jejich výskyt může ovlivňovat přijetí příběhu čínským čtenářem. V úvodu jsou identifikované prvky, které činí příběh Harryho Pottera britského čtenáře autentickým. Následně je zkoumáno vysvětlení těchto prvků v poznámkovém aparátu čínského překladu a posouzeno, jestli tento poskytuje informace dostatečné pro čtenářovo pochopení kulturně-společenských aspektů a reálií příběhu.13 Další bod výzkumu se zaměřuje na strategie využité při překladu toponym, antroponym, novotvarů, veršovaných pasáží a slovních hříček. Tyto strategie popsány v teorii překladu (kapitola 2) a jejich aplikace je posuzována v praktické části práce (kapitola 4 a 5). Na konci praktické části je vysvětlena motivace překladatelky pro použití těchto strategií v závislosti na interpretaci textu, a jak tato interpretace výsledný text ovlivňuje. V závěru práce shrnuje faktory ovlivňující proces překladu Harryho Pottera a posuzuje, jaké překladatelské strategie využila Suová a jak její rozhodnutí ovlivnila obsah a formu cílového textu. 1.3 Typologie čínštiny Čínština a angličtina se z hlediska jazykové struktury liší v bodech, které ovlivňují možnost s jazykem pracovat v doslovném převedení. Překladatel je tedy nucen originální text posuzovat nikoli jako souhrn gramatických konstrukcí a lexikálních forem, ale jako sdělení, u něhož je třeba zachovat význam a stylizaci tak, aby se v cílovém textu odrážela. Proces autentického převedení textu Harryho Pottera a k němu zvolené strategie zásadně ovlivňují rozdílné aspekty obou jazyků, jako je čínské užití znaků oproti schopnosti angličtiny modulovat a odvozovat slova pomocí přípon a předpon. Dalším zásadním prvkem je rozdílná fonetická stránka obou jazyků, kdy v čínštině, jazyku tónovém, neexistuje intonační podtext. Autorka staví poměrnou část humorných i stylistických prvků na zvukové stránce jazyka, vázající se k používání abecedy, jako stavebního prvku těchto slov. Oproti tomu čínština používá jako základní stavební prvek znaky a dbá jejich vizuální stránku a s tím spojený význam. Jazyková typologie se odvíjí od skutečnosti, že kvůli rozdílným funkčním prvkům jazyka není vždy možné při převádění zachovat jak gramatickou, tak lexikální stavbu jazyka, ale převádějí se pouze textové výpovědi (Luschützky 2003, 11).

13

Posouzeny jsou například odkazy k Britským tradičním svátkům (kapitola 3).

- 10 -

Čínština se řadí do skupiny sino-tibetských jazyků.14 Stejně jako angličtina je jazykem analytickým – význam věty určuje slovosled nebo partikule s gramatickou funkcí.15 Základní stavební jednotkou je slabika, která zároveň většinou odpovídá morfému. Každému z těchto morfémů je obvykle přiřazen jeden znak. Znaky mají ve většině případů jenom jedno čtení a často se liší intonací v rámci slabiky. Čínština je jazykem tónovým a klade důraz na intonaci v rámci slabiky, nikoli v průběhu celé věty (Erhart 1990, 58), ironický podtón musí být v čínštině zřejmý z kontextu.16 Znaky jsou podle funkce rozděleny do kategorií: fonogramy, ideogramy, piktogramy, symboly, znaky a výpůjčky. Fonogramy zaznamenávají pouze zvukovou stránku slabiky a nenesou sémantický náboj (jsou například používány při fonetické transkripci cizích jmen do čínštiny), oproti tomu ideogramy zaznamenávají myšlenku. Ke kategorizaci znaků slouží radikály, stavební jednotky, které mohou nést sémantický nebo fonetický náboj. Většina znaků jsou tzv. fonoideografy, které zachovávají výslovnost v závislosti na radikálu a zároveň obsahují významovou složku. Výběr znaků zvolený pro překlad pasáží v Harry Potterovi zásadně ovlivňuje podkreslení celého příběhu. Pasáže příběhu, které jsou založené na zvukové shodě, popřípadě podobném znění jmen, ztrácejí efekt právě kvůli odlišnému pojetí čtení těchto pasáží v čínštině. Tento rozdíl je nejvíce zřetelný u překladu veršovaných pasáží a bude o něm zmínka v kapitole 5.

14

Podskupiny standardní čínštiny tvoří dialektické odnože podle regionu výskytu (Erhart 1990, 153). Harry Potter je přeložen do čínštiny, kterou se hovoří v Pekingu a na Tchaj-wanu. 15 Na rozdíl od flektivních jazyků, jako je například čeština, kde význam věty závisí na pádu slov. 16 I v procesu překladu musí překladatel odhalit skrytou ironii v textu a v rámci zachování významu sdělení uzpůsobit znění cílové pasáže použitím vhodných výrazů ironickému vyjádření ekvivalentních.

- 11 -

2. Teorie překladu literárního textu

„Překlad jako dílo je umělecká reprodukce, překlad jako proces je původní tvoření.“ (Levý 1983, 83) Citát vyjadřuje myšlenku překladatelského ideálu, kdy překlad jako prostředek kulturní komunikace zachovává obsahovou sdělnost a kulturně-společenský kontext sdělení původního a zároveň text adaptuje následováním pravidel jazyka cílového tak, aby měl čtenář pocit, že čte dílo v daném jazyce vytvořené. V této kapitole jsou představeny faktory ovlivňující podobu cílového textu a strategie pro řešení překlenutí rozdílů mezi zdrojovým a cílovým jazykem. Levý v Umění překladu přikládá důležitost věrnosti reprodukce, umělecké stylistice díla a roli subjektivního přístupu překladatele v procesu překladu textu. Překladatel působí jako zprostředkovatel sdělení. Jeho úkolem je text správně pochopit, interpretovat a poté zakódovat do jazyka cílového. Jako interpret sdělení obsaženém v textu by si měl také uvědomovat společenské a kulturní souvislosti, které nejsou zachycené v samotném textu, ale hrají důležitou roli pro přijetí a pochopení příběhu čtenářem (Levý 1983, 42). Většina čínských čtenářů pravděpodobně netuší, že v Londýně existuje nádraží Kingʼs Cross nebo jakou funkci má ve školní hierarchii prefekt, proto je překladatelův úkol uvést tyto souvislosti tak, aby se nad nimi čtenář nepozastavil a jejich výskyt nenarušoval plynulost příběhu. Pokud se jedná o příběh zasazený do zcela jiného, čtenáři možná neznámého kulturního prostředí, překladatel by se měl ujistit, že použitá pojmenování budou čtenáři dostatečně srozumitelná, například že nezamění jména osob za jména lokací apod. V případě Harryho Pottera, kde se vyskytují jak pojmenování vymyšlených reálií kouzelnického světa, tak pojmenování reálných lokací, je třeba se k tomuto problému postavit a uvážit, zda názvy těchto reálií zachovat v podobě odpovídající původnímu textu, nebo jejich znění upravit tak, aby byly v cílovém jazyce pro čtenáře srozumitelnější i v kontextu jazyka.17 Okolnosti příběhu, lokace, popřípadě doby, ve které se odehrává, pak může dovysvětlit poznámkový aparát (viz kapitola 3) nebo předmluva, uvádějící čtenáře do situace.

17

Vladimír Medek v rozhovoru pro Radiožurnál [cit. 9. 2. 2014] uvádí, že i přes počeštění některých výrazů tak nechtěl učinit u všech pojmenování a reálií, aby naopak zachoval fakt, že se jedná o příběh odehrávající se za hranicemi naší země.

- 12 -

2.1 Proces překladu textu Před zahájením samotného procesu překladu musí překladatel nejprve pochopit daný text. Ke správnému pochopení sdělení je nezbytná perfektní znalost jazyka, v jakém je dílo uvedeno, kulturně-historických souvislostí, ve kterých se příběh odehrává, popřípadě podmínky, za jakých text vznikal.18 V úvodu bylo řečeno, že komunikace prostřednictvím psaného textu postrádá paralingvistickou složku, přesto je i v psaném textu nutné zachovat nonverbální složku, jako je náladové ladění, vyšší umělecké celky a dodržet ideový záměr autora (Nord 2005, 16; Levý 1983, 52). Po subjektivním pochopení předlohy nastává fáze interpretace daného textu. Objektivizaci překladatelovy interpretace může přiblížit zvážení překladových norem a stanovení interpretačního stanoviska. Na začátku procesu by měl překladatel uvážit, komu je text primárně určen (orientace na předpokládané čtenáře také ovlivňuje volbu vhodných sdělovacích prostředků) a jakou ideu je třeba sdělit (Levý 1983, 61). Další otázky, které by měly doprovázet vytvoření interpretačního stanoviska, jsou proč a za jakým účelem je text interpretován, jakým stylem je zpracován a jaký by měl být jeho výsledný efekt (Nord 2005, 41). Objektivní interpretace textu zajistí použití vhodné úrovně zdvořilosti při rozhovorech, popřípadě správnou volbu při nahrazování výrazů jejich nepřímými protějšky. Účel textu určuje volbu jazyka, celková myšlenka autorova záměru se může odrazit ve stylizaci textu po obsahové i formální stránce. Naopak nedostatečné seznámení překladatele s původním jazykem či autorovým záměrem může vést k nepřesnému překladu (viz kapitola 5.2). V situacích, kdy cílový jazyk nedisponuje dostatečnou lexikální zásobou synonymních vyjádření, je záhodno se je snažit obměňovat s účelem zachování rozdílů patrných z textu zdrojového.19 V případě, že vyjadřovací prostředky pro převedení výrazů z původního jazyka v cílovém jazyce vůbec neexistují, musí překladatel tuto situaci řešit jejich nahrazením. Nejčastější metodou tohoto nahrazení je převzetí cizího slova, které se v čínském překladu hojně využívá (Knittlová 2000, 84), viz poznámka 18. V závislosti na míře rozdílnosti zdrojového a cílového jazyka existují úplné či částečné gramatické a lexikální protějšky k původním výrazům, jejichž výběr může být ovlivněn 18

Znalost kontextu může čtenáři ulehčit identifikaci s příběhem, popřípadě v textu odhalit odkazy ke kulturněspolečenskému dění (například satiru) a zvýšit tak požitek z četby. Obeznámenost s podmínkami, za jakých text vznikal, může vést k hlubšímu pochopení smyslu příběhu. 19 Tato situace se vztahuje nejen na lexika, ale i na zvukovou podobu sdělení. O převodu novotvarů je pojednáno v kapitole 4.

- 13 -

celkovým vyzněním příběhu. Při překladu slov je vhodné vyhnout se obecným výrazům a využít sdělovacích prostředků cílového jazyka tak, aby text působil přirozeně a barvitě, například používat konkrétní pojmenování místo obecných pojmů (Levý 1983, 137). Poslední fází překladatelského procesu je zakódování textu do cílového jazyka. V tomto procesu by měl překladatel maximálně využít gramatických i lexikálních prvků cílového jazyka, aby pro čtenáře působil přirozeně. Jelikož se v případě Harryho Pottera jedná o překlad beletristický, důraz by měl být v určitých situacích, jako je výskyt metafor, přísloví, hovorových výrazů, slovních hříček či veršovaných pasáží, kladen na uměleckost textu oproti doslovnosti překladu. Dané situace může překladatel řešit užitím přísloví a pořekadel a idiomatických spojení vycházejících z cílového jazyka, 20 tvorbou novotvarů, vnímáním a případným vysvětlením společenských a kulturních aspektů ovlivňujících dění v příběhu a jednání vystupujících postav a přetvořením básní a jiných stylisticky hodnotných útvarů (Levý 1983, 108). Čeština i angličtina odvozují slova od jednoslabičného kořene, který nese určitou zvukovou podobu. Tento fakt umožnil českému překladateli Harryho Pottera, Vladimíru Medkovi, zachovat stejnou fonetickou podobu sdělení ve vztahu k češtině tak, jak to autorka mínila v angličtině (viz kapitola 5). Medek pracuje s jazykem i na sémantické úrovni lexikální a při překladu pojmenování osob a kouzelnických artefaktů se řídí podobnými strategiemi, které autorka použila při tvorbě těchto pojmenování. Rowlingová z pravidla vychází z latiny, popřípadě čerpá z anglických archaismů. Také využívá aliterací, slovních spojení začínajících stejným písmenem, a přesmyček, které často tvoří humornou složku textu21. Díky podobné stavbě angličtiny a češtiny Medek všechny tyto prvky věrně kopíruje. Anagramy byly díky společnému užívání abecedy v českém překladu zachovány. Základní rozdíl při převodu pasáží do čínštiny je znění slov nesoucí sémantický náboj oproti důrazu na tvar znaku v čínštině. Tónový charakter čínštiny se znaky nesoucími specifickou výslovnost omezuje použití tohoto jazykového aspektu a sémantický náboj sdělení založených na zvukové shodě je v čínském překladu oslabený.

20

V podkapitole 5.2 je zajímavý příklad užití poznámky pod čarou, odkazující k neexistující „taoistické formuli“. V rámci přiblížení textu cílovému čtenáři by tato mohla být nahrazena reálným „zaklínadlem“ nebo úslovím vycházejícím z čínské kultury, efekt, který by na čtenáře tato pasáž měla, by byl jistě umocněn. 21 Ukázkou slovní přesmyčky s humorným podtextem je situace se záměnou jmen dvojčat Weasleyových, Freda a George, popsaná v podkapitole 5.2.

- 14 -

2.2 Řešení problému nulového ekvivalentu Cílem překladu je vytvořit text, který je po obsahové a ideálně i formální stránce ekvivalentní textu výchozímu. V závislosti na odlišnosti zdrojového a cílového jazyka však může nastat situace, kdy cílový jazyk neposkytuje překladateli dostatečný gramatický a lexikální základ pro přesné vyjádření původního sdělení. V okamžiku, kdy překladatel nemá v cílovém jazyce prostředky odpovídající zdrojovému jazyku, situaci řeší jejich nahrazením (Knittlová 2000, 33). Gramatické a lexikální protějšky jsou rozděleny, dle míry ekvivalence, na protějšky absolutní, částečné a neexistující neboli nulové.22 Protějšky absolutní jsou slova nesoucí stejný význam v určitém kontextu. Často se jedná o označení nebeských těles, přírodních úkazů a pojmenování částí lidského těla a objektů celosvětově rozšířených. Například znak pro „měsíc“月 (yuè) odpovídá anglickému month („časový úsek“) i moon („nebeské těleso“), stejně tak jako v češtině. Částečné protějšky se shodují ve významu, ale často se liší formálně. Jednoslovný výraz může být nahrazen výrazem víceslovným nebo jeden z výrazů nese více významů, popřípadě se jedná o citově zabarvené pojmenování, pro jehož vyjádření neexistují prostředky v cílovém jazyce.23 Příkladem takového protějšku je oslovení Peevsie, zdrobnělina jména Peeves („Protiva“) – školního strašidla v příběhu Harry Potter.24 Koncovka -ie v tomto případě značí zlehčování důležitosti vlastního jména. Překladatelka v tomto případě řeší znázornění zdrobnění přidáním znaku pro slovo „malý“ 小(xiǎo) a 皮皮鬼 (pípíguǐ) reprezentuje jméno daného strašidla (Peeves). V okamžiku, kdy k danému výrazu v cílovém jazyce vhodný protějšek neexistuje a výraz není možné v rámci zachování věrnosti textu vynechat, je nutné vytvořit novotvar v cílovém jazyce, kterým bude neexistující protějšek (neboli nulový ekvivalent) nahrazen (Knittlová 2000, 84). K běžným metodám řešení nulového ekvivalentu patří převzetí výrazu

22

Ekvivalenci překládaných prvků je možno rozdělit do kategorií: lexikální, gramatické, textové a pragmatické (Knittlová 2000, 33). Problém nulového ekvivalentu se tak v překladu vyskytuje nejen při hledání nových výrazů, ale i v gramatických úkazech. 23 Částečné protějšky na základě jejich rozdílů po stránce: formální (například počet slov ve výrazu, předložkové vazby), významově denotační (přímo označující význam), významově konotační (rozšiřujících význam daného slova) a pragmatické (indikujících nepřímý význam, jako je např. postoj mluvčího). Prvky těchto kategorií spolu mohou souviset (Knittlová 2000, 35). 24 Emotivně zabarvené výrazy zahrnují například oslovení zdrobnělinami nebo vulgarismy. Jedná se také o přezdívky, které jsou hojně používané při vzájemném oslovování bradavických studentů.

- 15 -

ze zdrojového jazyka. K tomuto převzetí slouží transkripce, kde je fonetické znění mluveného projevu zaznamenáno konkrétními znaky.25 Další strategií převedení neexistujícího výrazu do cílového jazyka je adaptace. 26 Adaptace se provádí ponecháním kořenu slova, a přizpůsobením jeho formy potřebám jazyka cílového. Zkombinujeme-li adaptaci s převedením originálního výrazu (částečná adaptace a zároveň převzetí), vytvoříme kalk, tedy samostatné slovo vycházející z originálního jazyka, které je novotvarem v jazyce cílovém. Poslední z často používaných strategií převedení nulového ekvivalentu je vynechání slova v případě, že jeho nepřítomnost nezmění vyznění daného výrazu. Angličtina se svou strukturou, slovní zásobou, vývojem slov, užitím hovorových výrazů, metafor a idiomů výrazně liší od čínštiny. Výše uvedené strategie jsou proto jen částečně aplikovatelné při překladu do těchto jazyků. Čínština při přejímání cizích slov staví na zaznamenání jejich zvukové podoby znaky s fonetickou funkcí. Autorka používá techniky, jako je přiřazení sémantického významu pojmenováním osob, předmětů a míst, nebo aliterací 27 , aby vytvořila dojem pohádkového 28 světa (který je výjimečný nejen faktickými prvky, ale i po jazykové stránce, viz výše) a zároveň dopomohla čtenáři ke snadnější orientaci v tomto světě. Překladatelka použitím fonetické transkripce ztrácí u naprosté většiny pojmů sémantickou složku daných výrazů, a čtenář tak může být při četbě zmaten výskytem velkého množství toponym a antroponym. Je-li jeden z faktorů ovlivňujících proces překladu orientace na cílového čtenáře (podle: Levý, kapitola 2), pak by měl být důraz na srozumitelnost pojmů a přiřazení sémantického náboje pojmům tak, jak tomu je u původního textu, překladatelovou prioritou29.

25

U jazyků založených na hláskových abecedách je jako transkripční metoda často používaná transliterace, kdy jedno písmeno abecedy zdrojového jazyka odpovídá jednomu písmenu jazyka cílového, například při převádění latinky do azbuky (Erhart 1984, 171). 26 Pomocí adaptace je v Harry Potterovi přeloženo například zaklínadlo alohomora, 阿拉霍洞开 (ālāhuòdòngkāi), které slouží k otevírání dveří. Zaklínadla jsou většinou přeložena fonetickou transkripcí (viz 4.2), v tomto případě však překladatelka přidala ke slovu znaky 洞开 (dòngkāi) znamenající „doširoka otevřít“. V tomto případě byla zvuková podoba tohoto slova adaptována na výraz se sémantickým nábojem. 27 Aliterace se v textu hojně vyskytují jak při pojmenování osob, lokací i objektů. Jako příklad uvedu názvy čtyři historických postav, zakladatelů Bradavic, jejichž jména zní v angličtině Salazar Slytherin, Rowena Rawenclaw, Helga Hufflepuff a Godric Gryffindor. 28 Umělecké prvky užité v textu jsou přiřazeny pasážím děje odehrávajícím se ve fantastickém světě, oproti popisným pasážím ze světa nekouzelníků, kde se v textu tyto prvky nevyskytují. Díky této práci s jazykem je tak kontrast obou světů zvýrazněn. 29 Tato problematika opět vede k popularitě falešných překladů Harryho Pottera, ve kterých často figurují postavy s původními čínskými jmény, nebo se děj v Číně odehrává. Podle New York Times na čínském trhu koluje kolem 30 % těchto nelegálních kopií. HOWARD W., French. Chinese Market Awash in Fake Potter Books. [online]. 2007 [cit. 2014-04-18]. Zdroj: http://www.nytimes.com/2007/08/01/world/asia/01china.html?pagewanted=all&_r0.

- 16 -

3. Zasazení příběhu do reálného kontextu Pozitivní přijetí Harryho Pottera způsobil mj. fakt, že tento fikční svět obsahuje prvky realistického zobrazení současné Británie, a tím čtenáři tento svět činí bližším a požitek z četby autentičtějším. 30 Cíloví čtenáři, kterým byl tento text primárně určen (předpokládáme, že se jedná o mladší generaci obyvatel Velké Británie), tak nemají problém s identifikací v knize zmíněných míst, jmen osob, politických funkcí či názvů festivalů, a jako exotické jsou vnímány pouze ty prvky, které vycházejí z magického světa. Oproti tomu čínský čtenář, nemaje encyklopedickou znalost britských reálií, může považovat za fantastický nejen kouzelnický svět, ale i vyobrazení cizí země s jejími kulturními zvyklostmi. Překladatel by měl stále zachovat podobu textu, aby působil autenticky i pro cílového čtenáře, mj. rozhodnout, které reálie hrají roli pro správné pochopení příběhu, a tyto reálie zřetelně objasnit. Možnost pochopení příběhu s veškerými jeho okolnostmi vede nejen k ulehčení ztotožnění čtenáře s postavami v příběhu, ale i k nahlédnutí do myšlenkového a kulturního systému země, ve které příběh vznikal. I ve fantastických příbězích jsou proto tato vyobrazení reálných skutečností cennými ukazateli skutečných společensko-kulturních procesů. V příběhu Harryho Pottera mimo reálné lokace a instituce existuje samostatně fungující svět magický, ve kterém jsou stanovena a dodržována určitá pravidla (jako školní systém, zákaz používání kouzel mimo školní pozemky a preventivní opatření zabraňující lidem bez magických schopností, „mudlům“, se o existenci tohoto světa dozvědět). Tato pravidla však vycházejí z fungování britské společnosti – i přesto, že se jedná o svět magický, čtenáři jej považují díky podobnosti se světem, ve kterém sami žijí, za autentický. Níže jsou uvedené reálie, které se vyskytují v Harry Potterovi. U jejich převedení do čínštiny je možno posoudit, do jaké míry obeznámenost s nimi umožňuje čtenáři proniknout do jádra příběhu. Pro usnadnění tohoto přijetí vložila Suová do čínského vydání poznámkový aparát, který vysvětluje většinu reálií týkajících se zeměpisných lokací a tradičních svátků.

30

Rowlingová vytvořený magický svět propracovala po jazykové i faktické stránce a pro jeho fungování vytvořila seznam předmětů, kouzelnických institucí a historických událostí, což ulehčuje čtenáři přijetí tohoto fikčního světa. Oproti tomu realistické prvky činí příběh pro čtenáře autentickým.

- 17 -

3.1 Toponyma Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole o teorii překladu, klasickou technikou převedení cizích názvů do čínštiny je jejich fonetická transkripce do znaků s podobnou výslovností, jako je znění slova v originále. U vlastních jmen reálných lokací není kladen důraz na sémantický význam slova, jejich převedení fonetickou transkripcí s vysvětlením v poznámkovém aparátu by nemělo výrazně narušit čtenářovo přijetí příběhu.

Tabulka 1 český překlad

čínský překlad

pynyin

a. Bristol

Bristol

布里斯托尔

Bùlǐsītuō'ěr

b. Dundee

Dundee

丹地

Dāndì

c. Kent

Kent

肯特郡

Kěntèjùn

d. London

Londýn

伦敦

Lúndūn

e. Majorca

Mallorka

马约卡

Mǎyāokǎ

f. Surrey31

Surrey

萨里郡

Sàlǐjùn

g. The Isle of

ostrov Wight

怀特岛

Huáitè dǎo

nádraží Kingʼs Cross

国王十字车站

Guówáng Shízìchē

toponymum

Wight h. The Kingʼs Cross Station i. Yorkshire

zhàn Yorkshire

约克郡

Yuēkèjùn

Tabulka jedna představuje toponyma 32 , která jsou v překladu reprezentována svými oficiálními čínskými názvy (tab. 1.; a, c, d, e, f, h, i), a čtenář si tak může existenci těchto míst ověřit. Dundee (tab. 1, b) a ostrov Wight (tab. 1, g) jsou vyjádřeny znaky s pouze fonetickou funkcí a jejich lokace je dovysvětlena v poznámkovém aparátu, stejně jako u ostatních lokací kromě Londýna (tab. 1, d) a Surrey (tab. 1, f). Obeznámenost s lokacemi, ve kterých se příběh odehrává, může čtenáři usnadnit identifikaci s příběhem a obohatit jeho zážitek z četby. Pohyb hrdinů fikčního světa v autentických lokacích umocňuje záměr autorky vytvořit svět propojený s realitou a umocnit 31

Surrey je region nacházející se na jihozápadní okrajové části Londýna. V kouzelnickém světě příběhu existují místa se smyšlenými názvy, tvorba těchto názvů spadá do kategorie tvorby pojmenování a překladu novotvarů (viz kapitola 2.2), a proto je neuvádím na tomto místě. 32

- 18 -

tak kontrast tohoto běžného světa oproti tomu kouzelnickému. 33 Čínský překlad je doplněn poznámkovým aparátem, který poskytuje bližší zeměpisné určení u výše uvedených pojmů, ale nezvyšuje uměleckou hodnotu textu. Výskyt existujících lokací, vytváří u britského čtenáře pocit autenticity, kdežto čínskému čtenáři příběh nijak nepřiblíží.

3.2 Svátky Podobně jako u lokací může být pro čínského čtenáře zarážející výskyt tradičních britských svátků, které v Číně neexistují. Mezi tyto patří Vánoce, oslavy 5. listopadu a Halloween (viz tabulka 2).

Tabulka 2 český překlad

čínský překlad

pynyin

a. Christmas

Vánoce

圣诞节

shèngdànjié

b. Bonfire Night

noc pálení ohňů

火之夜

huǒzhī yè

c. Halloween

večer Všech svatých

万圣节前夕

wànshèngjié qiánxī

svátek

Koncept Vánoc je v Číně známý, i když se tento svátek neslaví, proto se jeho popis nevyskytuje v poznámkovém aparátu. Svátek ohňostrojů (Bonfire night34) je v poznámkovém aparátu vysvětlen jako „každoroční (5. 11.) oslavné aktivity, kdy se v Anglii pouští ohňostroje“ (Loulin 2000, 4). V textu je odkaz k tomuto svátku uveden v souvislosti s popisem výskytu ohňostrojů způsobených kouzelníky (Rowling 2010, 11), a tak výskyt poznámky vysvětlující funkci tohoto svátku, spíše než jeho historické okolnosti, poskytuje čtenáři dostatečnou informaci o původu tohoto přirovnání. K Halloweenu je v překladu odkazováno jako k „večeru před Všemi Svatými“. Poznámkový aparát obsahuje pouze datum konání tohoto svátku, 1. listopadu (Luolin 2000, 34), ale význam dále nerozvíjí.35 Při první zmínce Halloweenu není kontextuální znalost tohoto svátku důležitá pro pochopení děje. Dále v příběhu, kde je průběhu tohoto svátku věnovaná celá kapitola (Luolin 2000, 99), by doplňující informace o této tradici čtenáři usnadnily pochopení

33

Tento kontrast je vyjádřen i lexikálně – názvy kouzelnických lokací znějí fantasticky oproti běžným toponymům. Více v kapitole 4. 34 V Británii tento svátek odkazuje k zadržení Guye Fawkese, příslušníka katolické církve, který se podílel na plánování atentátu na krále Jakuba I. Stuarta vyhozením budovy parlamentu do vzduchu. Zabránění tohoto incidentu se slaví pálením ohňů. 35 Halloween, neboli “předvečer Všech Svatých” předchází křesťanskému svátku uctívání „Všech Svatých“. V Číně existuje festival uctívání zesnulých, festival Čingming (slaven 15. den po jarním slunovratu).

- 19 -

děje. Fakt, že jsou v poznámce zaznamenána pouze data konaných událostí a nikoli aspekty svátků, události s nimi spojené mohou v překládaném textu působit nekomplexním dojmem a čtenáři znesnadňuje možnost se příběhem identifikovat. 3.3 Školní systém Většina děje příběhu se odehrává v internátní škole zvané Bradavice, kam studenti odjíždějí studovat na dobu školního roku. Prvky této školy (zahajovací ceremoniál, rozdělení do kolejí nebo studentská hierarchie) jsou inspirovány systémem škol v Británii. Pro britské čtenáře tento prvek bude působit spíše autenticky.36 Naopak v Číně není výskyt internátních škol běžný, a čtenáři je proto mohou považovat za další z exotických prvků příběhu. Systém fungování školy je v Harry Potterovi poměrně podrobně vysvětlen v originále i v překladu. Koleje (houses) jsou do čínštiny přeloženy 学 院 (xuéyuàn) a jejich funkce je v textu vysvětlena. Součást fungování školy tvoří prefektský systém, 37 kdy je studentům vyšších ročníků (od pátého ročníku výše) udělen dohled nad studenty mladšími. Prefekti také mohou udělovat nebo strhávat body, které se počítají do celkového hodnocení koleje, nebo udělovat školní tresty. V čínském překladu je „prefekt“ označen znaky 级 长 (jízhǎng) nesoucími význam, „nadřízeného ve funkci“, který tuto funkci opisuje a čtenáři tak poskytuje dostatečnou informaci pro porozumění příběhu. Místa a svátky vyskytující se v příběhu jako autentické prvky pravděpodobně na čínského čtenáře nepůsobí jako pojítka k realitě, ale naopak jako prvky exotické. Britský čtenář se ve fikčním světě pohybuje jako v domácím prostředí, na jehož pozadí se odehrává fantastický příběh, který ale působí realistickým dojmem. Čínský čtenář však bude považovat koncept příběhu za fantastický jako celek, a výskyt magických prvků nebude, oproti čtenáři britskému, považovat za výjimečné v porovnání s „medlovským světem“ v knize popsaným.

36 37

Tzv. boarding schools. V Británii je prefektský systém součástí internátních a soukromých škol.

- 20 -

4. Překlad jmen Tato kapitola je zaměřena na ilustraci překladatelova postupu u překladu konkrétních pojmenování v Harry Potterovi. Překladatel převedl většinu výrazů fonetickou transkripcí, kterýžto postup zamezuje vyniknutí autorčiných záměrů a ubírá textu na umělecké kvalitě. U jednotlivých kategorií pojmenování je uveden autorčin záměr při tvorbě daného pojmenování, strategie, kterou překladatel použil a dopad, jaký znění čínského překladu může mít na čtenáře. Jelikož angličtina i čeština vycházejí ze stejné jazykové rodiny a určitá slova staví na společných základech latiny (Erhart 1990, 99), jsou pro porovnání překladatelských řešení uvedeny i Medkovy varianty. 4.1 Strategie překladu antroponym V příběhu Harry Potter je představeno velké množství postav, které by se pro lepší orientaci daly roztřídit do kategorií jako Harryho kamarádi a spolužáci, bradavičtí profesoři a osobnosti pocházející z kouzelnického světa, historické osobnosti a duchové. 38 Autorka vložila do pojmenování těchto postav určitou sémantickou průhlednost, na první pohled patrnou britskému čtenáři. Postavy Harryho spolužáků nesou v Británii běžně používaná, moderní jména, ale historické osobnosti a významní kouzelníci mají jména mnohem fantastičtější. Pojmenování nejmocnějšího kouzelníka na straně dobra – tedy Albus Dumbledore (Albus Brumbál),39 a hlavní záporné postavy – lorda Voldemorta, nesou sémantický význam, který vypovídá o charakteru postavy

Tabulka 3 jméno v originálu knihy

40

. U pojmenování vedlejších postav vycházejících

čínské znaky

pynyin

český překlad1

a. Harry Potter

哈利･波特

hālì bōtè

Harry Potter

b. Ron Weasley

罗恩･韦斯莱

luó'ēn wéisīlái

Ron Weasley

c. Professor Mc.

麥格教授

màigé jiàoshòu

Profesorka

Gonagall d. Mr. Dursley

McGonagallová 德思礼先生

désīlǐ xiānsheng

pan Dursley

38

Smyšlené historické osobnosti vytvořené pro tyto příběhy. Celým jménem Albus Percival Wulfric Brian Dumbledore. 40 „Albus“ v latině znamená „bílý“, „čistý“, „jasný“ (Pražák II 1975, 59). Tyto přívlastky by se daly přisoudit charakteru hlavního hrdiny na straně dobra. Oproti tomu jméno „Voldemort“ svým kořenem odvozeným od slova mors (viz níže) evokuje spojitost se smrtí a obsahuje negativní konotační nádech. 39

- 21 -

z kouzelnického prostředí Rowlingová často používá aliterace, 41 které usnadňují zasazení postav do kontextu. Tyto strategie jsou snadno zpozorovatelné čtenářem anglického, popřípadě českého textu, ale ve zpracování čínského překladu nejsou tyto techniky patrné. Jak jména v Británii běžně používaná, tak i fantastická jména jsou převedena znaky s pouze fonetickou funkcí (k tomu došlo u většiny těchto jmen, viz příklady níže), čínský čtenář mezi nimi tak neuvidí rozdíl. Suová překládá většinu jmen v Harry Potterovi fonetickou transkripcí a, jak je uvedeno níže, tuto strategii užívá i u jmen, která byla vytvořena za účelem vyjádření významu, spíše než kvůli jejich zvukové podobě. Na následujících příkladech je vysvětlený vliv tohoto postupu na možné pojetí příběhu čtenářem. Jako ukázku jmen bez specifického významu, jejichž fonetický překlad vyznění textu nijak neovlivní, jsem zvolila níže uvedená pojmenování. Tato jména jsou běžnými pojmenováními, která jsou převedena fonetickou transkripcí a zachovávají počet slabik odpovídající původnímu pojmenování (tab. 3, a; 3, b). Pravidla pro převádění jmen cizích do čínštiny se většinou řídí zachováním první slabiky, která odpovídá znění příjmení, foneticky odpovídající slabice převzaté z vlastního jména a doplněním o fonetické znaky běžně se používající pro jména ženská nebo mužská. V čínštině se jména také uvádějí v pořadí příjmení, jméno. Toto pořadí, bližší cílovému čtenáři, nebylo zachováno u překladu vlastních jmen, ale zůstalo v případě, kdy je za jménem přidán titul, popřípadě označení zaměstnání nebo společenského postavení. Stejného postupu překladatelka využívá i u překladu jmen bradavických duchů. Níže uvedené příklady uvádějí snahu překladatelky zachovat pojmenování společenského statusu u těchto osob přiřazením všeobecného přívlastku ke každému jménu (viz tabulka 4). Tabulka 4 jméno v originálu

čínské znaky

knihy a. The Fat Friar

český překlad

(pynyin) 胖修士幽灵

b. The Grey Lady 格雷女士 c. Bloody Baron

tónový přepis

血人巴罗

pàng xiūshì yōulíng Tlustý Mnich géléi nǚshì

Šedivá Dáma

xuèrén bāluó

Krvavý Baron

V čínštině xiūshì znamená „mnich“ (příslušník náboženského řádu); a výraz yōulíng znamená „duch“. Překladatelka blíže určující výraz yōulíng použila pouze u pojmenování

41

Aliterace je stylistický prvek, kdy slova ve slovním spojení začínají stejným písmenem.

- 22 -

„tlustý mnich“ (pàng xiūshì), nikoli k ostatním duchům. Toto může být způsobeno tím, že v Číně se vyskytují mniši (na rozdíl od baronů a rytířů), a proto překladatelka považovala za vhodné specifikovat, že se v hradě nevyskytují mniši jako takoví. Lady v angličtině odkazuje k oslovování příslušnic šlechty, nejedná se tedy o vlastní jméno. Znaky označující nǚshì sice doslovně překládají výraz lady, ale vzhledem ke stáří výrazu v původním díle nepůsobí moderní ekvivalent stylisticky vhodně, jelikož neodpovídá označení zástupce aristokratické vrstvy. Stejně tak převedla překladatelka přívlastek grey 42 nikoli znakem pro „šedou barvu“, ale přepisem, jaký se oficiálně používá pro převedení příjmení Grey. Rys, že duch této postavy je opravdu šedivý, se zde zcela ztrácí a dochází tedy k nepřesné interpretaci tohoto označení. U překladu jména Bloody Baron je postup stejný jako u „Šedivé Dámy“. Výraz xuèrén doslovně znamená „krvavý člověk“, ale výraz „baron“ je převedeno pouze znaky s fonetickou funkcí. Překladatelka zřejmě nepřikládala důležitost zdůraznit, že tyto postavy pocházejí z jiného historického období a patří k určité společenské vrstvě. Otázkou zůstává, jestli by nebylo vhodnější pro čtenářovo pojetí příběhu použít výrazy vycházející z čínské historie, které ovšem nesouvisejí s tou evropskou. Použitím neutrálního šlechtického titulu místo fonetického

Tabulka 5 jméno v originálu

čínské znaky

knihy

tónový přepis

český překlad

(pynyin)

a. Oswald Cornelius

奥斯瓦尔德･康奈

àosīwǎ'ěrdé

利･福吉

kāngnàilì

Fudge1

Oswald Kornelius Popletal

fújí

德拉科･马尔福

délākē mǎ'ěrfú

Draco Malfoy

c. Voldemort

伏地魔

fúdìmó

Voldemort

d. You Know

神秘人

shénmìrén

Ty-víš-kdo

差點沒頭的尼克

chàdiǎn méitóu de

Skoro Bezhlavý Nick

b. Draco Malfoy

Who e. Nearly Headless

níkè

Nick 42

Grey v angličtině znamená “šedý”.

- 23 -

přepisu, popřípadě moderního označení pro „dámu“ nepodporuje celkový obraz bradavického hradu jako monumentálního místa s dlouholetou historií, tak jak by jej vnímal čtenář, který je s výše uvedenými tituly obeznámen. Autorčin záměr použít u pojmenování postav znaky se sémantickým nábojem a tím naznačit jejich charakter je ilustrován v tabulce 5 (viz předchozí strana). První postava (tab. 5, a) je ministr kouzel, který si chce za každou cenu uchovat tvář úspěšného politika, a v průběhu série ze strachu čelit nepříjemným pravdivým událostem před veřejností tají fakta ohledně návratu zlého mága. Příjmení Fudge v angličtině doslovně znamená „mlhavý“, „zmatený“. Čínská překladatelka se pokusila zachytit charakterový rys postavy ve jméně použitím znaků s fonetickým i významovým charakterem: kāng – „zdravý“, nài – „snášet“, lì – „prospěch“, fú – „štěstěna“, jí – „šťastlivec“, jméno Oswald je přepsáno znaky s čistě fonetickou funkcí. Význam znaků lì – „prospěch“, fú – „štěstěna“, jí – „šťastlivec“ odkazuje k blahobytnému postavení ministra, a ne k charakteru dané osoby. Draco Malfoy (tab. 5,b), snobský chlapec, který záměrně škodí ostatním, je Harryho úhlavním nepřítelem mezi bradavickými studenty. Draco v latině znamená „drak“, Malfoy má základ společný s latinským slovem maleficium znamenajícím „zlý čin“, „zločin“ (Pražák II 1975, 63). Čínská překladatelka se sémantikou tohoto jména příliš nezabývala, pouze při přepisu příjmení použila, stejně jako u jména ministra kouzel, znak fú – „štěstěna“, který může odkazovat k zámožnosti rodiny, ze které tato postava pochází. Překladatelčino rozhodnutí zachovat formu pojmenování na úkor jeho obsahu má za následek nejasný význam u pojmenování hlavní záporné postavy, lorda Voldemorta (tab. 5,c). Jméno „Voldemort“ vzniklo odvozením z latinského slova mors, „smrt“ (Pražák II 1975, 67). Překlad tohoto jména obsahuje znaky: fú – „být skryt“; dì – „země“; mó – „démon“, „zlý duch“. Tyto znaky evokují určitou skrytou, plíživou, zlomyslnou bytost, což čtenáři může charakter postavy trochu přiblížit, i když se, stejně jako v případě překladu jména Fudge, nejedná o rys, který v původním textu vystihuje autorka.43 Postava Lorda Voldemorta je ve světě kouzelníků obávaná do té míry, že se ho naprostá většina bojí oslovit jménem, a místo toho k němu odkazuje pomocí užití Ty-víš-kdo (tab. 5, d). Anglické You Know Who zřetelně stanovuje, že člověk, ke kterému se obracíme, ví, o kom 43

Lord Voldemort pochází z rodové linie jednoho ze čtyř zakladatelů Bradavic, Salazara Zmijozela, který má ve znaku hada. Vlastností tohoto mága je schopnost mluvit s hady, kterou Voldemort zdědil. Tato postava se také svojí znetvořenou vizáží hadovi podobá. V čínském překladu odkazujícímu k plíživému démonu je odkaz na podobnost s hadem patrný.

- 24 -

se mluví, jelikož Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit 44 je jenom jeden. Čínská překladatelka se pro překlad výrazu „Ty-víš-kdo“ rozhodla použít znaky shénmì, což znamená „tajemný, mysteriózní“ (rén je „člověk“). Tato přezdívka tedy evokuje jakousi tajemnost této osoby, ale postrádá vyzdvižení jeho jedinečnosti. Poslední příklad převedení jména se sémantickým nábojem je překlad přezdívky dalšího z bradavických duchů, „Skoro Bezhlavého Nika“ (tab. 5, e), kde je přívlastek nearly headless v čínském překladu vyjádřen výrazy chàdiǎn – „skoro“, méi, které v čínštině slouží, jako záporka a tóu –„hlava“. De je partikule která nese přivlastňovací funkci. Překlad vlastního jména Nick byl vytvořen stejně jako výše uvedená jména fonetickým přepisem, ale i tak přepis celého jména doslovný překlad přesně vyjadřuje autorčin záměr. Závěrečným bodem ilustrací překladatelských strategií užitých u překladu pojmenování je překlad přezdívek a oslovení. Taková oslovení jsou specifická svou formou (jejich humorný náboj spočívá v podobnosti s výrazem, ze kterého jsou odvozena). Pro ilustraci uvedu příklady různých variací oslovení Dudleyho Dursleye, 45 které byly nahrazeny ekvivalenty v cílovém jazyce. Tabulka 6 anglický originál

čínské znaky

tónový přepis

český překlad

(pynyin) a. Popkin

宝贝

bǎobèi

drahoušek

b. Sweetums

心肝宝贝

xīngān bǎobèi

drahoušek

c. Little tyke

臭小子

chòu xiǎozi

malý dareba

d. Dinky

好心肝宝贝

hao xīngān bǎobèi

Dudlíček

Duddydums Výše uvedená oslovení jsou odvozena ze zavedených oslovování používaných v rámci rodiny, která Suová nahradila ekvivalenty těchto oslovení běžně používaných v Číně. Poslední příklad (tab. 6,d) ukazuje vytvoření přezdívky založené na zvukové podobě slova s emotivním přívlastkem, kterou překladatelka nezachovala. V tomto případě je z původního textu i překladu

44 45

Další z možností, jak k tomuto mágovi odkazovat. V originále He-who-must-not-be-named. Dudley Dursley je Harryho bratránek, který je zbožňován a rozmazlován svými rodiči.

- 25 -

zřejmé, že dané oslovení je adresováno milovanému dítěti), ale slovo ztrácí na humoru vycházejícího z variací daného jména. Z výše uvedených příkladů je patrná snaha překladatelky vložit určitý sémantický náboj do pojmenování těchto postav, tento význam však vyzdvihuje jiné aspekty, než na které se zaměřila autorka při vytváření těchto jmen. Metoda transkripčního přepisu, kterou překladatelka zvolila, čtenáři přiblíží, jak zní jména postav uvedená v původním díle, ale ochudí jej o sémantický náboj, který některá z těchto jmen nesou, a tak se s vývojem příběhu může stát orientace v textu složitou kvůli počtu vystupujících postav. Autorka řeší tuto situaci přidáním charakterových rysů do pojmenování některých postav (většinou u vedlejších postav, jejichž funkce je však pro příběh klíčová – Fudge, Voldemort) nebo používáním aliterace u postav, které v příběhu nehrají důležitou roli, ale jsou součástí magického světa. Čínská překladatelka tento autorčin záměr ve fázi interpretace textu buď

neodhalila,

nebo

ignorovala,

a

poměrně

důmyslný

aparát,

který

čtenáři

usnadňuje orientaci, se tak v překladu zcela ztrácí. Tyto nepřesnosti mají za následek nedostatečné přenesení sdělení o obsahu textu a text pak působí více překladově, než dojmem autentického díla. Dalším příkladem autorčiny snahy o zasazení srozumitelných prvků do textu, ulehčujících jeho pochopení, je tvorba zaklínadel, o kterých je pojednáno níže.

4.2 Zaklínadla Významným a jedinečným prvkem textu je používání zaklínadel – magických formulí se specifickým zněním (které se kouzelníci ve škole a stejně tak i čtenáři mohou naučit), jejichž vyslovení způsobí, že se záměr kouzelníka stane skutečností. Většina zaklínadel uvedených v Harry Potterovi, má původ v latině. Jejich znění tak většinou odpovídá latinským slovům nebo je z nich odvozeno. Tato slova jsou pro čtenáře anglického jazyka etymologicky průhledná, jelikož jejich kořeny odpovídají slovům vycházejícím z latiny, a čtenář, který je rodilým mluvčím některého ze skupiny indoevropských jazyků, je tak schopen odvodit smysl zaklínadla pouze na základě jeho znění. Tato vlastnost nepřísluší převedeným výrazům v čínštině, v případě, že jsou převedena pouze na základě jejich fonetického znění. Další kategorií zaklínadel jsou slova, která vznikla čistě za účelem jejich zvukové podoby. Například zaklínadlo alohomora (viz tab. 7, a), fungující pro odemykání zámků a otevírání dveří, je vyjádřeno pomocí shluků slabik s otevřenými samohláskami. Jiná zvuková stavba a tónový charakter slabiky v čínštině brání překladateli využít hláskového potenciálu při - 26 -

převodu těchto slov a jejich konotační význam musí být vyjádřen za pomoci dalších prostředků46, příklady jsou uvedeny v tabulce 7. Níže uvedená tabulka uvádí zaklínadla odvozená z latiny a zaklínadla zcela smyšlená a jejich čínské překlady. Pro porovnání, Medkův překlad odpovídá anglickému originálu. Jelikož oba jazyky vycházejí z latiny, slova s latinskými kořeny mohou na čtenáře působit povědomě. Zaklínadla alohomora a avada kedavra nejsou odvozena z latinských slov ani anglických archaismů, ale odvíjejí se od zvukové stavby. Čínská překladatelka nebrala ohled na zvukovou stavbu a vyjádřila je znaky indikujícími jejich funkci. Překlad zbývajících zaklínadel je také elegantně vyřešen použitím znaků částečně zachovávajících výslovnost a částečně nesoucích význam slova, které toto zaklínadlo způsobuje. Tabulka 7 jméno v originálu

čínské znaky

knihy1 a. alohomora

阿拉霍洞开

tónový přepis

překlad znaků

(pynyin)

nesoucích význam

ālāhuòdòngkāi

dòngkāi – být doširoka otevřený

b. avada kedavra

阿瓦达索命

āwǎtásuǒmìng

suǒmìng – žádat něčí život

c. lumos

d. locomotor

荧光闪烁 腿立僵停死

yíngguāng

yíngguāng – záření

shǎnshuò

shǎnshuò – blikot

tuǐlìjiāngtíngsǐ

tuǐ – noha; lì – založit; jiāng – tuhý;

mortis

tíng – zastavit; sǐ – zemřít e. petrificus totalus 统统石化

tǒngtǒngshíhuà

shíhuà – úplně shíhuà – zkamenět

f. wingardium leviosa

羽加迪姆 勒维

yǔjiādímǔlēiwéià

奥萨

osà

yǔ – křídlo

Pro vysvětlení této strategie uvedu příklad převedení zaklínadla lumos, jehož znění vychází z latinského lumen znamenajícího „světlo“ (Pražák II. 1975, 51). Překladatelka tento výraz přeložila výrazy yíngguāng – „záření“ a shǎnshuò – „blikot“, takže význam zaklínadla

46

Například připojením znaku nesoucího význam.

- 27 -

zůstal zachován. Podobně postupovala i u překladu ostatních zaklínadel (viz tabulka). Z výše uvedených příkladů je patrné, že čínská překladatelka správně interpretovala autorčin záměr přiblížit znění zaklínadel mluvenému jazyku a převedla je tak, aby i v čínštině evokovaly určitý význam na úkor přesného fonetického přepisu.

4.3 Ostatní magické prvky Dalšími prvky charakteristickými pro svět kouzelníků jsou magická stvoření – duchové, bytosti jako trollové, upíři a obři a bájná zvířata, 47 se kterými se hrdinové v průběhu série setkávají. Autorka vytvořila paralelní svět, který se řídí vlastními pravidly a je od toho reálného rozpoznatelný i díky stylizaci prvků, použitých k popisu tohoto světa. V angličtině jsou tyto prvky vytvořeny tak, aby svojí sémantickou nebo zvukovou složkou odkazovaly k výrazům a okolnostem čtenáři známým, a tím činily jednodušší orientaci v textu a autentické vyznění. Některé prvky byly kouzelnickému světu adaptované. Jedná se o instituce běžně existující, které fungují podle pravidel světa kouzelnického. Rowlingová pro knihy vytvořila např. vlastní měnu nebo kouzelnický sport (viz tabulka 8). Tabulka 8 čínský překlad

pynyin

český překlad

a. quidditch

魁地奇

kuídìqí

famfrpál

b.quaffle

鬼飞球

guǐfēiqiú

camrál

c. bludger

游走球

yóuzǒu qiú

potlouk

d. snitch

金色飞贼

jīnsèfēizéi

zlatonka

e. galleon

加隆

jiālóng

galeon

f. sickle

西可

xīkě

srpec

g. knut

纳特

nàtè

svrček

Kouzelnický sport famfrpál (Quiddich) je hlavním zástupcem volnočasových aktivit zmiňovaných v Harry Potterovi.48 Pojmenování famfrpál je převedeno fonetickou transkripcí (kuídìqí) (tab. 8, a) , překladatelka však poměrně umně přeložila názvy míčů, které se v této 47

Autorka vytvořila v rámci „učebních osnov“ pro bradavické studenty lexikon těchto bájných zvířat, který je používán při výuce předmětu „péče o kouzelné tvory“. Tato kniha byla poté vydána v samostatné edici pod názvem Fantastic Beasts and Where to Find Them, stejně jako kniha o historii famfrpálu (Quiddich Through the Ages) a soubor tradičních kouzelnických pohádek Tales of Beedle the Bard. 48 Je kombinací několika v Evropě běžně praktikovaných sportů a létání na košťatech.

- 28 -

hře používají, podle jejich charakteristiky. Pojmenování camrálu guǐ (tab. 8, b) má spíše fonetickou funkci, znak 飞 (fēi) odpovídá faktu, že se s tímto balónem létá do útoku. Potlouky, míče, které se volně pohybují po hřišti, jsou přeložené pomocí znaků 游 (yóu) používanými pro indikaci cesty a 走 (zǒu), což znamená jít – naznačují pohyb míčů sem a tam. Posledním míčem je zlatonka – malý míč, který se snaží uniknout chytači z každého týmu; je popsán znaky označujícími 金色 (jīnsè) „zlatou barvu“, 飞 (fēi) „létající“ a 贼 (zéi) „zloděj“, které odpovídá anglickému snitch („lapka“).

Pojmenování prvků tohoto kouzelnického sportu nesou

sémantický náboj jako vyjádření v původním díle a čtenáři tak mohou daný sport přiblížit. U pojmenování kouzelnické měny se Rowlingová snaží evokovat její hodnotu. Galleon je velký zlatý peníz,49 který se skládá ze sedmnácti sickles („srpců“), a jeden sickle je složen z dvaceti devíti knuts („svrčků“). Oproti tomu sickle odvozen z latinského secula („řezat“) a označuje podíl hodnoty galeonu. Označení knut stojí pro základní peněžní jednotku. Toto slovo může pocházet z norského knut, znamenajícího „uzel“ a referujícího ke starým měnovým formám. Pojmenování těchto peněžních jednotek v angličtině naznačuje cennost galeonu oproti nicotnosti svrčku. Překladatelka využila znaku 隆 (lóng – „ohromný, prosperující“) pro popis galeonu (tab. 8, e), ale názvy ostatních mincí přeložila pouze foneticky pomocí znaků, které o jejich hodnotě nic nevypovídají. Překlad nezachycuje aspekty anglického jazyka, ale snaží se zachovat určitý sémantický náboj, který by objekty příslušící magickému světu odlišil od světa běžného. Přepis fonetickou transkripcí může mít na čínského čtenáře podobný efekt, jako má čtení novotvarů pro čtenáře anglického. Čtenáři se díky této novosti vyjádření podbízí fakt, že se jedná o prvek fantastického (v tomto případě kouzelnického) světa. Pro pochopení významu těchto objektů kořeny těchto slov v angličtině evokují určitou ideu, stejně jako jsou v čínštině pojmenování částečně vyjádřena znaky nesoucími význam. Suová při práci na překladu správně identifikovala tento jev u pojmenování magických objektů, ale neodhalila nebo ignorovala fakt, že se tato strategie přiřazení významu vztahuje i na jména postav v kouzelnickém světě figurujících, a tím ochudila čtenáře o výpověď dokreslující charakter těchto postav.

49

Slovo „galeon“ je odvozeno z pojmenování obchodních lodí, které převážely zboží a implikuje tak význam bohatství a peněz.

- 29 -

5. Překlad veršovaných pasáží a slovních hříček Harry Potter je dílem prozaickým, ale autorka při jeho vytváření použila pro ozvláštnění i jiné umělecké prvky, jako jsou veršované pasáže nebo níže zmiňované slovní hříčky, které text obohacují a čtenářskému požitku přidávají další dimenzi. Slovní hříčky mají především funkci humornou, popřípadě slouží jako mysteriózní prvek, kdy je čtenáři poskytnuta šance přijít na význam dané hříčky dříve, než hrdinové příběhu (viz zrcadlo z Erisedu). Veršované pasáže jsou použity jako indikátory důležitých sdělení v rámci kouzelnického světa (stejně jako u pojmenování i v tomto případě pestrost projevu indikuje fantastické aspekty světa existujícího mimo naši realitu). Čínština se, jako slabičný jazyk, řídí zcela jinými pravidly než angličtina nebo čeština. Překladatel si musí určit prioritu zachování formální stránky textu, nebo obsahu (viz kapitola 2). V níže uvedených příkladech je ilustrováno řešení převodu veršovaných pasáží a slovních hříček s absolutním důrazem na zachování obsahu a jeho dopad na celkové vyznění textu. 5.1. Básně Pro ilustraci řešení překladů rýmovaných pasáží uvedu nápis varování zlodějům visící nad vstupem do kouzelnické banky Gringottovi, a pro porovnání přebásnění nejprve jeho český překlad:50 Vstup, cizinče, leč pamatuj:

Enter, stranger, but take heed Of what awaits the sin of greed,

poklad, jenž nikdy nebyl tvůj,

For those who take, but do not earn,

hledáš-li v našich sklepeních,

Must pay most dearly in their turn,

životem odpykáš svůj hřích.

So if you seek beneath our floors

Koho by zlákal cizí skvost,

A treasure that was never yours,

zaplatí za svou hrabivost.

Thief, you have been warned, beware

Zloději, viz ty pevné zdi:

Of finding more than treasure there.

najdeš tam víc, než poklady.

(Rowling 2010, 56)

50

(Rowlingová 2001, 72)

Čínské znění básně ve znacích a v pynyinu je uvedeno v příloze 2.

- 30 -

Znění básně v angličtině dodržuje sdružený rým, kdy je každé dvojverší zakončeno stejně znějící slabikou. Vzhledem k hláskovému charakteru českého i anglického jazyka tak překladatel mohl využít strategie zachování rýmů i u převedení této pasáže. Čínský jazyk je v tomto ohledu zcela odlišný. Vzhledem k jeho tónovému charakteru je důraz kladen na rytmus a zvukovou podobu básně. Klasická poezie v Číně vychází z několika typů básní, které zachovávají přesné formy, jako je počet slabik, popřípadě střídání tónů ve verši.51 I když pojem „báseň“ se v čínské tradiční literatuře nepoužívá, kategorie, do kterých jsou jednotlivé básně zařazeny, mají několik společných prvků, a sice verše o čtyřech až osmi slabikách, jejichž počet je v rámci celé básně zachován, pravidelné střídání rovných a klesavých a stoupavých tónů v rámci verše (Lomová 1995, 17), dále použití eliptického vyjádření myšlenek nebo pozměněný slovosled oproti běžné řeči. Převedení poetických pasáží v Harry Potterovi však nesleduje formu 4–8 slabičných veršů ani nezachovává žádné tónové vzorce. Báseň uvedena tak, jak je přeložena Suovou, se neřídí poetickými pravidly čínského jazyka, ale je pouze stylizovaná do volných veršů s doslovným překladem původního textu. Díky vizuální formě textu (jiný font a odsazení) čtenář pochopí, že se jedná o výjimečný prozaický úsek, ale podoba textu, jako takového nevyjadřuje žádné napětí. Při pohledu na převedení básně a tóny v záznamu pynyinem nelze nalézt žádnou strukturu vycházející z klasické poezie. Báseň poměrně přesně reflektuje obsahovou stránku původního textu, ale její styl zachován nebyl. Přebásnění textu se zachováním veršů zakončených rýmem (nebo s tónovou shodou) by docílilo čtenářovo vnímání této pasáže jako něčeho výjimečného a podtrhlo kontrast kouzelnického světa oproti tomu fikčně reálnému. Čtenář by jej mohl přijmout snadněji, celá pasáž by pak na něj působila pohádkovějším dojmem. Pouhé přeložení textu do čínštiny a zachování veršů podle délky originálního sdělení může vést čtenáře k otázkám, proč je tato pasáž formulována právě takto, když text působí jako běžný mluvený projev. 5.2 Slovní hříčky Dalším prvkem náročnějším pro překlad jsou slovní hříčky, jelikož jsou založeny na stavbě slov, popřípadě přesmyčkách písmen ve slovech a větách. V průběhu série Harry

51

Lomová (1995, 13) shrnuje prozodická pravidla, kde je kritériem pro konkrétní básnické útvary počet slabik ve verši, počet veršů, umístění a charakter rýmu a střídání tónů v rámci verše a dvojverší + gramatický a sémantický paralelismus, které však nejsou při převodu básně do čínštiny aplikovány.

- 31 -

Potter se vyskytuje několik přesmyček a anagramů, kde je humor založen na hláskovém složení slov. Vzhledem k flektivnímu charakteru angličtiny a češtiny netvoří tyto pasáže větší problém pro překladatele českého. Problém překladu hláskového jazyka do jazyka slabičného je ilustrován na následujícím příkladu (viz tab. 9), kde překladatelka nezvládla zachytit esenci humorného prvku a při převedení této pasáže zachovala doslovný překlad, který působí matoucím dojmem. Vtip v níže uvedené pasáži je založen na špatné interpretaci otázky, v níž se Harry ptá na rozdíl mezi objekty (stalaktitem a stalagmitem) a Hagrid v odpovědi pouze upozorní na použití odlišného písmena v jejich názvech. V čínském překladu se humorný prvek se zcela ztrácí. Obě slova jsou zapsána ve znacích, jejichž čtení v sobě písmeno „m“ neobsahuje. Čínský přepis pro stalaktit je 钟乳 石 (zhōngrǔshí) a pro stalagmit 石笋 (shísǔn). Přesto je klíčová věta v čínském překladu Tabulka 10 originál

‚I never know,‘ Harry called to Hagrid over the noise of the cart, ‚whatʼs the difference between a stalagmite and a stalactite?‘ ‚Stalagmiteʼs got an M in it.‘1 (Rowling 2010, 58)

český

„Nikdy jsem si nezapamatoval,“ křikl Harry na Hagrida, aby přehlušil

překlad

rachot vozíku, „jaký je rozdíl mezi stalagmitem a stalaktitem?“ „V jednom je em, a ve druhém té,“ řekl Hagrid. (Rowlingová 2001, 74)

čínský překlad

“我一直弄不清，”哈利在咔哒的车声中，对海格喊道，“钟乳石和 石笋有什么区别？“ “钟乳石这个字中间有字母 'm'。“海格说。 (Luolin 2000, 45) “Wǒ yīzhí nòng bù qīng,” hā lì zài kādā de jū shēng zhōng, duì hǎi gé hǎn

pynyin

dào,“zhōngrǔshí hé shísǔn yǒu shé me qūbié?“ “Zhōngrǔshí zhège zìzhōng jiān yǒu zìmǔ 'm',“ Hǎigéshuō.

doslovný překlad

„Nikdy jsem si nezapamatoval,“ křikl Harry na Hagrida, aby přehlušil rachot vozíku, „jaký je rozdíl mezi stalagmitem a stalaktitem?“ „Ve slově zhōngrǔshí je písmeno 'm',“ řekl Hagrid. - 32 -

převedena tak, jak je uvedena v původním díle, a překlad tak nedává smysl a čtenář z něj může být zmatený. Tento nedostatek mohl být způsoben překladatelčiným doslovným kopírováním všech překládaných pasáží nebo jejím nepochopením humorného prvku skrývajícího se v této hříčce. Kvůli špatnému překladu je o tento prvek ochuzen i čtenář. Tabulka 11 anglický originál

Erised stra ehru oyt ube cafru oyt on wohsi.

čtení pozpátku

I show not your face but your heart's desire.

český překlad1

Mízar bozyhu otešave lařávt ne.

čtení pozpátku

Ne tvář ale vaše touhy zobrazím.

čínský překlad

厄里斯斯特拉厄赫鲁阿伊特乌比卡弗鲁阿伊特昂沃赫斯。

pynyinový zápis

È-lǐ-sīsī-tè-lā è-hè-lǔ ā-yī-tè-wū-bǐkǎ-fú-lǔ ā-yī-tè-ángwò-hè-sī.

Stejný problém nastává i u převedení nápisu na zrcadle z Erisedu (Rowling 2010, 152), který je tvořen anagramem a dává smysl pouze při čtení pozpátku (tab. 11). Pro zachování myšlenky a stylistického náboje tohoto prvku je tedy nutné vyjádřit význam sdělení v textu uvedeném pozpátku. Překladatelka v této situaci vyřešila překlad pasáže fonetickou transkripcí, kterou doplnila vysvětlením v poznámkovém aparátu, že se jedná o „magickou taoistickou formuli.“ (Luolin 2000, 127)52 Obdobnou situací je záměna jmen dvojčat Weasleyových, Freda a George (tab. 12， následující strana). Tato situace je překladatelsky jednodušší, jelikož čínská překladatelka pouze zaměnila počáteční znaky v transkripci jmen obou osob. Z výše uvedených příkladů vidíme, že i v případě, kdy je cílový jazyk zcela odlišný od toho zdrojového, překladatelka zvládla zachovat humorný prvek tak, jak se vyskytuje v původním textu, použitím stejné strategie jako autorka při tvorbě toho prvku. Suová toho docílila změněním prvního znaku (nikoli pouze hlásek, ale výsledný efekt zůstal zachován). Při překladu slovních hříček by měl překladatel rozpoznat, na čem je humor těchto hříček postaven a snažit se zachovat tento obsahový prvek na úkor formy sdělení. Aspekty příběhu postavené na slovních hříčkách přináší výpověď o autorčině schopnosti pracovat s jazykem, a často hrají důležitou roli v rámci příběhu, kdy postavy samy musí nějakou

52

Fonetický přepis nápisu na zrcadle z Erisedu žádnou taoistickou formuli nevyjadřuje, jedná se tedy o záměrné klamání čtenáře.

- 33 -

zakódovanou zprávu rozluštit. Nepřesnosti v čínském překladu omezují čtenářský požitek na úrovni využití jazykové invence, která je dalším autentickým prvkem pro čtenáře díla v originálu. Tabulka 12 originál

‚…You havenʼt got a letter on yours,‘ George observed. ‚I suppose she thinks you donʼt forget your name. But weʼre not stupid – we know weʼre called Gred and Forge.‘ (Rowling 2010, 149)

český překlad

„Ty na něm ale nemáš písmeno,“ všiml si George. „Nejspíš si myslí, že nezapomínáš, jak se jmenuješ. Jenže my taky nejsme na hlavu – víme, že se jmenujeme Gred a Forge.“ (Rowlingová 2001, 189)

čínský překlad

“你的毛衣上没有字母，”乔治评论道， “他大概认为你不会忘记自己得名字。我们也不傻—倒是她自 己，经常官我们叫乔雷德和弗治。“ (Luolin 2010, 124)

pynyin

“Nǐ de máoyī shàng méiyǒu zìmǔ,” qiáozhì pínglùn dào, “Tā dàgài rènwéi nǐ bù huì wàngjì zìjǐ de míngzì. Wǒmen yě bù shǎ— dǎoshì tā zìjǐ, jīngcháng guān wǒmen jiào qiáo léi dé hé fú zhì.“

doslovný překlad

„Na tvém svetru není písmeno,“ vykřikl George, „Určitě si myslí, že nemůžeš zapomenout vlastní jméno. My taky nejsme hloupí, ale ona si myslí, že se jmenujeme Gred a Forge.“

Autorčino používání slovních hříček v textu působí jako humorný prvek, veršované pasáže naznačují zvýšené napětí. Tyto aspekty dotvářejí uměleckou podobu příběhu a částečně ovlivňují i vyznění obsahové stránky děje. Čínská překladatelka jejich nesprávným zakódováním činí text nepřesný a místy nedávající smysl. Pro zachování odpovídajícího přenosu informací je v tomto případě nutné převést obsah sdělení na úkor doslovného překladu (viz kapitola 2.1).

- 34 -

6. Závěr Z porovnávání čínského překladu s anglickým originálem soudím, že úspěšný překladatel by měl vycházet ze sdělení a strategií vyjádřených v původním díle, ale přizpůsobit je charakteru cílového jazyka tak, aby tyto účel těchto strategií i v tomto zůstal platným. Práce představila základní překladatelské postupy, řešení nulového ekvivalentu u překladu z angličtiny do čínštiny a poukázala na společensko-kulturní souvislosti vycházející z britského prostředí, které mohou mít vliv na čtenářovu percepci příběhů o Harry Potterovi. Kulturní reálie vyobrazené v Harry Potterovi se poměrně liší od čínského prostředí. Autentické prvky ulehčují britskému čtenáři se s příběhem ztotožnit (slyšel jména v příběhu používaná, navštívil lokace v knize zmiňované), kdežto pro čínského čtenáře, jakožto prvky neznámé, pouze umocňují exotiku celého fikčního světa. Čínský čtenář tedy pravděpodobně nebude knihu vnímat jako příběh odehrávající se v současném světě, ve kterém existují realisticky zpodobnění hrdinové prožívající fantastická dobrodružství, ale jako příběh, kde všechny jeho prvky zobrazují fantastickou realitu. Práce potvrdila pravidlo, zmiňované mj. v teorii překladu Jiřího Levého, že překladatelův subjektivní přístup a orientace na čtenáře výrazně ovlivňuje výslednou podobu cílového textu. Autorka při psaní Harryho Pottera využívala uměleckých prvků jako odvozování novotvarů ze slov se sémantickým nábojem, používání aliterací a zvukové schody při tvorbě pojmenování, odkazy k autentickým reáliím a tvorbu veršovaných pasáží. Čínská překladatelka přeložila většinu těchto prvků fonetickou transkripcí a tím docílila převážně doslovného překladu, schopného sdělit myšlenku příběhu, ale ochuzující text o umělecký rozměr. Faktorem zásadně ovlivňujícím nepřesnost přenosu sdělení je důraz angličtiny na zvukovou podobu sdělení, oproti použití znaků sémantickým nábojem v čínštině, který vede k nedostatečné charakteristice osob v příběhu vystupujících. Neshody ve zvukovém projevu se projevují i u překladu veršovaných pasáží, které byly přeloženy doslovně a postrádají tak gradační

napětí

vyjádřené

v textu

původním.

Podobný

nedostatek

se

vyskytuje

i u doslovného překladu slovních hříček, kde se humorná složka zcela ztrácí a čtenář je nejen ochuzen o humorný prvek v nich obsažený, ale může být zmaten celkovým vyzněním těchto pasáží. Výslednou podobu textu zapříčinil přístup překladatelky, která nesprávně interpretovala smysl textového sdělení, což vedlo k využití nesprávných strategií pro přesné přenesení významu daného sdělení. Tento přístup ochudil překlad většiny výše zkoumaných prvků - 35 -

o sémantický náboj. Překladatel by se měl v rámci stanovení zamýšlené interpretace sdělení na potenciál jak jazyka původního, tak i cílového a pro přenesení významu využít útvarů autentických pro daný jazyk. Při překladu do čínštiny by se měl odrážet důraz na vizuální podobu znaku a to i v místech, kde se autorka zaměřovala na zvukovou podobu projevu. Využitím této strategie by význam sdělení zůstal zachován a forma projevu by působila přirozeněji. Čínský překlad nepůsobí jako autentický text, jelikož postrádá několik důležitých podprahových rozměrů příběhu a nepřesnosti v překladu nedávají smysl. V této podobě může být čtenářem vnímán jako velké fantastické dobrodružství s mnohými postavami v exotických lokacích ve světě se svým specifickým uspořádáním, ale charaktery postav a umělecká rovina projevu v překladové verzi nevynikají tak, jako v původním díle. Překlad v takovéto podobě nelze považovat za vhodný komunikační prostředek, jelikož nezobrazuje inventivní projev autorky ani hlubší myšlenky příběhu, které by přiměly čtenáře se k nim vracet.

- 36 -

Použitá literatura: Primární literatura: ROWLING, J. K. Harry Potter and the Philosopherʼs Stone. London: Bloomsbury, 2010. ISBN 987-14088-1054-5. ROWLINGOVÁ, J. K. Harry Potter a Kámen Mudrců. 2. vyd. Překlad Vladimír Medek. Praha: Albatros, 2001. ISBN 80-000-0995-1. LUOLIN 罗琳 J. K. [J. K. Rowling], Překla Nung Suová. Hali Boteyu Mofa Shi. Beijing di 1 ban. Beijing: Renmin wenxue chubanshe, 2002. ISBN 978-702-0033-430.

Sekundární literatura: BOČÁNKOVÁ, Milena. Intercultural communication: typical features of the Czech, British, American, Japanese, Chinese and Arab cultures. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. CHAN, Leo Tak-hung. Twentieth-century Chinese translation theory: modes, issues and debates, Amsterdam Philadelphia: J. Benjamins, 2004. ERHART, Adolf. Základy Jazykovědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1984. FAWCETT, Antoinette Garcia, Karla L. Guadarrama Parker, Rebecca Hyde. Continuum Studies in Translation : Translation Vol. 4 : Theory and Practice in Dialogue, London: Continuum International Publishing, 2010. HJELMSLEV, Louis. Jazyk. Z originálu přeložit Miloš Dokulil. Praha: Academia Praha, 1971. KNITTLOVÁ, Dagmar. K teorii i praxi překladu. 2. vyd. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, c2000. 215 s. ISBN 80-244-0143-6. LEVÝ, Jiří. Umění Překladu, Praha: Panorama, 1983. LUSCHÜTZKY, Hans Christian. Uvedení do typologie jazyků. Překlad Tomáš Mařík. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2003, 79 s. McCARTHY, Michael. English Idioms in Use. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. NORD, Christiane. Text analysis in translation : theory, methodology, and didactic application of a model for translation-oriented text analysis, Amsterdam & New York: Rodopi, 2005. SORENSEN, Holger Steen. Word-classes in modern English. Copenhagen: G.E.C.Gad, 1958. TŘÍSKOVÁ, Hana (ed.). Transkripce čínštiny. Praha: Česko-čínská společnost, 1999, ix, 133 s.

- 37 -

Slovníky: FOWLER, F. G. The Concise Oxford dictionary of current English, 6th edition. Edited by J.B.Sykes. Oxford: Clarendon Press, 1976. PRAŽÁK, Josef; NOVOTNÝ, František; SEDLÁČEK, Josef. Latinsko-český Slovník. A-K. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1975. PRAŽÁK, Josef; NOVOTNÝ, František; SEDLÁČEK, Josef. Latinsko-český Slovník. L-Z. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1975. VOCHALA, Jaromír. Čínsko-český, česko-čínský slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2003, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 80-733-5011-4. WEN-SHUN, Chi. Chinese-English dictionary of contemporary usage. Berkeley : University of California Press, 1977. ZHUFENG, Luo. Hanyu Da Cidian1-12.Shanghai: Hanyuchubanshe, 1995. ZHUFENG, Luo. Hanyu Da Cidian. Index. Shanghai : Hanyuchubanshe, 1995. Články: BEACH, Sara Ann a Elizabeth Harden WILLNER. The Power of Harry: The Impact of J. K. Rowling's Harry Potter Books on Young Readers. World Literature Today. 2002, vol. 76, issue 1. DOI: http://dx.doi.org/10.2307/40157015. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/40157015. DUFFY, Edward. Sentences in Harry Potter; Students in Future Writing Classes. Rhetoric Rewiew, 2002, č. 21, 170 - 187. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/3092999. MCDOUGALL, Bonnie. Problems and Possibilities in Translating Contemporary Chinese Literature, The Australian Journal of Chinese Affairs, The University of Chicago Press, Chicago : 1991. NILSEN, Don L. F. NILSEN, Alleen Pace. Naming Tropes and Schemes in J. K. Rowling's Harry Potter Books. The English Journal, Vol. 98, No. 6 (Jul., 2009), 60-68. United States: National Council of Teachers of English. WOOD, NELSON. QUACKENBUSH Susan a Kim."The Sorcerer´s Stone": A Touchstone for Readers of All Ages. The English Journal, Vol. 90. 2001, s. 97-103.

- 38 -

Elektronické zdroje: HOWARD W., French. Chinese Market Awash in Fake Potter Books. In: [online]. 2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2007/08/01/world/asia/01china.html?pagewanted=all&_r=0. HOWARD W., French. Lots of Harry Potter books in China, not all of them by the author. [online]. 2007 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2007/07/31/world/asia/31ihtchina.1.6915542.html?pagewanted=all. J. K. Rowling Speaks at Harvard Commencement. www.youtube.com [online]. Harvard Magazine, 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=wHGqp8lz36c. Oprah interview J.K.Rowling. (Full Video) HD. [online]. 2010 [cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=Pxh2sgg_iyA. Vladimír Medek: "Vypukla potterománie a já nevěděl, do jakého ohně jsem strčil prsty". [online]. 2004 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/vladimir-medekvypukla-potteromanie-a-ja-nevedel-do-jakeho-ohne-jsem-strcil-prsty—104425.

- 39 -

Přílohy: 1. Abecední rejstřík pojmů v tabulkách objevujících se v knize Harry Potter and the Philosopher's Stone. pojem

odkaz na stránku v Harry Potter and the Philosopher's Stone (Rowling 2010)

odkaz na stránku v Hā lìbō tè yǔ mófǎ shí (Luolin 2000)

odkaz na stránku v Harry Potter a Kámen Mudrců (Rowlingová 2001)

Alohomora

119

97

151

Bludgers

124

102

158

Bonfire Night

11

4

12

Bristol

16

8

19

Christmas

23

14

28

Dundee

10

4

12

Galleon

58

46

75

Halloween

45

34

57

Kent

10

4

12

Knut

58

46

75

Locomotor Mortis

162

136

206

London

17

9

20

Majorca

22

14

27

Petrificus totalus

198

168

252

Quaffle

124

102

158

Quidditch

60

47

78

Snitch

124

102

159

Surrey

30

21

37

The Isle of Wight

30

21

37

The Kingʼs Cross

67

54

87

Wingardium leviosa

127

104

161

Yorkshire

10

4

12

Station

- 40 -

2. Tabulka s čínským překladem veršované pasáže nad vstupem do banky Gringottových.

anglický originál doslovný překlad Enter, stranger, but take heed vstup, cizinče, ale poslouchej

čínský překlad ve znacích pynyin doslovný překlad

请进，陌生人，不过你要当心 qǐng jìn, mòshēngrén, búguò nǐ yào dāngxīn prosím vstup, cizinče, ale dávej pozor

Of what awaits the sin of greed, co čeká za hříchem chtíče

For those who take, but do not earn, protože ti, co berou, ale nezaslouží si

贪得无厌会是什么下场 tāndé-wúyàn huì shì shénme xiàchěng co se může přihodit chamtivci

一味索取，不劳而获 yíwèi suǒqǔ, bùláo'érhuò,

Must pay most dearly in their turn,

slepě chceš sklízet, aniž bys zasel

musí splatit draze

必将受到最严厉的惩罚 bì jiāng shòudào zuì yánlì de chéngfá

So if you seek beneath our floors takže pokud pod našimi podlahami hledáš A treasure that was never yours, poklad, co nikdy nebyl tvůj

nevyhnutelně tě stihne krutý trest

因此如果你想从我们的地下金库取走 yīncǐ rúguǒ nǐ xiǎng cóng wǒmen de dìxià jīnkù qǔzǒu a tak, pokud uvažuješ o tom, že bys bral z našeho podzemního bohatství,

窃贼啊，你已经受到警告 Thief, you have been warned, beware yī fèn cónglái bù shǔyú nǐ de cáifù, zloději, byls varován, dávej si pozor,

ani pětník1 ti nedopomůže k bohatství qièzéi a, nǐ yǐjīng shòudào jǐnggào, zloději, už jsi byl varován

Of finding more than treasure there.

当心招来的不是宝藏，而是恶报

abys nenašel více než poklady

dāngxīn zhāolái de bú shì bǎozàng, ér shì èbào. dávej pozor, ať si místo klenotů neodneseš odplatu

- 41 -