Analýza propagačních aktivit turistického informačního centra v Jihlavě

Analýza propagačních aktivit turistického informačního centra v Jihlavě

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 30. 3. 2016

............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Alici Šedivé Neckářové za vstřícnost a čas, který věnovala při konzultacích této práce. Velký dík patří také vedoucí a dalším zaměstnankyním turistického informačního centra v Jihlavě, za jejich ochotu při poskytování informací a materiálů pro zpracování bakalářské práce. V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem, kteří věnovali svůj čas pro zodpovězení otázek průzkumu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

A n a l ý z a p ro p a g a č n í c h a k t i v i t t u r i s t i c k é h o informačního centra v Jihlavě bakalářská práce

Autor: Martina Horáková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2016

Copyright © 2016 Martina Horáková

Abstrakt HORÁKOVÁ, Martina: Analýza propagačních aktivit turistického informačního centra v Jihlavě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 84 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat propagační aktivity turistického informačního centra v Jihlavě. Teoretická část se zabývá pojmy cestovního ruchu, popisem města Jihlavy a turistickými informačními centry obecně. Praktická část obsahuje popis informačního centra v Jihlavě, analýzu propagačních aktivit a návrh propagační brožury, vztahující se k mobilní aplikace. V závěru práce byl proveden průzkum.

Klíčová slova Cestovní ruch. Turistické informační centrum. Propagace.

Abstract HORÁKOVÁ, Martina: Analysis of promotional activities of tourist information center in Jihlava. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Scale of qualification: bachelor. Jihlava 2016. 84 pages. The main target of bachelor thesis is analyze promotional activities of tourist information centre in Jihlava. Theoretical part of the work deals with terms of tourism, description of the city of Jihlava and characteristic of information centers. The practical part includes description of the information centre of Jihlava, analysis of promotional activities and proposal of promotional brochure related to mobile application. In the end of bachelor thesis the survey was conducted.

Keywords Tourism. Tourist information center. Promotional. 7

Obsah Seznam obrázků ............................................................................................................ 10 Seznam grafů ................................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................. 12 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 13 Úvod ............................................................................................................................... 14 1

2

3

Cestovní ruch ......................................................................................................... 16 1.1

Trh cestovního ruchu........................................................................................ 17

1.2

Typologie cestovního ruchu ............................................................................. 17

1.3

Propagační, informační a komunikační technologie cestovního ruchu ........... 20

Jihlava ..................................................................................................................... 23 2.1

Historie města................................................................................................... 23

2.2

Turistické atraktivity Jihlavy............................................................................ 24

2.2.1

Historické objekty ..................................................................................... 24

2.2.2

Další turistické objekty .............................................................................. 28

2.2.3

Návštěvnost turistických objektů .............................................................. 30

Turistická informační centra ................................................................................ 31 3.1

Činnost TIC ...................................................................................................... 31

3.2

Pracovníci TIC ................................................................................................. 32

3.3

Právní forma TIC ............................................................................................. 32

3.4

Financování ...................................................................................................... 32

3.5

Otevírací doba TIC ........................................................................................... 33

3.6

Navigace k TIC ................................................................................................ 33

3.7

Technické prostředky a vybavení..................................................................... 33

3.8

Propagace ......................................................................................................... 34

3.8.1

Cílové skupiny z pohledu propagačních a informačních materiálů .......... 34

3.8.2

Základní kategorie tištěných informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu ...................................................................................... 35

3.8.3 4

Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) .... 39 4.1

5

Mediální podpora činnosti informačních center ........................................ 37

Kategorizace a certifikace ................................................................................ 40

Organizace cestovního ruchu................................................................................ 43 5.1

Národní úroveň................................................................................................. 43 8

6

7

5.2

Krajská úroveň ................................................................................................. 43

5.3

Regionální ........................................................................................................ 44

Turistické informační centrum v Jihlavě ............................................................ 45 6.1

Činnost TIC ...................................................................................................... 46

6.2

Pracovníci TIC ................................................................................................. 46

6.3

Realizované projekty posledních let ................................................................ 47

6.4

TIC Radnice ..................................................................................................... 48

6.5

TIC Brána Matky Boží ..................................................................................... 51

Propagační aktivity TIC v Jihlavě ....................................................................... 53 7.1

Propagační materiály v TIC ............................................................................. 53

7.2

Webové stránky................................................................................................ 53

7.3

Facebook .......................................................................................................... 55

7.4

Propagační videa .............................................................................................. 59

7.5

Účast na veletrzích ........................................................................................... 60

7.6

Inzerce v tisku .................................................................................................. 61

7.7

Propagační, informační a komunikační technologie cestovního ruchu využívané v Jihlavě ........................................................................................ 61

8

9

Průzkum ................................................................................................................. 65 8.1

Interpretace výsledků průzkumu ...................................................................... 66

8.2

Shrnutí výsledků............................................................................................... 68

Návrh propagační brožury ................................................................................... 70

Závěr .............................................................................................................................. 74 Použitá literatura .......................................................................................................... 76

9

Seznam obrázků Obrázek 1 Erb města Jihlava [6] ..................................................................................... 23 Obrázek 2. Brána Matky Boží (Zdroj: Vlastní) .............................................................. 24 Obrázek 3 Radnice (Zdroj: Vlastní)................................................................................ 25 Obrázek 4 Jihlavské podzemí [11].................................................................................. 26 Obrázek 5 Masarykovo náměstí (Zdroj: Vlastní) ........................................................... 26 Obrázek 6 Městské opevnění [15] .................................................................................. 27 Obrázek 7 Kostel sv. Jakuba Většího (Zdroj: Vlastní) ................................................... 27 Obrázek 8 Mariánský sloup (Zdroj: Vlastní) .................................................................. 28 Obrázek 9 Přírodní rezervace Zaječí skok (Zdroj: Vlastní) ............................................ 29 Obrázek 10 Poloha poboček TIC v Jihlavě [38] ............................................................. 45 Obrázek 11 TIC Radnice (Zdroj: Vlastní) ...................................................................... 49 Obrázek 12 TIC Brána Matky Boží (Zdroj: Vlastní) ...................................................... 51 Obrázek 13 Hodnocení FB stránek města Jihlavy [47] .................................................. 59 Obrázek 14 Audioprůvodce [48] .................................................................................... 62 Obrázek 15 Multimediální panel [50] ............................................................................. 63 Obrázek 16 Audioprůvodce pro chytrá zařízení v Domě Gustava Mahlera [51] ........... 63 Obrázek 17 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v češtině (Zdroj: Vlastní zpracování) ........................................................ 70 Obrázek 18 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v češtině (Zdroj: Vlastní zpracování) ........................................................ 71 Obrázek 19 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v angličtině (Zdroj: Vlastní zpracování) .................................................... 71 Obrázek 20 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v angličtině (Zdroj: Vlastní zpracování) .................................................... 72 Obrázek 21 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v němčině (Zdroj: Vlastní zpracování) ...................................................... 72 Obrázek 22 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v němčině (Zdroj: Vlastní zpracování) ...................................................... 73

10

Seznam grafů Graf 1 Počet mobilních telefonů v domácnostech [1] – vlastní zpracování ................... 20 Graf 2 Návštěvnost turistických objektů v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování) ....................................................................................................... 30 Graf 3 Počet návštěvníků TIC Radnice v letech 2014 a 2015 (Zdroj TIC - vlastní zpracování) ....................................................................................................... 50 Graf 4 Počet návštěvníků TIC Brány Matky Boží v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC vlastní zpracování) ............................................................................................ 52 Graf 5 Počet uživatelů, kteří označili stránku „To se mi líbí“ podle věku a pohlaví (Zdroj: TIC) ...................................................................................................... 56 Graf 6 Počet fanoušků dle země původu (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování) ......... 57 Graf 7 Počet fanoušků dle krajů (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování) ...................... 58 Graf 8 Počet fanoušků dle používaného jazyka (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování) .......................................................................................................................... 58 Graf 9 Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní) ................................................................................. 66 Graf 10 Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................... 66 Graf 11 Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................... 67 Graf 12 Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................... 67 Graf 13 Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní) ............................................................................... 68

11

Seznam tabulek Tabulka 1 Vybavení TIC (Zdroj: TIC – vlastní zpracování) .......................................... 46 Tabulka 2 Otevírací doba TIC Radnice (Zdroj TIC – vlastní zpracování) ..................... 49 Tabulka 3 Návštěvnost TIC Radnice v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování) ................................................................................................... 50 Tabulka 4 Otevírací doba TIC Brána Matky Boží .......................................................... 51 Tabulka 5 Návštěvnost TIC Brány Matky Boží v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování) ....................................................................................... 52

12

Seznam použitých zkratek A.T.I.C.

Asociace turistických informačních center České republiky

AIEST ČR

Mezinárodní sdružení vědeckých pracovníků v cestovním ruchu

CD

Kompaktní disk

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

FB

Facebook

GPS

Globální triangulační systém

ISBN

Identifikační číslo typu knihy

MTB

Horské kolo

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

QR

"rychlá odpověď"

TIC

Turistické informační centrum

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu

URL

Řetězec znaků sloužící k přesné identifikaci umístění dokumentu na internetu

13

Úvod Hlavním cílem práce je charakterizovat turistické informační centrum v Jihlavě, analyzovat jeho jednotlivé propagační aktivity a v návaznosti na předchozí analýzu navrhnout opatření, která by pomohla ke zlepšení stávající situace. Dílčím cílem práce je návrh propagační brožury, která může být použita v turistickém informačním centru. Práce se člení na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou v první řadě vymezeny pojmy, které jsou klíčové pro porozumění praktické části práce. Je zde definován cestovní ruch z pohledu několika autorů, dále také podstata fungování trhu cestovního ruchu a charakteristika jeho účastníků. Dále je tato část věnována typologii cestovního ruchu, kde jsou vymezeny dva základní pojmy, kterými jsou forma cestovního ruchu a druh cestovního ruchu a následně je popsáno, co do nich spadá. Část práce je také zaměřena na město Jihlava, kde je popsána jeho bohatá historie, ale také jednotlivé turistické atraktivity. K atraktivitám města lze zařadit například zoologickou zahradu, aquapark a další objekty, které se stávají hlavním cílem turistů. V práci rovněž popisuji informační centra, a to hlavně jejich činnost, která se dělí na hlavní a vedlejší. Dalšími uvedené pojmy, týkající se informačních center, jsou právní formy, financování, propagace, atd. Nechybí zde ani charakteristika Asociace turistických informačních center ČR a organizací cestovního ruchu v kraji Vysočina na národní, krajské a regionální úrovni. Pro vytvoření teoretické části bylo potřebné prostudovat českou, ale i zahraniční literaturu. Co se týče české literatury, čerpala jsem převážně z druhého vydání Výkladového slovníku Josefa Zelenky a Martiny Páskové, z knihy Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi od Kateřiny Ryglové a z publikace od Marie Heskové s názvem Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. Zahraniční publikace jsem použila dvě, a to Marketing for Hospitality nad Tourism od Philipa Kotlera a publikaci Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie od Mariana Gúčika.

14

Dalším důležitým zdrojem informací byl internet, kde jsem hlavně čerpala z webových stránek turistického informačního centra v Jihlavě, ze stránek ministerstva pro místní rozvoj a také asociace turistických informačních center České republiky. Všechny použité knižní i internetové zdroje jsou uvedeny na konci práce. Druhá část bakalářské práce, tedy část praktická, je věnována turistickému informačnímu centru v Jihlavě, kde je popsána činnost informačního centra, jeho vybavení, otevírací doba, návštěvnost provozovny TIC i samotných památek nacházejících se v Jihlavě. Důležitou součástí je analýza propagačních aktivit, ke které jsem získala informace hlavně na schůzce s vedoucí turistického informačního centra. Získaná data byla následně rozebrána a zpracována formou grafů a tabulek v programu Microsoft Excel. Závěrečná část práce je věnována návrhu propagační brožury, kterému předcházel krátký výzkum. Tento výzkum proběhl v centru Jihlavy formou osobního dotazování a jeho cílem bylo zmapovat situaci týkající se informovanosti veřejnosti o mobilních aplikacích. Samotný návrh brožury byl zpracován v programu Microsoft Publisher 2010 a pro rychlé stažení aplikace jsem v brožuře použila QR kódy, které jsem vytvořila pomocí QR generátoru dostupného na internetu.

15

1 Cestovní ruch Cestovní ruch se řadí k celosvětově nejvýznamnějším hospodářským odvětvím a jeho přínosy jsou viditelné v makroekonomických vztazích, v ekonomice mnoha podniků souvisejících s cestovním ruchem a ve tvorbě nových pracovních míst. [Ryglová, 2011, str. 15] Představuje největší pohyb obyvatelstva za účelem rekreace, poznávání a naplnění vlastních snů z příjemně strávené dovolené. [Hesková, 2006, str. 9] Zkoumání z hlediska jedné vědní disciplíny je dle Vystoupila [2006, str. 30] nedostačující, a proto je cestovní ruch interdisciplinárním jevem, což znamená, že je předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín, např. ekonomie, geografie, sociologie, psychologie, pedagogiky a dalších. Definic cestovního ruchu je velmi mnoho, nicméně za první moderní definici je považována definice od Kurta Krapfa a Waltera Hunzikera [1942], podle kterých je cestovní ruch „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti“. Tato definice sloužila jako východisko pro tzv. St. Gallenskou definici cestovního ruchu, která byla přijata v roce 1971 a zní: „Cestovní ruch je souborem vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani hlavním místem bydliště ani místem výdělečné činnosti“. Uvedená definice byla přijata jako oficiální definice AIEST. [Kotíková, 2013, str. 15] Autorem další definice, která vznikla v roce 1978, byl Gúčik, který uvedl, že „cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“. Poslední uvedená definice se od ostatních výše uvedených definic odlišuje hlavně tím, že se nesnaží popsat cestovní ruch pouze jako jev, ale je kladen důraz na potřeby účastníků, které jsou díky účasti na cestovním ruchu uspokojovány. [Kotíková, 2013, str. 15] Důležitou událostí byla konference Světové organizace cestovního ruchu (WTO), kde byla v roce 1991 vytvořena nová definice cestovního ruchu a která se v roce 1993 stala oficiální definicí cestovního ruchu. Cestovní ruch je v této definici formulován jako „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu 16

po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely”. Hlavním cílem vytvoření této definice bylo sjednocení mezinárodních statistik cestovního ruchu, a proto omezuje tento jev na činnost lidí a dál nerozvíjí jeho vazby. [Kotíková, 2013, str. 15]

1.1 Trh cestovního ruchu Trh cestovního ruchu je Gúčikem [2010, str. 19] charakterizován jako „prostor, ve kterém si jednotlivé ekonomické subjekty vyměňují výsledky své činnosti.” Z ekonomického hlediska je trh považován za souhrn různých nástrojů, díky kterým je možné realizovat výměnu zboží. Trh je možné členit z různých hledisek. Podle toho, co je předmětem koupě a předmětem prodeje, rozlišujeme trh výrobních faktorů, trh peněz a trh zboží a služeb. [Gúčik, 2004, str. 19] Subjektem cestovního ruchu je návštěvník, který vystupuje na straně poptávky a na straně nabídky vystupuje destinace, tedy objekt cestovního ruchu. Pod destinací je možné si představit určitý region, stát, kontinent nebo jeho část. [Linderová, 2015, str. 42]

1.2 Typologie cestovního ruchu V cestovním ruchu rozlišujeme formy a druhy cestovního ruchu, nicméně názory odborníků cestovního ruchu se v tomto případě rozcházejí a není jednotně dané, co je považováno za formu a druh cestovního ruchu. Například Ryglová [2011, str. 19] charakterizuje formu cestovního ruchu jako „typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka“. Zelenka [2012, str. 167] pak ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu uvádí, že mezi základní motivace se řadí odpočinek, poznávání nového prostředí a kontakt s lidmi. Jako základní formy uvádí rekreační CR, kulturně poznávací CR, sportovně turistický CR, léčebný a lázeňský CR. Ryglová [2011, str. 20] ve své publikaci dále uvádí, že formy cestovního ruchu mohou být také specifické, což znamená, že uspokojují zvláštní potřeby specializovaných spotřebitelských segmentů. Do specifických forem cestovního ruchu řadí cestovní ruch 17

seniorů, mládežnický, rodinný, tělesně handicapovaných osob, městský, venkovský, kongresový a incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, zábavní a atrakční a gastronomický. Dále k těmto formám řadí také pěší turistiku, cykloturistiku, mototuristiku, golfovou turistiku, sportovní lov, rybolov, karavanovou turistiku, nákupní turistiku, hazardní turistiku, kosmickou turistiku a další. Druh cestovního ruchu je Zelenkou [2012, str. 123] charakterizován jako „typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky“ Jiný pohled na toto členění má například Hesková [2006, str. 21], která ve své publikaci uvádí, že o druzích se hovoří tehdy, je-li základem posuzování cestovního ruchu motivace jejich účastníků. Vzhledem k tomu, že tato definice je v odborné literatuře uváděna méně častěji, budu se tedy řídit definicí dle Ryglové v úvodu kapitoly. Ryglová [2011, str. 20] dále uvádí, že druhy cestovního ruchu lze rozeznávat podle: a. Vztahu k platební bilanci: – Domácí cestovní ruch, kdy je účastník cestovního ruchu obyvatel dané země, cestuje uvnitř země a nepřekračuje její hranice, jde o domácí spotřebu. – Zahraniční cestovní ruch, při kterém účastníci překračují hranice jedné nebo více zemí. Dále zahraniční cestovní ruch dělíme na aktivní (příjezd cizinců do dané země) a pasivní (výjezd domácích turistů do zahraničí). – Tranzitní cestovní ruch, kdy účastník cestovního ruchu pouze projíždí danou zemí do jiné cílové země zpravidla bez přenocování, nebo jde o pohyb účastníka na letišti při mezipřistání letadla, kdy neprochází celním odbavením ani pasovou kontrolou. b. Místa převládající realizace služeb cestovního ruchu: – Vnitřní cestovní ruch zahrnující domácí a aktivní cestovní ruch. – Národní cestovní ruch zahrnující domácí a pasivní cestovní ruch. – Mezinárodní cestovní ruch zahrnující veškerý cestovní ruch, při němž se překročí hranice státu.

18

c. Způsobu financování: – Volný cestovní ruch, který není ničím podmíněný a účastník si hradí výdaje v plné výši ze svých prostředků. – Vázaný cestovní ruch, jehož účast je vázána na splnění jisté podmínky, jako například

členství

v organizaci

a

výdaje

jsou

částečně

hrazené

ze společenských fondů. d. Délky pobytu: – Krátkodobý, kterým je pobyt do tří přenocování. – Dlouhodobý, za který je považován pobyt s více než třemi přenocováními. e. Způsobu účasti – zabezpečení cesty: – Organizovaný, kdy je cesta a pobyt obstarána cestovní kanceláří či jiným zprostředkovatelem. – Neorganizovaný, kdy účastník o službách rozhoduje sám. f. Počtu účastníků: – Individuální, kdy se osoba účastní cestovního ruchu sama nebo s rodinou. – Kolektivní, kdy se cestovního ruchu účastní více osob a dále může mít podobu skupinového nebo masového cestovního ruchu. g. Ročního období: – Sezónní, čímž je myšleno období s vysokou hustotou návštěvnosti místa. – Mimosezónní, pro který je charakteristická nízká návštěvnost místa. h. Vlivu na životní a sociokulturní prostředí: – Tvrdý, jehož hlavním cílem je zisk bez ohledu na environmentální a sociokulturní prostředí destinace. – Měkký, který se snaží minimalizovat vliv aktivit cestovního ruchu na environmentální a sociokulturní prostředí. K dalším hlediskům můžeme zařadit také cíl cesty, způsob ubytování, použitý dopravní prostředek apod.

19

1.3 Propagační, informační a komunikační technologie cestovního ruchu Mobilní telefony Mobilní telefon je zařízení s poměrně krátkou historií, ale s poměrně rychlým rozvojem, což potvrzuje i následující graf.

Počet mobilních telefonů v domácnostech Počet přístorjů na 100 domácností

250 200

169

205 196 199 202 204 181 188

142 149

150

122 98

100

74

Mobilní telefony

42

50 11 0

Jednotlivé roky

Graf 1 Počet mobilních telefonů v domácnostech [1] – vlastní zpracování

Zatímco v roce 1999 připadlo v ČR na 100 domácností pouze 11 mobilních telefonů, v následujících letech můžeme pozorovat prudký nárůst a počet mobilních telefonů se v roce 2013 vyšplhal až na 205, což znamená, že každá domácnost vlastnila dva telefony. Mezi základní faktory, umožňující využívání mobilních telefonů v cestovním ruchu, patří stále zvyšující se kvalita mobilních telefonů, zvýšená rychlost přenosu dat, pestrost a množství obsah, informovanost o mobilních službách, jednodušší způsoby plateb a v neposlední řadě dnes velmi rozšířené mobilní aplikace. [2] GPS Zkratka GPS vznikla z původního anglického názvu Global Positioning System a představuje celosvětový navigační a polohovací systém, který pro určení polohy na zemi využívá měření signálů družic. 20

V GPS je možné přidávat navigačních body trasy, zobrazovat mapy, historii pohybu atd. [Zelenka, 2002, str. 39] Audioprůvodce Audioprůvodce je zařízení ve formě sluchátka, které umožňuje návštěvníkům poslechnout si odborný výklad na dané téma a je nejčastěji využíván v památkových objektech, muzeích, galeriích a na různých výstavách. Mezi hlavní výhody audioprůvodce se řadí jeho jednoduchost a použitelnost pro každého, tedy od rodin s dětmi až po odborníky a ve většině případů je audioprůvodce přizpůsoben i osobám s poruchami sluchu a zraku. [3] Informační kiosky Informační kiosky jsou důležitou součástí pro získávání informací účastníky cestovního ruchu. Kiosky jsou též označovány jako infoboxy či informační stojany a jsou umisťovány v místech husté koncentrace účastníků cestovního ruchu. Nejčastějšími místy umisťování kiosků jsou vlaková a autobusová nádraží, stanice metra, letiště, pěší zóny, hlavní třídy, náměstí, muzea galerie, významné instituce a turistická informační centra, kde jsou umístěné uvnitř provozovny nebo například před vstupem do TIC. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od informačních kanceláří jsou ve většině případů přístupné 24 hodin denně, tudíž mohou informační centra zastoupit, nemohou však být považovány za jejich plnohodnotnou náhradu. [2] Multimediální informační panely Informace v cestovním ruchu mohou být předávány návštěvníkům také formou multimediálních panelů, které prezentují danou lokalitu prostřednictvím video a audio spotů. Bývají nainstalovány v místech s vysokou koncentrací návštěvníků, například na náměstí, u hradů a zámků apod. Internet Plošné rozšíření internetu zažívalo v posledních letech obrovský boom a stal se hlavním komunikačním nástrojem v celém světě. V dnešní době je tedy internet považován za synonymum dostupnosti informací, kde je možné najít informace o všech druzích služeb cestovního ruchu, zároveň se tedy stal významným místem propagace. 21

Dnes již není problém na internetu najít různé obrázky, animace, videa, ale i virtuální prohlídky, online záběry z webkamery, instalované na pozorovaném místě a mnoho dalšího. [2] QR kódy Zkratka QR vychází z anglického slovního spojení „Quick Responce - rychlá odezva“ a jejím hlavním účelem je přenesení informace z předlohy do mobilního telefonu. Pro přečtení kódů je potřeba mít v telefonu staženou QR čtečku, poté už stačí jenom zamířit na kód a během chvíle se uživateli na mobilním telefonu objeví, co daný kód skrývá. Do QR kódu je možné skrýt libovolné informace, přičemž nejčastějšími zakódovanými daty jsou URL webové adresy, události v kalendáři, e-mailová adresa, telefonní číslo a GPS souřadnice. K vygenerování kódu je možné využít online generátorů, kterých se na internetu nachází hned několik. [4]

22

2 Jihlava 2.1 Historie města Jihlava byla založená ve 13. století a jako královské hornické město s těžbou stříbra patřila k nejvýznamnějším městům českého státu. [Zejda, 2006, str. 5] 18. a 19. století zažilo město velký rozvoj, když se stalo největším producentem sukna v tehdejší habsburské monarchii. Město bylo vystaveno blízko moravské zemské hranice a dodnes je možné najít některé hraniční kameny. [Zejda, 2006, str. 5] V průběhu staletí se ale Jihlava rozrostla a tuto hranici překročila. V letech 1864 – 1928 byla Jihlava poprvé statutárním městem a v roce 1982 se Jihlava stala památkovou rezervací. Od roku 2000 je centrem kraje Vysočina. [5] Za zmínku také stojí fakt, že Jihlava je často spojována s několika slavnými osobnosti, které zde v minulosti strávili část svého života. Nejčastěji skloňovaným jménem je jméno světoznámého dirigenta a hudebního skladatele Gustava Mahlera, kterého si dodnes Jihlava připomíná pravidelně konaným hudebním festivalem. Dalšími slavnými osobnostmi jsou například Karel Havlíček Borovský či Bedřich Smetana. Jihlava má ve znaku čtvrcený štít se dvěma protilehlými červenými poli s bílým českým lvem a též s dvěma protilehlými bílými poli s červeným ježkem. [Zejda, 2006, str. 5]

Obrázek 1 Erb města Jihlava [6]

Co se týče současnosti, v Jihlavě žije přes 50 tisíc obyvatel a zaujímá rozlohu 78,85 km2. Město leží na železniční trati 240 Brno – Jihlava a na trati 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Dálnice D1 se nachází asi 8 km severně od města a s Jihlavou ji spojuje dálniční přivaděč. Jihlava také nabízí velké množství autobusových spojů 23

do blízkého okolí i celé České republiky a najít zde můžeme i veřejné vnitrostátní letiště. [5]

2.2 Turistické atraktivity Jihlavy V Jihlavě se nachází jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury a tak potěší každého nadšeného obdivovatele památek a dávné historie. V historickém středu města najdeme 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek. [7] Jihlava samozřejmě nenabízí pouze návštěvu historických objektů, ale možné je zamířit také například do zoologické zahrady, aquaparku, rodinného parku Robinson a tak dále. Nabídka je zde opravdu široká a každý si zde přijde na své.

2.2.1 Historické objekty Brána Matky Boží Brána vznikla v době výstavby města a hradeb na počátku 2. poloviny 13. století a je hlavním symbolem města. Původně v Jihlavě bylo pět středověkých bran, nicméně se dodnes dochovala pouze tato. Brána je v současnosti přístupná pro veřejnost jako vyhlídková věž a od roku 2007 je zde výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma z historie Jihlavy a expozice zaměřená na vznik a vývoj Jihlavského opevnění. V přízemí budovy patřící k bráně se nachází jedno ze dvou turistických informačních center v Jihlavě. [8]

Obrázek 2. Brána Matky Boží (Zdroj: Vlastní)

24

Radnice Historie jihlavské radnice sahá až do poloviny 13. století a nyní patří k dominantám města. V roce 1786 byla původně jednoposchoďová budova zvýšena o druhé patro. [Zejda, 2006, str. 10] Během své existence prošla velkými změnami a poslední rekonstrukce byla zahájena v roce 2004, kdy byla obnovená gotická síň v prvním poschodí. V této síni byly odkryty klenby bohatě zdobené renesančními a barokními freskami. [9]

Obrázek 3 Radnice (Zdroj: Vlastní)

Jihlavské podzemí Jihlavské podzemí, vedoucí pod městskou zástavbou, je po Znojmu druhým největším v České republice. Zaujímá plochu 50 000 m2 a jeho celková délka je 25 km. První podzemní podlaží tvoří sklepní prostory, které se nachází 2-4 metry pod povrchem. Ze sklepních prostor je možné sestoupit do druhého a následně třetího podlaží, které je raženo v hloubce 8-14 metrů. První podlaží bylo raženo ve 14. století, podlaží druhé a třetí v 16. století. Historikové tvrdí, že chodby vznikly rozšiřováním sklepů za účelem uskladnění zboží a výrobků kupci a řemeslníky. Největší raritou jihlavského podzemí je tzv. „svítící chodba“, jejíž stěny jsou pokryty povlakem, který po nasvícení zelenkavě světélkuje. V současné době probíhají od dubna do října skupinové komentované prohlídky trvající 30-45 minut. [10]

25

Obrázek 4 Jihlavské podzemí [11]

Masarykovo náměstí Náměstí se svou rozlohou 36 653 m2 řadí k největším historickým náměstím v České republice. Pravidelný půdorys centra města byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. [12] V roce 1797 byly sochařem Janem Václavem na náměstí postaveny dvě kašny, jedna se nachází na horním náměstí a druhá na dolním náměstí. [13]

Obrázek 5 Masarykovo náměstí (Zdroj: Vlastní)

Městské opevnění Opevnění bylo budováno krátce po vzniku města, tedy ve 13. století. Opevnění bylo dlouhé tři kilometry a tvořila ho vnitřní hradební zeď, široký parkán s parkánovou zdí a hluboký příkop a pět bran s padacími mosty. Pás hradeb, který se dodnes zachoval, byl zrekonstruován do barokní podoby ze 17. století [14]

26

Obrázek 6 Městské opevnění [15]

Kostel sv. Jakuba Většího Kostel byl postaven ve 13. století a jeho dvě věže jsou dodnes dominantou města. Severní věž, vysoká 63 metrů, byla postavena počátkem 14. století a dnes slouží jako vyhlídková věž. Přibližně o sto let později byla zahájena stavba věže jižní, kde se nachází druhý největší zvon na Moravě, zvon „Zuzana“. Výzdoba kostela pochází z doby baroka a nyní je přístupný při konání mší. V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku. [16]

Obrázek 7 Kostel sv. Jakuba Většího (Zdroj: Vlastní)

Mariánský sloup Sloup nacházející se na horním Masarykově náměstí byl postaven v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií. Na sloupu se nacházejí sochy sv. Františka Xaverského, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Jakuba. V blízkosti 27

Mariánského sloupu je zasazena pamětní deska Evžena Plocka, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. [17]

Obrázek 8 Mariánský sloup (Zdroj: Vlastní)

K dalším významným pamětihodnostem města Jihlavy patří Kaple Panny Marie, Kostel sv. Ducha, Kostel sv. Ignáce z Loyoly, Kostel sv. Jana Křtitele, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostel Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Pavla, památník královské přísahy a židovský hřbitov. [18] Za kulturou se veřejnost může vydat do Muzea Vysočiny, oblastní galerie Vysočiny, galerie v hotelu Gustava Mahlera a muzea a galerie v domě Gustava Mahlera. [19]

2.2.2 Další turistické objekty Zoologická zahrada Pro rodiny s dětmi je v Jihlavě možnost navštívení zoologické zahrady nacházející se od centra asi 10 minut pěšky. Předchůdcem dnešní zoologické zahrady byl zookoutek vybudovaný v roce 1957 a v roce 1982 byl tomuto koutku udělen statut zoologické zahrady. V posledních letech probíhala realizace projektu „Zoo pěti kontinentů“, kdy byla vybudována expozice afrických kopytníků, expozice afrických primátů, expozice Austrálie a expozice Asie. Tento projekt byl ukončen výstavbou Tropického pavilonu, který byl slavnostně otevřen veřejnosti v prosinci 2015. [20] [21]

28

Přírodní rezervace zaječí skok Milovníci přírody mají možnost navštívit přírodní rezervaci Zaječí skok, která se nachází na území katastru Jihlava – Horní Kosov. K vidění jsou zde strmé rulové skály, ze kterých je krásný pohled na údolím protékající řeku Jihlavu. [22]

Obrázek 9 Přírodní rezervace Zaječí skok (Zdroj: Vlastní)

Aquapark Vodní ráj Vodní ráj nabízí možnost koupání v kryté i venkovní části se spoustou vodních atrakcí. V kryté části je možnost zarelaxovat si ve vířivce, sauně nebo aromatické páře a pro ty nejmenší je zde také malé brouzdaliště se skluzavkou. Venkovní areál je svou vodní plochou největší na Vysočině a návštěvníci si mohou vybrat ze čtyř vyhřívaných bazénů. V areálu aquaparku nechybí ani hřiště pro plážový volejbal. [23] Rodinný park Robinson Rodinný park Robinson je největším zábavním parkem na Vysočině a je určen všem věkovým kategoriím. Součástí parku je restaurace, kde si mohou zajít dospělí na kávu, zatímco se děti budou bavit na atrakcích. Návštěvu zábavního parku lze spojit s příjemnou procházkou, neboť se areál nachází hned vedle cyklostezky vedoucí kolem řeky. [24]

29

2.2.3 Návštěvnost turistických objektů Na první příčce nejnavštěvovanějších turistických objektů se dlouhodobě drží jihlavská zoologická zahrada, kterou v uplynulém roce navštívilo téměř 275 tisíc návštěvníků. Hlavním důvodem zvýšení návštěvnosti bylo vybudování expozic s novými druhy zvířat. Druhou a třetí příčku obsadilo v roce 2014 a 2015 kino Cinestar a aquapark Vodní ráj.

Počet návštěvníků

Návštěvnost turistických objektů v letech 2014 a 2015 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

2014 2015

Turistické objekty

Graf 2 Návštěvnost turistických objektů v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování)

30

3 Turistická informační centra Informační centra vznikala jako účelová zařízení národních výborů s cílem poskytovat bezplatné informace domácím i zahraničním návštěvníkům a jejich historie zasahuje až do padesátých let 20. století. [Sysel, 2008, str. 32] Velký vliv na rozhodnutí o vzniku TIC měly účasti měst na různých akcích cestovního ruchu, protože zde docházelo ke střetnutí nabídky a poptávky. V některých městech informační centra organizovala vzdělávací program nebo nabízela služby průvodců. Jako příklad je možné uvést Pražskou informační službu, která byla založena roku 1958. Za období většího rozvoje informačních středisek se považuje období devadesátých let dvacátého století a to po otevření hranic v souvislosti s růstem počtu zahraničních turistů a rozvojem průmyslu cestovního ruchu v tehdejším Československu a následně České republice. [25] Nyní jsou TIC nejdůležitějším článkem propagace města, regionu i celého státu s ekonomickým přínosem. [26]

3.1 Činnost TIC Hlavní činností turistického informačního centra je poskytování informací, které jsou veřejnosti poskytovány bezplatně, přičemž cílovou skupinou uživatelů poskytnutých informací jsou na jedné straně turisté a návštěvníci a na straně druhé místní občané. Dále shromažďuje různé informace a vytváří databanku cestovního ruchu. TIC vystavuje a pravidelně doplňuje propagační materiály v prostorách informačního centra, které slouží k volné distribuci a rovněž vydává propagační materiály, které jsou zaměřené na podporu cestovního ruchu v městě, regionu atd. Doplňkovou činnost TIC zahrnují služby poskytované za úplatu, např.: – prodej vstupenek na kulturní, sportovní a společenské akce, – prodej upomínkových předmětů, – prodej map, průvodců, pohlednic, známek, – poskytování průvodcovských služeb, – rezervace ubytování, jízdenek a letenek, – kopírovací služby, – směnárenskou činnost. [26] 31

3.2 Pracovníci TIC Znalosti pracovníka Co se týče poskytování informací klientům, pracovník TIC by měl informovat návštěvníka o největších zajímavostech v místě a okolí, doporučit tipy na výlet, zpaměti poskytnout historická fakta a měl by mít také přehled o ulicích ve městě či vzdálenosti mezi jednotlivými místy. [27] Obsluha návštěvníka, klienta Pro spokojenost návštěvníků informačních center je nezbytné dodržování pořadí příchozích návštěvníků a vhodné vyhodnocování situací v případě, že na služby zaměstnanců čekají návštěvníci v provozovně i klienti na telefonu. [27] Při osobní komunikaci pracovník nejprve pozdraví klienta, poté ho osloví a během celého hovoru by měl udržovat oční kontakt. Pokud se jedná o telefonickou komunikaci, pracovník klienta pozdraví a do telefonu se představí pod názvem organizace, svým jménem a otázkou, která směřuje k cíli volajícího. Pracovník je vstřícný, trpělivě naslouchá a v případě nejasností svou odpověď opakuje či upřesňuje do té doby, než je přesvědčen, že klient sdělené informace pochopil. V informačním centru musí být návštěvníkům k dispozici tužka a papír na poznámky. Na přestávku či oběd volí pracovník dobu, kdy se v provozovně nenachází žádný návštěvník, v případě, že je v provozovně druhý pracovník, volí dobu, kdy je jich co nejméně. [27]

3.3 Právní forma TIC TIC může být v České republice příspěvková či rozpočtová organizace státní správy nebo samosprávy, orgán samosprávy, obecně prospěšná společnost, zájmové sdružení právnických osob, občanské sdružení, nadace či fond, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, družstvo nebo fyzická osoba [26]

3.4 Financování Hlavní činnost TIC, tedy bezplatné poskytování informací, je hrazené z veřejných zdrojů podle daného kalkulačního vzorce, např. příspěvkem v určité výši, na každou 32

hodinu provozní doby pro širokou veřejnost od státu, samosprávy a z tržeb doplňkové činnosti TIC. Doplňková činnost, do které řadíme např. prodej upomínkových předmětů či vstupenek, je hrazena v plné výši z tržeb za tuto činnost. V případě realizace určitých projektů je možné zažádat o dotace či granty z veřejných zdrojů nebo o získání finanční podpory od soukromých investorů. [26]

3.5 Otevírací doba TIC Provozní doba TIC není stejná a měla by být určena podle významu místa působnosti TIC na poli CR. TIC si provozní dobu určuje podle množství potenciálních klientů, množství místních obyvatel, kteří vyhledávají nabízené služby informačního centra a podle místních specifik. [28] Nejčastějšími provozními dny jsou mimo sezónu pondělí až pátek po celý den a v sobotu dopoledne a během hlavní sezóny pondělí až neděle. [28]

3.6 Navigace k TIC Na příjezdových komunikacích vedoucích do města by měly být umístěné směrovky, které ukazují řidičům cestu k TIC. V samotném městě pak na tyto směrovky navazuje městský informační systém, např. různé ukazatele nebo šipky na sloupech s jasným označením, že se jedná o navigaci k TIC. Navigaci k TIC je možné zabezpečit také pomocí informačních tabulí s orientačním plánem města, které se nacházejí na turisticky významných místech. V tomto plánu je nezbytné jasně vyznačit polohu TIC a je vhodné uvést přesnou adresu, telefon, e-mail či web. Samotná budova, v níž se TIC nachází, by měla být viditelně označena nad vstupem nebo na jeho boku. Zde platí označení pomocí mezinárodně známého bílého „i“ v zeleném poli. [28]

3.7 Technické prostředky a vybavení Nejvýhodnějším místem pro provozování TIC je prostor v budově, která patří městu. Velkou výhodou je prostor v přízemí, poněvadž TIC navštěvují i tělesně postižení či maminky s kočárky. Budova by se měla nacházet na dobře viditelném frekventovaném místě, nejlépe na náměstí. Velmi důležité je informovat veřejnost 33

o nabídce zboží a provozování aktivit prostřednictvím výlohy či vitríny a vzhledem k požadavkům živnostenského úřadu je nezbytné na dveře umístit informace o provozovateli a otevírací dobu. [28] V TIC by neměl chybět prostor vybavený počítačem, tiskárnou, kopírkou, telefonem, faxem, videopřehrávačem či rádiem, dále místo pro jednání s klienty, prodejní pult s pokladnou, prodejní police či regály, sklad, stojan na propagační materiály a v neposlední řadě sociální zázemí zahrnující věšák na kabáty, police na tašky, vařič na kávu, lednici apod. Rozmístění nábytku nesmí v žádném případě omezovat ve volném pohybu návštěvníky ani pracovníky TIC. [28] Na stěnách kanceláře by měla být velká nástěnná mapa pro práci s návštěvníkem a pro lepší orientaci je vhodné v mapě vyznačit místo TIC. Na ostatních stěnách by se měly nacházet různé plakáty, obrázky a fotografie zaměřené na propagaci daného města či regionu. [28]

3.8 Propagace Pro efektivní propagaci je nezbytné spolupracovat s dalšími informačními centry v oblasti a také se sektorem služeb. Pro účel propagace a prezentace turistických atraktivit má TIC k dispozici fotobanku obsahující snímky turistických atraktivit v oblasti jeho působení a zároveň by měla mít kontakty na organizace či osoby, které mohou snímky oblastí či míst dodat k prezentaci turistickým informačním centrem. [25] Vydání propagačních materiálů předchází zpracování dat, třídění dat zahrnující zkrácení textů, výběr vhodných a kvalitních fotek a také je nezbytná spolupráce s grafikem. [25] TIC se pravidelně za účelem propagace města a turistické oblasti účastní veletrhů cestovního ruchu, přičemž tato akce vyžaduje pečlivou přípravu na zpracování materiálů sloužící k propagaci, na jednání s klienty apod. [25]

3.8.1 Cílové skupiny z pohledu propagačních a informačních materiálů Nejdůležitější, při tvorbě propagačních a informačních tiskovin, je ujasnit si, pro koho bude materiál určen a kde bude lidem k dispozici. Podle zvolené cílové skupiny

34

pak vybíráme vhodné propagační materiály a tzv. distribuční kanály. Při určování cílových skupin se můžeme řídit těmito hledisky: 1. Cílové skupiny poskytující služby v cestovním ruchu, kterými jsou cestovní kanceláře, informační střediska, ubytovatelé, stravovací podniky, podniky volnočasových aktivit, podniky poskytující průvodcovské a překladatelské služby a podniky prodávající turistické zboží. 2. Cílové skupiny využívající služby v cestovním ruchu, mezi které řadíme turisty, důchodce, rodiny s dětmi, tuzemské nebo zahraniční turisty, jednodenní nebo vícedenní návštěvníky, návštěvníky cestující za odpočinkem a návštěvníky cestující za různými aktivitami. [29]

3.8.2 Základní kategorie tištěných informačních a propagačních materiálů v cestovním ruchu Plakát Plakát by měl obsahovat, kdo informaci sděluje, název, termín a místo konání akce, kontakt, seznam partnerů, sponzorů či dárců a grafický prvek v odpovídající kvalitě vystihující danou akci. Doporučuje se tisk na křídový papír od 150 g/m2, popř. papír laminovat. Při tvorbě je naopak nutné se vyhnout používání odlišné grafiky pro každý plakát, nepřesnému nebo neúplnému podávání informací, příliš podrobnému a nepřehlednému textu či fotografiím, které nejsou v dostatečné kvalitě, nebo nesouvisejí s obsahem uvedeného textu. [29] Leták Letákem se rozumí nepravidelně vydávaná tiskovina, která podává informace na dané téma na malé ploše a obsahuje informace o projektu, aktuální akci, nabízených službách, poslání organizace apod., leták by měl obsahovat i kontakty. Nejčastějším formátem je A6 – A3: tzv. DL formát, 110 x 220 mm, 1/3 A4 (dvakrát přehnutý formát A4), A4 nebo A5 list (oboustranný), dvojlist A5 (A4 přeložená na šířku). Na titulní straně letáku nesmí chybět název, fotografie nebo kresba související s obsahem, logo vydavatele a je vhodné uvést také kontakt. Na zadní straně musí být 35

uveden úplný kontakt, ostatní loga partnerů a údaje kdo a kdy leták vydal. Vnitřní strany musí souviset s titulní a zadní stranou, měly by obsahovat členěný text horizontální a vertikální členění, fotografie nebo piktogramy a každá strana by se měla věnovat jednomu tématu, nebo musí být každé téma uvedeno jasně viditelným nadpisem. Při přípravě textu by měly být využívány znalosti z psychologie, nejvíce zaujme titulní strana, pak zadní strana a postupně strany vnitřní. Při plánování letáků pro vystavení ve stojanech je důležité dát si pozor na hlavní nadpis, který musí být v horní třetině strany, jinak by zůstal schován. Vyvarovat bychom se měli chybějící poštovní nebo e-mailové adrese, nevzhledné grafické úpravě, nekvalitnímu tisku, nepřehlednému textu, textu bez doplnění fotografií nebo jiných grafických prvků a samozřejmě gramatických chyb. [29] Brožura Za brožuru je považována nepravidelně vydávaná tiskovina o více než dvou listech držících pohromadě, která obsahuje většinou podrobné vysvětlení činnosti organizace, významnou událost, tištěné rady apod. Nejčastějším formátem brožury je A6, A5 a DL. V první řadě si musíme určit, jaký je cíl brožury, zda má za úkol pouze informovat nebo přesvědčit a zda bude určena dospělým, dětem, oborníkům či laikům. Co se týče grafiky, platí stejná pravidla jako u letáku a důležité je zvolit vhodnou vazbu a uvést obsah brožury. Text musí být srozumitelný, členitý, prokládaný fotografiemi nebo mapkami a na závěr by měl projít jazykovou korekturou. Při jeho tvorbě zauvažovat nad možností ISBN kódu, jehož podmínky určuje zákon č. 37/95 Sb., o neperiodických tiskovinách k veřejnému šíření Vyhnout bychom se měli určitě přemíře textu a jeho nepřehlednosti, gramatických chyb a nekvalitní vazbě, která zkracuje životnost brožury. [29] Časopis Časopisem je v různých intervalech opakovaně vydávaná tiskovina, která patří mezi ty složitější z důvodu složitější koncepce a může být úzce obsahově zaměřen na cílovou skupinu, nebo přinášet všeobecné a zábavné informace. Při vytváření časopisu je zapotřebí využít redakčních služeb. Je vždy uveden obsah, úvodní slovo redaktora, kontakt na reakci čtenáře, rubriky a nejčastějším formátem je A4 a A5. Časopis

36

vydávaný dvakrát ročně mimo organizaci se musí zaregistrovat na krajském úřadě dle zákona o periodickém tisku. [29] Zpravodaj Zpravodaj je o poznání jednodušší tiskovina než časopis, která je určena hlavně vnitřní veřejnosti, jako jsou například zaměstnanci. [29] Publikace / knihy Kniha je nepravidelně vydávaná publikace, tištěný soubor, ilustrovaný či neilustrovaný, vydaný pod názvem neboli titulem, jehož cílem je vytvoření díla jednoho či více autorů za účelem vzdělávání, šíření myšlenek a kultury a je složena z jednotlivých tištěných částí složených dohromady. Společný námět a propojení obsahu je nutné k zachování celistvosti díla a v případě, že se v knize nachází reklama, nesmí přesáhnout 50 % celkové plochy. Za knihy jsou považovány například kulturní a turistické průvodce, mapy, atlasy, obrázkové knihy s doprovodným textem nebo bez něho. [29]

3.8.3 Mediální podpora činnosti informačních center Spolupráce informačních center s médii může mít velmi kladný dopad na propagaci turistické oblasti za hranicemi regionu nebo dokonce i státu. Je možné jich využít k rozšíření informace o existenci informačního centra a o službách, které nabízí, či k informování veřejnosti o konkrétní akci organizované informačními centry. Kotler [2010, str. 386] ve své publikaci zdůrazňuje, že každý druh média má své výhody a nevýhody, které je potřeba před výběrem daného druhu média zvážit. Dále také uvádí, že je důležité vybírat druh média s ohledem na cílovou skupinu a předmět propagace. Jako příklad uvádí mladé osoby, které nejvíce zaujme rozhlasové či televizní vysílání. Navázání dlouhodobé spolupráce je zcela rozhodující pro funkční využívání redakční části médií ze strany informačních center. Pro novináře může být dobře fungující informační centrum užitečným zdrojem tipů a novináři jsou zase pro informační centrum cestou, jak dané informace propagovat, aby se dostaly k co nejvíce čtenářům divákům či posluchačům.

37

Pro účinné vstupování se svými informacemi do médií je potřeba, aby informační centrum ovládlo základní informační kanály směrem k novinářům a to telefonický kontakt, e-mailový kontakt, osobní kontakt, tiskové zprávy, press tripy, tiskové konference a internetové stránky. Všechny tyto typy oslovení mají svá specifická pravidla, které je pro úspěšné šíření informací směrem k veřejnosti nutné znát. [25]

38

4 Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) Jedná se o profesní organizaci informačních center působící v oblasti cestovního ruchu za účelem jeho rozvoje a sdružující přes 150 informačních center z celé České republiky. Asociace byla založena v Praze roku 1994 jako Asociace turistických informačních středisek České republiky a dnešní název asociace je platný od roku 1997. K vládě, politickým stranám, zastupitelským orgánům, podnikatelským subjektům a organizacím je plně nezávislá. [30] [31] Nejvyšším orgánem asociace je rada složena ze 14-ti členů, přičemž za každý kraj je zvolen jeden zástupce na dvouleté volební období. Členem se může stát TIC splňující podmínku certifikace v jednotné klasifikaci TIC a které je následně schváleno radou A.T.I.C. ČR. Členství je dobrovolné a mezi jeho hlavní výhody patří poskytnutí pomoci při vedení turistického informačního centra, účast na odborných školeních či zájezdech. Organizuje pravidelná setkání svých členů, prezentuje činnost členských informačních center na veřejnosti a zajišťuje svým členům vzdělávání prostřednictvím seminářů pro pracovníky TIC. Dále se také podílí na legislativních úpravách vztahujících se činnosti informačních center. [31] [32] [33] [34] „Být členem asociace znamená: – nebýt mimo profesní dění, – mít možnost se potkávat a vyměňovat zkušenosti se svými kolegy, např. při členských fórech, – vzdělávat se v potřebných tématech, podívat se na turistické možnosti v jiných částech země, jak se služby TIC dělají jinde, – mít více potřebných informací, – mít více zdrojů na činnost v krajích, která TIC podporují, – být

informačním

centrem

s certifikovanými

(ověřenými)

službami

poskytovanými v předepsaném rozsahu, – využívat všech možností, které asociace nabízí a mít možnost ovlivňovat její činnost ku prospěchu informačních center.“

39

Asociace pro své členy v roce 2014 vydala návštěvní knihu, stojánky na vizitky a pro prezentaci byly vyrobeny turistické známky, vizitky, pohlednice a jiné drobné suvenýry. Asociaci kladně prezentují články v časopisech, účasti na veletrzích, konferencích a další aktivity. [34]

4.1 Kategorizace a certifikace První a nyní nejstarší kategorizaci informačních center v ČR prováděla Asociace turistických informačních středisek již v roce 1994. Kategorizace Asociace vydala brožuru, kde byl poprvé publikován návrh na členění TIC do kategorií, které jsou aktuální až dodnes. Cílem členění TIC do kategorií je udržení a zvýšení kvality služeb, které jsou poskytovány informačními centry. Každá oblast naší země má rozlišnou atraktivitu, která ovlivňuje požadavky na objem služeb zajišťovaných v TIC. V oblastech s vysokou intenzitou turistického ruchu byly založeny TIC se zaměstnanci mluvící více cizími jazyky, větším rozsahem nabízených služeb a samozřejmě i delší otevírací dobou. Na základě této kategorizace se informační centra řadí do tří klasifikačních tříd A až C. U každého klasifikační třídy je nezbytné, aby TIC splnilo schválený minimální standart a podmínky činnosti. Základním minimálním standardem pro činnost turistických informačních center se rozumí: – sídlo TIC na veřejně přístupném místě a označené symbolem „i“, u vstupu zveřejněný plný název TIC a jeho otevírací doba v češtině a minimálně v jednom cizím jazyce, – shromažďování a dále poskytování turistických informací, jako např. turistické informace o památkách, informace o místních službách a nejbližších institucích, – poskytování informací o dopravě, – bezplatné poskytování služeb, – v TIC je volně dostupný propagační materiál, např. leták s informacemi o městě či oblasti, orientační mapka města a zároveň by měla být možnost zakoupení mapy cestovního ruchu a daného regionu,

40

– vybavení TIC počítačem s internetem, tiskárnou a telefonní linkou na úrovni umožňující bezproblémové a kvalitní poskytování informací, – na hlavních příjezdových komunikacích umístění směrovek k budově TIC sloužících k navigaci návštěvníků a turistů. [35] Doporučené požadavky k minimálnímu standardu: – stojan na kola v blízkosti TIC, – směrovky k TIC viditelně označit symboly „i“, – název TIC uvést i v jazyce skupiny převažujících zahraničních návštěvníků, – pravidelně optimalizovat web TIC a využívat sociální sítě k prezentaci nabízených služeb, – viditelné umístění jmenovek na oděv nebo pracovní místo pracovníků TIC, – k poskytovaným údajům připojit lokalizaci GPS, – využívání nových technologií (dotykové obrazovky pro návštěvníky, nové mobilní aplikace, použití QR kódů atd.), – pomocí elektronického rozhraní zajišťovaného agenturou CzechTourism využívat monitoringu návštěvnosti TIC, – mít volně dostupnou tužku a papír na poznámky návštěvníků. [35] Klasifikační třídy Třída C – splňuje minimální standard služeb, otevřeno má sezónně nebo celoročně a to minimálně 5 dní v týdnu, minimálně 30 hodin týdně. Zaměstnanci poskytují informace minimálně v jednom cizím jazyce. Třída B – splňuje minimální standard služeb, otevřeno má celoročně, minimálně 5 dní v týdnu, minimálně 40 hodin týdně, během hlavní turistické sezóny má otevřeno minimálně 6 dní v týdnu, minimálně 45 hodin týdně. Zaměstnanci poskytují informace nejméně ve dvou světových jazycích. Dále TIC umožňuje veřejnosti přístup na internet a zprostředkovává pro návštěvníky a turisty služby průvodců. Zaměstnanci TIC musí mít minimálně středoškolské vzdělání a alespoň jeden zaměstnanec se účastní 1x ročně vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism nebo jiných vzdělávacích programů cestovního ruchu. Třída A – splňuje minimální standart služeb, otevřeno je celoročně, 7 dní v týdnu s výjimkou vánočních svátků a Nového roku, minimálně 60 hodin týdně. Pracovníci 41

TIC poskytují informace alespoň ve dvou světových jazycích s aktivní znalostí. TIC také

umožňuje

veřejnosti

a zprostředkovává

služby

zpoplatněný průvodců.

nebo

Dále

bezplatný

TIC

nabízí

přístup

na

turistické

internet produkty,

zprostředkovává ubytovací služby a pravidelně provádí vyhodnocení interního systému pro řízení kvality poskytovaných služeb. Zaměstnanci TIC musí mít minimálně středoškolské vzdělání, alespoň jeden z nich má vzdělání nebo 5 let praxe v oblasti cestovního ruchu a nejméně dva zaměstnanci se účastní alespoň 1x ročně vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism nebo jiných vzdělávacích programů v oblasti cestovního ruchu Výše uvedené požadavky jsou potřebné k získání členství v A.T.I.C. ČR. [35] Certifikační proces V případě zájmu o Certifikát si musí žadatel opatřit platnou verzi Jednotné klasifikace TIC ČR, dostupnou na webových stránkách A.T.I.C. ČR a zaslat vyplněnou Přihlášku k certifikaci. Tato přihláška přijde e-mailem na sekretariát A.T.I.C. ČR a osobu pověřenou kontrolou TIC v dané lokalitě, která vystaví fakturu na certifikační poplatek, který činí 2.500,- Kč/rok pro žadatele, kteří nejsou členy A.T.I.C. ČR nebo 1.000,- Kč, za každé opakování v případě druhého a dalšího opakování certifikační kontroly. Po uhrazení tohoto poplatku proběhne kontrola TIC, kde kontrolor odsouhlasí správnost odpovědí v přihlášce a vyplní Protokol kontroly, který je poté podepsán pracovníkem kontrolovaného TIC. Protokol kontroly zahrnující návrh zařazení žadatele do příslušné skupiny, kontrolor předá ke schválení certifikační komisi, která rozhodne o udělení, snížení, ponechání nebo zvýšení klasifikace a udělení, ponechání nebo odebrání certifikátu. Posledním krokem je zaslání certifikátu a samolepky certifikovaného subjektu v jednotné klasifikaci TIC ČR a jejich následné umístění na vhodné místo, kterým je pro certifikát provozovna a webové stránky a pro samolepku viditelné místo při vstupu do TIC. [35] Povinností certifikovaných TIC je nahlášení jakékoliv změny kontaktních údajů do 15 dnů na e-mail sekretariátu A.T.I.C. ČR a v případě zrušení provozu TIC tuto skutečnost nahlásit do 15 dnů od zjištění, nejpozději však 15 dnů před ukončením činnosti. [35]

42

5 Organizace cestovního ruchu Slabou stránkou v rozvoji cestovního ruchu na celostátní, regionální a lokální úrovni je nedostatečné množství a fungování jeho organizačních struktur. V řadě turistických destinací České republiky se snaží o sestavení funkční organizace cestovního ruchu, kdy jsou v první řadě založena sdružení právnických osob, poté následuje snaha o vytvoření funkčního destinačního managementu, k němuž je potřeba založit destinační firmu, která realizuje marketingová opatření pro rozvoj daného turistického regionu. Dle místa působení lze rozlišit organizace na národní, krajské a regionální úrovni. [36]

5.1 Národní úroveň Organizací koordinující rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni je Ministerstvo pro místní rozvoj zřízené v roce 1996 a je podle zákona nejdůležitějším orgánem státní správy mimo jiné také v odvětví cestovního ruchu. Druhou organizací na národní úrovni je Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, která se zaměřuje na podporu příjezdového cestovního ruchu a propaguje Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu v České republice i zahraničí. [36]

5.2 Krajská úroveň Organizací koordinující cestovní ruch na krajské úrovni je Krajský úřad kraje Vysočina, kde spadá cestovní ruch pod odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, členící se na oddělení kultury a oddělení památkové péče. [Petříčková, 2012, str. 71] Mezi základní činnosti odboru vztahující se k cestovnímu ruchu můžeme zařadit koordinaci vytváření krajských zdrojů pro financování cestovního ruchu v kraji Vysočina, provádění analýz rozvoje cestovního ruchu v kraji, realizaci konzultační a poradenské činnosti subjektům kraje v oblasti cestovního ruchu, realizaci projektů na podporu cestovního ruchu, zajištění tvorby koncepčních a strategických materiálů v oblasti, zajištění úkolů při plnění funkce zřizovatele k příspěvkové organizaci Vysočina Tourism, zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu v kraji a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu. [Petříčková, 2012, str. 71]

43

V současné době v odboru oddělení cestovního ruchu neexistuje. Kraj Vysočina je zřizovatelem příspěvkové organizace VysočinaTourism, jež řeší otázky rozvoje cestovního ruchu v kraji. [Petříčková, 2012, str. 71] Cílem příspěvkové organizace VysočinaTourism je vytvoření dostatečně silného konkurenčního postavení kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu a byla založena za účelem koordinace udržitelného rozvoje odvětví cestovního ruchu. Předmětem činnosti organizace je řízení a organizování analytické činnosti, koordinace spolupráce subjektů cestovního ruchu ze soukromého i veřejného sektoru, propagace a prezentace regionu na veletrzích, komunikace s obchodními partnery a turisty, koordinace činnosti turistických informačních center na území kraje, koordinace certifikací služeb cestovního ruchu na území kraje atd. [Petříčková, 2012, str. 72]

5.3 Regionální Existují regiony a města, které mají destinačních společností hned několik. Na Vysočině existuje pouze jediná destinační společnost a to pro Nové Město na Moravě. V Jihlavě momentálně žádná destinační společnost nepůsobí. TIC v Jihlavě funguje pod Oddělením vnějších vztahů Magistrátu města Jihlavy.

44

6 Turistické informační centrum v Jihlavě Turistické informační centrum provozuje od roku 2001 statutární město Jihlava. Od června roku 2006 sídlí TIC v prostorách budovy jihlavské radnice a v roce 2008 bylo otevřeno druhé informační centrum v prostorách Brány Matky Boží. TIC jsou agenturou CzechTourism klasifikována jako oficiální informační centra a zároveň jsou členem Asociace turistických informačních center, kde spadají do kategorie B. TIC bylo letos vyhodnoceno jako třetí nejaktivnější informační centrum v kategorii 10 001 a více obyvatel. [37]

Obrázek 10 Poloha poboček TIC v Jihlavě [38]

V následující tabulce je zaznamenána dispozice vybavení v TIC Radnice a TIC Brána Matky Boží. Radnice na rozdíl od Brány Matky Boží nedisponuje bezbariérovým přístupem, neboť při vstupu do provozovny je nutné překročit mohutný kamenný práh. Nedostatkem TIC Brány Matky Boží je chybějící stojan na kola, který by podle mého měl být součástí vybavení TIC, nicméně v tomto případě bohužel není instalace stojanu možná z důvodu nedostatku místa v ulici, ve které se TIC nachází. Dále na Radnici i na Bráně Matky Boží chybí je dětský koutek, který by určitě rodiny s dětmi navštěvující TIC přivítali. Internet pro veřejnost je dostupný na obou provozovnách, avšak v případě Radnice nenajdou návštěvníci klasický stolní počítač, ale informační kiosek.

45

Tabulka 1 Vybavení TIC (Zdroj: TIC – vlastní zpracování)

Vybavení

TIC Radnice

TIC Brána Matky Boží

Přístup k internetu pro veřejnost zdarma Propagační letáky, brožury Bezbariérový přístup do TIC Stojan na kola Viditelné označení symbolem "i" Ukazatele na ulici směrem k TIC Audioprůvodce Velká nástěnná mapa pro návštěvníky Kuchyňka WC Web TIC ve více jazycích Dětský koutek

6.1 Činnost TIC Turisté zde získají informace o možnosti ubytování a stravování, o kulturních akcích pořádaných ve městě a v regionu Vysočina, o návštěvní době památek a o vlakovém či autobusovém spojení. Dále je možnost zajištění průvodcovské služby pro skupinu či jednotlivce a samozřejmě i zakoupení map, průvodců, brožur a pohlednic. K zakoupení jsou také upomínkové předměty jako například turistické známky a odznaky, pexeso, keramické zvonečky, hrnečky, skleničky, píšťalky a mnoho dalšího.

6.2 Pracovníci TIC V turistickém informačním centru jsou zaměstnány celkem čtyři osoby, z nichž dvě pracují na bráně Matky Boží a další dvě na radnici. Vedoucím pracovníkem je paní Mgr. Jana Petrůjová, která se stará o správný provoz TIC, zastává funkci vedoucí oddělení vnějších vztahů a vede kroniku města Jihlavy. Jak mi bylo řečeno na schůzce 46

s paní vedoucí, pod TIC spadá také Dům Gustava Mahlera, jihlavské podzemí a vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího. V Domě Gustava Mahlera se střídají dva stálí pracovníci, v jihlavském podzemí je zaměstnán jeden pracovník a v kostele sv. Jakuba Většího se během sezóny, tedy od dubna do září, střídají pouze brigádníci. Pro pracovníky každého turistického informačního centra a jejich následnou odvedenou kvalitu práce je důležité školení, kterého se pracovníci v Jihlavě zúčastňují několikrát do roka. Přibližně dvakrát až třikrát do roka se vybraní pracovníci účastní různých seminářů, které jsou organizované A.T.I.C. ČR. Již proběhlé semináře, které organizuje A.T.I.C. ČR byly například na téma sebedisciplína, práce s emocemi v profesním vztahu, psychohygiena, turistické cíle v kraji Vysočina v péči Národního památkového ústavu či propagační materiál TIC a umění fotografování s digitálním přístrojem. Seminář je po ukončení hodnocen a to jak ze strany organizátora, tak ze strany účastníka. Pro hodnocení ze strany účastníka jsou A.T.I.C. ČR rozeslány dotazníky s uzavřenými škálovými otázkami, zda seminář splnil očekávání, jak byli účastníci spokojeni s kvalitou přednášejícího a vytvořeným zázemím pro daný seminář. Další část dotazníku je tvořena otevřenými otázkami, kde se může účastník vyjádřit, která část semináře pro něj byla přínosná či nikoliv a také navrhnut téma dalšího semináře. Jednou ročně také TIC účastní setkání pracovníků turistických informačních center Kraje Vysočina, které organizuje příspěvková organizace VysočinaTourism. Na setkání se vzájemně účastníci informují o realizovaných projektech, o novinkách ze svých informačních center a regionu a vyměňují si propagační materiály.

6.3 Realizované projekty posledních let První projekt, stojící za zmínku je projekt s názvem „Turisté, vítejte v Jihlavě“, který měl za cíl rozšířit služby a nabídku cestovního ruchu ve městě a nabídnout tak Jihlavu jako atraktivní destinaci. Tento projekt byl realizován od července roku 2008 do února roku 2010 a získal dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod v celkové výši 4 098 495,- Kč. [39] V rámci projektu byly vytvořeny dva produkty, z nichž první je balíček týkající se, pro Jihlavu dobře známého, skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Obsahem tohoto balíčku bylo vytvoření multimediálního CD, publikace a letáků o Gustavu Mahlerovi, Almě Mahler, Židech a Němcích v Jihlavě. V průběhu realizace projektu byl také 47

vytvořen webový portál www.mahler.cz, kde veřejnost získá informace o Domu Gustava Mahlera. Druhým produktem je rozšíření nabízených aktivit pro školy a školní výlety. Byl vyhotoven leták, který se následně vkládal do Učitelských novin, dále také pracovní sešit, ve kterém děti plní úkoly a přitom poznávají památky města a osobnosti Gustava Mahlera. Jako zajímavý nápad hodnotím možnost zapůjčení GPS navigace v TIC, se kterou se děti naučí pracovat a která jim je nezbytným pomocníkem pro plnění úkolů v pracovním sešitě. Školáci, kteří správně vyplní pracovní úkoly ve svém pracovním sešitě, si mohou v TIC vyzvednout malou odměnu. Dalším významným krokem pro Jihlavu bylo zakoupení třiceti audioprůvodců, které je možno zapůjčit v TIC nebo Domě Gustava Mahlera. Neméně důležitou částí realizace projektu byl tisk mnoha propagačních materiálů, jako například průvodce městem, publikace o městě, kreslená mapa města, nástěnný kalendář, pohlednice, letáky pro školy, pracovní sešit pro školy, omalovánky a další drobné propagační předměty. [40] Druhý projekt s názvem „Poznejte Gustava Mahlera“, který byl realizován od července 2008 do prosince 2009, měl za cíl přiblížit veřejnosti život a dílo světoznámého dirigenta a hudebního skladatele. Součástí projektu byla rekonstrukce Domu Gustava Mahlera, kde tento skladatel strávil své mládí. V prostorách tohoto domu vznikla expozice o rodině Gustava Mahlera, interaktivní kiosky, audiovizuální sál s možností projekce, přednášková místnost a badatelna. Díky jeho zatraktivnění došlo k vzniku dalšího místa, které je možné využít pro cestovní ruch. [41]

6.4 TIC Radnice První pobočka Turistického informačního centra se nachází v budově Radnice na Masarykově náměstí. Mimo výše uvedené služby je také možno zakoupit vstupenky na vyhlídkovou věž kostela sv. Jakuba, nacházející se asi dvě minuty pěšky od turistického informačního centra. Dále je zde možnost domluvení prohlídky jihlavské radnice. [42]

48

Obrázek 11 TIC Radnice (Zdroj: Vlastní)

Otevírací doba Tabulka 2 Otevírací doba TIC Radnice (Zdroj TIC – vlastní zpracování)

září - červen

říjen - březen

Po - Pá Po - Pá Ne So

8:30 - 17:00 8:30 - 18:00 8:30 - 17:00 8:00 - 12:00

duben - září

So

8:30 - 17:00

červenec - srpen

Návštěvnost Návštěvnost je sledována zapisováním návštěvníků a následně je zadávána do systému Monitoringu návštěvníků Ministerstva pro místní rozvoj. Návštěvnost TIC zobrazuje následující tabulka a graf, ze kterých lze vyčíst zvýšenou návštěvnost v červnu, červenci, srpnu a září v roce 2014 i 2015. Lze také vyčíst, že kromě měsíce října a listopadu se turisté se v roce 2015 obraceli na TIC častěji než v roce předešlém, nicméně cizinců přišlo naopak v roce 2015 o něco méně než v roce 2014.

49

Tabulka 3 Návštěvnost TIC Radnice v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování)

2014

2015

Měsíc

Tuzemští návštěvníci

Cizinci

Tuzemští návštěvníci

Cizinci

Leden

532

14

541

9

Únor

469

19

661

30

Březen

463

16

610

27

Duben

821

71

920

38

Květen

895

96

1209

139

Červen

1235

103

1504

103

Červenec

1820

214

2390

152

Srpen

2420

218

2629

262

Září

1364

125

1457

98

Říjen

1071

94

1033

72

Listopad

998

11

897

14

Prosinec

747

8

883

24

CELKEM

12835

989

14734

968

Počet návštěvníků

Počet návštěvníků TIC Radnice v letech 2014 a 2015 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

Tuzemští 2014 Cizinci 2014 Tuzemští 2015 Cizinci 2015

Jednotlivé měsíce

Graf 3 Počet návštěvníků TIC Radnice v letech 2014 a 2015 (Zdroj TIC - vlastní zpracování)

50

6.5 TIC Brána Matky Boží Druhou pobočku Turistického informačního centra v Jihlavě najdeme ve Věžní ulici hned vedle průchodu pod Bránou Matky Boží a je viditelně označeno symbolem „i“. Turisté si zde po zaplacení vstupného mohou užít vyhlídku na město z Brány Matky Boží a mohou si domluvit pronájem parkánu a přednáškového sálu na bráně Matky Boží. Pravidelně jsou ve výloze informačního centra vylepovány letáky vztahující se k aktuálním akcím konaným v Jihlavě a okolí a široké veřejnosti je v budově přístupný sběrný box na vyřazená elektrozařízení, baterie a akumulátory. [43]

Obrázek 12 TIC Brána Matky Boží (Zdroj: Vlastní)

Otevírací doba Tabulka 4 Otevírací doba TIC Brána Matky Boží

říjen - březen

Po - Pá

8:30 - 17:00

duben - září

Po - Pá So - Ne

8:30 - 17:00 10:00 - 13:00 14:00 - 18:00

V sobotu a neděli je TIC otevřeno pouze pro vstup na Bránu Matky Boží. Návštěvnost Stejně jako u tabulky a grafu návštěvnosti TIC Radnice můžeme i zde vyčíst zvýšenou návštěvnost v červnu, červenci, srpnu a září, zatímco v zimních měsících je návštěvnost výrazně nižší. Také zde vidíme, že turisté vyhledávali TIC na Bráně Matky Boží více

51

v roce 2015 než v roce předešlém, zatímco cizinci navštěvovali TIC častěji v roce 2014 než v roce 2015. Tabulka 5 Návštěvnost TIC Brány Matky Boží v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC – vlastní zpracování)

2014

2015

Měsíc

Tuzemští Cizinci návštěvníci

Tuzemští Cizinci návštěvníci

Leden

135

6

128

2

Únor

162

4

188

8

Březen

293

13

255

6

Duben

583

25

659

49

Květen

558

77

1077

46

Červen

1395

45

1486

45

Červenec

2104

58

1916

40

Srpen

2236

103

2171

110

Září

1222

73

971

50

Říjen

269

48

270

5

Listopad

196

7

202

4

Prosinec

168

6

174

8

465

9497

373

CELKEM 9321

Počet návštěvníků

Počet návštěvníků TIC Brány Matky Boží v letech 2014 a 2015 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

Tuzemští 2014 Cizinci 2014 Tuzemští 2015 Cizinci 2015

Jednolivé měsíce

Graf 4 Počet návštěvníků TIC Brány Matky Boží v letech 2014 a 2015 (Zdroj: TIC - vlastní zpracování)

52

7 Propagační aktivity TIC v Jihlavě 7.1 Propagační materiály v TIC Na obou pobočkách TIC se nachází několik stojanů a regálů, kde mají návštěvníci možnost si prohlédnout nebo i zdarma odnést propagační letáky a brožury, které jim například pomohou s výběrem kulturních památek, restaurace, baru, sportovního zařízení a případně jiných atraktivních objektů vhodných k návštěvě. Velká část propagačních materiálů je věnována, již několikrát zmiňovanému, dirigentovi a hudebnímu skladateli Gustavu Mahlerovi. Obsahem těchto letáků jsou například informace o životě a rodině Gustava Mahlera, Domě Gustava Mahlera a o hudebním festivalu nazvaném „Hudba tisíců“, který letos v Jihlavě proběhne ne přelomu jara a léta. Na provozovnách nechybí ani kalendář kulturních akcí obsahující aktuální seznam výstav, divadelních představení, koncertů, přednášek a sportovních akcí. Tento seznam je zaměstnanci aktualizován a tisknut každý měsíc. Dalšími důležitými materiály, které by neměly chybět v žádném informačním centru, jsou mapy a průvodce, které je možné v provozovně zakoupit. Všechny tištěné materiály, dostupné na pobočkách TIC, jsou viditelně označené, tudíž návštěvník ví, zda se jedná o materiály zdarma či k prodeji. Turistické informační centrum mohou navštívit také místní obyvatelé, kteří hledají inspiraci kam vyrazit na výlet, poněvadž na provozovně najdou i propagační materiály z jiných měst a krajů. Bohužel propagační materiály jihlavského turistického informačního centra v jiných provozovnách nenajdeme.

7.2 Webové stránky Oficiální webové stránky Turistického informačního centra jsou dostupné v sedmi jazykových mutacích, a to v češtině, angličtině, němčině, nizozemštině, francouzštině, španělštině a italštině. Pravidelně jsou aktualizovány pracovníky TIC Brány Matky Boží a najdeme je pod odkazem http://tic.jihlava.cz/. Jsou zde uvedené informace o činnosti TIC, otevírací doba, adresa a jednotlivé kontakty na zaměstnance na radnici a bráně Matky Boží. Dále zde turisté najdou aktualizované seznamy hotelů, penzionů, ubytoven 53

a privátů, kterých je zde uvedeno více než 50. Seznam ubytování obsahuje také adresu, telefonický kontakt, e-mail, informace o vybavení a možnosti stravování v ubytovacím zařízení, ceny jednotlivých pokojů a fotografie exteriéru i interiéru. Stejně jako ubytování jsou na stránkách uvedena pohostinská zařízení, kterých je bezmála 50 a zahrnují restaurace, hostince, jídelny, motoresty, pizzerie, kavárny, cukrárny, ale také různé bary či kluby. I zde jsou uvedeny základní informace o pohostinském zařízení, adresa a kontakty. Rodiny s dětmi si mohou na webových stránkách také vybrat, kam vyrazit na nejbližší dětské hřiště. Uvedeno je zde 12 dětských hřišť s fotografiemi. Milovníci památek si mohou na webových stránkách prostudovat historii zdejších památek, prohlédnout fotogalerii či zjistit návštěvní dobu veřejnosti přístupných památek. Informace zde najdou například o jihlavských kostelech, radnici, hradbách, náměstí či významném jihlavském podzemí. Nechybí zde ani informace pro sportovní nadšence či milovníky adrenalinu, kteří mohou navštívit sportovně relaxační centrum Český mlýn, lezecké centrum Tendon, firmu Aviatik Servis s.r.o. realizující lety balónem, bowling Jitřenka, bowling Snack Bar, bowling Tři Věžičky, místní fitness centra či Leteckou společnost dobrodruhů, kde je možné si domluvit seskok padákem. Úvodní stránka TIC také odkazuje na turistiku na kole i pěšky cyklostezkou Jihlava – Třebíč – Raabs či stříbrným pomezím. Dále webové stránky odkazují na oficiální webové stránky města Jihlavy, kde můžeme najít vyznačené zájmové body dopravy, stravování, ubytování, kultury, památek, institucí a sportu. V této mapě jsou zobrazeny názvy ulic, popisná čísla, orientační čísla a je zde možnost vyhledávání adres. Dostupná je i mapa, ve které jsou vyznačeny trasy a zastávky městské hromadné dopravy, jihlavské cyklostezky a neudržované úseky komunikací. Stejně jako u předchozí mapy je i zde možnost vyhledávání adres. Další mapa slouží k vyznačení praktických informací, na které najdeme například místa, kde se nachází kontejnery separovaného odpadu, dále lokality pro bydlení a vymezené prostory pro volný pohyb psů. Za zmínku stojí určitě i pocitová mapa, na kterou odkazují stránky TIC a kterou najdeme na oficiálních stránkách města Jihlavy. Z mapy například vyplývá, že většina lidí vnímá Masarykovo náměstí v Jihlavě jako negativní místo, kde je prostředí 54

zanedbané a kde se necítí dobře, jen zlomek lidí ho hodnotilo jako místo pozitivní. Naopak okolí zoologické zahrady, tedy lesopark Heulos, bylo hodnoceno jako místo pozitivní, kde se lidé cítí dobře a rádi tam tráví svůj volný čas. Myslím si, že tato mapa může být důležitým pomocníkem turistům, kteří se rozhodují, jaká místa v Jihlavě navštívit. Na webových stránkách nelze přehlédnout animaci, která odkazuje na jihlavské naučné stezky, které jsou v Jihlavě celkem čtyři, a to naučná stezka jihlavská pevnost, naučná stezka hudební osobnosti Jihlavy, pivovarská naučná stezka a hornická naučná stezka. Trasa první naučné stezky, tedy jihlavská pevnost, vede přes Bránu Matky Boží, hradební parkán, Brtnickou bránu, Českou (Brněnskou) bránu, opevnění východního parkánu a Křížovu (Švédskou nebo též Císařskou) bránu, historické podzemí, Špitálskou bránu, baštu v Divadelní uličce a příkop s parkánem. [44] Druhá naučná stezka, a to hudební osobnosti Jihlavy, vede přes dům Gustava Mahlera, Kostel sv. Jakuba, bývalou Sängerhalle v Hluboké ulici, bývalé gymnázium navštěvované Gustavem Mahlerem, Kostel sv. Kříže, bývalý Besední dům, Horácké divadlo Jihlava, park Gustava Mahlera, kostel Nanebevzetí Panny Marie, dům u Tří knížat, dům v ulici Smetanova 2. [45] Pivovarská naučná stezka začíná u sloupu se sousoším Piety a dále vede přes bývalý sladovnický šrotovací mlýn, bývalý pivovar v Brněnské ulici, Kostel sv. Jakuba, bývalý malý pivovar v ulici U mincovny, bývalý hostinec „U zlého lva“, bývalou sladovnu, bývalý hostinec „U zlaté hvězdy“, hostinec „U Tří knížat“, bývalý pivovar v Palackého ulici, bývalý pivovar v Husově ulici a historickou budovu jihlavského pivovaru. [46] Poslední naučná stezka, tedy hornická, zahrnuje jedenáct zastavení na místech, kde jsou nejvíce patrné pozůstatky dolování.

7.3 Facebook Zaměstnanci mi bylo sděleno, že samotné TIC facebookovou stránku nemá, nicméně byla založena oficiální facebooková stránka města Jihlavy pod názvem „Jihlava (oficiální FB stránka)“. Tuto stránku spravuje tiskový mluvčí Jihlavy pan Bc. Radek Tulis a byla zřízena pro publikaci novinek z radnice, k pozvánkám na kulturní a společenské akce, k diskuzi, námětům, dotazům apod. 55

Cílovým segmentem jsou místní obyvatelé, ale i lidé z bližšího a vzdálenějšího okolí, kteří do Jihlavy jezdí na výlety, nebo popřípadě na delší pobyty. Uživatelé zde najdou detaily o připravovaných akcích, jako jsou například trhy na náměstí, koncerty, festivaly, přednášky, přehlídky, plesy, výstavy, sportovní utkání, běžecké či jiné závody ale i praktické informace týkající se například blokového čištění ulic, změny jízdních řádů městské hromadné dopravy, dopravní situace ve městě, revitalizace města či různých sbírek. Nedávno byly na Facebooku zveřejněny také fotografie a ceny nově vyrobených propagačních předmětů, které jsou k dostání v TIC. Především se jednalo o tištěné brožury a různé drobné propagační předměty. Tuto oficiální facebookovou stránku města má momentálně označeno jako „To se mi líbí“ 3 180 osob. Vzhledem k tomu, že někteří uživatelé Facebooku nemají o sobě v profilu uvedené veškeré informace, součet čísel v následujících grafech se nerovná celkovému počtu fanoušků. Z níže uvedeného grafu je možno vyčíst, že větší část fanoušků tvoří ženy, kterých je 59 % a muži tvoří zbývajících 41 %. Největší část fanoušků je tvořena lidmi ve věku 25-34 let, kterých je 36 % a naopak nejméně je fanoušků ve věku 65 let a více, kterých jsou pouhá 2 %.

Graf 5 Počet uživatelů, kteří označili stránku „To se mi líbí“ podle věku a pohlaví (Zdroj: TIC)

Následující graf znázorňuje počet fanoušků dle jednotlivých zemí původu. Drtivá většina pochází z České republiky a to konkrétně 3011 osob, nicméně mezi fanoušky se najde také 22 obyvatel Slovenska, 18 obyvatel ze Spojeného království a dále také

56

z Německa, Spojených států amerických, Itálie, Francie, Švýcarska, Maďarska a Nového Zélandu.

Počet fanoušků dle země původu 3500

3011

3000 2500 2000 1500 1000 500

22

18

17

10

7

5

4

4

4

Počet fanoušků

0

Graf 6 Počet fanoušků dle země původu (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování)

Další graf uvádí také počet fanoušků, ale tentokrát dle místa trvalého bydliště, kde naprosto převládá kraj Vysočin. Konkrétně nejvíce osob je přímo z Jihlavy, a to 1479. Na druhém místě je umístěné hlavní město Praha s 237 osobami a třetí příčku obsadilo Brno v Jihomoravském kraji, se 184 fanoušky. Označenou stránku jako „To se mi líbí“ mají také obyvatelé Třebíče, Brtnice, Havlíčkova Brodu, Polné a Třeště. Z grafu je zřejmé, že téměř 50 % všech fanoušků má trvalé bydliště přímo v Jihlavě. V případě dalších 21 % se ale jedná o potencionální a v některých případech snad i skutečné účastníky cestovního ruchu. Zbylých 29 % nemá v profilu uvedenou informaci o trvalém bydlišti, mohou to být tedy jak místní, tak návštěvníci z jiných měst.

57

Počet fanoušků dle místa trvalého bydliště 1479

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

237 184

52

41

38

30

28

23

23

Počet fanoušků

Graf 7 Počet fanoušků dle krajů (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování)

Jak můžeme vidět na dalším grafu, nejpoužívanějším jazykem fanoušků Facebooku je čeština, dále angličtina, slovenština, němčina, francouzština atd.

Počet fanoušků dle používaného jazyka 3500 3000

2916

2500 2000 1500 1000 500

Počet fanoušků dle používaného jazyku lidmi 72

54

35

28

8

7

6

5

4

0

Graf 8 Počet fanoušků dle používaného jazyka (Zdroj: Facebook – vlastní zpracování)

Správce stránky má také možnost průběžně prohlížet sledovanost videa, ale také i jeho sdílení či okomentování a dozví se tak, o jaké události se veřejnost zajímá. Momentálně nejčastěji zhlíženým videem od 23. dubna 2014 je tradiční každoroční příjezd sv. Martina do Jihlavy, který patří k nejlákavějším akcím města. 58

Uživatelé, kteří mají tuto stránku označenou jako „To se mi líbí“, mohou přidat hodnocení prostřednictvím hvězdiček: 1* - Špatné, 2* - Ucházející, 3* - Dobré, 4* - Velmi dobré, 5* - Vynikající

Obrázek 13 Hodnocení FB stránek města Jihlavy [47]

Z výše uvedeného obrázku je možné vyčíst, že stránka byla hodnocena 4,6 hvězdičkami z celkových 5 hvězdiček, což je velmi dobrý výsledek. Svoje hodnocení celkem přidalo 27 lidí, z nichž dva hodnotili stránku jednou hvězdičkou, jeden třemi hvězdičkami a 24 osob ohodnotilo hvězdičkami pěti. Lidé, kteří hodnotili stránku negativně, bohužel nepřidali komentář, který by objasnil důvod, proč takto hodnotili. Vzhledem k dnešní době, kdy velká část populace využívá internetu, hodnotím založení FB stránek a následnou propagaci města Jihlavy jako velmi dobrý nápad, nicméně je třeba brát v potaz, že k informacím na Facebooku má přístup jen určitá věková kategorie a je potřeba veřejnost informovat i jinými způsoby.

7.4 Propagační videa Jedním ze způsobů propagace města Jihlavy jsou propagační videa, která jsou možná shlédnout přímo na webových stránkách TIC pod kolonkou odkazy a na internetovém serveru YouTube. Ke zhlédnutí jsou dva druhy videí. Prvním druhem jsou videa přibližující Jihlavu jako město plné pozoruhodných památek a bohatého kulturního vyžití, která jsou vytvořená Petrem Palovčíkem a Jiřím Bednaříkem. Příkladem jejich tvorby jsou videa obecně o Jihlavě, o jihlavské 24 MTB (závodu horských kol), o Jihlavském havíření či o mistrovství Evropy dřevorubeckých sportů v Jihlavě 59

EUROJACK. Dalším druhem jsou dva krátké animované filmy, na kterých se podílela Eva Bystrianská s Hynkem Bernardem, hudbu nahrál jihlavský hudebník Matěj Kolář a svůj hlas pro komentář propůjčil v obou případech známý herec a rodák z Jihlavy Ondřej Vetchý. První krátký film s názvem „O Ježkově – O Jihlavě“, vytvořený v roce 2013, zábavnou formou představuje historii ale i současnost města. Jasnou a zábavnou formou se diváci dozvědí o dolování stříbra, o ražbě mincí, o pivovarnictví a historických událostech, které byly pro Jihlavu významné. Druhý film nese název „O Jihlavském havíření“ a popisuje historii jihlavského havířského průvodu a dolování stříbra. Tento film byl oficiálně uveden při zahájení městské slavnosti Jihlavské havíření v roce 2015. Odkaz ke zhlédnutí těchto dvou krátkých filmů je uveden na propagačních letácích, které jsou dostupné v TIC na radnici.

7.5 Účast na veletrzích Turistické informační centrum jako samotné se veletrhů neúčastní z důvodu neustále se zvyšující ceny pronájmu místa na výstavišti a kvůli omezeným finančním prostředkům. Veletrhů se tedy účastní pouze ve spolupráci s příspěvkovou organizací VysočinaTourism, která zajišťuje prezentaci na veletrzích pro celu Vysočinu. Vedoucí kanceláře Vysočina Convention Bureau mi sdělila, že existují v zásadě dva koncepty prezentace na veletrzích. VysočinaTourism je buď spoluvystavovatelem na stánku CzechTourismu, anebo realizuje vlastní stánek. V případě spoluvystavovatele, což je ve většině případů, má k dispozici prezentační pult a jednomu regionu, který projeví zájem a podá řádnou přihlášku, umožňuje, aby po dobu veletrhu na tomto pultu prezentoval svoji destinaci. Takto TIC letos na konci ledna propagovalo Jihlavu na veletrhu Slovakiatour v Bratislavě, kdy vyslalo jednoho pracovníka. V případě realizace vlastního stánku, je prezentace založena na rozložení jednotlivých pultů, kde prezentují spoluvystavovatelé, jimiž jsou partneři z regionu. Tento formát byl letos realizován pouze na veletrhu Holiday World v Praze, kde byla Jihlava jedním ze spoluvystavovatelů a na stánku VysočinaTourism měla vlastní samostatný pult opět s jedním pracovníkem TIC. V roce 2015 Jihlava navštívila veletrh Regiontour Brno a Holiday World Praha.

60

7.6 Inzerce v tisku Součástí propagace Jihlavy jako atraktivní turistické destinace je i inzerce v odborných časopisech cestovního ruchu, jako je turistický magazín TIM, časopis COT a časopis Travel Digest. Inzerce se objevila i v týdenících Tina, Blesk pro ženy a Rytmus života, která byla zaměřena obecně na Jihlavu a také na výstavu Gustava Mahlera. Dále je realizována inzerce na turistickém portálu KAM po Česku, nicméně mi bylo vedoucí TIC sděleno, že tato forma propagace je velmi nákladná, tudíž je inzerce pouze občasná. Nyní se TIC zaměřuje spíše na propagaci v regionálním tisku, která je cílená na konkrétní akce. Opomenout nesmím také Učitelské noviny, do kterých jsou vkládány informační letáky pro učitele a lákají tak školy na výlet do Jihlavy.

7.7 Propagační, informační a komunikační technologie cestovního ruchu využívané v Jihlavě Audioprůvodce Jak už bylo zmíněno výše, Jihlava v rámci realizace projektu „Turisté vítejte v Jihlavě“ zakoupila třicet nových audioprůvodců. Jedná se o zařízení ovládající se pomocí klávesnice, která je podobná jako u mobilního telefonu a výklad je doprovázen barevnými fotografiemi na displeji. Audioprůvodce je možné si zapůjčit v TIC na Radnici a Bráně Matky Boží nebo v Domě Gustava Mahlera, kde zaměstnanec podle přání návštěvníka zvolí prohlídku radnice, Brány Matky Boží, Domu Gustava Mahlera nebo dokonce celý okruh po Masarykově náměstí včetně jihlavských kostelů. Komentář je připraven v češtině, angličtině, němčině, španělštině, holandštině a ruštině, takže prohlídku města si mohou užít i zahraniční návštěvníci. Díky audioprůvodcům nemusí TIC zaměstnávat tak velký počet lidí, aby zvládlo větší tlak zájemců o prohlídky Jihlavy. Cena zapůjčení závisí na vybrané prohlídce a pohybuje se v rozmezí od 40,-Kč do 60,-Kč.

61

Obrázek 14 Audioprůvodce [48]

Multimediální informační panel Multimediální informační panel je zařízení, které prezentuje danou lokalitu prostřednictvím video a audio spotů. V Jihlavě bylo možné najít tyto multimediální panely dva, nicméně s výstavbou Parku Gustava Mahlera, kde se panel nacházel, musel být v roce 2010 odstraněn a vyměněn za obyčejný infopanel s mapou města. Druhý panel zůstal na svém původním místě, na dolním Masarykově náměstí, je plně funkční a je viditelně označen symbolem „i“. Zatímco první, nyní už obyčejný panel, patří městu, ten druhý patří plzeňské firmě DARUMA, spol. s r.o., pro kterou jihlavské TIC pravidelně každé čtyři roky aktualizuje mapy a texty. [49]

62

Obrázek 15 Multimediální panel [50]

QR kódy QR kódy jsou v posledních letech hojně využívané pro rychlý a efektivní přenos informace do telefonu či tabletu. Na konci roku 2015 byl v Domě Gustava zřízen audioprůvodce pro chytrá zařízení, založený právě na QR kódech, které jsou rozmístěné ve všech expozicích. Po načtení kódu se na elektronickém zařízení spustí podrobný výklad týkající se dané expozice, a to v jazyce českém, anglickém, německém, holandském, španělském či ruském. V případě, že některý návštěvník nevlastní chytrý telefon a měl by zájem si audioprůvodce vyzkoušet, není problém si zařízení zapůjčit přímo v Domě Gustava Mahlera, který disponuje těmito zařízeními od února 2016.

Obrázek 16 Audioprůvodce pro chytrá zařízení v Domě Gustava Mahlera [51]

63

Mobilní aplikace DarumaGo! Novinkou pro návštěvníky Jihlavy je již připravovaná aplikace pro chytré telefony, která by měla být podle informace vedoucí TIC spuštěna na konci května roku 2016. Aplikace je jednoduše ovladatelná a obsah jednotlivých prohlídek nebo procházek zahrnuje informace o místních památkách, atrakcích, muzeích, galeriích, významných historických událostech či osobnostech. Veškeré informace, které je možné v aplikaci najít, byly vytvořeny odborníky, tudíž má návštěvník jistotu, že se jedná o pravdivé informace. K dalším funkcím této aplikace patří možnost prohlížení různých audio a video spotů, zobrazení interaktivní mapy s možností zvětšování vyznačených bodů, GPS lokalizace a navigace. Aplikaci si může stáhnout majitel chytrého telefonu s operačním systémem iOS a Android. [52] Další mobilní aplikací v Jihlavě je aplikace příspěvkové organizace VysočinaTourism, která nabízí uživatelům tipy na výlet, přehled sportovních a kulturních akcí, informace o městech, historii a otevírací dobu pamětihodností. Aplikaci samozřejmě nechybí možnost prohlížení map a sestavování tras a lze ji stáhnout do chytrých telefonů s operačním systémem iOS, Android a Windows Phone.

64

8 Průzkum Cíl Hlavním cílem průzkumu bylo zmapovat situaci týkající se povědomí veřejnosti o mobilních průvodcích. Metoda průzkumu Pro tento krátký průzkum jsem zvolila metodu osobního dotazování. Každé osobě jsem položila celkem 5 otázek a odpovědi respondentů jsem si zapisovala do připraveného formuláře. Ke konci dotazování byli respondenti požádáni o informaci, v jakém věkovém rozmezí se nacházejí. Charakteristika výběrového souboru Při průzkumu bylo osloveno celkem 30 osob, z nichž 19 bylo mužů a 11 žen. Co se týče věku respondentů, 40 % se nacházelo ve věkovém rozmezí 21-30 let, 23 % bylo věkové kategorie 41-50 let, 17 % bylo do 20 let, 13 % poslední skupinu tvořili osoby ve věku 50 let a více. Zpracování výsledků Odpovědi od respondentů byly zpracovány do prostorových výsečových grafů pomocí programu Microsoft Excel 2010.

65

8.1 Interpretace výsledků průzkumu Otázka č. 1 – Jste vlastníkem chytrého mobilního telefonu?

Jste vlastníkem chytrého telefonu? 20% ANO 80%

NE

Graf 9 Otázka č. 1 (Zdroj: Vlastní)

Z celkového počtu 30 osob 24 odpovědělo, že vlastní chytrý mobilní telefon. Zbylých 6 osob bylo převážně vyšší věkové kategorie. Otázka č. 2 – Víte, že existují mobilní průvodci?

Víte, že existují mobilní průvodci? 13% ANO 87%

NE

Graf 10 Otázka č. 2 (Zdroj: Vlastní)

Výsledek u této otázky je podobný jako u předcházející. O existenci mobilních průvodců vědělo 26 z dotazovaných a zbylé 4 osoby nikdy o této aplikaci neslyšeli.

66

Z grafu teda vyplývá, že i někteří lidé, kteří chytrý mobilní telefon nevlastní, o této aplikaci už někdy slyšeli. Otázka č. 3 – Kolikrát jste nějaký průvodce již využil/a?

Kolikrát jste nějaký mobilní průvodce využil/a? 0% nikdy

10% 20%

jednou 70%

jižněkolikrát využívámho pravidelně

Graf 11 Otázka č. 3 (Zdroj: Vlastní)

Přestože většina respondentů ví o existenci mobilních průvodců, tak pouze 30 % je už někdy využilo. 20 % osob využilo průvodce pouze jednou a 10 % osob již několikrát. Osoba, která by služeb mobilních průvodců využívala pravidelně, nebyla mezi respondenty ani jedna. Otázka č. 4 – Slyšel/a jste někdy o mobilním průvodci DARUMAgo!?

Slyšel/a jste někdy o mobilním průvodci DARUMAgo!? 3% 10% ano nevím 87%

ne

Graf 12 Otázka č. 4 (Zdroj: Vlastní)

67

Drtivá většina dotazovaných, a to 87 %, nikdy o mobilním průvodci DARUMAgo! neslyšela. 10 % respondentů zvolilo odpověď nevím a pouhé 3 %, tedy 1 osoba tuto aplikaci zná a použila ji při návštěvě Středočeského kraje. Otázka č. 5 – Pracoval/a jste někdy s QR kódy? (skenování kódů čtečkou, generování kódu, atd.)

Pracoval/a jste někdy s QR kódy? (skenování kódů čtečkou, generování kódů, atd.) 27% 53% 20%

Ano Nevím co to je Ne

Graf 13 Otázka č. 5 (Zdroj: Vlastní)

Více než polovina, konkrétně 53 %, má již s QR kódy nějaké zkušenosti, 27 % vůbec nevědělo, co si pod tímto pojmem má představit a zbylých 27 % nikdy s těmito kódy nepracovalo.

8.2 Shrnutí výsledků Jak již bylo na začátku této kapitoly uvedeno, cílem bylo zjistit, jaký má přehled veřejnost o mobilních průvodcích a jak moc jsou tyto aplikace veřejností využívány. Z výsledků výzkumu je jasně viditelné, že v dnešní době jsou chytré telefony vybavením téměř každého z nás. Téměř každý také někdy už slyšel o mobilních průvodcích, nicméně malá část tuto aplikaci používá. Drtivá většina, téměř 90 % nikdy neslyšela o aplikaci s názvem DARUMAgo!, i přesto že mezi respondenty byli osoby z jiných krajů, kde lze už tuto aplikaci využívat.

68

Vzhledem k neznalosti této aplikace by bylo určitě vhodné využít propagační brožury, kde by veřejnost našla, co průvodce nabízí. Další důležitou informací je využívání QR kódů, které mají v dnešní době už hodně široké využití a se kterými už více než polovina dotazovaných pracovala. Z celkového šetření vyplývá, že tyto moderní technologie jsou využívány hlavně lidmi nižší věkové kategorie a že osoby vyššího věku dávají přednost jednodušším mobilním telefonům, což jsem před zahájením osobního dotazování předpokládala.

69

9 Návrh propagační brožury Vzhledem k brzkému spuštění mobilní aplikace pro Jihlavu DARUMAgo!, jsem se rozhodla vytvořit brožuru, která má sloužit k seznámení veřejnosti s touto aplikací a v případě zájmu TIC bude moci být použita k propagaci. Brožura je vytvořena ve třech jazykových mutacích, v češtině, angličtině a němčině. Je složena ze tří panelů a veřejnost v ní najde popis základních funkcí mobilního průvodce a obrázky prezentující vzhled aplikace. Pro možnost stažení jsem zvolila již dnes hojně využívané QR kódy, které po naskenování čtečkou v chytrém telefonu zajistí přesměrování na GooglePlay a AppStore, kde je možné aplikaci stáhnout. Tento způsob jsem zvolila hlavně z důvodu rychlého přenesení dat a tedy ušetření času návštěvníkům se složitým vyhledáváním na internetu.

Obrázek 17 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v češtině (Zdroj: Vlastní zpracování)

70

Obrázek 18 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v češtině (Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 19 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v angličtině (Zdroj: Vlastní zpracování)

71

Obrázek 20 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v angličtině (Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 21 První strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v němčině (Zdroj: Vlastní zpracování)

72

Obrázek 22 Druhá strana propagační brožury mobilního průvodce DARUMAgo! v němčině (Zdroj: Vlastní zpracování)

73

Závěr Bakalářská práce byla věnována turistickému informačnímu centru v Jihlavě a jejím cílem bylo analyzovat propagační aktivity, které realizuje za účelem podpory návštěvnosti města Jihlavy. Dílčím cílem práce bylo také navržení propagační brožury, informující návštěvníky o novém mobilním průvodci. Za důležitý způsob propagace považuji různé informační materiály, jako například letáky, brožury apod., neboť ne každá věková skupina se informuje prostřednictvím moderních informačních technologií. Jak jsem se již mohla přesvědčit, TIC se pravidelně stará o to, aby na provozovně byl dostatek těchto materiálů, nicméně za malé mínus považuji to, že tyto tiskoviny najdeme pouze na provozovně a myslím si, že by bylo vhodné je také rozšířit do ubytovacích zařízení ve městě a tak například zvýšit návštěvnost jednotlivých turistických atraktivit. Dobrým tahem by bylo také rozmístění tiskovin do ostatních informačních center v kraji, kde by mohli zaujmout místní obyvatele, tedy potencionální návštěvníky města Jihlavy. Za důležitý výsledek analýzy propagace prostřednictvím Facebooku považuji fakt, že stránky nejsou navštěvovány pouze obyvateli Jihlavy, kteří zde hledají aktuality o svém městě, ale i uživatelé Facebooku z jiných měst, krajů, ale dokonce i států. V tomto případě se tedy už jedná o účastníky cestovního ruchu a navštívení stránek může být prvotním impulzem pro návštěvu Jihlavy. Na druhou stranu je ale však potřeba přihlédnout k tomu, že tímto způsobem vyhledává informace jen určitá část populace, a to především lidé nižšího věku, což bylo možné vyčíst z grafů uvedených v praktické části práce. Nelze tedy všechnu propagaci města soustředit na internet. Vhodná by byla také větší účast na veletrzích cestovního ruchu, nicméně jak mi bylo vysvětleno, TIC má od města omezené finanční prostředky a z důvodu stále se zvyšujících cen účasti na veletrhu není možné se účastnit těchto akcí častěji. Jako dobrý tah hodnotím modernizaci šíření informací, tedy využívání nových propagačních, informačních a komunikačních technologií, kterými jsou například audioprůvodci, mobilní aplikace, ale patří sem například i možnost využití QR kódů. Mobilní aplikace byly pro mě impulsem pro vytvoření propagační brožury, která je právě na ně zaměřena. Před samotnou realizací návrhu této brožury jsem uskutečnila 74

krátký výzkum, ze kterého jsem zjistila, že mobilní aplikace nejsou dostatečně propagovány a že by zasloužily větší pozornost.

75

Použitá literatura Knižní zdroje GÚČIK, Marian. Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo – Mladé letá, 2004. ISBN 80-10-00520-7 HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu: nové produkty z hlediska motivace účastníků cestovního ruchu, nové trendy v nabídce turismu pro specifické skupiny, názorné příklady ze zahraničí i z České republiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, c2013. ISBN 978-80-247-4603-6 KOTLER, Philip, John T. BOWEN a James C. MAKENS. Marketing for hospitality and tourism. 5th ed. Boston: Pearson, c2010. International edition (Pearson). ISBN 9780-13-245313-4 LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: teoretická a právní východiska. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2015. ISBN 978-80-85970-86-9 PETŘÍČKOVÁ, Lucie. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upr. vyd. Praha: CzechTourism, 2012. 125 s. ISBN 97880-87560-01-3 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80247-4039-3 SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. ISBN 978-80-86578-75-0 VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. ISBN 80-210-4205-2 ZEJDA, Radovan. Jihlava v proměnách. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2006. ISBN 80-7268381-0 76

ZELENKA, Josef, Ivana CHYLÍKOVÁ a Libor NUNVÁŘ. Informační a komunikační technologie v cestovním ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. ISBN 807041-473-1 ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

Internetové zdroje [1] Vybavenost domácností pevnou telefonní linkou a mobilním telefonem. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:https://www.czso.cz/documents/10180/23184355/2014_sru_a1.pdf/1f695a76-d3184fda-a53e-092a29ca6b15?version=1.0 [2] e-Tourism v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 2008 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a724028c-5ad8-4ea3-ae45c6fb8440ef19/GetFile13_1.pdf [3] e-VŠUDYBYL.CZ. Časopis lidí a o lidech v cestovním ruchu. [online]. © 20082009 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.e-vsudybyl.cz/clanky/audio-pruvodcemodni-hracka-nebo-uzitecna-pomucka-2254.html [4] QR kódy – propojení reálného světa a virtuálního světa. World Media Partners s.r.o..[online]. 23. 10. 2010 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.wmp.cz/aktuality/qr-kody-propojeni-realneho-a-virtualniho-sveta/ [5] Jihlava – info, turistické trasy v okolí, foto. TuristickyAtlas.cz. [online]. © 2010 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://turistickyatlas.cz/vse/misto/1827_jihlava.html [6] Historie města Jihlavy. Lóže u Zeleného Slunce. [online]. 2015 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://luzs.cz/historie-mesta-jihlavy.html [7] Historie. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. 19. 11. 2007 [cit. 201604-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=1001&n=historie&p 1=1014

77

[8] Brána Matky Boží: Památky. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43251&n=branamatky-bozi&p1=1015 [9] textové informace. Hrady.cz. [online]. 3. 6. 2010 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=29398 [10] Jihlavské podzemí. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 201604-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43252 [11] Jihlavské podzemí. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 201604-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43252&n=jihlavskepodzemi&p1=1004 [12] Masarykovo náměstí. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 201604-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43246&n=masarykov o-namesti&p1=1004 [13] Kašny. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43247&n=kasny&p1= 1004 [14] Opevnění. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43254&n=opevneni& p1=1004 [15] Opevnění městské. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. [online]. 2011 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=974

78

[16] Kostel sv. Jakuba Většího. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43242&n=kostel-svjakuba-vetsiho&p1=1004 [17] Mariánský sloup. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-0421]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43245 &n=mariansky-sloup&p1=1004 [18] Památky. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43237 [19] Jihlava – městská památková rezervace. České dědictví UNESCO. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/13_3540_jihlava-mestskapamatkova-rezervace/ [20] Historie. ZOO Jihlava. [online]. © 2013-2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/cz/vse-o-zoo/historie [21] Budoucnost. ZOO Jihlava. [online]. © 2013-2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/cz/component/content/article/16-obsah/vse-o-zoo/17budoucnost [22] Vítejte na Vysočina. Turistický portál. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/prirodni-rezervace-zajeci-skok-cx998 [23] Naše nabídka. SMJ Vodní Ráj. [online]. 2012 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.vodniraj.cz/nase-nabidka/ds-51/p1=53 [24] O Parku. Robinson. [online]. © 2015 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.robinsonjihlava.cz/o-parku/ [25] Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu – Informační centrum – provoz a služby v kontextu EU. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/29ef96b4-5c47-41d0-861ee79a5c5aa057/GetFile46.pdf?ext=.pdf

79

[26] Metodika turistických informačních center: Zařazení pracovníka TIC v katalogu prací. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 18. 3. 2013 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200039&id=1048&n=metodika -turistickych-informacnich-center&p1=1621 [27] Požadavky na provoz, znalosti a komunikaci pracovníka TIC s klienty. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: www.aticcr.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200039&id_dokumenty =1782 [28] Abeceda turistického informačního centra. Turistické oblasti ČR – Czech.Republic.CZ.[online]. 2005 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://atic.cz/tmp/dokumenty/3503.doc [29] Informace v cestovním ruchu – příprava informačních a propagačních materiálů pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 2007 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e33ac985-0f80-421d-a724a7dcd820e644/GetFile3_2.pdf [30] O nás. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/o-nas/ds-1126/p1=2342 [31] Cíle a poslání A.T.I.C. ČR. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 18. 3. 2013 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://www.aticcr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200039&id=1049&p1=53 [32] Rada A.T.I.C.ČR. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/rada-a-t-i-ccr/os-1187/p1=1079 [33] Zásady pro přijímání nových členů A.T.I.C. ČR: Výhody členství. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 22. 4. 2011 [cit. 2016-0421]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/zasady-pro-prijimani-novych-clenu/d1050/p1=1838

80

[34] Výhody členství: Archiv let 2015 – 2011. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://www.aticcr.cz/vismo/osnova.asp?id_org=200039&id_osnovy=1838&n=vyhody -clenstvi&p1=2334 [35] Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200039 &id_dokumenty=1792 [36] Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 2007 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafdb09f029ea418/GetFile2_3.pdf [37] Nejaktivnější informační centra jsou na Vysočině v Přibyslavi, Chotěboři a v Třebíči. Kraj Vysočina. [online]. 11. 4. 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id=4073082&n=nejaktivnejsiinformacni-centra-jsou-na-vysocine-v-pribyslavi-chotebori-a-v-trebici&p1=1013 [38] Logo ATIC a grafický manuál. Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/logo-atic-agraficky-manual/ms-1774/p1=1774) [39] Dotace. ROP JV. [online]. © 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000264 [40] Turisté, vítejte v Jihlavě! Jihlava. [online]. 2. 5. 2011 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=469715&n=turiste-vitejtev-jihlave [41] Projekty a spolupráce. Gustav Mahler. [online]. © 2009 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.mahler.cz/cz/dgm/projekty-a-spoluprace [42] Turistické informační centrum Jihlava – radnice: Kontakt. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43361&n=turistickeinformacni-centrum-jihlava-radnice&p1=51 81

[43] Turistické informační centrum Jihlava – Brána Matky Boží: Kontakt. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43348&n=turistickeinformacni-centrum-jihlava-brana-matky-bozi&p1=51 [44] Naučná stezka – Jihlavská pevnost. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. 3. 1. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=468082&n=naucnastezka-jihlavska-pevnost&p1=1004 [45] Naučná stezka – Hudební osobnosti Jihlavy. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. 3. 1. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=468081&n=naucnastezka-hudebni-osobnosti-jihlavy&p1=1004 [46] Pivovarská naučná stezka. Turistické informační centrum v Jihlavě. [online]. 3. 1. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=468080&n=pivovars ka-naucna-stezka&p1=1004 [47] Jihlava (oficiální fb stránka). Facebook. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/mesto.jihlava/reviews/ [48] Turisty provede městem audioprůvodce. Jihlava. [online]. 14. 7. 2010 [cit. 201604-24]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/turisty-provede-mestem-audiopruvodce/d478027 [49] Multimediální panely. Daruma. [online]. © 2011-2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.daruma.cz/multimedialni-panely [50] Jihlava – Masarykovo náměstí. Daruma. [online]. © 2011-2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.daruma.cz/lokality/detail/id/82 [51] Chytrý průvodce v Domě Gustava Mahlera. Jihlava. [online]. 19. 11. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/chytry-pruvodce-v-dome-gustavamahlera/d-509725 [52] Aplikace pro mobilní telefony. Daruma. [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.daruma.cz/share/download/produkt/24/fileP-24.pdf 82