Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ve spolupráci s Českou společností pro vědeckou kinematografii Západomoravským muzeem v Třebíči Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Obecním úřadem Mohelno
Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step sborník z konference
Mohelno 13.9.2000
0
Obsah Úvod ..................................................................................................................
2
Jiří Kostelník Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step ....................................................
3
Ing. Pavel Veselý, CSc. Výzkum Mohelenské hadcové stepi .................................................................
4
Jana Čechová Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step: vliv borovice na biodiverzitu hadcové skalní stepi ..........................................
7
Jaroslav Čáp, Radomír Řepka Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno ...................................................................................................
15
Pavel Veselý Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi
22
Ing. Luděk Čech Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy 24 rozšíření ............................................................................................................ Hana Houzarová Západomoravské muzeum v Třebíči a Mohelenská hadcová step ................. 26 Ing. Luděk Čech Souèasnost a výhledy praktické péèe o NPR Mohelenská hadcová step ........ 29
1
Úvod Cílem konference „Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step“, konané v Mohelně 13.9.2000, bylo pracovní setkání vědeckých pracovníků s kolegy věnujícími se ochraně tohoto území. Základní myšlenka provázející toto setkání vycházela z předpokladu, že výsledky výzkumu chráněných území by měly sloužit nejen k lepšímu poznání těchto lokalit, ale i k jejich ochraně. V rámci konference byla řešena následující témata: Jiří Kostelník Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step Ing. Pavel Veselý, CSc. Výzkum Mohelenské hadcové stepi Mgr. Jana Čechová Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step: vliv borovice na biodiverzitu hadcové skalní stepi Jaroslav Čáp, Ing. Radomír Řepka Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno Prof. Ing. Dr. Dalibor Povolný, DrSc. Některé aspekty současného stavu hmyzích společenstev Mohelenské hadcové stepi ve srovnání se stavem ve 40. letech. Ing. Pavel Veselý, CSc. Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi Ing. Luděk Čech Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy rozšíření Hana Houzarová Západomoravské muzeum v Třebíči a Mohelenská hadcová step Ing. Luděk Čech Současnost a výhledy praktické péče o NPR Mohelenská hadcová step Ing. Jan Pokorný Zabezpečení ochrany NPR Mohelenská hadcová step Ing. Petr Matuška Praktická realizace plánu péče NPR Mohelenská hadcová step Ve sborníku jsou obsaženy příspěvky, které referující dodali v písemné formě. Protože tato akce byla pořádána ve spolupráci s fotografickou sekcí České společnosti pro vědeckou kinematografii, byly do sborníku zařazeny i dva příspěvky zabývající se problematikou, kterou se tato společnost zabývá.
2
Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step Jiří Kostelník, Starosta obce Mohelno Současné vedení mohelenské radnice přikládá velký význam ochraně tak vzácné lokality jakou NPR Mohelenská hadcová step je. Proto spolupracujeme se všemi institucemi i jednotlivci, kterým leží na srdci záchrana zdejší flóry a fauny. Příznivě hodnotíme odborné zásahy, kterými v posledních letech NPR prošla. Za specifický problém pokládáme návštěvnost stepi. Na jedné straně máme zájem aby návštěvníků přibývalo, neboť jsou ekonomickým přínosem pro místní obchodníky, na druhé straně je stále obtížnější tyto návštěvníky usměrnit v pohybu po rezervaci tak, aby nedošlo k její devastaci a následným škodám na vegetaci. I přes nepříznivou ekonomickou situaci obce, která investuje v posledních letech značné částky do infrastruktury, jsme ochotni se podílet na financování různých projektů směrovaných na záchranu této lokality. Oceňujeme, že je stále dost nadšenců, kteří ví jaké poklady rezervace skrývá, radí jak o ně pečovat a udržovat aby naši potomci nás mohli v budoucnu chválit za práci, kterou jsme všichni společně pro NPR vykonali.
3
Výzkum Mohelenské hadcové stepi Ing. Pavel Veselý, CSc., MZLU v Brně - ústav výživy a krmení hospodářských zvířat.
První zprávy o výzkumu Mohelenské hadcové stepi. 1. Jsou z roku 1885 - Roemer /náměšťský úředník a botanik/. Jeho přínosem je, že: - upozornil na skutečnost, že na stepi jsou společenstva rostlin významná z geobotanického hlediska - a 29.6.1858 objevil na stepi kapradinu Notholaena Maranthae. 2. Vzápětí byl následován řadou moravských botaniků.
Od roku 1905 (-1908) je datován systematický výzkum stepi. 1. Významnou roli v jeho počátcích měl výzkum prováděný Podpěrou - provedl zhodnocení Mohelna v rámci vývoje evropské květeny, - upozornil na reliktní charakter některých zástupců místní flóry, - v návaznosti na tato zjištění proto v roce 1914 podává návrh na zřízení rezervace na tomto území.
Počátek systematické vědecké práce je spojován s pracemi Suzy - 1921. - Zabýval se v nich vztahem geologického podkladu a vegetace - a provedl detailní popis botanického složení porostů na hadcové stepi.
Významným obdobím ve výzkumu stepi je rok 1927, kdy Dvořák začal publikovat své práce o nanismech Mohelenské hadcové stepi.
Pro výzkum Mohelenské hadcové stepi, pro úsilí o její ochranu i pro výzkum v dalších letech (až do současnosti) mělo značný význam vydání řady sborníků Mohelno. První svazek vyšel po Podpěrovou redakcí roku 1934. Celkem vyšlo 7 svazků: Nováček F.: Epilithické sinice serpentinů mohelenských. Mohelno, sv. IIIa. 1. vyd. Brno: 1934, 178 s. Dvořák, R. Nanismy (trpasličí formy rostlinné). Mohelno, sv. Va. 1935-a. 152 s. Hrudička, B. Klimatografie jihozápadní Moravy se zřetelem k poměrům refugia mohelenského. Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 5-48. Němec, F. Mineralogie, petrografie a geologie okolí Mohelna (monografie hadce). Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 49-112. Novák, A. F. Květena a vegetace hadcových půd. Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 113-160. Pelíšek, J. Půdy stepní oblasti u Mohelna a stručná charakteristika půd západomoravských. Mohelno, sv. Ib. 1939, 128 s. Kratochvíl, J., Novák, V. a Šnoflák, J.: Hymenoptera - Aculeata. Formicidae - Apidae Vespoidea. Mohelno, sv. 6. 1944, 155 s. Kratochvíl, J. Mravenci mohelenské reservace. Rozbor taxonomický, faunistickooekologický, sociologický a zoogeografický. Mohelno, sv. 6. 1944, s. 9-102. 4
Novák, V. K taxonomii mravenců rodů Bothriomyrmex a Leptothorax. Mohelno, sv. 6. 1944, s. 103-132. Šnoflák, J. Rozšíření některých Aculeat (Apidae a Vespoidea) na Mohelenské hadcové stepi. Mohelno, sv. 6. 1944, s. 133-158. Miller, F. Pavoučí zvířena hadcových stepí u Mohelna. Mohelno, sv. 7. 1947, 107 s. Šilhavý, V. Zvířena sekáčů (Opiliones) mohelenské hadcové stepi. Mohelno, sv. 8. 1948, 99 s.
Výzkum v letech 1930-1939: 1. V tomto období byly vydány první čtyři svazky sborníků „Mohelno“. 2. Probíhá intenzívní výzkum botanické oblasti. Dominantou této části výzkumu jsou práce Dvořáka ve kterých se zaměřuje na nanismy a houby (přes 500 druhů). 3. Jsou publikovány první práce zabývající se i faunou stepi - mravenci (Šilhavý, Novák a Sadil).
Výzkum v letech 1940-1949: 1. Byly vydány tří zoologické svazky „Mohelno“. 2. Do popředí se dostává pedologická problematika. Práce z tohoto období se zaměřují především na půdotvorný proces. 3. V oblasti botanické pokračuje výzkum (reprezentovaný především Dvořákem) nanismů a nižších hub. 4. Zoologický výzkum věnuje největší pozornost hmyzu.
Výzkum v letech 1950-1959: 1. Je méně intenzívní než v předchozích letech. 2. Je zaměřen především na hmyz (Povolný - nanismy motýlů).
Výzkum v letech 1960-1969: 1. V podstatné míře se věnuje inventarizaci již dříve objevených a popsaných stepních druhů. 2. Nový pohled na výzkum nanismů přináší v tomto období Pokorný, který jejich výskyt na stepi dává do souvislosti s vyšším obsahem Ni v půdě.
Výzkum v letech 1970-1979: 1. Rozsáhlý prostor je věnovaný studiu hmyzu. 2. Z tohoto období pochází první práce věnující se růstovým podmínkám borovice lesní na stepi.
Výzkum v letech 1980-1989: 1. Řeší možné dopady budování jaderné elektrárny u Dukovan spolu s přečerpávací vodní elektrárnou u Dalešic (koordinace - Západomoravské muzeum v Třebíči) na biotop stepi.
5
2. Je prováděna dokumentace výchozího stavu s navazujícími prognostickými úvahami tato problematika je shrnuta v monografii „Studie vlivu energetické soustavy Dukovany Dalešice na okolní prostředí“, vydané roku 1981. 3. Pozornost je zaměřena i na hodnocení klimatických změn na stepi a na studium hmyzu. 4. V letech 1984-1986 byl poprvé prováděn výzkum obratlovců (obojživelníků, plazů, ptáků a savců). 5. Několik prací se zaměřilo na hodnocení obsahu minerálních látek v rostlinách serpentinových půd
Výzkum v letech 1990-2000: 1. Výzkum v tomto časovém horizontu byl oproti dřívějším letům výrazně intenzivnější. Souviselo to s realizací projektu zaměřeného na hodnocení společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice. 2. Základem bylo hodnocení xerotermní nelesní vegetace stepi v interakci s faktory které ji mohou ovlivňovat, resp. ji ovlivňují (antropgenní vlivy, zarůstání stepi, bioregulační zásahy, změna klimatu). 3. Dále probíhaly inventarizační průzkumy (hmyzu, pavouků, obratlovců, dřevinné a bylinné vegetace, hub a lišejníků). 4. Pozornost byla věnována i hodnocení transformace reliéfu v důsledku nepřímé antropogenní činnosti a 5. mapování klimatických změn na stepi. 6. Naprosto specifický byl, ve vztahu k biocenóze stepi, v tomto období i hydrologický výzkum (hodnotící odběr vody JE Dukovany a jakost říční vody). 7. V roce 1999 byly poprvé publikované výsledky získané při pastvě ovcí na náhorní rovině Mohelenské hadcové stepi.
6
Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step: vliv borovice na biodiverzitu hadcové skalní stepi Jana Čechová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - středisko Brno 1. ÚVOD Mohelenská hadcová step je unikátní částí přírody se zcela specifickou flórou a faunou, která se zde vyskytuje díky svérázným ekologickým podmínkám. Geobiocenózy na území rezervace jsou typickým příkladem podmíněných přírodních společenstev. Po přerušení tradičních lidských zásahů (těžba dřeva, pastva), mj. i v důsledku vyhlášení chráněného území v r.1952, probíhal přirozený vývoj společenstev hadcových stepních lad ke společenstvům lesostepním a lesním. Hlavní expanzní dřevinou je zde borovice lesní, v menší míře akát. Kaupová (1993) uvádí, že zalesněná plocha tvořila v průměru 62,37 % území oproti 13,27 % v roce 1950. I když extrémní ekologické podmínky v některých částech rezervace omezují možnost vytvoření zcela souvislého lesního porostu, byl tento stav doprovázen ohrožením existence vlastního předmětu ochrany - biocenóz stepních lad na výslunných hadcových stráních. Z tohoto důvodu přistoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Brně k částečnému odlesňování této rezervace, které proběhlo v letech 1989-1998. Zpracovaný plán péče předpokládal provést úpravu nejcennější střední části skalního amfiteátru rezervace přibližně do původního stavu (cca rok 1950). To zahrnovalo odstranění veškerých borových náletů a starších borovic, které zde zjevně vyrostly druhotně. Stejný postup byl volen i v případě nepůvodních dřevin (akát) a částečně i u expanzívních druhů keřů, byť v rezervaci původních. V území byly ponechány staré, původní borovice, od ostatních snadno rozlišitelné svým bizarním vzrůstem, a některé borové souše z důvodů ochrany entomofauny a jako doupné stromy. Cílem studie probíhající v letech 1992 - 1995, která byla částečně řešena jako diplomová práce (Čechová 1994) a navazovala na výzkumy Preisnerové (Preisnerová 1990), bylo: (i) vyhodnocení výsledků půdních analýz v závislosti na typech stanovišť různě ovlivněných borovicí; (ii) vyjádření závislosti druhů na některých faktorech prostředí; (iii) zhodnocení prvních sukcesních změn ve vegetaci vyšších rostlin po odstranění borovic ve svahové části amfiteátru. 2. METODIKA 2.1. Sledované území NPR Mohelenská hadcová step se nachází ve východní části okresu Třebíč na středním toku reky Jihlavy, mezi obcemi Mohelno a Dukovany (45o6,5, s.z.š. a 16o11,5, v.z.d) v nadmořské výšce 260-385 m. Sledované plochy byly umístěny na strmých svazích skalnatého amfiteátru s převážně J orientací. Podloží tvoří hadec, půdním typem je mělký hořečnatý ranker. Území patří dle Skalického (Skalický in Hejný et Slavík 1988) do fytogeografické oblasti teplomilné květeny (Thermophyticum), fytogeogr. obvodu Panonské termofytikum (Pannonicum), fytogeogr. okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina. Vegetaci na kontrolních plochách (bez vlivu borovice) lze řadit k as. Euphorbio seguieranaeFestucetum glaucae Zlatník 1928 emend. Vicherek in Vicherek et Unar 1971 (ined.).
7
2.2. Sběr dat Ke sledování vegetace byly založeny transekty na plochách s různým časovým intervalem od provedení probírky. Bylo sledováno 14 transektů o celkové délce 187 m a šířce 60 cm na plochách, které byly vykáceny v rozmezí let 1988-1993. Plocha transektů byla rozdělena po metrech na jednotlivé snímky (1 mikrosnímek = 1 x 0.6 m).Grafické zákresy těchto mikrosnímků byly převedeny do podoby fytocenologických zápisů. Ke zhodnocení abundance a dominance jednotlivých druhů byla použita tato stupnice: r - druh velmi vzácný, jeden jedinec nebo několik s velmi malou pokryvností + - druh vzácný, občasně se vyskytující, ale s malou pokryvností 1 - druh početný s malou pokryvností, nebo méně početný s větší pokryvností, ale vždy menší než 5% 2a - druh s pokryvností 5-12% 2b - druh s pokryvností 12-25% 3 - druh s pokryvností 25-50% 4 - druh s pokryvností 50-75% 5 - druh s pokryvností 75-100% Nomenklatura byla sjednocena podle Neuhäuslové a Kolbeka (Neuhäuslová et Kolbek 1982). Přehled fytocenologických jednotek byl vytvořen na základě práce Vicherka a Unara (Vicherek et Unar 1971). Celkem bylo odebráno 63 půdních vzorků - v březnu a následně v červenci 1993 na sledovaných transektech. Byla provedena tato stanovení: a) stanovení pH - potenciometricky skleněnou elektrodou b) stanovení P, K, Ca, Mg a nasycenosti sorpčního komplexu - Mehlichova metoda II c) stanovení veškerého N - Kjehdalova metoda d) stanovení obsahu humusu - % humusu = Cox x 1.724 K vyhodnocení dodaných výsledků byl použit program STATGRAPHICS (Koschin et al. 1992). Byla použita tato statistická vyhodnocení: A) pro srovnání vlivu ročního období odběru: t-test (vzhledem k párovému uspořádání byl hodnocen rozdíl březnových a červencových hodnot k nule) B) pro srovnání vlivu stanoviště: a) analýza rozptylu ("One-Way Analysis of Variance") při dodržení podmínky normálního rozložení a homogenity rozptylů, kontrasty počítány metodou Newman-Keuls b) "Kruskal-Wallis One-Way Analysis of Variance" při nedodržení výše psaných podmínek, v případě vyvrácení shody byl pro vyhodnocení rozdílů mezi jednotlivými soubory dat použit Mann-Whitneyův test. Dále byla vypočtena korelace vybraných proměnných prostředí mezi sebou. Významnost korelačních koeficientů byla vyhodnocena dle Benedíka (Benedík 1989) Na základě údajů získaných z těchto transektů a z výsledků půdních rozborů bylo programem CANOCO (ter Braak 1986) zhodnoceno rozšíření druhů a jejich závislost. K vytvoření ordinačních diagramů z výstupů DCA a CCA bylo použito programu CanoDraw (Šmilauer 1993). Použité analýzy: detrendovaná korespondenční analýza a kanonická korespondenční analýza. 3. VÝSLEDKY 3.1. Vyhodnocení výsledků půdních analýz v závislosti na typech stanovišť různě ovlivněných borovicí Pouze u tří z proměřených 7 půdních veličin byl prokázán statistický významný rozdíl mezi hodnotami na plochách bez výskytu borovice a na plochách ovlivněných borovicí (tj. pod stávajícími borovicemi a u pařezů do 2 let po vykácení). Na plochách ovlivněných borovicí bylo zjištěno snížení pH (obr. 1), vyšší obsah N (obr. 2) a vyšší procento humusu (obr. 3). Obsah dusíku a humusu byl korelován.
8
7 pH/KCl půdy
6 5 4
březen
3
červenec
2 1 0 bez borovice
u pařezu (1-3 roky po vykácení)
pod korunou
% N v půdě
Obr. 1. pH/KCl naměřené v půdě v závislosti na ovlivnění měřeného místa borovicí. V těsné blízkosti pařezu se půdní reakce ukázala vyšší o cca 0.7-0.8 stupně pH, pod korunou borovic až o celý stupeň ve srovnání s plochou bez vlivu borovic. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v březnu mezi hodnotami „bez borovice“- „pod korunou“, v červenci „bez borovice“- „u pařezu“.
1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
březen červenec
bez borovice
u pařezu (1-3 roky po vykácení
pod korunou
%humusu v půdě
Obr. 2. Procento celkového dusíku v půdě v závislosti na výskytu borovice. Statisticky významný rozdíl byl v březnu prokázán mezi všemi kategoriemi, v červenci byl rozdíl hodnot statisticky nevýznamný.
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
březen červenec
bez borovice
u pařezu (1-3 roky po vykácení)
pod korunou
Obr. 3. % humusu v půdě v závislosti na výskytu borovice. Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi stanovišti „bez borovice“ a „s borovicí“ v obou měsících.. Zatímco podíl C/N v půdě na nezalesněných plochách dosahoval průměrných hodnot 6.3 (březen) až 14.5 (červenec), na plochách u pařezu a pod korunou se průměrné hodnoty pohybovaly v rozmezí 18.9 - 22.5. Tyto hodnoty již svědčí o vyšším procentu surového humusu ve vzorcích ovlivněných výskytem borovice.
9
%humu
20 15 10 5 0
červenec
bez borovice
u pařezu (1-3 roky po vykácení)
pod korunou
3.2. Sledování rozšíření druhů v závislosti na výskytu borovic V ordinačním diagramu detrendované korespondenční analýzy (DCA) (obr. 4) bylo rozptýlení druhů poměrně rovnoměrné bez výraznějších shluků. Víceméně oddělený celek vytvořily jen druhy, které rostou v podmínkách Mohelenské stepi převážně pod stromy. Jsou to druhy: Ligustrum vulgare, Sorbus aucuparia, Pinus sylvestris, Frangula alnus. V diagramu vytvořeném na základě výstupů z kanonické korespondenční analýzy (kde jako proměnné prostředí byly použity hodnoty pH, obsah N, P, K, Ca, Mg a humusu, orientace a sklon svahu, přítomnost borovic na stanovišti) se tyto druhy vyskytovaly u nejvyšších hodnot dusíku a humusu.
Obr. 4. Výsledky detrendované korespondenční analýzy s daty získanými z transektů. Druhy nejsou distribuovány do výrazných shluků, tzn. hodně druhů má širší cenologickou valenci. Distribuci v rovnoměrném shluku lze interpretovat takto: a) Při horní hraně shluku se nacházejí druhy rostoucí na přechodu mezi zalesněnou plochou a plochou bez borovic, popř. a pod křovinami. Dle výsledků CCA se jedná o druhy se vztahem k vyššímu množství humusu a dusíku: Galium verum, Pimpinella saxifraga, Berberis vulgaris, Carex humilis, Senecio viscosus, Campanula rotundifolia, Taraxacum officinale, Viola hirta, Asperula cynanchica, Galium album. Ve stejné části shluku se nachází také Genista pilosa a Cerasus mahaleb, protože jsou to druhy rostoucí v obou typech stanovišť (tj. s borovicí i bez borovice), vztah k vyšším hodnotám humusu a N u nich nebyl prokázán. b) V levé dolní třetině shluku se vyskytují druhy rostoucí na ploše bez borovic, v horní části svahu (mírnější sklon), hlubší půdní profil, zapojený porost). V CCA diagramu tyto druhy vykazují vztah k poněkud nižším hodnotám pH než druhy skalní stepi: Seseli hippomarathrum, Pseudolysimachion spicatum, Achillea collina, Aster linosyris, Vincetoxicum hirundinaria, Avenula pratensis, Stipa capillata, Phleum phleoides, Carduus
10
nutans, Chamaecytisus ratisbonensis, Bupleurum falcatum,Orobanche elatior, Dianthus pontederae, Myosotis stricta. c) Směrem k pravé části shluku - nástup světlomilných druhů mělkých půd příznačných pro skalní step či místa postižená erozí na strmých svazích. Tyto druhy vykazují vztah k menším hodnotám humusu a dusíku v půdě, k vyšším hodnotám pH. Jsou to tyto druhy: Seseli elatum, Linaria genistifolia, Alyssum montanum, Festuca pallens, Scorzonera austriaca, Centaurea scabiosa, Stipa dasyphylla, Hieracium pilosella, Allium flavum, Melica ciliata, Holosteum umbellatum, Bothriochloa ischaemum, Silene otites, Arabidopsis thaliana, Sedum album, Hieracium echioides aj. d) Ve středu shluku se nacházejí druhy vyskytující se v obou předcházejících typech lokalit: Potentilla arenaria, Dorycnium germanicum, Thymus praecox, Euphorbia seguieriana aj. e) Důležitým zjištěním bylo, že žádný z druhů nevykazuje přímý vztah (vazbu či toleranci) na plochu poblíž pařezů, a tudíž nezpůsobuje rozrůznění vegetace po vykácení. 3.3. Nástin sukcese po bioregulačních zásazích V ordinačních diagramech netvořily rostliny rostoucí na stanovištích v okolí pařezů oddělené skupiny, ale byly soustředěny do centra rozmístění druhů (tzn. vyskytovaly se ve většině ploch), popř. se nacházely na přechodu mezi druhy heliofilními a sciofilními. Vzhledem k těmto okolnostem byla vyčleněna samostatná kapitola věnující se přímo problému možné retrospektivy vývoje vegetace na odlesněných plochách. Následující tabulka ukazuje pravděpodobný vývoj vitality druhů nejčastěji přítomných v transektech během sukcese: Použité symboly: 0.......druh nepřítomen, popř. zcela ustoupil -........druh přežívá, ale není příliš vitální +.......druh přítomen, je vitální, nešíří se na úkor ostatních druhů ++.....druh se šíří na úkor ostatních druhů Druh
Pod borovicemi (středně hustý zápoj)
Anthericum ramosum Poa nemoralis Brachypodium pinnatum Pyrethrum corymbosum Senecio fuchsii Taraxacum officinale Senecio erucifolius Ligustrum vulgare Frangula alnus Senecio viscosus Quercus robur Vincetoxicum hirundinaria
+ + + + + + + + + + + +
11
Rané stadium sukcese po vykácení 0 0 0 0 0 0 + + ++ + +
Pozdější stadium sukcese (cca po 4 letech po vykácení 0 0 0 0 0 0 0(-) + +(++) 0 +
Genista pilosa Berberis vulgaris Carex humilis Avenula pratensis Dorycnium germanicum Festuca pallens Potentilla arenaria Stipa dasyphylla Pimpinella saxifraga Seseli hippomarathrum Centaurea scabiosa Picris hieracioides Carduus nutans Thymus praecox Euphorbia seguieriana Euphorbia cyparissias Allium flavum Koeleria macrantha Linaria genistifolia Stipa capillata Holosteum umbellatum Alyssum montanum Seseli elatum
+ + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
+ ++ + + + + + + + + + + + 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
+ ++ + + + + + + + + + 0 0(-) + + + + + + + + + +
Poznámka: V raném sukcesním stadiu se objevují i další druhy převážně segetálního charakteru, jejich pokryvnost je nízká, setrvání na stanovišti krátké Z tabulky je patrný nárůst pokryvnosti křovin (Cerasus mahaleb, Berberis vulgaris) po vykácrení borovic. Jejich mladé exempláře pod korunami borovic zdárně přežívaly a prosvětlením jim byly poskytnuty dobré podmínky pro další rozvoj. Sukcesi bylin v podrostu nastupujících křovin (hlavně dřišťálu, který má poněkud chudší podrost než mahalebka) lze popsat takto: a) druhy přežívající s mizející tendencí: Potentilla arenaria, Thymus praecox, Dorycnium germanicum, Festuca pallens, Koeleria macrantha b) druhy přežívající s rostoucí tendencí: Genista pilosa, Galium album subsp. pycnotrichum, Berberis vulgaris (semenáčky), Viola hirta, Campanula rotundifolia, Picris hieracioides c) nové druhy: Taraxacum officinale, Pimpinella saxifraga, Quercus petraea Vývoj celkové pokryvnosti během sukcese se ve sledovaných snímcích lišil, důležitou roli zde měl mikroreliéf. V případě obsazování obnažených míst po odkácení borovice závisí rychlost sukcesních změn především na těchto faktorech: - množství opadu a surového humusu - reliéf (intenzita svahových pochodů) - přítomnost rostlinných zdrojů; hlavně druhů množících se převážně vegetativně a druhů s těžšími semeny (Berberis vulgaris).
12
Obecný trend vývoje pokryvnosti lze popsat zhruba takto: 1. Na začátku je pokryvnost nízká na plochách po vykácení borovic, na svazích poměrně rychle dochází k odplavování jehličí a surového humusu 2. Pokryvnost se zvyšuje, nejvyšší je cca ve 2-4 letech po vykácení 3. V dalších letech se porosty mírně rozvolňují v důsledku půdní eroze a jiných faktorů (nory a stezky králíků a hlodavců). 4. DISKUSE Výskyt stromů a keřů v rámci sukcese na antropicky ovlivněných stanovištích bývá často doprovázen zvýšením půdní vlhkosti a přístupnosti dusíku (Li & Wilson 1998). Šíření borovic v podmínkách hadcové stepi je doprovázeno zvýšením pokryvnosti více sciofilních druhů, náročnějších na půdní vlhkost. Díky extrémnímu typu stanoviště a expandujícímu druhu (borovice) se však nejedná o druhy nitrofilní, jako je tomu u jiných druhů dřevin invadujícím xerotermní trávníky (akát). Jde spíše o druhy světlých lesů na výsušných stanovištích. Preisnerová (1990) uvádí, že pod korunou borovic se téměř nevyskytují: Rumex tenuifolius, Achillea millefolium, Allium flavum, Alyssum montanum, Arenaria serpyllifolia, Bothriochloa ischaemum, Carduus nutans, Festuca valesiaca, Linaria genistifolia aj. Zastínění snáší Asperula cynanchica, Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Galium album, Frangula alnus, Genista pilosa, Koeleria macrantha, Thymus praecox aj., mírné zastínění také Dorycnium germanicum, Campanula rotundifolia, Festuca ovina, Festuca pallens. S těmito závěry lze víceméně souhlasit, pouze druhy Achillea millefolium, Thymus praecox a Koeleria macrantha by bylo vhodnější přeřadit do kategorie druhů snášejících mírné zastínění. Chování rostlin v podmínkách rezervace z hlediska nároků na ekologické faktory v podstatě odpovídá charakteristikám uváděným v Ellenbergových tabulkách (Ellenberg 1974). U druhu Festuca pallens lze zaznamenat větší toleranci k zastínění. Tuto skutečnost potvrzují i data Preisnerové. V případě Mohelenské stepi byly iniciální podmínky, na kterých závisí složení vegetace a rychlost sukcesních změn, tj. předchozí výskyt „stepních“ druhů na lokalitě a jejich současný výskyt v okolí (Dzwonko et Loster 1998), poměrně příznivé. V průběhu sukcese po vykácení borovic se postupně zvyšuje podíl světlomilných druhů (např. Alyssum montanum, Dianthus pontederae, Linaria genistifolia) na úkor druhů dříve rostoucích v zástinu řidšího porostu borovic (Taraxacum officinale, Asperula cynanchica, Poa nemoralis). Současně s tím narůstá zastoupení křovin (Cerasus mahaleb, Berberis vulgaris) s charakteristickým podrostem (mj. Taraxacum officinale, Viola hirta). Pokud však u pařezu borovice nedojde k expanzi křovin, popř. jsou tyto křoviny odstraněny vhodným managementem, je vegetace v mnoha případech za poměrně krátkou dobu (3-4 roky) téměř nerozlišitelná od borovicí neovlivněných ploch. Potenciální nebezpečí představuje pouze Arrhenatherum elatius, zatím ojediněle se šířící z náhorní plošiny. Tomuto druhu by měla být v budoucnu věnována zvýšená pozornost.
13
5. LITERATURA Benedík J. (1989): Biostatistika. - Učební texty MU, Brno. Čechová J. (1994): Vliv rozvoje stromového a keřového patra na xerothermní bylinnou vegetaci Mohelenské hadcové stepi.- Ms.[dipl. pr., depon. Kat. syst. bot. geobot. MU, Brno]. Dzwonko Z., Loster S. (1998): Dynamics of species richness and composition in a limestone grassland restored after tree-cutting. - Journal of Vegetation Science, 9:(3) 387-394. Ellenberg H. (1974): Zeigerwerte der Gefäspflanzen Mitteleuropas.
- Skripta Geobot., Göttingen.
Hejný S., Slavík B. [ed.] (1988) : Květena České socialistické republiky 1. - Praha. Kaupová H. (1993): Časové změny porostu na Mohelenské hadcové stepi. - Ms.[dipl. pr., depon. Kat. geogr. a kartogr. Fak. staveb. VUT, Brno]. Koschin F. et al. (1992): Statgraphics. - Praha. Li X. D., Wilson S. D. (1998): Facilitation among woody plants establishing in an old field. Ecology, 79: (8) 2694-2705. Neuhäuslová Z., Kolbek J. (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků střední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSAV. - ed. BÚ ČSAV, Průhonice. Preisnerová J. (1990): Negativní faktory ovlivňující Mohelnskou hadcovou step a důsledky jejich působení. - Ms. [dipl. pr., depon. Kat. systemat. bot. a geobot. MU, Brno]. Šmilauer P. (1993): Cano Draw 3.0. - University College, London. ter Braak C.J.F. (1987): Canonical correspondence analysis: a new multivariate direct gradient analysis. - Ecology, 67 : 1167-1179.
eigenvector method for
Vicherek J., Unar J. (1971): Fytocenologická charakteristika stepní vegetace jižní Moravy.- Ms. [záv. zpr. díl. úk., depon. BÚ AVČR Průhonice].
14
Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno Jaroslav Čáp, Ing. Radomír Řepka, AOPK ČR - středisko Brno Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno bylo prováděno na základě fytocenologického snímkování a vyhotovení mikromap. Cílem bylo sledovat skladbu porostu, porovnat ji v období, kdy na těchto lokalitách nebyl realizován management a následně při pastvě ovcí. Výsledkem je zaznamenání dynamiky změn v dané biocenóze. Sledováno je devět mikrolokalit s odlišnými typy vegetace na ploché horní části rezervace. Porost je hodnocen pomocí fytocenologických snímků, zapisovaných dvakrát ročně, jedenáctistupňovou Domin-Hadačovou škálou. Snímkovány jsou plochy o výměře 4 x 4 m. U některých ploch je prováděn zákres vegetace (vždy ve středu fytocenologicky snímkovaných ploch) do mikromap 1 x 1 m, rozdělených do 100 polí. V těchto mikromapách nejsou zaznamenávány všechny zde rostoucí druhy rostlin, ale vybrané významné taxony (především trávy). Počáteční stav vegetace byl zaznamenán na jaře roku 1997. Fytocenologické snámky jsou pak prováděny 2x ročně, a to na jaře před pastvou a na podzim zhruba tři týdny po ukončení pastvy. Mikromapy jsou zakreslovány pouze v jarním období. Mapovaná místa: Snímek č. 1 = plocha C5 Původně pýrové lado, pravděpodobně jako sukcesní stádium postagrární plochy, s význačným zastoupením Poa angustifolia a Fragaria viridis. Snímek č. 2 = plocha C5 Degradační stádium subxerofilního travního porostu s dominancí Festuca rupicola a Poa angustifolia. Snímek č. 3 = plocha D8 Degradační stádium stepního trávníku s dominancí Festuca rupicola, Avenastrum pratense a Festuca valesiaca, se zástupci společenstev svazu Festucion valesiaceae a Koelerio - Phleion. Snímek č. 4 = plocha E8 Stádium s obnaženou půdou po odstranění stromového porostu. Snímek č. 5 = plocha H9 Vyvinuté a vyvážené stepní společenstvo na nízkém půdním profilu s převahou druhů svazu Festucion valesiaceae, doplněné zástupci společenstev svazu Koelerio - Phleion, vzácněji svazu Bromion.
15
Snímek č. 6 = plocha H9 Degradační stádium xerotermního společenstva s dříve dominantní Stipa dasyphylla, nyní v dominanci s Festuca rupicola. Snímek č. 7 = plocha C12 Původně ovsíkové lado s množstvím stařiny s významnou účastí Poa angustifolia a Festuca rupicola. Snímek č. 8 = plocha B18 Nízkostébelné pastvinné subxerotermní společenstvo ovlivněné sešlapem, s význačným podílem Festuca rupicola i Festuca pseudovina. Snímek č. 9 = plocha B 18 Druhově bohaté společenstvo, zahrnující množství cenoelementů. Nejvyšší pokryvnost zaujímá Festuca pseudovina. Jako příklad prováděných snímkování a mapování jsou přiloženy snímky a mikromapy snímku č.9 a situační mapka míst prováděného snímkování. Snímek č. 9 Datum:
Festuca pseudovina Festuca rupicola Elytrigia intermedia Viola arvensis Ranunculus bulbosus Viscaria vulgaris Potentilla argentea Potentilla arenaria Plantago media Plantago lanceolata Luzula campestris Saxifraga bulbifera Carex caryophyllea Dianthus deltoides Jacea pratensis Bromus mollis Anthoxanthum odoratum Rhinanthus minor Myosotis stricta Veronica verna
1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 13.05 23.09 03.05. 24.09 11.05 13.10 01.05. . . 18.05. . . . 4 5 7 7 6 7 7 4 4 5 4 4 4 4 3 3 1 1 1 ? 2 3 3 . . 2 . + 3 3 2 3 3 2 2 3 3 4 4 4 3 4 3 3 2 2 3 1 2 3 3 4 3 4 5 5 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 1 3 3 . 3 3 3-4 3 3-4 3 3 2 . 4 . 3 3 3 1 1 1 + 3 3 3 3-4 3 3 3 3 3 3 . . . . . 3 3 2 . 1 . + 2 2 . . 1 + . 2 2 . . 2 + . 2 . 1 . 1 . . 2 . 1 . 1 . 1 16
Acosta rhenana Cerastium glutinosum Achillea collina Lotus corniculatus Poa angustifolia Dianthus carthusianorum Campanula patula Cerastium arvense Trifolium arvense Sanguisorba minor Taraxacum erythrospermum agg. Veronica prostrata Trifolium pratense Stipa joannis Galium verum Koeleria gracilis Hypericum perforatum Melandrium album Arenaria serpyllifolia Herniaria glabra Sedum acre Taraxacum sect.Ruderalia Arabis sp. Carex praecox Alopecurus pratensis Carduus nutans Berteroa incana Agrostis capillaris Trifolium campestre Cerastium holosteoides Thymus praecox Knautia arvensis Veronica spicata Medicago falcata Potentilla verna Pimpinella saxifraga(cf.nigra). Trifolium dubium Vicia sp. (jednoletá) Salvia pratensis Avenastrum pubescens Hieracium echioides Asperula cynanchica Leucanthemum vulgare agg. Scleranthus annuus Medicago lupulina
2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 + . + + + + + + + + + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. 2 2 2 2 2 2 1 1 1 + . 1 1 . 1 + + . + + + . + + + 1 1 1 . . . . . . + . . . . . . . . .
2 . 3 3 2 + . 2 2 1 + 2 2-3 1 . + . . . . . + . 1 . + . 3 2 1 2 + 1-2 3 1 + 1 + . . . . . . .
17
. . 2 + 2 1 . . 2 1 + 2 . 1 . 1 . + . + . + . . . . . 3 . . 2 . + 2 . . . . + + + 1 . . .
1 2 2 3 2 1 . 2 2 1 2 3 3 1 . + . + 1 + . . . + . . . 2 . . 3 + . 2 1 . . . + 1 + . + 2 +
. . 3 3 2 1 . + 3 . + 2 . + 3 3 . . . . . . . . . . . 2 . . 3 . 2 1 . + . . . + . . . . .
+ 3 3 2 2 2 . 2 . 1 2 3 . 1 . 2 . . 1 . . . . . . . . 2 . . 3 . . 3 2 . . . . 2 + + + + .
18
19
20
21
Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi Ing. Pavel Veselý, CSc., MZLU v Brně - ústav výživy a krmení hospodářských zvířat. V delším časovém horizontu posledních let bylo zjištěno, že na Mohelenské stepi dochází ke zvýšení pokryvnosti keřového a stromového patra, které následně vede ke snížení biodiverzity tohoto biotopu (Hanzl a Kaupová, 1994). Zarůstání stepi borovicí bylo řešeno prokácením. Redukci keřového patra, trav a ostatních především dvouděložných bylin, na náhorní rovině stepi, by měla napomoci obnovená pastva ovcí. Předpokládá se, že výrazně napomůže i při regeneraci stanovišť na kterých byla provedena redukce stromového patra. Vliv pastvy na společenstva tohoto výjimečného území je však třeba pravidelně monitorovat a průběžně vyhodnocovat. Matriál a metody Mezi faktory, které mohou při pastvě ovcí na náhorní rovině stepi významně ovlivnit její společenstva, patří chování zvířat. Chování ovcí pasených na Mohelenské hadcové stepi je v jednotlivých letech hodnoceno 1 x za měsíc ve dvou po sobě následujících dnech. V 10-ti minutových časových intervalech byla hodnocena frekvence ležení, stání, chůze a pití metodou skupinového etologického snímku (Kovalčiková et Kovalčik, 1984). Etologické sledování bylo hodnoceno ve vztahu k denní aktivitě i ve vztahu ke stanovištním podmínkám (VESELÝ, 1998). Vazba zvířat na stanoviště byla posuzována pomocí mapy stepi rozdělené sítí - v reálu odpovídající čtvercům o velikosti 50x50 m. Vlastní pozorování probíhalo v daném dni řádově od 4.00 do 22.00 (podle viditelnosti). V průběhu sledování byla prováděna i fotografická dokumentace chování zvířat. Úkolem fotodokumentace bylo podchycení typických i atypických projevů zvířat v průběhu denní periody, ale i v průběhu pastevního období. Hodnocení chování zvířat v této práci je doloženo záběry z uvedené fotodokumentace. Výsledky a diskuse Hodnocení chování zvířat při pastvě na Mohelenské hadcové stepi má svá specifika, která jsou dána nejen charakterem tohoto biotopu, ale i cílem vlastní pastvy. Mohelenská hadcová step původně sloužila jako obecní pastvina. Z tohoto období, resp. z období po ukončení pastvy na stepi, jsou k dispozici rozsáhlé podklady z biologického, zoologického, pedologického a klimatografického výzkumu. Vliv pastvy na stepní společenstva však hodnocen nebyl a tak je třeba tuto oblast (řádově 60-70 let poté co se ovce na step vrátily) dokumentovat bez možnosti srovnání s výchozím stavem. Cílem pastvy je především zvýšení biodiverzity na přepásaných stanovištích, což bezprostředně souvisí s redukcí nepůvodních druhů omezujících stepní společenstva. Specifika pastvy zaměřené na realizaci tohoto cíle je možno doložit i pomocí fotodokumentace pořízené v rámci etologických studií. Základem etologických studií je dokumentace denní aktivity zvířat a jejich prostorové fixace. Tyto prvky chování jsou ovlivňovány řadou faktorů z nichž některé mají při pastvě v chráněných územích svá specifika. Mezi základní faktory je možno zařadit: 1) Welfare zvířat (obr. 1). V podmínkách pastvy v NPR Mohelenská hadcová step představuje zajištění pohody zvířat především vytvoření podmínek pro jejich odpočinek. To znamená zajistit jim úkryt před klimatickými vlivy, ale i případně před návštěvníky stepi (obr. 2). 22
Důležitá je i ochrana před hmyzem, ke které zvířata využívají vybavení pastviny (obr. 3), nebo ji řešení v rámci stáda - vzájemné krytí zvířat při odpočinku (obr. 4). K pohodě zvířat přispívá i zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody (obr. 5). Jak již bylo řečeno, pastva na stepi má svá specifika a k těm je možno řadit například právě zvýšený výskyt hmyzu (spojený s ochranou zvířat před hmyzem) a klimatické podmínky (vysoké teploty ve spojitosti s vyšší spotřebou napájecí vody). 2) Botanické složení stepních porostů. Cíl pastvy v NPR Mohelenská hadcová step je založen na tom, že ovce obecně preferují spásání intenzivnějších porostů. Proto může být selektivní spásání stepních porostů využito jako základní prvek managementu stepi. To však platí jen v případě, kdy pastva probíhá výhradně jen na území stepi. Preference pastvy na intenzivních porostech může vést ke snaze stáda přejít na plochy sousedící s rezervací. To jim může umožnit nedokonalé technické zabezpečení pastviny (obr. 6) a složení stáda (obr. 7 - jehňata častěji probíhají elektrickým hrazením než bahnice). Rozhodující roli pro útěk stáda z území rezervace mohou mít i negativní návyky vůdčí bahnice ve stádě (obr. 8 situace roku 2000). 3) Fenofáze spásaných porostů a druh pasoucích se zvířat. Při pastvě zvířat na tak extrémním stanovišti jakým Mohelenská hadcová step je není možno počítat s tím, že zvířata budou mít vždy k dispozici porosty v optimální fenologické fázi (obr. 9). Zvířata jsou často využívána i k redukci přerostlých porostů. Při jejich přepásání se projevují mezidruhové rozdíly. Ovce jsou schopny tyto porosty redukovat (obr. 10) tak, že přepásají spodní patro a vyšší patro naruší mechanicky - sešlapáním (obr. 11). Naproti tomu kozy jsou schopny přepásat i vyšší patra přerostlých porostů (obr. 12). Tato tendence se projevuje i při redukci keřových porostů, při které kozy, na rozdíl od ovcí, přepásají i horní patra keřů (obr. 13). Kozy jsou také v průběhu dne aktivnější než ovce a to i při vysokých teplotách zaznamenaných na hadcové stepi (obr. 14). V této souvislosti je možno pozorovat u ovcí i plemenné rozdíly - primitivní plemena jsou aktivnější a pasou se delší dobu (obr. 15). 4) Výnos pastevních porostů a zatížení pastviny. Optimální zatížení stepi (obr. 16) by mělo vést k selektivnímu přepásání intenzivnějších porostů a napomoci k regeneraci překácených ploch (obr. 17). V žádném případě by nemělo být takové, aby vedlo k poškození tohoto biotopu (Veselý, 1999). Proto je třeba na základě stanovení výnosového potenciálu náhorní roviny stepi a etologického snímkování, vypracovat optimální režim pastvy na této lokalitě (obr. 18). Literatura Kovalčíková, M., Kovalčík, K. Etológia hovädzieho dobytka. První vydání. Bratislava: Príroda, 1984. 232 s. Veselý, P. Metoda využití etologických snímků pro hodnocení nutriční hodnoty pastevních porostů. In Zeman,L. Produkce a využití objemných krmiv. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 1998, s. 80-81. Veselý, P.: Stanovení optimálního pastevního zatížení náhorní roviny Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. In: Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči. 39. Třebíč 1999, s. 69-78. Poznámka. Tištěná verze sborníku obsahuje i 18 fotografií z etologických studií v NPR Mohelenská hadcová step
23
Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy rozšíření Ing. Luděk Čech, AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod Územní ochrana dnešní NPR Mohelenská hadcová step byla zahájena rozhodnutím tehdejšího Československého báňského revírního úřadu v Brně. Dne 21. března 1933 bylo na základě žádosti MŠNO ze dne 16. prosince 1931 stanoveno ochranné pásmo, ve kterém byly „… zapovězeny … veškeré práce … které mají za účel vyhledávání neb dobývání vyhražených nerostů…“ Tehdejší ochranné pásmo je stanoveno slovním popisem s odkazy na tehdejší parcelní stav. Statut rezervace (jako tzv. rezervace úplná) byl potvrzen výnosem MŠNO ze dne 31. prosince 1933. Zde se poprvé uvádí výměra ZCHÚ – 50 ha. Bezprostředním důvodem ke zřízení ZCHÚ byly nežádoucí podnikatelské aktivity Bedřicha Blimsrittera, vedoucí i k široké diskusi na stránkách denního tisku a mající pozoruhodnou dohru v období protektorátu. Snahy o zřízení rezervace jsou ovšem podstatně starší a sahají hluboko do 20. let (Ondráčková 1969). Tehdejší vymezení ZCHÚ není zcela jasné, v archivních materiálech nebyly nalezeny dostatečně podrobné a věrohodné mapové zákresy. Dle všech údajů se jednalo o spojité území v prostoru dnešního centra ZCHÚ. Upřesnění podoby území v tomto období vyžaduje další průzkum, prozatím lze plně akceptovat vymezení dle Ondráčkové (1969). Dnešní vymezení NPR je určeno vyhláškou MŠVU ze dne 11. prosince 1952. Tento výnos obsahuje výčet parcel ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Výměra ZCHÚ činí dle této vyhlášky 48,10 ha (katastrální území Mohelno), výměra OP 8,8892 ha (katastrální území Dukovany). Následující výnos MK ČSR z 29.11.1988 již jen upřesnil ochranné podmínky tehdejší SPR, parcelní vymezení není jeho součástí. Při aktualizaci vymezení a výměry NPR v roce 2000 bylo nutno provést srovnání (identifikaci) parcelní situace v roce 1952 s dnešní situací katastru nemovitostí. Náčrt parcelní situace v době vyhlášení byl nalezen v ústředním seznamu OP (AOPK ČR Praha). Tento náčrt byl srovnán s mapou bývalého pozemkového katastru a aktuální mapou KN. Bylo zjištěno, že došlo ke změně parcelních čísel některých pozemků a oddělení zvláštní parcely pro tzv. Askalafův vrch. Dnešní parcelní vymezení NPR (k.ú. Mohelno) vypadá takto: p.č.
LV
745/3 1117 745/15 1117 747/1 10001 747/8 10001 770/1 10001 770/2 10001 771/9 31 1038/1 10001 4256/2 10001 Výměra celkem
druh pozemku Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl. Ostatní pl.
24
výměra (m2) 36485 18905 47119 1555 326918 7553 41099 22599 1211 503444
(50,3444 ha)
Pozoruhodný je rozdíl výměr o více než 2 ha při zcela totožném vymezení v mapě. Nápadná je rovněž shoda s výměrou v roce 1933. V každém případě je nutno opravit zjevně chybné údaje, již téměř 50 let tradované v populární i odborné literatuře. Výměra ochranného pásma odpovídá skutečnosti. Stávající vymezení NPR však již neodpovídá úplně potřebám dostatečného zajištění předmětu ochrany NPR. Proto byl brněnským pracovištěm AOPK ČR připraven návrh na rozšíření NPR (prozatím v podobě geodetických podkladů). Dle tohoto návrhu je k území současné NPR přičleněno náhorní plateau, stepní plochy v trati Vinohrady, širší okolí tzv. Askalafova vrchu a území Čertova ohonu. Se zvláště vyhlášeným ochranným pásmem se v tomto návrhu nepočítá, NPR by takto byla zajištěna ochranným pásmem širokým 50 m, vyplývajícím ze zákona. Po ukončení 1. etapy revize NPR a NPP v ČR však nebyl tento návrh zařazen mezi tzv. priority, tj. území, kde je nové vyhlášení bezpodmínečně nutné k zajištění předmětu ochrany. V seznamu priorit zcela převládají území národního významu, jejichž statut je možno právně zpochybnit a jejich urychlené nové vyhlášení je bezpodmínečně nutné, výběr lokalit byl sestaven s ohledem na reálné možnosti projednání a schválení. S rozšířením NPR Mohelenská hadcová step je tedy možno počítat zřejmě až v příštím desetiletí, určitým řešením by mohlo být zřízení přiléhajícího ZCHÚ v kategorii přírodní rezervace nebo přírodní památka. Literatura: Ondráčková S. (1969): Z historie státní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. – Sborn. Přírodověd. Kl. Západomor. Muz. v Třebíči, 7: 19 – 31. Rezervační kniha NPR Mohelenská hadcová step. [Depon. in: AOPK ČR, Praha, AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod.
25
NPR Mohelenské hadcová step a Západomoravské muzeum v Třebíči Hana Houzarová, Západomoravské muzeum v Třebíči Před dvěma lety jsme oslavili 100 let od založení muzejního spolku v Třebíči. Jako i v jiných městech, tak i v Třebíči, navázal spolek na aktivity přípravného výboru výstavy v Třebíči (1894) a Národopisné výstavy v Praze (1895). I když mezi předními pracovníky spolku byli přírodovědci (Josef Uličný, František Zavřel, František Dvorský), soustavná muzejní přírodovědecká práce začala na půdě muzea později. V roce 1936 byl založen Přírodovědecký klub v Třebíči, jehož členové začali publikovat svoje vědecké práce ve sborníku, který Západomoravské muzeum v Třebíči vydává dodnes. K drobným přírodovědným, převážně geologickým exponátům (v roce 1926 bylo evidováno 35 kusů) přibyla celá řádka dalších a v roce 1939 sbírka konchylií a minerálů Arnošta Hanische, která byla bohužel v roce 1949 z muzea vyvezena ("z důvodu nedostatku místa"). Přírodovědné bádání se v muzeu obnovilo až v roce 1959, kdy nastoupil první profesionální přírodovědec Vladimír Řehořek (1959 - 1961). Od roku 1961 působila v muzeu paní RNDr. Svatava Ondráčková, která muzeu a botanice věnovala celý svůj život a i po odchodu do důchodu v roce 1993 dál aktivně pracuje. Stála v čele výzkumu údolí Jihlavy před vybudováním Mohelensko - Dalešické přehrady a později se svým manželem Mgr. Josefem Šťávou na projektu Ekologie a energetika. Obnovila a redigovala vydávání Přírodovědného sborníku Západomoravského muzea v Třebíči (od č. 7/1969 do 38/1998), kde i publikovala.. Od této chvíle se rozrůstaly i přírodovědné muzejní sbírky z 8 000 kusů v padesátých letech do dnes na více než 80 000. Nyní je v ZMM uloženo asi 60 tisíc herbářových položek (z toho 54 000 vyšších rostlin), 15 tis minerálů, hornin, a tektitů a 5,5 tisíc zoologických preparátů. Projekt nadace Ekologie a energetika "Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice" (16. dubna 1993 - 1998) obohatil muzeum nejen o sbírky ale především množstvím poznatků, které byly publikovány v 17 svazcích sborníku. Na přírodovědném oddělení Západomoravské muzeum v Třebíči se vystřídali již tito profesionální pracovníci: Vladimír Řehořek (1959 - 1961), botanik; Svatava Ondráčková (1961 - 1993), botanik; Hana Houzarová (1980 - dodnes), botanik - preparátor; Stanislav Houzar (1981 - 1994), geolog - mineralog; Jaroslava Zezulová (1983 - 1985), botanik - preparátor; Rudolf Formánek (1990 -1994), zoolog; Jana Jelínková (1993 - nyní mateřská dovolená), botanik; Lukáš Křesina (1995 - do dnes), geolog - mineralog; Pavlína Peřinková (1995 - dodnes), zoolog; Miroslava Dlouhá (1996), zoolog; Oldřich Ježek (1996 - dodnes), botanik; Alena Ruxová (1997 - 1999), zoolog; Jaroslav Bašta (2000 - dodnes), konzervátor - preparátor. Mohelenská hadcová step je jedním z největších přírodních unikátů v České republice. I z tohoto důvodu byla středem pozornosti Třebíčských badatelů profesionálů i amatérů. Mnozí z těchto lidí spolupracovali s muzeem, nebo jejich sbírky přišli do muzea. Byl to především Rudolf Dvořák (9. 4. 1894 v Třebíči, 10. 11. 1945 v Ostravě). Byl osobností svérázného zjevu, s originální povahou naplněnou zdravým humorem, přímý, v jednání rozhodný, naprosto svobodomyslný a široce demokraticky smýšlející. (Lysák 1997), který neodmyslitelně patří k Mohelenské hadcové stepi. Po své bohaté učitelské dráze odešel
26
v roce 1924 do Mohelna, kam se i přestěhoval. V roce 1928 odešel ve věku 54 let do důchodu aby se mohl věnovat zcela své vědecké práci. Publikoval více jak 90 odborných a populárně naučných prací. Větší část jeho rozsáhlého herbáře je uložena v Brně, ale naméně významná část vyšších rostlin, hub a kryptogamů je ve sbírkách ZMM. Ve sbírkách je i větší část mineralogické sbírky včetně Dvořákem mylně popsaného Mohelnitu. Ze starších badatelů to byly dále Jindřich Suza, Josef Picbauer, Josef Podpěra, František Zavřel, František Nováček, který zanechal muzeu svou sbírku mechů a lišejníků, Josef Uličný a Vladimír Šilhavý - významný entomolog a arachnolog, který v okolí Mohelna studoval především sekáče a mravence. Některý dokladový materiál těchto přírodovědců byl uložen v historickém herbáři Gymnázia v Třebíči a nyní je též součástí herbáře ZMT. Z příspěvků, týkajících se Mohelenské hadcové stepi, resp. jejího okolí a uveřejněných v Přírodovědném sborníku Západomoravského muzea v Třebíči, je možno uvést: Svazek 21 Quitte E. : Změny mikroklimatu a topoklimatu způsobené výstavbou vodních nádrží Dalešice a Mohelno Quitte E. : Změny topoklimatu způsobené provozem JE Dukovany Quitte E. : Příspěvek k poznání mikroklimatu Mohelenské hadcové stepi Svazek 22 Chytrý M. a Vicherek J.: Přirozená a polopřirozená vegetace údolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné Svazek 23 Unar J.: Přehled druhové skladby dřevinné a bylinné vegetace NPR Mohelenská hadcová step Svazek 25 Hrádek M.: Přímé a nepřímé změny antropogenní transformace reliéfu vyvolané výstavbou a provozem objektů energetické soustavy Dukovany - Dalešice Kříž H.: Změny hydrologických poměrů a vodních zdrojů v širší oblasti ovlivněné výstavbou a provozem objektů energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 26 Antonín V., Vágner A. a Láznička O.: Makromycety (velké houby) širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 27 Čechová J., Jelínková J. a Unar J.: Vývoj vegetace NPR Mohelenská hadcová step v závislosti na řízení ochrany území a v závislosti na prováděných bioregulačních zásazích Vondra J.: Svislé letecké snímky NPR Mohelenská hadcová step Svazek 28 Buchar J.: Změny ve složení arachnofauny Mohelenské hadcové stepi v letech 1942 až 1995 Rozkošný R. a Vaňhara J.: Dvoukřídlí (Diptera, Brachzcera) Mohelenské hadcové stepi a přilehlého údolí řeky Jihlavy
27
Tkadlec E. a Rychnovský B.: Drobní terestričtí obratlovci a střevlíkovití brouci na Mohelenské hadcové stepi Svazek 29 Buček A. a Lacina J.: Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 30 Hradílek Z. a Novotný I.: Mechorosty širšího okolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné na jihozápadní Moravě Vězda A.: Flóra lišejníků v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 32 Kočková E., Žáková Z., Mlejnková H., Beránková D. a Staněk Z.: Dlouhodobý vývoj jakosti vody v soustavě nádrží Dalešice - Mohelno a řece Jihlavě - vliv povodí, přečerpávací vodní elektrárny a atomové elektrárny Dukovany Svazek 33 Prokeš M., Baruš V., a Peňáz M.: Společenstva ryb ve vodách oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice Zahrádka J.: Hydrobiologické posouzení kvality tekoucích vod v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 35 Kováčik L.: Aerofitní mikrovegetace rezervace Mohelenská hadcová step Svazek 36 Heroldová M., Zejda J. a Homolka M.: Struktura společenstev savců v okolí Jaderné elektrárny Dukovany Čapek M. a Honza M.: Společenstva ptáků nelesních biotopů v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany - Dalešice Beklová M. a Pikula J.: Společenstva ptáků lesních biotopů v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany - Dalešice Homolka M.: Struktura společenstva obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) v širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice Svazek 37 Koblížek J., Sutorý K., Řepka R., Unar J., a Ondráčková S.: Floristická charakteristika vybraných lokalit širšího okolí energetické soustavy Dukovany - Dalešic
28
Současnost a výhledy praktické péče o NPR Mohelenská hadcová step Ing. Luděk Čech, AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod Zahájení systematické péče o NPR Mohelenská hadcová step lze datovat do roku 1988, kdy bylo zahájeno (po intenzívní celonárodní ochranářsko-přírodovědecké diskusi, která ostatně není ukončena dodnes) odstraňování náletových dřevin pod tzv. Kamennou vyhlídkou. Ochranářské zásahy byly zajišťovány tehdejším brněnským KSÚPPOP a ONV v Třebíči za široké podpory dobrovolných organizací (hlavně ČSOP). Od té doby pokračovala redukce náletů postupně k západu, západní cíp NPR byl „dosažen“ v roce 1997. Od roku 1993 byla péče o NPR a NPP standardně řešena z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím tehdejšího Českého ústavu ochrany přírody (dříve SÚPPOP, nyní AOPK ČR). V roce 1996 byl zpracován, projednán a schválen závazný plán péče NPR (na období 1996 – 2005), představující první ucelený, komplexní a zcela zásadní dokument, z něhož vychází současná odborná péče o NPR. Za další zásadní zlom považuji zahájení pastvy ovcí na náhorním plateau v roce 1997, která probíhá každoročně až dodnes. Mimo tyto zásahy bylo průběžně udržováno a obnovováno značení NPR, rovněž byla vybudována a udržována naučná stezka. K 1. lednu 1999 přešla odborná správa NPR Mohelenská hadcová step v souvislostí s vnitřní delimitací AOPK na havlíčkobrodské regionální středisko AOPK ČR. Odpovědní pracovníci střediska navázali na činnost svých brněnských kolegů. Hlavní problém – zajistit pokračování v pastvě ovcí – se podařilo vyřešit ve spolupráci s dodavatelem Ing. Matuškou a nadační organizací. V roce 1999 byly v NPR zajištěny a provedeny práce úhrnem za 240 tis. Kč, mimo pastvy ovcí šlo především o redukci křovin, likvidace trnovníku akátu, kosení nedopasků a expanzních druhů bylin. Současně byla provedena rozsáhlá údržba naučné stezky, bohužel obratem zničené neukázněnými návštěvníky. Zdrojem finančních prostředků je Program péče o krajinu MŽP. Stejným způsobem byla AOPK ČR stř. Havlíčkův Brod zajišťována péče o NPR v roce 2000, celkové náklady v tomto roce zřejmě přesáhnou 200 tis. Kč. Značná část prostředků je vynaložena na obnovení značení NPR a zařízení regulující pohyb návštěvníků ZCHÚ. Přetrvávajícím problémem je finanční a personální zajištění strážní služby v NPR, zvláště v turistické sezóně. Stávající řešení (dojíždějící strážce SOP) lze považovat pouze za provizorní, narážející na řadu potíží, zvláště s hrazením nákladů na cestovné. I tak se jedná o výrazné zlepšení oproti nejblíže předcházejícímu období. Budoucnost péče o NPR Mohelenská hadcová step je úzce svázána s budoucností dotačních prostředků MŽP, svázaných s podobou budoucích státních rozpočtů. Současný model se jeví jako vcelku vyhovující, přesto však řada postupů a činností vyžaduje zlepšit. V souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 114/92 Sb. navíc zřejmě dojde k přesunu státní i odborné správy všech ZCHÚ národní kategorie (tj. i NPR Mohelenská hadcová step) na příslušné správy CHKO.
Poznámka: 2 příspěvky, které jsou v tištěné verzi sborníku obsaženy a týkají se problematiky digitální fotografie, byly z digitální verze vyřazeny, protože se nevztahují k problematice NPR Mohelenská hadcová step
29
Sborník konference Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step
Vydala: Náklad: Počet stran: Vydání: ISBN:
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 60 ks 29 první, 2000 80-7157-467-8
Za věcnou a jazykovou správnost příspěvků odpovídají autoři. © Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
30
