Alena Gajdůšková V. Komárek

t r e n d 99 listopad 2008

25 Kč

politiky

■

vědy

■

kultury

■

společnosti

G. Kalábková &

Alena Gajdůšková V. Komárek

Americká změna: Barack Obama v Bílém domě JIŘÍ PA ROUBEK, JIŘÍ G. MÜLLER X V. r o č n í k ❑ v y d á v á S p o l e č n o s t W. B r a n d t a a B. K r e i s k é h o ❑ w w w. i t r e n d . c z

2

trend

Afroameriãan v Bílém domû chud‰ích vrstev v protikladu k masám bohat˘ch AmeriãanÛ, hlasujících pfieváÏnû pro repubBarack Hussein Obama zvílikánské kandidáty. To by v‰ak tûzil podle oãekávání v ameznamenalo velice zjednodu‰en˘ rick˘ch volbách a tak 44. prea realitû neodpovídající pohled. zident bude první AfroameriVe skuteãnosti se pro nûj vyãan v Bílém domû. Jeho slovily i bohat‰í vrstvy, tradiãnû úspûch byl naprosto ojedinûl˘ volící Demokratickou stranu. ve volební historii USA. K urUkazují to v˘daje na volební nám pfii‰lo 136,6 milionu propagandu, které byly letos AmeriãanÛ, to je 64,1 procennejdraωí v historii USA. to voliãÛ, coÏ je hodnota nejCelkové v˘daje obou kandivy‰‰í od roku 1908. dátÛ byly letos podle Stfiediska Obama získal hlasy 349 volitelÛ z 538, aãkoliv by mu staãilo k vítûzství jen 270. Ov‰em z hlediska celostátnû odevzdan˘ch hlasÛ to jiÏ není tak impozantní, protoÏe se pro nûj vyslovilo 52 procent voliãÛ. Je to dÛsle- pro odpovûdnou politiku v USA dek amerického volebního více neÏ miliardu dolarÛ, coÏ je systému, kter˘ nepracuje na zá- asi 19 miliard korun. kladû pfiímého souãtu v‰ech Obama pak v pÛli roku jiÏ hlasÛ. shromáÏdil pro svou kampaÀ KaÏd˘ americk˘ stát odvozuje 640 milionÛ dolarÛ (asi 12,1 mipoãet sv˘ch volitelÛ od poãtu liardy korun), zatímco jeho resv˘ch senátorÛ a poslancÛ ve publikánsk˘ protikandidát Mc Snûmovnû reprezentantÛ, kaÏd˘ Cain o polovinu ménû. Mezi stát Unie má po dvou senátoObamov˘mi dárci byli nejen borech a poãet poslancÛ je podle hat‰í jednotlivci, ale i banky volebních obvodÛ. a jiné ekonomické subjekty.

❏ J I¤Í G. M ÜLLER

svět

Vítûz bere v‰e

Pfiísaha 20. ledna

Prezidentsk˘ kandidát pak volí zpÛsobem, Ïe „ vítûz bere v‰e“ - staãí vût‰ina jednoho volitele, aby získal na svou stranu v‰echny volitele státu. Tato metoda vysvûtluje rozdíl mezi procentní vût‰inou v‰ech celostátních hlasÛ a vítûzn˘m poãtem volitelÛ. Jedinou v˘jimkou jsou státy Nebraska a Maine, kde se pouÏívá proporãní metoda. Nelze ov‰em nevidût, Ïe masa AmeriãanÛ, ktefií se postavili za Obamu, je skuteãnû impozantní. Vyslovilo se pro nûj 95 procent v‰ech ãernochÛ, 66 procent HispáncÛ a vût‰ina americk˘ch Ïen. Pouze mezi bûlochy mûl vût‰inu jeho soupefi a pro Obamu se vyslovilo jen 43 procent bûlo‰sk˘ch voliãÛ. Na první pohled by se mohlo zdát, Ïe vzhledem k sociálnímu a etnickému sloÏení sv˘ch voliãÛ je Obama typick˘ kandidát

Americk˘ prezident, kter˘ se volí jednou za ãtyfii roky, se ujímá svého úfiadu pfiísahou pfied budovou Kongresu vÏdy 20. ledna následujícího roku po volbách. Sejnû to bude i s Obamou. Do té doby zÛstává ve funkci konãící prezident. Stejnû tak to bude i nyní. Ov‰em Bush se bude muset smífiit s tím, Ïe se nyní stává tím, co se v americkém politickém Ïargonu naz˘vá „sitting duck“(sedící kachna), protoÏe má sice funkci, ale chybí mu prostfiedky prosadit svá pfiání ãi rozhodnutí. Situaci mu navíc zhor‰uje, Ïe Demokratická strana spolu se sv˘m prezidentsk˘m kandidátem posílila i svou dosavadní vût‰inu ve Snûmovnû reprezentantÛ a v Senátu. Pokud se nûkdo snad domníval v USA, ale i u nás, Ïe Bush mÛÏe je‰tû do konce svého

mandátu prosadit nûkteré vojenské i politické rozporné projekty, pak to byly iluze zcela nerealizovatelné. O v‰ech hlavních mezinárodních otázkách a projektech bude nutno jednat v budoucnosti s Obamou a jeho vládou. CoÏ se t˘ká pfiedev‰ím plánÛ na na‰í úãast v americkém obranném raketovém systému.

¤e‰it velké problémy Nov˘ americk˘ prezident sice získal impozantní vût‰inu voliãÛ, ale souãasnû má pfied sebou veliké vojenské, ekonomické i jiné problémy. Zdûdil dvû války, v Iráku a v Afghánistánu, které Bush zahájil, ale pfies obrovské nasazení vojensk˘ch prostfiedkÛ i finanãních v˘dajÛ je nebyl schopen vyhrát. Válka v Iráku je více neÏ nepopulární mezi Obamov˘mi voliãi a totéÏ lze fiíci o stále se zhor‰ující situaci v Afghánistánu, kde teroristé Al Kajdy sílí a dosáhli i fiady úspûchÛ ve sv˘ch akcích. Ameriãtí vojen‰tí velitelé aÏ dosud nenavrhovali jiné fie‰ení neÏ vojenské, nasadit dal‰í vojenské posily americké i evropsk˘ch spojencÛ v NATO. Zde bude mít Obama tûÏké rozhodování, kdyÏ aÏ dosud dával pfiednost politickému fie‰ení, byÈ se vojenského zásahu nezfiíkal. Ale nejvût‰í problém pfied ním je ekonomick˘, kde voliãi oãekávají, Ïe vyfie‰í bankovní a ekonomickou krizi, jeÏ zasáhla USA. Obama není ani zahraniãnû politick˘ a vojensk˘ odborník, ani ekonomick˘ expert. Zde se bude muset spoléhat na odborníky z fiad Demokratické strany a b˘valé spolupracovníky Clintonovy administrativy. Ale ti jsou rÛzní, ãasto s protikladn˘mi názory. Nûktefií v minulosti souhlasili s Bushovou politikou preventivních vojensk˘ch úderÛ bez ohledu na OSN a NATO. V ekonomické oblasti pak nûkteré v˘znamné osobnosti demokratÛ mají spoluodpo-

vûdnost z minulosti za nynûj‰í bankovní a ekonomickou krizi.

Nesnadná situace Nov˘ americk˘ prezident tedy bude mít hned po nástupu do funkce pfied sebou nemalé problémy politické, vojenské i ekonomické spolu s oãekáváním, Ïe je bude rozumnû a úspû‰nû fie‰it. Bude to v‰ak muset dûlat za situace, kdy se mûní i svûtové postavení a úloha USA. Ty jsou sice nadále nejvût‰í vojenskou ekonomickou mocností a dolar stále zÛstává svûtovou rezervní mûnou. Ov‰em hospodáfiská, finanãní, politická i vojenská váha USA je uÏ jiná, neÏ byla koncem minulého století po rozpadu Sovûtského svazu a bloku socialistick˘ch státÛ. Unipolární svût minulosti ustupuje, aby byl pomalu nahrazován svûtem multipolárním. Washington jiÏ nemÛÏe samovolnû rozhodovat o mnoha svûtov˘ch problémech, jako ãinil nûkdy v minulosti, ale je nucen brát zfietel na nová centra moci a politick˘ v˘voj na svûtové ‰achovnici. To je realita, která ãeká na Baracka Husseina Obamu, aÏ sloÏí lednovou pfiísahu jako hlava USA. Lze si jen pfiát, aby byl maximálnû úspû‰n˘ ve shodû s pfiáním sv˘ch voliãÛ, ale i s postojem jeho zahraniãních spojencÛ. V kaÏdém pfiípadû zÛstává volba nového afroamerického prezidenta nejen velikou zmûnou – jak to sám signalizoval v projevu po zvolení - ale i zaãátkem nové historické éry USA, které se nyní zaãaly pomalu pfiemûÀovat ve velkou multietnickou i multikulturní ❏ svûtovou mocnost.

trend ❏ J I¤Í P AROUBEK Vyhráli americké prezidentské volby sociální demokraté? V‰echno nasvûdãuje tomu, Ïe ano. Pfiesnûji, je to strana velice blízká tomu, co by v Evropû náleÏelo k sociálnûdemokratické orientaci. Ostatnû, sama Demokratická strana USA to vnímá také tak, jak mÛÏeme usuzovat z trvale udrÏovan˘ch kontaktÛ s Evropskou socialistickou stranou (PES), sdruÏující sociálnû demokratické strany v Evropském parlamentu. Ameriãtí Demokraté ãasto zafiazují do sv˘ch evropsk˘ch cest také náv‰tûvu bruselské centrály PES a jsou zváni jako hosté na klíãová jednání, napfi. na kaÏdoroãní kongresy PES.

3 a v˘voje spolu s reformou obsahu vzdûlávání.

■ Ekonomick˘ balíãek Ekonomick˘ balíãek, kter˘ byl zatím vyãíslován na 190 miliard dolarÛ, chce Obama propojit s dlouhodobou podporou vûdy a bezpeãnûj‰í energetiky.

■ Vzdûlávací programy va snaha o obnovu demokraticZákladní a stfiední ‰koly ãekají na v˘voj vzdûlávacích programÛ, které by dûti pfiitáhly k pfiírodním vûdám, technologiím, technice a matematice. Obama zatím slibuje ‰kolství 8 miliard dolarÛ na zlep‰ení pé-

ké úãasti obãanÛ na vládû. Moderní technologie to usnadÀují. „Inteligentní dav“, kter˘ debatuje na sociálních webech, rychle provûfiuje tvrzení politikÛ a hÛfie se pfied ním schovávají nejrÛznûj‰í triky institucí.

Americká zmûna

■ Mnoho styãn˘ch míst Blízkost sociálnûdemokratické orientaci lze vyãíst i z toho, Ïe v na‰ich programech nacházíme mnoho styãn˘ch míst. Napfiíklad v ekonomické oblasti je to podpora role odborÛ ve spoleãnosti, pozornost potfiebám zamûstnancÛ a pravidelnému zvy‰ování minimální mzdy nebo dÛraz na vefiejné sluÏby a instituce, které jsou obdobou evropského zdravotního a sociálního poji‰tûní. V pfiedvolebních bitvách zahrnul ObamÛv program dal‰í témata. Nûkterá pfiinesl prudk˘ nástup finanãní krize, která bûhem nûkolika t˘dnÛ odãerpala z vefiejn˘ch rozpoãtÛ pfies bilion dolarÛ a silnû pfieskupila priority americké volební kampanû. Ale krize není jen finanãní. Série hurikánÛ, které zpusto‰ily jihov˘chodní pobfieÏí, soustfiedila pozornost na zmûny klimatu. Irácká válka a dal‰í konflikty v regionu Blízkého v˘chodu odhalily pfieÏilost doktríny osamûlé supervelmoci i rizika rostoucí závislosti USA na dovozu energetick˘ch surovin. Rekordní schodky obchodní bilance USA naznaãily pomíjivost technologického pfiedstihu USA a volají po podpofie v˘zkumu

terč Program obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a energetick˘ch úspor v budovách a podpora v˘voje hybridních motorÛ na alternativní paliva a s dobíjením ze sítû bude dostávat ohromn˘ch 15 miliard dolarÛ roãnû po dobu 10 let. Podobnû uvaÏují i ikony technologické revoluce, jako jeden z tvÛrcÛ internetu Vinton Cerf (nyní „internetov˘ evangelista“ spoleãnosti Google). Doporuãuje soustfiedit vûdecko-v˘zkumné kapacity na v˘voj obnoviteln˘ch zdrojÛ, aby byly cenovû srovnatelné s uhlím. SoubûÏnû by mûl pokraãovat v˘zkum „ãistého uhlí“ (bez emisí) a obnova v˘voje jadern˘ch zdrojÛ. Vojensk˘ v˘zkum by mûl pomoci v˘voji lehk˘ch konstrukãních materiálÛ pro automobily a letadla.

ãe o dûti s hor‰ími v˘sledky a 10 miliard dolarÛ na roz‰ífiení pfied‰kolní v˘chovy. StudentÛm jsou urãeny daÀové úlevy. Zásadní zmûnu ãekají Ameriãané ve zdravotnictví. Nechtûjí se smífiit s tím, Ïe je pfiíli‰ drahé. Je na nû vydáváno nejvíc na svûtû, 15 procent HDP, ale 45 milionÛ lidí v USA si nemÛÏe zdravotní poji‰tûní dovolit. Obama sliboval dostupnou zdravotní péãi pro v‰echny. Danû z pfiíjmÛ obnoví nûkdej‰í progresi, z vy‰‰ích pfiíjmÛ se bude platit vy‰‰í procento. SniÏování daní z pfiíjmÛ, zahájené G. W. Bushem, bude pokraãovat jen pro osoby s pfiíjmy do 250 tisíc dolarÛ roãnû. Osoby s pfiíjmy do 200 tisíc dolarÛ roãnû k tomu mohou dostat je‰tû daÀovou úlevu.

Odhodlaná vût‰ina

Také obrovsk˘ ObamÛv volební fond (celkovû kolem 600 milionÛ dolarÛ! !), sloÏen˘ z milionÛ drobn˘ch finanãních pfiíspûvkÛ posbíran˘ch elektronicky, mÛÏeme povaÏovat za v˘sledek urãitého hlasování, které ukázalo, Ïe do hry vstupuje odhodlaná vût‰ina. Teì na to chce Obama navázat programem „vládnutí pfies Google“, tedy tím, Ïe data úfiadÛ budou nejen zpfiístupnûna, ale hlavnû sjednotí svÛj formát, aby se dala porovnávat prostfiednictvím internetov˘ch vyhledávaãÛ. Prezidentské plány Baracka Obamy tedy sledují prospûch vût‰iny, mají jasné strategické cíle a snaÏí se udrÏet informovan˘ zájem obãanÛ o vûci vefiejné. To jsou prvky programu, za kter˘ se nemusí stydût Ïádná sociálnû demokratická strana. A urãitû je ■ Inteligentní dav inspirativní také pro ãeské soPozoruhodná je také Obamo- ciální demokraty. ❏

4

trend

Tfii otázky a tfii odpovûdi K & K (GABRIELA KALÁBKOVÁ & VALTR KOMÁREK) Gabriela Kalábková se 1989. Jak byste je dnes charakterizoval? ptá Valtra Komárka V. K.: „Je to dÛleÏit˘ mezník historie na‰í republiky. Dnes ‰ífiené m˘ty o naivním poblouznûní a davové euforii doprovázené cinkáním klíãÛ na Václavském námûstí, jakoÏ i o tom, Ïe velké ideály vyãpûly v pouhé iluze, jsou mylné a hloupé. VÏdyÈ tehdy se na‰e demokratická republika znovu narodila. âtyfiicet let jsme tu mûli his-

rozhovor Gabriela Kalábková, poslankynû Parlamentu za âSSD od vo- torick˘ paradox republiky bez demokracie. Ne‰lo jen o zásadleb v roce 2006 ní historickou zmûnu, ale i o strhující étos vyvûrající z nejlep‰ích národních tradic 1. Pane profesore, jak se a upfiímn˘ch srdcí osvícen˘ch díváte na souãasnou finanã- jedineãn˘m zábleskem lidskosní krizi? ti. To nelze zapomenout. Samozfiejmû byly i chyby, problémy, V. K.: „Myslím, Ïe jde o obomyly, coÏ jistû stojí za rozbor. rovsk˘ svûtov˘ problém, kter˘ Tím spí‰e, Ïe jejich nechtûné se stále nedoceÀuje. Jednak prakticky, kdy na‰e vláda vydá- následky pociÈujeme dodnes“. vá pouze uklidÀující prohlá‰ení 3. V jednom rozhovoru místo konkrétní pfiípravy opatfiení k zamezení hlubokého pro- v tisku – pfied 6 lety – jste si pochvaloval, Ïe máte koneãpadu na‰í ekonomiky vãetnû nového rÛstu rozpoãtov˘ch de- nû dost ãasu na ãetbu. ¤ekl jste: „Nejkrásnûj‰í svût je lificitÛ i nezamûstnanosti. Jedteratura, poezie a historie. nak podobnû teoreticky, kdy Dfiíve jsem byl omezen ãazatím trpnû ãteme pravicové sem, dnes ne, takÏe si to uÏíbláboly o oãistû kapitalismu, aniÏ bychom serióznû analyzo- vám naplno“. Platí toto va‰e vali, Ïe se dostal do slepé uliã- vyznání dodnes? Jak vidíte ky, z níÏ vedou pouze nové mo- na‰i kulturu? derní cesty pfiekraãující hraniV. K.: „Pfiedev‰ím chodím téce klasického kapitalismu, mûfi kaÏd˘ t˘den do divadla. Zaov‰em i socialismu. Zejména ráÏí mne, jak vût‰ina lidí ani pro nás, v âSSD – ov‰em i me- neví, Ïe v Praze je víc neÏ tucet zinárodnû je to vysoce aktuální v˘born˘ch divadel. Samozfiejv˘zva“. mû, je nutno si peãlivû vybírat hry a herce, pak jsou to nád2. Jste jednou z nejv˘herné okamÏiky. K tomu obãas znamnûj‰ích osobností pfielo- pfiidávám koncerty filharmonie mov˘ch dní po 17. listopadu i jin˘ch hudebních tûles.

G. K.: „Musím se pfiiznat, Ïe povolební realita naprosto pfiekonala ve‰kerá má oãekávání a jsem plnû pfiesvûdãená, Ïe urãitû nejen ta moje. Ale zároveÀ si, na rozdíl od pana ministerského pfiedsedy Topolánka myslím, Ïe obãané – voliãi se jistû nerozhodovali jen a pouze na základû toho, co jim kter˘ politik ãi politická strana vzkazovali, ale zejména na základû sv˘ch vlastních zku‰eností a doposud neuspokojen˘ch nadûjí, tuÏeb a také nesplnûn˘ch slibÛ ze strany dosavadních vládnoucích garnitur v krajích a v Senátu. Obãané si zkrátka byli velmi dobfie vûdomi toho, Ïe stávající politika jim nepfiiná‰í takov˘ uÏitek (i kdyÏ vzhledem k totálnû zdrcující poráÏce protivníkÛ se dá spí‰e fiíci, Ïe Ïádn˘ uÏitek), jak˘ oãekávali a proto volili tak jak volili. Pseudoargumenty, Ïe lidé nepochopili, o ãem tyto volby byly, respektive, Ïe krajská politika není totéÏ co politika celostátní, neuznávám, neboÈ stávající pfiedstavitelé krajÛ nebyli zcela samostatné osobnosti bez jasn˘ch politick˘ch vazeb a urãitû neprosazovali kaÏd˘ svou vlastní politickou koncepci a názory. Uznat mohu pouze to, Ïe jisté specifické krajské problémy do celkového konceptu Valtr Komárek, ekonom, prosouãasné vlády nepatfií, je mi gnostik a místopfiedseda ãs. jasné, Ïe napfiíklad díry v silnivlády v polistopadovém cích apod. musí dfiíve ãi pozdûji období 1989 opravit kaÏd˘ reprezentant kraje bez ohledu na to z jaké je strany. A voliãi to zfiejmû také Valtr Komárek se ptá tak vnímali a asi toto nebylo to Gabriely Kalábkové: hlavní, co by je pálilo. Ale kaÏdopádnû nechci vûci zjednodu‰ovat. TakÏe bych chtûla na‰im 1. Do‰lo na va‰e rady spoluobãanÛm podûkovat za jes volebním gulá‰em, které jste vzkázala voliãÛm v pfied- jich rozhodnutí ke zmûnû volebním vydání ãasopisu a pevnû vûfiím, Ïe jim k tomu Trend? mÛÏeme i pogratulovat“. Z tûchto hledisek Ïivot v Praze sk˘tá skvûlé pfiíleÏitosti, které v jin˘ch místech republiky nejsou. Kdo jich nevyuÏívá, okrádá se o mnohé. Pak jsou to knihy. âtu jich vÏdy nûkolik souãasnû, ale z na‰í souãasné literatury jen v˘jimeãnû. Radûji znovu a znovu klasiky. Dostojevského, Dickense a dal‰í. BoÏe, co je tam krásy. Dûsnû mû ‰tve, jak se dnes mladí lidé knihám vyh˘bají. KdyÏ maturují z ãe‰tiny, stáhnou si z internetu krátké v˘tahy, nabiflují si je a klidnû projdou, aniÏ by pofiádnû pfieãetli jednu, jedinou knihu. Ale v Ïivotû na to doplatí, ten nejde takto internetovû oblafnout. Prostû ochudí se o úÏasnou krásu i velkou moudrost“.

Ä

trend Æ

5

2. Jste jednou z nejmlad‰ích poslankyÀ v na‰em Parlamentu. Jak jste se za ty uplynulé dva roky ve Snûmovnû „zabydlela“ a jaké ❏ J I¤Í N ùMEC jsou va‰e dojmy z politické práce na této úrovni? Je to uÏ 19 let (uÏ za rok G. K.: „Víte, ta otázka t˘kají- bude kulaté 20. v˘roãí) od cí se mého vûku je mi kladena onûch horeãnû proÏit˘ch mrapomûrnû ãasto, ale pfiiznávám ziv˘ch dnÛ a nocí listopadu se, Ïe ji nedokáÏu vnímat jako l989. Celá jedna nová generapodstatnou. Vûk sám o sobû ce uÏ Ïije v podmínkách velmi pfieci nemÛÏe b˘t nûjak˘m kva- odli‰n˘ch od stavu pfied rolifikaãním kritériem. Naopak si kem 1989. Máme tady opût velmi dobfie uvûdomuji, Ïe mám v˘roãí (a dokonce jiÏ devát˘m nepochybnû jist˘ handicap co rokem zv˘raznûné i státním se t˘ãe mnoÏství zku‰eností svátkem, kter˘ v‰ak letos pfiioproti nûkter˘m jin˘m sv˘m ko- padl na pondûlí, takÏe se nám legÛm a kolegyním. Doufám tentokrát pfiíjemnû prodlouÏil v‰ak, Ïe tuto skuteãnost jsem víkend) otevfieného vystoupeschopna kompenzovat pozitiv- ní studentÛ, divadelníkÛ a poním pfiístupem k fie‰ení vûcí. sléze i naprosté vût‰iny obyvaAle to by mûli posuzovat jitel tehdy je‰tû âSSR proti toní“. talitní moci „Jake‰ovy“ politické strany, za pluralitní 3. Regionální poslaneckou demokracii a vypsání skuteãkanceláfi máte v Tyr‰ovû do- nû svobodn˘ch voleb. mû na praÏském Újezdû, kteMáme za sebou tûch svobodr˘ je sídlem SokolÛ. Jak˘ je n˘ch a demokratick˘ch parlavበosobní vztah ke sportu? mentních voleb uÏ ‰est, jiÏ páté volby komunální, posedmé se G. K.: „Tak teì musím pfiiznat, Ïe z této otázky vÛbec ne- teì se volilo i do Senátu a také mám radost, protoÏe ve mnû vy- uÏ tfiikrát do krajsk˘ch zastupivolává spoustu v˘ãitek. Mám to- telstev. Máme po na‰em vstupu do EU zvolené svoje zástupce tiÏ ke sportu vztah velmi i v Evropském parlamentu. Dípozitivní, ale bohuÏel zãásti z ãasov˘ch dÛvodÛ a zãásti díky ky tomu v‰emu máme nyní jiÏ sv˘m sklonÛm k lenosti v tomto poloÏeny pevné a nezpochybnitelné pilífie demokratického smûru nejsem Ïádn˘ aktivní systému vládnutí spoãívajícího sportovec. A urãitû je to ‰patna parlamentní demokracii nû. Dfiíve jsem sportovala, byÈ pouze rekreaãnû, dost pravidel- a rozdûlení moci na její zákonodárnou, v˘konnou a soudní nû, ale v souãasné dobû spí‰e sporadicky. Ale i tak, kdyÏ je to sloÏku A teì pfii‰la „oranÏová tsunajen trochu moÏné, chodím plavat, bûhat a také mám velmi rá- mi“, nevídané vítûzství âSSD v krajsk˘ch volbách i ve volda jízdu na kole“. bách do Senátu. Ale o tom je Rozhovory pfiipravil a zaznamenal Ivo Chlup právû demokracie. Ve volbách rozhodují obãané - voliãi! Máme obãany v mûstech a obcích demokraticky volenou samosprávu a starostové a primátofii mají vût‰inou patfiiãnou autoritu a politickou sílu i ve vztahu ke centrálním úfiadÛm. UÏ osmiletá zku‰enost s existencí krajsk˘ch samospráv jenom posílila onen samosprávn˘ prvek v na‰em politickém

Za rok uÏ 20. v˘roãí systému a hejtmani a Asociace krajÛ jsou teì uÏ velmi v˘znamn˘m partnerem k jednání i vÛãi vládû. Ekonomická a následnû i politická situace v âR se zmûnila a mûní. Ten kdo ãekal, Ïe po listopadu 1989 budeme do pár let na úrovni Nûmecka, byl … snílek! Ale v Evropû není jenom ekonomicky silné Nûmecko, ale také zemû typu ¤ecka ãi Portugalska, kter˘m se uÏ nyní docela mÛÏeme rovnat. Nejsme a nikdy nebudeme stfiedem svûta a jeho problémy se nás vÏdy budou dot˘kat, o ãemÏ nás pfiesvûdãují na‰tûstí jen nepfiímé dopady souãasné celosvûtové finanãní krize. Jde vÏdy spí‰e o to, abychom si jejich ãetnost zbyteãnû sami nezvy‰ovali. Podle mû v‰ak pÛjde v poctivé politice vÏdy o vûc zdánlivû jednoduchou a samozfiejmou: nelhat, nemlÏit a fiíkat pravdu, i kdyÏ bude pro obãany leckdy nepfiíjemná. Není na svûtû ãlovûk ten, aby se (a v politice pfiedev‰ím!) zavdûãil lidem v‰em, ale i vûci nepfiíjemné pfiijmou obãané lépe tehdy, kdyÏ se jim vãas a otevfienû sdûlí a pfiedloÏí se jim reáln˘ postup pfii jejich napravování. Taky se vám v‰ak zdá, Ïe nûco napravujeme ãi reformujeme skoro pofiád? Je toho prostû kolem nás hodnû, co se od listopadu l989 v na‰em Ïivotû zmûnilo a poãínaje 1. kvûtnem 2004 na‰ím pfiistoupením k EU mûní tfieba je‰tû ãasem postupnû zmûní. Na‰e vlastní problémy v‰ak ani EU za nás urãitû nevyfie‰í!. Vût‰inu toho pozitivního jiÏ bereme za úplnou samozfiejmost. To negativní (nedokonalé zákony, obtíÏné vymáhání práva, ha‰tefiení politikÛ uÏ nejen v pfiedvolebním období atd.) není v systému samotném. Nic lep‰ího neÏ parlamentní demokracii zatím nikdo nevymyslel! Negativa lze nacházet

spí‰e v jeho naplÀování reáln˘m jednáním jednotliv˘ch odpovûdn˘ch osob, pfiedev‰ím nûkter˘ch politikÛ. Berme proto leto‰ní jiÏ 19. v˘roãí listopadov˘ch událostí roku 1989 (a nezapomeÀme pfiitom i na rok 1939 a hrdinství tehdej‰ích studentÛ!) i jako dal‰í impuls k nikdy nekonãící diskuzi o lep‰ím a v˘konnûj‰ímu fungování institutÛ demokratického vládního systému. Bez listopadu 1989 by v‰ak tûchto je‰tû zdaleka ne ideálnû fungujících institutÛ ❏ asi vÛbec nebylo!

âSSD: UÏ 40 procent Lichotiv˘ – tedy pro âSSD – v˘sledek prÛzkumu volebních preferencí pro volby do Poslanecké snûmovny zvefiejnila 30. fiíjna 2008 agentura Centrum pro v˘zkum vefiejného mínûní. Její ‰etfiení se t˘kalo období je‰tû pfied 1. kolem fiíjnov˘ch voleb do Senátu Parlamentu âR a krajsk˘ch voleb. Pofiadí: 1. âSSD 2. ODS 3. KSâM 4. KDU-âSL 5. Zelení

40% 26,5% 14,5% 8,5% 7%

Podle zji‰tûní CVVM vzrostla obliba âSSD v posledním mûsíci – do tohoto prÛzkumu – o 6 procent. (ich)

6

trend

Pfiedev‰ím myslíme na obãany, to je na‰e poslání ❏ J I¤Í P AROUBEK Mimofiádn˘ úspûch âSSD v krajsk˘ch a senátních volbách vyvolal diskusi o jeho pfiíãinách jak mezi politiky, tak i mezi ãesk˘mi novináfii ãi politology. V˘chozí premisou tûchto diskusí b˘vá vût‰inou nezakr˘vané pfiekvapení z fenomenálního volebního zisku âSSD a následné hledání viníkÛ na stranû vládních politikÛ. BohuÏel, hlub‰í anal˘za volebních v˘sledkÛ stále chybí a vlastnû o ni, zdá se, není zájem. Vût‰ina komentáfiÛ ãesk˘ch médií si vystaãí s urãením symbolu této prohry – pfieváÏnû volba padá na ministra zdravotnictví Tomá‰e Julínka a na poplatky ve zdravotnictví – a dál se jiÏ vûnují následnému popisu dopadÛ tûchto v˘sledkÛ na politické scénû. Zcela se tak vytrácí objektivní pohled na úspûch âSSD, kter˘ by se neomezoval jen na posledních ‰est mûsícÛ volební kampanû, ale zhodnotil by situaci i s ohledem na více neÏ dva roky, které uplynuly od voleb v roce 2006.

Pilífie volebního triumfu Volební v˘sledek âSSD, kter˘ je neb˘val˘ z mnoha pohledÛ, je totiÏ postaven na nûkolika pilífiích. Pfiedev‰ím se jedná o dlouhodobou, intenzivní a zároveÀ vûcnou a pfiitom v˘bûrovou opoziãní kritiku vládní politiky. âSSD se ke své opoziãní roli postavila nikoliv rezignovanû, ale sebevûdomû a okamÏitû po ustavení Topolánkovy první i druhé vlády byla schopna kriticky analyzovat vládní kroky i své vlastní a nabídnout jiná fie‰ení. DÛkazem jsou stovky

ãlánkÛ, tiskov˘ch zpráv, preprovádûla a provádí prÛzkumy zentací, konferencí ãi vystoupe- vefiejného mínûní, které umoÏní v médiích a Snûmovnû. Àují jejím politikÛm správnû nastavit v˘bûr i zpÛsob komuni¤íkají: Co byste jiného kace témat, popfiípadû jejich ãekali od opozice? prioritu. Ministfii Topolánkovy vlády Proto jsme také v tûchto volnebyli vût‰inou schopni na ten- bách uspûli, protoÏe zpÛsob poto styl opoziãní politiky reago- litiky 19. století, kdy nebyly vat a omezili se na reakce k dispozici nástroje moderní v lep‰ím pfiípadû zlehãující vûdy (sociologie a politologie) („Co byste jiného ãekali od a technologie, neumoÏÀovala opozice?“), v hor‰ím pfiípadû politické reprezentaci vést se emotivnû-agresivní („âSSD sv˘mi voliãi permanentní dialÏe!“). Smutnou realitou na‰eho log, jakési online volby, kdy si politického prostoru je fakt, Ïe ústavní ãinitelé ovûfiují u sv˘ch média si dlouhou dobu spolu voliãÛ, zda pro to ãi ono rozs vládními politiky nebyla hodnutí mají mandát. schopna klást otázku, zda na To je dÛvod, proã âSSD pronázorech âSSD není nûco pravvádí pravidelné i mimofiádné dy a zda není naopak reakce ve prÛzkumy vefiejného mínûní, stylu „âSSD lÏe“ sama o sobû neboÈ jen tak dokáÏe správnû úãelovou lÏí. pochopit postoje vefiejnosti Vedlej‰ím efektem vítûzství a dÛvody, proã nûkteré voliãské âSSD je díky tomuto pfiístupu skupiny to ãi ono rozhodnutí médií, kter˘ by se dal nazvat odmítají ãi zda politice âSSD fandovstvím koaliãní vládû, v té které vûci vÛbec rozumí. Je i sníÏení vlivu a dÛvûryhodnosti jen obrazem bídy na‰í politické ãesk˘ch médií u vefiejnosti. O tom svûdãil i poslední t˘den i mediální scény, Ïe tento pfiístup âSSD zesmû‰Àují, neboÈ pfied krajsk˘mi volbami, kdy premiér Topolánek zavelel pra- ve vyspûl˘ch demokraciích, vicov˘m médiím k mé krimina- v západní Evropû a zejména ve lizaci pod praporem tzv. Kubi- Spojen˘ch státech se podobn˘ pfiístup k politické práci prakticeho zprávy s nadûjí zvrátit hrozící poráÏku ODS. Na voliãe kuje jiÏ desítky let. Ale prosím, nemûla tato intenzivní, krátká pokud ãeská pravice chce jít kampaÀ vliv. MoÏná, Ïe dokon- k vlastní ‰kodû nûjakou jinou, ce pfiispûla k tomu, Ïe ovlivnila „novátorskou“ cestou, nebudeme jí v tom bránit. nerozhodnost voliãe ve prospûch âSSD (!) Dialog s mnoha tisíci

Pojetí politiky a praxe obãanÛ Dal‰í pfiíãinou vítûzství âSSD je samotn˘ zpÛsob pojímání politiky a pfiístupu k jejímu v˘konu v praxi. Velmi ãasto byla âSSD jak novináfii, tak nûkter˘mi rádoby politology, ale pfiedev‰ím politiky vládní koalice, zesmû‰Àována pro její (a zejména osobnû mÛj) pfiístup k sociologick˘m prÛzkumÛm. Ano, âSSD permanentnû

Za dÛleÏit˘ pfiedpoklad volebního úspûchu âSSD v‰ak povaÏuji kontaktní volební kampaÀ, kterou jsme vedli nûkolik mûsícÛ a opravdu intenzivnû sedm t˘dnÛ pfied volbami, a kdy podle mého odhadu s námi pfiímo na vefiejn˘ch prostranstvích, a to jen na akcích, jichÏ jsem se zúãastnil v záfií a fiíjnu, vedlo dialog dohromady

pfies 50 tisíc lidí. Sly‰et jejich reálné problémy, jejich osudy, to bylo nejen pro mne, ale také pro mé kolegy z vedení âSSD asi to nejdÛleÏitûj‰í, co si z celé volební kampanû odná‰íme. Îivotní realita obyãejného ãlovûka, kter˘ má pfiíjem mezi 8–15 tisíci korunami (nemluvû o dÛchodcích s dÛchodem ‰est ãi sedm tisíc), a má-li vÛbec zamûstnání, obává se, zda tomu tak bude je‰tû za mûsíc, to je bohuÏel v˘sledek vlády Mirka Topolánka. Pokud nûco prohrálo ODS a této vládû volby, pak fakt, Ïe na tyto lidi zapomnûla, Ïe jsou jí lhostejní. Pfiitom se jedná o statisíce, moÏná miliony lidí, ktefií Ïijí na hranici, kdyÏ ne pfiímo chudoby, tak na hranici neustál˘ch obav z ní. Topolánek a spol. v‰ak tûmito lidmi svojí politikou pohrdli a právû tito lidé jim to také v tûchto volbách vrátili. Tyto volby prohrálo ODS, Zelen˘m i KDU-âSL pohrdání obyãejn˘m ãesk˘m ãlovûkem. Ohrnovat nad ním nos je nejen neslu‰né, ale pfiedev‰ím, coÏ je pro politickou kulturu ❏ u nás dobfie, se nevyplácí.

trend

7

Lidé zmapovali stav spoleãnosti ❏ A NTONÍN R A·EK Milo‰ Zeman mûl pravdu, kdyÏ v televizním vystoupení fiekl: „Tvrdil-li by nûkdo, Ïe takov˘ v˘sledek v krajsk˘ch a senátních volbách pfiedpokládal, je lháfi.“ Nedovolili si to ani tvÛrci katastrofick˘ch scénáfiÛ a tzv. divok˘ch karet. TûÏko se také hledá pfiiléhavé a odpovídající pfiídavné jméno hodnotící na jedné stranû vítûzství a na druhé debakl: fantastické, famózní, znamenité, skvûlé, vynikající, neobyãejné, neskuteãné, podivuhodné, neobyãejné, úÏasné, pfiekvapující, neuvûfiitelné… A tak bychom mohli pokraãovat, ãe‰tina je bohat˘ jazyk. Jakmile ale ãlovûk znovu pfiehlédne ta pro vítûze sladká slova, spontánnû se jako reakce ozve skepse. Není to danajsk˘ dar? Nestane se Pyrrhov˘m vítûzstvím? UÏ jen proto, Ïe vítûzství pfieje pfiipraven˘m, ale je plodem jenom pro pfiipravené vítûzství vyuÏít.

■ Zvítûzila idea sociálního státu Nemá cenu analyzovat volební v˘sledky, ãísla jsou jednoznaãná. Spí‰e hledat pfiíãiny vítûzství. Na jedné stranû to byl dosud neb˘val˘ intelektuální pfiíspûvek odborn˘ch komisí strany, na druhé mimofiádné politické nasazení v terénu mezi lidmi. Sociální demokracie si prostû vítûzství odpracovala. Chceme-li identifikovat jeho vûcnou pfiíãinu, zvítûzila idea sociálního státu, kterou pravice s nepravdiv˘m odkazem na evropsk˘ a celosvûtov˘ v˘voj potápûla. Podle studie Svûtové banky se 60 % âechÛ na konci koaliãní vlády vedené sociálními demokraty domnívalo, Ïe se má lépe neÏ pfied rokem 1989 a kolem poloviny si myslelo, Ïe se mají lépe neÏ jejich rodiãe.

Chudobou u nás bylo podle studie Pfiíjmy a Ïivotní podmínky domácností âeského statistického úfiadu ohroÏeno tfii sta aÏ pût set tisíc lidí, tedy do 5 %. T˘ká se to lidí s roãním pfiíjmem mezi 57 143 aÏ 71 429 Kã. Nejvíce jsou ohroÏeni lidé bez práce, neúplné rodiny alespoÀ s jedním dítûtem a víceãlenné domácnosti. Nejvíce chud˘ch je mezi nezamûstnan˘mi (40 %) a dÛchodci (33 %). Jde vût‰inou o lidi s nedokonãen˘m nebo jen dokonãen˘m základním vzdûláním. Podle v˘zkumu CVVM oznaãilo svou domácnost jako spí‰e chudou 27 % respondentÛ a jako skuteãnû velmi chudou 4 %.

■ Neb˘vale vysoká inflace Vláda pravicové koalice situaci lidí zkomplikovala, zvlá‰tû neb˘vale vysokou inflací. Dokazuje to nበv˘voj v posledních letech. Vládu sociální demokracie lze charakterizovat údaji o inflaci: 2,1 %, 3,9 %, 4,7 %, 1,8 %, 0,1 %, 2,8 %, 1,9 % a 2,5 %. Pravicová vláda zaãala 2,8 % a v lednu 2008 uÏ to bylo 7,5 %, coÏ se od té doby pfiíli‰ nezlep‰ilo. Pro dÛchodce se inflace vy‰plhala k deseti procentÛm. Pod návrhem zru‰ení stravenek byl podepsán premiér s vicepremiérem Petrem Neãasem, kter˘ na zru‰ení spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem trvá, údajnû vede ke zjednodu‰ení daÀového systému. Neãas je v‰ak ochoten ke kompromisu, dojde-li k omezení zneuÏívání stravenek. Lidé pr˘ za nû nakupují potraviny a spotfiební zboÏí v obchodech. Je zajímavé, Ïe to fiíká pfiedstavitel pravice, která tvrdí, Ïe lidé si za své chování svobodnû odpovídají. V druhém pfiípadû je to zakázané, v prvém jako by

sokopfiíjmové skupiny, dopadla tíha na skupiny nízkopfiíjmové. Pfiedstavuje-li si vláda, Ïe budou-li bohatí platit men‰í danû, tak uspofiené finanãní prostfiedky vloÏí do dal‰ího ekonomického rozvoje a tím zv˘‰í zamûstnanost, je naivní jako pfii kupónové privatizaci. Podle v˘zkumu Centra pro v˘zkum vefiejného mínûní povaÏuje 43 % obãanÛ danû bohat˘ch za nízké, z toho dokonce 12 % za velmi nízké; ãtvrtina (24 %) je má za pfiimûfiené, pûtina (20 %) za vysoké. Z lidí s prÛmûrn˘m pfiíjmem hodnotí danû jako vysoké 47 %, pfiimûfiené 42 % a nízké jen 2 %. Z lidí strany fiekl: „Mnoho lidí si je‰tû s nejniωím pfiíjmem hodnotí danû jako vysoké 66 %, pfiimûneuvûdomuje, co je ãeká, pokud se uskuteãní program této fiené 23 % a nízké také 2 %. vládní koalice, jehoÏ pátefií je ■ Jiné pfiedstavy Modrá ‰ance. To povede o prioritách k ohroÏení sociálního postavení Lidé mûli i jinou pfiedstavu cel˘ch vrstev obyvatel, to je uÏ o prioritách neÏ vláda. Podle dnes zfiejmé…“ To se i stalo rev˘zkumu agentury Factum Inalitou. venio pod názvem Anal˘za ná■ Vláda pomohla zorÛ obãanÛ na pokraãování bohat˘m, po‰kodila dÛchodové reformy mûly b˘t chudé pro vládu zásadní tyto úkoly: dÛchodová reforma (47,2 %), Zámûry vlády byly zfiejmé. reforma zdravotnictví (41,4 %), TûÏi‰tû spatfiovala v reformû vefiejn˘ch rozpoãtÛ a daÀového trh práce, podpora zamûstnasystému. Od pfiedvolebních sli- nosti a podnikání (28,3 %), reforma vefiejn˘ch rozpoãtÛ a dabÛ v˘raznû zlep‰it situaci dÛÀového systému (24,2 %), reforchodcÛ a rodin s dûtmi a celé populace vÛbec pfie‰la k tvrdé ma sociálního systému realitû, coÏ nejváÏnûji postihlo (16,1 %), doprava a ekologie (9,7 %), reforma policie, krimitzv. starodÛchodce, ktefií finanãní valorizaci potfiebují nej- nalita (8,4 %) a reforma státní víc. Od odchodu ministra práce správy (3,0 %). Priorizovaná reforma vefieja sociálních vûcí Vodiãky ji v‰ichni politici slibovali, málo- n˘ch rozpoãtÛ a daÀové systékdo slib splnil, dokonce nedo- mu byla tedy aÏ na ãtvrtém ‰lo ani k vyrovnání jejich fimístû a uvádûla ji ãtvrtina donanãních ztrát. tázan˘ch; reformu sociálního Mûlo-li dojít k zastavení rÛs- systému si pfiála jen sedmina tu státního dluhu, musel se zv˘- respondentÛ. ‰it v˘bûr daní a uspofiit náklaBezpeãnost byla sice podle dy. V prvém pfiípadû mohl pojin˘ch v˘zkumÛ jednou z nejv˘moci pfiedpokládan˘ dal‰í rÛst znamnûj‰ích hodnot na‰ich obHDP, kter˘ byl nastartován za ãanÛ, ne v‰ak neustálé reformy pfiedcházejících vlád, ale nyní policie a armády. Jediné, co se se sniÏuje. SníÏily-li se danû vy- mohlo setkat s podporou obãaNeãasovi nedo‰lo, Ïe mnoho lidí díky moderním technologiím pracuje doma. Pokud by pokraãovala Julínkova reforma zdravotnictví, bude zjevnû v˘raznû diferencovaná pro chudé a bohaté. Jifií Paroubek v rozhovoru s Alexandrem Kramerem (Ve vedení âSSD nevidím v˘znamnûj‰ího pfiíznivce Milo‰e Zemana. Právo 24. 3. 2007, s. 10-11) bezprostfiednû pfied sjezdem

analýza

Ä

8 Æ nÛ, byla adresnost sociálních

dávek. Lidé musí b˘t motivováni k práci. Pfiitom tu nejde jenom o ekonomick˘ uÏitek v˘konu pracovnû profesních rolí. Vyfiazení z pracovního procesu má zcela prokazatelné demoralizaãní úãinky. Neznamená to v‰ak postupovat asociálnû. Jak se to napfiíklad projevilo pfii projednávání zákona, aby za neplatiãe alimentÛ platil stát a vymáhal peníze od nich. Agentura STEM zkoumala na zaãátku bfiezna 2007 budoucí srovnatelnost na‰í zemû s vyspûl˘mi západními zemûmi. Tfietina lidí (31 %) se domnívala, Ïe je nedostihneme nikdy, 43 % za více neÏ deset let, 18 % za sedm aÏ deset let, 7 % optimistÛ za ãtyfii aÏ ‰est let a jedno procento superoptimistÛ za jeden aÏ tfii roky. Skeptiãtí byli zejména star‰í lidé, s niωím vzdûláním a niωí Ïivotní úrovní, sympatizanti levice a nespokojení se souãasnou politickou situací. Podíl pesimistÛ se dále zvy‰oval, v roce 2003 bylo skeptikÛ jen 17 %, nyní 31 %. Jan Kasal (KDU-âSL) nejspí‰ ve slabé chvíli zamûfiil ironii do vlastních fiad: „V‰ichni utáhnou opasky, akorát my – vysokopfiíjmová skupina: poslanci, senátofii, vysocí státní úfiedníci… my si pomÛÏeme, a hodnû, a já z té reformy nechci mít Ïádn˘ uÏitek… JestliÏe já na daních vydûlám pût aÏ sedm tisíc mûsíãnû a jestliÏe mÛj soused soustruÏník pût aÏ sedm set, ale doplatí to v dal‰ích oblastech, tak mi ta reforma nepfiipadne spoleãensky pfiitaÏlivá a pro fiadu lidí pfiijatelná.“ Premiér na daních vydûlal patnáct tisíc, ministfii málem jako premiér.

trend zmocnûnci, kter˘ se neukázal pfiíli‰ kompetentní. Vûcná diskuse se nevedla ani s pfiedstaviteli bezpeãnostní komunity. K ‰ir‰í diskusi pozval tyto odborníky paradoxnû jen ‰éf Americké agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering. Nejslab‰í se ukázala argumentace odvolávající se na historii a souãasnost vztahÛ k USA, ztotoÏÀování kladn˘ch vztahÛ k dislokaci s amerikanismem a negativních s antia-

merikanismem. Je totiÏ kardinální otázkou, zda vzhledem k souãasné finanãní a bezpeãnostní situaci náklady spojené s v˘stavbou protiraketové obrany jsou pro USA udrÏitelné. Málem jsme uvûfiili, Ïe pfiíãinou finanãní krize ‰ífiící se z USA je hlavnû a snad i jedinû neodpovûdnost americk˘ch bank pfii poskytování hypotéãních úvûrÛ. Málokdo si poloÏil otázku, proã dluÏníci nejsou dostateãnû schopni splácet své dluhy. Ameriãané pfiesto plánují v nastávajícím rozpoãtu na obranu 711 miliard USD. Právû tolik stál uÏ i konflikt v Iráku. Podobnou ãástku chtûjí vydat na pfiekonání finanãní krize. Protiraketová obrana stála jiÏ Ameriãany pfies sto miliard dolarÛ. Pfiitom není tajemstvím, Ïe na svûtû je k 26 tisíc jadern˘ch náloÏí, jenom Rusko jich má kolem pût a pÛl tisíce, z toho lze desetinu pouÏít v ba■ Dislokace listick˘ch raketách. A co je nejradiolokátoru? dÛleÏitûj‰í, útoãná technologie pouÏití balistick˘ch stfiel v˘razVláda se do znaãné míry nû pfiedbûhla technologie vzdala odpovûdnosti za vefiejnou kampaÀ k získání podpory obranné, takÏe jejich efektivobãanÛ pro dislokaci americké- nost není pfiíli‰ velká. Nyní záleÏí na nové americho radiolokátoru v okamÏiku, ké administrativû. Oba kandikdy ji delegovala vládnímu

dáti se k protiraketové obranû postavili pozitivnû, Barack Obama nepfiíli‰ pfiesvûdãivû. Jin˘m m˘tem je, Ïe zbrojení popohání ekonomiku. UÏ Dwight Eisenhower to odmítl, dokonce se tvrdû jako prezident postavil proti agresivnímu poãínání amerického vojenskoprÛmyslového komplexu, kter˘ své neohrozitelné postavení získal za druhé svûtové války. Centrum pro ekonomick˘ a politick˘ v˘zkum ve Washingtonu se pokusilo vyãíslit sociální dÛsledky zv˘‰en˘ch v˘dajÛ na zbrojení. Analytick˘ model renomované spoleãnosti Global Insight simuloval dopad nárÛstu pfiíslu‰né poloÏky o jedno procento HDP roãnû. To pfiedstavuje pfiibliÏnû 140 miliard dolarÛ, o které americk˘ vojensk˘ rozpoãet od roku 2001 stoupá. Negativní dopad by se mûl zaãít strukturálnû projevovat bûhem ‰esti let. S desát˘m rokem zv˘‰eného financování zmizí v ekonomice kolem 464 tisíc pracovních míst, do dvaceti let 750 tisíc. Úbytek pracovních míst se projeví zejména ve stavebnictví, a to o 30 aÏ 40 %. Zv˘‰í se i obchodní deficit. ZÛstane-li americk˘ vojensk˘ rozpoãet vysok˘ v dal‰ích dvaceti letech, vzroste do roku 2027 americk˘ zahraniãní dluh o 1,8 biliónu dolarÛ souãasné hodnoty, tedy o 9 % nynûj‰ího HDP. ZároveÀ se prodá o 730 tisíc aut a 287 tisíc domÛ ménû. Nedá se tedy fiíct, Ïe by války pomáhaly ekonomice. ·éf protiraketové obrany generál Henry Obering si ale pfii pfiedposlední náv‰tûvû pfiivezl s sebou pfiedstavitele zbrojních firem. V Afghánistánu se zvítûzit nedá a technologie vyuÏívané k raketovému útoku v˘raznû pfiedbûhly technologie obranné. Náklady na nû vynaloÏené se z funkãního hlediska finitnû blíÏí nule. Jedinou rozumnou cestou je omezovat raketojadern˘ potenciál a v Afghánistánu se dohodnout o ãestném odchodu jako z Vietnamu.

■ Není uÏ naãase s arogancí pfiestat? O Topolánkovû aroganci by bylo moÏné napsat disertaci. I Petr Bendl si stûÏuje, Ïe leto‰ní volební kampaÀ byla mnohem ‰pinavûj‰í neÏ ta pfiedcházející. Pfiesto si i po volbách v rozhovoru s Renatou Kalenskou (Lidové noviny 25. 10. 2008, s. 11) neodpustí fiíct: „Ukazuje se, Ïe kauza Koãkov˘ch sociální demokracii v Ïádném pfiípadû neublíÏila. Kdyby se nûco podobného nedejboÏe dûlo kolem Mirka Topolánka, jsem pfiesvûdãen, Ïe voliãi ODS budou reagovat negativnû.“ Takové konstatování musí urazit nejen její voliãe, jichÏ volí âSSD více neÏ milión, ale v‰echny slu‰né voliãe vÛbec. CoÏpak bylo moÏné vinit tfieba z kauzy pfiíspûvkÛ do stranické kasy z kapsy podnikatele Milana ·rejbra a s ní spojené aÏ komické podvody v‰echny voliãe 0DS? Podobnû si po volbách poãíná TomበJulínek, kdyÏ v rozhovoru pro MF Dnes fiíká: „KdyÏ se podívám na profil voliãe, kter˘ volil Drymla, tak mû jímá hrÛza. TotéÏ byl souboj Bernarda se ·tûchem. ·tûch je pfiitom postava z minulého století, b˘val˘ komunista, kter˘ jako odboráfi lidem spí‰ práci bere. Bernard jim ji dává a je to velká osobnost. Pfiesto prohrál.“ Jak pravil dávno Bertolt Brecht, nezbude nám asi nic jiného neÏ v zájmu rozvoje demokracie vymûnit lid. Budouli takhle Petr Bendl, TomበJulínek a dal‰í politici mluvit a jednat, politická scéna nenapraví svou povûst nikdy. ❏

trend

9

Senátorka Alena GajdÛ‰ková:

Unie tu není pro Brusel, ale tady pro nás 13. prosince to bude rok, co podepsal pfiedseda Vlády âR Topolánek za nás text Lisabonské smlouvy. ¤ada evropsk˘ch politikÛ jeho kabinet kritizuje, Ïe má hrát hlavní roli v ãeském pfiedsednictví Evropské unie, aniÏ by mûl ratifikovánu smlouvu, podle níÏ se mají v 21. století vyvíjet vztahy mezi ãlensk˘mi státy v EU. ● I kdyÏ je to pro svût zahraniãní politiky dost váÏná lapálie, fiada obãanÛ si fiíká: „Jejich starosti na mou hlavu?“ Potfiebujeme my vlastnû Lisabonskou smlouvu? „Lisabonskou smlouvu nepotfiebujeme, jestliÏe nepotfiebujeme bezpeãí silného ekonomického celku s jednotn˘m trhem na principu sociálnû trÏního hospodáfiství, jehoÏ spoleãné hodnoty jsou demokracie, humanita, svoboda, nediskriminace a rovné ‰ance, zaji‰Èujícího mír a bezpeãí v tom nej‰ir‰ím slova smyslu. Potfiebujeme, jestliÏe jsme si vûdomi, Ïe „pouze silná, integrovaná Evropa je schopná zajistit EvropanÛm mír, energetickou bezpeãnost, konkurenceschopnost, zdravé Ïivotní prostfiedí, b˘t skuteãn˘m globálním hráãem ve svûtové ekonomice i zahraniãní politice,“ jak - volnû parafrázováno - fiekl nûmeck˘ ministr zahraniãí Steinmeier na konferenci o Budoucnosti Evropy v Bruselu. JestliÏe tato slova zní z osmdesátimilionového a ekonomicky silného Nûmecka, tím spí‰ platí pro obãany desetimiliónové âeské republiky. Tento cíl fie‰í Lisabonská smlouva. Dohodly se na ní vlády v‰ech státÛ EU, kdyÏ se nepodafiilo (i vzhledem k negativnímu postoji souãasné vlády a prezidenta âR) pfiijmout Euroústavu, která byla mnohem lep‰ím, dÛslednûj‰ím a hlavnû elegantnûj‰ím fie‰ením, ucelen˘m, jasn˘m a srozumiteln˘m

textem. Lisabonská smlouva pfiebírá principy, které byly dohodnuté jiÏ v Euroústavû, ale je jen novelizací stávajících smluv. Je proto ne pfiíli‰ pfiehledná, sloÏitûj‰í a rozsáhlej‰í, neÏ byla Euroústava. To zásadní, proã je Lisabonskou smlouvu nezbytné pfiijmout, je, Ïe dosavadní pravidla byla nastavena na fungování EU v 15 ãlenech. EU, nyní potfiebuje

cházejí i plény obou jeho komor a ty pak mohou svá stanoviska adresovat i pfiímo EK. âleny EU jsme z na‰eho rozhodnutí, zakotveného v Pfiístupové smlouvû a potvrzeného obãany v historicky prvním referendu v âR. PrestiÏní klub jménem EU nám dává takovou váhu v Evropû, jakou jsme jako stát nikdy v historii nemûli.

rozhovor pravidla pro efektivní fungování EU i v poãtu 27 ãlenÛ, pfiípadnû více.“ Není tu Lisabonská smlouva hlavnû proto, aby – jak fiíkají odpÛrci EU – nám mohli úfiedníci z Bruselu snáz nafiizovat, co, kdy a za jak˘ch podmínek vlastnû smíme? „V EU nemÛÏe nikomu nic nafiídit, padnout Ïádné rozhodnutí, pokud to nemá právní základ ve smlouvách pfiijat˘ch v‰emi ãlensk˘mi státy nebo o tom nerozhodné Evropská rada, tedy se na tom opût nedomluví v‰echny zemû EU. Jedinû za tûchto pfiedpokladÛ mÛÏe Evropská komise zaãít jednat, tedy pfiedkládat své návrhy na fie‰ení problémÛ. Ty pak vejdou v platnost pouze tehdy, kdyÏ se na tom shodne evropsk˘ triumvirát. To je Evropská komise (pfiedstavující evropskou úroveÀ-EK), Evropská rada (hájící zájmy ãlensk˘ch státÛ-ER) a Evropsk˘ parlament (EP), kter˘ je volen v tajn˘ch a pfiím˘ch volbách a hájí tedy zájmy obãanÛ Evropské unie. Ke stanoviskÛm vlády k jednotliv˘m návrhÛm pfiedkládan˘m a projednávan˘m v ER se v‰ak vÏdy vyjadfiuje i nበParlament. Jsou projednávány v evropském v˘boru Snûmovny i Senátu. Zásadní dokumenty pro●

Myslíte, Ïe bez pravidel EU bychom nûkdy mohli byÈ jen pomyslet na to, Ïe budeme jako rovn˘ s rovn˘m jednat s osmkrát vût‰ím Nûmeckem, ‰estkrát vût‰í Francií nebo Itálií, ãtyfiikrát vût‰ím Polskem? Copak bychom nûkdy mohli pomyslet na to, Ïe bychom mohli stát v ãele 27 státÛ Evropy, jak tomu bude v rámci ãeského pfiedsednictví? Ty fieãi o nafiízeních z Bruselu jsou jen hluboká neznalost fungování a hlavnû hodnot a principÛ EU v na‰ich sdûlovacích prostfiedcích a totéÏ posíleno notnou dávkou alibismu z fiad mnoh˘ch na‰ich politikÛ. Brusel nám nic nenafiizuje. Brusel jsme i my a Brusel je tu pro nás. Vstupem do EU na‰i obãané v referendu pfiijali plnou odpovûdnost za dal‰í v˘voj nejen v na‰í zemi, ale i v celé Evropû. A ono ‰vejkování, kverulantství

a ignorance na‰í souãasné exekutivy vãetnû prezidenta vÛãi EU je jen obrazem nedozrálosti a neschopnosti této odpovûdnosti dostát.“ Jak se budou podle té smlouvy zavádût v‰echny ty nové smûrnice? Pr˘ mohou od nás dostat Ïlutou kartu? Na rozdíl od rozhodãích na fotbale nebudeme pr˘ mít jen Ïlutou kartu k varování, ale je‰tû oranÏovou? „To je trochu sloÏitûj‰í na vysvûtlení. Smûrnice a nafiízení se budou pfiijímat v podstatû stejnou cestou jako doposud. Jen v nûkter˘ch oblastech uÏ nebude potfieba jednomyslnosti, ale bude se rozhodovat kvalifikovanou vût‰inou. To ale pouze tam, kde se na tom jiÏ zemû dohodly v Lisabonské smlouvû, nebo tam, kde se státy jednomyslnû dohodnou na tom, Ïe se podfiídí v té dané vûci rozhodnutí vût‰iny. Ona tzv. oranÏová karta je moÏnost pro národní parlamenty sdûlit nesouhlas k návrhu EK, pokud se na tomto nesouhlasu domluví tfietina národních parlamentÛ. Komise se pak musí návrhem opûtovnû zab˘vat. To je skuteãnû v˘znamné posílení pozice národních parlamentÛ. Lisabonská smlouva dává i v˘znamnou moÏnost úãasti na rozhodování v EU kaÏdému jednomu obãanovi. Obãané se mohou vyjádfiit i v mezidobí voleb k opatfiením v EU. Mohou je odmítnout nebo naopak vyvolat, pokud se na území EU sesbírá milion podpisÛ; a to dnes v témûfi pÛl miliardové EU není Ïádn˘ velk˘ problém. Jsou záleÏitosti, které si dokáÏeme a musíme vyfie‰it sami, ale jsou problémy, které v‰echny zemû v Evropû dokáÏí zvládnout jen spoleãnû. Lisabonská smlouva je k tomu nástrojem.“ ●

Rozmlouval Jindfiich Beránek

10

trend

Pohled na bilanci leto‰ního osmiãkového roku

V˘zvy k hlub‰ímu pfiem˘‰lení stalo se. Nedoãkali jsme se ani sondy do myslí západních vÛdcÛ: Proã nás zradili? Byla jim Festival promarnûn˘ch pfiíbliωí ko‰ile neÏ kabát? Jednali leÏitostí. Konãící „osmiãkov˘“ bychom my odli‰nû – tehdy ãi rok lze stûÏí nazvat jinak. Zadnes? ·lo téÏ rozproudit poletímco v praktické politice se miku, o kolik uÏiteãnûj‰í je rozpovedlo u‰tûdfiit políãek neoplétat bezpeãností problémy malenému vládnutí modré multilaterálnû neÏ dvoustranpravice, ve‰keré pokusy nû. Mnichov byl selháním Spoo hlub‰í úvahy nad stavem leãnosti národÛ i evropsk˘ch spoleãnosti dopadly neslavnû. mezinárodních paktÛ. Edvard Letopoãty 1918, 1938, 1948, Bene‰ uÏ tenkrát ukazoval 1968 a 1988 sk˘taly moÏnost správnou cestu. Cestu, z níÏ pfii posvítit si na nûkteré stûÏejní body ãesk˘ch dûjin a pfiedstavit aktuální interpretaci událostí, jeÏ utváfiely na‰i státnost. Jako podstatnû pohodlnûj‰í se v‰ak znovu ukázalo klouzání po povrchu, teatrální rozdávání medailí a takfika komiksové nálep- bilaterálních jednáních o americkém radaru ãeská exekutiva kování aktérÛ historick˘ch opût schází. Jako by nám jeden mezníkÛ. osudov˘ omyl nestaãil… Hra na novou a starou Tehdej‰í Evropu? demokratické elity Devadesáté v˘roãí vzniku PfieÏívající antikomunistické âeskoslovenska jsme mohli vybûsnûní jiÏ s pfiedstihem slibouÏít k pfiipomenutí ãesko-slovalo zabít rozváÏnou reflexi vensk˘ch pout, blízkosti obou nesmyslnû rychle rozveden˘ch února 1948. Proã za‰la situace národÛ, ale také potfieby tûsné aÏ tak daleko? Nakolik zklamastfiedoevropské spolupráce. Vi- ly demokratické elity? A nakosegrádské zemû místo toho, aby lik si vykopaly hrob pováleãnou rozvíjely spoleãnou regionální redukcí politického spektra? identitu v rámci EU, radûji hra- âím to, Ïe lidé vûfiili Sovûtskéjí hru na „novou“ a „starou“ Ev- mu svazu více neÏ demokratické Americe? Byl to puã – a baropu a leckdy s trapnû kverulantsk˘m úsmûvem sabotují ev- sta! JenÏe pokud nedokáÏeme rozkr˘vat minulost ostr˘m ropsk˘ integraãní proces, a pfiesn˘m chirurgick˘m náãik nûmuÏ byly teprve pfied ãaním, sotva odhalíme, aÏ nastasem pfiizvány. Velmi málo toho téÏ zaznûlo ne soumrak svobodné pfiítomo inspiraci Tomá‰em G. Masa- nosti. rykem a jeho veskrze globálním ·edesátá léta projektem humanitní demokraKulaté ãtyfiicáté v˘roãí PraÏcie. Na pozadí 28. fiíjna 1918 ského jara a „bratrské“ invaze jsme mohli oprá‰it i jeho náãrt 21. srpna 1968 tentokrát vymafie‰ení otázky sociální ãi vztahÛ nilo jedno z nejtraumatiãtûjstátu s církvemi. ‰ích dat ãeskoslovensk˘ch dûArmáda otazníkÛ se navr‰ila jin z nudného kli‰é o soupefiení dvou klik uvnitfi tehdej‰í komutaké u sedmdesátého v˘roãí nistické strany. Byli uctûni hrtragické Mnichovské dohody. Mohli jsme zevrubnû pitvat ná- dinové obãan‰tí i politiãtí a dorodnostní politiku první repub- ‰lo i na pfiipomenutí, Ïe klíãové liky - aãkoli nezvykle demokra- pro danou dobu bylo nad‰ení tické, tak pfiesto chybující. Ne- emancipovan˘ch obãanÛ, ko-

❏ L UKÁ· J ELÍNEK

politika

munistÛ i nekomunistÛ, z pfiíleÏitosti spoluurãovat chod vûcí vefiejn˘ch. Doufejme, Ïe tato rozprava nekonãí. VÏdyÈ snad je‰tû dÛleÏitûj‰í neÏ období pfied srpnem 68 byly mûsíce následující, v nichÏ lidé vnímali nutnost bránit v˘dobytky záblesku svobody a stavûli se proti snahám obnovit cenzuru a po‰lapávání základních práv. Ti, co sice prohráli, av‰ak nezlomení, nekolaborující, zaslouÏí hold nejvût‰í. âesk˘ údûl Literární noviny se pokusily oÏivit debatu o âeském údûlu, kterou v nich na pfielomu let 1968-69 vedli Milan Kundera, Václav Havel a dal‰í ‰piãkoví intelektuálové. Podafiilo se pouze ãásteãnû: kvantita zÛstala za kvalitou, pera se chopilo jen nemnoho diskutujících. Dá se v‰ak uvést, Ïe Kunderovy teze o dûjinném v˘znamu mal˘ch národÛ a o inspirativních tendencích v tuzemské spoleãnosti byly rehabilitovány. Jeden z paradoxÛ Paradox vskutku havlovsk˘ pfiinesl poãátek podzimu, kdy t˘deník Respekt obvinil Milana Kunderu z úmyslné spolupráce s represivními orgány komunistického státu. Jeden ze zamûstnancÛ Ústavu pro studium totalitních reÏimÛ - není náhodou, Ïe bez diplomu z oboru historie, ba bez vysoko‰kolského vzdûlání - se naprosto nevûdecky a nedÛslednû ujal jedné historky o smutném osudu agentachodce Dvofiáãka a selhání mladého literáta Kundery a pomohl tak rozjet nové kolo denunciaãních kampaní. Leã Kundera není Nohavica ãi Bohdalová a jeho pfiíbûh pfiimûl k osobnímu svûdectví a k vylíãení pocitÛ dlouhou ‰kálu umûlcÛ a intelektuálÛ ãesk˘ch i evropsk˘ch. Kundera byl alespoÀ ãásteãnû oãi‰tûn, Respekt a pfiedev‰ím Ústav pro studium totalit-

ních reÏimÛ zÛstaly v‰ak notnû pokaÀkány. Ústav se znovu projevil jako ahistoricky fungující a úãelovû vyuÏívan˘ nástroj pro prosazování jist˘ch politick˘ch zájmÛ. Oboãí jiÏ nad ním museli zvednout i pravicoví politici, vãetnû pfiedsedy Senátu Pfiemysla Sobotky. Demokracie pro v‰echny Na jedno v˘znamné datum se zapomnûlo úplnû. V pfiedveãer 28. fiíjna 1988 vzniklo v rámci disentu Hnutí za obãanskou svobodu. Jeho úvodní dokument, manifest Demokracii pro v‰echny, zformuloval komplexní politick˘ program perzekuované opozice, na nûmÏ se dokázaly shodnout ideovû rozdílné osobnosti jako Václav Benda, Václav Havel ãi Jaroslav ·abata. Pracoval s vizí politické a ekonomické plurality, rekonstrukce ústavnosti, rozvoje vzdûlanosti, duchovního dialogu ãi integrované Evropy. Hnutí za obãanskou svobodu tak dokonale pfiipravilo pÛdu pro 17. listopad 1989. Tím spí‰e mrzí, Ïe nûktefií z jeho úãastníkÛ pozdûji naskoãili do vlaku obnovy studené války nebo interpretace devatenáct let star˘ch událostí coby antikomunistické revoluce. Texty v Literárních novinách ãi debaty v Masarykovû dûlnické akademii jsou jen v˘zvou za detailní a strukturovanou anal˘zu ãesk˘ch novodob˘ch dûjin. ·ance na reparát nicménû trvá. Mimo jiné proto, Ïe – aã se to zdej‰ím médiím tfieba nezdá - vzpomínat a pfiem˘‰let mÛÏeme i jindy neÏ v letech kulat˘ch v˘roãí. ❏

trend

11

Neznámí hrdinové z jedné po‰tovní série fiíjna téhoÏ roku. O v˘znamu tohoto filatelistického podniku pí‰í v úvodu náãelník gen. ‰tábu KdyÏ se první opût ãeskogenerál Vlastimil Picek a Zdeslovenské léto mûnilo v podnûk Fritéz, jenÏ ve stati „Lonzim, objevila se série známek d˘nská emise po‰tovních znás portréty muÏÛ v uniformek 1945“ vyuÏil i dostupné submách, kombinézách a se jektivní prameny o aktivitách dr. jmény, která znali jen ti, kdo Tichého. Karel âern˘ se soustfienebrali ohled na to, Ïe podil na rekonstrukci Ïivotních slouchat „cizí“ rozhlas je osudÛ protagonistÛ z tváfií této trestné. Tak díky známkám lond˘nské série. Vytvofiil tak vûtehdy v prvních t˘dnech po jífi zajímav˘ch, namnoze strhujíkvûtnu 1945 poznávali napfi. cích Ïivotních osudÛ na‰ich hrkluci, které infikovala znádinÛ-demokratÛ. má dûtská nemoc s cizokrajn˘m jménem filatelie, své nové hrdiny. Ale jejich obecná známost netrvala dlouho. Souãástí první informace o zahraniãním odboji se stala také dnes jen filatelistÛm známá Npor. Jifií Král (1910–40) byl série neznám˘ch vojákÛ. Té je první velitel skupiny kolem nataké vûnována na pohled útlá, ‰eho konzulátu v Krakovû (jeho námûtem nenápadná, ale obsa- nástupcem se stal pozdûj‰í mihem i dosahem podávan˘ch in- nistr a prezident-legionáfi Ludformací hutná kniha Karla âer- vík Svoboda); byl i jednou ného, historika z Vysoãiny a po- z prvních obûtí ne‰Èastné války slance Parlamentu. o Francii v r. 1940. V Tobruku Realizátorem tohoto zámûru za ne‰Èastn˘ch okolností vyhasl lond˘nského ministerstva hos- Ïivot je‰tû mlad‰ího vojína podáfiské obnovy byl vedoucí je- Franti‰ka Adámka (1919–41). ho odboru dopravy a po‰t JUDr. Bûhem jednoho z mnoha souAntonín Tich˘; obdrÏel pro ten- bojÛ s luftwaffe se uzavfiel dal‰í to pfiípad exkluzivní pravomoci, mlad˘ osud jednoho z legendára tak prosadil fie‰ení, které sice ních pilotÛ, ktefií se v létû 1940 tlumilo nepfiimûfienou je‰itnost úãastnili proslulé vzdu‰né bitvy nûkter˘ch lidí ãeské komunity o Británii – havlíãkobrodského v britském exilu, zato v‰ak plnû rodáka npor. Stanislava Zimpridostálo uveden˘m bene‰ovsk˘m cha (1916–42). Jméno aktéra zámûrÛm slouÏit lidu a jeho po- atentátu na Reinharda Heydritfiebám. cha rtm. Jozefa Gabãíka Jména hrdinÛ, zvolen˘ch pro (1912–42) není nutné zvlá‰tû uvozovat. tuto sérii po‰tovních známek, byla zãásti (Tanãík, Jaro‰, VaV˘razn˘ velitelsk˘ talent pfie‰átko) v té dobû ãs. vefiejnosti durãen˘ podle v‰eho ke genevíce ménû známa, vût‰inou se rálsk˘m epoletám vyhasl pfied v‰ak jednalo o muÏe, ktefií sv˘- 66 lety v pfiípadû ‰tkpt. letectva mi jmény i osudy spl˘vali s de- Aloise Va‰átka (1908-42,). Posetitisíci jin˘ch. dobn˘ osud byl pfiedurãen Vlastní tisk této po‰tovní sé- úãastníkovi bitvy o El-Alamein rie probûhl je‰tû v Anglii na po- a dal‰ích bojÛ v saharské severní Africe, neménû slibnému ãátku roku 1945, do distribuce v âSR se dostaly bûhem srpna- ‰tkpt. gen. ‰t. Pravoslavu ¤íd-

❏ J I¤Í M ALÍNSK¯

historie

kému (1907–43). V‰eobecnû znám˘ je i osud a pfiíbûh Ïivota lounského rodáka npor. Otakara Jaro‰e (1912–43), nositele Zlaté hvûzdy hrdiny Sovûtského svazu. Válka si v obûtech opravdu nevybírala; a tak se mezi nû zafiadil i LangrÛv spolupracovník ze zdravotní sluÏby ‰tkpt. MUDr. Miroslav Novák (1906–44). Osm Ïivotních pfiíbûhÛ, z nichÏ kaÏd˘ by sám o sobû vydal na román ãi hran˘ film, zachytil âern˘ strohou fieãí bezpeãnû doloÏiteln˘ch fakt i cenn˘mi dobov˘mi reáliemi – fotografiemi, pfiípadnû i faksimiliemi pramenn˘ch dokumentÛ. Neménû cenné jsou i barevné reprodukce váleãn˘ch vyznamenání a fiádÛ, udûlovan˘ch protagonistÛm knihy jak za jejich Ïivota, tak post mortem, pfiípadnû po listopadu 89. A samozfiejmû uznání zaslouÏí i opût barevnû vyvedené reprodukce známek. Zámûr, provedení i vyznûní této navenek nenápadné knihy se sluãují pfiímo ideálnû odbornost, invenci i schopnost myslet na ãtenáfie sice pouãeného, ale ne dostateãnû odbornû vzdûlaného a orientovaného. Více neÏ velká slova pro nás znamenala vÏdy fakta, souvislosti a hmatatelné ãiny. Tato kniha jich svou pfiístupnou formou a desítkami nápadit˘ch pfiíloh nabízí hned celou pfiehr‰el. Schematické pfiedstavy o odboji, které pfieÏívají silnûji a odolnûji, neÏ jsme sami sobû s to pfiipustit, nalézají v tématech tohoto druhu nejvhodnûj‰í Ïádoucí korektiv. ❏ Karel âern˘, MuÏi z lond˘nského vydání, vydala ve spolupráci s Merkur-Revue odboãka Jaromíra Neãase Masarykovy dûlnické akademie ve Îìáfie nad Sázavou, Jitka PrÛÏová

Osmiãkov˘ rok • 10. 11. 1998 zahájil v Bruselu ministr zahraniãí J. Kavan jednání o vstupu âR do Evropské unie. • 14. 11. 1918 v Thunovském paláci (dosud sídle âeského zemského snûmu, dnes Poslanecké snûmovny) byla na slavnostní schÛzi Revoluãního Národního shromáÏdûní vyhlá‰ena republikánská forma státu, sesazena habsburskolotrinská dynastie z ãeského trÛnu a prezidentem byl aklamací zvolen T. G. Masaryk; byla ustavena první vláda (tzv. v‰enárodní koalice) v ãele s K. Kramáfiem. • 18. 11. 1938 se slouãily ãeské pravicové strany vedeny agrárníky s vût‰í ãástí âs. strany národnû socialistické jako Strana národní jednoty v ãele s R. Beranem; po 15. 3. 1939 byla rozpu‰tûna a vût‰ina ãlenstva pfie‰la do Národního souruãenství. • 19. 11. 1938 parlament pfiijal Ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a tzv. Podkarpatské Rusi; oficiální název 2. republiky znûl âesko-Slovensko. • 30. 11. 1938 prezidentem âesko-Slovenska byl zvolen dr. Emil Hácha, b˘val˘ první prezident Nejvy‰‰ího správního soudu; dostal 272 ze 312 moÏn˘ch hlasÛ. • 1. 12. 1938 byla jmenována nová vláda v ãele s R. Beranem a souãasnû i 2. autonomní slovenská vláda v ãele s J. Tisem; byla reorganizována vláda Podkarpatské Rusi (pfiedsedou zÛstal A. Volo‰in). • 1. 12. 1948 byly pfiijaty zásady nové organizace SNB; poãet pfiíslu‰níkÛ Bezpeãnosti dosáhl 45 250 osob, ve Státní bezpeãnosti jich bylo 8130. • 2. 12. 1848 abdikoval v arcibiskupské rezidenci v Olomouci císafi Ferdinand I. a na trÛn dosedl jeho 18let˘ synovec, Franti‰ek Josef I., kter˘ vládl rekordních 68 let. (bek)

12

trend

K velkolepé vefiejné konferenci v Brnû k 90. v˘roãí republiky

Aktuálnost hodnot Masarykova âeskoslovenska pfiipraven hodnotn˘ doprovod- misafi Petr Körndlmayer z Eh- mo o horoucí vyznání ãlovûka, n˘ program, úãastníci si mohli renfelsu aÏ o osm dní pozdûji, pro nûhoÏ T. G. Masaryk, M. R. Pod názvem Aktuálnost hod- zakoupit publikace související dne 5. listopadu 1918. A první ·tefánik a E. Bene‰ tvofií dos programem konference, jed- ãesk˘ starosta, sociální demo- dnes prazáklad spoleãenského not Masarykova âeskoslovenkrat Karel Vanûk, jeho dva ná- vûdomí a kulturního dûdictví. ska se uskuteãnila ve dnech 22. nání oÏivila Komorní dechová mûstci, mûstská rada a zastupi- Ocitujme alespoÀ závûreãné vûharmonie (vedoucí doc. Dr. Z. a 23. fiíjna v historickém SnûMikulá‰ek) a dûtsk˘ soubor Pútelstvo se ujali sv˘ch funkcí aÏ ty jeho vystoupení, vûnované movním sále Nové radnice v Brãik. po opakovan˘ch volbách v úno- Masarykovû osobnosti: „Veril nû vefiejná konference k 90. v˘ru 1920, tedy aÏ 16 mûsícÛ po v potrebu literárneho, vedeckéroãí vzniku âSR. fiíjnu 1918.“ ho a filozofického vzdelania, leUspofiádala ji Masarykova bo vedel, Ïe bez neho niet a ani dûlnická akademie v Praze s fi■ Masaryk a dne‰ek nikdy nebude t˘ch naozaj „mysnanãní podporou Statutárního První den konference – stfie- liacich hláv“… „Humanizmus mûsta Brna a pod zá‰titou brda 22. fiíjna – v˘raznû ovlivnilo bol mu vel‘kou prácou na sebe nûnského primátora Romana ■ Netradiãní pojetí vystoupení Pavla Rychetského, a v tom najlep‰om slova zmysle Onderky. V období úpadku poliJiÏ úvodní projev primátora pfiedsedy Ústavního soudu âR, aj dielom pre v‰etk˘ch… T. G. tické kultury a obecné mravkter˘ promluvil na téma „T. G. Masaryk bol vskutku vo svojich Romana Onderky se vymykal nosti jeví se odkaz T. G. Masanetradiãním pojetím a smyslem Masaryk a dne‰ek“. ãasoch aÏ neuveritelne realisryka a jeho nejbliωích spolupro humor dosavadním zvyklosNásledovala pfiedná‰ka prof. ticky mysliaci ãlovûk… Dovidel pracovníkÛ Edvarda Bene‰e tem. M. Bednáfie z Akademie vûd âR d‘aleko dopredu. A za v‰etk˘ch a Milana Rastislava ·tefánika „Se státními svátky a památ- „Masarykovo pojetí âSR a evnás, âechov aj Slovákov. Jeho jako stále Ïiv˘ a podnûtn˘ neropské jednoty“. n˘mi dny b˘vají potíÏe,“ fiekl duch nám nad‘alej tu ostáva jen pro politiky a vûdeckou primátor úvodem. „Nûkdy nám ako vel‘ká v˘zva a zároveÀ ako obec, ale pro v‰echny obãany. ■ Horoucí vyznání na nich nûco nesedí. Brno zdanev‰edn˘ dar.“ Konference tohoto typu b˘slovenského leka nebylo celé osvobozeno 26. Po vystoupení L. Balleka zazvají mnohdy nudn˘m opakováspisovatele dubna 1945, (…) okupace v ropíval písnû Hvûzdy nad Brnem ním obecnû znám˘ch skuteãDlouhotrvajícím potleskem ce 1968 zaãala uÏ 20. srpna. od J. Kainara a Rodn˘ moj kraj ností a plan˘m historizováním, bylo odmûnûno vystoupení b˘- od G. Dusíka ãesk˘ pûvec Z. Proã tyto okolnosti pfiipomíbez návaznosti na problémy nám? Prostû proto, Ïe ani situ- valého velvyslance Slovenské Sychra Ïijící trvale na Slovensouãasnosti. Tomuto nebezpeãí ace s 28. fiíjnem 1918 není – republiky v âR, spisovatele L. sku. úspû‰nû ãelila naprostá vût‰ina alespoÀ u nás v Brnû – tak jed- Balleka na téma „âo by bolo zo pfiedná‰ejících i pofiadatelé br- noznaãná. ■ Dal‰í pfiedná‰ky Slovákov bez T. G. Masaryka nûnské konference, která se seTaké dal‰í stfiedeãní dopoVÏdyÈ správu mûsta z nûmec- a bez âeskoslovenska? „Ne‰lo ‰la z podnûtu prof. B. BlíÏkovlední referáty se z rÛzn˘ch hlevÛbec o bûÏn˘ referát, ale pfiík˘ch rukou pfievzal vládní koského, aktivnû pÛsobícího v âesko-Slovenském v˘boru. Na pfiípravû se obûtavû podílela fiada odborn˘ch, osvûtov˘ch a obãansk˘ch organizací, pfiední osobnosti a experti vyso- ■ „Masarykovo âeskoslovensko bylo – podle mne nade v‰í pochybnost – nejotevfienûj‰í ze v‰ech spoleãností, které kdy k˘ch ‰kol, Akademie vûd âR v Evropû spatfiily svûtlo svûta“. i pfiedstavitelé státu. Nám i svûtu roku 1994 pfiipomnûl K. R. Popper, jeden z ãeln˘ch myslitelÛ Evropy 20. století. V závûreãné fázi nesla hlavní pracovní zatíÏení Masarykova ■ „Tolik svobody, kolik je moÏno – tolik fiádu, kolik je nutno“. dûlnická akademie (MDA) ve T. G. Masaryk spolupráci s âeskou obcí sokol■ „Pravda vítûzí, ale dá to fu‰ku!“ skou, Skautem, Obcí legionáfiskou a Masarykovou spoleãnosJan Masaryk na schÛdcích letadla, kter˘m se roku 1945 vrátil z exilu. tí (ta se zaslouÏila o vydání ■ „Moc kazí lidi – absolutní moc kazí absolutnû“ krásn˘ch pamûtních medailí L. MÀaãko pro sbûratele). Tyto citáty zdobily pozvánku na slavnostní shromáÏdûní Masarykovy dûlnické akademie V pfiilehlém Rytífiském sále v Brnû k 90. v˘roãí vzniku samostatného ãeskoslovenského státu. a v Malém zasedacím sále byl

❏ J AROMÍR D UFEK

politika

V˘roky k v˘roãí

Ä

trend Æ disek zab˘valy aktuálními hod-

notami Masarykova âeskoslovenska. UÏ názvy naznaãují tematické zamûfiení: Dr. I. Kamenec ze SAV Bratislava (Slovensko-ãeské vztahy v oblasti kultury v medzivojnovom období), prof. V. Olivová z UK Praha (Idea ãeskoslovenského státu), M. L.Neudorflová z AV âR (Realismus Masarykova konceptu humanitní demokracie), prof. F. Hejl (Idea ãsl. státu od Masaryka po A. Dubãeka), ãlen Zastupitelstva mûsta Brna za KSâM doc. J. KÛta (Bene‰ovo úsilí o bezpeãnost âSR po 2. svûtové válce), doc. F. Hanzlík z Univerzity obrany Brno (Pomoc americk˘ch krajanÛ pfii vzniku âSR), prof. B. BlíÏkovsk˘ (Masarykova cesta kolem svûta za demokratické âeskoslovensko) a prof. J. Hroch z MU Brno (Filozofie E. Bene‰e a hodnoty Masarykovy republiky). Stfiedeãní odpolední pofiad: Prof. R. Doleãek z Ostravské univerzity (Masaryk a Kosovo), JUDr. J. Pinz a Mgr. P. Krátk˘ z UK Praha (Státní svrchovanost – role suverénních státÛ v éfie globalizace), rodem spfiíznûn˘ doc.Ing. B.Lacko z VUT Brno (Ze Ïivota M. R. ·tefánika), doc. V. Vondrá‰ek z UO Brno (První kroky v˘stavby ãsl.armády), Ing. M. Petroviã, pfiedseda âSV Bratislava (âechoslovák – úctyhodné slovo), Ing. J. Stracelsk˘, Senec (Druhé delenie âesko-Slovenska), Dr. J. Jaro‰-Nickelli, âesk˘ svaz bojovníkÛ za svobodu (Restaurace habsburkismu v âR?), doc. Ing. M. Barvífi z VUT Brno (Dílo Tomá‰e Bati), prof. Ing. E. Mikelka, Bratislava (Európa, âeská a Slovenská republika – ekonomická minulostˇ a budúcnostˇ), prof. St. Kuãerová, Brno (Ke smyslu na‰ich dûjin).

13 v historii na‰í vlasti“ se zab˘val Ing. R. Vesel˘, oba z Brna. V závûru vystoupil prof. B. BlíÏkovsk˘, kter˘ stfiedeãní program fiídil. Z Nové radnice se poté úãastníci pfiesunuli do kina Scala, kde zhlédli dokument reÏisérky Vûry Chytilové z roku 1990 „T. G. Masaryk-Osvoboditel“ z Národního filmového archivu.

■ Zaorálek: Svût se nám mûní pfiímo pfied oãima

âtvrteãní program, fiízen˘ Ing. Mgr. Du‰anem Krátk˘m, musel b˘t na poslední chvíli pozmûnûn, neboÈ místopfiedseda Poslanecké snûmovny Parlamentu âR Lubomír Zaorálek, kter˘ mûl druh˘ den jednání zahajovat, se dostavil nikoli vlastní vinou témûfi o dvû hodiny pozdûji. Ve stfiedu byl do pozdních veãerních hodin pfiítomen jednání Poslanecké snûmovny v Praze, odkud ãasnû ráno odcestoval do Brna, uvízl v‰ak v dálniãní kolonû. Jeho projev na brnûnské konferenci se setkal s velice pfiízniv˘m ohlasem. Upozornil, Ïe Ïijeme v dobû, kdy se nám svût mûní dramaticky pfiímo pfied oãima a my musíme b˘t pfiipraveni na tyto zmûny pohotovû reagovat. Ne■ Sokolové a skauti dostateãnû pracujeme s prameOdpoledne dostali slovo i zá- ny, které mûly na Masaryka stupci spolupofiadatelsk˘ch or- vliv. Právû on byl schopen rychganizací. O pfiíspûvku Sokolstva le si osvojovat aktuální teorie a aplikovat je tváfií v tváfi skuke vzniku âSR promluvil dr. teãnosti. Byl nejen hlasatelem J.Ne‰por a tématem „Skauti

hodnot, ale umûl s nimi pracovat a ãinit správná politická rozhodnutí. L. Zaorálek upozornil také na to, Ïe není dnes samozfiejmé prosazovat u nás hodnoty Masarykovy praktické humanity a demokracie. Projevují se snahy MasarykÛv odkaz rÛzn˘m zpÛsobem zlehãovat. „Nûkteré nynûj‰í útoky

na Edvarda Bene‰e jsou zastfien˘mi útoky na Masaryka,“ fiekl L. Zaorálek. Je ov‰em zapotfiebí rozli‰it ideologické negativistické útoky, ãasto velmi primitivní, od zdÛvodnûné kritické reflexe doby a díla. Také souãasná heroizace bratfií Ma‰ínÛ je podle Zaorálkova názoru v rozporu s Masarykov˘m pojetím humanity. Kritizoval rovnûÏ neseriózní a zcela neprofesionální zpÛsob, jak˘m byl obvinûn Milan Kundera z udavaãství. Jak jsme jiÏ uvedli, program druhého dne konference musel b˘t narychlo pozmûnûn. Pfied pfiíjezdem L. Zaorálka vystoupili prof. Ing. Arch. Vladimír ·lapeta z Fakulty architektury VUT (Brno, mûsto moderní architektury), PhDr. J. Malínsk˘ z MDA Praha (Sociální demokracie v letech 1938 -1948) a J. Procházka z âsOL Brno (âeskosloven‰tí legionáfii). Ve ãtvrteãním odpoledním programu vystoupili: Ing. arch. J. Kruml z V˘boru pro postavení památníku E. Bene‰e (Památník prezidenta E. Bene‰e

v Brnû), JUDr. Z. Koudelka z MU Brno (Územní organizace státu), prof. Ing. M. Dokulil z Fakulty informatiky MU Brno (Oslovuje nás je‰tû nûãím TGM?) a pfiíspûvek Slovo je ãin pfieãetl prof. B. BlíÏkovsk˘ za nepfiítomného autora prof. Z. Bene‰e z Ústavu ãesk˘ch dûjin FF KU Praha, kter˘ musel z konference odejít z naléhav˘ch pracovních dÛvodÛ.

■ Uctûní památky Milady Horákové V prÛbûhu konference vystoupil 78let˘ slovensk˘ v˘tvarník Ladislav âisárik. V emotivním projevu se vyznal z lásky k ãeskému národu a k Praze (kde studoval). Na jeho návrh uctili pfiítomní památku Milady Horákové minutou ticha. Ze zdravotních nebo jin˘ch závaÏn˘ch dÛvodÛ nemohli pfiednést plánované referáty prof. R. Kvaãek z UK Praha (svÛj pfiíspûvek na téma Masarykova volba E. Bene‰e dodal v písemné podobû), prof. J. Keller z Ostravské univerzity (OhroÏení sociálního státu), dr. Václav Vrabec z Prahy (Programové materiály ãs. odboje) a dr. Jaroslav ·abata (Vznik âeskoslovenska ve svûtle jeho zániku). Závûreãné slovo patfiilo prof. B. BlíÏkovskému, kter˘ ocenil zejména vystoupení pfiedsedy Ústavního soudu P. Rychetského a místopfiedsedy Poslanecké snûmovny Parlamentu âR L. Zaorálka. ZdÛraznil, Ïe na‰e zemû potfiebuje pfiekonat souãasnou duchovní bídu a Ïe je nejvy‰‰í ãas rozvíjet v 21. století masarykovské hodnoty. Po ukonãení programu byly v kinû Art zájemcÛm promítnuty dokumentární a hrané filmy s tematikou konference. Ve‰keré materiály z obou dnÛ konference budou uvefiejnûny ve sborníku. Jeho redakãní uzávûrka byla 31. fiíjna. Sborník je moÏno si objednat na adrese: Masarykova dûlnická akademie, odboãka Brno, Masarykova 31, 602 00 Brno. ❏

14

trend

Migrace jako fenomén Kolik z migrantÛ, ktefií dfiíve pfii‰li napfi. do Nûmecka a Francie za prací, v druhé geJe velmi ne‰Èastné, Ïe na‰e neraci pracuje a kolik jich vyudemokratické zákony (a to plaÏívá nebo zneuÏívá sociální tí pro celou Evropu), mohou systém? Kolik budeme napfi. b˘t zneuÏity nedemokratick˘mi v roce 2060 potfiebovat migransilami, a pokud k tomu dochází, tÛ, aby vydûlali na na‰e dÛchoje na‰í, a mojí povinností ctít dy a dÛchody migrantÛ, ktefií v prvé fiadû morální princip, pfiijdou do roku 2030? Vejdeme i kdybychom tím mûli riskovat se sem v‰ichni? Netvofiíme tímsoudní postih. Mám totiÏ obato náhodou situaci, která zapfiívu, Ïe se morální rozmûr z na‰í ãiní zv˘‰en˘ rasismus a moÏn˘ politické scény pomalu vytrácí, nástup fa‰ismu? a to je nejvût‰í hrozba. Hrozba pro Evropu a hrozba pro demokracii jako takovou. Myslíte si, Ïe prakticky neregulovan˘ pfiíliv migrantÛ, tak jak jsme ho dnes svûdky, je skuteãn˘m pfiínosem pro Evropu? V Plzni je v souãasné dobû Neskonãí nakonec tak, Ïe zde nezamûstnanost kolem 3% migranti nenajdou uplatnûní a tak i napfiíklad ti z romské a budou – nechci fiíci zneuÏíkomunity, ktefií mají zájem pravat, ale nucenû vyuÏívat nበso- covat, najdou adekvátní uplatciální systém, a to pouze v tom nûní. Jako ghetto nelze téÏ asi lep‰ím pfiípadû, kdy jsou tady definovat dva domy, kde Ïije legálnû. cca 150 RomÛ, coÏ je místo s nejvût‰í koncentrací romskéNa jednom semináfii jsem sly‰el, Ïe EU bude do roku 2030 ho etnika ve mûstû. PlzeÀ v‰ak má zcela nov˘ potfiebovat dal‰ích 50 mil. miproblém, a tím jsou zahraniãní grantÛ na udrÏení pracovního pracovníci, ktefií pfiicházejí do trhu a dÛchodového systému. firem pÛsobících v Plzni, a kteJá se ptám: Bude to pak je‰tû ré zde nemohou najít dostatek Evropa?

❏ P ETR O SVALD

politika

místní pracovní síly. V souãasné dobû má PlzeÀ 170 tisíc obyvatel a oficiálnû je zde zhruba 16 tisíc zahraniãních pracovníkÛ. Podle odhadu leze fiíci, Ïe je zde zhruba stejn˘ poãet zahraniãních pracovníkÛ nelegálnû, coÏ pfiedstavuje dohromady asi 20% obyvatel. Dosud se jedná pfiedev‰ím o obãany Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny a dal‰ích b˘val˘ch republik Sovûtského svazu. Na tento, pro âR zcela nov˘ trend, ale nejsme pfiipraveni. K masívnímu pfiílivu zahraniãních pracovníkÛ do‰lo v nedávné dobû, a velice rychle. Vût‰ina plzeÀsk˘ch obãanÛ tedy zatím neví, zda tento fenomén mají vnímat pozitivnû nebo se ho mají v˘raznûji obávat. Jsou z nûj spí‰e pfiekvapeni. Dochází ale k prvním konfliktÛm, zvy‰uje se drobná kriminalita a podobnû. Jak tento nov˘ problém ale fie‰it? Za ne‰Èastné bych povaÏoval, kdybychom se zahraniãním pracovníkÛm a potencionálním migrantÛm nevûnovali a dopustili se stejn˘ch chyb jako stará Evropa. Se znaãn˘m nárÛstem problémÛ mÛÏeme poãítat po

ní je tfieba také hledat hloubûji. Je to také vnímání na‰ich obãanÛ na spoleãenské prostfiedí, ve kterém obãané chtûjí Ïít. âeTo se podafií jednou za padesát let, fiekl ‰i mají tradiãnû a dlouhodobû zakofienûné mi jeden gratulant k úspûchu ve volbách sociální cítûní. Ideály husitství to zapoãado krajsk˘ch zastupitelstev. Chtûlo by se fiíci, Ïe to byl stolet˘ úspûch, ale znûlo by to nabubfiele. Îe tyto volby byly referendem o stávající ãinnosti vládní ODS, které sekundovaly dva pfiívûsky, není pochyb. Jeden pfiívûsek je velice star˘, dalo by se fiíci protfiel˘, leã ly. Ne ony následné bojovné akty, ale touha po spofiádaném, pfiátelském Ïivotû, bez zdá se, Ïe ponûkud skomírající. Druh˘ je excesÛ pran˘fiovan˘ch Husem. rádoby junáck˘, leã nevyzrál˘, kter˘ se usala‰il asi na nesprávném místû. Chtûl Není to nûjaké rovnostáfiství, tak proslamlsat, o nic jiného mu asi ne‰lo. vené minul˘ch reÏimem. Jsi-li schopn˘, Proã onen veleúspûch? Jistû vhodná vo- pracovit˘, pomÛÏe‰ sobû, ale i dal‰ím. BaÈové toho byli pfiíkladem. lební témata. Jistû enormní nasazení pfii zdÛvodÀování sociálnûdemokratick˘ch záV˘sledek voleb byla i reakce na ãeskou mûrÛ. I práce stovek aktérÛ na rÛzn˘ch privatizaci, kterou se chtûli nûktefií jejich úrovních. startéfii a realizátofii proslavit. Pokud moÏLze se ale ptát staãilo by to? ZdÛvodnû- no aÏ k Nobelovû cenû za ekonomii, leã

❏ J OSEF M ORÁVEK

Padesátilet˘ v˘sledek

schválení zákona o zelené kartû, kter˘ pfiipravila nynûj‰í vláda. Základním problémem je fakt, Ïe zelená karta sice nafiizuje obãanu cizí zemû opustit na‰e území do dvou mûsícÛ pro ztrátû zamûstnání, ale nikdo nefie‰í, jak tento pracovník zaplatí cestu domÛ a dal‰í náklady s tím spojené. Podle tohoto systému mu nezb˘vá nic jiného neÏ zde setrvat a své Ïivotní náklady hradit z nezákonné ãinnosti. Nikdo se také nezab˘vá zdravotní kontrolou a dal‰ími aspekty pfiíchodu tûchto pracovníkÛ a nebezpeãím vzniku a pfienosu rÛzn˘ch epidemií. Zelená karta respektuje pouze jedinou, témûfi náboÏenskou, pravicovou pouãku – trh fie‰í v‰e. ¤ízená migrace mÛÏe b˘t skuteãn˘m pfiínosem pro na‰i spoleãnost. Znamená to ale pfiedev‰ím práci s migranty, coÏ pfiedstavuje nejen jazykovou vybavenost a kvalifikaci, ale téÏ péãi o jejich pobyt a ochranu pfied mafií jejich místní národnostní komunity a v‰emi, ktefií si na jejich úkor vytváfiejí v˘nosn˘ obchod. Naopak je tfieba podporovat jejich dlouhodob˘ kontakt s majoritní spoleãností. ❏ Autor je zastupitelem mûsta Plznû a 1. viceprezident COTER ve V˘boru regiónÛ v Bruselu.

pouze roz‰ífiili po svûtû ekonomick˘ termín tunel. Vjem o fiadû podivn˘ch, enormních a bleskov˘ch zbohatnutí nûkter˘ch jednotlivcÛ mají obãané pod kÛÏí. A není to závist. Aã tomu tak asi nefiíkají, ale cítí, Ïe se setkávají se zkázou morálky. A to jim vadí. Obãané cítí, Ïe dochází ke znaãné demoralizaci spoleãnosti. Mnoh˘m to není jedno. I v tom je odpovûì voleb. Hlasováním dali najevo, Ïe i v tomto ohledu oãekávají pomoc, zmûnu. Obrovsk˘ volební v˘sledek je také obrovit˘m závazkem. Je tfieba na nûj neustále myslet, soustavnû si ho pfiipomínat. Jen tak je vliv vítûzství dlouhodobû udrÏiteln˘. Nezpan‰tût. Pokornû vnímat ideály spoleãnosti. Rozvíjet bohat˘, sociálnû orientovan˘ stát. Není tfieba dále zdÛvodÀovat, vysvûtlovat, co je tfieba. VÏdyÈ v názvu strany je v‰e obsaÏeno. Autor je tajemníkem ústfiedí DTJ

trend

15 zase nic tak provokujícího. Nemluvû o tom, coÏ by vojen‰tí psychologové a sociologové potvrdili, Ïe podobné aktivity podzjevnû efektivní. Letos jsme si porují soudrÏnost vojsk, vedou svátkÛ docela uÏili, rok konãil k vy‰‰í mífie ukáznûnosti i péãi osmiãkou, takÏe bylo co slavit, o svûfienou techniku. Doufejme, ale i neslavit, spí‰ s mementem Ïe tak vyznívají i nynûj‰í oslavy vzpomínat, jako tfieba 25. únor 17. listopadu jako pfiedpoklad nebo 21. srpen. Nyní máme za a generální zkou‰ka na pfií‰tí sebou 90. v˘roãí zrodu âeskodvacáté v˘roãí. Zvlá‰È kdyÏ doslovenské republiky. Zhostili chází k bilancujícím diskusím jsme se ho docela slu‰nû. Méa srovnávání s první republidia se vracela do historie, sem kou, která na budování základÛ tam se i zasvûcenû diskutovalo. demokratického státu mûla Dozvûdûli jsme se plno vûcí, stejn˘ poãet let. o nichÏ jsme nevûdûli, nebo se na nû pozapomnûlo. Armáda se po tfiiadvaceti letech vrátila k vojensk˘m pfiehlídkám. Musela zvolit nepfiíli‰ vhodnou Evropskou tfiídu, Letenská pláÀ se stala staveni‰Jsou to vymoÏenosti. AÏ tûm. I tak se srovnávalo. Nûkouvidíte na nûkterém v˘robku mu nemuselo b˘t pfiíjemné pfii- malé Ïluté sluníãko ohraniãepomenutí, Ïe tenkrát ‰lo né krátk˘mi zoubky paprskÛ o demonstraci moci, nyní prev modré barvû a uvnitfi tohozentaci stavu na‰í obrany. Koto krouÏku modré koleãko neãnû koncepce pfiehlídky to s hvûzdiãkami Evropské unie, potvrdila. vûzte, Ïe jde o v˘robek, kter˘ Armáda sice pfiedvedla stuzískal ochranu evropského peÀ své pfiipravenosti, ale spolu zemûpisného oznaãení. Na mezinárodním „‰templu“ je‰s policií a zejména integrovatû najdeme oznaãení Indican˘m záchrann˘m systémem. tion géographique protégée. Aãkoli bylo ‰patné poãasí, pfii‰lo víc lidí, neÏ organizátofii po- Po ‰esti letech jednání, diskusí a rozhodnutí vybojovalo ãítali. A aÏ na v˘jimky v‰ichni si evropskounijní sluníãko byli spokojeni. Samozfiejmû se âeské pivo. MoÏná pro nûkoozvaly kritické hlasy, Ïe jde o zbyteãné v˘daje, které by jin- ho nezasvûceného maliãkost, ale pro odborníky vûc dÛleÏide poslouÏily lépe. Ale dá-li retá. Má uãinit ‰krt pfies rozposort obrany s roãním ‰edesátiãet v‰elijak˘m napodobenimiliardov˘m rozpoãtem tfieba jednou za pût let deset patnáct nám, které pravidla poctivosti pfiecházela. (ivp) miliónÛ na pfiehlídku, není to

Na‰e svátky a oslavy ❏ A NTONÍN R A·EK Nepatfiíme zrovna k zemím, které by si potrpûly na svátky, jako je na nû v Evropû nej‰tûdfiej‰í Norsko, ale i Nûmecko, Rakousko a tfieba Slovensko; ty na‰e tradiãní i z novodobé historie se lehce vejdou do pouhého ãtrnáctidenní. Mnohdy padnou na sobotu a nedûli nebo se pfiekr˘vají. Nûkdej‰í 1. leden jako Nov˘ rok a de facto nutné volno po Silvestru, se stal i státním svátkem zrodu âeské republiky 1. 1. 1993. Velikonoce zaberou pouh˘ jeden pracovní den. Nejspí‰ proto nám senátofii chtûli pfiidat Velk˘ pátek jako dal‰í svátek, takÏe Velikonoce bychom si uÏívali po ãtyfii dny. Nebo dokonce, podle slov jednoho knûze bychom v radosti mohli proÏít dnÛ pût, jeden ze senátorÛ ODS Jaroslav Kubera totiÏ navrhoval posvûtit volnem i Zelen˘ ãtvrtek. Nedalo se postfiehnout, nemíní-li svÛj návrh ironicky. Ale jak se ukázalo, téma je dramatiãtûj‰í. Martin Mejstfiík se k Velkému pátku a Zelenému ãtvrtku jako státním svátkÛm vrátil a Senát je odcházejícímu senátorovi schválil jako odchodné spolu se statisícovou odmûnou. Snad Poslanecká snûmovna bude moudfiej‰í. Kdopak by nezÛstal radûji

Ú

doma, neÏ se pachtit do práce ãi do ‰koly? Na první pohled se zdá, Ïe tak uvaÏuje vût‰ina lidí. A mÛÏe b˘t tudíÏ kaÏd˘ obãan rád, Ïe nám zákonodárci ãas od ãasu poãet svátkÛ rozmnoÏují. Ale opravdu pfievaÏuje pfiesvûdãení, Ïe ãím více svátkÛ, tím jsou lidé spokojenûj‰í? Stálo by to za v˘zkum vefiejného mínûní. Oz˘vají se totiÏ stfiízlivûj‰í hlasy, Ïe pfiedstava, jak kaÏd˘ ãlovûk ve sváteãní den s pracovním volnem myslí zrovna na to, co se slaví, je dost bláhová. UÏ jen proto, Ïe 1. máj se nám ani po málem dvou desítkách let nepodafiilo rehabilitovat a na 8. kvûten z trochu po‰etilého podnûtu Milo‰e Zemana jsme si nezvykli. Také nikdo si zas tak pfiíli‰ nedává práci s tím nám nûco novûj‰ího fiíci o Janu Husovi, Cyrilovi a Metodûjovi, Svatém Václavovi, svátku ãeské státnosti nebo znovunabytí svobody. (Pokud pfiehlédneme novou patnáctou cimrmanovskou hru âeské nebe.) Mnoho lidí má naopak pocit, Ïe fiadou svátkÛ se jim rozbíjí pracovní t˘den. O tom, co si myslí podnikatelé nemluvû. Lidé by lehce oÏeleli památeãní dny za pfiedpokladu, kdyby tfieba místo toho mûli volno mezi vánoãními svátky a Silvestrem nebo t˘den dovolené navíc. Z hlediska rozvoje ekonomiky by to bylo opatfiení

stav pro studium totalitních reÏimÛ má studovat historii. Zaplétá se ale i do politiky tak ne‰Èastnû, Ïe dochází k bumerangovému efektu, kter˘ po‰kodil a dál bude ‰kodit pfiedev‰ím ODS, která jej posvûtila, coÏ se pfiestalo líbit i jednomu z duchovních otcÛ – pfiedsedovi Senátu Pfiemyslu Sobotkovi. Jak pí‰e Petr Uhl, fieditel Pavel Îáãek je absolvent Ïurnalistiky, jeho námûstek Miro Lehk˘ nemá vysokou ‰kolu vÛbec, mluvãí ústavu je absolventem slévárenské prÛmyslovky. Autor textu o Kunderovi Adam Hradílek dosáhl bakaláfiského stupnû studia. Jeho

nadfiízen˘ Vojtûch Ripka je politolog. Historiky fieditel z ústavu propustil. Ústav pfii‰el v Respektu s údajn˘m udavaãstvím Milana Kundery, coÏ vyvolalo

Se Ïlut˘m sluníãkem

tick˘ch dÛvodÛ. Hltal jsem to jedním dechem a s Morozovem souhlasil. Proã bych teì mûl soudit Kunderu? Soudím sám sebe. Za svoji tehdej‰í zaslepenost.“ TomበZahradníãek napsal: „První zákon historikova fiemesla praví, Ïe pfied vyuÏitím jakéhokoli zdroje má provést ,kritiku pramene‘: musí vyjasnit, kdo, kdy, odpor intelektuálÛ, ktefií v sekundárním proã, pro koho a na základû ãeho inforkroku ovlivnili i mínûní dal‰ích lidí, coÏ maci vytvofiil, a uváÏlivû posoudit míru jese promítlo i do v˘sledkÛ voleb. jí pravdivosti.“ Ale tohle pfiece mÛÏe chtít Milan Uhde pfiipomíná vlastní pfiíbûh od profesionálÛ. Uvidíme, jak se zachovají z roku 1950: „Jako jedenáctiletého mne senátofii, kter˘m fieditel ústavu bude prázcela uchvátil Pavlík Morozov – ta zrÛdná vû pfiedávat v˘roãní zprávu. (ar) legenda o chlapci, jenÏ udal rodiãe z poli-

Kauza Kundera

16 Takhle pálí Paroubek, uãí se od AmeriãanÛ

trend

řekli – napsali

Odborníci se shodují na tom, Ïe âSSD pfiedvedla velmi profesionální pfiedvolební kampaÀ, zfiejmû nejpovedenûj‰í v krátké historii ãesk˘ch voleb. Sociální demokraté se uÏ na svém jarním sjezdu navlékli do oranÏov˘ch hokejov˘ch dresÛ a pfiirovnali svÛj cíl vyhrát podzimní volby k slavné misi hokejistÛ v olympijském Naganu. Nebrali si servítky ani pfii sv˘ch vyjádfieních o nejvût‰ím rivalovi, ODS. A mohutn˘ náklaìák byl chytr˘m marketingov˘m tahem, kter˘ lákal pfiedev‰ím muÏskou ãást voliãÛ. OranÏové skonãilo 13:0 v krajích a debaklem pro modré také v Senátu.

pravicová vláda také dojela i na reformu zdravotnictví? „Urãitû“ Vláda ale zatím nebudí dojem kotvy pro obãany v tûÏk˘ch dobách. Nebudí pfiíli‰ dobr˘ dojem ani v Evropské unii, které bude âesko od ledna pfiedsedat. Proã? „Svoji aroganci si mÛÏe dovolit proto, Ïe sociálnûdemokratická vláda jim vyãistila a stabilizovala za nemal˘ch nákladÛ bankovní systém, takÏe vláda nemusí fie‰it problémy jako vût‰ina západoevropsk˘ch vlád. Tato vláda je nebezpeãná zemi ze dvou dÛvodÛ. Udûlala ‰patné reformy, nasmûrovala zemi ‰patn˘m smûrem, zru‰ila Tereza Nosálková v Hospodáfiprogresivní zdanûní, zru‰ila insk˘ch novinách, 27. 10. 2008 vestiãní pobídky, hrozí, Ïe napáchá je‰tû velké ‰kody jako pfiedsednická zemû Evropské unie. V evropsk˘ch strukturách se staví spí‰e do pozice neustá„Vûrohodnost i splnitelnost l˘ch r˘palÛ. Hlavní strana vládslibÛ je dána tím, Ïe v praktic- ní koalice – ODS – není vlastnû k˘ch ãinech bude systematicky ani integrovaná v evropsk˘ch strukturách“. pÛsobit slíben˘m smûrem“. Jan Mládek, ekonom, v rozhoCoÏ prakticky znamená… voru Jifiího Vavronû a deníku „Îe se nejdfiíve zru‰í poplatPrávo 1. 11. 2008 ky ve zdravotnictví a pak se soc. dem. bude snaÏit postupnû splnit svoje programy. Vûfiím, Ïe tak budou postupovat v‰echKdyÏ se je‰tû pfied víkendem ny krajské reprezentace“. nûkdo zeptal, jak vidí své ‰anProã nejvíce obãany popuce, byl fieditel vrchlabské nedily právû poplatky? Pro seni- mocnice Václav Dryml z âSSD ory jsou zátûÏ, pro jiné tfiicet radûji opatrn˘. Proti nûmu totiÏ korun není zas tak stra‰ná na Královéhradecku stál uznásuma! van˘ ‰éf fakultní nemocnice „Stalo se nûco, s ãím ODS Leo‰ Heger za ODS. Dryml, je‰nepoãítala. Lidé totiÏ masovû tû pfied dvûma lety nápochopili, Ïe poplatek tfiicet mûstek ministra zdravotnictví korun vÛbec nemá omezit zne- Davida Ratha, pfiesto vyhrál – uÏívání lékafiské péãe, ale je to dostal víc neÏ polovinu hlasÛ. zaãátek placeného zdravotnicA právû na Drymla sedí typ tví, a to ve v˘znamné mífie. To . Jeho kamlidi pochopili velmi správnû paÀ se totiÏ toãila právû kolem a také to dosti ráznû odmítli“. klíãov˘ch témat: ru‰ení poplatNepfiispûl k tomuto poznání kÛ a zákazu privatizace nejvûtpfiíklad Slovenska, kde tamní ‰ích státních nemocnic. Ostat-

Vûrohodnost a splnitelnost slibÛ

„Antipoplatkáfi“

nû Dryml, kter˘ jako námûstek tvrdû ‰el po zadluÏené VZP, na sebe strhával pozornost uÏ mûsíce pfied volbami – právû tím, Ïe jeho soukromá nemocnice odmítala poplatky od lidí vybírat. Pojízdné prodejny, které sliboval do zapadl˘ch podhorsk˘ch vesnic, uÏ byly spí‰ nûco navíc. Vojtûch BlaÏek, v Hospodáfisk˘ch novinách, z 27. 10. 2008

Hrozí pokuta ZvefiejÀovat tajné zprávy se nevyplácí. Znovu a znovu se o tom pfiesvûdãuje redaktor âeského rozhlasu Jan Hrbáãek, kter˘ pfiedloni v ãervnu získal na zasedání brannû-bezpeãnostního v˘boru Snûmovny vût‰í ãást tzv. Kubiceho zprávy a odnesl ji do rozhlasu. UÏ ho za to vy‰etfiovala protikorupãní policie, ale nakonec pfiípad odloÏila. Teì se aktivity ujal Národní bezpeãnostní úfiad a Hrbáãkovi hrozí pûtimilionová pokuta za to, Ïe s obsahem zprávy seznámil své nadfiízené. Pokud tato logika NBÚ projde, máme se na co tû‰it. Na fiadû budou vrcholní manaÏefii âeského rozhlasu, ktefií rozhodli o vyvû‰ení Kubiceho zprávy na webové stránky âRo. MediaÏurnál, zpravodaj Syndikátu novináfiÛ âR, v záfií 2008

Tûlov˘chovné lékafiství Nedá mi to, abych se také nevrátil k tragické smrti mladého ruského hokejisty âerepanova. NedokáÏu pochopit, jak mÛÏou nûkde cpát do klubÛ a hráãÛ miliardy a nemít na stadionu aspoÀ to nejzákladnûj‰í zdravotní vybavení pro resuscitaci. VÏdyÈ ten defibrilátor stojí oproti tomu, kolik berou

hráãi v ruské lize, jen maliãk˘ zlomek. Kdybych to mûl pfienést na ãeské pomûry, tak mi vadí, Ïe se u nás zru‰il systém tûlov˘chovného lékafiství. Tam mûli doktofii v‰echny vrcholové sportovce dÛkladnû podchycené, dûlali jim kompletní prohlídky vãetnû zátûÏov˘ch testÛ. Troufl bych si fiíct, Ïe jim by se pfiípad âerepanov nestal… Miroslav Pospí‰il, basketbalov˘ trenér v deníku Sport, 19. 10. 2008

Jazzová sekce KdyÏ se v roce 1971 podafiilo po dvouletém snaÏení zaregistrovat organizaci s názvem Jazzová sekce, ani její zakladatel Karel Srp netu‰il, jak˘ fenomén se z ní bûhem nûkolika let stane. K Jazzové sekci se postupem ãasu pfiidávali nejen hudebníci, ale i spisovatelé, herci a v˘tvarníci, ãímÏ vznikla multikulturní instituce, ojedinûlá obzvlá‰tû tím, Ïe se jí díky vyuÏití v‰ech moÏn˘ch mezer v právním systému podafiilo dlouhá léta setrvat na legální platformû. Od svého vzniku vydávala organizace vlastní periodika a ãasto se na kulturním dûní podílela i samizdatov˘m tiskem, jako tomu bylo v pfiípadû Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále. Dokumentární film Ale‰e Kisila pfiipomíná nûkolikalet˘ boj zatvrzel˘ch umûlcÛ proti leckdy paradoxním rozhodnutím právních institucí, kter˘m se Jazzovou sekci podafiilo oslabit aÏ v polovinû osmdesát˘ch let uvûznûním nûkolika ãlenÛ. Nové knihy o pofiadu âT2 v reÏii Ale‰e Kisila

trend

17

Finanãní krize – pro nás nic nového Je to katastrofa: ekonomika stagnuje, burza se blíÏí k nule, kurz mûny klesá a podléhá spekulativním v˘kyvÛm, nezamûstnanost a nespokojenost obyvatel roste, banky vykazují fiadu pohledávek jako bonitní, pfiestoÏe se jejich hodnota blíÏí nebo rovná nule. Ekonomick˘ rÛst klesá tak závratnû, Ïe se zmûnou jeho trendu lze, v pfiípadû pozitivního v˘voje, poãítat tak v horizontu pûti let… Nenechte se m˘lit, nepopisuji souãasnou ekonomickou situaci USA, Evropy nebo jiné ãásti svûta. To je jiÏ historick˘ popis stavu âR na poãátku roku 1998. To, ãím dnes prochází USA, Evropa a prakticky cel˘ svût, není pro nás ãeské obãany ve svém principu nic nového. Ve velice obdobném stavu se nacházela ãeská ekonomika na poãátku roku 1998. To byl v˘sledek rádoby liberálního vedení zemû pod taktovkou ODS. AÏ 8 let vlády âSSD bylo schopno provést nápravu a zafiadit na‰i zemi mezi fungující ekonomiky. Dnes stojí pfied obdobn˘m problémem USA, EU a cel˘ svût. Pfiíznaky a trendy v˘voje tolerovaly bohuÏel nejen pravicové, ale i levicové vlády. U nás, jako v mûnící se a nestabilní ekonomice, byl dopad rá-

Z

doby liberálních experimentÛ mnohem rychlej‰í. Silné ekonomiky USA a Evropy si musely trochu poãkat. O to je dnes pro nû dopad volnotrhov˘ch teorií bolestivûj‰í a bohuÏel, pfiestoÏe jsme tímto procesem jiÏ pro‰li, nemine celosvûtová krize ani nás. To je zpÛsobeno globálními vazbami a globálními vlastnick˘mi a obchodními vztahy. ¤ada na‰ich pravicov˘ch ekonomÛ vystudovala v dobû b˘valého reÏimu, a tudíÏ zná teorie kapitalistické spoleãnosti vût‰inou pouze z v˘kladÛ marxistick˘ch ideologÛ a na problémy globálních ekonomik a globálního kapitálu pouÏívá pouãky, které platili v dobû poãátkÛ parního stroje a transmisí. Tyto pouãky pak praktikuje na fie‰ení problémÛ souãasné EU, kdy tím pádem pÛsobí slu‰nû fieãeno exoticky.

anedlouho budeme pfiedsedat Evropské unii. V nedávnosti to mohlo vyznít i tak, Ïe budeme nejmocnûj‰í zemí v Evropû. Na‰i „panovníci“ budou témûfi celou Evropu koãírovat, potaÏmo fieãeno ovládat. Tak jsme na tom v minulosti nikdy nebyli. Leda za Karla IV. Samozfiejmû tomu tak nebude. O ovládání nemÛÏe b˘t ani fieã. Ale ovlivÀovat ji budeme trochu moci. Budeme-li na to mít schopnosti, kapacitu a dokáÏeme-li vdechnout nebo alespoÀ pfiidat duchu souãasného evropanství cokoliv, co trvale posílí evropskou harmonii a rovnováhu, zaloÏenou na co nejvût‰í mífie svobody. Za pár mûsícÛ se na nás bude Evropa

NemÛÏeme ãekat mediálnû silná vyjádfiení evropsk˘ch pfiedstavitelÛ s vyuÏitím neslu‰n˘ch slov, jak jsme na to zvyklí z momentální domácí politické scény. Pfiedstavitelé ostatních evropsk˘ch zemí se vyjadfiují decentnû a diplomaticky, a proto musíme mnohem váÏnûji vnímat i men‰í politické náznaky a „doporuãení“. Oni nám nikdy neukáÏí „jste jedniãky“, i kdyÏ by to s nejvût‰í chutí udûlali. Pfiitom by mohlo b˘t, pod vedením jin˘ch pfiedstavitelÛ, ãeské pfiedsednictví vnímáno s velk˘m oãekáváním. Kdybychom ukázali, Ïe na‰e republika pod vedením âSSD podobn˘m krizov˘m v˘vojem úspû‰nû pro‰la. Îe se zásluhou krokÛ soc. dem. vlády prakticky vÛbec nenaplnily krizové scénáfie, a Ïe tudíÏ mÛÏeme Evropû a svûtu nabídnout nejen na‰e zku‰enosti, ale téÏ ukázat, Ïe na‰e malá zemû má na to, aby pfiispûla k fie‰ení celoevropského problému. To by bylo nûco. To by stoupla na‰e hodnota a hrdost. A mûli bychom na to. Petr OSVALD Autor je 1. viceprezidentem Komise pro teritoriální kohezní politiku a ãlenem pfiedsednictva socialistické frakce (PES) ve V˘boru regionÛ v Bruselu

âestné prohry v druhém kole Jediné tfii v˘hry na podzim ve volbách získala ODS pouze v Praze. Ty se tam konaly jen do horní komory Parlamentu, kde konãí kaÏdé dva roky mandát tfietinû senátorÛ. Letos poprvé postoupili v‰ichni tfii kandidáti soc. dem. v Praze do II. kola. O jednoho víc se jich podafiilo sociální demokracii dostat do II. kola jen 16. listopadu 1996, kdy mûly senátní volby premiéru a v Praze se volilo ve v‰ech 10 obvodech. V˘sledek z prvních senátních voleb se soc. dem. v Praze nepodafiilo pfied r. 2008 nikdy opakovat. Odli‰nost praÏsk˘ch voleb charakterizuje fakt: zv˘‰il-li v regionech mimo Prahu volební úãast odpor mnoha obãanÛ k tzv. reformû sociálního státu, v Praze volební úãast v I. kole (kde se rozhoduje o postupu kandidátÛ) ve srovnání s rokem 1996 v˘raznû poklesla (v %): Obvod:2008 1996 21 33,48 40,52 24 33,24 36,94 27 34,69 49,22 (bek)

pfiedcházelo rozdrobení velk˘ch státních útvarÛ: Rakousko-Uherska, Sovûtského svazu, Jugoslávie. To musel pfiijít a odejít Hitler, Stalin, Tito a dal‰í, aby politici, ale i obyvatelé novû vznikl˘ch státÛ, vût‰inou státeãkÛ, pochopili, Ïe ve sjednocené Evropû je síla. Na‰i euroskeptici by mûli koneãnû pochopit, Ïe jedinû pod plá‰tûm semknuté Dosud jsme disponovali raritními názo- Evropské unie je nejsnadnûj‰í trvalé udrry, s prazvlá‰tními názory nûkter˘ch poli- Ïení demokracie na‰eho státu. tikÛ; zejména hlavy státu. Je také ãesk˘m Není snad volební poráÏka na‰ich obspecifikem, Ïe obãané zvolili nejvíce eu- ãanskodemokratick˘ch konzervativcÛ dalroposlancÛ ze strany, jejíÏ patriarcha je ‰ím dÛvodem, proã by na‰e vztahy s EU svûtov˘m euroskeptikem. mûly b˘t v souladu se zájmy na‰eho lidu, Je celoevropsk˘ch paradoxem, Ïe sou- s na‰í státnosti a na‰í demokratickou oriãasné snaze schovat se pod de‰tník EU entací? Josef MORÁVEK

dívat je‰tû trochu více. Zatím jsme se pfiedvádûli víc neÏ dost zvlá‰tnû. Zatím si Evropa asi myslí, Ïe v té ãeské kotlinû Ïije divn˘ spolek.

Evropské paradoxy

18

trend

Zostfiující se vztahy na Dunaji O Slovensku se mluví jako o stfiedoevroském hospodáfiském tygru a podle v‰eho se toto hodnocení nemusí t˘kat jen na‰eho prostoru. Podle studie Mezinárodního mûnového fondu vûnované perspektivám svûtového hospodáfiství by rÛst slovenské ekonomiky mûl v leto‰ním roce dosáhnout 7,4 procenta po loÀsk˘ch témûfi deseti a pÛl procentech. A i kdyÏ v následujícím roce je pfiedpokládán rÛst ve v˘‰i 5,6 procenta, byla by Slovenská republika podle prognózy opût nejrychleji se rozvíjející ekonomikou v Evropské unii. Sloven‰tí sousedé A jak jsou na tom sloven‰tí sousedé a partnefii z Vi‰egrádu? Ekonomika stfiední Evropy by mûla v leto‰ním roce dosáhnout rÛstu na úrovni 4,6 procenta a v budoucím roku v prÛmûru asi 3,6 procenta. âeská ekonomika podle prognóz zpomalí z loÀsk˘ch 6,6 procenta v tomto roce na leto‰ní 4 procenta v budoucím by mûla poklesnout aÏ na 3,4 procenta rÛstu. Vcelku podobná jsou i ãísla vyjadfiující rÛst polské ekonomiky: loni 6,6 procenta, letos asi 5,2 a pfiedpoklad pro rok 2009 je 3,8 procenta. V této chvíli je zjevnû nejhor‰í hospodáfiská situace v Maìarsku, které v loÀském roce dosáhlo hospodáfiského rÛstu 1,3 procenta HDP, pro leto‰ní rok MMF pfiedpokládá rÛst 1,9 procenta a v následujícím roce 2,3 procenta. Chorá maìarská ekonomika Hospodáfisk˘ v˘voj samozfiejmû ovlivní recese zpÛsobená poslední hospodáfiskou krizí vze‰lou ze Spojen˘ch státÛ a nûkteré pfiedpoklady rÛstu se nemusí zcela naplnit. Co je v‰ak jiÏ dnes jisté, Ïe krize, na rozdíl od âeska, Slovenska ãi

Polska jiÏ tvrdû udefiila na chorou maìarskou ekonomiku. Situace se stala natolik váÏnou, Ïe MMF, Svûtová banka a Evropská unie poskytnou maìarské ekonomice obfií pÛjãku v celkové v˘‰i 25,1 miliardy dolarÛ. Bez ní by Maìarsko moÏná zaÏilo bankrot. Svoji souãasnou hospodáfiskou situaci Maìarsko nese velmi tûÏce, byÈ by se dalo fiíct, Ïe za posledních dvacet let

svět z krize prakticky nevy‰lo. Je to frustrující situace nejen po období „kádárovského blahobytu“, kter˘m se Maìarsko vymykalo z obrazu dal‰ích tehdej‰ích socialistick˘ch zemí. Je to také poniÏující protiklad v‰em nacionálním ambicím Maìarska a roli, kterou by chtûlo v regionu hrát. Vytváfií se tak nebezpeãná politická v˘bu‰ná smûs, která neohroÏuje jen samotné Maìarsko. VáÏná komplikace Není pochyb o tom, Ïe právû trudná sociální situace dne‰ních MaìarÛ umocÀuje nûkteré extrémistické síly a také zpÛsobuje, Ïe ani relevantní politické strany nejsou imunní k rozdm˘chávání nacionalistick˘ch a xenofobních proudÛ ve spoleãnosti nebo alespoÀ k jejich vyuÏívání. V oãích mnoh˘ch by Maìarsko nemûlo problémy, kdyby nebylo zejména Trianonské smlouvy a stále existovalo 64 uhersk˘ch Ïup. A samozfiejmû nebylo Slovensko. Dnes si uÏ málokdo neuvûdomuje, Ïe se jedná o skuteãnou krizi vztahÛ Maìarska a jeho sousedÛ. Události z fotbalu v Dunajské Stredû Do tohoto kontextu patfií i události z Dunajské Stredy, kde policie pfii fotbalovém zápase místního klubu s brati-

slavsk˘m Slovanem zasáhla proti provokujícím a útoãícím chuligánÛm, mezi kter˘mi byla i fiada fotbalov˘ch rowdies z Maìarska. Ti jsou povûstní tím, Ïe souãasnû tvofií jádro nacionalistick˘ch organizací a bojÛvek v Maìarsku. O jejich podílu svûdãí, Ïe patnáct ze ‰estnácti pfiedveden˘ch osob maìarské národnosti bylo z Maìarska. Podle místopfiedsedy slovenské vlády Du‰ana âaploviãe události, jak uvedl ve Slovenské televizi, nebyly náhodné a konfrontace s pofiádkov˘mi silami byla dopfiedu pfiipravována. Maìarská vláda, která je slepá a hluchá k rasistick˘m a xenofobiím projevÛm sv˘ch chuligánÛ doma v Maìarsku, se okamÏitû ozvala a ústy pfiedsedy vlády Ference Gyurcsányho odsoudila údajnû nepfiimûfien˘ zákrok slovenské policie a Ïádala jeho vy‰etfiení. Není se pak co divit, Ïe Hnutí 64 Ïup volá: „Je to otevfiená v˘zva k boji, proto vyz˘váme kaÏdého Maìara na svûtû k povstání. Na Felvidéku tekla maìarská krev, proto se pomstíme!“ Navíc hnutí vypsalo odmûnu milión forintÛ za odhalení totoÏnosti jednoho z policistÛ s tím, Ïe „co s ním potom udûláme, je uÏ na‰e vûc“. Po fotbalov˘ch chuligánech pozdûji vyrazili na Slovensko z Maìarska i extrémisté z uskupení Národní stráÏ, které vyznává filozofii fa‰istick˘ch ·ípov˘ch kfiíÏÛ, aby poloÏili vûnce u památníku v Královském Chlumci. Aby v‰em bylo jasno, oblékli si uniformy, které byly replikou nacistick˘ch uniforem 30. a 40. let minulého století. Tedy tûch, ve kter˘ch Maìafii po boku nacistického Nûmecka prohráli poslední válku. Ostatnû i v té první válce minulého století stáli na nesprávné stranû. StupÀuje se napûtí O postojích souãasného vedení Strany maìarské koalice

má asi málokdo pochyby, není tedy pfiekvapením a ani není tfieba dodávat jeho reakce. Jako „bezprecedentní lháfi a národnostní ‰tváã,“ slovy ministra vnitra Roberta KaliÀáka, se ov‰em ukázal Pál Csáky v jiné souvislosti, to kdyÏ na dramatické tiskové konferenci hovofiil o pfiemalování maìarského názvu obce Hronovce. Událost nebyla totiÏ vÛbec aktuální, ale dva roky stará, navíc vÛbec nesouvisí s národnostním problémem, ale trvá od roku 1993 a souvisí s administrativním spojením obcí, které se ne v‰em líbí. Kdo vidûl Pála Csákyho na tiskové konferenci, musel si skuteãnû myslet cosi o podlosti a nutnû mu do hlavy vstoupila my‰lenka na pátou kolonu. Slovenské znepokojení pfiirozenû roste, kdyÏ nyní Národní shromáÏdûní Maìarské republiky urãilo Fórum poslancÛ Karpatské kotliny jako stál˘ orgán maìarského zákonodárného sboru. Málokdo s rozumem v hlavû bude pochybovat o tom, Ïe se jedná o hrubé zasahování do suverenity jin˘ch státÛ. A jestliÏe se takovéhoto fóra úãastní také poslanci SMK ze Slovenska, nask˘tá se otázka ohlednû plnûní jejich ústavního slibu a celkovû loajality vÛãi Slovenské republice. Znovu je ov‰em tfieba pfiipomenout, Ïe ve zostfiující se situaci na Dunaji nejde vÛbec jen o vztahy Slovenska a Maìarska. Hrozí zde destabilizace celého stfiedoevropského geoprostoru. Nejen z dÛvodÛ historicky soudrÏn˘ch vztahÛ mezi âeskem a Slovenskem, ale i v tomto ‰ir‰ím kontextu nám musí b˘t jasné, Ïe na‰e místo je na stranû Slovenska. Niãemu nepomÛÏeme a spí‰e zhor‰íme situaci, kdyÏ budeme mlãet a pfiehlíÏet provokace frustrovan˘ch maìarsk˘ch nacionalistÛ. (ntv)

trend

19

Jednání o rakouské velké koalici po mimofiádn˘ch parlamentních volbách, se podafiilo dosáhnout prvních konkrétních dohod. Pfiedseda SPÖ Faymann poté vyslovil v rakouském rozhlase pfiesvûdãení, Ïe by mohlo dojít v brzké dobû k ukonãení koaliãních jednání. „V‰e spûje k finále, pokud se podafií vyfie‰it poslední otevfiené otázky, coÏ pfiedev‰ím závisí na tom, jak se nበmoÏn˘ vládní partner a dne‰ní vyjednavaã ÖVP zachová. Koncem listopadu budeme mít jasno, zdali je nutno je‰tû projednat nûkteré otevfiené otázky, nebo zda jsme jiÏ jednání ukonãili,“ prohlásil Faymann. JiÏ dnes se r˘sují dohody, které se sociálním demokratÛm nepodafiilo prosadit v pfiedchozí vládû velké koalice a které v dÛsledku obstrukãní politiky starého vedení lidové strany vedly k jejímu pádu. ·éf SPÖ zdÛraznil, Ïe strana v Ïádném pfiípadû neustoupí od svého stanoviska, Ïe rozhodující usnesení EU budou muset b˘t v budoucnosti pfiedloÏena k lidovému hlasování. Vyluãuje, Ïe by se toto stanovisko mohlo stát pfiekáÏkou k dohodû; a lidovci se s tím zfiejmû jiÏ smífiili.

n˘ch daní v letech 2009-10 ve v˘‰i 570 milionÛ eur. SoubûÏnû s tím ve stejném období uvolnit Jednání mezi sociálními deprostfiedky ve v˘‰i 850 milionÛ mokraty a lidovci o opûtném eur na v˘stavbu ‰kol a univervytvofiení velké koalice zaãala zit. Kromû dal‰ích prostfiedkÛ optimistick˘m prohlá‰ením pak na tato léta uvolnit na v˘budoucího spolkového kanclézkumné programy 50 milionÛ fie Wernera Faymanna, Ïe by eur a dal‰ích 75 milionÛ na reje‰tû pfied koncem leto‰ního gionální zamûstnanecké proroku mohlo dojít k ustavení jekty, a to v‰e z prostfiedkÛ stánového spolkového kabinetu. tu. Dal‰ích 70 milionÛ eur má Koneãné datum pro skonãeb˘t v tomto dvouletí vûnováno ní jednání nebylo sice stanovena bezplatn˘ povinn˘ pfied‰kolno, ale cílem jsou Vánoce. O to ní rok. Vzhledem k tomu, Ïe tausiluje i spolkov˘ prezident to opatfiení zatíÏí celostátní Heinz Fischer, kter˘ je stourozpoãet, Faymann prohlásil, pencem velké koalice obou Ïe hranice jeho deficitu nemÛstran. Bylo vytvofieno osm vyÏe b˘t „svátostí“. JestliÏe by jednávajících t˘mÛ, které byly v pfií‰tích tfiech letech pfiekrosestaveny podle jednotliv˘ch ãil maastrichtskou 3% hranici, témat. nebude to problémem. Tato situace by v‰ak tu dobu nemûla Koordinace svûfiena pfiekroãit, aby nebyl zbyteãnû Ïenám zatûÏován rozpoãet zemû. Koordinací koaliãních jednáJosef Pröll nevylouãil, Ïe by ní mezi jednotliv˘mi t˘my byly se sjezd ÖVP ve Welsu 28. listopovûfieny dvû Ïeny: za sociální padu mohl s v˘sledky koaliãdemokraty úfiadující vedoucí ních jednání jiÏ zab˘vat. Mocn˘ strany Doris Buresová, za lidovhospodáfisk˘ svaz této strany ce ministrynû vnitra Maria Fekústy svého generálního tajemterová. Jde o dÛleÏité funkce, níka Karlheinze Kopfa uvítal protoÏe úspûch koaliãních jed„jasná Faymannova slova, ponání bude záviset na koordinakud se jedná pfiedev‰ím o sníci v‰ech osmi pracovních skuÏení daní“. Podporuje proto zápin, jejichÏ ãetná témata si vysadu, Ïe obû strany musí dodrÏadují stanovení ãasu, kdy Ïet zásadu „nezavádût nové diskuse o nich bude muset b˘t Pfiijde daÀová reforma danû“, a jiÏ dosaÏené dohody, uzavfiena. PÛjde o nároãn˘ úkol Pfiedev‰ím v‰ak souhlasili Ïe nebudou zv˘‰eny odvody jiÏ vzhledem k tomu, Ïe obû s názorem SPÖ, Ïe jiÏ v pfií‰tím z majetku. Vyslovil se v‰ak pro pfiedstavitelky jsou aktivnû zaroce bude zavedena daÀová redodrÏení maastrichtsk˘ch kripojeny do práce skupin, Bureforma, která by mûla u‰etfiit terií, pokud jde o v˘‰i rozpoãtosová pro ekonomickou problepfiedev‰ím obyvatelstvu platby vého deficitu. matiku a Fekterová pro bezpeãve v˘‰i 2,7 miliard eur. Ta by Jak se dalo oãekávat, krajní nostní otázky. mûla ulehãit pfiedev‰ím obyva- pravicové spektrum v rakousPrvní konkrétní telstvu s pfiíjmy mezi 1 100 aÏ kém parlamentû tvrdû kritizuje dohody 4 000 euro a pfiedev‰ím pak ne- dosavadní prÛbûh koaliãních zamûstnan˘m. SoubûÏnû s tím jednání mezi sociálními demoAãkoliv pfiedsedové SPÖ by mûl b˘t pfiijat tzv. konjunk- kraty a lidovci. ·éf Svobodn˘ch Werner Faymann a ÖVP Josef Heinz-Christian Strache obvinil Pröll vyslovili pfii zahájení jed- turní balíãek, kter˘ by mûl na jedné stranû dosáhnout struk- SPÖ, Ïe je na „obojku“ ÖVP. Ponání názor, Ïe je nutno její turálních úspor a na druhé dle jeho názoru se nynûj‰í „duo ustavení urychlit, zatím prvá dvû tzv. „velká kola“, zahájená stranû zv˘‰it pfiíjmy jejím oÏive- Faymann-Pröll“ nebude v Ïádném pfiípadû li‰it od pfiedchozí23. fiíjna, nezaznamenala Ïádn˘ ním. Ten by mûl obsahovat inves- ho, sociálnûdemokratického pokrok. Teprve ve 3. kole, 6. listopadu, více neÏ jeden mûsíc tiãní pobídky ve v˘‰i odepsaspolkového kancléfie Alfreda

❏ R ICHARD S EEMANN

Gusenbauera a lidoveckého vicekancléfie Wilhelma Molterera. Generální tajemník Spoleãenství pro budoucnost Rakouska BZÖ Martin Strutz oznaãil jednání obou stran „za ‰míráckou komedii“, pfii které jsou Raku‰ané „hloupû prodáváni“. Ve skuteãnosti podle jeho slov jim jde pouze o zaji‰tûní vládních míst a postavení a nikoliv o starosti prost˘ch lidí.

ZdrÏenliv˘ postup ·éf sociálních demokratÛ se zatím v dal‰ích otázkách chová zdrÏenlivû, zejména pokud jde o zmûny ve vládních resortech. TûÏko v‰ak mohou lidovci nyní po prohran˘ch volbách poãítat s opakováním situace, kdy za patové situace získali v pfiede‰lém kabinetu nejdÛleÏitûj‰í vládní resorty, vãetnû financí, zahraniãí, vnitra, zdravotnictví, zemûdûlství, hospodáfiství a v˘zkumu. Sociální demokraté tehdy po ãtvrtletním vyjednávání nakonec obdrÏeli pouze druhofiadá ministerstva pro Ïeny, spravedlnosti, obrany, ‰kolství, dopravy a sociálních vûcí.

Zdravotnictví a vzdûlávání Na dotaz listu Kurier, zda jsou jiÏ vládní resorty rozdûleny, Faymann odpovûdûl, Ïe o této otázce se zatím nejednalo. Sociálním demokratÛm v‰ak nejde o to, aby jen kvÛli tomu, Ïe jedna strana prohrála volby, musela svÛj dosavadní resort odevzdat. „Nenechám si nic pfiedpisovat,“ prohlásil Faymann, ale sociální demokraté mají pfiedev‰ím zájem, aby v letech 2011-12 pokraãovaly reformy zejména v oblasti zdravotnictví a vzdûlávání. ❏

20 Diskusní ãlánky a dopisy otiskujeme ve zkráceném znûní – zároveÀ se snaÏíme zachytit hlavní a aktuální podstatu jejich obsahu.

Zabetonovaná budoucnost PfiestoÏe se souãasná vláda tváfií jako liberálnû konzervativní, podafiilo se jí za bezelstného pfiihlíÏení opozice otevfiít na pfielomu bfiezna a dubna cestu k nevídané vlnû vyvlastÀování zemûdûlské pÛdy. Nenápadná novela vodního zákona umoÏÀuje vyvlastÀovat pÛdu pod budoucími vodními nádrÏemi a pod hrázemi poldrÛ. Do r. 2012 má âeská republika z evropsk˘ch zdrojÛ k dispozici 15 miliard Kã na realizaci protipovodÀov˘ch opatfiení. PfiestoÏe na‰im prioritním zájmem mûla b˘t revitalizace desítky let naru‰ované krajiny a zvy‰ování retenãních schopností lesních porostÛ i vodních tokÛ jako alternativy v˘stavby pfiehrad nebo poldrÛ, institut vyvlastnûní nyní umoÏní, aby se tyto levnûj‰í a k pfiírodû ‰etrné varianty vÛbec nehledaly. Zákon nahrává Povodím a stavebním firmám, které samozfiejmû budou chtít onûch 15 mld. stÛj co stÛj prostavût. O to se bezpochyby pokusí i tam, kde pfii tro‰e snahy a hledání alternativ nebudou poldry ani pfiehrady zapotfiebí. Vefiejné mínûní bude snadno „zmáknuto“ dramatick˘mi obrázky z moravsk˘ch povodní bez ohledu na to, Ïe budovaná opatfiení mají slouÏit k obranû pfied náhl˘mi lokálními povodnûmi, pfii kter˘ch nehrají pfiehradní nádrÏe z pochopiteln˘ch dÛvodÛ ochrannou roli. Vodní vyvlastÀovací zákon je vedle svûtovû raritní povinnosti lékafiÛ vybírat ve sv˘ch soukrom˘ch ordinacích pod pohrÛÏkou pokuty regulaãní poplatek jako svÛj pfiíjem dal‰ím mementem vlády obãansk˘ch demokratÛ, které vzniklo za asistence lidovcÛ – a co je mimo-

trend

diskuse – dopisy fiádnû pfiekvapivé – za spolupráce Strany zelen˘ch. Parlament dal sv˘m jarním rozhodnutím betonové lobby nevídan˘ dárek. Kolik jich je‰tû bude? Richard Bönisch, místopfiedseda v˘boru Poslanecké snûmovny pro Ïivotní prostfiedí a parlamentní mluvãí soc. dem. pro tento resort, ãlen Mlad˘ch sociálních demokratÛ

Jednoznaãnû podporovat odbory JestliÏe sociální demokraté vefiejnû vyjádfií jednoznaãnou podporu odborÛm a v‰em akcím zamûstnancÛ proti útoku modroãernozelené vlády na za století vybojovaná sociální, zdravotní, vzdûlanostní, kulturní a politická práva zamûstnancÛ a mal˘ch podnikatelÛ (fiemeslníkÛ, ÏivnostníkÛ, zemûdûlcÛ) a proti bezosty‰nému sniÏování Ïivotní úrovnû vût‰iny obyvatelstva, vyjádfií tím trvalou vûrnost základním ideám a programu âeské strany sociálnûdomokratické vyhlá‰en˘m jiÏ pfied 130 lety. ObãanÛm voliãÛm bude jasné, kdo hájí jejich zájmy. Tehdy jako dnes ‰lo a jde o sociální, zdravotní a politická práva a lidskou solidaritu proti kofiistnictví men‰iny. Proto jde také o vy‰‰í morální princip a jen v jeho duchu je moÏné zvítûzit. Vladimír Valenta, Praha

Protestní akce odboráfiÛ U nás jsou protestní akce odborÛ terãem posmûchu pravicov˘ch pisálkÛ. Pfii tom si nikdo ze západních politikÛ ani z ekonomÛ ãi finanãníkÛ nedovolil jednat s protestujícími obyvateli tak

Zcela vymazan˘ K. Marx?

Názory na Karla Marxe uvnitfi sociální demokracie se pfiirozenû mohou li‰it – i kdyÏ celbezohlednû a arogantnû jako kem asi pÛjde o odmítnutí – jsme toho svûdky v âR. ale nemluvit o nûm vÛbec je Mohl by si snad nûkdo ze ‰piãkov˘ch politikÛ západních pfiíznaãné. âSSD toto „dûdictví“ zfiejmû nepfiijímá, má své demokracií dovolit jen setinu dÛvody, nemÛÏe v‰ak popfiít, Ïe toho, co si dovolila souãasná Gothajsk˘ program i její vlastní vláda a zvlá‰tû její pfiedseda bez ohledu na stanoviska a zá- pÛvodní programy byly Marxem jmy citlivé vût‰iny obyvatel této mírnû fieãeno ovlivnûny. Bylo by tedy na místû zmínit se zemû? o tom. Nejde pouze o bezohledné MoÏná by Trend takovou diskroky reforem, které nejcitelkusi mohl vést nebo aspoÀ zanûji dopadají na ty nejpotfiebhájit. UÏ proto, Ïe je vlastnû jenûj‰í. din˘m ti‰tûn˘m orgánem âSSD Bohumil Vorel, Hol˘‰ov na úrovni, na níÏ je moÏno takto debatovat. Tato diskuse by ãasopisu navíc jen prospûla také proto, Ïe by se mohli projevit autofii z intelektuálního zázemí âSSD. „Kdo chce bít psa, vÏdycky si ·tûpán Steiger, Praha hÛl najde“. To platí v pfiípadû protestní stávky vÛãi vládním reformám dvojnásob. Nalezenou holí jsou námitky pravice o údajném propojení odborÛ s opoziãní âSSD. Nedávno zvefiejnûn˘ spot Copak lze v demokratické ohlednû ãeského pfiedsednictví spoleãnosti prosazovat spoleEU s otfiesn˘m a minimálnû tfiíãenské zmûny jinou cestou, neÏ smysln˘m sloganem „Evropû to pfies parlamentní strany? A co osladíme“ – takového náznaky, organizace zástupcÛ zamûstna- úzce hraniãící s vyhroÏováním, vatelÛ? Ti se pfii prosazování si v EU nikdo jin˘ neÏ my, rádo„svého“ nedruÏí s politick˘mi by vtipní a drsní âe‰i, nedovostranami, které jim k maximali- lí… zaci jejich zájmÛ mohou legisMyslím, Ïe se mohu prohlásit lativnû vyhovût? za Evropanku. Mám dvojí obPolitické strany jsou ze své ãanství, ãeské a francouzské podstaty pfiirozen˘mi partnery a v tûch to dvou zemích jsem rÛznû sm˘‰lejících obãanÛ. A je doteì Ïila pfiesnû pÛl na pÛl. tedy logické, Ïe se zájmy urãiEmma Smetana (20 let), stut˘ch stran se zájmy urãit˘ch vodentka na PafiíÏském institutu liãÛ protínají. K zamy‰lení by politick˘ch vûd (Sciences Po) se zamûfiením na evropské záleÏimûlo b˘t, jestli transparentní tosti a legitimní odboráfisk˘ protest proti rozhodnutím vlády, je spoleãensky nepfiijatelnûj‰í, neÏ parlamentní práce lobbistÛ, ktefií k prosazení strategick˘ch cílÛ mohou vyuÏívat „argumenty“, které pomûrnû ãasto kritizují mezinárodní organizace zab˘vající se korupcí ve spoleãnosti.

To je na‰e parketa

Evropû to osladíme?

Franti‰ek ·tván, Severní Terasa, Ústí nad Labem

trend University, vûda a v˘zkum Na vysok˘ch ‰kolách je rok co rok více míst pro nové potencionální studenty, to je zajisté velmi chvályhodn˘ fakt. Je v‰ak tfieba tento intelektuální potenciál náleÏitû vyuÏít a zapojovat i studenty v odpovídajícím mûfiítku do v˘zkumn˘ch projektÛ. ·koly by si tak mûly hlídat nejen finance, ale i eventuální v˘sledky sv˘ch objevÛ (patentÛ), na kter˘ch by dále mohly ekonomicky participovat formou licencí. Jak je známo, do bádání se soukrom˘m subjektÛm moc investovat nechce, a tak je pro nû ekonomicky více pfiijatelné, kdyÏ uÏ je objev na spadnutí, pfietáhnout vedoucího projektu do svého t˘mu a pokraãovat na díle, zapoãatém vysokou ‰kolou. Je tfieba zmûnit stávající systém a zabránit takov˘mto ztrátám. I kdyÏ v˘daje ze státního rozpoãtu na vûdu a v˘voj mají rÛstovou tendenci, tak se domnívám, Ïe na tomto poli by na‰i vûdci zaslouÏili vût‰í podporu. Na‰tûstí se jiÏ etablovaly alespoÀ projekty, jako je âeská hlava, která vznikla v roce 2002. âesk˘m vûdeck˘m t˘mÛm by urãitû ve v˘zkumném kolbi‰ti ve svûtovém mûfiítku pomohly tuãnûj‰í dotace, se kter˘mi by se jen nedrÏeli chvostu, ale sami by urãovali trendy. Jako napfi. loÀsk˘ vítûz soutûÏe âeská hlava pan prof. RNDr.Antonín Hol˘, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV âR, kter˘ se vûnuje pfiípravû modifikovan˘ch sloÏek nukleov˘ch kyselin. Je objevitelem látek „acyklické fosfonáty nukleotidÛ“, které jsou základem nejdÛleÏitûj‰ích lékÛ proti nemocem AIDS a Ïloutence typu B. Ale‰ Boháã, student Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

21 Ad Trend ã. 7: Jde o dÛvûru vefiejnosti

ohlasy V novém stylu? Jeden ze stál˘ch autorÛ Trendu si posteskl, Ïe se nበmûsíãník v posledních mûsících pfiemûnil ve stranick˘ vûstník âSSD, a to zvlá‰tû v˘raznû sv˘m záfiijov˘m mimofiádn˘m pfiedvolebním ãíslem. Druh˘, zcela opaãn˘ názor, z fiad intelektuálních ãtenáfiÛ, neãlenÛ âSSD, právû záfiijové ãíslo povaÏuje za vynikající. A to z prostého dÛvodu, Ïe jedinû z jeho obsahu získal úpln˘ obraz o kandidátech do 27 obvodÛ Senátu a krajsk˘ch lídrech âSSD pro krajská zastupitelstva. ZároveÀ ocenil, Ïe âSSD se podafiilo získat a nominovat tolik zajímav˘ch, v˘znamn˘ch osobností. Suì jak suì. Situace uÏ je taková. Vracíme se do „normálu“. Obsahové zamûfiení Trendu se bude dál opírat o komentáfie a rozhovory vnitropolitické, ekonomické, zahraniãnûpolitické, o postfiehy ze Ïivota spoleãnosti i pohledy do historie, v‰ímat si postojÛ âSSD a jejích voliãÛ. Je to nov˘? Spí‰ standardní styl… (red)

Ad Trend ã. 6: Program nadûje

Ideové debaty jsou nutné Krajské a senátní volby jsou za námi, nyní zaãíná dal‰í volební pfiíprava, ta na volby evropské. Leitmotivem voleb do Evropského parlamentu je pro nás sociální demokraty Nová sociální Evropa. K tomu se pfiidává mnoho témat souãasné politiky EU, budoucnost Lisabonské smlouvy a dal‰í roz‰ifiování uveìme jako nejv˘znamnûj‰í body.

Pfiebûhlíci se musí stydût Nová sociální Evropa je ideov˘ dokument. Mladí sociální demokraté Ústeckého kraje mají úzké vazby k sousední nûmecké sociální demokracii. Mimo jiné to umoÏÀuje i náhled do pragmatické práce na‰ich sask˘ch pfiátel. Ti se programatice a ideové základnû vûnují neskonale více a s mnohem vût‰í vervou, coÏ je mj. vidût i na poãtech akcí SPD a ãlenÛ jich se úãastnících. âSSD v‰ak ideovou debatu potfiebuje také. Modernizaãní proces s vnitrostranick˘m vzdûláváním poãítá. To mÛÏe b˘t dobr˘m základem pro pfiibliÏování na‰í ideové báze nov˘m i stávajícím ãlenÛm a napomáhat jejímu rozvoji. Jedním ze základních indikátorÛ stranické politické kultury je podle mne stupeÀ ideové debaty. I sociální demokracie má vedle své praxe i svoji teorii. Politologie v‰ak v na‰ich konãinách stále ãeká na svoje docenûní a nutno fiíct, Ïe stále ãeká i na vet‰í poãet kvalitních reprezentantÛ, o tûch jenÏ jsou naklonûni sociální demokracii ani nemluvû. Ov‰em i s tím málem co zatím je k dispozici – a je jedno, zda si to pÛjãíme od na‰ich nûmeck˘ch pfiátel (T. Meyer, J. Kocka) ãi anglick˘ch (A. Giddens) – se dá jiÏ zaãít. âím dfiíve se s vnitrostranick˘m vzdûláváním a rozvojem sociálnû demokratické my‰lenky a s fie‰ením otázky, jaká má b˘t sociální demokracie 21. století zaãne, tím lépe.

Je nutné, aby âSSD provedla radikální opatfiení, kter˘m by zabránila tak zvan˘m pfiebûhlíkÛ zradû na‰ich poslancÛ. Myslím si, Ïe nejúãelnûj‰ím opatfiením by bylo to, Ïe by kandidáti do voleb na pfiedních místech kandidátek âSSD podepsali urãit˘ revers, ve kterém by se zavázali, Ïe v pfiípadû odchodu z Klubu poslancÛ âSSD, nebo dokonce odchodu z âSSD, by okamÏitû odevzdali získan˘ mandát. Na jejich místo by potom mohl okamÏitû nastoupit zvolen˘ náhradník. Navíc lidé zvolení do Parlamentu âR mají mzdy a v˘hody, o kter˘ch se nám obyãejn˘m lidem nemÛÏe ani snít. Pfiesto tito lidé zradí program a stranu, za kterou kandidovali. V oãích nás obyãejn˘ch lidí je to neomluvitelné a trestuhodné. Ladislav Pagáã, PrÏno, okres Vsetín

S uspokojením… S nemal˘m uspokojením jsem si pfieãetl v Trendu ã. 7 pfiíspûvek Martina Netolického „Nejde o pfiebûhlíky, jde o dÛvûru vefiejnosti“. Shodou okolností mi v téÏe dobû vy‰el v Moravském demokratu sice krat‰í, ale snad je‰tû naléhavûj‰í apel na stejné téma. Stanislav Miku‰, Hodonín

Adam Slab˘, místopfiedseda MSD Ústeckého kraje

Příští 10. číslo časopisu Trend vyjde v prosinci

22

trend

Dobrá novela památkového zákona péãe o památky v‰echny odpovûdné skupiny obyvatelstva. Novela jednak fie‰í záleÏitosBûhem minul˘ch mûsícÛ ti celkového nasmûrování, zároSnûmovna a Senát schválily veÀ cílí i proti nedodûlkÛm novelu památkového zákona, a nedÛslednostem, které zatûkterou následnû podepsal Ïují souãasn˘ text památkového prezident a zaãala platit jako zákona (napfi. nahrazení termízákon ã. 307/2008 Sb. nu orgán kraje v pfienesené pÛÚhrnem jde o dílãí novelu, sobnosti terminem krajsk˘ která ale v souladu s principem subsidiarity EU posiluje zásad- úfiad). Zkusme to nejzákladnûj‰í struãnû popsat: nû pozitivní trend postupné Vláda ze sebe v novele snímá a fiízené decentralizace smûjednu jmenovitou kompetenci, rem ke samosprávn˘m regioa to v § 20 (a navázan˘ch paranÛm (krajÛm), které se na své grafech) „Kulturní památky ve nové odpovûdnosti po léta tvrvztahu k zahraniãí“, co se t˘ãe dû pfiipravují. ZároveÀ ve sv˘ch movit˘ch NKP a jejich v˘vozu ãi dÛsledcích pfiedstavuje dÛleÏit˘ vystavování v zahraniãí. Jde krok smûrem k jednokolejné o pomûrnû frekventovanou odpovûdné památkové péãi. Od svého vzniku kraje nará- agendu, která jde o stupeÀ níÏ, Ïely v památkové péãi na fiadu na Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury (MK) ze pfiedsudkÛ; teprve reforma pasebe snímá nûkteré kompetenmátkové péãe v r. 2006 jasnû ce: a dÛraznû fiekla, Ïe bez zásad• V § 15 místo MK to bude ního posílení úlohy krajÛ v pakrajsk˘ úfiad, kter˘ rozhodne, mátkové péãi (nikoli tedy jen Ïe se nezbytná opatfiení k zástátní památkové péãi) nelze trvale dospût k úãinnûj‰í a zá- chranû památky provedou na úãet jejího vlastníka. roveÀ demokratiãtûj‰í péãi • MK pfiedává kompetenci o památky, která nefunguje souhlasu k pfiemístûní nemovivrchnostensky a zapojuje do

❏ T OMÁ· H ÁJEK

té kulturní památky na krajsk˘ úfiad (§ 18), po pfiedchozím vyjádfiení odborné organizace státní památkové péãe. • V rámci archeologické památkové péãe se MK vzdává kompetence v rámci ‰ir‰ího vypu‰tûní tématiky povûfiení pfiíspûvkové organizace péãi o nemovité archeologické nálezy. Kraje získávají klíãovou územní kompetenci ve smyslu zafiazení nového paragrafu „PlánÛ ochrany památkov˘ch rezervací a zón“. S tím lze souhlasit, protoÏe rozhodující kompetence v územním plánování (tzv. Zásady územního rozvoje) jsou v rukou krajÛ a rozvoj památkovû chránûn˘ch území musí b˘t vzájemnû synchronizován. Velmi dÛleÏité je to v pfiípadech objektÛ, které existují v rámci památkov˘ch území, ale nejsou kulturními památkami; v tûchto pfiípadech mÛÏe b˘t vylouãena povinnost Ïádat o závazné stanovisko podle § 14; pokud ov‰em to bude vyznaãeno v koncepci ochrany pfiíslu‰ného památkového území. TotéÏ novû platí i v ochrann˘ch pásmech o nemovitostech, kte-

sledním básníkem, typem, poetickou i posláním oné velké generace, které vstoupiJaroslav Seifert napsal svou sbírku la do literatury po první svûtové válce. zpûvné intimní lyriky uÏ jako zral˘, zku‰eA byl z tûch odsouvan˘ch, Ïijících v dobû n˘ a znám˘ básník v roce 1954. PÛvabné bolesti, ktefií nestihli stigma ãasu vãlenûvzpomínky na dûtsk˘ svût a na maminku, né do slov ver‰Û. Skácel byl lyrik. Skácekteré dokázala udûlat domov krásn˘m, oslovily nejednu generaci.

Jaroslav Seifert: Maminka

Ilustrace: Jifií Trnka Vydal: Albatros Nové knihy 20. 10. 2008

K ãetbû i zamy‰lení

ré nejsou kulturními památkami. Novû taxy pokut, které zákon navrhuje, jsou opravdu v˘razné, ale jsou prospû‰né z hlediska ochrany památek. Dal‰ím krokem po této novele, která prohlubuje moderní staronov˘ trend, je pfiijetí nového památkového zákona. Myslím, Ïe bude uÏiteãn˘ a dobr˘ z hlediska ochrany památek, pokud bude smûfiovat k co nej‰ir‰í úãasti obãanÛ na cílech památkové péãe. MK si ponechá nûkterá strategická rozhodnutí, napfi. prohla‰ování kulturních památek, koordinaci evidence, dokumentace a vûdy. Památková péãe bude smûfiovat k jednokolejnosti; státní hrady a zámky budou soustfiedûny ve zvlá‰tní organizaci pro správu objektÛ, nûkteré z nich budou postupnû pfievádûny na ❏ kraje. Autor je ãlenem pfiedsednictva Kulturní komise ÚVV âSSD; v r. 2006 byl generálním fieditelem Národního památkového ústavu, kterého odvolala Topolánkova vláda.

kumentující hrÛzy bol‰evického teroru v Rusku na základû mnohaletého studia pfiíslu‰n˘ch dokumentÛ. Publikace pfiiná‰í fiadu ‰okujících informací i pro ty ãtenáfie, ktefií mají o tomto období odpovídající historické podvûdomí. Knihu v pfiekladu Jany âervenkové a Milana Jungmana vydalo letos nakladatelství Doplnûk, Nové knihy 2008

lovy básnû jsou líbezné i závaÏné, svûdecChurchill a Îidé ké i zpovûdní a hlavnû neztrácejí dech ÏiNejnovûj‰í z prací historika Martina vota. Jan Skácel: Doteky Gilberta se zab˘vá dal‰ím dÛleÏit˘m ryVydal Odeon, 2007 (Skvosty poezie) V lednu 1986 se Jan Skácel na hfibitovû Nové knihy 2008 sem Churchillovy povahy. Byl jím pozitivv Kralupech nad Vltavou rozlouãil za ãesní a obdivn˘ vztah k ÎidÛm, s jejichÏ Ïivoké básníky s Jaroslavem Seifertem. Deset tem se v mládí seznámil v Manchesteru. dní pfied 17. listopadem 1989 zemfiel v Br- Rusko plné kfiíÏÛ: Po první svûtové válce se stal zastáncem Od vpádu do pádu bol‰evismu sionismu a zasadil se o umoÏnûní Ïidovnû. Obû tyto skuteãnosti mají v sobû cosi Alexander Jakovlev, kter˘ pÛsobil jako ského pfiistûhovalectví do Palestiny. tajnosnubného: Skácel, narozen˘ na Slo- GorbaãovÛv poradce a je oznaãován za Pfieklad: Zdenûk Hron vácku roku 1922, byl v jistém smyslu po- „otce ruské perestrojky“, sepsal knihu doNové knihy 27. 10. 2008

trend

23

Festivalová pocta Leo‰i Janáãkovi Teprve leto‰ní 80. v˘roãí smrti Leo‰e Janáãka pohnulo svûdomím upfiímn˘ch ctitelÛ Janáãkovy hudby, aby po nesmûlém pokusu pfied ãtyfimi roky pfiikroãili k rozhodnutí zaloÏit v Brnû reprezentaãní mezinárodní festival Leo‰e Janáãka po vzoru velk˘ch svûtov˘ch hudebních center. Tuto mimofiádnou událost podpofiilo nové vedení statutárního mûsta Brno. Jako hlavního organizátora povûfiilo vedení Národního divadla Brno ve spolupráci s Filharmonií Brno a zdej‰í Janáãkovou akademií múzick˘ch umûní. V této trojici má b˘t vytvofieno po vzoru evropsk˘ch hudebních stfiedisek (Salcburku, Luzernu, Vídnû, Lince, Bayreuthu) kulturní ústfiedí, odpovídající dne‰ním poÏadavkÛm s v˘razn˘m národním zamûfiením a s tím zamûfienou umûleckou ãinností, kde bude mít pfievahu operní Ïánr. Leto‰ní Mezinárodní festival Leo‰e Janáãka se uskuteãnil od 6. do 17. listopadu 2008. Mûl by se opakovat kaÏd˘ druh˘ rok s uvedením mimofiádn˘ch operních inscenací domácích i zahraniãních souborÛ. O nûkteré podrobnosti Mezinárodního festivalu Janáãek 2008 v souvislosti s moravsk˘m a brnûnsk˘m hudebním Ïivotem jsme poÏádali fieditele Národního divadla Brno akad. architekta Daniela Dvofiáka.

soubory. V˘sledky by se mûly projevit v pfií‰tích sezónách. Vûfiím, Ïe se opera Národního divadla Brno mÛÏe stát v˘znamn˘m a respektovan˘m evropsk˘m divadelním domem.

„Plány na rekonstrukci Janáãkovy opery v Brnû jsou pfiipraveny. Práce budou postupnû probíhat. Poãítá se s nimi bûhem prodlouÏen˘ch prázdnin tfii aÏ ãtyfii roky“.

náãkov˘ch oper ze zahraniãí“.

Soubor Janáãkovy opery pfiikroãil v uplynulé sezónû k novodobé adaptaci znám˘ch klasick˘ch operních dûl (Prodaná nevûsta), aby je po vzoru nûkter˘ch zahra● Janáãkova operní tvorba niãních divadel pfiiblíÏil chastále figuruje v repertoáru svûtov˘ch scén. Hodlá brnûn- rakteru souãasnosti. S jak˘m ská domovská skladatelova ohlasem se tato snaha setkává? scéna vstoupit s nûjak˘m pfiekvapujícím inscenaãním „Náv‰tûvy tûchto akcí nejsou ãinem do této pfiehlídky? zatím nijak mimofiádné. PovaÏujeme v‰ak kaÏdou moÏnost hovofiit s divákem a informovat ho za mimofiádnou. Letos zavádíme novû nበprogram spolupráce se ‰kolami v Brnû a v celém Jihomoravském regionu. „Nejenom, Ïe usilujeme o co Budeme také rozvíjet nበdûtnejlep‰í vlastní janáãkovské sk˘ edukativní program „Nebojprodukce, ale v rámci Meziná- te se divadla“ a v‰echny „nedirodního hudebního festivalu vadelní aktivity“, které je nutno Leo‰e Janáãka Brno 2008 hodbedlivû sledovat a zapojit do Daniel Dvofiák, dfiívûj‰í fiediláme na na‰ich jevi‰tích pfiedtvÛrãí a vynalézavé aktivity“. tel Národního divadla v Prastavit i vynikající inscenace JaRozmlouval Jifií VITULA ze, nyní fieditel Národního divadla v Brnû ●

kultura

Dobr˘ potenciál pro to urãitû je“.

¤ada pfiedních operních souborÛ a divadel v zahraniãí zápasí dnes s problémy nového publika, zejména mlad˘ch generací. Jak chce na tyto okolnosti reagovat Janáãkova opera ve svém repertoáru nebo v nov˘ch inscenacích? „Moje umûlecká a organizaã● Jako umûleck˘ fieditel jed- ní ãinnost v oboru opery je konné z nejv˘znamnûj‰ích oper- tinuálnû protkaná soudobou ních scén v domácím a mezi- tvorbou s ãetn˘mi svûtov˘mi národním umûleckém ruchu premiérami nov˘ch oper, tvÛrbudete nepochybnû usilovat ãími dílnami pro mladé operní o to, aby se dÛstojnû prosa- tvÛrce atd. Neobávám se, Ïe bychom zaspali v získávání nozovala v souãasném evropv˘ch poznatkÛ a zku‰eností neském kontextu? „Ve struktufie Národního di- bo nov˘ch operních pfiíznivcÛ a fanou‰kÛ“. vadla Brno, sehrává soubor opery klíãovou roli, pfiedev‰ím ● Hlavní operní dÛm v Brnû, pokud jde o mezinárodní spolu- kter˘ pochází ze ‰edesát˘ch práci. Vstoupili jsme do prestiÏ- let minulého století, vyÏaduní organizace Opera Europa. je rekonstrukci a technickou Navazujeme tam na ãetné komodernizaci. Kdy bude moÏprodukãní spolupráce se zahra- no k tûmto poÏadavkÛm pfiiniãními, pfiedev‰ím evropsk˘mi stoupit? ●

Zábûr z Janáãkovy opery Její pastorkyÀa

Pohled na úãastníky konference Masarykovy dûlnické akademie v Brnû k 90. v˘roãí vzniku âeskoslovenska. Pí‰eme o ní na 12. a 13. stranû. trend politiky, vûdy, kultury, spoleãnosti. Vydává Spoleãnost Willyho Brandta a Bruna Kreiského. Nová adresa redakce i administrace: 110 00 Praha 1, Václavské nám. 43, I. schodi‰tû, 5. patro. E-mail: [email protected]; [email protected] ¤ídí redakãní rada, jejímÏ pfiedsedou je ing. Jifií Paroubek. Spoluzakladatel ãasopisu † dr. Pfiemysl Jan˘r, vyznamenan˘ ¤ádem TGM in memoriam. V˘konn˘ redaktor Ivo Chlup. Registrováno MK âR 6712. Tematická skupina 4E (2A). STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI: Jifií Paroubek, pfiedseda redakãní rady Trendu • Jaromír Císafi, b˘val˘ ministr vlády âR • Karel Floss, b˘val˘ senátor • Peter Gregu‰, novináfi, Bratislava • Stanislav Ho‰ek, b˘val˘ poslanec • Karel Hrub˘, politolog, publicista (·v˘carsko) • Jindfiich Koneãn˘, politolog • Jaroslav Král, právník • Stanislav Kfieãek, právník • Jan Kfien, historik • Radomír LuÏa, historik (USA) • Jan Mládek, ekonom • Jifií Polák, redaktor • Antonín Ra‰ek, sociolog • Jan Rychlík, historik • Vítûzslav Sochor, b˘val˘ poslanec • Zdenûk ·olle, historik • Zdenûk Trojan, b˘val˘ poslanec