Alkohol a jeho vliv na lidský organismus Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Sportovních studií Katedra kineziologie

Alkohol a jeho vliv na lidský organismus Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Jana Juříková, Ph .D.

Aneta Bukáčková TVS (RVS)

Brno, 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.

V Brně dne 10. února 2012

…….………………………

Poděkování: V první řadě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Janě Juříkové Ph. D. za cenné rady, připomínky a doporučenou literaturu. Mé, ne méně velké díky, patří také mým prarodičům, kteří mne od malička vedli k lásce k vinicím, vinné révě a vínu jako takovému. A tím ovlivnili můj pohled na konzumaci alkoholu a také ve mně probudili nápad na téma bakalářské práce. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila díky panu MUDr. Jiřímu Dvořáčkovi, řediteli psychiatrické léčebny Červený Dvůr, který mne velmi ochotně provedl léčebnou, vysvětlil mi prováděné praktiky a umožnil mi zúčastnit se skupinového psychiatrického sezení. V Brně 10. Února 2012

Aneta Bukáčková

OBSAH

I.

TEORETICKÁ ČÁST

ÚVOD ..................................................................................................................6 1. ALKOHOL........................................................................................................8 1.1 Historie .................................................................................................8 1.2 Příznivé účinky vína….................................................................................11 1.3 Zásadní pravidla konzumace alkoholických nápojů, zvláště pak vína……22 2. ALKOHOL A JEHO VLIV NA CÍLOVOU SKUPINU...........................25 2.1 Alkohol a mládež..………………………………………………………….25 2.2 Alkohol v těhotenství……………………………………………………….28 2.3 Alkohol ve sportu…………………………………………………………...30 3. ALKOHOL V LIDSKÉM TĚLE ...............................................................33 3.1 Vstřebávání alkoholu ...............................................................................….33 3.2 Trávení a vylučování alkoholu……………………………………………..34 4. NEGATIVNÍ ÚČINKY ALKOHOLU........................................................36 4.1 Nadměrná konzumace ..................................................................................37 4.2 Stádia alkoholismu........................................................................................41 4.3 Léčba……………………………………………………………………….43 5. KONZUMACE ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ V ČESKÉ REPUBLICE A ITÁLII....................................................................................................49 5.1 Preference alkoholických nápojů v České republice………………………50 5.2 Preference alkoholických nápojů v Itálii…………………………………..51

II. TEORETICKÁ ČÁST 6. VÝZKUM…………………………………………………………………...55 6.1 Cíl výzkumu………………………………………………………………..55 6.2 Psychiatrická léčebna Červený Dvůr………….…………………………...55 6.3 Materiály a metody…………………………………………………………61 6.4 Výsledky a diskuze………………………………………………………....61 7. ZÁVĚR……………………………………………………………………...66 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................68 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.............................................................71

SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………...72 PŘÍLOHY……………………………………………………………………..73 RESUMÉ

I.

TEORETICKÁ ČÁST

Úvod Vliv alkoholu na celou společnost je tématem velmi aktuálním a dotýká se, ať už negativně či pozitivně, každého z nás. Lidské jednání jím bylo ovlivňováno už před celými staletími a nikdo mu může upřít jeho popularitu po celém světě. Velmi dobře si vzpomínám, jak jsem jako malá holka obdivně pozorovala mé rodiče při popíjení vína a už tehdy jsem toužila okusit mok „dospělých“. V této bakalářské práci se pokusím o zhodnocení především kladných účinků malé dávky alkoholu na lidské zdraví u zdravé populace. Dále se budu věnovat vlivu alkoholu na cílovou skupinu, kde jsem zvolila tři základní kategorie: 

Děti



Těhotné ženy



Sportovci

Zvolení těchto tří kategorií není náhodné. V literatuře zabývající se účinky alkoholu jsem nenašla byť jen jedinou zmínku o pozitivním účinku alkoholických nápojů na těhotné ženy a sportovce. Proto je nutno dodat, že i když je mým cílem ukázat, že střídmé pití alkoholu u dospělé populace má pozitivní účinky, nelze zavírat oči před těmi negativními. Hranice mezi bezpečnou a rizikovou konzumací alkoholu je velmi tenká a této problematice se hodlám věnovat v druhé polovině své bakalářské práce. Za přínos považuji svou návštěvu psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře v jižních Čechách specializované na střednědobou ústavní léčbu patologického hráčství a závislostí na návykových látkách a alkoholu. Zde jsem společně s pacienty strávila celý den.

6

Preference druhu alkoholu v různých koutech světa se liší. Ať už je to dáno

historicky

nebo

geograficky.

V České

republice

je

nejvyhledávanějším alkoholickým nápojem pivo, v Itálii víno. Myšlenka prozkoumat toto téma a nahlédnout na alkohol za české hranice mne napadla při ročním studijním pobytu v italské Boloni. Doufám, že se mi zde povedlo zcela objektivně posoudit literární prameny.

Jak praví Starý zákon: „Pijte víno, ale s mírou, užívejte je, ale nevyužívejte je. Buďte moudří, ale zůstaňte střízliví.“

7

1. ALKOHOL „Výraz „alkohol“ je arabského původu. Pochází ze slova „al-ghul“, což znamená v současném překladu alkohol, původně to znamenalo „jemná substance““ (Šamánek, 2 010, s. 19). „Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením sacharidů“ (Machová a kol., 2 009, s. 65). Chemickým složením je etanol, malá molekula chemické značky C2H5OH. Šamánek uvádí, že je nejčastěji vyráběn z vinné révy, ale také ze švestek, hrušek, jablek nebo polysacharidů jako jsou brambory nebo obilné zrno. Alkohol má bod varu při 77°C a tuhne při - 117°C. Tento fakt nelze opomíjet především při používání alkoholu v kuchyni. Pro svůj nízký bod mrazu se alkohol využívá v nemrznoucích směsích do ostřikovačů. „Alkoholy se také používají jako rozpouštědla, výchozí suroviny pro chemický průmysl, jako je výroba umělých hmot a výbušnin. Používají se také pro výrobu léčiv, v potravinářství

atd.“

(Wikipedia.

[online].

[cit.

2012-04-11].

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholy). Důležitými alkoholy a i těmi nejpoužívanějšími jsou methanol (methylalkohol), ethanol (ethylalkohol), cyklohexanol a glycerol. Některé alkoholy, například ethanol a methanol jsou nervové jedy.

1.1. Historie Zmínky o konzumaci alkoholu najdeme již v počátcích a do naší kultury patří již od počátků lidské historie (Šamánek, 2 010). Svědčí o tom nález genů pro alkoholdehydrogenázu, což je enzym, který hraje nejdůležitější roli ve štěpení alkoholu. „Je známo, že již před vznikem člověka pili, a ještě dnes pijí nakvašené šťávy z květů a ovoce, a nacházejí tak potěšení z příjemného stavu nejen ptáci, např. papoušci, ale také zvířata jako krysy, jeleni, koně, sloni, a samozřejmě také lidoopi“ (Šamánek, 2 010, s. 25).

8

Ovšem konzumace alkoholu ve větším množství byla člověku umožněna až zavedením zemědělství. Medovina je pravděpodobně nejstarší alkoholický nápojem, který vzniká zkvašením medu a vody. Hlavní důvod, proč lidstvo začalo pít alkohol, byl fakt, že voda, tekutina plná bakterií, představovala mnohem větší nebezpečí než alkohol, který byl právě díky fermentaci ošetřen. Dalším pozitivem fermentace různých šťáv a vín je také fakt, že fermentovaná šťáva se nekazí tak rychle jako ta nefermentovaná. Naši předci si tak díky fermentaci mohli nápoje uschovat na delší dobu beze strachu, že se mok zkazí. Fermentace a požívání alkoholu, tedy nevzniklo jako něco nečestného, využíváno jen pro potěšení a zábavu, ale prvotním důvodem bylo zdravotní hledisko. A toho si byli vědomi už naši předci nejen v Mezopotámii, ale také ve staré Číně. Číňané byli prvním národem, který objevil destilaci alkoholu, pravděpodobně kolem roku 90 př. n. l. Ale až s rozvojem alchymie, jejíž objev bývá připisován egyptskému bohu Thovtovi kolem roku 390 n. l. (Šamánek, 2010), mohla začít destilace alkoholu ve větším množství. První popis destilace alkoholu pochází od arabského alchymisty Peršana Abu Musa Jabíra (721-815) latinsky nazývaného Geber. Arabové stáli u samého vzniku tvrdého alkoholu, dnes konzumaci alkoholu tvrdě zavrhují. Zákaz pití alkoholických nápojů v arabském světě se začal uplatňovat až po smrti proroka Mohameda, který původně pití alkoholu neodmítal. Právě prorok Mohamed v Koránu popisuje ráj jako „zemi s řekami vína, které potěšují pijáky“. Dle Šamánka příčiny zákazu konzumace alkoholických nápojů v islámském světě byly jednoznačně socioekonomické. Důkazem může být i muslimská bajka. Praví, že první vinici zakládal muž jménem Hama, kterému pomáhal ďábel. „Půdu nejprve pokropil krví páva, révu krví opice, hrozny krví lva a zralé hrozny krví vepře. Proto když piják vína začne pít, tak se nadýmá jako páv, později je veselý a poskakuje jako opice, pak se

9

stane bojovným a zuřivým jako lev a nakonec se u něj projeví vlastnosti prasete“ (Šamánek, 2 010, s. 38). Postoje lidské společnosti k požívání alkoholických nápojů se v různých dobách a kulturách lišily. Obecně lze říci, že alkoholismus byl již v historii vnímán negativně. Mnohé tresty za přistižení v alkoholovém deliriu byly velmi kruté a přísné. Například ve staré Číně (1 220 př. n. l.) byl udělen trest smrti každému, kdo byl přistižen opilý. V Indii byl za trest za opilost o něco mučivější. Odsouzený byl nucen pít vařící víno, vodu, vřelé mléko či dokonce kraví moč tak dlouho, dokud nezemřel. Zejména pro ženy byl alkohol zakázán. Pokud byla žena přistižena v opilosti, následoval krutý trest. Obviněné se vypalovala podoba nádoby, z níž alkohol pila, žhavým železem do kůže na čele. Pak byla z komunity vyhnána. I papežové se snažili zabránit pití alkoholu. A to tím, že nechali vylévat sudy s alkoholem do řek. V antickém Římě měl každý občan právo zabít svou ženu, pokud ji přistihl opilou. V Athénách byla opilost trestána smrtí. A například Alexandr Veliký tento přístup praktikoval vůči svým vojákům, neboť byl přesvědčen, že opilý voják není dobrý voják. Každý, kdo byl přistižen v opilém stavu, byl nemilosrdně popraven (Alkoholik. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz). Na druhou stranu už tenkrát věděli, že víno lze nejen konzumovat, ale také ho lze využít k čištění ran na bitevním poli. „Alkohol jako takový se využíval k čištění střev, léčení nespavosti, zácpy a především k otupování bolesti při trhání zubů a menších operačních zákrocích. Ve středověku sloužil i při léčbě tyfu a cholery“ (Alkoholik.

[online].

[cit.

2012-04-11].

Dostupné

z:

http://www.alkoholik.cz). V období socialismu na konzumaci alkoholu pohlíželi velice negativně. Považovali jej za „jednu z nejběžnějších a nejvíce zdomácnělou škodlivinu, která narušuje zdravotní rovnováhu“ (Bartošek, 1 963, s. 23). 10

Dnes se s tímto termínem tolik nesetkáme, ale běžně se alkoholismu přezdívalo sociální nemoc, která je, jak uvádí Bartošek, daleko více problémem společnosti kapitalistické než socialistické. „Alkoholismem

v

nejširším

slova

smyslu

rozumíme

souhrn

škodlivých a nepříznivých důsledků, které jsou způsobovány nevhodnými formami a požívání alkoholických nápojů“ (Bartošek, 1963, s. 11). Jeho negativní vlivy byly patrné hlavně při práci v zaměstnání a to se v socialistické společnosti netolerovalo. V dnešní společnosti je alkoholismus ve vysoké míře tolerován, je chápán jako nedílná součást moderní společnosti. Můžeme jej definovat také takto: „Alkoholismus je skupina jevů fyziologických (tělesných), behaviorálních (týkajících se chování) a kognitivních (týkajících se duševního života, zejména poznávání), v nichž přijímání alkoholu má u jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je touha (často silná, někdy přemáhající) přijímat alkohol“ (Alkoholik.

[online].

[cit.

2012-04-11].

Dostupné

z:

http://www.alkoholik.cz). Dle Světové zdravotnické organizace má alkohol nejvyšší podíl na celkovou nemocnost a na předčasná úmrtí. Je opravdu tak náročné kontrolovat naši konzumaci alkoholu, aby byla našemu zdraví prospěšná, a ne naopak? Na toto téma je nutné nahlížet ze dvou různých pohledů. Novodobé výzkumy jednoznačně potvrzují pozitivní účinky malého množství alkoholu, konktrétně vína.

1.2. Příznivé účinky vína Již v dávných dobách se moc dobře vědělo o příznivých účincích alkoholu. Díky alkoholu se zabránilo střevním infekcím, používal se také při maceraci bylin a jako anestetikum.

11

Studie, kterou v roce 1 979 provedl někdejší vědec A.Selwyn St. Leger, jednoznačně potvrzuje příznivý vliv vína na lidské zdraví. V této studii uvádí, že pití vína snižuje úmrtnost na srdeční infarkt, a to především u mužů ve věku 55 až 64 roků. Toto období je dle Legera klasifikováno jako období vysoké úmrtnosti na srdeční infarkt. Zmiňované pozitivní účinky byly pozorovány u vína, u ostatního alkoholu byl účinek menší a u pití piva nebyl zaznamenán žádný pozitivní účinek. Na základě těchto studií Americká lékařská společnost uzavírá, že alkohol snižuje riziko úmrtí na srdeční infarkt o 30 až 50 % a Národní ústav proti nadměrnému pití a alkoholismu dokonce o 40 až 60 % (Šamánek, 2 010). Ke správnému pochopení pozitivních účinků vína se nejdříve opět ohlédneme do minulosti. Konzumace vína byla v minulosti výhradně doménou králů, vůdců a faraonů (Šamánek, 2 010). Kdy a kde se víno začalo vyrábět, nevíme zcela přesně, ale předpokládá se, že za tak stalo přibližně 10 000 let př. n. l. v oblastech současné Gruzie a Arménie. Název tak nejspíše pochází z gruzínského „gvino“. Tento název má ve všech indoevropských jazycích stejný základ. Keltsky se víno řekne „gvid“, německy „wien“, francouzsky „vin“. „Náš výraz „víno“ pochází z římského „vinum“, které se k nám na Moravu dostalo s římskými legiemi“ (Šamánek, 2 010, s. 27). Výroba vína se rozšířila do Malé Asie, Číny a Indie z Gruzie a Arménie. Víno se vyrábělo s nízkým obsahem alkoholu a vysokým obsahem kyselin, zvláště pak kyseliny octové. Postupem času se vyšlechtila kvalitní vinná réva. Nejlepší podmínky pro pěstování vinné révy v naší prehistorii byly v období neolitu cca 8 500 a 4 000 př. n. l.. Nejstarší legenda o vzniku vína popisuje, jak král Persie Džemíd nesmírně rád pil šťávu z hroznů, která byla k dispozici pouze v krátkém ročním období. Král učinil experiment a tuto vylisovanou šťávu z hroznů poručil uložit do sklepa. Šťávu neustále ochutnával, 12

než začala kvasit a přestala mu chutnat. Jeho sluhové ale v ochutnávání pokračovali až do doby než se ze šťávy stal burčák a později mladé víno. V uzavřeném sklepě se nejen opili, ale vlivem unikajícího oxidu uhličitého všichni zemřeli. Král tak prohlásil hroznovou šťávu za jedovatou. Jen díky králově manželce, která trpěla nesnesitelnou nespavostí a chtěla se jedovatou tekutinou otrávit, zjistili, že ze šťávy se stalo mladé a chutné víno, a ne šťáva jedová. Poté král tuto vykvašenou hroznovou šťávu prohlásil za „královský lék“. A to byl první krůček k výrobě vína a jeho obřadnému servírování (Šamánek, 2 004).

Pití vína ve staré Číně Víno se v Číně nejprve vyrábělo z nativních divokých hroznů. Nativní divoké hrozny byly fialové hrozny z rodu Vitis, které se množily ve volné přírodě. Ovšem kolonisté tuto vinnou révu považovali k přípravě vína za nevhodnou (Vino ip. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vino-ip.cz). Poté se do Číny tajně pašovaly ušlechtilejší hrozny. Pití vína byl rituál, který se prováděl při narození dítěte, při svatbě, při oslavách vítězství a dokonce se také pilo před soudním rozhodnutím. Důvodů pro pití vína bylo mnoho. Velmi často se víno používalo při církevních slavnostech. Bylo považováno za spirituální neboli mentální potravu, na rozdíl od té materiální. Číňané věřili, že malé množství vína je předepsáno nebesy. Možná právě proto se postupně začalo pít každý den, i ve větším množství.

Pozdější nadměrná

konzumace vedla k přijetí zákona, který výrobu vína zakazoval (Šamánek, 2 010)

13

Pití vína v Egyptě Víno se stalo součástí pohřebních rituálů a bylo ukládáno do hrobek společně s těly králů. Pěstování vinné révy v Egyptě je doloženo kresbami z Egypta, které jsou starší než 4 700 let. Pití vína a pěstování vinné révy bylo už tenkrát velmi nákladné. Proto také radovánky se sklenkou vína byly pouze výhradou faraonů a nejmajetnějších vrstev. Existují doklady o tom, že do Egypta se víno dováželo z Mezopotámie. Teprve později se vinná réva začala pěstovat i v deltě Nilu a v oázách Charga a Dachla. Stejně jako ve staré Číně i Egypťané používali víno pro náboženské obřady. Pěstování vína bylo v Egyptě výsadou knězů. Věřilo se totiž, že víno je darem Osirise, boha kvetoucí vinice. Historici se také domnívají, že víno dostávali i dělníci pracující v Gize především jako infekčně neškodný nápoj. V Egyptě bylo celkem 24 druhů vín, jejichž kvalitu posuzovali speciálně vyškolení celníci. Nejoblíbenější víno bylo červené, jež bylo více rozšířené než bílé (Šamánek, 2 010).

Víno v židovské kultuře V židovské kultuře se objevují zmínky o víně již v pověsti o velké potopě. Jakmile potopa skončila, vysázel Noe víno na svazích Araratu (nynější Turecko) a začal jej pěstovat. V bibli se také praví: „Noe se napil vína a byl nalezen svými příbuznými nahý a opilý.“ (Starý zákon, Genesis 9:20-21). V těchto časech bylo pití vína velmi rozšířeno. Tak jako se v dnešní společnosti pije víno během jídla, tak se pilo tenkrát i mezi Židy. Mezi prvními Ježíšovými zázraky byla proměna vody ve víno (Šamánek, 2 010).

Vinná réva u nás První zmínky o pěstování vinné révy u nás byly nalezeny v Mikulově, kde se našel vinařský nůž. K většímu rozšiřování vinic 14

a výroby vína však došlo až při budování Velkomoravské říše před rokem 833, kdy se na Velké Moravě ujímá vlády Mojmír I. První písemný záznam o vinicích na Moravě pochází z roku 1 101, který byl nalezen v třebíčském klášteře. Dle pověsti kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi a jeho manželce Ludmile sud vína při příležitosti narození jejich syna. Ludmila si po té víno tak oblíbila, až i svého syna Václava vedla k péči o vinice. Za skutečného zakladatele vinic u nás lze považovat Karla IV., který v roce 1 358 nařídil zakládat vinice. Takto díky Karlu IV. má český národ nejen mnoho významných památek, ale také zrod vinic, kterými tak chtěl tento panovník zaměstnat značný počet osob (Šamánek, 2 010).

Látky obsažené ve víně a mechanismus jejich působení Víno obsahuje kromě alkoholu také fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. Červené víno má vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalázy a to až 700 - 800x. Flavonoidy působí jako antioxidanty, jinak se také nazývají bioflavonoidy či vitamín P, jsou to rostlinné sekundární metabolity (Wikipedia. [online].

[cit.

2012-04-11].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Flavonoidy). Tyto antioxidanty na sebe vážou kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz. Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. „Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů

15

probíhajícím v lidském těle neustále“ (Vinoazdraví. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://vinaoazdravi.cz).

Víno obsahuje: 

Vodu – podle druhu vína až 80%.



Alkohol – hlavním zástupcem je ethylalkohol, který vzniká alkoholickým kvašením cukru. Vyšší alkoholy jsou nežádoucí, způsobují totiž bolesti hlavy.



Barviva – modré odrůdy vinné révy obsahují červená barviva antokyany, které víno obarvují v době nakvašení ze slupek bobulí. Naopak slupka bílých bobulí obsahuje bílá barviva flavonoidy antioxidanty.



Aromatické látky – dodávají vínům chuť, vůni a celkový charakter.



Třísloviny – způsobují natrpklou příchuť vína díky přítomnosti taninů. Taniny, jsou nejen významnými antioxidanty, ale mají také antibakteriální účinek, posilují imunitu, snižují krevní tlak a snižují riziko vzniku nádorů. Velkému množství tanin je připisována ranní migréna. Tu způsobuje především větší konzumace červeného vína, které obsahuje až 2 g tanin na litr vína.



Fenolické látky – nejvýznamnější jsou flavonoidy. Víno jich obsahuje desítky. Jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. Nejznámější fenolické látky jsou resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny - gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová.



Vitaminy – obsah se liší podle jednotlivých odrůd. Vitaminy nejvíce obsažené ve víně jsou ze skupiny B. B1 thiamin - důležitý pro správnou nervovou funkci, působí také při depresích nebo migrénách a ovlivňuje správnou mozkovou činnost. Při jeho nedostatku se může objevit nervové onemocnění, únava, zácpa, nebo nechutenství.

16

B2 riboflamin – udržuje dobrý stav pokožky, reguluje růstové a životní procesy. B5 kyselina pantothenová – významná při metabolických procesech, účastní se proměny cukrů, tuků a bílkovin a zvyšuje celkovou imunitu. B6 piridoxin – prevence proti vzniku nervových a revmatických onemocnění,

podílí

se

na

metabolismu

aminokyselin

a především na krvetvorbě. B12 kyanokobalamin – podílí se na tvorbě červených krvinek, omezuje únavu a napomáhá proti depresím. Biotin H – má vliv na kvalitu pokožky. Nicin PP – ovlivňuje činnost žaludku a střev, prokrvuje pokožku. Vit. C – brání vzniku infekcí, podporuje imunní systém. 

Minerální látky – množství ovlivňuje složení půdy a zvolení technologie zpracování vína. Draslík (K) – pomáhá snižovat krevní tlak, udržuje množství tekutiny v buňkách, umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Vápník (Ca) - udržuje zdravé kosti a zuby, pomáhá v prevenci osteoporózy, podporuje činnost srdečního svalu i ostatních svalů, nervové vzruchy a krevní srážlivost. Zmírňuje poruchy trávení. Hořčík (Mg) – účastní se tvorby energie, nervových funkcí, svalové

relaxace

a

tvorby

s vápníkem a draslíkem reguluje

zubů a srdeční

kostí. rytmus

Společně a

krevní

srážlivost a pomáhá při tvorbě a využití inzulínu. Fosfor (P) – podílí se především na stavbě kostí a udržuje je v dobrém stavu, dále pomáhá vytvářet zubní sklovinu. Železo (Fe)

-

léčí chudokrevnost, je zvláště potřebný

v těhotenství a u žen se silným menstruačním krvácením. Pomáhá rozdělovat kyslík krví a ve svalech, zásobuje celé tělo energií. 17

Mangan (Mn) - udržuje zdraví cévní systém, zabraňuje ukládání cholesterolu na cévní stěny, při nedostatku manganu může dojít k onemocnění cukrovkou. 

Cukry – hrozny obsahují glukózu a fruktózu. Vína jsou tříděna do tří kategorií podle množství zbytkového cukru na suché víno, které obsahuje pouze 4 g zbytkového cukru na litr. Polosuché víno, které obsahuje 4,1 g – 12 g cukru na litr a sladké víno s obsahem minimálně 45 g zbytkového cukru na litr. Čím více zbytkového cukru víno obsahuje, tím více má kalorií.



Kyseliny – víno obsahuje hlavně kyselinu vinnou, jablečnou a mléčnou. Při nepřízni počasí hrozny obsahují více kyseliny jablečné, po které je víno více kyselé.



Dusíkaté látky – tvoří proteiny, polypeptidy a aminokyseliny (Mourek, 2 005), (Vinoazdraví. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://vinaoazdravi.cz). Konzumace alkoholických nápojů působí na tělesné a duševní zdraví, na psychickou výkonnost a psychický stav. Mnohé studie ukazují, že mírná konzumace alkoholu má příznivý účinek na celkové lidské zdraví i na jednotlivé orgány (Budinský, 2 010). Cituji Michlovského (2 011), jenž uvádí tyto pozitivní účinky vína: „Snížení úmrtnosti na srdečně-cévní nemoci o 44 %. Zlepšení trávení. Stimulace

žaludku.

Antiradikálové1,

baktericidní2,

fungistatické3

vlastnosti a zvýšené vylučování cholesterolu z krve. Prevence srdečněcévních onemocnění a Alzheimerovy nemoci. Mírné pití vína může pomáhat léčbě žaludečních vředů, bránit vzniku ledvinových kamenů, chránit před ionizujícím zářením4; víno má antidiabetické vlastnosti, pomáhá zlepšovat zrak, zejména u starších lidí, snižuje koncentraci histaminu, napomáhá lepší náladě a zdravému spánku. (s. 55)“

1

- protinádorové vlastnosti - schopnost ničení mikrobů 3 - potlačující růst hub 4 - je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky 2

18

„Alkohol současně působí jako přirozené hypnotikum a lék proti špatné náladě a nepatologické mírné depresi a úzkosti… Pivo či dva decilitry vína dokáží v mnoha případech zmírnit úzkost či rozladění“ (Budinský, 2 010, s. 39). Přestože člověku alkohol prospívá, může při předávkování či nerozumném přístupu i škodit. Škody, které alkohol při nadměrné konzumaci

způsobí,

chápeme

jako

daň

za

neodpovědnost

a zneužívání. Podle Budinkého (2 010) alkohol poskytuje mnoho nového a krásného. Od rituálů, pocitů vznešenosti, romantiky, chuťových zážitků, uklidnění, euforii, inspiraci až po nové erotické prožitky a záliby. Konzumace tohoto moku vytváří a prohlubuje každé životní pocity, které jsou pro duševní a tělesné zdraví nesmírně důležité. „Je prokázáno, že osoby s převládajícími negativními pocity, pesimisticky naladění, se stabilně špatnou náladou daleko více marodí, hůře se uzdravují a dožívají se nižšího věku“ (Budinský, 2 010, s. 23).

Mají červené a bílé víno stejný preventivní účinek? Otázkou nyní zůstává, která vína, zda červená nebo bílá, snižují více riziko onemocnění a úmrtí na srdeční infarkt, mozkovou mrtvici a na jiná cévní onemocnění. Již v roce 1 979 A.Selwyn St. Legere prokázal, že nejpříznivěji působí na rizikové faktory aterosklerózy víno, ovšem nespecifikoval jeho druh. Později v Německu byl studován vliv malého množství bílého vína po dobu 4 týdnů. Tento výzkum přispěl novým objevem – bílé víno výrazně snížilo jak LDL cholesterol, tak fibrinogen 5 a krevní cukr oproti abstinentům (Šamánek, 2 010).

5

- je velký glykoprotein, který se běžně vyskytuje rozpuštěný v krevní plazmě; je nezbytný při srážení krve

19

Studii, porovnávající vliv bílého a červeného vína na rizikové faktory aterosklerózy provedl jako první u nás Šamánek. Následující řádky uvádí poznatky z jeho rozsáhlé studie: „Hodnotili jsme hladinu příznivého faktoru, kterým je HDLcholesterol, ale měřili jsme rovněž hladinu nepříznivého LDLcholesterolu a triglyceridů, o nichž některé studie uvádějí, že po pití alkoholu stoupají. Mezi mechanismy účinku pití alkoholu na vznik srdečního infarktu se v poslední době zařadil také vliv na srážení krve a tvorbu sraženin, které ucpávají koronární tepny. Proto jsme zjišťovali také hladinu fibrinogenu. Protože víme, že pití vína může příznivě i nepříznivě ovlivňovat výšku krevního tlaku, sledovali jsme také odpověď krevního tlaku na mírné pití vína a s ohledem na možné nebezpečí, které s sebou přináší onemocnění cukrovkou, jsme měřili také hladinu cukru. U všech osob zařazených do studie, jsme se také chtěli přesvědčit, že pití malého množství vína nepoškodí jejich jaterní funkce, a zajímalo nás, jestli pitím neztloustnou. Do souboru jsme zařadili 50 mužů. Jejich průměrný věk byl 40 roků. Ze souboru byli vyřazeni muži s obezitou (BMI ≥ 30), abstinenti a vegetariáni, muži se zvýšeným krevním tlakem, diabetici, osoby s akutním infekčním nebo chronickým onemocněním, dále pacienti, kteří brali nějaké léky, a také ti, co už měli postižené jaterní funkce. V souboru bylo 36 % kuřáků. K testování jsme použili nejprve bílé veltlínské víno ze znojemské oblasti s 11,5 % alkoholu a s 2,25 g/l veškerého cukru. Za rok ve stejném časovém období jsme pak testovali červené svatovavřinecké víno se stejným obsahem alkoholu a poněkud vyšším obsahem 3,20 g/l veškerého cukru. Testované osoby pily 375 ml vína neboli 43 g alkoholu denně kolem večeře. Po dvou týdnech a na konci celého čtyřtýdenního období testování vína jsme je klinicky vyšetřili, změřili jsme jim krevní tlak, zvážili jsme je a změřili jejich výšku. V té době dostali také dávku na další 2 týdny. Po dalších 2 týdnech jsme je vyšetřili stejně jako při vyšetření za 14 dní, odebrali jsme jim krev a výsledky porovnali s prvním měřením před započetím konzumace vína. Každodenní pití bílého vína po velmi krátkou dobu, 20

pouhých čtyř týdnů, nezměnilo výrazně celkový, ani LDL-cholesterol. K statisticky výraznému zvýšení však došlo v hodnotách HDLcholesterolu, který se zvýšil z 1,17 mmol/l na hodnotu 1,25 mmol/l. Výrazně se také zlepšil profil plasmy, který působí proti vzniku sklerotických plátů, což se projevilo významným vzestupem esterifikační

rychlosti

HDL-cholesterolu

z

16

%/hodinu

na

18 %/hodinu. Koncentrace triglyceridů se u bílého vína zvýšila pouze zcela nevýrazně z 2,1 mmol/l na 2,3 mmol/l. Sledovaní neztloustli a naopak tělesná hmotnost po čtyřtýdenním pití bílého vína nevýrazně poklesla z hodnoty 86,5 kg na 85,7 kg. BMI se na konci pití také nepatrně snížil z 26,8 na 26,6. Systolický krevní tlak se při pití bílého vína při druhém vyšetření proti kontrolnímu nezměnil. Diastolický tlak poklesl ze 78,0 mm Hg na 76 mm Hg, ale jeho změny byly statisticky zcela nevýznamné. Testování jaterního enzymu ALT neukázalo po čtyřtýdenním pití vína žádné poškození jaterního parenchymu. Zajímavé změny jsme zjistili při testování fibrinogenu. Po čtyřtýdenním pití bílého vína hodnota statisticky velmi výrazně poklesla. Na konci čtyřtýdenního pití bylo v krvi 3,35 g/l fibrinogenu, oproti 3,77 g/l, které jsme naměřili u bílého vína před začátkem pití. Testování červeného vína, které jsme provedli ve stejném ročním období za rok poté stejným způsobem, jaký byl použit u bílého vína, neprokázalo žádný příznivý vliv tohoto vína ani na hladinu HDLcholesterolu, ani na pokles fibrinogenu“ (Šamánek, 2 010, s. 96 - 98). Z této studie vyplývají jednoznačné závěry. Každodenní střídmé pití bílého vína má jednoznačně příznivý vliv na snížení úmrtnosti na srdeční infarkt, mozkovou mrtvici, výskyt cukrovky a další cévní onemocnění. Tyto výsledky nelze porovnávat s výsledky v jiných zemích vzhledem k regionálním odlišnostem jejich vín. Nesmíme opomíjet řadu dalších faktorů jako frekvence pití, pití spolu s jídlem, denní období konzumace vína, složení stravy a celkový životní styl, které mohou pozměnit výsledky preventivních účinků bílého a červeného 21

vína. Dalším z důvodů, proč má pití bílého vína větší preventivní vliv na vznik aterosklerózy, je i fakt, že podle studie G. J. Troupa jsou antioxidační molekuly v bílém víně menší, snadněji vstřebatelné a tím pádem více účinné než větší molekuly v červeném víně. „Ve prospěch bílého vína jednoznačně mluví snížení krevní srážlivosti, které může bránit ucpávání koronárních tepem, celkem o 20 % u bílého, na rozdíl od pouhé poloviny, tj. 10 % při pití červeného vína“ (Šamánek, 2 010, s. 99). Do nedávna byl po celém světě rozšířený názor, že pití červeného vína má pozitivnější účinky než pití bílého. Díky vystoupení profesora Serge Renauda z Lyonu v listopadu roku 1 991 v americké televizi, byla rozpoutána debata o tzv. „francouzském paradoxu“. Autoři tvrdili, že přestože ve Francii konzumují daleko méně zdravou potravu než ve Spojených státech, jejich úmrtnost na srdeční infarkt je nižší než ve Spojených státech. Tento fakt byl přisuzován právě velké konzumaci červeného vína ve Francii (Šamánek, 2 010).

1.3. Zásadní pravidla konzumace alkoholických nápojů zvláště pak vína Důležitou podmínkou je, aby pití alkoholu bylo střídmé a konzumovala se pouze malá dávka. Zdraví prospěšná denní dávka alkoholu se také liší u pohlaví. Dle Šamánka (2 010), by muži měli každý den vypít přibližně 20 až 40 g alkoholu (dva až čtyři decilitry vína). Dávka u žen by měla být nižší, neměla by přesáhnout 20 až 30 g alkoholu (dva decilitry vína). Hlavním důvodem, proč denní dávka alkoholu je u žen menší než u mužů, je kvůli aktivitě enzymu alkohol-dehydrogenázy, který je u žen méně aktivní. Alkohol-dehydrogenáza, je enzym, který se nachází v žaludku a tenkém střevě a rozkládá alkohol. Aktivita tohoto enzymu u žen je o 20 až 30 % nižší než u mužů. Tento fakt lze jednoduše demonstrovat. Muž a žena, kteří vypijí stejné množství 22

alkoholu, nemají hladinu alkoholu v krvi identickou právě díky aktivitě alkohol-dehydrogenázy v žaludku a v tenkém střevě. Další příčinou delší přítomnosti alkoholu v krvi u žen (po vypití 0,7 l vína až o šest hodin déle než u muže) je menší objem těla, větší relativní množství tuku, v němž se alkohol rozpouští, a nižší obsah vody (Kohout a kol., 2 010). Jak ukazuje obrázek 1, v různých zemích je doporučená denní dávka alkoholu rozdílná. Nejvyšší dávku alkoholu u mužů i u žen udávají ve Francii a v Rakousku. Dle WHO je doporučená denní dávka nižší, od 10 do 30 g denně a to bez rozlišení pohlaví (Wineofczechrepublic [online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-1-12-co-je-mala-davkaalkoholu-cz.html). Pozn. autora - Náš návrh znamená návrh dle Šamánka (2 004).

Obr. 1 Doporučené dávky alkoholu (Wineofczechrepublic [online]. [cit. 2012-0412]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-1-12-co-je-maladavka-alkoholu-cz.html)

Dříve existovala celá řada jiných klasifikací malé dávky alkoholu. Například za malé dávky alkoholu se považovalo pití menší než tři drinky za den, osoba, která nevyhledává opilost, nebo průměrná dávka konzumovaná většinou obyvatel. 23

Otázkou zůstává, co je příčinou odlišné tolerance jednotlivých osob stejného pohlaví. Na toleranci k alkoholu má vliv nejen tělesná výška, hmotnost a různé složení těla, ale také psychická a duševní pohoda, stejně tak jako strava a časové intervaly mezi jídlem a pitím. Na toleranci se z ne malé části podílí genetika, a to až v 60 %. Existují geneticky podmíněné rozdíly. Američtí Indiáni nebo také Japonci mají nízkou hladinu některých enzymů, které se uplatňují v odbourávání alkoholu z těla (Šamánek, 2 010).

24

2. Alkohol a jeho vliv na cílovou skupinu I když je alkohol v doporučené dávce, dle WHO 10 - 30 g osoba/den bez rozdílu pohlaví (Wineofczechrepublic [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-112-co-je-mala-davka-alkoholu-cz.html) zdraví prospěšný a vykazuje pozitivní účinky, nelze tyto poznatky aplikovat na děti a těhotné ženy.

2.1. Alkohol a mládež Na ohrožení dětí a mládeže alkoholem lze nahlížet dvojím způsobem. Ten první ohrožuje děti, které žijí ve společnosti nadměrných konzumentů alkoholických nápojů. Tyto děti jsou ohroženy především trvalým stresem, zanedbáváním péče ze strany rodičů, zneužíváním, týráním a rozpadem rodiny. Do druhé skupiny patří děti, které vedl příklad rodičů-alkoholiků k napodobení. Alkohol je i v malých dávkách pro dítě velmi nebezpečný. Děti mají menší tělesné rozměry – výšku i hmotnost a menší objem krve. Dětský organismus není schopen alkohol rychle odbourávat a dochází tak k vyšší pravděpodobnosti onemocnění jater a cévní nervové soustavy. Pití alkoholu u mládeže se projevuje ztrátou kontroly nad svým jednáním, rizikovým sexuálním chováním, úrazy a trvalým tělesným poškozením. Současně platí pravidlo – čím dříve dítě začíná s pitím alkoholických nápojů, tím dříve si na něj vypěstuje závislost a stoupá u něho pravděpodobnost budoucí závislosti na tvrdých drogách (Machová a kol., 2 009). WHO

definuje

závislost

„jako

skupinu

fyziologických,

behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání,

kterého

si

kdysi

cenil

více.

Centrální

popisnou

charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy 25

přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje“ (Alkoholik.

[online].

[cit.

2012-04-17].

Dostupné

z:

http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/alkoholik_alkoholi smus_definice_vysvetleni_pojmu.html) Pokorný (2 010) definuje závislost jako „negativní sociální fenomén vypovídající o ovládání člověka prostřednictvím různých chemikálií přírodních i syntetických, případně předmětů či situací a předmětů v nich.(s. 9)“ Vznik závislosti na alkohol mají osoby, které začaly popíjet již v mladém věku. Proto je nutné se zaměřit na prevenci právě u dětí. Jednou z otázek, která stojí za zamyšlení je, zda je alkoholismus dědičný. Výskyt alkoholismu u potomků alkoholiků by bylo možné považovat za dědičný, kdyby k němu docházelo i přes úplné odloučení dítěte z vlivů prostředí a odstranění negativně působícího prostředí. Alkoholismus u dětí je především podněcován z negativních vlivů sociálního prostředí a není ovlivněn dědičností (Turček, 1964). Jak ale uvádí Skála (1 957), mnoho alkoholiků pochází z rodin, u nichž jsou nahromaděny duševní poruchy a poruchy osobnosti. Právě tito jedinci jsou pak vůči alkoholu mnohem méně odolní než ostatní lidé a stávají se tak snáze i častěji alkoholiky. Náprava duševních a tělesných anomálií je mnohem hůře léčitelná ne-li nevyléčitelná. Nedostatek výchovy a špatný příklad lze odstranit buďto léčením a rehabilitací rodiče-alkoholika, tím pádem rodič nebude špatným příkladem a vzorem pro dítě, nebo v tom horším případě odstraněním dítěte z nežádoucího prostředí. Zkušenosti mládeže s alkoholem zároveň výrazně zvyšují riziko experimentování s jinými drogami a tzv. „gateway teorii“. „Tato

26

teorie říká, že zkušenost s jednou návykovou látkou zvyšuje riziko přechodu k jiné“ (Machová a kol., 2009, s. 68). Jako první zkušenost mládeže je požití alkoholu a tabáku, která se postupně rozvíjí až k marihuaně. Proto je velmi důležité zaměřit se na prevenci u alkoholu a cigaret již u dětí mladšího školního věku, kdy jsou děti velmi snadno ovlivnitelné. Touto prevencí se zabývala konference ministrů evropských zemí ve Stockholmu v roce 2 001. Jak uvádí Machová a kol. (2 009), v této deklaraci se evropské země zavazují k podniknutí těchto kroků: Výrazně snížit počet mladých konzumujících alkohol; zvyšovat věk, ve kterém mladí začínají pít alkohol; zkvalitnit vzdělávání mladých lidí o důsledcích užívání alkoholu;

minimalizovat

reklamu,

sponzorství

a

dostupnost

alkoholických nápojů; zajistit a zkvalitnit přístup k různým poradenským službám. I přes varující kampaně o účincích nadměrného pití alkoholu, začínají pít již děti - žáci druhého stupně základní školy. Z mezinárodního projektu ESPAD (Machová a kol., 2 009) vycházejí data posbírané z let 1 995, 1 999, 2 003, 2 007 u 16 letých středoškoláků ve 30 zemích včetně České republiky. Z výsledků vyplývajících z tohoto projektu je zřejmé, že hranice, kdy se mládež dostane do přímého kontaktu s alkoholem, se v posledních letech snižuje. Jak ukazuje tabulka číslo 1, v roce 2 003 zkušenost mládeže s alkoholem opět vzrostla. Z roku 1 995 do roku 2 003, tedy za osm let vzrostla zkušenost dětí téměř o deset procent. Tabulka 1 znázorňuje, jak od roku 1 995 do roku 2 003 vzrostlo procento mladistvých, kteří popíjeli alkohol. Tento fakt je alarmující.

27

Tab. 1 Zkušenosti s alkoholem u dětí do 13 věku v České republice (podle Machová a kol., 2 009, s. 68) Druh alkoholického nápoje První sklenice vína První sklenice piva První sklenice destilátu

% těch, kdo již měli zkušenost alkoholem v roce 1995 1999 2003 53,4

58

62,1

61,1

62,8

66,6

32,2

37,2

40

Ochrana dětí před užíváním alkoholických nápojů a jiných návykových látek je v České republice ukotvena v zákoně č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholizmem a jinými toxikomaniemi. „Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 37/1989 Sb. zakazuje prodávat nebo podávat alkoholické nápoje anebo jinak umožňovat jejich požívání osobám mladším 18 let“ Zákon online. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://ley.cz/?s46&q46=30).

2.2. Alkohol v těhotenství Alkohol není jen lékem, ale působí také jako buněčný jed a může poškozovat jakoukoli tkáň. Je nebezpečný zvláště pak pro vyvíjející se organismus. Tento fakt je už dlouho znám. Již Aristoteles popsal negativní účinky alkoholu na plod. Proto je potřeba, aby se těhotné a kojící ženy vyhýbaly konzumaci nejen vína, ale jakýchkoli alkoholických nápojů. Alkoholismus u těhotných žen v České republice však není velmi častým jevem. Setkáváme se s ním ojediněle u vícerodiček nebo u osamělých či rozvedených žen. Alkohol prochází volně placentární bariérou a působí toxicky na plod. Plod je vystavován účinkům etanolu a acetaldehydu. Nejvíce poškozen bývá mozek plodu, kde alkohol zabíjí miliony mozkových buněk. K tomu stačí přítomnost alkoholu v mozku dítěte přibližně čtyři hodiny. V roce 1 973 Jones poprvé popsal tzv. fetální alkoholový 28

syndrom u dětí, které se narodily ženám závislým na alkoholu. FAS je charakterizován úzkými očními štěrbinami, stlačeným kořenem nosu s krátkými nosními křídly, široce posazenými očnicemi, znetvořením obličeje a malou hlavou. Patří k němu nízká porodní váha, pomalý růst během prvních 6 až 8 měsíců po porodu. U dětí postižených FAS se často objevují vrozené srdeční vady a vady jiných orgánů, jako ledvin, jater, očí, končetin, hrudníku nebo poruchy sluchu. Kromě těchto viditelných vad se u dítěte, které bylo v době těhotenství vystaveno působením alkoholu, mohou projevit další poruchy, od omezené slovní zásoby, neschopnosti pochopit matematiku až po špatnou paměť a neschopnost úsudku. Děti mohou trpět dalšími problémy jako nesoustředěnost, autismus6, poruchami spánku a motorickými poruchami. Může se u nich objevit agresivní a destruktivní chování (Vavřinková, 2 006). Na obrázku číslo 2 je dítě, které trpí fetálním alkoholovým syndromem s malýma očima, nezřetelným philtrem7 a tenkým horním rtem.

Obr. 2 Dítě s fetálním alkoholovým syndromem (podle Wikiskripta [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/FAS) 6

- vývojové duševní postižení projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi objevující se před třetím rokem věku 7 - je svislá středová skleslina mezi nosem a rtem

29

Neznamená to, že každá žena, jež pila v době těhotenství alkohol, musí porodit dítě s alkoholickým syndromem. Hloubka a charakter postižení závisí na množství vypitého alkoholu. Určení takového množství, které vede k rozvoji FAS, je velice obtížné. V literatuře se uvádí, že dávka menší než 100 g alkoholu týdně (dvě sklenice piva nebo vína denně) nemá na plod žádné nežádoucí účinky (Vavřinková, 2 006). Z toho vyplývá, že malá a pravidelná konzumace alkoholu plod nepoškozuje tak, jako jednorázový „flám“. I přes to by se nejen těhotné, ale také kojící matky měly vyvarovat konzumaci alkoholu a nepoškozovat tak mozek plodu v placentě a neznehodnocovat mateřské mléko (Vavřinková, 2 006).

2.3. Alkohol ve sportu Díky sponzoringu a reklamě různých sportovních odvětví, je alkohol se sportem často spojován, i když existuje jen velmi málo sportovců, kteří by věřili, že pití alkoholu dokáže zlepšit jejich sportovní výkon a výsledky. Proto je dnes konzumace alkoholu ve sportu spíše záležitostí společenskou. Průzkumy prováděné u sportovců vypovídají o každodenním příjmu alkoholu, jenž představuje 0 – 5 % z celkové přijaté energie. Tato informace je ale velmi zavádějící. Při bližším zkoumání se zjistilo, že mnoho sportovců alkohol nepije pravidelně, ale pouze příležitostně, a to jednou za týden nebo dokonce za měsíc. V takovém případě sportovci zkonzumují velké množství alkoholu. Zda se celková konzumace alkoholu u sportovců liší od běžné populace, není známo. Rychlost odbourávání alkoholu z těla je věcí velmi individuální. Zda fyzická aktivita proces odbourávání alkoholu urychluje, není známo. V moderním sportu pije alkohol jen velmi málo sportovců. Většina z nich si již uvědomuje, že konzumace alkoholu oddaluje celkovou 30

regeneraci a zpomaluje proces rehydratace8. Dříve se věřilo, že pití alkoholu před nebo během sportovního výkonu zvyšuje práh bolesti a sebejistotu, zmírňuje třes a emoční stres. Ve skutečnosti neexistuje důkaz, který by takovéto příznivé účinky potvrzoval. U některých sportovců vyvolává subjektivní pocity nebo dojmy z výkonu (Maughan, 2 006). Dle Mezinárodního olympijského výboru je alkohol látkou zakázanou v určitých sportech, a to pouze při soutěži. Detekce se provádí dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota je 0,10 g/l. A to v následujících sportech: automobilový sport, karate, letecké sporty a parašutismus, lukostřelba, motocyklový sport a vodní sport.

(Antidoping.

[online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z: http://www.antidoping.cz/documents/smernicedoping.pdf). Dle stanoviska Americké akademie sportovní medicíny (American College of Sports Medicine) z roku 1 982 není alkohol při fyzické námaze významným zdrojem energie a při dlouhodobější zátěži může zvýšit riziko hypoglykémie9 kvůli potlačení tvorby glukózy v játrech. „Všeobecným závěrem je, že akutní příjem alkoholu nemá na práci svalů žádný příznivý vliv a ve velkém množství může nepříznivě ovlivnit sportovní výkon. Studie vlivu alkoholu na techniku a obratnost ukazují nepříznivý vliv malého až středního množství alkoholu na reakční čas, koordinaci očí a rukou, přesnost, rovnováhu a celkové technické provedení“ (Maughan, 2 006, s. 114). Také Clark (2 009) se zmiňuje o tom, že alkohol zpomaluje rychlost reakce, zhoršuje koordinaci, jemnou motoriku a rovnováhu. Doporučuje kompenzovat příjem alkoholu dostatečným příjmem jídla a pitím nealkoholických nápojů. Především alkoholické nápoje nemíchat. Alkohol je také známý svým diuretickým účinkem, který může vést ke ztrátám tekutin a následné dehydrataci – sníženému množství 8 9

- zavodnění organismu po ztrátě tekutin - pokles hladiny cukru v krvi pod 4mmol/l

31

tělesné vody, což u sportovce vede ke snížení výkonnosti. Kromě hrozící dehydratace může být narušen i příjem potravy, což má za následek nedostatek energie a nechuť trénovat. Právě proto by sportovci neměli konzumovat alkohol před, během, ani po výkonu a neměli by zapomínat doplňovat tekutiny nejen během výkonu, ale i po něm. Vzhledem k tomu, že alkohol má řadu účinků na metabolismus sacharidů, je pravděpodobné, že může ovlivnit také obnovu ztracených zásob glykogenu. Jak výzkum prováděný na potkanech potvrzuje, alkohol zhoršuje zásoby glykogenu v jejich svalech (Maughan, 2 006). Nicméně účinky u lidí nejsou až tak jasné. Jak se také mnozí přední fyzioterapeuti domnívají, alkohol může mít negativní vliv na hojení poškozených svalů díky dilataci10 cév, jenž velká konzumace alkoholu způsobuje. Dále u sportovních a rekreačních aktivit dochází ke ztrátám tepla kožní vazodilatací a potížemi s termoregulací v chladných podmínkách. Jak uvádí Maughan (2 006), sportovci konzumující velké množství alkoholu mají řadu zdravotních i sociálních problémů, které narušují sportovní výkon. Mezi ty nejčastější patří nedostatečná výživa, nedostatek spánku a odpočinku, častá zranění a obecně špatný životní styl. Dalším typickým problémem spojeným s nadměrnou konzumací alkoholu u sportovců je jeho kalorická hodnota. Na 1 gram čistého alkoholu připadá 29,7 kJ, neboli 7,1 kcal (Šamánek, 2 010), což často vede k nárůstu tělesné hmotnosti. Sportovci poté musejí řešit problém s nadváhou a špatnou fyzickou zdatností, které jsou nevýhodou pro daný sportovní výkon i délku sportovní kariéry.

10

- roztažení cév

32

3. Alkohol v lidském těle „Alkohol je látkou, která je cizím vetřelcem v našem těle, a proto příroda jako nejvyšší zákonodárce života dala našemu organismu přesné pokyny, jak si počínat s alkoholem, jestliže naše vůle byla tak slabá a připustila jeho invazi“ (Bartošek, 1 963, s. 22). Dnes jsou účinky alkoholu na lidský organismus dostatečně známé a probádané. Alkohol působí snad na všechny orgány v těle. Do krve se dostává sliznicí v ústech, žaludkem a střevy, dále se pak šíří do tkání – mozku, plic, jater i ledvin (Pijeme s mírou. [online]. [cit. 2012Dostupné

04-12].

z:

http://www.pijtesmirou.cz/templates/disclaimer.html).

3.1. Vstřebávání alkoholu Alkoholické nápoje s obsahem 20 – 30 % alkoholu se vstřebávají nejrychleji. Alkohol v šumivých nápojích jako jsou sekty nebo vinný střik se sodou, gin s tonikem anebo teplé alkoholické nápoje vykazují rychlejší vstřebávání (Šamánek, 2 004). Proces vstřebávání u alkoholu je velmi rychlý. Začíná již ve sliznici dutiny ústní, pokračuje do žaludku, kde je vstřebán přímo do krve přes žíly obklopující žaludek a již za jednu minutu můžeme alkohol prokázat v mozku, kde působí na centrální nervový systém a mozkové funkce. Jeho koncentrace je v mozku po nějakou dobu vyšší než v krvi. Žaludeční sliznice vstřebá jen 20 % z celkového množství přijatého alkoholu, zbytek, 80 % je vstřebáno ve střevech. Když se alkohol smíchá v žaludku s potravou, postupuje do střev pomaleji, pokud je ale žaludek prázdný, alkohol přechází do střev rychleji. Poté odteče do jater a odtud do celého těla (Šamánek, 2 010)

33

3.2. Trávení a vylučování Alkohol dostává před živinami přednost, proto je velmi rychle rozštěpen. Alkohol nevyžaduje žádné trávení. Štěpení alkoholu začíná v játrech a v minimálním množství probíhá také v žaludku. Jeho rozštěpení je možné díky účinku enzymu alkoholdehydrogenázy na acetaldehyd (Šamánek, 2 010). „Acetaldehyd, nazývaný též ethanal je bezbarvá těkavá hořlavá kapalina štiplavého zápachu“ (Wikipedia. [online].

[cit.

2012-04-13].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Acetaldehyd). Mohla by poškodit organismus, ale acetaldehyd se rychle okysličuje dalším jaterním enzymem acetaldehyddehydrogenázou na acetát a vzniká oxid uhličitý a voda. „Zbývající přibližně jednu třetinu absorbovaného alkoholu zpracovávají další systémy – mikrosomální etanol oxidující systém a okolo 2 % alkoholu je štěpeno katalázou. Přibližně 2 - 10 % vstřebaného alkoholu vydechujeme a vylučujeme močí“ (Šamánek, 2 010, s. 21). Pokud je alkohol v krvi, proudí po celém organismu a do všech tkání. Nejméně ho vniká do tukové tkáně, to je důvodem, proč se ženy a obtloustlí jedinci snadněji opijí. Malé a zcela nepatrné množství alkoholu se nachází v těle každého z nás i bez konzumace alkoholických nápojů, a to jako meziprodukt látkové výměny a činností velkého množství bakterií. Například vypitím jednoho půllitru 10° piva dodáme do těla 14 g alkoholu. Jedním půllitrem 12° piva dodáme 16 g alkoholu, 0,7 l vína 70 - 84 g alkoholu (tato hodnota se liší podle obsahu alkoholu ve víně) a 0,5 l 40 % destilátu představuje 200 g alkoholu. Následující tabulka ukazuje, jak dlouhá doba je potřeba na úplné vyloučení množství alkoholu. Rozdíly mezi muži a ženami jsou markantní, což je to způsobeno nižší koncentrací alkoholdehydrogenázy u žen (Šamánek, 2 010).

34

Tab. 2 Rychlost vyloučení alkoholu Šamánek, 2 010, s. 22) Nápoj jeden půllitr 10° piva jeden půllitr 12° piva 0,7 l vína 0,5 l 40 % destilátů

O

zrychlení

z těla

v hodinách

(podle

Úplné vyloučení z krve (hod) muž Žena

vylučování

2,15

3,42

2,45 8,38 22,3

4,31 14,16 37,2

alkoholu

panují

četné

mýty.

K „vystřízlivění“ nepomůže ani pití černé kávy (na to, aby černá káva urychlila proces vylučování, bychom jí museli vypít kolem 100 litů), ani studená sprcha nebo cvičení (Šamánek, 2 010).

35

4. Negativní účinky alkoholu Účinky alkoholu na lidský organismus jsou mnohočetné. V malých dávkách alkohol navozuje pocit duševní euforie. Ale pokud se konzumované množství zvýší, způsobuje v lidském těle změny, se kterými se tělo musí vypořádat. Mezi negativní účinky alkoholu na lidské zdraví neodmyslitelně patří obezita. Otylost je nejrozšířenější malnutricí v hospodářsky vyspělých zemích, jinak tomu není ani v České republice. „Existují naprosto přesvědčivé důkazy o tom, že otylost, definována jako ukládání nadbytečné energie ve formě tuku, má nepříznivé dopady na zdraví a délku života“ (Kleinwächterová, Brázdová, 2 001, s. 21). Obezita způsobuje mnoho zdravotních problémů jako je zvýšení krevného tlaku, mozková mrtvice, srdeční infarkt, cukrovka, přetížené klouby zvýšenou tělesnou hmotností. I konzumace alkoholu může přispět k nadváze, pokud je nadměrná. Energetický příjem na 1 gram čistého alkoholu je 7,1 kcal, neboli 29,7 kJ (Šamánek, 2 010). To není malé množství, pokud vezmeme v potaz pijáky, kteří denně zkonzumují několik skleniček denně. Tabulka číslo 3 ukazuje energetický příjem daného množství alkoholu. A tabulka číslo 4 zase energetický příjem v různých alkoholických nápojích. Názory na to, jak souvisí množství vypitého alkoholu s tělesnou hmotnost se různí. Tabulka číslo 5 ukazuje, jaké množství kalorií obsahují některé potravy, pro srovnání a kaloriemi obsaženými v alkoholických nápojích.

36

Tab. 3 Množství kalorií v různých druzích vína (podle Šamánek, 2 010, s. 134) Energetická hodnota různých druhů vína Energie Množství [ml] [kcal] [kJ] Druh vína Bílé suché víno 100 75 Červené víno 100 80 Sladké víno 100 105 Portské 60 90 Scherry 60 75 Vermut sladký 85 140

315 337 441 378 315 574

Tab. 4 Množství kalorií v různých alkoholických nápojích (podle Šamánek, 2 010, s. 135) Energetická hodnota v různých alkoholických nápojích Energie Nápoj Množství [ml] [kcal] [kJ] Normální pivo 350 149 625 Lehké pivo 350 110 460 Gin, rum , vodka 30 65 270 Likéry 35 188 790 Martini 100 140 580 Whisky 85 122 510

Tab. 5 Množství kalorií v potravinách Množství kalorií v různých potavinách Druh Množství (g) kcal Dušená rýře 90 syrové rýže Vařené brambory 250 Sýr Eidam 45 % 100 Jablko 100 Vlaššké ořechy 100 Čokoláda na vaření 100

kJ 307 180 344 61 674 502

1286 755 1440 255 2822 2100

4.1. Nadměrná konzumace alkoholu Delší nebo trvalá konzumace alkoholu ve větším množství způsobuje závislost. Nejvíce jsou ohroženy děti. U mladých, kteří 37

začali popíjet alkohol již před 15. rokem života, se zvyšuje riziko vzniku závislosti až čtyřikrát. I když se nadměrná konzumace alkoholu obecně projevuje živější sociální konverzací a uvolněním zábran v sociálním prostředí, může nadměrné pití způsobit řadu jiných celkových poškození. Někteří lidé po nadměrné konzumaci alkoholu špatně spí, objevuje se u nich zvýšená agresivita, stoupá jejich sexuální touha a přemíra alkoholu také vyvolává bolesti hlavy. Nadměrná konzumace alkoholu je také velmi často spojována s kouřením. Padesát až devadesát procent alkoholiků je zároveň kuřáky. Toto spojení, alkohol-kouření, zvyšuje možnost vzniku rakoviny a také kardiovaskulárních chorob (Budinský 2 010). V dutině ústní alkohol vyvolává zmnožení slin a dráždí sliznici. Koncentrace alkoholu vyšší než 10 % tlumí sekreci žaludečních šťáv a negativně ovlivňuje také střevní bakterie tím, že je jejich tvorba utlumena. Mírné dávky (dle WHO 10 – 30 g na den/osoba; Wineofczechrepublic [online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-1-12-co-je-mala-davkaalkoholu-cz.html)

alkoholu

způsobují

dlouhotrvající

stoupnutí

krevního tlaku, minutový srdeční objem je mírně zvýšen, stejně jako tepová frekvence. Při vysoké konzumaci alkoholu vykázala srdeční činnost jasné zhoršení. Dochází také ke ztrátě tělesné teploty. Zvýšené popíjení alkoholických nápojů negativně ovlivňuje i nervový systém až vzniká jistá psychická labilita. I více zdrženlivým lidem se rázem jakoby rozváže jazyk. Obličej rudne, vzniká pocit horka nejen v hlavě, ale po celém těle. Pohyby se stávají nekoordinovatelnými, objevují se závratě, dvojité vidění, nevolnost až zvracení. Všechny tyto znaky lze popsat jako průběh typické alkoholické intoxikace (Skála, 1 957). Vliv alkoholu na nejvyšší nervovou soustavu tedy psychickou činnost má negativní účinky - zhoršuje svalovou sílu, obratnost

38

a paměť (Skála, 1 957). Účinek alkoholu působí na nervovou soustavu v pořadí mozková kůra, mozeček, prodloužená mícha. Při

chronické

konzumaci

alkoholu

dochází

k chronickému

alkoholismu. Při tomto stavu jsou poškozeny všechny tělesné funkce a orgány. Dle Magnuse Husse (Skála, 1 957), který jako první chronický alkoholismus definoval. Jedná se o přítomnost klinicky prokazatelných duševních a tělesných škod na zdraví. Chronický alkoholismus je viditelný u pijáku již jejich vzhledem. Alkoholici vypadají velmi staře, vykazují určitou naivitu v úsudcích až do stádia psychického infantilismu11. U pijáků také pozorujeme náhlé citové změny a silné afektivní zbarvení všech prožitých zážitků. Tyto citové změny

se

projevují

sebelítostí,

těžkým

prožívání

rodinných

a pracovních záležitostí, za okamžik všechny tyto emoce ustupují a piják se veselí při sklenici piva či vína, zpívá, žertuje. Jejich morální úsudek na život si často ani neuvědomují a dříve či později přecházejí k podrážděným a špatným náladám. Pijáci v zaměstnání z počátku nevykazují neschopnost pracovat, své běžné úkoly konají bez problémů. Avšak nové úkoly chápou velmi špatně, nedokážou plně využít svou tvůrčí schopnost, až postupně úplně mizí. Klasickým znakem pijáků je také jejich neschopnost se postarat o svou rodinu a vykonávat běžné úkony. Ztrácejí staré koníčky a záliby, stávají se roztržitými a velmi často také trpí fyzickou slabostí. Na okolí alkoholik může působit jako člověk dobrosrdečný, citlivý a šlechetný, své špatné nálady, hrubost a surovost si vybíjí na své rodině. „Alkoholici, kteří jsou známí v zaměstnání jako dobří lidé a zdají se lékařům jako zdvořilí, skromní, přívětiví a vysoce kulturní lidé, chovají se ve svých rodinách zcela opačně“ (Skála, 1 957, s. 43). Nadměrné užívání alkoholických nápojů postihuje periferní nervy. Mezi hlavní příznaky patří třesy, bolesti, chronický nedostatek vitaminu B1, respektive celé skupiny vitaminů B. K nedostatku 11

- přetrvávání psychických dětských znaků v dospělosti

39

dochází především kvůli špatné výživě alkoholika a nedostatečnou resorpcí vitaminu v žaludku i v játrech. Důsledky abusu12 alkoholu zanechávají škody také na zažívacím ústrojí. Mezi ty nejznámější příznaky patří nechutenství, ranní zvracení, nepravidelná stolice a záněty. Další výrazné změny u pijáků probíhají na cévách a srdci. Tyto změny probíhají jak primárně – vlivem chronické myokarditidy, která se projevuje tukovou degenerací a zánikem svalové tkáně, tak i sekundárně – následkem cévních změn. Velmi nevhodně na srdce působí nedostatečná výživa jedince, který nepřijímá potravu v potřebném množství, svůj energetický výdej pokrývá prázdnými kaloriemi a splnění nutričních nároků včetně přísunu mikronutrientů vázne. Trpí také nedostatkem vitaminu A (Skála, 1 957). Dalším orgánem, který je systematickým popíjením poškozen, jsou játra. Tato skutečnost plyne především z okolnosti, že alkohol může být odbourán pouze v játrech, kde nastává jeho částečná oxidace přes acetaldehyd. I když je koncentrace alkoholu v játrech nižší než v jiných orgánech, jsou vysokou konzumací alkoholu velmi poškozena. Toto onemocnění, typické pro pijáky se nazývá jaterní cirhóza. Cirhózu lze definovat jako „konečné stádium důsledku fibrózy jaterního parenchymu vyúsťujícího do uzlové přestavby jater s následnou poruchou jejich funkce“ (Ehrmann, 2 006, s. 70). Dle Ehrmanna je jaterní cirhóza stavem nezvratným, ovšem Skála (1 957) uvádí, že jaterní funkce se při abstinenci upravují, i když nikdy nedosáhne normalizaci fyziologických procesů. Mezi další negativní účinky chronického alkoholismu patří také snížená odolnost vůči infekcím. Jak uvádí Skála (1 957), chřipka zavlečená do protialkoholní léčebny působí na pacienty velmi těžkým průběhem.

12

- nadměrné užívání, nadužívání, zneužívání

40

4.2. Stádia alkoholismu Od roku 1 813 pochází pojmenování pro akutně probíhající alkoholovou psychózu delirium tremens. Delirium se vyvíjí zpravidla po dlouholetém, 7 až 9 let trvajícím užívání alkoholu (Skála, 1 957). Jednotlivé fáze alkoholismu se u jednotlivce nemusejí vždy projevovat stejně. Nicméně jsou typické pro značnou část alkoholiků. Délka vývojových fází alkoholismu se různí nejen podle jednotlivce, ale může být ovlivněna také prostředím. Rozlišujeme tyto čtyři vývojové fáze alkoholismu:

I.

Počáteční fáze alkoholismu U budoucího alkoholika je zprvu konzumace alkoholických nápojů spojena pouze se společenskými motivy. Později se u takového jedince projevují pocity přinášející mu úlevu od řešení každodenních starostí. Nejdříve si možný alkoholik tuto spojitost neuvědomuje. Později ale začne vyhledávat příležitosti k pití alkoholu a uvědomovat si dosaženou úlevu díky jeho požití. Jeho odolnost v průběhu měsíců a let klesá, až úplně ustupuje. Pije pravidelně, ne-li denně. Nicméně pití alkoholu nemá za následek opilost, ale pouze příjemné stavy, i když piják konzumuje již značné dávky alkoholu. Tato okolnost není zatím nápadná jehu okolí ani jemu samotnému.

II.

Varovná fáze alkoholismu Varovná

nebo

také

prodromální

fáze

alkoholismu

je

charakteristická změnou potřeby alkoholických nápojů. Víno, pivo a destiláty, se stávají pijákovou drogou. Tedy něčím, co neustále potřebuje. Při společenských akcích vypije větší množství alkoholu a také mnohem rychleji než ostatní. Uchyluje se často do ústraní, kde konzumuje alkohol tak, aby ho ostatní neviděli a nepodezírali. Dostavují se pocity viny a neschopnost konverzace na téma o alkoholu. Ani v této fázi není budoucí alkoholik opit, dokáže se 41

ve společnosti normálně pohybovat i konverzovat, ale další den si nedokáže rozpomenout na časová období ani jeho detaily. Tyto chybějící informace v paměti nazýváme okénka nebo také alkoholické palimpsesty. „Jsou to stavy, které mohou vzniknout i u jinak průměrného pijáka, jestliže se výjimečně mnoho napil či opil a byl přitom právě ve stavu duševní i tělesné vyčerpanosti.“ (Skála, 1 957, s. 26) Ve fázi varovné se piják od společnosti straní, má strach z kritiky. Právě v této fázi lze nejlépe a nejúčinněji ovlivnit pijákovu cestu k alkoholismu. Konečným bodem je nekontrolovatelnost pijákova chování a míra jeho konzumace. Toto období se rozvíjí po několik let.

III.

Rozhodná fáze alkoholismu Ve třetí, rozhodné neboli kruciální fázi piják nedokáže svoji konzumaci alkoholických nápojů ovládat. Stačí malé množství alkoholu, jedno pivo či sklenka vína a cítí potřebu pít dále, pociťuje ji jako fyzickou nutnost. Tato potřeba trvá až do doby, kdy je další konzumace nemožná. Takové chování se u něho opakuje. To, zda sáhne po alkoholu, je ještě stále v jeho rukou, ovšem jakmile po něm sáhne, nedokáže své pití kontrolovat. K popíjení se stále vrací, i když má v paměti čerstvé nepříjemnosti. Alkoholik si nedokáže uvědomit, že prochází složitým patofysiologickým procesem zaviněným pitím. V tomto okamžiku si piják své opíjení dokáže vždy opodstatnit a odůvodnit. Tyto důvody používá pro přesvědčování členů rodiny, přátel i sama sebe. Tento složitý systém udržuje u pijáka neustálé důvody k pití. Začínají se ukazovat pochybnosti u přátel, rodiny a spolupracovníků, kteří se jej snaží varovat. Postupně se dostává do izolace. Věří, že chyba není v něm, ale v okolí. Objevuje se agresivní chování, a to především vůči rodinným příslušníkům. Opětovné výčitky a pocity viny zavádějí alkoholika opět k pití a tím se dostává do bludného kruhu. Nyní je jeho chování vyšinuto zcela z normálních kolejí, středem jeho pozornosti je pouze to, jak si opatřit alkohol. 42

Ztrácí své zájmy a koníčky, odcizuje se od svých přátel, což vede ke stavům sebelítosti. Nezanedbatelnými nejsou ani poruchy na zdraví kvůli špatné stravě, kterou nahrazuje pitím alkoholu. S tím se objevují zdravotní potíže popsané výše. Alkoholik se dostává do stádia, kdy nedokáže začít den bez doušku alkoholu. Pití ho provází celým dnem. Postupem času jeho smysl pro povinnost slábne. Ranní doušek je znakem, kdy se alkoholik dostává do čtvrté poslední vývojové fáze - fáze terminální.

IV.

Terminální fáze alkoholismu Potřeba alkoholu se stále stupňuje. Začíná ráno a končí pozdě večer, opilost pokračuje i několik dní, nejen po dobu volna, ale také po dobu pracovní. Následkem je naprosté fyzické vyčerpání. Objevují se poruchy myšlení, ztráta sebekontroly, nejrůznější třesy, pocity úzkosti a pomočování. Ne zřídka pijáci sahají k denaturovanému lihu. Toto období je také charakteristické sníženou tolerancí. K opití stačí poloviční dávky dříve konzumovaného alkoholu. Bez alkoholu není schopen provádět základní úkony od použití příboru po neschopnost jíst polévku. Zde už alkoholik přiznává svou porážku a bezmocnost. V tomto posledním vývojovém stadiu alkoholik připouští možnost léčby, je ovšem otázkou času, kdy a zda tak učiní. Dříve se předpokládalo, že budoucí pacient musí dojít do terminální fáze, aby se vůbec rozhodl k léčbě. Klinické testy ale ukázaly, že vědomí porážky se může u budoucího pacienta objevit dříve a lze zakročit i v jiných fázích teprve rozvijící se ho alkoholismu (Skála, 1 957).

4.3. Léčba Pokud se pacient dostal až do čtvrté fáze a je ochoten, či mu bylo soudem

nařízeno

léčení,

nastává problém

léčby

alkoholismu.

U alkoholové osobnosti se popisují tyto projevy: agresivita, pocity 43

viny, výčitky, pocity ublížení, osamocenost. Všechny tyto projevy se mohou objevit ve všech čtyřech vývojových fázích alkoholismu. Tedy na venek viditelné změny osobnosti. První léčebný ústav pro alkoholiky byl otevřen v americkém Bostonu roku 1 857 (Skála, 1 957). Třicet let poté už takových ústavů bylo v Americe asi padesát. Většina z těchto léčeben byly soukromé a přijímaly pacienty na základě jejich dobrovolného rozhodnutí léčit se. Až po velkém úspěchu této léčby byly později státem zřízené léčebny, kam bylo možné umisťovat pijáky i nuceně. Evropa měla svůj první protialkoholní ústav v německém Düsseldorfu, který byl zřízen roku 1 850, tedy o sedm let dříve než v Americe. Zpočátku většina těchto ústavů byla výdělečná. Na vedení se podíleli lékaři a také duchovní (Skála, 1 957). Jako jeden z prvních upozorňoval na problém alkoholismu švýcarský psychiatr, profesor A. Forel. Přesvědčoval o nutnosti protialkoholní léčby a vytyčil tyto zásady: 

„Alkoholismus lze odstranit jen úplnou a trvalou abstinencí postiženého. Alkoholik se nikdy nemůže stát střídmým pijákem.



Léčení alkoholismu může záležet jen na působení na duši postiženého (rozuměj v psychoterapii).



Jen ten, kdo je sám abstinentem, může vést alkoholika k abstinenci“ (Skála, 1 957, s. 94). Jak ukazuje bod tři, v takovémto zřízení mohli procovat pouze abstinenti, kteří se zavázali doživotně nekonzumovat alkohol. Odvykací léčba prošla dlouhým vývojem. Velkou pomocí bylo zavedení

apomorfinové

kůry

na

podkladě

Pavlovova

učení

o podmíněných reflexech, o jejíž první použití se zasloužil náš tehdejší lékař Svítek-Spitzer. Také se kdysi využívala metoda zvaná Schreiberova nebo také Berzeliusova, jež spočívala v uzavření nemocného do jedné místnosti bez přísunu jídel či pití, ale byl mu podáván pouze alkohol. 44

Dříve se klasická léčba alkoholismu dělila na medikamentózní léčbu a psychoterapii. Později, roku 1 964 dle Stojiljkoviče byla dělena na psychoterapii, socioterapii a medikamentózní léčbu. Kontáš jí dělí na detoxikační, averzivní léčbu, psychoterapii a rehabilitaci (Skála, 1 957). Léčbu je možno rozdělit i z pohledu jiných hledisek a to z aspektu organizačný formy na ambulantní – léčba v poradnách a ordinacích, a ústavní – vlastní protialkoholová léčba na specializovaných pracovištích, stanicích a odděleních. Ovšem účinnou formu proti alkoholismu lze zajistit tzn. Léčebným programem, který spojuje jednotlivé metody do celku.

Aktivní protialkoholická léčba Základními složkami aktivní protialkoholické léčby je detoxikace, averzíva a senzibilizující léčba. I.

Averzivní léčba Tato terapie spočívá v redukci až eliminaci chutě na alkohol. Využívá metodu nevolnosti, dávením a jinými nepříjemnými pocity, které alkohol vyvolává. Tyto pocity se vyvolávají pomocí apomofrínu a emetínu, pomocí elektrických podmětů, nebo spojování představ o požívání alkoholu s představami nevolnosti.

II.

Senzibilizující terapie Senzibilizující terapie spočívá ve změně reakce organismu na alkohol a to především díky použití medikamentů. Výsledkem této léčby jsou vědomé zábrany vůči požití alkoholu. Při této terapii se pacientovi podávají disulfiran, metronidazol, carbo animalis a kalciumkyanamid.

45

III.

Psychoterapie a resocializační postupy Cituji Kundu (1 988) jehož definici jsem použila: „Psychoterapie společensky angažovaná disciplína medicíny, v určitom zmysle zvlaštny druh sociálního učenia. Podobá se výchove, no liší sa tým, že sa usiluje zmeniť pacientovo chybné životné programovanie, ktoré už bolo vytvorené. (s. 198)“ Psychoterapii můžeme rozdělit na principy, ze kterých vychází na racionální, sugestivní, abreaktivní, tréninkovou, psychoanalytickou a interpersonálně korektivní. Racionální psychoterapie je zaměřená na porozumění pacienta. Využívá metody skupinové terapie, kvízů a různých aktivit, kde se dají využít další pomůcky jako filmy, obrazy, literatura a jiné. Sugestivní psychoterapie se opírá o autoritu terapeuta. Zde se využívá hypnóza a relaxace. Abreaktivní psychoterapie je založena na znalosti fungování lidské paměti, psychiky a i těla pacienta. Využívá pacientovo negativních prožitků z minulosti, které se snaží odstranit pomocí emočního odreagování a využívá účinné metody jako je muzikoterapie a biblioterapie. Tréninková psychoterapie vychází z principu učení a podmiňování, které eliminují nežádoucí reakce a návyky. Patří sem pozitivní trénink a vyslovení potlačovaných přání (Kunda, 1 988).

Léčebný program Zhušťuje všechny terapeutické prvky do jednoho celku, tak aby vytvořil důsledný léčebný režim, který vede k nesnášenlivosti až odporu alkoholických nápojů. Má také za úkol zvýšit psychickou i fyzickou kondici pacienta a vést ho osvojení si správné životosprávy. Pacienti vytvářejí komunitu, do které více či méně zasahuje terapeut. V této skupin se učí novým názorům, návykům a postojům. Léčebný program se skládá z těchto léčebných prvků: 46



Bodovací systém – využívání kladných a záporných bodů k ocenění chování pacienta i skupiny. Vede pacienty ke striktnímu dodržování režimu oddělení. Při každotýdenním vyhodnocení získaných kladných bodů má jednotlivec, který nasbíral kladné body, možnost propustky, prodlouženého večera nebo možnost návštěvy.



Detoxikační terapie – probíhá první dva týdny po příjmu pacienta na oddělení a spočívá ve vyrovnání již narušené výživy somatických i psychických ekvivalentů abstinence. Na začátku se také naordinují vegetativní sedativa a psychofarmaka. V této terapii je nutno vždy zohlednit individuální stav pacienta.



Averzivní terapie – sezení, na kterých se pomocí apomorfínu a emetínu vyvolává nevolnost. Tyto sezení probíhají celý týden kromě soboty a neděle a pacient jich absolvuje celkem 25 v 2 až 3 etapách s týdenními pauzami. Tyto pocity pomáhají pacientovi potlačovat touhu po alkoholu. Nemá ale z dlouhodobého hlediska efekt.



Přednášky – cyklus 20 témat, kdy pacient absolvuje dvě přednášky týdně. Přednášky se zaobírají problematikou alkoholismu doplněné tématy o mezilidských vztazích a konfliktech. Každá přednáška končí diskuzí, ve které má každý pacient možnost se individuálně vyjádřit.



Deníky a elaboráty – slouží k aktivaci myšlení každého pacienta, vyžaduje tvorbu úsudku, posiluje zájem o okolní dění, nutí soustředit se na vlastní prožitky a zážitky. Deníky jsou zároveň formou individuálního kontaktu pacienta s terapeutem.



Životopis a závěrečný elaborát - ihned po přijetí na oddělení pacient napíše svůj životopis, který musí obsahovat pijanskou kariéru. Po té se na sezení rozebírá každý pacient komplexně. Tyto sezení nutí pacienta se odhalit před ostatními, skupina ho nutí přehodnotit dosavadní život poznamenaný alkoholem.



Psychoterapie v malých skupinách – sezení, která dávají možnost pacientům v malé skupině řešit problémy vzniklé na oddělení. Tím je myšleno problémy mezi pacienty atd. Zde mohou vyjádřit své názory, postoje a pocity. Malý počet pacientů dává prostor každému k aktivní účasti. 47



Volná tribuna – sezení za přítomnosti terapeuta/ů, jehož podstatou je volné vyjádření se k problémům oddělení, personálu i režimu. Nově příchozí pacienti jsou vyzvání k tomu, aby se otevřeli.



Pohybově sportovní aktivity – umožňují odreagování, regeneraci a zvyšují odolnost vůči zátěži. Mají charakter každodenní rozcvičky, běhů a kolektivních sportovních her.



Terénní terapie – tato terapie spočívá v propojení fyzické aktivity se vztahem k přírodě.



Pracovní terapie – představuje každodenní uklízení určitých prostor oddělení. Hodnotí se pomocí plus nebo mínus bodů a zahrnuje se do limitu bodů.



Biblioterapie – je individuální studium a následné kolektivní čtení. Zároveň slouží jako systematický trénink paměti.



Arteterapie – sezení s kreativní činností jako je kreslení, malování nebo keramika.



Muzikoterapie – dělíme na aktivní a pasivní formu. Aktivní forma – zpěv, pasivní – poslouchání hudebních záznamů klasické hudby. Pacienti své pocity z této terapie zaznamenávají do elaborátů.



Individuální terapie – terapie formou individuálních pohovorů s terapeutem (Kunda, 1 988).

48

5. Konzumace alkoholických nápojů v České republice a Itálii Preference alkoholických nápojů i jeho zkonzumované množství se u rozličných národů liší. Pro porovnání se situací v České republice jsem si zvolila Itálii, a to jak z důvodů osobních, tak z všeobecně známého faktu – vnímání Italů jako národa konzumentů vína oproti Čechům, coby národa milující pivo. Obrázek číslo 3 ukazuje průměrnou roční spotřebu alkoholu z roku 2 001 v litrech čistého alkoholu na osobu starší 15 let. V roce 2 001 nejvíce spotřebovaného alkoholu na jedince bylo dle WHO v Lucembursku (17,6 litrů), Česká republika se umístila hned na druhém místě s 16,2 litry na osobu. Itálie v roce 2 001 byla pod evropským průměrem (Demografie. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné

z:

http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=182).

Obr. 3 Průměrná roční spotřeba alkoholu (v litrech čistého alkoholu) na osobu starší 15 let z roku 2001 (podle Demografie. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=182).

49

5.1. Preference alkoholických nápojů v České republice Problematika vlivu konzumace alkoholických nápojů na zdraví populace je v České republice velmi aktuální. Jedním z důvodů může být také fakt, že spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele v ČR stoupá. Studie zabývající se zvyklostmi spojenými s konzumací alkoholu v ČR byla naposledy prováděna roku 2 002 populačním šetřením GENACIS, která sledoval genderové rozdíly ve vztahu k alkoholu. Dle studie GENACIS byla v roce 2 002 průměrná denní spotřeba alkoholu vypočítána na 16,6 gramů. U mužů byla spotřeba vyšší než u žen, konkrétně 26,4 g na muže/den. Nezanedbatelný rozdíl je viditelný také u věkových skupin. U mužů ve středním věku (mezi 35. a 44. rokem života) byla denní spotřeba nejvyšší. U žen věkový rozdíl nebyl tak markantní jako u mužů. Příčinou, že největší denní spotřeba připadá na muže ve středním věku, může být i fakt, že v tomto životním období jsou jedinci ekonomicky zajištěni, mají již odrostlé děti a jsou na vrcholu svých fyzických sil. V rámci studie GENACIS bylo zjištěno, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním pijí méně alkoholu, než bylo zjištěno u jedinců, kteří mají jen základní vzdělání nebo jsou pouze vyučení, tento fakt znázorňuje tabulka číslo 7, kdežto tabulka číslo 6 znázorňuje rozdílné hodnoty spotřebovaného alkoholu dle pohlaví (Sovinová, Csémy, 2 003). Tab. 6 Průměrná denní spotřeba alkoholu v gramech podle věkových skupin a pohlaví (podle Sovinová, Csémy, 2 003, s. 37) Věkové kategorie

Muži (g) Ženy (g)

45 - 54 18 - 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let let 55 - 64 let 20,7 23 35,2 27,1 24,8 7,8 7,2 8,9 7,1 5

50

Tab. 7 Průměrná denní spotřeba alkoholu v gramech podle výše vzdělání a pohlaví (podle Sovinová, Csémy, 2 003, s. 38)

Muži (g) Ženy (g)

Vzdělání ZŠ + vyučení SŠ s maturitou VŠ 29,5 23,5 19,5 8,1 6,1 6,5

Studie GENACIS v České republice proběhla formou dotazníků. Respondenti byli dospělí ve věku 18 až 64 let. Musíme proto předpokládat, že jejich odpověděli, jsou subjektivně zkresleny. Občané České republiky jsou tradičně velmi tolerantní vůči pití alkoholu. Dokazuje to fakt, že dospělí se dostali na přední místo spotřeby alkoholu v evropském žebříčku. Alkohol neodmyslitelně patří k zábavám a oslavám, ovlivňuje oblast mezilidských vztahů a působí na mládež (Sovinová, Csémy, 2 003).

5.2. Preference alkoholických nápojů v Itálii Itálie je jedním ze států s velmi vysokou konzumací vína. Její geografická poloha umožňuje pěstovat vyhlášenou vinnou révu a konzumovat výtečná vína. V posledních letech tento trend stále graduje a rok od roku se spotřeba alkoholických nápojů zvyšuje. Dle národního testu prováděného v Itálii v roce 2 011 konzumuje víno 53,3 %, 45,9 % pije pivo a 39,9 % dává přednost destilátům (Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515allegato.pdf). Respondenti byli občané ve věku od 18 do 65 let. 24,1 % respondentů uvedlo, že konzumuje víno každý den, což je oproti pivu, které konzumuje denně jen 4,3 % respondentů, číslo opravdu vysoké. Je zřejmé, že víno je v Itálii mnohem preferovanějším alkoholem než pivo.

51

Jedním z typických úkazů pro italskou populaci je konzumace minimálního množství alkoholu při jídle. Jedná se většinou o jednu sklenku k obědu nebo k večeři. I těchto konzumentů za poslední léta přibývá, konkrétně v roce 2 011, kdy byl tento test prováděn, uvedlo 26,3 % tázaných, že si dopřeje sklenku i během dne právě v době oběda. Kdežto 38,4 % uvedlo, že se napijí i mimo tuto dobu. Tím pádem sklenka vína už není jen tradičním nápojem k obědu, ale přibývá lidí, kteří si ho dopřejí i mimo oběd. Tento podíl je markantní hlavně u žen. Ještě v roce 2 000 bylo pouze 17,4 % žen, které si dopřály skleničku mimo oběd, avšak v roce 2 010 toto číslo vzrostlo na 25,1 %. Velmi zajímavé informace přinesl test, který zkoumal rozdíly v konzumaci alkoholu u různých věkových skupin v rozličných regionech. Jak ukazuje obrázek číslo 4, 67,2 % mužů konzumuje víno alespoň jednou do roka, pivo 60,6 % a 53,8 % destiláty. Celkem 78,9 % mužské populace konzumuje alespoň jednou do roka alkoholický nápoj (Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné

z:

http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515allegato.pdf.)

Obr. 4 Procento populace, která vypila alespoň jeden alkoholický nápoj za rok (podle Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515allegato.pdf) Vysvětlivky:

Maschi – Muži Femmine – Ženy Nell´anno – za rok/ročně Di cui tutti i giorni – z toho každý den Vino – víno Birra – pivo Aperitivi, amari, superalcolici - destiláty

52

Obrázek číslo 5 ukazuje procento populace konzumující alkohol. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví, dle toho, zda pijí alkohol každý den nebo jednou do roka a také dle regionu. Největší množství zkonzumovaného alkoholu připadá na severní Itálii, kde 68,9 % respondentů vypilo alespoň jeden alkoholický nápoj za rok. 68,5 % respondentů z města mající počet obyvatel do 2 000 uvedlo, že konzumuje alkohol alespoň jednou do roka.

Obr. 5 Procento zkonzumovaného alkoholu podle pohlaví v daném regionu (podle Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515allegato.pdf) Vysvětlivky:

Maschi – Muži Femmine – Ženy Nell´anno – za rok/ročně Di cui tutti i giorni – z toho každý den Vino – víno Birra – pivo Aperitivi, amari, superalcolici - destiláty Italia nord-occidentale – Severozápadní Itálie Italia nord-orientale – Severovýchodní Itálie Italia centrale – Střední Itálie Italia meridionale – Jižní Itálie Italia Insulare – Ostrovní Itálie Comune centro dell´area metropolitana - hlavní město a okolí Periferia dell´area metropolitana – periferie hlavního města Fino a 2.000 abitanti - město do 2 000 obyvatel Da 2.001 a 10.000 abitanti – od 2 000 do 10 000 obyvatel Da 10.001 a 50.000 abitanti – od 10 001 do 50 000 obyvatel 50.001 abitanti e piu – 50 0001 a více obyvatel

53

Dále

lze

také

s vysokoškolským,

porovnat,

jak

středoškolským

velké a

procento

základním

tázaných vzděláním

konzumuje alkoholické nápoje. Tyto údaje se nacházejí na obrázku číslo 6.

Obr. 6 Průměrná spotřeba alkoholu v % podle výše vzdělání a pohlaví (podle podle Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515allegato.pdf)

Vysvětlivky:

Maschi – Muži Femmine – Ženy Almeno una volta fuori pasto – alespoň jednou mimo jídlo Sempre durante il pasto – během jídla Laurea – vysokoškolsky vzdělaný Diploma superriore – doktorandské vzdělání Licenza media – středoškolsky vzdělaný s maturitou Licenza elementare – základní vzdělání

54

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

6. Výzkum Výzkum byl prováděn v psychiatrické léčebně Červený Dvůr.

6.1. Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, z jakého důvodu se pacienti stávají alkoholiky, co je vede k rozhodnutí léčit se a jaké mají vyhlídky do budoucna. Dále jsem zjišťovala, jaké podmínky léčby v psychiatrické nabízí

v psychiatrické

léčebně

Červený

Dvůr

pro

pacienty

s alkoholovou závislostí.

6.2. Psychiatrická léčebna Červený Dvůr K mému výzkumu bylo nezbytné navštívit osobně psychiatrické zařízení. K tomu, jsem si vybrala léčebnu Červený Dvůr, kde jsem se dostala do kontaktu s pacienty i personálem. Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, která byla založena roku 1 966, je specializovaná léčebna na střednědobou léčbu závislostí na návykových látkách a patologickém hráčství. Červený Dvůr se nachází v jižních Čechách nedaleko Českého Krumlova, tedy mého bydliště. Léčebna je v areálu barokního zámku, na kraji chráněné krajinné oblasti Blanský les na úpatí hory Kleť. K celému areálu patří rozlehlý park, který působí uklidňujícím dojmem a přímo vyzývá k procházce. Zde se také pacienti v době svého volna mohou volně pohybovat. Je nutné podotknout, že místní pacienti jsou v léčebně dobrovolně, tedy bez soudního příkazu. Důvodů, proč se tito lidé rozhodnou podstoupit léčbu, která trvá 55

od 3 do 6 měsíců, je několik. Ve zkratce je zle shrnout jako tlak okolí, a to především ze strany rodiny a pracovního kolektivu. Na první pohled červenodvorský areál rozhodně nepůsobí jako léčebna. Sály, honosně vyzdobeny, slouží nejen ke společným sezením pacientů, ale využívají se také jako koncertní síně, kde se několikrát do roka konají rozličné koncerty nejen pro pacienty, ale i pro širokou veřejnost. Červenodvorský areál nabízí pacientům kulturní vyžití v podobě koncertů od vážné hudby až po moderní pop, Hubertskou jízdu a mnoho dalších workshopů. Pod osobním dohledem pana ředitele MUDr. Jiřího Dvořáčka jsem byla provedena prostory léčebny a měla jsem dokonce možnost nahlédnout do pokojů v ženském areálu. Léčebna je rozdělena na mužský a ženský areál, které jsou od sebe odděleny. K tomu, aby byl pacient přijat na léčebnu, musí splňovat následující kritéria: 

Dosažení plnoletosti.



Diagnóza závislosti - k přijetí do léčby je vyžadováno doporučení od psychiatra, ideálně specializující se na léčbu závislostí.



Psychický a somatický stav nesmí vyžadovat jinou speciální léčbu a umožňovat plné zapojení do všech aktivit.

Léčba poskytuje: 

„Střednědobou ústavní léčbu závislosti na nealkoholových drogách.



Dlouhodobou léčbu závislosti na alkoholu a patologickém hráčství.



Detoxikaci a detoxifikaci.



Rodinnou a partnerskou terapii při střednědobých a dlouhodobých léčbách zmíněných výše.



Krátkodobé stabilizační pobyty na zvládnutí relapsu13.

13

- nastává tehdy, když je člověk znovu zasažen stavem, který jej již v minulosti zasáhl; může se jednat o konec remise, návrat příznaků nemoci či zhoršení stavu; během rekonvalescence může nemoc znovu propuknout

56



Krátkodobé motivační (tzv. opakovací) pobyty v rámci následné péče“ Dvůr.

(Červený

[online].

[cit.

2012-04-17].

Dostupné

z:

http://cervenydvur.cz/?page_id=3).

Léčebna má tato čtyři oddělení - příjmové detoxifikační a tři oddělení

psychoterapeuticko-režimová.

Kapacita

Červenodvorské

léčebny je 103 lůžek. Ročně tento program absolvuje 550 až 750 pacientů. Všichni tito pacienti podstupují společné skupinové terapie. Nejsou tedy od sebe rozdělováni podle druhu léčby. Já osobně jsem se zaměřila na pacientky, které na zdejší psychiatrické léčebně podstupují protialkoholovou léčbu. Doplním, že alkoholismus je téměř vždy prolínán ještě jinou závislostí. Tak například

samotný

alkoholismus

s hráčstvím

nebo

užíváním

marihuany. Tato léčebna je celorepubliková, obecně lze ale říci, dle záznamů prováděných léčebnou z roku 2 009, že nejvyšší procentuální zastoupení pacientů pochází z Prahy (celých 19 % léčených) a z Jižních Čech (16 %). Léčebna se nachází v jižních Čechách a poskytuje tak dostupnost všem potencionálním pacientům. Aby léčebna mohla fungovat skutečně užitečně a efektivně, je nutno dodržovat určitá pravidla. Mezi ta základní patří: 

Udržování bezdrogového prostředí - jakékoli porušení abstinence během léčby či jakákoli manipulace s drogou vedou k předčasnému propuštění z léčby. Za tímto účelem jsou pravidelně prováděny rozbory moči a kontroly dechu na alkohol.



Spolupráce při terapeutických aktivitách.



Zákaz fyzické agrese, psychického nátlaku a projevů rasismu.



Zákaz sexuálních kontaktů mezi pacienty na léčebně. 57

Celou léčbu lze rozdělit do několika etap: V úvodním období si pacient zvyká na komunitu, systém léčby

I.

a celý léčebný režim. Důraz je kladen na stabilizaci tělesného i duševního stavu. Postupem času si pacient připouští míru svých problémů a důsledků, které alkoholová kariéra zanechala. Ujasňuje si, proč v užívání drogy nepokračovat. V dalším období pacient pracuje otevřeně ve skupinách, podílí

II.

se na chodu komunity. Formuluje jasněji cíle svého pobytu a hledá cesty k vyřešení jeho problémů. V závěrečném období se pacienti orientují na budoucnost,

III.

zajišťují si bezpečné zázemí, hledají konkrétní momenty v dalším životě, které budou podepírat jejich abstinenci (Červený Dvůr. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://cervenydvur.cz/?page_id=5). Jedna z mých otázek na pana MUDr. Dvořáčka se týkala procentuálního zastoupení vyléčených pacientů. Jak mi ale bylo posléze vysvětleno, tyto informace je velmi těžké, byť dokonce nemožné získat. Po propuštění pacienta z léčebny, nemá dotyčný povinnost udržovat kontakt s terapeuty, proto tyto informace nejsou k dispozici. Další důležitou otázkou zůstává, co přesně je možné považovat u dané osoby za úspěch. V laické společnosti obecně panuje názor, že pokud je pacient z léčebny propuštěn, už nikdy více neokusí alkoholických nápojů, v případě narkomana drog. Takový názor

podle

pana

doktora

Dvořáčka

není

zcela

správný.

U terapeutického týmu se za velký pokrok považuje už jen fakt, že bývalý, drogově závislý jedinec takzvaně přejde na měkčí drogy, například marihuanu, bývalý alkoholik nerabuje, nekrade nebo nepropadá gamblerství. Léčba v Červeném Dvoře je hrazena z

poplatků vybraných

u lékaře, avšak nově ke dni 1.12.2 011 byla pro pacienty stanovena i výše regulačního poplatku 100 Kč za jeden den hospitalizace.

58

Pacienti se stravují v místní jídelně, která je v areálu léčebny. Kromě snídaně, obědů a večeře dostávají pacienti dopolední a odpolední svačiny. Svačiny se nepodávají v sobotu a neděli kvůli volnějšímu programu. Jídelníček je sestavován specializovaným výživovým poradcem tak aby strava poskytovala dostatečné množství makro i mikronutrientů. Je tvořen na šest týdnů a tyto šestitýdenní cykly se neustále opakují. Obrázek číslo 8 ukazuje jídelníček na jeden týden.

59

Tab. 8 Týdenní jídelníček v psychiatrické léčebně Červený Dvůr Den

Snídaně

čaj, rohlík, Pondělí sýr Cihla Flora

Úterý

čaj, chléb, hořčice kuřecí párek

Svačina

Oběd jarní zeleninová Sušenka polévka kuřecí stehno, nádivka, brambory kmínová ovoce/zelenina polévka s vejci dušené hov.maso na žampionech houskový knedlík

čaj, rohlíky, Caro s Sušenka mlékem, 3 másla, Nugetka

Odpolední svačina

Večeře vepřová játra na ovoce/zelenina cibulce Rýže

dia kompot

zapečené těstoviny s kuřecím masem, Kompot

polévka s tuňáková vaječnou jíškou ovoce/zelenina pomazánka, vepřové maso chléb, v mrkvi, zelenina brambory krupicová čaj, chléb, bram. polévka kaše Čtvrtek Flora, ovoce/zelenina s krupkami sušenka s kakaem tavený sýr kuř.medajlonky Lipno, na smetaně, a máslem rýže čaj, smaž.rybí rohlíky, 3 filé, Pátek másla Sušenka zelná polévka ovoce/zelenina bram.kaše, masové kuličky Termix v kari omáčce Čalamáda těstoviny brokolice se pórková sýrovou Sobota čaj, chléb, polévka s vejci omáčkou šunkový vejce, čočka na salám kyselo, Těstoviny okurka, chléb hovězí studený čaj, kakao, krup.polévka s těstovinový Neděle 3 noky salát se zeleninou a koláčky hamburská kuřecím s tvarohem kýta, houskový masem knedlík Středa

60

6.3. Materiály a metody K provedení výzkumu jsem osobně navštívila psychiatrickou léčebnu a strávila s pacienty a především pacientkami celý den. Zúčastnila jsem se skupinového sezení a osobně hovořila se třemi pacientkami. Každé pacientce jsem položila 16 otázek zpracovaných do otevřeného dotazníku tak, aby nedocházelo k podbízení odpovědí. Otázky jsem s pacientkami procházela jednotlivě, aby nebyly jejich odpovědi ovlivněné jinou pacientkou. Pacientky se k výzkumu přihlásily dobrovolně, ze strany terapeutů na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak. Byly odměněny kladnými body, o nichž se zmiňuji v kapitole 4.3. Léčba. Pokud kterákoliv z respondentek nechtěla odpovědět na jakoukoli otázku, nemusela. Toto právo žádná s pacientek nevyužila a všechny s ochotou odpověděly na mé otázky. Nesoustředila jsem se na žádnou věkovou skupinu.

6.4.Výsledky a diskuze

Pacientka Anna Anna, 28 let, svobodná. Učitelka, České Budějovice. 10.12.2 011. Závislost na alkoholu. Tlak rodiny, nezvládnutí vlastních problémů v partnerském vztahu a práci, zdravotní komplikace spojené s pitím alkoholu. Rodina je ráda, že se Anna rozhodla k léčbě a podporuje ji. Lidé z Anny okolí neví, že se lečí a ani si nepřeje, aby se to dozvěděli. V práci se nedokázala soustředit, pravidelně chyběla. Dvakrát o práci přišla. Byla velmi často unavená a lhala nejen okolí, ale i sama sobě. Anna by si přála doléčit se, mít pravidelný denní režim, najít si nové zaměstnání a přátele, věnovat se koníčkům a hlavně rodině.

61

Anna je nekuřák, ani když pila, nekouřila. Nástupem do léčebny začala jíst pravidelně. Pila převážně víno, později i tvrdý alkohol. Začala pít kvůli nízkému sebevědomí a problémům, které měla v rodině. Kolektiv považuje za bezvadný, všichni ji přijali dobře a přátelsky. NE – separaci mužů a žen považuje za zbytečnou, naopak by si přála být s muži více v kontaktu. Terapeutický tým považuje za kvalitní, oceňuje individuální přístup a pomoc terapeutů při řešení jejich problémů. V léčebně je podruhé. Užívá antidepresiva proti úzkosti. Je ráda, že se odhodlala k léčbě.

Pacientka Monika Monika, 35 let, rozvedená. Kadeřnice, Praha 4. 3.1.2 012. Alkohol + toxic (Monika požívala také drogy). Monika ambulantní léčbu již absolvovala, tu ale nezvládala, a tak se rozhodla nastoupit do léčby ústavní. Monika podstupuje léčení hlavně kvůli jejím dvěma dcerám, které v době abusu zanedbávala. Děti mají velkou radost, že se léčí a také přítel ji podporuje. Okolí jí fandí, i když málo lidí ví, že je v léčebně. Monika především nezvládala starat se o své děti. Většinu peněz utratila za alkohol, děti neměly téměř co jíst. Stálou práci si nenašla a chodila jen na brigády, protože jí vyhodili z práce. Monika se bude snažit dostat své děti zpět, protože jí byly odebrány sociální pracovnicí. Děti nyní žijí v Klokánku. Přítel, se kterým už 1,5 roku žije, ji pořádal o ruku, tak se moc těší na přípravy svatby. Dříve chodila cvičit do fitness centra. Preferuje zdravou výživu. V době, kdy pila, stravu zanedbávala a v podstatě nejedla. Přijímala

62

jen prázdné kalorie z alkoholu. Zde v léčebně se snaží pravidelně jíst a také cvičit. Monika pila víno, pivo a frisco. Po alkoholu sáhla hlavně kvůli problémům s jejím bývalým manželem, který jí psychicky vydíral a vyhrožoval jí odebráním dětí. Monika měla na začátku svého pobytu problémy s agresí, nyní už ji ostatní pacientky znají a přijmuly ji mezi sebe. Když ještě byla na alkoholu závislá, její agrese se stupňovala. Nyní se snaží kontrolovat. NE – uvítala by v ženském oddělení i muže. Podle Moniky by se ženy tak často nehádaly a nedocházelo by ke konfliktům. Pociťovala by uvolněnější atmosféru. Přístup pracovníků psychiatrické léčebny hodnotí Monika pozitivně. Věří jak terapeutům, tak doktorům. Chovají se k ní ohleduplně a zároveň spravedlivě. Líbí se jí individuální přístup pracovníků. Léčí se poprvé. Monika užívá antidepresiva ráno a večer na spaní. Doufá v lepší budoucnost. Těší se na společné chvíle s dětmi bez alkoholu.

Pacientka Zlata Zlata, 54 let, rozvedená. Bez zaměstnání, bývalá fotografka, Kladno. 13.10.2 011. Zlata se rozhodla podstoupit léčbu hlavně kvůli tomu, že už nevěděla, co s jejím životem. Rodina její rozhodnutí přijala velmi kladně. O názor okolí se nestará. Zlata uvedla, že v práci už nefungovala na 150 % ale jen na 100 %, později nekomunikovala ani s rodnou ani s jejími blízkými. Nechodila mezi lidi, uzavírala se do sebe. Přála by si najít novou práci, koníčky, mít pro co žít. Chtěla by také více komunikovat s okolím a chodit mezi lidi. Zlata vůbec nejedla. Během alkoholismu měla absolutní nechutenství. Popíjela víno ředěné vodou. 63

Cítila se stále unavená, pociťovala osobní vyhoření, samotu a pocit, že nic nemá smysl. Zlata se na léčebně cítí dobře, kolektiv ji přijmul bez problémů, konečně začala komunikovat s lidmi. NE – Ženy mezi sebou podle Zlaty pociťují rivalitu a mužský element by tento problém odstranil. Zlatě se velmi líbí pocit, že se jí někdo věnuje, že někam patří. Sezení hodnotí velmi pozitivně a přínosně. Oceňuje individuální přístup k pacientům. Zlata se léčí poprvé. Neužívá žádné léky. Také Zlata považuje své rozhodnutí nastoupit do léčebného programu za velmi přínosné. Přála by si, aby se vyléčila a žila úplně normální život.

Pacientkám činilo největší problém uvést své jméno. Přály si, aby zůstaly v anonymitě. Proto do dotazníku uvedly pouze své křestní jméno. Obecně lze říci, že všechny pacientky mají stejný nebo podobný příběh. Velmi často sáhnou po alkoholu, pociťují úlevu a unikají tak od problémů v rodině nebo v práci. Častým faktorem vzniku závislosti na alkoholu u pacientek byla také samota, která dovedla pacientku Zlatu k řešení problémů pomocí alkoholických nápojů. Velkým překvapením je složení věkových kategorií pacientů léčících se s diagnosou alkoholismus. Průměrný věk pacientů na psychiatrické léčebně Červený Dvůr každoročně klesá a tento fakt je velmi alarmující. Každoročně do léčebny přicházejí mladší a mladší pacienti. Snad jediným positivem, který lze zaznamenat, je fakt, že pacientů, kteří přicházejí do této léčebny s diagnosou drogová závislost v posledním desetiletí ubývá a přibývá pacientů právě s diagnosou alkoholismu. K přáním a cílům, které si pacientky vytyčily, patří základní potřeby, jako je návrat do společnosti, upravení rodinných vztahů, 64

znovunalezení koníčků, přátel a zajímavého zaměstnání. Pacientky vždy zmiňovaly cíl doléčit se.

65

7. Závěr Spotřeba lihovin za poslední léta stoupá. Podle Českého statistického úřadu v roce 2 000 byla spotřeba alkoholických nápojů 184,3 litrů na každého obyvatele včetně novorozenců a kojenců. V roce 2 005 se spotřeba ještě zvýšila na 188,1 litrů na každého obyvatele. Mohlo by se tedy zdát, že tento trend ještě poroste. Ovšem poslední údaj o spotřebě alkoholu pocházející z roku 2 006 vykazuje mírné snížení, konkrétně na 184,3 litrů na jednoho obyvatele. České republice patřilo v roce 2 001 druhé místo v evropském žebříčku zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu na osobu, umístila se hned za Lucemburskem. Hlavní problematikou, na kterou bychom se měli do budoucna zaměřit, je mládež konzumující alkohol. Přesto, že české zákony nedovolují prodávat alkohol mládeži do 18 let, zkušenosti mládeže s alkoholickými nápoji jsou až překvapivě vysoké. Ve srovnání s ostatními zeměmi se naše mládež s 13,0 litry dostala na čtvrté místo ve spotřebě alkoholu. Tento fakt vychází ze statistiky prováděné ESPAD z roku 2 008 (Machová a kol., 2 009). V České republice dává více než 50 % obyvatel přednost pivu před vínem nebo jinými destiláty i přes to, že je dnes už patrné, že v zemích s nejvyšší procentem konzumací vína, dochází k úmrtí na srdeční a cévní choroby nejméně. Dle Světové zdravotnické organizace je doporučená dávka alkoholu

na

den

10

až

(Wineofczechrepublic [online].

30 [cit.

g

bez

rozdílu

2012-04-12].

pohlaví

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-1-12-co-je-mala-davkaalkoholu-cz.html). Pokud tuto doporučenou dávku nepřekračujeme a nedochází tak k „Binge drinking“ (což je název označující jednorázovou, ale velkou konzumaci alkoholu) a konzumace alkoholických nápojů a zvláště pak vína má pozitivní účinky. Nejen že pozitivně ovlivňuje výskyt civilizačních chorob jako je vysoký krevní tlak, ateroskleróza a srdeční infarkt, ale dokáže přivodit příjemné chvíle. 66

Dle Americké kardiologické společnosti alkohol snižuje riziko kardiovaskulárních chorob o 30 až 50 %. Brání vzniku cukrovky, vysokému tlaku a rizikovým faktorům aterosklerózy. Kromě toho pití alkoholu ovlivňuje osobnost člověka a zvyšuje hladinu HDLcholesterolu. Další studie, také prováděná v Amerických státech, ukázala, že osoby, které popíjejí alkohol, se dožívají v průměru o 5,5 roku déle než abstinenti. Konzumace alkoholu se příznivě projevuje také u osob v pokročilém věku – riziko výskytu cukrovky se snižuje stejně jako výskyt srdečních komplikací u cukrovky, jejíž riziko se snižuje až o 80 % (Šamánek, 2 010). Prostředí psychiatrické léčebny a osobní kontakt s pacientkami byl pro mne životní zkušeností a zároveň odstrašujícím příkladem. Pokud se budeme řídit doporučeným dávkováním alkoholu (dle WHO 10 až 30 g/den/osoba), připustíme si jeho možnou nadvládu v případě nadměrného pití, můžeme si pouze užívat jeho vlivů na naše zdraví. Alkohol může a dokáže být dobrým lékařem a společníkem. Na závěr citát, který se už po staletí používá v Číně.

„Dnešní víno pij dnes, zítřejší žal zítra.“

67

Seznam použitých zdrojů

1.

BARTOŠEK, Julius. Alkohol, práce, zdraví. Praha: ROH, 1963.

ISBN 24-011-63. 2.

BUDINSKÝ, Václav. Ať žije alkohol, aneb, Přítel a lék. Praha:

Agentura Lucie, c2010, 143 s. ISBN 978-80-87138-24-3. 3.

CLARK, Nancy. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2009,

352 s. ISBN 978-80-247-2783-7. 4.

EHRMANN,

Jiří,

Petr

SCHNEIDERKA

a

Jiří

EHRMANN. Alkohol a játra. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 166 s. Malá monografie (Grada). ISBN 80-247-1048-X. 5.

HAŠKOVÁ, Barbora. Člověk a víno: sborník z konference. 1.

vyd. Brno: Masarykova universita, 2011, 103 s. ISBN 978-802-1055865. 6.

KLEINWÄCHTEROVÁ,

Hana

a

Zuzana

BRÁZDOVÁ. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Vyd. 2., přeprac. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001, 102 s. ISBN 80-701-3336-8. 7.

KOHOUT, Pavel. Potraviny - součást zdravého životního stylu.

Olomouc: SOLEN, 2010, 106 s. ISBN 978-808-7327-395. 8.

KUNDA S., a kolektiv, Klinika alkoholizmu, 1. vyd. Martin:

Tlačiarnie Slovenského národného povstania, n. p., 1988, 256 s., ISBN 70-020-88. 9.

MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví.

Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80247-2715-8. 10.

MAUGHAN, Ronald J. a Louise M. BURKE. Výživa ve sportu.

Praha: Galén, 2006, 311 s. ISBN 80-726-2318-4. 11.

MOUREK,

Jindřich. Fyziologie: učebnice

pro

studenty

zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 208 s. ISBN 80247-1190-7. 12.

POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. 2., dopl. a přeprac.

vyd. Praha: Galén, c2010, 474 s. ISBN 978-80-7262-322-8. 68

13.

SKÁLA, Jaroslav. Alkoholismus., 1. vyd. Praha: Stát. zdrav.

nakladatelství, n. p., 1957, 232 s. ISBN 566314. 14.

SOVINOVÁ, Hana a Ladislav CSÉMY. Kouření cigaret a pití

alkoholu v České republice. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003, 96 s. ISBN 80-7071-230-9. 15.

ŠAMÁNEK, Milan a Zuzana URBANOVÁ. Víno na zdraví.

Vyd. 1. Praha: Agentura Lucie, 2010, 169 s. ISBN 978-80-87138-175. 16.

ŠAMÁNEK, Milan a Zuzana URBANOVÁ. Pít či nepít?: Pití

vína a srdeční infarkt. 1. vyd. Praha: Radix, 2004, 67 s. ISBN 80-8603146-2. 17.

TURČEK, Michal. Alkohol a děti. Bratislava: Polygrafické

závody, 1964. ISBN 67-252-64. 18.

VAVŘINKOVÁ, Blanka a Tomáš BINDER. Návykové látky v

těhotenství. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006, 122 s. ISBN 80-725-4829-8. 19.

Acetaldehyd. (Wikipedia. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Acetaldehyd 20.

Alkohol. Alkoholik. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z:

http://www.alkoholik.cz 21.

Alkoholik. Alkoholik. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z:

http://www.alkoholik.cz 22.

Co je to alkohol. Wikipedia. [online]. [cit. 2012-04-11].

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholy 23.

Co jsou to nativní hrozny. Vino ip. [online]. [cit. 2012-04-11].

Dostupné z: http://www.vino-ip.cz 24.

Definice závislosti na alkoholu. Alkoholik. [online]. [cit. 2012-

04-17].

Dostupné

z:

http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/alkoholik_alkoholi smus_definice_vysvetleni_pojmu.html 25.

Doporučené dávky alkoholu. Wineofczechrepublic [online]. [cit.

2012-04-12]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-6-4-112-co-je-mala-davka-alkoholu-cz.html 26.

Etapy léčby. Červený Dvůr. [online]. [cit. 2012-04-18].

Dostupné z: http://cervenydvur.cz/?page_id=5 69

27.

Fetální alkoholový syndrom u dětí. Wikiskripta [online]. [cit.

2012-04-12]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/FAS 28.

Flavonoidy. Wikipedia. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Flavonoidy 29.

Jaké látky jsou obsaženy ve víně. Vinoazdraví. [online]. [cit.

2012-04-12]. Dostupné z: http://vinaoazdravi.cz 30.

LDL cholesterol. Vinoazdraví. [online]. [cit. 2012-04-12].

Dostupné z: http://vinaoazdravi.cz 31.

L’uso e l´abuso di alcol in Italia (Konzumace alkoholických

nápojů v Itálii). Ministero della Salute. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné

z:

http://www.salute.gov.it/imgs/C_17_pubblicazioni_1515_allegato.pdf 32.

Podávání alkoholických nápojů nezletilým. Zákon online.

[online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://ley.cz/?s46&q46=30 33.

Poskytovaná léčba v Červeném Dvoře. Červený Dvůr. [online].

[cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://cervenydvur.cz/?page_id=3 34.

Roční průměrná spotřeba alkoholu v zemích EU. Demografie.

[online].

[cit.

2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=182 35.

Sporty u kterých je zakázán alkohol. Antidoping. [online]. [cit. Dostupné

2012-04-12].

z:

http://www.antidoping.cz/documents/smernicedoping.pdf 36.

Účinky alkoholu na lidský organismus. Pijeme s mírou.

[online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

http://www.pijtesmirou.cz/templates/disclaimer.html

70

z:

Seznam použitých zkratek

WHO - Světová zdravotnická organizace ESPAD - European School Project on Alcohol and other Drugs neboli Evropský školní projest o alkoholu a jiných drogách FAS - Fetální alkoholový syndrom ČR – Česká republika GENACIS - Gender, alcohol and Culture – An International Study

71

Seznam příloh

Dotazník.

72

Přílohy

73

Pacientkám byly položeny následující otázky: Otázka číslo 1. – Jméno, věk, rodinný stav. Otázka číslo 2. – Povolání, místo bydliště. Otázka číslo 3. – Datum nástupu do psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Otázka číslo 4. – Diagnóza. Otázka číslo 5. – Z jakého důvodu jste se rozhodla podstoupit léčbu? Otázka číslo 6. – Pohled a názor lidí z okolí na Vaše rozhodnutí léčit se? Otázka číslo 7. – Jak alkohol ovlivnil Vaše pracovní výkony, rodinné vztahy atd.? Otázka číslo 8. – Vyhlídky do budoucna, osobní přání a cíle. Otázka číslo 9. – Jak alkohol ovlivnil Vaše stravovací návyky. Otázka číslo 10. – Jaký druh alkoholického/alkoholických nápojů jste pila? Otázka číslo 11. – Co Vás vedlo ke konzumaci alkoholických nápojů? Otázka číslo 12. – Jak jste se začlenila do místního kolektivu? Otázka číslo 13. – Považujete za přínos separaci mužů a žen do jednotlivých oddělní? Otázka číslo 14. – Jak hodnotíte přístup personálu k pacientům? Otázka číslo 15. – Po kolikáté podstupujete ústavní léčbu? Otázka číslo 16. – Jaké léky užíváte? + prostor na osobní sdělení

Resumé

Bakalářská práce se zabývá aspekty vlivu konzumace alkoholu na zdraví člověka při užití malých i velkých dávek. Na začátku práce je shrnuta historie alkoholických nápojů a počátky jeho konzumace. Dále se zabývám příznivými účinky vína, účinky alkoholu na mládež, těhotné ženy a sportovce. V závěru první části práce se soustřeďuji na negativní účinky alkoholu od pravidelné a nadměrné konzumace až po stádia a léčbu samotného alkoholismu. Část texu je také věnována problematice množství zkonzumovaného alkoholu v České republice a Itálii. V závěru práce se věnuji podmínkám léčby pacientek v psychiatrické léčebně Červený Dvůr a zkoumáním důvodů, které vedly k tomu, že se pacientky rozhodly nastoupit na ústavní léčbu.

Summary

This bachelor thesis deals with aspects of consumption of alcohol on human health. At the beginning I summarize the history of alcoholic drinks production and consumption. After that I focus on positive effect of wine drinking and also on the effect of alcohol consumption on teenagers, pregnant women and sportsmen. At the end of the first part I deal with negative effect of alcohol and also the medical treatment of alcoholism. Then the text compares the amount of consumption of alcohol in the Czech republic and Italy. At the end of the thesis I describe the conditions for treatment of alcoholism in the Červený Dvůr mental hospital. Here I also study reasons the circumstances in which patients had to start their medical treatment.