ANALYTICKÉ INFORMACE Vývoj organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2006 ! ! !
v mezikrajském porovnání podnikatelské aktivity patří Jihomoravský kraj mezi průměrné dlouhodobý trend snižování počtu zemědělců změny ve struktuře jsou způsobeny především vlivem legislativních norem
Český statistický úřad vede na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů Registr ekonomických subjektů (dále jen registr, RES), který je podle §19a výše citovaného zákona seznamem veřejným. Registr obsahuje informace o právnických a fyzických osobách, které se zaregistrovaly podle platných předpisů u rejstříkových soudů, na živnostenských úřadech, Českém statistickém úřadě, Ministerstvu kultury ČR, Ministerstvu vnitra ČR a dalších registračních místech, jako jsou profesní komory. Statistický úřad je tak jediným orgánem státní správy, z jehož registru je možné získat komplexní informace o všech existujících právních formách podnikajících v hospodářské sféře, ve veřejném sektoru hospodářství i v oblasti zájmového vyžití občanů. O každém subjektu jsou v RES vedeny základní veřejné údaje: identifikační číslo, název a sídlo firmy, předmět činnosti, datum vzniku a v konečné fázi případně i datum zániku. Registr je pravidelně aktualizován jednak daty z administrativních zdrojů (obchodní rejstříky, živnostenské úřady, profesní komory aj.), jednak daty ze statistických zjišťování, takže lze historicky zjistit například změny sídla firmy, činnosti, počtu zaměstnanců, datum a způsob zániku. Tento cenný informační zdroj je využíván především orgány státní statistické služby pro stanovování výkaznické povinnosti jednotlivých subjektů, informace z něj jsou však i využitelné ke komerčním účelům (obraz o konkurenčním prostředí, potencionálních odběratelích) a rozhodování orgánů samosprávy (podpora nedostatečně zajištěných oblastí podnikaní). Stav registru je ve značné míře závislý i na legislativních procesech, na schvalování a novelizacích zákonů – například podnikání v zemědělství (zákon č. 252/1997 Sb.), zřizování svazků obcí (zákon č. 128/2000 Sb.), obecně prospěšných společností (zákon č. 248/1995 Sb.), společenství vlastníků jednotek (zákon č. 103/2000 Sb.), příspěvkových organizací územních samosprávných celků (zákon č. 250/2000 Sb.) apod. Níže uváděné údaje byly přepočteny na územní strukturu kraje platnou od 1. 1. 2005. Tab. 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle okresů v letech 2000 až 2006
Jihomoravský kraj
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
222 439
232 680
239 932
252 482
253 838
258 291
263 069
Index 2006/ 2000 118,3
Struktura v % 2000 100,0
2006 100,0
Blansko
16 659
17 265
17 808
18 714
18 932
19 308
19 612
117,7
7,5
7,5
Brno-město
92 011
97 582
100 343
107 065
107 109
108 303
110 228
119,8
41,4
41,9
Brno-venkov
28 634
29 788
31 128
31 811
32 406
33 848
35 085
122,5
12,9
13,3
Břeclav
23 622
24 446
25 067
26 131
26 073
26 377
26 752
113,3
10,6
10,2
Hodonín
28 120
28 944
29 511
30 814
30 694
30 802
31 084
110,5
12,6
11,8
Vyškov Znojmo
14 086
14 636
15 292
16 109
16 294
16 804
17 122
121,6
6,3
6,5
19 307
20 019
20 783
21 838
22 330
22 849
23 186
120,1
8,7
8,8
Ke konci roku 2006 bylo v celostátním registru evidováno 2 430,5 tisíc subjektů, Jihomoravský kraj se na tomto počtu podílí téměř 11 procenty, což po Hlavním městě Praze a Středočeském kraji představuje třetí nejvyšší podíl. V rámci kraje má nejvíce subjektů zaevidováno sídlo v Brně-městě (přes 110 tisíc, tj. 41,9 %), naopak nejméně jich sídlí na Vyškovsku (17,1 tisíc, tj. 6,5 % z celkového počtu v kraji). V oblasti organizační struktury hospodářství Jihomoravského kraje se od počátku nového tisíciletí projevují stejné tendence jako v oblasti demografické, to znamená, že stále více firem registruje své sídlo v okrese Brno-venkov, tedy v zázemí krajského města. Od roku 2000, kdy bylo v okrese Brno-venkov evidováno 28,6 tisíc subjektů, se jejich počet vyšplhal na 35,1 tisíc v roce 2006, což představuje nárůst o 22,5 %. Naopak nejmenší zájem o rozvoj podnikatelských aktivit se projevil na Hodonínsku, kde vzrostl počet subjektů za sledovaných šest let pouze o desetinu. I když bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno třetí největší množství subjektů v republice, při mezikrajském porovnání intenzity podnikatelské aktivity (tj. počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel) se Jihomoravský kraj řadil s počtem 233 subjektů na 1 000 obyvatel až na sedmé místo ze 14 krajů, republikový průměr činil 237 subjektů na 1 000 obyvatel. Nejvyšší intenzitu vykazuje Hlavní město Praha, Liberecký a Karlovarský kraj, nejnižší intenzitu pak kraj Moravskoslezský, Vysočina a Olomoucký. Z Jihomoravských okresů byla nejvyšší intenzita podnikatelské aktivity vykázána v okrese Brno-město (301 subjektů na 1 000 obyvatel), což o 64 subjektů převyšuje republikovou hodnotu, naopak okres Blansko se 181 subjekty na 1 000 obyvatel se nacházel hluboko pod republikovým i krajským průměrem.
ANALYTICKÉ INFORMACE
Tab. 2 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle právní formy v letech 2000 až 2006 2000 Registrované subjekty celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069
Index 2006/ 2000
Struktura v % 2000
2006
118,3
100,0
100,0
v tom: právnické osoby
41 026
43 201
44 871
49 181
51 191
54 419
57 085
139,1
18,4
21,7
25 822
27 121
27 719
29 242
30 456
31 742
33 443
129,5
11,6
12,7
1 677
1 790
1 815
1 972
2 040
2 120
2 238
133,5
0,8
0,9
družstva
963
1 040
1 092
1 408
1 498
1 647
1 738
180,5
0,4
0,7
příspěvkové organizace
266
386
545
1 435
1 348
1 327
1 305
490,6
0,1
0,5
3 484
3 409
3 585
4 326
4 436
5 499
5 998
172,2
1,6
2,3
7 668
8 087
8 528
8 542
8 876
9 248
z toho: obchodní společnosti z toho akciové společnosti
zahraniční osoby sdružení vč. organizač. jednotek fyzické osoby
9 332
121,7
3,4
3,5
181 413 189 479 195 061 203 301 202 647 203 872 205 984
113,5
81,6
78,3
154 645 162 975 168 681 176 626 176 156 177 086 179 411
v tom: živnostníci
116,0
69,5
68,2
zemědělští podnikatelé vč. rolníků
14 448
14 156
13 939
13 976
13 771
13 965
13 622
94,3
6,5
5,2
ostatní fyzické osoby
12 320
12 348
12 441
12 699
12 720
12 821
12 951
105,1
5,5
4,9
Po bouřlivém vývoji na počátku 90. let se situace v organizační struktuře národního hospodářství značně stabilizovala, přesto i nadále dochází k nárůstu všech forem subjektů s výjimkou státních podniků v důsledku odstátňování hospodářské sféry a zemědělských podnikatelů vč. samostatně hospodařících rolníků, jejichž počet se v roce 2006 v porovnání s rokem 2000 snížil o více jak 5 %. Naopak ke značnému nárůstu došlo v počtu příspěvkových organizací, a to především v důsledku legislativních úprav, podle kterých jsou mateřské, základní i střední školy zřizovány jako příspěvkové organizace obcí, sdružení obcí či krajů. Za sledované období se také téměř zdvojnásobil počet družstev, především bytových (na základě zákona o vlastnictví bytů a souvisejících předpisů) a zahraničních osob. Dlouhodobě tvoří okolo 80 % jihomoravského registru fyzické osoby, z nich pak svým podílem jednoznačně převažují živnostníci, tedy fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona. Jejich počet se od roku 2000 zvýšil téměř o 25 tisíc na 179,4 tisíc. Z uvedeného počtu vyplývá, že zhruba každá pátá osoba v Jihomoravském kraji nad 18 let má vystaveno živnostenské oprávnění. Více jak 40 % živnostníků kraje je evidováno v Brně-městě (72,3 tisíc), nejméně v okrese Vyškov (12,5 tisíc, tj. 7,0 %). Z celkového počtu živnostníků na Jižní Moravě jich ke konci roku 2006 měla necelá desetina (16,2 tisíc) pozastavenu činnost. Navzdory historicky zemědělskému charakteru kraje dochází dlouhodobě k postupnému snižování počtu zemědělských podnikatelů, což se však projevuje i v celorepublikovém měřítku. Přesto má Jihomoravský kraj i nadále největší podíl (13,8 %) zemědělců z republikového úhrnu (13,6 tisíc zemědělců na Jižní Moravě, 98,4 tisíc v ČR). Při relativním vyjádření (počet zemědělců na 1 000 obyvatel) se Jihomoravský kraj v mezikrajském porovnání řadí na 5. místo s 12 zemědělci na 1 000 obyvatel, prvenství zaujímá již tradičně kraj Vysočina (14,6) a Královéhradecký kraj (14,5). Téměř polovina zemědělců na Jižní Moravě (6,8 tisíc) je evidována v okresech Břeclav a Hodonín. Třetí skupinou fyzických osob jsou osoby podnikající podle zvláštních zákonů (advokáti, lékaři, stomatologové, notáři apod.), kterých je v Jihomoravském kraji evidováno bezmála 13 tisíc. Tento počet staví kraj na pomyslné třetí místo v mezikrajském porovnání, a to za Hlavní město Prahu (18,4 tisíc) a Moravskoslezský kraj (13,1 tisíc). Téměř 60 % těchto osob tzv. svobodných povolání se v Jihomoravském kraji zabývá činnostmi souvisejícími s pojišťovnictvím (např. zprostředkovatelé penzijního připojištění), necelou čtvrtinu tvoří osoby podnikající ve zdravotnictví, vč. veterinárních činností. Nejsilnější skupinu z právnických osob tvoří obchodní společnosti (s.r.o., k.s., v.o.s., a.s.), kterých bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji evidováno 33,4 tisíc, tedy o 7,6 tisíc více než v roce 2000. Nejčastější formou jsou společnosti s ručením omezeným – 30,4 tisíc, což představuje více jak 12% podíl z této formy obchodních společností v České republice, nejméně využívanou formou obchodních společností jak na území republiky, tak i v Jihomoravském kraji jsou společnosti komanditní. V Jihomoravském kraji jich má sídlo 58 z celkového počtu 722 k.s. v republice. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností jich bylo 3,6 tisíc (10,7 %) s vlastnictvím zahraničním a 3,0 tisíce (9,0 %) s vlastnictvím mezinárodním (kombinace českého a zahraničního kapitálu). Oproti roku 2000 se počet zahraničních a mezinárodních obchodních společností zvýšil přibližně o 1,2 tisíce. Z celkového počtu 57,1 tisíc právnických osob jich v prosinci 2006 bylo 3,8 tisíc v likvidaci nebo konkurzu, což je dvojnásobně více než v roce 2000, kdy jich
ANALYTICKÉ INFORMACE bylo v likvidaci nebo konkurzu přibližně 1,9 tisíc. Ke značnému zvýšení oproti roku 2000 došlo také v počtu subjektů s pozastavenou činností (týká se převážně fyzických osob), kterých bylo v roce 2006 v RES evidováno 16,2 tisíc. Tab. 3 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle odvětví (OKEČ) v letech 2000 až 2006 2000 Registrované subjekty celkem z toho: zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov a chov ryb
222 439
2001
2002
232 680 239 932
2003
2004
2005
2006
252 482 253 838 258 291 263 069
Index 2006/ 2000 118,3
Struktura v % 2000
2006
100,0
100,0
17 204
17 132
16 561
16 878
16 742
17 198
16 994
98,8
7,7
6,5
průmysl
31 362
33 000
34 405
36 012
36 101
36 346
36 776
117,3
14,1
14,0
stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost
23 694
24 848
25 410
27 397
28 103
28 944
29 855
126,0
10,7
11,3
63 538
64 946
66 533
67 007
65 653
66 189
67 091
105,6
28,6
25,5
ubytování a stravování
9 269
9 731
10 042
10 881
11 199
11 559
11 999
129,5
4,2
4,6
doprava, skladování a spoje
6 957
7 693
7 569
7 740
7 585
7 649
7 834
112,6
3,1
3,0
finanční zprostředkování
7 882
7 843
7 823
7 820
7 715
7 721
7 778
98,7
3,5
3,0
40 391
43 859
46 628
51 563
52 863
54 127
55 552
137,5
18,2
21,1
činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby
803
766
766
778
746
1 398
1 383
172,2
0,4
0,5
2 511
2 783
2 910
3 623
3 700
3 810
3 908
155,6
1,1
1,5
3 210
3 270
3 347
3 575
3 644
3 678
3 687
114,9
1,4
1,4
15 618
16 809
17 938
19 208
19 787
19 666
20 205
129,4
7,0
7,7
Ve struktuře registru podle převažující činnosti nedošlo ve sledovaném období k podstatným změnám. Zhruba čtvrtina subjektů se dlouhodobě zabývá obchodem, i když se podíl subjektů s obchodní činností snížil v roce 2006 v porovnání s rokem 2000 o 3,1 procentního bodu. Z fyzických osob tuto činnost v roce 2006 provozovalo 25,2 % z celkového počtu podnikajících fyzických osob, u právnických osob byl podíl ještě o 1,4 % vyšší. Z celkového počtu 33,4 tisíc obchodních společností se obchodními činnostmi se zabývalo 12,9 tisíc obchodních společností, což představuje 38,7% podíl. Čtvrtina z právnických osob a pětina z fyzických osob se zabývala činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmů. V odvětví zemědělství, lesnictví a chovu ryb, jak již bylo výše v textu zmíněno, dochází k pozvolnému snižování počtu jak právnických, tak i fyzických osob. V oblasti veřejné správy došlo ke značnému nárůstu počtu subjektů mezi roky 2004 a 2005, což však bylo zapříčiněno metodickou změnou, kdy byly sbory dobrovolných hasičů v souladu s mezinárodní klasifikací NACE přeřazeny z oblasti ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb, konkrétně z činnosti společenských organizací, do odvětví veřejné správy a obrany, konkrétně mezi činnosti v oblasti protipožární ochrany a ostatní záchranné práce. Podle odvětvové struktury se v roce 2006 na celkovém počtu subjektů daného odvětví v Jihomoravském kraji nejvíce podílel okres Břeclav v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu (26,6 %), v oblasti veřejné správy patřilo prvenství okresu Znojmo (21,8 %), především z důvodu nejvyššího počtu obcí (148 obcí). V ostatních odvětvích mělo nejvyšší podíl subjektů Brno-město, v odvětví vzdělávání dokonce více jak polovina subjektů byla evidována právě v Brně. Na druhé straně okres Vyškov vykazoval nejmenší podíl na krajském úhrnu ve všech odvětvích kromě zemědělství, veřejné správy (nejmenší podíl má Brno-město 7,1 % a 3,8 %), stavebnictví a dopravy (nejmenší podíl patřil okresu Blansko 7,3 % a 6,7 %). Při mezikrajském porovnání si Jihomoravský kraj udržel prvenství v počtu subjektů podnikajících v zemědělství (17 tisíc subjektů, tj. 12,3 % z republikového úhrnu), pomyslné druhé místo – po kraji Středočeském – obsadil v odvětví průmyslu (36,8 tisíc subjektů, tj. 11,8 %) a po Praze v oblasti nemovitostí a pronájmu (55,6 tisíc subjektů, tj. 11,7 %) a ve zdravotnictví (3,7 tisíc subjektů, tj. 10,7 %). Třetí příčka Jihomoravskému kraji patřila v odvětví stavebnictví (30,0 tisíc subjektů, tj. 10,8 %), v ubytování (12,0 tisíc, tj. 9,7 %), v dopravě (7,8 tisíc, tj. 9,3 %), ve finančním zprostředkování (7,8 tisíc, tj. 10,9 %), ve školství (3,9 tisíc, tj. 10,8 %) a v oblasti poskytování ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (20,2 tisíc subjektů, tj. 10,2 % z republikového úhrnu).
ANALYTICKÉ INFORMACE Ze stovky největších firem a institucí (podle počtu zaměstnanců) majících sídlo v Jihomoravském kraji se jich 40 % zabývá průmyslovou nebo stavební činností, např. PENAM a.s. (výroba pekárenských výrobků), Tyco Electronics Czech s.r.o. (výroba elektronických zařízení), Skanska DS a.s., OHL ŽS, a.s.(obě pozemní a inženýrské stavitelství), 9 velkých obchodních společností a družstev podniká v oblasti obchodu (AHOLD Czech Republic, a.s., OKAY s.r.o.), dalšími velkými subjekty jsou především vysoké školy, nemocnice a instituce veřejné správy. Přibližně čtvrtina těchto velkých firem spadá do sektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, např. HARTMANN-RICO A.S. (výroba vaty, obvazových a dalších prostředků pro zdravotnické účely), XAWAX personální agentura s.r.o. (zprostředkování a obstarávání pracovních sil), Celestica Czech Republic, s.r.o. (elektronický průmysl). Více jak polovina (59) velkých firem má formu obchodních společností (z toho 37 akciových společností), 15 organizací bylo příspěvkových a do této velikostní kategorie spadá i 5 organizačních složek státu. Tab. 4 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje podle počtu zaměstnanců v letech 2000 až 2006 2000 Registrované subjekty celkem v tom s počtem zaměstnanců: neuvedeno bez zaměstnanců 1-5 6 - 19 20 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 a více
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Index 2006/ 2000
Struktura v % 2000
2006
222 439 232 680 239 932 252 482 253 838 258 291 263 069
118,3
100,0
100,0
53 243 37 529 34 742 58 936 74 060 145 860 148 808 133 731 163 648 173 567 159 634 146 369 81 453 81 359 24 614 21 210 21 265 22 989 22 447 20 249 21 918 7 185 6 743 6 746 7 181 7 205 6 892 7 098 2 225 2 107 2 218 2 346 2 273 2 310 2 346 795 792 762 765 814 830 812 369 372 364 367 378 390 404 200 200 196 193 215 223 232 43 46 41 42 52 53 64 34 33 31 29 25 31 28
279,5 60,8 89,0 98,8 105,4 102,1 109,5 116,0 148,8 82,4
23,9 60,1 11,1 3,2 1,0 0,4 0,2 0,1 0,0 0,0
56,6 30,9 8,3 2,7 0,9 0,3 0,2 0,1 0,0 0,0
Značný nárůst počtu subjektů s neuvedeným počtem zaměstnanců mezi roky 2004 a 2005 byl způsoben převodem jednotek, o kterých nebylo možno získat aktualizované informace o počtu zaměstnanců z administrativních či statistických zdrojů, z kategorie „bez zaměstnanců“ do kategorie „neuvedeno“. Z 92 subjektů s 500 a více zaměstnanci v Jihomoravském kraji jich má 55 sídlo v okrese Brno-město, 11 v okrese Blansko (především strojírenské firmy) a pouze 2 ve Znojmě. Z celkového počtu 1 050 takto velkých firem a institucí v České republice jich více jak pětina umístila svoji centrálu (sídlo) do Prahy, 110 jich sídlí v Moravskoslezském kraji, na třetím místě byl Jihomoravský kraj (92 subjektů). Nejméně je jich v Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji. Tab. 5 Vzniklé a zaniklé subjekty v RES Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2006 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Vzniklé subjekty celkem v tom: právnické osoby fyzické osoby z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov průmysl; stavebnictví obchod; ubytování a stravování ostatní podnikatelské činnosti ostatní veřejné a osobní služby
12 367
10 573
10 489
11 077
9 188
8 603
8 258
3 055 9 312
2 606 7 967
2 648 7 841
3 584 7 493
2 959 6 229
3 482 5 121
414 2 854 3 694 2 906 1 169
485 2 616 2 502 3 059 1 094
446 2 595 2 455 3 154 1 084
477 2 668 2 336 3 371 1 160
285 2 313 2 325 2 618 1 033
Zaniklé subjekty celkem v tom: právnické osoby fyzické osoby z toho odvětví: zemědělství, lesnictví; rybolov průmysl; stavebnictví obchod; ubytování a stravování ostatní podnikatelské činnosti ostatní veřejné a osobní služby
3 196
3 483
2 887
3 092
367 2 829
340 3 143
416 2 471
949 410 644 622 193
477 479 746 1 109 227
583 484 870 459 186
Index 2006/ 2000
Struktura v % 2000
2006
66,8
100,0
100,0
3 289 4 969
107,7 53,4
24,7 75,3
39,8 60,2
217 2 050 2 513 2 328 904
188 1 887 2 576 2 268 893
45,4 66,1 69,7 78,0 76,4
3,3 23,1 29,9 23,5 9,5
2,3 22,9 31,2 27,5 10,8
5 252
3 986
3 609
112,9
100,0
100,0
765 2 327
722 4 530
531 3 455
443 3 166
120,7 111,9
11,5 88,5
12,3 87,7
387 607 952 565 303
554 1 188 1 812 1 020 309
241 998 1 386 854 245
365 795 1 252 725 229
38,5 193,9 194,4 116,6 118,7
29,7 12,8 20,2 19,5 6,0
10,1 22,0 34,7 20,1 6,3
ANALYTICKÉ INFORMACE Na rozdíl od poloviny devadesátých let minulého století, kdy v Jihomoravském kraji ročně vznikalo okolo 20 tisíc nových subjektů, se od roku 2000 situace poněkud zklidnila a až na výjimku v roce 2003 dochází k pozvolnému snižování počtu nově vznikajících subjektů. Po celé sledované období také docházelo ke snižování poměru mezi nově vznikající právnickými a fyzickými osobami. Jestliže v roce 2000 z celkového počtu 12,4 tisíc nových subjektů jich byla necelá čtvrtina osob právnických a tři čtvrtiny byly osoby fyzické, podíl v roce 2006 se změnil na 40 % osob právnických a 60 % osob fyzických z celkového počtu 8,3 tisíc nově vzniklých subjektů. Podle odvětvové struktury docházelo ve sledovaném šestiletém období ke snižování nových registrací ve všech odvětvích, došlo však ke změně podílu jednotlivých odvětví na celku. Zatímco v zemědělství, lesnictví a rybolovu, ale i v průmyslu a stavebnictví došlo ke snížení podílu, podíl nově vzniklých subjektů zabývajícími se podnikatelskými činnostmi se zvýšil v roce 2006 oproti roku 2000 o 4 procentní body. Počet zaniklých subjektů se každoročně pohyboval okolo 3 tisíc, výjimku tvořil rok 2004 v průběhu kterého činnost ukončilo 5,3 tisíc subjektů. Tento počet je však ovlivněn především tím, že v roce 2004 ukončilo svoje podnikání dvojnásobně více fyzických osob (4,5 tisíc) než v roce předcházejícím (2,3 tisíc) Tuto skutečnost lze mimo jiné vysvětlit změnou některých daňových předpisů, na základě kterých registraci zrušily zejména fyzické osoby, které ač měly uděleno oprávnění k provozování činnosti, tuto činnost neprovozovaly. Graf 1 Vývoj počtu subjektů v RES Jihomoravského kraje v letech 1990 až 2006 250
Počet v tisících
200
Právnické osoby
Fyzické osoby
150
100
50
0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Závěrem lze konstatovat, že na rozdíl od devadesátých let došlo v prvních šesti letech tohoto století ke zmírnění tempa růstu počtu registrovaných subjektů, a to výrazněji u fyzických osob. K významnějším změnám docházelo ve struktuře podle právních forem, které však bylo zapříčiněno především legislativními procesy.
