Alarm č.32. téma: cestování za lidskými právy

Tištěná verze: ISSN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415

Zpravodaj o životním prostředí a lidských právech

dobrovolná cena 5 Kč

číslo 32 // léto 2006

Alarm č.32

téma: cestování za lidskými právy ohňostroje versus přehrada | ženská práva | distribuce rozhovor s političkami | fesťáky | ekoporadna | hypermarkety recepty z cest | festivaly | zbraně - o Iránu | knihovna

Kampaně

Ahoj,

Běda mužům, kterým žena vládne?

právě držíte v rukou nové číslo zpravodaje Alarm. Ti z vás, kteří znají náš čtvrtletník z dřívější doby, si, aspoň jak doufáme, mohli povšimnout jisté změny. Především se snažíme změnit Alarm ze zpravodaje NESEHNUTÍ na zpravodaj o životním prostředí a lidských právech. Snažíme se tímto dát v našem periodiku prostor i takovým aktivitám, na kterých se NESEHNUTÍ ve svých kampaních a projektech přímo nepodílí nebo podílí jen částečně, ale tematicky se naší činnosti týkají a máme zato, že by mohly být zajímavé pro vás: pro naše dobrovolníky/ice a naše sympatizanty/ky.

Takovýto podtitul nesla jedna z akcí, které v rámci svých jarních aktivit realizoval tým kampaně Ženská práva jsou lidská práva. Ale pojďme pěkně po pořádku.

Touto změnou chceme také dát prostor vám, abyste měli možnost do Alarmu přispívat svými postřehy, nápady, zážitky, reportážemi, úvahami, vegetariánskými nebo veganskými recepty či jinými literárními případně obrazovými příspěvky. Samozřejmě, že se můžete také kdykoliv připojit k redakční radě a pomoci i s utvářením finální podoby zpravodaje prostřednictvím spolupráce při korekturách či sazbě, nebo nápady, co dát do Alarmu příštího. A co naleznete v tomto čísle Alarmu? Je věnován cestování – a to především (ale nejen) cestování za lidskými právy. Pročtete si něco o zážitcích ze Sýrie a Makedonie, dovíte se, že k nám zase přicestuje čečenský dětský folklorní soubor Maršo, pročtete si vege-recepty z Uzbekistánu. Přiblížíme vám také kritický pohled na možný útok na Írán. Na cesty po České republice se vybral i informační stánek NESEHNUTÍ a účastnil se několika festivalů. Proto vám přiblížíme brněnský ProtestFest, reporty z infostánků v rámci dalších festivalů a pozveme vás na festival o lidských právech, který připravuje NESEHNUTÍ v prosinci. Větší prostor je – vzhledem k množství realizovaných aktivit – věnován ženským právům a aktivitám zaměřeným na rovnost příležitostí žen a mužů. Dočtete se také, jakým problémem mohou být ohňostroje, co nového v hypermarketové kampani a čím se zabývala ekoporadna. Již tradičnou součástí Alarmu je také část věnována distribuční nabídce a novinkám v knihovně – která se v létě významným způsobem rozšířila – do sekce feminismus a genderová studia přibylo asi 1000 knížek. A ještě malé upozornění na závěr: někteří/ré z vás si již povšimli, že NESEHNUTÍ změnilo své sídlo. Od srpna nás najdete v Brně na třídě Kpt. Jaroše 31 a kromě účasti na různých schůzkách k našim kampaním, můžete navštívit naše Informační centrum pro rovné příležitosti žen a mužů (pondělí 10:0012:00h a 16:00-18:00h), Ekologickou poradnu (středa 10:00-12:00h a 16:00-18:00h) či knihovnu (pondělí a středa 10:00-12:00h a 16:00-18:00h po předchozí telefonické či mailové domluvě i jinak). Přejeme vám příjemné počtení Alarmu, těšíme se na vaše ohlasy a příspěvky či na vaši návštěvu v naší nové kanceláři.

Vaše redakce

| Alarm č.32

Kampak, panenko? „Ve Vyškově, Boskovicích, Praze, dvakrát v Ostravě, do Rožnova p. Radhoštěm, Ústí n. Labem a Blanska," tak nějak by odpověděla kreslená panenka, jedna z částí putovní výstavy NESEHNUTÍ Ženská práva jsou lidská práva aneb kampak, panenko?, kdybyste se jí zeptali jakými městy v rámci svého putování už prošla a jakým směrem se vydá. Výstava (jedenáct panelů obsahujících fotografie a texty představující základní informace z problematiky ženských práv, rovnosti žen a mužů), kterou jsme podrobně popisovali v minulém čísle Alarmu byla uvedena 8. března 2006 v Brně, odkud se vydala na turné po vlastech českých a moravských. Ve Vyškově byla instalována v dubnu v místní Knihovně Karla Dvořáčka, v Boskovicích ji mohli v květnu shlédnout diváci a divačky v kině Panorama, mezitím stihla krátký pobyt v ostravském Domu knihy. Začátek léta strávila v ulicích Prahy a konec června a parný červenec přečkává opět v Ostravě v antikvariátu Fiducia. Tým ženskoprávní kampaně NESEHNUTÍ se snaží ve spolupráci s místními organizátory a organizátorkami obohatit výstavu o doplňkové akce. V Boskovicích a v Ostravě tak proběhly vernisáže spojené s přednáškami o historii a současnosti ženského hnutí a o problematice násilí na ženách. V Praze (v režii Nadačního fondu Slovak-Czech Women’s Fund z Prahy, který také realizaci putovní výstavy finančně umožnil) a při letní návštěvě Ostravy se pak podařilo výstavu spojit i s pouličním informačním stánkem a divadlem, které pro tyto příležitosti vytvořila skupina studentek oboru Sociální pedagogika z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O výstavu i doplňkové akce je zájem (snad jen kromě Boskovic, kde vernisáž zřejmě „doplatila“ na jeden z prvních hezkých květnových dnů) a daří se tak naplňovat hlavní poslání výstavy a jejího putování - představit co nejširší veřejnosti zajímavou formou základní otázky ženských práv a rovného postavení žen a mužů a odpovědět na tu nejzákladnější: „O co jde?“. Do budoucna se výstava vydá a k vidění bude v tetovacím salonu v Přerově (srpen), na některé z chodeb vysoké školy v Ústí nad Labem nebo gymnázia ve Vítkově, v prostorách knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (vše v průběhu podzimu 2006) či kina v Blansku (prosinec). Nenechte si výstavu a přidružené akce ujít a máte-li o ni zájem i u vás (ve škole, knihovně, úřadu, klubu, čajovně, kině, informačním centru apod.), neváhejte nás kontaktovat - její putovní harmonogram se rychle plní.

>>>

dování a ve veřejné sféře s názvem Běda mužům, kterým žena vládne? aneb Proč ANO ženy v politice? Jednotlivé akce se postupně věnovaly řešení otázek, proč je dnes nedostatek žen ve veřejné sféře, proč je třeba se tímto tématem zabývat a jakým způsobem je možno k problému nerovného zastoupení žen a mužů přistupovat, jak ho řešit. Cílem bylo zvýšení přehledu veřejnosti o problematice rovnosti žen a mužů a podpora zapojení obou pohlaví do rozhodovacích procesů. Dnes jsou rovná politická práva ve většině zemí přiznána ženám i mužům bez rozdílu, v praxi je však politická činnost a rozhodování o věcech veřejných stále zejména mužskou doménou. Muži určují politické priority a stejně tak politická kultura je zaměřena převážně na muže. Důvodů, proč je důležité zabývat se nedostatkem žen v politice, je hned několik. Rozhodovací procesy, na nichž se vyváženě nepodílí obě pohlaví nemohou dost dobře odrážet potřeby a zkušenosti všech občanů a občanek. Vznikají pak rozhodnutí, která opomíjí řadu důležitých oblastí. Nedostatečným způsobem se řeší například problém násilí na ženách, diskriminace žen na pracovním trhu a z toho plynoucí ekonomická nerovnováha mnoha rodin, omezovaná reprodukční práva žen a řada dalších sociálních i jiných problémů, které se nedotýkají pouze žen. Dalšími argumenty, proč podporovat rovnou účast žen a mužů na politickém rozhodování na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, jsou např. ty, že ženy tvoří polovinu občanů (občanky), daňových poplatníků (poplatnice) i voličů (voličky) a měly by být tedy stejně zastoupeny na všech pozi-

Chcete-li dostávat zpravodaj Alarm, máte dvě možnosti. Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ sedmnáctikorunovou známku (počet známek = počet čísel Alarmu) nebo nám napište na adresu [email protected], kde si můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: www.nesehnuti.cz

Kontakt: NESEHNUTÍ BRNO třída Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno tel./fax: 543 24 53 42 e-mail:[email protected] www.nesehnuti.cz

Redakce: Kateřina Hladišová, Andrea Láníčková, Kristýna Pešáková, Katarína Potfajová, Dušan Rosenbaum, Milan Štefanec

Sazba: Petr Jambor

Ilustrace na titulní straně: Ondřej Novák

Registrace: MK ČR E 14790

Proč ANO ženy v politice?

Vytištěno na recyklovaném papíře.

Během května a června 2006 uspořádalo NESEHNUTÍ Brno u příležitosti letošních voleb do poslanecké sněmovny cyklus besed a přednášek na téma rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozho-

Poznámka redakce: Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko NESEHNUTÍ.

Kampaně

Běda mužům, kterým žena vládne? cích, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí, včetně rozhodnutí politického charakteru spojená např. s rozhodováním o využívání veřejných financí apod. Rovnost na základě pohlaví ve všech oblastech je základním kamenem sociální spravedlnosti, lidských práv i fungující demokracie. (více např. na www.padesatprocent.cz nebo www.feminismus.cz) Na jednotlivých akcích, které byly realizovány za finanční podpory Nadace Žena a ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně, vystoupily jak ženy z občanského sektoru, které se tématem rovnosti a podporou žen v politice aktivně zabývají, tak i političky, které se různých úrovní politického života přímo aktivně účastní. Úvodní besedu (15/5) věnovanou otázkám, proč a jak dosáhnout paritního (rovného) zastoupení žen a mužů v politice, zda jsou např. kvóty tím správným řešením a jaká je situace v ČR či jinde ve světě vedla ředitelka neziskové organizace Fórum 50% - Lenka Bennerová. Její kolegyně Jana Smiggels Kavková pak na závěr akcí (15/6) prezentovala analýzu výsledků parlamentních voleb i předvolební kampaně z perspektivy prosazování rovnosti žen a mužů a podpory ženských práv. Na další povolební akci se známá feministická autorka Eva Hauserová ve své přednášce (8/6) věnovala tomu, proč chybí ženy ve veřejném životě a zda lze nalézt nějaké příčiny z historického, sociálního či biologického pohledu. Z aktivních političek vystoupila poslankyně parlamentu ČR za ČSSD a předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti - Anna Čurdová, která se zabývala zejména politikou Evropské unie a představila všem zúčastněným činnost Rady Evropy, jejíž doporučení všem členským státům EU (tedy i ČR) se týkají i řešeného tématu. Těsně před volbami (30/5) pak proběhla netypická politická debata, kde vystoupily oproti běžné praxi netradičně pouze ženy - političky: Barbora Javorová (KDU-ČSL), Marta Bayerová (KSČM), Jindřiška Maršová (ČSSD), Eva Frélichová (Rovnost šancí), Kateřina Jacques (Strana zelených), Alena Adamcová (SNK-ED), Ivana Toufarová (ODS). Moderovaná panelová debata se věnovala tématům zaměřeným zejména na dva základních okruhy: jak se žije ženám - političkám uvnitř jejich politických stran a jak se politické strany staví k tématům z problematiky rovnosti žen a mužů, jako jsou např. diskriminace na pracovním trhu, slaďování rodinného a pracovního života, násilí na ženách, reprodukční práva žen apod. Debata byla zajímavou konfrontací osobních názorů i politických stanovisek, teoretických předsevzetí a reálné praxe. Pozici jednotlivých stran v problematice řešení ženských práv a rovnosti žen a mužů v různých sférách pak nejlépe odráží výsledky soutěže Strana otevřená ženám, kterou vyhlásilo Fórum 50%. Odborná komise se shodla na tom, že ženám nejotevřenější je Strana zelených. Na dalších místech se následně umístily (dle pořadí jmenované): KSČM, SNK-ED, ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL, ODS. Nicméně na závěr je třeba konstatovat, že volby 2006 z pohlednu paritního zastoupení žen a mužů nedopadly nejlépe. Původní nízké zastoupení žen v českém parlamentu se ještě snížilo na 15%. Česká republika tak zabírá nižší příčky v celoevropském průměru zastoupení žen. Přitom ženy tvoří nejméně 51% obyvatelstva Evropské unie. Tento fakt se ale neodráží v žádné vládě, parlamentu, podnikatelské

(pokračování)

sféře, ani v institucích, které vydávají důležitá rozhodnutí. Dokud ženy nedosáhnou rovnosti v oblasti rozhodování, budou postrádat část svých občanských práv. Taková je základní myšlenka všech aktivit, které se dají shrnout pod jednoduché motto: „Hlas ženám v politice!“ a k nimž se NESEHNUTÍ v rámci své ženskoprávní kampaně jistě ještě několikrát připojí. Bohužel se ukazuje, že tyto aktivity stejně jako některá z pozitivních opatření (kvóty) jsou potřebné. Vždyť pokud bychom čekali na „přirozený“ vývoj a věřili ve velkou sílu žen a jejich schopnost překonat všechny viditelné i skryté bariéry při prosazování v politice, čekali bychom dle všech odhadů na rovné zastoupení žen a mužů asi 150 let. A to je trošku dlouhá doba, co myslíte?

Mezinárodní den rovnosti žen a mužů Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden ten den rovnosti, ten den rovnosti... chtělo by se téměř zanotovat člověku vědomému si řady nerovností mezi ženami a muži, které nás provází naším každodenním životem a většinou nám jej ztrpčují. Mezinárodní den rovnosti žen a mužů byl vyhlášen poprvé 19. června 2006 jako mediální a informační podpora nejen projektu „Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů“, kde je NESEHNUTÍ Brno jednou z partnerských organizací, ale i tématu rovných příležitostí žen a mužů obecně. Cílem aktivit v rámci tohoto dne bylo informovat veřejnost o palčivosti problému, dát termínu „rovné příležitosti“ tvář, seznámit ohrožené skupiny s jejich možnostmi a vyvolat mediální a informační tlak na politiku. V rámci mezinárodního dne se uskutečnily oslavy a informační aktivity v Praze, Brně, Trutnově a Liberci. V Brně se na aktivitách podílelo NESEHNUTÍ Brno ve spolupráci s dalšími partnery projektu - Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a Asociací pro rovné příležitosti žen a mužů. Mezinárodní den rovnosti žen a mužů oslavily i zahraniční partnerské projekty v Dánsku, Lotyšsku, Polsku, Rakousku a Španělsku. Tento den byl slaven především v rámci projektu Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů realizovaný v rámci iniciativy Evropské unie EQUAL, který je spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. „Na počátku úvah o založení Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů byla potřeba informovat širokou veřejnost o stálé aktuálnosti existence nerovnosti mezi ženami a muži ve společnosti. Věříme, že prostřednictvím této nadnárodní akce oslovíme mnohem více lidí z ohrožených skupin na trhu práce - tedy především žen ve věku 24 - 35 let, žen + 50, mužů - otců a mužů na rodičovské dovolené. Díky dni věnovanému rovnosti žen a mužů se totiž dozvědí o existenci právní poradny - nové služby informačního centra pro rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce, regionálních infocentrech i webových stránkách obsahujících maximum informací k dané problematice a potřebné kontakty: "www. rovneprilezitosti.cz." popisují východiska akce zástupkyně neziskové organizace Gender Studies, o. p. s., která je vedoucí organizací zmíněného projektu Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů, v jeho tiskových materiálech. Tým dobrovolníků a dobrovolnic NESEHNUTÍ u příležitosti tohoto významného dne připravil celodenní informační stánek v centru Brna. Spolu s pestrobarevnými balónky byly rozdávány i informační

materiály a záložky „Diskriminace je, když:…“. Ve stánku či v informačním centru Knihovny Jiřího Mahena, v jehož blízkosti byl stánek umístěn, měli kolemjdoucí příležitost i přímo zkonzultovat své případné dotazy. Lidé však využívali především širokou nabídku letáků a dalších publikací zaměřených na daný okruh témat. Interaktivním doplňkem infostánku bylo pouliční divadlo, které bylo vytvořeno v rámci projektu studentek oboru Sociální pedagogika z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na závěr dne se uskutečnil seminář (přednáška) v režii Asociace pro rovné příležitosti, který byl věnován prezentaci výsledků nového výzkumu zaměřeného na postavení žen na trhu práce v ČR. Další podporou projektu a jeho aktivit jsou propagační plakáty a letáky zaměřené na vysvětlení, co to je diskriminace, kde se s ní lze setkat, jak ji rozpoznat a kam (do jakých informačních center realizovaných v rámci projektu) se lze obrátit pro radu a pomoc. Máteli podezření či přímo reálný problém s diskriminací, neváhejte nás kontaktovat Máte-li zájem spolupracovat s námi na propagaci informačních center a užitečných informací i kontaktů i u vás - ve vašem regionu, na vašem úřadě, mateřské školce, ordinaci apod., určitě nás kontaktujte též. Rádi vám pošleme informační materiály pro vystavení a distribuci mezi vaše klientky a klienty a cílovou skupinu našich aktivit (viz výše) i u vás.

A co dál v ženskoprávní kampani? Během léta kampaň třídí materiály, aktualizuje a přepracovává své webové stránky http://zenskaprava.ecn.cz a nabírá dech na novou sezónu, kterou bude další školní rok 2006/2007. Plánuje se celá řada menších i větších aktivit: pokračování putování výstavy a doprovodné vernisáže a přednášky; akce proti násilí na ženách, které se budou jakou každý rok konat ve spojení s Mezinárodním dnem proti násilí na ženách (25. listopad); přednášky na školách i v mimoškolských zařízeních; velké rozšíření feministické sekce knihovny NESEHNUTÍ zejména díky daru asi tisícovky knih od o. s. Medúza; propagace a rozvoj informačního centra pro rovné příležitosti žen a mužů realizovaného v rámci projektu Půl na půl; příprava celoroční série veřejných akcí (vernisáží, besed a přednášek, filmových projekcí) zaměřených na různé aspekty, reflexe a ztvárnění širokého tématu rovnosti žen a mužů, ženských práv; publikace a distribuce informačních materiálů; plánování dalšího ročníků vzdělávacích seminářů pro různé cílové skupiny, apod.

Máte zájem s námi spolupracovat? Uspořádat ve vašem okolí přednášku, besedu, vernisáž putovní výstavy či máte jiné nápady a možnosti? Zaujala vás naše kampaň a máte alespoň trošku času a chuť se sami/y pustit do aktivní práce? Není nic jednoduššího než nás kontaktovat. Těšíme se na spolupráci s dalšími lidmi - ženami i muži, jenž se nebojí slůvka feminismus. A věřte, že se opravdu není čeho bát. Nebo vám něco v tomto článku připadalo děsivé? Autorka: Kateřina Plesková koordinátorka kampaně Ženská práva jsou lidská práva [email protected]

| Alarm č.32

Kampaně

Rozhovory s ....

>>>

s Kateřinou Jacques

opatření, jako je možnost flexibilního střídání rodičů na rodičovské dovolené či podpora pružné pracovní doby a částečných pracovních úvazků.

NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů v politice přebírají političky mužské vzory chování?

Kateřina Jacques, Strana zelených. Foto: Milan Štefanec.

NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem a v jakých oblastech? Nebo případně v jakých oblastech vidíte největší nerovnost? Určitě, neboť problematika nerovného postavení žen ve společnosti je součástí ochrany lidských práv - a ta patří k prioritám jak ve Straně zelených, tak k mým osobním. Problémů je celá řada, jen namátkou: nízké zastoupení žen ve veřejných a rozhodovacích funkcích, nižší průměrná mzda u žen než u mužů, diskriminace žen v přístupu k zaměstnání, atp.

NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by ve straně k nějakým zásadnějším změnám? Strana zelených na tom není špatně, domnívám se, že je k ženám spíše vlídná. To však nic nemění na tom, že máme co zlepšovat. Zatím máme kvóty na kandidátkách a ve stranických orgánech pouze na třetinové zastoupení (týká se to obou pohlaví) a bylo by dobré, kdybychom se dostali na rozložení půl na půl. Tolik žen zatím ale nemáme. Hlavním problémem absence žen v politice obecně není jen jejich slabé zastoupení v politických stranách, ale spíše jejich neochota kandidovat do vyšších stranických a politických funkcí, která je způsobena jednak nechutí účastnit se vnitrostranických bojů, které jsou tradičně spíše mužskou doménou a často jsou značně agresivní, a také tradičním rozdělením mužských a ženských rolí v partnerských vztazích, kvůli kterým nemají ženy na politiku dostatek času. A politika vyžaduje enormní časové angažmá.

NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí mužů a žen podle tradičního modelu (žena - matka, muž - živitel)? Pokud ne, co byste udělala pro změnu? Striktní přisuzování tradičních rolí ženám a mužům odmítám. Tím však v žádném případě nechci říct, že bychom měli usilovat o nivelizaci rozdílů mezi pohlavími. Prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy by mělo sledovat především dva jednoduché a racionální cíle: ženy mají mít možnost věnovat se naplno své profesi, v níž nesmějí být oproti mužům diskriminovány, a muži by se naopak měli ve vyšší míře zapojit do péče o své potomky a o domácnost. Nástrojů na nápravu současné situace je celá řada: sahají od osvětových kampaní přes kvóty, přijetí antidiskriminačního zákona až po praktická politická

| Alarm č.32

To je individuální. Spíše bych se odvážila tvrdit, že politika preferuje mužské typy. Současná politika je doménou mužů a jisté prvky mužského myšlení proto mohou být pro ženu „pozitivním“ vkladem a předpokladem úspěchu v politické kariéře. To by se však mělo změnit. Politická kultura se v tomto ohledu může „zrovnoprávnit“ pouze širším zapojením žen.

s Jindřiškou Maršovou

Jindřiška Maršová (ČSSD), předsedkyně hnutí Sociálně demokratické ženy, nekandiduje do poslanecké sněmovny). Foto: Milan Štefanec

NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem a v jakých oblastech? Jsem předsedkyní Sociálně demokratických žen, nejsem přímo kandidátka na žádný politický post, ale myslím si, že už to, že řídím dva a půl tisíce žen a určuji jejich směr je dostatečně velký kus práce. Sociálně demokratickým ženám se podařila důležitá věc. 20. května premiér Paroubek učinil veřejný příslib na setkání SDŽ a neziskových organizací ohledně poměrného zastoupení žen na volitelných místech kandidátek ČSSD. Doufám, že to bude velké překvapení pro naše mužské kolegy. Stejně tak se zvedne i 25%ní podíl v orgánech ČSSD na dnešní poměrné zastoupení, a to je 30%. Za poslední 3 roky vstupuje do ČSSD 40% žen. Doufáme, že to uděláme tak jako v Rakousku, kde 30%ní zastoupení bylo jen přechodným opatřením, řekněme na dobu 5 let, a pak nastartujeme 40%, a posléze to bude jako ve Francii, kde mají změnu ústavního zákona, která umožňuje rovný přístup k volebním místům. A na jaké oblasti bych se chtěla zaměřit? SDŽ má postavení žen nejenom na kandidátkách, ale vůbec v mocenských a rozhodovacích procesech, neboť to je to nejdůležitější, dostat tam nejenom ženy - političky, ale i ženy, které zaujímají významné pozice jak ve státní správě, tak v soukromém sektoru.

NESEHNUTÍ: A v jakých oblastech vidíte největší nerovnost? V jakých oblastech je největší nerovnost? Největší nerovnost, a to je to, co brání ženám vstoupit do politiky, je mateřská role a předsudky mužů.

NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by ve straně k nějakým zásadnějším změnám? Myslím si, že jsem dostatečně dlouho jak v ČSSD, tak v SDŽ (Sociálně demokratické ženy, pozn. autorky) na to, abych pochopila to, co pochopily naše západní kolegyně, tedy že jakákoli opatření mimo kvóty nevedou k tomu kýženému cíli, tj. aby ve veřejném prostoru bylo více žen. Zkoušeli jsme před tím všechny možné způsoby, to znamená prosby, doporučení, nařízení, ale nemělo to smysl. Dokonce ta katastrofická situace, pokud bude mít ČSSD v parlamentních volbách méně než 25%, tak tam bude pravděpodobně jenom 6 žen a to vnímám už jenom jako statistickou chybu.

NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí mužů a žen podle tradičního modelu (žena - matka, muž - živitel)? Pokud ne, co byste udělala pro změnu? Vzhledem k tomu, že je 50% žen rozvedených, tak tento model už téměř nemůžou životně akceptovat, protože musí uživit svoje děti. Proto možná jednou bude na diskuzi, že i flexibilní formy práce, jako např. zkrácený pracovní úvazek, pro tyto ženy není. Je vlastně jenom pro úzký segment žen. Zastávám to stejné co gender, a to že to jsou více méně kulturní a sociální role. Už jednou se stalo, že ženy dokázaly, že tomu tak není, a je s podivem, že to byl velký válečný konflikt za 1. světové války. Ženy si musely zkrátit vlasy a sukně a řídit celé hospodářství a zvládly jsme to, protože mužů nebylo. Za 2. světové války to bylo to stejné. Pouze seveřanky nemusely vracet konta a nemusely vracet kompetence s tím získané. Zůstaly jim. A ženy v západní Evropě to hravě dohnaly. My jsme teď měly setkání se ženami z hornorakouské SPÖ (rakouská sociálně demokratická politická strana, pozn. autorky), a ty mají jednoznačně 50% žen na kandidátkách a 50% žen v parlamentu.

NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů v politice přebírají političky mužské vzory chování? Naprosto určitě. To není kategorie přání, to je sociologická a psychologická kategorie, kdy jednoznačně minoritní skupina, aby se v politice nějak udržela, a aby měla alespoň nějaké to slovo, tak se přiřazuje ke skupině majoritní, ale potom paradoxně ženy není v politice slyšet vůbec. A zkuste říct, kolik je žen v parlamentu a na kolik si z nich vzpomínáte. Jsou to pouze ty vybrané a tolerované ženy. Ale nemyslím si, když mi některá žena řekne, že právě ona se do politiky dostala vlastní pílí, že je to pouze její zásluha. Vždy říkám, že všechny její předchůdkyně, které pracovaly na emancipaci žen, ty všechny stojí za tím, že tam ženy dneska mohou stát.

NESEHNUTÍ: Děkuji mockrát. Nemáte za co.

>>>

Kampaně

Rozhovory: ...

(pokračování)

s Ivanou Toufarovou

Já si myslím, že v ODS není dostatek žen. Ale nemyslím si, že by došlo tím, že by v ODS bylo více žen, k nějakým změnám, protože ODS stejně jako i muži přistupují k ženám jako takovým naprosto rovnocenně.

NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí mužů a žen podle tradičního modelu (žena matka, muž - živitel)? Pokud ne, co by jste udělala pro změnu?

Ivana Toufarová (ODS), starostka městské části Brno - Bohunice, nekandiduje do poslanecké sněmovny). Foto: Milan Štefanec

NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem a v jakých oblastech? Domnívám se, že zákon o rovnocennosti mužů a žen mluví. A tam, kde se tento zákon nedodržuje, je potřeba právo vymáhat.

NESEHNUTÍ: Existuje podle Vás nějaká oblast, kde vidíte v současné době nějakou zásadní nerovnost v rolích mužů a žen? Myslím si, že je to v přístupech jednotlivých firem k ženám a mužům. Jedná se o porušování zákona o rovnocennosti mužů a žen, který u nás platí.

NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by ve straně k nějakým zásadnějším změnám?

Pro mě není přijatelné rozdělení žena-matka a mužživitel. Podle mě záleží na tom, jak si to udělá rodina jako taková. Když se dva vezmou, tak by si měli tyto vztahy urovnat sami mezi sebou a říci si, jak co budou dělat. Je to totiž jejich vlastní rozhodnutí.

NESEHNUTÍ: Takže by jste to nechala na jednotlivcích, jak se spolu domluví a neprosazovala by jste nějaké změny? Ne, neprosazovala bych změny, ať si to doma jednotlivci sami uspořádají, jak myslí.

NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů v politice přebírají političky mužské vzory chování? Já si myslím, že političky nepřebírají mužské vzory chování, že jsou ženy samy o sobě osobnosti a umí si udělat určité postavení úplně samy. Ale pravdou je, že v politice žena musí být trošku chlap.

NESEHNUTÍ: Děkuji mockrát. Autorka rozhovorů: Kristýna Pešáková

Brňáci se chystají rozptýlit do vzduchu 50 tun nebezpečných látek. V roce 2006 má být do ovzduší v Brně rozptýleno kolem 50 tun nebezpečných látek. Na tomto náročném úkolu mají spolupracovat všichni obyvatelé města. Za tím účelem byla zahájena distribuce těchto látek do jednotlivých domácností. Přečtete - li si takovou zprávu, budete si myslet, že se jedná o novinářskou kachnu a přece je to v podstatě pravda. Každý rok je například ve Švýcarsku vyvrženo do ovzduší 1450 tun prachu ze zábavné pyrotechniky, v České republice se odhaduje toto množství na 2000 tun. Vzhledem k tomu, že značné množství těchto látek se prodává ve stáncích, kde často chybí evidence a zboží je mnohdy pašované, je velmi těžko stanovit, kolik takových „hraček“ skutečně v průběhu roku vybuchne. Můžeme odhadovat, že jen v samotném Brně to může být až 50 tun. Informace o škodlivosti těchto výrobků jsou často nedostatečné a nebo silně podhodnocené. Barevné složky světelných efektů jsou často komponovány se sloučeninami těžkých kovů, které mohou i v malých koncentracích působit četné potíže a otravy, zvukové efekty nejen silně poškozují sluchový aparát lidí, ale velice často děsí psy a způsobují komplikace dalším živočichům, kteří mají podstatně jemnější sluchové ústrojí. Je prokázán rušivý efekt na hnízdění ptáků v hnízdní sezóně. Ano, je to zrovna to období, kdy se konají v Brně soutěže „ohněstrůjců“. Pokud by se nějaký podnikatel chystat spálit v Brně obdobné množství látek a rozptýlit je do ovzduší, nepochybně by narazil na Českou inspekci životního prostředí, oddělení čistoty ovzduší, která by mu akci zarazila anebo jej pokutovala. Vzhledem k tomu, že se na rozptylu podílí většina obyvatel a to zcela dobrovolně, je to nepostižitelné. Pro svoje rozptýlení jsou lidé často ochotni provádět akce, které jsou proti zdraví a zdravému rozumu. Někdo skáče na gumovém laně, někdo šplhá na komíny, ale pochybuji, že by někoho učinilo šťastnějším deset deka výbušnin. A pokud ano, tak by bylo lépe, kdyby si své zdraví ničil ve sklepě anebo na vojenské střelnici. A také by bylo dobře, kdyby k tomu nepřispívala radnice. Mojmír Vlašín Zastupitel za Stranu Zelených

Ženy v politice - vpravo moderátorka Iva Baslarová a dále z prava debatující političky: Marta Bayerová (KSČM), Eva Frélichová (Rovnost šancí), Kateřina Jacques (Strana zelených), Jindřiška Maršová (ČSSD), Ivana Toufarová (ODS), Alena Adamcová (SNK-ED), Barbora Javorová (KDU-ČSL)

Brněnská přehrada.

| Alarm č.32

Kampaně

Tancem proti terorismu Na konci prázdniny dorazilo do Prahy dvacet mladých tanečníků ze skupiny Maršo s čtyřčlenným doprovodem. Příjezd skupiny je vyvrcholením projektu Tancem proti terorismu a pokračuje sérií tanečních vystoupení v několika místech v ČR. Prvním místem jejich pobytu je město Olomouc. Soubor sem dorazil 29. 8. ve večerních hodinách do školy Caritas VOŠs, kde se tanečníci seznámili s rodinami, kde nyní bydlí, a dobrovolníky, kteří je doprovázejí. Stráví zde celý týden a každý den je čeká spousta akcí od kulturních, přes sportovní po besedy na školách. Vyvrcholením pobývání v Olomouci bude vystoupení na folklórním festivalu Lidový rok ve Velké Bystřici a benefiční koncert společně s folklórním souborem Krajina. Dále soubor pokračuje na Valašsko, kde jej čeká poznávání krajiny a lidu ze Slavičína,Valašských Klobouk a Luhačovic, kde se také zúčastní folklorního festivalu. Poté odjedou do Brna, kde stráví tři dny, pobesedují na školách a vystoupí společně se souborem Čercheňa v Divadle Bolka Polívky. 14. září zahajují příjezdem do Prahy svůj program v Čechách. Děti a mladí lidé ze souboru Maršo vypadají spokojeně, občas užasle, občas dost zmrzle, protože na Kavkaze je o 15 stupňů více než u nás. Můžeme být myslím rádi, že díky entuziasmu občanského sdružení Berkat podařilo získat peníze na organizaci náročného projektu a že díky nim můžeme u nás v ČR hostit tak vzácnou návštěvu. Vzácná je návštěva z několika důvodů. V prvé řadě tím, že prezentace kavkazské kultury na takové úrovni, jakou můžeme vidět u Mašo, je světový fenomén. Za druhé tím, že Maršo trénuje v podmínkách, které my si umíme těžko představit. Dlouhou dobu jen ve stanových uprchlických táborech v Ingušsku. Tábor ruská vláda zrušila, a tak se museli mladí tanečníci přesunout zpět do Grozného, kde ale mladých hochům hrozí nebezpečí ze strany ruských vojáků, kteří dodnes unášejí a zabíjejí mladé Čečence. Na základě TZ Jany Hradílkové napsal Radim Ošmera

V prosinci o lidských právech V plném proudu příprav jsou nyní práce na organizaci IV. ročníku Týdne lidských práv v Brně. Letošní ročník bude vskutku bohatý – fotografické výstavy, multikulturní večery, besedy, přednášky, koncerty, novinkou budou i literární čtení. A témata? Situace na Blízkém východě, humanitární projekty na Srí Lance, stav lidských práv v Rusku, lidská práva a kultura v Makedonii, záchranné programy v Ladakhu, literární čtení z knihy čečenského lékaře, výstava o Guatemale, …to je jen malý výsek v této době se tvořícího programu. Týden lidských práv proběhne u příležitostí mezinárodního Dne lidských práv ve dnech 4. – 10. 12. 2006. Naléhavě hledáme další dobrovolné spolupracovníky a spolupracovnice, kteří by s organizací této akce chtěli pomoci. Za Vaši pomoc předem děkujeme. Milan Štefanec

| Alarm č.32

Ekoporadna na vzestupu …

Ilustrace: Katka Plesková

V minulém čísle jste se dozvěděli, že v předminulém čísle došlo k výraznému rozšíření ekologického poradenství. V minulém čísle jste se též dočetli, že za 3 měsíce jsme řešili celkem 60 dotazů. V této chvíli se dočítáte, že během dalších 3 měsíců došlo k nárůstu dotazů na 86 (poznámka pro statisticky zaměřené jedince: o 43 %, poznámka pro neoklasické ekonomy/ky: růst!). A jako obvykle trochu nudy do jinak zajímavého časopisu - přiblížím strukturu dotazů. Nejvíce se nás lidé ptali na možnosti účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech a v ochraně životního prostředí (39 dotazů), následovala ochrana přírody a specificky zeleně (27 tazatelů/ek). Zbytek porad směřoval do oblasti dopravy, odpadů, energetiky, bydlení a ochrany zvířat. Kdo se nás ptal? Veřejnost (37), nevládní organizace a lokální sdružení (27), studenti/ky (8), žurnalisté/ky (7), podnikatelská a veřejnosprávní sféra (7). Konkrétní případy byly velmi rozmanité a zajímavé. Určitě je potřeba se zmínit o přispění naší ekologické poradny ke kampani proti bourání nejstaršího brněnského domu „U sedmi švábů“ na Kopečné ulici. Město Brno odmítlo (přes výzvy odborníků) stavbu

zachránit a vykoupit ji od soukromého majitele. Pomohli jsme aktivním občanům, jež se s ničením památky nesmířili, sestavit petici a učinit další kroky v jejich snažení. V době psaní tohoto článku však již probíhá demolice - vypadá to, že čas čtvrtstoletí starého domu se naplnil. Radou a pomocí jsme podpořili i jinou skupinu aktivních občanů a občanek - těch, kteří se snaží zajistit sobě a desítkám svých sousedů a sousedek snesitelné životní prostředí při stavbě části Velkého městského okruhu v Brně „tunelů Dobrovského“. Nešlo však vždy o brněnské případy. Skupině občanů/ek z Olešnice jsme pomohli vypracovat postup obrany proti obtěžování provozem velké mlékárny. Pomáháme také řadě místních sdružení při aktivitách proti výstavbě nových hypermarketů a supermarketů.

Text: Jirka Koželouh

Názory

Útok na Írán by nic nevyřešil Když šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohamed el Baradej 10. listopadu 2005 přebíral Nobelovu cenu za mír, prohlásil, že svět by měl přestat chápat jaderné programy zemí, jako je Severní Korea nebo Írán, coby izolovanou záležitost. Dobrým začátkem by podle Baradeje bylo, kdyby Spojené státy a další mocnosti výrazně omezily počty svých jaderných zbraní a ušetřené náklady přesměrovaly do podpory mezinárodního rozvoje. „Více než patnáct let od konce studené války mnozí nechápou, proč hlavní státy disponující jadernými zbraněmi udržují své arsenály v nejvyšší pohotovosti,“ řekl Baradej. Ačkoliv došlo k jisté redukci jaderných zbraní, stále ještě existuje na 27 000 jaderných hlavic schopných během několika minut vymazat z mapy celý lidský rod. Pocity nejistoty a ponížení, které doprovázejí současnou jadernou nerovnováhu, jsou hlavní příčinou současné snahy mnoha zemí získat jadernou zbraň. Neméně nebezpečné jsou ovšem i snahy extrémistů získat jadernou zbraň, dodal Baradej. „Nemůžeme odpovídat na tyto hrozby stavěním dalších zdí, vývojem větších zbraní nebo vysíláním většího množství vojáků,“ upozornil. „Tyto hrozby především vyžadují mezinárodní spolupráci.“ Při této příležitosti Baradej navrhl, aby výroba paliva pro jaderné elektrárny byla svěřena pod kontrolu MAEA, která by zastávala roli „palivové banky“ pro signatáře Úmluvy o nešíření jaderných zbraní. Při předávání ceny byl Baradej oceněn za odpor proti velkému tlaku, kterému byl vystaven v roce 2003, kdy Spojené státy tvrdily, že Irák má aktivní program vývoje jaderných zbraní. Baradejův plán se však bohužel neuskutečnil. Na konci letošního května řekl Baradej v Institutu v Monterey, že ačkoliv není zřejmé, zda se Írán pokouší o získání jaderné zbraně, zcela zřejmé je, že nepředstavuje bezprostřední hrozbu mezinárodní bezpečnosti. Mezinárodní společenství by se tedy mělo vyvarovat přehnaných reakcí, k jaké došlo například v případě Iráku. „Porozhlédněte se po Blízkém Východě, je to pořádná šlamastyka... nemůžete přilévat olej do tohoto ohně. - Máme spoustu času, abychom to prošetřili. - Trochu jsme se poučili v Severní Koreji. Když zemi zatlačíte do kouta, dostanete do sedla zastánce tvrdé linie,“ prohlásil doslova. Během diskuse o možném americkém útoku na Írán, která se uskutečnila 30. března v londýnském Chatham House, profesor Nasser Hadian upozornil, že íránská elita se z hlediska postoje k jaderné technologii rozpadá do čtyř různých táborů: Jeden z nich si přeje úplné zastavení jaderného programu, druhý jeho omezení na civilní využití, třetí chce získat kapacitu, ale zbraň nevyrobit, a pouze poslední skupina jestřábů jednoznačně prosazuje získání jaderných zbraní. V dané chvíli mají největší podporu zastánci mírového využití jaderné energie a vybudování vojenských kapacit bez výroby bomby (a la japonský jaderný program), řekl Hadian. Ačkoliv nyní Bushova administrativa pod tlakem Ruska, Číny, evropských spojenců, ale i části domácí mocenské elity (za všechny například Zbigniew Brzezinski nebo Henry Kissinger) přistoupila k nabídce přímých rozhovorů s Teheránem, tyto rozhovory podmínila okamžitým zastavením obohacování uranu

v jaderném středisku Natanz, které je pro Írán politicky nepřijatelné. Dokonce i nositelka Nobelovy ceny, disidentka a obránkyně lidských práv obhajuje právo Íránu pokračovat v jaderném programu. Podle nedávného vyjádření šéfa amerických národních zpravodajských služeb Johna Negroponteho by středisko v Natanzu v případě, že by bylo využíváno pro produkci vysoce obohaceného uranu, umožnilo Íránu vyrobit jeden kus jaderné zbraně teprve někdy mezi lety 2010-2015. Vládnoucí neokonzervativní kruhy v USA jsou pod rostoucím tlakem tradičnějších mocenských elit, které se snaží zabránit dalšímu válečnému dobrodružství, jež by mohlo zemi i celý svět těžce poškodit. Nicméně rozpoutání války proti Íránu je patrně poslední akce, kterou jsou neokonzervativci ještě schopni dotáhnout dokonce a pod touto záminkou zmobilizovat nacionalisticky orientovanou část americké veřejnosti. Prezident Bush podle svědectví jeho spolupracovníků, které publikoval reportér Seymour Hersh, považuje útok na Írán za své poslání, protože „žádný jiný prezident by se k tomu neodhodlal“. Lze oprávněně předpokládat, že v tomto ohledu se Bush skutečně nemýlí... K útoku mělo původně dojít již v roce 2004, ale nakonec byl odložen kvůli prezidentským volbám. Nyní existuje řada indicií nasvědčujících pokračujícím přípravám k vojenskému útoku na Írán, jenž by měl primárně podobu leteckých a raketových úderů, patrně kombinovaných s pokusy vyvolat povstání neperského obyvatelstva, které teheránské úřady intenzivně utlačují a upírají mu elementární práva na kulturní identitu. Speciální operace zaměřené na podporu ozbrojeného odporu mezi Azery, Kurdy a Araby údajně probíhají již nejméně jeden rok. Mezitím došlo k řadě bombových útoků na vládní úřady a dokonce i k útoku ozbrojenců na konvoj prezidenta. V zemi se již také pohybují zvláštní jednotky, jejichž úkolem je vyhledávání cílů a ověřování údajů poskytnutých íránskou opozicí.

stavba jaderné elektrárny v Búšehru, kde působí stovky ruských techniků. Mezi případnými terči jsou však i dva sklady radioaktivního odpadu v Karaji a Anaraku, jejichž zasažení v každém případě hrozí radioaktivním zamořením okolí. Aby mohly několikatýdenní nálety na Írán nerušeně proběhnout, plánují se ovšem také útoky na vojenská i civilní letiště, raketové základny, spojovací a velící střediska íránské armády a dopravní infrastrukturu. Protože Írán v případě útoku bude chtít patrně zablokovat Hormuzský průliv, jímž je dnes dopravováno 27% světových dodávek ropy, bude třeba zničit též íránské námořnictvo. Pokud k útoku skutečně dojde, Írán se patrně pokusí odpálit rakety Šaháb s konvenčními hlavicemi na Američany obývanou Zelenou zónu v Bagdádu, bagdádské letiště a vojenské základny v Perském zálivu. Politicky mnohem nebezpečnější je však možnost vyvolat povstání šíitského obyvatelstva v Iráku, Libanonu a palestinských radikálů. Izraelské bezpečnostní zdroje se obávají především možné destabilizace Jordánska. Pokud by americký útok dosáhl zamýšlených technických cílů, íránský jaderný program by byl vržen zhruba o deset let zpět. Na druhé straně je zřejmé, že v takovém případě by v zemi převládli zastánci tvrdé linie, kteří by vypověděli smlouvu o nešíření jaderných zbraní a zavedli mnohem tužší režim než ten, jenž tam v danou chvíli panuje. Přes to, že se Írán dopouští rozsáhlého porušování lidských práv, není monolitní diktaturou ve stylu Saddámova Iráku. Veškeré šance na postupnou liberalizaci režimu, které předpokládají poskytnutí bezpečnostních záruk a postupnou integraci do mezinárodního společenství, by však po útoku byly nenávratně ztraceny. autor: Karel Dolejší

Letecká výcviková základna Fort Rucker v Alabamě na základě požadavů Pentagonu školí zhruba 50 000 příslušníků dodatečného leteckého personálu. Zvýšená aktivita na floridské základně Hurlburt Field, kde sídlí U.S. Air Force Special Operation Command, nasvědčuje tomu, že součástí útočné operace by měly být i aeromobilní výsadky v hloubi íránského území. Aktivita se zvýšila také v pouštním výcvikovém středisku námořní pěchoty Twentynine Palms v Kalifornii, jehož okolí se vyznačuje přírodními podmínkami velmi podobnými těm íránským. Zdá se, že ruská diplomatická intervence v loňském listopadu vyloučila použití amerických základen v Turecku. Avšak Bahrajn, Saúdská Arábie, Pákistán, Jordánsko, Omán a Ázerbajdžán nátlaku USA nekladou prakticky žádný odpor. Američané také podle polských bezpečnostních zdrojů získali ujištění ministra obrany Radka Sikorského, že v případě rozkolu NATO v důsledku útoku na Írán mohou USA počítat s podporou Polska. Primárním cílem leteckých útoků by bylo dvanáct jaderných zařízení, z nichž čtyři se nacházejí přímo v hlavním městě Teheránu nebo na jeho předměstí, kde lze předpokládat velké množství obětí mezi civilním obyvatelstvem. Dalším cílem je například

Írán, Isfahán. Foto: Milan Štefanec.

| Alarm č.32

Události

ProtestFest 2oo6 – Alternativní festival aneb Štatl, město uprostřed vesmíru. V květnu proběhl v Brně ProtestFest 2oo6 s podtitulem Alternativní festival aneb Štatl – město uprostřed vesmíru. Festival, který představuje propojení alternativní kultury a protestního hnutí byl koncipován jako týdenní program projekcí, koncertů, aktivit pro bezdomovce a besed. Festival alternativní kultury aktivismu proběhl v ulicích Brna již potřetí. V rámci svých aktivit se festival snaží vrátit život do ulic města a otevřít prostor pro svobodnou diskusi a zamyšlení na různá témata, kterými se zabývají organizace, skupiny a jednotlivci zapojení v protestním hnutí. První rok festivalu byl zaměřen na problematiku veřejných prostranství, druhý se soustředil na téma války a militarizace společnosti. Letos se ProtestFest zaměřoval na kritiku politických stran a mocenských struktur – aktuálně v době, kdy na nás ze všech stran volaly předvolební slogany. V této souvislosti se festival vymezuje striktně mimo stranické politické struktury: nepodporuje žádnou politickou stranu a také není žádnou politickou stranou podporován. Festivalové aktivity probíhaly celý týden od pondělí 22.5. do soboty 27.5. Program byl sestavený z projekcí, besed, akce Jídlo místo zbraní – rozdávání jídla bezdomovců spojené s projekcí a koncertů a vyvrcholil streetFestem – pouličním festivalem v centru Brna. Informační stánky různých organizací umožnily prezentaci jiných než mainstreamových informací o sociálních problémech, lidských právech, životním prostředí či právech zvířat. Informační program streetFestu byl propojen s hudební produkcí soundsystémů či hip-hop freestylem, karnevalovým pochodem ulicemi města a večerním koncertem v Pisáreckém parku. Všechny aktivity streetFestu byly pro návštěvníky přístupny zdarma a jako každý rok centrum města i Pisárecký park organizátoři po ukončení akcí uklidili. Letošní ProtestFest se neobešel bez obstrukcí ze strany městské části Brno-střed, jejíž starostka si bezprecedentně rezervovala na čtvrt roku téměř všechny veřejná prostranství v centru města. Tyto překážky se však díky rychlému soudnímu podání podařilo překonat a festivalové aktivity mohly v poklidu přeběhnout, tak jako ostatně i dva roky předtím. Festival je organizován neformální skupinou lidí, kteří jsou aktivní v protestním hnutí a/nebo v alternativní kultuře. Všichni se podílejí na organizaci festivalu ve svém volném čase bez nároku na honorář. ProtestFest není komerční aktivitou a není ani podporován státními dotacemi či sponzorován podnikatelskými subjekty. Z větší části je financován z alternativních nadací (letos přispěla nadace XminY Solidaritesitsfond a Alert, které podporují alternativní aktivity) a jinak z benefičních akcí a z vlastních kapes organizátorů. I tak se ale již potřetí podařilo vytvořit aspoň na chvíli v centru města prostor pro svobodnou diskusi a zamyšlení. Autorka: Katarína Potfajová

| Alarm č.32

Malé zamyšlení k tématu festivalů a festiválků Pod termínem festival si obvykle představíme nějakou událost především kulturního charakteru, která má být jakousi slavností, svátkem, přehlídkou… prostě něčím, na co se těšíme a budeme na to ještě dlouho vzpomínat. Od obyčejného koncertu, filmové projekce či divadelního představení se liší především svým rozsahem: jak programu tak počtu návštěvníků. Program sestává z vícero kapel, filmových či divadelních představení a nabízí i mnohé další možnosti nejrůznějšího „povyražení“. Festivaly mívají obvykle svéráznou atmosféru – odehrávají se na místech vykazujících jakési „genius loci“, jsou žánrově odlišeny, přitahují podobné typy lidí… navíc lidí, kteří se obvykle na tuto událost dopředu těší a jsou připraveni radovat se a bavit veškerými možnými způsoby, jaké akce může poskytnout. Zvýšená koncentrace lidí – návštěvníků festivalu – ovšem vytváří také možnost sdělovat informace a to velkému počtu osob v krátkém čase a na jednom místě. Navíc tváří v tvář, takže můžou, při troše dobré vůle, vytvářet prostor pro diskusi a komunikaci a tím i pro šíření či sdílení informací, které nemusí být zrovna ve velké harmonii s aktuálně dominující ideologií. (Ne, že bychom nikdy nepotkali festivaly, které byly propagací momentálně vládnoucí moci nebo momentálně „nejcoolovější“ komerční značky nebo momentálně největšího filmového kasového trháku či hvězdy, ale občas právě zvláštní atmosféra festivalu způsobí, že se tyto „bohulibé zájmy“ obrátí ve svůj pravý opak.) Napsat článek o festivalech a alternativní kultuře je zadání obrovské jak Woodstock. Tato poněkud levná metafora je vyjádřením toho, že rozmanitost festivalů – i kdybychom se soustředili jenom na ty alternativní – často znemožňuje jakoukoli všeplatnou charakteristiku vůbec. A již úplně drzé by bylo vynášet definice festivalu obecně: vždyť, co má společného MišMaš v Bojkovicích s Pohodou v Trenčíně, filmovým festivalem v Karlových Varech nebo karnevalovou fiestou v Rio de Janeiru? A přece bychom tam několik styčných bodů najít mohli.

Symbolem letošního ProtestFestu se staly figurky z hry Člověče, nezlob se. Dvě z nich se zúčastnily i průvodu v ulicích města.

Festival je na každý pád událost. Jít na koncert, na film nebo do divadla je přece něco jiného než jít na hudební, filmový nebo divadelní festival – a teď nemluvím jenom o ceně vstupenky (vždyť občas vás i jeden večer s popcornem v kině nebo Shakespearův Večer Tříkrálový na Špilberku může vyjít na vstupném tolik, jako menší festival někde tady za rohem). Festival je teda něco jiného, ale v čem ta jinakost spočívá a co nás na ní láká? Jde o počet lidí? Jako že máme rádi davy podobně zblázněných nadšenců, kteří jsou ochotní přestát liják nebo třicetistupňová vedra jenom proto, aby mohli shlédnout naši a jejich oblíbenou kapelu? No nevím. Už jsem byla na fesťákách, kterých návštěvnost nepřesáhla dva natřískané vagóny místní lokálky a bavila jsem se výborně – a to i navzdory tomu, že snad ani jednu z kapel jsem neznala, nemluvě vůbec o tom, že bych byla předsednicí jejich fanklubu. A naopak: davy poskakující na mou oblíbenou kapelu na megafesťáku mně občas uvádějí, mírně řečeno, do rozpaků. (Je potřeba ovšem podotknout že třeba plný amfiteátr na Evu Pilarovou na letošním Trutnově měl hodně do sebe ). Takže čím to je? Pro mne asi tím, jak je většina lidí dobře naladěná, přístupna jak známým peckám, tak i novým projektům, příznivě nakloněna přijímat nové informace a nejen poslouchat, ale i diskutovat… I proto jsme se rozhodli, že vám některé z těch festivalů nebo informačních stánků NESEHNUTÍ na festivalech přiblížíme. A v případě, že se vám letos na žádný fesťák vyrazit nepodařilo, tak vězte, že pořád není nic ztraceno: v prosinci 2006 připravuje NESEHNUTÍ multikulturní festival Týden lidských práv – jehož se můžete nejen účastnit, ale máte i možnost se podílet na jeho přípravách a organizaci. V případě zájmu nás kontaktujte na: [email protected].

NESEHNUTÍ se festivalů pravidelně účastní s informačním stánkem.

Figurkám konkurovali účastníci a účastnice ProtestFestu v karnevalových maskách.

Kampaně

NESEHNUTÍ na festivalech Prázdniny v Telči, Open Air Music Festival Trutnov Léto, teplo, pohoda, festivaly… to pro mnohé z nás patří neodmyslitelně k sobě. A k mnoha festivalům patří již několik let i informační stánky neziskových organizací. Možnost oslovení velkého množství lidí jsme letos využili v rámci festivalů: ProtestFest 2oo6 v Brně, Dny lidí dobré vůle na Velehradě, benefiční hard-core festival na podporu NESEHNUTÍ ve Smilově, Prázdniny v Telči a Open Air Music Festival (OAMF) Trutnov. Jak již podnadpis článku naznačuje, víc přiblížím především účast NESEHNUTÍ v Telči a v Trutnově – a to ne proto, že bych je vyvyšovala nad ostatní, ale proto, že jsem se na nich, zastupujíc NESEHNUTÍ, účastnila.

Prázdniny v Telči (28.7. – 13.8.) Festivalu Prázdniny v Telči se NESEHNUTÍ účastnilo jako součást Ekostanu – ekoporadny na cestách, který tam již čtvrtým rokem realizuje Hnutí Brontosaurus (HB). S realizátorkou Ekostanu Luckou Novákouvou jsme připravily program, který sestával především z informačních stánků, prezentací některých organizací a témat z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí a projekcí. V rámci programu Ekostanu jsme, kromě obecného představení Hnutí Brontosaurus a kampaní NESEHNUTÍ, ve spolupráci s Hnutím Duha a ČSOP Veronica stavěli ekologické stavení, informovali o separaci a recyklaci odpadů, uspořádali ochutnávku biopotravin (díky místním biozemědělcům) či představili výstavu k problematice hypermarketů. Návštěvníci projekcí měli možnost shlédnout také různé filmy a seznámit se se souvisejícími informačními materiály. Uspořádali jsme také dva cestovatelské večery: jeden se zaměřením na Írán, druhý na Indii. Za pomoc, podporu, pochopení a trpělivost děkujeme všem v Telči, organizátorovi festivalu a jeho týmu, odboru kultury a odboru životního prostředí v Telči, místním biozemědělcům, spřízněným organizacím, a zejména všem dobrovolníkům a dobrovolnicím či praktikantům a praktikantkám, kteří/ré to s námi navzdory chladnému a deštivému počasí pár dní vydrželi.

Open Air Music Festival Truntov OAMF Trutnov již tradičně poskytuje prostor pro prezentace neziskových organizací. Protože jsme již v Telči zjistili, že spolupráce a vzájemná podpora se nám vrátí ve větším zájmu lidí o materiály, výstavy či kvíz, rozhodli jsme se, že spojíme i pro tento festival síly s Hnutím Brontosaurus a s ČSOP Veronica. Festival s návštěvností 15000 lidí nám ukázal, že to byla dobrá strategie. Výstava NESEHNUTÍ k problematice hypermarketů, ekokvíz ČSOP Veronica či Ekofór Hnutí Brontosaurus přilákaly různé druhy lidí i k takovým materiálům, které by jinak možná v široké nabídce různých informačních stánků přehlídli. Díky organizátorům a organizátorkám festivalu za poskytnutý prostor a pomoc a dobrovolníkům a dobrovolnicím ze všech zmíněných organizací za ochotu a práci na stánku. V případě, že byste měli zájem se takových akcí s NESEHNUTÍm v budoucnu účastnit, kontaktujte koordinátorku dobrovolníků NESEHNUTÍ Kristýnu Pešákovou ([email protected]).

Hypermarkety - nekonečný příběh Hypermarketovou kampaní NESEHNUTÍ hýbala i v uplynulém období především kauza plánované výstavby Hobby marketu v brněnských Ivanovicích (o kauze více v ALARMu č. 31). Přestože se stavbou nesouhlasí občané Ivanovic (v nezávislém Zde byl před pár lety mokřad sociologické průzkumu s chráněnými druhy rostlin se více než 72% dotái živočichů. zaných vyslovilo proti) Foto: Milan Štefanec ani ivanovické zastupitelstvo ani starostka obce, proti stavbě protestuje vedle NESEHNUTÍ i místní občanské sdružení a přestože v dokumentaci ke stavbě je řada nedostatků, stavební úřad vydal souhlasné rozhodnutí na výstavbu Hobby marketu. Toto rozhodnutí úřadu vyvolalo velkou nelibost u dotčených občanů, takže se proti němu odvolalo šest desítek ivanovických, místní sdružení, NESEHNUTÍ, stejně jako městská část Ivanovice. Ve svých odvoláních upozorňují odpůrci Hobby marketu, na fakt, že stavební úřad se dopustil řady pochybení (nevypořádal se s individuálními připomínkami více než stovky ivanovických občanů, zástupcům sdružení Klidné Ivanovice stavební úřad v rozporu se zákonem zamítnul přístup k některým částem spisu, protizákonně doplnil spisový materiál o dokumenty dodané až po zákonné lhůtě a nevyvěsil územní rozhodnutí na své internetové stránce, jak mu ukládá zákon). Odpůrci také varují, před negativními vlivy plánované stavby na životní prostředí, na kvalitu života lidí v dané lokalitě (zvýšení intenzity dopravy, hluku i znečištění ovzduší) a dopad na možnost rozvoje obce (dojde k zabrání důležité rozvojové plochy). V žádném případě plánovaný objekt prodejny Hobby marketu neodpovídá charakteru území. Není splněna podmínka začlenění objektu do území a začlenění do krajiny. Dále nebyly splněny podmínky pro smíšené plochy výroby a služeb dle městské vyhlášky“, říká k důvodům odvolání městské části Ivanovice její starostka Eva Slavíková. Protesty proti Hobby marketu v Ivanovicích se však nevedou pouze v právní rovině. Poslední aktivitou vyjadřující nesouhlas s plánovanou výstavbou je i internetový protest. Z adresy http://nesehnuti.cz/ ivanovice posílají občané nesouhlasící s výstavbou Hobby marketu dopis přímo primátorovi města Brna Richardu Svobodovi. V něm jej upozorňují na rizika výstavby hypermarketu v dané lokalitě, na jednoznačný nesouhlas obyvatel Ivanovic se stavbou a na vážné nedostatky projektové dokumentace i vydaného územního rozhodnutí. V textu, který občané podepisují je obsažena i následující výzva: „Apeluji proto na Vás pane primátore, jako na zástupce občanů/ek, aby jste se zasadil o respektování jasně vyjádřených zájmů voličů/ek a jejich práva na životní prostředí a také o respektování zákonů a vyhlášek ze strany dílčích úřadů a úředníků Magistrátu města Brna.“ Souběžně s touto aktivitou se NESEHNUTÍ obrátilo na významné osobnosti brněnského kulturního a společenského života. Prosí je o podpis otevřeného dopisu určeného

představitelům města i zástupcům potencionálních investorů Hobby marketu (konkrétní řetězec se zatím skrývá za developerské společnosti, které zařizují potřebná povolení). V dopise je obsažena žádost, aby daná výstavba nebyla prosazována proti vůli ivanovických občanů i samosprávných orgánů. „Proti výstavbě tohoto Hobby marketu je většina ivanovických občanů, jejich sdružení, celé zastupitelstvo i radnice, přesto však hrozí nebezpečí, že jejich vůle nebude demokraticky respektována,“ popisuje současnou absurdní situaci Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Aktivity proti výstavbě Hobby marketu podpořilo i ivanovické zastupitelstvo, které schválilo žádost o změnu územního plánu. Obsahem žádosti o změnu územního plánu je ochrana místa před výstavbou velkých nákupních komplexů a umožnění rozvoje lokality prostřednictvím provozů drobné výroby a služeb. „V poslední době se na vedení městské části obrátilo mnoho společností, které mají zájem postavit v této lokalitě administrativní budovy, stavby pro sociální účely, či drobné prodejny. Jsem přesvědčena o tom, že vyjmenované stavby jsou mnohem vhodnější pro tuto lokalitu, především vzhledem k nové výstavbě rodinných domů v blízkém okolí. Přinesou také menší zatížení dopravou a jejich umístění do krajiny bude citlivější,“ vysvětluje žádost Ivanovic starostka Eva Slavíková. Hypermarketová kampaň NESEHNUTÍ se však zabývala i jinými kauzami. Navázali jsme např. kontakt a poskytujeme poradenství občanům Bučovic, kteří nesouhlasí se stavbou supermarketu Lidl v centru města Bučovic. Supermarket má být postaven na místě posledních měšťanských patrových domů z 19. stol. Zastupitelstvo města schválilo prodej uvedených domů jedné soukromé společnosti a ta je obratem převedla na Lidl. Supermarket má navíc přilákat další dopravu na ulici, po které vede silnice E 50 procházející náměstím, 50 m od renesančního zámku má být parkoviště supermarketu. Na hypermarketové téma proběhlo i několik besed pro veřejnost. Přednáška na gymnáziu v Třinci, v knihovně v Rokycanech či kavárně v Plzni. Hypermarketová kampaň se však nesoustředí pouze na protesty proti výstavbám hypermarketů či upozorňováním na jejich negativa. Mezi její aktivity patří také hledání alternativ rozvoje maloobchodu, shromažďování pozitivních zkušeností ze zahraničí s regulací těchto nákupních obrů apod. Například ve Francii rozhoduje o všech nových projektech na výstavbu obchodů s prodejní plochou nad 1 500 m2 ministerská komise pro rozvoj obchodu. V Belgii musí žadatel o výstavbu doložit stanovisko „sociálního a hospodářského výboru pro otázky distribuce“, který posuzuje, jaký bude mít obchod dopad na stávající obchodní síť, zabývá se počtem nových pracovních míst a vlivem na konkurenční prostředí s cílem zachovat rovnováhu mezi jednotlivými druhy obchodu. V Itálii se k výstavbě nových prodejen vyjadřují mj. i zástupci regionů, profesních komor, ministerstev a zaměstnaneckých svazů. V Norsku dokonce fungovalo pětileté vládní moratorium na výstavbu maloobchodních prodejen o rozloze větší než 3 000 m2 mimo města. V současné době se snažíme v zahraničí osvědčené metody regulace hypermarketů začlenit také do nově připravovaného (a veřejností připomínkovaného) Územního plánu města Brna. Autor: Milan Štefanec

| Alarm č.32

Recepty z cest

UZBEKISTÁN V této nové rubrice budeme přinášet zajímavé nápady a recepty na dobroty, které se jí v různých zemích světa. Specifikum rubriky bude, že se zaměříme na takové pokrmy, které mohou obohatit jídelníček i vegeteriánů/-ek a veganů/-ek. V nejnovějším čísle časopisu NESEHNUTÍ nazvaném PŘES (http://pres.nesehnuti.cz) se můžete dočíst např. o situaci v oblasti lidských práv v středoasijském Uzbekistánu. V ALARMu přinášíme informace o trošku příjemnější stránce života v této zajímavé zemi. Uzbecká kuchyně kombinuje prvky kuchyně kazašské, perské a ruské. Přestože Uzbeci konzumují různé druhy zeleniny (rajčata, papriky, cibule, tykve, lilky apod.), mnoho luštěnin a obilovin, většina pokrmů se neobejde bez masa. Mezi často používané druhy koření patří kurkuma, koriandr, máta, česnek, kopr, celer, bazalka, estragon či bobkový list. Jako příloha většiny pokrmů slouží chlebová placka - nan. Nejčastějším nápojem je čaj (většinou zelený) či airan (jogurtový nápoj). Čaj se pije neslazený. Na západě Uzbekistánu se často pije čaj s mlékem (např. velbloudím). Přestože většina Uzbeků se hlásí k islámu, velice častým aperitivem i digestivem jsou různé alkoholické nápoje, nejčastějším je (jako ostatně ve většině zemí bývalého Sovětského svazu) vodka. V Uzbekistánu se pije a vyrábí i pivo, v Samarkandu dokonce fungoval i český pivovar s restaurací, který tam vybudovala jedna firma z východních Čech. Pivovar však byl po několika letech svého provozu prezidentským dekretem zestátněn. Uzbekové pojídají také velké množství ovoce, kterému se v zemi daří - hrozny, meruňky, melouny, granátová jablka, fíky apod. Uzbeckým prvním chodem (i „fast-foodem“ který si můžete koupit od pouličních prodavačů) je samsa - tedy plněný piroh (většinou masem, občas sýrem, tykvemi či brambory). Nejtypičtějším uzbeckým jídlem je ale plov - což je rýže připravovaná ve větším kotli na bavlníkovém oleji spolu s mrkví, cibulí, česnekem, různým kořením a většinou kousky masa. Někdy je obohacen hrachem, rozinkami či houbami.

Zdroje: Časopis Navýchod Časopis Obchod-Kontakt-Marketing http://gastrostranky.cz http://slavomirhorak.euweb.cz Majiz palov (Plov po bucharsky s rozinkami) 1 kg rýže, 250 g oleje, 150 g rozinek, 2-3 cibule, 500 g mrkve, sůl Nakrájenou cibuli smažíme v silně rozehřátém oleji v kotli (velké pánvi). Mezitím nastrouháme mrkev, přilijeme trochu vody, posolíme a přidáme k cibulce. Sušené bílé rozinky promyjeme v teplé vodě a přidáme k mrkvi a cibuli. Rýži omyjeme v teplé slané vodě. Nasypeme ji do kotle, zmenšíme intenzitu ohřevu a dolijeme vodu tak, aby překryla rýži o 1,5 cm. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, dokud se voda nevyvaří, průběžně promícháváme, v závěru přikryjeme vrch plovu talířem (celá příprava trvá asi 20 - 25 minut). Servírujeme společně s ředkvičkovým salátem.

Dimlama se zeleninou a ovocem 300 g oleje, 1 kg cibule, 1 kg rajčat, 500 g mrkve, 500 g brambor, 2 svazečky koriandru, 3-4 papriky, 500 g jablek, 500 g kdoulí, sůl, kopr V kotli (velké pánvi) na rozpáleném oleji osmahneme cibuli a přidáme k ní nastrouhanou mrkev. Navrch pak položíme na plátky nakrájená rajčata a na ně vrstvu z plátků brambor. Posolíme, posypeme koriandrem, koprem a bazalkou a přidáme papriku. Další vrstvu vytvoříme z nakrájených kdoulí a kyselých jablek. Vše zalijeme do poloviny vodou, přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohni cca 1,5 - 2 h. Pak podáváme.

Uzbecká tržiště jsou plná všemožných oříšků a pražených semínek připravených jak na sladko tak ve slané verzi. Foto: Milan Štefanec

10 | Alarm č.32

Čajovna a jídelna na autobusovém nádraží v uzbeckém Urgenchi. Foto: Milan Štefanec

Cibulový salát s granátovým jablkem 2 cibule, 1 granátové jablko, sůl Na drobno nakrájenou cibuli omyjeme v teplé vodě a lehce posolíme. Oloupeme granátové jablko, z části zrn vymačkáme šťávu a polijeme jí nakrájenou cibulku, ostatní zrna promícháme s cibulí a dáme do salátové mísy. Salát podáváme k plovu.

Badrok chalva 200 g pražené kukuřice, 200 g ořechů, 1 dcl medu, 1 čajová lžička oleje Opraženou kukuřici a pražené ořechy roztlučeme na prášek či pomeleme na mlýnku, položíme na talíř vytřený tukem, zalijeme ohřátým medem, dobře promícháme a vytvoříme vrstvu tlustou 1 cm. Po ztuhnutí nařežeme a podáváme k čaji. Zdroj: Lučšije recepty uzbeckoj kuchni, Moskva, 2003

Autor: Milan Štefanec

Dvěmi rychle kmitajícími mačetami sekají cibulku na plov v jídelně na tržišti v Samarkandu. Foto: Milan Štefanec

INZERCE

VADÍ VÁM NIČENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ? NECHCETE JEN NEČINNĚ PŘIHLÍŽET PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV? MÁTE CHUŤ NĚCO AKTIVNĚ DĚLAT? Najdete nás na adrese: NESEHNUTÍ, třída Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno Ozvěte na e-mail [email protected] nebo na tel. 543 245 342, kontaktní osoba Kristýna Pešáková. Více informací o NESEHNUTÍ najdete také na www.nesehnuti.cz.

NESEHNUTÍ Brno Těšíme se na vás.

Máte zájem: spolupracovat a zapojit se získat nové znalosti a zkušenosti pro vlastní aktivity seznámit se s kampaněmi a dozvědět se více o tématech Přijďte se seznámit s našimi kampaněmi a činností: Zbraně, nebo lidská práva / Bezpečí pro uprchlíky / Ženská práva jsou lidská práva Zaostřeno na hypermarkety / Jídlo místo zbraní / Ekologické kauzy a poradenství Knihovna / Přednášky a promítání / Semináře / Akce

Dovolujeme si vás pozvat na ... Světový den vegetariánů a Světový den ochrany zvířat

3. a 4. 10. 2006 proběhnou akce u příležitosti těchto dvou významných dnů. 3. října proběhne na Malinovském náměstí ochutnávka vegetariánských jídel a 4. října můžete přijít do kanceláře NESEHNUTÍ (třída Kpt. Jaroše 31, Brno 602 00) na zajímavou besedu o vegetariánství, která se zde bude konat od 18 hodin.

Čtvrtky v knihovně

Od listopadu budou vždy každý první čtvrtek v měsíci probíhat v Knihovně Jiřího Mahena zajímavé akce (besedy, výstavy, literární čtení, přednášky apod.) týkající se rovných příležitostí žen a podobných témat, které bude NESEHNUTÍ pořádat. Jste srdečně zváni! 5 let kampaně Jídlo místo zbraní

16. 10. se koná v Lužánkách Den stromů. NESEHNUTÍ na této akci bude mít svůj informační stánek a hru pro děti – budeme moc rádi, když nám pomůžete s organizací.

v listopadu oslaví kampaň NESEHNUTÍ Jídlo místo zbraní páté výročí svého brněnského fungování. Činnost kampaně se zaměřuje na rozdávání jídla sociálně slabým. Zároveň jde o kampaň osvětovou, která se zaměřuje na kritiku konzumního způsobu života, produkci odpadů, nadměrných výdajů na zbrojení, nedostatečné pozornosti věnované sociálním problémům a právům zvířat.

Večer s NESEHNUTÍm

Týden lidských práv

19. 10. 2006 v 18 hod. proběhne v kanceláři NESEHNUTÍ (třída Kpt. Jaroše 31, Brno 602 00) tzv. Večer s NESEHNUTÍm s názvem Česko – země kuřákům zaslíbená? V 18 hod začne projekce dokumentárního filmu upozorňujícího na rizika aktivního a pasivního kouření. Po projekci bude následovat beseda s hostem o zdravotních a společenských rizicích konzumace tabákových výrobků, nebezpečí pasivního kouření a různých možnostech odvykání kouření a celospolečenského omezení spotřeby tabáku v České republice.

Od 4. do 10. 12. 2006 bude probíhat Týden lidských práv, který NESEHNUTÍ již řadu let pořádá.Tato akce se koná u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv a je spojena s řadou zajímavých přednášek, besed, literárních čtení, koncertů a výstav.

Den stromů

Veletrh ženských neziskových organizací

24. 10. 2006 proběhne v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné 4 miniveletrh ženských neziskových organizací. Tento veletrh, který spolupořádá NESEHNUTÍ můžete navštívit od 15 do 17 hodin, v 17 hodin potom začne zajímavá beseda. Moc vás zveme na návštěvu stánku kampaně NESEHNUTÍ „Ženská práva jsou lidská práva“.

Pokud máte zájem podílet se na přípravě těchto akcí, kontaktujte prosím Kristýnu Pešákovou ([email protected] nebo 723 759 082), dobrovolnickou koordinátorku NESEHNUTÍ. Ale i vy, kteří se na přípravě podílet nemůžete, jste na všechny akce srdečně zváni!

11 | Alarm č.32

Kampaně

PŘEDNÁŠKY NESEHNUTÍ Využijte naší nabídky a objednejte si u nás přednášku pro vaše žáky, žákyně, studenty a studentky: dle domluvy může být většina přednášek doplněna i o projekci zajímavého filmového dokumentu. Všechny přednášky jsou realizovány pro školy zdarma, v případě mimobrněnské lokality za proplacení cestovného.

Vyberte si některé z následujících témat: • Zaostřeno na hypermarkety - o tom, co přináší nekontrolovatelná expanze obřích obchodních řetězců • Militarismus není řešení - o praktikách velkých zbrojařských koncernů a vývozech českých zbraní do nestabilních oblastí • Současné Bělorusko - o stavu dodržování lidských práv a aktivitách místních opozičních a ekologických iniciativ • Kavkaz - o zemích Kavkazu (Ázerbajdžán, Čečensko, Gruzie, Arménie ad.), ze kterých do ČR míří tisíce uprchlíků; o důvodech této migrace, situaci v těchto zemích i možnostech pomoci • Uprchlíci v České republice - o historii a současném stavu uprchlictví v ČR s důrazem na porušování práv uprchlíků ze strany českých úřadů a možnostech pomoci

• Jaké je to být uprchlíkem? - interaktivní workshop určený zejména studentům(kám) ZŠ a SŠ přibližuje pomocí zážitkových her problémy a situace, kterými prochází uprchlíci • Genderové stereotypy - vysvětlení základních pojmů, souvislostí a východisek tzv. genderových studií, historie ženského hnutí, projevy a překonávání stereotypů v každodenním životě žen a mužů. • Rovné příležitosti žen a mužů - úvod do problematiky nerovností na základě pohlaví, rovné příležitosti v zaměstnání, vzdělání, rodině i veřejném životě, obrana proti diskriminaci. • Násilí na ženách - základní východiska, seznámení s proble matikou nejčastějších forem (domácí násilí, obchod se ženami, znásilnění, ženská obřízka), prevence, možnosti obrany a pomoci.

12 | Alarm č.32

WORKSHOPY NESEHNUTÍ Chcete uspořádat pro své studenty a studentky workshop s odborníky? Vyberte a objednejte si u NESEHNUTÍ jedno následujících témat : Proč lidská práva? - workshop je vytvořený odborníky/icemi z české pobočky Amnesty International určený zejména studentům a studentkám SŠ. Přibližuje pomocí zážitkových her problémy a situace, kterými prochází uprchlíci. Workshop se skládá z úvodní krátké diskuse, zážitkové hry na téma lidských práv a následuje vysvětlení hlavních pojmů a zodpovídání otázek studentů/ek. Workshop trvá 45 minut. V případě zájmu je možné pokračovat specializovaným rozšiřujícím workshopem na téma uprchlíci nebo ženská práva (opět 45 minut). Hravě k ochraně životního prostředí - workshop je určený zejména studentům a studentkám SŠ a byl vytvořen pracovníky NESEHNUTÍ Brno, kteří se zabývají ochranou životního prostředí v praxi. Pomocí zážitkové hry přibližuje podstatu ekologických problémů a smysl a možnosti jejich řešení. Skládá se ze tří částí – úvodního brainstormingu, vzdělávací zážitkové hry a závěrečné diskuse a společného vyhodnocení. Workshop trvá 45 minut. Studenti/ky dostanou také informační leták o ochraně životního prostředí.

VÝSTAVY NESEHNUTÍ Chtěli byste uspořádat výstavu na téma lidských práv, ekologie či práv zvířat ve vašem městě? Neváhejte a objednejte si některou z výstav NESEHNUTÍ! (O výstavy si lze napsat poštou či e-mailem, objednat si je lze i osobně, telefonicky a v několika případech také prostřednictvím internetových formulářů.) • Uprchlíci u nás Výstava se skládá z textů o zemích, ze kterých do ČR přicházejí uprchlíci nejčastěji. Jsou doplněny fotografiemi z těchto zemí, kresbami a malbami uprchlických dětí žijících v zařízeních pro běžence ve Zbýšově a Zastávce u Brna. Výstava přibližuje důvody, proč z popsaných zemí lidé utíkají a proč hledají ochranu právě v ČR. Snaží se také ukázat, že jde o běžné lidi (muže, ženy, děti) postihnuté krutým či nešťastným osudem. Výstava se skládá ze 7 panelů formátu 70 x 100 cm (orientované na výšku). K výstavě si můžete objednat též uprchlický zpravodaj „PŘES“, informační leták „Bezpečí pro uprchlíky“, besedu či workshop. O výstavu si lze napsat také prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách http://uprchlik.ecn.cz. • Zaostřeno na hypermarkety Nová verze výstavy upozorňující na negativní dopady expanze obřích nákupních center. Celkem 11 panelů formátu 70 x 100 cm (orientované na výšku) s fotografiemi a doprovodnými texty. Pokud budete mít

zájem, zajistíme vám jako doplnění výstavy přednášku. Dále si můžete objednat leták ”Zaostřeno na hypermarkety” či samolepky na schránku ”Stop reklamním materiálům”. Výstavu si lze objednat také elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách www.hyper.cz. • Zbraně, nebo lidská práva? Série fotografií a krátkých komentářů přibližuje následky nekontrolovaného obchodu se zbraněmi. Fotografie zobrazující utrpení rozvojových zemí - kam směřují velké zbrojní zásilky, aby podpořily ozbrojené konflikty nebo udržely při moci spřátelené diktátory jsou dány do kontrastu s fotografiemi zbraní ve vyleštěných vitrínách zbrojařských veletrhů. Výstava se skládá z 8 panelů formátu 70 x 100 cm (orientované na výšku). Pro zapůjčení k vystavování kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. Můžete si ji objednat také elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách http://zbrane.ecn.cz. • Za svobodu pro Tibet Výstava se skládá z 15 barevných fotografií formátu 30 x 45 cm v lehkých rámech a je doplněna texty o porušování lidských práv v Tibetu a mapu Tibetu (2 panely formátu A3 a A4 navíc). Spolu s výstavou vám můžeme poslat i nálepky a informační leták „Svobodu Tibetu!“. V distribuci pak máme též časopis „Tibetské listy“ a dle aktuálních možností i tibetské vlajky. • Proč práva zvířat Sedm velkých panelů (formát zhruba 80 x 110 cm) s barevnými fotografiemi a doprovodnými texty je věnováno problematice týrání zvířat na kožešinových farmách, při lovu kožešinových zvířat, ve velkochovech a při transportu hospodářských zvířat nebo v cirkusech. Dva panely upozorňují na krutosti na zvířatech v pokusných laboratořích. K výstavě jsou k dispozici i letáky s tématikou ochrany práv zvířat. • Ženská práva jsou lidská práva aneb Kampak, panenko? Nejnovější výstava NESEHNUTÍ nejen o nejrůznějších aspektech feminismu, boji za ženská práva, rovných příležitostech či každodenních stereotypech v naší společnosti...

Pokud máte zájem o některou z přednášek, o workshop či o výstavu, kontaktujte, prosím, kancelář NESEHNUTÍ:

NESEHNUTÍ Brno tř. Kpt.Jaroše 31 602 00 Brno tel./fax.: 543 245 342 e-mail: [email protected] www.nesehnuti.cz

CESTOVÁNÍ Kampaně

Cestování po Sýrii

Syrská vegetariánská večeře s melounem. Foto: Kristýna Pešáková.

Vlajka Hizballáhu na autě v Apamei. Foto: Milan Štefanec

Letošní léto jsme se rozhodli poznat Sýrii. Byla jsem v této zemi poprvé a před tím, než jsme vyrazili na cesty, jsem o této zemi neměla zcela jasnou představu. Věděla jsem, že je to arabská země a tak se jako žena nevyhnu tomu chodit zahalená a s šátkem na hlavě. O to více mě překvapilo, když jsem se, v dlouhých širokých kalhotách, široké a dlouhé haleně a s vlasy zahalenými v šátku, postupně v Sýrii setkávala s ženami nezahalenými a s výstřihem. Brzy jsem se dozvěděla, že se nejedná o jev zcela neobvyklý. V Sýrii tvoří 10% věřících lidí křesťané. A proto můžeme na ulicích vídat ženy s odhalenými vlasy a křížkem na krku. Tak se Sýrie liší od jiných muslimských zemí, například od Íránu, kde chodí zahalené všechny ženy (procento křesťanů je zde výrazně nižší). Sýrie (Syrská arabská republika): Náboženství: sunnitští muslimové 74%, šíitští muslimové 12%, křesťané 10%. Geografický server www.zemepis.com. To ovšem v žádném případě neznamená, že by Sýrie byla, co se např. jejich práv týče, k ženám nějak zvlášť liberální. Ženy jsou v Sýrii diskriminovány řadou zákonů zahrnujících oblast sňatků, rozvodů, rodiny, dědění a národnosti. Ženy jsou nedostatečně chráněny proti domácímu a jiným formám násilí. Například muž, který se dopustí násilí může uniknout možnému potrestání pokud, si vezme oběť, a muž, který zabije ženskou příbuznou na základě jejího údajného „cizoložství“ nebo „extra-manželských sexuálních vztahů” může také uniknout trestu nebo je s ním zacházeno více shovívavě než s jinými vrahy.

mě to překvapilo, neboť v Sýrii jsme byli už nějakou dobu a s ničím takovým jsem se dosud nesetkala. Bylo mi tedy jasné, že bude asi výrazný rozdíl cestovat po Sýrii jako samotná žena nebo v doprovodu dvoumetrového muže. A to ani nemluvím o příhodě z palmyrské oázy, kdy se mi mladý Syřan před mým údajným manželem (při cestě do arabských zemí většina zkušených cestovatelů a cestovatelek doporučuje cestujícím párům vydávat se za manžele a vyhnout se tak nepochopení místních lidí) snažil při vysvětlování politické geografie pod mapou osahávat nohy a na vysvětlenou mi navrhoval, že mi může dát spoustu melounů, když viděl, jak mi chutnají. Kromě odhalených Syřanek a velmi přátelských Syřanů jsme se ale na cestách setkali i s dalším překvapením. Ve chvíli, kdy jsme už byli v Sýrii, začal Izrael útočit na zemi sousedící se Sýrií, Libanon. Z Libanonu proto začaly proudit do Sýrie spousty libanonských uprchlíků. Když jsme se snažili sehnat nějaké ubytování, setkávali jsme se díky tomu např. v Damašku s odmítnutím z důvodu přeplnění hotelu nebo s vysoce nadsazenými cenami. Přesto že nám někteří místní říkali, že jsou Libanonci jejich bratři a že jim Sýrie pomáhá a dává jídlo a ubytovává je zadarmo, zřejmě se mnozí z nich nebojí své bratry v nouzi „obrat“. Paradoxní navíc je, že Sýrie ještě donedávna Libanon dlouhodobě okupovala. Vzniklá politická situace měla také za následek,

že jsme se na každém kroku setkávali s hrdě vztyčenými vlajkami Hizballáhu, které Syřané vyvěšovali např. na svých obchůdcích na podporu této organizaci. Když jsme si sedali na čaj v místních čajovnách, viděli jsme zase téměř vždy stejný obrázek – většina mužů v čajovně pila čaj, kouřila vodní dýmku a zaujatě sledovala program televize Al-Džazíra, podávající nové informace o konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Co mě trochu zklamalo bylo, že všichni obyvatelé Sýrie, se kterými jsme se setkali, měli na konflikt s Izraelem stejný názor. Častou větou, kterou jsme slyšeli bylo: „I hate Izrael, I hate Bush“. Svoboda slova a sdružování zůstávají v Sýrii silně omezovány. Řada lidí byla uvězněna, stovky z nich z politických důvodů, mezi nimi vězni svědomí a jiní odsouzení po neférových soudních přelíčeních. Mučení a špatné zacházení je běžné. Ženy a členové kurdské minority jsou diskriminováni. Podle zprávy Amnesty International.

Ale i přesto, že to může vypadat, že Sýrie je zemí plnou milovníků Hizballáhu a lačných Syřanů, je jistě jednou z nejkrásnějších zemí, které jsem navštívila. Zemí neuvěřitelně milých a pohostinných lidí, kteří mají chuť si s vámi povídat a dát vám najevo radost z toho, že jste si vybrali na cestování právě jejich zemi. A to ani nemluvím o útulných čajovnách, kde vás místní rádi naučí hru nardy a o vynikajících syrských ovocných koktejlech... Kristýna Pešáková

Podle zprávy Amnesty International.

I tak to ale v Sýrii pro ženu turistku není zcela snadné. Byla jsem například mírně zaskočená, když jsem se po návštěvě lázní, které byly určeny pouze pro ženy, ocitla v syrských uličkách na nějakou dobu bez svého mužského doprovodu. Setkala jsem se s hlasitými výkřiky ze strany mužů, pískáním apod. Trochu

Syrská rodina u mešity. Foto: Milan Štefanec.

13 | Alarm č.32


Tři obrázky z Makedonie Makedonie - základní informace Rozloha: 25 713 km2 Počet obyvatel: 2,05 mil. (odhad 2005, Encarta.com) Hlavní město: Skopje Další města: Kumanovo, Ohrid, Bitola, Strumica, Struga Složení obyvatel (podle scítání lidu v roce 1994): Makedonci 66.6%, Albánci 22.7%, Turci 4%, Romové 2.2%, Srbové 2.1%, další 2.4% Náboženské poměry: makedonská ortodoxní církev 67%, islám (vesměs sunnitský) 30%, další 3% Jazyky: makedonština 70%, albánština 21%, turečtina 3%, srbština 3%, další 3% Úřední řeč: makedonština, albánština v místech kompaktního albánského osídlení Státní zřízení: republika President: Branko Crvenkovski (od r. 2004) HDP: 1980 USD na osobu (zdroj: Světová Banka, 2003), složení : zemědělství 14,2%, průmysl 30,4%, služby 57,4% Převzato z internetových stránek Slavomíra Horáka.

Skopje, Makedonie.

…staré kláštery vysoko v horách a kopule mešit na panoramatech měst, v kostelech líbání ikon a na ulicích zpěvy muezzinů z vysokých minaretů, ručně vyřezávané ikonostasy i zbytky antických památek… pohostinnost i chudoba, pomalý, „starobylý“ tep života a pod ním napjaté očekávání dalšího ozbrojeného konfliktu… voňavá rakije, skvělé domácí víno a převelký výběr „exotických“ jídel… a ještě mnohem víc je Makedonie... Velikonoce v Makedonii První věc, která mne na Makedonii upoutala, byla náboženská různorodost a intenzita, s níž všichni své náboženství prožívají. Abych více pronikl do náboženského života, vydal jsem se do Makedonie na Velikonoce, které letos byly podle juliánského kalendáře o týden později než naše. Odjížděl jsem na Velikonoční pondělí z Brna, kde jsem potkal jen pár přiopilých

14 | Alarm č.32

chlapců a několik málo hochů s vajíčky v košíku. O to silnější byl zážitek z velikonočního Skopje. Ve Velikém týdnu se člověk zdržuje všeho pozemského, aby byl připraven na Kristovo vzkříšení. Nejí maso, vyhýbá se fyzické lásce a zpytuje svědomí. Do kostela by měl jít jen vysprchovaný, s červeným vajíčkem položeném ve vaně (na tuto sváteční koupel se těší zejména děti). Je Velká sobota a bude půlnoc, blíží se Oslava vzkříšení Páně. Centrum je uzavřeno a doprava odkloněna. Do kostelů proudí davy a davy lidí, v některých ulicích se dá jen těžko projít. Míříme do kostela svatého Klimenta v centru Skopje, tisíce lidí – kupují svíce, uvnitř kostela zapalují a s přáním a křižováním je noří do stojanů s pískem, u ikony Krista a Panny Marie trhají kus palmové ratolesti, modlí se, povídají, berou si vařená a načerveno obarvená vajíčka, jež jsou připravena vprostřed kostela. Liturgie se ale odehrává venku, takže kostel se postupně vyprazdňuje a tisícihlavý dav se přesouvá před kostel, pomalu, ale jistě – chystá se totiž nejposvátnější chvíle Velikonoc. Na první pohled chaos (alespoň pro turistu), dav nás táhne a tlačí, místy nevíme, zda stojíme na nohách svých nebo někoho jiného. Avšak přichází pop, za ním arcibiskup a další duchovní a mohutnými, krásnými hlasy začínají zpívat liturgii. Nesou kadidlo, nad hlavou korouhve, v rukou svíce, ikony a veliké červené evangeliáře. Koná se tradiční „trojnásobné procesí“ (trojitý pochod) kolem chrámu. A stále se zpívá. Dav utichá, aby pak na arcibiskupova slova: Christos voskrese! sborově odpověděl: Vo istinu voskrese! (Církevně slovanský pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“, „V pravdě vstal z mrtvých“). Část liturgie se slouží na prostranství před zvonicí mimo chrám. Na bílé zvonici visí obrovská ikona Krista, před ní mohutným hlasem zpívá arcibiskup liturgii. Co chvíli lidé se svíčkami v rukou svými tisíci hlasy sborově odpovídají Vo istinu voskrese! V hlasech přítomných je patos, radost, vytržení, ale někdy i rutina, samozřejmost. O půlnoci (po trojnásobném a nejmohutnějším Vo istinu voskrese!) všichni vytáhnou z tašek červená vajíčka, která si přinesli nebo která si vzali v kostele, a držíce je v pěsti tak, aby byla vidět jen špička, navzájem je o sebe rozbíjejí a pojídají (a všichni se u toho náramně baví). Arcibiskupovo procesí ale zamířilo k zavřeným dveřím chrámu. Dav se rozestupuje, lidé líbají ikonu Krista nesenou knězi, líbají arcibiskupovo roucho, jsou blahem bez sebe, když se mohou arcibiskupa dotknout (též se jeho roucha decentně dotýkám). Arcibiskup přichází k zavřeným dveřím kostela – symbolizující bránu Kristova hrobu – a třikrát do nich udeří. Čeká. Udeří silněji a opět čeká. Další tři mohutné údery a dav se tetelí blaženou radostí nad známým rituálem – dveře se otevírají, pomalu. Procesí vchází dovnitř, lidé za ním – liturgie pokračuje ještě několik dní. My v tuto chvíli odcházíme. Zmíněný kousek palmy a nedohořelou svíčku, kterou jsme drželi po dobu liturgie, si necháváme do příštího roku. Skořápku vajíčka snězeného před chrámem uschováme do papíru a vkládáme pak doma do polštáře, přičemž si něco hezkého přejeme. V následujících dnech se všichni zdraví jen „Christos voskrese“ a druhý odpovídá „Vo istinu voskrese“. Všichni se navštěvují a pořádají hostiny a u stolu si opět o sebe rozbíj vajíčka – tolik vajíček jsem nesnědl za celý život. Velikonoce jsou (nejen) v Makedonii největším svátkem, časem krásných, často i vtipných rituálů,

jež jsou společným duchovním prostorem, v němž se setkávají všichni věřící. Jsou časem rodinných a přátelských návštěv i časem, v němž více než jindy člověk může zažít radost z přítomnosti dobrých přátel, existence pevných rodinných pout a z naděje, již Velikonoce připomínají. Multikulturní problém Hodná pozoru je ale nejen intenzita náboženského prožívání, ale i nesmírná náboženská a etnická pestrost Makedonie, připomínající se na každém kroku. Makedonské nápisy v cyrilici, albánské naopak v latince. Vedle albánštiny a makedonštiny zní z tureckých kaváren a cukráren orientální turečtina. Na ulicích běžně potkáváme ženy v šátku a muže v typických muslimských čepečcích. Mezi „komunistickými“ paneláky se vynořují mešity, pravoslavné monastýry, katolické kostely. V centru Skopje stojí „makedonská“ univerzita, v nedalekém Tetovu je zase několik univerzit albánských, teď se v hlavním městě dokonce staví univerzita židovská, první v Evropě. Můžete sledovat mnoho makedonských televizních kanálů, několik albánských a dva cikánské. Z ptačí perspektivy multikulturní ráj… ne tak docela. Z naznačené pestrosti nejvíc vystupují dvě „obce“ – albánsko-muslimská a makedonsko-pravoslavná. Odpovědět komplexně na otázku, jak se tyto dva národy snáší, jakou roli v jejich sžívání hraje náboženství a jakou politické a mocenské ambice, je složité. A mně se navíc nedostává ani prostoru, ani kompetence. Naznačím jen to, co jsem viděl, zažil, o čem jsem hovořil s místními novináři či „obyčejnými“ lidmi na vesnici. Stručně řečeno jde o to, že Albánci se cítí být utiskovanou menšinou s omezovanými právy. A svých práv se dožadují poměrně radikálními prostředky, což v roce 2001 vyústilo v několikaměsíční ozbrojený konflikt. Konflikt téhož roku skončil „Ochridskou smlouvou“, ale napětí trvá a jde ho cítit všude. Na pozadí sporu o práva menšin je navíc úsilí části albánských politických sil v Albánii o vytvoření Velké Albánie, jež by se měla rozkládat na území Kosova, části Makedonie a současné Albánie. O možném dalším konfliktu se hovoří nejen v politických debatách v televizi, ale je to živé téma i u nedělního oběda, a není to legrace. V televizi hovoří prognostici a říkají, že koncept Velké Albánie je jen otázkou času. Každodenní zpravodajství se neobejde bez informace, že v té a té albánské vesnici zabavili tolik a tolik zbraní. Projíždíte-li takovou vesnicí, nenajdete ani kostel, ani malou kapličku, jen mešity a na domech albánské vlajky. Jsou oblasti, kam s rodilým Makedoncem nemůžete jít, protože se tam bojí (nejen on sám, ale všichni Makedonci). Ptáte-li se Albánce makedonsky na cestu, kouká se na vás, jakože vám nerozumí, a pak na vás cosi arogantně houkne. Chcete-li v albánském obchodě nakupovat a mluvit makedonsky s prodavačkou, může se vám stát, že vás prostě neobslouží. Hovoříte-li anglicky, nestane se to, atd. Že to působí jednostranně? Bohužel. Na mne to tak působilo. V mém pocitu mne ale podporují stále více se vynořující zprávy o sílící diskriminaci Makedonců v Makedonii. Je to něco, s čím my se v ČR setkáváme v souvislosti s rómskými spoluobčany pod pojmem „pozitivní diskriminace“. Zatímco ale u nás je


Kostel Sv. Jovan Kaneo na břehu Ochridského jezera.

to občasný jev, v Makedonii je to dovedeno na úroveň politické koncepce a k pozitivní diskriminaci dochází plošně a všude. O podrobnostech ale jindy a jinde. Dodávám jen, že jsem se potkal samozřejmě i s milými a přívětivými Albánci, ale byla jich bohužel menšina. Ochridské jezero Nechme ale politických sporů, náboženských svátků a pojďme na výlet. Kdybych měl někomu říci, co je (pro mne) typicky makedonské, řekl bych, že lidová hudba se sedmiosminovým taktem, ajvar (jídlo z paprik, baklažánů apod.) a Ochrid – město na jihozápadě země, na břehu Ochridského jezera. Rád bych vás na břeh Ochridu pozval, špatně se ale předává papíru popis místa, které se pro vás stane jedním z nejkrásnějších míst, jež jste v životě navštívili. Křivolaké uličky, antický amfiteátr, 365 kostelů a kostelíčků, vůně kadidel, unikátní mešita s křížem místo půlměsíce… to je město Ochrid. – Právě jsme s přítelkyní vystoupili z malého kláštera sv. JovanaKaneo, před námi se do daleka leskne klidná hladina třicetikilometrového jezera, kolem dokola zelené hory, na některých vrcholcích (kolem 1 700 m n.m.) je ještě sníh. Útes, na kterém stojíme, je asi deset metrů nad hladinou, voda je průzračná, azurové nebe je na západě protkáno hedvábnými mraky… Ale na místě nejsme sami, máme intenzivní pocit, ba jsme si jisti, že z malého starobylého chrámu s freskami z 13. st. provoněného kadidlem s námi vystoupil mnich a hledí s námi do krásného prostoru. Zadumaný mnich, jenž obývá klášter už od 10. století. Cítíme jeho přítomnost, nebojíme se, jen se díváme spolu sním přes jezero do hor, necháváme se unášet prostorem, který se před námi otevírá, cítíme zvláštní pocit svobody, který říká: rozběhni se ve svých myšlenkách, představách a snech, cítíme; jak Cosi dopřává přemýšlení o velkých a krásných věcech. Ochrid je město, kam utíkali žáci Cyrila a Metoděje z Velké Moravy před latinskými knězi. Byla tu významná

duchovní Ochridská škola – jedno z center slovanské vzdělanosti, a to vše je tu stále cítit. A stojíte-li u hrobu sv. Nauma či sv. Klimenta, mužů spojených s počátky vzdělanosti dokonce i v naší zemi, mrazí vás v zádech. Máte pocit, že jejich oči na ikonách jsou živé. Budete-li jen chvilku hledat, naleznete v atmosféře Ochridu zvláštní tajemnost, svobodu a pomůže vám v sobě objevit tichou pokoru, pochopit pravoslaví i kulturní odkaz Makedonie. Kdo byl v Ochridu a nezamiloval se do něj, udělal někde chybu, nenašel ho, nebyl na správném místě a musí tam vyrazit znovu. Kdo v Ochridu byl a zamiloval se, dá mi za pravdu, že působí jako magnet – člověk prostě musí znovu, znovu vidět tu obrovskou Boží ruku, kde Jeho prsty hor a dlaň jezera dávají odvahu a tiché požehnání… K čemu? K tomu, na čem vám nejvíce záleží.

Svatý Jovan Kaneo za soumraku, z jiné strany.

Dogledanje vo Makedonija Nashledanou v Makedonii Radim Ošmera Autor studuje FF MU

Klášter svatý Naum, na druhé straně Ochridského jezera, na hranici s Albánií.

Skopje, Makedonie.

15 | Alarm č.32

KNIHOVNA

NOVINKY V KNIHOVNĚ Rádi bychom vás pozvali do knihovny NESEHNUTÍ, která obsahuje téměř 500 zajímavých publikací (odborné texty i beletrii, rozhovory, informační brožury, časopisy) rozčleněné do těchto sekcí: Půjčujeme knížky od autorů a autorek, jako jsou N. Chomsky, J. Keller, P. Singer, H. Librová, M. Tikkänen, E.F. Schumacher, N. Sadur, O. Sommerová, J. Mander, V. Woolfová apod. a časopisy Sedmá generace, Aspekt, Bloody Mary, Přímá cesta, Tibetské listy, Car Busters a další. Knihy půjčujeme bezplatně (pouze se složením vratné zálohy 50 Kč) na dobu jednoho měsíce s možností prodloužení o dalších 14 dnů. Připravujeme - výrazné rozšíření sekce feminismus a gender studies - novou sekci zaměřenou na sociální práci David Hirst: „Puška a olivová ratolest“ (Nakladatelství BB/art 2005) Všeobecná historie izraelsko-palestinského konfliktu, která boří mýty. Kniha líčí události už od roku 1880 a ukazuje, jak arabské násilí, přestože je často kruté a fanatické, představuje reakci na hrozbu opakované agrese. David Hirst je bývalým korespondentem listu Guardian na Blízkém východě a jeho práce jsou zakázány v šesti arabských zemích. Věnuje se takovým tématům, jako jsou: mírový proces z Osla, izraelská okupace Západního břehu a Gazy, destabilizační následky židovského usazování na těchto územích, druhá intifáda a děsivý vzrůst počtu sebevražedných atentátníků, rostoucí vliv izraelské lobby – židovských a křesťanských fundamentalistů – ve Spojených státech, růst disentu v Izraeli a mezi skupinami amerického židovského obyvatelstva, rozhodující střetnutí mezi Šaronem a Arafatem a strašidlo nukleární katastrofy, která ohrožuje oblast zničením. Zuzana Pokorná: „Ježci“ (ZO ČSOP Veronica Brno, 2005) 33. svazek Metodiky Českého svazu ochránců přírody pojednává tentokrát o ježcích. Publikace se věnuje jak biologii ježka, tak i vysvětlením, kdy potřebuje ježek naši pomoc a jak o něj pečovat, jak přilákat ježka na zahradu a proč je důležitá pomoc ježkům. Publikace je opatřena i seznamem organizací spadajících do Národní sítě stanic pro handicapované živočichy. Olga Sommerová: „O čem sní muži“ (Nakladatelství Slávka Kopecká, 2005) Dokumentaristka a autorka tří knížek zabývajících se tím, o čem sní a nesní ženy, se ve své další tvorbě pustila, jak sama podotýká, „na území, v němž nejsem doma, ve kterém tápu, v němž se nevyznám s takovou přesností a intuicí jako ve svém ženském světě“. Deset mužů, se kterými dělala rozhovory, je daleko od utvrzování identity tvrdého muže, „který je právě díky své tvrdosti odsouzen k vnitřní křehkosti“. Zygmunt Bauman: „Individualizovaná společnost“ (Mladá fronta, 2004) Přední světový sociolog a filozof Zygmunt Bauman věnuje v této knize pozornost problému lidské identity a proměně pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem individualizace a rozšiřování privátní sféry. Tento proces by mohl ohrožovat samou podstatu moderní společnosti a Bauman se snaží analyzovat takové jevy, jako je kontrast mezi lokálním řádem a globálním chaosem, stanovení hranic kontroly a bezpečnosti při reklamování stále větší svobody na jednotlivce a základní možnost dohody v době kultu jedinečnosti a odlišnosti. Kniha myšlenkově navazuje na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita.

16 | Alarm č.32

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ Barbora Osvaldová: „Česká média a feminismus“ (Libri/Slon 2004) Feminismus jako pojem se začal v českém prostředí více objevovat po roce 1990. Kolovala o něm řada mýtů. Důvodem bylo mimo jiné to, že jde zároveň o teorii, politické hnutí i jeho praktické projevy. Byl vnímán jako další ideologie. Feministicky orientovaní autoři a autorky si naopak stěžovali, že většinová společnost pojem, hnutí i jeho projevy bagatelizuje, zlehčuje, zesměšňuje a nepopřává jim ve veřejném prostoru odpovídající místo. Tím samozřejmě mínili mediální scénu, protože to je prostředí, kde se podobné diskuse v našem světě odehrávají především. Fritjof Capra: „Bod obratu: věda, společnost a nová kultura“ (Dharmagaia a Maťa 2002) „Žijeme dnes v globálně propojeném světě, kde všechny biologické, psychologické, sociální a ekologické jevy jsou na sobě vzájemně závislé. Pro popis tohoto světa je nutný ekologický úhel pohledu, a takový karteziánský svět nenabízí. Potřebujeme proto nové paradigma – novou vizi reality. Základní změnu v našem myšlení, vnímání a hodnotách. Ve všech aspektech naší kultury se nacházíme ve skutečném bodě obratu,“ říká k hlavní myšlence knihy sám její autor. Luigi Zoja: „Soumrak otců. Archetyp otce a dějiny otcovství“ (PROSTOR 2005) Jde o ucelený soubor esejů, v nichž se autor pokouší vystihnout archetyp otce a jeho rozmanité kulturně-historické projevy a proměny. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika. Na archaické kořeny fenoménu otce navazuje autor líčením sociálně-kulturních dějin otcovství v západní civilizaci. Postupuje od antiky, respektive rozboru Homérova a Vergiliova díla, přes počátky křesťanství, francouzskou revoluci, průmyslovou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny a dnešní situaci. Výše uvedené knížky nejsou jedinou novinkou v knihovně – ta v současné době mění svou podobu a to hned z několika důvodů: přibude sekce zaměřená na sociální práci a sekce právní a mírně se změní i témata již existujících sekcí. Největší změnou prošla v létě sekce zaměřená na ženská práva: nejen, že změnila svůj název na „feminismu a genederová studia“, ale především do ní přibylo cca 1000 nových publikací – a to nejen knížek zaměřených na problematiku rovnosti příležitostí, ale také vybraných knih z oblasti beletrie (poezie i próza), biografií, historie a i různé časopisy. Knihovna je pro vás pořád otevřena na tř.Kpt. Jaroše 31 v Brně v pondělí a středu 10:00 – 12:00h a 16:00 – 18:00 h. po předchozí telefonické nebo mailové domluvě i jinak.

Navštivte knihovnu v našich nových prostorách.

>>>

NOVINKY * Filip Fuchs a kol. „Přelet nad hypermarketovým hnízdem“ (NESEHNUTÍ, 2005): kniha s podtitulem „Deset let budování hypermarketů v ČR“ se věnuje fenoménu budování sítě super a hypermarketů v České republice. Na případových studiích upozorňuje na často vznikající konflikt mezi těmito nákupními řetězci na straně jedné a přírodou, občany, odbornou veřejností a místními obchodníky na straně druhé. Knihu doplňují i relevantní texty od zástupkyně ekologického hnutí či od právníků specializujících se na ekologické právo a právo na informace. Cena 90 Kč * „PŘES“ - uprchlický čtvrtletník NESEHNUTÍ č. 6/jaro 2006: vybrané články: etnické konflikty na Kavkaze a jejich humanitární dopady, tancem proti terorismu aneb Maršo znamená svoboda, prezidentova migrace od multikulturalismu, státní integrační program pro azylanty, dobrovolníkem mezi uprchlíky, historie uprchlictví, o afghánských kočovnících od Petry Procházkové ad. Cena 10 Kč

* „Ochrana uprchlíků“: Otázky a odpovědi (UNHCR, 2006): útlá dvanáctistránková metodická příručka pro všechny, kdo mají zájem prakticky pomáhat uprchlíkům. Brožurka seznamuje se základními pojmy (kdo jsou uprchlíci, v čem spočívá jejich ochrana, jaká mají práva a kdy) a vysvětluje pozici UNHCR - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zdarma za poštovné

* Ute Scheub „Mírotvorkyně“ (proFem, 2005): 11 portrétů žen z celosvětového mírového hnutí. Kniha německé novinářky a aktivistky mírového hnutí přináší i nový možný pohled na ženy, které mají jedno společné: svou neúnavnou snahu o mírové řešení konfliktů (např. členka Mezinárodního trestního tribunálu, dvojice spolupracujících žen z Izraele a Palestiny, indická profesorka jdoucí ve stopách Ghándího, irácká emigrantka a aktivistka za svobodný Irák a práva žen ad.). Metody, které tyto ženy ve své práci používají, jsou různé - společným znakem je, že svou prací chtějí prolomit hráze mlčení, které se rozprostírají nad válečnými zločiny, a dát tak obětem těchto zločinů zpátky jejich paměť a důstojnost. Cena 160 Kč * „Vegánska kuchárka“ (Ži a nechaj žiť, 2001): kuchařka veganské - čistě rostlinné postravy obsahuje kapitoly o veganství jako stylu života, o faktech a důvodech hovořících pro veganskou stravu a o zdravé a vyvážené stravě. Nechybí ani četné recepty na kaše, saláty, zeleninová jídla, klíčení semen, pomazánky, pečivo, polévky, omáčky, sladkosti a jiné pochoutky. (slovensky) Cena 55 Kč

Distribuce

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování) * Heinz Kourim „Ochrana zvířat“ (Svoboda zvířat, 2005): kniha se dá charakterizovat jako moderní učebnice ochrany zvířat, naplňující smysl motta „Ochrana zvířat srdcem a hlavou“. Může se hodit školákům/čkám, vyučujícím a svědomitým rodičům a vůbec všem svědomitým lidem. Dozvíte se v ní, jak lépe porozumět zvířatům a především spoustu rad a podnětů, jak zvířatům pomáhat. Cena 95 Kč * Zuzana Pokorná „Ježci“ (ZO ČSOP Veronica, 2005): metodická brožurka Českého svazu ochránců přírody zaměřená na praktickou ochranu ježků obsahuje kapitoly o biologii ježka, o tom, kdy potřebuje naši pomoc, jak o něj pečovat, jak a proč přilákat ježka na zahradu i legislativní stránku „ježka“ :). Závěr patří podrobnému seznamu stanic pro handicapované živočichy. Zdarma za poštovné

* „Přímá cesta“ (číslo 8/říjen 2005): nejnovější číslo časopisu vydávaného Anarchofeministickou skupinou, které je tématicky zaměřeno na zrušení norem v sexualitě (články: Sexualita, Láska a svoboda, Pedofilie, Znásilnění, Náboženství, povídky, recenze ad.). Cena 25 Kč * „MYŠ MAŠ GAZETA“ (č. 24): poslední číslo nezávislého „kulturního obšťastníku o všeličems“. Hlavní téma: mediální manipulace, dále: rozhovor s Janem Spáleným a Jiřím Konvrzkem, reportáž ze statku pro duševně nemocné, foto-reportáž ze Srbska, sadařovo okénko o rakytníku, básně, povídka, recenze aneb divadelní, literární, filmové a hudební kukátko ad. Cena 40 Kč

* benefiční placky „Stop násilí na ženách“: 3 druhy benefičních placek (kulaté odznaky na připnutí, poloměr 3,5 cm). Zisk je věnován na provoz azylového domu pro ženy - oběti domácího násilí. Cena 20 Kč * benefiční placky NESEHNUTÍ: 8 variant kulatých odznaků na připnutí (poloměr 3 cm), jejichž zakoupením podpoříte činnost kampaní Bezpečí pro uprchlíky (černý kruh s názvem kampaně a webovými stránkami a obrázkem uprchlice s dětmi ve středu), Ženská práva jsou lidská práva (motiv ženy hlásící se za řadou mužů a kruhový název kampaně), Jídlo místo zbraní (motiv zeleniny s originálním názvem „Food Not Bombs“ a webovými stránkami kampaně), Zaostřeno na hypermarkety (motiv zákazové značky s přeškrtnutým nákupním košíkem uprostřed a s nápisem „Další hypermarket? Ne, děkuji!“), Zbraně, nebo lidská práva? (3 druhy motivů placek s hesly a zbraněmi v zákazových značkách: „Proti válce!“ + přeškrtnutý obrázek stíhaček, „Proti militarizaci Evropy“ + přeškrtnutý obrázek značky Eura se samopaly, „Ne militarismu“ + obrázek přeškrtnuté bomby) a ekologické aktivity (motiv kácejícího se stromu v zákazové značce s nápisem „Ne kácet, ale chránit!“). Jednotná cena 15 Kč

* „PŘES“ - uprchlický čtvrtletník NESEHNUTÍ - č. 3/léto 2005: články o Vietnamu a Srí Lance; rozhovor s vietnamským studentem, afghánským uprchlíkem a ředitelem odboru azylové a migrační politiky MV ČR ad., č. 4/podzim 2005: hl. téma: představení Běloruska země odkud před diktaturou prchají lidé; příběh rodiny semleté azylovou procedurou v ČR; reportáž z dobrovolnické pomoci v Indonésii; rozhovor s anglickým farářem - sociálním pracovníkem z uprchlického tábora; aktuality z uprchlické kampaně a nového studentského projektu ad., č. 5/zima 2005: hlavní téma: ženy a uprchlictví (memorandum žen z etnických menšin, rozhovory s představitelkami nevládních organizací pomáhajících uprchlíkům, uprchlictví a gender ad.); příběh ze života převaděče; komentář k cizineckému zákonu ČR; novinky z kampaně Bezpečí pro uprchlíky ad., č. 6/jaro 2006: viz novinky. Cena 10 Kč

* „MYŠ MAŠ GAZETA“: editorial, téma, glosa, rozhovor, povídka, poezie, osobnost, filmové, hudební, literární a divadelní recenze, reportáž, sadařovo okénko, hudba, reklama, závěrem - to jsou rubriky tohoto „kulturního obšťastníku o všeličems“. V č. 19 reportáž ze zasedání MMF/SB v Praze (cena 10 Kč - sleva!); Hlavní témata č. 20,5: Lidská práva (cena 20 Kč); č. 21: (Eko)Feminismus a gender (cena 30 Kč); dvojčíslo 21,5 - 22: In-tolerance v Česku (cena 40 Kč); č. 23: Homosexualita (cena 40 Kč); č. 24 (poslední vydané číslo):. Mediální manipulace, dále: rozhovor s Janem Spáleným a Jiřím Konvrzkem, reportáž ze statku pro duševně nemocné, foto-reportáž ze Srbska, sadařovo okénko o rakytníku ad.. Cena 40 Kč

* „PŘES PRÁH“ č. 3: „časopis pro ochranu rodičů, dětí a přírody ve městě“ - vydává Hnutí Pražské matky, z obsahu: lokální zprávy, mýty o české škole, Kdo je dula?, rady pro spotřebitele/ky atd. Zdarma za poštovné

* „TIBETSKÉ LISTY“ řada 1/1998 - dvojčíslo 29-30/podzimzima 2005: jediný český tištěný časopis obsahující informace o Tibetu, jeho historii i současnosti (jazyku, kultuře, náboženství, každodenním životě). Obsahuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se Tibetem z různých hledisek zabývají, překlady z jinak nedostupných zahraničních materiálů, reportáže dokumentující porušování lidských práv, cestopisné články, kurzy tibetštiny aj. Informujte se, jaká čísla jsou aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění), zajímavá jsou všechna :). Čísla 1 - 20 zdarma za poštovné, čísla 21 - 30 Cena 20 Kč

* časopis „KONEC KONCŮ“ č. 2, 3, 4/2004: společenský občanský dvouměsíčník, který je nástupcem časopisu Bariéry a chce postihnout proměny doby i její hlubší souvislosti. Má širokou oblast přispěvovatelů/ek z oblasti kultury, vědy, politiky, občanské společnosti aj. Přináší nezávislé pohledy a úvahy, které nenajdete v běžném tisku. Zdarma za poštovné

* „TEST, časopis pro spotřebitele“ č. 1/2004: číslo věnované (kromě jiného) sledování nebezpečných alergenů v kosmetice. Zdarma za poštovné

* „CAR BUSTERS magazine“ vizuálně přitažlivý časopis (v angličtině) „vymítačů aut“ upozorňuje často i humornou formou na odvrácenou tvář automobilismu - více na www.carbusters.org. Obsahuje aktuality o problému a podpoře cyklistické dopravy, informace o akcích téměř z celého světa. Informujte se jaká čísla jsou aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění, nejnovější č. 26), zajímavá jsou všechna :). Zdarma za poštovné

* „Zpravodaj OHZ“ informační časopis organizace Ochránci Hospodářských Zvířat, články o právech zvířat, vegetariánství a vegánství, ochraně spotřebitele. Informujte se jaká čísla jsou aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění), zajímavá jsou všechna :). Zdarma za poštovné * „Svoboda zvířat“ zpravodaj organizace na ochranu práv zvířat. Články každého vydaného čísla jsou tématicky zaměřené (např. na pokusy na zvířatech, kožešiny apod.) a doplněné o řadu dalších aktuálních zpráv z široké oblasti ochrany zvířecích práv. Informujte se jaká čísla jsou aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění, nejnovější č. podzim 2005), zajímavá jsou všechna :). Zdarma za poštovné

KNIHY A BROŽURY * „O hypermarketech veřejně“ (NESEHNUTÍ, 2002): sborník příspěvků celkem 15 autorů, odborných a barevných fotografických příloh; kompilace teoretických článků od odborníků/ic z různých oborů (sociologie, architektura, ekonomie, právo, geografie aj.), zástupců občanských sdružení Děti Země, Calla ad. a předsedy Odborového svazu pracovníků obchodu obsahuje řadu postřehů a faktů k tématu výstavby obřích nákupních středisek. Sborník obsahuje i literární dílko Michala Hvoreckého o otvírání nového hypermarketu. Publikace poskytuje cenné informace (nejen) těm, kdo se chtějí další expanzi hyper- a super-marketů aktivně postavit. Cena 49 Kč

* Peter Singer „Osvobození zvířat“ (Práh, 2001): kniha (poprvé v českém vydání) o nadvládě lidských bytostí nad bytostmi ne-lidskými, která způsobuje stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právě tak důležitý jako boj za kterékoli morální nebo sociální otázky minulosti. Text obsahuje informace, detailní popisy a komentáře k tomu, co se děje zvířatům v laboratořích a na farmách. Kniha je zároveň etickým zdůvodněním vegetariánství. Cena 195 Kč

* Charles Patterson „Věčná Treblinka“ (Práh, 2003): rozsáhlá publikace s podtitulem „Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté“, ve které autor ukazuje, že krutosti páchané na bezbranných mimolidských stvořeních jsou předzvěstí zločinů vůči lidem samým a že zotročení a zabíjení zvířat je kořenem všemožného zla a násilí - otroctví, rasismu, genocid, pogromů a mnohých jiných krutostí. Kniha nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Cena 220 Kč

17 | Alarm č.32

Distribuce

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování) * „Zavírání dveří“ (Lungta, 1999): text vydalo Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii v Dharamsale v roce 1998. Popisuje se v ní represe v Tibetu v letech 1996-1998 v rámci kampaně „tvrdý úder“. Cena 45 Kč

* Roubalová, Günterová, Kostlán „Příchozí“ (G plus G, 2005): kniha o lidech, kteří přišli do ČR a hledají domov. V první části neobvykle pojaté individuální příběhy a prožitky uprchlíků; v druhé části příběhy o netoleranci vyprávěné lidmi, kteří se na vlastní kůži setkali s rasismem a xenofobií - cizinci i občané ČR. Cena 99 Kč

* John Yates „September Commando: Cesta marnosti a zklamání“ (Pohoda Records, 2004): výběr zcela nových a dosud nezveřejněných ukázek provokujícího umění vrchního grafika labelu Alternative Tentacles. Publikace je vizuálním popkulturním útokem proti všem bolestem dnešního světa. Jde o soubor asi stovky fotografií s ironizujícími hesly a komentáři (s překlady do češtiny) trefujících se do konzumní společnosti, armády, zdravotnictví apod. Cena 200 Kč

* Janet Biehl „Pozvání do sociální ekologie“ (Subverze, 2003): další práce od autorky známé knihy „Ekofašismus - Poučení z německé zkušenosti“. Publikace se snaží o promyšlenou radikální kritiku současných sociálních, politických a antiekologických trendů, o rekonstrukční, ekologický, komunitární a etický přístup ke společnosti. Cena 25 Kč

* Michel Chossudovsky „Válka a globalizace. Pravda o 11. září“ (INTU, 2003): Bylo rozpoutání „války proti terorismu“ skutečně reakcí na útoku 11. září? Nešlo o pouhou záminku pro realizaci dlouhodobě plánované strategie? Jaká je souvislost mezi ekonomickou globalizací a válkou? Odpovědi na tyto a další otázky, jenž autor nastiňuje, představují pohled na současné dění, který je odlišný od frází většiny politiků a médií. Cena 140 Kč

*Joel Andreas „Válečná závislost“ (Intu, 2004): ilustrovaný průvodce militarismem v USA. Komiks přibližuje srozumitelným a pečlivě zdokumentovaným způsobem kořeny, pozadí a důsledky militarismu USA nejen pro americké obyvatelstvo, ale i pro celý svět, a vyzývá k odporu vůči militarismu všude a ve všech jeho podobách. Cena 130 Kč

* „Zpráva o monitorování průběhu demonstrací - zpráva z projektu Občanských právních hlídek Ligy lidských práv během demonstrací proti summitu NATO 2002“: zajímavá sonda do průběhu demonstrací. Zdarma za poštovné

18 | Alarm č.32

OSTATNÍ

FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE

* pohlednice „Proti legalizaci policejního násilí“: (plnobarevná) Cena 7 Kč * samolepka „Podporuji NESEHNUTÍ“ benefiční samolepky s hodnotou 50 Kč nebo 100 Kč * samolepka „Svobodu Tibetu!“: barevná benefiční samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným nápisem doplněná o vysvětlení symboliky vlajky. Cena 10 Kč * samolepka „Stop reklamním materiálům“: na vaši schránku Cena 2Kč *“Tibeťané z Ü-CANGU 2006 - Rok ohnivého psa“: benefiční kalendář tvoří fotografie Dalibora Leblocha ze života na tibetském venkově. Vydala ho galerie Malý Tibet pro podporu sbírky na obnovu tibetského kláštera Diskit. Cena 180 Kč * videokazeta „Chov zvířat na kožešiny“: Dokument obsahuje vše podstatné o otázce chovů tzv. kožešinových zvířat podložené záběry z českých kožešinových farem a textem řady studií a Zprávy Komise EU o zvířatech chovaných pro kožešinu. Cena 120 Kč * videokazeta „Zmařené životy“: obsáhlý pohled na problematiku pokusů na zvířatech zaměřený na jejich etickou stránku a „užitečnost“. Vedle kritiky ukazuje i jiné možnosti jak bezpečně uchránit zdraví a životy lidí bez zbytečného týrání a zabíjení zvířat. Cena 120 Kč * tričko „Den bez aut“: barva černá, dvoubarevný (bíločervený) potisk A3 vpředu, logo NESEHNUTÍ a Hlasu Země na rukávu, velikosti L, XL a XXL). Cena 150 Kč * tričko antimilitaristické kampaně NESEHNUTÍ: Zakoupením trička můžete propagovat nejen aktivity naší kampaně, ale navíc ji podpoříte i finančně a získáte vkusný oděv vhodný takřka pro všechny příležitosti. Trička jsou bavlněná s černobílým potiskem vepředu (viz obr.) a logem NESEHNUTÍ na rukávu. velikosti S, M, L, XL, XXL, barvy červená, modrá, okrová. Cena 200 Kč Na skladě poslední kusy! (barva modrá, velikost M)

* „ABC feminismu“ (NESEHNUTÍ, 2004): soubor textů, které reflektují nejvýznamnější současná témata feministického hnutí (postavení ženy v rodině, rovné příležitosti mužů a žen v zaměstnání, postoj společnosti k ženskému tělu a ženské sexualitě, domácí násilí, obchod se ženami, vysvětlení problematiky genderové nerovnosti ve společnosti a v jazyce, souhrnný přehled historie ženského hnutí). Autorkami textů jsou významné představitelky ženského hnutí v České republice. Cena 120 Kč * „Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů“ (NESEHNUTÍ, 2004): praktická brožurka pro všechny, kdo chtějí získat přehled o základních tématech problematiky ženských práv. Kapitoly Genderové stereotypy, Rovné příležitosti žen a mužů a Násilí na ženách jsou výčtem základních dat a souvislostí doplněným o cvičné otázky, příklady, citáty k zamyšlení, praktické odkazy na adresy různých organizací, literaturu apod. Cena 10 Kč * Lucie Jarkovská „Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání“ (NESEHNUTÍ, 2003): úkolem publikace je seznámit s problematikou genderově odlišné výchovy a vzdělávání, ukázat, kde můžeme hledat kořeny nerovnosti mezi pohlavími a předložit podněty, jakým způsobem je možné vést výuku, aby přispívala k upevnění společenské rovnosti. Publikace je určena v prvé řadě učitelům/kám, ale podnětné informace, zajímavé příklady a postřehy z našich škol budou přínosné i pro další čtenáře/ky. Cena 10 Kč *„Diář Slavné ženy střední Evropy na rok 2006“ (proFem, 2005): diář každý den upozorňuje na významné ženy, obsahuje i několik větších portrétů a adresy neziskových a státních institucí souvisejících s tématem postavení žen ve společnosti (násilí na ženách, rovných příležitostí žen a mužů ad.), slovníček pojmů a menstruační kalendář. Zdarma, od října nabízíme diář na rok 2007, předpokládaná cena je 95 Kč

* Eve Ensler „Vagina monology“ (Pragma, 2002): exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava ženské sexuality; hra, která inspirovala dynamické hnutí V-Day, jehož cílem je skoncovat s násilím na ženách. Cena 165 Kč * J. Voňková, M. Huňková a kol. „Domácí násilí v českém právu z pohledu žen“ (proFem, 2004): publikace především pro odbornou a zainteresovanou veřejnost, vhodná příručka studentů/ek práv a sociálněprávních oborů; nabízí širší pohled na problematiku z kriminologického, viktimologického a genderového hlediska; mapuje současný právní stav v ČR vč. prvních zákondárných kroků a možnosti dalších úprav ve srovnání s jinými státy a mezinárodními dokumenty. Cena 170 Kč

DISTRIBUCE

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování) * „Průvodce porodnicemi České republiky“ (Aperio, 2004): druhé, aktualizované vydání uceleného přehledu služeb porodnic Čech, Moravy a Slezska s hodnocením; informativní texty o přirozeném porodu doplněné autentickými porodními příběhy. Cena 249 Kč

* edice kampaně proti násilí na ženách Amnesty International (anglicky): - „It's in our hands - Stop violence against women“ texty analyzují případy násilí v různých částech světa, zdůrazňují roli státu, komunity i jednotlivců při snaze násilí na ženách ukončit; bohatá fotografická dokumentace Cena 50 Kč - „Making rights a reality“ - příručka jak vést kampaň proti násilí na ženách Cena 25 Kč - „The impact of guns on women's lifes“ publikace, ve které se spojují východiska problematiky obchodu se zbraněmi a násilí na ženách; bohatá fotografická dokumentace Cena 40 Kč

* časopis „APERIO“ nezávislý rodičovský čtvrtletník o. s. Aperio: č. 1/2004: téma MUŽI-OTCI - jak žijí a o čem přemýšlejí (ad.); č. 2/2004: téma ANTIKONCEPCE - mít nebo nemít děti (ad.); č. 3/2004: téma OTAZNÍKY NAD STRAVOU (ad.); č. I/2005: téma SLUŽBY V PORODNICTVÍ - víte z čeho vybírat? (ad.). Cena 35 Kč

* G. Braun, Dorothee Wolters „Vel’ké a malé nie“ (Aspekt, 1998): knížka pro děti, která učí, jak dát najevo, co nám je a není příjemné. (slovensky). Cena 20 Kč (původní cena 49 Kč)

* „Gender, rovné příležitosti, výzkum“ (číslo 2/2005): časopis oddělení Gender & sociologie vydává Sociologický ústav Akademie věd ČR. Číslo, jehož hlavním tématem jsou ženy ve veřejném životě, obsahuje srozumitelně zpracované práce odbornic a odborníků roztříděné do kapitol gender rovné příležitosti - výzkum - recenze - zprávy a komentáře. Zdarma za poštovné

* „CAR BUSTERS“ č. 17, 18 a 19: vizuálně přitažlivý časopis „vymítačů aut“ upozorňuje často i humornou formou na odvrácenou tvář automobilismu - více na www.carbusters.org. (anglicky). Zdarma či za dobrovolný příspěvek. Původní benefiční cena 35 Kč

* Rovné příležitosti do firem (Gender Studies, 2005): speciální vydání internetového zpravodaje věnovaného problematice rovných příležitostí žen a mužů v zaměstnání - výběr nejzajímavějších článků o zajímavých názorech a postupech z různých oblastí směrovaných k rovnosti žen a mužů na trhu práce. Zdarma za cenu poštovného

* Marta Kolářová „Gender in Czech Anarchist Movement“ (Subverze, 2004): český anarchismus i antikapitalistické hnutí bylo několikrát analyzováno, ale nebyly reflektovány genderové aspekty a postavení žen v tomto doposud zejména jako mužsky prezentované hnutí (anglicky). Cena 25 Kč

* „VAŠE PRÁVO!“ (proFem, 2004): třetí čerstvě aktualizované vydání poradenské brožurky pro ženy - oběti domácího násilí. Zdarma

* časopis „PŘÍMÁ CESTA“: vydává Anarchofeministická skupina, č. 5 - Muži v patriarchátu, č. 6 - Výchova a vzdělávání, č. 7 - Anarchofeminismus v každodenním životě. Nejnovější číslo 8/říjen 2005 - Zrušme normy v sexualitě (články: Sexualita, Láska a svoboda, Pedofilie, Znásilnění, Náboženství, povídky,

* Margaret Atwood „Nevesta zbojníčka“ (Aspekt, 1998): jeden z nejslavnějších románů kanadské autorky, v němž hrají roli silné ženy (slovensky). Cena 20 Kč (původní cena 169 Kč - lehké poškození vzniklé zmoknutím knihy)

recenze ad.). Cena 25 Kč * edice Bloody Mary: růžový odznáček s motivem spojeného mužského a ženského znaku a „sexbomby“ uvnitř. Cena 23 Kč - časopis „BLOODY MARY“ č. 8 (téma: Prostituce), č. 9 (téma: Subkultury & Patriarchát) a č. 10 (téma: Sexualita), č. 11 (téma: Móda). Cena 25 Kč nášivky „Bloody Mary“ červená obšitá s černým vyšívaným nápisem „Bloody Mary“ (cena 40 Kč) či červená s černým potiskem dívčí lebky s copánky a nápisem „Bloody Mary“ Cena 25 Kč * „Zpravodaj Anabell“ - měsíčník občanského sdružení Anabell, které se věnuje pomoci nemocným anorexií a bulimií. První dvě čísla (1/prosinec 2005 a 2/leden 06) se věnují formám pomoci, terapeutickým skupinám, výživovým doporučením apod., č. 3/únor 06 je zaměřeno na nedosažitelný ideál krásy a č. 4/březen 06 na rodinu a její vliv na vznik i řešení poruch příjmu potravy. Zdarma za poštovné

SLEVY:

* Jana Juráňová „Utrpenie starého kocúra“ (Aspekt, 2000): ironický příběh o únosu narcistického spisovatele, rodových stereotypech a necitlivosti vůči násilí (slovensky). Cena 20 Kč (původní cena 78 Kč)

* „AMARO GENDALOS“ č. 11: zajímavý a velmi čtivý časopis o tzv. romské problematice, který se nevyhýbá řadě kontroverzních témat, ať už jde o rasismus nebo o vládní politiku k romské menšině. Zdarma za poštovné (původní cena 17 Kč) * „SEDMÁ GENERACE“ č. 6/2002: číslo věnované stále aktuálnímu tématu hypermarketů, články Jak regulovat hypermarkety, Od malých prodejen k hypermarketům, Vztah hypermarketů k zaměstnancům atd. Zdarma za poštovné (původní cena 29 Kč) * „EXISTENCE“: „Anarchistická revue“ - teoretické články o anarchismu, ekonomické globalizaci, boji proti ní atd. Hlavní témata č. 13: Militarismus, č. 14: Anarchie v praxi. Zdarma za poštovné (původní cena 28 Kč) * videokazeta „Dalajlama v Praze Etika pro příští tisíciletí“: zachycená přednáška ze Sportovní haly v Praze na podzim 2000. Cena 105 Kč (původní 180 Kč)

* videokazeta „Obchod se psy a kočkami v Jižní Koreji“: V Jižní Koreji jsou ročně zabity asi 2 miliony psů, odhady utýraných koček se různí. To vše i přes tamní zákony, které toto počínání zakazují. Dokument přibližuje pozadí těchto krutých praktik a ptá se po oprávněnosti poukazování na „dávné kulturní tradice“. Cena 85 Kč (původně 120 Kč)

* Märta Tikkanen „Príbeh lásky storočia“ (Aspekt, 1996): zpověď manželky alkoholika (slovensky). Cena 20 Kč (původní cena 70 Kč) * Daniel Hevier „Strašidelník“ (Aspekt, 1999): protistrašidelná knížka pro (ne)bojácné děti, která učí děti nebát se (slovensky) Cena 20 Kč (původní cena 77 Kč)

* edice kampaně proti mučení Amnesty International (anglicky): - „Stopping The Torture Trade“ - obsáhlá brožura o obchodu s policejní technikou zneužívanou k mučení; - „Take A Step To Stamp Out Torture“ - publikace o konkrétních kauzách mučení z celého světa; - „Broken bodies, shattered minds“ - publikace o mučení a zneužívání žen po celém světě; - „Hidden scandal, secret shame“ - publikace o mučení a zneužívání dětí po celém světě. Brožurky obsahují velké množství fotografií. Jednotná cena 25 Kč (původně 80 Kč)

V případě zájmu o jakoukoliv položku nás navštivte na naší adrese, nebo nás kontaktujte e-mailem či telefonicky. Publikace ad. si můžete vyzvednout osobně nebo vám zásilku pošleme poštou. Při posílání poštou budou objednané publikace apod. zaslány na dobírku s tím, že k ceně připočteme náklady na poštovné a doběrečné (cca 60 Kč dle váhy zásilky). Publikace distribuované zdarma vám pošleme pouze za cenu poštovného. Pokud si objednáte publikace vydané NESEHNUTÍm, můžeme vám vystavit fakturu. Pro publikace a další materiály vydané NESEHNUTÍm hledáme distributory/distributorky, kteří/které by info-materiály, publikace, placky apod. prodávali na svých i cizích akcích, nabízeli knihkupectvím apod. či si je vzali do svých vlastních distribucí - ozvěte se, nabízíme výhodné distribuční podmínky!

19 | Alarm č.32

Z tisku

DNES 31.5. 2006

DNES16.5. 2006

ROVNOST 30.6. 2006

ROVNOST 20.6. 2006 ROVNOST 2.6. 2006

20 | Alarm č.32

Inzerce

Projekt PŮL NA PŮL - rovné příležitosti žen a můžů informační centra a poradny pro oběti diskriminace na trhu práce

21 | Alarm č.32

Kampaně Nezávislé sociálně ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti lidských práv a životního prostředí. Důležitá je pro nás každá pomoc - od šíření letáků až po práci na konkrétních kampaních. Neméně důležitá je i vaše finanční podpora, která nám umožní realizaci řady významných aktivit. Jsou-li vám aktivity NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme váš příspěvek na Transparentní účet NESEHNUTÍ Brno vedený u eBanky, číslo účtu: 1190794001/2400

Nebuďte lhostejní, přidejte se k nám! Podpořte nás! Vyplňte prosím návratku dobrovolníka/dobrovolnice, sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ (v elektronické podobě také na www.nesehnuti.cz) Návratka (můžete ji vyplnit i na www.nesehnuti.cz)

Titul, jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum narození: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontaktní telefon: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Studující - obor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pracující – obor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zajímám se o tyto kampaně Nesehnutí: ρ Zaostřeno na hypermarkety ❒ Zbraně, nebo lidská práva? ❒ Ženská práva jsou lidská práva ❒ Bezpečí pro uprchlíky ❒ Jídlo místo zbraní ❒ Eko aktivity ❒ Večery s NESEHNUTÍm ❒ Knihovna NESEHNUTÍ ❒ Další aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Mohu vám pomoci s . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mohu NESEHNUTÍ věnovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . hodin týdně ❒ Zašlete mi, prosím, další informační materiály. Místo pro vaše vzkazy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................................................

……………………………............... podpis dobrovolníka/dobrovolnice (Podpisem uživatel dává výslovný souhlas se zařazením údajů do evidence sympatizantů/tek NESEHNUTÍ – v souladu se zák. 101/2000 Sb. – Zákon o ochraně osobních údajů.)

Pozn.: vložte do obálky a odešlete na adresu NESEHNUTÍ

SYMPATIZANT / SYMPATIZANTKA NESEHNUTÍ Titul, jméno a příjmení:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum narození:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příspěvek posílám na Transparentní účet NESEHNUTÍ Brno č. 1190794001/2400 vedený u eBanky.

1)

Mám zájem o zasílání zpravodaje Alarm: ANO NE

2)

Mám zájem o zasílání dalších informačních materiálů: ANO NE

3)

Mám zájem o zasílání informací o akcích: ANO NE

4)

Mám zájem o zasílání tiskových zpráv NESEHNUTÍ: ANO NE

❒ složenkou ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč ❒ vkladem hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč na pobočce eBanky, a.s. ❒ trvalým příkazem k úhradě ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč měsíčně/čtvrtletně z bankovního účtu číslo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ❒ jednorázovým příkazem k úhradě ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč z bankovního účtu číslo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5)

Mám zájem aktivně se zapojit do činnosti NESEHNUTÍ: ANO NE

Děkujeme vám za vyplnění a poslání této návratky, je pro nás velmi důležitá pro správnou identifikaci vašeho příspěvku (pouze z bankovního účtu nelze rozpoznat odesilatele platby). Finanční dary ve výši 1 000 Kč a více u fyzických osob a 2 000 Kč a výše u právnických osob lze odečíst ze základu daně. Darovací smlouvu vám rádi na vyžádání zašleme.

................................................................................ podpis sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ

Vaše finanční podpora nám umožní pokračovat v řadě započatých kampaní a projektů na ochranu lidských práv a životního prostředí. V případě zaslání ročního příspěvku ve výši 365 Kč (= 1 Kč denně) a více jednorázově, nebo 30 Kč a více měsíčně (90 Kč čtvrtletně), odpovězte prosím na následující otázky (nehodící se škrtněte):

22 | Alarm č.32

Podpisem dávám výslovný souhlas se zařazením údajů do evidence sympatizantů/sympatizantek NESEHNUTÍ (v souladu se zákonem 101/2000 Sb. – Zákon o ochraně osobních údajů). Poznámka: vložte do obálky a pošlete na adresu NESEHNUTÍ.

Alarm č.32. téma: cestování za lidskými právy

Recommend Documents