ALARM č.18 leden 2003

ALARM č

1 z 21

file:///Z:/zalohy_ruzne/web/publikace/alarm18.html

ALARM č.18 – leden 2003 MARŠO znamená SVOBODA! Více než rok trvalo lidem seskupeným okolo občanského sdružení BERKAT zrealizovat svůj smělý sen. Umožnit dětem žijícím v uprchlických táborech na hranicích Čečenska přijet se podívat do Čech a tímto svým pobytem pomoci těm, kteří v těžkých podmínkách táborů pro čečenské běžence už několik let přežívají. Tak vznikl projekt „Před válkou jsem měl hračky...“ Stejnojmennou putovní výstavu fotografií a kreseb čečenských dětí mohli Brňané vidět už na loňském festivalu Jeden svět. V polovině ledna tohoto roku pak proběhla dosud největší akce v historii tohoto projektu. Do České republiky v pondělí 6. ledna 2003 přiletěla takřka třicetičlenná skupina tanečníků z Čečenska. Vesměs šlo o uprchlíky žijící již přes 3 roky v uprchlickém táboře Sputnik na čečensko-ingušské hranici. Zde v asi šesti stovkách stanů žije na 5 tisíc lidí, převážné obyvatel čečenského hlavního města Grozného. V největším stanu v táboře se konají pravidelné taneční zkoušky asi 70 dětí ve věku 6 - 18 let. Tanec je pro děti jednak způsobem jak užitečně trávit volný čas, ale především prostředkem, jak se vyrovnat s válečnými traumaty a vyjádřit svoji přináležitost k bohaté čečenské národní tradici. Proto vznikl amatérský soubor MARŠO (toto slovo znamená čečensky svobodu). Jeho příjezdem do ČR odstartovala série benefičních veřejných vystoupení a koncertů (v Brně, Zlíně, Ostravě a v Praze), která si kladou za cíl představit bohatou čečenskou kulturu a také upozornit na problémy lidí žijících ve válkou zmítané zemi. Výtěžek těchto benefičních akcí je určen na pomoc civilním obyvatelům Grozného, hlavního města Čečenské republiky zničeného vojenskými operacemi ruské armády. Na organizaci brněnského vystoupení souboru se vedle sdružení BERKAT, Sdružení pěstounských rodin, Společnosti Člověk v tísni při ČT a celé plejády dobrovolníků a příznivců podílelo i brněnské NESEHNUTÍ. Následující řádky jsou tedy krátkým výsekem toho, co brněnské účinkování souboru provázelo, a jak dopadlo. Peníze nebo život! V pátek 10. ledna dorazil dětský soubor MARŠO i se svým vedoucím a doprovodem do města Brna. Zde jej čekalo velmi vřelé přijetí na Klasickém gymnáziu Plovdivská. Pro tanečníky bylo připraveno setkání s jejich vrstevníky z této školy, výtvarná dílna, sportovní soutěže i seznamovací diskotéka. V tělocvičně školy proběhla za obdivného přihlížení a potlesku českých organizátorů také generální zkouška prvního zahraničního vystoupení souboru MARŠO. A tak skvělou atmosféru tohoto dne pokazila jen skutečnost, že jedné z dětských tanečnic se do trávicího traktu nedopatřením dostal kovový ostrý odznak a musela být proto ihned převezena do brněnské úrazové nemocnice. Přestože všichni účastníci čečenské výpravy byli formou speciálního pojištění pro cizince pojištěni na dobu pobytu v ČR u Všeobecné zdravotní pojišťovny, vyžadoval personál nemocnice předběžné složení vysoké finanční zálohy na provedená vyšetření a ošetření. Než se po sérii urgentních telefonátů mezi nemocnicí, organizátory a zdravotní pojišťovnou ukázalo, že požadavek nemocnice je zcela nemístný, došlo k mírnému zhoršení zdravotního stavu malé tanečnice, neb odznak se posunul v jejím těle již mimo žaludek do střev a uvažovalo se o nutnosti operace. A tak každý den následovalo její rentgenové vyšetření a sledování pohybu odznaku až do šťastného konce po 4 dnech, kdy ostrý odznak opustil její tělo i bez nutnosti chirurgického zákroku. Pateční den souboru zakončilo neformální posezení s jeho vedoucím a jeho pomocníky a diskuse o situaci v Čečensku. O děti se mezitím obětavě postarali lidé ze Sdružení pěstounských rodin, kteří jim zajistili i ubytování. Cizinec není našinec a trapas na radnici Sobotní den začínal pro hosty z Čečenska návštěvou obchodů. Při nich bylo několik dětí křivě nařčeno personálem obchodního domu TESCO z krádeže drahých optických brýlí. Přivolaná Policie ČR prošetřila obvinění dětí, aby je pak označila za nedůvodné. Absurdně působili příslušníci Police ČR vyšetřující osazenstvo autobusu s velkým čelním nápisem POLICIE a Ministerstvo vnitra ČR (které zajišťovalo pro soubor MARŠO autobusovou dopravu). Kavkazská hrdost hostů z Čečenska však tímto dostala řádný políček. Po nákupech hraček, elektroniky a suvenýrů následovalo uvítání na radnici. Vzácné hosty měl uvítat primátor města Petr Duchoň (ODS), který je ovšem znám dobrými vztahy s ruským konzulátem v Brně a

2.2.2012 12:46

ALARM č

2 z 21


obecně svoji ochotou spíše obědvat s mocnými (ruské či čínské státní delegace) než jakkoliv podporovat příslušníky utlačovaných menšin. Proto také jeho místo zaujal náměstek primátora Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL). Nutno dodat, že jeho vystoupení šokovalo i mnohé znalce brněnských poměrů na radnici. Pan náměstek ve svém úvodním projevu obsahem i formou připomínající novoroční proslov komunistického prezidenta Antonína Novotného sdělil přítomným dětem, že Brno je kulturní a průmyslově vyspělé město a jako o zajímavosti se rozvyprávěl o výrobě energetických kotlů. Řada dětí využila čerstvě zakoupených walkmanů a zaposlouchala se do rytmů populární hudby místo do nudného proslovu. Po reálněkapitalistickém projevu pana náměstka následoval odborný výklad moravské historie od archiváře města, u kterého však ochabla pozornost i zbylého posluchačstva. Celé absurdní představení pak brněnský konšel Slavotínek zakončil prohlídkou skutečné pamětihodnosti - malé suterénní místnosti v budově městské radnice, kde byly k vidění tři vypnuté televizní obrazovky a jedna průmyslová kamera. Několik čečenských dětí se návštěvě sklepa snažilo vyhnout, neb jim připomínal protiatomový kryt, nejvýstižněji celou situaci komentoval malý chlapec, který se na tlumočníka obrátil se slovy: „To je taková nuda, to tady nemáte nic zajímavýho, třeba ZOO nebo tak něco?“ S úlevou se tedy po skončení oficiálního přijetí celá čečenská výprava přemístila na oběd do restaurace v Besedním domě. Salvy slávy Sobotní odpoledne pak bylo věnováno tanečním zkouškám, zajišťování nezbytných rekvizit i úpravou a oblékáním tradičních čečenských kostýmů. Přestože začátek celého představení byl až v 19:00, již od půl šesté se do brněnského Divadla Husa na Provázku trousili diváci. Někteří teprve u pokladny zklamaně zjistili, že všechny vstupenky jsou již několik dní beznadějně vyprodány, jiní svoji pozornost zaměřili na fotografickou výstavu Amnesty International o porušování lidských práv v Rusku umístěnou ve foyeru. Návštěvníci mohli také přímo finančně přispět do kasičky sdružení BERKAT na sbírku pro civilisty z města Grozného. Od 18:00 začala v Malé scéně divadla beseda se členkami sdružení BERKAT i s vedoucím souboru Maršo Váchou Temirchanovem. Řeč byla o situaci uprchlíků přežívajících v mrazivé kavkazské zimě ve stanech, sklepeních či ruinách domů, o projektech pomoci i o historii vzniku dětského tanečního souboru. V 19:00 pak za vtipného a inteligentního moderování herce Petra Vacka začal dlouho očekávaný koncert. Nejdřív vystoupil se svými písněmi Václav Koubek a po něm pěvecký soubor ze Sdružení pěstounských rodin, pak herci Divadla Husa na Provázku, Irena a Vojtěch Havlovi a čínská zpěvačka Feng - Jün Song se skupinou Horská karavana. Prostor se našel i pro krátké slovní vstupy lidí, kteří konání koncertu podpořili, ať už šlo o novinářku Petru Procházkovou či senátora Jana Rumla. Za rytmického zvuku bubnu a akordeonu v závěru večera vyběhlo před užaslé diváky několik desítek čečenských tanečníků v překrásných kostýmech. Vlajka Čečenské republiky – Ičkerie a chleba v rukou nejmenších tanečníků symbolizovaly národní hrdost a pohostinnost obyvatel této severokavkazské republiky. Další tance vycházely převážně z lidových motivů - tanec mládeže, dívčí tanec, tanec se džbánem aj. Skutečný výkon předvedli tanečníci při tanci nazvaném „Věž“, kdy jich několik ze svých těl vytvořilo typickou kavkazskou obrannou věž, která se v průběhu tance postupně otvírala těm, kdo přicházejí v dobrém. Z malých i větších tanečníků a tanečnic během večera opadávala tréma a závěrečné taneční kreace pak už prováděli se šťastným a odhodlaným výrazem ve tváři. Odměnou jim byly nejen salvy potlesku po každém jednotlivém vystoupení, ale především nekončící mohutný výbuch potlesku v závěru, kterým si dojatí diváci vynutili nejen několik přídavků od souboru MARŠO, ale i spontánní tanec vedoucího souboru a jeho spolupracovnice. V závěru jejich vystoupení pak pódium divadla zaplnili i lidé pomáhající s putováním souboru po ČR a i jim se dostalo odměny od diváků za tuto jejich aktivitu. Po skončení koncertu se pak návštěvníci, část účinkujících i organizátorů promísili a v malých skupinkách diskutovali v předsálí divadla. Druhý den pak celá čečenská výprava od- jela do Zlína, kde se jich ujala místní skupina NESEHNUTÍ. Milan

Aktuálně z kampaně za ženská práva Ti, kdo zprávy o ženské kampani NESEHNUTÍ sledují, vědí, že jejím jádrem jsou dva cykly seminářů pro lidi z neziskových organizací, vyučující, žurnalisty či všechny ostatní nějakým způsobem veřejně angažované, kteří budou informace a myšlenky získané na seminářích rozvíjet a využívat ve svých aktivitách. Do základního cyklu šesti seminářů, které pokrývají gender témata od úvodu a feministické historie, přes diskuse o gender rolích a stereotypech, problematiku násilí na ženách a rovnosti v

2.2.2012 12:46

ALARM č

3 z 21


zaměstnání, diskuse o rodičovství a jiných modelech soužití až po ekofeministická témata a ženská hnutí ve světě, se do konce listopadu přihlásilo rovných 135 lidí (samozřejmě z drtivé většiny žen, které se nejvíc cítí být problematikou osloveny). Přestože nás tak veliký zájem nesmírně potěšil a povzbudil, mrzelo nás, že nemůžeme vybrat více jak 40 účastnic a účastníků - i tak už praská ve švech nejen seminární místnost, ale i náš fond cestovného. Do cyklu navazujícího, v jehož rámci pořádáme tři semináře na volená témata, pak zveme nejen účastníky z loňského úvodního cyklu, ale i další zájemkyně a zájemce, kteří nás kontaktují. Semináře navazující Druhý ročník projektu jsme zahájili 23. listopadu právě prvním navazujícím seminářem (na který jsme vás minule zvali) věnovaným vztahu náboženství k ženám a rozdílu vlivu žen a mužů v jednotlivých náboženských systémech. Kromě šestnácti loňských účastnic (a jednoho účastníka, studenta teologie, což se k tématu výborně hodilo) přišlo asi deset nových tváří. Všichni jsme pak mohli diskutovat s Janou Opočenskou o feministické teologii a důvodech pro to, proč tolik žen mlčky přijímá, když k nim z kazatelen některých církví mohou promlouvat pouze muži, vydat se s Ivou Doležalovou k revolučním počátkům křesťanství, v nichž ženy sehrály významnou roli, aby pak byly s institucionalizací náboženství zatlačeny do pozadí, a nakonec shlédnout diapozitivy Blanky Knotkové z jejích cest po Indii, které doprovázela výkladem o postavení hinduistických žen v symbolech i žitém světě. Hodnocení semináře zúčastněnými si můžete přečíst na našich internetových stránkách. Další z navazujících seminářů bude 1. března a jako téma jsme vybrali často žádanou problematiku médií a jazyka ve vztahu k genderu. Řeč bude nejen o různosti výraziva pro obě pohlaví, o zobrazování žen a mužů v běžných médiích, ale také o historii ženských časopisů, coby zvláštního a mnohdy zatracovaného druhu čtiva. Pokud chcete přijít, stačí když nás jakýmkoli způsobem kontaktujete a domluvíme se. Den lidských práv - 10. prosince K příležitosti dne lidských práv jsme v rámci gender projektu pořádali promítání Očima žen, více o něm na jiném místě. Semináře základní 11. ledna jsme rozběhli také cyklus seminářů základních, který jako loni začínal úvodem do gender studií v podání Ivy Šmídové a přehledem dějin a cílů feministického hnutí od Hany Havelkové. Přestože se několik účastnic omluvilo (oba přijatí mužové dorazili!), bylo nás spolu se všemi pomáhajícími tolik, že jsme se do místnosti na katedře humanitní environmentalistiky na FSS skoro nevešli. Přestože na diskuse v tomto úvodním dni nebylo ještě tolik času (museli jsme se navzájem představit a trochu seznámit), i tak se několika zúčastněným podařilo pobavit zbylé publikum výroky jako: “můj tchán se rozplakal, když slyšel, že můj manžel žehlí...” a vůbec vládla přátelská atmosféra. Těm, kdo se dosud domnívali, že feminismus znamená boj žen proti mužům, poskytla pádné argumenty Hana Havelková ve svém fascinujícm sociologicko-historickém výkladu. Všichni zúčastnění dostali balíček s čítankou a materiály různých genderových a lidskoprávních sdružení a také si hojně kupovali knížky slovenského nakladatelství Aspekt, které máme ve své distribuci (právě proto, že je v žádném českém knihkupectví neseženete). Obědovou přestávku nám zpříjemnily veganské bagety připravené kampaní Jídlo místo zbraní, jíž gender skupinka tímto moc a moc děkuje. Stejné díky patří novým dobrovolnicím Lence a Kláře, které nám s kampaní začaly pomáhat. Nyní už se společně těšíme na další ze seminářů, který bude 8. února. Provozujeme diskusní mailing-list určený pro účastnice a účastníky seminářů (přičemž do navazujícího cyklu vás v omezeném počtu zveme) a pokud máte jakékoli dotazy či poznámky k seminářům a celé gender kampani, rádi je uvítáme v jakékoli formě. Internetové stránky a publikace Proměnami procházejí také naše internetové stránky http://zenskaprava.ecn.cz, na kterých najdete nejen informace a zprávy ze seminářů (včetně jejich hodnocení), ale také některé dosavadní publikace této kampaně, informace o knihovně a knižní distribuci (včetně popisů některých zmiňovaných titulů) a hlavně odkazy na další sdružení a aktivity, které se ženskými právy a problémy zabývají. Už minule jsme vás informovali o tom, že chystáme vydání několika praktických publikací k tématu rovných příležitostí v zaměstnání a výuce o genderu a genderových rolích. Jakmile budou tyto materiály k dispozici, rozšíříme naše stránky o nový oddíl, ve kterém bude plno využitelných informací a odkazů. Ovšem už v nynější 2.2.2012 12:46

ALARM č

4 z 21


podobě se našim stránkám dostalo pochvaly, protože v buletinu Gender, rovné příležitosti, výzkum, který vydává gender sekce Sociologického ústavu AV ČR, jsme v pravidelné rubrice sledující a hodnotící stránky zabývající se gender tématikou a rovností pohlaví obdrželi pět hvězdiček – tedy plný počet. Pokud zrovna nekomunikujeme s účastnicemi a účastníky, nesháníme lektorky a nepíšeme texty, tak se zabýváme výhledem projektu do dalších měsíců. V současnosti se chceme svým dílem připojit k celorepublikové kampani proti násilí na ženách (na němž má významný podíl domácí násilí) a také toto téma více začlenit do našich dalších aktivit. Mimo to uvažujeme o publikaci jakési učebnice nebo čítanky feminismu (či chcete-li rovného přístupu k pohlavím, neboť feminismus není jen o ženách), která by doplnila a především rozšířila články a témata z našeho sborníku Ženská práva (některé z textů vyšly i v Sedmé generaci). Pokud vás cokoli z této problematiky zajímá a chcete na ní spolupracovat, rádi vás uvítáme na našich schůzkách. Se všemi dotazy, nápady či připomínkami se obracejte na emailovou adresu [email protected] nebo na pevnou adresu NESEHNUTÍ Brno, Údolní 44, 602 00 Brno. Jolana

Ve stínu vítězného oblouku… Je sychravé ráno 5. listopadu 2002. Právě bylo zahájeno jednání rumunského parlamentu. Ve stejné době vbíhá na jednu z přeplněných bukurešťských křižovatek čtveřice aktivistů v oranžových vestách a s dopravními ukazateli v rukou na několik okamžiků zastavují veškerou automobilovou dopravu na všech pěti pruzích této autostrády. Za nimi se objevují další čtyři desítky ekologických aktivistů s transparenty mezinárodní organizace Greenpeace a obsazují napodobeninu francouzského vítězného oblouku postavenou v hlavním města Rumunska. Vznášející se balónky, plápolající transparenty zahalující část bukurešťského monumentu i šířené informační materiály hlásají zásadní nesouhlas s otevřením gigantického povrchového dolu na těžbu zlata v chráněné oblasti Rosia Montana. A to až do okamžiku, než se na místě objevuje několik desítek rumunských policistů a přítomné aktivisty a aktivistky za použití „hmatů a chvatů“ přemístí do vyhrazeného policejního prostoru v přilehlém parku. Celá akce trvající necelou hodinku se odehrála za značného zájmu místních i zahraničních novinářů. Reportáž z ní se objevila i v hlavních zpravodajských relacích rumunské televize (státní i komerční). Informace o ní dorazila i do rumunského parlamentu, kam byl pozván zástupce ekologů vedoucích dlouhodobou kampaň proti projektu na otevření dolu, aby představil argumenty, které potvrzují obavy, že otevření dolu znamená devastaci cenného přírodního území a ohrožení (těžbou, dopravou, toxickými výluhy apod.) přírody i lidí v dané lokalitě. Výsledkem těchto jednání byla i skutečnost, že ministr životního prostředí Rumunské republiky vyslovil nesouhlas s otevřením zlatého dolu v oblasti Rosia Montana a parlament jako celek zatím nerozhodl o podpoře tohoto projektu ze strany rumunského státu. Tedy úspěch a jedno z prvních vítězství v této kampani. Pozitivní dojem z celé akce (na které měla zástupce i brněnská skupina NESEHNUTÍ) tak kazila snad jen skutečnost, že rumunská policie, která zadržela všem účastníkům protestu pasy (šlo o občany Maďarska, Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Izraele, Velké Británie a Rumunska), je vydala až po zaplacení vysoké pokuty, která jistě přispěla k vylepšení příjmu policejních velitelů, zvláště těch, kteří velmi pečlivě zaznamenávali do svých archivů všechna data aktivistů a na videokameru snímali jejich obličeje i zabavené cestovní doklady. Milan

Přes ulici (ne)bezpečně – s úředníky odboru dopravy Ani v mezičase od vydání posledního ALARMu přechodová kampaň nezahálela, zde přinášíme chronologicky seřazené - její nejaktuálnější výstupy. Zdravé město a rušení přechodů Když jsme v létě loňského roku oslovili Kancelář Brno – Zdravé město Magistrátu města Brna, s dotazem, jaký je její názor na rušení přechodů pro chodce (coby magistrátní instituce, mající ve své náplni mj. propagaci zdravého životního stylu včetně preference pěší a hromadné dopravy nás její názor obzvláště

2.2.2012 12:46

ALARM č

5 z 21


zajímá), dostalo se nám místo odpovědi příslibu pozvání na jednání někdy v budoucnu, kde by se mělo probírat i toto téma. 13. listopadu se pak uskutečnilo projednávání návrhu Plánu zdraví – tématické části doprava, na které byl vedle magistrátních úředníků (odbor dopravy, ÚHA, dopravní podnik), představitelů nevládních organizací (Děti Země, Bicybo, Greenways), Centra dopravního výzkumu (CDV) nebo policie pozván i náš zástupce. Na tomto místě je zapotřebí poznamenat, že činnost kanceláře Zdravého města bývá často terčem kritiky právě ze strany nevládních organizací jako neefektivní a zbyrokratizovaná. Zejména je pak (jak se v řadě konkrétních případů ukázalo) politováníhodný její přístup k aktivitám organizací magistrátu nesympatických (= nevládní ekologické organizace), jejichž činnost, resp. žádosti o spolupráci často ignoruje. Protože ale na druhou stranu potřebuje ty samé organizace jako zástupce neziskového sektoru pro projednávání některých bodů svého programu, zve je na jednání jako je právě toto. NESEHNUTÍ příležitost využilo k prosazení důležitého bodu do návrhu programu Plánu zdraví, kde se požaduje, aby byl proces rušení brněnských přechodů přehodnocen nezávislou institucí, nejlépe CDV. Předcházela tomu bouřlivá výměna názorů s přítomným zástupcem OD MMB, kdy jsme byli jednou označeni za fanatiky a podruhé za demagogy. Snad i proto, že Plán zdraví je čistě proklamativní a jeho naplňování tak není pro nikoho závazné, náš kontroverzní požadavek prošel. Jak poznáte neobnovovaný přechod? Odboru dopravy jsme se zeptali, jak rozliší chodec a řidič, zda-li přechod, rušený tzv. neobnovováním (nápad, se kterým OD MMB přišel v rámci druhé etapy rušení a který se týká celkem 68 přechodů pro chodce) ještě existuje. Vyberte si: „Ke kolizím chodců s auty dojít nemůže, protože dokud samy nevymizí pruhy na silnicích, budou u přechodů také pevné dopravní značky. Jakmile už nebude zebra zřetelná, odstraníme značky a přechod přestane existovat.“ (Josef Buchta, úředník Odboru dopravy MMB v MFD 7.11. 02) „Svislá dopravní značka označující přechod pro chodce není instalovaná u žádného přechodu určeného k „neobnovení“, protože tyto přechody jsou vesměs na bočních větvích křižovatek, kde uvedeného dopravního značení nebylo užito.“ (Jan Kaucký, vedoucí Odboru dopravy MMB ve svém sdělení z 16.12. 02) Nezbývá, než popřát brněnským chodcům při přecházení těchto přechodů hodně štěstí. Další zrušený přechod Na nám. Míru byl v rámci samostatného projektu na podzim 2003 zrušen přechod pro chodce pro svoji údajnou nadbytečnost. V jeho těsné blízkosti se přitom nachází ZŠ nám. Míru, střední pedagogická škola, gymnázium a vysokoškolské koleje. Ředitel gymnázia Jiří Haičmann nám k tomu napsal: „Jsem přesvědčen, že město je automobily přetížené a sám jezdím, jako jeden z mála ředitelů, skoro výlučně MHD. Několik let jsme bojovali o zřízení dalšího přechodu pro chodce přímo před naší školou a nejen, že se nám to nepodařilo, ale naopak zrušili nám právě Vámi zmíněný přechod.“ Společně s o.s. Masarykova čtvrť se budeme snažit o to, aby se tento přechod vrátil zpět na silnici. Dopis podobného znění nám přišel od Vojenské akademie: „Chápeme snahu Magistrátu města Brna o plynulejší dopravu ve městě a tím i snížení exhalátů z motorových vozidel. Shodujeme se však s Vámi, že by to nemělo být činěno na úkor bezpečnosti chodců. Jedním z přechodů, který byl zrušen a bezprostředně se dotýká bezpečnosti studentů, pedagogů a ostatních zaměstnanců školy, je přechod mezi budovami Vojenské akademie v Brně, Kounicova 65 a Kounicova 44. Přesto, že ihned po zrušení tohoto přechodu jsme proti tomuto protestovali písemně u primátora města a žádali o znovuzvážení všech bezpečnostních rizik, bylo nám sděleno odborem dopravy MMB, že jeho zrušení je v souladu s dopravními předpisy, protože vpravo i vlevo jsou v blízkosti přechody, které bezpečnost chodců zabezpečují v dostatečné míře, jeden z nich je dokonce řízen světelně. Samozřejmě, že nikdo z našich příslušníků tyto přechody nepoužívá, což je lidsky pochopitelné. A tak jsme denně svědky, jak kličkují mezi vozidly a riskují své zdraví a životy.“ (prorektor Vojenské akademie pro koncepci a rozvoj plk. doc. Ing. Alexander Sikora, CSc.) Seminář „Bezpečnost chodců v městském provozu“ Ve čtvrtek 15. ledna jsme v Brně v rámci naší kampaně uspořádali setkání dopravních odborníků z řad nevládních organizací a státních institucí společně se zástupci místních samospráv, aby zde společně diskutovali o tématu bezpečnosti chodců v městském provozu. Mluvilo se především o možnostech a 2.2.2012 12:46

ALARM č

6 z 21


způsobech prosazování takových dopravních řešení, která budou k chodcům vstřícná a přispějí k jejich větší bezpečnosti. Se svými příspěvky vystoupili například ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu), který popsal v Evropě obvyklou praxi zřizování a uspořádání přechodů, Martin Robeš (Český a Slovenský dopravní klub), který představil způsoby úprav veřejných prostranství, vstřícné k chodcům nebo Jarmila Johnová (Pražské matky), která pohovořila o zkušenostech s rušením přechodů pro chodce v Praze. Většina příspěvků byla doplněna poutavou projekcí a po každém se strhla živá a podnětná diskuse. Celkem se semináře zúčastnilo na 30 lidí a zprávy o něm odvysílaly dvě televize, Český rozhlas a několik místních rádií. Další směřování přechodové kampaně Poté, co byly počátkem tohoto roku uzavřeny všechny tři běžící projekty, které kampaň podpořily, vstupujeme do další fáze, kdy se zaměříme na jednání s místní politickou reprezentací s cílem prosadit naše požadavky skrz zastupitelstvo městské části Brno – střed a skrz „velké“ brněnské zastupitelstvo. Požadujeme tři věci: a) OD MMB by měl na základě doporučení CDV a zahraničních zkušeností stanovit parametry doporučené intenzity průchodu chodců a průjezdů vozidel a podle těchto údajů pak znovu přehodnotit přechody pro chodce, které v rámci uvádění metodiky do praxe zrušil. Tyto parametry by měl používat i ve všech budoucích případech rozhodování o zrušení či zřízení přechodu pro chodce. Při svém postupu by měl OD MMB více zohledňovat názory občanů a institucí v okolí rušeného či zřizovaného přechodu a o svém postupu vždy v dostatečném předstihu informovat radnice městských částí na jejichž území má k úpravě dojít. b) OD MMB by měl zrušit své rozhodnutí o neobnovování vybraných přechodů pro chodce, protože tento postup se ukazuje jako nevhodný z hlediska bezpečnosti chodců. c) OD MMB by měl bezodkladně znovuobnovit vybrané přechody pro chodce v lokalitách, kde se už nyní ukazuje (na základě podnětů jak občanů a institucí, tak i místních radnic, na základě měření intenzit chodců občanskými sdruženími atd.) jejich opodstatněnost. Již brzy uvidíme, nakolik nám bude lokální politická reprezentace ochotná naslouchat. Filip

Hrr na ně ! Ale na koho? Těmito dvěma větami by se snad nejlépe dala charakterizovat zahraniční politika české vlády týkající se obchodu se zbraněmi. Jak už historie (a bohužel i současnost) ukazuje, včerejší spojenec je dnešní protivník a naopak. Bez ohledu na tuto skutečnost a zkušenost prodává Česká republika své zbraně všude, kde o ně projeví sebemenší zájem. Vždyť světová konkurence prodejců zbraní je velká, zbraní je příliš a válečných konfliktů tak žalostně málo (z pohledu zbrojařů). Že tak vyzbrojuje dnešní diktátory a teroristy a své potencionální vojenské protivníky, vládu ani její úředníky evidentně netrápí. Antimilitaristická skupina NESEHNUTÍ, která bedlivě monitoruje vývozy zbraní z České republiky, tak pravidelně takřka měsíc co měsíc zaznamenává vývozy českých zbraní do zemí, kde probíhá občanská válka (Srí Lanka, Angola, Etiopie), kde se vláda dopouští státního teroru vůči svým občanům (Zimbabwe, Turecko), či do zemí (Gruzie, Sýrie, Jemen), které slouží jako překladiště zbraní pro jejich dodávky režimům (Súdán, Irák ad.) či teroristickým uskupením (např. Al Kajda), které si samy zbraně koupit na světovém trhu nemohou (např. kvůli uvaleným zbrojním embargům OSN či EU). To vše Česká republika činí, přestože se (jako kandidátská země EU) přihlásila ke Kodexu EU pro obchod se zbraněmi (EU Code of Conduct on Arms Exports) z roku 1998. Přestože ani tento kodex není dokonalý, je v něm několik ustanovení, která mj. zakazují vydávání vývozních licencí na zbraně „pokud existuje riziko, že by navrhovaný vývoz mohl být užit k vnitřní represi“. Stejně tak Kodex EU uvádí, že pro vývoz zbraní je nutné „respektování lidských práv v zemi finálního určení“. Nařizuje také „nepovolit vývozy zbraní, které by provokovaly nebo prodlužovaly ozbrojené konflikty nebo zostřily existující napětí v zemi konečného určení“ a „nevydat vývozní licence pokud je zřejmé riziko, že by příjemce použil navrhovaný export agresivně vůči jiné zemi nebo k vymáhání teritoriálního nároku silou.“ Drtívá většina vývozů zbraní z České republiky je tedy nejen v rozporu s jakýmikoliv etickými normami chování společnosti honosící se přívlastky demokratická či humanistická, ale také v rozporu s touto mezinárodní dohodou. To však v žádném případě nijak nebrání české vládě (především Ministerstvu

2.2.2012 12:46

ALARM č

7 z 21


průmyslu a obchodu ČR, které vývozy zbraní z ČR povoluje) v dalším problematických vývozech. Export zbraní je totiž velmi výnosný obchod a to i v malém měřítku naší středoevropské republiky. Novou sílu obchodníkům se smrtí dodal i vstup ČR do NATO, který s sebou přinesl nutnost modernizace armády a její přezbrojení. Na trh se zbraněmi se tak dostávají staré použité zbraně z armádních skladů za desítky miliard korun, neboť jejich prodej (byť pod cenou) je mnohem výhodnější než jejich likvidace. Navíc od začátku devadesátých let dochází i k přezbrojení Policie ČR. Trh se zbraněmi byl tak ze skladů ministerstva vnitra obohacen od roku 1993 o 50 000 samopalů a více než 30 000 pistolí. I po teroristickém útoku 11. září 2001 v USA, kdy se i u nás začalo mluvit o větší kontrole obchodu se zbraněmi, uvolnil český stát z výzbroje policie přes 31 000 samopalů a 13 500 pistolí. V plánu je pak odprodej dalších více než 46 000 policejních pistolí. To, že nikdo (ani ministerští úředníci) neví, v jakých rukou tento zbrojní arzenál končí, je jen dovršením smutné reality. NESEHNUTÍ v této situaci nesedí se založenýma rukama, ale podrobně mapuje situaci ohledně vývozu zbraní z ČR a sbírá všechny relevantní informace. S jejich pomocí pak plánujeme vydat několik tiskových materiálů, kterými budeme informovat veřejnost o tomto problému. Chystáme též sérii mediálních výstupů na toto téma, připraveno je i několik veřejných akcí, otevřených dopisů, petic apod. které mají na zbrojní podporu diktátorských režimů a teroristických organizací ze strany českého státu upozornit. Cílem je vyvolat o této zásadní věci společenskou diskusi, a na světlo tak vytáhnout pochybné obchody se zbraněmi, které před veřejností dosud tají vládní nařízení o utajovaných skutečnostech. Zároveň chceme vyvinout tlak na orgány, které vývoz zbraní povolují, aby výrazně omezily (v lepším případě úplně zastavily) nekontrolovaný vývoz českých zbraní do konfliktních oblastí. Svůj nesouhlas dáme také najevo při dalším ročníku veletrhu zbraní IDET v Brně na konci dubna roku 2003. Je to běh na velmi náročné a dlouhé trati, ale v současné situaci, kdy jeden válečný zločinec a státní terorista hrozí válkou druhému zločinci a teroristovi stejného typu a do svého vojenského dobrodružství chtějí oba zatáhnout celý svět, neexistuje moc jiných možností. Budeme rádi, když i Vy se k nám v tomto sprintu o život přidáte. Milan

Do Wilsonova lesu lyže neponesu „Rizikem realizace záměru může být značný odpor ze strany ochránců přírody.“ (ze studie proveditelnosti rozšíření sjezdovky ve Wilsonově lese) Spor o vybudování lyžařské sjezdovky ve Wilsonově lese patří bezesporu mezi nejžhavější kauzy brněnské komunální politiky posledních měsíců, a protože se do něj nedávno zapojilo i NESEHNUTÍ, určitě stojí za to se o něm rozepsat více i na stránkách ALARMu. Něco z historie Wilsonův les byl založen v roce 1849, kdy začal vznikat jako císařsko-královský lesopark rozprostírající se na kopci nad řekou Svratkou a brzy se stal oblíbeným výletním místem. V roce 1974 byl v rámci akce „Z“ vykácen 250 m dlouhý pruh lesa a vybudována zde sjezdovka s umělým plastickým povrchem (tzv. kartáče) a vlek, sloužící především studentům Vysokého učení technického. Po revoluci VUT pronajalo svah soukromé firmě, která jej však nechala zchátrat, a v 90. letech se zde už nelyžovalo. Dokonce se objevil návrh na opětovné zalesnění celého svahu. Zlom nastal v roce 2001, kdy škola pozemek ve Wilsonově lese převedla na město Brno. Zároveň s tím přišel nápad znovuobnovení lyžařského svahu, původně v jeho staré podobě, později, údajně poté, co se celé věci ujal brněnský magistrát ve snaze udělat z ní celobrněnskou investici, ve variantě velké. Ta počítá s prodloužením svahu o dalších vykácených 190 m, s výstavbou sedačkové lanovky a s umělým zasněžováním. Největším propagátorem této myšlenky se stal ing. Jiří Černý, lyžařský technolog a delegát mezinárodní lyžařské federace (taktéž provozovatel seřizovny vázání u bývalé sjezdovky a jeden z budovatelů tohoto svahu v 70. letech). Díky svým úzkým kontaktům na komunální politiky se mu podařilo celý záměr dostat do stádia postupné realizace nejen po technické, ale i politické stránce. Někteří politici si z propagace výstavby lyžařského svahu udělali předvolební téma a strnou nezůstal ani sám ing. Černý, který pod heslem „Učiním vše pro to, aby už příští rok mohly naše děti ve Wilsonově lese lyžovat“, vytáhl v podzimních komunálních volbách do boje o post místostarosty městské části Žabovřesky (na jejímž území se sjezdovka nachází) v dresu KDU-ČSL a uspěl. Navíc se mu už předtím

2.2.2012 12:46

ALARM č

8 z 21


podařilo přesvědčit Radu města Brna, aby nechala (jeho samotného coby technického poradce a projektový ateliér A-46) zpracovat Studii proveditelnosti obnovení a rozšíření lyžařského svahu. Nesmyslný nápad... Výhrad k celému projektu je celá řada, shrňme ty nejpodstatnější: 1) Rozšíření sjezdovky by znamenalo už zmíněné vykácení dalších 190 metrů lesa (což dělá cca 560 stromů). Ing. Černý a další příznivci kácení sice argumentují tím, že se jedná jen o nekvalitní náletové dřeviny, zhusta napadené nemocemi, a proto se stejně budou muset jednou pokácet, což ovšem rázně vyvrátila v MF Dnes zástupkyně Veřejné zeleně města Brna A. Koutská: „Les je zdravý, díky náletovým dřevinám má samoobnovovací funkci, není potřeba ho kácet.“ 2) Ekonomická (ne)návratnost. Studie počítá s celkovými náklady ve výši zhruba 56 milionů a s ekonomickou návratností 27 let. Tato čísla ovšem bývají v různých vyjádřeních v tisku ze strany propagátorů stavby různě modifikována dle potřeby (primátor Duchoň např. hovoří o 15-20 letech). Poradce pro oblast ekonomiky a projektování L. Protiva podrobil ekonomickou část studie kritice v deníku Rovnost: „Jsou podceněny náklady, a to především z hlediska terénních úprav. Zcela mimo realitu jsou navrženy provozní náklady. Aritmeticky stanovená návratnost ve studii je pouze jakési teoretické číslo nemající s ekonomickým hodnocením nic společného, neboť před dosažením této návratnosti bude celá investice tak zastaralá, že pro udržení jejího provozu bude potřeba vložit další investice.“ 3) Realizace projektu by s sebou přinesla řadu negativních dopadů na obyvatele Masarykovy čtvrti, zejména těch, bydlících v blízkosti sjezdovky. Znamenala by především značné zvýšení dopravní zátěže (a s ním spojené problémy s nedostatkem parkovacích ploch v okolí areálu) v jinak poměrně klidné části Brna. Opět ing. Černý mystifikuje, když v tisku uvádí, že přijíždějící lyžaři budou využívat stávající trolejbusové dopravy. Když odhlédneme od toho, že s lyžemi většina lidí pravděpodobně veřejnou dopravou cestovat nebude, ale naopak využije pohodlnějšího automobilu, tak i samotná studie předpokládá, že autem přijede 70% návštěvníků. Parkovacích míst je přitom k dispozici pouhých 28 u horního stanoviště a ve studii se počítá s dobudováním dalších 24 u dolního. Dalším očekávaným problémem je nedodržování hlukových norem kvůli provozu sněhových děl. 4) Mezi další argumenty odpůrců patří nevhodné klimatické podmínky (neumožňující udržování sněhové vrstvy po plánovaných 90 dnů v roce), neatraktivnost svahu pro zkušené lyžaře (a jeho přílišná strmost na straně druhé, která jej činí nebezpečným pro lyžaře méně zkušené) nebo nebezpečí vodní eroze, kdy i studie samotná přiznává, že lokalita Wilsonova lesa je již v současnosti značně vodní erozí zasažena. Více se už bohužel o tomto problému nerozepisuje. ...o kterém se rozhodne bez ohledu na náš názor Alespoň takto si to představuje primátor Duchoň, který v předvánočním rozhovoru pro MF Dnes asi nikoho nepřekvapil svým prohlášením, že nevládní organizace a občané se sice mohou k věci jakkoliv vyjadřovat, nicméně o osudu lesa a vybudování sjezdovky rozhodne rada a zastupitelstvo města Brna. Ti z nás, kteří nepovažují myšlenku ponechat rozhodovací proces v rukách těch samých lidí, kteří v Brně vybudovali architektonické skvosty jako např. ohyzdný Velký špalíček, za nejšťastnější, se pak dostávají s představiteli města do otevřeného střetu. Nejhlasitějším oponentem projektu je od počátku občanské sdružení Masarykova čtvrť, hrstka nadšenců, kteří ve svém volném čase a za své vlastní peníze bez podpory nadací vedou tvrdou, ale korektní kampaň. Poté, co se jim podařilo dostat toto téma do středu zájmu médií, a vyvolat tak širokou diskusi, ukázalo se, že na zvládnutí celého problému bude zapotřebí dalších spojenců, a proto byly o pomoc požádány další nevládní organizace, mj. i NESEHNUTÍ. Vznikla neformální „Koalice za Wilsoňák“, kde se vedle zástupců Masarykovy čtvrti, NESEHNUTÍ, ČSOP, Hnutí za přímou demokracii nebo Hnutí Duha scházejí také nám naklonění zastupitelé, především za Stranu zelených, a společně plánujeme další strategii. Protistrana nám nachystala zcela v tradici protřelých praktik komunální politiky několik nástrah, s nimiž se s většími či menšími úspěchy vypořádáváme: - Neveřejná veřejná studie: ihned poté, co jsme se dozvěděli o existenci studie proveditelnosti, snažili jsme se na základě zákona o veřejném přístupu k informacím získat její kopii. S odkazem na přání autorů neposkytovat kopie dalším os_bám nám to ovšem nebylo investičním odborem umožněno, byť se jedná o studii vypracovanou za (nemalé) peníze daňových poplatníků a režimu zákona zcela jistě podléhající. Absurdita této situace byla podtržena ještě tím, že pořizování výpisků ze studie nám oproti tomu umožněno bylo. Tento právnický oříšek rozlouskl rázným krokem zastupitel Mojmír Vlašín, který studii 2.2.2012 12:46

ALARM č

9 z 21


překvapeným úředníkům z kanceláře odnesl, okopíroval a pak zase vrátil, čímž si vysloužil obvinění z krádeže, ale také salvu pochvalných dopisů, které zaplnily celou rubriku lokální přílohy MF Dnes. O problematických místech ve studii už zde řeč byla několikrát, zbývá snad jen dodat, že celý materiál je krajně neobjektivní a byl evidentně vypracován s cílem stavbu maximálně zpropagovat. Cena 98 tisíc korun, kterou autoři za tento spisek dostali, rozhodně neodpovídá jeho kvalitě a rozsahu a starost o případné zneužití jejich autorských práv je dle mého názoru zcela neopodstatněná. - Informační blokáda: zatímco propagátoři stavby mají v místních zpravodajích (zpravodaj MČ Brno-střed nebo MČ Žabovřesky) volný prostor pro svou argumentaci, dopisy odpůrců stavby otiskovány nejsou s odkazem na jejich malou odbornost nebo na to, že zatím je tato diskuse předčasná. O sjezdovce nechtěli zastupitelé Žabovřesk informovat ani na svém prosincovém zasedání, přimět je k tomu musela až hlasitě projevovaná přítomnost zhruba stovky rozzlobených občanů, kterým vedení radnice ještě pro jistotu těsně před tímto zasedáním zrušilo tradiční bod každého jednání, kdy mívali prostor pro své názory. Jak toto rušné zasedání, kterého se zúčastnilo i NESEHNUTÍ s řadou transparentů, dopadlo, si můžete přečíst ve výstřižku z novin na konci tohoto ALARMU. - Dezinformační kampaň: na odpůrce sjezdovky jsou vytahovány už tradiční pseudoargumenty a lživá obvinění – údajně ing. Černému vyhrožují fyzickým napadením, na petici proti stavbě (v současnosti přes 3 500 podpisů – chcete-li připojit svůj, kontaktujte nás!) falšují podpisy, na žabovřesském zastupitelstvu vyvolali zásah městské policie, jedná se o aktivitu pouhých několika majitelů domů v okolí sjezdovky ve spojení se zelenými fanatiky, odpůrci nechtějí jednat s protistranou atd. Za komentář stojí snad jen poslední bod, kdy je nutné podotknout, že od samého počátku byli propagátoři stavby v čele s ing. Černým a primátorem Duchoněm zváni na setkání s občany Masarykovy čtvrti, aby zde svůj záměr vysvětlili a obhájili, nicméně nedostavili se ani jednou. Primátor Duchoň sám schůzku s představitelkou o.s. Masarykova čtvrť několikrát změnil a vymínil si, že bude jednat pouze s ní a s nikým dalším (nakonec tedy došlo jen k předání petice a schůzka žádný viditelný výstup neměla). Na další zastupitelstvo Žabovřesk, které se koná mimořádně 24.1. a jehož jediným bodem je téma sjezdovky, nepřijde právě ten, kdo by tam měl být nejvíc. Ing. Černý se totiž dopředu omluvil s tím, že dává přednost otevírání nového svahu v sousedním Rakousku. V současnosti je projekt ve fázi vypracovávání tzv. TEZu (Technicko-ekonomické zadání), celý rozhodovací proces by měl, pokud nebude zastaven, trvat nejméně rok a půl. Koalice za Wilsoňák se schází pravidelně každý týden v kanceláři NESEHNUTÍ (a vřele do svých řad uvítá další aktivisty) a jednou z jejích hlavních činností v nejbližších měsících bude informační kampaň (letáky, plakáty, www stránky, možná i zpravodaj), s cílem oslovit brněnskou veřejnost a přesvědčit ji o nesmyslnosti celé stavby. Samozřejmě, že se také připravujeme na kvalifikovanou účast v budoucích správních řízeních. Tolik snad vyčerpávající uvedení do problému, více o našich dalších krocích proti dostavbě sjezdovky v příštím čísle. Filip

Hypermarkety v Brně pod drobnohledem Je smutné, že takřka v každém ALARMu přinášíme zprávy o nových plánech a projektech na výstavbu nových supermarketů či hypermarketů. Je potěšující, že čas od času je možné k nim připojit i pozitivní zprávu o tom, že díky tlaku občanů a jejich sdružení se na různých místech výstavbě těchto megalomanských nákupních komplexů daří bránit. Bude tomu tak i v tomto příspěvku. Jak jsme předpokládali už v minulém ALARMu, investorovi z izraelské developerské firmy PLAZA se nepodařilo splnit podmínky územního rozhodnutí (tedy to, že stavba obchodního centra bude dokončena do konce roku 2002). Jedním z důvodů proč se tak stalo, byl i několikaletý tlak NESEHNUTÍ a dalších ekologických iniciativ a jejich kvalifikovaná účast v územním řízení o povolení stavby. Tzn. že možnost získání stavebního povolení na výstavbu obřího obchodně-zábavního centra PLAZA v Brně se výrazně vzdálila. Nyní jen NESEHNUTÍ zbývá sledovat, jak se investor a statní úředníci v této situaci zachovají, a v případě, že ze záměru na výstavbu centra PLAZA sejde, jaké budou jiné plány na alternativní využití dané lokality o velikosti 60 000 m2. V minulosti se diskutovalo o několika variantách od výstavby bazénu či sportovního areálu pro Brňany (kterých je v Brně vzhledem k počtu obyvatel značný nedostatek) až po zklidnění celého prostoru (v blízkosti řeky Svratky a jejího biokoridoru, stejně jako železniční tratě) výsadbou stromů a rozšířením ploch městské zeleně. 2.2.2012 12:46

ALARM č

10 z 21


O další kauze, které se brněnské NESEHNUTÍ věnuje, se psalo také v minulém čísle ALARMu (viz. článek „Jako houby po dešti“). Jde o projekt na výstavbu (na ploše 35 000 m2) obrovského hypermarketu Carrefour a to v lokalitě, která sousedí s hodnotným mokřadem, který si jako svoje bydliště vybrala řada ohrožených druhů ptáků (moudiváček lužní, chřástal vodní, bekasina otavní), obojživelníků (např. ropucha zelená) a savců (ježek, lasice kolčava…). Při průzkumu této městské lokality v roce 2001 byl mezi zaevidovanými 24 druhy ptáků objeven dokonce výskyt silně ohroženého krahujce obecného či krutihlava obecného. Přesto však stavební úřad vydal souhlasné územní rozhodnutí na výstavbu hypermarketu (jehož součástí má být i parkoviště pro 1 300 automobilů) a magistrát zamítl všechna podaná odvolání. Tím dle našeho názoru porušil hned několik zákonů týkajících se ochrany přírody a krajiny, či zákonů upravujících průběh správních řízení o povolení podobných staveb. Proto NESEHNUTÍ Brno společně s Ekologickým právním servisem zpracovalo žalobu (její rozsah je 49 stran) na Magistrát města Brna a dne 19. 12. 2002 ji předalo Krajskému soudu v Brně. Novým případem, se kterým se v současné době seznamujeme, je plánovaná výstavba nákupního centra v lokalitě „Západní brána“ v brněnské městské části Starý Lískovec. Z dosud zjištěných informací víme, že 40 000 m2, na kterých má nové obchodní centrum stát, prodalo město Brno hluboce pod cenou investorské firmě SÜD – WEST Brno. Přestože celková cena pozemků je podle znaleckého posudku 124 mil. Kč, město Brno ji investorovi prodalo za cenu o 80 mil. Kč nižší. Více informací zatím nemáme k dispozici, neboť v této kauze dosud nebylo zahájeno projednávání vlivů na životní prostředí ani územní či stavební řízení. Poslední případ, který souvisí s aktivním vystupováním NESEHNUTÍ proti likvidaci městského prostoru obřími nákupním centry, je očekávané soudní jednání s bývalým starostou městské části Brno – Nový Lískovec. Spor se rozhořel mezi NESEHNUTÍm a sedmi stovkami občanů na straně jedné a starostou městské části na straně druhé o výstavbu nového supermarketu ALBERT. Přes odpor občanů i přes úspěch NESEHNUTÍ v odvolacím řízení proti výstavbě, byl supermarket dostavěn a jako volební trhák starosty Střechovského (ODS) otevřen krátce před komunálními volbami. A výsledek se dostavil! Starostkou této městské části se stala Jana Drápalová zvolená na kandidátce občanské koalice Tři oříšky pro Lískovec, kterou vytvořili mj. i odpůrci výstavby supermarketu ALBERT. ODS skončila na novolískovecké radnici v opozici. K dovršení politického propadáku pak bývalého starostu ještě čeká v únoru roku 2003 soud za poškozování dobré pověsti NESEHNUTÍ, neboť při svém obviňování odpůrců supermarketu se nevyhnul ani pomluvám a lživému osočování (viz ALARM č. 14 z února 2002). Milan

Vánoce bez kapra V pátek 20. ledna naše skupinka aktivistů kampaně Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ Brno rozdávala tzv. „rybí polévku bez ryby“, aby tak protestovala proti předvánočnímu zabíjení kaprů. V dopoledních hodinách jsme v kuchyni na Hnutí Duha uvařili dvě plné várnice veganské polévky a od 14:30 hodin ji rozdávali na náměstí Svobody. Místo bylo vybráno záměrně, protože kousek od infostánku NESEHNUTÍ byly předvánoční trhy, kde se zároveň prodávají a vraždí tzv. „vánoční kapři“. Smyslem celé akce bylo nabídnout lidem k ochutnání alternativu a ukázku toho, že tradiční vánoční večeře může být chutná, i když v ní není žádné rybí maso. Chtěli jsme poukázat i na to, že je zbytečné, aby každý rok na Vánoce zemřelo několik set tisíc kaprů, jen proto, že je to považováno za tradici. Rozdávali jsme nejen polévku, ale i leták s pěti recepty na vánoční bezmasé pochoutky. Akce měla velký ohlas nejen v médiích, ale i u jejich čtenářů a posluchačů. Vášnivou polemiku vyvolala v deníku Rovnost, kde nás aktivista o.s. Paprsky života pan Sommer obvinil z přestoupení společenské meze plurality a tolerance a z urážky všech poctivých křesťanů. Na jeho dopis zareagoval učitel Masarykovy univerzity Lubor Kysučan. Oba příspěvky přinášíme v tomto čísle ALARMU. Navíc už druhý den byla brněnská skupinka Jídlo místo zbraní zahrnuta e-maily a telefonáty s žádostmi o recepty na bezmasá vánoční jídla. Teď už jenom můžeme doufat, že naše akce lidem opravdu otevřela oči a že rok od roku bude zbytečného předvánočního zabíjení ubývat. Dušan

2.2.2012 12:46

ALARM č

11 z 21


Vánoční dárek nejen křesťanům Pan Ivan Sommer z občanského sdružení Paprsky života ve své glose označil předvánoční rozdávání „rybí polévky bez ryby“ jako „facku křesťanům“. Ačkoliv kapra ve všech podobách si dávám rád nejen o Vánocích a svým přesvědčením a vyznáním se alespoň za špatného křesťana mohu považovat, tato akce pořádaná brněnským sdružením NESEHNUTÍ mě naopak upřímně potěšila. NESEHNUTÍ nechtěli kohokoliv urazit či komukoliv něco vnucovat, ale pouze nabízeli alternativu. A to je snad základní právo občana ve svobodné pluralitní společnosti, jíž se pan Sommer také dovolává. To bychom se pak stejně mohli ohrazovat proti muslimské mešitě v našem městě či příslušníkům hnutí Hare Krišna a tisícům dalších skupin a názorových proudů, které také nabízejí alternativní pohledy na svět, odlišné od křesťanské tradice Západu. Primárním smyslem akce Jídlo místo zbraní, v jejímž rámci bezmasou rybí polévku NESEHNUTÍ nabízeli, je pomoci sociálně potřebným a přitom upozornit na skutečnost, že zatímco se denně ve světě vydávají astronomické částky na zbrojení, stamiliony lidí hladoví. Jako křesťana mě na rozdíl od pisatele glosy neuráží zpochybnění oblíbeného vánočního jídla, ale právě tento do nebe volající stav světa, v němž zástupy lidí zbytečně trpí pro blahobyt a moc nemnohých. Smysl náboženství přece nespočívá v symbolech, ale v prožitku víry a jejím uskutečňování ve vlastním životě, v křesťanském smyslu např. také v pomoci potřebným a kritice sociální nespravedlnosti. Nic tento odvěký protiklad mezi formou a obsahem víry snad neilustruje lépe než v několika novozákonních příbězích skvěle vylíčený střet Ježíše s farizeji. Lpění na pouhých symbolech může naopak zkornatět do podoby náboženského fundamentalismu, který dnes působí tolik zla po celém světě. Pan Sommer zcela správně vykládá symbolický význam ryby. Nicméně pojídání kapra nepředstavuje žádnou křesťanskou univerzálii, ale pouze středoevropskou kulturní tradici, objevující se na počátku novověku (a to zpočátku pouze ve vyšších sociálních vrstvách). A navíc ani křesťanství není myšlenka vegetariánství cizí, jak ukazují bezmasé půsty, s nimiž se setkáváme v mnoha konfesích. Nemluvě např. o pozoruhodném způsobu života komunity esejců, z jejíhož prostředí podle historických bádání vzešel Ježíš. Esejci byli důslednými vegetariány a jak ukázaly např. archeologické vykopávky jejich kláštera v Kumránu na pobřeží Mrtvého moře, hospodářská zvířata, která již nemohla poskytovat užitek (mléko, vlnu) nezabíjeli, ale naopak nechávali důstojně dožít se vší náležitou péčí. Takže NESEHNUTÍ, díky! Svou nezištnou akcí jste přispěli k duchu Vánoc rozhodně lépe než houfy našich spoluobčanů, svádějící předvánoční bitvy v hypermarketech. A navíc svou péčí o potřebné a starostí o němé tváře jste přinesli poselství naděje, tolik potřebné nejen o Vánocích. Jen víc takových facek!

Lubor Kysučan, univerzitní učitel FSS MU

NESEHNUTÍ na středních školách NESEHNUTÍ Brno se aktivně zapojilo do projektu Společnosti Člověk v tísni při ČT, jehož cílem je vzdělávání v oblasti lidských práv na středních školách. To se děje poutavou formou, kdy studenti a studentky mají možnost spatřit filmový dokument o lidských právech (z archivu festivalu Jeden svět), který si po konzultaci s pedagogy již předem vybrali. Jde o filmy, které mapují oblast ženských práv (domácí násilí, obchod se ženami…), snímky nabízející pohled na odvrácenou stranu ekonomické globalizace (o protestech v Seattlu v roce 1999 nebo o dopadech projektů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu na země třetího světa), dokumenty o problémech národnostních a etnických menšin, či filmy o konfliktu mezi státem a jeho občany. Po shlédnutí dokumentu pak následuje beseda na dané téma. NESEHNUTÍ se podílelo na konání besed o ekonomické globalizaci a o dopadech průmyslové a ekonomické dominance zemí Severu na životní prostředí a život lidí v zemích tzv. Jihu. Se studenty středních škol v Teplicích v Čechách, Hořovicích, Brně, Telči a Žďáře nad Sázavou besedoval pozvaný aktivista NESEHNUTÍ o vlivu nadnárodních finančních institucí (WTO, IMF, WB) na přírodu, lidi i demokratické formy rozhodování, probíhaly podnětné diskuse na téma občanské angažovanosti i občanské neposlušnosti, vedly se spory o možnostech občanů ovlivňovat globální ekonomiku i současnou politickou situaci v České republice i ve světě. Specifickým druhem besed (v Tišnově, Moravském

2.2.2012 12:46

ALARM č

12 z 21


Krumlově a Českém Krumlově) bylo povídání o současné situaci v Bělorusku. Zde aktivista NESEHNUTÍ, který tuto zemi opakovaně navštívil, přednášel o složitém životě opozičních aktivistů ve státě, který je diktátorsky ovládán jeho autokratickým prezidentem Aleksandrem Hryharjevičem Lukašenkou. Řeč byla i o metodách běloruské státní moci při prosazování cenzury médií, nebo o zkušenostech místních ekologických aktivistů s tajnou policií, která se vehementně snaží potlačovat všechny autentické občanské iniciativy. V následných diskusích se pak bavilo o dopadech černobylské havárie na život lidí v Bělorusku (lidé stále žijí v radioaktivitou zamořených tzv. zakázaných zónách, v těchto oblastech probíhá masivní těžba dřeva, které se vyváží na západ apod.), o zmanipulovaných prezidentských volbách, o vyhlídkách Běloruska po pádu prezidenta Lukašenky, o složení politické opozice, o vztazích (historických i současných) mezi Českou republikou a Běloruskem. Na aktuálnosti besedám dodal i mediálně velmi sledovaný spor, který vznikl mezi českým státem a běloruským prezidentem kvůli neudělení českého vstupního víza v souvislosti s běloruskou účastí na summitu NATO v listopadu 2002 v Praze. Diskuse doplnila také projekce filmu o Bělorusku novinářů Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové nazvaného „Nikdo nesmí nic slyšet“. Prostor zůstal i na představení aktivit NESEHNUTÍ či projektů Společnosti Člověk v tísni při ČT. Všechny besedy ukázaly, že kombinace filmových dokumentů a následného povídání je skvělým prostředkem jak u posluchačů z řad středoškolských studentů vyvolat zájem o lidskoprávní témata a bez nudného moralizování či přesvědčování je informovat o důležitých společenských problémech a možnostech jejich řešení. Na rok 2003 jsou již domluveny besedy v Jihlavě a Třebíči a jistě nezůstane jenom u nich. Milan

Očima žen V rámci projektu „Ženská práva jsou lidská práva““ jsme uspořádali na Den lidských práv (10. prosinec) filmovou projekci nazvanou „Očima žen“. V brněnském klubu Fléda jsme promítli dva dokumentární snímky o lidských právech: „Ať žijí ženy“ a „Znamení“. Film „Ať žijí ženy“ vypovídal o tragické situaci čtyř bosenských žen za války v bývalé Jugoslávii a o jejich snaze vyrovnat se s válečnými hrůzami. Snímek „Znamení“ upozorňoval na drastickou praxi ženské obřízky a přiblížil historický a kulturní původ této kruté tradice. Kromě snímků jsme pro návštěvníky připravili informační stánek s materiály o lidských právech, ochraně životního prostředí, právech žen, zejména o domácím násilí na ženách. To je bohužel stále vysoce aktuální téma neboť dle statistických údajů je každá pátá žena ve vztahu týrána svým partnerem. Před každou projekcí pak vystoupila zástupkyně NESEHNUTÍ, která diváky seznámila s historií Dne lidských práv a se současnými aktivitami našeho sdružení. Projekci shlédlo na devadesát diváků. Na závěr je třeba dodat, že jsme tuto akci pořádali ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Člověk v tísni při ČT. Kristýna

Údolní 44 JÍDLO MÍSTO ZBRANÍ Kampaň Jídlo místo zbraní (JMZ) uspořádala další pravidelné měsíční rozdávání veganského jídla v centru Brna bezdomovcům, tentokrát proběhlo v sobotu 5. ledna. Rozdaly se dvě várnice sojového guláše, celkem cca 90 porcí. Před vánoci také aktivisté JMZ oslovili sympatizanty NESEHNUTÍ s žádostí o materiální a finanční příspěvek na další činnost této kampaně. Ohlas byl skvělý – vybralo se přes 3 000 Kč, dostali jsme přes 80 lžící, kolem 100 misek, na 50 kelímků a bylo přislíbeno několik kg brambor, cibule, luštěnin atd. Všem dárcům děkujeme. PŘÍRŮSTKY V KNIHOVNĚ NESEHNUTÍ Otevřeno každé pondělí a středu vždy od 10:00 do 12:00 a od 16:00 do 18:00, adresa Údolní 44, Brno Ekologie a společnost:

2.2.2012 12:46

ALARM č

13 z 21


* Milan Valach „Svět na předělu“ (DOPLNĚK 1999). Publikace představující stav a problémy současného světa jako výzvu ke změně. Autor mapuje ekologickou dimenzi krize, tržní společnost, totalizující a despotické systémy, které konfrontuje s vizemi ekologičtější a demokratičtější společnosti. * E. F. Smidak „Žaluji. Životní prostředí a Smidakovy principy: moc a odpovědnost, akce a reakce“ (Nadace Avenira 1997). Kniha „věnovaná novinářům“, zabývající se stavem využívání životního prostředí v době před zhroucením. * Pavel Pečínka „Zelená zleva? Historie ekologických stran v Evropě“ (GplusG 2002). Kniha mapující vznikání a proměny zelených politických stran v Evropě poslední čtvrtiny 20. století. Feminismus a gender studies: * Barbara Stiegler „Ako uplatňovať rodové hľadisko. Aspekty stratégie Európskej únie“ (Aspekt 2002). Útlá publikace seznamující s konkrétními postupy uplatňování gender mainstreamingu. * Alena Valterová „Připomínky od sporáku“. Dopisy a stati dokumentující snahy o zviditelnění Politické strany žen a matek. Vhodné pro bádání o ženských aktivitách na počátku 90. let. * Petra Procházková „The Aluminum Queen. The Russian – Chechen War through the eyes of women“ (Lidové noviny 2002). Publikace známé české novinářky popisující situaci v Čečensku prostřednictvím rozhovorů se ženami. * Aspekt 1/2002 – Telo sa stalo slovom. Nejnovější číslo obsažného feministického časopisu, tentokrát věnované opět tělu a narušování jeho hranic (včetně násilí na ženách) a vztahu mezi tělem, jazykem a textem. * Martina Pachmanová „Neviditelná žena“ (OWP, 2002). Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě. AUTOBUS DO BERLÍNA Chcete podpořit celosvětový protest proti válce v Iráku? Dne 15. února 2003 se ve velkých evropských městech (Berlín, Amsterdam, Bern, Dublin, Londýn, Brusel, Kodaň, Oslo ad.) uskuteční mezinárodní den protestů proti chystanému útoku na Irák. Přijďte odsoudit zabíjení nevinných civilistů bez ohledu na to, jestli se jej dopouští největší světová velmoc nebo irácký diktátor. Požadavky, které budou na těchto demonstracích vzneseny: - NE mandátu OSN pro válku - okamžité zrušení embarga proti iráckému lidu - žádnou finanční ani politickou podporu válce - okamžité stáhnutí všech vojáku a vojenské techniky z Perského zálivu - žádnou spoluúčast na válce Pokud i Vy chcete vyslovit svůj nesouhlas s plánovanou válkou, přidejte se k české výpravě na protiválečnou demonstraci do Berlína (více informací na http://www.demo1502.de). Kdy a kde: Brno*, pátek 14. 2. 2003, 19:30 od Janáčkova divadla (bus označen cedulí ZÁJEZD – Berlín), vezměte si s sebou doklad o zaplacení jízdného! Za kolik: 900 Kč (v ceně je zahrnuta cesta tam i zpět, parkovné + cestovní poplatky, není zde zahrnuto cestovní pojištění) Návrat: Brno, neděle 16. 2. 2003, v dopoledních hodinách k Janáčkovu divadlu Jak: předpokládaný příjezd na českoněmeckou hranici hodinu po půlnoci, do Berlína na příjezd v ranních hodinách (záleží na délce odbavovací procedury na hranicích) na místo srazu Alexanderplatz. Podmínky: z důvodu hraničních kontrol a možných obstrukcí jak českých tak německých pohraničních orgánů prosíme všechny účastníky, aby s sebou do autobusu nebrali žádné věci komplikující přejezd

2.2.2012 12:46

ALARM č

14 z 21


hranic (tyče k transparentům, alkohol, kapesní nože, kapesní slzný plyn ad.), a naopak, aby nezapomněli na platný cestovní pas. Organizátoři cesty neodpovídají za případné nevpuštění účastníků na území SRN! Zájemce o účast na výjezdu na protiválečnou demonstraci do Berlína prosíme, aby nás neprodleně kontaktovali na adrese: NESEHNUTÍ Brno, Údolní 44, Brno 602 00, tel.: 737 347 397, e-mail: [email protected]. Jízdné se platí předem složenkou vzor C (do zprávy pro příjemce napište BERLÍN) na adresu NESEHNUTÍ (nebo v hotovosti tamtéž), ale ještě předtím, než peníze pošlete, se zaregistrujte na e-mailu: [email protected]. Uzávěrka přihlášek (i termín pro zaplacení) končí v neděli 9. 2. 2003. Kapacita autobusu je omezena, výběr účastníků určuje datum zaplacení. * Pražské zájemce o účast prosíme, aby nás kontaktovali na e-mailu: [email protected]. V případě většího počtu zájemců domluvíme zastávku autobusu i v Praze. ADOPCE NA DÁLKU NESEHNUTÍ Brno resp. jeho členové a členky, příznivci a příznivkyně i naši kamarádi a kamarádky se rozhodli, že se skrze projekt sdružení BERKAT a Charity zapojí do tzv. adopcí čečenských dětí na dálku. Vybrali již mezi sebou peníze na adopci čečenské dívky a hocha. Tyto peníze budou použity na nákup jídla, zdravotnických a hygienických potřeb pro tyto děti z města Grozného. Ostatní děti čekající na adopci jsou ve věku do 7 let, většina z nich přišla ve válce o jednoho či oba rodiče. Chcete-li se do projektu adopcí na dálku zapojit pište na mail: [email protected]. Částka potřebná na adopci jedno dítěte na rok je 6 000 Kč. VEČERY S NESEHNUTÍM V době, kdy jde do tisku tento ALARM, se koná I. večer s NESEHNUTÍM, v rámci kterého promítneme americký dokumentární film „To je demokracie“ zapůjčený od Společnosti Člověk v tísni při ČT. „Snímek zobrazuje občanské protesty proti zasedání Světové obchodní organizace (WTO) v Seattlu v roce 1999, tak jak jej zachytili více než stovkou kamer jeho účastníci. Film nabízí jiný obraz událostí, než jaký prezentovala velká světová média. Po skončení filmové projekce následuje diskuse o možnostech přímé akce v ČR, o metodách občanské neposlušnosti, o činnosti ekologických hnutí v ČR apod. Další podobné promítání se uskuteční koncem února, napište si o detaily, pokud se chcete zúčastnit. Zároveň jsme v NESEHNUTÍ zbudovali během vánoc čtenářský koutek a zprovoznili menší bar, obojí s cílem zpříjemnit potenciálním příchozím útroby naší kanceláře, ve které jste samozřejmě vždy vítáni. Filip, Milan, Dušan a Jolana NESEHNUTÍ Boskovice Zdravíme vás z Boskovic a přejeme hodně energie do akcí a projektů roku 2003. O čem jsme vás od našeho posledního příspěvku ještě neinformovali…? O úspěchu na letním festivalu 3+1 konaném na konci srpna v Letovicích, kde se setkávají lidé ze sektoru ziskového i neziskového a z řad široké a různorodé veřejnosti. Při hlasování návštěvníků ohledně „nejlepší“ prezentované neziskové organizace jsme zvítězili my s naším stánkem plným infomateriálů (měli jsme tu i fotovýstavu NESEHNUTÍ Brno „Proč práva zvířat?“), veganských pomazánek a usmívajících se a diskutujících tváří. O naší malé komorní cyklojízdě u příležitosti „Dne bez aut“, kdy jsme v asi desetičlenné skupince projížděli boskovickými ulicemi. O protestu, který proběhl v říjnu již tradičně u příležitosti vystoupení cirkusu a který se stal závěrem naší loňské sezóny. Od poslední valné hromady (po značné redukci členů místní skupiny) jsme stále ve stádiu, kdy přemýšlíme o další činnosti, jaké akce a jakou formou bychom v rámci NESEHNUTÍ dále rádi dělali (plánujeme například jarní uvedení filmového festivalu Jeden svět) a dnes - po dočasném přerušení členství posledního muže, který se vydává vstříc dálkám - mohu klidně už posunout gramatiku a napsat …rády dělaly, neb jsme zbyly v trojčlenné ženské sestavě, za kterou Vás srdečně zdraví Katka Plesková Nové osoby, nápady, dotazy, kontakty, spolupráce apod. nám neváhejte napsat! 2.2.2012 12:46

ALARM č

15 z 21


NESEHNUTÍ Boskovice P. O. Box 31 680 01 Boskovice [email protected]

NESEHNUTÍ Čáslav Dne 21. listopadu se konal minifestival alternativní hudby v Golčově Jeníkově, jehož součástí byla výstava o porušování lidských práv v Tibetu. Akce se velmi vydařila. Sešlo se asi 200 lidí a mnoho z nich mělo zájem diskutovat na toto téma. Zároveň jsme zde prezentovali činnost NESEHNUTÍ. Bohužel díky nedostatku volného času se naše činnost omezila na minimum. Někteří z nás změnili bydliště a Adriana utrpěla vážný úraz, což jí znemožnilo činnost v NESEHNUTÍ. Petra pomáhá Hnutí Duha s akcí proti výstavbě spalovny v Opatovicích. V nejbližší době se pokusíme sehnat další lidi, kteří budou schopni podílet se na činností naší místní skupiny. Jana NESEHNUTÍ Čáslav Zbyslav 107 286 01 Čáslav [email protected]

NESEHNUTÍ Zlín Všem posílám mnoho pozdravů z východu Moravy. Jedna pozitivní zpráva na úvod - do našich řad zavítali dva noví aktivisté, respektive aktivistky, které budou dozajista velkým přínosem. Tímto bych je rád pozdravil a doufám, že s námi setrvají co nejdéle to jen půjde. Aktivity NESEHNUTÍ Zlín za uplynulé dva měsíce byly následující: Před válkou jsem měl hračky Tak se jmenovala výstava fotografií dětí postižených válkou v Čečensku od fotografky Ivy Zimové. Vernisáž proběhla 11. listopadu v restauraci U modrého stromu ve Zlíně. Společně s Katkou Barešovou jsme se lidem snažili přiblížit, o co ve skutečnosti v Čečensku jde, jaké utrpení se na jeho území odehrává. Samotné fotografie vypovídají o válečném neštěstí, které bohužel doprovází i ty nejmenší. Na fotografiích Iva Zimová zachytila čečenské děti, které stojí v ruinách svých domovů, kde si dřív hrály a prožívaly okamžiky štěstí, o kterých se jim v současné době může jen zdát. Výstava trvala necelý měsíc. Demonstrace proti neonacismu V pátek 15.11. v 15:00 jsme zahájili na autobusovém nádraží ve Zlíně demonstrační pochod proti neonacismu, který poslední dobou na Zlínsku doznává jistou renesanci. A tak bylo zapotřebí sdělit náš nesouhlas - proto jsme si vybrali tento den a hodinu, kdy je Zlín doslova zahlcen lidmi. Navíc se tato akce tradičně koná jako vzpomínka na výročí 17.listopadu 1939, kdy byli studenti vysokých škol zatýkáni gestapem. Sešlo se nás něco kolem 70 vesměs mladých lidí a všichni jsme se společně vydali do ulic, kde jsme se snažili veřejnost nějakým způsobem oslovit. Před celým průvodem byl mega-transparent „Lidé proti rasismu“. Průvod směřoval k památníku partyzána, který připomíná oběti Druhé světové války. Tady jsme měli pro lidi přichystané proslovy. Na demonstraci se dorazilo podívat i pět neonacistů a k zásahu bylo připraveno 40 policistů, psovodi a městská policie na koních, ale vše proběhlo bez zbytečných konfliktů. Po oficiálním ukončení akce jsme vyzvali lidi, aby se s námi odebrali k Modrému stromu, kde se nacházela již zmiňovaná výstava, tam byl přichystán další program. Videoprojekce filmů z festivalu Jeden svět 26.11. jme ve spolupráci s nadaci Člověk v tísni uspořádali promítání filmů zabývajících se problematikou lidských práv a jejich porušování. Vše se odehrávalo v přednáškovém sále muzea jihovýchodní Moravy na Zlínském zámku. Zde nám vychází vstříc a pokud je vstup volný, tak celý pronájem i s obsluhou

2.2.2012 12:46

ALARM č

16 z 21


videoprojektoru je zdarma. Promítání začalo již od 12:30 a trvalo skoro bez přestávky až do 17:00. Celý sál se naplnil studenty a někteří i postávali. Jaké dokumenty byly k vidění? Život a dluh - MMF a porušování lidských práv na Jamajce. Drsné děti – Na předměstí Kapského města žijí děti v naprosté chudobě. Na tři sta tisíc je jich zapojeno do gangů, které nemají žádné zábrany. Odvrácená strana světa – report od Jaromíra Štětiny, jeho postřehy z Grozného, které v době jeho návštěvy pohlcovala válka. Válka drogám – vláda USA vyhlásila válku drogám. Roste nejen objem utrácených peněz, ale i výše ukládaných trestů. Protože o videoprojekci byl takový zájem, přimělo nás to k tomu, abychom tato promítání začali pořádat alespoň jednou za dva měsíce. Myslím, že má velký smysl, aby veřejnost byla obeznamována prostřednictvím těchto filmů s tím, v jakém stavu je dodržování lidských práv po celém světě. Informační stánky za práva kožešinových a hospodářských zvířat Jednou koncem listopadu a podruhé začátkem prosince jsme uskutečnili společně s OHZ z Prostějova informační setkání pro veřejnost, v tomto období zaměřené převážně na problematiku kožešinových zvířat. Snažili jsme se lidem osvětlit, čím vším musí zvířata na kožešinových velkofarmách projít, než se jejich srst stane dalším módním doplňkem. Stánek vždy doprovázely petice za zrušení kožešinových farem na území České republiky. Smuteční pochod za práva zvířat Domluvili jsme se již před delší dobou, že se pokusíme poněkud netradičním způsobem oslovit veřejnost v období, kdy je celá společnost vmetena do kolotoče předvánočního konzumu. Celou akci jsme naplánovali na 20.12. v pátek v 16:00 před Priorem, kdy ve městě bylo plno lidu, poněvadž na náměstí probíhaly vánoční trhy. Přišla řada pozvaných – v podstatě celé jádro aktivních lidí na Zlínsku a přijeli nás podpořit i aktivisté z Přerova a z Kojetína. Celkem se nás sešlo kolem třiceti - což je dostačující počet. Sedm z nás si pomalovalo obličej tzv.corpsepaintem, každý byl zahalen v kápi a polovina nesla v rukou pochodně, které celý průvod zvýraznily a zviditelnily. Ve předu šla skupina lidí s transparenty typu „Jejich životy jsou v našich rukou“ nebo „Udělejte vánoce i kaprům, nechejte je v rybníce“. Vše probíhalo v tichém poklidném duchu a takto jsme křižovali město Zlín, zastavovali se před pouličními prodejci kaprů, taky jsme došli k prodejně McDonalds, kde jsme nějakou chvíli postáli. Nakonec jsme došli opět k Prioru a postavili se před výlohu prodejny s kožešinovými výrobky. Celđ pochod trval něco málo přes hodinu. Myslím, že celá akce byla skutečně vydařená a budeme se snažit ji zrealizovat před vánočními svátky i další rok. Putovní koncert MARŠO ve Zlíně Mezi svátky mi přišel e-mail od Milana Štefance, jestli by naše místní skupina NESEHNUTÍ Zlín nechtěla spolupracovat s občanským sdružením Berkat v rámci jejich projektu putovního koncertu dětského čečenského tanečního souboru Maršo. Vyšli jsme samozřejmě vstříc a ihned mě kontaktovala Jana Hradílková a Juanita Kansil z Berkatu. Přišlo mi, že všechno má poněkud velký skluz, vzhledem k tomu, že termín zlínského vystoupení byl určen už na 13. ledna. No a tak nebylo na co čekat a snažili jsme se udělat maximum. Už od chvíle, kdy mi přišly poštou plakáty a pozvánky na koncert, jsem věděl, že město Zlín má k akci až překvapivě laxní přístup. Lidé z magistrátu, jejichž pracovní náplní mělo být to, aby se chopili propagace celé akce, naprosto selhali. Zavčasu jsme sami rozeslali tiskové zprávy do všech médií a uspořádali tiskovou konferenci. Velký dík patří paní Sokolové, ředitelce Velkého kina Zlín, která nám s propagací velice pomohla. Jen na okraj – kvůli potížím s magistrátem jsem byl nakonec přinucen si vzít šest dnů pracovního volna, které mi nikdo neproplatí a to nepočítám ostatní výdaje z vlastní kapsy. Nechci dál psát o těchto negativních věcech, píšu to jen proto, abyste věděli, že jsme do toho šli s přesvědčením, že jde o skutečně dobrou věc a přístup města byl pro nás velkým zklamáním. Programu pro čečenské děti v jejich volném čase jsme se ujali sami, děti přijely do Zlína již v neděli v 13:00, ubytovány byly v dětském domě Astra. Obědu se chopil zlínský svaz Jóga systém v denním životě a připravili pro ně výborný veganský oběd. Domluvili jsme dětem exkurzi po zlínských filmových ateliérech, kde jim bylo promítnuto několik animovaných filmů. Jen co se na plátně objevily postavičky 2.2.2012 12:46

ALARM č

17 z 21


Pat a Mat z filmu „A je to!“, tak se rozlehlo v celé místnosti nadšení a smích, nejen dětský - v Čečensku tento animovaný film znají moc dobře. Na podvečer jsme domluvili prostory v Dobré čajovně, kde byly jejím majitelem pohoštěny čaji a netradičními pokrmy. Byl to pro ně též milý zážitek a nám bylo radostí přihlížet a společně s nimi sdílet volný čas.V pondělí ráno byly děti přivítány zlínským hejtmanem, který je přivítal celkem nezáživným proslovem, ale na druhou stranu byl jejich taneční učitel Vácha obdarován elektrickými klávesami, které si moc přál. Pak jsme se odebrali do zlínského gymnázia Na Lesní čtvrti, kde byl pro děti přichystán dopolední program. V odpoledních hodinách jsme již přihlíželi jejich zkoušce a během které jsme byli všichni moc a moc natěšeni na samotné vystoupení. To bylo vskutku grandiózní. Už ve chvíli, kdy se začaly prostory Velkého kina plnit lidmi, jsme očekávali, že se dostaví maximálně 400 lidí, ale účast byla jednou taková! Celkem přes 850 lidí a prodaných 560 lístků. Samotné vystoupení bylo skutečně strhující, ještě teď jsem plný dojmů. Ve vestibulu Velkého kina byla nainstalována fotodokumentace od Ivy Zimové a obrázky, které malovaly čečenské děti. Přítomna byla i kasička na dobrovolný příspěvek – vybralo se něco kolem 15 tisíc. Co mě hodně fascinovalo - na závěr vystoupení celé kino povstalo a probíhal pětiminutový aplaus. Není se čemu divit, bylo to hodně emotivní vystoupení. Jsem moc rád, že jsem mohl strávit celé dva dny po boku čečenských dětí, poznal jsem část jejich kultury a jejich zvyky. Dále jsme navázali nová přátelství s lidmi z Berkatu. Zkrátka nás to všechno pozitivně nabudilo a chtěl bych poděkovat všem, co nás jakkoliv podpořili. Připravujeme Plánujeme další promítání filmů z festivalu Jeden svět. Ředitelka Velkého kina Zlín by nám ráda do budoucna nějak pomohla a nabídla nám prostory kina Květen, kde je kapacita 400 míst. Pronájem bude zdarma i s obsluhou a tak zde budeme realizovat nejen Jeden svět, ale i různé přednášky. Chceme každopádně ještě teď v zimním období podniknout happeningovou akci proti kožichům. V březnu bychom opět rádi věnovali některý den Tibetu. Za NESEHNUTÍ Zlín Filip Vaněk NESEHNUTÍ Zlín 3.května 735 763 12 Vizovice [email protected] tel. 737 85 44 66

NESEHNUTÍ Příbram Dnes jen stručně. Od doby popsané v minulém příspěvku jsme neudělali téměř nic podstatného, co by stálo za větší zmínku. Dva z nás přednášeli na jedné střední škole o vegetariánství/veganství a o přístupu k výživě vůbec, tamtéž jsme potom uspořádali videoprojekci o právech zvířat všeobecně. Obojí se setkalo s velkým ohlasem a vyvolalo zajímavé diskuse. Jedinou věcí, která snad stojí více za řeč, byla 19.12. akce proti konzumaci kaprů, která je právě na vánoce výrazně doprovázena jejich masakrováním přímo na veřejných prostranstvích. Vyrazili jsme do ulic s transparentem a svíčkami a samozřejmě s letáky, jež otevřeně popisují rybí bolest, která tuto „sváteční zvyklost“ doprovází. Recepty na vhodná rostlinná (mnohem tradičnější) jídla nechyběly. Měli jsme na rozdávání i materiály vyvracející mylné přesvědčení, že pojídání kapra na první svátek vánoční či ozdobený stromeček, jsou zvyky kdovíjak původní, staré, zakořeněné a kdovíco ještě. Proč jsme podnikli tuto aktivitu asi nemá význam zde nějak rozpitvávat, důležitější je spíš otázka, co jsme jí chtěli docílit. Je jasné, že jsme do toho šli s vědomím těch nejhorších následků - a také se nám naprostého odsouzení „tak hanebné provokace“ od některých dostalo. Že není šance na pochopení naší snahy běžnými jedlíky masa, bylo zřejmé už od prvních podnětů k uspořádání „antikapra“, a tak od začátku nešlo o nic víc než vyjádřit náš menšinový postoj a přivést kolemjdoucí alespoň k zamyšlení. Bylo předem jasné, že akce tohoto typu, kdy nejde o žádný praktický a okamžitý výsledek a navíc jde o opravdu značně nepříjemné téma v nevhodnou dobu, si vyžádá od napadených silné odezvy, ale některé reakce byl opravdu nečekaně bizarní. Těm, které zajímají pikantní podrobnosti z ulice, jen poradím: zkuste to také. Použít více slov je zbytečné -

2.2.2012 12:46

ALARM č

18 z 21


fotografie z noční Příbrami možná o zájmu veřejnosti napoví nejvíc... Potěšující v souvislosti s našimi postoji byl (mimo aktivit jiných „zvířátkářských“ organizací a spolků) snad jen materiál otištěný v MF Dnes, kde se nad tímto problémem nečekaně a navíc poměrně obsáhle pozastavili. A to je za období přelomu kalendářních roků vše, dnes nás čekají „Kožichy“ (k transparentu a letákům přibudou 3 masky zvířat a jedna nefalšovaná železná past). Další výhled jsme načrtli už minule, tak snad jen krátce k tomu, co se chystá v době nejbližší. Je to přehlídka snímků s tématikou pohnutých lidských osudů Jeden svět. Pokud se letos vše vydaří, jak si představujeme, a pomalu domlouváme, tak 10. března začne v místní nově otevřené kinokavárně 6-ti denní festival plný hostů, hudby, možná tance ale určitě filmů o tom, co si my lidé navzájem dokážeme způsobit. Více o tom už ale příště, nechceme něco zakřiknout. Roman NESEHNUTÍ Příbram Dlouhá 104 261 01 Příbram 4 [email protected]

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ ČASOPISY • SEDMÁ GENERACE č. 6 číslo věnované speciálně tématu hypermarketů. Uvnitř: Jak regulovat hypermarkety, Od malých prodejen k hypermarketům, Vztah hypermarketů k zaměstnancům atd. Cena 29 Kč • CAR BUSTERS č. 7, 9, 10, 11 mezinárodní čtvrtletník s vynikající grafickou úpravou, zaměřený na boj s automobilismem. V angličtině, barevná obálka. Cena jednoho čísla 10 Kč • EXISTENCE č. 13 a 14 ”Anarchistická revue”, vždy okolo 40 stran A4, dvoubarevná obálka. Obsahuje většinou teoretické články o anarchismu, články o ekonomické globalizaci a boji proti ní atd. , číslo 13 má za ústřední téma militarismus, č. 14 téma „Anarchie v praxi“ Cena č.13 je 25 Kč a č. 14 je 28 Kč • PŘES PRÁH č. 3 „Časopis pro ochranu rodičů, dětí a přírody ve městě“. Časopis Hnutí Pražské matky, z obsahu: lokální zprávy, Mýty o české škole, Jezdit a nezabíjet? atd. Zdarma • TIBETSKÉ LISTY č. 7, 8, 9, 10 ”Občasník o věcech tibetských”. Jediná tištěná publikace s čerstvými informacemi o Tibetu, jeho historii a kultuře. Obsahuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se Tibetem zabývají, překlady z jinak nedostupných zahraničních materiálů, reportáže dokumentující porušování lidských práv aj. Cena jednoho čísla 5 Kč • TIBETSKÉ LISTY č. 13-14 nejnovější číslo - z článků: výpověď politického vězně, cesta do Potaly, akce Vlajka pro Tibet atd. Cena 20 Kč • ZPRAVODAJ OHZ č. 1, 2, 4, 5, 6 barevný informační časopis spolku Ochránci hospodářských zvířat. Syrová fakta o týrání zvířat pro masný průmysl, vivisekci, zábavu atd. Zdarma • ŽANŽ č.1 časopis bratislavského sdružení Žij a nechaj žiť. Najdete zde spoustu článků s tematikou lidských práv, ekologie, práv zvířat atd. Z obsahu: Jídlo místo zbraní, Auto vs. bicykl, Náměstí Nebeského míru 1989, Vězni svědomí, Veganství, Záježová, Squating, Dobrovolná skromnost... Výborná grafika! Cena 10 Kč e, že naše publikace Vám, kteří se chcete další expanzi hyper- a super-marketů postavit, poskytne cenné informace pro Vaši aktivitu. Cena 49 Kč • ZELENÁ ZLEVA? (P. Pečínka) Kniha mapující vznikání a proměny zelených politických stran v Evropě poslední čtvrtiny 20. století. Cena 249 Kč • ALTERNATIVY K POKUSŮM NA ZVÍŘATECH A JEJICH ZDROJE Materiál vydaný Skupinou pro zvířata, představující řadu alternativních metod bez použití zvířat. Cena 50 Kč • EKOLOGIE, POSPOLITOST A ŽIVOTNÍ STYL (A. Naess) Filosofie hlubinné ekologie. Arne Naess je známým zakladatelem hlubinné ekologie a jeho kniha je filosofickým úvodem do tohoto typu filosofie, stejně tak jako návodem pro strategii a taktiku ochranářských hnutí. Cena 80 Kč • THE ECOLOGIST REPORT - GLOBALISING POVERTY Speciální číslo prestižního britského časopisu Ecologist o dopadech politiky MMF, SB a WTO, vydané u příležitosti S26. Anglicky, se spoustou

2.2.2012 12:46

ALARM č

19 z 21


fotek. Zdarma • JEDEN SVĚT Kniha společnosti Člověk v tísni věnující se porušování lidských práv v řadě zemí světa (Latinská Amerika, Rwanda, Nigérie, Bělorusko, Jugoslávie a jiné). 110 stran, ilustrováno. Cena 50 Kč • MANUÁL ZVÍŘECÍCH PRÁV V této brožurce naleznete desítky nejběžnějších otázek, se kterými se setkávají lidé podporující práva zvířat, vegetariáni, vegani atd., a zároveň stručné odpovědi, které vám mohou napomoci vytvořit si základ pro vlastní argumenty. Vhodné jako účinná obrana před slovními útoky lidí, kteří s právy zvířat nesouhlasí. Cena 10 Kč • PRAVDA O TIBETU Fakta a svědectví o čínské okupaci Tibetu. Cena 65 Kč • STOPPING THE TORTURE TRADE Obsáhlá brožura Amnesty International v angličtině o obchodu s policejní technikou, zneužívanou nedemokratickými režimy k mučení. Pouta, elektrické obušky, slzné plyny... z pohledu těch, na kterých byly jejich účinky vyzkoušeny. Spousta fotografií. Cena 70 Kč • VEGEKUCHAŘKA Několik stovek bezmasých receptů z dílny Zelené distribuce. Cena 20 Kč • VÝVOZ ŽIVÝCH ZVÍŘAT - Krutý a bezcitný obchod, který musí být ukončen Barevná publikace Společnosti pro zvířata upozorňující na šokující téma transportů hospodářských zvířat. Cena 15 Kč • ZAVÍRÁNÍ DVEŘÍ 50stránková publikace o náboženských represích čínské vlády v okupovaném Tibetu. Cena 45 Kč OSTATNÍ • POHLEDNICE PROTI LEGALIZACI POLICEJNÍHO NÁSILÍ plnobarevná Cena 7 Kč • TIBETSKÁ VLAJKA formát 100 x 140 cm Cena 250 Kč • SAMOLEPKA „Stop reklamním materiálům“ na vaši schránku Cena 2Kč • SVOBODU TIBETU! Barevná benefiční samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným nápisem. Cena 10 Kč • DALAJLAMA V PRAZE – Etika pro příští tisíciletí videokazeta, přednáška ze Sportovní haly na podzim 2000. Cena 280 Kč TRIČKA • DEN BEZ AUT (černé, modré nebo zelené s dvoubarevným - bíločerveným - A3 potiskem vepředu, logem NESEHNUTÍ a Hlasu Země na rukávu, velikosti L, XL a XXL) Cena 150 Kč

Feministická distribuce NESEHNUTÍ • ŽENSKÁ PRÁVA JSOU LIDSKÁ PRÁVA Sborník přednášek ze stejnojmenného cyklu seminářů s texty o feministických vlnách, násilí na ženách, jiných modelech mužství a rodiny, ekofeminismu, mýtu krásy a dalších tématech. Cena 49 Kč • MÝTUS KRÁSY (Naomi Wolf) Analýza novodobého útlaku žen prostřednictvím mýtu krásy, pro nějž jsou ženy schopny obětovat cokoli, včetně vlastního zdraví. Cena 295 Kč • SEXUÁLNA ZMLUVA (Carol Pateman) Kritika specificky moderní formy patriarchátu a důležitých politických institucí – občanství, zaměstnání, manželství, včetně liberalistických koncepcí jednotlivce. Cena 200 Kč • XY IDENTITA MUŽA (Elisabeth Badinter) O budování a proměnách mužské identity a nabourání mýtů o neměnnosti mužství. Iniciační rituály, homosexuální výchova, sexuální identita a orientace muže. Cena 160 Kč • MATERSKÁ LÁSKA (Elisabeth Badinter) Na základě historického materiálu autorka dokazuje, že mateřské chování není univerzální, mateřská láska není vrozená a není na rozkaz. Cena 200 Kč • TRAUMA A UZDRAVENIE (Judith Lewis Herman) Kniha americké psychiatričky, která se tématem domácího násilí na ženách a dětech dlouhou dobu zabývá, komplexně mapuje tuto problematiku, přičemž načrtává paralely z historie i z jiných typů traumatizujících událostí (války), věnuje se vývoji prožitků obětí a detailně pokrývá možnosti a stadia uzdravování. Cena 290 Kč • MOŽNOSŤ VOĽBY. ASPEKTY PRÁV A ZODPOVEDNOSTI Sborník článků na téma reprodukční svobody v kontextu lidských práv a obrazů ženskosti a mateřství. Cena 150 Kč • PIATA ŽENA. ASPEKTY NÁSILIA PÁCHANÉHO NA ŽENÁCH Sborník textů mapujících komplexně problematiku násilí na ženách – od pohledu práva, psychologie, medicíny, přes osobní příběhy až po pomocné organizace a závazné dokumenty. Cena 150 Kč

2.2.2012 12:46

ALARM č

20 z 21


• HLASY ŽIEN. ASPEKTY ŽENSKEJ POLITIKY Třetí z řady nových sborníků je jakousi souhrnnou feministickou čítankou, která na českém a slovenském trhu dlouho chyběla. Studie, články, rozhovory k historii, úspěchům a důvodům feministického boje, včetně nejsoučasnějších témat. Cena 150 Kč • PROTI SEXUÁLNEMU ZNEUŽÍVANIU DIEVČAT A CHLAPCOV (G. Braun, D. Wolters) Příručka o sexuálním zneužívání dětí a jeho prevenci. Cena 25 Kč • UTRPENIE STARÉHO KOCÚRA (Jana Juráňová) Ironický příběh o únosu narcistického spisovatele, o rodových stereotypech a necitlivosti vůči násilí. Cena 78 Kč • IBA BABA (Jana Juráňová) Buřičské čtení pro mladší sestry a kamarádky, o třináctileté Sojce, která odmítá představu ženskosti vnucovanou rodiči, učiteli a okolím. Cena 69 Kč • PRETOŽE TO JE NA LÁSKE TO STRAŠNÉ (Nicole Müller) O průběhu a konci jednoho vztahu mezi dvěma ženami. Cena 99 Kč • MUŽOV NEMOŽNO ZNÁSILNIT (Märta Tikkanen) Znásilněná oběť se rozhodne bojovat proti pachateli stejnými prostředky. Cena 109 Kč • TOTÁLNE ZAKÁZANÉ (Nina Sadur) Fantaskní prózy o slabosti dnešního člověka, který se odtrhl od své přirozené podstaty. Cena 99 Kč • UJMA (Libuše Moníková) Výjimečná životní situace studentky Jany, znásilněné policistou, kterého v afektu zabije. Cena 99 Kč • EŠTE (Silvia Lispuchová) „‚Čo si mi to urobila‘, monotónne bedákal muž, ale ona už ho nevnímala. Nedočkavo otvorila odchýlené dvere a vypadla do tmy.“ Cena 79 Kč • SIETE (Jana Juráňová) „Láska prischla ženám. Vydržať, prepáčiť, odpustiť, zabudnúť, nevidieť. Z lásky vás môže trefiť šlak.“ Cena 60 Kč • PRÍBEH LÁSKY STOROČIA (Märta Tikkanen) Zpovědi manželky alkoholika. Cena 70 Kč • ČUDNÁ ŽENSKÁ A INÉ HRY (Nina Sadur) Sedm čudných her ze současné ruské produkce. Cena 70 Kč • ... AKO Z GRATULAČNEJ KARTY (Jaroslava Blažková) Necenzurované vydání kdysi problematických povídek slovenské autorky. Cena 90 Kč • SVADBA V KÁNE GALILEJSKEJ (Jaroslava Blažková) Osm pohlcujících příběhů. Cena 180 Kč • NEVESTA ZBOJNÍČKA (Margaret Atwood) Jeden z nejslavnějších románů kanadské spisovatelky. Cena 169 Kč • NEBEZPEČNÁ ZNÁMOSŤ ALEBO DAALENBERSKÉ LISTY (Hella S. Haasse) Reminiscence na Nebezpečné známosti, dopisy silných žen. Cena 130 Kč • PO DLHOM MLČANÍ (Etela Farkašová) Fascinující deník (dopisy) ženy, která už nevydržela mlčet. Cena 130 Kč ČASOPISY - distribuujeme rovněž feministický časopis Aspekt. K dispozici jsou následující čísla: Ženské telo II. (38 Kč), Priestory žien, Násilie I. (50 Kč), Násilie II., Osobné je politické, Nerodíme sa ako ženy, stávame sa nimi, Patriarchát, D(r)ámy, Telo sa stalo slovom (70 Kč). K sehnání jsou i některá starší čísla občasníku Potměchuť a nová čísla Přímé cesty. CENY JSOU BEZ POŠTOVNÉHO! V případě, že máte o některý z titulů zájem, napište si prosím nejdříve na naši adresu o informaci o ceně poštovného.

ALARM - dvouměsíčník pro aktivisty a příznivce NESEHNUTÍ. Je zasílán zdarma všem, kdo nám doručí 10 Kč známku. Uzávěrka dalšího čísla je 31.3. 2003. Kontakt: NESEHNUTÍ Brno Údolní 44 602 00 Brno tel./fax: 543 24 53 42 e-mail: [email protected] internet: http://nesehnuti.ecn.cz

2.2.2012 12:46

ALARM č

21 z 21


2.2.2012 12:46

ALARM č.18 leden 2003

Recommend Documents