Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary

Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce, a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne …………………………

...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary

Bakalářská práce

Autor: Eva Valentová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Eva Valentová

Abstrakt VALENTOVÁ, Eva: Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Karlovy Vary. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 68 stran. Cílem bakalářské práce je analýza návštěvnosti lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Práce se zabývá předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech, vývojem návštěvnosti lázní Karlovy Vary v letech 2001 – 2012 a porovnáním s návštěvností slovenských lázní Piešťany.

Klíčová slova Lázeňský cestovní ruch. Lázeňství. Návštěvnost. Zdravotní cestovní ruch.

Abstract VALENTOVÁ, Eva: Analysis of visitor numbers on an example of the spa Karlovy Vary. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Petr Scholz, DiS. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2014. 68 pages. The aim of the bachelor thesis is to analyse the visitor numbers of spa guests in Karlovy Vary, comparison with competing bath. The bachelor thesis deals with the conditions for the development of the spa in Karlovy Vary, the visitor numbers to the spa Karlovy Vary in year 2001 – 2012 and comparison with the visitor numbers of Slovak spa Piešťany.

Key words Health tourism. Spa. Spa tourism. Visitor numbers.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mojí bakalářské práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za odborné vedení práce, ochotu při spolupráci, projevenou podporu a za jeho podnětné připomínky a praktické rady během zpracovávání bakalářské práce.

Obsah Seznam grafů a tabulek ..................................................................................................... 9 Úvod................................................................................................................................ 10 1 Specifika trhu lázeňských služeb v České republice ................................................... 11 1.1 Lázeňství v České republice ................................................................................. 11 1.1.1 Přínosy lázeňství ............................................................................................ 11 1.1.2 Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje.................................................. 14 1.1.3 Legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice ...................... 20 1.2 Produkt lázní ......................................................................................................... 21 1.2.1 Zdravotní a léčebné služby ............................................................................ 23 1.2.2 Ostatní služby ................................................................................................ 25 1.2.3 Certifikace lázeňských podniků ..................................................................... 27 2 Analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary .............................................. 29 2.1 Cíl a metodika zkoumání ...................................................................................... 29 2.2 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech ........................................ 29 2.3 Postavení lázní Karlovy Vary na trhu lázeňských služeb ..................................... 38 2.4 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Piešťanech .................................................... 46 2.5 Postavení lázní Piešťany na trhu lázeňských služeb ............................................. 48 2.6 Komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary a Piešťany ..................................... 51 Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ............................................................................................... 55 Seznam příloh ................................................................................................................. 61

Seznam grafů a tabulek Graf 1: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ................. 39 Graf 2: Počet českých a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ................................................................................................................... 40 Graf 3: Počet dospělých lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 41 Graf 4: Počet lázeňských hostů z řad dětí a dorostu v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ............................................................................................................................ 42 Graf 5: Počet lázeňských hostů samoplátců v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ........................................................................................................................................ 42 Graf 6: Počet lázeňských hostů s komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ......................................................................................... 43 Graf 7: Počet ošetřovacích dní v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 .................. 44 Graf 8: Počet lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012 ............................. 49 Graf 9: Počet slovenských a zahraničních lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012 ............................................................................................................................ 50 Graf 10: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012 ................................................................................................................................ 51 Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem .......................... 14 Tabulka 2: Přírodní léčivé zdroje.................................................................................... 17 Tabulka 3: Lázeňské služby ............................................................................................ 22 Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku ................................................................. 22 Tabulka 5: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 ......................................................................................... 40 Tabulka 6: Srovnání počtu lázeňských hostů v Karlových Varech, Karlovarském kraji a České republice v letech 2001 až 2012 ........................................................................... 44 Tabulka 7: Srovnání Karlových Varů s vybranými českými lázněmi ............................ 45 Tabulka 8: Srovnání Karlových Varů s vybranými evropskými lázněmi ...................... 46 Tabulka 9: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Piešťanech v letech 2001 až 2012 ........................................................................................................ 50 Tabulka 10: Počet tuzemských a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012 ................................................................................... 52

Úvod Cílem práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá specifiky trhu lázeňských služeb v České republice. Jsou zde zmíněny přínosy lázeňství, vývoj českého lázeňství a předpoklady jeho rozvoje, legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice. Součástí teoretické části je také produkt lázní (zdravotní, léčebné a ostatní služby) a rovněž certifikace lázeňských podniků. V praktické části se nachází analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary. Jsou zde popsány předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech a postavení Karlových Varů na trhu lázeňských služeb. Dále se praktická část zabývá předpoklady pro rozvoj lázeňství ve slovenských lázních Piešťany a postavením těchto lázní na trhu lázeňských služeb. Součástí praktické části je rovněž komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary a Piešťany. Součástí výzkumu je stanovení výzkumných otázek.

10

1 Specifika trhu lázeňských služeb v České republice Ve světě se s prvními zmínkami o lázeňství můžeme setkat již v antice. Lázeňství v České republice sice nemá tak dlouhou historii, i přesto jsou jeho dějiny a tradice na našem území poměrně bohaté. Od světového lázeňství se odlišuje několika specifickými znaky. Česká lázeňská medicína se prezentuje lékařským vyšetřením, předpisem procedur lékařem, kontrolami lékařem, výstupní kontrolou a pohovorem s lékařem. Dále je charakteristická komplexní léčbou, diagnostikou funkcí, hodnocením kvality života a úrovní medicínských preventivních programů. Rovněž je reprezentantem medicíny funkčních poruch, diagnostikuje a hodnotí u nemocných nejen poruchy funkcí, ale primárně využívá zachovaný funkční potenciál k podpoře samoúzdravných schopností organismu, k úplnému uzdravení nebo k dosažení optima individuální funkční zdatnosti (Jandová, 2009, s. 2).

1.1 Lázeňství v České republice České lázeňství má na trhu cestovního ruchu významné postavení. Jeho největší rozkvět řadíme do 18. a 19. století. Nepopulárnějšími lázněmi mezi bohatou klientelou a společenskou smetánkou tehdejší doby se stal tzv. lázeňský trojúhelník, trojice lázeňských měst v západních Čechách. Jedná se o Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně (Špišák, 2010, s. 9, 11). Mezi nejznámější osobnosti, které navštívily české lázně, patří ruský car Petr Veliký, anglický král Edward VII. nebo skladatelé Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven (Altman, 2000, s. 44). Také v dnešní době vyhledává lázně v České republice nejen početná zahraniční klientela, ale i domácí návštěvníci.

1.1.1 Přínosy lázeňství Dědina (2004, s. 10) k lázeňství uvádí, že není jen pojmem medicínským, ale lze ho chápat i z hlediska ekonomického a sociálně-politického. Vystupuje tedy ve třech rovinách. První rovinou je vědní lékařský obor, ve kterém jsou charakteristickými rysy práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustava orgánů ochrany veřejného zdraví a kde se jedná především o využívá-

11

ní přírodních léčivých zdrojů, poskytování péče nemocným s chorobami uvedenými na platném indikačním seznamu a o preventivní péči v přírodních léčebných lázních. Druhou rovinu představuje souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, kde hlavní funkci plní dosahování co nejlepších ekonomických výsledků při co nejnižších provozních nákladech. A třetí rovinu tvoří sociálně-politický systém, jehož funkcí je poskytování lázeňské péče občanům, kterou na základě doporučení lékaře specialisty navrhuje ošetřující lékař. Následně revizní lékař zdravotní pojišťovny rozhodne o poskytnutí lázeňské péče. Gúčik (2004, s. 63) definuje lázeňství jako obor hospodářské činnosti založený na využívání přírodních léčivých zdrojů země, moře nebo klimatu pro lázeňskou léčbu. Lázeňství patří do zdravotnictví a jeho produktem jsou služby. Částečně odlišnou definici lázeňství nabízejí Zelenka a Pásková (2012, s. 304), kteří jej definují jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s „využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí“. Významným trendem lázeňství posledních let je rozvoj wellness jako prevence vzniku onemocnění. Wellness lze definovat jako rekreační, lázeňské a sportovní aktivity, které jsou zaměřeny na dosažení duševního a fyzického zdraví. Jedná se o výrazný trend současného cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012, s. 631). Křížek a Neufus (2011, s. 29) uvádějí, že v ubytovacích zařízeních je wellness klasifikováno jako prostor pro relaxaci hostů. S lázeňstvím úzce souvisí balneologie. Podle Gúčika (2004, s. 12) se jedná o nauku o lázeňství, součást fyziatrie jako oboru medicíny, který používá k léčení fyzikální prostředky (vodoléčba, elektroléčba, masáže, léčebný tělocvik apod.). Předmětem balneologie je zkoumání fyziologických účinků přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčivých prostředků na člověka. Zasahuje i do jiných vědních oborů, které se zabývají vysvětlováním účinků lázeňské léčby a zdokonalováním způsobů jejího aplikování, např. krenologie (nauka o vzniku pramenů, jejich složení a zacházení s nimi), balneotechniky

12

(získávání, udržování a rozvod přírodních léčivých vod, ochrana, zpracování, příprava a aplikování přírodních léčivých zdrojů). Balneologie vznikla v 18. století v Anglii a za jejího zakladatele je považován John Floyer. Při vysokých horečnatých stavech léčil pacienty studenou vodou (Dědina, 2004, s. 43). Přínosy lázeňství jsou značné, nejen pro svůj zdravotně-léčebný význam, ale také pro důležitý ekonomický význam. Kromě ekonomicky neměřitelných přínosů pro veřejné zdraví se lázeňství podílí i na tvorbě hrubého domácího produktu, na státních příjmech a taktéž na příjmech lázeňských měst a obcí. Má podíl i na tvorbě státních devizových zdrojů. Jeho vliv je výrazný v investiční činnosti a zaměstnanosti a nezanedbatelný podíl má také na rozvoji regionů. Je třeba zmínit též jeho ovlivňování různých odvětví, např. stavebnictví, textilního a nábytkového průmyslu a dalších. Tato odvětví svojí činností vytvářejí materiální podmínky pro lázeňskou péči a pro uspokojování potřeb lázeňských hostů (Dědina, 2004, s. 48, 49). V činnosti lázní se projevuje změna společensko-ekonomického systému, kdy se tradiční lázeňská místa mění na centra soustředěného cestovního ruchu. Je zde provozován nejen lázeňský cestovní ruch, ale také další formy cestovního ruchu, např. incentivní, kulturně-poznávací nebo kongresový cestovní ruch (Eliašová, 2003, s. 7). Seifertová (2003, s. 14) uvádí, že lázeňská střediska nabízí léčebné pobyty v různých délkách (prodloužený víkend, týdenní a třítýdenní pobyty). Také z tohoto hlediska je lázeňství ekonomicky zajímavou oblastí, neboť významně přispívá ke snižování sezónnosti jednotlivých míst cestovního ruchu. Atraktivita českých lázeňských míst a tradice spolu s vysoce kvalifikovanou odbornou péčí lákají stále více zahraničních návštěvníků, kteří představují devizové příjmy státu. Největším přínosem lázeňství je přínos pro lidské zdraví. Lázeňství se zaměřuje hlavně na rekonvalescenci a léčbu následků nemocí, v poslední době zejména na rehabilitaci a zdravotní prevenci obyvatelstva (Seifertová, 2003, s. 15). Lázeňský cestovní ruch je druhem cestovního ruchu, který je zaměřen na zdravotněpreventivní a léčebné činnosti pod odborným dohledem ve volném čase. Podmínkou jeho rozvoje je přítomnost přírodních léčivých zdrojů, které ovlivňují zaměření lázeňské léčby (Gúčik, 2004, s. 63, 64).

13

Zelenka a Pásková (2012, s. 304) definují lázeňský cestovní ruch jako druh cestovního ruchu, na kterém je účast charakteristická pobytem v lázních za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivně zdravotní pobyty v lázních. Oproti tomu zdravotní cestovní ruch je forma cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, u níž hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků. Nejčastěji se tak děje za pomoci kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky (podnebí, moře, koupele, léčivé prameny a další), změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů. Zahrnuje rovněž cesty za kvalitnější a/nebo levnější zdravotní péčí (Zelenka, Pásková, 2012, s. 644). Kotíková (2013, s. 56) definuje zdravotní cestovní ruch jako cestování a pobyt osob v místě mimo místo jejich bydliště (nejčastěji v zahraničí). Hlavním cílem návštěvy je provedení dopředu plánovaného léčebného zákroku nebo léčebné péče. Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem Místo uskutečnění

Cíl

Lázeňský cestovní ruch

lázně

uzdravení se, poznání, sociální kontakty

Zdravotní cestovní ruch

lázně, rekreační střediska aj.

regenerace, relaxace, načerpání nových sil

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

1.1.2 Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, lázně, pití vod a lázeňská léčení měly v lékařství odedávna významnou roli jako jeden z nejstarších způsobů terapie, užívané od raných počátků historie lidstva až do současnosti (Křížek, 2002, s. 11). a) Vývoj lázeňství a lázní v České republice. Počátky světového lázeňství se dají vystopovat v antice, avšak vznik českého lázeňství řadíme až do 8. století našeho letopočtu. Lze také přesně určit rok, odkdy se začaly psát dějiny lázeňství na našem území. Jedná se o rok 762, ve kterém byly objeveny horké prameny v Teplicích v Čechách, jak uvádí ve své kronice Václav Hájek z Libočan. Teplice jsou tedy nejstaršími lázněmi v Čechách a podle Paracelsa, lékaře německého původu žijícího v 15. a 16. století, se řadí

14

v jeho době mezi deset nejvýznamnějších evropských lázní (Dědina, 2004, s. 41). Jako druhé nejstarší české lázně jsou označovány Karlovy Vary. K významnému vývoji lázeňství došlo v 18. a 19. století. Rozmach železniční dopravy způsobil, že se lázeňská místa stala lépe dostupnými, k větší proslulosti a návštěvnosti lázní zajisté přispěly i pobyty známých osobností, ať už se jednalo o panovníky, hudební skladatele nebo spisovatele. K symbolům vývoje českého lázeňství patří i Vincenz Priessnitz, který je považován za zakladatele vodoléčby a objevitele příznivých účinků čistých přírodních sil na člověka. První pacienty v Lázních Jeseník začal Priessnitz léčit v roce 1819, o deset let později založil první vodoléčebný ústav a některé jeho léčebné postupy jsou využívány dodnes (priessnitz.cz, 2013). K vědeckému podložení lázeňské léčby začalo docházet během 19. století. Z tohoto období pochází i dohoda o stanovení kritérií pro klasifikaci minerálních vod. Docházelo k uplatňování nových znalostí z geologie, biologie a chemie (Dědina, 2004, s. 43). Jsou budovány nové lázeňské budovy, kolonády, kulturní zařízení atd. Lázně jsou v této době již důležité nejen z hlediska léčebného, ale i kulturního (Seifertová, 2003, s. 82). Vznik Československé republiky s sebou mimo jiné přináší zpřístupnění lázeňské léčby širšímu okruhu klientů, jelikož do lázeňství vstupují zdravotní pojišťovací společnosti. Služby v lázních jsou i nadále poskytovány bohatým klientům a střední vrstvě obyvatelstva, nyní však rovněž chudým, za které léčení hradí pojišťovna (Eliašová, 2003, s. 10, 11). Po skončení 1. světové války až do 2. světové války zažívalo české lázeňství opravdový zlatý věk. Tuzemské lázně navštěvovali místní lidé i klientela ze zahraničí. Lázeňské léčebné pobyty už neplnily pouze léčebnou funkci, ale stávaly se prestižní záležitostí. Mnoho léčebných procedur bylo zdokonaleno a rovněž docházelo k tvorbě nových postupů. V meziválečném období také vznikalo značné množství nových lázeňských objektů (Seifertová, 2003, s. 82). Rozvoj lázní zastavila na necelých 7 let druhá světová válka. Například z lázní Poděbrady se na počátku roku 1941 stalo místo vojsk německé armády. Krátce před koncem války, na jaře 1945, byly větší lázeňské budovy přeměněny na lazarety pro vězně koncentračních táborů a vojáky vracející se z fronty (lazne-podebrady.cz, 2010). Oproti

15

tomu Karlovy Vary byly díky Mnichovské dohodě již 4. dubna 1938 obsazeny německým vojskem a staly se součástí Německé říše. Za války byl jejich provoz výrazně omezen a stejně jako u Poděbrad se z řady lázeňských zařízení staly lazarety. Po skončení války však z Karlových Varů bylo opět stejně významné lázeňské a společenské centrum jako v meziválečném období (David, Soukup, 2005, s. 7). Rok 1948, kdy v únoru došlo k politickému převratu, znamenal pro české lázeňství zásadní změnu. Bez jakéhokoli ekonomického záměru se stalo součástí lázeňské péče. Lázeňská zařízení byla zestátněna a převažovali v nich tuzemští klienti, kterým pobyt hradily zdravotní pojišťovny. Zahraniční klientela nebyla příliš početná a tvořili ji hlavně hosté z východního bloku. Lázeňská péče si sice zachovávala svoji vysokou úroveň, velký problém však představovalo dlouhodobé neinvestování do materiálně-technické základy. Kvůli tomu kvalita poskytovaných ubytovacích, stravovacích a doplňkových služeb klesala (Seifertová, 2003, s. 82, 83). Další zvrat, který výrazně zasáhl i lázeňství, nastal v roce 1989 kvůli politickým a následným celospolečenským změnám. Beránek (1999) uvádí, že v mnoha podnikatelských odvětvích se odehrála rozsáhlá privatizace. V lázeňství do ní vstoupilo 22 lázeňských společností. Mnoho lázeňských objektů bylo vráceno původním majitelům. V průběhu privatizace se některé lázeňské podniky rozdělily na několik menších organizací, které měly svoji samostatnost. Toto se odehrávalo hlavně v Karlových Varech. Díky změně vlastnických poměrů se do tuzemska začal přesouvat zájem zahraničního kapitálu o podnikání v českém lázeňství. Největší zájem pocítily Karlovy Vary a Mariánské Lázně. b) Předpoklady rozvoje lázeňství. České lázeňství má ve světě velkou prestiž i díky svému neustálému rozvoji. Pro rozvoj lázeňství je však nutné splňovat jisté předpoklady. Za hlavní předpoklady lázeňství jsou považovány přírodní léčivé zdroje, statut lázeňského místa a materiálně-technická základna. Dědina (2004, s. 11) označuje za přírodní léčivé zdroje přirozeně se vyskytující minerální vodu, plyn nebo peloid, které mají vhodné vlastnosti pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení. Mezi přírodní léčivé zdroje patří také léčivé podnebí.

16

Tabulka 2: Přírodní léčivé zdroje Druh léčivého zdroje

Dělení

Charakteristika

1. Podle celkové mineralizace (na 1 litr) velmi slabě mineralizované do 50 mg/l slabě mineralizované 50-500 mg/l středně mineralizované 500-1500 mg/l silně mineralizované 1500 mg/l až 5 g/l velmi silně mineralizované více než 5 g/l 2. Podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek (na 1 litr) uhličité nad 1 g oxidu uhličitého sirné nad 2 g titrovatelné síry jódové nad 5 mg jodidů ostatní křemičité, fluoridové 3. Podle přirozené teploty u vývěru vody studené do 20 ºC teplé Přírodní minerální vody - vlažná voda 20 ºC až 35 ºC - teplá voda 35 ºC až 42 ºC - horká voda nad 42 ºC 4. Podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH silně kyselé pod 3,5 silně alkalické nad 8,5 5. Podle převažujícího kationtu nebo aniontu 6. Podle využitelnosti jako léčivé 7. Podle osmotického tlaku hypotonické méně než 710 kPa izotonické 710-760 kPa hypertonické nad 760 kPa 8. Podle radioaktivity radonové nad 1,5 kBq/l přírodní oxid uhličitý min. 90% CO2 Zřídelní plyn pro aplikaci plynových injekcí min. 96% CO2 vznik rozkladem rostlinného materiá1. Humolity lu rašeliny 95-99% organických látek Peloidy slatiny 50-95% organických látek slatinné zeminy 20-50% organických látek vznik sedimentací materiálu anorga2. Bahna nického původu délka slunečního svitu min. 1650 hodin za rok rozdíl teplot max. 13 ºC za 24 hodin Klimatické podmínky vlhkost vzduchu max. 80% spád prachu 5 g na 1 m2 Zdroj: Zpracováno podle Jandové (2009) a Oriešky (2011).

Minerální voda se používá v lázeňské léčbě k mnoha účelům, záleží na jejím složení. Lze ji využívat k pitným kúrám, inhalacím, irigacím, koupelím nebo podvodním masážím (lecebne-lazne.cz, 2009). Orieška (2011, s. 71) uvádí, že léčivé plyny a radiové emanace, což jsou radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků, patří mezi vzácnější pří-

17

rodní léčivé zdroje, které jsou používány na celkové nebo částečné plynové koupele či na injekční léčbu. Peloidy neboli rašeliny a bahna jsou přírodní zeminou, která vznikla postupným dlouhodobým biologickým rozkladem rostlinných a částečně také živočišných těl. Díky obsahu účinných látek, vynikající schopnosti udržovat konstantní teplotu po dlouhou dobu, absorpčním a regeneračním schopnostem jsou peloidy účinným přírodním léčebným prostředkem. Po úpravě se používají hlavně ve formě koupelí, obkladů a zábalů (spa.cz, 2011). Léčebné klima je pro léčbu vhodné, jestliže způsobuje pozitivní změny reaktivity nebo jiné fyziologické funkce organismu. Za lokality s léčivým klimatem jsou považovány takové, kde je relativní délka slunečního svitu v průměru nejméně 1650 hodin za rok, teplotní rozdíl nepřekračuje v měsíčním průměru 13 ºC za 24 hodin, vlhkost vzduchu je nejvýše 80 % v průměru za měsíc a spád prachu nepřekračuje ve vnitřním lázeňském území 5 gramů na 1 m2 měsíčně. Z klimatických podmínek má pozitivní vliv na člověka rovněž moře a pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo v jeskyni (Orieška, 2011, s. 71, 72). Lázeňský statut je vymezením rozsahu vnitřního lázeňského území v místě, které slouží pouze lázeňskému provozu a bezprostřední ochraně léčebného režimu. Stanovuje podmínky zajišťující řádné provádění komplexní péče, hygienické zásady, opatření ohledně dopravy, zásobování, zajištění klidu, kulturní a výchovné činnosti, informační služby v lázeňském místě. Lázeňský statut pojednává o lázeňských poplatcích, které jsou používány na udržování a zvelebení lázeňského místa, popř. na propagaci lázní (Seifertová, 2003, s. 15). Lázeňský statut stanovuje Vláda České republiky nařízením a může jej rovněž zrušit (Lázeňský zákon, 2001). c) Materiálně-technická základna. Materiálně-technická základna lázeňské léčby je tvořena lázeňskými zařízeními a zařízeními, která umožňují pobyt během lázeňské léčby, tedy zařízeními ubytovacími, stravovacími a ostatními. Nezbytné je vhodné a zároveň estetické lázeňské prostředí, které je tvořeno zelení a květinami, parkovou a sadovou úpravou, sochařskými díly v parcích atd., a společensko-kulturní atmosféra lázeňského

18

místa, které je docíleno prostřednictvím např. lázeňských promenád, koncertů a zábavných představení (Orieška, 2011, s. 70, 71). V oblasti lázeňských zařízení je důležitá jejich klasifikace. Podle Dědiny (2004, s. 18) rozlišujeme: Balneoprovozy, které představují nejen zařízení pro využití přírodních léčivých zdrojů, ale rovněž celý komplex podávání lázeňských výkonů. Lázeňský penzion je ubytovacím zařízením pro lázeňské klienty. U pokojů se předpokládá, že budou mít vlastní sociální zařízení. Obvyklé je pouze podávání snídaní, ostatní služby jsou poskytovány mimo penzion. Ubytovacím zařízením vyšší kategorie se rozumí lázeňský hotel. Zde je očekáváno rovněž vlastní příslušenství, dále stravovací provoz včetně diet, zdravotnický personál buď v samotném zařízení, nebo ve smluvně zajištěných balneoprovozech. Lázeňské sanatorium představuje další možnost ubytování pro pacienty v lázních. Lázeňské sanatorium ovšem oproti ostatním zařízením nabízí svým klientům komplexní programy léčebně-preventivní lázeňské medicíny, což znamená poskytování vlastního ubytování, hotelových služeb, nejrůznějších diet, vlastních balneoprovozů, zdravotnického personálu s nepřetržitou službou, tedy zajišťování komplexní péče na nejvyšší úrovni. Kromě lázeňských ubytovacích zařízení (především lázeňských a wellness hotelů) mohou lázeňští hosté využít i ostatní ubytovací zařízení (hotely, hotely garni nebo penziony) všech tříd (Křížek, Neufus, 2011, s. 23). Pokud lázeňští pacienti nemají nařízené speciální stravování a diety a mohou se stravovat zcela běžně, jsou jim v místě pobytu k dispozici stravovací zařízení. Stravovací zařízení mohou být součástí ubytovacích zařízení nebo se jedná o samostatné objekty. Za zařízení základního stravování jsou považovány restaurace, motoresty a jídelny se samoobsluhou. Dále mohou lázeňští hosté využívat zařízení doplňkového stravování jako denní bary, snackbary, pizzerie, bistra a další. K dispozici jim jsou rovněž zařízení společenských a zábavních služeb – kavárny, cukrárny, vinárny, pivnice, noční kluby atd. (Gúčik, 2010, s. 198, 199).

19

Orieška (2011, s. 71) uvádí, že kulturně-společenské a sportovní vyžití umožňuje kulturně-společenská a sportovní vybavenost ubytovacích zařízení nebo vybavenost lázeňských míst. Jako příklad lze uvést divadla, kina, diskotéky, muzea, galerie, posilovny, fitness centra, golfová hřiště, koupaliště a další. Vhodné a estetické lázeňské prostředí je rovněž důležitou součástí lázeňského místa. Estetičnost lázeňského prostředí utváří především parky, architektonická díla, lázeňské promenády a celková upravenost lázeňského místa. K lázeňskému prostředí také neodmyslitelně patří hudba. Lázeňští hosté si mohou v lázních poslechnout koncerty, jelikož tradice lázeňských orchestrů přetrvává dodnes.

1.1.3 Legislativní úprava a organizace lázeňství v České republice Platných právních předpisů upravujících lázeňství v České republice existuje v současné době 28 (mzcr.cz, 2013). Nejdůležitějším z nich je Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, zkráceně Lázeňský zákon (č. 164/2001 Sb.). Tento zákon stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst (Lázeňský zákon, 2001). Dalším podstatným právním předpisem je Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (č. 267/2012 Sb.), která nabyla účinnosti 1. října 2012 a zrušila dřívější vyhlášku č. 58/1997 Sb., stanovující indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost (zakonyprolidi.cz, 2013). Mezi další právní dokumenty patří vyhláška o zdrojích a lázních, vyhlášky o stanovení ochranných pásem v konkrétních lázních apod. (mzcr.cz, 2013). V České republice působí několik lázeňských asociací, a to Svaz léčebných lázní České republiky, který existuje od roku 1995 jako zájmové profesní sdružení léčebných lázní. Klade si za cíl udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností, kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro rozvoj a udržení léčebného lázeňství v České republice a hájit společné a rovněž individuální zájmy svých členů. V současné době má 43 členů, z nichž je jich 41 léčebnými lázněmi. Je členem ESPA, v České republice je 20

platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví České republiky (lecebnelazne.cz, 2009). Sdružení lázeňských míst České republiky je dobrovolnou zájmovou nestranickou a rovněž také nevládní organizací lázeňských měst a obcí v České republice. Za své poslání sdružení považuje aktivní přispívání k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst. Aby svých cílů dosáhlo, usiluje o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ovšem i o spolupráci na mezinárodní úrovni (jedemedolazni.cz, 2013). Cílem zájmového sdružení právnických osob MEDISPA je ochrana kvality a pověsti lázeňské léčebné péče na území Karlovarského kraje a propagace kvalitních služeb. Zajišťuje spolupráci akreditovaných lázeňských organizací poskytujících komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči. Sdružuje akreditované lázeňské organizace, které jsou právnickými osobami (medispa.cz, 2008). Mezi členy MEDISPA se řadí Imperial Karlovy Vary a.s., Lázeňský hotel Thermal Karlovy Vary, Lázně Františkovy Lázně a.s., Léčebné lázně Jáchymov a.s. a další (medispa.cz, 2008). V Evropě působí Evropský svaz lázní (ESPA, European Spas Association), který byl založen roku 1995 v Bruselu. Jedná se o zastřešující organizaci pro národní lázeňské asociace v Evropě. Za Českou republiku je členem Svaz léčebných lázní České republiky (espa-ehv.eu, 2013).

1.2 Produkt lázní Jako produkt bývají označovány výrobky i služby. Obecně se pod pojmem produkt rozumí souhrn procesů, které zákazníkům přinášejí určitou hodnotu. Za služby lze označit soustavy hodnot uspokojujících potřeby zákazníků. Hodnotu služeb měří na základě vnímané schopnosti služeb splnit tento požadavek a určují ji podle užitku, který jim služby přinesly. Existuje mnoho různých definic služby. Služba je soubor hmotných a nehmotných prvků obsahující funkční, sociální a psychologické výhody či užitky (Seifertová, 2003, s. 50). Seifertová (2003, s. 51) dále uvádí, že koncepce nabízené služby v lázeňství musí definovat výhody odlišující ji od konkurence. Je nutné specifikovat lázeňské služby a ujas-

21

nit si, jaké potřeby a jaká přání zákazníků mají být uspokojeny. Musí být věnována pozornost procesu zpracování služeb, tedy jakým způsobem a jakými prostředky jsou služby produkovány, distribuovány a spotřebovávány. Součástí je rovněž vytvoření image služeb, jejímž úkolem je usnadnění komunikace mezi poskytovatelem služeb a potencionálními zákazníky. Produktem lázní a lázeňských zařízení jsou služby (tabulka 3), souhrnně tedy lázeňský pobyt. Obecně se jedná o služby základní (ubytovací, stravovací, léčebné) a doplňkové. Produkt může obsahovat všechny uvedené služby, nebo pouze několik vybraných (Seifertová, 2003, s. 51). Tabulka 3: Lázeňské služby Základní služby zdravotnické služby

ubytovací služby

stravovací služby

Doplňkové služby kulturně-společenské služby

lázeňský léčebný režim Zdroj: Orieška, 2011, s. 73.

služby prádelen a čistíren, zahradnictví lázní, léčebná kosmetika, obchodní, dopravní a jiné služby

Produkt lázní se řadí mezi produkty tematické, jedná se tedy o komplex tematických aktivit v cestovním ruchu zaměřených na lázeňství. Také produkt lázní může tvořit pouze jeden producent, za kterého lze považovat lázeňský podnik (tabulka 4), či se na něm podílí více subjektů, tedy podniky cestovního ruchu na území – podniky poskytující např. ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační a lázeňské služby (Gúčik, 2011, s. 97). Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku Před informace

rezervace

V průběhu zdravotní služby +/-

+/+/+ dobré služby Zdroj: Linderová, 2013, s. 71.

ubytování

stravování

+/-

+/-

zábava, kultura +/-

sportovní aktivity +/-

Po lékařská aktivity zpráva po návratu +/+/- nepříznivé události

Součástí lázeňského pobytu je lázeňská péče, která je dělena do tří skupin: komplexní, příspěvková a samoplátecká péče (Dědina, 2004, s. 14, 15). Komplexní lázeňská péče představuje léčebný pobyt dlouhý 3 týdny, který je zcela hrazen zdravotní pojišťovnou. Součástí léčebného pobytu je stravování formou plné penze, standardní ubytování ve dvojlůžkovém pokoji, potřebná lékařská vyšetření a léčebné lázeňské procedury za použití přírodních léčebných zdrojů dle stanovené diagnózy. V případě pracujících pacientů léčba probíhá v rámci pracovní neschopnosti a v závis-

22

losti na indikaci a rozhodnutí zdravotní pojišťovny ji lze poskytnout každoročně. Návrh na přidělení péče a umístění do lázní vystavuje praktický nebo odborný lékař a tento návrh musí schválit revizní lékař zdravotní pojišťovny, přičemž platnost schváleného a vystaveného návrhu trvá 3 měsíce (frantiskovylazne.cz, 2013). U příspěvkové lázeňské péče nejsou hrazeny pojišťovnou náklady na ubytování a stravování. Doba platnosti návrhu na příspěvkovou lázeňskou péči schváleného revizním lékařem je 6 měsíců ode dne jeho vystavení navrhujícím lékařem. Příspěvková lázeňská péče je zpravidla dlouhá 14 až 21 dní a na základně indikačního seznamu je pro pacienta závazná (priessnitz.cz, 2013). U samoplátecké lázeňské péče není nutná návštěva lékaře, aby bylo možné nastoupit lázeňskou léčbu. Klient si však hradí veškeré náklady spojené s pobytem v lázních sám. Oproti komplexní nebo příspěvkové lázeňské péči ovšem není omezen pouze diagnózou a lékařským návrhem a může si tedy vybrat jakýkoliv z velkého množství léčebných, relaxačních nebo wellness programů nabízených lázněmi. Stačí pouze zaslat objednávku do vybraného lázeňského zařízení (jedemedolazni.cz, 2013). Pro klienty samoplátce také existují nabídky lázeňských a relaxačních pobytů od cestovních kanceláří. Např. cestovní kancelář Čedok nabízí pobyty do tuzemských lázní i do lázní v zahraničí. Zákazník si může vybrat z 25 pobytových lázeňských míst (cedok.cz, 2013).

1.2.1 Zdravotní a léčebné služby Léčebné procedury jsou poskytovány v balneoprovozech léčebných zařízení a také v hotelových zařízeních, která se specializují na podávání lázeňských výkonů (Seifertová, 2003, s. 17). Zdravotní služby zahrnují lékařské prohlídky a vyšetření, která jsou zásadní pro určení průběhu lázeňské léčby, druhu a množství léčebných procedur při využití přírodních léčivých zdrojů. Rovněž se uplatňují fyziatrické úkony, ze kterých se jedná zejména o vodoléčbu, elektroléčbu a světloléčbu, a léčebný tělocvik. V současné době se používání těchto zdrojů a poskytování úkonů kombinuje s medikamentózní léčbou a léčebnou výživou (Orieška, 2011, s. 74).

23

Eliašová (2003, s. 97) uvádí, že vstupní lékařská prohlídka, které se pacient podrobí po příchodu do lázní, se uskutečňuje v lázeňských ambulancích lázeňských podniků. Jedná se o vyšetření zdravotního stavu pacienta lázeňským lékařem při nástupu na lázeňskou léčbu. V případě potřeby je doplněna dalšími klinickými a laboratorními vyšetřeními. Pro samoplátce se jedná o placenou službu, jejíž cena záleží na tom, zda jde o základní, kontrolní nebo orientační vyšetření. Stanovení diagnózy je východiskem pro určení léčebného postupu. Pacient je během svého pobytu pod lékařským dohledem a na konci pobytu obdrží od lékaře výstupní lékařskou zprávu. Procedury v lázních se poskytují podle lékařského předpisu v lázeňském průkazu. Lázeňský průkaz je písemnost, do které se zapisuje plán léčebných procedur v lázních. Obdrží jej lázeňský host od lázeňského lékaře po ukončení vstupní lékařské prohlídky. Je v něm uvedeno datum, čas a místo poskytnutí léčebné procedury. Povinností lázeňského klienta je prezentovat se jím před poskytnutím procedury a lázeňský zaměstnanec je povinen zapsat do průkazu poskytnutí procedury (Gúčik, 2004, s. 64). Základem lázeňské péče je léčení související s poskytováním léčebných procedur. Druh procedur a jejich množství závisí na zdravotním stavu pacienta a indikaci lázní (Orieška, 2011, s. 74). Mezi léčebné procedury patří např. elektroléčba, vodoléčba, uhličitá terapie, mechanoterapie, fototerapie, kinezioterapie, peloidní léčba, magnetoterapie, termoterapie, rehabilitace, oxygenoterapie, léčebné inhalace, pitné kúry s využitím léčivých minerálních vod, klimatoterapie, psychoterapie a další lázeňské výkony (Seifertová, 2003, s. 17). V lázeňských zařízeních jsou rovněž poskytovány tzv. nadstandardní procedury, které nejsou zahrnuty do ceny lázeňského pobytu a host si je musí doplatit. Do nadstandardních procedur lze zahrnout havajskou masáž lomi, japonskou masáž shiatsu, medovou detoxikační masáž, thajskou masáž, medovo-mléčný celotělový zábal, baňkování, nordic walking a další (Orieška, 2011, s. 83, 84, 85). Dle Ministerstva zdravotnictví České republiky je v naší zemi zhruba 1300 pramenů přírodních léčivých a přírodních minerálních zdrojů vod. Nejrůznější využití těchto zdrojů, např. ve formě koupelí, zábalů a pitné kúry, se řadí mezi základy lázeňské léčby. Vhodný doplněk lázeňské léčebné péče tvoří solária, fitness a sauny (Seifertová, 2003, s. 17).

24

Současným trendem je péče o zdraví, tělo a krásu, tedy wellness. Wellness zahrnuje čtyři hlavní oblasti – fitness, kontrolu stresu, kontrolu hmotnosti a optimální výživu. Jako příklad wellness procedur lze uvést anticelulitidní zábal, přístrojovou lymfodrenáž, masáž lávovými kameny, aroma masáže, tělové peelingy a mnoho dalších (laznelibverda.cz, 2014).

1.2.2 Ostatní služby Mezi ostatní služby v lázeňství patří služby ubytovací, stravovací, kulturně-společenské, sportovně-rekreační a doplňkové služby. a) Ubytovací služby. Tvoří významnou součást péče o lázeňské hosty. Ubytovací zařízení, která tyto služby poskytují, musí stavebním řešením, dispozičním a provozním uspořádáním zohlednit, že pacientům slouží k přechodnému pobytu na více dní nebo i týdnů. Ze zkušeností vyplývá, že pozitivních výsledků lázeňské léčby je dosahováno za předpokladu trvání tří až čtyř týdnů. Z tohoto důvodu jsou kladeny vyšší nároky a požadavky na ubytování lázeňských klientů. Hosté jsou ubytováni v jednolůžkových nebo dvojlůžkových pokojích, které jsou vybaveny potřebným nábytkem a předměty vytvářejícími příjemné prostředí, např. svítidla či obrazy. Funkce lůžka je specifická, neboť klienti jej používají vícekrát během dne pro odpočinek po léčebných procedurách (Orieška, 2011, s. 85). Pro hosty jsou v ubytovacích zařízeních k dispozici nejrůznější další prostory jako lobby, televizní místnost, čítárna, salonek, knihovna, herna, bazén, fitness a další (Křížek, Neufus, 2011, s. 29). Jednou z nejvyužívanějších kategorií ubytovacího zařízení v lázních je Lázeňský / Spa hotel. Jedná se o ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle lázeňského zákona v aktuálním znění, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zákona číslo 48/1997 Sb. (hotelstars.cz, 2014). b) Stravovací služby. Jsou poskytovány v lázeňských střediscích v nejrůznějších stravovacích zařízeních, např. restauracích, kavárnách, barech, cukrárnách apod. Podstatným a jedinečným prvkem stravování v lázních je skutečnost, že stravovací služby jsou pevnou součástí léčby některých indikovaných chorob. Existuje stravování v lázeňských domech s komplexní lázeňskou péčí, kde má stravovací proces svůj pevný řád týkající 25

se časového rozvrhu podávání jídel, a stravování mimo lázeňské domy, které má stejný charakter jako v běžných restauračních zařízeních s důrazem na větší výběr kvalitních dietních jídel (Seifertová, 2003, s. 19). Stravování v lázeňství je děleno na režimové, ve kterém jsou stanoveny diety, a nerežimové, které probíhá nejen v lázeňských zařízeních, ale rovněž v restauracích, kavárnách apod. Beránková (bezlepkovadieta.cz, 2010) uvádí, že v lázeňských střediscích se uplatňuje český dietní systém. Poprvé byl vytvořen v letech 1952 až 1954 a poté prošel několika inovacemi. Tvoří ho 15 základních diet, 3 speciální diety a 5 standardizovaných dietních postupů. Mezi základní diety patří např. dieta tekutá, kašovitá, neslaná, batolecí, výběrová, bezezbytková a další. c) Kulturně-společenské a sportovně-rekreační služby. Tyto služby jsou určeny nejen pro klienty lázeňských zařízení, ale mnohdy rovněž pro ostatní návštěvníky lázní. Organizaci těchto aktivit zabezpečují programoví referenti nebo animátoři. Tyto služby slouží pro využití volného času, a proto jsou označovány také jako animační služby nebo služby volného času. Jedná se o služby, které umožňují hlavně oddechové činnosti zaměřené proti únavě (četba denního tisku, knih apod.), rekreačně-poznávací činnosti (organizované či individuální procházky, výlet autobusem apod.), individuální a kolektivní sportovní činnosti (plavání, tenis, minigolf apod.), činnosti působící na citovou a rozumovou stránku člověka (filmová a divadelní představení, koncerty, výstavy, módní přehlídky a další), činnosti spojené s konzumací kulturních hodnot tvořivou aktivitou, popř. pasivním odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, společenské večery apod.). Služby volného času však nesmí narušit léčebný režim lázeňského klienta a ani negativně ovlivňovat jeho zdravotní stav (Orieška, 2011, s. 86). d) Doplňkové služby. Jsou zaměřeny jak na klientelu lázeňského léčebného pobytu, tak na místní obyvatele (Seifertová, 2003, s. 20). Mezi nejčastěji využívané doplňkové služby patří knihovny, čítárny, bankomaty, internet, společenské hry, půjčovny aut a kol, objednávka květin, praní, žehlení, čistírny, manikúra, pedikúra, kosmetika, kadeřnictví, taxislužby, informační kanceláře, směnárenské služby, prodej suvenýrů a další (Eliašová, 2003, s. 111). Všechny uvedené služby napomáhají klientům lázní k obnově jejich fyzických a duševních sil. Působí ovšem vhodně rovněž ke komplexnímu ekonomickému rozvoji dané oblasti, jelikož účastníci léčebných lázeňských pobytů vynakládají své finanční pro-

26

středky k uspokojování svých potřeb a zároveň podporují rozvoj místních firem a podnikatelů. Zahraniční návštěvníci jsou přínosem devizových prostředků (Seifertová, 2003, s. 21).

1.2.3 Certifikace lázeňských podniků Certifikáty udělované lázeňským podnikům garantují vysoký standard poskytovaných služeb a zajišťují určitou prestiž zařízením, kterým je certifikace udělena. Evropský svaz léčebných lázní (ESPA, European Spas Association) má svoji pečeť kvality EuropeSpa, která spočívá v certifikačním systému vypracovaném na základě více než 30 národních a mezinárodních zákonů a norem. Certifikace se vztahuje na evropské oblasti srovnatelné v servisu, bezpečnosti, hygieně a infrastruktuře bez ohledu na hranice zemí. Objektivní a neutrální certifikaci objektů zaručuje náročná kontrola nezávislých auditorů a certifikační systém podle mezinárodních pravidel. Certifikát je propůjčován ve dvou variantách: EuropeSpa med (pro lázeňské hotely a kliniky nabízející lázeňskou léčbu nebo preventivní pobyty) a EuropeSpa wellness, který je určen pro wellness hotely a spa areály (europespa.cz, 2013). EuropeSpa med je nejnáročnější a nejobtížnější zkouškou v oblasti prevence. Počet testovaných kritérií se pohybuje kolem tisíce. Lázeňské hotely a kliniky se podrobí auditu nezávislých hodnotitelů trvajícího dva až tři dny. Certifikát je vystaven v případě splnění minimálně 80 procent všech kritérií a určitých základních předpokladů. Poskytovatelů, kteří obdrželi certifikát EuropeSpa med, existuje 31, v České republice je jich 10 (europespa.cz, 2013). Certifikáty řady EuropeSpa wellness zahrnují do hodnocení kvality hledisko servisu, bezpečnosti, hygieny a infrastruktury. Aby bylo možné certifikovat široké spektrum seriózních poskytovatelů wellness služeb, existují tyto certifikáty v různých vypovídajících hodnotách: EuropeSpa wellness hotel, rozsáhlý certifikát pro celostně pracující wellness hotely, a EuropeSpa wellness spa, který se vztahuje na spa areály nacházející se např. v městských hotelech, konferenčních nebo prázdninových hotelech. V současné době se nacházejí ve vývojové a pilotní fázi dva další certifikáty: EuropeSpa day spa a EuropeSpa thermal spa pro odpovídající nabídky. Zařízení certifikovaných EuropeSpa wellness působí sedm a všechna se nacházejí v Turecku (europespa, 2013).

27

Lázeňským zařízením jsou také udělovány certifikáty ISO 9001. Jedná se o mezinárodně uznávanou normu pro Systém managementu kvality (nqa.com, 2014). V České republice mají např. Lázně Jáchymov toto prestižní ocenění v oblasti poskytování lázeňské péče – v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Certifikace probíhá podle postupů německé společnosti TÜV CERT (laznejachymov.cz, 2013). Certifikaci ISO 9001 českých lázeňských podniků zajišťuje více institucí, např. společnost TÜV NORD Czech, člen nadnárodní instituce TÜV NORD GROUP, která patří k nejvýznamnějším certifikačním společnostem po celém světě (tuv-nord.com, 2014). Dalším oceněním je certifikát MEDISPA. Tento certifikát získávají lázeňská zařízení členstvím v organizaci MEDISPA (medispa.cz, 2008). Lázně Bělohrad vlastní certifikát Oficiální smluvní partner BKK Gesundheit, německé zdravotní pojišťovny. Pro pojištěnce BKK Gesundheit představuje tento certifikát záruku, že služby poskytované těmito lázněmi odpovídají náročným požadavkům, které tato zdravotní pojišťovna vyžaduje od svých smluvních partnerů (belohrad.cz, 2009).

28

2 Analýza a komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary Karlovy Vary představují nejnavštěvovanější lázně v České republice a jejich návštěvnost lázeňských hostů se pohybuje v řádu desetitisíců za rok, z čehož naprostou většinu tvoří zahraniční lázeňská klientela, především občané Ruské federace. Slovenské lázně Piešťany jsou nejnavštěvovanějšími lázněmi Slovenska a patří mezi významné evropské lázně. Ze zahraničních lázeňských hostů převažují v posledních letech občané České republiky. Také z tohoto důvodu jsou Piešťany nejvhodnějšími lázněmi pro komparaci s lázněmi Karlovy Vary.

2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: -

Jaká je struktura lázeňské klientely v lázních Karlovy Vary?

-

Jaký je rozdíl mezi návštěvností lázní Karlovy Vary a lázní Piešťany a čím je způsoben?

Při zpracování práce jsme využili sekundární zdroje dat. Těmito zdroji byla především knižní a časopisecká odborná literatura, odborné příspěvky publikované online, data návštěvnosti lázní Karlovy Vary získaná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a data návštěvnosti lázní Piešťany získaná od Statistického úřadu Slovenské republiky.

2.2 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech Karlovy Vary jsou největšími, nejvýznamnějšími a nejnavštěvovanějšími lázněmi v České republice. Jedná se rovněž o krajské město Karlovarského kraje, které leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, přibližně 21 km severovýchodně od Sokolova a 83 km severozápadně od Plzně (interní materiály Sdružení lázeňských míst ČR, 2014). Město má rozlohu 59,10 km2 a přibližný počet obyvatel je 51 tisíc. Karlovy Vary jsou rozděleny na 15 městských částí, z nichž šest se nachází ve vlastním jádrovém městě – Karlovy Vary, Tuhnice, Drahovice, Rybáře, Bohatice a Dvory. Zbylých devět měst-

29

ských částí se nazývá Stará Rokle, Doubí, Tašovice, Počerny, Čankov, Rosnice, Sedlec, Olšová Vrata a Cihelny (interní materiály Magistrátu města Karlovy Vary, 2007). a) Historie. Historie Karlových Varů sahá do 14. století, vznik a vývoj města se vždy pojil s léčebnými účinky minerálních pramenů (Burachovič, Wieser, 2001, s. 139). Karlovarská lázeňská léčba znamenala od středověku až do konce 16. století především koupele. Pitná kúra se začala více uplatňovat s pomocí lékaře Václava Payera, nad koupelemi získala převahu v 17. století (cestovani.kr-karlovarsky.cz, 2014). Zásadní význam pro modernizaci karlovarského lázeňství mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera v 18. století. Jeho zásluhou bylo zavedeno mnoho nových léčebných metod, např. pití vody u pramenů, vyváženost pitné a koupelové kúry, vycházky jako součást terapie aj. (cestovani.kr-karlovarsky.cz, 2014). Další významnou událostí bylo napojení Karlových Varů na evropskou železniční síť roku 1870 zahájením provozu na trati Karlovy Vary – Cheb (karlovyvary.cz, 2014). Za 1. a 2. světové války byl provoz lázní výrazně omezen, po roce 1945 se však Karlovy Vary staly opět významným společenským a lázeňským centrem (David, Soukup, 2005, s. 7). Po roce 1989 se podařilo obnovit mnoho významných památek. Nepřehlédnutelný je vstup zahraničního, hlavně ruského kapitálu. Ekonomická síla ruských podnikatelů se projevuje i některými stavebními záměry, které ale narušují historický charakter města. Některá zařízení využívá v dnešní době téměř výhradně rusky mluvící klientela (David, Soukup, 2010, s. 82). Dnes jsou Karlovy Vary oblíbenou a vyhledávanou turistickou destinací lidmi z celého světa a řadí se mezi nejnavštěvovanější místa České republiky. b) Předpoklady pro rozvoj lázeňství. Přírodními léčivými zdroji v Karlových Varech je hlavně zdejší termální voda hydrogen-uhličito-sírano-chloridosodná kyselka, také rašelina a slatina, vřídelní plyn a rovněž zdejší klima (Burachovič, Wieser, 2001, s. 137). Podnebí Karlovarského kraje, jehož jsou Karlovy Vary krajským městem, lze vzhledem k poloze uprostřed Evropy charakterizovat jako hodně proměnlivé se střídáním kontinentálních a oceánských vlivů. Kvůli charakteru a výšce hor se jedná o chladnou oblast České republiky. Nejteplejším měsícem v roce je červenec, kdy se průměrné teploty pohybují okolo 16 ºC. Nejchladněji je v Karlovarském kraji v lednu s průměrnými tep30

lotami kolem -4 ºC. Průměrná roční teplota činí přibližně 8 ºC, ročně v kraji spadne úhrnem 1200 až 1400 mm srážek. Mlhy se tvoří převážně na severu a západě území a rovněž kolem vodních ploch (kvv-karlovyvary.army.cz, 2014). Karlovy Vary jsou známé svými léčivými prameny. Ze 79 pramenů různé vydatnosti je jich zachyceno 13, které se používají k pitné kúře. Minerální vody mají základní složení podobné, ale pro rozdílnou teplotu a odlišný obsah kysličníku uhličitého disponují různými účinky. Chladnější prameny mají zpravidla lehce projímavé účinky, prameny s vyšší teplotou mají tlumivý vliv zpomalující vylučování žluče a žaludečních šťáv (splzak.cz, 2014). Nejslavnějším pramenem Karlových Varů je Vřídlo. Stalo se symbolem těchto lázní, zásobuje termální vodou všechna lázeňská zařízení, dodává plynný oxid uhličitý pro vanové koupele, poskytuje základní surovinu pro výrobu karlovarské vřídelní soli i pro zkameňování suvenýrů (tzv. Karlovarské růže). Na Vřídle jsou závislé rovněž ostatní karlovarské prameny, které představují pouze větve oddělující se od hlavního výstupního kmene termy. Jeden z pramenů Vřídla tvoří proslulá fontána (příloha 1) tryskající v hale Vřídelní kolonády do výše až 14 metrů. Vřídlo dosahuje teploty 73 ºC, obsah CO2 činí 400 mg na 1 litr a pramen chrlí 2000 litrů vody za minutu. Voda z Vřídla pro pitnou kúru je svedena do pěti pramenných váz v kolonádě. Nachází se zde jak v původní teplotě, tak ochlazená na 57 ºC a 41 ºC (Pupp Journal, 01/2007, s. 20). Pramen Karla IV., u kterého se podle staré pověsti léčil sám Karel IV., vyvěrá v Tržní kolonádě. Jeho teplota činí 64 ºC, obsah CO2 je mezi 250 a 450 mg/l a pramen vytéká o objemu 4,8 litrů za minutu. Nad pramenní vázou lze spatřit reliéf „Objevení pramenů“ (cestovani.kr-karlovarsky.cz, 2014). Na Tržní kolonádě se nachází rovněž Tržní pramen, který se od svého objevení roku 1838 několikrát ztratil a opět objevil. Proto došlo k uskutečnění několika vrtů, kvůli kterým zde tento pramen vytéká dodnes. Jeho teplota se pohybuje okolo 64 ºC, vydatnost Tržního pramene je 5 litrů za minutu a obsah CO2 500 mg/l (splzak.cz, 2014). Mlýnský pramen, jeden z pěti pramenů na Mlýnské kolonádě, je již od 16. století používán k lázeňské léčbě včetně koupelí. Vodu z tohoto pramene bylo v minulosti možné koupit ve většině českých lékáren. Jeho vydatnost dosahuje 4,5 litrů za minutu, obsah CO2 600 mg/l a teplota je 56,6 ºC (karlovyvary.cz, 2014).

31

Pramen Rusalka, původně nazývaný jako Nový pramen, měl v 18. a 19. století u lázeňských hostů větší oblibu než Vřídlo. Voda z pramene obsahuje 600 mg/l CO2, průtok má 4,8 litrů za minutu a teplotu 60,1 ºC (turistika.cz, 2014). Pramen knížete Václava má dva vývěry, první se nachází přímo v Mlýnské kolonádě a druhý v promenádním prostoru před kolonádou. Poprvé se pramen objevil v roce 1784, podle blízké skály svatého Bernarda byl dříve nazýván Bernardův. První vývěr má teplotu 64 ºC, druhý je o čtyři stupně chladnější. Oba vývěry obsahují 500 mg/l CO2, prvním protečou 4 litry za minutu, druhým za minutu pouze 2 litry (cestovani.krkarlovarsky.cz, 2014). Skalní pramen až do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách se však jeho vodu podařilo svést do míst dnešní Mlýnské kolonády. Jeho teplota se pohybuje kolem 46,9 ºC, vydatnost má 2,2 litrů za minutu a obsah CO2 650 mg/l (splzak.cz, 2014). Pramen Libuše původně nesl název Pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů a má teplotu 62 ºC. Vydatnost Libušina pramene se pohybuje mezi 3 a 5 litry za minutu, obsah CO2 je 550 mg/l (spa-resort-sanssouci.cz, 2009). Pramen Svobody byl objeven při zakládání budovy Lázní III roku 1865. Brzy poté nad ním byl postaven dřevěný altánek, dnes památkově chráněný. Původně se pramen jmenoval Lázeňský, následně byl přejmenován na pramen Františka Josefa, dnešní název obdržel až v roce 1945. Jeho teplota činí 59 ºC a vydatnost 5 litrů za minutu, pramen obsahuje 550 mg/l CO2 (Pupp Journal, 03/2009, s. 21). Hadí pramen (příloha 2) byl zpřístupněn jako poslední z karlovarských pramenů. Stalo se tak během rekonstrukce Sadové kolonády roku 2001. Pramen obsahuje menší množství minerálů než jiné prameny, ovšem mnohem více CO2 (1600 mg/l). Teplotu má okolo 30 ºC a průtok 1,8 litru za minutu (karlovyvary.cz, 2014). Sadový pramen vytryskl v půlce 19. století při kopání základů Vojenského lázeňského ústavu. Původně se jmenoval Císařský a nenachází se přímo na Sadové kolonádě, avšak v prostorách budovy Vojenského lázeňského ústavu. Není tudíž přístupný neustále, ale každodenně od 6:00 do 18:30. Jeho teplota se pohybuje okolo 47 ºC, vydatnost činí 1,5 litru za minutu a obsah CO2 750 mg/l (karlovy-vary.cz, 2011).

32

Zámecký pramen je rozdělen na horní a dolní, jedná se ovšem o jeden pramen svedený do dvou pramenných váz. Kvůli větší nadmořské výšce horního vývěru a také fyzikálním zákonitostem má Zámecký horní pramen rozdílnou teplotu (55,9 ºC). Teplota Zámeckého dolního pramene činí 55,6 ºC a oba prameny shodně obsahují 600 mg/l CO2. Dolní Zámecký pramen pro veřejnost vyvěrá na Tržní kolonádu, vývěr v Zámecké kolonádě je určen pouze pro hosty Zámeckých Lázní (splzak.cz, 2014). V roce 1884 byl na pozemku dnešního parku před sanatoriem Richmond zachycen pramen pojmenovaný na počest rakouské arcivévodkyně Štěpánky (manželky korunního prince Rudolfa). Tento pramen železnaté kyselky patří se svojí teplotou 9 až 14 ºC mezi nejchladnější karlovarské prameny. Avšak na počátku 20. století vývěr zanikl. Nový vrt pramene Štěpánka se podařilo realizovat v roce 1993 a o čtyři roky později nad ním byl postaven dřevěný altán Aloise Kleina (pamatkyaprirodakarlovarska.cz, 2014). Ochranu vývěrům karlovarských pramenů poskytuje pět kolonád a dva altány (altán pramene Svoboda a altán Aloise Kleina). Kolonády začaly vznikat na počátku 19. století, jelikož se počet lázeňských hostů neustále zvyšoval a jednoduché přístřešky a drobné altánky přestávaly stačit. Všechny karlovarské kolonády mají podobu krytých promenádních hal a patří k lázeňskému prostředí (karlovyvary.cz, 2014). Mlýnská kolonáda (příloha 3) je považována za jeden z tradičních symbolů Karlových Varů. Byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1871 až 1881. Na kolonádě lze najít pět pramenů – Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin pramen (Pupp Journal, 02/2011, s. 30). Ve Dvořákových sadech stojí Sadová kolonáda (příloha 4), která vznikla roku 1880. Na konci 19. století sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl sice později zbořen, ale kolonáda stojí dodnes. Nachází se zde Hadí pramen (karlovy-vary.cz, 2011). Tržní kolonáda (příloha 5), bílá dřevěná stavba, byla postavena v roce 1883 jako provizorium. Dlouho byla plánována její přestavba, která se však stále odkládala, nakonec byla kolonáda po sto letech postavena znovu, zcela stejná jako původní stavba. Kryje prameny Karla IV. a Tržní, rovněž je na ni sveden dolní Zámecký pramen (Hanyková, Strnad, 2007, s. 94).

33

Nad Tržní kolonádou byla v letech 1911 až 1913 postavena Zámecká kolonáda, která má dvě části – kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Kolonáda Horního pramene zastřešuje Zámecký horní pramen a je volně přístupná veřejnosti, avšak na kolonádu Dolního pramene mohou vstoupit jen klienti Zámeckých Lázní (zivykraj.cz, 2012). Ochranu nejvýznamnějšímu karlovarskému prameni, skutečnému přírodnímu gejzíru, poskytuje Vřídelní kolonáda. Její současná podoba pochází z let 1971 až 1975. V promenádní hale se nachází několik vřídelních vývěrů upravených k pitné kúře na různé teploty (Pupp Journal, 04/2011, s. 28). O kolonády a rovněž o podzemní zdroje minerálních vod se stará Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary (SPLZaK), příspěvková organizace města Karlovy Vary existující od roku 1992. Pod SPLZaK spadají karlovarské kolonády vyjma Zámecké, která je pronajatá společnosti EDEN GROUP, a.s. Tato společnost provedla rekonstrukci kolonády a její dostavbu na moderní balneoprovoz Zámeckých Lázní (splzak.cz, 2014). c) Materiálně-technická základna. Jedním z dalších předpokladů pro rozvoj lázeňství je materiálně-technická základna. Jelikož jsou Karlovy Vary největšími a nejnavštěvovanějšími českými lázněmi, jejich materiálně-technická základna je na vysoké úrovni. V Karlových Varech v minulosti existovalo několik velkých společných balneoprovozů, v současné době jsou však v provozu pouze dva z původních šesti. Fungujícími balneoprovozy jsou Lázně III a Lázně V (Alžbětiny). Lázně I (Císařské) nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, Lázně II byly zbourány, Lázně IV prošly po roce 1989 přeměnou na obchodní centrum a u Lázní VI byla v roce 2006 provedena demolice (Hanyková, Strnad, 2007, s. 16, 17, 18). Císařské lázně (příloha 6), lázeňská budova v soudobém módním architektonickém slohu, se nachází nedaleko Grandhotelu Pupp v jižní části lázeňského centra. Byly vystavěny v letech 1893 až 1895 a jednalo se o reprezentativní lázeňské zařízení s nejmodernějším provozem v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Císařské lázně, od roku 1918 nazývané také Lázně I, sloužily k balneologickým účelům do 80. let 20. století. Od roku 1994 byla budova uzavřena, o 14 let později ji získal Karlovarský kraj a v posledních letech objekt prochází postupnou obnovou (karlovyvary.cz, 2014).

34

Monumentální lázeňská budova Lázní III ve stylu anglické neogotiky byla postavena roku 1866. Na přelomu let 2013 a 2014 probíhala v rámci rozvoje a znovuotevření budovy rozsáhlá rekonstrukce pro zkvalitnění a rozšíření služeb pro klienty. Součástí budovy je Windsor Spa Hotel Karlovy Vary****, hotel s vlastním balneoprovozem zaměřený na tradiční karlovarskou lázeňskou léčbu. V budově se také nachází Koncertní sál Antonína Dvořáka (windsor-carlsbad.cz, 2014). Rozsáhlý komplex, největší svého druhu v České republice, Alžbětiných lázní (příloha 7) stojí na konci Smetanových sadů. Dříve bývaly označovány jako Lázně V. Současný název odkazuje na císařovnu Alžbětu (známou také jako Sisi), která se v Karlových Varech léčila roku 1892. Budova začala sloužit jako lázeňský dům od roku 1906. V roce 2004 prošel areál lázní rekonstrukcí a v současné době jsou zde nabízeny komplexní služby zahrnující zhruba 60 druhů procedur (Kašpar, Promenáda, 07/2011, s. 16). Balneoprovozem je také Vojenský lázeňský ústav, který vznikl v roce 1855 jako první karlovarské komplexní lázeňské zařízení. I v dnešní době slouží především jako lázeňská léčebna pro příslušníky české armády. Tvoří jej lázeňské domy Sadový pramen a Chopin. Sadový pramen leží na levém břehu řeky Teplé, na okraji Dvořákových sadů. Lázeňský dům Chopin byl postaven v městské čtvrti Westend (karlovy-vary.cz, 2011). Při zásadní rekonstrukci Zámecké kolonády v letech 2000 a 2001 došlo k adaptaci kolonády na komplexní léčebné zařízení Zámecké Lázně. Tento balneoprovoz klade důraz na návrat k tradiční karlovarské lázeňské léčbě a svým klientům nabízí komfort, jedinečnou atmosféru a individuální péči. Ve své nabídce má zahrnuto 10 léčebných programů a kolem 20 procedur (zamecke-lazne.com, 2014). Vlastní balneoprovoz má také většina lázeňských hotelů. Jedná se např. o Grandhotel Pupp, Thermal, Carlsbad Plaza, Imperial nebo Čajkovskij. Pro lázeňské hosty a turisty je v Karlových Varech k dispozici více než 10 000 lůžek v lázeňských hotelech, sanatoriích, penzionech nebo privátech v různých cenových relacích (interní materiály Infocentra Karlovy Vary, 2013). V Karových Varech existuje Bristol Group, skupina hotelových zařízení patřících k nejnavštěvovanějším a nejznámějším ve městě. Tvoří ji dva základní resorty, které mají odlišnou polohu. Prvním resortem, který se nachází na úpatí Zámeckého vrchu, je Bristol Royal, do kterého patří hotely Tereza, Livia, Bristol, Bristol Palace, Královská vila

35

a Georgy House. Druhý resort se jmenuje Bristol Riverside, pod který spadají hotely Kolonáda a Pavlov, oba stojící uprostřed lázeňského centra (bristolgroup.cz, 2011). Další skupinou působící v Karlových Varech je akciová společnost Eden Group, která se zaměřuje na poskytování lázeňských, hotelových a restauračních služeb. Společnost vznikla roku 2001 a v současné době provozuje luxusní balneoprovoz Zámecké Lázně, od prosince 2005 hotel Carlsbad Plaza***** a od dubna 2007 Carlsbad Clinic (edengroup.cz, 2014). Karlovy Vary disponují širokým výběrem z lázeňských hotelů. Mezi ty nejznámější patří Grandhotel Pupp, Thermal, Carlsbad Plaza, Imperial, Spa Resort Sanssouci, Savoy Westend Hotel a Parkhotel Richmond. Nejstarším hotelem Karlových Varů je Grandhotel Pupp***** (příloha 8), nacházející se na Mírovém náměstí u říčky Teplé, který existuje již od roku 1701. Nabízí 228 komfortních pokojů, od jednolůžkového pokoje po prezidentské apartmá. Granhotel Pupp nabízí svých hostům šest restaurací a barů, pro které vaří profesionální tým 40 kuchařů. Hotel má vlastní wellness centrum a nabízí lázeňskou péči v Pupp Royal Spa. Hosté si také mohou vybrat z pobytových balíčků, např. Exclusive, Romantika, Lázeňský pobyt, Wellness či Golf & Spa. Rovněž jsou v hotelu pořádány konference a svatby (pupp.cz, 2013). Dalším hotelem v Karlových Varech je Spa & Wellness hotel***** Superior Carlsbad Plaza (příloha 9), nacházející se přímo v lázeňském centru města. Ubytování tento hotel nabízí ve 126 nadstandardně vybavených pokojích a 26 suitech o rozměru až 216 m 2. V Carlsbad Plaza lze najít konferenční prostory, luxusní obchody, tři restaurace a čtyři bary. Hotel disponuje rozsáhlou nabídkou léčebných služeb zahrnující na 250 procedur na Spa & Wellness ploše, na které se nachází Medical Spa Gallery, unikátní wellnessland Alt Karlsbad s pěti bazény a sedmi druhy saun a Carlsbad Clinic, ve které lze využít služeb estetické chirurgie, diagnostického centra nebo rozsáhlé nabídky kosmetických procedur. Za jednu noc se platí za osobu od 4000 Kč výše. Zárukou nejvyšší kvality všech poskytovaných služeb je členství Carlsbad Plaza v nejprestižnější světové alianci „The Leading Hotels of the World“, sdružující 400 nejlepších hotelů na světě (karlovyvary.cz, 2014).

36

Lázeňský hotel Thermal**** (příloha 10) se jednou ročně stává hlavním centrem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary kvůli jednomu z největších kongresových center v západních Čechách, které disponuje kapacitou přes 2000 míst. Hotel se nachází na okraji lázeňské zóny, poblíž Dvořákových sadů a Sadové kolonády. Ubytování je poskytováno v komfortních jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích či apartmánech, Thermal nabízí celkem 273 pokojů. Hotel je vybaven i venkovním bazénem s termální vodou, vybudovaném na skále nad městem, který je přístupný hotelovým hostům i veřejnosti. Thermal má vlastní balneo-wellness centrum a v rámci poskytování lázeňské péče nabízí mnoho léčebných procedur (thermal.cz, 2014). Hotel Imperial**** (příloha 11) byl otevřen v roce 1912 a již v té době patřil k nejvýznamnějším a nejluxusnějším hotelům ve městě. Součástí karlovarské městské hromadné dopravy je Lanová dráha Imperial dlouhá 127 metrů, která jezdí k hotelu z Divadelního náměstí. Imperial je držitelem prestižní mezinárodní ceny World Travel Awards pro nejlepší lázeňský hotel v České republice. Roku 2003 prošel hotel generální rekonstrukcí a o čtyři roky později bylo zrekonstruováno hotelové balneocentrum. Ubytování je nabízeno ve 205 pokojích, hotel disponuje dvěma restauracemi, kavárnou a klubem. Pro hosty jsou k dispozici rovněž konferenční prostory a balneocentrum (spa-hotelimperial.cz, 2009). Lázeňské penziony se v Karlových Varech nenacházejí, ovšem funguje zde několik lázeňských sanatorií – Trocnov, Astoria nebo Kriváň. Sanatorium Astoria se nachází v centru lázeňské části Karlových Varů. Jedná se o komplex vzájemně propojených pěti budov stojící naproti Mlýnské kolonádě. Sanatorium s vlastním balneoprovozem nabízí komplexní lázeňskou léčbu a hotelové ubytování včetně možnosti zakoupení některých léčebných procedur. Ročně má v průměru 4500 hostů ze 40 zemí světa, k dispozici je celkem 224 lůžek členěných do jednolůžkových a dvojlůžkových pokojů (astoria-spa.cz, 2014). V Karlových Varech se nacházejí také lázeňské domy (Morava, Praga, Purkyně nebo Tosca) a lázeňská léčebna Mánes. Lázeňský dům Tosca se nachází v blízkosti Vřídelní kolonády. Tvoří jej komplex šesti budov s více než 150 pokoji. Tosca je součástí skupiny Temparano, která provozuje lázeňské domy a wellness zařízení ve čtyřech českých lázeňských městech. Nabídka

37

tohoto lázeňského domu zahrnuje lázeňské a wellness pobyty, lázeňské, rehabilitační a relaxační pobytové balíčky, volně prodejné lázeňské procedury, komplexní a příspěvkové lázeňské pobyty pro klienty všech zdravotních pojišťoven České republiky a rovněž hotelové ubytování (temparano.cz, 2014). Na okraji karlovarského lázeňského území u lesa lze najít lázeňskou léčebnu Mánes, která disponuje 220 lůžky v pěti budovách, z nichž tři jsou propojeny koridorem. Lázeňská péče je zde poskytována ve vlastním balneoprovozu s využitím bohaté nabídky léčebných procedur. Lázeňská léčebna se specializuje na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči pro děti a dospělé a je součástí pražské nemocnice Na Homolce (lecebne-lazne.cz, 2014). V Karlových Varech se nachází velké množství restaurací, kaváren, cukráren a dalších forem pohostinských zařízení. Nejznámější kavárnou je Elefant nedaleko Městského divadla. Mezi její hosty se řadili Goethe, Beethoven, císař František I. či císařovna Marie Ludvika (karlovyvary.cz, 2014). Mezi významná pohostinská zařízení ve městě se řadí Restaurant Prague a Restaurant Paris v hotelu Imperial, Grandrestaurant Pupp, Café Vienna, restaurace Riverside v hotelu Kolonáda, restaurace Golf Resort nebo La Bohème Restaurant a Old Times Night Bar v hotelu Carlsbad Plaza. Restaurace a stravovací zařízení v lázeňských hotelech, hotelových domech, sanatoriích a dalších lázeňských provozech ve většině případů nabízejí svým klientům dietní stravování, které závisí na zdravotních problémech a léčbě konkrétního hosta.

2.3 Postavení lázní Karlovy Vary na trhu lázeňských služeb Karlovy Vary se řadí mezi nejvýznamnější lázně v Evropě. U lázeňských hostů však převažuje zahraniční klientela. Roku 2012 celkový počet lázeňských hostů tvořilo 96 % cizinců. Nejvíce lázeňských hostů přijíždí do Karlových Varů z Ruské federace. V roce 2012 tvořila lůžková kapacita lázeňských zařízení 5651 lůžek. Návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech prošla v letech 2001 až 2012 různými změnami a výkyvy (graf 1). Domníváme se, že v roce 2002 došlo k poklesu lázeňských hostů o více než osm tisíc kvůli leteckým teroristickým útokům ve Spojených státech amerických, které se staly dne 11. září 2001, jelikož tak výrazný úbytek byl za-

38

znamenán především u zahraničních hostů. Od roku 2003 počet lázeňských hostů opět stoupal. Jedním z důvodů nárůstu zahraničních hostů o téměř 13 tisíc v roce 2008 mohl být, jak předpokládáme, vstup České republiky do Schengenského prostoru dne 21. prosince 2007. Následující rok došlo k propadu o více než 15 tisíc lázeňských hostů, který byl dle našeho názoru zapříčiněn celosvětovou ekonomickou krizí. Tento pokles trval tři roky a až v roce 2012 narostl počet lázeňských hostů o skoro 20 tisíc. Odhadujeme, že se počet lázeňských hostů v Karlových Varech bude i v následujících letech zvyšovat. Graf 1: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 100 000

94 650 89 700

90 000 80 000

74 924

74 632 76 760 70 000

74 712

74 586

60 931 60 000 58 168

52 525

60 019

50 000 46 122 40 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

Zatímco zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech každoročně (až na několik již zdůvodněných výkyvů) přibývá, počet tuzemských lázeňských hostů se neustále snižuje (graf 2). V roce 2001 činil podíl českých lázeňských hostů z celkového počtu 18,8 %, o 11 let později to byla už pouhá čtyři procenta. Dle našeho mínění jsou příčinou neustálého poklesu českých lázeňských hostů snahy o úspory finančních prostředků ze strany českých zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Mezi další příčiny patří rovněž orientace Karlových Varů spíše na zahraniční klientelu, a proto vysoké ceny za ubytovací, stravovací a další služby. Jsme přesvědčeni, že Karlovy Vary jsou nejdražšími lázněmi v České republice. Domníváme se, že v budoucnosti bude počet českých lázeňských hostů dále klesat, jelikož si lázeňští hosté budou vybírat pro místo svého pobytu levnější lázně, a také z důvodu novely vyhlášky o stanovení indikačního seznamu, která vešla v platnost 1. října 2012.

39

Graf 2: Počet českých a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 100 000

90 597

90 000

81 515

80 000

70 106

70 000

66 062

60 000 50 000

41 248

49 134

40 000

10 000

70 189

67 062

51 873

36 087

30 000 20 000

65 538

51 948

11 277 10 035 9 034 8 983 8 146 8 570 11 222 8 185 7 524 4 818 4 523 4 053

0 2001

2002

2003

2004

2005

Čeští hosté

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zahraniční hosté

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

Ze zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech převažují Rusové, kterých navštívilo toto lázeňské město v letech 2001 až 2012 přes 400 tisíc. Velké množství zahraničních lázeňských hostů přijíždí do Karlových Varů také z dalších sedmi států – Ázerbájdžán, Bělorusko, Izrael, Kazachstán, Německo, Ukrajina a Spojené státy americké (tabulka 5). Tabulka 5: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 Rok Rusko Německo Ukrajina USA Izrael 17 088 30 202 1 083 2 771 2 904 2001 15 862 25 517 1 045 2 950 1 555 2002 22 533 20 433 1 641 3 240 1 966 2003 27 984 22 088 1 730 2 708 1 889 2004 30 080 19 733 2 058 2 707 1 119 2005 32 348 20 205 3 423 2 653 974 2006 42 422 19 934 4 663 2 746 1 319 2007 51 792 25 496 6 675 1 826 1 968 2008 33 144 13 541 4 361 1 540 2 212 2009 40 353 13 519 4 151 1 218 2 540 2010 48 880 13 295 5 179 1 299 2 445 2011 53 289 12 602 5 477 1 155 1 426 2012 Zdroj: Zpracováno podle dat Infocentra Karlovy Vary, 2014.

Kazachstán 561 957 688 700 882 1 345 1 856 2 163 2 192 2 114 2 805 3 468

Ázerbájdžán 60 35 179 129 198 327 586 590 874 1 108 1 296 1 520

Bělorusko 127 163 257 651 160 268 336 487 390 422 899 771

40

Z hlediska segmentace lázeňských hostů podle věkové kategorie do Karlových Varů přijíždí nejvíce dospělých lázeňských hostů (graf 3). Dle našeho názoru je to dáno především tím, že z řad zahraničních lázeňských hostů, kteří tvoří většinu karlovarských lázeňských hostů, přijíždějí téměř výhradně pouze dospělí. U dospělých lázeňských hostů se vývoj návštěvnosti shoduje s návštěvností všech lázeňských hostů. Graf 3: Počet dospělých lázeňských hostů v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 100 000 93 368 89 144

90 000

80 000 73 889 70 000

76 170 73 712

74 001 73 654

59 926

60 000

58 973 57 230

51 471 50 000

45 190 40 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

Druhou nejpočetnější věkovou skupinou lázeňských hostů jsou děti, jejichž počet přesáhl v roce 2012 tisíc osob. Nejméně do Karlových Varů přijíždí dorostu (graf 4). Lázeňští hosté z řad dětí a dorostu jsou převážně českými pacienty, proto jejich návštěvnost nepodléhá výkyvům pozorovatelných u dospělých lázeňských hostů.

41

Graf 4: Počet lázeňských hostů z řad dětí a dorostu v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 1 200 1 042 1 000 867

818

797

886

800 769

671

757

697

600 609

500 483

400 249

240

200 187

163

181

187

2001

2002

2003

2004

90

73

203

226

2007

2008

2009

2010

134

172

0 2005

2006

2011

2012

Děti

Dorost

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

Do Karlových Varů přijíždí nejvíce lázeňských hostů, kteří si lázeňskou péči hradí sami, tzv. samoplátců (graf 5). Tito hosté nepřijíždějí pouze na lázeňské léčebné pobyty, ale využívají rovněž nabídky relaxačních a wellness pobytů. Karlovy Vary se v současnosti stále více orientují na samopláteckou lázeňskou klientelu, jejíž naprostou většinu tvoří cizinci, kteří pobývají v českých lázních pouze jako samoplátci. Graf 5: Počet lázeňských hostů samoplátců v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 100 000 92 231 90 000

86 299

80 000 71 532

72 575

70 000

69 932

71 654

70 787

60 000 52 373 50 000

55 285

55 009

45 626

40 000 39 641 30 000 2001

2002 2003

2004

2005

2006

2007 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

42

Oproti samoplátcům se počet lázeňských hostů s komplexní (KLP) a příspěvkovou lázeňskou péčí (PLP) neustále snižuje (graf 6). Domníváme se, že příčiny tohoto poklesu jsou stejné jako u klesajícího počtu českých lázeňských hostů, tedy snahy o úspory finančních prostředků ze strany českých zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví České republiky, orientace Karlových Varů spíše na zahraniční klientelu, a proto vysoké ceny za ubytovací, stravovací a další služby, a od 1. října 2012 novela vyhlášky o stanovení indikačního seznamu. Graf 6: Počet lázeňských hostů s komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 5 500 5 000 4 500

5 295 5 118 4 728 4 633

4 000

4 196

3 500

3 909

3 000

3 509 2 891

2 500 2 000

3 336 2 934 2 614

1 604 1 363

1 500

2 103

1 067 1 013

1 000

814

791

676 510

463

458

444

316

2008

2009

2010

2011

2012

500 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006 KLP

2007 PLP

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

Za období let 2001 až 2012 dosáhl počet ošetřovacích dní v Karlových Varech téměř 12 milionů. Vývoj počtu ošetřovacích dní za jednotlivé roky (graf 7) měl téměř stejný vývoj jako počet karlovarských lázeňských hostů. Domníváme se, že menší nárůst počtu ošetřovacích dní oproti nárůstu počtu lázeňských hostů v roce 2012 byl zapříčiněn trendem zkracování průměrné délky lázeňských pobytů.

43

Graf 7: Počet ošetřovacích dní v Karlových Varech v letech 2001 až 2012 1 300 000 1 249 913 1 200 000 1 091 412

1 100 000

1 070 657

1 029 807 1 027 446

1 000 000

1 036 859 888 753

900 000 800 000

1 085 882

780 451

858 145

882 999

700 000 699 194 600 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

V roce 2012 přijelo do Karlových Varů téměř 95 tisíc lázeňských hostů, což je skoro 53 % lázeňských hostů v Karlovarském kraji a přes 26 % lázeňských hostů celé České republiky za stejný rok (tabulka 6). Karlovarský kraj se podílí přibližně 50 % na počtu lázeňských hostů celého státu, čímž je krajem s nejvyšším počtem lázeňských hostů v České republice. Lázně Karlovy Vary jsou českými nejnavštěvovanějšími lázněmi. Tabulka 6: Srovnání počtu lázeňských hostů v Karlových Varech, Karlovarském kraji a České republice v letech 2001 až 2012 Rok Karlovy Vary Karlovarský kraj 52 525 2001 46 122 2002 58 168 132 619 2003 60 931 132 376 2004 60 019 132 626 2005 74 632 149 155 2006 76 760 155 819 2007 89 700 173 308 2008 74 586 164 723 2009 74 924 165 414 2010 74 712 159 651 2011 94 650 179 040 2012 Pozn.: Data Karlovarského kraje za roky 2001 a 2002 nejsou k dispozici.

Česká republika 304 835 295 968 298 996 309 258 314 298 327 078 346 556 383 414 378 181 375 866 360 178 360 537

Zdroj: Zpracováno podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

44

Do Karlových Varů se jezdí léčit pacienti, jejichž onemocnění spadají do indikační skupiny I – nemoci onkologické, III – nemoci trávicího ústrojí, IV – nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, VI – nemoci nervové, a VII – nemoci pohybového ústrojí (lecebne-lazne.cz, 2014). Několik indikací mají s Karlovými Vary společné Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které rovněž patří do tzv. lázeňského trojúhelníku. Několika společnými indikacemi disponují také Luhačovice, další ze slavných českých lázeňských míst. Společné indikace lze nalézt rovněž u lázní Poděbrady a Třeboň (tabulka 7). Tabulka 7: Srovnání Karlových Varů s vybranými českými lázněmi Lázně Přírodní léčivé zdroje Indikační skupiny Pacienti

Františkovy Lázně Minerální voda, suchý CO2, peloidy I, II, III, VI, VII, X, XI Dospělí a dorost

Karlovy Vary

Luhačovice

Mariánské Lázně

Poděbrady

Třeboň

Minerální prameny

Uhličitá a sirná voda

Uhličitá voda

Minerální voda

Peloid

I, III, IV, VI, VII Dospělí, děti a dorost

I, II, III, IV, V, VI, VII Dospělí, děti a dorost

I, III, IV, V, VII, VIII, XI

II, IV, VII

VI, VII

Dospělí

Dospělí, děti a dorost

Dospělí

190

250

13 894

8 598

33,70

98,33

185

434

668

750

Vzdálenost 46 0 440 43 (km) Počet 5 569 50 594 5 203 13 554 obyvatel Rozloha 25,74 59,10 32,99 51,81 (km2) Nadmořská 442 447 253 578 výška (m) Lázeňská 2 904 5 651 2 135 5 039 lůžková kapacita Zdroj: Zpracováno podle internetových stránek daných lázní, 2014.

Karlovy Vary patří mezi nejvýznamnější evropské lázně. Stejné přírodní léčivé zdroje jako lázně Karlovy Vary mají např. francouzské lázně Vichy, slovenské lázně Trenčianske Teplice a Piešťany, německé lázně Baden-Baden a britské lázně Bath (tabulka 8).

45

Tabulka 8: Srovnání Karlových Varů s vybranými evropskými lázněmi Lázně Karlovy Vary (Česká republika) Vichy (Francie) Baden-Baden (Německo) Piešťany (Slovensko)

Přírodní léčivé zdroje Minerální prameny Minerální prameny

Vzdálenost (km)

Termální voda Termální voda, minerální bahno Minerální prameny

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Nadmořská výška (m)

0

50 594

59,10

447

960

24 992

5,85

260

430

52 585

140,18

181

470

28 925

44,20

162

10,45

268

29,00

74

Trenčianske Teplice 480 4 151 (Slovensko) Bath Termální voda 1 250 94 782 (Velká Británie) Zdroj: Zpracováno podle internetových stránek daných lázní, 2014.

2.4 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v Piešťanech Piešťany leží na jihozápadě Slovenské republiky v severním výběžku Podunajské nížiny v údolí řeky Váh. Na východě Piešťan se nachází pohoří Považský Inovec, na západní straně Malé Karpaty a na jihu vodní nádrž Sĺňava. Piešťany leží v nadmořské výšce 162 m. n. m. a jejich podnebí patří do teplé, mírně suché klimatické oblasti s mírnými zimami. Lázně v Piešťanech lze nalézt na levém břehu Váhu na Kúpeľnom (Lázeňském) ostrově. Jedná se o největší a nejznámější slovenské lázně (Eliašová, 2003, s. 20). a) Historie. Historie Piešťan sahá až do pravěku. Z této doby pocházejí stopy prvního lidského osídlení, které se nacházejí na vyvýšeninách levého břehu Váhu, dokládající příchod pravěkých lidí právě kvůli horkým pramenům. První písemná zmínka o Piešťanech se datuje do roku 1113 a velký gotický klášter, postavený ve 14. století, je spojován s počátky organizované piešťanské lázeňské léčby (wellnesstour.cz, 2014). V 19. století zaznamenaly lázně velký rozvoj, v tomto období došlo k předání nájemního práva rodině Winterů a z tohoto období rovněž pochází symbol města – muž lámající berli, který se zbavil bolesti. Rodina Winterů provedla modernizaci lázní, během které vznikly secesní budovy Thermia Palace a Irma Spa. Od roku 2002 patří lázně Piešťany společnosti Danubius Hotels Group (danubiushotels.sk, 2014). b) Předpoklady pro rozvoj lázeňství. Termální lázně v Piešťanech se specializují na léčbu pohybového aparátu – kloubů, kostí, svalů, tkání a nervů důležitých pro řízení pohy-

46

bu. Při léčbě a procedurách se využívá místních přírodních léčivých zdrojů – léčivých přírodních pramenů a sirného bahna (piestany.cz, 2010). V Piešťanech vyvěrá z hloubky až 2000 metrů celkem deset pramenů, které průměrně obsahují 1500 mg minerálních látek na jeden litr minerální vody. Prameny mají teplotu od 67 do 69 ºC. Jedná se o středně mineralizovanou, síranovo-hydrogenuhličitanovou, vápenato-sodnou, sirnou teplou vodu, která je využívána především ke koupelím, ale také pro pitnou kúru. Nejdůležitějším prvkem pro léčbu je vysoký obsah síry (od 6 do 10 mg na litr vody), nezanedbatelný je rovněž vysoký obsah sirovodíku (wellnesstour.cz, 2014). Druhým přírodním léčivým zdrojem je piešťanské bahno, které patří k nejkvalitnějším peloidům na světě a disponuje skvělými vlastnostmi přenášení tepla. Bahno je tvořeno půdou, sedimentem řeky, rozloženými organickými látkami a zřídkavými bakteriemi. Kvůli dozrávání v bazénu s termální vodou má vysoký podíl síry a sirovodíku. Bahno se v Piešťanech používá na bahenní zábaly a na koupele v bazénu, ve kterém se nachází přírodní bahno nasáklé vodou termálních pramenů (danubiushotels.sk, 2014). Tyto bazény jsou jedinečností Piešťan, neboť mají přírodní dno, skrze které do nich přes vrstvu bahna vyvěrá termální minerální voda, čímž vzniká bahenní koupel (lazenskepobyty.info, 2007). Lázně Piešťany mají statut lázeňského místa od roku 1998. Piešťanské přírodní léčivé zdroje jsou chráněny ochrannými pásmy, která mají tři stupně. Statut lázeňského místa byl stanoven usnesením Vlády Slovenské republiky. Ochranná pásma nejdříve ustanovilo předsednictvo Slovenské národní rady v roce 1968 a později byla potvrzena rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky roku 2009 (health.gov.sk, 2011). c) Materiálně-technická základna. Společnost Slovenské liečebné kúpele Piešťany a. s., spadající pod Danubius Hotels Group (vlastníka lázní v Piešťanech), má v Piešťanech osm ubytovacích zařízení, z nichž se šest nachází přímo na Kúpeľnom ostrově. Lázeňští hosté si mohou vybrat z různých lázeňských pobytů. Jedná se o Komplexní lázeňský pobyt, Komplexní lázeňský pobyt Light, Preventivní lázeňský pobyt, Lázeňský pobyt „Štíhlá linie“, Chuť Piešťan, Aktivní týden „Senior“, Rehabilitační lázeňský pobyt I a Rehabilitační lázeňský pobyt II. Všechna ubytovací zařízení rovněž nabízejí klasické hotelové ubytování (danubiushotels.sk, 2014).

47

Danubius Health Spa Resort Thermia Palace***** je jediným hotelem třídy Luxury ve slovenských lázních. Byl postaven roku 1912 v secesním stylu a nabízí ubytování ve 111 luxusních pokojích včetně 15 apartmánů. Hotel je přímo propojen s lázeňským domem Danubius Health Spa Irma, který k hotelu patří, nabízejícím více než 60 léčebných procedur. K vybavení hotelu Thermia Palace patří např. venkovní bazén s termální vodou, vířivka, sauna nebo fitness centrum. V hotelu se rovněž nachází Grand Restaurant a Café Alexander, v gastronomické nabídce nechybí možnost dietního stravování. Pokoje jsou jednolůžkové či dvoulůžkové a dělí se na Komfort, Deluxe, Apartmán a Apartmán Deluxe (interní materiály Slovenských liečebných kúpelov Piešťany a.s., 2014). Dalšími lázeňskými ubytovacími zařízeními v Piešťanech jsou Danubius Health Spa Resort Balnea Esplanade****, Danubius Health Spa Resort Balnea Palace****, Spa Hotel Balnea Grand***, Spa Hotel Balnea Splendid***, Villa Berlin***, Hotel Jalta & Dependances** a Spa Hotel Pro Patria** (danubiushotels.sk, 2014).

2.5 Postavení lázní Piešťany na trhu lázeňských služeb Piešťany jsou největšími a nejvíce proslulými lázněmi na Slovensku. V posledních letech se návštěvnost lázeňských hostů pohybuje okolo 50 000 osob za rok (graf 8). Počet lázeňských hostů povětšinou stoupal až do roku 2008. V roce 2009 se návštěvnost lázní Piešťany propadla o 10 000 lázeňských hostů. Dle našeho názoru byl tento prudký pokles způsoben celosvětovou ekonomickou krizí. Od roku 2010 počet lázeňských hostů opět klesá.

48

Graf 8: Počet lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012 60 000

58 707 57 323

55 000

52 382

54 007

50 998

50 000 49 702 45 000

44 031

49 318

48 318

44 681 44 114

40 000 38 801 35 000 30 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracováno podle dat Štatistického úradu Slovenskej republiky, 2014.

Zatímco počet tuzemských lázeňských hostů v Piešťanech od roku 2010 postupně klesá, zahraničních hostů přijíždí stále více (graf 9). V roce 2012 tvořil podíl zahraničních hostů v lázních Piešťany 55,9 %. Domníváme se, že strmý propad počtu zahraničních hostů v roce 2009 byl zapříčiněn celosvětovou ekonomickou krizí, od té doby se roční počet zahraničních lázeňských hostů postupně zvyšuje. Dle našeho mínění je důvodem pro pokles tuzemských lázeňských hostů od roku 2010 stálé snižování objemu finančních prostředků vynakládaných slovenskými zdravotními pojišťovnami na lázeňskou péči. Domníváme se, že dalším důvodem je také novela zákona o rozsahu hrazené zdravotní péče, která vstoupila v platnost 1. prosince 2011.

49

Graf 9: Počet slovenských a zahraničních lázeňských hostů v Piešťanech v letech 2001 až 2012 35 000

34 686 34 149 30 306

30 000 26 968

25 290

23 174

25 119

24 053 20 000

27 289

25 200

25 000

27 552

27 065

29 112

24 021

23 701

25 317 23 709

23 118

21 766 20 590

18 741 18 995 17 713

15 000 14 748 10 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Slovenští hosté

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zahraniční hosté

Zdroj: Zpracováno podle dat Štatistického úradu Slovenskej republiky, 2014.

Do lázní v Piešťanech přijíždělo ze zahraničních lázeňských hostů nejvíce Němců až do roku 2010, kdy jejich počet převýšili lázeňští hosté z České republiky. V roce 2012 přijelo Čechů o přibližně 500 více než německých lázeňských hostů. Více zahraničních lázeňských hostů jezdí do Piešťan také z Izraele, Ruské federace nebo Rakouska. V dřívějších letech se mezi zahraniční lázeňskou klientelou objevovalo rovněž hodně Poláků, Američanů a Maďarů, jejich počet se však postupně snižuje (tabulka 9). Tabulka 9: Počet zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států v Piešťanech v letech 2001 až 2012 Rok Německo ČR Izrael Rakousko Polsko Rusko 14 961 1 598 1 729 1 893 206 152 2001 14 483 3 089 1 795 1 542 394 341 2002 13 823 5 973 1 630 1 359 324 233 2003 12 548 5 263 1 690 1 371 308 182 2004 12 765 6 613 2 367 1 394 618 291 2005 10 797 8 277 2 769 1 940 859 306 2006 11 731 8 017 3 962 2 226 1 452 530 2007 10 825 9 225 3 526 2 244 1 709 644 2008 8 157 6 756 2 713 1 383 921 629 2009 6 951 8 104 3 342 1 254 931 812 2010 6 403 7 957 3 881 1 276 1 015 1 176 2011 6 732 7 267 4 509 1 098 760 1 484 2012 Zdroj: Zpracováno podle dat Štatistického úradu Slovenskej republiky, 2014.

Maďarsko 97 119 229 340 1 096 1 157 874 686 293 500 348 319

USA 779 656 525 469 467 485 561 475 322 362 389 403

50

2.6 Komparace návštěvnosti lázní Karlovy Vary a Piešťany Slovenské lázně Piešťany jsou vhodné pro porovnávání s českými lázněmi Karlovy Vary z několika důvodů. Karlovy Vary i Piešťany jsou ve své zemi největšími, nejvíce proslulými a nejnavštěvovanějšími lázněmi. Mezi přírodní léčivé zdroje Piešťan patří minerální prameny, stejně jako v Karlových Varech. Rovněž indikace mají tyto lázně podobné – Piešťany se zaměřují na léčbu pohybového aparátu, která je také jednou z indikací Karlových Varů. A do Piešťan jezdí nejvíce zahraničních lázeňských hostů právě z České republiky. Přestože jsou Piešťany největšími a nejnavštěvovanějšími lázněmi na Slovensku, jejich návštěvnost dosahovala v roce 2012 o přibližně 45 tisíc lázeňských hostů méně než návštěvnost Karlových Varů (graf 10). Tento velký rozdíl je způsoben početnou zahraniční lázeňskou klientelou Karlových Varů, které se orientují především na zahraniční lázeňské hosty. Graf 10: Počet lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012 100 000

94 650 89 700

90 000 80 000 74 632

74 586 76 760

74 924

70 000 60 931

58 707

60 000 50 000

52 525 46 122

60 019

58 168

40 000

44 031

52 382

57 323

44 681

74 712

49 702

50 998

54 007

49 318

48 318

44 114

38 801 30 000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Karlovy Vary

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Piešťany

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

51

V Karlových Varech činil podíl cizinců v roce 2012 96 %, zatímco v Piešťanech ve stejném roce pouhých 55,9 %. Ačkoliv se lázně Piešťany také orientují čím dál více na zahraniční lázeňskou klientelu, nezanedbatelnými jsou rovněž tuzemští lázeňští hosté. Dokonce v Piešťanech pobývalo roku 2012 o téměř 18 tisíc tuzemských lázeňských hostů více než ve stejném roce v Karlových Varech. U tuzemských lázeňských hostů se vývoj návštěvnosti v obou lázních téměř nelišil, ale ohledně zahraniční lázeňské klientely zaznamenaly Piešťany méně razantní výkyvy návštěvnosti než Karlovy Vary. Roku 2002 dle našeho názoru nedošlo u Piešťan k poklesu zahraničních hostů z toho důvodu, že zahraniční klientela lázní Piešťany pochází především ze zemí, kde není nezbytné využívat pro cestu na Slovensko leteckou dopravu (Německo, Česká republika, Rakousko), ohledně které po teroristických útocích 11. září 2001 na Spojené státy americké panovaly obavy z možných dalších únosů letadel. Tabulka 10: Počet tuzemských a zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech a Piešťanech v letech 2001 až 2012 Tuzemští hosté Karlovy Vary Piešťany 11 277 14 748 2001 10 035 18 741 2002 9 034 17 713 2003 8 983 18 995 2004 8 146 20 590 2005 8 570 23 701 2006 11 222 23 174 2007 8 185 24 021 2008 7 524 23 118 2009 4 818 25 317 2010 4 523 23 709 2011 4 053 21 766 2012 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Rok

Zahraniční hosté Karlovy Vary Piešťany 41 248 24 053 36 087 25 290 49 134 26 968 51 948 25 119 51 873 29 112 66 062 30 306 65 538 34 149 81 515 34 686 67 062 25 200 70 106 27 065 70 189 27 289 90 597 27 552

Karlovy Vary mají větší lůžkovou kapacitu v lázeňských zařízeních než Piešťany. Lázeňská lůžková kapacita Piešťan činí přibližně 2300 lůžek, zatímco Karlovy Vary disponují přibližně 5600 lůžky v lázeňských zařízeních. Lázeňská lůžková kapacita přímo souvisí s počtem lázeňských hostů, kteří do lázní ročně přijíždějí.

52

Závěr V teoretické části jsme charakterizovali lázeňství v České republice, popsali jeho přínosy, vývoj a předpoklady rozvoje lázeňství, mezi které se řadí přírodní léčivé zdroje, statut lázeňského místa a materiálně-technická základna. V teoretické části jsme se dále věnovali legislativní úpravě a organizacím lázeňství v České republice a také produktu lázní, který představují základní a doplňkové služby, souhrnně nazývané jako lázeňský pobyt. Rovněž jsme popsali certifikaci lázeňských podniků. V praktické části jsme se zabývali analýzou a komparací návštěvnosti lázní Karlovy Vary. Charakterizovali jsme předpoklady pro rozvoj lázeňství v Karlových Varech a postavení lázní Karlovy Vary na trhu lázeňských služeb. Pro komparaci návštěvnosti Karlových Varů jsme zvolili slovenské lázně Piešťany, u kterých jsme se rovněž věnovali předpokladům pro rozvoj lázeňství a postavení těchto lázní na trhu lázeňských služeb. Následně jsme komparovali návštěvnost lázní Karlovy Vary a Piešťany. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Karlových Varech a komparace s konkurenčními lázněmi. Na cíl práce navazovaly výzkumné otázky, jejichž zodpovězením jsme jej naplnili: - Jaká je struktura lázeňské klientely v lázních Karlovy Vary? - Jaký je rozdíl mezi návštěvností lázní Karlovy Vary a lázní Piešťany a čím je způsoben? V roce 2012 navštívilo lázně Karlovy Vary 94 650 lázeňských hostů. Z tohoto celkového počtu bylo 90 597 cizinců, což tvořilo přibližně 96 % všech lázeňských hostů za tento rok, a 4053 tuzemských lázeňských hostů. Ze zahraničních lázeňských hostů v Karlových Varech převažují Rusové, kterých v roce 2012 přijelo do těchto lázní 53 289 a celkem za zkoumané období let 2001 až 2012 přes 400 tisíc. Lázně Karlovy Vary navštívilo v roce 2012 12 602 Němců, 5477 státních příslušníků Ukrajiny, 3468 lázeňských hostů z Kazachstánu, 1520 lázeňských hostů z Ázerbájdžánu, 1426 Izraelců, 1155 Američanů a 771 státních příslušníků Běloruska. Nejvíce zahraničních lázeňských hostů přijíždí do Karlových Varů právě z těchto osmi států.

53

Z hlediska věkové struktury lázeňských hostů v Karlových Varech navštěvuje tyto lázně nejvíce dospělých lázeňských hostů, v roce 2012 jich bylo 93 368, tedy necelých 99 %. Ve stejném roce navštívilo lázně Karlovy Vary 1042 dětí a 240 lázeňských hostů z řad dorostu. Roku 2012 přijelo do lázní Karlovy Vary 92 231 lázeňských hostů, kteří si lázeňskou péči hradí sami (tzv. samoplátci), což je nejvíce z hlediska struktury karlovarských lázeňských hostů podle způsobu úhrady lázeňské péče. V ten samý rok se v Karlových Varech léčilo 2103 lázeňských hostů s komplexní příspěvkovou péčí a 316 lázeňských hostů s příspěvkovou lázeňskou péčí. Rozdíl mezi celkovou návštěvností lázní Karlovy Vary a lázní Piešťany je výrazný, v Piešťanech pobývalo roku 2012 o více než 45 tisíc lázeňských hostů méně než v Karlových Varech. Takto velký rozdíl je způsoben početnou zahraniční lázeňskou klientelou v Karlových Varech. V roce 2012 činil podíl cizinců v lázních Karlovy Vary přibližně 96 % a v Piešťanech ve stejném roce pouhých 55,9 %. Do Piešťan ovšem v roce 2012 přijelo o téměř 18 tisíc tuzemských lázeňských hostů více než do Karlových Varů. Domníváme se, že je to způsobeno rozdílnou orientací obou lázní. Karlovy Vary se orientují především na zahraniční lázeňskou klientelu a jsou nejdražšími českými lázněmi, proto je počet tuzemských lázeňských hostů v těchto lázních téměř zanedbatelný. Piešťany se sice také orientují spíše na zahraniční lázeňské hosty, ale slovenská lázeňská klientela má stále nejvíce v oblibě právě tyto lázně – Piešťany jsou nejnavštěvovanějšími lázněmi na Slovensku. Značný rozdíl návštěvnosti obou lázní rovněž spočívá v počtu zahraničních lázeňských hostů dle jednotlivých států. Do Karlových Varů přijelo v roce 2012 nejvíce lázeňských hostů z Ruské federace, do Piešťan naopak z České republiky. Dle našeho názoru jsou tato prvenství způsobena historickými aspekty. Přítomnost Rusů v Karlových Varech se datuje již od dob návštěvy cara Petra Velikého v letech 1711 a 1712. Občané České republiky jsou se Slovenskem úzce spjati od vzniku samostatného Československa v roce 1918 a Slovensko se dodnes u Čechů těší velké oblibě i navzdory rozdělení Československa roku 1993.

54

Seznam použité literatury [01]

ALTMAN, N. 2000. Healing Springs: The Ultimate Guide to Taking the Waters. Rochester, Vermont, USA : Healing Arts Press, 2000. 288 s. ISBN 0-89281-836-0

[02]

b.

a.

Čedok

a.s.

2013

[online].

[cit.

2013-12-08].

Dostupné

z:

[03]

b. a. Danubius Hotels Group. 2014 [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:

[04]

b. a. Eden Group a. s. 2014 [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z:

[05]

b. a. European Spas Association. 2013 [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné z:

[06]

b. a. EuropeSpa, highest quality in health resorts and medical wellness. 2013 [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z:

[07]

b. a. Grandhotel Pupp – Komfort, který si zasloužíte. 2013 [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:

[08]

b. a. Hotel Imperial Karlovy Vary. 2009 [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z:

[09]

b.

a.

HotelStars.cz.

2014

[online].

[cit.

2014-01-14].

Dostupné

z:

[10]

b. a. Interní materiály Infocentra Karlovy Vary. Praktický průvodce 2013. 2013 [online].

[cit.

2014-02-16].

42

s.

Dostupné

z:

[11]

b. a. Interní materiály Magistrátu města Karlovy Vary. Situační analýza města Karlovy Vary. 2007 [online]. [cit. 2014-02-10]. 63 s. Dostupné z:

[12]

b. a. Interní materiály Sdružení lázeňských míst ČR. Jedeme do lázní – Západní Čechy. 2014. 62 s.

55

[13]

b. a. Interní materiály Slovenských liečebných kúpelov Piešťany a.s. Kúpele Piešťany – Cenník 2014. 2014. 27 s.

[14]

b. a. Jedeme do lázní – Sdružení lázeňských míst ČR. 2013 [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné z:

[15]

b. a. Karlovy Vary – průvodce, hotely, lázně, wellness, webkamera. 2011 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

[16]

b. a. Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:

[17]

b. a. Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

[18]

b. a. Kudy z nudy. 2013 [online]. [cit. 2014-02-14]. Dostupné z:

[19]

b. a. Lázeňské domy a pobyty. Temparano a.s. 2014 [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z:

[20]

b. a. Lázně – wellness a lázeňské pobyty pro zdraví. 2014 [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:

[21]

b. a. Lázně a wellness hotely : Spa.cz. 2011 [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné z:

[22]

b. a. Lázně Bělohrad a.s. 2009 [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

[23]

b. a. Lázně Františkovy Lázně a.s. 2013 [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z:

[24]

b. a. Lázně Jáchymov – první radonové lázně světa. 2014 [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

[25]

b. a. Lázně Libverda. 2014 [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z:

[26]

b. a. Lázně Piešťany. 2010 [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:

56

[27]

b. a. Lázně Poděbrady. 2010 [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z:

[28]

b.

a.

Medispa.cz.

2008

[online].

[cit.

2013-12-01].

Dostupné

z:

[29]

b. a. Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky. 2011 [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z:

[30]

b. a. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. 2013 [online]. [cit. 2013-1201]. Dostupné z:

[31]

b. a. NQA Global Locations. 2014 [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

[32]

b. a. Památky a příroda Karlovarska. 2014 [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:

[33]

b. a. Piešťany – Slovensko, Lázně: Lázeňské pobyty. 2007 [online]. [cit. 201403-20].

z:

Dostupné

[34]

b. a. Pramen Svobody – Pramen č. 11. Pupp Journal. Číslo 3, 2009 [online]. [cit.

Dostupné

2014-02-15].

z:

[35]

b. a. Priessnitzovy léčebné lázně – kde zábal dostal své jméno. 2013 [online]. [cit. 2013-09-30]. Dostupné z:

[36]

b. a. Předpis č. 267/2012 Sb. – Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost – Konsolidované znění. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění. 2013

[online].

[cit.

2013-12-01].

Dostupné

z:

[37]

b. a. Sanatorium Astoria – Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z:

[38]

b. a. Spa Resort Sanssouci Karlovy Vary. 2009 [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:

57

[39]

b. a. Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:

[40]

b. a. Svaz léčebných lázní České republiky. 2013 [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné z:

[41]

b. a. Svět kolonád – Mlýnská kolonáda. Pupp Journal. Číslo 2, 2011 [online]. [cit.

2014-02-13].

Dostupné

z:

[42]

b. a. Svět kolonád – Vřídelní kolonáda. Pupp Journal. Číslo 4, 2011 [online]. [cit.

2014-02-13].

Dostupné

z:

[43]

b. a. Thermal Hotel Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:

[44]

b. a. Turistický portál Karlovarského kraje. 2014 [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:

[45]

b. a. Turistika.cz – Pro větší zážitek z cesty i výletu. 2014 [online]. [cit. 201402-15]. Dostupné z:

[46]

b. a. TÜV NORD Czech. 2014 [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné z:

[47]

b. a. Ubytování Karlovy Vary, lázně, wellness, Hotel Karlovy Vary. 2011 [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:

[48]

b. a. Vřídlo – pramen číslo 1. Pupp Journal. Číslo 1, 2007 [online]. [cit. 201402-15]. Dostupné z:

[49]

b. a. Windsor Spa Hotel – Official website. 2014 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

[50]

b. a. Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů: Lázeňský zákon. In: 164/2001 Sb. 2001. Dostupné z:

58

[51]

b. a. Zámecké Lázně Karlovy Vary. 2014 [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z:

[52]

b. a. Živý kraj – oficiální průvodce Karlovarským krajem. 2012 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

[53]

BERÁNEK, J. 1999. Lázeňství v České republice. COT Business. Číslo 6, 1999 [online].

[cit.

2013-11-17].

Dostupné

z:

[54]

BERÁNKOVÁ, J. 2010. Dietní systém v ČR. Potravinářská Revue 7. Číslo 4, 2010,

s.

67-69

[online].

[cit.

2013-12-12].

Dostupné

z:

[55]

BURACHOVIČ, S., WIESER, S. 2001. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : nakladatelství Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9.

[56]

DAVID, P., SOUKUP, V. 2005. Skvosty lázní. Praha : Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 2005. 207 s. ISBN 80-242-1524-1.

[57]

DAVID, P., SOUKUP, V. 2010. Velká turistická encyklopedie – Karlovarský kraj. Praha : Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 2010. 256 s. ISBN 978-80242-2843-3.

[58]

DĚDINA, J. 2004. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Praha : Nakladatelství PRAGOLINE, 2004. 170 s. ISBN 80-86592-014.

[59]

ELIAŠOVÁ, D. 2003. Kúpeľníctvo. Bratislava : Vydavateľstvo EKONÓM, 2003. 150 s. ISBN 80-225-1687-2.

[60]

GÚČIK, M. 2000. Základy cestovného ruchu. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, 2000. 152 s. ISBN 80-8055-355-6.

[61]

GÚČIK, M. 2010. Cestovný ruch. Úvod do štúdia. Banská Bystrica : SlovakSwiss Tourism, 2010. 308 s. ISBN 978-80-89090-80-8.

[62]

GÚČIK, M. 2011. Marketing cestovného ruchu. Banská Bystrica : Slovak-Swiss Tourism, 2011. 264 s. ISBN 978-80-89090-85-3

59

[63]

GÚČIK, M. a kol. 2004. Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica : Slovensko-švajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 175 s. ISBN 80-88945-73-9.

[64]

HANYKOVÁ, E., STRNAD, P. 2007. Karlovy Vary od A do Z. Karlovy Vary : Lázeňské ediční sdružení Karlovy Vary, 2007. 199 s.

[65]

JANDOVÁ, D. 2009. Balneologie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 404 s. ISBN 978-80-247-2820-9.

[66]

KAŠPAR, M. 2011. Alžbětiny lázně. Promenáda. Číslo 7, 2011 [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z:

[67]

KOTÍKOVÁ, H. 2013. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, a.s., 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6.

[68]

KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. 2011. Moderní hotelový management. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3868-0.

[69]

KŘÍŽEK, V. 2002. Obrazy z dějin lázeňství. Druhé vydání. Praha : nakladatelství Libri, 2002. 263 s. ISBN 80-7277-092-6.

[70]

LINDEROVÁ, I. 2013. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5.

[71]

ORIEŠKA, J. 2011. Služby v cestovnom ruchu 2. časť. Banská Bystrica : Slovak-Swiss Tourism, 2011. 150 s. ISBN 978-80-89090-94-5.

[72]

SEIFERTOVÁ, V. 2003. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha : Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6.

[73]

ŠPIŠÁK, L. 2010. Klinická balneologie. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2010. 275 s. ISBN 978-80-246-1654-4.

[74]

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vydání. Praha : Linde Praha, a. s., 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

60

Seznam příloh Příloha 1: Fontána Vřídla Příloha 2: Hadí pramen Příloha 3: Mlýnská kolonáda Příloha 4: Sadová kolonáda Příloha 5: Tržní kolonáda Příloha 6: Císařské lázně Příloha 7: Alžbětiny lázně Příloha 8: Grandhotel Pupp Příloha 9: Carlsbad Plaza Příloha 10: Hotel Thermal Příloha 11: Hotel Imperial

61

Příloha 1: Fontána Vřídla

Zdroj: Archiv autora, 2013.

62

Příloha 2: Hadí pramen

Zdroj: Archiv autora, 2013.

63

Příloha 3: Mlýnská kolonáda

Zdroj: Archiv autora, 2013. Příloha 4: Sadová kolonáda

Zdroj: Archiv autora, 2013.

64

Příloha 5: Tržní kolonáda

Zdroj: Archiv autora, 2013. Příloha 6: Císařské lázně

Zdroj: Archiv autora, 2013.

65

Příloha 7: Alžbětiny lázně

Zdroj: Archiv autora, 2013. Příloha 8: Grandhotel Pupp

Zdroj: Archiv autora, 2013.

66

Příloha 9: Carlsbad Plaza

Zdroj: Archiv autora, 2013. Příloha 10: Hotel Thermal

Zdroj: Archiv autora, 2013.

67

Příloha 11: Hotel Imperial

Zdroj: Archiv autora, 2013.

68