ANALÝZA MOŢNOSTÍ A PODMÍNEK VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŢÁKŮ 6. A 7. TŘÍD V LITOMYŠLI

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA MOŢNOSTÍ A PODMÍNEK VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŢÁKŮ 6. A 7. TŘÍD V LITOMYŠLI

Diplomová práce (magisterská)

Autor: Bc. Sandra Štěpánová, Rekreologie Vedoucí práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. Olomouc 2011

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Bc. Sandra Štěpánová Název diplomové práce: Analýza moţností a podmínek volnočasových aktivit ţáků 6. a 7. tříd v Litomyšli Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Práce se věnuje moţnostem a podmínkám volného času ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli. Navazuje na teoretická východiska a opírá se o empirické šetření hodnotové orientace ţáků 6. a 7. tříd a jejich rodičů. Cílem práce je, na základě uvedeného, vytvořit doporučení k řízení a organizování volného času pro tuto věkovou skupinu v Litomyšli, která povedou ke zlepšení současného stavu. Klíčová slova: děti ve věku 6. a 7. tříd, volný čas, kultura, sport, rodina, komunální rekreace, Litomyšl

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.

Bibliographical identification

Autor's first name and surname: Bc. Sandra Štěpánová Title of thesis: Analysis of conditions and opportunities of leisure time activities available for 6th and 7th grade pupils in Litomyšl Department: Department of Rekreology Supervisor: doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. The year of presentation: 2011 Abstract: The thesis focuses on the opportunities and conditions of leisure time activities available for 6th and 7th grade pupils of Litomyšl elementary schools. It follows the theoretical resources and it is based on empirical survey targeted on value orientation of 6th and 7th grade pupils and their parents. The goal of the thesis is, on the basis of the aforementioned, to create a conception of leisure time management and organisation for 6th and 7th grade pupils of Litomyšl elementary schools. Keywords: children at the age of 6th and 7th grade, leisure time, culture, sport, family, communal recreation, Litomyšl

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením doc. PaedDr. Tomáše Dohnala, CSc., uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţovala zásady vědecké etiky.

………………………………………

V Olomouci dne 25. června 2011

Děkuji vedoucímu práce doc. PaedDr. Tomášovi Dohnalovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce, poskytování cenných rad a materiálních podkladů k diplomové práci.

OBSAH

1 ÚVOD ......................................................................................................................... 7

2 PŘEHLED POZNATKŮ ............................................................................................ 8 2.1 Rodina ................................................................................................................... 8 2.2 Volný čas ............................................................................................................... 10 2.3 Sport ...................................................................................................................... 13 2.4 Komunální rekreace .............................................................................................. 15 2.4.1 Rekreace .......................................................................................................... 15 2.4.2 Komunální rekreace ........................................................................................ 16 2.5 Charakteristika ţáka II. stupně základní školy ...................................................... 20 2.5.1 Somatický vývoj .............................................................................................. 21 2.5.2 Psychický vývoj .............................................................................................. 22

3 CHARAKTERISTIKA MĚSTA LITOMYŠL ............................................................ 24 3.1 Demografické údaje ............................................................................................... 24

4 CÍL PRÁCE A ÚKOLY .............................................................................................. 28 4.1 Hlavní cíl ............................................................................................................... 28 4.2 Úkoly ..................................................................................................................... 28

5 METODIKA ................................................................................................................ 29 5.1 Metody .................................................................................................................. 29 5.2 Techniky ................................................................................................................ 30

6 ANALÝZA MOŢNOSTÍ A PODMÍNEK VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŢÁKŮ 6. A 7. TŘÍD V LITOMYŠLI .................................................................................................... 31 6.1 Střediska volného času .......................................................................................... 31

6.2 Základní školy ....................................................................................................... 34 6.3 Dětská hřiště .......................................................................................................... 37 6.4 Ostatní zařízení ...................................................................................................... 38 6.4.1 Sportovní moţnosti ......................................................................................... 38 6.4.2 Kulturní moţnosti ............................................................................................ 46

7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ ................................... 48 7.1 Vyhodnocení řízeného rozhovoru ......................................................................... 72

8 DISKUSE .................................................................................................................... 74

9 DOPORUČENÍ ........................................................................................................... 77

10 ZÁVĚRY ................................................................................................................... 79

11SOUHRN ................................................................................................................... 80

12 SUMMARY .............................................................................................................. 81

13 REFERENČNÍ SEZNAM ......................................................................................... 82

14 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 85

1 ÚVOD

Jiţ v antickém Řecku pokládali volný čas za hlavní předpoklad pro seberealizaci člověka a společenské uplatnění. Ve 20. století došlo k výraznému technologickému rozvoji, pracovní doba se historicky zkrátila a významně narostl volný čas, který se stal fenoménem této doby. Ţivot člověka zaznamenal mnoho pozitivních změn, ale nesmíme opomenout ani ty negativní. Člověk se rázem stal tvorem pohodlným, konzumním, sníţil svou fyzickou aktivitu, ţije nyní velmi často ve stresu, nezdravým ţivotním stylem a svůj volný čas tráví převáţně pasivně. Objevily se civilizační choroby, jako třeba obezita, které vyplynuly z výše uvedeného nového ţivotního stylu, nadměrného energetického příjmu, alkoholu a kouření. Volný čas je fenoménem budoucnosti. Musíme proto neustále předkládat nabídku jeho smysluplného vyuţití a vytvořit podmínky pro realizaci atraktivních programů pro všechny věkové kategorie. Lidé se musí naučit ţít aktivně, trávit svůj volný čas smysluplně a účelně a předcházet civilizačních chorobám, aby se jejich počet sníţil na minimum. Tato práce se zabývá ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli, odkud pocházím a kde od narození ţiji. Rodiče by měli jít svým dětem příkladem ve zdravém a aktivním ţivotním stylu, který by děti měly následně přijmout jako nedílnou součást svého ţivota. . Diplomová práce mapuje současné moţnosti a podmínky volnočasových aktivit těchto dětí, hodnotí jejich názory a názory jejich rodičů a navrhuje řešení, která povedou ke zlepšení aktuálního stavu řízení a organizování volného času pro tuto věkovou skupinu v Litomyšli.

„Mírou bohatství uţ pak nebude pracovní doba, nýbrţ volný čas“ (Marx, 1953).

7

2 PŘEHLED POZNATKŮ

2.1 Rodina

„Rodina je primárním kontextem lidské zkušenosti od kolébky aţ po hrob“ (Sobotková, 2001, 9). Moţný (1990) charakterizuje rodinu jako obecně původní a nejdůleţitější společenskou skupinu a instituci. Rodina je, podle autorů Hamarové a Holkoviče (1987), nejmenší společenská a výrobní jednotka společnosti, a tedy základní článek její sociální struktury. Matoušek, Kroftová (1998) poukazují na to, ţe rodina zajišťuje trvání lidského druhu a je také povaţována za primární místo vzniku a změny společenských systémů hodnot, norem a vzorců chování, typických právě pro danou společnost. Rodina je základní ekonomická jednotka, jejímiţ hlavními funkcemi jsou reprodukce, zachování lidského biologického druhu, výchova, resp. socializace potomstva, přenos kulturních vzorů a zachování kontinuity kulturního vývoje (Máchová, 1974, 167). Z hlediska socializace je rodina skupinou primární, jejíţ ţivot je charakterizován specifickým spojením biologických, hospodářských, psychologických, právních a jiných procesů, v nichţ se jednotlivé funkce rodiny realizují. Za základní jsou povaţovány funkce reprodukční, ekonomická, výchovná, socializační a ochranná (Encyklopedie Diderot, 1999). Dohnal (1991) podle Zajace charakterizuje jednu ze základních funkcí rodiny, funkci výchovnou, a povaţuje ji za „nejdůleţitější faktor, který ovlivňuje postoje, chování a jednání mladé generace a současně klade základy pro její fyzické a mentální zdraví“. Podle Hofbauera (2004) je rodina prvním místem majícím za úkol vytvářet pro děti prostředí vedoucí k jejich samostatnému rozhodování, uvědomění si ţivotních priorit, moţnosti podílet se společně s rodiči na plánování a rozhodování. Rodinným prostředím se především rozumí vztahy mezi členy rodiny, mezi kterými se jedinec pohybuje, kde ţije a je činný. Děti by měly být vedeny k tomu, aby se v tomto prostředí mohly učit komunikovat se svým okolím a získávat vlastnosti jako je kázeň, morálka, čistota a pořádek (Kodýtková, 1997).

8

V posledních desetiletích se model rodiny, který je historicky flexibilní, významně proměňuje. Zvyšuje se variabilita rodinných typů, zahrnujících nejen rodinu vlastní a úplnou, ale také rodinu neúplnou, nevlastní a náhradní ( Brablcová, 1987; Moţný, 1990). Vysoká četnost rozpadů manţelství a z toho vyplývající vzestup počtu neúplných rodin se vyskytuje v mnoha průmyslově vyspělých společnostech (Guinnessova encyklopedie, 1992). Dle Matějčka (1995) je současným trendem rodin mít jedno nebo dvě děti. Z psychologického hlediska však dochází k uvědomění si důleţitosti rozšíření sociálních kontaktů z rodinných řad dětí mezi děti ze širšího okolí. Společnost bude klást důraz a vyhledávat moţnosti vzájemného poznávání starších a malých dětí, spojeného o vzájemnou péči, porozumění, moţnosti pohybovat se ve společnosti nejen svých vrstevníků. Singly (1999) uvádí podle Durkheima tyto čtyři základní charakteristické znaky současné rodiny: 1. Současná rodina klade do popředí vzájemné vztahy. 2. Současná rodina je zároveň soukromá i veřejná. 3. Současná rodina je individuální. 4. Současná rodina postrádá mezigenerační horizont.

Jedním z hlavních socializačních faktorů je způsob trávení volného času rodiny. Aktivní způsob trávení volného času rodiny a vliv tohoto fenoménu na socializaci rodiny jednoznačně potvrzují autoři Bakalář (1978), Dohnal, Hanuš, Kratochvíl§ Ryšková (1997) a další. O volnočasové aktivity dětí mladších věkových skupin se starají především jejich rodiče. K tomu, aby pro své děti vymysleli a připravili obsahově hodnotný program, který by děti uspokojoval, by rodiče měli dobře znát zájmy svých dětí. (Dohnal, 1991). „Kulturní rodina vyváří u svých dětí nejen citové, rozumové a jiné předpoklady nejrůznějších aktivit. V rodině a v rámci rodiny se také různé aktivity pěstují, rozvíjejí, je jim přikládán různý význam, mají rozličné funkce“ (Bakalář, 1978, 143).

9

2.2 Volný čas

Volný čas je definován jako „čas, v němţ člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému“ (Velký sociologický slovník, 1996, 156). Volný čas je moţno chápat „jako opak nutné práce a povinnosti, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přináší nám pocit uspokojení a uvolnění“ (Pávková, Hájek, Hoflauer, 1999). Podle Tučka (2003) je volný čas časem zbývajícím po odečtení času pracovního a vázaného, kam lze zařadit starost o chod domácnosti, péče o rodinu, nakupování, cestu do práce a z práce, spánek, jídlo a potřeby osobní hygieny. „Volný čas je jediný prostor, kdy se člověk můţe věnovat sám sobě. Je to ale také jediný prostor, ve kterém se člověk můţe rozhodovat zcela svobodně (k ţádné činnosti není okolními vlivy nucen) jak o činnosti či nečinnosti, tak o jejím začátku, přerušení nebo ukončení“ (Hodaň, 2000, 144).

Hlavní rysy volného času: 1. Relativní svoboda volby činnosti odpovídá vůli, zájmům, potřebám a cílům člověka, je ovlivněna mentalitou, rodinou a zdravotním stavem. 2. Nezainteresovanost na ekonomickém efektu. 3. Moţnost relativně libovolného přerušování činnosti (Hodaň, 1997, 87). Rozdílné rysy nacházíme rovněţ v oblasti volného času dospělých a dětí. Vyplývají ze skutečnosti, ţe rozvoj osobnosti dětí a mládeţe pokračuje ve volném čase. „Volný čas je doba, která nám zbývá po splnění povinností. Je to oblast naší svobodné volby. Zahrnuje činnosti, které vykonáváme dobrovolně, rádi a přináší nám radost a uspokojení“ (Pávková, Hájek, Hoflauer, 2002, 13).

10

Autoři (Filipcová 1967, Gordon§ Klopov 1975, Hodaň 1992) dělí funkce volného času takto: 1.

Funkce zábavní, proţitková, která dnes nabývá velkého významu, umoţňuje odreagování od denního stresu a pomáhá navodit kladné emoce.

2. Funkce regenerační, odpočinková představuje obnovování pracovních sil, prevenci a kompenzaci negativního působení práce na člověka. 3. Funkce rozvíjející spočívá v zaměření realizovaných činností na všestranný rozvoj osobnosti, neustálé zdokonalování člověka.

Hlavní potřeby volného času 1. Rekreace (potřeba zotavení, osvěţení, zdraví, spánku, odpočinku a rekreace). 2. Kompenzace (potřeba vyrovnání nedostatků, rozptýlení a vědomé uţívání ţivota). 3. Edukace (potřeba poznání, výměny rolí, dalšího učení a aktivizace vlastních sil). 4. Kontemplace (potřeba uvědomění si sebe sama, klidu, pohody, autoreflexe). 5. Komunikace (potřeba sdělení, sociálních skupin a vztahů, hledání kontaktů). 6. Integrace (potřeba společnosti, skupinové atmosféry). 7. Participace (potřeba spolurozhodování, spolupůsobení na dění, spoluúčasti). 8. Akulturace (potřeba účasti v kulturních aktivitách, růstu osobních schopností a nadání, vyjádření vlastních myšlenek a nápadů) (Váţenský, Smékal, 1995).

Volný čas je odvěkým problémem civilizace, avšak způsob, jakým je vyuţíván, podléhá neustálým změnám. Odborníci se shodují, ţe základy tohoto fenoménu byly vymezeny jiţ ve starověkém Řecku filozofem Aristotelem. Tehdy byl volný čas zaloţen na setkávání se s přáteli, čtení veršů i poslouchání hudby. Později, ve středověku, se vyuţíval zejména pro modlitbu, rozjímání či ctění svátků. V období renesance se stal tento fenomén centrem pozornosti zejména šlechty. Avšak k zásadnímu nárůstu volného času dochází aţ s technologickým rozvojem ve dvacátém století (Dohnal, 2002).

11

Činnosti, které provádíme ve volném čase, můţeme dle Dumazediera (in Švingová, 1967) rozdělit do pěti skupin: 1. Činnosti fyzické – jsou určeny ke kompenzaci vlivu městské civilizace v nejširším slova smyslu. 2. Činnosti praktické – odpovídají potřebám ekonomickým, ale stále více uspokojují potřeby psychologické (kutění, zahrádkářství. 3. Činnosti intelektuální – odpovídají rostoucí potřebě informací a utváření člověka (četba, rozhovory). 4. Činnosti spojené se sociálními vztahy (přátelské a kamarádské návštěvy). 5. Činnosti kulturně-umělecké – odpovídající snění v dnešní společnosti.

Volný čas je dle úmluvy (Práva dítěte v dokumentech, 1998, 6) přímo zmiňován jako „právo na svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace všeho druhu, svobodně se sdruţovat a pokojně se shromaţďovat; přístup k informacím zvláště pro rozvoj sociálního a mravního blaha, tělesného a duchovního zdraví; právo na odpočinek, na účast ve hře a v oddechové činnosti, v kulturním ţivotě a umělecké činnosti“. Způsob trávení volného času v rodině, způsob výchovy a vedení dětí ovlivňují způsob trávení volného času dětí v budoucnosti. Záleţí na rodině, jaké záţitky děti proţijí, zda se jim budou postupem času znovu vybavovat nebo je budou sami uplatňovat. Volný čas úzce souvisí se ţivotním stylem jedince. „Zdá se mi, ţe je zcela dostačující pojem „ţivotní styl“ jako vyjádření všech moţností, které nám „náš čas“, ve kterém náš ţivot probíhá, nabízí. A to je pochopitelně problém hodnot a preferencí, které jsou individuálně velmi rozmanité“ (Hodaň, Dohnal, 2005). Volný čas je fenoménem, jehoţ zkoumáním se zabývá filozofie, psychologie, sociologie, pedagogika, ale například i vědy jako jsou antropologie, medicína, ekonomika či hygiena (Masaryková, Masaryk, 2002). Volný čas se „stal významnou sloţkou ţivota všech sociálních vrstev“ (Hodaň, 1997, 69).

12

2.3 Sport

„Sport je specifická, přísně organizovaná činnost tělocvičného i jiného pohybového, technického či intelektuálního charakteru s dominující výkonovou motivací a z ní vyplývající proţitkovostí, realizující se v dosahování absolutně či relativně maximálního výkonu v přesně vymezených a kontrolovaných podmínkách soutěţe“ (Hodaň, 1997, 79). „Sportem se rozumí formy tělesné činnosti, které ať jiţ prostřednictvím organizované účasti či nikoli, kladou za cíl projevení dokonalé tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosaţení výsledků v soutěţích na všech úrovních“ (Evropská Charta sportu, 1994). Sport: 1. Sport je jakákoli pohybová aktivita, která má charakter hry – závod se sebou samým nebo s jinými. 2. Sport je realizovaný v rámci stanovených pravidel a zásad fair-play. 3. Sport tvoří subsystém ve společnosti.

„V současnosti se sport chápe jako sloţitý, vnitřně strukturovaný společenský jev, jenţ se podílí na cílevědomé kultivaci člověka i společnosti“ (Dovalil, 2004, 219).

Funkce sportu: 1. Zábavná. 2. Relaxační. 3. Zdravotní. 4. Výchovná. 5. Branná.

13

Základní definice sportu vychází z jeho dělení na sport vrcholový a rekreační. Sport vrcholový spočívá především v posuzování lidských hranic, překonávání protivníka a oddání se tvrdému tréninku často na úkor zdraví. Vrcholoví sportovci spadají do struktur tvořených trenéry, kluby a jejich majiteli. Rekreační sport je často zaloţen na interakci mezi sportujícím a prostředím nebo sportujícími navzájem. Cílem je proţitek, pozitivní zdravotní působení dané aktivity, navazující pocit radosti, pohody tělesné a duševní. Rekreační sport je v první řadě zaměřen na pozitivní mezilidské vztahy a osobní spokojenost. U rekreačního i vrcholového sportu jsou stejné prvky soutěţivosti (Sekot, 2003).

Úrovně dnešního sportu: 1. Rekreační – při rekreačním vyuţití volného času se sportovní aktivity provozují v nepravidelném rozsahu několika hodin týdně. Většinou se jedná o činnost nezávodní, bez oficiální registrace nebo s registrací v čistě amatérských soutěţích. 2. Výkonnostní – charakteristickým znakem výkonnostního sportu je pravidelný trénink v rozsahu několika aţ desítek hodin týdně, prováděný většinou ve volném čase. Jedinec je registrován v některém sportovním svazu nebo klubu a účastní se niţších národních soutěţí nebo závodů. 3. Vrcholová – ve vrcholovém pojetí sportu trénuje jedinec pod vedením trenéra plánovitě a systematicky i několik hodin denně a pravidelně se účastní národních závodů, reprezentačně mezinárodních závodů, ME, MS nebo olympiád. Veškeré sportovní aktivity se řídí podle smlouvy mezi sportovcem a sportovní organizací. 4. Profesionální – sportovec, který se pohybuje v profesionální sféře, sahá svými výkony na hranici lidských moţností, sport neplní jen funkci dosaţení maximálního výkonu za účelem vítězství, ale stává se komerční záleţitostí (Dovalil, 2004).

„Moderní sport patří k výrazným charakteristickým rysům 20. století. Základy jeho celosvětového rozvoje byly poloţeny koncem 19. století a počátkem 20. století, kdy se konstituovaly mezinárodní organizace specializovaných sportovních disciplín a kdy vznikly i moderní olympijské hry“ (Olivová, 1989, 9).

14

2.4 Komunální rekreace

2.4.1 Rekreace

Slovo rekreace dle Velkého sociologického slovníku (1996, 919) vzniklo z latinského slova recreatio = osvěţení, občerstvení, zotavení. Jedná se o pojem pouţívaný nejednotně, v nejširším smyslu pro označení činností vykonávaných ve volném čase za účelem regenerace, relaxace, kompenzace a zábavy. Plní řadu funkcí, např. zdravotně preventivní, léčebno a rehabilitační, slouţí jako prostředek navázání společenských kontaktů a přátelských (téţ erotických) svazků; má kognitivní, výchovný význam a umoţňuje nácvik určitých dovedností pouţitelných i v běţném, kaţdodenním ţivotě. Rekreace je formou odpočinku ve volném čase a je nezbytná pro samotnou existenci člověka, pro rozvoj a regeneraci fyzických a psychických sil. Důleţitá je především zdravotní prevence, která kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu a zhoršeného ţivotního prostředí našich měst. Rekreace se stala součástí ţivotního způsobu většiny obyvatel. Velký zájem o ni je způsoben růstem ţivotní úrovně, větším podílem volného času a také rychlým rozvojem dopravy. Zvýšené nároky na rekreaci se především projevují v náporu na přírodní prostředí, na technickou a občanskou vybavenost na dopravu (Doutník, 1996, 34). Podle Slepičkové (2005) rekreací není jakákoliv činnost prováděná ve volném čase, ale jenom ta, která současně splňuje tři podmínky – zábavu, odpočinek a znovunabytí sil. Rekreaci lze charakterizovat jako tělesnou a duševní činnost, jíţ se lidé věnují ve svém volném čase pro radost, osvěţení, posílení a odpočinek. Tato činnost závisí jak na samotném jedinci, tak na společenském prostředí, v němţ se uskutečňuje. Rekreace má velký vliv na tělesný, sociální a intelektuální rozvoj osobnosti. Kaţdý člověk je jedinečná osobnost a rekreace na kaţdého jednotlivce působí různě. Jde o činorodý a rozvíjející se koncept vyuţití volného času, o harmonické utváření osobnosti, o její rozvoj v somatické, psychické a psychosociální oblasti. Přitom musí naplňovat představy a uspokojení těch, jimţ je rekreace určena – odpočinek, zábava a vzdělání (Dohnal, 2002, 63).

15

ÚČEL

odpočinek

Odpočinek

Zábava Zábava

znovunabytí Znovunabytí sil

Tělesná

Emocionální

Tělesná

emocionální

mentální Mentální

ČINNOST

Schéma 1. Rekreace (Slepičková, 2005)

2.4.2 Komunální rekreace

Podle Dohnala (2002) je pojem komunální rekreace chápán jako systémové řešení organizace a řízení volnočasových aktivit na určitém území či v regionu. Zároveň zdůrazňuje, ţe do obsahu komunální rekreace patří kromě forem zaloţených na pohybových a tělocvičných aktivitách (oblast tělovýchovy a sportu akcentuje) také jiné formy zájmových činností, např. kutilství, pěstitelství, zahrádkářství, modelářství, hudební, dramatické a výtvarné formy zájmů. Tento pojem vychází z uspokojování potřeb jednotlivce ve volném čase, které jsou většinou individuálního charakteru. Úkolem institucí, které se zabývají uspokojováním těchto potřeb jednotlivců ve volném čase, je poskytnout co nejširší nabídku a na takové úrovni, která 16

by uspokojila potřeby všech věkových a sociálních skupin obyvatel města. Aby toto bylo splněno, je nutné v rámci obcí vytvořit systém, který by tyto podmínky zabezpečoval. Pouze obecní úřady nebo úřady s regionální působností jsou schopné reagovat na aktuální potřeby obyvatel daného města nebo regionu. Jednotlivé obce i regiony by měly působit jako zprostředkovatelé mezi občany a vytvořenou politikou státu. Cílem státu je působit na rozvoj jednotlivých regionů a mobilizovat cílové skupiny obyvatelstva k aktivnímu způsobu ţivota (Dohnal, 2002).

Řešení problematiky tvorby komunální rekreace je podle Dohnala (2002, 65) nutné z těchto důvodů: 1. Zkracování pracovní doby a nárůst volného času. 2. Neustále roste počet nezaměstnaných a tím vzrůstá i potřeba řešit tento problém náhradním programem – smysluplným trávením volného času. 3. Je nutné vytvořit funkční obranu (prevenci) proti sloţitostem moderního světa, které vedou k růstu kriminálního jednání, jehoţ se členové společnosti (včetně dětí) stávají objektem, ale i subjektem. 4. Je ţádoucí vyuţít tělocvičné aktivity jako prevence v oblasti péče o individuální zdraví kaţdého člověka. 5. Prostřednictvím pozitivních volnočasových aktivit je moţné rozvíjet lidské kvality kaţdého občana. 6. Je nezbytné umoţnit dobrovolnou, aktivní účast široké veřejnosti na řešení volnočasové problematiky a rozvíjet tak demokratické principy společnosti. 7. Je nezbytné vytvořit funkční systém řízení volnočasových aktivit na základě osy stát-region-obec.

17

STÁT (příslušná ministerstva) -

vytváří základní koncepci

-

financuje

-

koordinuje, dohlíţí

REGION (město, obec) -

Řídí, kontroluje, zodpovídá

-

Koordinuje, financuje

OBOR KOMUNÁLNÍ REKREACE -

Vytváří koncepci v daném regionu, řídí

-

Realizuje, vzdělává, podporuje ŠKOLA

POLICIE

SOCIÁLNÍ KURÁTOR

PROTIDROGOVÝ KURÁTOR MANAŢER BOJE PROTI KRIMINALITĚ

Schéma 2. Struktura organizace a řízení komunální rekreace (Dohnal, Hanuš, Kratochvíl, Ryšková, 1997)

Faktory ovlivňující úroveň a podmínky komunální rekreace podle Dohnala, Hanuše a Kratochvíla (1997): 1. Tradice regionu. 2. Systém organizace a řízení. 3. Prostorové a materiální podmínky regionu. 4. Prostorové zabezpečení. 5. Aktivní činnost v minulosti. 6. Věk, profese, vzdělání, pohlaví a mzda obyvatel regionu. 18

7. Bytová situace. 8. Poměr pracovního, mimopracovního a volného času obyvatel. Vzhledem k celospolečenským potřebám a finanční politice státu v této oblasti musí být důraz a pozornost kladeny na tyto věkové skupiny: 1. Děti a mládeţ do 24 let. 2. Mladé rodiny s dětmi. 3. Senioři. V České republice, kde byla v nedávné době provedena reforma veřejné správy, přešlo řešení problematiky komunální rekreace do kompetence niţších územně správních celků (kraje, obce). Je tedy plně na uváţení jednotlivých obcí, zda vytvoří příslušné orgány, které se budou problematikou komunální rekreace zabývat (Slepičková, 2001). Strecková, Malý a kol. (1998) uvádějí, ţe konkrétní struktura komunální rekreace je ovlivňována (mimo jiné): 1. Faktory ekonomické -

Komunální rekreace probíhá na spontánní úrovni (stádium ekonomicky zaostalé země).

-

Komunální rekreace se objevuje v bloku odvětví rozvoje člověka (rozvojové stádium).

-

Komunální rekreace je vyuţívána jako prvek sociálního smíru (industriální stádium).

-

Komunální rekreace se stává především ţivotním stylem (postindustriální stádium).

2. Faktory mimoekonomické -

Historické (vznik státu, historie vývoje, …).

-

Geopolitické (umístění země, přírodní podmínky, sousedící země, …).

-

Kulturně-náboţenské (ochota náboţenství k sociální podpoře, …).

-

Politické (manipulace lidí, pluralita politických seskupení, levice, pravice).

-

Ţivotní způsob (v moderní společnosti je úroveň komunální rekreace dána stylem občanů).

Cílem komunální rekreace je vytvořit podmínky pro soustavné a dlouhodobé formování zdravého a pozitivně orientovaného ţivotního stylu různých věkových a sociálních skupin populace v daném regionu (Dohnal, 2002, 64). 19

2.5 Charakteristika ţáka II. stupně základní školy

Období Novorozenec Kojenec Batole

Pouţívaná konvenční hranice Biologické vymezení 28 dní 12 měsíců Od 1 roku do 3 let

Předškolní věk

Od 4 do 6-7 let

První dětství

Končí v 7 letech

Mladší školní věk Druhé dětství Starší školní věk

Od 6-7 do 11 let Končí ve 14-15 letech Od 11 do 15 let

Dospělost Dorostenecký věk

Od 15 do 18 let

Plná dospělost

Do 30 let

Zralost

Do 45 let

Střední věk

Do 60 let

Stárnutí

Do 75 let

Stáří Kmetský věk

Do 90 let Nad 90 let

Od přestřiţení pupečního provazce do zahojení pupeční jizvy Do prořezání prvního zubu asi 6 měsíců Růst mléčného chrupu, motorický vývoj, ovládnutí chůze Změna postavy, první vytáhlost Po prořezání M1 Růst trvalého chrupu, první známky sekundárních pohlavních znaků Po prořezání M2 Dospívání – puberta, druhá změna postavy Od dosaţení pohlavní dospělosti Adolescence (mladistvá dospělost) Zakládání rodiny, vrchol tělesné výkonnosti Psychické zrání, počátek regrese morfologických znaků Vrchol psychické výkonnosti, pokles výkonnosti tělesné Involuční změny biologické „předpolí“ stáří Stařecké změny fyzické i psychické

Tabulka 1. Rozdělení lidského věku (Riegerová, Ulbrichová, 1998, 73)

20

V práci se zabýváme ţáky 6. a 7. tříd, kteří se pohybují ve věkovém rozmezí od 11 do 13 let. Většina autorů nazývá tuto etapu „pubescence“. Ţák na II. stupni základní školy se nachází ve vývojovém období středního školního věku (10) 11 – 14 (15) let. „Probíhá v něm puberta a začínají se jiţ kompenzovat některé postpubertální změny. Je charakterizován vývojem v psychologické a fyziologické sféře“ (Choutková, Kučera, 1970, 15). „Období pubescence (zhruba od jedenácti do patnácti let) je další zkouškou zisků výdobytků předchozího duševního vývoje“ (Bláha, Šebek, 1988, 42). Rychtecký a Fialová (2002) vymezují střední školní věk (pubescenci) od (10) 11 – 14 (15) let, tedy velmi podobně jako předchozí autoři, ale dodávají, ţe „vymezení vývojového období středního školního věku je snadné z hlediska vztahu ke školskému systému. Obtíţněji jej však můţeme stanovit z hlediska průběhu pubescentních změn (nástupu, dokončování)“ (Rychtecký, Fialová, 2002, 50).

2.5.1 Somatický vývoj „Období pubescence je z hlediska vývoje motoriky nejbouřlivější fáze proměny dítěte v dospělého člověka. Zvláště silně se zde projevuje nerovnoměrný vývoj. U děvčat nastává vlastní puberta poněkud dříve neţ u chlapců“ (Čelikovský, 1990, 40). U ţáků středního školního věku registrujeme intenzivní růstové změny ve výšce i hmotnosti. V důsledku dřívějšího nástupu pubescence u dívek je jejich tělesná výška i hmotnost v rozmezí 11 – 13 let vyšší neţ u chlapců, v průběhu období se rozdíly vyrovnávají a k jeho konci jiţ mají chlapci znatelně vyšší tělesnou výšku i hmotnost. Růstové změny celého organismu se neprojevují rovnoměrně. Dětem v tomto věku rostou končetiny rychleji neţ trup, růst do výšky je intenzivnější neţ do šířky, také přírůstek svalové hmoty zaostává za růstem končetin. Co se týče výšky i hmotnosti, jsou mezi jednotlivými dětmi značné rozdíly (Rychecký, Fialová, 2002, 50). „Prudký růst těla jednotlivých orgánů způsobuje dočasný pokles výkonnosti a zvláště u dívek se dostavuje větší únavnost a nechuť k fyzické práci“ (Choutková, Kučera, 1970, 16). Nerovnoměrné a rychlé růstové změny v průběhu pubescence (zaostávání přírůstku svalové hmoty za růstem končetin), mohou vést k diskoordinačním projevům, zvláště u mládeţe s nedostatečným pohybovým reţimem. Pubescenti s omezenými pohybovými 21

zkušenostmi se nestačí rychle adaptovat na aktuální rozměry svého těla a mohou mít proto jisté problémy s regulací svalového úsilí i kinestetickým vnímáním polohových změn. Můţe se to projevit ve zhoršeném provedení dříve osvojených dovedností. Ke konci pubescence se tyto diskoordinační projevy omezují. Jinou příčinou diskoordinace a tím i sníţené doplity v osvojení nových pohybových dovedností jsou výkyvy aktivační úrovně (způsobené emoční labilitou pubescentů) a její neadekvátní nasazení vzhledem k nárokům pohybového úkolu (Rychtecký, Fialová, 1995, 51). „Za pět let od 11 do 15 vyrostou hoši o 22,3 cm, dívky jen o 17,6 cm. Průměrné roční přírůstky, zjištěné průsečíkovou metodou, jsou u chlapců od 4,0 (od 11 do 12) do 6,6 cm (mezi 13. a 14. rokem), u dívek od 2,6 (od 14 do 15) do 5,6 cm (od 12 do 13 let v českých zemích)“ (Příhoda, 1977, 315). V pubescenci je u hochů méně podkoţního tuku, který je rozloţen celkem nenápadně po celém těle. Vynikají u nich spíše svaly neţli oblé tvary. U dívek se ukládá absolutně větší mnoţství tuku na některých místech těla, jmenovitě na prsou, na hýţdích, na okrajích pánve, v podbřišku, na stehnech a na lýtkách, takţe je jím vytvářena charakteristická ţenská postava zaoblených tvarů. Větší zásoba tuků činí z ţeny bytost s dokonalejší tepelnou regulací (Příhoda, 1977).

2.5.2 Psychický vývoj Pubescentní období patří mezi klíčová období ve vývoji psychiky. Rozvíjející se abstraktní myšlení a paměť mění postupy a chování ţáka v učebních situacích. Zvyšuje se rychlost učení a sniţuje počet potřebných opakování (Rychtecký, Fialová, 1995, 52). „U mladých lidí zvýšená činnost hormonů ovlivňuje emotivní vztahy a projevy k sobě samotným, k druhému pohlaví, ke svému okolí. Chování těchto dětí často prochází neočekávanými změnami. Činorodost se střídá s leností, poslušnost s nedůtklivostí, přátelskost s uráţlivostí atd. Nevyrovnané výkony se mohou promítnout například ve škole, v domácí přípravě, ve sportu, v plnění domácích povinností“ (Pospíšilová, 2004, 33). „Velmi sloţitý je i duševní vývoj v tomto období. Puberta je výchovně nejobtíţnějším úsekem. Toto období charakterizují kolísavé nálady, nevyrovnanost, agresivnost a opět

22

ochablost, probouzení různých sexuálních představ. Tělesná výchova zde působí jako normalizační činitel nesmírného významu“ (Máček, Korecký, 1960, 7). „Rozumový vývoj se vlivem soustavného vyučování a čtení progresivně mění“ (Choutková, Kučera, 1970, 16). Dochází dále k rozvoji abstraktního myšlení a paměti, zvyšuje se rychlost učení a sniţuje počet potřebných opakování. „Myšlení je zralejší, začíná zevšeobecňovat, hledá objasnění jevů, posuzuje kriticky a myslí logicky. Dítě se soustřeďuje především na to, co je zajímá a těţko je lze nutit k něčemu, co je nezajímá. Je dráţdivé, náladové, hůře se zapojuje do kolektivu“ (Choutková, Kučera, 1970, 16). „Pubescence naznačuje i proces pozdějšího osamostatňování. Vztahy k rodičům se uvolňují a pubescenti si vytvářejí nové a širší společenské vztahy. Úsilí o nezávislost se vrůstající kritičností je příčinou, ţe ţáci a studenti jiţ nejsou schopni plnit bez výhrad své povinnosti. Ve škole jsou proto časté projevy neposlušnosti, někdy drzosti a negativismu“ (Rychtecký, Fialová, 2002, 51).

23

3 CHARAKTERISTIKA MĚSTA LITOMYŠL

Město Litomyšl se nachází ve východních Čechách v okresu Svitavy, na okraji tzv. Loučenské tabule a Českotřebovské vrchoviny, jeţ jsou součástí Svitavské pahorkatiny, která náleţí do soustavy České křídové tabule. Průměrná nadmořská výška města Litomyšle se pohybuje mezi 320 – 370 m n.m.. Na východě a na jihu je Litomyšl obklopena nevysokými pahorkatinami a hřbety dosahujícími výšky kolem 600 metrů nad mořem, ze severozápadní strany sem zasahuje jakási úzká zátočina východočeské níţiny. Litomyšlí protéká řeka Loučná (Čechová, 2009, 11). Dnešní Litomyšl si váţí svých bohatých dějin a tradic, ze kterých dokáţe čerpat náměty pro další rozvoj. Udrţuje bohatý památkový fond, také se ale snaţí o kvalitní moderní architekturu. V podstatě si zachovává "maloměstský" charakter. Litomyšl neustále rozvíjí bohatý kulturní a spolkový ţivot, průmysl, podnikání a ekonomiku. Obyvatelům i návštěvníkům nabízí bohaté sportovní vyţití.

3.2.1 Demografické údaje V současné době má Litomyšl 9 929 stálých obyvatel, tento počet byl zjištěn na Městském úřadě v Litomyšli k 31. 12. 2010. K Litomyšli patří devět integrovaných obcí: Kornice, Lány, Nedošín, Nová Ves u Litomyšle, Pazucha, Pohodlí, Suchá, Zahájí, Záhradí. Počet dětí ve věku od 10 do 14 let byl k 31. 12. 2009 dle informací Městského úřadu v Litomyšli 475.

24

Část obce

Muţi

Ţeny

Věk 0-14

Celkem

Kornice

71

73

20

144

Lány

229

239

74

468

Litomyšl – město

2767

3106

821

5873

Nedošín

152

167

62

319

Nová Ves u Litomyšle

57

55

16

112

Pazucha

57

73

28

130

Pohodlí

138

159

58

297

Suchá

53

45

14

98

Zahájí

677

670

160

1347

Záhradí

515

553

173

1068

Celkem

4716

5140

1426

9856

Tabulka 2. Počet obyvatel Litomyšle k 31. 12. 2010 dle informací z Městského úřadu Litomyšl

10500 10400 10300 10200 10100 10000 9900 9800 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obrázek 1. Vývoj obyvatel od 31. 12. 2000 do 31. 12. 2010 dle Českého statistického úřadu

25

Počet škol v Litomyšli je poměrně vysoký: 1. Mateřské školy: 1. MŠ Litomyšl na Jiráskově ulici pro 97 dětí, 2. MŠ Litomyšl na ulici 17. listopadu pro 137 dětí a 3. MŠ na ulici Lidická pro 112 dětí. 2. Základní školy: Základní škola Litomyšl (Zámecká 496, Litomyšl), Základní škola Litomyšl (T. G. Masaryka 1145, Litomyšl), Základní škola Litomyšl (U Školek 1117, Litomyšl). 3. Střední a vyšší školy: Gymnázium A. Jiráska v Litomyšli, Střední škola zahradnická Litomyšl, Vyšší odborná škola pedagogická a střední pedagogická škola, Vyšší odborná škola a střední odborná škola technická Litomyšl a Soukromá střední odborná škola Trading Centre (jazyková škola). 4. Vysoká škola: Fakulta restaurování (Univerzita Pardubice). Dříve se jednalo o soukromou vysokou školu restaurování pro bakalářské studium, nyní se jedná o fakultu Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli. 5. Speciální základní škola a mateřská škola Litomyšl pro 25 dětí. 6. Základní umělecká škola Bedřicha Smetany.

26

Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Litomyšle starších 15 let

Osoby ve věku 15 let a více

Muţi

Ţeny

Celkem

4145

4509

8654

Nejvyšší stupeň ukončeného vzdělání Základní včetně neukončeného

651

1149

1800

Vyučení bez maturity

1015

693

1708

Střední odborné bez maturity

678

601

1279

Učební obory s maturitou

65

26

91

Úplné střední všeobecné s maturitou

176

249

425

Úplné střední odborné s maturitou

862

1042

1904

Nástavbové studium

112

193

305

Vyšší odborné vzdělání

74

117

191

Vysokoškolské vč. Vědecké přípravy

479

392

871

Bez vzdělání

8

10

18

Nezjištěno

25

37

62

Tabulka 3. Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel Litomyšle dle Českého statistického úřadu Pardubice

27

4 CÍL PRÁCE A ÚKOLY

4.1 Hlavní cíl Hlavním cílem této diplomové práce je na základě teoretických poznatků, analýzy moţností a podmínek volnočasových aktivit ţáků 6. a 7. tříd základní školy a sociologického šetření zaměřeného na ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli a jejich rodiče předloţit návrh moţných změn, které povedou ke zlepšení současného stavu řízení a organizování volného času pro tuto věkovou skupinu v Litomyšli.

4.2 Úkoly

Pro dosaţení našeho cíle jsou stanoveny tyto dílčí úkoly: 1. Analýza moţností a podmínek volnočasových aktivit pro ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli. 2. Realizace empirického šetření mezi ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli a jejich rodiči. 3. Vyhodnocení empirického šetření. 4. Předloţení návrhu moţných změn řízení a organizování volného času ţáků 6. a 7. tříd v Litomyšli, které by zlepšily současný stav.

28

5 METODIKA

Dle Schneidera a Koudelky (1993) je metodika souhrn metod, které jsou pouţívány v jednotlivých vědách či vědních oborech. Představuje systém pravidel, jakým je vhodné při řešení vědeckého úkolu postupovat. Metoda je dle Čihovského (2006, 10) „určitý pracovní postup směřující k dosaţení stanoveného cíle“. Pro Jandourka (2007, 156) je metoda „vědomý nebo nevědomý systematický postup nějakého jednání směřující k dosaţení cíle“. V průběhu celé práce jsme pouţili tyto metody a techniky: 5.1 Metody 1. Historická metoda – spočívá ve sběru a třídění informací z literárních zdrojů a jiných pramenů. 2. Monografická metoda – dle Čihovského (2006, 12) „spočívá ve všeobecném podrobném zkoumání jednoho jevu (případu). Nevýhodou je, ţe závěry jsou obecně platné jen pro zkoumaný jev“. 3. Komparativní (srovnávací) metoda – dle Čihovského (2006, 12) „spočívá v konstrukci určitých typů na základě srovnávání jejich vlastností“. Jandourek (2007, 158) touto metodou rozumí „všechny formy zkoumání zaloţené na sledování rozdílů a podobnosti mezi celky“. 4. Introspektivní metoda – se dle Čihovského (2006, 11) „opírá o osobní znalosti, zkušenosti výzkumníka na základě účasti v prostředí či nějakém společenském procesu“. 5. Metoda terénního šetření – podle Čihovského (2006, 11) „spočívá v získávání informací v terénu od skupiny respondentů tazatelem (anketiérem)“. 6. Statistická metoda – dle Čihovského (2006, 11) „vychází z předpokladu hromadného výskytu jevů a procesů, které lze kvantifikovat pomocí matematické statistiky“. 7. Metoda sekundární analýzy – dle Čihovského (2006, 11) je „zvláštní metodou, která systematicky hodnotí několik tematicky zaměřených prací, vyhodnocuje je z nových kriterií a zobecňuje poznatky na kvalitativně nové úrovni ... “. 8. Analytická metoda – dle Jandourka (2007, 21) je „výzkumná metoda zaloţená na analýze. Metoda analytická rozčleňuje zkoumaný předmět (jev, proces) na jednotlivé prvky s úmyslem 29

odhalit jejich vzájemné vztahy v rámci celku. K metodě

analytické

patří např.

operacionalizace, kategorizace, statistická analýza apod“. 9. Metoda SWOT analýzy – je ekonomická metoda marketingového plánování. Dědková a Honzáková (2009, 30) uvádí, ţe „v této analýze marketéři stručně sumarizují příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) získané z externí analýzy a silné (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses), které vycházejí z informací získaných v interní analýze. Základní myšlenkou je: najít moţné způsoby zlepšení výsledků“.

5.2 Techniky „Technikami rozumíme konkrétní formy získávání informací“ (Čihovský, 2006, 14). 1. Pozorování – je dle Čihovského (2006, 14) „sociologická výzkumná technika, kterou získáváme poznatky o okolním světě, tj. o sociální realitě a jejím prostředí pomocí smyslových orgánů“. 2. Rozhovor – Čihovský (2006,16) uvádí, ţe „sociologický výzkum chápe rozhovor (výzkumnou techniku) jako ucelenou soustavu ústního jednání mezi tazatelem (anketiérem) s dotazovaným (respondentem) s cílem získat pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech“ a dělí rozhovory: 1. Standardizované – čtený dotazník, při kvantitativních šetřeních, záznam. 2. Nestandardizované – volná rozprava, neformální, záznam. Ale také: 1. Rozhovor zjevný (protokolovaný). 2. Rozhovor neformální (bez záznamu). 3. Rozhovor skrytý (respondenti neznají účel a cíl rozhovoru).

3. Dotazník – můţeme dle Čihovského (2006, 15) „povaţovat za nejpopulárnější výzkumnou techniku pro jeho nespornou výhodu – poměrně snadno, rychle, ekonomicky, nenáročně získat informace (odpověď) od většího počtu respondentů“. 30

6 ANALÝZA MOŢNOSTÍ A PODMÍNEK VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŢÁKŮ 6. A 7. TŘÍD V LITOMYŠLI

6.1 Střediska volného času

Dům dětí a mládeţe Adresa: 17. Listopadu 905, Litomyšl Web www.litomysl.cz/ddm Středisko volného času dětí a mládeţe Dům dětí a mládeţe v Litomyšli uskutečňuje výchovně vzdělávací a rekreační činnost pro děti, mládeţ, rodiče a případné další zájemce z řad dospělých v jejich volném čase. Děje se tak formou pravidelné zájmové činnosti, činností v době prázdnin, přehlídkami a soutěţemi, příleţitostnými akcemi a nabídkou spontánních aktivit během celého roku. Pravidelná zájmová činnost probíhá v zájmových krouţcích, příleţitostná zájmová činnost se uskutečňuje formou jednorázových akcí, nebo akcí pravidelně se opakujících jako jsou soutěţe, soutěţní seriály, exkurze, přednášky, kurzy a besedy. Prázdninová činnost je realizována formou táborů včetně příměstských a odborných soustředění jako vyvrcholení celoroční činnosti. Nabídka zájmové činnosti: 1. Oddělení sportu a techniky: košíková, odbíjená, karate, stolní tenis, kopaná, sportovní střelba, šachy, modelářský krouţek, Stiga hokej. 2. Oddělení estetiky: angličtina, flétnička, keramika, experimentální keramika, pravěk krouţek, výtvarný krouţek, šikovné ruce, dramatický – loutkářský krouţek, taneční krouţek, ţonglérský krouţek. 3. Oddělení přírodovědy: krouţek přírodovědný, ornitologický, teraristický, rybářský, zahradnický.

31

Nabídka dalších aktivit: 1. Dopoledne: přírodovědné exkurze, keramika pro celou třídu, dopoledne v pravěku. 2. Odpoledne: přírodovědné a jiné soutěţe, sběratelské burzy, šikovné ruce – vyrábění z různých materiálů, výstavy.

Prázdninová činnost: 1. Jarní příměstský tábor v DDM. 2. Tábor v Řadově – poznávání přírody, rybářství, turistika. 3. Tábor Svratouch – výpravy za keramikou do minulosti. 4. Příměstský tábor keramický - keramika, hry a soutěţe. 5. Příměstský tábor přírodovědecký – týden výprav po okolí Litomyšle s poznáváním přírody.

TJ Jiskra Litomyšl Adresa: Pod Černou horou, Litomyšl K 31. 12. 2008 bylo v TJ Jiskra Litomyšl registrováno 584 osob, z toho 243 dětí do 18 let. Pořádá letní tábory, pobytové zájezdy do Chorvatska, turistické pobytové zájezdy na Slovensko, poznávací zájezdy během roku. Sdruţuje tyto sportovní oddíly: fotbal (mladší a starší přípravka, mladší a starší ţáci, mladší a starší dorost, muţi), atletika, basketbal, karate, stolní tenis, jachting, lyţování, šachy, rekreační sporty (sálová kopaná a volejbal).

32

Základní umělecká škola Bedřicha Smetany Adresa: R. Stříteského 194, Litomyšl, druhá budova B. Němcové 142, Litomyšl Web: www.zuslitomysl.cz Na škole se vyučuje ve čtyřech oborech: hudebním, výtvarném, tanečním a literárnědramatickém. Pracuje zde celá řada komorních hudebních skupin, dva pěvecké sbory, dechový orchestr a big band. Ţáci a učitelé připravují tradičně pro veřejnost celou řadu koncertů, hudebních vystoupení, divadelních představení, tanečních vystoupení a výstav. Základní umělecká škola poskytuje vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje ţáky pro studium učebních a studijních oborů na středních školách uměleckého zaměření a na konzervatoři, připravuje také ţáky pro studium na vysokých školách s uměleckým zaměřením. Základní umělecká škola organizuje studium určené převáţně pro ţáky základních škol. Můţe téţ organizovat studium pro děti mateřských škol a pro dospělé.

33

6.2 Základní školy

(I.) Základní škola Litomyšl Adresa: Zámecká 496, Litomyšl Web: www.litomysl.cz/1zs Nadstandardní nabídka školy: 1. Školní sportovní klub LILIE - existuje více neţ 15 let, tento Školní sportovní klub je členem asociace školních sportovních klubů ČR a organizace Sportovní ţivot na škole. Starší ţáci, ţáci 2. stupně, mají širší rejstřík svých soutěţí. Bojují v malé kopané, přespolním běhu, halové kopané, florbalu a basketbalu, soutěţí ve stolním tenise, v šachách jednotlivců i druţstev. Na jaře probíhají soutěţe v odbíjené, atletickém čtyřboji a tradičním Poháru rozhlasu. 2. Soutěţe: Přírodovědecká sazka, Zeměpisná sazka, Soutěţ odborné dovednosti. 3. Krouţky: Hudební chvilka, sportovní krouţek, dramatický krouţek.

(II.) Základní škola Litomyšl Adresa: U Školek 1117, Litomyšl Web: www.skoluskol.cz Nadstandardní nabídka školy: 1. Mezinárodní spolupráce s německou školou – výměnné pobyty. 2. Zahraniční zájezdy. 3. Mimoškolní aktivity: taneční krouţek, florbal, lyţování, běţky, cyklistika, aerobic, výtvarný krouţek, fotografický krouţek, divadelní krouţek.

34

(III.) Základní škola T. G. Masaryka Litomyšl Adresa: T. G. Masaryka 1145, Litomyšl Web: www.litomysl.cz/3zs Nadstandardní nabídka školy: 1. Městská sportovní hala – je otevřena od podzimu 1998. V dopoledních hodinách je hala vytíţena výukou tělesné výchovy. Vyuţívají ji především místní škola T. G. Masaryka Litomyšl, dále Střední pedagogická škola a Speciální základní škola. V odpoledních hodinách halu vyuţívají především oddíly volejbalu a florbalu. Dále zde trénují TJ Jiskra, oddíl kopané, ve večerních hodinách oddíl nohejbalu, Sokol Tokyjo, Fakulta restaurování a jiní. Soboty a neděle jsou určeny k turnajům a mistrovským zápasům. V hale za dobu její existence proběhly některé významnější akce. Uskutečnilo se zde mistrovství republiky muţů a ţen ve stolním tenisu v roce 1999, několikrát tu proběhlo mistrovství republiky v tomto sportu v mládeţnických kategoriích. Hrálo se zde mezinárodní utkání ve volejbale ČR-Polsko, přípravné soustředění tu měla volejbalová reprezentace Makedonie, v roce 2003 tu proběhla první olympiáda dětí a mládeţe s Orbitem, mistři Evropy v aerobiku Valouch, Holzer, Strakoš tu také vystupovali. Halu dále k celorepublikovým turnajům vyuţívá jako pořadatel TJ Léčebna Košumberk. 2. Soutěţe a akce: Olympiáda v anglickém jazyce, adaptační kurz 6. třídy, Přírodovědný klokan, Soutěţ Magic on Tour v rámci ČR i SR – 5. místo, Mezinárodní soutěţ First Lego League – soutěţ se skládá ze sestrojení robota, jeho naprogramování a splnění zadaných úkolů (1. místo – nejdelší výdrţ robota, 3. místo – prezentace výzkumu). 3. Krouţky: Magic, keramika, vaření, turistický krouţek, rybářský krouţek, řezba, digitální fotografie, stolní a deskové hry, pokusy, FIRST LEGO, florbal, divadelní krouţek, maţoretky, divadelní klipy. 4. Školní klub: na jeho provoz a mzdy přispívá město Litomyšl, tento klub je určen všem ţákům základních škol v Litomyšli i okolí. Školní klub však navštěvují převáţně jen ţáci základní školy T. G. Masaryka.

35

Gymnázium A. Jiráska Adresa: T. G. Masaryka 590, Litomyšl Web: www.glit.cz Studijní obory: Gymnázium (čtyřleté studium) a gymnázium (osmileté studium) Nadstandardní nabídka školy: 1. Projekty pro studenty: E-Twinning, Studenti čtou a píší noviny s Mladou frontou dnes, Mezi nebem a zemí, Majáles, Ekoškola, Globe, Den se speciální školou, Čtení pro malé pacienty v Litomyšlské nemocnici, Partners in Learning Center od Education – Microsoft, projekt Comenius Euready. 2. Soutěţe a olympiády: fotografická výstava „Litomyšl očima studentů“, Volejbalový turnaj, Filip Naiser – 2. místo na mezinárodní soutěţi mladých vědců v Los Angeles, celorepubliková vědeckotechnická soutěţ Věda a technika 2011, soutěţ Varnadského v Moskvě, soutěţ Středoškolská odborná činnost, Matematická olympiáda, Olympiáda v AJ a další. Vyzdvihujeme u školy hlavně podporu účasti studentů na mezinárodních soutěţích. 3. Mezinárodní aktivity: Studentská výměna s tchajwanskou střední školou (studenti byli dva týdny na střední škole v tchajwanském Kaohsingu), návštěva studentů z Francie a jiných zemí. 3. Krouţky: Počítačové kurzy pro veřejnost (Základy práce s počítačem, Základy práce s internetem, Microsoft Word, Microsoft Excel), Kurzy Microsoft Partneři ve vzdělání.

36

6.3 Dětská hřiště V dubnu roku 2005 převzaly všechna dětská hřiště a sportoviště v Litomyšli a okolních obcích pod svou správu Technické sluţby města Litomyšle, jednalo se celkem o 28 dětských hřišť a sportovišť. Většina hřišť byla vybudována v roce 1997, avšak jiţ v roce 2005 neodpovídala po technické stránce, byla poškozena buď povětrnostními vlivy, nebo vandaly, a dětem se stávající prvky staly nebezpečnými. Od roku 2005 do roku 2009 byly Technické sluţby města Litomyšl nuceny zrušit pět dětských hřišť (v ulici 17. listopadu, 9. května, Dukelská, Strakovská, Sv. Ján), kde závaţným důvodem byly prvky nebezpečné pro provoz, dále však technické sluţby vybudovaly 11 nových hřišť (v ulici Mařákově, Vodních Valech, Vágnerova, Okruţní, 9. května, Koupaliště, Jateční a v okolních obcích Nedošín, Pohodlí, Pazucha, Suchá). Také zbudovaly nové dopadové plochy na letním stadionu a na Lánech. Celková investice do zbudování výše uvedených prvků a dopadových ploch činila 1 745 000 Kč. V roce 2010 se nebudovala ţádná hřiště (Technické sluţby města Litomyšl, 2008, 2). V současné době nalezneme v Litomyšli a okolí 23 dětských hřišť. Na všech litomyšlských dětských hřištích je jednou za dva týdny provozovatelem dětského hřiště provedena běţná vizuální kontrola, jednou za tři měsíce provozní kontrola a jednou ročně provedeno certifikovaným revizním technikem hlubší překontrolování technického stavu herních prvků ve smyslu normy ČSN EN 1176-7 – Zařízení dětských hřišť – Část 7: Pokyny pro zřizování, kontrolu, údrţbu a provoz. Pravidelná údrţba a revize vycházejí ročně na cca 300 000 Kč (Technické sluţby města Litomyšl, 2008, 3).

37

6.4 Ostatní zařízení

Do této kategorie jsme zařadili volnočasové sportovní a kulturní moţnosti pro ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli.

6.4.1 Sportovní moţnosti

Koupaliště Litomyšl Adresa: Prokešova 300, Litomyšl Otevírací doba: od 4. června do 4. září denně od 8:00–20:00 hodin Provozovatel: Technické sluţby města Litomyšle Koupaliště bylo rekonstruováno v roce 1995 za celkem 24 milionů korun a dnes splňuje náročná kritéria estetická a především hygienická. Koupaliště Litomyšl získalo dle kategorizace koupališť certifikát se čtyřmi hvězdičkami z pěti moţných. Nabízí: 1. Padesátimetrový plavecký bazén se skokanskými můstky 1m a 3m. 2. Pětadvacetimetrový vyhřívaný plavecký bazén. 3. Desetimetrová dlouhá skluzavka. 4. 92 metrů dlouhý tobogán s dojezdovým bazénem. 5. Hřiště na pláţový volejbal. 6. Restaurace a občerstvení.

38

Ceník vstupného na koupaliště v roce 2011 Děti do 6 let

Zdarma

Celodenní vstupné

60 Kč

Školy celodenní vstupné

10 Kč

ZTP celodenní vstupné

30 Kč

Vstup po 16. hodině

40 Kč

Sezónní vstupenka

1000 Kč

Pláţový volejbal

60 Kč / hod.

Tabulka 4. Ceník vstupného na koupaliště v roce 2011

Městský bazén Litomyšl Adresa: U Plovárny 1221, Litomyšl

Provozní doba Městského bazénu Kondiční plavání Pondělí Úterý

11:30–21:00 6:00-8:00

Středa Čtvrtek

13:00–16:00 13:00–21:00

6:00–8:00

13:00–21:00

Pátek

10:00–21:00

Sobota

10:00–21:00

Neděle

8:00–21:00

Tabulka 5. Otevírací doba Městského bazénu Litomyšl

39

Výstavba: červenec 2009 – říjen 2010 Investor: Město Litomyšl Náklady: 116 milionů Kč (předpokládá se, ţe přibliţně 50% z této částky získá město Litomyšl z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod). Nabízí: 1. Plavecký bazén: 5 drah o délce 25 metrů. 2. Neplavecký, dětský bazén. 3. Bazén vířivky. 4. Tobogán o celkové délce 64 metrů. 5. Venkovní výplavový bazén s anatomicky tvarovanými sedacími lavicemi s provzdušňovacími tryskami. 6. Parní místnost s předsíňovou ochlazovnou.

Ceník vstupného do Městského bazénu (cena za 1,5 hod.) Dospělí

80 Kč

Děti: do 3 let

Zdarma

Děti: od 3 let do 6 let

30 Kč

Děti: od 6 let do 15 let

50 Kč

ZTP a senioři nad 60 let

50 Kč

Studenti

60 Kč

Rodinné vstupné

Kaţdý sleva 10%

Permanentní a hromadné vstupné zvýhodněno Tabulka 6. Ceník vstupného do Městského bazénu v Litomyšli

40

Krytý zimní stadion Adresa: U Plovárny 1061, Litomyšl Krytý stadion procházel od roku 2002 do roku 2006 celou řadou rekonstrukcí: nová tribuna pro 1600 stojících diváků, zastřešení, opláštění východní a jiţní strany s druhou tribunou pro 160 sedících a 60 stojících diváků, poloţena zbrusu nová plocha na in-line hokej, rekonstrukce chladicí plochy a nainstalována nová výsledková tabule. Nabídka sluţeb: 1. Lední bruslení pro veřejnost. 2.IN-LINE bruslení pro veřejnost. 3. Moţnost sledování mistrovských utkání krajského přeboru muţů. 4. Moţnost sledování regionální ligy in-line hokeje. 5. Moţnost pronajmutí celé ledové plochy / in-line plochy. 6. Broušení bruslí.

Městský stadion Černá hora Adresa: U Plovárny 1061, Litomyšl Městský stadion Černá hora byl ve dvou etapách celkově zrekonstruován. 1. etapa byla zahájena v květnu 2001 a dokončena v říjnu 2003, kde náklady na rekonstrukci činily 25 500 000 Kč. Jednalo se o výstavbu tribuny bez zastřešení, 6 tartanových drah, sektorů na vrh koulí, na hod oštěpem a diskem, na skok vysoký, na skok o tyči a skok daleký, zřízení zavlaţování hlavního hřiště a hřiště č. 2 bylo zatravněno. 2. etapa byla zahájena v dubnu 2002 a dokončena v červnu 2003, zde náklady také činily 25 500 000 Kč. V této etapě proběhlo zastřešení tribuny. Kapacita nové tribuny je 520 míst na sezení a 104 míst na stání. Dle informací od pana Ivana Čecha z MÚ Litomyšl bude 25.7.2011 zahájena výstavba hřiště s umělou trávou v hodnotě 18 000 000 Kč. 41

SPORT areál (tenis, squash, bowling, odbíjená) Adresa: U Plovárny 1152, Litomyšl Web: www.sport-tenis.litomysl.net Jedná se o sportovní halu a venkovní areál s velmi širokou škálou nabízených sluţeb. Nabízené sluţby: 1. Čtyři venkovní antuková volejbalová hřiště. 2. Šest venkovních antukových tenisových kurtů. 3. Jedna venkovní cvičná stěna. 4. Jeden tenisový dvorec v pevné hale. 5. Tři squashové dvorce v pevné hale. 6. Dva kryté antukové kurty v nafukovací hale. 7. Čtyři bowlingové dráhy. 8. Masáţe. 9. Půjčovna sportovního náčiní na squash, tenis a bowlingové obuvi. 10. Restaurace.

Ceník za pronájem sportovišť Tenisová hala – povrch DECOTURE

300 - 350 Kč/ hodina

Tenis antuka

80 – 120 Kč/ hodina

Přetlaková tenisová hala


Squash


Bowling


Tabulka 7. Ceník za pronájem sportovišť SPORT areálu

42

Na jednom místě tedy v Litomyšli najdete Koupaliště Litomyšl, Městský bazén Litomyšl, Krytý zimní stadion, Městský stadion Černá Hora a SPORT areál (tenis, squash, bowling, odbíjená). Vše je od sebe vzdáleno pouze několik minut chůze.

Sportovní areál (kurty) za Sokolovnou Adresa: Trstěnická 628, Litomyšl Antukové kurty jsou vhodné pro tenis, nohejbal a volejbal. V areálu nalezneme také hřiště na pétanque. Ceník pronájmu kurtů Tenis


Volejbal, nohejbal

85 Kč/ hodina

Petanque

Zdarma

Tabulka 8. Ceník pronájmu kurtů sportovního areálu za sokolovnou

Bike park Litomyšl Adresa: T. G. Masaryka, Litomyšl Jedná se o jeden z nejlepších bike parků v České republice, splňuje vysoké nároky a vyznačuje se světovými parametry. Tento moderní bike park je vhodný pro freestyle BMX, MTB a skateboard, kolečkové brusle i koloběţku.

A-KART aréna Litomyšl Adresa: Moravská, Litomyšl Provozuje krytou dráhu pro motokáry minibike, dráha je dlouhá 295 metrů a obsahuje šest levotočivých a pět pravotočivých zatáček, které nabízí několik moţností k předjíţdění pro pravý závodnický záţitek. Desetiminutové jízdné se pohybuje od 150 Kč do 200 Kč. Zvýhodněné jsou pak časově delší a skupinové jízdy. 43

Bowling bar Peklo Litomyšl Adresa: Braunerovo náměstí 204, Litomyšl Jedná se o velmi moderní restauraci, kde nalezneme dvě bowlingové dráhy. Hodinový pronájem se dle denní doby pohybuje od 130 Kč do 260 Kč.

Cyklotrasy Z Litomyšle vychází mnoho cyklistických tras pro začátečníky, ale i velmi náročné cyklisty. Níţe jmenujeme nejoblíbenější: 1. Cyklotrasa 4219 Litomyšl – Pazucha – Semanín: středně náročná trasa pro majitele silničních a trekkingových kol. Délka cyklotrasy je 5,34 km. 2. Cyklotrasa 4028 Litomyšl – Čistá – Brlenka – Svitavy: středně obtíţná trasa s fyzicky náročnými úseky určená pro trekkingová kola, její délka je 8,7 km. 3. Cyklotrasa 4019 Litomyšl – Bystré: středně náročná trasa určená pro majitele všech typů kol, délka trasy je 40 km.

Sportovní organizace: Cyklistický oddíl Cyklo Stratílek Litomyšl, Duathlon – Triathlon Club Litomyšl, Freestyle bike team Litomyšl, Hokejový klub Litomyšl, Jezdecký klub Alice a Lukáše Machových, Jezdecký klub Hřebčín Suchá, Klub českých cyklistů Litomyšl, Klub turistů Litomyšl, Military Paintbal Club FOREST, Nohejbalový klub Litomyšl, Orion motocross team Litomyšl, Pireo – škola tenisu a windsurfingu, Samurai – klub bojových umění a sportů, Shotokan karatedo Litomyšl, Stiha HC Benátky, Taneční a pohybové studio Éra, Tělocvičná jednota Sokol Litomyšl, Volejbalový klub Litomyšl.

Spolkové organizace: Český rybářský svaz, Fotoklub 1840 Litomyšl, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Klub filmových amatérů, Křesťané Litomyšl, Občanské sdruţení Milislav, Rodinné centrum 44

Litomyšl, Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska, okres Litomyšl, Spolek leteckých modelářů Litomyšl. Další sportovní zařízení: Areál Kynologického klubu Litomyšl, Areál vodních sportů v Nedošíně u Litomyšle, Cvičební sál Veselka, Fitcentrum a rehabilitace Fila, FITNESS CLUB 233, Modelářské letiště Vlkov, Primátorská hráz, REAL GYM – bodybuilding relax fitness, Sauna Litomyšl, Sokolovna, Spinning centrum Stratílek, Střelnice Černá hora, TJ Jiskra Litomyšl – hala, volejbalové kurty.

Sportovní moţnosti v blízkém okolí: Krytý plavecký bazén Česká Třebová Adresa: U Teplárny 617, Česká Třebová (13 km od Litomyšle) Nabízené sluţby: kondiční a rekreační bazén (hloubka 1,4 - 2,1 m), bezbariérový vstup a zařízení pro imobilní osoby, dětský bazén s chrliči a vzduchováním (hloubka 0,45 - 0,75 m), 80m krytý tobogán se světelnými efekty, vířivá vana, parní komory s vonnými esencemi, za příznivého počasí moţnost vstupu na venkovní travnatou plochu, občerstvení přístupné z prostoru bazénu.

Ski areál PEKLÁK Adresa: Pod Jelenicí 653, Česká Třebová (14 km od Litomyšle). Nabízené sluţby: 800 m dlouhá sjezdovka červené obtíţnosti s převýšením 150 m, strojově upravovaný svah se systémem technického zasněţování, večerní lyţování, kotvový vlek s kapacitou 1200 osob za hodinu, a to rychlostí 3,5 metru za sekundu restaurace, úschovna, ski servis a půjčovna lyţařského vybavení, bezplatné parkoviště s kapacitou 250 automobilů. Otvírací doba při příznivém počasí: denně 9:00 – 16:00 a 17:00 – 21:00 hod.

45

6.4.2 Kulturní moţnosti

V Litomyšli je bohatá nabídka moţností kulturního vyţití. Kaţdoročně se pořádá mnoho akcí, které mají tradici jiţ řadu let, tedy i letos se budou konat například: Majáles studentské slavnosti (3.5.2011 – 5.5.2011), 53. ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl (10.6.2011 – 4.7.2011), Starodávný jarmark (18.6.2011 a 17.9.2011), Toulovcovy prázdninové pátky - kaţdý pátek o prázdninách se hraje na Toulovcově náměstí pohádka nejen pro děti a pořádá folkový koncert nejen pro dospělé (1.7.2011 – 26.8.2011), Slavnost na Růţovém paloučku - národopisná slavnost k uctění Českých bratří (3.7.2011), Mezinárodní smyčcové kurzy (24.7.2011 – 7.8.2011), Mladá Smetanova Litomyšl prezentace mladých interpretů váţné hudby (15.9.2011 – 18.9.2011), Den otevřených dveří památek ( 10.9.2011 – 11.9.2011), adventní trh (10.12.2011).

Městská knihovna Litomyšl Adresa: Smetanovo náměstí 50, Litomyšl Web: www.antree.cz/knihovnalitomysl/ Knihovna je rozdělena do dvou oddělení – Oddělení pro dospělé čtenáře a Oddělení pro dětské čtenáře. V knihovně si čtenáři mohou nejen půjčovat knihy, časopisy a denní tisk, ale mohou vyuţít i veřejného internetu, zúčastnit se mnoha soutěţí a kulturních akcí, které knihovna pořádá. Ceník roční registrace členů Dospělí + rodinné zápisné

90 Kč

Studenti, učni, důchodci, nezaměstnaní

40 Kč

Děti do 15 let

40 Kč

Tabulka 9. Ceník registrace členů v Městské knihovně

46

Kino Sokol Adresa: Vodní valy 83, Litomyšl Kino zajišťuje promítání celovečerních i dětských filmů. Ceny vstupného se pohybují od 60,- do 75,-. Kino hraje 5x- 7x týdně 1 - 3 filmy denně.

Mucis Club Kotelna Adresa: Kpt. Jaroše 1124, Litomyšl. Tento hudební bar s kapacitou 250 osob se zaměřuje převáţně na hudební styly: rock, hard rock, ska, metal, jazz, folk – country.

Kulturní zařízení: Městská galerie Litomyšl, Informační centrum Litomyšl, Čajovna v muzeu, Galerie de Lara, Galerie SOFIA hotel Sofia Litomyšl, Galerie v baru Garáţ, Galerie Zdeněk Sklenár, Music Club HEAVEN Litomyšl.

Kulturní památky: Zámek Litomyšl (od roku 1999 je zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO), Regionální muzeum Litomyšl, Smetanův dům, Lidový dům, Klášterní zahrady, Červená věţ a Muzeum restaurování a historických technologií, Portmoneum – muzeum Josefa Váchala, Smetanovo náměstí (jedno z nejdelších náměstí ve střední Evropě s přenádhernou radniční věţí a řadou cenných domů s tzv. podsíněmi), piaristický kostel a kolej, kostel Povýšení sv. Kříţe s probošstvím, kostel Rozeslání sv. apoštolů, stará radnice, Mariánský sloup, pomník Bedřicha Smetany, pomník Aloise Jiráska, památník Zdeňka Kopala.

47

7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ

V diplomové práci se zabýváme ţáky 6. a 7. tříd, proto jsme dotazníky směřovali právě k nim a jejich rodičům. Empirické šetření jsme provedli na třech základních školách a na Gymnáziu A. Jiráska. Kaţdý ţák z vybrané třídy obdrţel dva dotazníky, jeden vyplnil on sám a druhý nechal vyplnit jedním rodičem. Ve třídě bylo vţdy domluveno, kteří ţáci nechají dotazník vyplnit matkou a kteří otcem. Chtěli jsme předejít tomu, aby se nám nevrátila převáţná většina dotazníků od maminek ţáků, nebo právě jenom od otců. Empirického šetření se zúčastnily tři základní školy: Základní škola Litomyšl (Zámecká 496, Litomyšl), Základní škola Litomyšl (T. G. Masaryka 1145, Litomyšl), Základní škola Litomyšl (U Školek 1117, Litomyšl) a Gymnázium A. Jiráska (T. G. Masaryka 590, Litomyšl). Na základních školách se empirického šetření zúčastnily vţdy dvě třídy z kaţdého ročníku a na gymnáziu vţdy jedna třída z jednoho ročníku (prima, sekunda), celkem tedy 14 tříd (382 ţáků). Dotazníky byly rozdány 30. května 2011 a vybrány zpět 3. června 2011. Bylo osloveno 382 ţáků 6. a 7. tříd, kaţdý ţák dostal jeden dotazník pro sebe a jeden pro jednoho z rodičů, počet rozdaných dotazníků byl 764. Z rozdaných 764 dotazníků se vrátilo 643 vyplněných dotazníků, návratnost ke stanovenému termínu byla 84,2%, pouze 15,8% dotazníků se nevrátilo. Z 382 dotazníků pro ţáky 6. a 7. tříd se vrátilo 345 vyplněných, návratnost dotazníků od ţáků činila 90,3%, pouze 9,7% dotazníků se nevrátilo. Z 382 dotazníků určených rodičům těchto ţáků se vrátilo 298, návratnost dotazníků od rodičů činila 78,0%, 22,0% se nevrátilo. Vyšší návratnost byla u ţáků neţ u jejich rodičů. Za úspěšnost se povaţuje návratnost nad 30%. Naši návratnost povaţujeme za velmi úspěšnou. Dotazníky pro ţáky 6. a 7. tříd a jejich rodiče byly odlišné. Ţáci 6. a 7. tříd měli ve svém dotazníku 15 otázek a jejich rodiče 25 otázek. Některé otázky by byly pro tyto ţáky vzhledem k jejich věku nesrozumitelné, proto jsme je z dotazníku odstranili.

48

1. Sloţení respondentů dle pohlaví: Sloţení respondentů - rodičů dle pohlaví

Sloţení respondentů - ţáků dle pohlaví 42.6%

44.0% 56.0% 57.4%

ţeny

ţeny

muţi

muţi

Obrázek 2. Sloţení respondentů – zvlášť ţáků a zvlášť rodičů dle pohlaví

Celkový přehled všech dotazovaných respondentů

43.2%

56.8% ţeny

muţi

Obrázek 3. Sloţení všech respondentů dle pohlaví

Empirického šetření se zúčastnilo 345 ţáků 6. a 7. tříd základních škol, z toho 198 ţen a 147 muţů, a 298 respondentů z řad jejich rodičů, z toho 167 ţen a 131 muţů. Celkový počet respondentů byl 643, z toho ţen 365 (56,8%) a 278 (43,2%) muţů. Podařilo se nám, ţe nevznikla převaha ani na jedné straně (muţi x ţeny). 49

2. Sloţení respondentů dle věku:

Celkový přehled všech dotazovaných respondentů 16.0%

53.7% 29.7% 0.6% 10 -15 let

15 - 30 let

31 - 45 let

46 let a více

Obrázek 4. Sloţení respondentů dle věku

Nejpočetnější skupinou byli ţáci 6. a 7. tříd, tedy věková skupina 10-15 let, kterou tvoří 53,7% ze všech dotazovaných respondentů. Čtyři respondenti z řad rodičů těchto ţáků byli ve věku 15 – 30 let. Nejvíce rodičů bylo ve věku 31-45 let (29,7%), 16,0% rodičů bylo ve věku 46 let a více.

50

3. Sloţení respondentů dle vzdělání:

Přehled respondentů - rodičů dle vzdělání 26.5%

5.4%

21.5%

46.6% základní

vyučen

středoškolské

vysokoškolské

Obrázek 5. Sloţení respondentů dle vzdělání

V tomto grafu jsme zaznamenali jen vzdělání respondentů – rodičů. Ţáci 6. a 7. tříd nemají dokončené vzdělání základní, proto by byl graf velmi zkreslen. 139 (46,6%) rodičů má středoškolské vzdělání, 26,5% vysokoškolské vzdělání a 21,5% rodičů je vyučeno, pouze 5,4% rodičů má pouze základní vzdělání.

51

4. Jaký význam přisuzujete důleţitosti tělesné výchovy a sportu z hlediska zdravého ţivotního stylu?

Důleţitost Zachování a upevnění zdraví

1.

Zdravý tělesný a duševní vývoj v mládí

2.

Udrţování tělesné kondice

3.

Relaxace od jednostranné namáhavé práce

4.

Vyuţívání volného času

5.

Navazování a upevňování společenských vztahů

6.

Získání schopnosti překonat překáţky (sám sebe)

7.

Zvyšování sebevědomí

8.

Moţnost vyniknout

9.

Získávání peněz, dobrého pracovního zařazení

10.

Tabulka 10. Význam tělesné výchovy a sportu z hlediska ţivotního stylu

V tabulce jsme uvedli názory respondentů z oblasti ţivotního stylu. Zjišťovali jsme, jakou důleţitost vidí v tělesné výchově a sportu z hlediska zdravého ţivotního stylu. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti z řad rodičů. Na prvních třech příčkách se shoduje převáţná většina respondentů. Největší význam tělesné výchovy a sportu z hlediska zdravého ţivotního stylu připisují respondenti zachování a upevnění zdraví, zdravému tělesnému a duševnímu vývoji v mládí a udrţování tělesné kondice. Nejmenší význam pak vidí u moţnosti vyniknout a moţnosti získávání peněz a dobrého pracovního zařazení.

52

5. Jak hodnotíte moţnosti kulturního a společenského vyţití v Litomyšli?


3.3%

21.5%

25.8%

42.9% velmi dobře

celkem dobře

spíše špatně

velmi špatně

jako ucházející

Obrázek 6. Spokojenost s moţnostmi kulturního a společenského vyţití v Litomyšli

42,9 % respondentů hodnotí moţnosti kulturního a společenského vyţití v Litomyšli celkem dobře, 21,5% velmi dobře a 28,8% jako ucházející, pouze 3,3% respondentů hodnotí velmi špatně a 6,5% spíše špatně. Z grafu vyplývá, ţe většina respondentů je s moţnostmi kulturního a společenského vyţití spokojena.

53

6. V Litomyšli postrádám z kulturních aktivit:

Postrádaná kulturní aktivita

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

Kino v různé podobě (multikino, letní, 3D kino …)

142

22,6%

Různé druhy koncertů (festivaly)

79

12,6%

Divadlo v různé podobě

73

11,6%

Různá zařízení (čajovna, bar s ţivou hudbou …)

61

9,7%

Kulturní zařízení (centrum, společenský sál)

59

9,4%

Různé podoby tanečních zábav

59

9,4%

Kulturní akce pro všechny generace

56

8,9%

Zájmové krouţky, vzdělávací kurzy

47

7,5%

Výstavy

34

5,4%

Přednášky, besedy, semináře

18

2,9%

Tabulka 11. Postrádané kulturní aktivity v Litomyšli

Z tabulky se dozvídáme, jaké kulturní aktivity respondenti v Litomyšli postrádají. Na tuto otázku odpovědělo 628 respondentů, 15 respondentů kolonku proškrtlo, nebo nic nenapsalo. Litomyšlské kino Sokol je velmi zastaralé, sedadla jsou nepohodlná, chybí moţnost 3D promítání, bez moţnosti občerstvení, proto nejvíce respondentů (142; 22,6%) postrádá z kulturních aktivit kino v různé podobě. Dále respondenti postrádají převáţně různé druhy koncertů (festivaly), divadlo v různé podobě (divadlo, loutkové divadlo, opera, opereta, balet), různá zařízení (čajovna, bar s ţivou hudbou, nekuřácké restaurace, kavárny, bary, kinotéky), kulturní zařízení, různé podoby tanečních zábav a kulturní akce pro všechny generace.

54

7. Jak hodnotíte moţnosti aktivního sportovního vyţití v Litomyšli?


7.3%

12.1%

6.1%

26.0%

48.5% velmi dobře

celkem dobře

spíše špatně

velmi špatně

jako ucházející

Obrázek 7. Spokojenost s moţnostmi aktivního sportovního vyţití v Litomyšli

312 (48,5%) respondentů hodnotí moţnosti aktivního sportovního vyţití v Litomyšli jako ucházející, 167 (26,0%) respondentů jej hodnotí celkem dobře, 78 (12,1%) respondentů velmi dobře. 47 (7,3%) respondentů hodnotí moţnosti sportovního vyţití v Litomyšli spíše špatně a 39 (6,1%) respondentů velmi špatně.

55

9. V Litomyšli postrádám z moţností sportovních aktivit:

Postrádaná moţnost sportovních aktivit

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

Veřejná sportoviště a hřiště

70

11,7%

Cyklostezky

67

11,2%

In-line stezky

64

10,7%

Lyţování, běţecké tratě, sjezdovky, snowpark

63

10,6%

Dětská hřiště

58

9,7%

Golf, minigolf

54

9,1%

Kopaná, hřiště s umělou trávou

52

8,7%

Aerobic, zumba, spinning, aquaerobic, jóga

47

7,9%

Posilovna, fitcentrum

41

6,9%

Lázně, solná jeskyně, sauna

27

4,5%

Přírodní koupaliště, rybník

14

2,3%

Aqvapark

11

1,8%

Nové sporty

9

1,5%

Kuţelky, bowling, kulečník, šipky, petanque

7

1,2%

Ostatní odpovědi

12

2,0%

Tabulka 12. Postrádané moţnosti sportovních aktivit v Litomyšli

Od 643 respondentů jsme získali 596 odpovědí, 47 respondentů neuvedlo ţádnou postrádanou sportovní aktivitu, nebo řádek proškrtlo. V tabulce najdeme otevřené odpovědi „jaké sportovní aktivity postrádáme v Litomyšli“. Respondenti nejvíce v Litomyšli postrádají veřejná sportoviště, hřiště, cyklostezky, in-line stezky, lyţování, běţecké tratě, sjezdovky, snowpark, dětská hřiště, golf, hřiště s umělou trávou, aerobic, zumbu, spinning, jógu, posilovnu a fitcentrum. 12 respondentů uvedlo jiné odpovědi, které nešlo zařadit k ostatním skupinám.

56

10. Svůj volný čas bych nejraději trávil(a):


11.5%

15.2%

6.4%

5.5% 5.0% 3.7%

18.9%

6.2% 27.5% v centru zdraví a zábavy

v kulturním zařízení

v klubu

doma

na hřišti

ve volné přírodě

na chatě, zahradě

v účelovém sportovním zařízení

v přírodě (upravené)

Obrázek 8. Jak respondenti nejraději tráví svůj volný čas

U této otázky mohli respondenti zakrouţkovat více moţností. 643 respondentů označilo celkem 1412 odpovědí, průměrně kaţdý respondent označil dvě moţnosti. Respondenti by nejraději trávili svůj volný čas ve volné přírodě, dále pak na chatě či zahradě a v centru zdraví a zábavy. Nejméně respondentů by trávilo svůj volný čas doma, v klubu a v kulturním zařízení.

57

11. Sledujete sportovní dění pravidelně? Ve světě Celkový přehled všech dotazovaných respondentů 10.7%

33.9%

55.4% pravidelně

občas

nikdy

Obrázek 9. Jak respondenti sledují sportovní dění ve světě

Ve vlasti Celkový přehled všech dotazovaných respondentů 17.3%

38.4%

44.3% pravidelně

občas

Obrázek 10. Jak respondenti sledují sportovní dění ve vlasti

58

nikdy

V kraji Celkový přehled dotazovaných respondentů

26.7%

22.2%

51.0% pravidelně

občas

nikdy

Obrázek 11. Jak respondenti sledují sportovní dění v kraji

Ve městě Celkový přehled všech dotazovaných respondentů

23.8%

27.4%

48.8% pravidelně

občas

nikdy

Obrázek 12. Jak respondenti sledují sportovní dění v Litomyšli

59

12. O sportovním dění v kraji se dozvídám nejčastěji:


20.2%

5.0%

30.5%

10.6% 33.7% z novin

z regionálního rádia

z jiných zdrojů

nevím, co se kde děje

od přátel, spoluţáků

Obrázek 13. Jak se nejčastěji respondenti dozvídají o sportovním dění v kraji

Z grafu vyplývá, ţe se o sportovním dění respondenti nejvíce dozvídají od přátel, spoluţáků a z novin, či jiných zdrojů. 5% respondentů neví, co se kde děje.

60

13. Jak jste celkově spokojen s úrovní propagace a informování o regionálním sportu?


12.8%

8.1%

6.4%

21.6%

14.5%

36.7%

velmi spokojen

celkem spokojen

ujde to

spíše nespokojen

velmi nespokojen

nezajímá mě to

Obrázek 14. Spokojenost respondentů s úrovní propagace a informování o regionálním sportu

S úrovní propagace a informování o regionálním sportu je velmi spokojeno pouze 6,4% respondentů, celkem spokojeno 14,5% respondentů. Nejpočetněji byla označena moţnost „ujde to“, a to 36,7% respondenty. Velmi nespokojeno je 12,8% respondentů, coţ je poměrně výrazný počet. 8,1% respondentů uvedlo, ţe je to nezajímá.

61

14. Můj vztah ke sportu lze charakterizovat:


15.1%

6.1%

24.0%

18.0%

20.5% 16.3%

sportuji, cvičím aktivně a pravidelně alespoň 1x týdně občas cvičím, sportuji méně neţ 1x týdně nesportuji, ale rád bych sportoval dříve jsem cvičil, sportoval o sport se zajímám jen jako divák sport a tělovýchova mě nikdy nezajímaly

Obrázek 15. Charakteristika vztahu respondentů ke sportu

154 (24,0%) respondentů sportuje, cvičí aktivně a pravidelně alespoň 1x týdně a 132 ( 20,5%) respondentů občas cvičí, sportuje méně neţ 1x týdně. 105 (16,3%) respondentů nesportuje, ale rádo by sportovalo. 116 (18,0%) respondentů dříve cvičilo, sportovalo. 97 (15,1%) respondentů se o sport zajímá jen jako divák a 39 (6,1%) respondentů uvedlo, ţe sport a tělovýchova je nikdy nezajímaly.

62

15. Jak hodnotíte přínos tělesné výchovy a sportu ve školách?


23.8%

12.3%

9.8% 21.6%

18.7% upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků získání základních pohybových schopností výchova k dobrému vztahu k TV a sportu

svobodný pohyb dítěte a rozvoj jeho individuality získání smyslu pro fair play upevnění kázně a chování

Obrázek 16. Hodnocení přínosu tělesné výchovy a sportu ve školách

U této otázky mohli respondenti zvolit více moţností. 643 respondentů označilo 1951 odpovědí. Jeden respondent zvolil průměrně tři moţnosti. Nejvíce respondenti vidí přínos tělesné výchovy a sportu ve školách v upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků, získání základních pohybových schopností a ve výchově k dobrému vztahu k TV a sportu. Pouze 9,8% respondentů označilo moţnost „svobodný pohyb dítěte a rozvoj jeho individuality“.

63

16. Na sportovní utkání a soutěţe se chodím dívat:


34.8%

53.0% často

občas

nikdy

Obrázek 17. Jak se chodí respondenti dívat na sportovní utkání a soutěţe

Na sportovní utkání a soutěţe se občas chodí dívat 53,0% dotazovaných respondentů a 34,8% dotazovaných respondentů sleduje sportovní utkání a soutěţe často, 12,1% dotazovaných respondentů však nikdy nesleduje sportovní utkání a soutěţe.

64

17. Otázka pro sportující – sportuji pro:

Celkový přehled všech dotazovaných respondentů 6.3% 0.3%

5.8%

18.9%

8.1% 11.3%

7.6%

5.1%

11.6% 15.2%

9.8%

udrţení linie

zlepšení nálady

povzbuzení

zlepšení, udrţení zdraví

lepší kondice

odpočinek po práci

radost z pohybu

záliba

redukce nadváhy

kontakt s přáteli

jiné

Obrázek 18. Proč sportující sportují

Tuto otázku zodpovědělo 293 (sportujících) respondentů, kteří mohli zvolit více odpovědí. Označených odpovědí bylo 604, průměrně tedy kaţdý respondent označil dvě odpovědi. Nejčastěji respondenti sportují pro udrţení linie a zlepšení, udrţení zdraví. Nejméně sportují pro povzbuzení a redukci nadváhy.

65

18. Otázka pro nesportující – nesportuji, protoţe:


12.1%

4.9%

2.0%

12.0% 13.3%

10.0%

19.0%

26.7%

nepovaţuji za účelné

povaţuji za účelné, ale nedovedu se přinutit

nemám čas

mám dostatek pohybu

jsem unaven(a)

mám jiné záliby

nedovoluje mi to špatný zdravotní stav

cítím se uţ na to starý

Obrázek 19. Proč nesportující nesportují

Tuto otázku zodpovědělo 349 (nesportujících) respondentů, kteří mohli zvolit více odpovědí. Označených odpovědí bylo 693, průměrně tedy kaţdý respondent označil 2 odpovědi. Nejčastějším uvedeným důvodem bylo, ţe respondenti nemají čas a mají dostatek pohybu. Nejméně uvedenou moţností zůstala moţnost „cítím se uţ na to starý“, 4,9% respondentů uvedlo, ţe nesportují kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

66

19. Co by městská veřejná samospráva měla přednostně podporovat?

Celkový přehled dotazovaných respondentů - rodičů 24.8%

17.4%

57.7% vrcholový sport

výkonnostní sport

sport pro všechny

Obrázek 20. Co by měla dle respondentů městská veřejná samospráva podporovat

Otázka byla poloţena pouze respondentům – rodičům. Více neţ polovina (57,7%) respondentů si myslí, ţe by městská veřejná samospráva měla přednostně podporovat sport pro všechny. 24,8% respondentů uvedlo vrcholový sport a 17,4% respondentů výkonnostní sport.

67

20. Co by krajská samospráva měla přednostně podporovat?


56.4%

vrcholový sport

17.8%

výkonnostní sport

sport pro všechny

Obrázek 21. Co by měla dle respondentů krajská samospráva podporovat

Otázka byla poloţena pouze respondentům – rodičům. Více neţ polovina (56,4%) respondentů si myslí, ţe by krajská samospráva měla přednostně podporovat sport pro všechny, 25,8% respondentů uvedlo vrcholový sport a 17,8% respondentů výkonnostní sport.

68

21. Jaký je Váš celkový názor na oblast rekreačního sportu?


2.7% 4.0% 0.0% 43.3%

25.5% 14.1% myslím, ţe je pro všechny důleţitá myslím si, ţe je důleţitá pro lidi s vysokým ţivotním standardem myslím si, ţe ji potřebují jenom ti, kteří při práci sedí myslím si, ţe je to luxus myslím si, ţe ji potřebují jen děti a mládeţ myslím si, ţe není potřebná myslím si, ţe je škodlivá

Obrázek 22. Názor respondentů na oblast rekreačního sportu

Otázka byla poloţena pouze respondentům – rodičům. 129 (43,3%) respondentů si myslí, ţe rekreační sport je pro všechny důleţitý. 76 (25,5%) respondentů si myslí, ţe rekreační sport potřebují jenom ti, kteří při práci sedí a 42 (14,1%) respondentů si myslí, ţe je rekreační sport důleţitý pouze pro lidi s vysokým ţivotním standardem. 31 (10,4%) respondentů pak uvedlo, ţe rekreační sport je luxus. 12 (4,0%) respondentů si myslí, ţe není potřebný a zbývajících osm (2,7%) respondentů si myslí, ţe ho potřebují jen děti a mládeţ. Nikdo neuvedl, ţe by rekreační sport měl být škodlivý.

69

22. Myslím si, ţe město má ze svého rozpočtu na sportovní volnočasové aktivity obyvatel: Celkový přehled dotazovaných respondentů - rodičů 17.2%

21.5%

24.9%

36.4% přispívat větší částkou neţ doposud vynaloţená částka je dostačující nejsem o výše příspěvku informován(a) nevím a ani se nezajímám

Obrázek 23. Názor respondentů na přispívání města na sportovní volnočasové aktivity

23. Myslím si, ţe kraj má ze svého rozpočtu na sportovní volnočasové aktivity obyvatel: Celkový přehled dotazovaných respondentů - rodičů 19.8%

17.4%

25.2% 37.6% přispívat větší částkou neţ doposud vynaloţená částka je dostačující nejsem o výše příspěvku informován(a) nevím a ani se nezajímám

Obrázek 24. Názor respondentů na přispívání kraje na sportovní volnočasové aktivity 70

24. Zastáváte názor, ţe město má ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů přispívat? Celkový přehled dotazovaných respondentů - rodičů 21.1% 8.1%

70.8%

ano

ne

nevím, nezajímám se

Obrázek 25. Názor respondentů na přispívání města na činnost sportovních klubů

25. Zastáváte názor, ţe kraj má ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů přispívat? Celkový přehled dotazovaných respondentů - rodičů 23.2%

1.7%

75.2%

ano

ne

nevím, nezajímám se

Obrázek 25. Názor respondentů na přispívání kraje na činnost sportovních klubů

71

7.1 Vyhodnocení řízeného rozhovoru

Řízený rozhovor jsme vedli na městském úřadě v Litomyšli s paní Renatou Šulcovou z odboru školství, sportu a volného času. Do rozhovoru se pak také zapojila paní Milada Nádvorníková, která nám vysvětlila, jak to v tuto chvíli vypadá s koncepcí sportu. Město

Litomyšl

podporuje

volnočasové

aktivity

pro

děti

školního

věku

prostřednictvím finanční podpory určené organizacím, které zabezpečují a organizují volnočasové aktivity pro děti a mládeţ, mezi ně patří Dům dětí a mládeţe, Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, Školní klub při Základní škole T. G. Masaryka. Město Litomyšl, těmto organizacím hradí provoz, mzdy hradí stát. Dále město Litomyšl hradí provoz kina Sokol a Městské knihovny Litomyšl. TJ Jiskra Litomyšl, hokejový klub, volejbalový klub, florbalový klub a TJ SOKOL dostávají od města příspěvek na provoz a činnost, tento příspěvek je cca 90% všech nákladů. Město organizuje program „Kříţem kráţem prázdninami“, jedná se o náhradu druţiny o letních prázdninách pro ţáky 1. stupně základních škol, a to jiţ od roku 2005 kaţdoročně. V roce 2008 proběhl obdobný program „Hurá prázdninami“, který byl určen pro ţáky 2. stupně základních škol Litomyšle a okolí. Přihlásil se však jen jeden ţák, projekt se jiţ další rok neopakoval. Zjistili jsme, ţe na MÚ Litomyšl není k dispozici ţádný seznam organizací, které zajišťují a organizují volný čas pro děti školního věku. Město Litomyšl nemá ţádný ucelený systém poskytující nabídku volnočasových aktivit pro děti školního věku. Zaměstnanci odboru školství, sportu a volného času nám sdělili, ţe si ani nedovedou představit, ţe by měli něco takového tvořit při stávajícím počtu zaměstnanců. Na Městském úřadě v Litomyšli neexistuje oficiální a schválená koncepce řízení a organizování volného času pro všechny věkové skupiny. Kolují zde čtyři verze koncepce sportu, ale ţádná není schválená a ani oficiální. V září 2011 by se měly všechny verze projednat, měla by vzniknout pátá verze, která bude schválená a platná. Jedná se však o koncepci sportu, ne o koncepci řízení a organizování volného času pro všechny věkové skupiny, ta chybí úplně.

72

Město Litomyšl své občany informuje o nabídce volnočasových aktivit dostatečně prostřednictvím litomyšlských novin Lilie, na webových stránkách města Litomyšle www.litomysl.cz, na všech výlepních plochách, v novinách TRS. Kaţdou první středu v měsíci probíhá na toto téma tisková konference, které se můţe zúčastnit kaţdý, ta je pak vysílána také litomyšlskou kabelovou televizí. Na výlepních plochách si můţeme všimnout, ţe na plakátech určených jednotlivým akcím je v dolní části věnováno místo na odkazy i na další akce. Pokud si někdo prohlíţí plakát jedné akce, je zároveň i informován o akcích, které probíhají, nebo se v nejbliţší době uskuteční. Informační centrum, které se nachází v Litomyšli na dvou místech, nabízí měsíční kalendář akcí bezplatně (tento měsíční kalendář akcí je součástí litomyšlských novin Lilie, který je doručován do kaţdé domácnosti v Litomyšli a okolí zdarma). Na autobusovém nádraţí se rozběhla novinka informování o volnočasových aktivitách. Na tabuli odjezdů a příjezdů autobusů v dolní části běţí seznam akcí, které budou v nejbliţší době uskutečněny. Byli jsme se tedy podívat na autobusovém nádraţí osobně a zeptali se lidí, jestli si této moţnosti všimli a jak ji vnímají. Lidé tuto moţnost pozitivně vítají, kaţdý si všiml, ţe se můţe dozvědět, co kde probíhá, nebo co se kde chystá. Rádi si pročtou seznam akcí a zkrátí si tak dobu čekání na autobus.

73

8 DISKUSE

Předmětem naší diskuse jsou získané poznatky, které uvádíme v diplomové práci. Rádi bychom tyto poznatky shrnuli a zhodnotili. Nejdříve jsme zjišťovali současný stav moţností a podmínek volnočasových aktivit ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli a následně vyhodnocovali empirické šetření mezi těmito ţáky a jejich rodiči. Výsledky přinesly následující: V Litomyšli je pestrá a bohatá nabídka volnočasových aktivit pro ţáky 6. a 7. tříd. Největším centrem je Dům dětí a mládeţe, který je střediskem volného času pro zájmové vzdělávání zabezpečující volnočasové aktivity v průběhu celého roku. Dům dětí a mládeţe nabízí velmi širokou škálu a mnoţství volnočasových krouţků převáţně pro děti školního věku, tedy pro skupinu, na kterou je tato diplomová práce zaměřena. Další kategorií jsou samotné základní školy a gymnázium, které řadí do své mimoškolní činnosti také mnoţství volnočasových aktivit pro své ţáky. Nemůţeme zapomenout ani na Základní uměleckou školu Bedřicha Smetany s bohatou historií a tradicí a také na TJ Jiskra Litomyšl, která sdruţuje několik sportovních oddílů. Mezi další sportovní moţnosti patří koupaliště Litomyšl, Městský bazén Litomyšl, Krytý zimní stadion, Městský stadion Černá Hora, BIKE park Litomyšl, cyklotrasy různého druhu a obtíţnosti, dětská hřiště a mnoho sportovních a spolkových organizací. V blízkém okolí se nachází také Ski areál PEKLÁK. Z kulturních moţností bychom rádi uvedli Městsku knihovnu Litomyšl, kino Sokol, mnoho dalších kulturních zařízeních a kulturních památek. Nejvýznamnější litomyšlskou památkou je samotný zámecký areál, který je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Nabídka je celkově pestrá a vyváţená. Nyní se dostáváme k výsledkům empirického šetření. Empirické šetření proběhlo mezi ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli a jejich rodiči. Práce tedy obsahuje názory pouze obyvatel Litomyšle, případně jejího blízkého okolí. Z výzkumu vyplynulo, ţe respondenti připisují tělesné výchově a sportu z hlediska zdravého ţivotního stylu význam v zachování a upevnění zdraví, ve zdravém tělesném a duševním vývoji v mládí a udrţování tělesné kondice. Jedná se o velmi významný ukazatel. Rodiče kladou velký důraz na zdravý tělesný a duševní vývoj v mládí, z čehoţ vyplývá, ţe se

74

budou snaţit jej u svých dětí takto nastavit. Vidí také důleţitost v zachování a upevnění zdraví a v udrţování tělesné kondice, coţ je pro zdravý ţivotní styl velmi nepostradatelné. Zjišťovali jsme spokojenost respondentů s moţnostmi kulturního a společenského vyţití a aktivního sportovního vyţití. Z odpovědí vyplynulo, ţe obyvatelé Litomyšle jsou mnohem spokojenější s moţnostmi kulturního a společenského vyţití neţ s moţnostmi aktivního sportovního vyţití. Pouze 9,8% odpovědí hodnotilo kulturní a společenské vyţití špatně, ale u aktivního sportovního vyţití špatně hodnotilo 13,4%. Z moţností kulturního a společenského vyţití obyvatelé Litomyšle postrádají kino, a to v různé podobě, různé druhy koncertů, divadlo v různé podobě, různá kulturní zařízení a různé podoby tanečních zábav. Předpokládali jsme, ţe lidem bude chybět kino a to v různé podobě. Litomyšlské kino je velmi zastaralé, postrádáme zde moţnost občerstvení, představení by mělo být více a mělo by se promítat častěji, sedadla jsou velmi nepohodlná, na nové filmy se čeká dlouhou dobu a nelze zde promítat ani 3D filmy. Kino by se mělo co nejdříve modernizovat. Z moţností aktivního sportovního vyţití respondentům chybí veřejná hřiště a sportoviště, cyklostezky, inline stezky, lyţování, běţecké tratě, sjezdovky, dětská hřiště, golf, kopaná, hřiště s umělou trávou, aerobic, zumba, spinning a posilovny. Dle informace od pana Ivana Čecha z Městského úřadu Litomyšl se hřiště s umělou trávou začne budovat 25. 7. 2011 a hotové bude v polovině října. Cena tohoto hřiště bude 18 milionů korun, proto se výstavba rozdělí do dvou etap, v první etapě bude poloţen trávník v hodnotě 10 milionů korun. První etapa bude financovaná z dotace od fotbalového svazu (8 milionů korun) a Městem Litomyšl (2 miliony korun). Druhá etapa v hodnotě 8 milionů korun bude obsahovat osvětlení a sítě okolo hřiště. V tuto chvíli ještě není jasné, jak a kým bude druhá etapa financována. Respondenti svůj volný čas nejraději tráví ve volné přírodě, na chatě či zahradě, v centru zdraví a zábavy a v účelovém sportovním zařízení. Nejméně pak upřednostňují trávení volného času doma. Lidé tedy upřednostňují aktivní trávení volného času nejlépe na čerstvém vzduchu před pasivním. Z empirického šetření také vyplynulo, ţe respondenti pravidelně sledují nejvíce sportovní dění v naší zemi, dále pak ve světě a následně aţ poté v Litomyšli, nejméně sledují sportovní dění v kraji. O sportovním dění se nejčastěji dozvídají od přátel a spoluţáků (tuto moţnost zvolili nejčastěji právě ţáci 6. a 7. tříd základních škol), dále pak z novin a jiných zdrojů. Domníváme se, ţe nejčastějším jiným zdrojem je internet. Respondenti uvedli, ţe s úrovní propagace a informování o regionálním sportu jsou celkem spokojeni. 75

Následující část řeší vztah respondenta ke sportu. 24,0% odpovídajících uvedlo, ţe sportují, cvičí pravidelně alespoň 1x týdně. 20,5% jich uţ cvičí jen občas, sportují méně neţ 1x týdně. Je však uţ zaráţející, ţe 16,3% nesportuje, ale rádo by sportovalo, 15,1% se o sport zajímá jen jako divák, 18,0% dříve cvičilo, sportovalo a 6,1% respondentů sport a tělovýchova nikdy nezajímaly. Vidíme zde, ţe celkem 55,5% nesportuje, necvičí. Pouze 24,0% sportuje, cvičí alespoň 1x týdně. Výsledky jsou překvapivé. Rodiče mají být vzorem svým dětem, jsou to právě oni, kteří mají ţít zdravým ţivotním stylem. Děti si od nich si mají přebírat hodnoty a postoje ke zdravému trávení volného času. Jestliţe pouze 24,0% rodičů cvičí pravidelně, je těţké, aby jednou jejich děti měly jiný pohled na danou problematiku. Pouze 24,0% si uvědomuje důleţitost zdravého ţivotního stylu spjatou s aktivním trávením volného času, cvičením a sportováním. Přínos tělesné výchovy a sportu ve školách vidí rodiče v upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků, v získání základních pohybových schopností a ve výchově k dobrému vztahu k TV a sportu. Sami ale nejsou v tomto směru dobrým vzorem svým dětem, kdyţ pouze ¼ z nich cvičí a sportuje alespoň 1x týdně. Tento úkol přehazují spíše na tělesnou výchovu a sport ve školách. Lidé sportují převáţně pro udrţení linie, zlepšení a udrţení zdraví, zlepšení nálady a pro odpočinek po práci. Nesportují, protoţe nemají čas a myslí si, ţe mají dostatek pohybu, sport někteří povaţují za účelný, ale nedovedou se přinutit a někteří jej ani nepovaţují za účelný. Další oblastí byly názory na samosprávu. Přes 50 % rodičů si myslí, ţe městská veřejná samospráva a krajská samospráva mají podporovat přednostně sport pro všechny. 43,3% si myslí, ţe rekreační sport je pro všechny důleţitý. Přes 70% respondentů si myslí, ţe by město i kraj měly přispívat ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů. Zjistili jsme, ţe 21,5% rodičů neví a ani se nezajímá, kolik město či kraj ze svého rozpočtu přispívá na sportovní a volnočasové aktivity, 36,4% rodičů není o příspěvku informována, 17,2% rodičů si myslí, ţe by příspěvky měly být vyšší, a 24,9% rodičů se domnívá, ţe částka je dostačující.

76

9 DOPORUČENÍ

Níţe uvádíme na základě výsledků analýzy, empirického šetření a řízeného rozhovoru doporučení městu Litomyšl, konkrétně odboru školství, sportu a volného času, která by měla být realizována vzhledem ke zjištěné aktuální situaci v co nejbliţší době. Doporučujeme odboru školství, sportu a volného času vytvořit komplexní seznam organizací, které zajišťují a organizují volný čas dětí školního věku. Tento odbor by měl oslovit a poţádat o spolupráci jednotlivé organizace a vytvořit tak jejich seznam s kompletní ucelenou nabídkou a kontakty. Tuto nabídku by pak odbor zveřejnil prostřednictvím litomyšlských novin LILIE, na webových stránkách města www.litomysl.cz, na výlepních plochách, v kabelové televizi a na osvědčené tabuli odjezdů a příjezdů autobusů na autobusovém nádraţí v Litomyšli, kde jiţ zveřejňování probíhajících akcí funguje. Na tomto odboru byl měl být také zaveden ucelený systém poskytující nabídku volnočasových aktivit pro děti školního věku. Velmi důleţité bude i jeho správné zveřejnění (navrhujeme jeho zveřejnění stejné jako u komplexního seznamu organizací viz výše), aby se informace dostaly k co nejvíce obyvatelům města Litomyšle a v co nejkratším čase. Dále doporučujeme odboru školství, sportu a volného času schválit koncepci sportu. Existují čtyři verze koncepce sportu pro Litomyšl, ţádná nebyla nikdy schválena a není oficiální. O páté oficiální verzi se má jednat v září 2011. Doporučujeme její schválení co nejdříve. Zároveň je třeba začít vytvářet koncepci řízení a organizování volného času pro všechny generace, pečlivě ji projednat a schválit jako platnou a oficiální verzi, aby se neopakovala situace stejná s jiţ zmíněnou koncepcí sportu. Z dotazníků vyplynulo, ţe by Město Litomyšl mělo podporovat převáţně sport pro všechny. Navrhujeme rozšířit nabídku kulturního a společenského vyţití a rovněţ nabídku aktivního sportovního vyţití. Lidé nejvíce postrádají kino v jakékoliv podobě, kino SOKOL je velmi zastaralé, doporučujeme městu modernizaci nebo výstavbu nového kina. Je potřeba rozšířit nabídku různých druhů koncertů, divadelních představení a různých tanečních zábav. Vše není pouze v kompetenci města, ale i ostatních investorů. Litomyšlské kino postupně ztrácí své diváky, kteří raději dávají přednost multikinu v Hradci Králové (vzdáleno 55km). Lidé postrádají také veřejná hřiště a sportoviště, řešením by bylo některá hřiště zpřístupnit 77

všem zájemcům, ne je vyuţívat jen k určitému účelu. Například uzavřená hřiště na školních pozemcích by mohli zájemci v odpoledních hodinách, kdy jsou hřiště prázdná, účelně vyuţívat. V Litomyšli nenajdeme ani jednu stezku pro in-line bruslaře, doporučujeme její brzkou výstavbu. Dle empirického šetření tuto stezku respondenti ve velkém počtu postrádají. Na městském úřadě jednají o in-line stezce, která by spojovala Litomyšl a Vysoké Mýto (cca 15 km), na financování by se podílela obě města. Bylo by vhodné vše potřebné vyřešit co nejrychleji, dojednat financování a majetkoprávní vztahy vzhledem k pozemkům, přes které stezka má vést, a začít s výstavbou. Lidé za kvalitní stezkou pro in-line bruslení jezdí cca 20 km do Ústí nad Orlicí. Město snad také seţene finance na druhou etapu výstavby hřiště s umělou trávou. Na základě dotazníkového šetření jsme zjistili, ţe respondenti právě tento typ hřiště v Litomyšli postrádají. Doporučujeme také jeho zpřístupnění nejširší veřejnosti v době, kdy nebude jinak vyuţíváno. Jako velmi důleţité také vidíme to, aby byla na odbor školství, sportu a volného času vytvořena nová pracovní pozice pro referenta, který by měl na starost pouze volný čas, coţ by vedlo ke zlepšení situace v oblasti volného času v Litomyšli.

78

10 ZÁVĚRY

Na základě analýzy moţností a podmínek volnočasových aktivit pro ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli jsme došli k závěru, ţe nabídka je široká, zajímavá a pestrá. V Litomyšli nalezneme mnoho organizací, které se zabývají volným časem dětí v tomto věku. Mezi ně patří např. Dům dětí a mládeţe, Základní umělecká škola Bedřicha Smetany, základní školy a jejich mimoškolní volnočasové nabídky, TJ Jiskra Litomyšl, dětská a sportovní hřiště, koupaliště a městský bazén a Městský stadion Černá hora a krytý zimní stadion. Mezi nejvýznamnější kulturní zařízení patří městská knihovna, kino Sokol, mnoho kulturních zařízení a kulturních památek. Z empirického šetření mezi ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli a jejich rodiči vyplynulo několik důleţitých zjištění. Respondenti vidí důleţitost tělesné výchovy v zachování a upevnění zdraví, zdravém tělesném a duševním vývoji v mládí a v udrţování tělesné kondice. Respondenti svůj volný čas nejraději tráví ve volné přírodě, na chatě či zahradě, v centru zdraví a zábavy a v účelném sportovním zařízení. Nejčastěji sledují sportovní dění v naší zemi, o sportovním dění se nejčastěji dozvídají od přátel a kamarádů, z novin a jiných zdrojů. Uvedli, ţe jsou spokojeni s úrovní propagace a informování o regionálním sportu. 24% odpovídajících sportuje, cvičí pravidelně alespoň 1x týdně. Přínos tělesné výchovy a sportu ve školách vidí rodiče v upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků, v získání základních pohybových schopností a ve výchově k dobrému vztahu k TV a sportu. Přes 70% rodičů si myslí, ţe by město i kraj měly přispívat ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů. Přes 50% rodičů zastává názor, ţe by městská veřejná samospráva a krajská samospráva měla podporovat přednostně sport pro všechny. Na základě řízeného rozhovoru s referentkou Renatou Šulcovou z odboru školství, sportu a volného času jsme zjistili, ţe v Litomyšli neexistuje ţádný seznam organizací, které zajišťují a organizují volný čas pro děti školního věku, neexistuje účelný systém poskytující nabídku volnočasových aktivit pro děti školního věku a ani neexistuje ţádná koncepce řízení a organizování volného času pro všechny věkové skupiny. Město Litomyšl finančně podporuje projekt „Kříţem kráţem prázdninami“, Dům dětí a mládeţe Litomyšl, Základní uměleckou školu Bedřicha Smetany, Školní klub při základní škole T. G. Masaryka, TJ Jiskru, hokejový, volejbalový a florbalový klub, TJ Sokol, kino Sokol a městskou knihovnu.

79

11 SOUHRN

Práce se věnuje moţnostem a podmínkám trávení volného času ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli. V první části se zabýváme teoretickými poznatky o rodině, volném čase, sportu, komunální rekreaci a o ţácích II. stupně základní školy. Charakterizujeme město Litomyšl. Dále analyzujeme současné moţnosti a podmínky volnočasových aktivit pro ţáky 6. a 7. tříd v Litomyšli, představujeme organizace nabízející náplň volného času pro děti v tomto věku, organizace pro volnočasovou, sportovní a kulturní činnost. Vyhodnocujeme empirické šetření názorů a postojů ţáků 6. a 7. tříd a jejich rodičů v Litomyšli a také rozhovor, který jsme vedli na odboru školství, sportu a volného času. V závěru na základě výsledků práce navrhujeme doporučení, která by vedla ke zlepšení současné situace v oblasti trávení volného času ţáků 6. a 7. tříd, respektive druhého stupně základní školy.

80

12 SUMMARY

The thesis focuses on the opportunities and conditions of leisure time activities available for 6th and 7th grade pupils of Litomyšl elementary schools. First part of the thesis deals with the theoretical findings concerning family, leisure time, sport, communal recreation and pupils attending lower secondary stage of elementary school. Next part describes the town of Litomyšl. This is followed by the analysis of current opportunities and conditions of leisure time activities available for 6th and 7th grade pupils in Litomyšl and by presentation of the organisations offering leisure time utilization for children of this age, the organisations aimed at leisure time, sport and cultural activities. This is continued by the evaluation of the empirical survey accomplished in Litomyšl, in order to gather the opinions and attitudes of 6th and 7th grade pupils and their parents as well as by the assessment of interview engaged at the education, sport and leisure time department. The final part takes together all acquired results and findings to suggest the recommendations that would lead to enhancement of current situation in the area of leisure time opportunities for 6th and 7th grade pupils, or more precisely for pupils of lower secondary stage of elementary school.

81

13 REFERENČNÍ SEZNAM

Bakalář, E. (1978). Umění odpočívat. Praha: Práce Bláha, K., Šebek, M. (1988). Já-tvůj učitel, Ty-můj ţák. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Brablcová, V. (1987). Manţelství, rodina, rodičovství. Praha: Horizont Čechová, S. (2009). Moţnosti kulturního a sportovního vyţití v Litomyšli. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci Čelikovský, S. et al. (1990). Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu 3. Přepracované vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Studijní text pro posluchače FTK UP Olomouc. Dědková, J., Honzáková, I. (2009). Základy marketingu. Liberec: Technická univerzita Dohnal, T. (2002). Koncepce a metodika systému komunální rekreace na úrovni obce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Dohnal, T. (1991). Sportovní příprava VII. Tělocvičná rekreace. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury Dohnal, T., Hanuš, R., Kratochvíl, J. § Ryšková, H. (1997). Rekreace a současný člověk. Olomouc: Univerzita Palackého, fakulta tělesné kultury Doutník, J. (1996). Zonální struktury: Urbanistická typologie. Praha: ČVUT Dovalil, J. et al. (2004). Olympismus. Praha: Olympia Encyklopedie Diderot. (1999). Praha: Diderot Evropská Charta sportu. (1994). Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Filipcová, B. (1967). Člověk, práce, volný čas. Praha: Svoboda Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 82

Gordon, L. A. § Klopov, E. V. (1975). Člověk po práci. Praha: Svoboda Guinnessova encyklopedie. (1992). Bratislava: Mladá léta Hamarová, J., Holkovič, Ľ. (1987). Rodina, spoločnosť, výchova. Bratislava: VEDA Hodaň, B. (2000). Tělesná kultura - sociokulturní fenomén. Východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Hodaň, B. (2002). Volný čas a jeho současné problémy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Honex Hofbauer, B.(2004). Děti, mládeţ a volný čas. Praha: Portál Choutková, B., Kučera, M. (1970). Mládeţ a sport. Praha: OLYMPIA Jandourek, V. (2007). Sociologický slovník. Praha: Portál, s.r.o. Kodýtková, D. (1997). Buď a nebo v rodinné výchově. Praha: SPN Masaryková, A., Masaryk, P. (2002). Vybrané kapitoly z pedagogiky volného času. Nitra: PFUKF Matějček, Z. (1995). Co děti nejvíce potřebují. Praha: Portál Matoušek, O., Kroftová, A. (1998). Mládeţ a delikvence. Praha: Portál Máček, M., Korecký, B. (1960). Tělesná výchova dětí a mládeţe. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství Máchová, J. (1974). Duševní hygiena rodinného ţivota. Praha: Avicenum Moţný, I. (1990). Moderní rodina /mýty a skutečnost/. Brno: Blok Technické sluţby města Litomyšl. (2008). Závěrečná zpráva 29. 10. 2008 Olivová, V. (1989). Odvěké kouzlo sportu. Praha: Olympia

83

Pávková, J. a kol. (2002). Pedagogika volného času. Praha: Portál Pospíšilová, Š. (2004). Průřez pohybovou aktivitou ţáků 6. – 9. tříd na vybrané základní škole. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Práva dítěte v dokumentech. (1998). Praha: MV ČR a Česká sekce DCI a FOD Příhoda, V. (1977). Ontogeneze lidské psychiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Riegerová, J., Ulbrichová, M. (1998). Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu. Olomouc: Univerzita Palackého Rychtecký, A., Fialová, L. (2002). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Karolinum Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido Schneider, M., Koudelka, F. (1993). Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. Singly, F. (1999). Sociologie současné rodiny. Praha: Portál Skřivánek, M. (1997). Litomyšl – Starobylé město. Praha: Paseka Slepičková, I. (2005). Sport a volný čas. Praha: Univerzita Karlova v Praze: Karolinum Slepičková, I. (2001). Veřejný sektor v zajištění sportu – úloha obcí a měst v Evropské unii a v České republice. In. Tilinger, P., Rychecký, A., Peřič, T. (Eds.). Sport v České republice na začátku nového tisíciletí. Praha: Univerzita Karlova Sobotková, I. (2001). Psychologie rodiny. Praha: Portál Strecková, Y., Malý, I. A kol. (1998). Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press Švingová, M. (1967). Volný čas a my. Praha: Svobodné slovo Váţenský, M., Smékal, V.(1995). Základy pedagogiky volného času. Brno: Paida Velký sociologický slovník. (1996). Praha: Karolinum

84

14 PŘÍLOHY

Příloha 1. Dotazník pro ţáky 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli

Váţená ţákyně, váţený ţáku 6. a 7. třídy, dostává se Vám do ruky dotazník, jehoţ informace budou pouţity pro zpracování diplomové práce na téma „ Analýza moţností a podmínek volnočasových aktivit ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli“. Obracím se na Vás s ţádostí o pravdivé vyplnění, dotazník je anonymní. Vašich názorů si velmi cením.

Děkuji za spolupráci

Bc. Sandra Čechová studentka Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci

I. ŢIVOTNÍ STYL

1. Jak hodnotíte moţnosti kulturního a společenského vyţití v Litomyšli? 1. velmi dobře 2. celkem dobře 3. jako ucházející 4. spíše špatně 5. velmi špatně

85

2. Jak hodnotíte moţnosti aktivního sportovního vyţití v Litomyšli? 1. velmi dobře 2. celkem dobře 3. jako ucházející 4. spíše špatně 5. velmi špatně

3. V Litomyšli postrádám z kulturních aktivit: ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

4. V Litomyšli postrádám z moţností sportovních aktivit: ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

5. Svůj volný čas bych nejraději trávil (a)? Lze zakrouţkovat více moţností 1. v centru zdraví a zábavy 2. v kulturním zařízení (kino, divadlo, apod.) 3. v klubu (jakém?) ……………………………………………… 4. doma 5. na hřišti 6. ve volné přírodě 7. na chatě, zahradě 8. v účelovém sportovním zařízení (tělocvična, posilovna, apod.) 9. v přírodě (upravená – běţecké, cyklistické stezky)

86

II. PROPAGACE TV A SPORTU

6. Sledujete sportovní dění pravidelně? Označte kříţkem na kaţdém řádku:

Sportovní dění Ve světě Ve vlasti V kraji Ve městě

Pravidelně

Občas

Nikdy

7. O sportovním dění v kraji se dozvídám nejčastěji: 1. z novin 2. z regionálního rádia 3. od přátel, spoluţáků 4. z jiných zdrojů (plakáty, letáky …) 5. nevím, co se kde děje

8. Jak jste celkově spokojen s úrovní propagace a informování o regionálním sportu? 1. velmi spokojen 2. celkem spokojen 3. ujde to 4. spíše nespokojen 5. velmi nespokojen 6. nezajímá mě to

87

III. VZTAH K POHYBU A SPORTU

9. Můj vztah ke sportu lze charakterizovat: 1. sportuji, cvičím aktivně a pravidelně alespoň 1 x týdně 2. občas cvičím, sportuji méně neţ 1 x týdně 3. nesportuji, ale rád bych sportoval 4. dříve jsem cvičil, sportoval 5. o sport se zajímám jen jako divák 6. sport a tělovýchova mě nikdy nezajímaly

10. Jak hodnotíte přínos tělesné výchovy a sportu ve školách? Označte více moţností: 1. upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků 2. získání základních pohybových schopností 3. výchova k dobrému vztahu k TV a sportu 4. svobodný pohyb dítěte a rozvoj jeho individuality 5. získání smyslu pro fair play 6. upevnění kázně a chování

11. Na sportovní utkání a soutěţe se chodím dívat 1. často 2. občas 3. nikdy

12. Otázka pro sportující – sportuji pro: (lze uvést více moţností) 1. udrţení linie 2. zlepšení nálady 3. povzbuzení (psychické a emocionální) 4. zlepšení, udrţení zdraví 5. lepší kondice 88

6. odpočinek po práci 7. radost z pohybu 8. záliba 9. redukce nadváhy 10. kontakt s přáteli 11. jiné – uveďte …………………………………………………………………

13. otázka pro nesportující – nesportuji, protoţe: (lze uvést více moţností) 1. nepovaţuji za účelné 2. povaţuji za účelné, ale nedovedu se přinutit (nechce se mi) 3. nemám čas 4. mám dostatek pohybu 5. jsem unaven(a) 6. mám jiné záliby 7. nedovoluje mi to špatný zdravotní stav 8. cítím se uţ na to starý 9. jiné – uveďte …………………………………………………………………….

IV. PODKLADY PRO STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ PŘI NEZBYTNÉM ZACHOVÁNÍ ANONYMITY

14. Jste: 1. muţ 2. ţena 15. Věk: 1. 10-15 let 2. 15-30 let 3. 31-45 let 4. 46-60 let 5. 61 a více let 89

Příloha 2. Dotazník pro rodiče ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli

Váţená paní, váţený pane, dostává se Vám do ruky dotazník, jehoţ informace budou pouţity pro zpracování diplomové práce na téma „ Analýza moţností a podmínek volnočasových aktivit ţáků 6. a 7. tříd základních škol v Litomyšli“. Obracím se na Vás s ţádostí o pravdivé vyplnění, dotazník je anonymní. Vašich názorů si velmi cením.

Děkuji za spolupráci

Bc. Sandra Čechová studentka Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci

I. ŢIVOTNÍ STYL 1. Jaký význam přisuzujete důleţitosti tělesné výchovy a sportu z hlediska zdravého ţivotního stylu? Označte na kaţdém řádku kříţkem na bodovací stupnici; 5 = největší, 1 = nejmenší:

Význam ţivotního stylu

5

1. zdravý tělesný a duševní vývoj v mládí 2. udrţování tělesné kondice 3. zachování a upevnění zdraví 4. relaxace od jednostranné namáhavé práce 5. získání schopnosti překonat překáţky (sám sebe) 6. zvyšování sebevědomí 7. vyuţívání volného času 8. moţnost vyniknout 9. navazování a upevňování společenských vztahů 10. získávání peněz, dobrého pracovního zařazení

90

4

Body 3

2

1

2. Jak hodnotíte moţnosti kulturního a společenského vyţití v Litomyšli? 1. velmi dobře 2. celkem dobře 3. jako ucházející 4. spíše špatně 5. velmi špatně 3. Jak hodnotíte moţnosti aktivního sportovního vyţití v Litomyšli? 1. velmi dobře 2. celkem dobře 3. jako ucházející 4. spíše špatně 5. velmi špatně

4. V Litomyšli postrádám z kulturních aktivit: ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

5. V Litomyšli postrádám z moţností sportovních aktivit: ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

6. Svůj volný čas bych nejraději trávil (a)? Lze zakrouţkovat více moţností 1. v centru zdraví a zábavy 2. v kulturním zařízení (kino, divadlo, apod.) 3. v klubu (jakém?) ……………………………………………… 4. doma 5. na hřišti 6. ve volné přírodě 7. na chatě, zahradě 8. v účelovém sportovním zařízení (tělocvična, posilovna, apod.) 9. v přírodě (upravená – běţecké, cyklistické stezky) 91

II. PROPAGACE TV A SPORTU

7. Sledujete sportovní dění pravidelně? Označte kříţkem na kaţdém řádku:

Sportovní dění Ve světě Ve vlasti V kraji Ve městě

Pravidelně

Občas

Nikdy

8. O sportovním dění v kraji se dozvídám nejčastěji: 1. z novin 2. z regionálního rádia 3. od přátel, spoluţáků 4. z jiných zdrojů (plakáty, letáky …) 5. nevím, co se kde děje

9. Jak jste celkově spokojen s úrovní propagace a informování o regionálním sportu? 1. velmi spokojen 2. celkem spokojen 3. ujde to 4. spíše nespokojen 5. velmi nespokojen 6. nezajímá mě to

92

III. VZTAH K POHYBU A SPORTU

10. Můj vztah ke sportu lze charakterizovat: 1. sportuji, cvičím aktivně a pravidelně alespoň 1 x týdně 2. občas cvičím, sportuji méně neţ 1 x týdně 3. nesportuji, ale rád bych sportoval 4. dříve jsem cvičil, sportoval 5. o sport se zajímám jen jako divák 6. sport a tělovýchova mě nikdy nezajímaly

11. Jak hodnotíte přínos tělesné výchovy a sportu ve školách? Označte více moţností: 1. upevnění zdraví a tělesné kondice ţáků 2. získání základních pohybových schopností 3. výchova k dobrému vztahu k TV a sportu 4. svobodný pohyb dítěte a rozvoj jeho individuality 5. získání smyslu pro fair play 6. upevnění kázně a chování

12. Na sportovní utkání a soutěţe se chodím dívat 1. často 2. občas 3. nikdy 13. Otázka pro sportující – sportuji pro: (lze uvést více moţností) 1. udrţení linie 2. zlepšení nálady 3. povzbuzení (psychické a emocionální) 4. zlepšení, udrţení zdraví 5. lepší kondice 6. odpočinek po práci 93

7. radost z pohybu 8. záliba 9. redukce nadváhy 10. kontakt s přáteli 11. jiné – uveďte …………………………………………………………………

14. Otázka pro nesportující – nesportuji, protoţe: (lze uvést více moţností) 1. nepovaţuji za účelné 2. povaţuji za účelné, ale nedovedu se přinutit (nechce se mi) 3. nemám čas 4. mám dostatek pohybu 5. jsem unaven(a) 6. mám jiné záliby 7. nedovoluje mi to špatný zdravotní stav 8. cítím se uţ na to starý 9. jiné – uveďte …………………………………………………………………….

IV. POŢADAVKY A OČEKÁVÁNÍ OD SAMOSPRÁVY V OBLASTI PODMÍNEK PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT

15. Co by městská veřejná správa měla přednostně podporovat: 1. vrcholový sport 2. výkonnostní sport 3. sport pro všechny

16. Co by krajská samospráva měla přednostně podporovat: 1. vrcholový sport 2. výkonnostní sport 3. sport pro všechny

94

17. Jaký je Váš celkový názor na oblast rekreačního sportu (aktivit)? 1. myslím si, ţe je pro všechny důleţitá 2. myslím si, ţe je důleţitá pro lidi s vysokým ţivotním standardem 3. myslím si, ţe ji potřebují jenom ti, kteří při práci sedí 4. myslím si, ţe je to luxus 5. myslím si, ţe ji potřebují jen děti a mládeţ 6. myslím si, ţe není potřebná 7. myslím si, ţe je škodlivá

18. Myslím si, ţe město má ze svého rozpočtu na sportovní volnočasové aktivity obyvatel: 1. přispívat větší částkou neţ doposud 2. vynaloţená částka je dostačující 3. nejsem o výše příspěvku informován(a) 4. nevím a ani se nezajímám

19. Myslím si, ţe kraj má ze svého rozpočtu na sportovní volnočasové aktivity obyvatel: 1. přispívat větší částkou neţ doposud 2. vynaloţená částka je dostačující 3. nejsem o výše příspěvku informován(a) 4. nevím a ani se nezajímám

20. Zastáváte názor, ţe město má ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů přispívat? 1. ano 2. ne 3. nevím, nezajímám se

95

21. Zastáváte názor, ţe kraj má ze svého rozpočtu na činnost sportovních klubů přispívat? 1. ano 2. ne 3. nevím, nezajímám se

V. PODKLADY PRO STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ PŘI NEZBYTNÉM ZACHOVÁNÍ ANONYMITY

22. Jste: 1. muţ 2. ţena

23. Věk: 1. 10-15 let 2. 15-30 let 3. 31-45 let 4. 46-60 let 5. 61 a více let

24. Vaše vzdělání: 1. základní 2. vyučen 3. středoškolák 4. vysokoškolák

25. Zde nám můţete sdělit cokoliv v souvislosti se sledovanou problematikou: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

96

Příloha 3. Otázky k řízenému rozhovoru

1. Máte k dispozici seznam organizací, které zajišťují a organizují volný čas pro děti školního věku?

2. Jakým způsobem podporuje město Litomyšl volnočasové aktivity pro děti školního věku?

3. Existuje na MÚ v Litomyšli účelný systém poskytující nabídku volnočasových aktivit pro děti školního věku?

4. Existuje na MÚ v Litomyšli koncepce řízení a organizování volného času pro všechny věkové skupiny?

97

Příloha 4. Letecký pohled na historické jádro Litomyšle

Příloha 5. Smetanovo náměstí

98

Příloha 6. Zámek Litomyšl

Příloha 7. Regionální muzeum Litomyšl

99

Příloha 8. Klášterní zahrady

Příloha 9. Gymnázium A. Jiráska

100

Příloha 10. Základní škola Litomyšl, U Školek 1117

Příloha 11. Základní škola T. G. Masaryka, Litomyšl

101

Příloha 12. Městský stadion Černá Hora

102

Příloha 12. Koupaliště

Příloha 13. Sport areál (tenis, squash, bowling, odbíjená)

103

Příloha 14. Krytý bazén

104

105

ANALÝZA MOŢNOSTÍ A PODMÍNEK VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŢÁKŮ 6. A 7. TŘÍD V LITOMYŠLI

Recommend Documents