POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
Katedra krizového řízení
Analýza odborné přípravy Hasičského záchranného sboru při vyhledávání osob a lokalizace požáru v uzavřených prostorech Bakalářská práce
The analysis of Fire and Rescue brigade training with seeking people and fire localization in the interior
VEDOUCÍ PRÁCE Mgr. Jan TVRDEK
AUTOR PRÁCE Jaroslav KRAUS
PRAHA 2016
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza odborné přípravy Hasičského záchranného sboru při vyhledávání osob a lokalizace požáru v uzavřených prostorech“ vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury a pramenů.
V Praze dne 11. 3. 2016 …………………. Jaroslav KRAUS
-2-
ANOTACE Práce se zabývá analýzou výcviku příslušníků Hasičského záchranného sboru při vyhledávání osob a likvidaci požáru v uzavřeném prostoru. Je zaměřena na nové trendy výcviku v této problematice. V první kapitole popisuji vlastní vyhrazené výcvikové zařízení, druhá kapitola zasazuje užívání vyhrazených výcvikových pracovišť do právního rámce a třetí kapitola se zabývá vývojem odborné přípravy. Čtvrtá a nejobsáhlejší kapitola popisuje metody vyhledávání osob a nové technické prostředky používané při likvidaci požáru v uzavřeném prostoru. Pátá kapitola pojednává o statistice požárů v uzavřených prostorech.
KLÍČOVÁ SLOVA Hasičský záchranný sbor * flashover * backdraft * rollover * flashover kontejner * technické prostředky výcviku * analýza * trenažér *
ANNOTATION This written thesis analyses professional training of the Fire and Rescue Brigade members in the context of preparation for search of people trapped in confined spaces, endangered by broken fire, as well as on taking control and fire extinguish-ing in confined spaces. This analysis focuses especially on new training programs addressing these issues. In the first chapter, I describe the training facility itself. The second chapter is dedi¬cated to the rise and use of these training centres with a link to the legal framework. The third chapter provides an overview of the current professional training develop¬ment. The fourth, and most comprehensive, chapter offers description of most recent methods used in a search of endangered people, and new developments in technical equipment used in fire extinguishing in confined spaces. The fifth chapter focuses on statistics aimed at fires in enclosed spaces.
KEYWORDS Fire and Rescue brigade * flashover * backdraft * rollover * flashover container * technical tools of training * analysis * trainer *
-3-
1.
VÝCVIKOVÉ ZAŘÍZENÍ FOK 1.1
Konstrukce
1.2.
Paliva
-7-7- 12 -
1.2.1.
Plynná paliva
- 12 -
1.2.2.
Pevná paliva – dřevo
- 12 -
1.3.
Účel zařízení
- 14 -
1.4.
Specializovaná pracoviště HZS v ČR
- 15 -
2.
LEGISLATIVA V ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ HZS
- 17 -
3.
VÝVOJ ODBORNÉ PŘÍPRAVY HZS
- 18 -
3.1.
Vývoj postupů odborné přípravy hasičských sborů v zahraničí
- 18 -
3.2
Vývoj postupů odborné přípravy HZS ČR
- 19 -
4. NOVÉ TRENDY V ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ HZS PŘI VYHLEDÁVÁNÍ OSOB A LOKALIZACE POŽÁRU V UZAVŘENÝCH PROSTORECH. - 20 4.1.
Zásady pronikání do neznámých prostor
- 20 -
4.2.
Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku
- 21 -
4.3.
Směr nových trendů výcviku
- 24 -
4.4.
Metody vyhledávání osob
- 25 -
4.4.1.
Druhy metod vyhledávání osob
- 26 -
4.4.3.
Systematika pátrání
- 29 -
4.4.4.
Používané prostředky
- 31 -
4.5.
- 31 -
Lokalizace požáru
4.5.1.
Použití termo-kamery
- 31 -
4.5.2.
Zdolávání požáru
- 32 -
4.5.3.
Specifikace požárů v uzavřených prostorech
- 32 -
4.5.4.
3D hašení – práce s proudnicí
- 32 -
4.6. Vybraná nebezpečí působící na zasahující hasiče při požáru v uzavřených prostorech. - 34 5.
STATISTIKA POŽÁRŮ V UZAVŘENÝCH PROSTORECH 5.1.
Zranění a usmrcení při požárech
- 39 - 40 -
6.
ZÁVĚR
- 41 -
7.
POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE
- 44 -
8.
SEZNAM PŘÍLOH
- 47 -
-4-
ÚVOD Přestože požáry v České republice tvoří asi jen jednu pětinu všech výjezdů jednotek požární ochrany a požáry v uzavřených prostorech představují menší část z těchto událostí, řadíme zásahy u těchto požárů k těm nejnebezpečnějším a nejsložitějším. Velký podíl na tom má současný trend výstavby, kdy je snaha docílit co nejmenší tepelné ztráty budov při jejich běžném užívání. Tato opatření se ale mohou negativně projevit při vzniku a šíření požáru a představují nebezpečí pro zasahující hasiče. Jednotky, které zasahují u těchto požárů, jsou vystaveny mnoha nebezpečím. Ty plynou z pohybu v neznámém zakouřeném prostoru. Dále použití vody jako hasební látky - hlavně v podobě vodní páry, která vzniká a kumuluje se v prostoru během celého hasebního zásahu. Velké nebezpečí představuje i množství hořlavých látek vyskytujících se v těchto uzavřených prostorech. Jednotky jsou ohrožovány nejen výše uvedenými nebezpečími, ale v mnoha případech dochází u požáru v uzavřených prostorech k výskytu specifických jevů. Tyto jevy, nejenže mohou zásadním způsobem ovlivnit efektivitu záchranných prací, ale mohou ohrozit zasahující hasiče. Mezi zmíněné jevy patří především: backdraft 1 a flashover 2 (tyto jevy jsou popsány v kapitole 4.6). Nejčastěji dochází k požárům v uzavřených prostorech, v objektech určených k bydlení. Právě pochopení rozvoje požáru, zejména vlastnosti a pohyb produktů hoření, jsou důležité nejen pro úspěšné hašení požáru, ale i pro zajištění bezpečnosti zasahujících. Hlavním přínosem práce má být zhodnocení současných poznatků o technikách hašení požárů v uzavřených prostorech. Právě správná technika hašení je jedním ze základních předpokladů pro bezpečné a úspěšné hašení požárů. Technika hašení se dá popsat jako správný způsob aplikace hasební látky, s cílem 1
Backdraft je dramatická událost způsobená požárem, v důsledku rychlého opětovného přivedení kyslíku do prostředí, kde hoří. 2 Flashover se nazývá situace, kdy dojde k náhlému vzplanutí všech hořlavých materiálů v celém prostoru hořící místnosti najednou.
-5-
co možná nejvyšší účinnosti hašení, snížení nebezpečí pro zasahující a omezení škod. Důvodem, proč jsem zvolil toto téma, je fakt, že touto problematikou zdolávání požáru v uzavřených prostorech a vyhledávání osob se zabývám už od roku 2006. Společně s dalšími kolegy lektory se věnuji vývoji a novým trendům v této oblasti a zdokonalování ohňového trenažeru.
-6-
1. VÝCVIKOVÉ ZAŘÍZENÍ FOK 3 Obecně lze popsat toto vyhrazené výcvikové zařízení jako prostor simulující reálné podmínky požáru v uzavřených objektech jako jsou bytové jednotky, sklady, haly, sklepy, garáže apod. Pro tento účel je trenažér vyroben tak, aby odolával především velikému rozdílu teplot a co nejvěrněji napodoboval reálné podmínky.
1.1 Konstrukce Častěji nazývané flashoverové kontejnery, jsou výcvikové systémy reprezentující více než 25 let soustavného vývoje a aplikace poznatků z dynamiky požáru, osobních ochranných a technických zásahových prostředků pro hasiče. Trenažér se skládá z upravených standartních přepravních kontejnerů. V zásadě nemůžeme konstatovat, že v dnešní Evropě se dají kontejnerové trenažéry dělit podle účelu použití a používaného paliva. Backdraftové kontejnery jsou jednoduché dobře tepelně izolované trenažéry umožňující tvorbu jevu backdraft pro účely vědeckých měření nebo výcvik. Pro JPO 4 je zejména cenná možnost získat povědomí o principu, indikátorech 5 a projevech tohoto jevu. Flashoverové kontejnery jsou charakteristické vnitřním dělením na výcvikový a spalovací prostor. Spalovací prostor slouží k uložení a spalování paliva nejen na podlaze, ale také jako obložení stropu a stěn v jejich horní polovině. Dělí se na útočné a pozorovací kontejnery. Liší se svým technickým provedením, které umožňuje splňovat danou funkci. Spalovací část bývá obvykle nadsazena nad částí pozorovací. V trenažérech německých hasičských sborů často oddělují výcvikový a spalovací prostor vrata, které mimo jiné slouží ke generování žíhavých plamenů. Principem žíhavých plamenů je po uzavření vrat výrazné omezení hmotnostního toku okysličovadla. Nedostatkem okysličovadla 3
Flashover kontejner Jednotka požární ochrany 5 Indikátor (z lat. indicare, ukazovat;) znamená obecně ukazatel, ne ovšem ukazatel směru. 4
-7-
difundujícím 6 do reakční zóny vzniká kumulace značného přebytku nespálených produktů pyrolýzy ve spalovacím prostoru. Po otevření vrat dojde k úniku produktů pyrolýzy 7 do výcvikového prostoru, jejich smísení se vzdušným kyslíkem a vyhoření v horní části výcvikového prostoru. Trenažéry často vznikají svépomocí nebo z iniciativy jednotlivých sborů. Existuje i několik firem, které mají flashoverové kontejnery ve svém výrobním programu. Nejdále je v tomto ohledu v Evropě firma Dräger Safety se svou řadou mobilních trenažérů Dragon (obr. č. 1).
Obrázek č. 1. Mobilní trenažér Dragon
Konstrukce trenažéru je koncipovaná tak, aby odolala zvýšeným teplotám a tlakům. Dále je trenažér izolován, aby bylo možné řídit podmínky odvětrání. Jsou také splněny bezpečnostní požadavky, zejména požadavek na bezpečný únik, odvětrání a požadavek na odlehčení výbuchového tlaku. Tepelným namáháním oceli klesá její pevnost. Díky vysoké hodnotě koeficientu přestupu tepla dochází k místně i časově proměnlivému sdílení tepla trenažéru s okolím. Obecné požadavky na konstrukci jsou: odolnost konstrukčních prvků vůči teplotám kolem 1000°C a je žádoucí, aby byly minimalizovány nevratné materiálové změny vzniklé působením tepla. odolnost konstrukčních prvků vůči nárůstu tlaku při rychlosti nárůstu tlaku
6 7
Difundace: pro význam v textu se jedná o pronikání nebo prostupování látky O2 do prostoru. Pyrolýza je tepelný rozklad látek obsažený ve zplodinách hoření, které při dostatečném zahřátí hoří.
-8-
schopnost odlehčit výbuchový tlak při hodnotách nárůstu tlaku ve vnitřním prostoru. dostatečná těsnost zajišťující, že výměna plynů probíhá pouze dovolenými cestami. dostatečný počet únikových cest, pro bezpečný únik jsou požadovány dvě únikové cesty; maximální délka únikové cesty ze cvičebního prostoru l = 6 m. možnost instalovat v trenažéru příslušné měřící prvky. možnost odvětrat rychle prostor topeniště i cvičební prostor. přítomnost takových vyměnitelných prvků dovolujících pozorovat dynamické požární děje.
1.1.1. Obvodové konstrukce Základem pláště trenažéru jsou dva upravené ocelové kontejnery ISO řady 1A 8, používané pro námořní, silniční a železniční přepravu. Rozměry kontejneru jsou 2,8 x 2,5 x 12 m – výcvikový prostor a 2,5 x 2,5 x 6m – topeniště. Stěny a strop tvoří příčně profilovaný ocelový plech. Jednotlivé kontejnery jsou spojeny. Po úpravách je rozměr topeniště 2,5 x 2,5 x 2,2 m nebo 2,5 x 2,5 x 3,7 m. Topeniště je usazeno na zvýšeném podloží z panelových profilů. Plášť je zesílen ocelovými profily různého typu a tepelně odizolován. Dostatečnou tepelnou izolací stěn v topeništi zajišťuje sendvičová konstrukce – šamotová cihla, minerální vlna ISOVER9, vlastní plášť trenažéru. Vyzdívka je vyzděna z šamotových cihel na tenkovrstvou šamotovou maltu. Stabilita vyzdívky je zajištěna pomocnými kotevními prvky. Kotevní prvky procházejí přes minerální vlnu a slouží k uchycení vyzdívky. Kotevní prvek je tvořen kulatinou o průměru 10 mm, prochází všemi vrstvami tepelné izolace. Výše uvedená konstrukce je v místech uzávěrů otvorů, vyměnitelných konstrukcí a výfukové stěny zeslabena – trapézový plech, minerální
8 9
Dvacetistopý a čtyřicetistopý. Všechny mají stejnou šířku 2438 mm a několik základních výšek. Isover je tepelně izolační deska se sníženou hořlavostí.
-9-
vlna, vlastní plášť trenažéru. Vzniklé netěsnosti v plášti jsou izolovány minerální vlnou. Dostatečnou tepelnou izolací stropu v topeništi zajišťuje sendvičová konstrukce – trapézový plech, minerální vlna a vlastní plášť trenažéru.
1.1.2. Nosné konstrukce Kontejner je původně samonosný. Tepelné zatížení způsobí v místě zmíněných nerovnoměrných zatížení a ohybových momentů deformace, které mohou ve svých důsledcích vést ke zhroucení konstrukce. Je zbudována ztužující konstrukce z ocelových profilů HE-B 120 10, L50, U120 spojených sváry nebo šroubovými spoji. Ocelové profily jsou obloženy minerální vlnou, aby bylo minimalizováno jejich tepelné namáhání.
1.1.3. Podlaha Nášlapná vrstva podlahy ve spalovací části je tvořena šamotovými cihlami tloušťky 10 cm uloženými na sucho, spárované křemičitým pískem. Nášlapná vrstva podlahy ve výcvikovém prostoru je tvořena betonovou dlažbou o tloušťce 50 mm. Dlažba je uložena na sucho na původní podlahu kontejneru.
1.1.4. Uzávěry otvorů a odvětrání V topeništi jsou zřízeny dva dveřní otvory. Jeden spojuje topeniště s výcvikovým prostorem v podélné ose trenažéru. Druhý slouží jako vymetací otvor, nebo jako průhled do trenažéru a je umístěn symetricky na příčnou osu topeniště. Spojovací dveře mezi topeništěm a výcvikovým prostorem slouží k regulaci proudění zahřátých zplodin hoření. Dveře jsou tepelně izolovány a mají rozměr 1,2 m šířky a 1,5 m výšky. Otevírají se směrem do výcvikového prostoru. Úhel otevření dveří je omezen tak, aby nedošlo k poranění obsluhy při náhlém otevření dveří. Dveřní kování umožňuje 10
HE-B je vysoce kvalitní ocelový nosník, dobře svařitelný.
- 10 -
zajištění dveří v uzavřené poloze. Dveře vybíracího otvoru se otevírají směrem ven a v uzavřené poloze jsou aretovány západkou. Prostor přede dveřmi je upraven pro bezpečný pohyb cvičících. Cvičební prostor je vybaven čtyřmi dveřními otvory a jedním okenním otvorem. Okno o rozměrech 1 x 1 m a je otevíratelné pouze z vnitřní strany. Dveřní otvory jsou osazeny typizovanými dveřmi konstrukce 0,9 / 1,97 m. Zárubně jsou vyrobeny z ocelových profilů 0,05 x 0,05 m. V dolní části únikových dveří je otvor pro vedení hadic. Ve výcvikovém prostoru je zřízen odvětrací otvor 0,5 x 0,5 m, který slouží k odvětrání topeniště. Otvor je uzavřen klapkou, kterou tvoří ocelový plech 2 mm silný, ocelový pant a táhlo. Klapka je ovládána táhlem zevnitř trenažéru, ovládání je řešeno pákou. Ovládací prvky uzávěrů otvorů a klapek jsou uzpůsobeny pro manipulaci v zásahových ochranných pomůckách.
1.1.5. Speciální zařízení Ve výcvikovém prostoru je umístěna kouřová zástěna, s jejíž pomocí se určuje výška kouřové vrstvy. Kouřová zástěna je tvořena plechem zavěšeným u stropu kontejneru, výška kouřové zástěny je 0,5 m.
1.1.6. Únikové cesty Výcvikový prostor bude obsazen maximálně dvanácti osobami. Z výcvikového prostoru vedou čtyři nechráněné únikové cesty na volné prostranství. Dvě únikové cesty vedou přes dvoukřídlé dveře kontejneru. Šířka této únikové cesty je 2500 mm. Další dvě únikové cesty vedou dveřmi v boční stěně výcvikového prostoru. Šířka těchto únikových cest je 900 mm. Počet únikových cest je možné snížit, pokud je největší překonávaná vzdálenost uvnitř výcvikového prostoru 5 m a celková délka únikové cesty nepřesáhne 8 m. Všechny únikové cesty vedou na volné prostranství. Dveře na únikových cestách se otevírají ve směru úniku a lze je otevřít z obou stran.
- 11 -
1.2. Paliva 1.2.1. Plynná paliva
Obrázek č. 2. Zásobník na Propan-butan s objemem 17m
3
Dalším důležitým kritériem trenažéru je použité palivo. Plynné palivo umožňuje velmi dobrou kontrolu rychlosti uvolňování tepla na úkor skutečných projevů požáru (např. tvorba neutrální roviny 11) a je bezpochyby dražší v pořizovacích i provozních nákladech. Tento druh paliva se u HZS ČR využívá pouze ve výcvikovém zařízení Zbiroh (obr. č. 2).
1.2.2. Pevná paliva – dřevo Z Pevných paliv se ve světě při výcviku v provozu obdobných trenažérů běžně užívají pouze dřevěné palety nebo dřevotřískové desky. Jako nejdůležitější hledisko, kromě dostatečné rychlosti uvolňování tepla a ostatních zplodin hoření umožňujících výcvik a měření v reálných podmínkách požáru, byla především brána v potaz toxicita konkrétních paliv.
11
Neutrální rovina je rozhraní kouřové vrstvy zplodin hoření a zbytku zasaženého prostoru.
- 12 -
Dřevo se skládá ze 48-56% z celulózy 12, 23-25% z hemicelulózy 13 a 2635% z ligninu 14 (toto jsou hodnoty pro jehličnaté stromy). Smrkové dřevo používané v paletách má výhřevnost 13,1 MJ/kg při měrné hmotnosti 575 kg a vlhkosti 25%. Dřevo se řadí mezi běžně dostupné a obnovitelné zdroje. Pro účely výcviku přináší především následující výhody: Snadná dostupnost. Relativně nízká cena. Oproti plastickým hmotám minimální toxicita produktů hoření. Při hoření se neroztéká a neodkapává. Zuhelnatělé zbytky po hoření se snadno odstraňují z prostoru trenažéru Nespálené zbytky jsou komunální odpad. Při tepelném rozkladu tvoří velké množství produktů pyrolýzy využitelných při výcviku.
1.2.2.1. Palety Palety mají široké využití v dopravě a skladování. Typizovaná europaleta má rozměry délka 1,2 m, šířka 0,8 m, výška 0,14 m a její hmotnost je přibližně 20 kg (obr. 3). Běžně dostupné jsou i atypické palety. Jedinou anorganickou příměsí je v zanedbatelné míře kovový spojovací materiál.
Obrázek č. 3. Europaleta – tepelná degradace
1.2.2.2. Dřevotříska Dřevotříska jsou slisované a slepené dřevěné třísky, V dnešní době existuje spousta technologií výroby tohoto oblíbeného nábytkářského a 12
Celulóza je polysacharid, základ buněčných stěn rostlinných tkání. Hemicelulóza je polysacharid, který se od celulózy liší nižší relativní molekulovou hmotností a stavbou řetězce. 14 Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. 13
- 13 -
stavebního materiálu. Dřevotřískové tabule jsou k dostání ve standartních rozměrech 2,75 x 2,07 m nebo 2,75 x 1,83 m a šířkách od 2 do 38 mm. Dřevotřískové tabule se od spalování dřevěných palet liší především vyšší cenou, homogenností materiálu a umožňují tak v různých zkouškách stále stejnou konfiguraci paliva v prostoru.
1.3.
Účel zařízení Výcviková zařízení jsou především určena k:
výcviku a ověřování schopnosti hasiče efektivně a bezpečně pracovat v uzavřeném i venkovním prostoru, jenž je zasažen požárem. provádění praktické přípravy hasičů bez rozdílu v jakém druhu JPO vykonávají službu. praktickému ověření závěrů teoretického zkoumání dynamických jevů u požáru, získání schopnosti rozeznat, vyhodnotit a správně reagovat na žíhavé plameny rollover 15, backdraft, flashover apod. simulaci charakteristických podmínek při požárech bytů, sklepních prostor a otevřených technologických zařízení, získání a prohlubování praktických zkušeností s pozorováním příznaků požáru uvnitř objektu s cílem naučit hasiče předvídat možná nebezpečí na místě požárního zásahu. získání a prohlubování znalostí účinného používání technických a ochranných prostředků hasiče, k ověřování technických nebo taktických parametrů věcných prostředků požární ochrany a taktických postupů hasičů při zásahu, získání a prohlubování dovednosti základních technik hašení s cílem zmírnit působení účinků požáru, bezpečně a „kulturně“ zdolávat požár.
15
Rollover jsou žíhavé plameny, které prostupují velmi zahřátou kouřovou vrstvou.
- 14 -
1.4.
Specializovaná pracoviště HZS v ČR V České republice je navržena koncepce zavedení odborné pří-
pravy a výstavby trenažérů u všech HZS jednotlivých krajů. V současné době jsou v provozu tři takováto zařízení. U HZS Olomouckého kraje v lokalitě Hamry u Prostějova, OUPO 16 Brno v areálu učiliště, HZS Vysočina v areálu CPS Havlíčkův Brod. Dále u ZÚ 17 Zbiroh. A připravuje se výstavba u HZS Libereckého kraje. Tento materiál vychází s koncepce Generálního ředitele HZS ČR č.j. PO-72/IZS-2006 a
navrhuje koncepci výstavby trenažéru při HZS
Pardubického kraje a tím rozšíření odborné přípravy pro jednotky požární ochrany nejen tohoto kraje. Takový trenažér je jeden z prostředků, jak udržet vysokou úroveň výcviku hasičů i v situaci, kdy podíl požárů na celkovém ročním počtu mimořádných událostí stále klesá. Konstrukční a výcvikové postupy vychází z provozovaných trenažérů. Také výcvik a odborná příprava budoucích instruktorů již probíhá, formou výcviku v těchto zařízeních.
1.5.
Popis pracovišť a zařízení U HZS ČR se používají tři úrovně výcvikových zařízení. První úroveň – tzv. „základní“ - pro výcvik ve vnitřních prostorách;
hasič se zejména seznamuje s dynamikou požáru v podmínkách celkového vzplanutí, zásadami vstupu do uzavřeného objektu, zásadami správné manipulace s proudnicí; přípravný „studený“ výcvik se zpravidla provádí pod vedením lektorů na stanicích v rámci pravidelné odborné přípravy, pozorovací výcvik probíhá na pracovištích sestavených ze standardních ISO kontejnerů, v nichž se spaluje dřevo; tyto dvě části výcviku se označují jako „modul 1“. Druhá úroveň – tzv. „rozšířená“ - umožňuje provádět výcvik na pracovištích odpovídajících vnitřnímu prostoru budov (např. byt, schodiště a garáž); hasič se učí zásady zdolávání požáru v uzavřeném prostoru a
16 17
OUPO Brno – Odborné učiliště požární ochrany Brno. Záchranný útvar
- 15 -
spolupráci v operační skupině na útočných proudech; tento výcvik se označuje jako „modul 2“. Třetí úroveň – tzv. „specifická“ - umožňuje provádět výcvik ve venkovním prostoru na pracovištích odpovídajících různým otevřeným technologickým zařízením demonstrujících různé příklady zásahů v průmyslu (např. produktovod, silo, vodíkové hospodářství, cisterna); tento výcvik se označuje jako „modul 3“.
- 16 -
2.
LEGISLATIVA V ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ HZS Dle zákona č. 183/2006 Sb. 18, může být trenažér klasifikován jako dle §103 odst.1. písm. g)
jako přenosné zařízení, u kterého se stavební
povolení ani ohlášení nevyžaduje, nebo dle §104 odst. 2 písm. b) nebo c) jako stavba do 300 m2, u které se vyžaduje pouze ohlášení. Při provozování trenažéru vzniká dle zákona č.185/2001 Sb. 19, odpad kategorie č. 10 01 03 – popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva. S takovým odpadem je třeba nakládat v souladu s příslušnými právními předpisy. Trenažér nelze zatřídit dle zákona č.86/2002 Sb. 20 Proto může příslušná obec stanovit podmínky, za kterých tuto činnost povolí. V její pravomoci je také rozhodnout o nápravných opatřeních a může uložit sankce za nedodržení stanovených podmínek při jejich porušení. HZS kraje odpovídá za akceschopnost a připravenost jednotek HZS a organizuje odbornou přípravu ostatních JPO v souladu s §26 odst. 2 písm. d) a l) a §72 zákona č. 133/1985 Sb. 21 a §32 - §40 vyhlášky č. 247/2001 Sb. 22 K zajištění úkolů souvisejících s připraveností JPO a odbornou způsobilostí hasičů ve smyslu výše uvedených ustanovení právních předpisů a tzv. norem znalostí důvodné, aby HZS kraje vytvářelo podmínky pro praktický výcvik v trenažéru. Odborná příprava k získání způsobilosti podle §34 - §35 vyhlášky a pravidelná odborná příprava příslušníků HZS kraje podle §36 vyhlášky je v souladu se zákonem prováděna v zařízeních HZS kraje.
18
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. 20 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. 21 Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění. 22 Vyhláška č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. 19
- 17 -
3.
VÝVOJ ODBORNÉ PŘÍPRAVY HZS Základní zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek Požární ochrany je určeno Pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 57/2013 23, kterým se stanoví zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek požární ochrany a příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR. Témata pravidelné odborné přípravy vydává náměstek generálního ředitele HZS ČR pro úsek IZS a operační řízení tzv. „témata", která mají být v jednotkách PO a na úseku operačního řízení, v rámci pravidelné odborné přípravy v průběhu roku nebo ve stanoveném termínu, proškolena. Odbornou způsobilost a přípravu pro výkon funkce řeší zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3.1. Vývoj postupů odborné přípravy hasičských sborů v zahraničí Vznik výcviku hasičů v trenažéru požáru v uzavřených prostorech celosvětově nazývaného „flashover kontejner“ sahá do druhé poloviny 20. století. Ze Skandinávie, kde se tento způsob odborné přípravy hasičů zrodil, se rozšířil do celého světa. Dnes se stává tento trenažér běžným standardem. Původní charakter výcvikového zařízení se zaměřoval na pozorování vývoje dynamiky rozvoje požáru. V průběhu několikaletého pozorování těchto jevů se toto zařízení upravovalo pro potřeby hasičů tak, že dnes lze tyto jevy rozvoje požárů nejen pozorovat, ale i rozpoznávat co těmto jevům předchází a účinně se proti nim bránit a likvidovat je. Vzhledem k tomu faktu, že se v trenažéru dají vytvořit skutečné podmínky požáru v uzavřeném prostoru, je populární mezi hasiči a i díky faktu, že se jedná o bezpečný druh výcviku.
23
Pokyn generálního ředitele HZS ČR ze dne 22. Prosince 2006, kterým se stanoví základní zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek požární ochrany a příslušníků HZS ČR. Praha: Generální ředitelství HZS ČR, 22. prosince 2006.
- 18 -
3.2
Vývoj postupů odborné přípravy HZS ČR Výstavba a provoz těchto zařízení v ČR jsou relativně na začátku.
Průkopníky výcvikového zařízení FOK jsou u nás příslušníci HZS Olomouckého kraje. Zařízení se nachází v katastru malé obce Hamry, spadající pod územní odbor Prostějov. Vybudování trenažéru, ve kterém mohou hasiči cvičit v reálných podmínkách, vznikla ve spolupráci s hasiči švédského Skövde a německého Böblingenu. Jednalo se o novinku, která v ČR do té doby nebyla známa. Nutností bylo zpracovat dokumentaci stanovující technické specifikace nového zařízení a dokumentaci umožňující trenažér zařadit do systému výcviku hasičů. V roce 2007 bylo na území ČR otevřeno a zprovozněno první výcvikové zařízení simulující reálné podmínky při požáru v uzavřeném prostoru. Zařízení provozují kolegové z HZS Prostějov. V letech 2008 – 2009 zprovoznili trenažér také kolegové z HZS Vysočina. Rok 2010 se otevírá další výcvikové zařízení HZS Pardubického kraje ve Vysokém Mýtě a následující rok se spouští výcvikové zařízení ve Zbirohu. Postupy odborné přípravy záchranných sborů v České republice i v zahraničí jsou postupně měněny podle poznatků a zkušeností z prováděného výcviku v těchto ohňových trenažerech.
- 19 -
4.
NOVÉ TRENDY V ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ HZS PŘI VYHLEDÁVÁNÍ OSOB A LOKALIZACE POŽÁRU V UZAVŘENÝCH PROSTORECH. Pohyb v neznámém prostředí není snadnou záležitostí. Vyžaduje maximální soustředění na orientaci v prostoru a to většinou pouze hmatovým vjemem a soustavným uvědomováním si své polohy. Pohyb je ovlivňován extrémními podmínkami v prostředí, kde je zásah prováděn. Vysoké teploty, nulová viditelnost, hluk a spousta jiných negativních faktorů narušují koncentraci. Zásady pohybu při zásahu uvnitř hořících nebo zakouřených objektů se dají rozdělit do oblastí: Zásady pronikání do neznámých prostor. Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku.
4.1.
Zásady pronikání do neznámých prostor Teprve kompletně ustrojený hasič je připraven proniknout do místa
požáru k provádění zadaných úkolů. Podle toho se také vybavuje potřebnými prostředky. V zásadě jsou dvě možnosti, buď je současně s proniknutím nasazován vodní proud, nebo jde průzkumná skupina bez něj. V případě, že je prováděn průzkum bez vody, je nutné tomu přizpůsobit postup. V každém případě by postupující skupina měla být vybavena alespoň jednou bourací sekerou nebo jiným prostředkem umožňujícím násilné vnikání do uzavřených prostor 24. Jedním z hlavních nebezpečí při pronikání do uzavřených místností jsou žíhavé plameny (rollover), které se po otevření např. dveří, šíří do okolního prostředí a to v horní polovině otvoru. Hasiči před otevřením dveří musí získat některé nezbytné informace. Tyto informace vyplývají z charakteristických jevů, které na přítomnost žíhavých plamenů upozorňují. Nejčastějším příznakem jsou horké dveře, které je nutné osahat rukou od spodní poloviny směrem k té horní. Tato metoda se využije v krajní nouzi, pokud průzkumná skupina není vybavena zavodněným útočným vedením. 24
Cvičební řád jednotek požární ochrany – technický výcvik, metodický list číslo 1. Praha: MINISTERSTVO VNITRA – generální ředitelství HZS ČR, 15. srpna 2007.
- 20 -
Včasným indikátorem teploty za dveřmi je kovová klika, která lépe vodí teplo. Dalším znakem může být roztavená plastová klika nebo celý štítek zámku. Pokud jsou dveře rozpálené, je pravděpodobnost vzniku žíhavých plamenů vysoká. Dveře je nutno otevřít v pokleku s připraveným vodním vedením pro účinné krytí průzkumné skupiny. Při zvýšené teplotě a možnosti žíhavých plamenů je vždy průzkumná skupina mimo profil dveří. Všichni přítomní hasiči využívají možnosti krytu. V případě, že jsou dveře uzamčené, je nutno zjistit způsob uzamčení, typ zámku a zvážit postup jejich otevření. Pokud dveře nejdou otevřít běžnými prostředky, je vhodné použít větší páčidla, popřípadě bourací sekeru (jako beranidlo), jejíž hlavou udeříme do prostoru zámku. Vždy musí být zřejmé, ve kterém směru se dveře otevírají. Ihned po otevření dveří se hasič musí ukrýt za stěnu nebo pokleknout! Při otevírání dveří se musí brát v úvahu časový faktor a míra ohrožení osob uvnitř objektu. Pokud není jednoznačně zřejmé, že se v místnosti nachází ohrožené osoby, volí se přiměřený způsob otevření dveří. Pokud hrozí bezprostřední nebezpečí, je možné pokusit se dveře "vykopnout". Úder nohou je veden opět do prostoru zámku. Ihned po vyražení dveří se hasič přikrčí. V některých případech není v silách jednoho hasič dveře „vykopnout“. Účinné je v takovém případě postupovat ve dvojici. Hasiči se postaví vedle sebe a v jeden okamžik udeří oba do stejného místa. Jeden pravou, druhý levou nohou.
4.2.
Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku Velice podstatnou oblastí optimálního pohybu v neznámém pro-
středí je umění orientace. Pojem orientace se přitom nesmí chápat pouze jako orientaci v prostorovou. Hasič se musí umět orientovat také v čase, v situaci jako celku, ale také sám v sobě. Orientace má podstatný vliv na účinnost zásahu jednotek PO. Některé faktory související s touto zajímavou schopností je nutné zmínit pro snazší pochopení. Především je nutné uvést, že schopnost orientace se nedá příliš ovlivnit. Člověk buď smysl pro orientaci má, či nikoliv. Je možné určitým výcvikem a sbíráním zkuše- 21 -
ností některé vjemy podílející se na orientačním smyslu vypracovat. Rozhodně se tomuto souboru smyslů nedá naučit. Člověk, který nemá vyvinut smysl pro orientaci, by se neměl stát hasičem. Prostorová orientace vyžaduje určitou míru znalostí okolí. Informace potřebné k orientaci člověk získává především zrakem. V podmínkách vnitřních požárů je tento nejsilnější vjem potlačen na nulu. Veškerá orientace je odkázána pouze na hmat, což vede k nedostatku potřebných informací. Tento nedostatek pak způsobuje, že člověk si chybějící informace doplní svou fantazií. Tím však dochází ke komplikacím, neboť vedlejším produktem nedostatku informací o prostředí, v němž se pohybujeme, je strach. V tomto emočním stavu pak člověk chybějící informace přestane doplňovat rozumem, nýbrž iracionálně. Každý zná pocit, kdy po odvětrání objektu je všechno úplně jinak a jinde, než jsme si představovali. Také vzdálenosti jsou ve skutečnosti jiné. Většinou má hasič pocit, že urazil desítky metrů, přičemž ve skutečnosti postoupil jen o několik desítek centimetrů. Orientovat se v prostoru s nulovou viditelností není jednoduché. Jsou lidi, kteří si neustále uvědomují polohu svého těla vůči okolí. Ten, kdo tuto schopnost nemá, si musí pomáhat uměle. Účinné je pamatovat si po jakých vzdálenostech se odbočuje atd. Například pomocí počítání kroků si lze pamatovat délku zpáteční cesty a obrácením postupu také správný směr. To znamená, že jestliže po deseti krocích odbočíme doprava a postoupíme dalších 15 kroků, pak zpět postupujeme 15 kroků a vlevo atd. Tuto metodu lze použít jen na poměrně krátké vzdálenosti. Pokud je současně s průnikem do objektu tvořeno hadicové vedení, je pochopitelně orientace, alespoň pro zpáteční cestu, jednodušší. Může se ovšem stát, že hadice vytvoří kruhovou smyčku a ustupující hasiči chodí v kruhu. V nulové viditelnosti je tento jev nepostřehnutelný. Pokud se taková situace stane, je nutné uchopit hadici do obou rukou a vydat se jedním směrem. Jestliže je v objektu utvořeno několik proudů, je nutné postupovat s patřičnou rozvahou a obezřetností, neboť může dojít k záměně hadice. Pokud se toto stane, doporučuje se uchopit natlakovanou - 22 -
hadici (větší pravděpodobnost, že je proud ještě v činnosti), v takovém případě se dojde buď k hasičům u proudnice, nebo k rozdělovači. Pozor! Stává se, že nenatlakovaná hadice je již zrušený nebo např. přehořelý proud! Některé státy (zejména v USA) používají speciální půlspojky, podle nichž lze hmatem zjistit, zda postupujeme dovnitř či ven. Angličané také využívají tzv. uzlíkový systém. Jde o vodicí lano, na kterém jsou uvázány uzle, podle nichž lze opět zjistit směr pohybu. Žádný ze zmíněných způsobů ovšem není dokonalý. Lano se může zacuchat nebo zaseknout a sytém postrádá účel. Orientace v čase je rovněž důležitou okolností v orientaci. Celkově pro hasiče má nejpodstatnější význam odhad času nasazení v zakouřeném prostředí. Jsou situace, kdy nelze odečíst z manometru dýchacího přístroje hodnotu zásoby vzduchu (silné zakouření). Přestože předpis stanovuje povinnost veliteli sledovat a vést evidenci doby pobytu v dýchacím přístroji, není to vždy prakticky proveditelné. Hasič by tedy měl mít schopnost orientovat se v čase. Mnoho lidí totiž nemá ponětí o tom, zda uplynulo 5, 10 nebo 20 minut. Při použití dýchacího přístroje v náročném prostředí to může být podstatný problém. Orientace v čase je komplikována soustředěním na mnoho jiných úkolů a úkonů, které hasič při zásahu provádí. Této schopnosti orientace se dá naučit s poměrně slušnou přesností. Při skutečném zásahu je hasičův subjektivní pocit vnímání času značně přehodnocen, což znamená, že 1 minuta je vnímána např. jako 10 minut. Naopak při vnitřní pohodě je čas podceňován, kde naopak 10 minut může člověk vnímat jako minutu. Tento případ je pochopitelně nebezpečnější, ačkoliv je málo pravděpodobné, že by hasič v extrémním prostředí zásahu nebyl vnitřně rozladěn, i když ani to nelze vždy vyloučit.
- 23 -
Návyky správného pronikání do neznámého prostředí, optimálního pohybu i orientace v situaci je nezbytné procvičovat a rozvíjet při odborné přípravě, která by svým pojetím měla co nejblíže navodit podmínky skutečného zásahu.
4.3. Směr nových trendů výcviku V současné době se výcvik příslušníku Hasičského záchranného sboru zaměřuje na používání nejmodernějších prostředku osobní ochrany, jako jsou například „chytré zásahové obleky“ (obr. č. 4), které jsou opatřeny nanotechnologií umožňující kontakt mezi zasahujícím hasičem a velitelem zásahu prostřednictvím tabletu. Výrobci přetlakových ochranných dýchacích přístrojů vyvíjejí ochranné obličejové masky se zorníkem, který vykreslí a zvýrazní obrysy i osoby. Skrze helmu hasič vidí tzv. drátěný model interiéru. Díky tomu může jednodušeji identifikovat předměty ve svém okolí a případné vyhledávání osob je tím značně usnadněno. Helma rovněž integruje komunikační zařízení, tedy mikrofon a reproduktor radiostanice spolu s maskou dýchacího přístroje, skrz jejíž zorník je právě zmíněný drátěný model promítán. V přilbě je rovněž zabu-
Obrázek č. 4. Ochranný oblek Smart Pro
- 24 -
dován systém pro filtraci zvuků. Ten umí potlačit okolní hluk a zesílit pouze zvuky vydávané případnými postiženými, či hroutící se konstrukcí a podobně (obr. 5.) Vše, co „vidí“ přilba je zároveň nahráváno. To následně pomáhá při odborné přípravě, rozebírání zásahu a vylepšování taktických postupů. Nutno dodat, že prostředky uvedeny v této kapitole jsou součástí vývoje a proto tyto prostředky jsou spíše ojedinělé pro vysoké pořizovací finanční náklady.
Obrázek č. 5. ochranná přilba C-Thru
4.4.
Metody vyhledávání osob Vyhledávání osob a jejich následná záchrana patří při požáru k
nejdůležitějším úkolům, které jednotky PO provádí. Bezesporu tato oblast zásahu patří mezi nejnáročnější činnosti. Pátrání a záchrana klade vysoké nároky na odborné znalosti zasahujících hasičů, jejich výcvik a v nemalé míře osobní statečnost a odhodlanost. Úspěch pátrání a záchrany je závislý na mnoha faktorech, které se vzájemně ovlivňují, a pouze jejich správná koordinace může vést ke skutečně efektivnímu výsledku. Mezi hlavní faktory ovlivňující pátrání a záchranu při požáru patří zejména rozsah požáru, počet ohrožených osob, složitost objektu, síly a prostředky na místě zásahu, jejich takticko-technické možnosti a celá řada dalších okolností. Souhrnně lze konstatovat, že k úspěšnému provedení záchranné akce je zapotřebí: dostatečné množství vycvičených jednotek. odpovídající vybavení technickými prostředky. - 25 -
informace o situaci. věcný plán pátrací a záchranné akce. odvaha a odhodlání záchranný plán realizovat.
4.4.1. Druhy metod vyhledávání osob Existují dva objektivní důvody, proč je v hořící budově prováděno pátrání. Především jde o nalezení ohrožených osob a samozřejmě též o vyhledání ohniska požáru a zjištění směru jeho šíření. V mnoha případech je vyhledávání prováděno ve dvou etapách, které můžeme označit jako primární pátrání a sekundární pátrání. Každá pátrací skupina musí být vždy vybavena nástrojem, s nímž je možné proniknout do jednotlivých prostor budovy a který je dále možné variabilně využít v průběhu celého pátrání. Pokud se hasiči budou později muset pro nástroj vracet, ztratí drahocenný čas. Tento nástroj musí být zároveň zdrojem síly v případě, že pátrací skupina uvízne uvnitř objektu a bude potřeba upravit nebo vytvořit nouzovou zpáteční cestu. Podle pokynů velitele se pátrací skupina vybavuje také prostředky pro evakuaci (vyváděcí masky, záchranné lano apod.). Záchrana osob při požáru prochází pěti fázemi: zajištění základní záchytné (orientační) informace, pátrání, označení prohledaných prostor, vynesení oběti (transport), poskytnutí první před lékařské pomoci. Primární pátrání Za primární pátrání považujeme vyhledávání osob, které jsou bezprostředně ohroženy na životě. Tato skutečnost je buď známa ze získaných informací (je přímo svědky určeno místo) nebo se osoby vyhledávají na základě stanovení nejpravděpodobnějších míst. Za taková místa lze označit prostory pod okny, balkóny, schodiště, postele nebo jejich bezprostřední okolí atp. Například hoří-li v pokoji, kde se mají vyskytovat osoby, provedou hasiči primární pátrání například trhacím hákem v bezprostřední - 26 -
blízkosti okna, kde lze předpokládat polohu případné oběti. Pokud je nahmatán objekt, který lze považovat za člověka, vždy stojí za to se pokusit s maximálním úsilím provést jeho záchranu, za použití dostatečného vodního proudu. Primární pátrání je tedy prováděno rychle, buď jako samostatná činnost nebo za současného tvoření útočného proudu od místa s nejintenzivnějším hořením a postupuje se směrem ke vstupním dveřím. Tento postup umožňuje pátracímu týmu dosáhnout nejdříve místa s největším ohrožením pro případné oběti. Osoby ve větší vzdálenosti od místa požáru mají relativně větší naději na přežití a mohou tedy vyčkat návratu pátrací skupiny z místa maximálního ohrožení. V ideálním případě je dobré nasadit dvě pátrací skupiny, přičemž jedna postupuje k ohnisku a druhá začíná prohledávat ostatní prostory. Sekundární pátrání Sekundární pátrání zpravidla provádí další jednotky, které se dostaví k zásahu. Účelem této taktiky je provést precizní a systematické prohledání celé budovy s cílem najít všechny ostatní osoby, které se mohou v budově nacházet. Při sekundárním pátrání musí být prohledány koupelny, sprchové kouty, toalety, postele, prostory pod nábytkem, podkroví, výtahy atd. Malé děti jsou ve snaze ukrýt se před požárem velice vynalézavé. Hasiči tento fakt nesmí podcenit. Často zalézají pod peřiny, postele a jejich úložných prostor, skříní a za závěsy. Jsou známy případy, kdy se děti schovaly za kryt vany v bytovém jádře nebo také do šuplíku.
4.4.2. Zásady pohybu v neznámém prostředí V prostředí požáru, kde je většinou nulová viditelnost, číhá mnoho nástrah. Správným způsobem pohybu se předchází mnoha negativním událostem, mezi něž může patřit propadnutí, přehřátí organismu, pád ze schodů atd. Optimální pohyb je při podlaze. Tento způsob má hned několik předností. V zásadě se dá říci, že okolnosti průběhu požáru hasiče téměř automaticky donutí k tomuto způsobu pohybu. Vstup do horkého prostředí s minimální viditelností, ale také očekávání nebezpečí (hlavně výbuch) - 27 -
doslova tlačí do kolen. Při zemi by se ovšem měli pohybovat také hasiči pohybující se před vstupními prostory do hořícího objektu (dveře, okna, výlohy, vrata atd.). Poloha při zemi umožňuje lepší viditelnost. I v silně zakouřených prostorech (v závislosti na výšce místnosti) je těsně nad podlahou poměrně dobrá viditelnost. Podle typu ochranné helmy je tak umožněn výhled několik centimetrů nad podlahou na vzdálenost 1 až 2 metry. V kouři je nevhodné používat svítilny. Světlo rozptýlené v částečkách dýmu vytvoří nepříjemnou clonu, která je spíše na škodu. Jde o stejný jev jako při svícení dálkovými světly v husté mlze. Další výhodou tohoto způsobu pohybu (v kleče, někdy plazení) je lepší rozložení hmotnosti. Tato vlastnost je důležitá zejména při pohybu na neznámém povrchu, kde hrozí nebezpečí propadnutí (půdy, střešní konstrukce atd.). Při pohybu v kleče, na čtyřech je možné k lepšímu rozložení hmotnosti využít bourací sekeru, o níž se hasič opírá. Jak již bylo výše uvedeno, také teplota prostředí hraje svou úlohu na způsobu pohybu. Je patrné rozložení teplot v uzavřeném objektu při požáru. Je zřejmé, že v blízkosti ohniska požáru je vzpřímený pohyb nemožný. Nejdůležitější funkce způsobu pohybu při podlaze je ochranná. V případě jakékoliv exploze je hasič vystaven minimální plochou těla působení zraňujícím účinkům výbuchu. Také při zřícení stropní nebo střešní konstrukce je menší pravděpodobnost zranění, neboť suť často nedopadne na podlahu, nýbrž se zachytí za běžná zařízení a vybavení v zasahujícím prostoru, čímž dojde k vytvoření tzv. „hluchých míst“. Účinný postup je také při lezení „po čtyřech“. Tento způsob nám dovoluje mapovat okolí. Jedna ruka se opírá o zem, druhá je vedena po stěně. Tímto způsobem není možné přejít například dveře či odbočku do jiné chodby apod. Kontakt se stěnou dále eliminuje např. pád ze schodiště. Vzpřímenou chůzi lze využít spíše v pásmech zakouření, kde není teplota prostředí tak intenzivní jako v místnostech s ohnisky. Snížit riziko pádu je možné chůzí s „šoupáním“ nohou po podlaze. Takto se eliminuje nebezpečí nežádoucího našlápnutí, které může mít nepříjemné následky v podobě ztráty rovnováhy, vymknutí kotníku apod. Pochopitelně tento způsob pohybu nelze uplatnit například v suti nebo jinak členitém terénu. - 28 -
Nohy musí při pohybu v dýmu a členitém terénu fungovat jako slepecká hůl. Před došlápnutím se hasič musí přesvědčit, zda je místo došlapu dostatečně odolné. Zejména v suti se nohou před došlápnutím musí vytvořit stabilní prostor. Při chůzi po schodišti ve vyšších stavbách je rozumné, spočítat schody na jednom rameni. Tím se urychlí další postup, zejména při chůzi dolů a sníží se nebezpečí „nečekaného došlápnutí“.
4.4.3. Systematika pátrání Systematika pátrání po ohrožených osobách je využitelná při všech požárech v obytných budovách. Není tedy rozdíl v technice pátrání po osobách v rodinném domku nebo ve výškové budově. Popis metody vyhledávání osob v budově, a to horší varianta, tedy při nulové viditelnosti. Efektivita pátrání je závislá na několika obecných, avšak nosných pilířích, kterými jsou: přidělení pátracích sektorů (bojových úseků) jednotlivým skupinám, družstvům nebo jednotkám. v těchto sektorech stanovit směr pátrání. dopředu určit systém značení prohledaných prostor (obr. č. 6). určit místo soustředění nalezených osob (obr. č. 7).
- 29 -
Obrázek č. 6. Značení dveří
Obrázek č. 7. Systém pátrání v neznámém prostoru
Toto jsou základní informace, které musí znát každý hasič podílející se na vyhledávání osob při požáru. Jestliže se hasič vychýlí od stanovených postupů, dojde v lepším případě k potlačení účinnosti zásahu, v horším případě se hasiči sami vystaví nebezpečí. - 30 -
4.4.4. Používané prostředky Zasahující členové pátrací skupiny používají kromě svých horních a dolních končetin pro pátrání osob v neznámém prostoru i prostředky, kterými jsou bourací sekera, lano nebo termo-kamera.
4.5.
Lokalizace požáru Cílem činnosti jednotek při lokalizaci požáru je včasné zmapování
zasaženého prostoru a zamezení jeho šíření. K tomuto úkolu je vhodné používat taktiku 3D hašení, která je popsána v kapitole 4.5.4. Tato taktika se vyznačuje vysokou účinností a minimální spotřebou hasební vody.
4.5.1. Použití termo-kamery
Obrázek č. 8. Termokamera UCF 7000
Jedním z nejúčinnějších nástrojů při vyhledávání a záchraně je termokamera /Thermal Imaging Camera – TIC/ (obr. č. 8). Umožňuje nám vidění a orientaci v zakouřeném prostředí i v naprosté tmě, snižuje pravděpodobnost přehlédnutí oběti při vyhledávání nebo ohniska během - 31 -
kontroly požářiště. TIC nám také umožňuje zobrazit konstrukci objektu a případná nebezpečí, která mohou ohrozit bezpečnost hasičů na požářišti.
4.5.2. Zdolávání požáru Cílem činnosti požárních jednotek při zdolávání požáru je lokalizace požáru v případech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšímu šíření požáru a prostředky zasahujících jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné a poté, likvidace požáru až do ukončení nežádoucího hoření. Zdolávání požáru zahrnuje hašení požáru použitím hasiv nebo odstraněním hořlavých látek, rozebíráním konstrukcí, odvětráním místa požáru od zplodin hoření (teplo, kouř). Při zdolávání požáru jsou důležité i další činnosti spojené zejména se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví zasahujících hasičů a činnosti zajišťující nepřetržitou dodávku hasebních látek. Pro provedení uvedených činností se nasazují síly a prostředky na místě zásahu formou bojového rozvinutí. Při nasazování sil a prostředků velitel zásahu dbá, aby bylo dosaženo co nejúčelněji lokalizace a likvidace požáru.
4.5.3. Specifikace požárů v uzavřených prostorech Specifika požáru spočívají především ve vytvoření nebezpečných jevů jako backdraftu, rolloveru, flashoveru, které jsou doprovázeny vysokou teplotou prostředí. Dále jsou to především podmínky snížené viditelnosti, která je způsobena rozdmýcháním kouřové vrstvy až na podlahu i absencí denního světla. S tím jde ruku v ruce i obtížná orientace v neznámém prostředí.
4.5.4. 3D hašení – práce s proudnicí Hašení technikou zvanou 3D hašení, se rozumí aplikování vodní mlhy do prostoru zasaženého požárem. Vodní mlha je aplikována pomocí krátkých výstřiků (tzv. pulsní hašení) kombinovanou proudnicí s nastaveným úhlem výstřiku přibližně 60° (tvar kužele vodního proudu), namířenou pod úhlem 45° ke stropu. Dochází k odpařování vody pouze v pásmu hor- 32 -
kých plynů, tedy ve volném 3D prostoru. Oproti standartnímu hašení, kdy se voda odpařuje také od přehřátého povrchu stropů a stěn. Použití 3D vodní mlhy dochází k rychlejší redukci teploty v prostoru, vzniká méně páry a nedochází k porušení tepelné rovnováhy v prostoru. Hašení 3D vodní mlhou umožňuje bezpečné přiblížení k ohnisku požáru. Snižuje možnost vzniku flashoveru nebo backdraftu při hašení. Cvičící hasiči se rozdělí dle pokynů bojového řádu. Po provedení daného úkolu (tj. propátrání neznámého prostoru a likvidace požáru) se cvičící přečíslují tak, aby si každý hasič osvojil práci s proudnicí. Z fyzikálního pohledu se jedná o chlazení samotné zóny plamene (hoření), což narušuje chemické reakce zodpovědné za spalování. Některá část reakčního tepla je využita na ohřev a odpaření vody, proto je v blízkosti reakční zóny k dispozici méně tepelné energie. K odpařování může dojít pouze na povrchu kapaliny. U typických vodních proudů se pouze zlomek relativně velkých kapek podílí na odebírání tepla, většina kapek se neodpaří a následně „odteče“. Naopak, v případě, že voda je dodávána ve formě velmi jemných kapiček, s cílem podpořit rychlé odpařování, „proud (sprej)“ nemusí mít potřebný impuls k proniknutí plamene. Poměr povrchu k objemu kapky určuje rychlost jejího odpaření (Obr. 9.) Kolikrát zmenšíme velikost kapiček v jejich průměru, tolikrát se zvětší celková povrchová plocha proudu. Dochází však také ke zkrácení životnosti kapiček (rychleji se odpaří).
- 33 -
Obrázek č. 9. Velikost povrchu kapek vody
4.6.
Vybraná nebezpečí působící na zasahující hasiče při požáru v uzavřených prostorech. 4.6.1. Backdraft Příznaky ukazující přítomnost vzniku žíhavých plamenů. Před ote-
vřením je nutné se přesvědčit, zda nemůže dojít k explozivnímu hoření – backdraftu. V takovém případě plameny vyšlehnou v celé ploše dveří a šířící se oheň na několik sekund vyplní celý objem uzavřeného prostoru. Jediná možná ochrana v takovém případě je lehnout si na zem tváří k zemi a rukama chránit obličej. Přestože tento jev není příliš častý, nelze jej v některých případech vyloučit. Je třeba si uvědomit, že backdraft může vzniknout všude tam, kde požár probíhá v místnosti bez možnosti dalšího přísunu vzduchu během požáru (sklepy, byty s uzavřenými okny atd.). Při jakémkoliv porušení těsnosti takové místnosti může dojít k výbuchu. Varovnými signály upozorňujícími na nebezpečí backdraftu jsou: malé nebo žádné plameny, žlutošedý až černý kouř, malými netěsnostmi unikají obláčky kouře (jako zpod pokličky hrnce), extrémní sálavé teplo, drnčení okenních tabulí, pískání vzduchu proudícího malými netěs- 34 -
nostmi (např. okenními nebo dveřními spárami) do hořící místnosti, výrazný proud vzduchu proudícího do místnosti po otevření oken nebo dveří. Vzhledem k vysokým teplotám prostředí (kolem 500°C) většinou dojde k popraskání okenních tabulí a k přirozenému odvětrání výbušných plynů. Toto teplo mohou ovšem vydržet např. požární skla nebo skla vakuová! Hasič si tedy musí všímat i takových zdánlivých maličkostí. Pokud je za neporušeným oknem občas vidět temný červený plamen, je nebezpečí backdraftu reálné. Jestliže jsou průzkumem zjištěny příznaky tohoto jevu, nedoporučuje se dveře otevírat. Existuje několik metod, jak v takovém případě postupovat. Je-li nezbytné do místnosti vniknout, vytvoří se ve dveřích malý otvor pro proudnici, která se vsune do místnosti a pomocí vodní mlhy se ochladí vnitřní prostor. Ochlazování se provádí velice citlivě krátkými střiky a vždy se vyvaruje možnosti zasáhnout proudem vody okna. Teprve poté je možné dveře otevřít. Druhý způsob je do místnosti vůbec nepronikat, není-li to nezbytné. Omezit se na ochranu okolí nebezpečného prostředí, tzn. všechny konstrukčně sousedící místnosti. Podobným způsobem se postupuje při vnikání okny. Předpoklad vzniku žíhavých plamenů i backdraftu je zachován. V případě nutnosti rozbití okna se musí brát v úvahu nebezpečí poranění ostatních hasičů nebo i jiných osob. Způsob proniknutí se musí volit podle naléhavosti situace. Pokud to situace umožňuje, volí se co možná nejšetrnější postup. Mnohdy postačí vyhledat otevřené okno nebo větračku. Tam, kde je nutné okno rozbít, vybírá se nejmenší tabulka nebo nejbližší ke kličce okna. Pozor na padající střepy, zejména při rozbíjení okna z výškové techniky. Pod místem průniku je často spousta zvědavých sousedů, kteří se vyklání z okna, aby dobře viděli. Tyto lidi je dobré informovat, např. rozhlasem, aby svá okna zavřeli. Před rozbitím nebo otevřením okna je nutné se přesvědčit, zda podmínky uvnitř nevykazují příznaky backdraftu. V těchto případech se do místnosti proniká, až po připravení vodního proudu. Do neznámého prostoru se vstupuje s patřičnou obezřetností. Pokud je v cestě úzký průlez (malé ventilační okno, apod.) nikdy se neprolézá hlavou napřed. Tato - 35 -
častá chyba vystavuje hlavu potencionálnímu nebezpečí uvnitř objektu. Při postupu nohama napřed je možné jednak vytvořit pevnou oporu, a hlavně v případě nebezpečí nebo změny situace (vyšší teplota vnitřního prostředí než jaký byl původní předpoklad), je umožněn okamžitý ústup.
Obrázek č. 10. Backdraft
4.6.2. Rollover Jde o hoření nespálených hořlavých plynů, uvolněných při požáru. K hoření dochází mimo vlastní prostor požáru. Hoří pouze plyny, ne obsah místnosti (skříně, koberce, apod.) Tento jev předchází níže popsanému jevu flashoveru.
- 36 -
Obrázek č. 11. Rollover
4.6.3. Flashover Požár se ve svém stádiu rozvoje chová tak, že vlivem tepelného sálání a proudění (kouř, horké plyny a zahřáté stěny) dojde k zapálení všech hořlavých látek v celém prostoru. Tento rychlý a náhlý přechod požáru z fáze rozhořívání do fáze intenzivního hoření se označuje jako flashover. Jinými slovy se jedná o přenos ohně z hořícího materiálu na všechny hořlavé látky nacházející se v místnosti.
- 37 -
Obrázek č. 12. Flashover
- 38 -
5.
STATISTIKA POŽÁRŮ V UZAVŘENÝCH PROSTORECH Následující statistické údaje se zabývají počty požárů v uzavřených prostorech. Jsou to zejména bytové jednotky, garáže, výrobní objekty a nevýrobní objekty. Počet požárů způsobených v různých odvětvích jako je průmysl, výrobní, skladovací a jiná činnost se nedá ovlivnit. Je proto důležité umožnit hasičům v takových podmínkách výcvik, který se bude co možná nejlépe blížit skutečným podmínkám při zásahu. Pro přehled počtu požáru v uzavřených prostorech v Pardubickém kraji jsou použity data z archivu HZS Pardubického kraje z let 2006 – 2015. Sledovanými ukazateli jsou počty požárů, přímé škody a uchráněné hodnoty v Kč (tab. č. 1.). Tato data jsou zpracována pro Pardubický kraj z důvodu zaměření se na tento nový druh výcviku hasičů, simulující reálné podmínky při zásahu požáru v uzavřených prostorech. Z následující tabulky je patrné, že počty požárů v uzavřeném prostoru jsou ve sledovaném časovém období velmi podobné bez výrazných výkyvů. Dále je patrné, že přímé škody v souvislosti s požáry mají snižující trend. Naopak ukazatel uchráněné hodnoty nám naznačuje zvyšující se trend. Lze tedy konstatovat, že odborná příprava příslušníku HZS ČR při zdolávání požáru v uzavřeném prostoru má své opodstatněné místo. počet přímá škoda požárů (tis. Kč)
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
201 185 217 183 211 212 216 213 198 220
41 482,10 22 570,80 80 399,10 40 549,50 68 082,90 115 342,40 70 576,30 138 037,10 237 864,40 95 257,70
uchráněná hodnota (tis. Kč) 217 874,00 260 084,00 1 189 412,50 968 829,20 800 078,00 233 795,00 1 122 270,00 1 898 474,00 1 004 094,00 1 307 853,00
zachráněné zraněné usmrcené osoby osoby osoby 7 1 18 5 10 19 21 14 37 47
24 23 35 24 27 59 37 30 32 74
Tab. č. 1. Počet požárů uzavřených prostor – Pardubický kraj
- 39 -
9 3 4 2 3 7 3 3 0 1
2000000 1800000 1600000 1400000 1200000
počet požárů
1000000
přímá škoda (tis.Kč)
800000
uchráněná hodnota (tis.Kč)
600000 400000 200000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Graf č. 1. Počet požárů uzavřených prostor – Pardubický kraj
5.1.
Zranění a usmrcení při požárech
80 70 60 50
zachráněné osoby
40
zraněné osoby
30
usmrcené osoby
20 10 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Graf č. 2. Počty zachráněných, zraněných a usmrcených osob při požárech – Pardubický kraj
Také statistické údaje o počtech zachráněných, zraněných a usmrcených osob nám jasně ukazuje, že trend nové koncepce výcviku zdolávání požáru a vyhledávání osob v uzavřeném prostoru má smysl. Data v grafu č. 2., který vychází z tabulky č. 1. nám vykazují snižující počet usmrcených osob. Zatímco počet zachráněných osob má velice prudký nárůst. Tato data jsou výsledkem efektivnějšího zásahu hasičů, kdy si při výcviku v těchto podmínkách osvojují techniku pohybu v neznámém prostoru s využitím nových technických prostředků. - 40 -
6.
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce byla analýza výcviku hasičů při vyhle-
dávání osob a zdolávání požáru v uzavřených prostorech. Dále vysvětlení důležitých pojmů, kterými se tato problematika zabývá. Je zde uveden obecný popis vyhrazených pracovišť simulující reálné podmínky požáru v uzavřeném prostoru. Jednotlivá pracoviště se od sebe liší z důvodu časového vývoje a získávání dílčích zkušeností a poznatků. Jedná se zejména o technické provedení a zdokonalení konstrukcí těchto objektů. Z důvodu velmi vysokého tepelného namáhání a rychlých teplotních změn, které uvnitř trenažéru hasiči vyvíjí. Trenažéry se od sebe liší nejen svou konstrukcí, ale i díky odlišnému výkladu teorie, která byla převzata od kolegů - lektorů ze zahraničí. V současné době se metodika výcviku sjednocuje na ústřední úrovni tak, aby se neustálý vývoj tohoto typu hasičského výcviku co nejméně lišil. Z tohoto důvodu se svolává jedenkrát za rok IMZ 25 pracovní skupiny všech lektorů z Pardubického kraje, kde se diskutují novinky v oblasti výcviku i technické zlepšení trenažéru. V Pardubickém kraji máme
velice
dobré
až
nadstandartní
vztahy
s kolegy
lektory
z Královehradeckého kraje a proto jsme tyto semináře lektorů spojili v jeden. Nutno zdůraznit, že na tomto semináři seznamuje hlavní lektor ostatní lektory o nových trendech a směrech této problematiky. Hlavní lektoři jsou vysláni za jednotlivé HZS krajů, aby se zúčastnili ústředního semináře na úrovni GŘ HZS ČR. Tímto propojením je zajištěno, že HZS krajů, které provozují vyhrazené výcvikové pracoviště pro simulaci reálných podmínek požáru v uzavřeném prostoru, spolu komunikují a podílí se na nových poznatcích a metodách vedení výcviku. Samotný výcvik, sestavený z přípravné teoretické části na učebně a praktické části, kdy se hasiči vzápětí seznámí s danou problematikou, na vlastní kůži, se setkává s velmi kladným ohlasem. Je to zejména z důvodu přeměny spousty faktů do praxe. Pochopitelně člověk není stroj a každý zastává svůj názor na danou věc. Tento fakt se nevyhýbá ani 25
IMZ – informačně metodické zaměstnání
- 41 -
výše popsanému tématu. Naše první výcviky tohoto typu byly poznamenány názory cvičících hasičů, kteří do té doby s tímto typem výcviku nepřišli do styku; že je to k ničemu, zbytečné, namáhavé apod. Praxe však ukázala, že i tito hasiči změnili názor a tyto výcviky hodnotí jako velmi přínosné zejména pro příslušníky Hasičského záchranného sboru, jež jsou krátce ve služebním poměru. Pochopitelně se tento druh výcviku vztahuje i na všechny ostatní výjezdové hasiče. Ohňový trenažér, jak je nazýván v ČR zatím jediný svého typu se nachází v areálu ZÚ HZS ČR - Zbiroh. Liší se zejména druhem tepelného zdroje, kterým je Propan-butan v kapalné i plynné fázi. Tímto typem trenažéru projde každý příslušník Hasičského záchranného sboru ČR jednou v intervalu 5ti let. Dále tento areál výcvikového zařízení nabízí velikou škálu možností vedení výcviku. Počínaje statickým výcvikem, při kterém se hasiči musí vypořádat nejen s dříve nacvičeným ovládáním proudnice, který je pro tento druh výcviku nutný bezchybně ovládat, ale i hlukem a tepelnou radiací plynových hořáků. Jiná možnost výcviku spojuje prvky ovládání útočného proudu s taktikou vstupu do neznámých prostor a jejich prozkoumání. Je nezbytné, aby výcvik tohoto typu byl zajištěn předlékařskou první pomoci v případě úrazu. Neustálý rozvoj a výzkum výcviku přináší důležitý fakt, aby si hasiči-lektoři udrželi svou odbornost výkladu výcviku. Je zde proto nutností absolvovat periodické školení v rozsahu hodin, které jsou dané pro různé typy lektorské činnosti. Tento celosvětový trend rozšířený i u našich nejbližších zahraničních sousedů nám dává možnost mezinárodních stáží lektorů a předávání jejich zkušeností a poznatků z výcviku. Neopomenutelnou stránkou je fakt, že tyto trenažéry jsou velice vhodné nejen pro samotný výcvik hasičů, ale i pozorování dynamických jevů, které se vyskytují při požárech v uzavřených prostorech. Zejména se jedná o měření nárůstu teplot, přirozené ventilace přiváděného vzduchu a odvod spálených plynů. Další výhodou výcviku tohoto druhu je spolupráce výrobců ochranných osobních prostředků. Neboť bez tohoto vývoje ochranných pro- 42 -
středků by se hasiči nemohli ani přiblížit k něčemu tak nebezpečnému jakou jsou plameny v uzavřeném prostoru. Přínosem této odborné přípravy je prokazatelný fakt, že při mírně proměnlivém počtu požárů se počty zachráněných osob a uchráněné majetkové hodnoty výrazně zvyšují. A naopak usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem a přímá škoda na majetku klesá. Tyto poznatky jsou následkem efektivnějšího zásahu, kde hlavním faktorem je čas průzkumu neznámých prostor a kultura hašení. Poohlédnutí do historie novodobé požární ochrany jasně naznačuje, že našim kolegům před 30 – 40 lety se mohlo o takto vedeném výcviku a přeměně v praxi jen zdát. Toto je pro mne osobně to nejsilnější motto a dává mi sílu věnovat se této problematice i nadále a rozvíjet se tímto směrem.
- 43 -
7.
POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Vyhláška č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. Bojový řád jednotek požární ochrany. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě, 2007, s. 245 – 246. ISBN 978-80-7385-026-5. Cvičební řád jednotek požární ochrany – technický výcvik, metodický list číslo 1. Praha: MINISTERSTVO VNITRA – generální ředitelství HZS ČR, 15. srpna 2007. Pokyn generálního ředitele HZS ČR ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví základní zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek požární ochrany a příslušníků HZS ČR. Praha: Generální ředitelství HZS ČR, 22. prosince 2006 Pokyn generálního ředitele HZS ČR ze dne 18. ledna 2013, kterým se stanoví požadavky na vedení odborné přípravy v zařízeních simulujících reálné podmínky požáru používaných u Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha: Generální ředitelství HZS ČR, 18. ledna 2013 Koncepce výstavby a používání trenažérů na pevná paliva simulující reálné podmínky požáru při odborné přípravě hasičů , č.j. PO72/IZS-2006. Praha: MINISTERSTVO VNITRA – generální ředitelství HZS ČR, 6. února 2006 ČSN ISO 73 0802. Požární bezpečnost staveb, nevýrobní objekty. Praha: Český normalizační institut, 2009. - 44 -
ČSN ISO 73 0804. Požární bezpečnost staveb, výrobní objekty. Praha: Český normalizační institut, 2010. BALOG, Karol a Miloš KVARČAK. Dynamika požáru. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1999. Expedice Peking aneb China Fire 2013 potřinácté: Hasičské helmy, novinky, kopie, fikce a budoucnost [online] 2016. Dostupný dne 12.3. 2015 z <www.pozary.cz/clanek/65132-expedice-peking-anebchina-fire-2013-potrinacte-hasicske-helmy-novinky-kopie-fikce-abudoucnost > POŽÁRNÍ TAKTIKA Konspekt Záchranné práce Záchrana osob při požárech[online]2007. Dostupný dne 12.3.2015 z
Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu (metodický list číslo 7) [online] 2001. Dostupný dne 12. 3. 2015 z Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu (metodický list číslo 11) [online] 2001. Dostupný dne 12. 3. 2015 z Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu (metodický list číslo 12) [online] 2001. Dostupný dne 12. 3. 2015 z Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu (metodický list číslo 14) [online] 2001. Dostupný dne 12. 3. 2015 z - 45 -
Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu (metodický list číslo 19) [online] 2001. Dostupný dne 12. 3. 2015 z CELULÓZA Buničina [online] 2005. Dostupný dne 12. 3. 2015 z
- 46 -
8.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1. Záznam o odborné přípravě Příloha č. 2. Osnova výcviku Příloha č. 3. Minimální vybavení hasičů při výcviku Příloha č. 4. Fotografie z výcviku
- 47 -
Příloha č. 1. Záznam o odborné přípravě
Záznam o odborné přípravě
Vysílající organizace: ………………………………………….................................................... Zahájení výcviku: dne……………………….. v …………………hodin, ukončení v …………………………hodin Místo výcviku: ………Vysoké Mýto .……. Vedoucí lektor: Hodnost, jméno a příjmení
Podpis
Hodnost, jméno a příjmení
Podpis
Hodnost, jméno a příjmení
Podpis
Lektoři:
Strojník:
Výcvik probíhal v níže uvedeném typu výcvikového zařízení: Typ výcvikového zařízení *) 1 2 3 4 Označit **) X
5
6
7
*) Viz Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 4/2003. **) Označit křížkem typ výcvikového zařízení, ve kterém byl veden výcvik.
Účastníci výcviku byli seznámeni s bezpečností práce při výcviku na výcvikovém zařízení a se zásadami pohybu a chování osob v areálu výcvikového zařízení a stanice Vysoké Mýto. Potvrzuji svým podpisem, že jsem byl seznámen s provozním řádem a postupem činnosti v uvedeném výcvikovém zařízení. Všemu jsem porozuměl a nemám žádné dotazy. Dále prohlašuji, že jsem nezatajil žádné skutečnosti o svém zdravotním stavu, které by mohly negativně ovlivnit mou způsobilost k výcviku Poř. č. 1*) 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Jméno a příjmení
Poškození OOPP
OEČ
ANO – NE1)
*) Uveď vedoucího skupiny 1 ) Nehodící se škrtnout, pokud ANO – uvést na druhé straně záznam
- 48 -
Závady
Podpis
ANO - NE1) Za správnost:………….............
Příloha č. 2. Osnova výcviku
Osnova výcviku: 1. Teoretická část – 2 hodiny •
Bezpečnost práce: - zásady pohybu v areálu PS Vysoké Mýto, - zásady pohybu v areálu FOK
•
Vysvětlení jevů: - požáry v uzavřených prostorách, - rollover, - flashover, - backdraft,
•
Technika hašení: - použití vody jako hasebního prostředku, - přímé a nepřímé hašení - 3D hašení.
2. Představení kontejneru FOK – 30 minut • Prohlídka kontejneru FOK, • Ukázka únikových vchodů, • Bezpečnostní pokyny a činnost v kontejneru FOK, 3. Praktická část - 5 hodin •
nácvik manipulace s proudnicí,
•
ukázka jevů vznikajících při požáru v uzavřeném prostoru,
•
nácvik hašení v uzavřeném prostoru,
•
nácvik vstupu do uzavřeného prostoru.
4. Závěrečná část - 30 minut •
diskuze,
•
vyhodnocení výcviku.
- 49 -
Příloha č. 3. Minimální vybavení hasičů při výcviku
Minimální vybavení hasičů při výcviku (1) Hasiči musí být při výcviku vybaveni těmito osobními ochrannými prostředky: a) b) c) d) e) f) g) h) i)
pracovní stejnokroj PS II 1 ks, zásahová obuv pro hasiče 1 pár, kukla zásahová pro hasiče 1 ks, ochranné rukavice pro hasiče 1 pár, rukavice pracovní 1 pár, přilba pro hasiče 1 ks, zásahový ochranný oděv pro hasiče (kabát, kalhoty) 1 ks, izolační dýchací přístroj vzduchový (přetlakový, příp. rovnotlaký) 1 ks, náhradní tlaková láhev 1 až 4 ks. (2) Všechny použité ochranné prostředky musí splňovat podmínky pro použití u jednotek PO. Pro výcvik lze použít ochranné prostředky, které ztratily některou z vlastností (např. reflexní), tato ztráta však nesmí ovlivnit jejich ochranné vlastnosti z hlediska ochrany před účinky tepla.
Vybavení lektorů
Doporučené vybavení lektora nad rámec osobního vybavení: a) b) c) d) e) f) g) h) i)
pracovní stejnokroj PS II zásahová obuv pro hasiče kukla zásahová dvouvrstvá pro hasiče ochranné rukavice pro hasiče rukavice pracovní přilba zásahová zásahový ochranný oděv pro hasiče (kabát, kalhoty) funkční prádlo se sníženou hořlavostí (triko s dlouhým rukávem, spodní díl s dlouhými nohavicemi) izolační dýchací přístroj vzduchový (přetlakový, příp. rovnotlaký)
- 50 -
1 ks, 1 pár, 1 ks, 1 pár, 1 pár, 1 ks, 1 ks, 1 ks, 1 ks.
Příloha č. 4. Fotografie z výcviku
- 51 -
- 52 -
- 53 -
- 54 -
- 55 -
