ANALÝZA A POPIS PODNIKOVÝCH NÁKLADŮ 1. Určit (potvrdit) hlavní okruhy výkonů podniku 2. Přiřadit k těmto okruhům výkonů činnosti (okruhy činností), které zajistí dosažení daných výkonů 3. Přiřadit k činnostem (příp. přímo k OVY) patřičné nákladové položky 4. Provést analýzu velikosti nákladových položek metodou ABC 5. Charakterizovat (potvrdit) hlavní nákladové položky podle jejich chování Hlediska pro kategorizaci nákladů: A. Přímé a nepřímé (dle závislosti na kalkulační jednici) B. Variabilní a fixní Závislé a nezávislé (závislost na rozsahu produkce) C. Prvotní a druhotné (vnitropodnikové) ?. Vyvolané (jakou činností jsou náklady vyvolány) A zařadit je do přiměřeného počtu skupin, například: 1/ Přímé - variabilní 2/ Přímé - fixní 3/ Nepřímé - fixní limitní 4/ Nepřímé - fixní spočitatelné 5/ Nepřímé - fixní spočitatelné s podmínkou 6/ Nepřímé - fixní spočitatelné s náhodnou složkou 5. Popsat nákladové položky, určit rozhodující vlivy na ně a určit způsob jejich propočtu Příklad hledisek pro popis: a/ Příslušnost do nákladové skupiny b/ Určující vlivy na nákladovou položku c/ Způsob propočtu nákladové položky d/ Předpoklad dodržení předem stanovené hodnoty nákladové položky (výčet hlavních rušivých vlivů)
STRUKTURA POPISU NÁKLADOVÝCH POLOŽEK ( ⇒ Katalog nákladových položek)
Pořadové číslo dle velikosti v rámci činnosti Číslo nákladového účtu Název položky dle účtového rozvrhu Celková částka za rok, resp. poslední 2 - 3 roky % z celkových nákladů na činnost
A Charakter nákladové položky = zařazení nákladové položky do jedné ze skupin B Určující vlivy na nákladovou položku = stanovení rozhodujících vlivů na výši položky C Způsob propočtu nákladové položky = doporučení ke způsobu stanovování velikosti položky proč? aby: • existoval návod pro určení velikosti • všichni postupovali stejně • bylo odkud začít upřesňovat a vylepšovat propočet D Předpoklad dodržení předem stanovené hodnoty nákladů = expertní vyjádření k míře možnosti dodržení předem stanovené hodnoty, specifikace možných rušivých vlivů E Poznámky k nákladové položce = další poznámky, příp. komentář, grafické a tabulkové ilustrace chování položky 1
NÁKLADY JAKO DŮSLEDEK ROZHODNUTÍ ČINNOST: VÝROBA SKVĚLÝCH VÝROBKŮ N1 502 110 Spotřeba elektrické energie FSN x mil. Kč
y%
Určující rozhodnutí: technické a provozní
o počtu, velikosti a účinnosti elektrických zařízení o režimu provozu a o stupni využití zařízení o volbě odběrních tarifů o způsobu zajištění hospodárnosti při využívání zařízení
Poznámka: Silná vazba na rozhodnutí: a/ o volbě výrobního zařízení b/ o míře využití kapacity N2 501 110 Spotřeba materiálu VAR
x mil. Kč
y%
Určující rozhodnutí: technické a provozní poté obchodně - řídící
o výrobním programu o způsobu konstrukce výrobků a dalších technických opatřeních o způsobu technologie výroby o smlouvě s rozhodujícími dodavateli
N3 521 110 Mzdové náklady FSP
x mil. Kč
y%
Určující rozhodnutí: technické a provozní o počtu a kvalifikaci pracovníků o vybavení technickými a mechanizačními prostředky o růstu mezd (kolektivní smlouva) Poznámka: Ve skutečnosti implikuje částku o 35 % vyšší, tj. včetně sociálního a zdravotního pojištění, tedy částku cca 1,35 x mil. Kč
2
ROLE PŘEDEM STANOVENÝCH NÁKLADŮ
Je zásadní Je třeba vždy předem propočítat nákladové důsledky zvažovaných rozhodnutí Například: ¾ Rozpočty útvarů - určí: Potřebný PÚ za podnik Nákladový rozpis (limity) pro útvary ¾ Propočet variant plánu prodeje - určí: Celkové tržby Dosažitelný PÚ ¾ Propočet důsledků investičních nebo projektových akcí (nákup stroje, linky, závodu, …, projekt BSC, …) - určí: Nákladové důsledky investice nebo projektu
Využití metod:
Metoda variabilní kalkulace (neúplné, příspěvku, …): + Tržby - Variabilní náklady (přímé) = Příspěvek na úhradu 1 - Fixní náklady (přímé, separabilní) = Příspěvek na úhradu 2 Propočty při interaktivních změnách (viz Příloha): Tržeb, množství, ceny, variabilních nákladů-přímých, fixních nákladů přímých + Změna společné režie
Metoda hodinového režijního paušálu (sazby, tarifu)
Target Costing (Limitní, cílová kalkulace) 3
ŘÍZENÍ NÁKLADŮ PŘI VÝVOJI NOVÝCH VÝROBKŮ
= Nejefektivnější fáze pro Řízení nákladů Proč řídit náklady ve fázi vývoje ?
Protože to je nejvhodnější časový úsek a proces "řízení nákladů" může být nejúčinnější a nejméně nákladný Lze nejlépe integrovat určující parametry výrobku (cenu, užitné vlastnosti, technické řešení, náklady) Změny ve fázi po zahájení výroby jsou daleko nákladnější a nesnadnější
Co to znamená "řídit náklady"ve fázi vývoje výrobku?
Pro předpokládanou cenu a určující užitné vlastnosti Nákladový limit: (a) Stanovit (b) Nepřekročit Jak to udělat?
Najít takové technické, provozní, organizační, atd. řešení výrobku i řešení výrobních a návazných procesů, které splňuje požadavky na užitné vlastnosti i nákladový limit Požadavek:
Výrobek musí generovat dostatečný zisk (příspěvek na úhradu) ⇒ Velká výzva pro techniky i další pracovníky (nákup, prodej, distribuce, financování, kooperace, …) 4
Tržní segment ⇓ Poměr cena / užitek ⇓ Seznam užitných vlastností
Celkový limit výrobních nákladů
⇓ Seznam technických vlastností ⇓ Návrh (konstrukce) výrobku
Náklady určené konstrukcí výrobku
⇓ Technologie výroby
Náklady určené technologií výroby
⇓ Balení & Distribuce
Náklady určené balením & distribucí
⇓ Záruční servis & Péče o zákazníka
Náklady určené záručními opravami & péčí o zákazníka
Schéma: Fáze vývoje nového výrobku a jejich nákladové limity
5
Kritické body řízení nákladů při vývoji nových výrobků
Stanovení předpokládané ceny výrobku Rozklad celkového nákladového limitu do nákladových limitů dílčích Řízení procesu nákladového vyhodnocování v průběhu procesu vývoje nového výrobku Prosazení změny myšlení vývojových pracovníků
Shrnutí
1. Proces vývoje nového výrobku vychází z předem stanoveného poměru cena/užitek pro daný výrobek a segment trhu. 2. Celkový nákladový limit je odvozen z předpokládané (plánované, cílové) prodejní ceny výrobku. 3. Proces vývoje nového výrobku předpokládá nákladové vyhodnocení vývojové fáze vzhledem k dílčímu nákladovému limitu pro každou vývojovou fázi. 4. Kritickou činností je rozdělení celkového nákladového limitu do dílčích nákladových limitů. Rozhodující je však celková hodnota nákladového limitu. 5. V postupném procesu tvorby nového výrobku musí být odděleny fáze stanovení užitných vlastností (parametrů) a fáze stanovení technických vlastností (parametrů).
6
6. Hlavní posloupnost vývojového procesu zahrnuje mnohé zpětné vazby, přestože se předpokládá, že i požadavky pozdějších vývojových fází jsou brány v úvahu od počátku návrhu výrobku. 7. V každé fázi jsou její určující vlastnosti vyhodnocovány též vzhledem k nákladovému limitu a případně může dojít k návratu k předchozí vývojové fázi. 8. Využití popsaného procesu tvorby nového výrobku není snadné, ale stěží existuje jiná možnost jak vytvořit výrobek, který obstojí na současném, na zákazníka orientovaném, trhu. 9. Popsaný proces tvorby nového výrobku díky jeho interaktivní ex-ante povaze technicko - nákladového vyhodnocování zajišťuje se značnou jistotou vývoj výrobku, který může být na trhu konkurenceschopný. 10. Tento proces se svými nákladovými vazbami není zatím standardizován. Je stále ve vývoji, přestože je využíván (přinejmenším zčásti) pokročilými firmami po řadu let.
7
