Alternativa k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Alternativa k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary Diplomová práce

Autor:

Bc. Jana Střimelská Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Kolář

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Karlových Varech dne 28.4.2012

Jana Střimelská

Poděkování Chtěla bych poděkovat mému vedoucímu práce Ing. Janu Kolářovi za rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce Alternativa k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary je rozdělena na několik kapitol. V první kapitole se snaţím objasnit teoretické pojmy, legislativní rámec tvorby rozpočtu obce a praxi zpracování rozpočtu města Karlovy Vary. Ve druhé kapitole s názvem „Analýza postupu zpracování a náplně rozpočtového výhledu města Karlovy Vary“ jsem se zaměřila na popis faktorů, které ovlivňují tvorbu rozpočtového výhledu. Alternativou rozpočtového výhledu města Karlovy Vary se zabývám ve třetí kapitole práce. Uvádím i příklad moţností pro zvýšení investičních aktivit města Karlovy Vary a návrh vlastního PPP projektu jako způsob pro zvýšení ekonomického růstu nejenom v Karlových Varech, ale i v celém Karlovarském kraji. V poslední čtvrté kapitole zhodnocuji vytvořenou alternativu rozpočtového výhledu. Klíčová slova Alternativa rozpočtového výhledu, analýza, makroekonomická predikce, odhad budoucího vývoje, PPP projekt, rozpočtový výhled.

Annotation Thesis Alternative to the Budgetary Outlook of Karlovy Vary is divided into several chapters. In the first chapter are clarified theoretical concepts, the legislative framework of the municipal budget process and budget practice of Karlovy Vary. In the second chapter, entitled "Analysis of the Current Budget Prospect of Karlovy Vary" is to be found the description of the factors that influence the formation of the financial perspective. An alternative budgetary perspective of Karlovy Vary is in the third chapter of the work. Presented are also examples of the possibilities for increasing the investment activities of Karlovy Vary and proposal of own PPP project as a way to increase economic growth not only in Karlovy Vary, but also throughout the Karlovy Vary region. Fourth chapter is dedicated to assessment of the created alternative budget outlook. Key words Alternative to budgetary outlook, analysis, budget outlook, estimate of future development, macroeconomic prediction, PPP project.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................... 7 1.Rozpočet města Karlovy Vary – teorie a praxe ....................................................... 9 1.1. Legislativní rámec zpracování rozpočtu města ................................................ 15 1.2. Praxe zpracování rozpočtu města ..................................................................... 22 2.Analýza postupu zpracování a náplně rozpočtového výhledu města K. Vary ...... 25 2.1 Analýza minulého období ................................................................................ 25 2.2 Odhad budoucího vývoje ................................................................................. 52 2.3 Makroekonomická predikce............................................................................. 53 2.4 Metodologie sestavení aktuálního rozpočtového výhledu ............................... 56 3.Alternativa rozpočtového výhledu města K. Vary ................................................ 57 3.1 Metodologie sestavení alternativy rozpočtového výhledu............................... 57 3.2 Moţnosti zvýšení investičních aktivit.............................................................. 58 3.3 Obsah alternativy rozpočtového výhledu......................................................... 72 4.Zhodnocení alternativy – návrhu rozpočtového výhledu ...................................... 77 Závěr ......................................................................................................................... 82 Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 84 Seznam schémat, tabulek a grafů ............................................................................. 87 Seznam příloh ........................................................................................................... 88

Úvod Varianta k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary je téma mé diplomové práce, které jsem si vybrala na základě několika důvodů. První je ten, ţe na Bankovním institutu vysoké škole studuji zaměření finance a hospodaření územní samosprávy. Oblast územní samosprávy je pro mne zajímavá také proto, ţe jsem na magistrátu města zaměstnaná. Ve své diplomové práci bych chtěla zmapovat hospodaření města Karlovy Vary prostřednictvím rozpočtového výhledu. Tento dokument střednědobého plánování není k dispozici na webových stánkách města, proto jsem o něj poţádala dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, příslušný odbor financí a ekonomiky. Pokusím se o výklad důleţitých pojmů souvisejících s rozpočtem obce a jeho postavením ve finanční soustavě České republiky. Při popisu legislativního rámce zpracování rozpočtu města budu čerpat z odborné literatury. V částech práce, které se budou zabývat rozpočtovou problematikou v teoretické rovině, se zaměřím hlavně na podstatné informace a pokusím se o jejich zpracování. V části „Praxe zpracování rozpočtu města“ bych chtěla nahlédnout pod pokličku procesu tvorby obecního rozpočtu a zjistit do jaké míry ovlivňuje politické vedení města rozpočtový proces, sloţení příjmů a výdajů. Zastupitelé obce schvalují schodkové rozpočty, investují například do finančně nákladné výstavby, u které je minimální návratnost vloţených finančních prostředků. Město Karlovy Vary je nechvalně známé takzvanou karlovarskou losovačkou pro výběr zhotovitele multifunkční haly KV aréna, která stála téměř miliardu korun. Tato stavba má své zastánce i odpůrce, jisté však je, ţe městu Karlovy Vary způsobila obrovské výdaje. Tyto skutečnosti mě vedly k tomu, ţe jsem chtěla zjistit, jak ve skutečnosti město Karlovy Vary hospodaří, vytvořit si na situaci vlastní názor a pokusit se přispět ke zlepšení. Zajímalo by mě, jestli je moţné změnit zadávání veřejných zakázek způsobem, který je transparentní a šetrný k městskému rozpočtu v tom smyslu, ţe nebude zvyšovat jeho zadluţení. V médiích je v dnešní době často slyšet o rostoucím zadluţování veřejného sektoru, proto bych chtěla zjistit výši zadluţení tohoto lázeňského města. Doufám, ţe se mi to podaří ve druhé kapitole práce s názvem „Analýza postupu zpracování a náplně rozpočtového výhledu města Karlovy Vary“. Předpokládám, ţe rozpočtový výhled budu analyzovat jak z pohledu postupu jeho tvorby, tak z hlediska jeho obsahové náplně prostřednictvím faktorů, které ho ovlivňují. Ráda bych, aby mi analýza jednotlivých poloţek příjmové a výdajové strany rozpočtového výhledu poskytla východiska pro tvorbu mé alternativy rozpočtového

7

výhledu. Zajímalo by mě, které oblasti výdajů města jsou nejvyšší a na které oblasti se naopak nevynakládají dostatečné prostředky. Z hlediska příjmů zjistím, které poloţky jsou nejvýznamější a které poloţky příjmů by mohlo město svojí činností zvýšit. Chtěla bych se také zaměřit na investiční aktivity, které mohou ovlivnit hospodaření města. Předpokládám, ţe některé moţnosti investičních aktivit budou pro město Karlovy Vary výhodné, a proto se je pokusím aplikovat na praktickém příkladu. Chtěla bych vymyslet projekt, který by pomohl ke zvýšení příjmů městského rozpočtu. Ve své práci bych chtěla také zjistit, jestli by bylo moţné prohloubit metodologickou úroveň zpracování výhledu. Při zpracování alternativy rozpočtového výhledu budu vycházet z reálných čísel a budu se snaţit, aby závěry mé práce byly objektivní a měly vyuţití i v praxi. V poslední kapitole vytvořenou alternativu rozpočtového výhledu zhodnotím. Byla bych ráda, pokud se mi podaří zhodnotit vytvořenou alternativu nejenom z pohledu procesu tvorby a obsahu rozpočtového výhledu, ale i z pohledu ukazatelů platných pro sledování hospodaření územních samospráv. Budu usilovat o to, abych splnila stanovené cíle diplomové práce. Analýza aktuálního rozpočtového výhledu města Karlovy Vary, vytvoření alternativy k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary a její zhodnocení.

8

1.Rozpočet města Karlovy Vary – teorie a praxe Veřejné rozpočty jsou důleţitým finančním nástrojem. Jsou předpokladem úspěšného fungování nejenom státu, ale i územní samosprávy. Skládají se ze státního rozpočtu a z rozpočtu obcí a krajů. Jsou součástí veřejných financí, které se zabývají efektivním rozdělením a uţitím peněţních fondů v rozpočtové soustavě. Veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy (ty jsou zpravidla účelové na centralizované i decentralizované úrovni) tvoří rozpočtovou soustavu. Veřejné rozpočty jsou schvalovány na fiskální období, které je v České republice shodné s kalendářním rokem. Finanční systém územní samosprávy tvoří územní rozpočet a mimorozpočtové účelové fondy (MUF). Obdobně na státní úrovni, kde finanční systém státu tvoří státní rozpočet (SR), který má rozhodující postavení v rozpočtové soustavě z důvodu, ţe soustřeďuje největší část finančních prostředků a státní mimorozpočtové fondy (nazývané téţ mimorozpočtové parafiskální fondy – například fond sociálního zabezpečení). Do rozpočtové soustavy patří také rozpočty veřejnoprávních neziskových organizací, například příspěvkové organizace zřizované obcemi. Rozpočtová soustava je četnými finančními vztahy, zejména daněmi, transfery, napojena na vnější okolí – soukromý sektor, domácnosti, ale také na nadnárodní instituce (EU, NATO apod.)1 Funkce veřejného rozpočtu: Alokační – patří k nejstarší funkci veřejných rozpočtů. Její princip spočívá v zabezpečení a financování veřejných statků pro občany státem a územní samosprávou. Alokační činnosti byly z větší části přeneseny na územní samosprávu. Redistribuční – tato funkce je zaloţená na principu solidarity a spojená s nenávratným přerozdělováním hrubého domácího produktu především prostřednictvím státního rozpočtu s cílem zmírnit nerovnosti mezi subjekty společnosti. Jedná se hlavně o důchodové a sociální nerovnosti. Redistribuce se zajišťuje prostřednictvím: a) progresivních důchodových daní a majetkových daní b) vyššího zdanění zboţí, které spotřebovávají převáţně vyšší příjmové vrstvy obyvatelstva – tento nástroj se téměř nevyuţívá v souvislosti se zavedením daně z přidané hodnoty. 1

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-358-4.

9

c) adresnými transfery – například pro rodiny s niţšími příjmy d) dotací z nadřazeného rozpočtu (rozpočet kraje

rozpočet obce)

Stabilizační – byla doménou především státního rozpočtu, ale od 70. let také územní samospráva začíná vyuţívat prostředky svých rozpočtů k ovlivňování a stabilizaci regionální ekonomiky podle situace na regionálním trhu práce. Stabilizační funkce je zaloţena na principu zasahování státu do fungování hospodářství prostřednictvím vládních nákupů, investic (státních výdajů). Schéma 1: Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě

FINANCE Peněţní fondy

Rozpočtová soustava

Ostatní

Úvěrové Pojistné

Veřejné rozpočty

Mimorozpočtové (účelové) fondy

Centralizované

atd.

Centralizované

Státní rozpočet

Státní fondy

Decentralizované

Decentralizované účelové fondy

Územní rozpočty Obcí a měst

vyšších stupňů územní samosprávy (v ČR krajů)

Zdroj: PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-358-4.

Veřejný rozpočet je: Peněţní fond, na úrovni státu centralizovaný, na úrovni územní samosprávy (obec, kraj) decentralizovaný. Veřejný rozpočet jako peněţní fond je vytvářen, rozdělován a pouţíván primárně na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Například daně, které zaplatíme do státního rozpočtu, uţ nedostaneme zpátky. Sociální dávky, které dostaneme ze státního rozpočtu, nemusíme vracet. Tyto vztahy zároveň upravují zákony

10

(např. daňové). Není ekvivalence mezi tím, co zaplatíme na daních do státního rozpočtu, a co dostaneme např. formou sociálních dávek ze státního rozpočtu nebo formou dotovaných veřejných statků. Bilance, která zpracovává příjmy a výdaje. Veřejný rozpočet se člení na běţnou bilanci a kapitálovou bilanci. Běţný rozpočet bilancuje kaţdoročně se opakující příjmy – běţné příjmy (například přijaté nájemné z obecních bytů) a kaţdoročně se opakující výdaje – běţné výdaje (například platy a odměny zaměstnanců). Kapitálový rozpočet se skládá z kapitálových příjmů a výdajů, které jsou jednorázové. Mezi kapitálové příjmy můţeme zařadit například jednorázový příjem z prodeje obecního majetku. Mezi kapitálové výdaje patří například investiční výstavba, která můţe způsobit deficit kapitálového rozpočtu (příjmy < výdaje). Územní samospráva v tomto případě přistupuje k financování rozpočtu pomocí investičního úvěru. Splácení úvěru zatěţuje rozpočtové hospodaření územní samosprávy. Dluhová sluţba (úrokové zatíţení) následně zvyšuje běţné výdaje rozpočtu. Územní samospráva se zadluţuje a dluh musí v budoucnu splatit i s úrokem. Z účetního hlediska je bilance: a) vyrovnaná, jestliţe jsou příjmy rovny výdajům, tzn. P = V b) přebytková, jestliţe jsou příjmy vyšší neţ výdaje, tzn. P > V c) schodková (deficitní), jestliţe jsou příjmy niţší neţ výdaje, tzn. P < V Hospodaření během rozpočtového období je moţné znázornit vztahem: F1 + P – V = F2, kde F1 = stav peněţních prostředků na počátku roku, P = příjmy, V = výdaje, F2 = stav peněţních prostředků na konci roku.2 V případě, ţe F2 > F1 je vytvořena finanční rezerva pro hospodaření v příštím roce. V případě, ţe F2 < F1 je rozpočet schodkový (deficitní). Bilance veřejného rozpočtu musí být vţdy vyrovnaná. V případě, ţe není bilance veřejného rozpočtu vyrovnaná, zároveň se schválením rozpočtu se schválí i návrh krytí schodku rozpočtu. Ten můţe být uhrazen z rezerv vytvořených v minulých letech. Pokud rezervy nejsou k dispozici, přistoupí územní samospráva k financování pomocí úvěru. Další moţností, jak financovat schodek rozpočtu územních samospráv je prostřednictvím emise komunálních dluhopisů. 2

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav a JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-351-5.

11

Finanční plán na rozpočtové období, které je zpravidla shodné s kalendářním rokem. Na veřejný rozpočet lze nahlíţet jako na finanční plán. Kaţdý rozpočet představuje tok finančních prostředků, které během rozpočtového období postupně přicházejí (příjmy) na účet rozpočtu a postupně odcházejí (výdaje). I kdyţ je rozpočet schvalován na své příjmové a výdajové straně v určité výši, tyto částky postupně přibývají a ubývají během celého roku. Stav finančních prostředků na účtu se proto liší od plánovaných. Prakticky to funguje tak, ţe od příjmů rozpočtu se plynule odečítají výdaje. Plánování ročního rozpočtu vychází z rozpočtového výhledu neboli rozpočtové prognózy. Rozpočtový výhled mají obce povinnost sestavovat dle zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dobře sestavený rozpočtový výhled je vlastně víceletý finanční plán, který pomáhá zmapovat hospodaření obce a její investiční rozvoj v příštích letech v rámci rozpočtového omezení. Nástroj řízení veřejného sektoru. Rozpočty obcí jsou nástrojem řízení rozvoje daného území ze stránky ekonomické i sociální, nástrojem prosazování regionálních zájmů obyvatelstva. Územní rozpočty ovlivňují ekonomický potenciál daného území, který je v rukou obyvatel. Ti svým hlasováním ve volbách rozhodují o tom, která politická strana v čele s primátorem bude sestavovat rozpočet. Z tohoto důvodu je veřejný rozpočet významným politickým nástrojem. Schéma 2: Finanční vztahy ve veřejném rozpočtu*

Px Px

Vx Běţný rozpočet

Vx

Px

Vx

P1

V1

P2

Kapitálový rozpočet

V2

*Pozn.: V kapitálovém rozpočtu je zpravidla uplatňována rozpočtová zásada účelovosti. Zdroj: PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-358-4.

12

Schéma 3: Kapitálový rozpočet

Příjmy

Výdaje

-

z prodeje majetku

-

na investice

-

kapitálové přijaté dotace

-

kapitálové dotace jiným

z rozpočtové soustavy

rozpočtům

-

příjmy z půjček apod.

-

na nákup obligací, akcií

-

příjmy z emise vlastních obligací

-

poskytované střednědobé a

-

přebytek běţného rozpočtu

-

dary na investice apod.

dlouhodobé půjčky -

splátky dříve přijatých půjček

-

krytí deficitu běţného rozpočtu

Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

S veřejnými financemi souvisí pojem fiskální federalismus. Fiskální federalismus lze charakterizovat jako skutečnost, kdy existují alespoň dvě úrovně veřejné správy (místní a ústřední). Zkoumá vazby mezi jednotlivými úrovněmi a zabývá se jejich optimalizací. Rozlišujeme tři modely fiskálního federalismu: centralizovaný, decentralizovaný, kombinovaný. Model fiskálního federalismu vyuţívaný v České republice se nejvíce blíţí kombinovanému modelu.

13

Schéma 4: Běţný rozpočet

Příjmy

Výdaje -

daňové:

všeobecné veřejné sluţby (veřejná správa apod.)

-

svěřené daně

-

sdílené daně

-

vzdělání

-

místní (a regionální) daně

-

péče o zdraví (veřejné

-

právní poplatky (daně)

zdravotnictví atd.)

nedaňové:

-

bydlení

-

uţivatelské poplatky za sluţby

-

komunální sluţby

-

příjmy z pronájmu majetku

-

na podnikání

-

příjmy od vlastních neziskových

-

ostatní běţné výdaje (nahodilé, placené pokuty apod.)

organizací -

zisk z podnikání

-

placené úroky

-

ostatní

-

běţné dotace jiným rozpočtům

přijaté transfery: -

běţné dotace ze státního rozpočtu

-

běţné dotace ze státních fondů

-

od územních rozpočtů

-

ostatní běţné příjmy (nahodilé, přijaté dary, sankce apod.)

(Saldo – přebytek)

(Saldo – schodek)

Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

14

1.1.

Legislativní rámec zpracování rozpočtu města

Prameny rozpočtového práva tvoří právní předpisy, ve kterých jsou obsaţeny rozpočtověprávní normy a ustanovení o určitých skutečnostech a pravidlech. Prameny rozpočtového práva jsou: ústavní zákony, mezinárodní smlouvy, právní předpisy Evropské unie, zákony, nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a orgánů územní samosprávy. Zákony jsou z hlediska objemu největší sloţkou pramenů rozpočtového práva, mezi nejdůleţitější patří zákony číslo: 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, zákon o státním rozpočtu, který je přijímán kaţdoročně, zákony upravující jednotlivé státní fondy (například Státní fond ţivotního prostředí České republiky, Státní fond kultury České republiky, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a další fondy). Pilíře rozpočtového práva tvoří v České republice rozpočtová pravidla, která upravují rozpočtové hospodaření státu a rozpočtová pravidla územních rozpočtů, která upravují hospodaření obcí a krajů. Další právní předpisy související s rozpočtovým právem jsou tyto zákony číslo: 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, 420/2002 Sb., o přezkoumávání hospodaření územně správních celků a dobrovolných svazků obcí, 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ve své práci se zabývám rozpočtem územní samosprávy, bude pro mě stěţejní zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Uvedený zákon obsahuje části, ve kterých vymezuje: 15

finanční hospodaření územních samosprávních celků, rozpočtový proces, organizaci územních samosprávných celků a hospodaření svazků obcí, přechodná a závěrečná ustanovení. Rozpočtový proces na úrovni místních rozpočtů je upraven zákonem a představuje činnost spojenou s přípravou návrhu rozpočtu a jeho schválením, realizací a kontrolou rozpočtového hospodaření. Strukturu rozpočtu územní samosprávy upravuje prováděcí vyhláška číslo 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje nejčastěji dle druhu (například daně) nebo odvětví (například školství). Schéma 5: Rozpočtová skladba v ČR

Hledisko třídění Odpovědnostní (kapitolní) x

x

x

3 místný kód

druhové

x

číslo třídy

x

odvětvové (funkční) x

x

konsolidační

x

číslo podseskupení poloţek

x

číslo skupiny

číslo

číslo

číslo

seskupení

poloţky

oddílu

x

x

číslo pododdílu

paragraf

poloţek 4 místný kód

4 místný kód

Zdroj: PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav a JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-351-5.

Další důleţitý zákon, který je třeba zmínit a který upravuje působnost obce je zákon o obcích číslo 128/2000 Sb., který třídí obce podle rozsahu působnosti na obce základní, obce s pověřeným obecním úřadem a na obce s rozšířenou působností. Činnost obce by měla být v souladu se zákonem o obcích.

16

Etapy rozpočtového procesu v rámci tvorby veřejného rozpočtu jsou následující: návrh příslušného veřejného rozpočtu - práce se sestavováním návrhu rozpočtu by měly začít přibliţně půl roku před začátkem fiskálního období z důvodu, aby nadcházející rozpočet mohl být důkladně rozpracován. Platí, čím důkladnější, podrobnější a rozpracovanější návrh rozpočtu, tím je i finální podoba rozpočtu jako finančního plánu kvalitnější. Do návrhu rozpočtu by měl být zahrnutý případný vliv změny inflace, změny rozpočtového určení daní (RUD), zohlední se uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Při sestavování se vyhází z rozpočtového výhledu, jehoţ sestavení je uloţeno zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Nesestavení rozpočtového výhledu se povaţuje za správní delikt, za který můţe být obci uloţena pokuta aţ do výše 1 milionu korun. Opomenutí některé rozpočtové poloţky, můţe být nepříznivý dopad v průběhu plnění rozpočtu, protoţe samospráva musí najít náhradní způsob financování (nejčastěji pomocí návratných finančních prostředků). V případě, ţe během plnění rozpočtu dojde k saldu rozpočtu (přebytkovému nebo schodkovému) vlivem časového nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, můţe územní samospráva přistoupit ke krytí krátkodobým bankovním úvěrem – kontokorentním. Nastane – li neplánovaná rozpočtová potřeba, lze ji uhradit způsoby, které vymezují oba zákony o rozpočtových pravidlech. Objektivní zhodnocení budoucích potřeb promítnutých do rozpočtového návrhu můţe být problematické, proto se doporučuje vytvořit finanční rezervy pro pokrytí neočekávaných potřeb (můţe jít například o působení neočekávaných přírodních vlivů jako povodně, zemětřesení, poţár). Příprava rozpočtu je ze všech etap tou nejobtíţnější. Projednání - příslušný finanční odbor připravuje rozpočet k projednání následnému schválení volenému orgánu obce, zastupitelstvu. Důleţitá je dobře sepsaná důvodová zpráva k projednávanému materiálu návrhu rozpočtu, který sestavuje rovněţ finanční management (finanční odbor). Ten také zodpovídá za plnění rozpočtu v případě schválení. Schválení - rozpočet je schválen usnesením z jednání zastupitelstva. Můţe dojít k situaci, kdy není veřejný rozpočet schválený před začátkem rozpočtového období (například z důvodu, ţe není znám celkový objem dotací ze státního rozpočtu), v tomto případě obec hospodaří ze zákona dle rozpočtového provizoria. Hospodaření podle schváleného rozpočtu během fiskálního období.

17

Kontrola plnění rozpočtu (kontrola průběţná – během rozpočtového období, kontrola následná – po skončení rozpočtového období). Obce průběţně kontrolují plnění rozpočtu a předkládají zprávu voleným orgánům ohledně příčin neplnění rozpočtu s cílem najít opatření, která by eliminovala působení negativních vlivů v hospodaření. Přehled o skutečném plnění rozpočtu po skončení rozpočtového období se nazývá závěrečný účet. Sestavuje ho finanční management obce s jeho zdůvodněním a předkládá ho ke schválení volenému orgánu obce. Neschválení závěrečného účtu voleným orgánem nemá vliv na uplynulé rozpočtové hospodaření, ale mělo by se zohlednit při tvorbě příštího rozpočtu. Výsledkem průběţné a následné kontroly plnění rozpočtu by měl být návrh na jeho zlepšení v budoucnu. Účetní plnění rozpočtu se liší od pokladního plnění. Pokladní plnění probíhá na účtech peněţního ústavu, většinou se jedná o ústřední cedulové banky (starší označení pro emisní banky). Příjmové a výdajové účty rozpočtů zpravuje nejčastěji Česká spořitelna, a.s. Návrh rozpočtu i návrh závěrečného účtu podléhá zveřejnění dle rozpočtové zásady publicity. To znamená zveřejnění předmětných dokumentů nejméně po dobu 15 dní před jejich projednáním v zastupitelstvu obce na úřední desce a rovněţ zveřejnění v elektronické podobě způsobem umoţňující dálkový přístup (webové stránky obce). Následná kontrola hospodaření představuje audit ročního hospodaření, kterému podléhají všechny rozpočty územně samosprávných celků. Ve smyslu § 4 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí jsou obce oprávněny poţádat do 30. června kalendářního roku, za který má být přezkoumání hospodaření uskutečněno, příslušný krajský úřad o zmíněné přezkoumání. Mohou mu rovněţ do stejného termínu oznámit, ţe se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. V tomto případě musí uzavřít s auditorem písemnou smlouvu a nejpozději do 31. ledna následujícího roku tuto skutečnost oznámit krajskému úřadu. Pokud obec povinnost výběru orgánu přezkoumání nesplní, krajský úřad na to do 28. února následujícího roku obec upozorní a pak přezkoumání provede.3

3

SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Praha: Artedit, 2010. ISBN 978-80-254-8660-3.

18

Podstatné je, ţe přezkoumání auditorem hradí obec z vlastních prostředků, kdeţto v případě, ţe toto přezkoumání provede krajský úřad, obec ţádnou úhradu neplatí. Přezkoumání provede nadřízený orgán (kraj) nebo auditor s výsledným vyjádřením: souhlas s celoročním hospodařením bez výhrad – znamená, ţe hospodaření subjektu odpovídá zákonným poţadavkům. Údaje účetní závěrky a závěrečného účtu jsou v pořádku. Závěr s výhradou – skutečnosti zjištěné přezkumem hospodaření neodpovídají zákonným poţadavkům, například bylo zjištěno neoprávněné pouţití rozpočtových prostředků. Nesplní-li obec povinnost kontroly svého hospodaření, jde o správní delikt, za který můţe být obci uloţena pokuta ve výši jednoho milionu korun. Kompletní rozpočtový proces trvá přibliţně rok a půl aţ dva roky. Těmito způsoby financování se musí řídit finanční management, jedná se o: moţnost změny rozpočtu na základě usnesení voleného orgánu rozpočtové opatření, kterým se přesunují finanční prostředky rozpočtu ve vztahu k niţšímu rozpočtu (například se přesouvají finanční prostředky v rámci jednotlivých odborů územní samosprávy) pouţití zdrojů mimo rozpočet Během sestavování návrhu rozpočtu se pouţívají například tyto metody: tzv. shora dolů, při které stanový nadřízený orgán určité finanční limity podřízenému článku, ty na tomto základě připraví návrh rozpočtu. Tzv. zdola nahoru, kdy je postup opačný. Podřízené články nejdříve sestaví návrh rozpočtu dle svých priorit a tyto finanční nároky obhajují u nadřízeného orgánu. Obojí přístup, při kterém obě strany předloţí své návrhy a licitují do té doby, neţ dojde ke vzájemné shodě. Tvorba rozpočtu od nuly představuje efektivnější způsob rozpočtového plánování, které je ale náročnější a vyţaduje kvalifikovaný rozpočtový management. Tato metoda umoţňuje průběţnou kontrolu, hodnocení plnění rozpočtu a odstranění nebezpečí duplicit. V rámci této metody se vyuţívá systém programového rozpočtování – vychází se z plánovaných výdajů podle plánovaných výstupů a

19

podle systému výkonového rozpočítávání, který se soustřeďuje na průběţné hodnocení výkonů a nákladů na výkony. V rozpočtovém hospodaření se v ČR uplatňují Rozpočtové zásady: kaţdoročního sestavování a schvalování reálnosti a pravdivosti úplnosti rozpočtu a jednotnosti dlouhodobé vyrovnanosti publicity účelovosti, respektive propadávání nevyuţitých finančních prostředků – je otázkou, zda je zahrnout do rozpočtových zásad. Od účelovosti vyuţití finančních prostředků se ve vyspělých zemích upouští z důvodu, ţe je zde rozpor s posilováním rozhodovací autonomie volených orgánů územní samosprávy. Propadávání nevyuţitých finančních prostředků vede hlavně k neefektivnosti hospodaření. efektivnosti a hospodárnosti Významné postavení v obci má rada jakoţto výkonný orgán, ale z pohledu kontroly je nutné zdůraznit to, ţe zastupitelstvo má stanovenou povinnost zřídit (tzn. povinně) kontrolní výbor a výbor finanční. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, jimiţ jej pověřilo zastupitelstvo obce. Tato kontrolní činnost finančního výboru má charakter preventivní a průběţné kontroly a metodické dohlídky. Stejně tak se ale finanční výbor můţe podílet i na následné kontrole hospodaření za uplynulý rok. Můţe spolupracovat s orgány, které vykonávají přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok, rovněţ i auditor je povinen projednat s finančním výborem zprávu o přezkoumání hospodaření obce. Ve vztahu k ostatním orgánům obce pak prostřednictvím svých kontrolních zápisů navrhuje opatření, které by bylo vhodné, aby je zastupitelstvo či případně rada uplatnily k odstranění zjištěných nedostatků. Finanční výbor není pouze kontrolním orgánem, nýbrţ také orgánem iniciativním pro oblast hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, a rovněţ i výkonným orgánem zastupitelstva, neboť musí plnit úkoly zastupitelstvem uloţené. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena. Kontrolní výbor tak na rozdíl od finančního výboru je výborem, který kontroluje obecné dodrţování právních předpisů

20

ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, tudíţ kontroluje i výbor finanční jak provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a jak plní úkoly, které mu zastupitelstvo uloţilo.4 Schéma 6: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR

Návrh rozpočtu

Finanční odbor

Projednání

Rada obce Finanční výbor

Schvalování

Zastupitelstvo obce

rozpočtu

Dotace ze SR, z rozpočtu kraje Zveřejnění

Plnění Kontrola

Finanční výbor Zastupitelstvo obce Veřejná schůze občanů

Závěrečný

Finanční výbor

účet

Zastupitelstvo obce a finanční výbor

obce

Krajský úřad audit

Zdroj: PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav a JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-351-5.

4

MARKOVÁ, Hana a BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN 978-807179-598-8.

21

1.2.

Praxe zpracování rozpočtu města

Na dotaz, jak probíhá rozpočtový proces při tvorbě rozpočtu města Karlovy Vary, odpověděl kompetentní úředník odboru finančního (celý název odboru je odbor financí a ekonomiky – zkráceně OFE) bez váhání - jako první ovlivňuje celý rozpočtový proces nálada politického vedení města. Tato odpověď je v souladu ze základních teoretickou definicí veřejných rozpočtů, kterou jsem zmiňovala v úvodu práce – veřejný rozpočet je nástroj řízení veřejného sektoru a významným politickým nástrojem. Potvrdilo se, ţe uvedená teoretická definice se zakládá na skutečnosti. Politická situace v Karlových Varech se po komunálních volbách v roce 2010 změnila. Vedení města bylo tvořeno koalicí politických stran ČSSD a ODS, které uvolňovaly z komunálního rozpočtu kapitálové výdaje na nákladnou investiční výstavbu (příkladem můţe být víceúčelová multifunkční hala KV Aréna přibliţně za jednu miliardu korun, která byla financovaná z velké části z návratných prostředků). Po komunálních volbách v roce 2010 je vystřídala koalice tvořená z dřívějších opozičních stran: KOA – Karlovarská občanská alternativa v čele se současným primátorem Ing. Petrem Kulhánkem, ALTERNATIVA – v čele s bývalým prvním náměstkem Ing. Jiřím Kotkem, Top09 a politickým hnutím O co jim jde?. Jedním s cílů nového vedení města bylo sníţit zadluţenost města a zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek. Komentář k rozpočtu města Karlovy Vary na rok 2012 Příjmy městského rozpočtu budou v roce 2012 1,146 mld. Kč. Celkové výdaje rozpočtu jsou plánovány na 1,717 mld. Kč. Diference mezi příjmy a výdaji je tak 571 mld. Kč. Nejde však o skutečný schodek rozpočtu. Tento rozdíl v sobě zahrnuje také prostředky na předfinancování investičních akcí kofinancovaných z EU, které se zase do rozpočtu vrátí (261 mil. Kč) a zahrnuje také dofakturaci akcí realizovaných z rozpočtu roku 2011, kde k fakturaci dochází aţ v roce 2012 (210 mil. Kč). Abychom tedy získali skutečný schodek rozpočtu, musíme o tyto dvě poloţky rozdíl mezi příjmy a výdaji očistit – faktický schodek rozpočtu je tak těsně hranicí 100 mil. Kč. V roce 2010 byl plánovaný schodek 250 mil. Kč, v letošním roce 190 mil. Kč. Výše schodku pro příští rok – 99,82 mil. Kč – tak koresponduje s naším cílem dojít přes rok 2013 se schodkem 50 mil. Kč k vyrovnanému městskému rozpočtu v roce 2014.5 5

MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Komentář k rozpočtu města Karlovy Vary na rok 2012. Karlovy Vary, 2011.

22

Rozpočet Varů na rok 2012: nejvíce peněz půjde na bazén Karlovy Vary (ČTK) Karlovy Vary mají příští rok hospodařit se schodkem 571 milionů korun. Rozdíl mezi příjmy přes 1,146 miliardy korun a výdaji zhruba 1,717 miliardy korun ovšem pokryje financování. „ Skoro 371 milionů korun představují vlastní zdroje města a 200 milionů korun je úvěr na doplacení akcí dotovaných Evropskou unií,“ vysvětlil primátor Petr Kulhánek (KOA). Reálný schodek proto bude podle Kulhánka nakonec pouze necelých 100 milionů korun, protoţe ostatní peníze představují rozdíl mezi příjmy a výdaji získá město nazpět například v podobě dofakturace za jiţ provedené investiční akce, které byly dotovány z EU. „Reálný schodek se daří od roku 2010, kdy byl 250 milionů korun, postupně sniţovat. Letos se pohybuje kolem 185 milionů korun,“ konstatoval primátor.6 Rozpočtový proces Magistrátu města Karlovy Vary začíná v pololetí, kdy se navrhne rámcový objem závazných ukazatelů – příjmů a výdajů. Během července a srpna mají vedoucí odborů zpracovat návrh běţných a kapitálových výdajů na následující rok. Prvotní zadání pro odbory na rok 2012 bylo sníţení běţných výdajů o 10%, ale aţ následným projednáváním se zjistilo, kde je úspora moţná a kde není. Výsledkem organizačních změn uskutečněných v roce 2011 došlo k úspoře platů u zaměstnanců magistrátu města přibliţně o šest milionů. Způsob tvorby rozpočtu vychází z rozpočtového výhledu a poloţky se sestavují dle jednotlivých odborů. Menší odbory mají pouze provozní náklady, kdeţto u větších oborů se uplatňuje poloţkový způsob tvorby rozpočtu, který je před finální fází návrhu rozpočtu projednán s vedoucími odborů Magistrátu města Karlovy Vary. Zajímavostí je, ţe kdyţ v loňském roce zkusil nechat primátor volnou ruku vedoucím odborů v návrhu financování odborů na nadcházející rok, chybělo půl miliardy korun. Tento způsob financování je samozřejmě nereálný. Na poţadavky podané vedoucími odborů reaguje odbor financí a ekonomiky zpracováním komentáře o reálnosti krytí nebo nekrytí poţadovaných finančních prostředků. Na konci třetího čtvrtletí roku jsou připraveny a projednány závazné ukazatele (výdaje dle činností oblastí) s vedoucími odborů a následně nastane další projednávání tentokrát se zástupci politických stran. Tyto jednání pokračují aţ do čtvrtého kvartálu roku, kdy první návrh rozpočtu projedná na svém jednání finanční výbor. V posledním měsíci roku dojde buď ke schválení rozpočtu zastupitelstvem, anebo se hospodaří dle rozpočtového provizoria – například v situaci,

6

Rozpočet Varů na rok 2012: nejvíce peněz půjde na bazén. MLADÁ FRONTA DNES. 2011(XXII/278).

23

kdyţ se navrţený rozpočet i po předcházejících vyjednáváních nepodaří schválit. Vzhledem k tomu, ţe územně správný celek je dle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí povinen nechat si přezkoumat hospodaření za uplynulý rok, zabezpečuje si i město Karlovy Vary přezkum hospodaření. Zjistila jsem, ţe donedávna tuto činnost zabezpečovala auditorská společnost, letos dle usnesení rady města toto zajistí krajský úřad. Výhoda spočívá v tom, ţe auditorské společnosti muselo město platit, kdeţto krajskému úřadu za přezkum hospodaření platit nemusí. Zprávu o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok předloţí finanční odbor k projednání spolu s návrhem závěrečného účtu. Vyúčtování hospodaření za předešlý rok musí mít údaje týkající se hospodaření s příjmy a výdaji dle členění rozpočtové skladby. Závěrečný účet připraví odbor financí a ekonomiky ve spolupráci s dalšími odbory magistrátu města a předloţí k projednání kompetentním orgánům města (rada, zastupitelstvo) do 30. června kaţdého kalendářního roku. Rozpočtový proces Magistrátu města Karlovy Vary trvá 1,5 - 2 roky. Fáze rozpočtového procesu plynou převáţně ze zákona, z toho důvodu není moţná jeho zásadní změna. Vhodným způsobem tvorby rozpočtu se dá rozpočtový proces urychlit, například definováním objemu finančních prostředků pro jednotlivé odbory lze zabránit zdlouhavé diskuzi s vedoucími odborů magistrátu města. Zjistila jsem také, ţe na rozpočtovém procesu lze ušetřit peníze. Pokud přezkum hospodaření za uplynulý rok provede Krajský úřad Karlovarského kraje, nestojí to územní samosprávu nic, kdeţto za přezkum hospodaření auditorskou společností územní samospráva platí. Z mého pohledu je moţné rozpočtový proces těmito způsoby zefektivnit.

24

2.Analýza postupu zpracování a náplně rozpočtového výhledu města Karlovy Vary Povinnost sestavovat rozpočtové výhledy jako střednědobou rozpočtovou prognózu mají obce od roku 2001. Od tohoto roku ukládá zákon číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, zpracovat nejenom rozpočet, ale i rozpočtový výhled. Nesestavení rozpočtového výhledu je povaţováno za správní delikt, za který můţe uloţit krajský úřad obci pokutu aţ jeden milion korun. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem obce, slouţí pro střednědobé finanční plánování. Je sestaven na základě uzavřených smluv a závazků zpravidla na 2 aţ 5 let od roku, na který se sestavuje rozpočet. Rozhodující postup pro tvorbu rozpočtového výhledu je analýza minulého období, odhad budoucího období a makroekonomická predikce.

2.1

Analýza minulého období

Odbor financí a ekonomiky Magistrátu města Karlovy Vary zpracovává rozpočtový výhled na základě analýzy minulého období. Pro analýzu minulého období rozpočtového výhledu pouţiji rok 2010. V předmětném roce byly v aktuálním rozpočtovém výhledu daňové příjmy 644 108 000,- Kč. Analýza výchozího období (rok 2010) je zásadní také z toho důvodu, ţe rozhodnutí učiněná v minulosti mohou zakládat významné skutečnosti i v budoucnu. Daňové příjmy se skládají v roce 2010 z poloţek: Daně z příjmů fyzických osob – v celkové výši 141 460 000,- Kč. Daně z příjmů fyzických osob obsahují podíl z výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, podíl výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, podíl výnosu daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů a doplatky zrušených daní z příjmů fyzických osob. Celostátní výnos jednotlivých daní z příjmů fyzických osob plyne do rozpočtu města Karlovy Vary dle zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., v platném znění. Daně z příjmů právnických osob – v celkové výši 132 854 000,- Kč. Daně z příjmů právnických osob obsahují podíl z výnosu daně z příjmů právnických osob, který plyne do rozpočtu města Karlovy Vary dle zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., v platném znění. Do daní z příjmů právnických osob

25

dále patří daň z příjmů právnických osob za město – hospodářská činnost a daň z příjmů právnických osob za město – hlavní činnost. Částky vycházejí z hospodářského výsledku obou činností města za rok 2010. Podíl z výnosu daně z přidané hodnoty – v celkové výši 228 295 000,- Kč. Celostátní výnos této daně plyne do rozpočtu města Karlovy Vary dle zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., v platném znění. Poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí – v celkové výši 321 000,- Kč. Tvoří poplatky za znečišťování ovzduší vybírané dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vybírané dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa vybírané dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí jsou vybírány na základě rozhodnutí odboru ţivotního prostředí prostřednictvím odboru financí a ekonomiky. Místní poplatky – v celkové výši 48 712 000,- Kč. Místní poplatky jsou příjmem pouze rozpočtů obcí a jsou vybírané na základě zákona č. 565/1999 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Je moţné, aby je na svém území zavedla kaţdá obec prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Město Karlovy Vary vybíralo v roce 2010 místní poplatky: a) poplatek ze psů, b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, c) poplatek za uţívání veřejného prostranství, d) poplatek z ubytovací kapacity, e) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, f) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Další místní poplatky, které město Karlovy Vary mohlo zavést dle zákona o místních poplatcích, ale v roce 2010 nezavedlo, byl poplatek ze vstupného, poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Místní poplatky jsou jedinou povinnou platbou, o jejímţ zavedení rozhoduje obec. V případě, ţe se tak rozhodne, musí dodrţet zákonné mantinely dané zákonem o místních poplatcích. Některé z místních poplatků mají spíše daňový charakter jako například poplatek ze psů, protoţe v souvislosti s jejich vybíráním není

26

poskytovaná ţádná protihodnota jako charakteristický znak poplatků. Místní poplatky z části nahrazují místní daně, které by měly být jedním z hlavních příjmů obecních rozpočtů. Zatím jsou ale obecní rozpočty (i rozpočet města Karlovy Vary) velmi závislé na výnosech ze sdílených daní a také na dotacích ze státního nebo krajského rozpočtu. Místní poplatky se zavádějí obecně závaznou vyhláškou, kterou musí nejdříve schválit zastupitelstvo. Pro zavedení místních poplatků je důleţité, aby poměr nákladů na výběr nebyl vyšší neţ výnos z poplatků. Poplatky ze psů jsou tradičně vybíraným poplatkem jak v Karlových Varech, tak i v dalších obcích České republiky. Jejich funkce spočívá v regulaci počtu psů a v záměru získat pro obec finanční prostředky. Poplatníkem je právnická nebo fyzická osoba, která má v obci sídlo nebo trvalý pobyt. Výše poplatku můţe dosahovat maximálně 1500 Kč/rok. Výše poplatků můţe být rozdílná v závislosti na tom, zda je pes chován na sídlišti nebo v zástavbě rodinných domů. Poţivatelé starobního nebo invalidního důchodu, který je jejich jediným zdrojem příjmu, platí poplatek za psa v maximální výši 200,- Kč. V mnoha městech se dnes vyuţívá tzv. čipování psů nejen pro evidenci, ale i pro kontrolu úhrady poplatků. Na konci roku 2011 Zastupitelstvo města Karlovy Vary schválilo novou vyhlášku o poplatcích ze psů, která se setkala s velmi negativním ohlasem u veřejnosti. Poplatky se pro obyvatele, kteří chovají psy na sídlištích, zvýšily na maximum tj. 1500,- Kč za rok. Pro chovatele v rodinných domech jsou poplatky ve výši 500,- Kč/rok. Chovatelé psů v Karlových Varech sepsali petici, ve které se uvedenému zvýšení poplatků brání a poţadují jejich sníţení. V poslední době se v Karlových Varech diskutuje o zrušení výherních hracích přístrojů v lázeňském území. Argumenty pro jejich zrušení jsou zejména estetické. Na druhou stranu je nedemokratické zakazovat podnikání spojené s provozováním výherních hracích přístrojů. Je na karlovarských zastupitelích jak rozhodnou. Poslední aktuální stav tohoto poplatku – na základě změny zákona č. 565/1900 Sb., o místních poplatcích se od 1. ledna 2012 zrušuje místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Z uvedeného důvodu i město Karlovy Vary zrušilo výběr tohoto poplatku na svém území. Ostatní odvody z vybraných činností a sluţeb – v celkové výši 4 905 000,- Kč. Patří sem odvody z výtěţku z provozování loterií, příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od ţadatelů o řidičské oprávnění a ostatní odvody z vybraných činností a sluţeb – jedná se například o příjmy z vydaných rybářských lístků. Správní poplatky – v celkové výši 18 017 000,- Kč. Stát deleguje některé činnosti státní správy v rámci přenesené působnosti na obce. Jedná se o vystavení dokladů 27

k provozu vozidla, povolení stavby nebo ověřování pravosti dokladů apod. Vzhledem k tomu, ţe jejich výše jsou dané zákonem, územně samosprávné celky je mohou ovlivňovat jenom minimálně. Daň z nemovitostí nacházejících se na území města – v celkové výši 69 545 000,- Kč. Velikostní koeficient v Karlových Varech je 4,5 a místní koeficient 2. Město Karlovy Vary zavedlo také vnitřní koeficient 1,5. Velikostní koeficient je zákonný koeficient a obec ho můţe zvýšit nebo sníţit. Vnitřní koeficient je pro ostatní stavby, kromě obytných domů, ale včetně samostatných nebytových prostor. Obec se můţe rozhodnout, zda koeficient o velikosti 1,5 zavede. Místní koeficient můţe být ve výši 2, 3, 4 či 5 a násobí se jím celková daňová povinnost poplatníka. Uvedenému koeficientu nepodléhá orná půda. Daň z nemovitostí je jednou z nejstarších, její výhodou je nepřemístitelnost, viditelnost a obtíţné zatajení předmětu daně z důvodu existence evidence katastru nemovitostí. Výnos daně z nemovitostí je ve všech státech Evropské unie (to znamená i v České republice) tradičně příjmem municipalit. Vyjadřuje uplatnění principu prospěchu, neboť vlastník nemovitosti vyuţívá veřejné statky jako veřejné osvětlení, provozování rozvodných sítí, policii. Význam daně se zvyšuje v důsledku moţností obcí zavést místní koeficient. Koeficienty pro výpočet daně z nemovitostí stanovuje obec obecně závaznou vyhláškou. Správu daně vykonává místně příslušný finanční úřad. Schéma 7: Majetkové daně

Majetkové daně Daň z nemovitosti

Daň z pozemků

Daň ze staveb

Daně převodové

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Zdroj: VANČUROVÁ, Alena a LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém 2010. Praha: 1. VOX, 2010. ISBN 97880-86324-86-9.

28

Tabulka 1: Koeficient pro výpočet daně z nemovitosti

Koeficient je přiřazen jednotlivým obcím podle počtu obyvatel 1,0

v obcích

do 1000 obyvatel

1,4

v obcích

nad 1000 obyvatel

do 6000 obyvatel

1,6

v obcích

nad 6000 obyvatel

do 10 000 obyvatel

2,0

v obcích

nad 10 000obyvatel

do 25 000 obyvatel

2,5

v obcích

nad 25 000 obyvatel

do 50 000 obyvatel

3,5

v obcích

nad 50 000 obyvatel

a ve Františkových Lázních,

Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5

v Praze

(maximální zvýšení na hodnotu 5)

Zdroj: SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Praha: Artedit, 2010. ISBN 978-80-254-8660-3.

Daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a podíl z výnosu daně z přidané hodnoty tvoří takzvané sdílené daně. V tomto případě sdílí stát, obce i kraje v České republice stejnou daňovou základnu a konstrukce daně je stanovena na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Na základě zákona je předem stanovený podíl samosprávy – města Karlovy Vary na celostátně vybíraných daních, který je jeho příjmem. V České republice se vyuţívá nederivační typ přerozdělování daňových výnosů sdílených daní. Nevýhodou nederivační typu je nerespektování původu daně, protoţe daňový výnos se nevrací do území, ve kterém vznikl. Opakem nederivačního typu přerozdělování daňových výnosů je derivační typ, který respektuje původ daně. U obcí se výnosy rozdělují pomocí kombinace kritéria prostého počtu obyvatel, velikostních koeficientů a rozlohy obce. Sdílené daně by měly sniţovat nerovnosti v daňovém výnosu mezi jednotlivými úrovněmi samospráv, ale nederivační typ, který nerespektuje zásadu původu daně, nepůsobí na obce a kraje motivačně. Připravovaná novela zákona o rozpočtovém určení daní má za cíl zajistit spravedlivější přerozdělování daňových příjmů mezi obcemi. Ministr financí na základě programového prohlášení vlády představil nový model financování obcí. V červenci byl návrh zákona o rozpočtovém určení daní předloţen do meziresortního připomínkového řízení, nyní probíhá zpracování připomínek, účinnost zákona se předpokládá od 1.1.2013. Jeho hlavním cílem je zmírnit rozdíl v daňových

29

příjmech na obyvatele mezi „nejchudšími“ a „nejbohatšími“ obcemi a zamezit neudrţitelné situaci, kdy čtyři největší města dostávají téměř polovinu ze sdílených daní, zatímco v nich ţije jen pětina obyvatel ČR. Dalším cílem je posílení samostatnosti obcí, protoţe do daňových příjmů se převedou prostředky z národních dotačních programů ve výši cca 8 mld. Kč. Největší pozitivní dopad pocítí obce v pásmu 2000 – 1000 obyvatel, které mají doposud nejniţší příjem ze sdílených daní na jednoho obyvatele. Co se týče Karlovarského kraje, rozpočty všech obcí dohromady by si podle modelu mohly polepšit cca o 450 mil. Kč.7 Výpočet sdílených daňových výnosů města Karlovy Vary v roce 2010 se provede podle § 4 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, podle kterého výpočet daňových příjmů rozpočtu obce tvoří: a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímţ území se nemovitost nachází, b) podíl na 19,93 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, d) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c), e) podíl na 21,4 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníţeného o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a), g) 30 % z výnosu záloh 5) na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuţ se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby 6) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních poţitků 7) sráţených a

7

MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Komentář k novele zákona o rozpočtovém učení daní. Karlovy Vary, 2011.

30

odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických

osob

ze

závislé

činnosti

a

z funkčních

poţitků,

odváděné

zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby. Procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, (dále jen „ostatní obce“) podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) aţ f), se vypočte jako součet a) poměru celkové výměry katastrálního území obce k celkové výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, c) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) aţ f) podílejí ostatní obce; toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.8

8

Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům: zákon o rozpočtovém určení daní. In: 243/2000 Sb. 2000.

31

Tabulka 2: Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů

Obce s počtem obyvatel

Koeficienty postupných

Násobek postupných

od – do obyvatel

přechodů

přechodů

0 - 300

1,0000

1,0000 x počet obyvatel

301 - 5000

1,0640

5001 – 30 000

1,3872

30 001 – a více

1,7629

300 + 1,0640 x počet obyvatel nad 300 5300,8 + 1,3872 x počet obyvatel nad 5000 39 980,8 + 1,7629 x počet obyvatel nad 30 000

Zdroj: Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům: zákon o rozpočtovém určení daní. In: 243/2000 Sb. 2000. Tabulka 3: Koeficienty postupných přechodů pro čtyři největší města v České republice

Přepočítací koeficient Hlavní město Praha

4,2098

Plzeň

2,5273

Ostrava

2,5273

Brno

2,5273

Ostatní obce

1,0000

Zdroj: Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům: zákon o rozpočtovém určení daní. In: 243/2000 Sb. 2000.

Tabulky s uţívanými koeficienty jsou přílohami zákona o rozpočtovém určení daní. Vypočtený konkrétní podíl zveřejňuje Ministerstvo financí ČR kaţdoročně prováděcí vyhláškou, z důvodu nutné aktualizace počtu obyvatel a katastrální výměry obcí. Při aktualizaci údajů spolupracuje Ministerstvo financí ČR s Českým statistickým úřadem a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Další podíly z inkasa celostátně vybíraných daní: 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště (trvalý pobyt) k poslednímu dni zdaňovacího období, 32

podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických

osob

ze

závislé

činnosti

a

z funkčních

poţitků,

odváděné

zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, celý výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec (s výjimkou daně vybírané sráţkou podle zvláštní sazby). Pokud je však daň dodatečně doměřena finančním úřadem, musí ji obec skutečně uhradit a výnos se rozděluje podle standardního postupu. 9 V roce 2010 činí nedaňové příjmy 153 738 000,- Kč. Tuto kategorii příjmů můţe územně správný celek ovlivnit, vzhledem k tomu, ţe nedaňové příjmy plynou z určité aktivity obce. Skládají se z těchto poloţek: příjmy z vlastní činnosti – celkem ve výši 100 303 000,- Kč. Do příjmů z vlastní činnosti Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010 patřily příjmy z poskytování odpadového hospodářství, z provozování parkovacích automatů a příjmy z poskytování ostatních sluţeb. Dále do příjmů z vlastní činnosti patří příjmy z úroků a příjmy z podnikání (podíly na zisku podniků, ve kterých má obec majetkový vklad – v Karlových Varech se jedná o Karlovarskou teplárenskou a.s.). Tato skupina příjmů tvoří nejvýznamnější poloţku nedaňových příjmů v roce 2010. Z důvodu existence podnikatelského rizika je pro obec lepší, pokud podnikatelskou činnost (například v souvislosti se zabezpečováním veřejných sluţeb) vykonává podnikatel, který bude odvádět daně do veřejných rozpočtů. Zakládání společností s podílem města je pro obec výhodné také z toho důvodu, ţe můţe přispět ke zvýšení nabídky pracovních míst pro obyvatele nebo zvýšit investice v obci. Nevýhodou je, ţe případný zisk není výlučně příjmem obce, ale zaloţené společnosti. Přijaté sankční platby a vratky transferů – celkem ve výši 20 192 000,- Kč. Další poloţkou nedaňových příjmů jsou přijaté sankční platby a vratky transferů, které mají pouze doplňkový charakter a mohou být uloţeny ve správním nebo

9

SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Praha: Artedit, 2010. ISBN 978-80-254-8660-3.

33

přestupkovém řízení za chování ekonomických subjektů v rozporu s právními předpisy. Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy – celkem ve výši 29 251 000,- Kč. Patří sem přijaté neinvestiční dary, pojistné náhrady, nekapitálové příspěvky a náhrady, ostatní nedaňové příjmy a příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů. Přijaté splátky půjčených prostředků – celkem ve výši 3 992 000,- Kč. Skládají se ze splátek půjčených prostředků od právnických osob a splátek půjček od obyvatelstva poskytnutých z fondu rozvoje bydlení.

34

Tabulka 4: Daňové příjmy Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010

PŘÍJMY (v tisících Kč) 1111 1112 1113 1119 111

Podíl z výnosu daně z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků Podíl z výnosu daně z příjmů FO ze samostatné výdělečné činnosti Podíl z výnosu daně z příjmů FO z kapitálových výnosů Doplatky zrušených daní z příjmů fyzických osob Daně z příjmů fyzických osob (FO) - celkem

1121 Podíl z výnosu daně z příjmů právnických osob 1122 Daně z příjmů právnických osob za město - VČ 1122 Daně z příjmů právnických osob za město - HČ 112

Daně z příjmů právnických osob - celkem

1211 Podíl z výnosu daně z přidané hodnoty 1332 Poplatky za znečišťování ovzduší 1334 Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu 1335 Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa 133

Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí celkem

1341 Poplatek ze psů 1342 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství 1345 Poplatek z ubytovací kapacity 1346 Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst 1347 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 134 1351 1353 1359 135 1361 1511 1

Místní poplatky - celkem Odvod výtěžku z provozování loterií (VHP) na veřejně prospěšné účely Příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od žadat. o řidič.oprávnění Ostatní odvody z vybraných činností a služeb Ostatní odvody z vybraných činností a služeb celkem Správní poplatky Daň z nemovitostí nacházejících se na území města DAŇOVÉ PŘÍJMY

Skutečnost k 31.12.2010

105 574 27 200 8 686 0 141 460 105 859 24 740 2 256 132 854 228 295 16 232 74 321 1 784 20 099 9 904 5 321 6 505 5 099 48 712 3 024 1 550 331 4 905 18 017 69 545 644 108

Zdroj: Vlastní tvorba - Magistrát města Karlovy Vary. [online]. Copyright Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=69

35

Tabulka 5: Nedaňové příjmy Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010 2111 Příjmy z poskytování služeb - odpadové hospodářství 2111 Příjmy z poskytování služeb - parkovací automaty 2111 Ostatní příjmy z poskytování služeb 2119 Příjmy z vlastní činnosti - odtahy vozidel 2141 Příjmy z úroků 2142 příjmy z podílu na zisku a dividend (Karlovarská teplárenská a.s.) 21

Příjmy z vlastní činnosti celkem

2211 Sankční platby přijaté od státu, obcí a krajů 2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů 2222 2229 22 2321 2322 2324 2329

Ost.příjmy z fin. vypoř.předchozích let od jiných veřej. rozpočtů (DPH) Ostatní přijaté vratky transferů přijaté sankční platby a vratky transferů celkem Přijaté neinvestiční dary Přijaté pojistné náhrady Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Ostatní nedaňové příjmy

2343 Příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů

příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ost.nedaň.příjmy celkem 2412 Splátky půjčených prostředků od právnických osob 2460 Splátky půjček od obyvatelstva (poskytnutých z FRB) 24 přijaté splátky půjčených prostředků celkem 2 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 23

34 948 6 308 767 1 731 6 558 49 991 100 303 4 9 424 9 560 1 203 20 192 153 417 5 300 23 379 2 29 251 3 350 642 3 992 153 738


36

V roce 2010 činí kapitálové příjmy 213 000,- Kč, skládají se z těchto poloţek: Příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku – ve výši celkem 13 000,- Kč. Představují zejména příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku. Obec, která vlastní dostatek obecního majetku má ekonomickou nezávislost a pokud je obecní majetek řádně spravován, můţe obci zajistit i značné kapitálové příjmy. Prodej obecního majetku schvaluje rada města a zastupitelstvo města. Zastupitelé se musí rozhodnout, jestli je pro obec lepší jednorázový výnos z prodeje majetku nebo moţnost trvalých příjmů z vyuţití obecního majetku. V Karlových Varech v minulosti pravděpodobně docházelo k netransparentním prodejům nemovitého majetku, který byl prodáván za velmi výhodných podmínek. V současnosti jsou podány ţaloby na prodej Lázní III nebo prodej domů Lázeňská 1, 3 a 5. Tyto kauzy vznikly za minulého politického vedení města, které tvořilo koalici politických stran ODS a ČSSD. Finanční dar – příspěvek na akci Revitalizaci promenádního prostoru – Trţiště – Stará Louka ve výši 200 000,- Kč. Tabulka 6: Kapitálové příjmy Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010

3113 příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku

fin.dar-přísp. na akci Revital.promenád.prost. - Tržiště-Stará 3121 Louka 3 KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

13 200 213


Dotace (investiční nebo neinvestiční) mohou získat obce z různých úrovní rozpočtu (například ze státního rozpočtu, státních fondů nebo z rozpočtu krajů). Představují významný příjem a zdroj pro financování aktivit obcí. V roce 2010 činily přijaté transfery 483 994 000,- Kč. Skládají se z poloţek: Neinvestiční transfery ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu – celkem ve výši 61 850 000,- Kč. Obsahují příspěvek na školství pro částečnou úhradu provozních výdajů na jednoho ţáka základních, mateřských, speciálních škol. Výše příspěvku činí 1 401,- Kč na ţáka. Dotace na školství nepodléhá finančnímu vypořádání. Od roku 2000 se ze státního rozpočtu poskytují dotace na výkon státní správy. Příspěvek na výkon státní správy včetně příspěvku na výkon rozšířené přenesené působnosti Magistrátem města Karlovy Vary, je určena na částečnou 37

úhradu osobních a věcných výdajů, které jsou spojeny s výkonem státní správy. Prostřednictvím příspěvků na výkon státní správy se postupně odstraňují finanční rozdíly vzniklé s ukončením činnosti okresních úřadů. Nejvyšší částka ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu plyne na příspěvek pro výkon rozšířené působnosti státní správy. Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu – celkem ve výši 205 473 000,- Kč. Obsahují transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu. Kapitolu všeobecné pokladní správy státního rozpočtu spravuje Ministerstvo financí, obsahuje příjmy a výdaje, které se nedají předem zahrnout do konkrétních kapitol státního rozpočtu. Jedná se o prostředky pro obce na činnost v oblasti sociálněprávní ochrany dětí a navýšení příspěvku na výkon státní správy v oblasti sociálních sluţeb. Dalšími příspěvky jsou transfery ze státních fondů, příspěvky na péči, na dávky sociální péče a na dávky pomoci v hmotné nouzi (výplatu těchto transferů obce příjemcům pouze zprostředkovávají, jedná se o mandatorní výdaje) a ostatní neinvestiční transfery. Nejvyšší částka v rámci neinvestičních přijatých transferů ze státního rozpočtu plyne na příspěvek na péči. Poskytování dotací ze státního rozpočtu upravují rozpočtová pravidla. Platí, ţe dotace se poskytují na základě ţádosti. Důleţité je dodrţet vymezení účelu, termín dokončení záměru a míru zapojení vlastních zdrojů. V případě, ţe obec nedodrţí rozpočtové podmínky, porušují rozpočtovou kázeň. Sankce za porušení rozpočtové kázně upravují také rozpočtová pravidla. Ostatní neinvestiční transfery a převody – celkem ve výši 163 995 000,- Kč. Obsahují

transfery

na

dojíţdějící

ţáky

do

základních

škol,

od

obcí

z veřejnoprávních smluv, od Karlovarského kraje, převody z vlastních fondů hospodářské činnosti a přijaté transfery ze zahraničí v rámci projektu Thermae Europae. Investiční přijaté transfery – celkem ve výši 52 675 000,- Kč. Obsahují transfery ze státních fondů – nejčastěji ze Státního fondu ţivotního prostředí, ze Státního fondu rozvoje bydlení a ze Státního fondu dopravní infrastruktury, od Karlovarského kraje/granty EU, od regionálních rad. Nejvyšší částka v rámci přijatých investičních transferů je od regionálních rad soudrţnosti.

38

Uskutečňování investičních záměrů souvisí s úspěchem při získávání dotací zejména z tzv. evropských fondů. Investiční dotace jsou daleko náročnější na administrativu a na kontrolu, zdůvodňují se nutnou podporou obcí pro činnosti, na kterých má stát zájem. Argument proti vyuţívání dotací je ve zvyšování vládních výdajů a následném sníţení efektivního vyuţití příjmů. V současné době má Česká republika moţnost čerpat dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, z toho důvodu je dobré před realizací plánovaného investičního záměru prověřit, zda nelze prostředky čerpat z dotačních fondů. V této souvislosti zřídil Magistrát města Karlovy Vary od 1.3.2012 odbor strategií a dotací, který se v rámci své činnosti zaměří na dotace z Evropské unie. Město sestavuje „eurovým“, zaměří se na dotace z Bruselu Karlovarská radnice chystá nový odbor, který se bude specializovat na získávání evropských dotací. Připravujeme se tak na nové programové období 2014 aţ 2020. Zřízen bude od 1. března a zaměstná šest lidí. Čtyři z nich do něj přejdou z oddělení strategického rozvoje a dotačních programů, vedoucího a specialistu na tvorbu strategií radnice uţ hledá. „V těchto dnech začínávají vyjednávání o pozicích vzhledem k novému vyhlašovacímu období strukturálních fondů EU. Novým hráčem by v něm měla být statutární města,“ vysvětlil primátor Petr Kulhánek. Vedení radnice se rozhodlo zřídit nový odbor jiţ nyní, aby se na nadcházející moţnosti získání peněz dobře připravilo. Podle Petra Kulhánka bude napojen hlavně na odbory financí a ekonomiky, rozvoje a investic či majetku. Proto bude spadat přímo pod primátora. „Specialista a vedoucí odboru budou mít ve své pracovní náplni také vyhledávání v současné době vypsaných dotačních programů, to znamená těch, které platí do konce příštího roku,“ uvedl primátor. Radnice by na tato dvě místa ráda získala zkušené lidi. Aţ město zjistí, jakým směrem se budou strukturální fondy nového programového období ubírat, upraví své plány na strategický rozvoj a zaměstnanci nového odboru začnou zjišťovat, na jaké akce budou evropské peníze vyuţitelné. Podle radních by ideální bylo rozvinout díky nim městskou infrastrukturu, včetně koncepce cyklodopravy.10

10

Město sestavuje "eurotým", zaměří se na dotace z Bruselu. Mladá fronta dnes. 2012, XXIII/18.

39

Tabulka 7: Přijaté dotace Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010 4112 - příspěvek na školství 4112 - příspěvek na výkon státní správy 4112 - příspěvek na výkon státní správy - rozšířená působnost

Neinvestiční transfery ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu celkem 4111 Neinvest.přijaté transfery z všeobecné pokladní správy SR 4113 Neinvest.přijaté transfery ze státních fondů 4116 Neinvest.přijaté transfery ze SR - příspěvek na péči 4116 Neinvest.transf.na dávky soc. péče a dávky pomoci v hmotné nouzi 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze SR Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu celkem 4121 Neinvestiční přijaté transfery od obcí na dojíždějící žáky do ZŠ 4121 Neinvestiční přijaté transfery od obcí (z veřejnopráv.smluv) 4122 Neinvestiční přijaté transfery od Karlovarského kraje/granty EU 4122 Neinvestiční přijaté transfery od Karlovarského kraje - ostatní 4131 Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti (vedlejší čin.) 4159 Ost.neinv.přijaté transfery ze zahraničí (projekt Thermae Europae) Ostatní neinvestiční přijaté transfery a převody - celkem 4213 Investiční přijaté transfery ze státních fondů 4222 Investiční přijaté transfery od Karlovarského kraje/granty EU 4223 Investiční přijaté transfery od regionálních rad Investiční přijaté transfery celkem 4 PŘIJATÉ TRANSFERY

7 051 19 450 35 349 61 850 12 017 757 142 908 43 500 6 291 205 473 3 705 25 3 375 4 136 150 000 2 754 163 995 1 250 97 51 328 52 675 483 994


V roce 2010 činilo financování – 28 148 000,- Kč. Záporné znaménko znamená, ţe financování skončilo v tomto roce přebytkem. Skládá se z poloţek: změna stavu na bankovních účtech města (kladné číslo = úbytek finančních prostředků), aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (přijetí finančních prostředků) a aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (vydání finančních prostředků). Obce často čerpají krátkodobý – překlenovací úvěr pro překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a financováním běţných výdajů. Nesmí se však pouţívat pro krytí deficitu rozpočtu. Uhrazené splátky půjčených prostředků - rozpočet města Karlovy Vary je nejvíce zatíţen dlouhodobým úvěrem ve výši 550 000 000,- Kč na financování výstavního, sportovního a kongresového centra – KV aréna z roku 2009. Splátka jistiny uvedeného dlouhodobého úvěru se pohybuje ve výši 40 000 000,- Kč/rok, splátky úroků z dlouhodobého úvěru se pohybují mezi 11 000 000 – 12 000 000,40

Kč/rok (úroky z úvěru jsou zahrnuty v běţných výdajích města, ne v tabulce financování). Dlouhodobě přijaté půjčené prostředky byly pro rok 2010 plánované ve výši 265 657 000,- Kč pro předfinancování investičních akcí. Město Karlovy Vary je ale nakonec nečerpalo, pravděpodobně z důvodu změny politického vedení po volbách v roce 2010 (cílem bylo sníţení zadluţení města Karlovy Vary). Na základě toho skončilo financování v roce 2010 přebytkem. Dlouhodobé úvěry nebyly v roce 2010 přijaté ţádné. Návratné příjmy vyuţívají obce k financování investic dlouhodobého charakteru a musí je vrátit svým věřitelům. Návratné finanční prostředky lze rozdělit na úročené a neúročené. Bezúročné půjčky se poskytují hlavně v rámci systému veřejných rozpočtů. Obce si půjčují návratné finanční prostředky zejména od bank, kde jsou v postavení klienta. Obce zajišťují v rámci své působnosti investiční výdaje například na budovy škol, místní komunikace, nákup dopravních prostředků, veřejné osvětlení. Některé veřejné statky budou slouţit i příštím generacím. Pomocí návratných zdrojů se zajistí přenos nákladů na příští generace. Analýzou rozpočtového výhledu jsem zjistila, ţe rozpočet města Karlovy Vary je deficitní uţ od roku 2008 (příjmy < výdaje). Je evidentní, ţe město Karlovy Vary porušuje rozpočtovou zásadu dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu. V první kapitole práce cituji článek, ve kterém se primátor města Karlovy Vary vyjadřuje k rozpočtu pro rok 2012 s tím, ţe plánuje dojít k vyrovnanému rozpočtu v roce 2014. V aktuálním rozpočtovém výhledu je ale plánovaný deficit pro rok 2014 téměř 8 milionů korun a v roce 2015 je plánovaný deficit téměř 5 milionů korun. Zadluţování obcí je současným problémem, promítá se do zadluţenosti celého státu, proto většina států přistupuje k regulaci úvěrových prostředků se splatností delší neţ jeden rok. Stát reguluje zadluţenost z důvodu dodrţení Maastrichtských kritérií (například podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu by neměl být větší neţ 60%, deficit < 3% HDP) a téţ z důvodu ochrany územních celků před zadluţením a následnými problémy se splácením návratných finančních prostředků. Město Karlovy Vary je značně zadluţeno z důvodu realizace nákladné výstavby multifunkční haly KV Aréna. Stát můţe pro regulaci pouţít různé ukazatele, například vymezit účel úvěru či půjčky, stanovit kritérium výše dluhu na jednoho obyvatele. Vláda České republiky přijala usnesení o regulaci zadluţenosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové sluţby, který se vypočte poměrem ke skutečnému objemu dluhové základny: 41

Ukazatel dluhové sluţby = dluhová sluţba / dluhová základna * 100 Dluhová sluţba = úvěry, splátky jistiny a dluhopisů, splátky leasingu. Dluhová základna = daňové příjmy, nedaňové příjmy, přijaté dotace. Výpočet ukazatele dluhové sluţby provede za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, maximum předmětného ukazatele je 30%. Nevýhody ukazatele dluhové sluţby předčasné splátky úvěru v době klesajících úrokových sazeb nepříznivě ovlivňuje hodnotu ukazatele. V případě překročení maxima ukazatele bude brán zřetel při posouzení ţádosti o účelovou dotaci ze státního rozpočtu. Dle mého názoru je důleţitá větší regulace ze strany státu a tvrdší sankce za překročení ukazatele. Moţnost je přijetí zákona, který by zastavil zadluţování veřejných rozpočtů a umoţnil přednostně získat dotaci ze státního rozpočtu obcím s vyrovnaným rozpočtem. V současné době je situace taková, ţe pokud územně správný celek překročí procenta z výdajů na obsluhu nákladů dluhu, automaticky to neznamená ztrátu nároku na dotace ze státního rozpočtu. Vývoj ukazatele dluhové sluţby za rok 2009, 2010 a plán 2011 – město Karlovy Vary Vývoj ukazatele dluhové sluţby za rok 2009: 430 826 / 1 247 166 * 100 = 35 % Vývoj ukazatele dluhové sluţby za rok 2010: (-)28 148 / 1 282 052 * 100 = (-)2% Vývoj ukazatele dluhové sluţby za rok 2011 (plán): 381 298 / 1 078 610 * 100 = 35% Vývoj ukazatele značí vysokou zadluţenost města a překročení ukazatele dluhové sluţby o 5%, coţ by mohlo vést ke znevýhodnění města při ţádosti o dotace. Po volbách v roce 2010 je vidět snaha nového vedení města o sníţení zadluţenosti. Předpoklad roku 2011 je ale opět na úrovni překročení ukazatele dluhové sluţby, z čehoţ lze usuzovat, ţe se zadluţenost i nadále nedaří sniţovat.

42

Alternativní moţnost financování je prostřednictvím systému financování PPP – partnerství soukromého a veřejného sektoru. Soukromý investor realizuje výstavbu zařízení například školy, nemocnice, vodovodu, skládky odpadu na své náklady. Zařízení provozuje, neţ se mu vrátí vynaloţené náklady v podobě provozního zisku. Následně je zařízení převedeno do vlastnictví samosprávy. Tabulka 8: Financování Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010 8115 8117 8118 8123 8124 8

Změna stavu na bankovních účtech města (kladné číslo = úbytek fin. prostředků) Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (přijetí fin. prostředků) Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (vydání fin.prostředků) Dlouhodobě přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky půjčených prostředků - úvěr na Výstavní, sportovní a kongres. centrum FINANCOVÁNÍ

12 253 90 400 -90 800 0 -40 001 -28 148


Celkové příjmy (přijaté úvěry byly 0,- Kč) v roce 2010 činily 1 282 052,- Kč. Na základě analýzy příjmů města Karlovy Vary v roce 2010 jsem zjistila, ţe daňové příjmy jsou největší poloţkou příjmů – tvoří 50% celkových příjmů. Na druhém místě jsou dotace – 37% celkových příjmů, 12% tvoří nedaňové příjmy a pouze 1% kapitálové příjmy. Běţné příjmy, které tvoří daňové, nedaňové příjmy a běţné dotace se opakují kaţdoročně. Vztahují se k aktuálnímu roku a slouţí k financování neinvestičních (provozních) potřeb města. Běţné příjmy města Karlovy Vary byly v roce 2010 88%. Kapitálové příjmy města Karlovy Vary byly v roce 2010 12% - tyto příjmy jsou pouze jednorázové.

43

Graf 1: Příjmy MMKV v roce 2010 příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč

příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč; dlouhodobé úvěry; 0

příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč; přijaté dotace; 483994

příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč; daňové příjmy; 644108

daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy přijaté dotace dlouhodobé úvěry

příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč; kapitálové příjmy; 213 příjmy MMKV v roce 2010 v tis. Kč; nedaňové příjmy; 153738


Analýza minulého období pomocí ukazatele elasticity veřejných výdajů Veřejné výdaje se označují jako vynakládané prostředky z rozpočtové soustavy pro plnění fiskálních funkcí. Fiskální funkce se člení na stabilizační, redistribuční a alokační, jejich podstata byla popsaná v 1. kapitole práce. Podílový ukazatel veřejných výdajů – elasticita veřejných výdajů, vyjadřuje změnu veřejných výdajů k HDP, počítá se dle vzorce:

VV = veřejné výdaje HDP = hrubý domácí produkt t = období (rok) E = 1 značí konstantní růst E > 1 značí, ţe veřejné výdaje rostou rychleji neţ hrubý domácí produkt E < 1 značí, ţe veřejné výdaje rostou pomaleji neţ hrubý domácí produkt

44

Na základě tabulky k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary analyzuji dílčí rozpočtové poloţky v letech 2009, 2010 a plán 2011, které jsem vydělila počtem obyvatel Karlových Varů dle sčítání lidu v roce 2010. V tabulce je uvedený plán 2011, protoţe závěrečný účet k rozpočtu města Karlovy Vary pro rok 2011 zatím nebyl schválen. Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se závěrečný účet schvaluje do 30.6. následujícího roku. Tabulka 9: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary - příjmy

Údaje na jednoho obyvatele – skutečnost za r. 2009, 2010, plán 2011 rozpočet Daňové města Počet Celkové příjmy Zabezpečení BV Karlovy Vary obyvatel příjmy (DP) Dotace pomocí DP v % 2009 53 737 23,2 10,3 6,6 164 2010 53 737 23,8 12 9 135 2011 53 737 20,1 12,7 6 146 Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011. Tabulka 10: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary – elasticita příjmů

rozpočet města Karlovy Vary Daňové příjmy Dotace

Elasticita (dle příkladu elasticity celkových výdajů k HDP), místo HDP celkové výdaje, celkové příjmy obce, údaje na 1 obyvatele 2010/2009 2011/2010 2011/2009 8 -0,3 -1,7 18 -6,6 0,7

Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011. Tabulka 11: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary – index růstu (poklesu) příjmů

rozpočet města Karlovy Vary Celkové příjmy Daňové příjmy Dotace

Index růstu (poklesu), údaje na 1 obyvatele 2010/2009 2011/2010 2011/2009 1 0,8 0,8 1,2 1 1,2 1,4 0,6 0,9

Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011.

Celkové příjmy v tabulce k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary jsou od roku 2009 klesající. Zajímavé je, ţe podíl daňových příjmů na celkových příjmech města roste. V roce 2009 byly daňové příjmy nejniţší, pravděpodobně z důvodu probíhající

45

ekonomické krize. Index růstu celkových příjmů je klesající, ale naopak index růstu daňových příjmů se ve zkoumané tabulce pohybuje v rozmezí 1 aţ 1,2, coţ značí jejich růst. U dotací je evidentní jejich propad v roce 2011. Zřízení odboru dotací a strategií v roce 2012 souvisí se snahou zvýšení příjmů z dotací pro město Karlovy Vary. Elasticita je spočítána dle výše uvedeného vzorečku elasticity veřejných výdajů k HDP s tím rozdílem, ţe daňové příjmy jsou počítány místo HDP k celkovým příjmům obce. Elasticita > 1 = daňové příjmy rostly rychleji neţ celkové příjmy Elasticita < 1 = daňové příjmy rostly pomaleji neţ celkové příjmy Příjmy + Financování = Rozpočtové výdaje Město Karlovy Vary třídí rozpočtové výdaje dle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě z hlediska odvětvového (dle oblastí činností), to znamená z hlediska druhu činnosti, na které se výdaje vynakládají. Z hlediska odvětvového se jednotky rozpočtové skupiny třídí na nejvyšší jednotky - skupiny, niţší oddíly, pododdíly a nejniţší - paragrafy. Celkové výdaje (včetně splátek jistin úvěrů) činily v roce 2010 celkem 1 293 904 000,- Kč.

46

Tabulka 12: Výdaje Magistrátu města Karlovy Vary v roce 2010

VÝDAJE

Oblast

Sociální služby a zdravotnictví

Vzdělávání

Kultura

Tělovýchova a sport

Doprava

Životní prostředí

Lázeňství

Bezpečnost

Propagace města

Bydlení a nemovitosti

Vnitřní věci

Ostatní

v tis. Kč

Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem

206 922 0 206 922 73 031 7 401 80 432 67 095 1 425 68 520 45 135 65 563 110 698 86 315 117 489 203 804 106 496 135 203 241 699

Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem

16 898 461 17 359 49 938 6 285 56 222 2 699 0 2 699 12 118 40 889 53 008 191 647 4 800 196 447 13 297 2 796 16 093

47

BĚŽNÉ VÝDAJE

871 591

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

382 313

SPLÁTKY JISTIN ÚVĚRŮ

40 000

VÝDAJE CELKEM

1 293 904


Výdaje rozpočtu obce se liší se v kaţdé obci v závislosti na preferenci obyvatel. Představy občanů a zastupitelů o výdajích většinou překračují moţnosti obce. Hlavní dělení výdajů je na běţné a kapitálové. Běţné výdaje členíme na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery a neinvestiční půjčky. Platí, čím větší obec, tím větší náklady. Běţné výdaje v roce 2010 členěné dle odvětví (pouze vybraná odvětví): Sociální sluţby a zdravotnictví – v celkové výši 206 922 000,- Kč. Obsahují výdaje na neinvestiční transfery do sociálně zdravotní oblasti, výdaje pro centrum sociální pomoci – Farní charitu. Dávky a podpory v sociálním zabezpečení tvoří poloţku s nejvyšší částkou výdajů v oblasti sociálních sluţeb. Dalšími výdaji jsou neinvestiční transfery pro Tyflocentrum, Centrum sluţeb pro zdravotně postiţené, Romské občanské sdruţení atd. Vzdělávání – v celkové výši 73 031 000,- Kč. Toto odvětví obsahuje výdaje na provoz městské knihovny, neinvestiční příspěvky pro základní a mateřské školy. Nejvýznamnější poloţkou z hlediska finanční částky jsou výdaje na opravy budov školství. Kultura – v celkové výši 67 095 000,- Kč. Obsahuje neinvestiční transfer pro Mezinárodní filmový festival, Mezinárodní festival studentských filmů, Mezinárodní jazzový festival a příspěvek pro další festivaly pořádané v Karlových Varech. Příspěvek pro Městské divadlo v Karlových Varech. Nejvyšší částka výdajů v oblasti kultury je pro Karlovarský symfonický orchestr. Tělovýchova a sport – v celkové výši 110 698 000,- Kč. Obsahuje neinvestiční transfery na sport a tělovýchovu, které představují nejvyšší částku těchto výdajů. Dále provozní dotace na chod KV Arény a sportovního areálu Rolava. Doprava – v celkové výši 86 315 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na dopravní obsluţnost města a na opravy a udrţování silnic. Ţivotní prostředí – v celkové výši 106 496 000,Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na čištění silnic, zimní údrţbu a nakládání s odpadem.

48

Kapitálové výdaje v roce 2010 členěné dle odvětví (pouze některé poloţky): Sociální sluţby a zdravotnictví – v celkové výši 0,- Kč. Vzdělávání – v celkové výši 7 401 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na technické zhodnocení objektů mateřských škol a na zhodnocení budov mateřských a základních škol z energetických auditů. Kultura – v celkové výši 1 425 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na technické zhodnocení kina Čas a městského divadla. Tělovýchova a sport – v celkové výši 65 563 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na výstavní a kongresové centrum KV aréna a nákup movitého majetku do této multifunkční haly. Doprava – v celkové výši 117 489 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na revitalizaci promenádního prostoru Stará Louka, Trţiště a na rekonstrukci ulic. Ţivotní prostředí – v celkové výši 135 203 000,- Kč. Nejvyšší částkou jsou výdaje na rekonstrukci areálu Rolava a na vytvoření přírodního parku Meandr Ohře. Mandatorní výdaje jsou ty, které musí obec vynaloţit ze zákona. Jedná se o výdaje na dávky a podpory v sociálním zabezpečení, výdaje spojené s provozem úřadu – platy zaměstnanců úřadu, výdaje na nájemné energii, výdaje na splacení úroků a daní územním celkem. Zjistila jsem, ţe město Karlovy Vary mělo v roce 2010 mandatorní výdaje přibliţně 30% z celkových výdajů. Vysoké mandatorní výdaje znesnadňují provádět vlastní nezávislé rozhodování o úsporách ve výdajích. Největší výdaje v oblasti běţných výdajů Magistrátu města Karlovy Vary jsou na sociální sluţby, vnitřní věci, ţivotní prostředí a dopravu. Největší výdaje v oblasti kapitálových výdajů jsou na ţivotní prostředí, dopravu, tělovýchovu a sport a na bydlení a nemovitosti. Analýzou celkových výdajů jsem zjistila, ţe 81,2% výdajů připadá na běţné – kaţdoročně se opakující výdaje. Investiční výdaje jsou zastoupeny v celkových výdajích pouze z 18,8%. Kaţdoroční splátky jistiny úvěru na multifunkční halu jsou ve výši 40 000 000,- Kč. Investiční výdaje souvisí s pojmem veřejné zakázky. Jedná se o úplatné poskytnutí dodávek nebo provedení stavebních prací. Obec postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Při zadávání veřejných zakázek se dodrţuje transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace. Po volbách v roce 2010 se na Magistrátu města Karlovy Vary upravil systém zadávání veřejných zakázek a to v souladu s nově schválenými Zásadami pro zadávání veřejných zakázek (interní směrnice). Díky přehlednému zveřejnění aktuálních veřejných zakázek na webu města, je jejich zadávání transparentnější. Vznikla komise pro 49

transparentní samosprávu, která na svých jednáních řeší zlepšení fungování radnice v tom směru, aby byla vůči občanům města Karlovy Vary otevřenější a přístupnější. Uvedená komise vytvořila například kodex zaměstnance Magistrátu města Karlovy Vary nebo etický kodex člena zastupitelstva města Karlovy Vary. V rámci transparentní komise vznikla i pracovní skupina pro otvírání a hodnocení nabídek, která je sloţená z řad zastupitelů i občanů a na svém zasedání vyhodnocuje vítěze veřejné zakázky. Dle aktuálních Zásad pro zadávání veřejných zakázek městem Karlovy Vary je jediným kritériem pro vyhodnocení cena nabídky. Kolik % a Kč ušetřilo město Karlovy Vary na veřejných zakázkách vybíraných transparentním způsobem v roce 2011, znázorňuje příloha č. 5 práce.

Graf 2: Výdaje MMKV v roce 2010


50

Analýza minulého období pomocí ukazatele elasticity veřejných výdajů Tabulka 13: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary - výdaje

Údaje na jednoho obyvatele – skutečnost za r.2009, 2010, plán 2011 rozpočet Běžné Kapitálové Výdaje na města Počet Výdaje výdaje (investiční) dluh. Karlovy Vary obyvatel celkem (BV) výdaje službu 2009 53 737 31,2 16,9 14,3 8 2010 53 737 23,3 16,2 7,1 -0,5 2011 53 737 27,2 18,5 8,7 7,1 Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011. Tabulka 14: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary – elasticita výdajů

rozpočet města Karlovy Vary Běžné výdaje Kapitálové výdaje

Elasticita (dle příkladu elasticity celkových výdajů k HDP), místo HDP celkové výdaje, celkové příjmy obce 2010/2009 2011/2010 2011/2009 0,16 0,87 -0,75 2 1,3 3,23

Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011. Tabulka 15: K rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary – index růstu (poklesu) výdajů

rozpočet města Karlovy Vary Výdaje celkem Kapitálové výdaje

2010/2009 0,7 0,5

Index růstu (poklesu) 2011/2010 2011/2009 1,2 0,8 1,2 0,6

Zdroj: Vlastní tvorba - MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011.

Dle tabulek k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary, které sledují minulost - roky 2009 aţ 2011 je patrné, ţe celkové výdaje oproti roku 2010 vzrostly. Rostoucí vývoj je evidentní i u běţných výdajů. Naproti tomu kapitálové výdaje velmi poklesly. U výdajů na dluhovou sluţbu je zajímavý jejich pokles v roce 2010 oproti předchozímu roku a následný opětovný růst v roce 2011. Elasticita je spočítána dle výše uvedeného vzorečku elasticity

51

veřejných výdajů k HDP s tím rozdílem, ţe běţné výdaje jsou počítány místo HDP k celkovým výdajům obce. Elasticita > 1 = běţné výdaje rostly rychleji neţ celkové výdaje Elasticita < 1 = běţné výdaje rostly pomaleji neţ celkové výdaje

2.2

Odhad budoucího vývoje

Rozpočtový výhled a zejména jeho výdajová část je vytvořena na základě odhadu budoucího vývoje. Vzhledem ke skutečnosti, ţe pravidla nebo algoritmus pro vytvoření rozpočtového výhledu obecně ţádná neexistují, tato činnost je pouze tvůrčí činností jejich autorů. Ţádný návod na sestavení není zcela platný, musí se ale respektovat § 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který říká, ţe rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích, potřebách a dlouhodobě realizovaných záměrech. Vzhledem k tomu, ţe výdaje rozpočtového výhledu na následující tři roky členění Magistrát města Karlovy Vary pouze na běţné a kapitálové, pro přesnější analýzu jsem vytvořila členění výdajů v rozpočtovém výhledu podle oblastí činností odhadem. Přehled plánovaných výdajů dle oblastí činností je v příloze č. 2 práce. Odhad vychází z procentuálního členění výdajů roku 2010 dle jednotlivých výdajových oblastí činností. Výdaje v rozpočtovém výhledu mohou být zpracovány také do poloţek rozpočtu. Důleţité je, aby provedení rozpočtového výhledu bylo srozumitelné občanům, a to není v případě poloţkového členění zajištěno. Město Karlovy Vary plánuje během příštích 4 let tyto investiční akce (investiční výdaje): Plavecký bazén Slovenská ulice – skalní masív Revitalizace veřejných prostor Stará Role Centrum zdraví a bezpečí Míčová hala Zavádění ICT Rekonstrukce Mattoniho nábřeţí „Revitalizaci Císařských Lázní“ „Revitalizaci Alţbětiných Lázní“

52

Karlovy Vary budou mít vlastní bazén, ale jeho provoz bude těţce ztrátový. Plavecký bazén by se měl otevřít na podzim roku 2012, jeho kapacita bude přibliţně 270 lidí. Rozpočet na jeho stavbu je více neţ 271 miliónů korun. Bazén ale nebude výdělečný, jiţ dle prvního projektu z roku 2006 měla být roční ztráta 750 tisíc. Tento odhad není reálný, jenom v letošním roce bude ztráta čtyři miliony korun. V budoucnu se očekává roční ztráta 8 milionů korun.

2.3

Makroekonomická predikce

Nejenom město Karlovy Vary i další obce se při sestavování střednědobého výhledu nejčastěji setkávají s problémem odhadu příjmů a jejich vývojem. Vývoj příjmů obcí závisí na predikci makroekonomických ukazatelů. Jedná se zejména o míru nezaměstnanosti, růstu produktu a míru inflace, které ovlivňující výši daní – zejména sdílených daní a daň z příjmu fyzických osob z podnikání, které bude soukromý sektor platit do rozpočtu obce. Na makroekonomickou situaci České republiky má vliv i vývoj v eurozóně.

53

Tabulka 16: Hlavní makroekonomické indikátory

2009 2010 2011 2012 2013 Aktuální predikce -4,7 2,7 1,8 0,2 1,6 -0,4 0,6 -0,4 -0,7 0,7 3,8 0,6 -2,3 -2,5 0,1 -11,5 0,1 -0,3 0,1 2,1 0,8 0,9 2,7 1,0 0,8 1,9 -1,7 -0,2 1,9 0,8 1,0 1,5 1,9 3,2 1,5 -1,4 -1,0 0,4 -0,3 0,0 6,7 7,3 6,7 7,0 7,2

2011 2012 Minulá predikce 2,1 1,0 -0,6 -0,5 -1,2 -0,5 2,1 1,4 1,7 1,0 0,0 1,7 1,9 3,2 0,4 -0,2 6,9 6,9

růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. p.b., s.c. růst v % % růst v % průměr v % růst v %, Objem mezd a platů (dom. koncept) -2,1 -0,4 1,7 2,0 2,6 2,3 2,7 b.c. % -2,4 -3,1 -1,9 -1,6 -1,7 -3,1 -3,3 Poměr BÚ k HDP Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 26,4 25,3 24,6 25,6 25,3 24,3 23,9 % p.a. 4,7 3,7 3,7 3,4 3,6 3,7 3,7 Dlouhodobé úrokové sazby USD/barel Ropa Brent 62 80 111 112 112 110 107 růst v %, s.c. -4,2 1,9 1,7 0,0 0,8 1,7 1,0 HDP eurozóny (EA12) Hrubý domácí produkt Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého fixního kapitálu Příspěvek ZO k růstu HDP Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměstnanost (VŠPS) Míra nezaměstnanosti (VŠPS)

Pozn.: Změna odhadu roku 2011 je ovlivněna nejen ekonomickým vývojem, ale i proběhnuvší revizí čtvrtletních národních účtů.

Zdroj: Ministerstvo financí. Ministerstvo financí České republiky [online]. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/index_ [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_67601.html

Výkonnost české ekonomiky se v loňském roce podle našich odhadů zvýšila o 1,8 %, růst však v průběhu prvních tří čtvrtletí postupně zpomaloval. Ve 3. čtvrtletí dokonce došlo k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu o 0,1 %. Pro rok 2012 počítáme se stagnací ekonomiky, resp. s mírným růstem HDP o 0,2 %. Změna oproti minulé predikci je dána zejména další eskalací problémů v eurozóně a zhoršenými ekonomickými vyhlídkami našich hlavních obchodních partnerů, jistý vliv by však měla mít i pokračující fiskální konsolidace. V roce 2013 by se měl ekonomický výkon zvýšit o 1,6 %. Pro rok 2012 počítáme s průměrným růstem spotřebitelských cen o 3,2 %, v roce 2013 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 1,5 %. Vývoj spotřebitelských cen bude významným způsobem ovlivněn změnami DPH. Situace na trhu práce by měla odráţet pomalý růst ekonomiky a zvýšenou nejistotu. Zaměstnanost by se letos měla sníţit o 0,3 %, pro rok 2013 pak počítáme s její stagnací. Míra nezaměstnanosti (VŠPS) by z loňských

54

odhadovaných 6,7 % měla letos vzrůst na 7,0 %, k dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít i v roce 2013. Objem mezd a platů by se v tomto roce mohl zvýšit o 2,0 %, v roce 2013 pak o 2,6 %. Poměr deficitu běţného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na nízké a udrţitelné úrovni. Podle předběţných odhadů došlo v roce 2011 k citelnému sníţení deficitu sektoru vládních institucí na 3,7 % HDP. Vlivem zhoršeného výhledu ekonomického vývoje by se v roce 2012 mohl deficit sektoru vládních institucí prohloubit na 3,8 % HDP. Bez dodatečných fiskálních opatření by tedy saldo vládního sektoru bylo ve srovnání s vládou stanoveným cílem ve výši -3,5 % HDP o 0,3 p.b. horší. Vzhledem k závazku vlády dodrţet stanovené cíle pro podíly deficitů na HDP tak bude zapotřebí přijmout některá úsporná opatření. Vzhledem k vysokým nejistotám ohledně dalšího vývoje v eurozóně je nová Makroekonomická predikce MF ČR zatíţena významnými riziky směrem dolů. Další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda a jak rychle se podaří současnou situaci v problémových zemích eurozóny vyřešit.11 Příjmy v aktuálním rozpočtovém výhledu města Karlovy Vary bude ovlivňovat z hlediska makroekonomické predikce po následující tři roky: situace v eurozóně, kde se ekonomický růst nadále zpomaluje. Ve 3. čtvrtletí roku 2011 dosáhl mezičtvtletní růst 0,1%, přitom ještě v prvním čtvrtletí byl růst ekonomického výkonu EA12 (Eurozóna v rozsahu 12 zemí) o 0,8%. Růst je způsobený hlavně spotřebou domácností, investorská nálada ovšem klesá. Ekonomický vývoj brzdí také nejistota na finančních trzích a úsporná rozpočtová politika zemí. Německo si vede dobře, překonalo ekonomickou úroveň před krizí. Ve zbytku zemí eurozóny je růst velmi nízký. Dluhová krize v eurozóně probíhá i v roce 2012, došlo ke zhoršení makroekonomických vyhlídek a zvýšení nejistoty. Aktuálním rizikem je rozšíření nákazy dluhové krize do zemí jádra eurozóny. Na rok 2012 je růst HDP v EA12 predikovaný o 0,0% a v roce 2013 o 0,8%. Růst HDP v České republice je pro rok 2012 očekávaný ve výši 0,2% a v roce 2013 o 1,6%. 11

Ministerstvo financí. Ministerstvo financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/index_ [cit. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_67601.html

55

České republiky [online]. 2012-04-08]. Dostupné z:

Míra nezaměstnanosti bude mít v následujících dvou letech rostoucí tendenci, v roce 2012 se zvýší na 7%, v roce 2013 se zvýší na 7,2%. Průměrná míra inflace měla být v roce 2012 3,2% a v roce 2013 1,5%. Fiskální politika – odhad celkového zhoršení daňových příjmů o 12 mld. Kč. Strukturální politika, daně – od 1.1.2012 nabyla účinnost novela zákona o dani z přidané hodnoty. Zvýšila se sníţená sazba daně z 10% na 14%. Od 1.1.2013 dojde ke sjednocení sazeb na 17,5%. Příjmy města Karlovy Vary v aktuálním rozpočtovém výhledu jsou v roce 2013 667 351 000,- Kč, to znamená, ţe jsou o 73 962 000,- Kč niţší, neţ je plán předchozího roku. V roce 2014 jsou předpokládané příjmy ve výši 687 371 000,-Kč a v roce 2015 v předpokládané výši 707 992 000,- Kč. Oproti minulému roku 2014 se počítá s jejich růstem o 20 621 000,- Kč. Odhad plánovaných příjmů rozpočtového výhledu je provedený v závislosti na aktuální makroekonomické predikci velice střízlivě.

2.4

Metodologie sestavení aktuálního rozpočtového výhledu

Aktuální rozpočtový výhled je tvořen jedním úředníkem Magistrátu města Karlovy Vary, který při jeho tvorbě vychází z výše popsaných faktorů. Jedná se o analýzu minulého období, odhad budoucího vývoje a makroekonomickou predikci. Na základě těchto faktorů určí předpokládané příjmy a budoucí výdaje. Příjmy jsou členěny dle druhu pouze na daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté dotace a dlouhodobě přijaté úvěry, vše bez podrobnějšího poloţkového členění. Výdaje se v aktuálním rozpočtovém výhledu dělí na běţné, kapitálové a splátky jistin úvěru. Podrobnější členění výdajů výhledu není. Abych výdaje v rozpočtovém výhledu upřesnila, zpracovala jsem odhadem jejich členění dle oblastí činností pro nadcházející tři roky. Toto členění výdajů aktuálního rozpočtového výhledu tvoří přílohu č. 2 práce. Při tvorbě jsem vycházela procentuálně ze skutečného členění výdajů dle oblastí činností z roku 2010, které obsahuje závěrečný účet. Zajímalo mě, jak je moţné, ţe postup tvorby výhledu je pojatý tak jednoduše. Pověřeným úředníkem odboru financí a ekonomiky mi bylo odpovězeno, ţe je to z důvodu časté změny jednotlivých poloţek dle pokynu politického vedení města. Vzhledem k tomu, ţe výhledem se připravuje budoucnost, je dle mého názoru podstatné prohloubit stávající úroveň zpracování výhledu, zvlášť, ţe to vyţaduje dnešní turbulentní, často se měnící prostředí.

56

3. Alternativa rozpočtového výhledu města Karlovy Vary 3.1

Metodologie sestavení alternativy rozpočtového výhledu

Alternativu k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary jsem chtěla zpracovat co nejpřesněji. I přesto, ţe tvorba rozpočtového výhledu zahrnuje pouze předpokládané příjmy a výdaje a liší se tím od tvorby skutečného rozpočtu. Při tvorbě alternativy jsem vycházela

z analýzy

hospodaření

města

Kalovy

Vary

za

uplynulé

tři

roky,

makroekonomické predikce a odhadu budoucího vývoje. Jednotlivé poloţky příjmů jsem dle druhového členění rozdělila na daňové, nedaňové, kapitálové a připočítala výši přijatých úvěrů pro nadcházející tři roky, které jsem ponechala v původní výši. Výdaje jsem rozčlenila na běţné, kapitálové, pravidelně se opakující. Protoţe dle mého názoru obsahuje toto členění málo podrobné informace ohledně budoucích výdajů města a není srozumitelné ani pro občany, zpracovala jsem navíc jejich vývoj pro nadcházející tři roky v členění dle oblastí činností. Přehled výdajů v členění dle oblastí činností je v příloze č. 4 práce. Podrobnějším tříděním výdajových poloţek rozpočtového výhledu bych zpřesnila rozpočtové plánování, které je v dnešním turbulentním prostředí důleţité. V alternativě rozpočtového výhledu jsem ponechala kaţdoročně se opakující splátky jistiny dlouhodobých úvěrů, splátky úroků z úvěru a předpokládané investice dle programu rozvoje města. Měla bych zájem zlepšit metodologii tvorby rozpočtového výhledu, aby tvorba rozpočtového výhledu nebyla okrajovou záleţitostí rozpočtu. Navrhuji vytvořit komisi pro dohled nad rozpočtovým výhledem, která by posuzovala obsah rozpočtového výhledu města Karlovy Vary. Tímto způsobem chci zabránit aktuální situaci, kdy rozpočtový výhled města Karlovy Vary tvoří jeden úředník pouze na základě svého úsudku. Komise by byla sloţená ze zaměstnanců magistrátu města odboru financí a ekonomiky a zastupitelů města, kteří by se aktivně zapojovali do tvorby rozpočtového výhledu, zpracovávali by oponentury a přispívali novými nápady. Tvorba rozpočtového výhledu by probíhala více exaktně na základě fází sestavování jako je tomu u rozpočtu obce. Komise bude projednávat návrh rozpočtového výhledu, který schválí a bude průběţně kontrolovat v souladu s dlouhodobým plánem sníţení deficitu rozpočtu. Návrh rozpočtu bude vycházet z rozpočtového výhledu a tím se jeho tvorba urychlí. Cílem komise bude udrţitelný rozvoj města prostřednictvím rozpočtového výhledu, ale ne za cenu rostoucí zadluţenosti. Metodologii tvorby rozpočtového výhledu bych posílila vyuţitím ukazatelů hospodaření územní samosprávy jako je například elasticita veřejných

57

výdajů, ukazatel zadluţenosti nebo alternativní ukazatele hospodaření. Vzhledem k tomu, ţe rozpočtovým výhledem se připravuje budoucnost, zajistila bych jeho prohloubení a exaktnější členění. Při tvorbě alternativy rozpočtového výhledu jsem zohlednila moţnosti zvýšení investičních aktivit města Karlovy Vary.

3.2

Moţnosti zvýšení investičních aktivit Prodej akcií, majetku a majetkových podílů.

V České republice vyuţívají emisi obligací pro financování investic zejména větší města. Emise komunálních obligací povoluje Ministerstvo financí České republiky. Zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb., stanoví, ţe obec musí poţádat Ministerstvo financí o souhlas s vydáním komunálních dluhopisů. Souhlas s vydáním ministerstva financí tvoří přílohu ţádosti o schválení emisních podmínek. V tomto případě hraje roli vysoký ukazatel dluhové sluţby města Karlovy Vary, který by mohl negativně ovlivnit rozhodnutí ministerstva financí v případě ţádosti o emisi komunálních dluhopisů. Emise jsou navíc spojeny s vysokými poplatky při malém objemu emise. Na základě těchto skutečností by město Karlovy Vary v případě zájmu o emisi akcií muselo vynaloţit značné finanční prostředky, kterých, jak jsem zjistila v předchozí kapitole, nemá nazbyt. Město by si dodatečné finanční prostředky muselo půjčit, coţ by bylo výhodné v případě, kdyby výnos z prodeje dluhopisů byl vyšší neţ splátky úroku z úvěru. I tak by to znamenalo další zadluţování a nejistotu. Z toho důvodu bych financování prostřednictvím emise komunálních dluhopisů nepovaţovala pro město Karlovy Vary za vhodné. Zajímavostí je kauza amerického právníka Edwarda Fagana, který v prosinci roku 2011 vyhroţoval ţalobou na Česko kvůli karlovarským dluhopisům. Jménem drţitelů karlovarských dluhopisů vydaných v roce 1924 se domáhá jejich proplacení, které by podle něj mohly vynést aţ deset miliard korun. Ministerstvo financí proplacení dluhopisů odmítlo se zdůvodněním, ţe závazky z dluhopisů jsou několik desítek let promlčeny. Prodej majetku a majetkových podílů město Karlovy Vary realizuje, ale v malém objemu oproti předchozím letům vzhledem k tomu, ţe podstatnou část svého majetku jiţ odprodalo do soukromého vlastnictví. Majetek, který vlastní je zařazen do seznamu neprodejných nemovitostí, mimo jiné také z toho důvodu, ţe zajišťuje veřejné sluţby spojené se zdravotnictvím, školstvím, kulturou apod. Zvýšení příjmů prodejem majetku je pro město Karlovy Vary nereálné.

58

Získání investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů EU či jiných institucí. Oblast dotací můţe být pro zvýšení příjmů města Karlovy Vary významná. Subjekty územní samosprávy mohou vyuţívat v programovém období 2007 – 2013 prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Uvedené programové období jiţ končí a bude navazovat programovým obdobím 2014 – 2020. Aby se město Karlovy Vary připravilo na nadcházející moţnost získání peněz, vytvořilo od 1.3.2012 speciální pracovní tým pro tuto oblast – odbor strategií a dotací. Nevýhodou ţadatelů o dotace je nutnost mít finanční prostředky na předfinancování projektů. Karlovy Vary si tyto prostředky obstarávají čerpáním úvěru, coţ vede ke zhoršení ukazatele zadluţenosti. Zajímavý je rok 2010, kdy si město Karlovy Vary půjčilo peněţní prostředky na předfinancování investičních akcí, ale nakonec je nečerpalo, moţná i z důvodu změny politického vedení města. K 31.12.2010 skončilo financování uvedené v závěrečném účtu záporným číslem - to znamená přebytkem. Z toho vyplývá, ţe pro úspěšné získávání dotací je důleţitá jasná dotační strategie města. Hledání úspor na straně běţných výdajů města. Hledání úspor na straně běţných výdajů je pro město Karlovy Vary nejvhodnějším způsobem jak sníţit dlouhodobý deficit rozpočtu. Deficit rozpočtu je patrný i v aktuálním rozpočtovém výhledu pro nadcházející tři roky. Trend je takový, ţe běţné výdaje města Karlovy Vary mají rostoucí tendenci. Roste také celková zadluţenost územních samospráv. Postavení obcí po roce 1989 umoţňovalo samostatně nakládat s finančním a nemovitým majetkem a vedlo ke zvýšené podnikavosti obcí. Rozvoj a modernizace územní samosprávy je proces finančně velmi náročný a obce často při financování přesáhly své běţné příjmy, proto se začaly obracet od roku 1993 na kapitálový trh. V roce 2007 činila zadluţenost obcí 79,2 mld. Kč. Můţeme sledovat velký nárůst zadluţenosti od roku 1994, kdy bylo zadluţeno 1969 obcí, coţ je 31,7% z celkového počtu obcí. V roce 2007 uţ bylo zadluţeno 3242 obcí, tedy více neţ polovina z celkového počtu. Největší podíl na zadluţenosti obcí mají zejména čtyři největší města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Zadluţenost hlavního města v roce 2007 byla rekordních 32,9 mld. Kč. Přepočet dluhu na jednoho obyvatele zadluţených obcí byl v roce 1994 jenom 1,9 tisíce Kč, ale v roce 2007 jiţ 8 860,- Kč. Vzhledem k rostoucí zadluţenosti je nezbytné stanovit systém regulace zadluţenosti územních samosprávních celků. U malých obcí do 1500 obyvatel existuje větší riziko s neschopností splácet dluh a to z toho důvodu, ţe jejich obecní rozpočty jsou 59

menší. Pokud takováto obec přijme úvěr, který je nad její moţnosti splácení, můţe se dostat do insolvence. Příkladem můţe být Rokytnice nad Jizerou nebo Podbořany na Chrudimsku. V březnu 2012 se objevila informace ohledně obce Loket, která se nachází nedaleko Karlových Varů. Toto turisticky zajímavé městečko má finanční problémy, ale banky mu nechtějí půjčit. Hrozí, ţe nebude mít prostředky na opravu amfiteátru ani na stavbu parkoviště. Ještě před pár lety se rozpočet obce Loket pohyboval v částce 100 miliónů Kč. Z důvodu ekonomické krize se sníţily daňové výnosy a rozpočet je v částce 45 miliónů Kč. Radnice potřebuje úvěr pro předfinancování dotace z Evropské unie na opravu místního amfiteátru. Komerční banka ţádost o úvěr zamítla a Česká spořitelna je zdrţenlivá. Banky vyhodnotily klienta jako nespolehlivého a chtějí se vyhnout riziku, protoţe ví, ţe město není bonitním partnerem. Banky se zřejmě poučily z případů obcí Prameny a Bublava na Karlovarsku, které nebyly schopny splácet své závazky. Zdá se, ţe skončila doba, kdy banky povaţovaly obce za bezpečné klienty. Struktura dluhu obcí se skládá nejčastěji z bankových úvěrů od peněţních ústavů, nejčastějším poskytovatelem je Česká spořitelna nebo Komerční banka. Obce mají moţnost získat návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a ze státních fondů a vyuţívat půjčky i od Evropské investiční banky. Toho v roce 2007 vyuţilo město Brno pro rekonstrukci městské hromadné dopravy a také město Ústí nad Labem pro obnovu a modernizaci městské infrastruktury. Další zdroj financování dluhu územní samosprávy je výnos z emitovaných komunálních dluhopisů. Zdroj emise komunálních obligací vyuţila od roku 2004 tyto statutární města: Praha – ve výši 14,8 mld. Kč, Brno – ve výši 4,6 mld. Kč, Ostrava – ve výši 3,2 mld. Kč. Některá města vyřešila splátky emise obligací prostřednictvím úvěru. Hlavní město Praha dokonce emitovalo první emisi komunálních obligací v roce 1944 ve výši 250 miliónů dolarů. Tuto emisi splatilo v roce 1999. Emise vydané v posledních letech jsou součástí programu EMTM – umoţňuje emitovat obligace do roku 2018 v objemu 31,8 mld. Kč při kurzu 31,8 euro. Výnos z těchto obligací je určen na dokončení tramvajové tratě na Barrandov a na dostavbu tunelu Mrázovka. Hlavní město postihly záplavy a na financování povodňových škod dostalo v rámci úvěrové smlouvy od Evropské investiční banky částku 425 mil. eur. Praha přijala v roce 2005 další úvěr od Evropské investiční banky ve výši 1,6 mld. Kč se splatností do roku 2029. Na rostoucím dluhu územních samospráv je zajímavý jeho rychlý nárůst z nulových nebo velmi nízkých hodnot. Zadluţené jsou jak malé obce, tak i velká města, která způsobila nárůst dluhu emitováním komunálních dluhopisů. Růst dluhu emitováním komunálních obligací se zastavil - od roku 2005 nevydalo dluhopisy ţádné město. Hlavní příčina rostoucí 60

zadluţenosti obcí je v důsledku realizace projektů, které nejsou ziskové. Další příčinou rostoucí zadluţenosti je nutná finanční spoluúčast obce při realizaci investičního záměru. Nevýhodou dotací ze strukturálních fondů Evropské unie je proplacení prostředků aţ po uskutečnění projektu. Podmínku předfinancování či finanční spoluúčast na projektu řeší obce přijetím úvěru. Vzhledem k bezproblémovému přístupu obcí na finanční trhy a rostoucí zadluţenosti je v této oblasti důleţitá regulace. Systém veřejných financí je v dnešní době deficitní a je neţádostí v souvislostí s porušováním Maastrichtských kritérií, které se týkají veřejného dluhu, jehoţ součástí je i dluh územních rozpočtů. Jedná se o podíl veřejného dluhu na HDP – nesmí překročit 60% HDP a poměr deficitu veřejných rozpočtů k HDP nesmí překročit 3%. Tyto kritéria musí být splněna před přijetím jednotné evropské měny Euro. Vzhledem k aktuální situaci v eurozóně je ovšem přínos přijetí Eura pro Českou republiku diskutabilní. Ministerstvo financí nemůţe zákazem ovlivnit výši navrhovaného schodku rozpočtu obce – tuto kompetenci má v rámci samostatné působnosti obce pouze zastupitelstvo. Některá ustanovení zákonů ovšem přispívají k omezování zadluţenosti územních samosprávných celků. V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou to ustanovení, podle nichţ: roční rozpočet se sestavuje podle rozpočtového výhledu, který je povinný; roční rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný; rozpočet můţe být schválen i jako schodkový, v takovém případě musí být doloţeno, jakým způsobem bude pokryt uvaţovaný schodek (zdroje z minulých let, smlouva o úvěru atd.); dosaţený schodek hospodaření musí být uhrazen; a to buď ze zdrojů z minulých let nebo z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech; rozpočet musí být vypracován na základě rozpisu platného SR. (Kraj nebo obec si mohou schválit svůj rozpočet dříve, neţ státní. Objemy finančního vztahu SR k rozpočtům obcí, či krajů nemusí být obsaţeny. Po schválení SR musí být schválen upravený rozpočet, ve kterém budou zákonem stanovené vztahy SR k rozpočtům obcí a krajů zapracovány); obec nebo kraj nemůţe uzavřít společenskou smlouvu o zaloţení veřejné obchodní společnosti, smlouvu o tichém společenství nebo být komplementářem komanditní společnosti;

61

je stanovena sankce za neprovedené přezkoumání hospodaření a nezveřejnění výsledné zprávy z tohoto přezkoumání.12 K dalším nástrojům, které by měly omezit zadluţování obcí, patří: nutnost povolení emise komunálních dluhopisů Ministerstvem financí České republiky, zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávních celků, přidělování dotací v závislosti na velikosti ukazatele dluhové sluţby. I přesto, ţe ministerstvo financí zavedlo od roku 2004 ukazatel dluhové sluţby v souvislosti s regulací zadluţenosti územních samospráv, roste počet obcí, které překročily tuto hranici. V roce 2004 se jednalo o 171 obcí, v roce 2007 překročil předmětný ukazatel jiţ 245 obcí. To představuje nárůst oproti roku 2004 o 43,3%. Růst počtu zadluţených obcí byl nejvyšší v Jihočeském a Karlovarském kraji. V České republice zatím neexistují funkční mechanismy, které by zastavily nadměrné zadluţování obcí. Řešením by byl například zákon o bankrotech územních samospráv, specifikace majetku, který nelze zastavit nebo instituce, které by monitorovaly dluh obcí a prováděly jejich rating.

12

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

62

Tabulka 17: Moţnosti koordinace zadluţenosti územních samospráv

Preventivní opatření

Sankční opatření

omezení zástavy majetku

nucená správa obce

omezení ručení za třetí osobu

neplatnost majetkoprávních úkonů

limit výše celkové zadluţenosti (např. poměr nesplaceného dluhu – včetně nepřímých a podmíněných závazků – k disponibilním ročním příjmům, s výjimkou účelových dotací) omezení poměru dluhové sluţby obezřetnější příjímání úvěru zákaz financovat běţné výdaje cizími zdroji zákaz spekulativního investování pojistné mechanismy zadluţených obcí zaloţení monitorovací agentury a lepší evidence dluhů a majetku obcí povinný rating obcí Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

K objektivnímu posouzení hospodaření obce slouţí nejenom ukazatel zadluţenosti, ale také alternativní ukazatele zadluţenosti. Doporučuje se zohlednit více ukazatelů při sledování zadluţenosti obce. Jedná se například o: podíl dluhové sluţby k běţným příjmům. Dluhová sluţba, která obsahuje součet splátek jistiny dluhu a úroků se vydělí odhadem běţných příjmů a výnosů. Optimální velikost tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 20 aţ 25 %. Čistý provozní výsledek: přebytek nebo deficit. Tento ukazatel získáme odečtením neinvestičních výdajů od běţných příjmů. Dostaneme částku, která můţe poslouţit jako zdroj pro financování dluhové sluţby. Údaje pro výpočet jsou uvedeny v rozpočtech a rozpočtových výhledech obcí. Analýzu ukazatelů ztěţuje z velké části legislativa, zejména časté změny v zákoně o rozpočtovém 63

určení daní, který brání objektivní prognóze očekávaných příjmů a výdajů. Z výše uvedených informací vyplývá, ţe vhodné posuzovat vývoj zadluţenosti obce nejenom pomocí jednoho ukazatele, ale objektivně i pomocí dalších alternativních ukazatelů. Navýšení daně z nemovitosti V Karlových Varech je velikostní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti 4,5, tedy na nejvyšší moţné úrovni a místní koeficient 2. Město se rozhodlo zavést také vnitřní koeficient 1,5. Sazby jsou dost vysoké, proto bych více nezatěţovala daňové poplatníky navyšování daně z nemovitosti. Vyuţití

sdruţených

prostředků

–

spolupráce

s obcemi,

sponzory

a

podnikatelskými subjekty Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem můţe být pro hospodaření města Karlovy Vary prospěšná. Jedná se o „Public Private Partnership“, zkráceně PPP projekty – spojení soukromých a veřejných financí při přípravě, výstavbě a provozování objektů veřejného zájmu. Předmětem projektu můţe být dopravní infrastruktura, vodní hospodářství nebo zajištění veřejných sluţeb zejména v oblasti zdravotnictví, kultury, vzdělání. Soukromý investor zajistí na své náklady veřejnou sluţbu, za kterou územní samospráva či stát odvádí pravidelné poplatky. Další moţností je, ţe platby se uskuteční aţ po ukončení smluvního vztahu. Typy PPP projektů: DBFO (Design, Build, Finance and Operate – Navrhni, postav, financuj a provozuj), BOT (Build, Operate and Transfer – Postav, provozuj a předej), DCMF (Design, Construct, Maintain and Finance – Navrhni, postav, opravuj a předej). Výhody pro veřejný sektor: efektivní vyuţití finančních prostředků, způsob řešení při nedostatku finančních prostředků pro zabezpečování veřejných statků a sluţeb, ekonomický růst a rozvoj díky investicím, moţnost čerpání fondů Evropské unie při spolufinancování projektu veřejného zájmu soukromým sektorem. 64

Projekty by měly splňovat následující kritéria: Hodnotu za peníze (Value for money) – hlavním kritériem je, aby výsledný ekonomický přínos PPP projektu byl vyšší neţ ekonomický přínos při dosud uplatňovaných způsobech realizace projektu veřejným sektorem. Vzhledem k dlouhodobosti a komplexnosti PPP bude posuzována výsledná ekonomická hodnota komplexně (celkové náklady veřejného sektoru a náklady ušlé příleţitosti), nikoli pouze hotovostní náklady veřejného rozpočtu. Celková úroveň ekonomické hodnoty PPP projektu musí být vyhodnocena před zahájením soutěţe na zadání PPP. Přenesení rizik – strana, která je nejlépe schopna řídit riziko je tou stranou, která by ho měla nést a předpokladem realizace projektu prostřednictvím PPP je, ţe budou významná rizika přenesena na privátní sektor. Specifikace standardů veřejné sluţby – veřejný sektor musí definovat standard resp. parametry poţadovaných veřejných sluţeb v roli klienta tak, aby byly optimálně zajištěny veřejné sluţby při současném zváţení ekonomických aspektů. Údrţbu hodnoty veřejných aktiv – vzhledem k tomu, ţe veřejná aktiva se zpravidla nepřevádějí na soukromého operátora PPP anebo se veřejnému sektoru po ukončení kontraktu vrací, je potřeba jasně definovat pravidla údrţby hodnoty veřejných aktiv spravovaných soukromým sektorem v dané oblasti veřejných sluţeb. Makroekonomické efekty – kaţdý PPP projekt má obsahovat téţ analýzu a vyhodnocení efektů a vyhodnocení faktoru času. 13 Česká republika podporuje zavedení PPP projektů, zadavateli jsou jak jednotlivá ministerstva, tak územně samosprávné celky. Dle údajů ministerstva financí ze 14. listopadu 2008 byla hodnota předpokládaných PPP uzavřených dle zákona č. 139/2006 Sb., (koncesní zákon) ve výši 202 miliard Kč. Pilotních projektů bylo celkem deset, z nichţ byly zrušeny tyto projekty: výstavba justičního areálu v Karlových Varech, univerzitního kampus v Ústí nad Labem,

13

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9.

65

dostavba nemocnice na Homolce regenerace brownfieldu Ponava v Brně. Nejznámějším pilotním PPP projektem je v České republice projekt Aiport Connection (AirCon) – princip projektu je zaloţený na modernizaci ţelezniční trati Praha – Kladno s výstavbou připojení na Letiště Ruzyně, včetně provozu a údrţby. Cílem projektu je zajistit systém vlaků se zapamatovatelným jízdním řádem, který by zajistil rychlé spojení centra Prahy s Letištěm Ruzyně. Náklady projektu jsou odhadovány na 20 mld. Kč a finanční podíl státu bude asi 10 %. Předpokládaná forma PPP bude BOT nebo DBFO. Soukromý partner by měl nést podstatná rizika projektu. Tabulka 18: Projekty PPP v ČR Název projektu

Zadavatel

Sektor

Informace

AirCon – spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy včetně provozu a údržby

Ministerstvo dopravy

Doprava-železnice

více

PPP Projekt D3/ R3 - stavba a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3

Ministerstvo dopravy

Doprava-silnice

více

ÚVN Praha - ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkoviště

Ústřední vojenská nemocnice Praha

Ubytovací kapacity

více

Výstavba a provoz věznice typu s ostrahou

Ministerstvo spravedlnosti, Vězeňská služba

Ubytovací kapacity

více

Optimalizace provozu nemovitostí vlastněných ČR – projekt „Kulový blesk“

Ministerstvo průmyslu

Ubytovací kapacity

více

Výstavba Justičního areálu v Ústí nad Labem

Ministerstvo spravedlnosti

Ubytovací kapacity

více

Revitalizace autobusového nádraží Třebíč

Město Třebíč

Doprava

více

Centrální zásobování teplem v Kopřivnici

Město Kopřivnice

Energetika – teplárenství

více

Rekonstrukce a zajištění provozu sportovně-rekreačního areálu „Pod Červeným kamenem“

Město Kopřivnice

Sportovně-rekreační zařízení

více

Zdroj: PPP centrum České republiky. Projekty v ČR [online]. 2012 PPP Centrum & VIZUS.CZ [cit. 201203-27]. Dostupné z: http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=page&id=1149

Další připravované PPP projekty schválené vládou České republiky: Výstavba, údrţba a provozování vybraných úseků dálnice D3 a rychlostní komunikace R3. Hlavním cílem předmětného projektu je úspora veřejných financí. Investice se odhadují ve výši 27 mld. Kč, forma projektu DBOT a doba provozování 30 let.

66

Navrţení, vybudování, financování, údrţba a provoz nové věznice s ostrahou pro výkon trestu vězněných osob v lokalitě Rapotice. Forma PPP projektu DBFO, investiční náklady 1,1 miliardy Kč. Délka kontraktu se odhaduje na 25 let s následným převodem do majetku Vězeňské sluţby ČR. Ta bude financovat projekt pravidelnými poplatky. Vybudování, údrţba a provoz ubytovny hotelového typu a parkoviště v areálu Ústřední vojenské nemocnice Praha ve Střešovicích (ÚVN), Ubytovna personálu ÚVN (vybudování, popřípadě rekonstrukce). Očekávané investice jsou 875 mil. Kč, předpoklad trvání PPP je 25 let. Forma DBFO s převodem do vlastnictví nemocnice na konci projektu. Návrh PPP projektu: „Rozšíření letiště – Karlovy Vary“ Dle mého názoru můţe PPP projekt podpořit cestovní ruch a zaměstnanost nejenom v Karlových Varech, ale i v celém Karlovarském kraji. Tímto projektem by měl být PPP projekt rozšíření karlovarského letiště. Karlovarská radnice má záměr vytvořit vhodné prostředí pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V posledních letech roste obliba letecké dopravy, turisté jsou rádi, pokud se rychle a pohodlně dopraví do místa dovolené. Karlovy Vary by měly vyuţít stávající letiště, modernizovat ho a zajistit provoz leteckých linek, díky kterým by mohly lázeňské město Karlovy Vary navštívit turisté z celé Evropy. Propojení potenciálu Karlových Varů v oblastech cestovního ruchu by znamenalo zvýšení zaměstnanosti a ekonomický rozvoj města. Karlovy Vary mají stávající letiště, které je dopravně orientované na východní Evropu a Rusko. Je známo, je zde ţije početná ruská menšina. Cizinci, kteří v Karlových Varch ţijí, jsou pro město přínosem z důvodu, ţe přispěli ke zvýšení počtu obyvatel (nad 50 000 tisíc) a tím k vyšším přídělům výnosu ze sdílených daní, které plynou ze státního rozpočtu. Slabou stránkou je rostoucí xenofobie obyvatel ve vztahu k cizincům. Dle mého názoru rozvoj cestovního ruchu nebude bez turistů moţný. Realizace leteckých linek, které zajistí pohodlnou dopravu aţ do lázní, bude pro turistický ruch přínosem nejenom v Karlových Varech, ale i v celém lázeňském trojúhelníku (Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Karlovy Vary) a Karlovarském kraji. Mým cílem je v rámci předmětného PPP projektu nalézt soukromého investora, který by se podílel na rozšíření a modernizaci karlovarského letiště, tak aby zde bylo moţno odbavit více cestujících. Toto projektové financování spojující veřejné a soukromé finance by s největší pravděpodobností probíhalo formou DBFO (Design, Build, Finance and Operate – Navrhni, postav, financuj a provozuj). Vzhledem k tomu, ţe v rozpočtu města Karlovy

67

Vary nejsou přebytečné finanční prostředky na realizaci tohoto projektu, spojení se soukromým sektorem je v tomto případě velmi výhodné. Realizací tohoto projektu budou splněny všechny výše uvedené body, které popisují přínos pro veřejný sektor. Jedná se o efektivní alokaci veřejných prostředků, řešení problému nedostatku finančních prostředků na zabezpečování statků a sluţeb. Bude zajištěný ekonomický růst, růst investic a na základě tohoto projektu se zvýší moţnost čerpání fondů Evropské unie. PPP projekt „Rozšíření letiště Karlovy Vary“ splňuje také výše uvedená kritéria důleţitá pro úspěšnou realizaci projektu. Jedná se například o přenesení rizik na soukromý sektor, ekonomický přínos PPP nebo údrţbu veřejných aktiv. Pozice města Karlovy Vary na celém projektu by byla zejména reprezentativní. Cílem by bylo vyuţít kontakty, prezentovat se na evropských a světových veletrzích cestovního ruchu a tím přilákat zahraniční turistickou klientelu. Dalším bodem by bylo jednání s dopravcem o zavedení nízkonákladových leteckých linek, které by létaly do Karlových Varů z celé Evropy. Informace o PPP projektu – „Rozšíření letiště Karlovy Vary“ Projekt: rozšíření a modernizace letiště Karlovy Vary, včetně provozu a údrţby. Zadavatel: Magistrát města Karlovy Vary Strategie zadavatele: strategickým záměrem projektu je rozšíření karlovarského letiště, zvýšení počtu leteckých linek do evropských zemí a zlepšení dopravní dostupnosti návštěvníků města Karlovy Vary a celého karlovarského kraje. Cíl projektu: zvýšení turistického ruchu, ekonomický rozvoj území spojený s rostoucí zaměstnaností obyvatel. Popis projektu: jedná se o přípravu rozšíření a výstavby (modernizace) letiště Karlovy Vary, přesná podoba technického a ekonomického aspektu bude definovaná v koncesním projektu. Stav připravenosti: v současné době je zpracováván koncesní projekt. Investiční náklady: 75 mil. Kč. Zvaţovaná forma PPP: DBFO (Design, Build, Finance and Operate – Navrhni, postav, financuj a provozuj). Délka projektu: dlouhodobá smlouva 20 – 30 let Převod rizik: soukromý partner by měl nést hlavní rizika, mezi která patří stavební riziko a riziko dopravní infrastruktury. Předpokládá se, ţe riziko poptávky by mohlo být sdíleno se zadavatelem. 68

Platební mechanismus: zdrojem příjmů by měl být výnos z letenek cestujících, platby za dostupnost infrastruktury a platby za pouţití letecké dopravní cesty. Celý tento navrţený projekt jsem zpracovala v návaznosti na stávající SWOT analýzu města Karlovy Vary. Souhrnná SWOT analýza města Karlovy Vary Smyslem SWOT analýzy je stručná a jasná identifikace nejpodstatnějších faktorů, které mohou ovlivnit strukturu a celkovou orientaci rozvojové strategie města. Tyto faktory se člení na vnitřní (silné a slabé stránky současné situace města) a vnější (příleţitosti a hrozby). SWOT analýza je standardní technikou zobecnění informací získaných zevrubnou Analýzou jednotlivých funkčních sloţek města. SWOT analýza současně nikdy není čistě expertním dokumentem, nýbrţ dokumentem politickým: bez konsensuálního pohledu na dnešní stav města lze obtíţně spoléhat na moţnost konsensu u strategických záměrů dalšího rozvoje. Přednosti 1. Výhodná (příhraniční) poloha města 2. Sídlo kraje 3. Diverzifikovaná a relativně vyváţená odvětvová struktura ekonomiky města 4. Pozitivní image města 5. Tradice lázeňství 6. Rozvinutá infrastruktura lázeňství 7. Atraktivita města pro cestovní ruch 8. Koupěschopná poptávka ve městě (z cestovního ruchu a lázeňství) 9. Funkční systémy technické infrastruktury 10. Výkonný systém MHD 11. Kapacitní a průběţně modernizované letiště Zápory 1. Nedostatečně kvalitní silniční napojení města 2. Zanedbaná ţelezniční infrastruktura 3. Nedostatečná vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatel 4. Zhoršující se věková struktura obyvatelstva

69

5. Nadprůměrné ceny bydlení (vliv koupěschopné poptávky přechodně přítomného obyvatelstva) 6. Nízká atraktivita města pro mladé lidi 7. Urbanismus města (rozpor centrum – okrajové části města) 8. Nevyřešené parkování a systém dopravní obsluhy centra 9. Zanedbaný stav místních komunikací a pořádek a čistota na nich 10. Nedostatek zeleně mimo lázeňské centrum 11. Neuspokojivý stav sociální péče 12. Nedostatečná autorita městské správy a míra ztotoţnění se s ní ze strany občanů 13. Nízká úroveň politické kultury ve městě 14. Nedostatečná komunikace městské správy s podniky Příleţitosti 1. Aplikace moderních trendů v lázeňské péči 2. Rozvoj zdravotnictví s neregionálním dosahem (ve vazbě na lázeňství) 3. Technologické inovace a strukturální změny v průmyslu 4. Zvýšení intenzity bytové výstavby Hrozby 1. Úbytek obyvatel města 2. Konjunkurální citlivost lázeňství (bezpečnostní rizika, způsob úhrady lázeňské péče) 3. Konkurenční tlak na tradiční průmyslová odvětví (útlum průmyslu) 4. Tlak na vyuţití chráněných loţisek kaolinu 5. Nárůst kriminality 6. Xenofobie ve vztahu k přechodně přítomnému obyvatelstvu (cizinci)14

Souhrnná tabulka Silné stránky

11

Příleţitosti

4

Slabé stránky

14

Hrozby

6

Zdroj: Magistrát města Karlovy Vary. MMKV [online]. Copyright Magistrát města Karlovy Vary © 20042012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=222

14

Magistrát města Karlovy Vary. MMKV [online]. Copyright Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=222

70

Ke konci roku 2011 zveřejnili statistici předběţné informace ohledně sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo v roce 2010. Hned po Praze je zde nejvíce cizinců, město Karlovy Vary je atraktivní pro Němce, Rusy, Vietnamce, Ukrajince, Slováky a Poláky. Zjistilo se, ţe nebýt cizinců, Karlovy Vary by měly méně neţ padesát tisíc obyvatel. S přispěním cizinců mají Karlovy Vary 53 737 obyvatel. V případě, ţe by cizinci v současné době ve městě neţili, Karlovy Vary by měly pouze 46 027 obyvatel – znamenalo by to o 40 miliónů méně z rozpočtového určení daní. Další zajímavostí je, ţe v Karlovarském kraji je nejméně vysokoškoláků v republice. Karlovarský region také zestárl jako ţádný jiný, lidé v důchodovém věku jsou pro region typičtí. V kraji přibylo starších 65 let, ale dětí do 14 let ubývá. S věkem obyvatelstva souvisí i ekonomická aktivita obyvatelstva, která je druhá nejniţší v republice. Dle aktuálních informací odbavilo letiště Karlovy Vary v únoru 2012 celkem 5877 cestujících, co představuje nárůst oproti stejnému období loňského roku o 41,2 %. Jedná se převáţně o linky do Jekatěrinburgu, Samary, Moskvy a Sankt Peterburgu. Nárůst zájmu o cesty do regionu je patrný. Zbývá uţ jen rozšířit letecké linky i do jiných destinací neţ je Rusko. O tom, ţe o leteckou přepravu karlovarského letiště je zájem, svědčí i vyhodnocení přepravních výkonů letiště Karlovy Vary za rok 2011 a předpokládaný výhled pro rok 2012. Letištěm Karlovy Vary bylo v roce 2011 odbaveno 99014 cestujících, coţ znamená historický nárůst. V porovnání s rokem 2010 je počet cestujících vyšší o 40%. Rostoucí tendenci má také obchodní přeprava, která zaznamenala nárůst o 27%. Navýšení maximální vzletové hmotnosti (MTOW) u letadel je pro ekonomiku letiště přínosem, neboť z jednotky MTOW se počítají poplatky za pouţití letiště. Standardně je největší zájem o letecké spojení z a do Ruska. V letních měsících je zprovozněná linka do turecké Antalie, která byla vyuţitá cestujícími téměř ze 75%. Společnost České Aerolinie zůstává nadále nejvýznamnějším leteckým dopravcem na karlovarském letišti. Pro rok 2012 předpokládá vedení karlovarského letiště nadále rostoucí zájem o leteckou přepravu a věří, ţe bude překonán rekord 100 000 cestujících, kteří zde budou odbaveni. Výše uvedený PPP projekt zohledním v alternativě rozpočtového výhledu na roky 2013 aţ 2015, neboť podpora zaměstnanosti a cestovního ruchu se projeví zejména v příjmech ze sdílených daní.

71

3.3

Obsah alternativy rozpočtového výhledu Daňové příjmy - V alternativě rozpočtového výhledu na roky 2013 aţ 2015 počítám s rostoucími daňovými příjmy. Vzhledem k realizaci PPP projektu „Rozšíření letiště Karlovy Vary“ v roce 2012, očekávám růst daňových výnosů ze sdílených daní, které soukromý sektor odvádí v České republice do rozpočtu obce. Dalším

faktorem

ovlivňujícím

výši

daňových

příjmů

je

legislativa.

V nadcházejících třech letech vstoupí v platnost návrh novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, díky kterému se městu Karlovy Vary zvýší daňové výnosy o 3%, coţ činí 17 788 000,- Kč, tedy nárůst téměř 18 milionů korun. Předpoklad zvýšení daňových příjmů je i z důvodu zvýšení sazby DPH a její sjednocení na 17% od roku 2013. Další důleţitý faktor je makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky z ledna 2012, která zohledňuje data reálné ekonomiky i aktuální problémy v eurozóně. Na rok 2013 je očekávaná míra nezaměstnanosti 7,2%, průměrná míra inflace 1,5%. V roce 2013 je očekávaný HDP v České republice 1,6% a jeho další zpomalení v následujících letech. Spíše pesimistický odhadu růstu HDP je v dopadech dluhové krize. Z tohoto důvodu by se město Karlovy Vary mělo aktivně se zapojit k podpoře regionálního ekonomického rozvoje výše uvedeným PPP projektem. V alternativě rozpočtového výhledu budou daňové příjmy v roce 2013 vyšší o 25 916 000,- Kč, v roce 2014 vyšší o 54 425 000,-Kč a v roce 2015 vyšší o 85 729 000,- Kč. Nedaňové příjmy – analýzou jednotlivých rozpočtových poloţek v předchozí kapitole jsem zjistila, ţe nedaňové příjmy plynou z určité aktivity obce a jejich výši můţe obec ovlivnit například zaloţením společnosti s podílem města. V alternativě rozpočtového výhledu ponechám původní hodnoty očekávaných nedaňových příjmů, neboť moţnosti, jak získat nedaňové příjmy jsou dostatečně vyuţity. Kapitálové příjmy - vzhledem ke skutečnosti, ţe kapitálové příjmy jsou převáţně příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a město Karlovy Vary jiţ značnou část městského majetku odprodalo v předchozích letech, budu počítat v příštích třech letech s velice nízkou částkou kapitálových příjmů. V roce 2013 budou kapitálové příjmy 140 000,- Kč, v roce 2014 160 000,- Kč a v roce 2015 100 000,- Kč. Tyto částky tvoří příjmy z prodeje městských bytů do soukromého vlastnictví. Dotace - na základě realizace PPP projektu „Rozšíření letiště – Karlovy Vary“ počítám s financováním tohoto projektu ze strukturálních fondů Evropské unie. 72

Šance na získání finančních prostředků prostřednictvím dotací se zvyšuje vznikem nového odboru dotací a strategií Magistrátu města Karlovy Vary. Činnost tohoto odboru se zaměří na získání dotací v programovém období 2014-2020. V roce 2013 jsou dotace vyšší o 5 000 000,- Kč v roce 2014 o 20 000 000,- Kč a v roce 2015 o 25 000 000,- Kč. Financování - vysoký ukazatel dluhové sluţby města Karlovy Vary je způsobený dlouhodobým úvěrem z roku 2009 ve výši 550 000 000,- Kč na financování výstavního, sportovního a kongresového centra KV Arena. Ukazatel dluhové sluţby se pohybuje za minulé tři roky ve výši 35 %, coţ je 5 % nad povolenou hranicí Ministerstva financí České republiky. Plánované dlouhodobé úvěry jsem ponechala v původní výši. V roce 2013 se jedná o přijetí dlouhodobého úvěru na předfinancování dotací ve výši 327 544 000,- Kč, v roce 2014 ve výši 88 857 000,Kč a v roce 2015 12 000 000,- Kč. Úvěry získané na předfinancování dotací sice také zvyšují ukazatel zadluţenosti, ale jen krátkodobě neţ proběhne vyúčtování předfinancovaných částek. Další zatěţování městského rozpočtu dlouhodobými úvěry je rizikové. Výhodou plánovaného PPP projektu „Rozšíření letiště Karlovy Vary“ je, ţe tento projekt nevyţaduje dodatečné finanční prostředky ze strany města. Analýzou rozpočtového výhledu města Karlovy Vary jsem zjistila, ţe běţné výdaje se v minulých letech zvyšovaly. I v budoucnu počítá město Karlovy Vary s vysokými běţnými výdaji, proto je sníţím ve vybraných oblastech o čtvrtinu. Sociální sluţby a zdravotnictví V této oblasti sníţím neinvestiční transfery občanským druţením, jejichţ činnost město podporuje. Jedná se například o Tyflocentrum, Centrum sluţeb pro zdravotně postiţené, o.s. NEJSTE SAMI, Romské občanské druţení, agentura domácí péče – LADARA. Myslím si, ţe občanská druţení nehospodaří s příspěvky efektivně a sníţení příspěvků je přinutí hospodařit úsporněji. Dávky a podpory v sociálním zabezpečení ponechám ve stejné výši, neboť město pouze zprostředkovává výplatu těchto dávek občanům – jedná se o mandatorní výdaje.

73

Vzdělávání V oblasti běţných výdajů sníţím neinvestiční příspěvky města pro základní školy a školky. Do oblasti běţných výdajů školství patří i opravy budov. Výdaje na opravu budov lze sníţit transparentním výběrovým řízením na zhotovitele veřejné zakázky. Kritériem pro vítěze veřejné zakázky bude cena. Kultura V této oblasti bych ponechala výdaje beze změny, protoţe se jedná o strategickou sloţku výdajů. Do této oblasti výdajů patří neinvestiční transfery pro festivaly pořádané v Karlových Varech, příspěvky pro symfonický orchestr a městské divadlo. Kulturní akce pořádané v lázeňském městě jsou důleţité pro zachování místní tradice a také pro podporu cestovního ruchu. Tělovýchova a sport Výdaje v této oblasti bych plošně sníţila o čtvrtinu. Zaměřila bych se hlavně na neinvestiční transfery na sport a tělovýchovu a sníţila bych provozní dotace pro multifunkční halu KV Aréna. Doprava Snaţila bych se sníţit běţné výdaje na dopravní obsluţnost města, na opravy a udrţování silnic transparentním výběrovým řízením na dodavatele těchto sluţeb. Jediným kritériem bude cena. Výdaje na provoz veřejného osvětlení sníţím pouţitím nových úspornějších led technologií. Ţivotní prostředí Snaţila bych se sníţit běţné výdaje za čištění a zimní údrţbu silnic transparentním výběrovým řízením na dodavatele těchto sluţeb. Jediným kritériem bude cena. Lázeňství V této oblasti bych ponechala výdaje beze změny, protoţe se jedná o strategickou sloţku výdajů. Podpora lázeňství je v Karlových Varech důleţitá. Jedná se o výdaje pro infocentrum města, pro Tourfilm a také výdaje na opravy lázeňských památek. Bezpečnost Výdaje v této oblasti bych plošně sníţila o čtvrtinu. Jednalo by se zejména o výdaje na opravy a udrţování v oblasti bezpečnosti (havárie, nevyhovující stav městského majetku). Dle mého názoru se tyto výdaje sníţí, pokud se vybere transparentním výběrovým řízením zhotovitel akce.

74

Propagace města V této oblasti bych ponechala výdaje beze změny, protoţe se jedná o strategickou sloţku výdajů. Patří sem výdaje na Karlovarské radniční listy, které mají pro občany informativní charakter o dění nejenom na radnici, ale i ohledně kulturních, sportovních a jiných akcí pořádaných ve městě. Bydlení a nemovitosti Cílem by bylo sníţit výdaje za správu nebytových prostor a pozemků, které zabezpečuje realitní kancelář. Pokud budou správu nemovitostí vykonávat zaměstnanci magistrátu, výdaje se sníţí. Výdaje je moţné sníţit také transparentním vyhodnocováním veřejných zakázek v případě, ţe je kritériem vyhodnocení veřejné zakázky její cena. Praxí se prokázalo, ţe skutečná cena, kterou nabízel vítěz veřejné zakázky, je ve finále o čtvrtinu niţší neţ předpokládaná rozpočtovaná cena veřejné zakázky Vnitřní věci V této oblasti bych se zaměřila na sníţení počtu zaměstnanců o čtvrtinu, z aktuálních 350 na 262 zaměstnanců. Sníţila bych například počet zaměstnanců oboru majetku města, vnitřních věcí či kanceláře tajemníka. Agendy zaměstnanců bych sloučila a tím ušetřila na platech zaměstnanců. Běţné výdaje odboru vnitřních věcí patří tradičně k těm nejvyšším. Výdaje na platy zaměstnanců úřadu patří mezi zákonné (mandatorní výdaje). Plánované mzdové náklady se v roce 2012 budou pohybovat v částce 122 400 000,- Kč. Tyto náklady bych se snaţila sníţit o čtvrtinu, ale ne u všech odborů. Například výrazné sníţení počtu zaměstnanců bych provedla u odboru majetku města, vzhledem k tomu, ţe téměř veškerý majetek je jiţ prodaný. Odbor informačních technologií bych zrušila celý a nahradila bych ho externí firmou, která by zajišťovala sluţby spojené s výpočetní technikou. Některé odbory je nutné ponechat ve stávajícím stavu, jedná se například o odbor sociálních věcí, který zabezpečuje výplatu sociálních dávek občanům. V oblasti vnitřních věcí je prioritou sníţit běţné výdaje o čtvrtinu. Ostatní Výdaje v této oblasti bych plošně sníţila o čtvrtinu. Zaměřila bych se zejména na sníţení cen projektů a studií, které zpracovávají pro odbor investic externí projektanti.

75

Kapitálové výdaje ponechám v alternativě rozpočtového výhledu v původní výši, kvůli plánovaným investičním akcím jako je výstavba bazénu nebo rekonstrukce ulic. V případě, ţe by se mi podařilo sníţením běţných výdajů ušetřit finanční prostředky, vydala bych je v budoucnosti na potřebné investiční akce, které si v internetovém hlasování na webových stránkách města zvolí občané Karlových Varů. Tímto způsobem bych zajistila, ţe městský rozpočet by byl více proinvestiční, coţ je účelnější neţ nesmyslné plýtvání běţnými výdaji například na provoz magistrátu. Transparentní výběrové řízení na veřejné zakázky se uplatňují jak na běţné výdaje – opravy budov, komunikací, tak na kapitálové výdaje – rekonstrukce ulic, budov. Je to účinný nástroj sniţování nákladů ve veřejné správě. Přehled veřejných zakázek realizovaných městem Karlovy Vary v roce 2011 je v příloze práce č. 5. Výsledkem transparentního zadávání veřejných zakázek v roce 2011 bylo sníţení rozpočtovaných nákladů o čtvrtinu. Splátky jistiny dlouhodobých úvěrů a splátky úroků z úvěru - tyto závazky budu hradit ve smluvené výši po celé další tři roky beze změny. Jiná moţnost kvůli smluvním sankcím ani neexistuje. K dalšímu financování investičních akcí pomocí úvěrů v alternativě rozpočtového výhledu docházet nebude. V nadcházejících třech letech nepředpokládám další úvěrové zadluţování bilance města Karlovy Vary.

76

4.Zhodnocení alternativy – návrhu rozpočtového výhledu Alternativu rozpočtového výhledu lze hodnotit z několika pohledů. Jedná se o pohled z hlediska procesu tvorby výhledu a z hlediska obsahové náplně rozpočtového výhledu. Zjistila jsem, ţe tvorba rozpočtového výhledu nepodléhá mnoha zákonným ustanovením a není striktně vymezená jako tvorba rozpočtu územní samosprávy. Obsah a formu obecního rozpočtu upravují zejména tyto zákony: 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, 128/2000 Sb., o obcích, 420/2002 Sb., o přezkoumávání hospodaření územně správných celků a dobrovolných svazků obcí, 320/2001 o finanční kontrole ve veřejné správě, a prováděcí vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Zásadní rozdíl při tvorbě rozpočtového výhledu je ten, ţe můţe obsahovat odhad příjmů a výdajů, kdeţto tvorba rozpočtu obce počítá pouze se smluvně očekávanými nebo skutečně přijatými peněţními prostředky. Povinnost zpracovat rozpočtový výhled ukládá obcím zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z hlediska postupu tvorby rozpočtového výhledu je nutné dodrţovat § 3 výše uvedeného zákona, dle kterého rozpočtový výhled obsahuje základní údaje o příjmech, výdajích, dlouhodobých závazcích, o pohledávkách a finančních zdrojích, potřebách a dlouhodobě realizovaných záměrech. Jiná pravidla pro vytvoření rozpočtového výhledu neexistují, jedná se o tvůrčí činnost jeho autorů. Míra podrobnosti zpracování výhledu je ponechána na rozhodnutí obce. Nedostatky má proces tvorby aktuálního rozpočtového výhledu v tom, ţe jej tvoří jeden úředník pouze na základě svého úsudku. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o budoucí příjmy a výdaje v řádu více neţ jedné miliardy korun, je nezbytné metodický postup tvorby rozpočtového výhledu zlepšit. V procesu tvorby rozpočtového výhledu by pomohla komise pro dohled nad rozpočtovým výhledem, která by posuzovala reálnost jeho obsahu. V dnešní turbulentní době by bylo přesnější rozpočtové plánování pro město přínosem. Proces tvorby rozpočtového výhledu by pomohlo zlepšit jeho posuzování z hlediska ukazatelů zadluţenosti nebo alternativních ukazatelů hospodaření územní samosprávy. Dle mého názoru je členění výdajů aktuálního rozpočtového výhledu pouze na běţné a kapitálové nedostatečné, proto jsem navíc zpracovala členění výdajů podle oblastí činností pro rok

77

2013, rok 2014 a rok 2015. Tabulka výdajů alternativy rozpočtového výhledu je v příloze č. 4 práce. Členění příjmů podle druhů a výdajů podle oblasti činností zabezpečuje dostatečnou srozumitelnost pro občany. Z hlediska obsahové náplně je příjmová část alternativy rozpočtového výhledu členěná na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, přijaté dotace a dlouhodobé úvěry. V alternativě rozpočtového výhledu jsem ponechala původní výši předpokládaných přijatých úvěrů, splátek úroků z úvěru a splátek jistin úvěru. S novými výdaji na dluhovou sluţbu nepočítám. Alternativu rozpočtového výhledu jsem sestavila na základě moţností zvýšení investičních aktivit města Karlovy Vary. Jedná se o tyto aktivity: prodej akcií, majetku a majetkových podílů získání investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, ze státních fondů Evropské unie či jiných institucí hledání úspor na straně běţných výdajů města navýšení daně z nemovitosti vyuţití sdruţených prostředků – spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Zvýšení investiční aktivity prodejem akcií by znamenalo pro město Karlovy Vary překonání administrativních a finančních bariér. Administrativní bariéry jsou v podobě souhlasu Ministerstva financí České republiky s emisí komunálních obligací. Rozhodnutí Ministerstva financí nemusí být souhlasné vzhledem k zadluţenosti města Karlovy Vary. Finanční bariéra spočívá ve vysokých emisních poplatcích. Protoţe město Karlovy Vary v současné době nedisponuje volnými finančními prostředky pro emisi komunálních dluhopisů, tuto investiční aktivitu bych nerealizovala. Prodej obecního majetku není moţností pro zvýšení příjmů, neboť město Karlovy Vary jiţ převáţnou část obecního majetku odprodalo do soukromého vlastnictví. Ve vypracované alternativě rozpočtového výhledu jsem počítala s nízkými kapitálovými příjmy z prodeje majetku. V roce 2013 budou kapitálové příjmy činit 140 000,- Kč, v roce 2014 160 000,- Kč a v roce 2015 100 000,- Kč. Investičních dotace a granty ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů EU a jiných institucí jsou vhodnou formou získání peněţních prostředků pro příjmovou stranu rozpočtu. Nevýhodou je nutné předfinancování některých investičních akcí. Karlovy Vary nemají finanční prostředky nazbyt, vyuţívají pro tento účel moţnost čerpání úvěru. To sice negativně ovlivňuje ukazatel dluhové sluţby, ale Ministerstvo financí to v tomto případě nevyhodnotí jako problém. Moţnost získat dotace ze strukturálních fondů Evropské unie

78

v nadcházejícím programovém období 2014-2020 se zvyšuje existencí nového odboru dotací a strategií a také realizací návrhu výše popsaného PPP projektu. V alternativě rozpočtového výhledu jsem zvýšila očekávanou částku dotací v závislosti na výše uvedených skutečnostech v roce 2013 o 5 miliónů Kč, v roce 2014 o 20 miliónů Kč a v roce 2015 o 25 miliónů Kč. Hledání úspor na straně běţných výdajů představuje dle mého názoru velmi účinný způsob, jak zlepšit hospodaření města Karlovy Vary. V roce 2011 se realizovaly na karlovarské radnici výběrové komise pro vyhodnocování veřejných zakázek dle nově schválených Zásad pro zadávání veřejných zakázek městem Karlovy Vary. Jediným kritériem byla cena veřejné zakázky. Městu Karlovy Vary se podařilo tímto způsobem ušetřit 25% rozpočtovaných finančních prostředků. Mým cílem je sníţit běţné výdaje města v alternativě rozpočtového výhledu ve vybraných oblastech o čtvrtinu. Výdaje v oblasti kultury, lázeňství a propagace jsou pro město strategické, proto je ponechám beze změny. Sníţení běţných výdajů města by sice znamenalo razantní úspory spojené se sniţováním počtu zaměstnanců úřadu (z původních 350 na 262 zaměstnanců), ale myslím si, ţe úspory budou pro karlovarský rozpočet přínosem. Bohuţel je trend opačný a obce (i Karlovy Vary) se přibliţně od roku 1994 stále více zadluţují. Dokonce uţ neplatí, ţe obce jsou u bank při získání úvěru automaticky povaţovány za bonitního klienta. Koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti jsou v Karlových Varech dost vysoké, proto bych daňové poplatníky nezatěţovala dalším navyšováním této daně. Vyuţití sdruţených prostředků spoluprácí s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty představuje pro město Karlovy Vary vhodnou aktivitu. Mně připadala atraktivní moţnost realizace PPP projektu „Rozšíření letiště Karlovy Vary“. Realizace projektu by dle mého názoru znamenala pro město zvýšení cestovního ruchu, zaměstnanosti a celkový ekonomický rozvoj Karlovarského kraje. Výhodou projektu je, ţe neobnáší dodatečné finanční prostředky ze strany města. Projekt by mohl Karlovým Varům přinést vyšší daňové výnosy ze sdílených daní, zejména z daně z příjmů fyzických osob z podnikání. Obce očekávají schválení návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, který by zmírnil rozdíly v daňových příjmech obcí a zamezil stávající situaci, kdy naše čtyři největší města dostávají téměř polovinu sdílených daní. Uvedený návrh novely zákona byl předloţen v říjnu 2011 Ministerstvem financí České republiky na jednání vlády. Konkrétně město Karlovy Vary by mělo vyšší daňové příjmy přibliţně o 18 miliónů korun. Zohlednila jsem také predikovaný vývoj makroekonomických ukazatelů, které ovlivňují daňové příjmy. Na rok 2013 je očekávaná míra nezaměstnanosti 7,2%, očekávaný DPH 1,6%, průměrná míra inflace 1,5%. Na základě výše uvedených skutečností jsem zvýšila 79

očekávané daňové příjmy v alternativě rozpočtového výhledu v roce 2013 o 25 916 000,Kč, v roce 2014 o 54 425 000,- Kč a v roce 2015 85 729 000,- Kč. Nedaňové příjmy jsem ponechala v nezměněné výši. Pokud zhodnotíme alternativu rozpočtového výhledu z pohledu ukazatele dluhové sluţby, vydělíme očekávanou dluhovou sluţbu dluhovou základnou a vynásobíme stem, dostaneme pro rok 2013 extrémně vysoký ukazatel zadluţenosti způsobený přijetím jistiny pro předfinancování dotačních akcí. Výjimečné zvýšení ukazatele z tohoto důvodu nevyhodnotí Ministerstvo financí jako závaţnou situaci. Ukazatel dluhové sluţby - rok 2013: 706 044 000,- Kč / 1 074 314 000,- Kč * 100 = 65% Ukazatel dluhové sluţby - rok 2014: 140 857 000,- Kč / 1 167 653 000,- Kč * 100 = 12% Ukazatel dluhové sluţby – rok 2015: 63 000 000,- Kč / 1 204 483 000,- Kč* 100 = 5% Z výsledku očekávaného vývoje ukazatele zadluţenosti je patrné jeho sníţení v letech 2014 a 2015 za předpokladu, ţe nebudou přijaty další dlouhodobé úvěry. Protoţe hodnocení zadluţenosti obce dle jednoho ukazatele by nemuselo být objektivní, vyuţiji alternativní ukazatel zadluţenosti – čistý provozní přebytek/deficit. Ukazatel vypočteme odečtením neinvestičních (běţných) výdajů od běţných příjmů (tvoří je svěřené daně, poplatky, sdílené daně, běţné dotace, nedaňové příjmy). Ukazatel čistého provozního přebytku – rok 2013 1 019 314 000,- Kč – 726 043 000,- Kč = 293 271 000,- Kč Ukazatel čistého provozního přebytku – rok 2014 1 097 653 000,- Kč – 725 150 000,- Kč = 372 503 000,- Kč Ukazatel čistého provozního přebytku – rok 2015 1 129 483 000,- Kč – 723 830 000,- Kč = 405 653 000,- Kč

80

Provozní přebytky lze vyuţít jako rezervu pro financování budoucích let, budoucí zdroj pro novou dluhovou sluţbu nebo jako částku, ze které lze předfinancovat investiční akce. Aktuální rozpočtový výhled nemá provozní přebytky a změna hotovosti běţného roku je záporná - příjmy celkem včetně přijatých úvěrů jsou niţší neţ celkové výdaje včetně splátek jistiny úvěrů. Sníţení běţných výdajů způsobilo, ţe příjmy jsou větší neţ výdaje, takţe vznikne přebytkový rozpočtový výhled. Alternativu rozpočtového výhledu města Karlovy Vary hodnotím jako úspěšnou, protoţe stanovila poţadavky na zlepšení tvorby rozpočtového výhledu a zároveň přispěla k zlepšení hospodaření města. Tabulka 19: Celkové srovnání výhledu města K. Vary a alternativy

Údaje v tisících Kč Rok

2013

2014

2015

Příjmy MMKV

1 370 941,-

1 182 085,-

1 105 754,-

Příjmy alternativa

1 401 997,-

1 256 670,-

1 216 583,-

31 056,-

74 585,-

110 829,-

Výdaje MMKV

1 444 075,-

1 190 000,-

1 110 000,-

Výdaje alternativa

1 230 118,-

975 150,-

893 830,-

213 957,-

214 850,-

216 170,-

Rozdíl

Rozdíl Zdroj: Vlastní tvorba

81

Závěr Na závěr bych chtěla zhodnotit postup zpracování tématu „Alternativa k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary“ a také zhodnotit dosaţení cílů práce. Dospěla jsem k poznatku, ţe tvorba a obsah rozpočtu města Karlovy Vary je daleko exaktnější neţ tvorba a obsah rozpočtového výhledu. Dalo by se říci, ţe rozpočtový výhled je v Karlových Varech okrajovou částí rozpočtu. Je pravda, ţe rozpočet podléhá většímu mnoţství zákonů neţ rozpočtový výhled, který upravuje pouze zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vzhledem k tomu, ţe rozpočtový výhled zakládá budoucnost, je důleţité ho prohloubit jak obsahově, tak z hlediska procesu tvorby. Dle mého názoru by bylo vhodné vytvořit komisi pro dohled nad rozpočtovým výhledem, která by zabránila aktuální situaci, kdy rozpočtový výhled tvoří jeden úředník na základě svého úsudku. Důkladnější rozpočtové plánování by městu Karlovy Vary mohlo pomoct, neboť stabilní rozpočtový výhled je v dnešním turbulentním prostředí prostředkem, jak mít přehled o budoucích příjmech a výdajích. Analýzu aktuální rozpočtového výhledu jsem provedla na základě faktorů, které ovlivňují jeho obsah. Jedná se o analýzu minulého období, odhad budoucího období a makroekonomickou predikci. Rozpočet města Karlovy Vary je uţ od roku 2008 deficitní, takţe dochází k porušení rozpočtového pravidla dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu. S deficitním rozpočtem se počítá i v aktuálním rozpočtovém výhledu pro nadcházející tři roky. Zjistila jsem, ţe nejvíce běţných výdajů plyne z městského rozpočtu do oblasti sociálních sluţeb, vnitřních věcí, ţivotního prostředí a dopravy. Naopak nejmenší výdaje jsou na lázeňství a propagaci města, coţ jsou dle mého názoru pro město Karlovy Vary strategické oblasti výdajů. V minulých letech měly běţné výdaje rostoucí vývoj a s vysokými částkami běţných výdajů se počítá v aktuálním rozpočtovém výhledu i v budoucnosti. V alternativě rozpočtového výhledu jsem sníţila běţné výdaje u vybraných oblastí činností o čtvrtinu (mimo oblasti kultury, lázeňství a propagace města). Ukázalo se, ţe vhodnými úsporami na straně běţných výdajů se vygeneruje kladný provozní přebytek, se kterým se v aktuálním rozpočtovém výhledu nepočítalo. Sníţení běţných výdajů jsem provedla na základě sníţení počtu zaměstnanců o čtvrtinu (z původních 350 zaměstnanců na 262 zaměstnanců). Dalším vhodným způsobem sniţování výdajů ve veřejné správě je zadávání veřejných zakázek transparentním způsobem. Veřejná zakázka se zveřejní na webu města, po skončení zveřejnění zasedne 82

výběrová komise pro hodnocení nabídek, která rozhodne o vítězi veřejné zakázky. Všechny dokumenty se následně zveřejní na webu. Důkazem, ţe tento způsob je efektivní, je příloha č. 5 práce, ve které jsou uvedené veřejné zakázky města Karlovy Vary za rok 2011. Z přílohy je patrné, ţe se ušetřila čtvrtina rozpočtovaných výdajů. Pro zvýšení příjmové strany rozpočtového výhledu jsem vymyslela PPP projekt „Rozšíření letiště Karlovy Vary“. Do městského rozpočtu by měl přinést vyšší daňové příjmy prostřednictvím vyššího výnosu ze sdílených daní. Výhodou projektu je, ţe spolupráce se soukromým sektorem nevyţaduje dodatečné finanční prostředky ze strany města. Představený PPP projekt by měl posílit ekonomický rozvoj v Karlových Varech i v celém Karlovarském kraji. Dle výsledků sčítání lidu z roku 2010, které zveřejnil Český statistický úřad je ekonomická aktivita v Karlovarském kraji druhá nejniţší v České republice a výše nezaměstnanosti je v tomto kraji tradičně jednou z nejvyšších. I přes nepříliš optimistickou makroekonomickou predikci Ministerstva financí z ledna 2012 by se město Karlovy Vary mělo aktivně zapojit k podpoře regionálního ekonomického rozvoje realizací uvedeného PPP projektu. Alternativou k rozpočtovému výhledu jsem dokázala, ţe úsporami běţných výdajů a podporou ekonomického rozvoje vznikne kladný ukazatel čistého provozního přebytku (výpočet a jeho výši uvádím ve čtvrté kapitole práce). Provozní přebytek mohu pouţít jako rezervu příštích let nebo jako částku, ze které mohu předfinancovat plánované investiční akce. Ukazatel zadluţenosti v příštích letech klesne, protoţe nebudu pouţívat k financování dlouhodobé úvěry, ale vyuţiji vzniklého provozního přebytku. Cíle práce jsem splnila. Na základě analýzy aktuálního rozpočtového výhledu jsem vytvořila jeho alternativu, která stanovila poţadavky na zlepšení metodologie tvorby rozpočtového výhledu a zároveň přispěla k zlepšení hospodaření města Karlovy Vary.

83

Seznam pouţité literatury HAMERNÍKOVÁ, Bojka a KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 1999. ISBN 80-86764-23-0. Hodina plavání nemá stát víc neţ sto korun. Karlovarsko 5+2 dny. 2012. MARKOVÁ, Hana a BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-598-8. Město sestavuje "eurotým", zaměří se na dotace z Bruselu. Mladá fronta dnes. 2012, XXIII/18. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-358-4. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav a JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-351-5. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2789-9. Rozpočet Varů na rok 2012: nejvíce peněz půjde na bazén. MLADÁ FRONTA DNES. 2011(XXII/278). SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Praha: Artedit, 2010. ISBN 978-80-254-8660-3. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3637-2. VANČUROVÁ, Alena a LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém 2010. Praha: 1. VOX, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9.

84

Zákony Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000 Sb. 2000. Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům: zákon o rozpočtovém určení daní. In: 243/2000 Sb. 2000.

Nepublikovaný dokument MAAYTOVÁ, Alena. BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Finance a hospodaření územně správných celků. Karlovy Vary, 2011. MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Komentář k rozpočtu města Karlovy Vary na rok 2012. Karlovy Vary, 2011. MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Komentář k novele zákona o rozpočtovém učení daní. Karlovy Vary, 2011. MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Přehled veřejných zakázek města Karlovy Vary za rok 2011. Karlovy Vary, 2012. MAGISTRÁT MĚSTA KARLOVY VARY. Rozpočtový výhled statutárního města Karlovy Vary. Karlovy Vary, 2012.

Internetové zdroje Česká pozice: Fagan ţaluje Česko kvůli karlovarským dluhopisům. Chebský deník [online]. 2011[cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://chebsky.denik.cz/ Idnes.cz: Karlovy Vary a kraj. Idnes.cz [online]. 27.3.2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://vary.idnes.cz/loket-nutne-potrebuje-penize-banky-mu-nechteji-pujcit-ppz-/varyzpravy.aspx?c=A120327_094244_vary-zpravy_sou Karlovyvary-region.eu: Volná pracovní síla a nezaměstnanost. Karlovarský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://lidskezdroje.karlovyvary-region.eu/lidskezdroje/2-volna-pracovni-sila-a-nezamestnanost 85

Krajské listy. Informační portál Karlovarského kraje [online]. 22. 3. 2012 [cit. 2012-0327]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/hl/120322_letisteunor.htm Letiště Karlovy Vary. Letiště Karlovy Vary [online]. © 2012 Letiště Karlovy Vary s.r.o. ~ Powered by: b [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.airport-k-vary.cz/cs/tiskovezpravy/6-474-1-media_-vyhodnoceni-prepravnich-vykonu-letiste-karlovy-vary-za-rok2011-a-vyhled-do-roku-2012.html Magistrát města Karlovy Vary. MMKV [online]. Copyright Magistrát města Karlovy Vary © 2004-2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=222 Magistrát města Karlovy Vary. [online]. Copyright Magistrát města Karlovy Vary © 20042012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.mmkv.cz/index.asp?menu=69 Ministerstvo

financí.

Ministerstvo

financí

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/index_

České [cit.

republiky

2012-04-08].

[online].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_67601.html Ministerstvo financí. Ministerstvo financí ČR [online]. 13.1.2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html PPP centrum České republiky. Projekty v ČR [online]. 2012 PPP Centrum & VIZUS.CZ [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=page&id=1149 Statutární město Liberec. Statutární město Liberec [online]. © 2009 Statutární město Liberec,

všechna

práva

vyh

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z:

http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/mesto-a-samosprava 50 tisíc obyvatel a větší peníze mají Vary díky cizincům. Mladá fronda Dnes [online]. 2012[cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp

86

Seznam schémat, tabulek a grafů

Seznam schémat Schéma 1: Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě Schéma 2: Finanční vztahy ve veřejném rozpočtu Schéma 3: Kapitálový rozpočet Schéma 4: Běţný rozpočet Schéma 5: Rozpočtová skladba v ČR Schéma 6: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR Schéma 7: Majetkové daně

Seznam tabulek Tabulka 1: Koeficient pro výpočet daně z nemovitosti Tabulka 2: Koeficient postupných přechodů a násobky postupných přechodů Tabulka 3: Koeficient postupných přechodů pro čtyři největší města v ČR Tabulka 4: Daňové příjmy MMKV v roce 2010 Tabulka 5: Nedaňové příjmy MMKV v roce 2010 Tabulka 6: Kapitálové příjmy MMKV v roce 2010 Tabulka 7: Přijaté dotace MMKV v roce 2010 Tabulka 8: Financování MMKV v roce 2010 Tabulka 9: K rozpočtovému výhledu - příjmy Tabulka 10: K rozpočtovému výhledu – elasticita příjmů Tabulka 11: K rozpočtovému výhledu – index růstu (poklesu) příjmů Tabulka 12: Výdaje MMKV v roce 2010 Tabulka 13: K rozpočtovému výhledu - výdaje Tabulka 14: K rozpočtovému výhledu – elasticita výdajů Tabulka 15: K rozpočtovému výhledu – index růstu (poklesu) výdajů Tabulka 16: Hlavní makroekonomické indikátory Tabulka 17: Moţnosti koordinace zadluţení územních samospráv Tabulka 18: Projekty PPP v ČR Tabulka 19: Celkové srovnání výhledu města K. Vary a alternativy

Seznam grafů Graf 1: Příjmy MMKV v roce 2010 Graf 2: Výdaje MMKV v roce 2010

87

Seznam příloh Příloha 1 – Rozpočtový výhled statutárního města Karlovy vary Příloha 2 – Výdaje rozpočtového výhledu dle oblastí činností Příloha 3 – Alternativa rozpočtového výhledu města Karlova Vary Příloha 4 – Výdaje alternativy rozpočtového výhledu dle oblastí činností Příloha 5 – Přehled veřejných zakázek města Karlovy Vary v roce 2011

88

Příloha č. 1 List č. 1 Rozpočtový výhled statutárního města Karlovy Vary

Příloha č. 2 List č. 1 Výdaje rozpočtového výhledu dle oblastí činností

Oblast

VÝDAJE v tis. Kč

2013

2014

2015

Soc. služby a zdravotnictví

Běžné výdaje Kapitálové výdaje celkem

198 672 0 198 672

189 750 0 189 750

176 550 0 176 550

Vzdělávání


72 043 5 017 77 060

69 610 3 990 73 600

66 010 2 470 68 480

Kultura


65 168 1 056 66 224

62 410 840 63 250

58 330 520 58 850

Tělovýchova a sport


60 802 45 157 105 959

65 290 35 910 101 200

71 930 22 230 94 160

Doprava


115 061 81 203 196 264

122 875 64 575 187 450

134 435 39 975 174 410

Životní prostředí


138 772 93 615 232 387

147 505 74 445 221 950

160 425 46 085 206 510

Lázeňství


16 593 264 16 857

15 890 210 16 100

14 850 130 14 980

Bezpečnost


49 958 4 225 54 183

48 390 3 360 51 750

46 070 2 080 48 150

Běžné výdaje

2 408

2 300

2 140

0

0

0

celkem

2 408

2 300

2 140

Bydlení a nemovitosti


22 315 28 256 50 571

25 830 22 470 48 300

31 030 13 910 44 940

Vnitřní věci


184 403 3 433 187 836

176 670 2 730 179 400

165 230 1 690 166 920

Ostatní


13 804 1 849 15 653

13 480 1 470 14 950

13 000 910 13 910

BĚŽNÉ VÝDAJE

940 000

940 000

940 000


264 075

210 000

130 000

SPLÁTKY JISTINY ÚVĚRU

360 000

40 000

40 000

1 444 075

1 190 000

1 110 000

Propagace města

VÝDAJE CELKEM

Kapitálové výdaje

Příloha č. 3 List č. 1

Alternativa rozpočtového výhledu statutárního města Karlovy Vary

Příloha č. 4 Výdaje alternativy rozpočtového výhledu dle oblastí činností

List č. 1

VÝDAJE v tis. Kč Běžné výdaje Soc. služby a zdravotnictví Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Vzdělávání Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Kultura Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Tělovýchova a sport Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Doprava Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Životní prostředí Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Lázeňství Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Bezpečnost Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Propagace města Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Bydlení a nemovitosti Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Vnitřní věci Kapitálové výdaje celkem Běžné výdaje Ostatní Kapitálové výdaje celkem

2013 149 004 0 198 672 54 032 5 017 77 060 65 168 1 056 66 224 45 602 45 157 105 959 86 296 81 203 196 264 104 079 93 615 232 387 16 593 264 16 857 37 469 4 225 54 183 2 408 0 2 408 16 736 28 256 50 571 138 302 3 433 187 836 10 353 1 849 15 653

2014 142 313 0 189 750 52 208 3 990 73 600 62 410 840 63 250 48 968 35 910 101 200 92 156 64 575 187 450 110 629 74 445 221 950 15 890 210 16 100 36 293 3 360 51 750 2 300 0 2 300 19 373 22 470 48 300 132 503 2 730 179 400 10 110 1 470 14 950

2015 132 413 0 176 550 49 508 2 470 68 480 58 330 520 58 850 53 948 22 230 94 160 100 826 39 975 174 410 120 319 46 085 206 510 14 850 130 14 980 34 553 2 080 48 150 2 140 0 2 140 23 273 13 910 44 940 123 923 1 690 166 920 9 750 910 13 910

BĚŽNÉ VÝDAJE

726 043

725 150

723 830


264 075

210 000

130 000

SPLÁTKY JISTIN ÚVĚRŮ

360 000

40 000

40 000

1 230 118

975 150

893 830

Oblast

VÝDAJE CELKEM


Přehled veřejných zakázek města Karlovy Vary v roce 2011

Pokračování na další straně


Přehled veřejných zakázek města Karlovy Vary v roce 2011

ZDE BUDE VLOŢENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

Alternativa k rozpočtovému výhledu města Karlovy Vary

Recommend Documents