ANALÝZA POTŘEB UŢIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
V Praze dne 24. 08. 2010
OBSAH 1.
Úvod ................................................................................................................................... 3 1.1.
Základní definice cestovního ruchu .............................................................................. 4
2. Analýza stávajícího stavu sektoru hromadných a individuálních ubytovacích zařízení cestovního ruchu........................................................................................................................ 6 2.1.
Dostupnost a vyuţitelnost stávajících statistických údajů ............................................. 6
2.1.1
Národní úroveň ..................................................................................................... 6
2.1.2
Regionální úroveň ................................................................................................28
2.1.3
Úroveň profesních asociací a ostatních subjektů .................................................30
2.2
Zjištění potřeb a poţadavků hlavních uţivatelů statistických dat .................................31
2.2.1
Metodika ..............................................................................................................31
2.2.2
Výstupní analýza .................................................................................................33
2.2.3
Závěrečný komentář ............................................................................................38
2.3 Analýza moţností plošných šetření v sektorech hromadných a individuálních ubytovacích zařazení (HUZ a IUZ) ........................................................................................39
3.
2.3.1
Základní pojmy - Hromadná ubytovací zařízení ...................................................39
2.3.2
Základní pojmy - Individuální ubytovací zařízení ..................................................46
2.3.3
Obecně o metodách sběru dat .............................................................................50
2.3.4
Vlastní doporučení dvoufázového plošného sběru dat sektoru HUZ a IUZ ...........66
Analýza stávajícího stavu sektoru cestovních kanceláří a cestovních agentur ...................69 3.1.
Dostupnost a vyuţitelnost stávajících statistických údajů ............................................69
3.1.1
Národní úroveň ....................................................................................................69
3.1.2
Regionální úroveň ................................................................................................84
3.1.3
Úroveň profesních asociací a ostatních subjektů .................................................84
3.2
Zjištění potřeb a poţadavků hlavních uţivatelů statistických dat .................................87
3.2.1
Metodika ..............................................................................................................87
1
3.2.2
Výstupní analýza .................................................................................................89
3.2.3
Závěrečný komentář ............................................................................................93
3.3
Analýza moţností plošných šetření v sektoru CK a CA ...............................................94
3.3.1 Základní informace a definice předmětného sektoru cestovních kanceláří a cestovních agentur.............................................................................................................94 3.3.2
Vlastní doporučení dvoufázového plošného sběru dat sektoru CK a CA ............110
4.
Zdroje ..............................................................................................................................112
5.
Slovníček pojmů...............................................................................................................114
2
1. ÚVOD Analýza potřeb uţivatelů statistiky vybraných sektorů cestovního ruchu České republiky je v rámci dvou předmětných sektorů členěna do tří hlavních částí. První část se zaměřuje na analýzu a popis stávající situaci ve zdrojích a rozsahu statistických ukazatelů, které jsou k dispozici v rámci informačního systému České republiky. Tato část informuje o počtu, struktuře, nabízených sluţbách a činnosti dvou předmětných sektorů cestovního ruchu na území ČR. V části druhé se práce věnuje zjištění potřeb a poţadavků hlavních uţivatelů na dostupnost, rozsah, strukturu a kvalitu statistických dat o předmětných sektorech na území ČR. Identifikuje poptávané ukazatele a navrhuje ukazatele, kterých se v současné době nedostává. Těchto cílů je dosaţeno především na základě internetového dotazování kompetentních osob zastupující instituce, které se řadí mezi hlavní a významné uţivatele statistických dat předmětných sektorů. Poslední, třetí část, analyzuje metody, pomocí kterých je moţné v rámci plošných šetření dosáhnout komplexního systému statistických dat v poţadované struktuře a kvalitě a závěrem navrhuje doporučení vhodné formy dvoufázových plošných šetření, které povedou k naplnění výše zmíněných poţadavků.
3
1.1.
ZÁKLADNÍ DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU1
Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni. Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa), které není trvalým bydlištěm. Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí, a tudíţ se návštěvy takovýchto druhých domovů vylučují z cestovního ruchu. Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť můţe být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněţ letecké transfery. Kromě výše zmíněné typologie lze návštěvníky rozlišit na dvě základní kategorie: Rezident (domácí návštěvník), jehoţ rezidentská země je stejná jako navštívená země; můţe to být občan sledované země i cizí státní příslušníci ţijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník), jehoţ země sídla je jiná, neţ je navštívená země; za nerezidenta je povaţován také občan sledované země trvale ţijící v cizině. Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na území České republiky. Domácí cestovní ruch je cestovní ruch rezidentů na území České republiky.
1
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/o/1522-04--2__metodicke_vysvetlivky
4
Výjezdový cestovní ruch (také pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo území České republiky. Vnitřní (interní) cestovní ruch (domácí a příjezdový) je cestovní ruch rezidentů i nerezidentů na území České republiky.
5
2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU SEKTORU HROMADNÝCH A INDIVIDUÁLNÍCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU 2.1.
DOSTUPNOST A VYUŢITELNOST STÁVAJÍCÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
2.1.1 NÁRODNÍ ÚROVEŇ
Český statistický úřad
Klasifikace Český statistický úřad nabízí přehled klasifikace v předmětném sektoru. Metodická poznámka2 Statistická klasifikace představuje hierarchicky uspořádané třídění určitých ekonomických, sociálních nebo demografických jevů či procesů. Klasifikační třídění sleduje návaznost jevů a procesů od obecnějšího k detailnějšímu. Jevy a procesy jsou v klasifikacích uspořádány a rozčleněny zpravidla do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů, kdy vyšší stupeň struktury se rozkládá na detailnější niţší stupně a existuje hierarchické logické uspořádání podřízení a nadřazení jednotlivých stupňů klasifikace. Všechny platné statistické klasifikace jsou závazné jak pro orgány vykonávající státní statistickou sluţbu, tak pro zpravodajské jednotky, které poskytují údaje pro statistická zjišťování prováděná státní statistickou sluţbou.
2
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace (ke dni 26. 8. 2010)
6
Přehled klasifikace3 Kód SKP4
Název Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních
55.1 55.10
Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních
55.10.1
Hotely
55.10.2
Motely, botely
55.10.9
Ostatní podobná ubytovací zařízení Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
55.2 55.20
Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování Kempy a tábořiště
55.3 55.30
55.9
Kempy a tábořiště
Ostatní ubytování 55.90
Ostatní ubytování
55.90.1
Ubytování v zařízených pronájmech
55.90.2
Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeţe
55.90.9
Ostatní ubytování j. n.
3
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/55_2_ubytovaci_sluzby_poskytovane_v_kempech_a_ostatnich_prech odnych_ubytovnach_ (ke dni 26.8.2010) 4 Standardní klasifikace produkce
7
Rozpis pro sekci Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování 55.21
Ubytovací služby poskytované v turistických ubytovnách a ubytovnách pro
mládež 55.21.1
Ubytovací sluţby poskytované v turistických ubytovnách a ubytovnách pro
mládeţ 55.21.10
Ubytovací sluţby poskytované v turistických ubytovnách a ubytovnách pro
mládeţ 55.22
Ubytovací služby poskytované v kempech
55.22.1
Ubytovací sluţby poskytované v kempech
55.22.10
Ubytovací sluţby poskytované v kempech
55.23
Ostatní přechodné ubytovací služby jinde neuvedené
55.23.1
Ostatní přechodné ubytovací sluţby jinde neuvedené
55.23.11
Sluţby poskytované dětskými prázdninovými tábory
55.23.12
Sluţby rekreačních středisek a domů
55.23.13
Krátkodobé ubytovací sluţby v zařízených pronájmech
55.23.14
Sluţby poskytované v lůţkových nebo lehátkových vozech a jiných dopravních prostředcích
55.23.15
Ostatní přechodné ubytovací sluţby jinde neuvedené
8
Skrze odkazy Ekonomika → Cestovní ruch, lze získat na internetových stránkách http://czso.cz podrobné statistiky o hromadných ubytovacích zařízeních v několika sekcích:
Databáze hromadných ubytovacích zařízení ČR
Nejnovější čísla v rychlých informacích
Data v publikacích
Časové řady
ČR od roku 1989 v číslech – cestovní ruch
Satelitní účet cestovního ruchu
Kartogramy, mapy
Vybrané tabulky z Veřejné databáze
Český statistický úřad neposkytuje údaje o individuálních ubytovacích zařízeních.
9
Databáze hromadných ubytovacích zařízení ČR5 ČSÚ dává k dispozici uţivatelům základní verzi aplikace, ve které lze získat přehled o hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Ubytovací zařízení jsou uváděna na úrovni obcí, které jsou dostupné přes interaktivní mapu ČR. Na ní si uţivatel vybere požadovaný kraj, okres a obci. Odkaz na obci, ve které není ţádné ubytovací zařízení, není aktivní. Ambicí tohoto projektu je poskytnutí přehledu o hromadných ubytovacích zařízeních, o kterých má ČSÚ nějakou informaci (minimálně adresu a kapacitu). Informace získané ze zveřejněného seznamu mohou uţivatelé vyuţít nejen pro analytické účely související s podnikatelskými záměry či při zvaţování změn v regionálních územních plánech, ale také pro orientaci při hledání ubytování pro potřeby dovolené. Zároveň ČSÚ od zveřejnění seznamu očekávázpětnou vazbu v podobě aktualizace informací o stávajících ubytovacích zařízeních, případně doplnění chybějících (např. nově vzniklých). Doplňující informace je moţné zaslat na adresu
[email protected] Z důvodu ochrany individuálních údajů ve smyslu Zákona o státní statistické sluţbě6 je kapacita ubytovacích zařízení (počet pokojů a počet míst pro stany a karavany) uváděna v intervalech. V případě počtu pokojů se jedná o skupiny: 10 a méně, 11 aţ 50, 51 aţ 100, 101 a více. V případě počtu míst pro stany a karavany jsou intervaly rozděleny na: 1 aţ 50, 51 aţ 100, 101 a více. Seznam je průběžně a pravidelně aktualizován jednou za čtvrt roku, vţdy ke konci konkrétníhoho čtvrtletí. Metodická poznámka Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Jiná ubytovací zařízení (tzv. individuální) nejsou do seznamu ČSÚ zařazována. Pagina – jedná se o unikátní identifikační kód, pod kterým je ubytovací zařízení vedeno v seznamu hromadných ubytovacích zařízení.
5 6
Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/o_apl (ke dni 26.8.2010) Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zakon_o_statni_statisticke_sluzbe (ke dni 26.8.2010)
10
Nejnovější čísla v rychlých informacích7 Rychlé informace jsou souhrnem aktuálních údajů z dané oblasti statistiky v textu, tabulkách a grafech. V archivu je moţnost výběru nejnovějšího či předchozího vydání. Rychlé informace obsahují jednotlivé údaje za všechna čtvrtletí roku 2009. Informace zahrnují popis a shrnutí situace v cestovním ruchu, údaje o počtech přenocovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, o lázeňských zařízeních a o vyuţití pokojů v hotelech a penzionech. Metodická poznámka Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získané z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předloţené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Vyuţití pokojů je podílem počtu realizovaných pokojodnů (tj. počtu obsazených pokojů za jednotlivé dny sledovaného období) a součinu průměrného počtu pokojů k dispozici s počtem provozních dnů. Výsledná hodnota je uváděna v procentech (tj. násobena 100). Data jsou předběžná, revidované údaje za všechna čtvrtletí roku 2009 budou známy v průběhu roku 2010.
Data v publikacích
Statistická data v textech, tabulkách (xls, pdf) a grafech. U kaţdé publikace najdete odkaz na archiv se staršími vydáními. V současné době se však vyuţívají primárně časové ředy, a proto nejsou publikace aktualizovány. Data v publikacích zahrnují následující údaje o ubytovacích zařízeních:
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31.12. 2005
7
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru051110.dochttp://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru0 51110.doc (ke dni 26.8.2010)
11
Metodická poznámka8 Do statistického šetření CR 9-01 o kapacitě ubytovacích zařízení k 31.12.2005 */1 jsou zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení slouţící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Za hromadné ubytovací zařízení je povaţováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s niţší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Tyto jednotky jiţ nejsou šetřeny od roku 2002. Zjišťování je zaloţeno na vyuţívání specifického registru ubytovacích zařízení, výsledky se zpětně pouţívají pro jeho aktualizaci. Ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci 2005 nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku. Údaje uváděné v tabulkách jsou souhrnem zpracovaných údajů za předloţené dotazníky a také údajů za ta hromadná ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník. V tomto případě byly pouţity informace o kapacitě z registru ubytovacích zařízení, který je průběţně aktualizován z dostupných informačních zdrojů. V publikaci se pouţívá klasifikace CZ–NUTS9, výsledky jsou členěny do úrovně krajů (NUTS 3) a některé základní ukazatele také do okresů (NUTS 4). Údaje o kapacitě lázeňských zařízení jsou jiţ zahrnuty v údajích o celkové kapacitě. Léčebné lázně jsou mezi ubytovací zařízení cestovního ruchu zařazeny na základě metodických doporučení WTO a Eurostatu. Od roku 2005 se na výkaze CR 9-01 nesledují počty pracujících osob v ubytovacích zařízeních. Údaje o evidenčním počtu zaměstnanců jsou k dispozici ve čtvrtletních publikacích Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (podrobné výsledky), kód 9207-06. Do počtu ubytovacích zařízení s moţností pořádání kongresů se uvádí pouze ta zařízení, u kterých je kapacita sálů pro pořádání kongresů nad 100 osob. Obdobně se do počtu kongresů započítávají pouze akce nad 100 účastníků.
8
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/o/9205-06-k_31_12__2005-metodicke_vysvetlivky (ke dni 26.8.2010) 9 CZ-NUTS je zkratka pro normalizovanou klasifikaci územních celků v České republice pro potřeby statistického úřadu a Eurostatu.
12
Z důvodů ochrany individuálních údajů nejsou u některých tabulek uvedeny všechny údaje (označeno písmeny i.d.), nebo se údaje podrobněji nečlení.
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - ČR za 4. čtvrtletí 2007
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje za 4. čtvrtletí 2007
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (revize dat) za měsíce a čtvrtletí roku 2002
Metodická poznámka10 Publikace „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – ČR základní výsledky“ (kód 9206-07) vychází ve čtvrtletní periodicitě. Obsahuje údaje za jednotlivé měsíce daného čtvrtletí získané z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 (Měsíční dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních) a čtvrtletního šetření CR 2-04 (Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních). Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předloţené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Agregovaná data v podrobnějším členění za jednotlivé kraje jsou obsaţena v publikaci „Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - kraje - podrobné výsledky“ (kód 9207-07). Časové řady základních ukazatelů jsou k dispozici na internetových stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr Spolu se zpracováním čtvrtého čtvrtletí vţdy dochází k revizi dříve publikovaných údajů za daný rok. Revidované údaje za určitý rok jsou k dispozici v březnu následujícího roku. Důvodem oprav je jednak zpětné promítnutí informace o zániku ubytovacích zařízení do výsledků předchozích období a jednak dodatečné pořízení výkazů, které byly získány od ubytovacích zařízení po řádném termínu (mnohdy aţ na konci roku). Výsledky šetření o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních jsou přímo ovlivňovány stavem Seznamu ubytovacích zařízení, který je průběţně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných administrativních zdrojů.
10
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9206-07 (ke dni 26.8.2010)
13
Údaje o počtu ubytovacích zařízení a jejich kapacitě za určitý rok (stavový ukazatel) jsou zveřejněny v červnu roku následujícího v časových řadách na internetových stránkách. Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme kaţdou osobu (včetně dětí), která vyuţila sluţeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří vyuţijí ubytovacích sluţeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta povaţovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí přesáhnout 1 rok. Pro výpočet „hrubého vyuţití lůţek“ je uţit celkový počet stálých lůţek v ubytovacím zařízení, výpočet „čistého vyuţití lůţek“ vychází z počtu lůţek, která byla skutečně k dispozici, a stejně tak „čisté vyuţití pokojů“ počítá pouze s počtem pokojů, které byly hostům k dispozici. Od publikací se v současné době ustupuje a aktualizovaná data lze nalézt v časových řadách
Tabulka 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení za listopad 2007 Počet hostů
Počet přenocování
celkem rezidenti nerezidenti Hromadná ubytovací zařízení celkem Hotely a podobná zařízení celkem
celkem
rezidenti nerezidenti
854 459
401 659
452 800 2 430 411 1 097 707
1 332 704
742 005
310 627
431 378 1 803 648
603 392
1 200 256
Hotely *****
67 851
5 345
62 506
157 493
8 091
149 402
Hotely ****
217 304
50 130
167 174
560 801
82 262
478 539
Ostatní hotely a pensiony
456 850
255 152
201 698 1 085 354
513 039
572 315
112 454
91 032
494 315
132 448
v tom
Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem
21 422
626 763
Zdroj: ČSÚ (ke dni 2.7.2010) (viz níţe).
14
Časové řady
Metodická poznámka11 Zdroje dat Kapacity hromadných ubytovacích zařízení (soubory 1.x) Informace o kapacitách se do roku 2007 získávaly z ročního statistického šetření v hromadných ubytovacích zařízeních slouţících pro účely cestovního ruchu. Zjišťování bylo zaloţeno na vyuţívání Registru ubytovacích zařízení, výsledky se zpětně pouţívají pro jeho aktualizaci. Do šetření byla zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně a vykazují stav k 31. prosinci nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku. Do roku 2002 (včetně) vykazovaly jednotky stav k 31. červenci daného roku. Publikovaná data jsou souhrnem zpracovaných údajů za předloţené dotazníky a také údajů za ta hromadná ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník. V tomto případě byly pouţity informace o kapacitě z Registru ubytovacích zařízení, který je průběţně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných informačních zdrojů. Od roku 2008 jsou zdrojem dotazníky o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních (viz 1.2).
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních (soubory 2.x) Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních vycházejí z pravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Do roku 2002 (včetně) byla hromadná ubytovací zařízení do šetření zahrnována na základě náhodného 30 % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Byla stanovena měsíční výkaznická povinnost pro respondenty a výsledky byly zveřejňovány čtvrtletně. Od roku 2003 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zpracovaných dat za předloţené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.
Ostatní údaje o hromadných ubytovacích zařízeních (soubory 3.x) 11
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch (ke dni 26.8.2010)
15
Konference v hromadných ubytovacích zařízeních (soubory 3.1.x) Počet kongresů/konferencí a počet účastníků na těchto akcích je zjišťován výkazy o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních (CR 1-12 a CR 2-04). Údaje jsou souhrnem dat za zpracované dotazníky. Do počtu zařízení byla zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení, která v průběhu sledovaného období vykázala alespoň jednu akci se 100 a více účastníky.
Popis a členění sledovaných ukazatelů Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Počet zařízení – počet hromadných ubytovacích zařízení (definice viz výše). Počet pokojů – celkový počet pokojů slouţících pro cestovní ruch. Nezapočítávají se pokoje pro ubytování personálu, majitelů zařízení a pokoje dlouhodobě slouţící pro ubytování zaměstnanců jiných podniků (déle neţ 1 rok). Apartmá i chatka, které slouţí k ubytování jedné rodiny, se počítají jako jeden pokoj. Počet lůžek – celkový počet lůţek vyčleněných výhradně pro hosty. Zahrnují se jen lůţka slouţící pro cestovní ruch a nezahrnují se příleţitostná lůţka. Počet míst pro stany a karavany – počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů. Minimální průměrná čistá plocha pro stan a osobní automobil je 30 m2, pro obytný přívěs a osobní automobil nebo obytné motorové vozidlo je 60 m2 . Průměrná cena – se uvádí bez ceny snídaně (pokud je cena snídaně zahrnuta v ceně pokoje) a bez daně z přidané hodnoty (DPH) za 1 osobu a den. Lze ji vypočítat vydělením čisté roční trţby za ubytování počtem přenocování hostů za daný rok. Do roku 2001 (včetně) se průměrná cena za ubytování uváděla včetně ceny snídaně (pokud
16
byla zahrnuta v ceně pokoje) a včetně daně z přidané hodnoty.
Členění ukazatelů podle kategorie ubytovacích zařízení – dále se člení na: 01 hotely***** 02 hotely**** 03 hotely*** 04 hotely** 05 hotely* 06 hotely garni 07 penziony 08 kempy 09 chatové osady 10 turistické ubytovny 11 ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná (popřípadě různé agregace) podle krajů (NUTS 3) podle turistických regionů – více na webových stránkách vládní agentury pro cestovní ruch – CzechTourism http://www.czechtourism.cz/?show=002010 nebo serveru Turistické Regiony http://www.tourism.cz
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních
Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Počet hostů – host v ubytovacím zařízení je kaţdá osoba (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která pouţila sluţeb zařízení k přechodnému ubytování včetně dětí. Host můţe pouţít sluţeb ubytovacího
17
zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školících střediscích podniku (odborových svazu) se hostem rozumí kaţdá osoba, která pouţila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodu, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. V léčebných lázních se hostem rozumí kaţdá osoba, která podstoupí lázeňskou léčbu bez ohledu na způsob hrazení léčení, komplexnost léčby apod. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které vyuţívají sluţeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání, či řádného studia (pokud doba jeho trvání překročí 1 rok). Počet přenocování – celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. Čisté využití lůžek (ČVL) – se vypočítá jako podíl počtu přenocování za sledované období a součinu průměrného počtu lůţek k dispozici s počtem provozních dnů. Výsledná hodnota je uvedena v procentech (tj. násobena 100). Využití pokojů (VP) – se vypočítá jako podíl počtu realizovaných pokojodnů (tj. počtu obsazených pokojů za jednotlivé dny sledovaného období) a součinu průměrného počtu pokojů k dispozici s počtem provozních dnů. Výsledná hodnota je uvedena v procentech (tj. násobena 100).
Členění ukazatelů podle kategorie ubytovacích zařízení – dále se člení na: 01 hotely*****, 02 hotely****, 03 hotely***, 04 hotely**, 05 hotely*, 06 hotely garni, 07 penziony, 08 kempy, 09 chatové osady, 10 turistické ubytovny a 11 ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná (popřípadě různé agregace) podle rezidentů a nerezidentů podle krajů podle trvalého pobytu hosta (národnosti) podle turistických regionů – více na webových stránkách vládní agentury pro cestovní ruch – CzechTourism http://www.czechtourism.cz/?show=002010 nebo serveru Turistické Regiony http://www.tourism.cz
18
Ostatní údaje o hromadných ubytovacích zařízeních Konference v hromadných ubytovacích zařízeních Za kongres/konferenci se povaţuje formální setkání většího počtu lidí (od 100 osob) určitého odborného zaměření, jehoţ předmětem jsou prezentace, přednášky, diskuse a konzultace. Můţe se jednat o sjezd vědeckých pracovníků, shromáţdění diplomatických zástupců jednotlivých států apod. Typickým znakem kongresu/konference je doprovodný program (bývá spojen s exkurzemi, kulturním a společenským programem a gastronomickými akcemi).
Počet zařízení – zahrnují se hromadná ubytovací zařízení, ve kterých došlo k uspořádání kongresu/konference o počtu alespoň 100 účastníků. Počet akcí – zahrnují se kongresy/konference v hromadných ubytovacích zařízeních s počtem účastníků 100 a více. Počet účastníků – zahrnují se zúčastněné osoby na kongresech/konferencích pro 100 a více účastníků v hromadných ubytovacích zařízeních.
Členění ukazatelů podle kategorie ubytovacího zařízení podle kraje (NUTS 3)
Termíny publikování výsledků Čtvrtletní periodicita (do 3 měsíců po skončení referenčního období) Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních (Rychlé informace, časové řady) Konference v hromadných ubytovacích zařízeních (časové řady) Domácí a výjezdový cestovní ruch (časové řady)
Roční periodicita (do 6 měsíců po skončení referenčního období) Kapacity hromadných ubytovacích zařízení (časové řady)
19
Tabulka 2: Data v časových řadách. Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR (v %)
Rok / Čtvrtletí
hotely a podobná ubytovací zařízení
hotely *****
hotely ****
hotely ***
ostatní hotely a pensiony
ČVL
VP
ČVL
VP
ČVL
VP
ČVL
VP
ČVL
VP
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
2005
35,8
42,4 52,7
62,1
51,5
58,6
37,3
42,8
26,1
30,3
2006
35,8
43,0 52,6
62,1
49,8
57,4
36,5
42,6
26,9
31,9
2007
35,8
42,8 51,4
62,0
49,3
56,5
36,3
42,0
26,4
31,3
2008
35,7
42,4 47,6
55,5
47,9
54,0
36,0
42,2
24,8
29,1
2009
32,8
38,7 41,4
46,8
44,2
48,8
32,1
38,0
22,4
26,5
Zdroj: ČSÚ (ke dni 2.7.2010) Domácí a výjezdový cestovní ruch (časové řady) ČR od roku 1989 v číslech – cestovní ruch Data obsahují srovnání podle jednotlivých let od roku 1989 do roku 2008, a to v následujících sekcích:
Cestovní ruch
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice
Počet registrovaných subjektů v RES - cestovní ruch
Kartogramy, mapy, grafy ČSÚ prezentuje data rovněţ pomocí kartogramů, map a grafů, které jsou uţivatelsky atraktivní a přehledné. Co se týče kartogramů a map, zapracované jsou informace o Zahraničních hostech v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 a o Počtu lůţek a přenocování v hromadných ubytovacích zařízení (v tis.), 2004.
20
Graf 1: Kapacita ubytovacích zařízení v ČR podle kategorie
Zdroj ČSÚ (ke dni 2.7.2010)
Zdroj ČSÚ ke dni 2.7.2010
21
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR)
MMR ČR vyuţívá sluţeb portálu HotelStars (www.hotelstars.cz), na který se lze dostat skrze odkazy Cestovní ruch → Přehled certifikovaných ubytovacích zařízení v ČR z domovských internetových stránek ministerstva (www.mmr.cz). Portál HotelStars nabízí návštěvníkům v šesti světových jazycích nejen přehledné informace o službách vybavenosti klasifikovaných zařízení, ale také jejich seznam a přímé propojení na jejich webové stránky, tedy moţnost přímé rezervace. Dále pracuje na tom, aby certifikovaná ubytovací zařízení byla viditelně označena a odlišena od ostatních na většině významných rezervačních portálů, jako oficiálně certifikovaná. V současné době jsou podporovány a rozlišeny na webových portálech www.expedia.com,www.czecot.com, www.hotelquide.cz, www.firmy.cz, www.dohotelu.cz, www.dopenzionu.cz a od ledna www.hrs.com. Připravuje se rozšíření spolupráce i s dalšími internetovými portály jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Portál HotelStars nabízí informace jak pro hosty, tak pro ubytovatele. V aplikaci pro hosty lze vyhledávat certifikovaná ubytovací zařízení skrze interaktivní mapu ČR podle kraje, kategorie (hotel, hotel garni, penzion,
motel, botel) a podle třídy (počet hvězdiček 1-5). Pro ubytovatele
jsou dostuplné zejména informace o udělování certifikace. Profesní svazy Asociace hotelů a restaurací České republiky a UNIHOST Sdruţení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích sluţbách na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavily „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel pro období let 2010–2012.” Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky se stala součástí mezinárodního „středoevropského“ systému Hotelstars Union, který sjednocuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska a Maďarska. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto významném regionu.
22
Metodická poznámka Materiál klasifikace má doporučující charakter a slouţí jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení kategorií hotel, hotel garni, penzion a motel do příslušných tříd dle minimálních stanovených poţadavků s cílem zlepšení orientace spotřebitelů – hostů a zprostředkovatelů – cestovních kanceláří a agentur, zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Poţadavky jsou uváděny jako minimální, tedy nabízená sluţba či vybavení vyšší úrovně neţ je uvedeno je vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není obecně závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda-li certifikaci podstoupí či nikoliv.12
MMR ČR vyuţívá rovněţ portálu Regionální informační servis (http://www.risy.cz/) spravovaný Centrem pro regionální rozvoj ČR, na který se lze také odkázat z domovských stránek ministerstva. Portál Regionální informační servis (RIS) umoţňuje vyhledávání ubytovacích zařízení na území ČR podle NUTS 2, krajů, okresů a obcí, názvu zařízení, typu zařízení a počtu hvězdiček.
Metodická poznámka Projekt RIS dodrţuje informační strukturu krajů. Výjimku tvoří RIS Šumava jako pilotní projekt všeobecně zajímavého regionu, naopak Praha v tomto projektu zahrnuta není. Tento otevřený systém je schopný pruţného a plynulého rozvoje jak co do obsahu, tak i technologického rozvoje.13
Portál RIS umoţňuje skrze odkaz Statistická data získat informace o ubytovacích zařízeních přes odkazy Cestovní ruch → Ubytovací zařízení. K dispozici jsou data o počtu ubytovacích zařízení od roku 1995 do roku 2007. Obdobnými ukazateli jsou také „Hosté v ubytovacích zařízeních“, „Lůţka v ubytovacích zařízeních celkem“, „Pokoje v ubytovacích zařízeních celkem“ apod. Zdrojovou Databázi KROK (krajská a okresní statistika) přebírá od Českého statistického 12
Zdroj: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace/, (ke dni 26.8. 2010) Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=223&kraj=-1, (ke dni 26.8.2010)
13
23
úřadu bez možnosti zásahu do této databáze. Pouţitím základních ukazatelů z této databáze a jejich kombinací ve výpočtu je moţné zobrazit ještě mnoţství tzv.odvozených ukazatelů. Velké mnoţství ukazatelů, které jsou seskupeny do logických kapitol podle metodiky Databáze KROK (ČSÚ), je sledováno od roku jiţ 1995 v několika územních úrovních (NUTS 2, kraj, okres). Skladba těchto ukazatelů se do značné míry nemění. Přesto u některých ukazatelů dochází v průběhu let ke změnám ve sledování nebo dokonce nejsou v některém roce některé ukazatele v databázi uvedeny vůbec.14
Příjezdový cestovní ruch15 Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do navštívené země. To znamená, ţe započítávána je i ta část výdajů, které jsou zaplaceny mimo ekonomické území (ve vlastní zemi nerezidenta), ale směřující formou různých plateb do sledované země (např. část výdajů za zájezd). Příjezdový cestovní ruch popisuje v satelitním účtu tabulka T1 vyjadřující výdaje nerezidentů na konečnou spotřebu ve sledované zemi podle typů návštěvníků. Nejvhodnějším zdrojem dat pro vyplnění této tabulky je šetření nerezidentů na hranicích, které poskytuje kromě jiných informací dvě základní skupiny údajů v následující struktuře:
1) Počty zahraničních návštěvníků Celkový počet nebo podklady pro zjištění tohoto počtu dle jednotlivých typů návštěvníků (turisté, jednodenní návštěvníci, tranzitující) 2) Výdaje zahraničních návštěvníků ve sledované zemi Výše a struktura výdajů opět dle jednotlivých typů návštěvníků (turisté, jednodenní návštěvníci, tranzitující Šetření příjezdového cestovního ruchu probíhá od dubna 2005 kontinuálně na 18 silničních 14
Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=508&language=CZ&kraj=#, (ke dni 26.8.2010) Zdroj: ČSÚ, Metodika satelitního účtu České republiky. Dostupné online na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/metod_t sa.pdf (ke dni 27.9.2010) 15
24
hraničních přechodech, 2 ţelezničních stanicích a letišti Praha - Ruzyně. Zjišťuje podklady pro odhad počtu zahraničních návštěvníků v ČR (v členění turisté, jednodenní návštěvníci a tranzitující), strukturu a výši jejich výdajů a další související charakteristiky. Průzkum probíhá face-to-face metodou při odjezdu z ČR, minimální velikost získaného vzorku je 25 tis. osob ročně. Výsledky se zveřejňují čtvrtletně a celé šetření probíhá ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (samotný výzkum organizuje společnost STEM/MARK). Agentura STEM/MARK tedy konkrétně zveřejňuje informace o struktuře návštěvníků (metoda čárkování), odhad počtu zahraničních a tranzitujících návštěvníků, výši a strukturu výdajů, deskripci zahraničních návštěvníků (stát trvalého pobytu, důvod návštěvy ČR, forma návštěv, oblíbené destinace v ČR, četnost návštěv, délka pobytu, druh ubytování) a výsledky za přechody regionálního významu. Relevantními daty jsou v tomto případě údaje o druhu ubytování a o výdajích za ubytování. Další data MMR ČR vydává Ročenku cestovního ruchu a Statistiky cestovního ruchu. K dispozici jsou data od r. 1993 do roku 2009. Ročenka vychází ze všech dostupných hlavních zdrojů statistických dat o ČR (PB ČNB, VŠCR, příjezdový CR /hraniční šetření/, TSA, modul zaměstnanosti) Relevantními daty jsou:
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu16.
Údaje o zahraničních a tuzemských hostech v hotelech, penzionech a ostatních hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, které zahrnují počet ubytovaných hostů, celkový počet jejich přenocování, průměrnou dobu pobytu dle země trvalého bydliště hosta a členění dle kategorií ubytovacích zařízení, vyuţití lůţek a pokojů u hotelů a penzionů ve sledovaném čtvrtletí, v jednotlivých měsících daného čtvrtletí a od počátku roku za ČR, dále v členění dle krajů. Výsledky jsou zveřejňovány čtvrtletně; měsíčně jsou k dispozici pouze základní údaje o návštěvnosti v hotelech. Zdrojem údajů je Český statistický úřad.
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu17.
Roční údaje o počtu a kapacitě hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu. Zmíněné 16
Zdroj: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu2010/Navstevnost-v-hromadnych-ubytovacich-zarizenich-ce, (ke dni 26.8.2010) 17 Zdroj: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2010/Kapacitahromadnych-ubytovacich-zarizeni-cestovnih (ke dni 26.8.2010)
25
základní ukazatele jsou členěny dle krajů a kategorií ubytovacích zařízení. Zdrojem údajů je Český statistický úřad.
Česká národní banka ČNB nenabízí ţádná centralizovaná statistická data týkající se hromadných či individuálních ubytovacích zařízení. V sekci Statistika lze nalézt dílčí informace o ubytovacích zařízeních v datech Statistiky o platební bilanci, konkrétně v tzv. Zprávách o vývoji platební bilance. Pro ilustraci uvádíme Zprávu o vývoji platební bilance za rok 200918, která je dostupná na internetových stránkách České národní banky (http://www.cnb.cz/) volně ke staţení. V kapitole 1.2 s názvem Bilance služeb, jsou údaje o ubytovacích zařízeních o meziročním nárůstu zahraniční klientely, porovnání vyuţití ubytovacích zařízení klienty podle typu zařízení (např. hotel, camp atd.) Je zde uvedena rovněţ informace o změnách v zájmu o ubytování v ČR u zahraničních turistů z vybraných regionů. Informace tak lze celkově povaţovat za marginální.
18
Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpr avy_vyvoj_pb/2009/pb_2009.pdf (ke dni 27.9.2010)
26
CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu nabízí v sekci Statistiky – Aktuální informace informace o Návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v krajích a okresních městech za rok 2008, Zahraničních hostech v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v krajích a okresních městech za rok 2008, Počtech turistů v lázeňských ubytovacích zařízeních za rok 2008 a 1.-6. měsíc roku 2009. Data pocházejí z Českého statistického úřadu. Další zdroje dat, ze kterých CzechTourism čerpá:
Česká národní banka www.cnb.cz
Eurostat epp.eurostat.ec.europa.eu/
odkazy na národní statistické organizace www.euromonitor.com/sources.aspx
Magconsulting www.magconsulting.cz
Další informace o předmětném sektoru lze získat na adrese http://monitoring.czechtourism.cz. Souhrnné analýzy obsahuje dokument http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/Ceska%20republika.pdf Metodická poznámka19 V polovině července 2010 byly vyhodnoceny výsledky první etapy (zima 2009/10) projektu „Realizace výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch“. Výzkum mapuje návštěvnost v jednotlivých turistických oblastech a regionech České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných sluţeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vţdy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní), na vzorku zhruba 50 tisíc respondentů ročně. Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách CzechTourism.
19
Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/Ceska%20republika.pdf (ke dni 26.8.2010)
27
V rámci výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za zimní etapu 2010 (únor aţ březen 2010) dotázáno 25 224 návštěvníků České republiky v 17 turistických regionech. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozloţení turistických regionů uvedenému níţe a zveřejněno agenturou CzechTourism na webových stránkách dne 29. 1. 2010.
Vyjma statistik jako takových lze získat informace rovněţ ze článků, které jsou dostupné na adrese: http://www.czechtourism.cz/vyhledani.php?f_Act=Hledat&f_hledane=ubytov%C3%A1n%C3%A D+&f_ActSubmit.x=56&f_ActSubmit.y=12
2.1.2 REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ Moţnost vyuţití všech předchozích dat, zejména pak statistik Českého statistického úřadu (viz výše), které kraje při prezentaci statistických údajů týkajících se cestovního ruchu hojně využívají. ČSÚ rovněţ vydává statistické ročenky pro jednotlivé kraje.
Ústecký kraj Internetové stránky Ústeckého kraje (http://www.kr-ustecky.cz/) odkazují na sekci Cestovní ruch a turistika. K dispozici jsou data ze šetření „Cestovní ruch v Ústeckém kraji“, která kombinují údaje z ČSÚ, T.N.S. Faktum a Kompendia statistik cestovního ruchu v České republice 2000 a 2001 spadajícího pod Českou centrála cestovního ruchu. Údaje obsahují Počet ubytovaných turistů a odhad celkového počtu turistů a návštěvníků za rok 2001, Počty zahraničních hostů v Ústeckém kraji za rok 2000 a 2001, počty hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie a počet pohostincích zařízení za rok 2001. K dispozici jsou rovněţ strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji, které se opírají o výsledky ČSÚ.
28
Moravskoslezský kraj Na internetových stránkách veřejné správy Moravskoslezského kraje (http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/cr_3.html) jsou k dispozici údaje Marketingového průzkumu návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Relevantními daty jsou:
„Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí za 1. aţ 4. čtvrtletí 2002“
„Hosté v ubytovacích zařízeních v letech 2000 – 2003“
Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj vyuţívá sluţeb Masarykovy univerzity v Brně, Ekonomicko-správní fakulty, která pravidelně zpracovává data o turismu. Relevantní data o předmětném sektoru lze nalézt v publikacích Monitoring návštěvnosti v turistickém regionu jiţní Morava (publikace z let 2001 aţ 2009), Analýza návštěvnosti jiţní Moravy v letech 2001aţ 2009, Příjezdový cestovní ruch v Jihomoravském kraji 2005-2007. Publikace jsou dostupné na serveru http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39410&TypeID=12 . Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj disponuje informacemi v následujících publikacích:
Ceny ubytování,
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení,
Návštěvnost ubytovacích zařízení.
Data jsou dostupná do roku 2009 a kombinují 2 zdroje, ČSÚ a Ročenku cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2009, MagConsulting Praha. http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/cestovni-ruch/statistiky/statistiky-29737/ Olomoucký kraj Olomoucký kraj prezentuje data týkající se předmětného sektoru v publikacích
Profil návštěvníků turistického regionu Střední Morava – zima 2007
Profil návštěvníků turistického regionu Jeseníky – zima 2007
29
Relevantní údaje v publikacích (tabulky podle otázek)
Kde jste ubytován?
Hodnocení: Ubytovací sluţby
Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit
Data sebrala a zpracovala agentura GfK Praha a jsou dostupná na stránkách kraje. http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Cestovni+ruch/Statistiky/Monitoring+n%C3%A1v%C 5%A1t%C4%9Bvn%C3%ADk%C5%AF+v+turistick%C3%BDch+regionech+%C4%8CR/monitor ing_CZ.htm?lang=Z
2.1.3 ÚROVEŇ PROFESNÍCH ASOCIACÍ A OSTATNÍCH SUBJEKTŮ Profesní asociace aktivní na poli předmětu sluţby Asociace nevydávají ţádné relevantní publikace, pokud uţívají nějaká data, pak jsou zpravidla od Českého statistického úřadu. Eurostat Eurostat je statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucemburku. Evropská společenství přijala pro oblast statistiky okolo 300 právních norem, které upravují činnost úřední statistiky v rámci Společenství. Česká republika splňuje svoje závazky vůči Unii prostřednictvím státní statistické sluţby ČR, která je tvořena Českým statistickým úřadem a pracovišti státní statistické sluţby ministerstev a ústředních správních úřadů.20 Eurostat poskytuje data pro mezinárodní srovnávání, která jsou na lokální úrovni méně detailní. Stejné, ale mnohem podrobnější údaje poskytuje ČSÚ. Vyuţití Eurostatu k analýze se tedy nejevý jako opodstatněné. Ostatní subjekty
MagConsulting Praha Ročenky cestovního ruchu, ubytování a pohostinství (kombinace dat z ČSÚ)
20
Zdroj: http://epp.eurostat.cec.eu.int (ke dni 27.9.2010)
30
2.2
ZJIŠTĚNÍ POTŘEB A POŢADAVKŮ HLAVNÍCH UŢIVATELŮ STATISTICKÝCH DAT
2.2.1 METODIKA Termín sběru dat:
6. -24. 8. 2010
Výběr respondentů:
kompetentní osoby z pohledu uţívání statistických dat předmětného sektoru
Metoda sběru dat:
internetové dotazování (CAWI)
Výzkumný nástroj:
standardizovaný dotazník
Počet dotázaných institucí:
22
Počet respondujících
11 (14 individuálních dotazníků)
institucí: Analýza potřeb a poţadavků hlavních statistických uţivatelů statistických dat HUZ a IUZ byla primárně zaloţena na elektronickém dotazování kompetentních osob zastupující instituce, které data v předmětném sektoru nejčastěji uţívají. V celkovém výčtu dotazovaných bylo 22 institucí (viz přiloţený seznam), nakonec se výzkumu aktivně zúčastnilo institucí 11. Samotnému dotazování předcházela telefonická komunikace, během které byly identifikovány kompetentní osoby a následně ţádány o aktivní participaci na průzkumu. Bohuţel v případě dotazování soukromého sektoru se velmi často naráţelo na velmi komplikovanou identifikaci kompetentní osoby. Situaci částečně ztíţila i skutečnost nešťastného termínu dotazování v období dovolených. Tato skutečnost v kombinaci s vysokým důrazem na kompetenci dotazovaných osob bohuţel celkově sníţila mnoţství potenciálních respondentů. Pro maximální informační výtěţnost vysoce kvalitních dat malého mnoţství, byl do dotazníku zapracován velký počet polootevřených a otevřených otázek tak, aby bylo moţné vyuţít plného potenciálu získaných odpovědí.
31
Seznam oslovených institucí: Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Asociace hotelů a restaurací České republiky Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. CzechTourism Česká národní banka Český statistický úřad Ekonomicko-správní fakultu MU Krajský úřad - odbor cestovního ruchu 7x Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor cestovního ruchu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR VŠ polytechnická Jihlava VysočinaTourism Vysoká škola ekonomická - katedra cestovního ruchu Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
32
2.2.2 VÝSTUPNÍ ANALÝZA Analýza využívaných zdrojů Oslovené instituce z pravidla vyuţívají veřejně přístupná data všech nabídnutých subjektů. Jedná se jmenovitě o databáze: Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, České národní banky a CzechTourismu. Detailnější analýza odhalila, ţe nejčastěji uţivatelé pracují s daty Českého statistického úřadu a CzechTourismu. S oběma databázemi pracuje v určité periodicitě shodně 93 % dotázaných subjektů. Periodicita vyhledávání dat se u obou institucí liší. Zatímco s daty Českého statistického úřadu pracují uţivatelé nejčastěji na měsíční bázi (odpovědělo 50 % z dotázaných), data CzechTourismu jsou uţívány nejčastěji čtvrtletně (uvedlo 57 % respondentů). Dle hodnocení kvality dat vybraných institucí můţeme sledovat, ţe nejvíce respondenti důvěřují údajům Českého statistického úřadu a CzechTourismu, které (moţná právě proto) nejvíce vyuţívají. Data Ministerstva pro místní rozvoj ČR (vyuţívá 71 % dotázaných) a České národní banky (vyuţívá 64 % dotázaných) nejsou tak často vyuţívány a pouze zhruba polovina dotázaných je spokojena s úrovní kvality dat. Případné zlepšení kvality a struktury dat proto doporučujeme především
33
v případě těchto institucí. Vzhledem k frekvenci vyuţití dat jsou databáze obou institucí vyuţívány méně často. Data Ministerstva pro místní rozvoj nejčastěji ročně (uvedlo 36 % dotázaných) a data České národní banky nejčastěji čtvrtletně (uvedlo 36 % dotázaných). Mezi jiné zdroje dat a databází, které byly uvedeny respondenty, patří následující:
Eurostat
UNWTO
Hotel price index
www.nipos-mk.cz
STR Global, TLT Benchmark
www.cio.gov.com, www.wttc.org
Nejvíce dotázaných uvedlo, ţe jiné zdroje vyuţívají ročně (25 %) a 77 % dotázaných vyslovilo s kvalitou databází a zdrojů svou spokojenost.
Výroková analýza hodnotící kvalitu a strukturu datových souborů Na základě vyjádření k vybraným výrokům můţeme pozorovat problém především u kvality poskytovaných dat. Nejhůře hodnocena je validita, aktuálnost a rozsah dat. Tento fakt lze doloţit například na výroku „Data jsou rozsáhlá a dostačující“, s kterým souhlasila pouze polovina dotázaných subjektů.
34
Členění dat a jejich centralizace se naopak jeví na odpovídající úrovni. A to vzhledem k vyjádření souhlasu s výroky týkající se této kategorie a zároveň 64 % dotázaných uvedlo, ţe jsou spokojeni s dostupností dat. Mezi hlavní důvody nespokojenosti s databází, patří:
Neexistence databází IUZ
Nedostatečná validita a komplexnost datových souborů
Nízká vypovídající hodnota (kvalita) dat
Vybraná data zcela chybí
Vybraná statistická data postrádá celých 86 % dotázaných. Mezi nejvíce postrádaná data patří:
Data za menší územní celky
Domácí a výjezdový cestovní ruch - podrobné členění
Ekonomika CR v krajích
Finanční přínos jednotlivých odvětví pro kraj
Individuální ubytovací zařízení
Např. statistiky HUZ s odečtenými lázeňskými HUZ
Počet přenocování za střediska cestovního ruchu ve struktuře podle původu návštěvníků
35
Údaje o cenách
Údaje za individuální ubytování cestovního ruchu
Údaje za ubytovací kapacitu v členění na města našeho regionu, porovnání návštěvnosti a ubytovací kapacity - t.j. vytíţenost dle jednotlivých měsíců v členění na města/ubyt. kategorie; trţby za odbydlené sluţby v členění na ubyt., strav., léčení atd.
V některých případech ADR21, RevPAR
S konkrétním řešením, které by přineslo zlepšení kvality poskytovaných dat, přišla celá polovina dotázaných respondentů. Mezi jednotlivými doporučeními lze zmínit:
Elektronické propojení databáze ČSÚ s rezervačním systémem HUZ
Zvýšení a zefektivnění kontroly nasbíraných dat
Zjišťování dat a doplňování databází prostřednictvím činnosti Českého statistického úřadu
Snaha získat detailnější informace o předmětném sektoru
Z otevřených odpovědí je patrné, ţe respondenti přisuzují činnost sběru a evidování dat podvědomě ČSÚ, který by podle našeho doporučení měl hrát klíčovou roli při sběru dat v předmětném sektoru.
21
ADR (Average Daily Rate) - průměrný výnos z pokoje
36
Prezentace dat Část zaměřena na prezentaci dat a jejich optimální formát ukázala, ţe drtivá většina uţivatelů (93 %) preferuje práci s daty online a to v podobě tabulek, textu a grafů. Nejoblíbenějším datovým formátem se staly soubory s příponou „.xls., xlt., .sxc, .csv“ (67%).
Důležitost jednotlivých statistických ukazatelů V rámci dalšího oddílu se ukázaly všechny navrţené ukazatele jako nadmíru důleţité. Nejdůleţitější však jsou následující tři:
Počet přenocování
Návštěvnost v ubytovacích zařízeních
Kapacita ubytovacích zařízení
Mezi další ukazatele, které se ukázaly důleţité pro dotázané, patří hlavně průměrná cena za pokoj. Jako nejdůleţitější kritéria, podle kterých je vhodné data členit se ukázala následující:
Územní rozdělení (krajské)
Rozdělení rezidenti/nerezidenti
Rozdělení dle kategorií ubytovacího zařízení
37
Odpověď regionální rozdělení se v jiných formách objevila i v otevřené otázce na další moţná kritéria dělení. Dle vyjádření 57 % dotázaných existují data, kterých se v systému statistických informací v ČR vůbec nedostává. Mezi nimi byla zmíněna následující:
Cena
Podrobná data na regionální úrovni
Data týkající se IUZ
Data zaměřená na poptávkovou stranu (např.: podněty k výběru ubytovacího zařízení)
2.2.3 ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ Analýza uţivatelů statistických dat HUZ a IUZ ukázala, ţe jsou uţivatele vesměs spokojeni s mnoţstvím dat a organizačním systémem jejich dostupnosti a třídění. Uvítali by však moţnost informace o převaţujícím ubytovávání rezidentů/nerezidentů. Dále však upozorňují na nízkou kvalitu, validitu a míru podrobnosti v rámci geografických celků. V několika odpovědích je patrné, ţe dotazovaným úplně schází data ohledně IUZ a vzniklou databázi by hodnotili pozitivně. Z vybraných charakteristik uţivatelům nejvíce schází informace ekonomického charakteru a to především průměrná cena pokoje. Jako hlavní instituce, na kterou se uţivatelé podvědomě obracejí a očekávají od ní sběr dat a jejich správu, je vnímán Český statistický úřad.
38
2.3
ANALÝZA MOŢNOSTÍ PLOŠNÝCH ŠETŘENÍ V SEKTORECH HROMADNÝCH A INDIVIDUÁLNÍCH UBYTOVACÍCH ZAŘAZENÍ (HUZ A IUZ)
2.3.1 ZÁKLADNÍ POJMY - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Definice22 Hromadné ubytovací zařízení je definováno jako zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. Kategorizace ubytovacích zařízení 23 1) Turistické ubytovací zařízení je zařízení, které pravidelně (nebo nepravidelně) poskytuje přechodné ubytování pro turisty. 2) Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle převaţujícího vybavení a úrovně poskytovaných sluţeb do tříd. Třídy se označují hvězdičkami. 3) Název, kategorie a třída ubytovacího zařízení jsou vytrvale a zvenčí viditelně označeny (zpravidla u vchodu do ubytovacího zařízení). V současné době existuje oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení 2010-2012, na které se dohodly Česká republika, Německo, Maďarsko a Rakousko pod hlavičkou „Hotelstars Union“. Současně probíhají jednání o přistoupení dalších států, mezi které bude pravděpodobně patřit od roku 2011 Švýcarsko a Švédsko. Definice klasifikací ubytovacích zařízení 24 1. Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a sluţeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd.
22
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch (ke dni 26.8.2010) Zdroj: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/doporuceni2.htm (26.8.2010) 24 Zdroj: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace/ (26.8.2010) 23
39
2. Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a sluţby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s moţností parkování. Recepce a restaurace můţe být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré poţadavky pro kategorii Hotel 1* - 4*. 3. Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových sluţeb a člení se do čtyř tříd. Omezené sluţby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň můţe slouţit k dennímu odpočinku hostů. 4. Botel Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček. Na botel se vztahují všechny poţadavky a kritéria jako na hotely příslušné třídy * aţ **** kromě: a) u botelu není moţné do obytné části kajuty (pokoje) umístit ještě příleţitostné lůţko; b) minimální rozměry lůţka včetně matrace v botelu činí 85x195cm c) minimální obytné plochy podle tříd jednolůžková kajuta Kategorie
třída
(m2)
dvoulůžková kajuta (m2)
Botel
*
8
9
Botel
**
9
10
Botel
***
9
10
Botel
****
10
12
5. Specifická hotelová zařízení:
Lázeňský / Spa hotel
Wellness hotel
Resort / Golf resort hotel
40
Lázeňský / Spa Hotel Ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle Zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) v aktuálním znění, které splňuje veškeré poţadavky pro kategorii hotel a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zák. č. 48/1997 Sb. Lázeňský hotel garni Ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle Zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) v aktuálním znění, které splňuje veškeré poţadavky pro kategorii hotel garni a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zák. č. 48/1997 Sb. Wellness Hotel Ubytovací zařízení, které splňuje veškeré poţadavky pro kategorii Hotel 3* - 5* a zároveň poskytuje sluţby wellness, bude současně certifikováno podle výstupů z projektu MMR „Zavádění národních standardů kvality ve vybraných sektorech cestovního ruchu“. Resort / Golf Resort Ubytovací zařízení, které splňuje poţadavky pro kategorii Hotel 3* - 5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde můţe být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní vyţití. Do třídy 4* můţe mít recepce omezený provoz na minimálně 18 hodin. Golf Resort musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm dle parametrů České golfové federace (ČGF). 6. Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah sluţeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více neţ 500 m. 7. Ostatní ubytovací zařízení:
kemp (tábořiště)
chatová osada
41
turistická ubytovna
Klasifikace ubytovacích zařízení – rozdělení do tříd25 *
Tourist
**
Economy
***
Standard
****
First Class
*****
Luxury
Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, penzion, motel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více neţ jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení „hvězdičkami“ navíc ještě označení „Superior“.
Zdroje dat26
Zdroje dat o kapacitách ubytovacích zařízení
Pro získání jmen, adres a NACE klasifikace ubytovacích zařízení je důleţitý obchodní rejstřík. Při získávání informací o kapacitách a nabízených sluţbách lze vyuţít například i cestovní průvodce. Další moţností je vyuţít informace finančního úřadu a krajských hygienických stanic. V případě komerčního ubytování jsou pro získávání dat vhodné zprostředkovatelské agentury.
Měsíční kapacity
25
Zdroj: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/jednotna.php, podrobnější specifikace uvedena v příloze (ke dni 26.8.2010) 26 Zdroj: Applying the Eurostat methodological guidelines in basic tourism and travel statistics,
Eurostat, 1996, str. 25-27 42
Kapacitu ubytovacích zařízení je potřeba zjišťovat kaţdý měsíc, neboť se můţe v závislosti na ročním období měnit. Některá zařízení nabízejí sluţby pouze v části roku a některá zase sniţují počet lůţek podle ročního období. Díky těmto údajům je také moţné zjistit obsazenost jednotlivých ubytovacích zařízení.
Právní povinnosti
Pro hosty – poskytování osobních informací ubytovacím zařízením můţe být dobrovolné Pro právnické subjekty – vyplnit a zaslat dotazníky týkající se vyuţívání ubytovacích kapacit, nebo naopak poskytování ubytovacích kapacit, statistickému úřadu.
Census a sampling
Menší země pouţívají census, větší země pouţívají dostatečně velký vzorek pro odhadnutí celkových kapacit ubytovacích zařízení.
Response rate
Větší hotely jsou sdílnější a mnohdy přesnější neţ menší poskytovatelé. Některé země se snaţí odhadovat hodnoty pro ty, co neodpověděli, za pomoci hodnot těch, kteří odpověděli, a kteří se nachází ve stejné lokalitě. V některých zemích se tento postup nepouţívá, protoţe panuje obava ze zkreslení dat.
Spolehlivost dat
Data mohou být podhodnocena i nadhodnocena. Je to důsledkem slabé spolupráce ubytovacích zařízení a také obavou z odhalení neplacení daní.
Převod dat
Zřizovatelé ubytovacích zařízení obvykle poskytují statistickým kancelářím data v podobě dotazníků nebo tištěných výstupů. Převod dat (nebo jejich části) do standardizované, počítačem čitelné podoby pomocí počítačové sítě, je jiţ testován a přináší zajímavou moţnost pro široký sběr dat, který není za pomoci dotazníků moţný.
Regionální identifikace
Jestliţe existuje ve státě automatizované propojení mezi poštovním směrovacím číslem z reálné adresy ubytovacího zařízení a regionální klasifikací, pak je uţitečné nahrávat pouze tato
43
směrovací čísla a z nich jiţ ostatní informace vyvodit:
lokalita, městský úřad a klasifikaci NUTS (2 a 3)
typ destinace
turistický region země nebo kulturní zóna
Regionální identifikace je nesmírně důleţitá a je zjevně propojena s potřebou výzkumů, registrů atd.
Klíčové proměnné
Klíčové proměnné, jako je například počet přenocování, by měly být co nejvíce přesné, ostatní proměnné mohou být odvozené. Proměnné, jako je například důvod návštěvy, mohou být volitelné pro ty zřizovatele, kteří mají problémy s poskytováním dat.
Propojení s ostatními statistikami
Měření turistické poptávky
Statistiky nemohou pokrýt veškerou turistickou poptávku, nicméně jsou důleţité ve vztahu k ekonomice a dopadu na zaměstnanost. Statistiky týkající se ubytovacích zařízení jsou často nejlevnější a nejefektivnější cestou, jak získat informace týkající se poptávky turistů, zejména pak o pobytu zahraničních turistů. Data z jednoho státu poskytují informace i o turistických zájmech občanů jiného státu.
Obchodní registry
Obchodní registry mohou být vyuţity pouze jako informativní zdroje o adresách ubytovacích zařízení a jejich klasifikacích a rovněţ jako velmi limitovaný zdroj ekonomických dat. Minimálně však obsahují informace o velikosti pracovní síly nebo čistého obratu a čistého jmění.
Statistiky služeb Horeca/TA
Mezi statistikami o ubytovacích zařízeních a statistikami o sluţbách v hotelovém sektoru existuje úzká souvislost. Statistiky o ubytovacích zařízeních mají obvykle formu censu, zatímco statistiky o sluţbách v hotelovém sektoru formu sondy (pro menší společnosti), ale mělo by být
44
moţné tato data sjednotit na společném základě. V některých státech kombinují ve výzkumu obě formy. Velmi hodnotnou informaci přináší rovněţ moţnost kombinovat výsledky výzkumů ročních ekonomických dat s výsledky censů o ubytovacích zařízeních a sluţbách. Pro dosaţení optimálního informační hodnoty je rovněţ moţné spojit data ještě s dalšími výsledky, například z environmentálních výzkumů atd. Omezená ekonomická data mohou být případně dodatečně zjištěna z dat o ubytovacích zařízeních, zejména pak z výnosů z provize za ubytování, coţ, spojeno s ostatními ekonomickými daty, přináší ve výsledku informaci o důleţitosti ubytování v porovnání s ostatními sluţbami, které zřizovatel zařízení poskytuje.
Cenové statistiky
Jestliţe je pro měsíční statistiky o ubytovacích zařízeních vyţadován výnos z provize za ubytování zahrnující snídani (pokud je zahrnuta v ceně pokoje) a DPH (v případě nezbytnosti můţe být vypočítána), poté můţe být vypočítána průměrná cena pokoje a indexy cen pokoje stejně dobře jako cena za strávenou noc. Ceny pokojů mohou být rovněţ zjištěny samostatně, ale je lepší sledovat reálné ceny (fakturované), neţ ty oznámené a propagované. Ceny pokojů z ubytovacích statistik mají široké uplatnění nejen při stanovování indexů cen pokojů, ale například v porovnání s kvalitou ubytování (s ohledem na klasifikaci) atd.
Tvorba databáze
Databáze hromadných ubytovacích zařízení jiţ existuje a lze ji nalézt na stránkách Českého statistického úřadu. V případě plošných šetření s vyuţitím tazatelské sítě sbírají data v terénu proškolení tazatelé, externí zaměstnanci výzkumné instituce, kteří podléhají normám SIMARu, neboť kvalita výzkumu je závislá právě na kvalitě tazatelů. Mezi nevýhody tohoto šetření patří omezená moţnost kontroly sběru dat a tedy otevření prostoru pro případné zkreslení dat a v případě velkého výběrového vzorku časová a organizační náročnost. Osvědčenou metodou sběru dat je plošné šetření s vyuţitím poštovního dotazování. Jelikoţ existuje povinnost statistická data hlásit, pak forma dotazování je nejméně nákladná a zároveň
45
nejefektivnější. K získání informací o existenci a kapacitách ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích by bylo rovněţ účelné uvalit povinnost poskytovat informace k účelům statistického šetření i na starosty. Klíčová data (viz výše – klíčové ukazatele) by měla být sbírána v měsíčních intervalech, ostatní mohou být kontrolována čtvrtletně. Čtvrtletní kontroly můţe k zefektivnění celého systému provádět výzkumná agentura. Provozovatelé, kteří mají s vyplňováním a zasíláním dotazníků poštou problémy, mohou být navštíveni osobně tazateli v terénu nebo mohou být kontaktováni telefonicky.
2.3.2 ZÁKLADNÍ POJMY - INDIVIDUÁLNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Definice 27 Individuální ubytovací zařízení je definováno jako ubytovací zařízení, které nesplňuje poţadavky na hromadné ubytovací zařízení. Individuální ubytovací zařízení poskytuje sluţby formou pronájmu případně zdarma a má pouze omezený počet ubytovacích jednotek. Kaţdá ubytovací jednotka je nezávislá a slouţí jako krátkodobé ubytování pro turisty případně pro majitele samotného. Získávat data o individuálních hromadných zařízeních je velmi sloţité, neboť neexistuje ţádná kvalitní opora výběru. V současnosti je ovšem stanovena podrobná klasifikace, na jejímţ základě by se dal postupně vybudovat systém kvalitního sběru dat. V první řadě je ale nutné upravit právní normy tak, aby byli provozovatelé individuálních ubytovacích zařízení zařazeni do příslušných spolehlivých databází. Otázkou zůstává klasifikace rekreačních zařízení (typu chat apod.) jako individuálních ubytovacích zařízení anebo rozšíření v rámci pojmu obvyklého prostředí pro uţivatele. Tyto statistiky mohou být pro některé instituce velmi přínosné, ovšem jejich šetření zcela jistě nemůţe mít formu plošnou. V takovém případě by se jednalo o výběrové šetření populace.
27
Zdroj: Applying the Eurostat methodological guidelines in basic tourism and travel statistics, Eurostat, 1996
46
Klasifikace individuálních ubytovacích zařízení 28
Klasifikace podle dokumentu Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách.
Vymezení pojmu 1. Individuální ubytovací zařízení se člení na:
ubytování v obytných místnostech objektů (obytná místnost)
pronájem samostatných objektů (chaty, sruby, chalupy a rekreační domky, byty) včetně pronájmu přilehlých pozemků za účelem stanování, kempování (přiměřeně se řídí podmínkami provozování kempů a prováděcím předpisem profesního sdruţení, které provádí certifikaci)
2. Individuální ubytovací zařízení se člení do čtyř tříd. Třídy se značí čtyřmi, třemi, dvěma či jednou hvězdičkou. 3. Zařazení do příslušné třídy se provádí na základě splnění poţadavků doporučeného standardu a podrobného prováděcího předpisu v poţadovaném rozsahu. Standardizace individuálních ubytovacích zařízení29 Názvosloví 1. Obytná místnost je uzamykatelný ubytovací prostor s lůţky a dalším vybavením. 2. Obývací místnost je část objektu určená k dennímu pobytu hostů a jejich společným aktivitám. 3. Hygienické zařízení je stavebně oddělený prostor, který splňuje všechny náleţitosti stanovené pro koupelnu a samostatné WC.
Sběr dat 28
Zdroj: http://cestovni-ruch.cz/kategorizace/doporuceni2.htm (ke dni 26.8.2010) Podrobnější kategorizace IUZ v příloze3.
29
47
V případě individuálních ubytovacích zařízení je sběr dat komplikovaný, protoţe mnohá zařízení jsou obtíţně dohledatelná. Hlavním problémem je schopnost posoudit a zjistit, co slouţí jako ubytovací zařízení. Mnohdy se také stává, ţe ubytovací zařízení není nijak označeno, tudíţ v případě plošného statistického měření s vyuţitím tazatelské sítě by došlo k rychlému růstu nákladů s nepřesvědčivými výsledky. Podobný problém by nastal v případě plošného šetření s vyuţitím pošty nebo internetu. Jako dobrý zdroj informací mohou poslouţit internetové portály, které nabízí ubytování a kde je moţné rozlišit, co je hromadné a co individuální ubytovací zařízení. Proměnné k popisu individuálních ubytovacích zařízení
K popisu individuálních ubytovacích zařízení by bylo vhodné zkoumat následující proměnné.
počet provozních měsíců za rok
počet pokojů nebo ubytovacích jednotek (celkem/čistě – indikátor bere v úvahu fakt, ţe ne všechny pokoje musejí být v daném čase zákazníkům poskytovány)
jestliţe je pokoj nebo ubytovací jednotka (chatka, bungalov atd.) permanentně vyuţíván jako bydliště více neţ rok, neměl by být započítán. Koupelny a toalety se nepočítají jako samostatné pokoje. Speciálním typem pokoje je apartmán.
Počet lůţek (celkem/čistě – všechna lůţka nemusejí být poskytována)
Počet lůţek je roven počtu míst na spaní, tzn. letiště je počítáno jako dvě lůţka. Počet lůţek lze stanovit pro jakýkoliv typ ubytovacího zařízení, například přepočtem plochy kempu na výměry ploch pro přespání jedné osoby. Jestliţe není znám přesný počet, výměra na stan, karavan nebo podobný přístřešek je obvykle počítána jako místo pro 4 lůţka.
Obsazení pokojů nebo ubytovacích jednotek (z celku nebo z čistého počtu k aktuálnímu vyuţití), můţe být spojeno s výnosem za jeden pokoj/jednotku
Obsazení postelí (z celku nebo z čistého počtu k aktuálnímu vyuţití), můţe být spojeno s indikátorem pohybu návštěvníků
Proměnné týkající se využití kapacity ubytovacího zařízení
Příliv hostů – počty příjezdů a přenocování
48
a) Příjezdy (a odjezdy)
podle státu odkud host pochází
měsíčně
b) Počet přenocování
podle státu odkud host pochází
měsíčně
Průměrná délka pobytu
Vydělením počtu strávených nocí počtem příjezdů získáme průměrnou délku pobytu, tedy ukazatel, který můţe být uţit jako analytický indikátor poskytující přídavnou informaci k popsání turismu ve státě nebo v regionu.
Důvod pobytu
49
2.3.3 OBECNĚ O METODÁCH SBĚRU DAT Plošná statistická šetření s využitím tazatelské sítě v terénu
Mezi hlavní nevýhody tohoto výzkumného šetření patří vysoké náklady na kontrolu sběru dat v terénu a sběr dat obecně. Existuje prostor pro případné podvody a záměrnou manipulaci s daty. Dalšími nevýhodami je relativně vysoká časová a organizační náročnost na sběr velkého souboru subjektů. S přihlédnutím k těmto okolnostem není metoda vhodná pro sběr malých souborů. V takové chvíli organizační a časové náklady značně převyšují mnoţství a kvalitu nasbíraných dat. Mezi hlavní výhody výzkumné metody patří takřka absolutní eliminace duplicit, šíře moţných nasbíraných dat a jejich vysoká vypovídající hodnota. Dále zpravidla nedochází ke zkreslení informací během samotného získávání a to především z důvodu niţší náročnosti výzkumné metody na pozornost osoby respondenta. Metoda je zpravidla funkční i bez pouţití silných stimulů pro docílení součinnosti respondenta. U vybraných charakteristik dokonce metoda umoţňuje sběr dat zcela bez součinnosti respondenta. Metoda osobního sběru dat zahrnuje i velice populární a často vyuţívanou metodu CAPI30. Dotazování v terénu s podporou počítačové techniky. Hlavní přínosy elektronického sběru dat v terénu spatřujeme v eliminaci nákladů na vkládání dat do statistického systému, dále metoda zvyšuje rychlost sběru dat a umoţňuje průběţnou kontrolu kvality dat jiţ nasbíraných. Metoda CAPI umoţňuje sběr dat bez vyuţití konkrétního registru subjektů, proto je vhodná pro výzkumné projekty, kde kompletní registr neexistuje, nebo je jeho vytvoření náročné. Hlavním negativem sběrné metody je vysoká náročnost nápravy vzniklé chyby při individuálním opomenutí. Mezi další nevýhody patří nutná počítačová gramotnost tazatele, která můţe být doprovázena například zkracováním odpovědí na otevřené otázky, a samozřejmě i vysoké náklady na straně agentury/výzkumného ústavu na pořízení počítačů a příslušného softwaru.
30
Computer Assisted Personal Interview
50
Plošná statistická šetření s využitím poštovního dotazování
Plošné šetření s vyuţitím poštovního dotazování je definováno jako rozesílání papírové formy dotazníků/výkazů poštou na adresy šetřených subjektů. Oslovené subjekty výkaz vyplní odešlou zpět prostřednictvím pošty nebo internetové sítě. Tento druh sběru dat přináší řadu výhod, které lze při zkoumání předmětného sektoru vyuţít. Jsou jimi například neomezená dostupnost (při omezených prostředcích), ekonomická výhodnost (v případě optimální návratnosti), rychlost a pohodlí soukromého vyplňování dotazníku bez tazatele. Zároveň však tato metoda přináší i případná omezení, zejména je třeba klást důraz na jednoduchost otázek. Případná nejistota vyplnění od oprávněné osoby nebo neochota respondentů účastnit se průzkumu, představuje další omezující prvek průzkumné metody. Pro minimalizaci těchto negativ je běţnou praxí zřízení infocentra (on-line, telefon), které slouţí respondentům jako lehce dostupná informační podpora v případě komplikací s vyplňováním výkazů. Návratnost poštovního a internetového dotazování je řádově niţší neţ při pouţití metody osobního dotazování. V případě vyuţití korespondenční metody jsou klíčové dva faktory. První faktorem je důraz na zkoumanou charakteristiku a skladbu šetřených informací. Dotazník je třeba koncipovat tak, aby kladl na respondenta co moţná nejniţší nároky a v ideálním případě neponechával prostor pro vlastní vysvětlení a invenci ohledně jednotlivých sledovaných proměnných. V případě, ţe není dodrţena tato zásada, dochází k podhodnocení či nadhodnocení získaných informací. Druhým faktorem je zajištění dostatečné motivace respondentů k vyplnění výkazu. Toho můţe být v obecné rovině dosaţeno dvěma způsoby: -
Zařazením sběru dat do „Programu statistických zjišťování“ obsahující zpravodajskou
povinnost -
Nabídkou určité formy odměny za spolupráci (zařazení do programu přinášející benefity, hmotné odměny) – radikálně zvyšuje náklady sběru dat
51
Kombinace poštovního dotazování a terénního došetřování prostřednictvím tazatelů
Kombinací poštovního dotazování a terénního došetřování prostřednictvím tazatelské sítě lze v ideálním případě vyuţít výhod obou metod a současně minimalizovat jejich nevýhody. Ideální kombinace obou metod je však v praxi málokdy dosaţitelná. Navíc obě metody v sobě nesou svoje individuální náklady na přípravu a organizaci, čímţ mohou celý projekt značně finančně zatíţit. Hlavní přednost, kterou tato kombinace přináší, spatřujeme ve vysoké míře response při zachování rozumných finančních nákladů. Toho je dosaţeno sběrem dat levnější metodou v první vlně. V druhé vlně jsou jiţ data sbírány finančně náročnější metodou s vyšší mírou response, která s sebou přináší vyšší efektivitu sběru a je moţné ji aplikovat pouze na vybrané části šetřeného souboru. Mezi hlavní nevýhody zmiňované kombinace metod patří časová a organizační náročnost a to vzhledem ke dvěma na sebe navazujícím vlnám sběru dat. V případě nízké response v první vlně sběru mohou přípravy a rozsah vlny druhé finančně dorovnat variantu kompletního osobního sběru dat. Dále můţou nastat komplikace ve fázi osobního došetřování, způsobené nízkou územní hustotou dotazovaných subjektů. Popisovaná metoda v sobě skrývá současně velké moţnosti, ale také značná rizika.
Telefonická forma dotazování
Plošné šetření prováděné formou telefonického dotazování probíhá prostřednictvím proškolených telefonistů, kteří obvolávají subjekty předmětného sektoru a na základě odpovědí sami vyplňují dotazník. Hlavní výhodou je úspora nákladů, která je způsobena tím, ţe tazatelé nejsou vysíláni do terénu, ale kontaktují vybrané subjekty z call centra. Takto nasbírané informace se soustřeďují na jednom místě a je moţné je průběţně kontrolovat. Nespornou výhodou telefonického dotazování je mnoţnost efektivní kontroly práce tazatelů a to přímo v průběhu sběru dat. Telefonická forma dotazování přináší nízkou organizační náročnost a umoţňuje opakovat šetření v krátkých časových intervalech. 52
Mezi nevýhody je moţné zařadit vysokou časovou náročnost výzkumu, která bývá způsobena tím, ţe ne vţdy se podaří zastihnout odpovědnou osobu, která je schopna poskytnout potřebné informace. K samotnému šetření je zapotřebí dostatečně velká databáze kontaktů na subjekty předmětného sektoru, coţ můţe zkomplikovat situaci a to vzhledem k nestálosti sektoru cestovního ruchu. Telefonický sběr dat vyţaduje jednodušší formu dotazníku a to především, protoţe respondent nemusí mít v daný moment přístup k informacím konkrétnějšího charakteru (průměrná obsazenost zařízení, průměrný počet strávených nocí atd.)
53
Sektor hromadných ubytovacích zařízení Hromadné ubytovací zařízení je definováno jako ubytovací zařízení, které poskytuje ubytování na jednu či více nocí v pokoji, případně v jiné jednotce, počet míst musí být vyšší neţ 10 osob a veškeré sluţby jsou poskytovány za komerčním účelem. Jelikoţ jiţ v současné době existuje databáze subjektů, které splňují definici hromadného ubytovacího zařízení, je zapotřebí tuto databázi průběţně aktualizovat o nové subjekty případně vyřadit ty, které jiţ na trhu nepůsobí.
Plošná statistická šetření s využitím tazatelské sítě v terénu
Výhodou vyuţití tazatelské sítě v sektoru HUZ je jejich pravděpodobná dostupnost a viditelnost z oblasti veřejných prostor (ulic, náměstí) a to vzhledem k jejich velikosti a charakteristice poskytovaných sluţeb. Vyuţití registrů dotazovaných subjektů v tomto případě můţe slouţit pouze jako vodítko pro snazší orientaci tazatele a jeho kontrolní mechanizmus. Hlavní metodický postup pro sběr dat s vyuţitím tazatelské sítě v terénu počítá s kompletním rozdělením území České republiky do malých, kompaktních územních útvarů. Kaţdý z těchto útvarů bude následně přidělen jednomu terénnímu výzkumníkovi, který danou lokalitu vyšetří a zaznamená všechny subjekty, které svou povahou odpovídají předmětnému sektoru. Pro sníţení nákladů je vhodné vyuţití kombinace zmíněné metody, kdy jsou systematicky obcházeny pouze obce nad určitý počet obyvatel. V menších obcích pak dojde k telefonickému dotazování na přítomnost šetřených subjektů (dotaz bude směřován na kompetentní místa OÚ), které jsou posléze dosbírány tazateli ex post. SWOT analýza Silné stránky -
nejniţší riziko vzniku duplicit
-
moţnost širokého spektra sbíraných dat i mimo program statistických zjišťování
-
v případě nespolupráce respondenta v oblasti citlivých dat, návratnost dat obecných
-
niţší poţadavky na spolupráci respondenta
-
moţnost sběru dat bez vyuţití registru dotazovaných subjektů
54
Slabé stránky -
vyšší finanční i časové náklady
-
velmi náročná organizace
-
vysoké nároky na tazatelskou síť
-
vzhledem k náročnosti niţší periodicita sběru dat
-
nutnost sběru sezónních dat
Příleţitosti -
moţnost propojení sběru dat pro více předmětných sektorů (např. Horeca) při zachování jednotných organizačních nákladů (úspory z rozsahu)
-
příleţitost vzbuzení zájmu strany respondenta o šetřené informace
-
sběr dat CAPI (především PDA)
-
vyuţití sebraných dat pro aktualizaci stávajících registrů
Hrozby -
velmi sloţitá náprava v případě nekvalitní práce tazatele
Plošná statistická šetření s využitím poštovního dotazování
Poštovní dotazování je vhodnou variantou pro zjišťování dat o sektoru hromadných ubytovacích zařízení, co se týče klíčových proměnných, jakými jsou počty přenocování, kapacita atd., které musejí být co nejvíce přesné. Ostatní proměnné mohou být odvozené. Pro získání adres je nutné vyuţít registry, např. RES tříděný podle členění OKEČ, případně CZ-NACE. Mezi jednotlivými ubytovacími zařízeními je patrná odlišnost ve způsobu poskytování dat. Větší hotely jsou sdílnější a jejich informace mnohdy přesnější neţ od menších poskytovatelů. V některých zemích (v současné době i České republice) se celková podoba statistického souboru tvoří pouze z části nasbíraných charakteristik, na základě kterých se učiní kvalifikovaný odhad a dojde k dopočtu hodnot pro zbylé subjekty. Existuje však názor, ţe takto dopočtená data jsou více či méně zkreslena a neodpovídají skutečnosti.
55
SWOT analýza Silné stránky -
niţší finanční náklady
-
moţnost vyuţít k dotazování internet
-
moţnost vyšší frekvence opakování výzkumu a aktualizace dat
-
niţší časová a personální náročnost
-
moţnost průběţné kontroly response
-
dostupnost respondentů i mimo sezónu, kdy je ubytovací zařízení zavřené
Slabé stránky -
nemoţnost ověřit přímo při dotazování pravdivost uváděných informací
-
niţší response
-
obtíţně proveditelné bez existující databáze
-
obtíţně kontrola kompetence respondentů
-
nutnost pouţití kratších a jednodušších dotazníků
-
vyšší poţadavky na spolupráci respondenta
Příleţitosti -
moţnost upravovat způsob výzkumu v průběhu šetření bez výrazného zvýšení nákladů
-
moţnost vyuţití registrů uţívaných ČSÚ
-
pouţití krátkého a dlouhého dotazníku – část respondentů obdrţí krátký a část delší dotazník. U dlouhého dotazníku se obecně předpokládá niţší response, naopak u kratšího se předpokládá vyšší response. Hlavní výhodou je moţnost naváţit informace ze získaných dlouhých dotazníků a na základě proměnných krátkého dotazníku získat větší mnoţství informací.
Hrozby -
v případě vyšších informačních poţadavků na respondenta klesá celková response (respondent neodešle ani částečně vyplněný dotazník)
56
Kombinace poštovního dotazování a terénního došetřování prostřednictvím tazatelů
V případě hromadných ubytovacích zařízení je moţné vyuţít kombinaci obou metod šetření s cílem dosáhnout niţších nákladů za stávající vysoké kvality nasbíraných dat. Časová a organizační náročnost však zpravidla zůstává na vysoké úrovni a to především vzhledem ke dvěma vlnám sběru dat. V první vlně lze pouţít metodu dotazování prostřednictvím pošty a internetu. Ve vlně druhé dojde k osobnímu dotazování u subjektů, u kterých byly problémy s response ve vlně první. V případě HUZ je pravděpodobná dostatečně vysoká míra response v první vlně sběru dat korespondenční metodou, proto nepočítáme s velkým rozsahem vlny druhé. I tak, ale můţe přetrvat obtíţ v podobě nízké hustoty rozloţení došetřovaných subjektů a tím sníţení efektivity sběru dat přímo v terénu.
SWOT analýza
Silné stránky -
moţnost zkombinovat výhody obou metod a tím dosáhnout vysoké kvality nasbíraných dat a zároveň sníţit náklady
-
zachování vyšší response
-
respondentům, kteří měli problém s vyplněním, případně dotazník nevyplnili, můţe pomoci tazatel
-
eliminace nákladů u subjektů s dobrou responsí
Slabé stránky -
organizačně a časově náročné
-
v případě nízké response v první vlně sběru dat výzkum snadno stoupá v ceně a časové náročnosti
-
obtíţná kalkulace finančních nákladů
-
neumoţňuje zcela vyuţít výhod sběru prostřednictvím tazatelské sítě
57
Příleţitosti -
moţnost vyuţití pozitiv obou metod sběru dat
Hrozby -
riziko projevu negativ obou metod sběru dat
-
kombinace metod přináší rizika, která se dají těţce eliminovat
58
Sektor individuálních ubytovacích zařízení
Individuální ubytovací zařízení je definováno jako ubytovací zařízení, které nesplňuje poţadavky na hromadné ubytovací zařízení. Individuální ubytovací zařízení poskytuje sluţby formou pronájmu (v rámci některých definic i zdarma) a má pouze omezený počet ubytovacích jednotek. V současné době neexistuje dostatečně rozsáhlá databáze individuálních ubytovacích zařízení. Počet těchto zařízení je značně proměnlivý, tudíţ by bylo zapotřebí případnou databázi periodicky aktualizovat. Problém můţe způsobit fakt, ţe některá individuální ubytovací zařízení nejsou nijak označena, tudíţ je těţké je dohledat a to můţe vést k významnému zkreslení sesbíraných dat. V neposlední řadě můţe být obtíţné kontaktovat odpovědnou osobu, která by poskytla potřebná data. V sektoru IUZ je velmi podstatné si poměrně přesně vymezit ambice na poţadavky šetřených subjektů. Ambice vyšetřit kompletní soubor IUZ není v praxi příliš reálný. Ovšem omezíme-li se na menší ubytovací zařízení, která pouze kapacitně nesplňují definici HUZ, situace se mění a tyto subjekty je celkem reálné plošně šetřit. Otázkou zůstává, jakou část skutečné kapacity IUZ pří této racionalizaci poţadavků plošné šetření pokryje. K tomuto odhadu bohuţel v současné době neexistuje dostatečně validní informační podklad.
Plošná statistická šetření s využitím tazatelské sítě v terénu
V případě výše zmíněné racionalizace poţadavků na IUZ jde o vcelku vhodnou metodu. Šetření se pak zaměřuje především na sběr dat ubytovacích zařízení na pomezí definice IUZ a HUZ, kdy se jedná o klasické UZ pouze s niţší kapacitou neţ je obvyklé. Tyto subjekty jsou zpravidla dobře identifikovatelné z prostředí veřejných prostor (ulice, náměstí). V případě vyčerpávajícího (kompletního) šetření IUZ se plošný sběr dat metodou tazatelské sítě v terénu nejeví jako příliš vhodný. Z veřejných prostor mohou být často velmi těţko identifikovatelná, v některých případech v podstatě neidentifikovatelná. Z tohoto důvodu je sběr dat bez vyuţití registru dotazovaných subjektů prakticky neproveditelný. Ovšem i v případě
59
pouţití „spolehlivého“ registru, je zastihnutí šetřeného subjektu k osobnímu rozhovoru ve velké většině případů nadmíru komplikované. Vzhledem k nejrůznějším formám podnikání uţívaných subjekty předmětného sektoru je zahrnutí všech subjektů do jednoho kvalitního registru velmi náročné. V případě subjektů provádějících tuto aktivitu bez ţivnostenského oprávnění v podstatě nemoţné. SWOT analýza Silné stránky -
nejniţší riziko vzniku duplicit
-
moţnost širokého spektra sbíraných dat i mimo program statistických zjišťování
-
v případě nespolupráce respondenta v oblasti citlivých dat, návratnost dat obecných
-
niţší zátěţ spolupráce respondenta
Slabé stránky -
vyšší finanční i časové náklady
-
náročnost lokalizace dotazovaného subjektu k osobnímu rozhovoru
-
velmi náročná organizace
-
vysoké nároky na tazatelskou síť
-
vzhledem k náročnosti niţší periodicita sběru dat
-
zohlednění sběru sezónních dat (více neţ v případě HUZ)
Příleţitosti -
příleţitost vzbuzení zájmu strany respondenta o šetřené informace
-
sběr dat CAPI
Hrozby -
vysoké riziko vzniku potřeby operativních řešení v průběhu sběru dat
-
riziko nárůstu nákladů na sběr dat při snaze udrţet odpovídající kvalitu
-
velmi sloţitá náprava v případě nekvalitní práce tazatele
60
Plošná statistická šetření s využitím poštovního dotazování
Vyuţití výzkumného šetření poštou je v případě individuálních ubytovacích zařízení problematické z důvodu nespolehlivé opory výběru. Lze tak oslovit pouze ta zařízení, která jsou zapsána v registrech (je-li předmětem našeho zájmu pouze sektor soukromých pronájmů individuálních ubytovacích zařízení a nikoliv ostatních individuálních ubytovacích zařízení, které nejsou určeny k pronájmu, např. chaty). Údaje o zbylých zařízeních lze tak pouze odhadnout. Míra response v případě uţití této metody na kompletní sektor IUZ můţe být problematická. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v tomto sektoru se jedná z velké části o individuální provozovatele, je velmi pravděpodobné, ţe zátěţ spojená s často opakovaným vyplňováním výkazu je pro šetřený subjekt příliš vysoká. Nedoporučuje se tedy příliš vysoká periodicita jednotlivých vln sběru dat. SWOT analýza Silné stránky -
niţší finanční náklady
-
časová a personální nenáročnost
-
moţnost častého provádění výzkumu
-
moţnost vyuţití internetových výkazů
-
největší prostor pro respondenta si své odpovědi v klidu rozmyslet
Slabé stránky -
neexistující registr individuálních ubytovacích zařízení
-
slabší response
-
komplikovaná aktualizace registru šetřených subjektů
Příleţitosti -
vyuţití metody krátkého/dlouhého dotazníku
61
Hrozby -
trh s individuálními ubytovacími zařízeními je značně proměnlivý
-
sezónnost
-
neúplnost registru v důsledku, ţe některá individuální ubytovací zařízení fungují v rámci šedé ekonomiky
Kombinace poštovního dotazování a terénního došetřování prostřednictvím tazatelů
V případě IUZ je kombinovaná metoda značně komplikovaná. První vlnu sběru dat korespondenční metodou můţe ztěţovat primárně sníţená míra response a dále delší reakční doba dotazovaných subjektů. V tomto případě se kombinace mění na sběr dat s vyuţitím tazatelské sítě v terénu, ovšem při vyšší finanční a časové náročnosti. Další problematickou skutečností je fakt, ţe subjekty s horší mírou response v rámci korespondenčního dotazování budou více náchylná na problematiku osobního dotazování neţ UZ, která v rámci korespondenčního dotazování reagovala.
SWOT analýza Silné stránky -
zachování vyšší response
-
subjekty, které měly problém s vyplněním, případně dotazník nevyplnily, můţe pomoci tazatel
-
eliminace nákladů u subjektů s dobrou responsí
Slabé stránky -
organizačně a časově náročné
-
v případě nízké response v první vlně sběru dat výzkum snadno stoupá v ceně a časové náročnosti
-
obtíţná kalkulace finančních nákladů
62
Příleţitosti -
moţnost vyuţití pozitiv obou metod sběru dat
Hrozby -
riziko projevu negativ obou metod sběru dat
-
kombinace metod přináší přítomnost rizik, která se dají těţce eliminovat
-
velmi vysoké riziko nízké response v první vlně na přijatelném časovém horizontu
Jiná forma zjišťování pro první a druhou fázi šetření
Varianta odlišných metod sběru dat pro první a druhou fázi šetření se bohuţel v sektoru IUZ nezdá být na rozdíl od HUZ nijak odůvodnitelná. Kvalita sebraných dat se pro všechny metody primárně odvíjí od kvality konstrukce registru šetřených subjektů. Sběr dat s tazateli v terénu je pro sektor IUZ nevhodný z důvodu obtíţného lokalizace šetřených subjektů. V případě korespondenčního dotazování je na druhou stranu velice pravděpodobná vysoká míra nonresponse a přesnost šetřených ukazatelů by touto metodou velmi utrpěla. SWOT analýza Silné stránky -
moţnost lepší specifikace metody sběru dat vzhledem k cíli konkrétní části šetření
-
moţnost přizpůsobení metodologie na základě výsledků první části šetření
-
v ideální podobě minimalizuje časové náklady
Slabé stránky -
organizačně a metodologicky náročné
-
přesné definování cílu vybraných fází šetření
-
náročné na vazbu a mergování nasbíraných dat v případě aktualizace databází
-
v případě vyuţívání dat z 1. fáze pro potřeby registru dotazovaných v 2. fázi, přímá závislost kvality sběru dat 1. fáze a 2. fáze
63
Příleţitosti -
moţnost vyuţití pozitiv obou metod sběru dat
-
optimální vazba mezi druhem dat a metodou sběru
Hrozby -
vznik nepřesností vzhledem k odlišným metodám sběru dat
-
neúplnost databáze způsobená nízkou responsí
-
nemoţnost propojení nasbíraných dat vzhledem k jejich kvalitě a rozsahu
Telefonická forma dotazování
Telefonická forma dotazování je pro sektor IUZ v případě základních a jednoduchých informací poměrně vhodná. Největším problémem jsou ale vysoké poţadavky na registr šetřených subjektů, který musí obsahovat i telefonický kontakt. V případě splnění této podmínky metoda nabízí adekvátní míru response při zachování rozumných finančních a časových nákladů. Metoda je vhodná pro první fázi sběru dat, zkvalitnění registru identifikací IUZ a sběr základních informací o sektoru. Metoda se ukazuje nevhodná pro zjištění komplikovaných data technického charakteru, která respondent nezná přímo z paměti, nebo si podrobnější údaje vůbec neeviduje. To platí hlavně u respondentů, kteří sami vyuţívají ubytovací zařízení k rekreaci. U individuálních ubytovacích zařízení představuje překáţku i obtíţnost zastiţení odpovědné osoby, která by byla schopna uvést všechny potřebné informace, coţ zapříčiňuje forma, jakou je ubytovací sluţba poskytována.(pronajímání apartmánů, chat a podobně). Zmíněná metoda je vhodná pro získávání dat obecnějšího charakteru. SWOT analýza Silné stránky -
niţší náklady
-
moţnost kontroly telefonistů
-
moţnost průběţného vyhodnocování dat
64
Slabé stránky -
neexistující registr IUZ
-
můţe být obtíţnější zastihnout odpovědnou osobu
Hrozby -
proměnlivost trhu
-
zkreslení dat v důsledku nepřesných informací nebo nedostatečně databáze subjektů
Příleţitosti -
moţnost cílení konkrétních osob, které mají nejvíce informací o subjektu
65
2.3.4 VLASTNÍ DOPORUČENÍ DVOUFÁZOVÉHO PLOŠNÉHO SBĚRU DAT SEKTORU HUZ A IUZ
Na základě zjištěných preferencí hlavních statistických uţivatelů dat v sektoru HUZ jsou data, která poskytuje ČSÚ dostatečně strukturovaná a kvalitní. Jedinými častěji zmiňovanými poţadavky, které nejsou v současné době v tomto sektoru šetřeny, jsou finanční ukazatele (RevPAR, GOPPAR) a případná specializace ubytovacího zařízení (kongresové prostory, golf resorty apod.). První ukazatel, tedy cenu za pokoj, ČSÚ plánuje výhledově zařadit do programu statistických zjišťování v rámci šetření hotelových zařízení, kde se předpokládá dostatečná míra spolupráce. Informace vycházející z druhého ukazatele jsou zpracovávány v rámci komerční sféry (COT bussiness) a jsou tedy za určitých podmínek dostupné. Vybavenost HUZ kongresovými prostory ČSÚ aktuálně šetří. V sektoru HUZ tedy není velký prostor pro šetření nových ukazatelů, aniţ by docházelo k duplikaci šetření ČSÚ. Je zde ale zcela jistě prostor pro zkvalitnění registru šetřených subjektů. IUZ se v současné době statisticky nešetří. Tato data tedy nejsou dostupná, přestoţe ze strany statistických uţivatelů o ně zájem existuje. S ohledem na závěry analýzy by mělo být hlavní ambicí první fáze plošného šetření předmětného sektoru vznik jednotného komplexního registru ubytovacích subjektů s moţností identifikace hromadných a individuálních zařízení. Tento registr by zahrnoval všechna ubytovací zařízení viditelná a přístupná z veřejných prostor a bylo by na jeho základě moţné rozlišit subjekty splňující předpoklady pro zahrnutí do sektoru HUZ. Ostatní subjekty budou vyuţity jako podklad pro vznik registru IUZ. Tímto způsobem by bylo dosaţeno vykrytí současných slepých míst v rámci šetření HUZ. Dále tato metoda nabízí moţnost identifikace ubytovacích zařízení na definičním pomezí IUZ a HUZ, čehoţ tyto subjekty vyuţívají k obcházení zpravodajské povinnosti.
66
1. fáze – získání základních informací Doporučená metoda
osobní dotazováni s vyuţitím tazatelské sítě přímo v terénu (s
plošného sběru dat:
moţným vyuţitím CAPI dotazování)
Registr šetřených
extenzivní sběr dat vyuţitím parcelace šetřeného území ČR,
subjektů:
doplněn telefonickým dotazováním kompetentních institucí obcí (OÚ) s méně jak 200 obyvatel
Doporučená šetřená
Název, Adresa (odděleně ulice, č.p.,obec,psč), Kategorie,
data:
Počet pokojů, Počet lůţek, Počet míst pro stany a karavany
Doporučená metoda sběru dat v první fázi je vyuţití parcelace obcí s více jak 200 obyvatel na menší územní celky, které budou posléze přiděleny terénním tazatelům. Ti budou v dané lokalitě šetřit subjekty splňující předpoklady šetřeného sektoru. Z důvodů optimalizace finančních nákladů plošného šetření bude v obcích s méně jak 200 obyvatel přistoupeno k telefonnímu dotazování příslušných míst na přítomnost ubytovacích zařízení v rámci komerčního segmentu, a takto lokalizované subjekty pak tazatelé speciálně došetří ex post. V rámci efektivního vyuţití veřejných prostředků a zamezení duplicitního sběru dat by bylo v moţné navázat spolupráci s ČSÚ na vyuţití vzniklého registru v první fázi sběru dat a stávající metodiky a skladby zjišťovaných informací v rámci šetření HUZ ČSÚ. Druhá fáze plošného šetření by navázala na šetření IUZ z fáze první. Subjekty IUZ, které byly identifikovány v první fázi šetření budou, korespondenčně dotazovány na zjednodušenou verzi dotazníku, který je vyuţíván v šetření HUZ. Jako preventivní opatření oproti neţádoucímu poklesu response by mohlo slouţit zřízení online (případně telefonické) pomoci pro respondenty, kteří narazí na obtíţe. V případě, kdy nebude registr IUZ vzniklý v průběhu první fáze plošného šetření dostatečné šíře, je moţné navýšit počet dotazovaných subjektů před samotným dotazováním analýzou hlavních prodejních kanálů (internetové portály zprostředkovávající ubytování31). V rámci této analýzy bude třeba překonat mezičlánek v podobě zprostředkovatelské agentury, která z obchodních důvodů často neposkytuje přímý kontakt na provozovatele UZ. Výstup této
31
Například: www.booking.com, www.europenethotels.com, www.apartmentsinprague.co.uk, www.apartments4you.pl, www.homesweethome.cz
67
analýzy bude komparován proti databázi UZ z 1. fáze. Odstraněním duplicit vznikne překryv nových IUZ (případně HUZ, dle definice).
2. fáze – podrobnější šetření sektoru IUZ Doporučená metoda plošného sběru dat:
korespondenční dotazování v rámci programu statistických zjišťování (s vyuţitím poštovních a internetových výkazů)
Periodicita
roční (popř. jednou za 2 roky)
Registr šetřených
vyuţití registru z1. fáze sběru dat (moţnost rozšířit v rámci
subjektů:
před-výzkumu)
Doporučená šetřená
název, adresa (odděleně ulice, č. p., obec, PSČ), sezónnost, počet pokojů, počet lůţek, obsazenost v jednotlivých měsících, poměr ubytovaných rezidentů/nerezidentů
data:
68
3. ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU SEKTORU CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR
3.1.
DOSTUPNOST A VYUŢITELNOST STÁVAJÍCÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
3.1.1 NÁRODNÍ ÚROVEŇ Český statistický úřad Klasifikace Český statistický úřad zveřejňuje klasifikace v předmětném sektoru. Metodická poznámka32 Statistická klasifikace představuje hierarchicky uspořádané třídění určitých ekonomických, sociálních nebo demografických jevů či procesů. Klasifikační třídění sleduje návaznost jevů a procesů od obecnějšího k detailnějšímu. Jevy a procesy jsou v klasifikacích uspořádány a rozčleněny zpravidla do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů, kdy vyšší stupeň struktury se rozkládá na detailnější niţší stupně a existuje hierarchické logické uspořádání podřízení a nadřazení jednotlivých stupňů klasifikace. Všechny platné statistické klasifikace jsou závazné jak pro orgány vykonávající státní statistickou sluţbu, tak pro zpravodajské jednotky, které poskytují údaje pro statistická zjišťování prováděná státní statistickou sluţbou.
32
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/co_je_statisticka_klasifikace (ke dni 26.8.2010)
69
Centralizovaná data pro rok 2000 Co se týče samotných statistických dat, v současné době nejsou Českým statistickým úřadem zveřejňována data o předmětném sektoru centralizovaně, poslední centralizovaná data byla nalezena pro rok 2000, nicméně ani tak nejsou dostupná přímo na serveru http://czso.cz/. Nalezené statistiky obsahují následující údaje: Činnost cestovních kanceláří a cestovních agentur za rok 200033 Metodická poznámka Tato publikace vychází ze statistického šetření o činnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur v roce 2000 (formulář dotazníku CR 8-01 v příloze). Oproti předchozím rokům, kdy byly šetřeny subjekty s právní formou 101 - fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná do obchodního rejstříku - a cestovní kanceláře za ostatní právní formy, však došlo k nezbytným metodickým změnám v několika směrech. Nejvýznamnější změnou bylo v říjnu předchozího roku nabytí účinnosti zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ekonomické subjekty podnikající v této oblasti cestovního ruchu měly povinnost se postupně transformovat do nové podoby koncesované ţivnosti cestovní kancelář (OKEČ 63.3) či do vázané ţivnosti cestovní agentura (OKEČ 63.301). Také bylo třeba ošetřit vznik nových teritoriálně-administrativních správních celků v platnosti od 1. ledna 2000. Česká republika byla rozčleněna do 8 oblastí (NUTS 2) a 14 krajů (NUTS 3). Třídění do krajů a okresů bylo provedeno dle sídla cestov ní kanceláře či cestovní agentury.
Jednotlivé statistiky34
Zahraniční cestovní ruch zprostředkovaný cestovními kancelářemi a agenturami v ČR za rok 2000
Příjezdy zahraničních návštěvníků zprostředkovanécestovními kancelářemi a agenturami za rok 2000 - ČR celkem
33
Zdroj: http://www.czso.cz/cz/cisla/9/92/920201/920201.htm (ke dni 26.8.2010) Zvýrazněná data jsou dostupná online ve formátu PDF nebo .xls, ostatní lze získat v publikaci Činnost cestovních kanceláří a cestovních agentur za rok = Activities of tour operators and travel agencies in. 2000 / zpracoval Odbor statistiky sluţeb ČSÚ 34
70
Příjezdy zahraničních návštěvníků zprostředkované cestovními kancelářemi a agenturami za rok 2000 - dle oblastí a krajů
Výjezdy občanů České republiky zprostředkované cestovními kancelářemi a agenturami za rok 2000 - ČR celkem
Výjezdy občanů České republiky zprostředkované cestovními kancelářemi a agenturami za rok 2000 - dle oblastí a krajů
Domácí cestovní ruch zprostředkovaný cestovními kancelářemi a agenturami dle krajů v roce 2000
Trţby cestovních kanceláří a agentur dle oblastí (NUTS 2) v roce 2000
Trţby cestovních kanceláří a agentur dle krajů (NUTS 3) v roce 2000
Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření své činnosti dle krajů (NUTS 3) v roce 2000
Celkem
Cestovní kanceláře
Cestovní agentury
Cestovní kanceláře a agentury podle zaměření své činnosti dle okresů (NUTS 4) v roce 2000
Přehled sluţeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami dle oblastí (NUTS 2) v roce 2000
Přehled služeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami dle krajů (NUTS 3) v roce 2000
Počet osob pracujících v cestovních kancelářích a agenturách dle oblastí (NUTS 2) v roce 2000
Počet osob pracujících v cestovních kancelářích a agenturách dle krajů (NUTS 3) v roce 2000
Počet osob pracujících v cestovních kancelářích a agenturách dle okresů (NUTS 4) v roce 2000
71
Tabulka 3: Cestovní kanceláře podle zaměření své činnosti dle krajů (NUTS 3) v roce 2000 Počet cestovních kanceláří z toho zabývající se
Území (ČR celkem, kraje) celkem
kongresovou incentivní léčebnou tématickou loveckou pracovními Aktiv.c. pasiv. domácím turistikou turistikou turistikou turistikou turistikou cestami ruchem c. ruchem c. ruchem
1 ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Budějovický Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihlavský Brněnský Olomoucký Zlínský Ostravský
1 247 375 110 63 63 53 66 42 69 38 38 109 39 44 137
2
3 135 67 9 4 2 2 5 2 6 3 2 12 3 4 14
338 142 28 14 12 17 17 14 11 3 8 24 8 9 30
4 247 75 19 10 12 12 15 9 15 6 8 18 9 5 34
5
6 666 196 59 32 37 25 32 25 39 19 22 62 21 22 73
123 45 13 7 6 1 5 5 3 3 1 14 4 4 13
7
8 359 135 35 17 14 8 18 12 14 5 7 32 14 15 34
9
593 242 48 25 20 33 28 19 33 7 10 45 13 11 58
10 971 272 89 52 51 40 45 33 54 32 32 88 34 35 113
786 218 72 37 44 38 46 24 48 22 23 71 25 24 93
Zdroj: ČSÚ (ke dni 2.7.2010)
Satelitní účet cestovního ruchu České republiky. Vývoj za roky 2003 až 2007 Metodická poznámka35
Data pokrývají referenční období let 2003-2007, přitom teprve od roku 2006 lze hovořit o dostatečném pokrytí zdrojových údajů na poptávkové straně systému (se získáním údajů ze šetření příjezdového cestovního ruchu na hranicích). Mnoho údajů, především v letech 20032005, z toho důvodu muselo být extrapolováno do minulosti. Data za roky 2003-2006 byla aktualizována na základě revize ročních národních účtů i zpřesnění a úprav v metodických přístupech v rámci samotného satelitního účtu cestovního
35
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003A486F/$File/921108u.pdf (ke dni 26.8.2010)
72
ruchu. Rok 2007 byl nově sestaven z předběţných dat ročních národních účtů a definitivních dat o poptávce v cestovním ruchu. Příklady36:
Příjezdový cestovní ruch a) Spotřeba příjezdového cestovního ruchu podle produktů v ČR v letech 2003-2007 b) Sluţby cestovní kanceláře/agentury a průvodce
Metodická poznámka Výdaje včetně odhadované části výdajů zaplacených nerezidentem předem ve své zemi směřujících do české ekonomiky.
Odpovídá marţím cestovních kanceláří, agentur či průvodců.
Domácí cestovní ruch
Výjezdový cestovní ruch
Vnitřní cestovní ruch
Výrobní účty odvětví cestovního ruchu
Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu
Údaje o předmětném sektoru jsou analogické ve všech zmíněných bodech, proto je konkrétní příklad uváděn pouze u příjezdového cestovního ruchu.
36
73
Tabulka 4: Počet pracovních míst v cestovním ruchu v ČR podle odvětví v roce 2005 Počet pracovních míst v cestovním ruchu
Ukazatel
Odvětví cestovního ruchu
Sebezaměstnání
1 – Hotely a podobná zařízení 2 – Vlastnictví druhých domovů 3 – Restaurace a podobná zařízení 4 – Osobní ţelezniční doprava
Zaměstnanci
Celkem
7 413
32 173
39 586
x
x
x
20 602
46 470
67 073
1
17 951
17 953
1 472
10 432
11 905
7
49
56
7 – Osobní letecká doprava
10
5 865
5 876
8 – Doplňkové sluţby osobní dopravy
24
1 914
1 938
9 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu
39
74
113
10 – Cestovní agentury a podobná zařízení
5 920
8 344
14 264
11 – Kulturní sluţby
1 493
9 830
11 323
508
1 782
2 290
Charakteristická odvětví CR
37 490
134 886
172 376
Související odvětví CR
15 587
42 501
58 088
571
2 668
3 239
53 648
180 055
233 704
5 – Osobní silniční doprava 6 – Osobní lodní doprava
12 – Sportovní a ostatní rekreační sluţby
Nespecifická odvětví CR Odvětví cestovního ruchu celkem
Zdroj: ČSÚ (ke dni 2.7.2010) Modul zaměstnanosti cestovního ruchu Kromě satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) zveřejnil Český statistický úřad v roce 2008 také první výsledky Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu, který lze nalézt na následujícím odkazu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu Metodická poznámka37 Stanovení úrovně a vybraných charakteristik zaměstnanosti je jedním z nejdůleţitějších úkolů při zkoumání ekonomického významu a postavení cestovního ruchu v národním hospodářství.
37
Podle www.czso.cz (ke dni 26.8.2010)
74
Statistický rámec a metodický návod v tomto procesu představují především následující dokumenty:
Manuál Eurostatu o zaměstnanosti v cestovním ruchu38
Manuál OECD pro Satelitní účet cestovního ruchu: Modul zaměstnanosti39
Modul zaměstnanosti cestovního ruchu, přestoţe stojí na vlastním základě, je přitom obecně úzce spjat se satelitním účtem cestovního ruchu (TSA). Je v souladu s pojmy a definicemi pouţívanými v jiných oblastech sociálně-ekonomických statistik a statistik cestovního ruchu, zejména v Evropském systému účtů ESA 1995, v normách Mezinárodní organizace práce ILO a v dalších dokumentech týkajících se statistiky cestovního ruchu vydaných světovými i evropskými organizacemi (Eurostat, WTO, OECD, OSN). Jelikoţ existují pouze omezené zkušenosti přiřazování zaměstnanosti k specifickým částem produkce, nezahrnují doporučení mezinárodních manuálů sestavování ţádných souhrnných ukazatelů zaměstnanosti v cestovním ruchu. Doporučuje se popisovat zaměstnanost počtem pracovních míst a počtem zaměstnaných osob pouze v jednotlivých odvětvích cestovního ruchu. Zdroje dat Modul zaměstnanosti cestovního ruchu vyuţívá podklady ze dvou hlavních zdrojů:
Údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví (NÚ)
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)
Údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví Zdrojem údajů o zaměstnanosti v NÚ je podnikové statistické výkaznictví (statistické výkazy P501, P4-01, Pen5-01, Poj5-01, VI1-01, Zdp P5-01, NI1-01). V těchto výkazech jsou šetřeny údaje o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců a počet pracujících majitelů firem(podnikatelů) a spolupracujících členů domácnosti, jejichţ činnost ve firmě je jejich hlavním zaměstnáním (podnikatelé). Údaje o zaměstnancích jsou k dispozici ze šetření ve fyzických osobách, přepočtených osobách na plnou pracovní dobu, hlavní i vedlejší pracovní poměr. Údaje o 38 Zdroj: The Eurostat Manual on Employment in Tourism, First draft, version 2, Nico Heerschap, 2002 39 Measuring the Role of Tourism in OECD Economies: the OECD Manual on Tourism Satellite Accounts and Employment, Paris, 2000
75
podnikatelích jsou k dispozici ve fyzických osobách, proto pro zjištění přepočtených podnikatelů jsou tyto údaje za fyzické osoby vynásobeny koeficienty z VŠPS, které udávají poměr mezi přepočtenými a fyzickými osobami. Tyto koeficienty jsou pouţity v jednotlivých odvětvích (v dělení OKEČ A17). Jako další zdroj národního účetnictví je pouţito šetření o zaměstnanosti ve výběrovém šetření pracovních sil, se kterým údaje o celkové zaměstnanosti v národním účetnictví korespondují a jsou na VŠPS navázány. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Výsledky VŠPS jsou publikovány podle bydliště respondentů. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území České republiky, k dispozici v omezené míře. Pracovní postup Se všemi zdroji dat se v Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu pracuje na nejpodrobnější moţné úrovni spolehlivosti, kterou představují skupiny (3-místné rozdělení) v klasifikaci OKEČ. Tato data jsou ovšem pouze pracovní a ve zmiňované podrobnosti se nepublikují. Údaje z NÚ slouţí k vyjádření absolutní výše zaměstnanosti (jsou tedy plně srovnatelné s daty pravidelně publikovanými Odborem čtvrtletních národních účtů). Podklady z VŠPS jsou naopak vyuţity k rozdělení a znázornění zaměstnanosti dle různých socio-ekonomických a demografických charakteristik tak, jak je doporučují mezinárodní manuály. Aplikovaný podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti v jednotlivých OKEČ je vázán na podíl produkce cestovního ruchu. Charakter publikovaných dat Všechna data v Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu představují tzv. domácí koncept zaměstnanosti, tzn. týkají se osob pracujících na ekonomickém území České republiky. Na rozdíl od národního pojetí jsou do tohoto konceptu zahrnuti nerezidenti pracující v ČR a naopak nejsou zahrnuti rezidenti pracující v cizině. Většina údajů je publikována v členění pracujících osob na osoby zaměstnané a sebezaměstnané. Základní jednotkou je počet fyzických osob. V
76
případě počtu pracovních míst je tento navíc navýšen o všechna druhá a další zaměstnání. Rozdělení tabulek modulu je dle jednotlivých charakteristických odvětví cestovního ruchu (11 základních odvětví). Jako celkové hodnoty jsou pak uváděny hodnoty za odvětví související s cestovním ruchem a odvětví nespecifická pro cestovní ruch. Referenčním obdobím jsou roky 2003 aţ 2008.
Dostupná data v Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu využitelná pro analýzu předmětného sektoru
Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle sezónnosti
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pracovního úvazku
Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v ČR podle trvalosti úvazku
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pohlaví
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle věkových skupin
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle dosaţeného vzdělání
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle státní příslušnosti
Propojení s TSA - Výkony zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR
77
Tabulka 5: Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle státní příslušnosti v roce 2008 Ukazatel Odvětví cestovního ruchu
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Rezidenti
Nerezidenti
Celkem
1 – Hotely a podobná zařízení
42 215
1 933
44 148
2 – Restaurace a podobná zařízení
64 326
1 898
66 223
3 – Osobní ţelezniční doprava
14 587
210
14 797
4 – Osobní silniční doprava
12 924
89
13 012
54
0
54
6 – Osobní letecká doprava
6 314
263
6 577
7 – Doplňkové sluţby osobní dopravy
2 554
0
2 554
8 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu
111
20
131
9 – Cestovní agentury a podobná zařízení
12 965
1 763
14 728
10 – Kulturní sluţby
11 985
676
12 661
2 838
62
2 900
170 873
6 913
177 785
56 998
2 966
59 964
3 253
233
3 486
231 123
10 112
241 236
5 – Osobní lodní doprava
11 – Sportovní a ostatní rekreační sluţby Charakteristická odvětví CR Související odvětví CR Nespecifická odvětví CR Počet zaměstnaných osob celkem
Zdroj: ČSÚ (ke dni 2.7.2010)
Další data ČSÚ využitelná k analýze předmětného sektoru Domácí a výjezdový cestovní ruch Metodická poznámka40 Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15-ti let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Ten je dotazován na cesty, jeţ uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času a rekreace a sluţební cesty mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu apod.). 40
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch (ke dni 26. 8. 2010)
78
Údaje zjištěné ve výběrovém šetření jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně. Dostupná data ČSÚ41 Publikace do roku 2007 zrušeny. Pro období 2001-2007 byly nahrazeny časovými řadami.
Delší cesty dle organizace, účelu a délky cesty ve 4. čtvrtletí 2007
Přenocování na delších cestách dle způsobu organizace a účelu cesty ve 4. čtvrtletí 2007
Výdaje na delší cesty dle organizace a účelu cesty ve 4. čtvrtletí 2007
K dispozici jsou rovněţ grafy a náhledy standardizovaných dotazníků vyuţívaných k výše zmíněnům výzkumům.
41
Obdobná data jsou dostupná i pro 1.- 4. čtvrtletí roku 2007 a rovněţ data v archivu od roku 2001
79
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejňuje na svých internetových stránkách (http://www.mmr.cz) odkazy na databáze pojištěných cestovních kanceláří strukturované podle jednotlivých pojišťoven. Seznam pojišťoven a odkazy na databáze
Generali Pojišťovna
(http://www.generali.cz/Portal/Redakce/cksolven.nsf/view_forWEB?OpenView&Count=400&Star t=1)
Česká podnikatelská pojišťovna
(http://www.cpp.cz/prodejci/cpp/cp/upadek-seznam.asp)
UNIQA pojišťovna
(http://www.fiducia.cz/cz/travel_agencies/travel_agencies.html)
Europäische Reiseversicherung AG
(http://www.etics.cz/pojistene-ck)
Union Poisťovňa
(http://www.unionpojistovna.cz/index.php?www=sp_detail&id=32)
V sekci „Statistiky a analýzy“ jsou mimo jiné zvěřejněna statistická data Analýzy cestovního ruchu ve světě a ČR42, kde jsou dostupné údaje o cestovních agenturách a kancelářích v následujích souborech:
Analýza cestovního ruchu ve světě a ČR za leden - září 2009
Metodická poznámka Obsahuje ukazatele z makroekonomického prostředí a vývoje cestovního ruchu, ekonomické přínosy a nároky zahraničního cestovního ruchu, výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, ekonomickou výkonnost ve sluţbách cestovního ruchu, výsledky ekonomiky ubytování a stravování, cestovních kanceláří a 42
Zdroj: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Analyzy-cestovniho-ruchu-ve-svete-a-CR (ke dni 26. 8. 2010)
80
agentur, výsledky konjunkturálního průzkumu ČSÚ v národním hospodářství, analýzu spotřeby a cestovního ruchu, výsledky domácího a výjezdového cestovního ruchu ČR, mezinárodní přehledy cestovního ruchu, indikátory ekonomiky, spotřebitelských trhů a ţivotní úrovně a současně informuje o indikátorech spotřebitelských trhů, ekonomiky a ţivotní úrovně v zahraniční a ČR. (Analýza je tvořena podle dostupných informací)
Analýza cestovního ruchu ČR, podle OKEČ a CZ-NACE, vývoj cestovního ruchu 1989 -2008 a vývoj statistických ukazatelů mezinárodního cestovního ruchu
Metodická poznámka Obsahuje přehled podnikatelských struktur ubytování a stravování ke konci září 2009, podle původní „Odvětvové klasifikace ekonomických činnosti“ a podle nové klasifikace „CZ-NACE“ Analyzuje cestovní ruch v posledních dvaceti letech v České republice v oblasti dopadu společensko-ekonomické transformace, analyzuje příjezdový, výjezdový a domácí cestovní ruch, ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře a cestovní agentury a přínosy cestovního ruchu pro národní hospodářství. Je zaměřena na globální trendy v cestovnímu ruchu, vývoj statistických ukazatelů mezinárodního cestovního ruchu, včetně prognózy vývoje v roce 2010.
Analýza cestovního ruchu ČR, důsledky hospodářské krize a možná východiska pro následná období – září 2009
Je zaměřena na makroekonomické prostředí a vývoj cestovního ruchu, na ekonomické přínosy a nároky zahraničního cestovního ruchu, na výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, na ekonomickou výkonnost ve sluţbách cestovního ruchu, na vývoj spotřebitelských cen, ekonomiku ubytování a stravování, ekonomiku cestovních kanceláří a agentur. Obsahuje výsledky konjunkturálního průzkumu ČSÚ, dosaţené výsledky ve spotřebě cestovního ruchu, v domácím a výjezdovém cestovním ruchu ČR, v mezinárodním cestovním ruchu, v lázeňství v ČR a závěr.
Analýza cestovního ruchu v ČR a regionech v 1. pololetí 2009
Obsahuje analýzu cestovního ruchu v prvním pololetí 2009, trţby v ubytování a stravování v
81
prvním pololetí roku 2009, analýzu lázeňské péče v roce 2008, včetně tabulkové části, ţivnostenské podnikání v ČR v prvním pololetí 2009, úpadky cestovních kanceláří v posledních čtyřech letech.
Analýza cestovního ruchu ve světě a ČR – 1. pololetí 2009
Obsahuje celosvětový vývoj v mezinárodním cestovním ruchu na počátku roku 2009, vývoj trţeb v ubytování, stravování a pohostinství, ţivnostenské podnikání v prvním pololetí 2009, vývoj na trhu cestovního ruchu v ČR, protikrizová opatření v cestovním ruchu, protikrizová opatření ve vybraných státech EU a balíčky na podporu cestovního ruchu ve vybraných mimoevropských zemích.
Analýza vývoje cestovního ruchu ČR za období 2006 - 2008 a 1. čtvrtletí 2009
Obsahuje analýzu makroekonomického prostředí a vývoje ČR, ekonomické přínosy a nároky cestovního ruchu, výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, výsledky trţeb ve sluţbách se zřetelem na ubytování, stravování, dopravu, maloobchod a další související sluţby s cestovním ruchem, vývoj spotřebitelských cen, ekonomiky ubytování a stravování, konjunkturální průzkumy, spotřebu a cestovní ruch, domácí a výjezdový cestovní ruch v ČR, mezinárodní přehledy cestovního ruchu, indikátory ekonomiky, spotřebitelských trhů, ţivotní úrovně a závěr.
Příjezdový cestovní ruch Obecně viz kapitola 2.1.1. V tomto případě jsou relevantními daty agentury STEM/MARK údaje o formě návštěvy turistů (tj. individuálně, s CK, pracovně na sluţební cestu nebo jinak).
Česká národní banka ČNB nenabízí ţádná centralizovaná statistická data týkající se předmětného sektoru.
82
CzechTourism CzechTourism vyuţívá převáţně dat ČSÚ. Mezi další zdroje dat CzechTourism patří:
Česká národní banka www.cnb.cz
Eurostat epp.eurostat.ec.europa.eu/
odkazy na národní statistické organizace www.euromonitor.com/sources.aspx
Magconsulting www.magconsulting.cz
Další informace o předmětném sektoru lze získat na adrese http://monitoring.czechtourism.cz. Souhrnné analýzy obsahuje dokument http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/Ceska%20republika.pdf
Metodická poznámka43 V polovině července 2010 byly vyhodnoceny výsledky první etapy (zima 2009/10) projektu „Realizace výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch“. Výzkum mapuje návštěvnost v jednotlivých turistických oblastech a regionech České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných sluţeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vţdy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní), na vzorku zhruba 50 tisíc respondentů ročně. Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách CzechTourism. V rámci výše zmíněného výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za zimní etapu 2010 (únor aţ březen 2010) dotázáno 25 224 návštěvníků České republiky v 17 turistických regionech. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozloţení turistických regionů uvedenému níţe a zveřejněného agenturou CzechTourism na webových stránkách www.czechtourism.cz ke dni 29. 1. 2010. 43
Zdroj: http://czechtourism_cz.cattani.netservis.cz/media/tiskove-zpravy/monitoring-domacihocestovniho-ruchu.html (ke dni 26. 8. 2010)
83
Vyjma statistik jako takových lze získat informace rovněţ ze článků, které jsou dostupné na adrese: http://www.czechtourism.cz/vyhledani.php?f_Act=Hledat&f_hledane=cestovn%C3%AD+kancel %C3%A1%C5%99e&f_ActSubmit.x=0&f_ActSubmit.y=0
3.1.2 REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ Na regionální úrovni jsou vyuţívány převáţně statistiky Českého statistického úřadu.
3.1.3 ÚROVEŇ PROFESNÍCH ASOCIACÍ A OSTATNÍCH SUBJEKTŮ Profesní asociace aktivní na poli předmětu služby
Asociace cestovních kanceláří (ACK) a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) zveřejňují odkazy na pojištěné cestovní kanceláře. Dále poskytují statistické údaje populárního charakteru (př. Češi loni utratili 60 miliard za dovolené v cizině) ACK vede databanku členských cestovních kanceláří a agentur i přidruţených členů, shromaţďuje statistiky cestovního ruchu vydávané ČSÚ. Pro více informací lze využít následující kontakty: Kontakt určený pouze pro média: Tiskový mluvčí: Tomio Okamura, tel.: 221 580 256, mail:
[email protected] Kontakt určený pro veřejnost:
[email protected]
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) vyuţívá dat ČSÚ.
Eurostat Eurostat poskytuje data pro mezinárodní srovnávání, která jsou příliš obecná. Stejné, ale mnohem podrobnější údaje poskytuje ČSÚ.
84
Ostatní subjekty a) Server „Otestuj CK“ Www.otestujCK.cz je nezávislý server slouţící k výměně názorů a zkušeností se sluţbami cestovních kanceláří a cestovních agentur a jeho cílem je přispívat ke zlepšení cestovních sluţeb poskytovaných u nás a v zahraničí. V ČR působí na trhu téměř tisíc cestovních kanceláří a stovky cestovních agentur a tak vysoký počet subjektů způsobuje sloţitější orientaci na trhu. Veškeré informace uveřejněné na této webové stránce jsou získané z veřejně přístupných zdrojů a jejich věrohodnost a pravdivost lze kdykoli ověřit.44 Na serveru jsou k náhledu statistiky na úrovni třídění 1. stupně (relativní četnosti) v podobě koláčových grafů zahrnující následující data:
proporční rozdělení cestovních kanceláří a cestovních agentur
třídění podle pojištění
počet nově zaloţených CK (údaje od roku 1990 do roku 2009)
třídění podle právní formy CK
třídění podle zvěřejněných ekonomických výsledků
třídění podle výše zisku
třídění podle podnikatelské aktivity
třídění podle vyuţití webových aplikací
třídění podle členství v asociacích
b) Server CK WEB (aktuální informace o cestovních kancelářích a jejich sluţbách http://www.ckweb.cz/category/pruzkumy-statistika/) shromaţďuje statistická data populárního charakteru
c) Na internetu jsou dostupné různé databáze cestovních kanceláří a agentur, které však nemají povahu statistických dat.
44
Citováno dle http://www.testck.cz/index.php ke dni 24.6.2010
85
Jako příklad uvádíme následující:
http://www.cestovni-kancelare.cz/
http://cestovni-kancelare.orbion.cz/
http://cestovni-kancelare.etravel.cz/
d) Server Cestovní ruch http://www.cestovni-ruch.cz/otevírá online diskuzní fórumhttp://www.cestovni-ruch.cz/stat/diskuze.php na téma Statistika v cestovním ruchu. Diskuzní fórum má za cíl diskutovat o problematice zpracování statistik v cestovním ruchu, jejich využitelnosti apod. Debatovat se může i o nárocích kladených na podnikatele při předávání statistických dat, k práci Českého statistického úřadu, srovnání statistických dat se světem apod. Zmíněná diskuze můţe poskytnout některé podněty k sektoru CK a CA.
86
3.2
ZJIŠTĚNÍ POTŘEB A POŢADAVKŮ HLAVNÍCH UŢIVATELŮ STATISTICKÝCH DAT
3.2.1 METODIKA Termín sběru dat:
6. -24. 8. 2010
Výběr respondentů:
kompetentní osoby z pohledu uţívání statistických dat předmětného sektoru
Metoda sběru dat:
internetové dotazování (CAWI)
Výzkumný nástroj:
standardizovaný dotazník
Počet dotázaných institucí:
22
Počet respondujících institucí:
10 (13 individuálních dotazníků)
Analýza potřeb a poţadavků hlavních statistických uţivatelů statistických dat sektoru cestovních kanceláří a cestovních agentur byla primárně zaloţena na elektronickém dotazování kompetentních osob zastupujících instituce, které data v předmětném sektoru nejčastěji uţívají. V celkovém výčtu dotazovaných bylo 22 institucí (viz přiloţený seznam), nakonec se výzkumu aktivně zúčastnilo institucí 10. Samotnému dotazování předcházela telefonická komunikace, během které byly identifikovány kompetentní osoby a následně ţádány o aktivní participaci na průzkumu. Bohuţel v případě dotazování soukromého sektoru se velmi často naráţelo na velmi komplikovanou identifikaci kompetentní osoby. Situaci částečně ztíţila i skutečnost nešťastného termínu dotazování v období dovolených. Tato skutečnost v kombinaci s vysokým důrazem na kompetenci dotazovaných osob bohuţel celkově sníţila mnoţství potenciálních respondentů. Pro maximální informační výtěţnost vysoce kvalitních dat malého mnoţství, byl do dotazníku zapracován velký počet polootevřených a otevřených otázek tak, aby bylo moţné vyuţít plného potenciálu získaných odpovědí.
87
Seznam oslovených institucí: Asociace cestovních kanceláří České republiky Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Asociace hotelů a restaurací České republiky Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. CzechTourism Česká národní banka Český statistický úřad Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Krajský úřad - odbor cestovního ruchu 7x Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor cestovního ruchu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Vysoká škola polytechnická Jihlava VysočinaTourism Vysoká škola ekonomická - katedra cestovního ruchu Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
88
3.2.2 VÝSTUPNÍ ANALÝZA
Analýza využívaných zdrojů Oslovené instituce z pravidla vyuţívají veřejně přístupná data všech nabídnutých subjektů. Jedná se jmenovitě o data následujících subjektů: Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, České národní banky a CzechTourismu. Detailní analýza ukázala, ţe nejčastěji uţivatelé pracují s údaji Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a CzechTourismu. S daty Českého statistického úřadu pracuje s určitou periodicitou vůbec nejvíce oslovených subjektů (92 %). Na druhém místě se umístily shodně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a CzechTourism (85 %). Analýza periodicity odhalila, ţe pro běţné měsíční uţívání jsou nejčastěji pouţívána data CzechTourismu, ČSÚ a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. S daty Českého statistického úřadu jsou uţivatelé také velmi často zvyklí pracovat na čtvrtletní bázi. S kvalitou poskytovaných informací jsou dotázaní respondenti obecně daleko méně spokojeni, neţ v případě segmentu IUZ a HUZ. Výjimku tvoří CzechTourism, s kvalitou jeho dat je spokojeno 82 % dotázaných, coţ výrazně převyšuje hodnocení kvality ostatních institucí. Obecně lze říci, ţe data jsou v předmětném subjektu hůře hodnocena, a méně vyuţívána (s výjimkou Českého statistického úřadu). V případě zlepšení kvality dat a jejich doplnění doporučujeme jejich prezentaci prostřednictvím CzechTourismu (který je hojně navštěvován a dobře hodnocen),
89
Ministerstva pro místní rozvoj a v neposlední řadě prostřednictvím statistického úřadu (u dat, které není třeba aktualizovat na měsíční bázi). Ostatní zdroje plní spíše doplňkovou funkci a jsou respondenty uţívány jen okrajově.
Výroková analýza hodnotící kvalitu a strukturu datových souborů Na základě vyjádření k vybraným výrokům můţeme pozorovat problém nejen u kvality poskytovaných dat, ale také ve struktuře a jejich organizaci. Mezi nejhůře hodnocené výroky patří především výrok týkající se aktuálnosti ve znění „Data jsou dostatečně aktuální“, se kterým souhlasilo pouze 23,1 % dotázaných. Otázky snadného vyhledání, odpovídajícího rozsahu, dostatečně podrobného členění a důvěryhodnosti nedopadly výrazně lépe a pouze zhruba polovina dotázaných je s těmito faktory spokojena. Značné problémy s daty odhalila i otázka na celkovou spokojenost s dostupností, kde se pouze 31 % dotázaných vyjádřilo kladně.
Mezi hlavní důvody nespokojenosti s dostupností dat patří:
Nedostatek informací o předmětném sektoru (především CA a CK)
Málo podrobností o předmětném sektoru
90
Špatná struktura stávajících informací (nepřehlednost)
Neúplnost dat se odrazila i ve výstupu další otázky, která ukázala, ţe 69 % dotázaných postrádá některé vybrané charakteristiky v datech o předmětném sektoru, mezi které patří především:
Informace o CA
Podrobné regionální informace (na úrovni měst)
Obecné informace o předmětném sektoru
Návrh konkrétního řešení kvality databází předmětného sektoru se ukázalo jako značně komplikované a pouze 38 % dotázaných ho dokázalo navrhnout. Mezi doporučeními byla například:
Elektronické propojení databáze ČSÚ s rezervačním systémem CA a CK
Provádět pravidelné plošné šetření předmětného sektoru
Změnit klasifikaci podnikatelských subjektu CA, aby je bylo moţné lépe monitorovat
Prezentace dat Část zaměřená na prezentaci dat a jejich optimální formát ukázala, ţe drtivá většina uţivatelů (92 %) preferuje práci s daty online, a to v podobě tabulek, textů a grafů (77 %).
91
Důležitost jednotlivých statistických ukazatelů V rámci dalšího oddílu se ukázaly jako nejdůleţitější ukazatele následující tři:
Příjezdový cestovní ruch (CA a CK)
Domácí cestovní ruch (CA a CK)
Výjezdový cestovní ruch (CA a CK)
Mezi další charakteristiky, které se ukázaly důleţité pro dotázané, patří hlavně ekonomické ukazatele: trţby, náklady, výnosy, cena, marţe. Jako nejdůleţitější kritéria, podle kterých je vhodné data členit se ukázala následující:
Členění dle zaměření činnosti (jako důleţité označilo 92 %)
Členění dle CA a CK (jako důleţité označilo 75 %)
Geografické rozdělení dle NUTS 3 (jako důleţité označilo 76 %)
Geografické rozdělení dle NUTS 4 (jako důleţité označilo 69 %)
Podle vyjádření 31 % dotázaných existují data, kterých se v systému statistických informací v ČR vůbec nedostává.
92
Mezi nimi byla zmíněna následující:
Provizní marţe
Počty turistů (dle zaměření)
Obraty CA a CK
3.2.3 ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ Analýza uţivatelů statistických dat CK a CA ukázala, ţe jsou uţivatele vesměs nespokojeni s mnoţstvím dat i organizačním systémem jejich dostupnosti a třídění. Upozorňují také na velice nízkou kvalitu dostupných dat, a to v oblasti CA i CK. Na základě nasbíraných dat je však patrné, ţe sběr dat předmětného sektoru je značně komplikovaný. Z vybraných charakteristik uţivatelům nejvíce schází informace o pohybu jednotlivých druhů zákazníků (příjezdový cestovní ruch, domácí cestovní ruch, výjezdový cestovní ruch). Jako nejvhodnější dělení dat respondenti navrhují dělení dle zaměření činnosti a dále na CK a CA. Členění regionální je aţ další v pořadí. Jako hlavní instituce, na kterou se uţivatelé podvědomě obracejí a očekávají od ní sběr dat a jejich správu, je vnímán CzechTourism a Český statistický úřad.
93
3.3
ANALÝZA MOŢNOSTÍ PLOŠNÝCH ŠETŘENÍ V SEKTORU CK A CA
3.3.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE A DEFINICE PŘEDMĚTNÉHO SEKTORU CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR
Zákonné vymezení pojmu cestovní kancelář a její činnosti45 (1) Provozovatel cestovní kanceláře (dále jen "cestovní kancelář") je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláří je také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, neţ je Česká republika (dále jen "cestovní kancelář usazená na území jiného státu"). Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) V rámci ţivnosti podle odstavce 1 můţe cestovní kancelář rovněţ a) nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. 45
Z ÁKON Č. 159/1999 S B O NĚKTERÝCH PODMÍNKÁCH PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
94
Zákonné vymezení pojmu cestovní agentura a její činnosti46 (1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen "cestovní agentura") je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné ţivnosti provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 2 písm. a) aţ d). (2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu podle § 2 odst. 2 písm. d) pro subjekt, který není cestovní kanceláří ve smyslu § 2 odst. 1. (3) V rámci ţivnosti podle odstavce 1 můţe cestovní agentura rovněţ prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. (4) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu 6) je cestovní agentura rovněţ povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje jiţ obchodní firma. (5) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vţdy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván, b) před uzavřením cestovní smlouvy předloţit zájemci o uzavření cestovní smlouvy (dále jen "zájemce") na jeho ţádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo"), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předloţit zájemci na jeho ţádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů,
46
ZÁKON Č . 159/1999 SB O NĚKTERÝCH PODMÍNKÁCH PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
95
e) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku 6a) poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v § 10. Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou
Zákon č. 159/1999 Sb. přesně vymezuje podmínky podnikání v cestovním ruchu. V tomto zákonu také nalezneme vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura. V obecných rysech někdy cestovní kancelář nazýváme touroperátorem nebo organizátorem a cestovní agenturu dealerem nebo smluvním provizním prodejcem. Jiţ toto názvosloví samo o sobě vypovídá o základním rozdílu. Zájezd je vţdy tvořen kombinací dvou a více sluţeb cestovního ruchu (ubytování, doprava atd.). Tento zájezd vţdy sestaví a organizuje cestovní kancelář, která má řádné pojištění proti úpadku. Zakoupit jej však můţete i prostřednictvím cestovní agentury, která má uzavřenu smlouvu o provizním prodeji se zmíněnou cestovní kanceláří. Na cestovní smlouvě, kterou klient u cestovní agentury uzavírá je vţdy napsáno, kdo je organizátorem. Navíc dostává vţdy doklad o pojištění proti úpadku od tohoto organizátora (tedy ne od cestovní agentury, ve které zájezd kupuje, ta pouze smluvně provádí další prodej). Cestovní agentura je však legitimním dodavatelem jednotlivých sluţeb cestovního ruchu (pronájmy vozů, prodej letenek, hotelové ubytování atd.), které sama přímo sjednává bez účasti cestovní kanceláře. Pokud se jedná o společnosti zprostředkovávající příjezd turistů do České republiky, pak je zde ve větší míře zastoupena činnost cestovních agentur neboť opětovně poskytované sluţby nevyţadují povinnost se pojistit proti úpadku cestovní kanceláře (zejména z důvodu, ţe pokud se jedná o zájezdy, pak konečným prodejcem je zahraniční společnost v místě bydliště turisty, která má povinnost se pojistit dle zákonů té které země). Databáze cestovních kanceláří Databázi cestovních kanceláří vytvořilo a spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kaţdá cestovní kancelář na území ČR má ze zákona povinnost si sjednat pojištění proti úpadku.
96
Databáze cestovních kanceláří představuje jmenný rejstřík všech pojištěných cestovních kanceláří, které působí na území ČR.47 Databáze cestovních agentur V současné době neexistuje komplexní databáze cestovních agentur, proto navrhujeme v první fázi výzkumného projektu databázi vytvořit a otestovat její správnost. Databáze cestovních agentur vznikne oslovením všech podnikatelských subjektů, které provozují činnost cestovních agentur (OKEČ 63.30.3). Na základě dotazu ohledně specifikace podnikatelské činnosti bude zjištěno, zda je moţné jejich činnost klasifikovat jako činnost cestovních agentur a zařadit je do výzkumného šetření. Návrh měřitelných ukazatelů sektoru cestovních kanceláří Pro potřeby druhé fáze výzkumného šetření CK navrhujeme zaměřit se na následující oblasti. Ty byly navrţeny tak, aby co nejkomplexněji postihovaly nejen činnost, ale i charakter a specifické zaměření cestovních kanceláří. Důleţitým ukazatelem, který bude podroben detailnímu zkoumání, je produktové portfolio a šíře poskytovaných sluţeb. Dále se dotazování zaměří na objem zákazníků a jejich specifikaci. Pro dosaţení vypovídající hodnoty a moţnosti srovnávání napříč cestovními kancelářemi budou veškeré zjištěné informace vázány na určitou časovou jednotku (jeden kalendářní rok).
A. Základní údaje o společnosti Základní údaje slouţí pro identifikaci dotazovaného subjektu a opětovné oslovení v další vlně průzkumného šetření.
Adresa
Kontakt
Kontaktní osoba
Jednatel (majitel) společnosti
47
Zdroj seznamu: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Informace-pro-zakazniky/Seznamy-pojistenychcestovnich-kancelari
97
IČ
Právní forma
NACE
B. Charakteristické údaje CK Charakteristické údaje oslovených subjektů slouţí k bliţší specifikaci struktury, formy a velikosti CK.
Počet zaměstnanců
Specializace (incoming, outgoing; typ pobytu)
Počet poboček
Územní působnost
Vlastnická struktura
Rok zaloţení
C. Činnost cestovní kanceláří Charakteristiky týkající se samotné činnosti CK jsou klíčovou součástí výzkumného projektu a hlavním nositelem informace. Věnují se primárně nabídce zájezdů, doplňkových sluţeb a objemu prodeje.
Počet prodaných zájezdů za poslední rok
Nabízené destinace pobytu
Portfolio ubytovacích zařízení
Portfolio druhů dopravy
Portfolio druhu stravování
Místa odjezdu
Šíře doplňkových sluţeb
Druhy zájezdů
Počet spolupracujících cestovních agentur
Počet prodaných zájezdů koncovému zákazníkovi
98
Vyuţívané prodejní kanály
Nabízené délky pobytu
D. Objemy klientů Charakteristiky zaměřené na klientský potenciál monitorují nejen počet zákazníků za vybrané časové období, ale zároveň poměr klientů, kteří s CK cestují do zahraničí a naopak přijíţdějí do ČR. Další dělící kritérium je počet klientů cestujících do ciziny oproti těm, kteří tráví dovolenou v tuzemsku.
Počet zákazníků
Počet klientů incomingu/outgoingu
Vývoz ven/dovnitř
E. Poskytované služby Charakteristiky zaměřené na sluţby monitorují, které ze sluţeb cestovní kancelář poskytuje nejčastěji a v jaké podobě. Dále specifikuje rozsah doplňkových sluţeb.
Doprava
Ubytování
Doplňkové sluţby
F. Finanční ukazatele Finanční ukazatele v oblasti cestovního ruchu jsou výsadou tzv. turistických satelitních účtů (TSA). Metodika tvorby TSA je propracovaným sofistikovaným dílem splňujícím podmínky mezinárodní komparace a je tudíţ zbytečné data tohoto charakteru jakýmkoliv způsobem duplikovat. Výhledově ČSÚ počítá s regionalizací dat TSA.
99
Návrh měřitelných faktorů sektoru cestovních agentur
Pro druhou fázi výzkumného projektu CA navrhujeme stejnou strukturu charakteristik, jako u cestovních kanceláří. Dojde pouze ke změně vybraných charakteristik, tak aby lépe odpovídaly činnosti CA. Obdobná struktura nám umoţní aplikovat shodnou metodologii sběru dat, coţ bude mít za důsledek niţší finanční náklady na celkový sběr.
A. Základní údaje o společnosti Základní údaje slouţí pro identifikaci dotazovaného subjektu a opětovné oslovení v další vně průzkumného šetření.
Adresa
Kontakt
Kontaktní osoba
Jednatel (majitel) společnosti
IČ
Právní forma
NACE
B. Charakteristické údaje CA Charakteristické údaje oslovených subjektů slouţí k bliţší specifikaci struktury, formy a velikosti CA.
Počet zaměstnanců
Specializace (incoming, outgoing; typ pobytu)
Počet poboček
Územní působnost
Vlastnická struktura
Rok zaloţení
100
C. Činnost cestovní agentury Charakteristiky týkající se samotné činnosti CA jsou klíčovou součástí výzkumného projektu a hlavním nositelem informace. Věnují se primárně nabídce zájezdů, doplňkových sluţeb a objemu prodeje.
Počet prodaných kompletních zájezdů
Nabízené destinace pobytu
Portfolio ubytovacích zařízení
Portfolio druhů dopravy
Portfolio druhu stravování
Místa odjezdu
Šíře doplňkových sluţeb
Druhy zájezdů
Počet spolupracujících cestovních kanceláří
Počet prodaných zájezdů od jednotlivých cestovních kanceláří
Vyuţívané prodejní kanály
Nabízené délky pobytu
D. Objemy klientů Charakteristiky zaměřené na klientský potenciál monitorují nejen počet zákazníků za vybrané časové období, ale zároveň poměr klientů, kteří s CA cestují do zahraničí a naopak přijíţdějí do ČR. Další dělící kritérium je počet klientů cestujících do ciziny oproti těm, kteří tráví dovolenou v tuzemsku.
Počet zákazníků
Počet klientů incomingu/outgoingu
E. Poskytované služby
101
Charakteristiky poskytovaných sluţeb jsou v segmentu CA velice důleţité. Odhalují sluţby, kterým se vybrané CA primárně věnují. Cestovní agentury se oproti cestovním kancelářím často specializují na jeden druh sluţby, který poskytují svým zákazníkům. Charakteristiky sluţeb nám tuto specializaci odhalí.
Doprava
Ubytování
Doplňkové sluţby (které)
Nejčastěji prodávaná sluţba (doprava, ubytování, doplňkové sluţby, kompletní přeprodávání zájezdů)
F. Finanční ukazatele Finanční ukazatele v oblasti cestovního ruchu jsou výsadou tzv. turistických satelitních účtů (TSA). Metodika tvorby TSA je propracovaným sofistikovaným dílem splňující podmínky mezinárodní komparace a je tudíţ zbytečné data tohoto charakteru jakýmkoliv způsobem duplikovat. Výhledově ČSÚ počítá s regionalizací dat TSA.
102
Sektor cestovní kanceláře a cestovní agentury
Sektor cestovních kanceláří a cestovních agentur je vnitřně poměrně nekonzistentní. CK je registrována jako koncesovaná ţivnost48 na rozdíl od CA, která byla brána jako ţivnost vázaná49. V předešlých letech došlo ke změnám, které zapříčinily, ţe CA jsou v současné době povaţovány za ţivnost volnou. Vzhledem k zákonné povinnosti pojištění činnosti cestovní kanceláře je vytvoření registru dotazovaných subjektů CK snadné. Problém bohuţel nastává v případě identifikace cestovních agentur. Pro CA pojišťovací povinnost neplatí, ţivnost je v určitých případech provozována pouze jako vedlejší podnikatelská činnost anebo v rámci jiné činnosti neţ je činnost cestovních agentur (např. zprostředkování sluţeb). Existence účelových CA (díky existenci CA jako ţivnosti volné), které jsou zakládány čistě z důvodu získání provizní slevy na vybraný zájezd CK, způsobují nepřehlednou situaci v segmentu CA. V případě vybraných ukazatelů je třeba se zajistit proti duplikaci dat, a to v situaci, kdy byla CA pouze prodejním kanálem CK. Plošná statistická šetření s využitím tazatelské sítě v terénu V případě sektoru cestovních kanceláří je plošné vyuţití tazatelské sítě vhodné. Vzhledem k faktu, ţe kaţdá cestovní kancelář musí být pojištěna, je registr všech kanceláří lehce sestavitelný. Existence registru primárně vede ke sníţení časových a organizačních nákladů sběru dat. Šetření s vyuţitím tazatelské sítě umoţňuje získat velice podrobné informace o subjektech působících v cílovém segmentu. Většina cestovních kanceláří sídlí, nebo má hlavní kancelář, ve větších městech, coţ vede k úspoře cestovních nákladů na tazatelskou síť. V případě cestovních agentur je situace komplikovanější, protoţe registr je obtíţnější dohledat, ale za předpokladu existujícího registru je situace velice podobná jako u cestovních kanceláří. Problém zásadnějšího charakteru můţe nastat v případě neochoty CK (CA) poskytnout potřebné informace nebo data citlivějšího charakteru
48
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 159/1999 Sb
49
103
SWOT analýza Silné stránky -
nejniţší riziko vzniku duplicit
-
moţnost širokého spektra sbíraných dat i mimo program statistických zjišťování
-
v případě nespolupráce respondenta v oblasti citlivých dat, návratnost dat obecných
-
sběr dat není pro respondenta natolik náročný
Slabé stránky -
vyšší finanční i časové náklady
-
náročnost lokalizace dotazovaného subjektu k osobnímu rozhovoru (platí pro CA)
-
velmi náročná organizace
-
vysoké nároky na tazatelskou síť
-
vzhledem k náročnosti niţší periodicita sběru dat
-
zohlednění sběru sezónních dat
Příleţitosti -
příleţitost vzbuzení zájmu strany respondenta o šetřené informace
-
sběr dat CAPI
Hrozby -
riziko nárůstu nákladů na sběr dat při snaze udrţet odpovídající kvalitu (platí pro CA)
-
velmi sloţitá náprava v případě nekvalitní práce tazatele
Plošná statistická šetření s využitím poštovního dotazování Výzkumné šetření formou poštovního dotazování je u cestovních kanceláří a agentur obecně vhodné. Díky zákonné povinnosti cestovních kanceláří se pojistit je moţné lehce dohledat kompletní seznam subjektů, které splnily všechny zákonné podmínky pro to, aby mohli fungovat jako cestovní kancelář a to včetně sídla podnikání. To umoţňuje do výzkumu zahrnout všechny 104
subjekty, které na trhu působí. U cestovních agentur je situace opět komplikovanější neexistencí uceleného registru, který by obsahoval všechny subjekty a jejich sídla podnikání. V případě vytvoření takového registru je metoda aplikovatelná i na prostředí CA.
SWOT analýza Silné stránky -
niţší finanční náklady
-
niţší časová a personální nenáročnost
-
existující databáze všech cestovních kanceláří, které na trhu působí, která je průběţně aktualizována pojišťovnami
-
organizačně nenáročné
-
moţnost vyuţití internetových výkazů
Slabé stránky -
neexistující databáze cestovních agentur
-
zařazení vyššího počtu šetřených informací (popř. citlivějších dat) sniţuje celkovou response
Příleţitosti -
změna legislativy (nutná registrace cestovních agentur)
Hrozby -
hrozba vzniku duplicit v případě distribuce zájezdů CK prodejními kanály CA
105
Kombinace poštovního dotazování a terénního došetřování prostřednictvím tazatelů
Pro sektor CK a CA je kombinovaná metoda rozporuplná. Pro sektor CK by měla první vlna korespondenčního dotazování dosahovat vysoké míry response a na místech kde by byly problémy, není problém následně data došetřit pomocí tazatelské sítě. Jinak je tomu v případě CA, kdy první vlna můţe být doprovázena niţší mírou response v rozumném časovém intervalu, došetření uţitím tazatelské sítě v terénu v určité míře čelí problematice lokalizace šetřeného subjektu k osobnímu dotazování. Z těchto důvodů kombinovaná metoda pro sektor CK a CA s sebou nese určitá organizační rizika. SWOT analýza Silné stránky -
zachování vyšší response
-
subjekty, které měly problém s vyplněním, případně dotazník nevyplnily, můţe pomoci tazatel
-
eliminace nákladů u subjektů s dobrou responsí
Slabé stránky -
organizačně a časově náročné
-
v případě nízké response v první vlně sběru dat výzkum snadno stoupá v ceně a časové náročnosti
Příleţitosti -
obtíţná kalkulace finančních nákladů
-
moţnost vyuţití pozitiv obou metod sběru dat
Hrozby -
riziko projevu negativ obou metod sběru dat
-
kombinace metod přináší přítomnost rizik, která se dají těţce eliminovat
106
-
velmi vysoké riziko nízké response v první vlně na přijatelném časovém horizontu
Jiná forma zjišťování pro první a druhou fázi šetření Varianta odlišné metody sběru dat pro první a druhou fázi má v případě CK a CA své opodstatnění. Díky existenci kompletního registru CK je moţné výzkum relativně přesně naplánovat. Samotná lokalizace a oslovení subjektů není problematické. První fázi, která má obecnější charakter, je moţné vyuţít k formulaci konkrétních poţadavků na závěry fáze druhé. Později můţe dojít ke komplikacím ve smyslu odmítnutí respondentů poskytnout podrobnější informace. U CA je situace komplikovanější v důsledku neexistence spolehlivého kompletního registru.
SWOT analýza Silné stránky -
moţnost lepší specifikace metody sběru dat vzhledem k cíli konkrétní části šetření
-
moţnost přizpůsobení metodologie na základě výsledků první části šetření
-
v ideální podobě minimalizuje časové náklady
Slabé stránky -
organizačně a metodologicky náročné
-
přesné definování cílu vybraných fází šetření
-
náročné na vazbu a mergování nasbíraných dat v případě aktualizace databází
-
v případě vyuţívání dat z 1. fáze pro potřeby registru dotazovaných v 2. fázi, přímá závislost kvality sběru dat 1.fáze a 2.fáze
Příleţitosti -
moţnost vyuţití pozitiv obou metod sběru dat
-
optimální vazba mezi druhem dat a metodou sběru
107
Hrozby -
vznik nepřesností vzhledem k odlišným metodám sběru dat
-
neúplnost databáze způsobená nízkou responsí
-
nemoţnost propojení nasbíraných dat vzhledem k jejich kvalitě a rozsahu
Telefonická forma dotazování
Telefonická forma dotazování je pro sektor CA vhodná, ale pouze při udrţení jednoduchosti a srozumitelnosti získávaných informací. Největší problém představují vysoké poţadavky na tvorbu registru subjektů předmětného sektoru, který musí obsahovat i telefonický kontakt. Pak ale metoda nabízí odpovídající míru response vzhledem k finančním a časovým nákladům. Metoda je vhodná pro první fázi sběru dat, zkvalitnění registru identifikací CA a sběr základních informací o šetřeném sektoru. U CK a CA můţe hrát roli i neochota poskytnout podrobnější informace po telefonu. Dotázaná osoba můţe mít odůvodněnou obavu z toho, ţe poskytnuté informace budou veřejně publikované a dostanou se do rukou konkurentů. Telefonická forma dotazování by měla slouţit hlavně k zjišťování informací obecnějšího charakteru. SWOT analýza Silné stránky -
niţší náklady
-
dobrá response
-
existující registr (CK)
-
supervize telefonistů – eliminace podvádění
-
niţší riziko vzniku duplicit
Slabé stránky -
nevhodné pro komplikovaná exaktní data
-
moţnost nezastiţení odpovědných osob
Hrozby -
neochota CK a CA poskytnout citlivější informace 108
Příleţitosti -
zájem CK a CA o výsledky šetření za účelem porovnání
109
3.3.2 VLASTNÍ DOPORUČENÍ DVOUFÁZOVÉHO PLOŠNÉHO SBĚRU DAT SEKTORU CK A
CA
Z analýzy potřeb hlavních uţivatelů statistických dat vyplývá, ţe centralizovaná plošná data v předmětném sektoru CK a CA chybí. Poslední census v tomto sektoru byl realizován v roce 2001. Aktuálně se šetří finanční ukazatele cestovního ruchu, které se částečně týkají sektoru CK a CA v rámci turistických satelitních účtů. Šetření CK díky provozu ve formě koncesované ţivnosti a pojišťovací povinnosti je v zásadě snadné. V případě CA situaci komplikuje existence kumulované ţivnosti a moţnost provozu cestovní agentury jako volné ţivnosti. V první fázi doporučujeme šetřit korespondenční metodou subjekty s právnickou formou 10150 a 10251 a všechny právnické osoby s minimálně jedním zaměstnancem, které mají kód OKEČ (63.30 1 – činnost cestovní kancelář, 63.30 3 – činnost cestovní agentura).
1. fáze – získání základních informací Doporučená metoda sběru
korespondenční metoda v rámci programu statistických
dat:
zjištění (s vyuţitím poštovních a internetových výkazů)
Registr šetřených subjektů:
subjekty s právní formou 101 a 102 a všechny právnické osoby s minimálně jedním zaměstnancem dle CZ-NACE (79.12 pro CK, 79.11 pro CA)
Doporučená šetřená data:
název, adresa (odděleně ulice, č. p.,obec ,PSČ), právní forma CK/CA, počet zaměstnanců, počet poboček, oznámení o 2. fázi sběru dat
50
Fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku
51
110
2. fáze - aktualizace údajů a získání podrobnějších údajů Doporučená metoda sběru dat:
korespondenční metoda v rámci programu statistických zjišťování (s vyuţitím poštovních a internetových výkazů) vyuţití metody krátkého a dlouhého formuláře pro CA
Registr šetřených subjektů:
Registr vzniklý v 1. fázi plošného šetření
Doporučená šetřená data:
název, adresa (odděleně ulice, č.p.,obec, PSČ), právní forma CK/CA, počet poboček, počet zaměstnanců, územní působnost, počet prodaných zájezdů za odpovídající časový interval (příjezd, výjezd, domácí) -CK, prodejní kanály, počet přeprodaných zájezdů od domácí/zahraniční CK -CA
Obě fáze doporučujeme realizovat korespondenční metodou v rámci programu statistických zjišťování. Toto doporučení vychází z předpokladu odpovídající míry response v rámci podstatných subjektů předmětného sektoru. První fáze by plnila zjištění základních informací a jako pilotní testování realizace této metody pro fázi druhou. V rámci druhé fáze bychom pro sektor CA doporučovali metodu krátkého a dlouhého formuláře, kdy náhodnému reprezentativnímu vzorku (dle zjištění v 1. fázi) bude rozeslán výkaz obsahující vyšší počet zjišťovaných informací. Výsledky se pak dají na základě identifikačních informací z krátkého formuláře dopočítat pro celou ČR. Touto metodou nejsou zkoumané subjekty příliš zatěţovány, sniţuje míru non-response, ale současně je moţné dosáhnout relativně přesných odhadů. To vše za cenu ztráty přesnějšího regionálního členění, coţ by ovšem bylo při zkoumání CK a CA jako celku, nikoliv jednotlivých poboček zvlášť i tak velmi náročné, především pak pro respondenta. Šetření jednotlivých poboček CK a CA by bylo bohuţel i tak komplikované vzhledem k vyčlenění individuálních dat z celku. Současně je třeba přihlédnout ke skutečnosti posilování internetového prodejního kanálu, kdy je technicky náročné získávání některého druhu informací (regionální lokalizace turisty/klienta, atd.)
111
4. ZDROJE Applying the Eurostat methodological guidelines in basic tourism and travel statistics, Eurostat, 1996 Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism, Copyright 2005-2010, dostupné na http://www.czechtourism.cz/ , ke dni 26. 8. 2010 Český statistický úřad, Copyright 2010, dostupné na http://czso.cz, ke dni 26. 8. 2010 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu – kraje za 4. čtvrtletí 2007, Český statistický úřad, Praha 2007 Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR, Český statistický úřad, Praha 2004 Cestovní ruch, Copyright 1999 – 2010, dostupné na http://cestovni-ruch.cz/, ke dni 26. 8. 2010 Community methodology on tourism statistics, Euroepan Communities, Luxembourg, 1997 Hotelstars, Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, dostupné na http://www.hotelstars.cz/, ke dni 26. 8. 2010 International recommendations for tourism statistics, United Nations Statistical Commission, Madrid, New York, 2008 Ministerstvno pro místní rozvoj, dostupné na http://www.mmr.cz/, ke dni 26. 8. 2010 Cestovní ruch v České republice 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2009 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 - 2012, AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, Czechtourism, Praha, 2009 Oficiální internetové stránky Královehradecký kraj, Copyright 2008 Královehradecký kraj, dostupné na http://www.kr-kralovehradecky.cz/, ke dni 26. 8. 2010 Oficiální internetové stránky Olomoucký kraj, dostupné na http://www.kr-olomoucky.cz, ke dni 26. 8. 2010 Oficiální internetové stránky Ústecký kraj, dostupné na http://www.kr-ustecky.cz/, ke dni 26. 8. 2010 Regionální informační servis Risy, Copyright 2005 – 2008 RIS, dostupné na http://www.risy.cz/, ke dni 26. 8. 2010 Tourism Satellite Account, OECD, 2001a 2008
112
Turistické regiony ČR – Tourism, Copyright 1998 – 2010, dostupné na http://tourism.cz, ke dni 26. 8. 2010 Veřejná správa Moravskoslezský kraj, Copyright 2010 Moravskoslezský kraj, dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/index.html, ke dni 26. 8. 2010
113
5. SLOVNÍČEK POJMŮ Metodologie sběru dat CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) – online dotaszování s vyuţitím internetu CAPI (Computer Assisted Personal Interviewing) – osobní dotazování s podporou počítače VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil, provádí ČSÚ Klasifikace CZ-NUTS - zkratka pro normalizovanou klasifikaci územních celků v České republice pro potřeby statistického úřadu a Eurostatu. CZ-NACE – klasifikace ekonomických činností OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností
Registry RES - Registr ekonomických subjektů, veřejný seznam, který je veden podle §20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě. Organizace UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu SIMAR - výběrové neziskové sdruţení předních agentur výzkumu trhu a veřejného mínění působících v České republice. SIMAR věnuje hlavní pozornost zvyšování kvality sluţeb poskytovaných členskými agenturami. HoReCa – sdruţení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Finanční ukazatele – ubytovací zařízení KPI (Key Performance Indicators ) - klíčové výkonnostní ukazatele ADR (Average Daily Rate) - průměrný výnos z pokoje REVPAR (Revenue per Available Rooms) - cena za disponibilní pokoj. Klíčový a běţně uţívaný ukazatel výkonnosti ubytovacího zařízení, který indikuje, zda stoupá nebo klesá míra obsazenosti (vytíţenosti) hotelů a výše cen, které si hotel můţe naúčtovat, anebo obojí dohromady. Nejsnáze se vypočítá tak, ţe se vynásobí průměrná denní sazba za jeden pokoj, tzv. average room rate (ARR), s mírou obsazenosti (vytíţenosti).
114
GOPPAR (Gross Operating Profit per Availabe Rooms) - hrubý provozní zisk za disponibilní pokoj NREVPAR (Net Room Revenue per Available Rooms) - netto cena za disponibilní pokoj TREVPAR (Total Revenue per available Room) - celkové příjmy za disponibilní pokoj TREVPEC (Total Revenue per Client) - celkové příjmy za klienta REVPAM (Conference and Banqueting Revenue per available Square Meters) - cena za m2 konferenčního a banketového prostoru REVPASH (Food & Beverage Revenue per available seats and hour) - cena za hodinu a místo v gastronomickém provozu CPNC (Cost Per New Customer) - náklady na nového zákazníka YDT - (Year to Date) - porovnání v různých letech pro výše uvedená data
115
