6/2009
Cena 7,00 Kč
20. března 2009
Nejkrásnější dívka má jméno Jesika
Deset let od položení základního kamene
Tu nejhezčí dívku Dětského domova 2009 zvolila v sobotu 7. března šestičlenná porota v DD Kašperské Hory. Pět dívek ve věku 13–14 let se ucházelo o korunku MISS, mimo postupovou soutěž, ale ve všech disciplínách se předsta vily i dvě jedenáctileté dívky, zařazené také do soutěže o Miss Sympatie. Nechyběla promenáda ve společenských šatech, v plavkách ani volná disciplína. Soutěžním odpolednem bravurně provázel „strejda“ Aleš Seitz. Více na straně
4. října 1999 byl za přítomnosti tehdejšího minis tra pro místní rozvoj, velvyslance Dánského králov ství a jeho tajemníka, představitelů města Sušice, Ne mocnice Sušice, o. p. s., a dalších významných hostů položen základní kámen stavby nového nemocniční ho monobloku. Začátku nové éry zdravotnické péče v Sušici byly přítomny rovněž desítky občanů. Po de seti letech se dá říci, že je naplněn i poslední cíl pro jektu, modernizace interiérového vybavení nemocnice. Více v dnešní mimořádné příloze Sušických novin.
12
Aktuálně z radnice Komise doporučila přidělení grantů. Ve středu 4. března jednala na sušické radnici grantová ko mise, která na základě došlých žádostí zvažovala přidělení finančních příspěvků v rámci granto vého programu města. Zprávu s doporučením přidělení prostředků předložila radě města. Ta na základě doporučení schválila na svém zasedání 16. března přidělení finančních prostředků jednotlivým žadatelům. (O schválených finančních prostředcích pro jednotlivé žadatele vás budeme informovat v následujících SN.)
Smetanův sál gymnázia neděle 22. března v 1500 hodin Koncert studentského symfonického orchestru Gymnázia Jana Nerudy v Praze – 45 hu debníků uvede Symfonii č. 9 Z Nového světa (A. Dvořák) a Vodní hudbu (G. F. Händel). Diriguje Ladislav Cigler, vstup né dobrovolné.
Nový provozovatel vodovodní sítě ve městě. Vzhledem k tomu, že v letošním roce vyprší smlouva s dosavadním provozovatelem vodovodní sítě v Sušici 1. JVS, a. s., je třeba připravit podmínky výběrového řízení pro další období. Z toho důvodu se na sušické radnici sešla v pátek 6. března pracovní skupina představitelů měs ta a zastupitelů, aby zahájila přípravy na vypsání řízení, které se předpokládá letos na podzim. Rozhledna získala grant. V pondělí 9. března navštívil starostu Sušice Bc. Petra Mottla Petr Pavlíček za Sdružení pro obnovu roz hledny na Sedle, aby jej informovat o současné situaci a předpoklá daném vývoj projektů připravovaných v rámci sdružení. Sdružení se podařilo získat finanční prostředky z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, oblast podpory 3.1 Rozvoj infra struktury cestovního ruchu, ve výši 5 591 000 Kč na výstavbu roz hledny na Sedle. Výstavba proběhne v letošním roce. Nový nájemce Santosu. Stanovená komise hodnotila v pondě lí 9. března záměry přihlášených účastníků do výběrového řízení na provozovatele Santosu. Z došlých žádostí vybrala a na dobu 5 let doporučila pronájem kiosku a příslušenství M. Rybáčkovi. Výběr komise projednala a schválila rada města na jednání 16. března. Průběh prací na rekonstrukci ulic Vodní a Americké armády konzultovali spolu s občany z dotčených lokalit zástupci města ve středu 18. března. Vzhledem k tomu, že se jedná o opravu jedné z nejfrekventovanějších komunikací centra města, je třeba neustále operativně přizpůsobovat provoz a omezení dopravy v tomto úseku. Sledujte aktuální uzavírky – vzhledem k tomu, že ve městě pro bíhá současně několik investičních akcí, které si vyžádají omezení přístupu do dotčených lokalit, sledujte vždy aktuální uzavírky ko munikací na straně 3 Sušických novin a také na webu MÚ Sušice www.mestosusice.cz. –red–
Policie upozorňuje na podvodníky! Policie ČR upozorňuje obča ny na podvodné jednání ze strany neznámých pachatelů, kteří pod různou záminkou žádají poskyt nutí finanční půjčky s tím, že tuto později vrátí. Policie ČR v těchto případech nedoporučuje neznámým osobám finanční půjčku poskytovat a žádá občany o spolupráci – poskytnutí
KD Sokolovna
I takhle žijí „sociálně nepřizpůsobiví“ občané.
Nejsme horší, ani výjimeční Nevhodné chování mladist vých, přestupky stupňující se až k trestným činům – to zahrnuje me pod pojem „kriminalita mláde že“. Je to nedílný jev vyskytující se na různých úrovních v každé spo lečnosti – možná tím viditelnější, že se v některých případech jed ná o trestné činy páchané doslo va dětmi a výrazně medializované. Jak chápat „mládež“ ve výkla du zákonného ustanovení o vě kové hranici trestní odpovědnos ti za protiprávní jednání? Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnos ti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže v ustanovení § 2 písm. b) rozu mí „mládeží děti mladší patnác ti let a mladiství“, dále je podle písm. c) „dítětem mladší patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnác tý rok věku“ a v písm. d) se vyme zuje „mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil pat náctý rok nepřekročil osmnáctý rok svého věku“.
informací k osobám, které tímto způsobem jednají. Informace je možno podat osobně na služebně Policie České republiky (Na Burince 273, Suši ce), telefonicky na č. 376 524 418, nebo e-mailem na adresu ktoop
[email protected]. Kde jsou příčiny protiprávního npor. Bc. PAVEL UXA, jednání mládeže? Pokud by byly OO PČR Sušice tak snadno zjistitelné, jako kriti zovaný vliv televize, počítačových her plných násilí apod., byly by zřejmě i poměrně dobře odstra bude na jednotlivých hřištích ome nitelné. Většina odborníků se ale zen provoz. Dětské hřiště v ulici shoduje v tom, že příčina agrese Pravdova (u gymnázia) zůstane a následně nezákonného jednání, do tohoto termínu uzavřeno. jako obranného mechanismu pro Doufáme, že konečná podoba zvládání náročných situací, vzniká všech pěti herních ploch bude ne od raného věku v prostředí, v němž jen pro všechny děti dostatečnou dítě žije – v rodině, v partě kama kompenzací těchto omezení. rádů, v okolí, v němž se pohybuje. –ds– Negativní vlivy působící na dítě
Hezčí dětská hřiště se otevřou v květnu Pět herních ploch, které jsou začleněny do projektu „Suši ce: Revitalizace herních ploch“ (tj. Kaštanová, Fuferna, u gym názia, Sirkařská a park T. G. M.) bylo koncem února předáno rea lizačním firmám. Práce v jednotli vých lokalitách budou dokončeny do 31. 5. 2009. Do tohoto termínu
čtvrtek 26. března v 1930 hodin Koncert japonských umělkyň Yukiko Sawa (klavír), Yasuko Tanaka (trubka), Satomi Nis himura (housle), Rie Michimu ra (klavír) – více na str. 7
od útlého věku zasahují výrazně oblast psychiky – motivaci, sebe ovládání, citovou a morální složku osobnosti. Taková deformace pak znemožní přiměřeným způsobem reagovat na složité životní situace, z nichž můžeme určit několik nej častějších: nepřiměřené nároky a požadavky na dítě, problémové situace vyžadující nový přístup, překonávání překážek – nereálná přání, konflikty, stres. Příčin, které způsobují násilí, je více. Jejich analýza je tématem pro odborníky. Pojďme se zamě řit na skutečnost, že „kriminali ta mládeže“ je, bohužel, součástí dnešní doby. Vyplývá to i ze statistik Policie ČR, která každoročně takové pří pady šetří. Ani loňský rok nebyl vý jimkou – podle zprávy Krajského ředitelství Policie ČR bylo v roce 2008 na Klatovsku prošetřováno v souvislosti s trestnou činnosti 923 osob, z toho 14 nezletilých a 38 mladistvých. Npor. Bc. Pavla Uxy, velitele OO PČR v Sušici, a Libora Potužníka, velitele MP v Sušici, jsme se zeptali na aktuální situaci v Sušici: (P ČR): „V Sušici, stejně jako v ostatních městech, se s proti právním jednáním mládeže sa mozřejmě setkáváme. Je ale tře ba uvést, že z celkového objemu prošetřovaných trestných činů se jedná o mizivé procento, závažné případy jsou spíše výjimky.“ (MP): „Většinou se jedná o pře stupky proti veřejnému pořádku, nevhodné chování na veřejnosti – např. výtržnosti a vandalismus
pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, drobné krádeže apod. V případě nezletilých a mla distvých jsme dosud nezazname nali tak závažný případ jako násilí proti obyvatelům, přepadení nebo ozbrojenou loupež.“ Užívání návykových látek je často jednou z příčin protiprávního jednání. Nejčastěji diskutovaným problémem je ale právě alkohol. Policie ČR i Městská policie Sušice intenzivně provádí kontroly v restauracích a diskotékách. Na co se kontroly zaměřují a jaké jsou jejich výsledky? (P ČR): „Kontroly restaurací, barů a diskoték provádíme ve spo lupráci s MP neustále. Jedná se především o kontroly požívání al koholu mladistvými. Téměř vždy zjistíme osoby mladší 18 let pod vlivem alkoholu. Praxe potvrzuje, že lze v některých případech do cela zřetelně poznat vliv výchovy a rodinného zázemí. Stává se, že pokud odvedeme např. podnapilé ho mladistvého k nám na odděle ní, kde vyčká a je předán někomu z rodičů nebo zákonných zástupců, jsme slovně napadáni, nebo jsme svědky zjevného nezájmu, pocitu „obtěžování“. Stalo se také, že ro dič přišel „vyzvednout“ svého po tomka rovněž v podnapilém stavu. Je ale obtížné prokázat konkrét ní podání (prodej) alkoholu mla distvému, což je porušení zákona. Proto jsme navázali spolupráci s Českou obchodní inspekcí, kte rá má možnost prokazatelně zjistit pokračování na str. 2
neděle 22. března v 1930 hodin Večer filmových melodií – nej známější filmové melodie v po dání Pošumavského Big Ban du a pěv. sboru Fialky při ZUŠ Klatovy. Vstupenky v MKS sobota 28. března od 1000 hod. Velká cena města Sušice Celostátní postupová soutěž ve standardních a lantinsko ‑amerických tancích. Vstupen ky na místě před zahájením. pondělí 30. března v 1930 hod. MASOX aneb matky v kostce – klubový večer SDS Kla tovy, účinkuje Hana Franková.
Kaleidoskop
strana 2
Nejsme horší, ani výjimeční dokončení ze strany 1 a doložit takové jednání a pochopi telně je tu pak i možnost mnohem důraznějšího a efektivnějšího po stihu provinilce.“ (MP): „Nárůst případů proti právního jednání mládeže pod vli vem alkoholu nebo jiných omam ných látek zaznamenáváme pře devším v době prázdnin, v sou vislosti s pořádáním venkovních akcí, oslav, hudebních festivalů atd. Ale jednotlivé případy se vy skytují po celý rok. Máme zma pované problémové oblasti a tr vale je monitorujeme. Jak už bylo v poslední době několikrát zmíně no, velkým pomocníkem je kame rový systém. Je ale třeba v rámci možností města najít i další ná stroje pro účinnější řešení a hlav ně předcházení vzniku takových případů Jednou z možných vari ant byla námi nedávno navrho vaná vyhláška o zákazu požívání alkoholu na veřejném prostran ství. Ačkoliv ji podpořila i Policie ČR a v jiných městech bez problé mů funguje, zastupitelstvo města ji neschválilo. Nicméně budeme hledat další způsob, jak toto nebo podobné opatření prosadit a zajis tit tak účinnější formu prevence a základ pro postih těchto nega tivních jevů.“ Zmínili jsme vliv rodiny, party přátel, okolí. Stranou ale nemohou zůstat školy. Ty by se ve svých výukových vzdělávacích plánech měly také věnovat prevenci vzniku sociálně negativních jevů. Obrací se na vás se žádostí o pomoc při realizaci projektů spojených právě s se zmíněnou prevencí? (P ČR): „Určitě ano, dnes je to již poměrně běžná záležitost. Veřejnost se s obsahem preven tivních programů může setkat na všech větších akcích, které P ČR spolupořádá (Mladý záchra nář aj.), po dohodě zajišťuje indivi duální požadavky škol preventiv ně-informační oddělení Klatovy. Prevenci vzniku a nárůstu krimi nality mládeže, zejména v souvis losti s protidrogovou tématikou, se na klatovském okrese věnuje pou ze jeden specialista z řad P ČR, což je podle mého názoru málo. Nic méně je zde, konkrétně v přípa dě Sušice, velmi dobrá zástupná funkce Městské policie, která má
vypracovaný program a se školami intenzivně spolupracuje.“ Zástupce velitele Městské po licie Sušice Jaroslav Burianec, který přednášky, besedy a infor mační projekty ve školách reali zuje, dodal: „Pravidelně navště vujeme základní školy – Lercho va ul. a T. G. Masaryka v Sušici, ale například i ZŠ Dlouhá Ves. Máme připravené programy pro děti ve všech ročnících. Každo ročně děláme přednášky spojené s besedou také v SOŠ a SOU Su šice. Některé školy mají i další do plňkové programy, kterých se MP zúčastňuje, případně spolupracují s jinými organizacemi, zabývající mi se touto tématikou.“ Jak nesejít z té správné cesty? Čím podporuje předcházení vzni ku negativních sociálních jevů tře tí základní škola v Sušici? Odpo vídá ředitelka sušické ZŠ Komen ského ul. Mgr. Marie Pitrová: „Jak nesejít z té správné cesty? Složitá otázka. Z pohledu svých zkušeností a své profese mohu s určitostí potvrdit, že výchov ná složka školy může v mnohém pomoci. Sama o sobě však situ aci související s kriminalitou dětí a mládeže nezachrání. Nejdůleži tější je výchova v rodině. Naše škola se předcházení vzniku negativních sociálních jevů věnuje opravdu intenzivně. Pre ventivní program vznikal během mnoha let, neustále se upravuje a přizpůsobuje potřebám školy a novým situacím. Základem prevence v naší ško le je osobnostní výchova dětí. Za měřujeme se na zvyšování jejich sebevědomí, učíme je toleranci a spolupráci. Snažíme se naučit je reagovat na složité životní si tuace, řešit problémy a konflikty, zvládat stresové situace. Ve ško le vytváříme pozitivní a bezpeč né klima. Těmto dovednostem se děti mohou naučit samozřejmě pouze praktickým způsobem. Velmi nám pomáhá etická výchova. Přednáš ky a besedy o velkém počtu žáků se ukázaly jako málo účinné. Ale to už je dnes všeobecně známé. Situace s výskytem negativních jevů v naší škole – šikana, drogy, záškoláctví, vandalismus, kráde že ap. – je velmi dobrá. Případ
ný výskyt takového jevu je spíše výjimkou. Zodpovědně říkám, že žád né okamžité řešení jak krimina litu omezit a zastavit neexistuje. Důležité je každý negativní jev řešit už v počátcích. Prevence musí být systematická, probíhat po několika liniích. Výsledek se projeví po letech.“ V závěru ještě ocitujme do taz čtenáře: „…a koho mám tedy zavolat, když se tady v noci prohání parta řvoucích, pravděpodobně opilých mladíků na skateboardech a kolech a ničí značky? (J. P., Sušice)“ „Pokud kdykoliv zjistíte proti právní jednání, ať se jedná o mlá dež, dospělé, jednotlivce či sku pinu, nebo máte třeba podezře ní na možné spáchání přestup ku, trestného činu, někdo vás obtěžuje rušením nočního klidu aj., je třeba neprodleně zavolat buď strážníky Městské policie (tel. 376 523 250), nebo policisty z Obvodního oddělení P ČR (tel. 376 524 418, nebo jednoduše vy točíte linku 158). Jen tak může me včas reagovat, třeba i s využi tím kamerového systému,“ uved li shodně oba zástupci policie. „Je pravda, že mnohdy se na nás lidé obracejí se záležitost mi, které nepřísluší řešit nám, nebo zjistíme jejich oznámení jako neopodstatněná. I to s se bou nese naše práce. Na dru hou stranu vítáme ochotu po moci a poskytnutí včasných in formací, třeba jako v případě výše uvedeného dotazu,“ dodal npor. Pavel Uxa. Děkuji za odpovědi. ANDREA STAŇKOVÁ Přijímačky Přijímací zkoušky na střední školy ano či ne? Proč je zru šit? Proč je zachovat? Tomu to tématu se budeme věno vat v následujícím čísle Su šických novin. Zeptáme se na názor ředitelů základních a středních škol nejen v Suši ci. I vy můžete přispět do dis kuse zasláním svých názorů na e-mail
[email protected]. –red–
Vzniká další unikát Šumavští řezbáři už nejednou proslavili svým dílem naše město i region. V současné době vzni ká další unikátní dílo v autorské dílně řezbáře Karle Tittla. V po lovině února letošního roku za hájil práce na polychromovaném Velhartickém betlému. Betlém je inspirován dobou 14. století, tedy obdobím, kdy byl postaven velhar tický hrad, mj. v něm bude ztvár něno i známé „posezení krále Kar la IV. s Buškem z Velhartic“ u číše vína. Betlém dosáhne rozměrů 400×250×120 cm, bude obsaho vat několik desítek figur. Součástí ojedinělého projek tu se můžete stát i vy, prostřed nictvím zakoupení jedné z figur do jesliček. Polychromované fi gury (malované olejovými barva mi, zčásti zdobené pravým zlatem a stříbrem), jsou vysoké 30 cm, cena jedné z nich je tři tisíce ko run. Po zakoupení zůstává v ma jetku vlastníka a je součástí soubo ru 70 figur velhartického betlému.
figury se obracejte přímo na sušic kou prodejnu Karla Tittla (u hlav ní pošty), případně velhartic kou provozovnu (Velhartice 86), nebo můžete volat na telefonní čísla 376 323 449, 606 730 013, 723 915 498, či využít e-mail tittl
[email protected]. –as–
Knihovna žije! Byla u nás
Byla u nás třetí třída paní uči telky Halasové z Lerchovky. Byla trošku oslabená, protože někte ří žáci byli na lyžařském výcvi ku a některé zase dostala chřip ka, ale stejně to byl šikovný tým. V knihovně byli už v loňském roce a tak je letos čekal trošku nároč nější program. Protože abeceda a čtení jim už opravdu nedělá potí že, učili se vyhledávat knihy pomo cí ON-LINE katalogu. Systém po chopili velmi rychle, a tak nic ne bránilo tomu, vyzkoušet jejich do vednosti v praxi a provést zkušební testík. Třída se rozdělila na tři části, Dvě skupiny byly holčičí, jed každá část dostala písemné zadá ní a mohli použít všechno, co je na klučičí a nebudete tomu věřit, v knihovně k dispozici, k nalezení ale holky našly všechny odpovědi správně a kluci se k závěrečné části správných odpovědí.
Blechy v knihovně
vůbec nedostali. Ale to je celkem jedno, hlavně že v knihovně budou umět najít to, co chtějí nebo potře bují – a to také bylo naším cílem.
Jako pytel blech byli žáci třetí třídy pana učitele Pláničky z Ler chovky – nebo možná blechy ne jsou ta správná zvířátka, protože tihle třeťáci vydrželi se zavřenou pusou asi tak 10 vteřin, a to ještě ne všichni najednou. Byli nedoč kaví jako koníci před dostihem, už už se chtěli vrhnout k regálům a prolistovat si knihu, kterou si vyhlédli a potřebují se k ní dostat rychle, nemůžou čekat ani chvil ku, protože jinak je to málo akční, otrava a nuda. K základním infor macím o knihovně a jejím uspo řádání měli spoustu dotazů a ko mentářů, ptali se desetkrát na jed ale knihy a časopisy si prohlíželi tovat alespoň cestu do knihovny, nu věc a odpovědi neposlouchali, s nadšením. Snad si budou pama kdyby v ní něco potřebovali.–mk–
Prodej vyřazených knih
z Městské knihovny
O jarních prázdninách proběhla 1. etapa výměny oken v budově ZUŠ Sušice, která je součástí projektu: „Budova ZUŠ Sušice, Lerchova 255 – projekt úspor energií“. Tento projekt je spolufinancován z Fondu soudržnosti EU z Operačního programu životní prostředí. Nejprve byla vyměněna okna v prostorách, kde se potkává větší množství žáků – zkušebna dětských sborů, taneční a výtvarný obor. Další bude pokračovat od 23. března 2009. –ds–
Betlém bude veřejně přístupný, výtěžek ze vstupného bude věno ván na opravu hřbitovního kostela Máří Magdalény ve Velharticích Záštitu nad projektem převzal místní duchovní Zdislav Pešat a senátorka PSP ČR JUDr. Jiřina Rippelová. V případě zájmu o zakoupení
Městská knihovna – studovna
úterý 31. března od 9 do 18 hodin
Aktuality
Zasedání rady města 5. jednání rady města se ko nalo 2. března 2009. Rada přija la usnesení: • RM schválila podnájem ne bytových prostor bývalé vazár ny a bývalé prodejny v objektu č. p. 348 městského zahradnictví Studio Garden na stavební parcele č. 2784 v k. ú. Sušice nad Otavou. • RM vzala na vědomí výroční zprávu organizace MKS a doporu čuje zastupitelstvu města převede ní hospodářského výsledku do re zervního fondu MKS a dále dopo ručuje zastupitelstvu města pře vedení částky ve výši 100 000 Kč z investičního fondu do rezervního fondu MKS. • RM vzala na vědomí výroční zprávu organizace Domov dů chodců Sušice. • RM vzala na vědomí výroční zprávu organizace Sociální služby města Sušice. RM schválila plán rozvoje péče o seniory v souladu s předloženým návrhem a rozší ření pečovatelské služby v Sušici včetně personálního zajištění. • RM schválila nákup nového služebního vozidla typu Hyundai Tucson pro Městskou policii v Su šici a souhlasila s prodejem sou časného vozidla Peugeot Partner. • RM schválila smlouvu o dílo s firmou PROLEMAX, s. r. o., Plzeň na montáž herních prvků pro herní plochu u objektu 44 b. j. v Nádražní ulici a na hřiš ti ve Chmelné ve výši 81 315 Kč včetně 19 % DPH a pověřila sta rostu podpisem smlouvy. • RM schválila zadání veřejné zakázky na akci: „Sušice – Zá kladní škola Lerchova – výměna oken v pavilonu A“, firmy vyzva né k předložení cenové nabídky: AR Okenní technika, s. r. o., Ný řany, D–PRODUKT, s. r. o, Lázně Kynžvart, PREISWERT, s. r. o., Horažďovice. RM dále schválila členy pracovní skupiny pro vyhod nocení nabídek: Ing. Petr Kocman, Ing. Vladimír Marek, Mgr. Čest mír Kříž, František Kůs, Ing. Jo sef Čuba, Ing. Jaroslav Macháček, (kontrolní výbor), Ing. Vítězslav Kohout (komise pro podporu pod nikání a rozvoj města). • RM schválila zadání veřejné za kázky na akci: „Sušice – Základní škola Lerchova – oprava střechy pavilon D“, firmy vyzvané k před ložení cenové nabídky: Swietelsky
stavební, s. r. o., České Budějovice, Koramex, a. s., Sušice, Garance Plzeň, s. r. o., Plzeň–Božkov a čle ny pracovní skupiny pro vyhodno cení nabídek: Ing. Petr Kocman, Ing. Vladimír Marek, Mgr. Čest mír Kříž, František Kůs, Ing. Jo sef Čuba, Ing. Jaroslav Macháček (kontrolní výbor), Ing. Vítězslav Kohout (komise pro podporu pod nikání a rozvoj města). • RM schválila zadání veřejné za kázky na akci: „Sušice – MŠ Sme tanova – oprava střechy“, firmy vy zvané k předložení cenové nabídky: Swietelsky stavební, s. r. o., České Budějovice, Koramex, a. s., Sušice, Garance Plzeň, s. r. o., a členy pra covní skupiny pro vyhodnocení na bídek: Ing. Petr Kocman, Ing. Vla dimír Marek, Ing. Josef Čuba, František Kůs, Ing. Jaroslav, Ma cháček (kontrolní výbor), Ing. Ví tězslav Kohout (komise pro pod poru podnikání a rozvoj města). • RM schválila zadání veřejné zakázky na akci: „Sušice – Kap lička Humpolec – celková opra va“ – výběr zhotovitele, firmy vy zvané k předložení cenové nabíd ky: SUŠICKÁ STAVEBNÍ, s. r. o., Sušice II, VM SP, s. r. o., Žaroši ce, Stavební firma – AKOSTAV, spol. s r. o., Sušice a členy pracovní skupiny pro vyhodnocení nabídek: Ing. Petr Kocman, Ing. Vladimír Marek, Ing. Josef Čuba, Franti šek Kůs, Ing. Jaroslav Macháček (kontrolní výbor), Ing. Vítězslav Kohout (komise pro podporu pod nikání a rozvoj města). • RM schválila rozšíření lano vého parku Fuferna o nový prvek – přelanění řeky Otavy pro firmu Offpark, s. r. o., Sušice. RM dále schválila bezpečnostní řez 9 ks stromů na levém břehu řeky Ota vy v částce 18 635 Kč včetně DPH. RM neschválila úhradu za odbor ný řez stromů na pravém břehu řeky Otavy v částce 24 847 Kč včetně DPH. • RM schválila členy hodnotící komise pro výběr budoucího ná jemce prodejního kiosku SAN TOS v Luhu ve složení: Bc. Petr Mottl, starosta města, Ing. Petr Kocman, místostarosta měs ta, Ing. Vladimír Marek, vedou cí OMRM, Ing. Zdeněk Zezula, kontrolní výbor, Ing. Božena Šlaj sová, Mgr. Bohumila Skrbková, Ing. Tomáš Zelený.
• RM doporučuje zastupitel stvu města odsouhlasit navržené finanční částky na podporu oprav objektů umístěných v městské pa mátkové zóně v Sušici dle doporu čení komise pro přípravu, zpraco vání a realizaci programu MPZ. RM doporučuje zastupitelstvu města uzavřít s navrženými žada teli dohodu o finančním příspěvku z kapitoly Ministerstva kultury ČR, včetně finančního podílu z rozpoč tu města Sušice. • RM schválila podle § 23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o před školním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdě lávání (školský zákon), povole ní výjimky od 1. 9. 2009 na škol ní rok 2009/2010 pro MŠ Sušice, Smetanova ul., a MŠ Sušice, Ty lova ul., z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení stanovených MŠMT prováděcími předpisy, a to až o 4 děti v případě mateř ských škol vzdělávajících děti dle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o před školním vzdělávání, za předpokla du, že zvýšení počtu dětí nebude na újmu kvality vzdělávací činnos ti školy a budou splněny podmín ky bezpečnosti a ochrany zdraví a nebude překročena cílová kapa cita povoleného počtu dětí ve ško le uvedené v rejstříku škol a škol ských zařízení. • RM schválila poskytnutí pří spěvku v částce 5 000 Kč (z orga nizace 179 – propagace) Nadač nímu fondu Gaudeamus při Gym náziu Cheb, Nerudova 4, 350 40 Cheb na 18. ročník dějepisné sou těže studentů gymnázií z ČR. • RM vzala na vědomí Inspekční zprávu ze ZŠ Lerchova, kde pro běhla inspekce ve dnech 20.–27. ledna 2009. • RM nesouhlasila s prezenta cí města Sušice v prezentačním kompletu „Poznávejme kraje Čes ké republiky“ – Plzeňský kraj vy dávaném Geogalileo kartografie Brno, spol. s r. o. • RM vzala na vědomí zápisy z jednání Komise mládeže a spor tu, Komise pro podporu podnikání a rozvoje města a zápis z jednání Komise Douzelage. • Kompletní zápis usnesení z jednání rady města na www.mestosusice.cz. –red–
Informace o výstavním souboru
Tady žili Židé Historie a současnost židovských památek Klatovska ve fotografiích Výstava historických a současných fotografií, reprodukcí, kreseb, plánků a dokumentů
Výstavní místnost radnice v Sušici (6. patro) 20. března–30. dubna 2009 Pořádá
město Sušice Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni Občanské sdružení Pro Photo
Autor
Radovan Kodera (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni)
Kontakt
Radovan Kodera Národní památkový ústav Plzeň, Prešovská 7, 306 37 Plzeň tel. 377 360 912–13, 728 103 457 e-mail
[email protected],
[email protected]
Na historických i současných fotografiích, reprodukcích, kresbách a pláncích výstava ukazuje hustotu i úroveň židovského osídlení území bývalého okresu Klatovy. Klatovský okres patřil v mi nulosti k územím s největším počtem venkovských židovských komunit nejen na území bývalého Západočeského kraje, ale v rámci celé České republiky. Z židovských stavebních památek se však dochovalo minimum. Stojí několik zcela přestavěných synagog či modliteben, postupně jsou opra vovány židovské hřbitovy. K nejvýznamnějším počinům poslední let patří rekonstrukce rodného domu rabína Šimona Adlera a vybudování muzea nesoucí jeho jméno v Dobré Vodě u Hartmanic a rekonstrukce hartmanické synagogy a vytvoření expozice a obnova kulturního života v ní.
strana 3
Oznámení výběrového řízení Výběrové řízení se koná podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změ ně některých zákonů (dále jen „zákon“). MÚ Sušice přijme úředníka na funkci investičního referenta na odboru majetku a rozvoje města. Zájemce musí splňovat předpoklady § 4 zákona č. 312/2002 Sb.
Požadavky
SŠ nebo VŠ technického směru, organizační schopnosti, jednání s lidmi, aktivita, práce na PC, řidičský průkaz. Výhodou jsou zkušenosti ve stavebním oboru, řízení staveb znalost stavebních technologií. Plat. podmínky pro 10 platovou třídu dle nař. vlády č. 564/2006 Sb.
Přihláška zájemce musí obsahovat tyto náležitosti
a) jméno, příjmení a titul zájemce, b) datum a místo narození zájemce, c) státní příslušnost zájemce, d) místo trvalého pobytu zájemce, e) číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana, f) datum a podpis zájemce.
K přihlášce se připojí tyto doklady:
a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a doved nostech týkajících se správních činností, b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce; u cizích státních příslušníků též obdobný do klad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud takový doklad domovský stát nevy dává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením, c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Přihlášky možno zasílat do 10. 4. 2009 na adresu MÚ Sušice, nám. Svobody 138, Sušice 342 01. PETR NOVÁK, tajemník MÚ Sušice
Jednání rady města v roce 2009
30. března, 20. dubna, 4. a 18. května, 1., 15. a 29. června, 13. a 27. července, 10. a 24. srpna, 7. a 21. září, 5. a 19. října, 2., 16. a 30. listopadu, 14. prosince
Zasedání zastupitelstva města v roce 2009
29. dubna, 24. června, 16. září, 11. listopadu. 16. prosince.
Město Sušice nabízí k pronajmutí jedno volné garážová stání v Kaštanové ulici, čp. 1257, v Sušici. Bližší informace: tel. 376 540 141, p. Kratejlová.
Město Hartmanice vypisuje
výběrové řízení
na pronájem nebytového prostoru v Hartmanicích čp. 16 (stávající restaurace v kulturním domě) Specifikace předmětu pronájmu Celková pronajímaná plocha Roční nájemné Požadovaný způsob využití
134,54 m² + 40 m² terasa 21 181 Kč + 1 920 Kč (nezahrnuje služby – voda, otop, elektřina, likvidace odpadů atd.) restaurace s teplou kuchyní
Uvedené prostory jsou k dispozici od 1. 4. 2009 Nabídky v uzavřených obálkách podávejte do 31. 3. 2009 do 11.00 hodin do podatelny MěÚ Hartma nice. Na obálce uveďte svoji adresu a označení: Neotvírat – VŘ restaurace. Otevírání obálek se uskuteční 31. 3. 2009, výsledky budou zveřejněny na úřední desce MěÚ Hartmanice do 1. 4. 2009. Úplné znění podmínek výběrového řízení na www.muhartmanice.cz
Aktuální uzavírky
cyklostezka – probíhají práce v Luhu (viz. dříve) Křičkova, U Rybníka – uzavírka obou ulic v obou směrech, objízd ná trasa směrem k Zahradní čtvrti vedena ulicí Kaštanová Americké armády, Vodní – dne 1. 4. 2009 budou zahájeny práce v prvním úseku ulice Americké armády (náměstí Svobody–Hav líčkova). V této trase bude komu nikace uzavřena pro veškerou do pravu. Přístup pro pěší k jednotli vým nemovitostem zůstane zabez pečen. Zároveň zůstanou po celou dobu provádění otevřeny všechny obchody a provozovny. Žádáme všechny občany, kteří ulicí pouze procházejí, aby v zájmu vlastní bezpečnosti zvolili jinou trasu.
Společenská kronika
strana 4
Vzpomínky Bolest zná jen málo slov a smutek nejtěžší je jako kámen němý. Dne 14. března 2009 to byly tři roky, co nás opus tila paní
Marie Wildmanová
Gratulace Dne 18. března 2009 oslavila krásné životní ju bileum 70 let paní
Marie Malá ze Sušice. Do dalších let mnoho štěstí, zdraví a plno elánu přejí děti s rodinami, vnoučata a Vojtíšek.
S přáním všeho dobrého, pevného zdraví, nezdolného optimismu a stáze Sušice. Vzpomínají snacha Jaroslava, vnučky Jana a Dáša s rodina le veselé mysli se ke gratulaci připojuje i redakce Sušických novin, jichž je mi a pravnučky Šárka, Martinka a Katka. paní Marie věrnou dopisovatelkou. Přejeme také stálou přízeň literární múzy! Redakce SN Že čas rány hojí, je jen velké zdání. Stále je v srdci velký žal, bolest a vzpomínání.
Vítáme nové občánky
Dne 19. března 2009 tomu byl jeden rok, co nás navždy opustil náš drahý manžel, tatínek, dědeček a bratr, pan
Martin Tancoš, Michal Kopelent, Tina Jandová.
Jan Hosnedl. Všem, kteří vzpomenou s námi, děkuje manželka a dcery s rodinami. Neplačte že jsem odešel, ten klid a mír mi přejte, jen v srdci sladkou vzpomínku si na mne zachovejte. Dne 23. března 2009 uplyne 6 let, kdy zemřel můj manžel, náš tatínek a dědeček, pan
Miroslav Gajdečka z Hrádku u Sušice. 30. března 2009 by se dožil 83 let. Stále vzpomínají a nikdy nezapomenou manželka, dcera Stanislava s manželem a vnuč ky Petruška a Markétka.
Opustili nás… Josef Holý (1931), Milada Hůdová (1926), Josef Pruner (1951), Františka Látalová (1928), Emilie Sallerová (1930), Jan Rejšek (1941).
Poděkování Koncem února a začátkem března jsem byla hospitalizována na in terním oddělení Nemocnice Sušice, o. p. s. Touto cestou bych ráda po děkovala zdravotnickému personálu nemocnice, lékařům a sestřičkám za vlídné jednání, obětavou a příkladnou péči. Zvlášť bych chtěla po děkovat MUDr. Kladívkové. ADÉLA VALENTOVÁ
Tibet také bude jednou svobodný!
Právě si připomínáme smut né 50. výročí, kdy prchal se svými stoupenci z Tibetu duchovní vůdce 14. dalajláma před čínskými oku panty. A to mě přimělo k napsání tohoto článku. Ono to totiž není zdaleka jediné výročí, které si letos připomínáme, i když spolu na prv ní pohled nijak příliš nesouvisejí. Ale jen na první pohled… V letošním roce si připomene me už 20. výročí tzv. „sametové re voluce“. Díky Bohu, stejnou dobu žijeme ve svobodné zemi. A to i přes problémy a nesnáze, které každodenní život přináší. Není ná hodou, že symbol naší revoluce prezident Václav Havel a tibetský vůdce dalajláma jsou přáteli. Oba totiž mají jedno společné. Nikdy se nesmířili s nesvobodou. Žádný totalitní režim se nevzdá dobro volně. Stačí si jen připomenout: Barma, Severní Korea, Bělorusko nebo Súdán, kde se diktátor Umar Bašír vysmívá mezinárodnímu za tykači za válečné zločiny v Dárfúru. Samozřejmě, že ani „říše středu“ neopustí okupovaný Tibet dob rovolně. Jistě uběhne ještě mnoho času, než se bude moci dalajlá ma vrátit z nuceného exilu v in dické Dharamsale do svého chrá mu Džókhang a usednout na trůn v monumentální Potále, v hlavním městě Lhase. Pevně věřím, že se tak jednou stane. Stejně jako se nám zdál nepředstavitelný pád „říše zla“, jak nazval tehdejší ame rický prezident R. Reagan bývalý
SSSR, tak i Tibet a jeho mírumi lovný lid bude jednou svobodný! Dalším výročím, které jsme si letos připomněli, byl hrdin ský čin Jana Palacha před 40 lety, jako zoufalý pokus vytrhnout ná rod z letargie, smiřující s okupa cí. Trvalo to ale dalších 20 let, než právě studenti, brutálně zmlácení komunistickou policií při pokojné demonstraci, se zasloužili o začá tek konce totalitního režimu v teh dejším Československu. Tibet zatím na podobnou revo luci čeká, i když se velmi obávám, že ta nebude ani trochu sametová… Poslední výročí, které bych rád připomněl, je právě uplynulých 10 let od našeho vstupu do NATO. Naše členství v této alianci je záru kou, že se už nikdy nemůže opako vat 21. srpen 1968, ale ani 15. bře zen 1939 (vidíte, další kulaté výro čí), kdy nacistické hordy přepadly okleštěný a zmrzačený zbytek naší vlasti, předtím zrazený „spojenci“ v Mnichově. Jak jsem předeslal na začátku, myslím si, že toto vše spolu nějak souvisí a nebuďme lhostejní k utr pení a útlaku jiných národů! Sluší se poděkovat radě města v čele se starostou, Okrášlovacímu spol ku m. S. a Skautskému středisku Vydří stopa, že akcí „Vlajka pro Tibet“ dávají najevo, že jim osud této těžce zkoušené a pro nás tak vzdálené země, již padesát let oku pované čínským agresorem, není lhostejný. VÁCLAV PIKEŠ
Odkaz Konstantina Filosofa, resp. sv. Cyrila pro náš kraj Dokončení. Bylo šťastnou shodou okolnos tí, že v roce 862 se vrátili z říše Chazarů z církevních disputací mezi křesťany, judaisty a islamis ty kněz a filosof císařského dvora Konstantin a jeho bratr Method, který předtím odešel z funkce správce jednoho ze slovanských území byzantské říše, aby se mohl věnovat plně křesťanství. Ze své činnosti pro císařský dvůr znali dobře i poměry v zá padní Evropě, věděli jak bylo ší ření křesťanství v asijské části říše účinné v několika jazycích a po vý zvě k cestě do střední Evropy ihned začali překládat evangelia do slo vanštiny a sestavili i vhodnou abe cedu, umožňující vyjádřit všech na specifika slovanských jazyků. V roce 863 došli na Moravu vyba veni biblickými texty i znalostí ja zyka pro promluvy k lidem. Přišli připraveni šířit myšlenky Nového zákona, tedy učit jak předcházet sporům a bojům, přinesli dokonce ostatky čtvrtého papeže Klimenta, který byl mučen v roce 101 či 102 na Krymu poblíž města Cherso nésos a na příkaz římského císa ře Trajána vhozen do moře s kot vou na krku, aby dále nemohl šířit křesťanství ani mezi otroky v mra morových lomech, mezi které byl vypovězen z Říma, kde se mu da řilo po svatém Petrovi účinně for movat církevní organizaci.
Akci solidarity nazvanou „Vlajka pro Tibet“, k níž se u nás přihlásilo a vyvěšením státní vlajky Tibetu podpořilo 350 měst a obcí, se připojila také Sušice. Na prostranství před Městským úřadem se 10. března v odpoledních hodinách konala akce „Vysyp si svou mandal(k)u“, kterou připravil Okrášlovací spolek m. S. a Skautské středisko Vydří stopa. U stánku se mezi třetí a pátou hodinou odpolední zastavilo asi 100 lidí, „vysypáno“ bylo 50 mandal. Dobrovolný příspěvek, který organizátoři odeslali na konto 320 643 8001/5500, VS 888, činil 1 040 Kč – peníze z konta budou použity na podporu klášterního vzdělávání tibetských dětí v Ladaku. M. NAGLMÜLLEROVÁ
Konstantin Filosof byl duchov ním otcem prosazování pokojného rozvíjení zemí v rámci novozákonních idejí Krista Ježíše v dobách, kdy bylo násilí běžným způsobem prosa zování politických i ekonomických cílů. Když na své cestě z Moravy přenesli až do Říma ostatky sv. Klimenta, byli uvítání nejen jako nositelé mírotvorných idejí, ale i jako budovatelé lepších vztahů mezi západní a východní Evropou (v průběhu misie obou bratří totiž na základě falešných informací papež Hadrián II. exkomuniko val byzantského patriarchu Fotia, což zkomplikovalo na několik roků vztahy Říma a Byzance). Bratři Konstantin a Metoděj však nemálo přispěli k opětnému zlepšení vzta hů nejen filosofickým pojetím své misie, ale přenesením ostatků řím ského papeže i k opětnému zlepše ní vztahů mezi Římem a Byzancí. Bylo to právě očistně křesťan ské působení obou bratří, tvůrčí angažovanost při převodu bible do dalšího jazyka (v Evropě tehdy ještě panovaly názory, že myšlen ky křesťanství je možné vykládat lidem jen v řeči Hebrejců, Řeků a Římanů) a jejich vliv na uvol ňování tak zkostnatělého přístu pu k misijnímu poslání, které ne dávno (1985) vedly papeže Jana Pavla II. k tomu, že prohlásil sv. Cyrila a sv. Metoděje za spolupat rony rozvoje celé Evropy. Sv. Cyril byl považován za svatého už brzy po své smrti 14. února 869 v Římě, sv. Metoděj se stal odklonem mo ravského Svatopluka k franskému šíření křesťanství i jako slovanský arcibiskup na dlouhou dobu ter čem osočování a cti svatořečení se mu dostalo až v roce 1880 od pa peže Jana VIII. Je tomu 1040 let, co sv. Cy ril zemřel, ale díky jeho misii se i do našeho kraje dostal ostatek sv. Klimenta, jednoho z opravdových zakladatelů církve. Přitom pra stará tradice říká, že prácheňský kostelík sv. Klimenta patří mezi nejstarší zasvěcení kostelů tomu to světci. Můžeme si proto říkat, že to byl buď sám sv. Cyril nebo některý z jeho spolupracovníků, kteří až k nám na Prácheň při nesli ostatek, který nás spojuje s místem jeho mučednické smrti u vzdáleného Krymu, ale i s mís tem jeho působení jako jednoho z prvních biskupů římských a sou časně i s kostelem sv. Klimenta, kam jeho ostatky byly uloženy po jeho translaci z Krymu. A lze z toho i konkrétněji cítit propo jování velmi vzdálených oblastí, o které se sv. Cyril snažil ve svém krátkém životě (zemřel ve 42 le tech). ZDENĚK PAPEŠ
(II/II)
Sociální služby na Sušicku
Vážení spoluobčané, rádi by chom vám nyní představili obce, které si v rámci svých možností vybudovaly vlastní sociální služ by s cílem zajistit péči o osoby s vysokým věkem nebo sníženou soběstačností ve svých obcích.
Pečovatelská služba Hartmanice se sídlem Hartmani ce 151, 342 01 Sušice; telefon 376 502 120; e-mail podatelna@ muhartmanice.cz. Město Hartmanice otevřelo v roce 2003 Dům s pečovatel skou službou (DPS), který se skládá z 23 bytových jednotek o velikosti 1+1 (z toho sedm bez bariérových) a jedné technické jednotky. Téhož roku byla zříze na a následně i krajským úřadem v Plzni zaregistrována pod hla vičkou města Hartmanice Pečo vatelská služba v kategorii péče o občany nad 26 let. Prvními kli enty byli právě obyvatelé DPS a postupně se o službu zajímali i další občané. V roce 2008 byla některá z dostupných služeb po skytnuta 29 zájemcům. V sou časné době je služba zajišťová na pouze v pracovní dny od 7.00 do 15.30 hod. dvěma odbornými pracovnicemi. Obě absolvovaly odborné kurzy a splňují tak kva lifikační požadavky. Paní Jana Bauchová, která organizačně služby zajišťuje, k tomu dodá vá: „Musíme konstatovat, že se v této oblasti stále učíme, ale to, co je nutné mít stále na mysli, je zajištění důstojného, ale i aktiv ního života pro naše seniory. Vět šina z nich chce být co nejdéle soběstačná v domácím prostředí a právě pečovatelská služba jim může být nápomocna v tomto plánu, poskytnutím některé z ak tivit (např. velký úklid, mytí oken, donáška obědů, praní a mandlo vání prádla).“
(11)
email velhartice@ raz-dva.cz. Všichni uživatelé pečovatelské služby bydlí v obci Velhartice, v okolních osadách není služba zajišťována. Obec Velhartice zahájila pečovatelskou službu od 1. 9. 1995. V Domě s pečovatelskou službou (DPS) je k dispozici osm bytů, které jsou v současnosti plně obsaze né. Všichni uživatelé pečovatel ské služby bydlí v obci Velhartice. Obyvatelé okolních obcí mohou využít terénních služeb Oblastní charity Sušice. Pečovatelská služ ba Velhartice poskytuje převážně služby typu: donáška obědů, praní a mandlování prádla, úklid v do mácnostech (pouze v DPS), drob né pochůzky a nákupy. Pečovatel ská služba je poskytována v pra covní dny od 8.00–15.15 hodin dvěma pracovníky na poloviční úvazek. V roce 2008 byly uzavře ny smlouvy s 18 klienty. V případě zájmu občana o po skytování pečovatelské služby je postup v Hartmanicích i Velhar ticích následující: • kontaktujte osobní návštěvou, telefonicky, emailem apod. pra covnici pečovatelské služby, pří padně některou z úřednic měst ského úřadu či obce, • následuje seznámení se smlou vou, podmínkami, ceníkem a dal šími dokumenty, • vyplnění objednávky, kde se uvede o které služby a kdy má kli ent zájem, • uzavření smlouvy o poskyto vání služby. Pečovatelské služby jsou hraze ny z rozpočtu obcí, z dotací MPSV ČR a od uživatelů služeb.
Registr všech dostupných so ciálních služeb najdete na portá lu MPSV iregistr.mpsv.cz/socreg/. Pečovatelská služba VelharČlenové komise pro komunitní tice – sídlo: Velhartice 88, 342 01 plánování – kontakt: kp.susice@ Kolinec; telefon 376 583 330; seznam.cz.
Příběh statečného kněze a skauta Sejde-li se kněz a skaut v jed né osobě, vznikne osobnost spí še nadstandardní než obvyklá. V každé případě osobnost zají mavá a neobyčejná. Vlastně ony ty dvě profese nemají k sobě ani tak daleko. Vždyť i ve skautském kodexu je sloužit vlasti a Bohu. Jedním z těchto neobyčejných lidí byl P. Bohumil Marouš. Při šel do Hartmanic v létě r. 1947 a hned se ujal svého kněžského úřadu a správce hartmanické far nosti, která byla do té doby ne obsazená a měla velkou spádo vou oblast. To byla ovšem jen část jeho pracovního nasazení. Jako spo lečensky orientovaný člověk se brzy zapojil i do kulturního a společenského života obce. Hrál výborně na klavír a své umě ní uplatňoval za scénou při diva delních představeních místního ochotnického spolku, čímž obo hacoval jednotlivá představení o scénickou hudbu. S jednotlivý mi členy nacvičoval také písňová a sborová vystoupení. Pro nás tehdejší skauty byla ale nejatraktivnější jeho role ve doucího junáckého oddílu, které se ujal ihned po odchodu před chozího vedoucího. Dovednost a přitažlivost jeho práce, s jakou tuto funkci vykonával, si neza dala s dovedností kteréhokoliv
profesionálního skautského ve doucího. Ať už šlo v zimě o od lévání zvířecích stop, chůzi pod le kompasu, klubovní hry nebo další skautské aktivity. Dosud mám v paměti jeho usměvavou tvář a nezbytnou lulku, která byla většinu času vyhaslá. Přišel rok 1948 a Junák–Skaut byl zakázán a mnozí jeho před stavitelé zatýkáni a perzekuováni. Podobný osud stihl i P. Marouše. Jako kněz a skaut vlastenec za čal pomáhat lidem, kteří nechtěli žít v nesvobodě, v přechodu přes hranice. To se mu stalo osudným. V r. 1949 byl zatčen, uvězněn a prožil řadu let v komunistických lágrech, z nichž nejhorší byly ura nové doly. Po propuštění pracoval jako dělník u Pozemních staveb a v šedesátých letech byl znovu uvězněn. V r. 1968 se mohl opět vrátit ke svému kněžskému povo lání. Zemřel v r. 1985 a pohřben byl v Písku–Semicích. Životní příběh P. Bohumi la Marouše představuje typický osud ušlechtilého kněze–skauta té doby. A také uvědomělého Čecha a vlastence. Život, který byl v mno ha ohledech podobný dalším osu dům těch, kteří se nesklonili před komunistickou zvůlí a rozhodli se jí čelit i za cenu ztráty osobní svo body a mnoha strádání. JIŘÍ KOLÁŘ
strana 5
Dárek pro majitele psů
Psí škola Sírius oslaví letos v březnu čtvrté výročí svého za ložení. Za tu dobu prošlo našimi kurzy přes 200 psů, a také se le dacos změnilo. Především jsme rozšířili nabíd ku poskytovaných služeb. Majitelé psů z Horažďovicka již například nemusejí dojíždět do Sušice, ale navštěvují cvičiště v Horažďovicích na Loretě. Naši sušickou základnu pak najdete v Nádražní ulici naproti nové STK. Obě cvičiště jsou plně vybavená. Pro ty, kteří nemohou docházet či dojíždět na pravidelné výcviko vé lekce, jsme rozšířili nabídku in tenzivních třídenních kurzů, letos jich plánujeme celkem pět. Účast níci kurzů si mohou v naší „školní knihovně“ půjčit knihu nebo DVD s kynologickou tématikou. Nabí zíme samozřejmě také soukromé lekce a poradenskou činnost. Naše psí škola je zaměřena na výchovu a základní výcvik ro dinných psů a agility. Výuka probíhá jednou týdně, ve skupinách čítajících maximálně šest psů, aby byl zajištěn individu ální přístup. Nováčky přijímáme zhruba každých 10 týdnů, právě tak dlouho totiž trvá jeden kurz. Majitelé se k nám mohou při hlásit s pejskem jakéhokoliv ple mene a věku, ale ideální je samo zřejmě přijít a začít s výchovou už u malého štěněte, neboť i zde platí „Co se v mládí naučíš…“. Totéž se dá říci i o lidech, proto jsou také děti v psí škole vždy vítá ny a mají-li vhodného pejska, bý vají velmi šikovné. Po absolvování základního kurzu mohou zájem ci postoupit mezi pokročilé, kde nadále upevňujeme poslušnost, a přidáváme trénink agility.
A zněly verše Okrskové kolo recitační soutě že jednotlivců a recitačních kolek tivů se konalo ve Středisku volné ho času v Sušici 26. února. Celkem 38 přihlášených dětí ze šesti škol ze Sušice a okolí soutěžilo v reci taci v pěti kategoriích. Mimo su šických ZŠ letos do soutěže přijely také děti ze ZŠ Dlouhá Ves, Hrá dek, Kašperské Hory a Hartmani ce. Tříčlenná porota vyhodnotila z každé kategorie nejlepší recitá tory – ti, kteří se umístili na prv ním a druhém místě (mimo kate gorie 0), postoupili do okresního kola recitační soutěže v Klatovech. Mimo diplomů si soutěžící od nesli i hodnotné odměny v podo
Agility patří dnes mezi nejoblí benější psí sporty a jeho populari ta stále stoupá. Spočívá v tom, že pejsek bez obojku a vodítka pře konává, veden povely svého pána, různé překážky v daném pořadí. Klíčem k úspěchu je tedy nejenom radost z pohybu, ale také ovlada telnost psa a dokonalá souhra s majitelem.
A výsledky naší činosti? Nemůžu hodnotit to, jak se „žá kům“ u nás líbí, to nechám na nich. Faktem ale je, že náš „Hvězd ný tým“ má už sedm členů. Sedm těch nejlepších jezdí se svými psy na závody agility, přičemž třem z nich ještě nebylo 15 let, a někteří už mají doma sbírku medailí. Tím to vám chci, Evo, Lenko, Jano, Jul čo, Ivo, Nikolko a Ivane poděko vat za to, že dokážete nejen tvrdě trénovat, a to za každého počasí, ale ještě je s vámi srandy kopec… A teď k tomu dárku. U příleži tosti 4. výročí založení psí školy se uskuteční Dny otevřených vrátek. V Sušici budou vrátka ote vřena v sobotu 4. dubna od 14.00 do 17.30 hod., v Horažďovicích
v neděli 5. dubna ve stejném čase. Chtěla bych pozvat pejskaře, aby s námi přišli naše výročí osla vit, vítáni budou všichni, kteří si chtějí se svým psem zadovádět na „psích prolézačkách“ a vy zkoušet, zda náhodou nemají doma skrytý talent. Také ti, kte ří třeba potřebují s pejskem tro chu poradit, ale i ti, kdo o koupi pejska teprve uvažují a nejsou si jisti, který bude ten pravý, a také vy, kteří chcete jen okouknout jak to v takové psí škole vlast ně vypadá. Vstup je zdarma, na víc každý pejsek dostane malý dáreček. Na závěr bych ráda poděkova la všem, kteří jsou ochotni pře konat lenost a snaží se pro svého psa něco udělat, také těm, kteří pomáhají psí škole s propagací, našemu panu domácímu a vů bec všem dobrým lidem, kteří nám fandí, výčet jmen musím bohužel vzdát, protože by to vy dalo na další článek… Více informací o naší psí ško le získáte na www.sirius.zaluzi. cz, nebo na tel. 728 963 083. ROMANA KRÁSNÁ
bě knih, které byly zakoupeny díky grantu od MÚ Sušice. Atmosféra soutěže byla velmi příjemná a přítomní diváci odmě ňovali každého ze soutěžících po tleskem. V kategorii nejmladších, „0“, obsadily první tři místa Anna Han zlíková, Tereza Krčmářová a Ka teřina Šprdlíková, všechny ze ZŠ Lerchova ul. Postupující do okresního kola:
T. Procházková (Lerchova ul.), P. Kahle (Dl. Ves) – 1. kat., P. Ma rek (Dl. Ves), J. Jelínková (Lercho va ul.) – 2. kat., H. Stýblová (gym názium), T. Pavlatová (ZŠ TGM) – 3. kat., Z. Dryková (Lerchova ul.), M. Vargová (ZŠ TGM) – 4. kat. Všem děkujeme za účast, vítě zům blahopřejeme a přejeme co nejlepší výsledky ve vyšších ko lech soutěže. Z. ŠÍMOVÁ, SVČ Sušice
Prof. PhDr. Petr Piťha sepsal mnoho publikací a je poutavý vypravěč. Vydal řadu drobných brožurek v edici Poustevník. Byl oceněn medailí J. A. Komenské ho (nejvyšší uznání UNESCO) a prestižní cenou New Europe Prize, kterou dostalo jen několik vědců. V letech 1992–94 byl mi nistrem školství. http://www.sumavanet.cz/ckas, ckasusice@centrum
V pátek 27. 2. 2009 jsme se vy pravili přímo do středu moravské metropole, kde právě probíhá ce losvětově proslulá výstava replik nálezů z Tutanchamonovy hrobky. Zájezd pro nás zorganizovaly paní učitelky Naglmüllerová a Skrbko vá. Do Brna jsme dorazili okolo je denácté hodiny. Vstupenky na výstavu byly ob jednány až na třetí hodinu odpo lední. Měli jsme tedy dostatek času na prohlídku města a samozřejmě i na vytoužený rozchod. Kdo měl chuť, mohl se vypra vit na „Petrov“ – tedy katedrá lu sv. Petra a Pavla a dostalo se nám i možnosti vystoupat na věž a shlédnout tak Brno i z jiné per spektivy. Cestou na věž jsme si prohlédli expozici monstrancí a relikviářů, které náleží katedrále. Pak jsme postupovali výše do věže a vtom začalo odbíjet poledne. Stá li jsme přímo pod zvonem… re zonovali jsme ještě po cestě dolů! Část naší výpravy korzovala měs tem a šla se podívat na známého brněnského draka, kolo a zakři venou věžičku Staré radnice (po věsti příště). Další skupina nena sytných milovníků historie pak na vštívila místní muzeum – vše jako
Ve středu 25. února šla celá naše 8. C do městské knihovny v Sušici. Na tom by nebylo nic tak divného, ale zajímavé bylo, že jsme tam dorazili krátce po desá té hodině dopoledne. Každý, kdo někdy chodil do školy, si teď řek ne, že v té době bychom se asi měli spíše potit v lavicích. Ale ne ten tokrát. Paní učitelka Horejšová nás vzala do knihovny, abychom se podle jejích slov „podívali, kde to vůbec je“ a „seznámili se s tím podivným předmětem, kterému se říká kniha“. Paní knihovnice nám nejprve všechno ukázala. Vysvětlila nám, jak máme hledat knížky, které si chceme přečíst, jak jsou značené, provedla nás nejen dětským od dělením, ale také studovnou a od dělením pro dospělé čtenáře. Pak jsme hráli zajímavou hru. Rozděli li jsme se do dvou skupin a museli jsme hledat knihy, autory a pojmy,
zoo veterina Když si pořídíme zvířátko
v pátek 27. 3. od 19.30 hodin na přednášku v Domě Penzion (Pod Svatoborem)
Přednáší Prof. PhDr. Petr Piťha
Tutanchamon – jeho hrob a poklady
předkrm před hlavním chodem – Tutanchamonem. Poslední chvíle rozchodu trávila většina studentů v kavárně či čajovně. Jsou tři hodiny. S ponaučením: „Slušně se chovejte, nebudu tam nic řešit!“ vcházíme do Titanic Hall. Prohlídka začíná čtyřmi krát kými filmy o předcích Tutancha mona, jeho rodině a vládě a o ob jeviteli hrobky Howardu Carterovi. Díky Mr. Carterovi je dnes z prů měrného a téměř zapomenutého faraóna nejslavnější a nejznáměj ší vládce egyptské říše všech dob. Po projekci postupujeme do ko mor hrobu tak, jak do nich vstu povali objevitelé. Vidíme detailní rozbor krypty – všech jejích částí. V té nejmenší, z růžového kamene,
je uložen sarkofág… je to jedním slovem nádhera! V další části výstavy můžeme ve vitrínách obdivovat zlaté soš ky, vozy, třpytivé šperky, zbraně, trůny… Zlatým hřebem výstavy je Tutanchamonova posmrtná maska, na kterou padlo přibližně 11 kg zlata. V šest hodin plni dojmů a zážit ků nasedáme do autobusu a ujíž díme zpátky k domovu. Cesta to byla dlouhá a náročná – výstava pro nás byla jednoznačně krásným zážitkem, na který se nezapomíná. A věřte – stálo to za to! Katka, Klára, Adam a Zuzka studenti 1. A a VI. A foto B. Skrbková
Výuka literatury trochu jinak…
Česká křesťanská akademie Sušice vás zve
Současná morální krize a odvaha být jiný
Ze života sušického gymnázia
Sbírám, sbíráš, sbíráme… I když neplatí, přesto mohou pomoci. Snažíte se rozluštit jednodu chou hádanku? My vám rádi napovíme. Jsou kulaté, z kovu stříbrné barvy, zad ní stranu zdobí dvouocasý lev, ná zev Česká republika a datum vyra žení. Přední strana je strohá – 50 h. Jistě si teď vybavujete, že jde o padesátníky. ZŠ Komenského ulice v Sušici je začala sbírat na vý zvu Zoologické a botanické zahra dy města Plzně již v prosinci 2008. Blíží se jaro a s ním i jarní úklid.
Pokud nějaké zapomenuté, zaku tálené, zastrčené nebo zapadlé pa desátníky objevíte, můžete je vho dit do skleněné „kasičky“ ve ves tibulu ZŠ Komenského ulice – je k nepřehlédnutí. Sbíráním padesátníků podpo říme výstavbu voliéry pro kondory havranovité, která zatím v Plzeň ské ZOO chybí. Sbírání ukončíme 15. května 2009 a sbírku předáme zoologické zahradě. Za všechny nalezené a přinese né padesátníky děkujeme. HANA HASNEDLOVÁ
V předešlém článku jsme si řekli, jaká základní očkování by náš malý miláček měl absolvovat. Dnes bychom měli probrat další možná nebezpečí, která na malé ho člena rodiny číhají. Především bychom neměli zapomínat, že pejsek či kočička jsou velmi zvídaví a kdeco olížou, očichají, snědí nebo alespoň vez mou do tlamky. Následkem je vel mi často onemocnění způsobené střevními parazity, nejčastěji škr kavkami. Onemocnění se dá po znat zejména na mladých jedin cích, kteří mají vyboulené bříško, ale na druhé straně jsou hubení – pod srstí je cítit páteř a žebra bez ohledu na velmi dobrý apetit. Při silné invazi parazitů někdy dochá zí ke zvracení a průjmu, přičemž především u koček je časté, že škr kavky i vyzvracejí. Chovatelé čisto krevných pejsků a koček většinou chov pravidelně odčervují. Nic méně doporučení zní se na toto
které si pro nás paní knihovnice nejen proto, že jsme se nemuseli připravila. potit v lavicích. Exkurze do městské knihov JAN MAJER ny se nám všem moc líbila, a to ZŠ Lerchova, 8. C
Středisko volného času při ZŠ Lerchova ul. V Sušici začalo spolupracovat s občanským sdružením Petrklíč. První společná akce, svíčkování a keramika, se opravdu povedla a všichni byli se svými výtvory spokojeni. –s–
Chovatelský koutek nespoléhat a našeho zvířecího mi láčka přeléčit, jakmile si jej přive zeme domů. Pravidelné odčervení by se mělo stát jednou ze základ ních zásad naší péče. Máme-li na šeho kočičího nebo psího mazlíčka pouze doma a nechodí vůbec ven, stačí většinou 1–2× ročně. Běhá-li venku nebo jej ven vodíme na pro cházku, zákrok by měl být častější, nejméně 3× do roka. A kočky, kte ré jsou venku permanentně a ještě loví myši, by měly být odčervovány alespoň 4–5× ročně. Pro zbavení zvířátka vnitřních parazitů existu je spousta tablet, ale také odčervo vadla ve formě tzv. spot–on, tedy kapka tekutiny vetřená do kůže za krkem. U odčervování je důle žité použití dostatečné dávky, kte rá je většinou vázaná na hmotnost pacienta. Měli bychom tedy přes ně vědět, kolik aktuálně váží a pod le toho použít odpovídající počet tablet nebo velikost pipety s tekuti nou. Vždy je lepší dávku velmi mír ně nadsadit, než dát méně. Rovněž
je nutno přípravky čas od času stří dat kvůli účinku. Zákeřnou formou parazitární infekce především u štěňat a ko ťat je infekce prvoky, např. kokci diemi. Prvoci sídlí ve střevě, kde devastují střevní sliznici až do té míry, že nastávají problémy s trá vením. Zvířátko je sice odčervová no pravidelně, nicméně trpí střída vým průjmem, případně i zánětem střev. V trusu se objevuje příměs krve, někdy hlenový povlak. Zá nět je spojen s bolestí břicha. Při zběžné kontrole trusu je nález ne gativní. Na prvoky běžné tablety nezabírají, je nutno použít jiné pří pravky, navíc bývá nutné antibio tiky zvládnout zánět střev. Vnějším parazitů, tedy blechám a jiným nepříjemným obyvatelům kožíšků našich miláčků, se bude me věnovat zase příště. Své dotazy posílejte na
[email protected]
Kulturní servis od 20. března do 3. dubna 2009
strana 6
25.–26. (středa–čtvrtek) Zamilovaná zvířata * Dokumentární film nás zavede do různých koutů neděle 22. března v 1500 hodin – Smetanův sál světa a seznámí s milostnými obřady zvířat. Režie Koncert studentského symfonického orchestru L. Charbonnier. Francie, titulky, 85 min., přístupný, Gymnázia Jana Nerudy v Praze – 45 hudebníků vstupné 65 Kč. Neobyčejně zajímavé! uvede Symfonii č. 9. – Z Nového světa (A. Dvořák) a Vodní hudbu (G. F. Händel). Diriguje Ladislav Ci 27.–28. (pátek–sobota) jen v 1700 hod. Pohádky na dobrou noc * gler. Vstupné dobrovolné. Dobrodružná komedie, kdy ožívají pohádky vyprávě né před spaním. Hrají A. Sandler, K. Russellaj., režie neděle 22. března v 1930 hodin – KD Sokolovna Večer filmových melodií A. Shankman. USA, český dabing, 99 min., přístup Nejznámější filmové melodie – Noc na Karlštejně, ný, vstupné 75 Kč. Přijďte s dětmi! Dáma na kolejích, Moulin Rouge, Piráti z Karibiku, Kdyby tisíc klarinetů, Růžový panter – v podání Po 27.–28. (pátek–sobota) šumavského Big Bandu a pěv. sboru Fialky při ZUŠ Yes man * Klatovy. Rezervace vstupenek v MKS. Komedie o muži, který na všechno odpovídá „ano“ – někdy to však může být i nebezpečné. Hrají J. Car 25.–26. března – KD Sokolovna rey, Z. Deschanel aj., režie P. Reed. USA, titulky, 104 Burza dětského jarního a letního oblečení, obu- min., od 12 let, vstupné 70 Kč. vi, sportovních potřeb – podrobnosti na straně 2 29.–30. (neděle–pondělí) pátek 27. března od 1930 hodin – dům Penzion Underworld: Vzpoura Lycanů * přednáška Prof. PhDr. Petr Piťha: Morální krize Třetí díl série se zabývá podstatou boje mezi upíry a odvaha být jiný, pořádá ČKA a barbarskými vlkodlaky Lycany. Hrají M. Sheen, R. Mitra aj., režie P. Tatopoulos. USA, titulky, 92 min., od 15 let, vstupné 75 Kč. sobota 28. března od 1000 hodin – KD Sokolovna Velká cena města Sušice – celostátní postupová soutěž ve standardních a latinsko-amerických tan 31. (úterý) Che Guevara – Revoluce * cích. Vstupenky na místě před zahájením. Biografické, historické a válečné drama – příběh argentinského doktora, revolucionáře a bojovníka. čtvrtek 26. března v 1930 hodin – Smetanův sál Koncert japonských umělkyň: Yukiko Sawa (klavír), Hrají Benicio Del Toro, Demián Bichir aj., režie Yasuko Tanaka (trubka), Satomi Nishimura (housle), Steven Soderbergh. USA/Francie/Španělsko, titul Rie Michimura (klavír). Koncert je pořádán na pod ky, 131 min., od 15 let, vstupné 65 Kč. poru záchrany starého gotického hřbitovního kostela sv. Maří. Více na str. 7. 1.–2. (středa – čtvrtek) jen v 1700 hod. Příběh o Zoufálkovi * pondělí 30. března v 1930 hodin – Husův sál KD Animovaná adaptace jedné z nejoblíbenějších dět MASOX aneb matky v kostce – klubový večer SDS ských knížek o malém myšákovi, který touží vykonat Klatovy, účinkuje Hana Franková velké skutky. V českém znění M. Holý, L. Vondráčko vá, N. Konvalinková aj., režie Sam Fell. USD, český prodej vstupenek dabing, 94 min., přístupný, vstupné 65 Kč. Určitě 25. března v 18 hodin přijďte s dětmi do kina! Eva a Vašek – koncert v Chanovicích 1.–2. (středa–čtvrtek) sobota 4. dubna – KD Sokolovna Růžový panter 2 * WOHNOUT – koncert pražské kapely + Airfare Steve Martin v roli inspektora Clouseaua je zpět a za Předprodej v MKS, vstupné 160 Kč v předprodeji, pojuje se do pátrání po mizení vzácných šperků. Dále 190 Kč na místě. hrají Jean Reno, Andy Garcia aj., režie Harald Zwart. USA, titulky, 92 min., přístupný, vstupné 75 Kč. úterý 7. dubna v 1930 hodin – KD Sokolovna České nebe – nová hra divadla Járy Cimrmana. 3. (pátek) Projekt 100 – 2009 V současné době vyprodáno! Objednané vstupen Něco z Alenky * ky si vyzvedněte v kanceláři MKS. Animovaný příběh inspirovaný vzpomínkami z dět ství a dětskou fantazií je poctou představivosti Lewi úterý 7. dubna od 10 do 17 hodin – sušické náměstí se Carrola a jeho Alenky. Hraje Kristýna Kohoutová Velký sbírkový koncert – podpořme dobrou věc (Alenka), režie Jan Švankmajer. Československo/ Sluníčkový den – pro nadaci Rozum a cit Švýcarsko 1987, 84 min., přístupný, vstupné 60 Kč. Hrát a zpívat bude známá pěstounská rodina Pavla Justicha, účast přislíbil také Michal Šindelář. Podrobněji o uváděných titulech na www.mkssu.cz, nebo na plakátech. Loutkové divadlo v Sušici Husův sál KD Sokolovna – vždy v pátek v 17 hodin Informace 20. 3. Honza–kovář a čert Městské kulturní středisko – Sokolovna Poslední představení letošní sezóny! pondělí–pátek 800–1200 a 1230–1530 hod. Předprodej vstupenek na kulturní akce. Středisko volného času (býv. DDM), tel. 376 528 706 tel. 376 528 686,
[email protected], www.mkssu.cz
Sušice
Program kina Sušice Redakce SN – tel. 376 526 682, fax 376 521 680 Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy e-mail
[email protected] ve 2000 hod. Filmy označené * uvádíme premiéro vě. Informace a předprodej vstupenek od 1830 hod. Kino – pokladna otevřena od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 376 523 360. Změna tel. 376 523 360, e-mail
[email protected] programu vyhrazena! Městská knihovna, Na Vršku 60, tel. 376 526 531, 20.–21. (pátek–sobota)
[email protected], www.mksusice.cz. Láska on-line * Půjčovna pro dospělé, čítárna, studovna, internet, Dramatický příběh dvojice ze švédského velkoměsta. kopírování: Hrají A. Lunisjkin, A. Opheim aj., režie H. Georgsson. pondělí, středa, pátek 800–1200 a 1300–1700 hod. Švédsko, titulky, 98 min., od 12 let, vstupné 65 Kč. Půjčovna pro děti: pondělí, středa, pátek 1300–1700 hod. 22. (neděle) Cinka Panna * Mateřské centrum Medvídek Příběh nejslavnější cikánské primášky, která žila v 18. ul. Americké armády 74, 1. patro století na pomezí dvou světů – šlechty, které hrála, (nad lékárnou Galenos) a cikánské komunity, kde žila. Hrají Anna Giorgobia pondělí, středa, čtvrtek, pátek 9–12 hod. ni, Balázs Galko, M. Dejdar aj., režie Dušan Rapoš. čtvrtek 15–18 hod. Maďarsko/Slovensko, 130 min., od 15 let, vstupné 60 Kč. Nenechte si ujít! Muzeum Šumavy Sušice Tel., fax 376 528 850, www.muzeum.sumava.net, 23.–24. (pondělí–úterý) e-mail
[email protected] Výměna * Provozní doba do 30. dubna 2009 Neuvěřitelný skutečný příběh Christine Collins, která úterý–sobota v 1000, 1100, 1400, 1500 a v 1600 hod. v Los Angeles v roce 1928 zoufale hledá pohřešova pondělí a neděle zavřeno ného syna. Hrají Angelina Jolie, John Malkovitch aj., režie Clint Eastwood. USA, titulky, 142 min., od 15 Přístupná je celá expozice muzea – sušický betlém, let, vstupné 60 Kč. Vynikající příběh, režisér i her- sirkařství, sklářství, kapucínská knihovna, sušický ci – přijďte do kina! cínový poklad. Kapacita místnosti s betlémem je
maximálně 30 osob. Vzhledem k časovému nasta vení pohybového mechanismu lze betlém spouštět pouze v uvedených intervalech. Městské informační centrum – budova radnice tel. 376 540 214, www.mestosusice.cz/icsusice
[email protected] pondělí až pátek 9–12 hod. a 13–16 hod.
Region Petrovice u Sušice sobota 11. dubna ve 20 hodin – U Luhanů Country bál – hraje Tendr, pořádá JK Jiřičná. Vstup né 80 Kč, bohatá tombola.
Hartmanice Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě tel. 376 593 412 denně kromě pondělí 900–1200 a 1230–1600 hod. Prohlídky kostela sv. Vintíře (skleněný oltář a kří připravujeme rockové zábavy v KD Horažďovice sobota 4. dubna Sifon žová cesta) v 1000, v 1100 a ve 1400 hod. sobota 11. dubna Kečup sobota 18. dubna Zvlášňý škola Horská synagoga Tel. 723 953 426, 732 631 176, www.hartmanice.cz. sobota–neděle 9–17 hod. Knihovna Horažďovice úterý–pátek po tel. domluvě (732 631 176) tel. 376 547 591–4,
[email protected] ce.cz, veřejný internet. Podrobný program na www. knihovna.horazdovice.cz.
Informace
Městské IC, www.sumavanet.cz/ichartmanice tel. 376 593 059, e-mail
[email protected]
Kašperské Hory Městské kulturní a informační středisko tel. 376 503 412, 376 503 411 www.sumavanet.cz/khory
Muzea
24. března Nekonečný příběh aneb Píše celá rodina – zahájení psaní příběhu na pokračování při besedě Petry Brau nové, pokračovat budou děti společně s rodiči za pod pory spisovatelů a ilustrátorů do listopadu 2009 DDM Horažďovice tel. 376 512 717,
[email protected], www.ddm-hd.cz Přírodovědná stanice (Na Zářečí) tel. 376 512 654, 602 940 914
[email protected]
Muzeum historických motocyklů tel. 376 582 255, 377 982 570 denně 900–1200 a 1230–1730 hod. 21. března – sraz ve 14 hod. v zámku Expozice České hračky. Jarní pochod Uítáme jaro vycházkou, trasa Ostrov, Malé Hydčice, Muzeum Šumavy přes Prácheň zpět. tel. 376 582 505 (historické pracoviště), 376 582 226 (přírodovědné pracoviště, pokladna). 26. března od 15 hodin úterý–sobota 9–17 hod. Velikonoční dílna – zdobení kraslic, zhotovení veli neděle 9–12 hod. konočních věnců a jarní výzdoby, výuka pletení po Stálá expozice: příroda na Šumavě, zoologie, botani mlázky z více proutků. Přineste si s sebou materiál. ka, geologie, ochrana přírody, zemědělství, myslivost a těžba zlata, sklářství, lidové umění, gotické a barok Nejkrásnější kraslice a pomlázka – vytvoř krasli ní plastiky, kolekce regionálního výtvarného umění ci nebo pomlázku jakoukoliv technikou a odevzdej v domě dětí do 3. dubna 2009. Na přehlídce 8. dub Galerie – tel. 376 582 530 na budou vyhodnoceny nejhezčí kraslice a autoři úterý–sobota 1000–1600 hod. odměněni. neděle 1000–1200 hod. výstava Sousedé pod jednou střechou Městské muzeum Unikátní příroda sousedících národních parků Šu Mimo sezónu objednávky prohlídek mavy a Bavorského lesa ve velkoplošných fotogra na tel. 376 512 271 fiích. Součástí výstavy jsou i ukázky uměleckých ře mesel, lidové architektury, zvyků a tradic. Informační centrum tel. 376 547 526,
[email protected] www.sumavanet.cz/ichorazdovice
Horažďovice Kino Otava
tel. 376 512 237
20. 3. (oba dny v 1730 hod.) Peklo s princeznou Nová česká pohádka pro celou rodinu. 20.–21. 3. (oba dny ve 20 hod.) Deník nymfomanky Erotické drama, od 18 let! Španělsko, titulky. 27.–28. 3. (oba dny ve 20 hod.) Líbáš jako bůh Nová česká komedie Marie Poledňákové s hvězdným hereckým obsazením. Loutkové divadlo vždy v pátek v 1700 hodin 27. března Začarovaný les
Společenská zábava
KD Horažďovice, tel. 376 512 436 neděle 29. března v 1500 hod. Posezení s písničkou K tanci a poslechu vyhrává Červená sedma.
Informace o spojích ČSAD Sušice (7–15 hod.) ČSAD Klatovy České dráhy Sušice Inf. kancelář Ciao Horažďovice Mezinár. pokladna ČD Klatovy Mezinár. pokladna ČD Strakonice Bílá linka Českých drah
376 524 703 376 524 541 376 311 457 972 523 584 376 511 999 972 525 375 972 543 492 840 112 113
Kultura – zábava – pozvánky 5
Projekt 100 – 2009 Něco z Alenky pátek 3. dubna Československo/Švýcarsko, 1987, 84 min. Jana Švankmajera není nutno představovat a stejně tak zná řada čtenářů knížku Lewise Carrolla Alenka v říši divů. Film je režiséro vou poctou Carrollově představi vosti. Je autorovou vzpomínkou na dětství a pokusem probudit prožitek dětství i v divácích. Snímek je kombinací animace a jedné dětské he rečky, knihu si bere jako inspiraci. Prolíná se fantazie, sen i skutečnost. Film vznikl v roce 1987 jako první soukromý snímek a natáčel se na Malé Straně (pekárna U Klí V našem putováním za knihovče v Nerudově ulici). Stal se sním kem kultovním nejenom u nás, ale nami, které je již páté, zavítáme například i v Japonsku a ani jedna do do Čimic a Rabí. dvacet let od jeho vzniku nesma Knihovnu v Čimicích nemusíte zalo nic z jeho působivosti. –sz– dlouho hledat, je umístěna v bu dově obecního úřadu, přímo při hlavní silnici. Malá místnost skrývá nejen Cinka Panna 22. března počítač s veřejně přístupným Téměř současně s historickou freskou Bathory byl na Slovensku internetem, který může vyu natočen další film zabývající se historickou ženskou postavou, věhlas žít opravdu každý, ale také 449 nou cikánskou houslistkou Cinka Pannou (1711–1772). Jedná se o vý svazků knih, které má knihov pravnou podívanou zdůrazňující cikánskou svobodomyslnost a lásku na ve vlastním fondu. Knihov k hudbě. Autoři filmu se nechali historickými fakty pouze inspirovat nu vede paní Olga Štibitzová a zkombinovali osobní příběh dívky s dobovými politickými událostmi, Knihovnu v Rabí najede zejména s povstáním kuruců proti Habsburkům. Film je představen jako určitá pocta Romům a protiváha současného naladění společnosti te v místní obřadní síni, v budo proti nim. Natáčení probíhalo na Slovensku, v Maďarsku i na Moravě, vě přímo pod hradem. Při vstu hlavní roli si zahrála mladá gruzínská herečka Anna Gurji. pu na vás dýchne slavnostní at mosféra a svým milým přístupem Výměna 23.–24. března a úsměvem vás přivítá paní Jindra V dobovém psychotrilleru, který vychází Klůsová. Knihy si můžete vypůjčit ze skutečného případu z roku 1928, se jed z vlastního fondu knihovny, který ná o boj matky proti zkorumpované losan čítá 1 579 svazků nebo můžete vy geleské policii. Christine nahlásí policii užít možnost vybrat si knihy z vý zmizení svého devítiletého syna, ovšem měnných souborů, které jsou pra když jí ho policie po pěti měsících s velkou videlně obměňovány a dováženy pompou vrátí chlapce, okamžitě pozná, že z Městské knihovny v Sušici. Na to není její syn. Policie se s ní odmítá bavit, bídka je široká, vypůjčit si může snaží se jí zabránit ve zveřejnění celé zále te romány historické, romány pro žitosti, dokonce ji nechají zavřít na psychi ženy, detektivky nebo literaturu atrii. Matka se však nevzdává a svého sku tečného syna hledá dál. Autor scénáře se k námětu filmu dostal, když procházel staré spisy určené ke skartování a zaujal ho nejen příběh samotný, ale i jeho prav Příjemný večer v knihovně Za čtvrt století, po které Honzu děpodobné propojení s případem tzv. Winewillských vražd. Příběh vynikajícím způsobem natočil Clint Eastwood, hlavní roli si Kavaleho znám, dobře vím, že je výborně zahrála Angelina Jolieová. to člověk s obrovskou dávkou elá Časopis Cinema hodnotí – 100 % – extra třída. nu a nevšedním zápalem pro věc, kterou právě dělá. A že těch Hon Zamilovaná zvířata zových aktivit není právě málo! Audiovizuální pořady v sušickém 25.–26. března Francouzský přírodopisný sní Hifi-klubu, fotografické výstavy mek sleduje rozmanité milostné na různých místech našeho okre su, besedy o Šumavě či o zemích, rituály zvířat a patří k tzv. „poe které se svými přáteli a prázdnou tickým“ dokumentům (podobně kapsou procestoval. Vedle toho jako Mikrokosmos nebo Tajem ství oceánu). Film natočil Laurent jsou tu i jeho překrásné publikace Charbonnier, který se i jako fotograf přes třicet let věnuje zachycová věnované vodě, lesům, chalupám ní světa zvířat. Práce na uváděném snímku trvala dva roky, aby bylo a květeně Šumavy, stejně jako ne možno přiblížit se ke zvířatům, využívali filmaři i netradičních metod spočet parádních snímků, které jako je dálkově ovládaná kamera, jeřáby, balony nebo helikoptéry. Film uveřejnil v časopise Vítaný host. se natáčel na všech kontinentech a objevuje se v něm přes osmdesát A tak mne ani tolik nepřekvapi druhů zvířat. Poetickou náladu filmu umocňuje i básnické slovo úvo la pozvánka, která přišla s ozná dem a závěrem a hudba. Film byl nominovaný na cenu César v kate mením, že 27. února odpoledne gorii nejlepší dokument. se ve společenském sálu Městské Časopis Cinema hodnotí – 100 % – extra třída. –sz– knihovny v Klatovech uskuteční křest Honzovy nové knihy poví dek, nazvané Zakázaná archeologie na Šumavě. Přítomných hostů, kamará dů a přátel se sešlo na sedmdesát Nadační fond Rozum a Cit pořádá již tradičně svoji celorepubliko a jakousi spojnicí pro ně by moh vou sbírku na podporu opuštěných dětí a pěstounských rodin. V uli la být láska k Šumavě. Jeho pr cích se veřejnost bude moci setkat se symbolem sluníčka ve veselém votinu postupně uvedli tři kmotři jarním provedení žluté a zelené, sbírku mohou podpořit také zakoupe (Libor Chvojka, Hana Voděrová ním symbolů z minulých let – keramických a magnetických sluníček. a František Strnad) a Jindra Kra Výtěžek sbírky bude použit na nákup zdravotnických, rehabilitač ml zahrál na harmoniku asi tucet ních a výukových pomůcek pro děti vyrůstající v pěstounských rodi šumavských písniček. Pak hovořil nách. Činnost fondu je možné podpořit i zasláním dárcovské SMS autor nové knihy o tom, jak ne ve tvaru: „DMS ROZUMACIT“ na číslo 87777. Prosím, pomozte lehko kniha vznikala, a zároveň nám pomáhat i vy! poděkoval všem, kteří radou, ná Velký sbírkový koncert na podporu nadačního fondu proběh- padem či přímo fyzicky přispěli ne na sušickém náměstí 7. dubna od 10 do 16 hodin. Hrát a zpívat k jejímu zdárnému vydání. Uvědo bude známá pěstounská rodina Pavla Justicha (www.radovánek. mil jsem si přitom, že ta pomyslná eu). Účast na letošní akci přislíbil „Mladý dědek Šindelář“ – Mi- rouška poznání něčeho nového je chal Šindelář – znáte z Katapultu. Nezůstaňte lhostejní a přijďte v každém z nás, nicméně jenom i vy podpořit dobrou věc. nemnozí ji dokázali poodhrnout. Více informací o nadačním fondu a náhradní rodinné péči naleznete Abych čtenářům přiblížil jak se to na www.rozumacit.cz, případně na www.pestounskapece.cz nebo na te- povedlo Honzovi, dovolím si oci lefonním čísle 323 631 205. –red– tovat ukázku z povídky Tajemství
Pozvánka do kina
strana 7
Zveme vás na koncert Studentského symfonického orchestru Gymnázia Jana Nerudy v Praze v neděli 22. března v 15 hodin do Smetanova sálu gymnázia Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ (A. Dvořák) Vodní hudba (G. F. Händel) Díla světových autorů v podání 45 hudebníků studentského orchestru diriguje prof. Ladislav Cigler. Vstupné dobrovolné.
neděle 22. března v 19.30 hodin a pro své čtenáře a návštěvníky je v knihovně k dispozici každou středu od 17.00 do 20.00 hod. Můžete si přijít vypůjčit jak kni hy, které knihovna vlastní, ale také tituly, které jsou dovezeny z Městské knihovny v Sušici for mou výměnných souborů. Mož nost vypůjčit si knihy a dozvědět se něco nového nebo si jen příjem ně odpočinout u pěkného románu využije během roku 160 čtenářů, kteří si vypůjčí zhruba 200 knih. O veřejně přístupný internet pro jeví zájem ročně 130 návštěvníků. válečnou či sci-fi. Dospívajcí dívky ocení dívčí románky, kluci a hol ky každého věku pohádky nebo dobrodružné příběhy. Mnozí čte náři jistě nepohrdnou naučnou li teraturou, např. kuchařkami, kni hami o květinách nebo zvířatech. Knihovnu ročně navštíví 250 čte nářů, kteří si vypůjčí přes 300 titu lů. Ani v rábské knihovně nechybí veřejně přístupný internet, během roku jej využije okolo 160 zájem ců. Zaujala vás knihovna v Rabí? Máte možnost ji navštívit každý čtvrtek od 16.00 do 18.00 hod. –mk–
Zakázaná archeologie
Když ROZUM A CIT neschází
Zveme vás…
bezejmenného potoka: „Okrajové partie Národního parku Šumava patří k nejpůvabnějším místům, kudy může turista projít a obdivovat se krásám ještě nedávno nedostupné krajiny. Zvláště jaro nabízí svoji zeleň, protkanou typickými barvami tohoto ročního období. V místech, kde stávaly vesnice, se probouzí trsy narcisů, které jakoby žalovaly – tady bývaly zahrádky vedle chalup. Pastviny připomínají nejprve smetánkově žlutý koberec, který se zrajícím létem přemění v oranžovou jestřábníků nebo modrou zvonků. Na vlhkých místech nechybí ani růžová a fialová vstavačů. Když vrcholí léto, začne měnit žluté plochy arniky ve fialovou hořců šumavských. To už žezlo pomalu přebírá podzim a o pestrost barev se starají stromy. Javor klen zajišťuje celou škálu od žluté po červenou, plané višně zase oranžovou a jasany, břízy a osiky sytě žlutou. Koloběh je neúprosný. Někdy ani stromy nestačí svou barevnou korunu odhodit a už vládne zima svou monotónně bílou přikrývkou. Sníh a mráz jsou kouzelníci a večerní sluníčko umí zařídit mnoho odstínů červené až po fialovou. Takto vidí Šumavu ti pozornější z nás.“ To jsou citlivá slova cestovate le a dobrodruha s duší kluka, fo tografa a znalce Šumavy, trampa a kamaráda Honzy. Také mi došlo, že tohle příjemné podvečerní set kání byl moment, který je Hon zou podán jinak než objektivem. Přítomní, kteří se sešli, se bavili opravdu dobře. Každopádně ve čer se opravdu vydařil a ti, co byli tentokrát u toho, si někde uvnitř odnášeli příjemný pocit i řadu ne všedních zážitků. IVAN NIKL
Večer filmových melodií Pošumavský Big Band, známý z úspěšného muzikálu Dáma na ko lejích, který v Těchonicích nedaleko Plánice u Klatov v sezóně 2008 uvedl ochotnický spolek Zmrzlík, po úspěšné podzimní premiéře v Kla tovech tentokráte v Sušici představí spolu s pěveckým sborem Fialky skladby z českých i zahraničních filmů a populární melodie z televizní obrazovky (Noc na Karlštejně, Dáma na kolejích, Moulin Rouge, Pi ráti z Karibiku, Kdyby tisíc klarinetů, Růžový panter, skladby Milana Svobody či Ferdinanda Havlíka atd.). Jako hosté vystoupí absolventi plzeňské konzervatoře a Katedry hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, taneční skupina pod vedením Martina Čabrady ad. Orchestr a sbor řídí Jaroslav Pleticha. Městské kulturní středisko ve spolupráci s Občanským sdružením na záchranu kostela sv. Maří Magdalény Velhartice pořádá ve čtvrtek 26. března v 19.30 hodin ve Smetanově sále gymnázia
Koncert japonských umělkyň Účinkují:
Yukiko Sawa – klavír Yasuko Tanaka – trubka Satomi Nishimura – housle Rie Michimura – klavír
V programu uslyšíte díla světových autorů: F. Chopin, Hitaru Ha yashi, L. Janáček, Josef Milnar, A. Dvořák, C. Debussy, P. Gaubert, H. Stoelzel, P. I. Čajkovskij. Koncert je pořádán na podporu záchrany starého gotického hřbi tovního kostela sv. Maří Magdalény ve Velharticích. Náklady na opravu vzácné architektonické památky si vyžádají nejméně 8 mil. Kč. Vstupné na koncert je minimálně 50 Kč, výnos bude věnován na kon to záchrany kostela č. 227 299 799/0300.
sobota 28. března od 10 hodin
Velká cena města Sušice Celostátní postupová soutěž ve standardních a latinsko-americ kých tancích. pondělí 30. března v 19.30 hod. – Husův sál KD Sokolovna
MASOX aneb matky v kostce Hraje Hana Franková, režijní spolupráce Jan Hnilička, úryvky z děl: P. Zindel: Vliv gamma záření na měsíčky zahradní, J. Prévert: V rodině, B. Brecht: Matka Kuráž a další… Klubový večer SDS Klatovy. Středisko volného času Sušice (bývalé DDM) vás zve 3. dubna 2009 od 14 do 17 hodin na
pečení velikonočních perníčků Poplatek 30 Kč. V případě zájmu je nutné se předem přihlásit (do 1. 4. 2009) na tel. 376 528 706 p. Šímová, Ptáčková. úterý 7. dubna v 19.30 hodin Divadlo Járy Cimrmana – České nebe
V současné době vyprodáno! Objednané vstupenky si vyzvedněte v kanceláři MKS sobota 4. dubna ve 20 hodin – KD Sokolovna
WOHNOUT předkapela Airfare
Předprodej vstupenek v MKS (v předprodeji 160 Kč, na místě 190 Kč)
WOHNOUT hraje v sušici
Wohnout – neboli formace ve složení Matěj Homola, Honza Homola, Zdeněk Steiner a Jirka Zeman vystoupí 4. dubna v KD Sokolovna Su šice a pokud ještě nemáte lístky, urychleně si pro ně zajděte!
Sport
strana 8
Tréninkový kemp brankářů: vyroste v Sušici nový Hašek? Lejsek: Od každého brankáře si beru jen to nejlepší V jedenácti letech odešel ze Su šice, aby se stal gólmanskou hvěz dou. Nyní hájí branku juniorky ex traligového Kladna a sní o budoucí kariéře. „Hokej mě ohromně baví a já doufám, že se jím budu jednou živit,“ říká osmnáctiletý brankář Filip Lejsek (14. 7. 1991).
Brankáři na soustředění: zleva nahoře Filip Lejsek, Josef Skolek, pod ním Patrik Smolík, trenér Bohumil Korál. Dole zleva: Martin Šafránek, Josef Hozman a Lukáš Kindelmann. Na ten víkend budou mladí hokejisté ještě dlouho vzpomínat. Sušický odchovanec, v současnos ti gólman juniorky extraligového Kladna Filip Lejsek, připravil pro místní naděje speciální třídenní soustředění. Na něm se pokusil mladým brankářům předat něco ze svých zkušeností, které nasbí ral během tří let působení v elitním hokejovém klubu. „Do Sušice se na gólmany jez dím dívat každý rok. Na ledě s klu kama udělám pár cvičení a sna žím se jim poradit, v čem se mo hou zlepšovat,“ říká osmnáctiletý brankář Kladna. Letos poprvé pro mladé strážce hokejové svatyně uspořádal víkendové intenzivní soustředění. Na sušickém zimním stadionu se sešli brankáři v pátek odpoled ne. Po krátkém strečinku se šlo rovnou na led. Bruslařská cviče ní, série střel z nejrůznějších pozic, práce s holí. To vše má brankáři
pomoci k tomu, aby při zápasech zabránil puku v cestě do sítě. Filip v gólmanské výstroji řídí trénink přímo na ledě. Vysvětluje principy jednotlivých cvičení, ob čas klukům v brankovišti vše ná zorně předvede. „Kluci na tom ne jsou špatně, jen jim chybí pravidel né brankářské tréninky. Kdyby se jim někdo intenzivně věnoval, byli by na tom mnohem lépe,“ hodnotí úroveň sušické brankářské školy. Mladí brankáři si pobyt na ledě viditelně užívají. Navzájem se he cují a snaží se předvést co nejlep ší zákroky. Na Filipa Lejska hledí s respektem a každý si snaží zapa matovat jeho cenné rady. „Nejde jen o trénink na ledě, klukům ukážu i speciální prota hovací cviky na suchu, jak zlepšo vat postřeh i co dělat během letní přípravy,“ prozrazuje po skončení prvního tréninku člen širšího kád ru reprezentační osmnáctky. Během soustředění brankáři
absolvovali tři tréninky na ledě a cvičení na suchu. Při závěreč ném hodnocení pak každému z gólmanů Filip Lejsek řekl, v čem se mu dařilo a na čem by naopak měl zapracovat. „V oddílu i mezi rodiči je zájem o to, aby se v Su šici podobné brankářské tréninky pořádaly co nejčastěji. Chceme klukům dokázat, že i ze Sušice se dá dostat do vrcholového hoke je. Nerozhoduje to, jestli je člo věk z Plzně nebo z malého města. Pokud hráč chce a maká na sobě, šanci dostane vždycky,“ dodává Filipův otec. Filipu Lejskovi nezbývá než po děkovat za to, že na místní hokej nezapomíná. „V Sušici jsem vyros tl a klubu se takto snažím alespoň trochu splatit to, co pro mě v mi nulosti udělal,“ uzavírá nadějný brankář. Přejeme Filipovi mnoho štěstí v jeho další hokejové kariéře. JONÁŠ BARTOŠ
Aquaerobic – uvolnění radostným pohybem Nejen s příchodem jara a oče kávání léta se potřebujeme do stat do formy a zlepšit fyzičku. Ne všechny cesty a možnosti jsou snadné, natož příjemné. Ale jed nu si přece jen ti, kteří ji využívají, pochvalují – aquaerobic. Co je aquaerobic? Jak název na povídá, má co dělat s vodou… je to zábavná forma cvičení, která vyu žívá přirozeného odporu a vztlaku vody. Hodí se pro všechny věko vé kategorie s různou úrovní fy zické zdatnosti. Cvičení se zamě řuje na zlepšení fyzické zdatnosti po všech stránkách: svalovou vy trvalost a sílu, správné držení těla, aerobní kapacitu, pružnost kloubů a také nervosvalovou koordinaci. Řadí se do skupiny kondičně–re habilitačních programů. Aquaerobicu se můžete věno
vat například v horažďovickém ba zénu, pod vedením instruktorky Jitky Chalupné. „Voda je ideální prostředí pro še trný a vyvážený trénink, při němž dochází k úbytku tukové tkáně, jsou mnohem méně zatíženy šla chy, klouby a vazy, zlepšuje silové schopnosti a pohyblivost dolních končetin, brání vzniku křečových žil, prokazatelně zbavuje celulitidy, tlak vody stlačuje cévy, cvičení je vhodné i pro neplavce, lidi s nad váhou a také seniory, vodní pro středí má příznivé účinky na páteř a pohybovou soustavu a mnohé další,“ vyjmenovává „pro“ Jitka Chalupná. Voda funguje jako přirozený a pohodlný polštář. Pokud se však budete ve vodě pohybovat, bude proti vašemu tělu působit ve všech
směrech její odpor, který je zhruba 12krát větší než na suchu. Intenzi ta cvičení je dána zejména rychlos tí pohybu. Pohyb ve vodě má jednu obrovskou výhodu – umožňuje ae robní trénink se stejným efektem, ale s nižší tepovou frekvencí než cvičení na souši. „Aquaerobik zdánlivě vypadá jako nenáročné cvičení, je však velmi účinný. Cviky a jejich kom binace využívají odporu vody a pů sobí na naše tělo mnohem inten zivněji, než jiná cvičení. Hodina bývá rozdělena na 4 části, ve kte rých je vždy zařazeno zahřátí svalů, protažení, uvolňovací a posilovací cviky. Při cvičení ve vodě dochází u cvičenců k úplnému odlehčení nosných kloubů, eliminuje se ri ziko přetížení kardiovaskulární ho systému, je sníženo nebezpečí úrazu. Aquaerobic je fantastické kardio, posilování, masáž, spo jené s relaxem ve vodě. Voda vás nadnáší, můžete udělat cokoli. I to, co si na souši nedovolíte…. s jisto tou, že si nemůžete ublížit. A to je aquaerobic – uvolnění radostným pohybem. Zvu vás všechny – přijď te to zkusit s námi, každý pátek od 18 do 19 hod. v horažďovickém bazénu,“ doplňuje J. Chalupná. –as, jch– Pro další informace můžete volat 775 612 373.
Co bylo v Plzni nejtěžší? „Po hokejové stránce jsem si zvyknul celkem rychle. Náročné ale bylo cestování – musel jsem každý den dojíždět na tréninky a vstával jsem ve čtyři hodiny ráno. Vykopat se ráno z postele byl nej větší problém.“
náctku, letos jsem se dostal do šir šího výběru reprezentační osm náctky. Po změně trenérů jsem však z nominace vypadl. Doufám, že dostanu šanci na mistrovství příští rok.“
Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch v kariéře? Jak vznikla myšlenka uspořáNeměl jste někdy chuť s hokejem „Ve čtyřech zápasech jsem se dat v Sušici soustředění pro mladé úplně praštit? dostal na střídačku při extraligo brankáře? „Tak to mě v životě nenapadlo. vém utkání Kladna. S áčkem cho „Na gólmany se do Sušice Hokej mě baví a takové myšlenky dím i trénovat, čehož si nesmír ně vážím.“ jezdím dívat každý rok. Pokud jsem neměl nikdy. mám volno, jdu s klukama na led a ukazuji jim některá cvičení. Le Prosadil jste se ve velké konkuJak vás přijali hráči áčka? Netos jsme s Kladnem nepostoupili renci plzeňského týmu? měl jste obavy přijít do kabiny mezi do play off, mám po sezóně a mohl „Chytal jsem žákovskou ligu, takové osobnosti, jako je Martin jsem připravit soustředění na celý s druhým brankářem jsme se pra Procházka nebo Pavel Patera? videlně střídali. Do mužstva jsem „Ze začátku jsem se bál. Nikdo víkend. zapadl bez problémů.“ z nich si ale nehraje na žádné hvěz Co říkáte úrovni sušických brandy, baví se s každým úplně nor Proč jste odešel do Kladna? kářů? málně a do kolektivu jsem rychle „Kluci jsou na tom poměrně „V Plzni došlo k určitým kompli zapadl.“ dobře. Pokud by se jim někdo vě kacím, které bych nechtěl moc roz noval, mohli by z nich vyrůst vý vádět. Obvolali jsme několik klubů. Jak zvládáte hokej se školou? borní gólmani. Je ale znát, že jim Kladno zrovna shánělo gólmana „Studuji třetí ročník stavební chybí speciální brankářský tré do dorostu, prošel jsem soustře průmyslovky na Kladně. Dostal nink.“ děním a vybrali si mě. Na Kladně jsem individuální plán, snad to jsem maximálně spokojený, nee nějak zvládnu. Ale není to jedno Na čem by brankáři měli nejvíce xistuje tam žádná protekce, vše duché, po tréninku je člověk una zapracovat? záleží jen na výkonech na ledě.“ vený a do učení se moc nechce.“ „Říká se, že do brány jde ten, kdo umí nejhůř bruslit. Ve skuteč Letos máte za sebou první seMáte mezi brankáři nějaký vzor? nosti opak je pravdou – bruslení zónu mezi juniory. Byl přechod „Vyloženě oblíbeného brankáře je jednou z nejdůležitějších čin do starší věkové kategorie těžký? nemám. Od každého se snažím ností brankáře. V tom mají kluci „Měl jsem štěstí, že jsem před vzít to, co dělá dobře a vyvarovat ještě slabiny.“ tím odchytal celou sezónu za do se chyb, kterých dělá. rost. Díky zápasovému vytížení Ze Sušice jste odešel před sed- ten přechod mezi juniory nebyl A vaše cíle do budoucna? mi lety. Jak jste se dostal do ‚velké- tak náročný. Myslím, že jsem to „Příští rok bych měl chytat dál ho‘ hokeje? zvládl v pohodě.“ v juniorce a snad i trénovat s áč „Na soustředění v Klatovech kem. Důležité je, abych pravidel si mě všimli trenéři z Plzně. Kon Máte za sebou i starty v mládež- ně chytal. Taky bych chtěl dodělat taktovali mě a já jsem začal chy nických reprezentačních výběrech. školu. Co bude dál, se uvidí.“ tat za ně.“ „Něco jsem odchytal za šest JONÁŠ BARTOŠ
V Hartmanicích na Hamižné se opět závodilo
Za krásného slunečného poča sí, blankytné oblohy a za skvělých sněhových podmínek se v Hartma nicích na lyžařském svahu Hamiž né uskutečnil již tradiční závod v obřím slalomu, uspořádaný Ly žařským klubem Hartmanice. Pořadatelé připravili závod pro téměř 50 závodnic a závodní ků všech věkových skupin od před školáků po žáky 9. třídy. S poměr ně náročnou, ale velmi dobře po stavenou tratí si poradili téměř všichni. Z předškoláků se nejlépe vedlo Štěpánu Kroupovi, kterému jako vítězi nejmladší kategorie kromě diplomu a zlaté medaile patřil je den z krásných dortů od sponzo ra pana Němce ze sušického ho
telu Gabreta. Další nejrychlejší ve svých kategoriích byli: Kateři na Kroupová, Adam Juha, Adéla Brožová – s nejrychlejším časem ze všech závodníků všech katego rií, Marek Juha, Markéta Reindlo vá, Viktor Šimek, Diana Rovňano vá a Martin Hasenöhrl. Spokojeni a šťastni z vydařené
akce nebyli jen organizátoři, ale hlavně děti. Každý závodník do stal malou cenu a ti nejrychlejší si nesli domů diplomy a krásné, skoro olympijské, medaile, které daroval hlavní pořadatel a maji tel lyžařského areálu Ing. Franti šek Šimek. L. MUŽÍKOVÁ
Informace
Putování starou Šumavou Dávné vzpomínky na Jelenov Je tomu dávno, kdy jsem opus tila Jelenov (1958), přesto se tam občas zajdu podívat. Chodívám na „svá“ místa, kde roste stále hodně hřibů, vyjdu na louku nad Thomashofem, zaujmu místo na zídce kde stával můj kamenný
trůn a tam vzpomínám. Odtud je vidět jen střecha s věžičkou, na proti se rýsují stráně pod Srním. Mezi lesy se dá vysledovat řečiš tě Vydry a Křemelné, výhled je též na Paště, vrch Křemelné, Spálený Vrch a v dálce za Srním se objevu jí dnes už málo znatelné zarostlé pruhy luk, v jejichž středu se na cházely zelenohorské chalupy. Nad tím se vypíná Jezerní hřbet a vlevo Oblík. Nádherná scenérie a místo na vzpomínání. Dnešní vzpomín ku věnuji nejen vám, ale především své mamince, která nám vytvořila takové zázemí, že je na co vzpomí nat! Thomashof, to býval výstavní statek, v průčelí v půdním prostoru byla krásná dřevěná veranda, z ní vedly dveře do podkrovního poko je (ten jsem okupovala nejvíce já). Na půdě byly ještě dvě místnosti, ty sloužily jako komory k uložení různých skříní a truhel (malova ných), do nichž se ukládaly věci, které se nepoužívaly denně. Dolů do obytné části domu vedly dře věné schody. Na půdě také bývala sýpka na obilí. Celému domu do minovala věžička se zvonem. Ve randu zdobily jelení shozy, které otec nacházel po jaru v lese, ma minka verandu ozdobila květinami – prostě byl to moc hezký pohled. Zpočátku, než tento statek přišel do majetku lesní správy v Kašper ských Horách, se nacházela pod verandou a průčelními okny za hrádka a pod ní byl vyhlouben
klenutý sklípek. Sem se ukládaly brambory a zelí, v jedné části pak kysané mléko, smetana aj. Před za hrádkou stával nádherný velký kříž s rozložitým kamenným soklem se jmény všech hospodářů z rodu Hofmannů, původních majitelů. Po rekonstrukci objektu, nevím proč, se to vše srovnalo se zemí, vznikla před domem velká rovná plocha. Škoda! Na kamenném zá praží stála dvě koryta, místo bylo kryté jakýmsi přístřeškem a pod jeho střechou si nespočet vlaštovek stavělo svá hnízda. Maminka zača la i tento volný prostor zvelebovat tím, že tam vysázela keře a květiny. Na protější straně začala zušlech ťovat ne zrovna kvalitní půdu, z níž se díky její píli stal obstojný poze mek. Tam pěstovala množství zele niny, záhon jahod a především všu dypřítomné květiny. Otec postavil i malý altánek, vedle něj jezírko a maminka nevím odkud přitáhla pár sazenic orobince, takže jezírko pak zdobily jeho doutníky. Kolem chodívali rekreanti z Čeňkovy Pily a vždy tu krásu obdivovali. Mamin ka je pohostila mlékem a nama zaných chlebem a podebatovala s nimi lámanou češtinou. Oni jí za to příštím rokem přivezli nějaké sazeničky květin. My už v té době mívali na záhonech květiny, které jsou i dnes vzácností. I když jsme bydleli na samotě daleko od lidí, věděla maminka o všem dění v oko lí. Chodívala do Rejštejna, tam mí vala pár známých, se kterými dříve pracovala v Klášterském Mlýně. To vždy přicházela plná dojmů a sdě lovala nám novinky. Do Rejštejna vozívala (z Č. Pily jezdíval autobus) vejce a máslo a za utržené pení ze nakoupila potraviny, které pak v ruksaku a taškách tahala tím kr pálem na Jelenov. My, děti, jsme pomalu dospí valy, já byla v učení, bratři pobý vali na internátě v Kašperských Horách a ti mladší navštěvovali školu na Svojších. Chléb a nej nutnější potraviny pak už doná šeli oni. Já se za dva roky vyučila
(23/1)
a náš podnik Jednota mi nabídl, zda bych převzala na Svojších prodejničku. Nebyla jsem ještě plnoletá, tudíž se za mě museli zaručit rodiče. Já tam nastoupi la – nebylo to lehké! Z domova jsem musela vystartovat s před stihem, abych stačila zatopit, jen jsem vytáhla roletu, už tam byly babky pro nákup a než jsem je obsloužila, oheň vyhasl…. a tak to šlo kolem dokola. Veškeré zbo ží i drobné cukrovinky se váži lo. Cukr býval v sedmdesátiki lových žocích, mouka, krupice, hrách a vše sypké v padesátiki lových pytlech. Nejhorší byla sůl a moučkový cukr. Tyhle suroviny většinou v pytlích ztvrdly, takže se pytel musel nejdříve „našla pat“, pak teprve otevřít a moh lo se prodávat. Tenkrát se ještě prodával petrolej, ten se dodá val jen ve stolitrových barelech a prodával odděleně od prodej ní místnosti. Kolikrát já musela za den dojít do té špeluňky a na čerpat petrolej do různých ka nystříků a láhví – hrůza! Mezi tím opět navážit a prodávat po traviny a umýt si jakž takž ruce ve studené vodě a obsluhovat dál. Petrolejem byl člověk načichlý celý den. Byl to perný začátek, ale ono se říká „těžko na cvičiš ti, lehko v boji“ a ten začátek mě poučil do dalšího života. Poby la jsem tam asi půl roku, pak se na Vysokou Myť přistěhovali Šteflovi, paní byla vyučená pro davačka a pan Štefl byl dosa zen na vysokomyťskou hájenku. Prodejnu pak převzala jeho žena a já jako svobodná jsem dojíždě la do práce autobusem. MARIE MALÁ Dokončení příště.
Sušické „poválečné“ lyžování Sušické poválečné zimy, bo haté na sníh, umožňovaly lyžovat kdekoli v okolí. Každý měl své ob líbené místo buď to na Lyžařské u kaple sv. Antoníčka, pod vodoje mem na Pivovarské, pod Kalichem či Andělíčkem. Lyže, pochopitel ně dřevěné, se kupovaly u Kleinů či na Stašsku, kde bylo několik vyhlášených výrobců. I v Sušici u Šebestovic dvora měl dílnu ko lář p. Cyril Lucek, který lyže nejen opravoval, ale také vyráběl. Mož ná, že někde na půdě ještě odpočí vají a vzpomínají, jak se kdysi pro háněly zasněženou Sušicí. Po válce, jak jistě mnozí pama tujete, se lyžování věnoval obnove ný Sokol. Pořádal zájezdy na ješ tě tehdy přístupnou Šumavu, Že leznorudsko, do Kašperských Hor a také do svého letního centra Koj šic. Dohlížel na nás bratr a učitel p. Václav Motlík se svými pomoc níky. Také místní reálné gymnasi um, přičiněním prof. J. Vlčka, za čalo pořádat lyžařské výcvikové kurzy za lékařského dozoru oblí beného MUDr. J. Vovsa. Koncem padesátých let byl ustaven lyžařský oddíl při TJ Tat ran Sušice, do jehož čela byl zvolen již zmíněný Jan Nový, velký nad šenec a obětavec. Se svými spo lupracovníky V. Hozmanem, Fr. Hájkem, který jej později ve funkci předsedy vystřídal, mladým učite lem J. Křivancem a dalšími nad šenci. Začali pořádat pro sušickou mládež náborové závody spojené s výcvikem či treningem, jejichž vyvrcholením byla účast na závo dech všech lyžařských disciplin. Vybavují se jména bratří Valíků a Svobodů, Duspěva, Thurnvald, Synková… Vyvrcholením činnosti oddílu byla v roce l964 stavba lyž. vleku na louce pod Svatoborem, který přilákal stovky nových adeptů ly žování. Rozšířil se i počet pořá daných závodů, místní školy zde našly místo pro své kurzy a vete ráni bílé stopy oživili zde své vzpo mínky na lyžařské mládí. Byla to
Zrození našeho Rytmusu
Když jsem přišel z Prahy do Su šice jako pětiletý kluk, psal se rok 1939, a pamatuji si smutný a za sněžený 15. březen, kdy do Sušice vtrhly hordy Wehrmachtu. To, že právě v tom pro naši vlast smut ném roce se narodil orchestr Ryt mus, jsem pochopitelně neměl ani tucha. A to, že již v roce 1924 v Su šici položil základ taneční muzice Žanda Žaloudek a že o čtyři roky později zde vznikla další jazzo vá kapela „Billy Boys“ zásluhou mého pozdějšího přítele Zdeňka Válka, jsem se dověděl až mnohem později. Ale zrozený Rytmus mne, podobně jako mnohé z vás, prová zel celým mým pestrým životem. Letos slaví tedy své sedmdesá té narozeniny a myslím, ze trocha z historie vás určitě nezabije. U jeho kolébky, jak je psáno v análech Kamilem Švelchem, stá la trojice – bratři Štěrbové a Luba Svoboda. Tito byli prví, kteří se vážně pokoušeli o zvládnutí syn kop a jazzových harmonií. Brzy našli následovníky, a tak křest ní list kapely nesl jména: klavír – Luba Svoboda, kytara – Vašek Nový, bicí – Vilda Tham, harmo nika a housle – bratři Štěrbové, trubka – Toník Jakeš, saxofony – Jar. Skala a Váša Hrabý. Kapela párkrát úspěšně vystoupila, ale její veřejné vystupování k tanci brzy skončilo. V roce 1941 protekto
rátním nařízením byly zakázány veškeré taneční produkce. Přesto, už i s novými členy (Ka mil Richter, Áťa Varcoller, Ervín Konáš…) se zkoušelo a hrálo pilně dál v klubovně hotelu Koruna pod vedením Míly Svobody. V muzi ce a kamarádském soužití tak na cházeli trochu zapomnění v době kruté nacistické okupace. K tan ci se hrát nesmělo, a tak alespoň 13. 12. 1941 v sále Koruny se tito nadšenci prezentovali prvním ve řejným vystoupením „Večerem tanečních melodií“. O úspěch se zasloužila i prvá technická sku pina, která si zaslouží uvést celá: Repa Nechutný, Frant. Tichý, Ka mil a Luba Švelchovi, Karel Hrabý a Bohdan Šebesta. „Opiti“ úspěchem, připravili za rok opět v Koruně další pořad nazvaný „Na vlnách melodií a ryt mu“, kde v roli konferenciéra ob stál Václav Šperl. A to se také již na pultících objevilo jméno RYT MUS. A za pár týdnů se objevi lo to mnohem důležitější – Ota Bodlák. Byl to člen tehdejšího Gramoklubu, bubeník, houslista, aranžér, zkrátka muzikant k po hledání, ale hlavně dobrý a skrom ný člověk. Pod jeho vedením na stala muzikantům krušná doba, tak jak se říká: „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Ota vnesl řád a úspěchy začaly přicházet v po
době revuí, veřejných vystoupení s výpravou a konferencí, pořáda ných pro zaměstnance místních továren, konaných v Sokolovně a sále Lido–bio. Velké úspěchy
na scéně sklízí již populární zpě vák Kamilo de Richteri s kolegyní Janou Márovou. Přes válečné útrapy a častá to tální nasazení v Říši, orchestr žije i s posilou Vaškem Burzou a Toní kem Bělouškem a loučí se s 2. svě tovou válkou velmi úspěšnými po řady „Recept na písničku“ a „Kur zem pro pokročilé“ z autorské díl ny Oty Bodláka. Na scéně se tehdy objevily neobvyklé nástroje jako pila, zvon, flašinet, bedna apod. Z muzikantských emocí se Pepa Nechutný a Kamil Švelch začali učit na trubku a resp. na klarinet a saxofon. To Kamil ještě netušil, že se za pár let stane dobrou a ne zničitelnou šéfovskou duší orches tru a vydrží až do své smrti v roce 2006. Konec války byl impulsem do dalšího, již svobodného, mu
strana 11
čet členů se zvyšuje, vzniká krás ná tradice loučení se sněhem KO slalomy či skoky do Roklanského potoka. Vyrůstají noví závodníci generace rodu Křivanců, Brožů, Fišerů… Ale to už vy, milí čtená ři, přece víte. A tak nezbývá nežli na závěr popřát současným i bu doucím členům Ski clubu, který nyní zdárně vede Ing. Zb. Pokor ný, „ať vám to pořád dobře frčí“ i v dalších letech! SKOL vám všem. Douška: Rodí se reálná možnost zřízení Muzea šumavského lyžování v Železné Rudě. Proto prosíme případné majitele lyžařských relikvií (do r. 1945) tzn. boty, lyže, hole, vázání, brýle, kamaše, tul. pásy, sněžnice, medaile, plakety, diplomy, vosky, příručky, fotografie a vše, co se sněhem souvisí, o věnování či dlouhodobého zapůjčení pro výše uvedený účel. Za pochopení děkuje již nyní EMIL KINTZL (tel. 376 582 451, 606 235 732)
pro Sušici šťastná lyžařská doba. Samozřejmě museli vyrůst noví úspěšní závodníci, z nichž do vr cholových republikových závodů „nakoukli“ slečny R. Netopilíková, H. Stillipová a mladí bratři Křivan covi. Titulů okresních či krajských přeborníků bylo bezpočet. V roce 1966 lyžaři přesídlili za lepšími sněhovými podmínka mi na Modravu, kde nově vybu dovaný vlek je vyvážel k novým úspěchům. Vznikly nové lyžař ské možnosti a Modrava se sta la vyhledávaným centrem. Vleky přinášely i trochu financí na pes trou činnost oddílu. Rok 1990 přinesl i lyžařskou svobodu a tím bylo splněno jejich dávné přání po osamostatnění. Vzniká vlastní SKI CLUB Sušice a pod vedením nového předsedy J. Křivance, roz víjejí další aktivity provozu Lyžař ské školy, která má dodnes velkou popularitu a velký počet zájemců. Nastává též konec oblíbeného vle ku pod Svatoborem, vše se přesou vá na Modravu, kde budují další vlek a získávají do svého vlastnic 1963, zleva – J. Nový, J. Křivatví bývalou pionýrskou chatu. Po nec, V. Svoboda
(1/4)
zicírování. Ota sháněl zkušené hu debníky, aby mohl Rytmus hrát pro US vojáky ve Svatoboru či Ko runě, ale také v tělocvičně Měšťan ské školy. Hrálo se za potravinové balíčky, cigarety, pivo apod. Všeho bylo od Američanů dost. Nastala tehdy v orchestru první menší kri ze. Mladí a „již zkušení“ si pod ve dením T. Bělouška vytvořili svoji vlastní kapelu „Melodie“, ale za nedlouho poznali svůj mladický omyl a byli pak rádi, že se po omlu vě Ota Bodlák k nim na Silvestra 1945 vrátil. Jak je svět malý, dokazuje pří běh na závěr. V roce 1994 se konal v Kašperských Horách sraz vete ránů 9/4 pěší divize, která po vál ce působila na Sušicku. Pozval jsem k této, pro nás pamětníky, slavné chvíli i Rytmus, který pro tyto „mladíky“ vyhrával v hotelu Tosch. A oni, věřte–nevěřte, tanco vali jako za mlada. Slovo dalo slo vo a jeden z nich, veterán českého původu Joe Smrt si vzpomněl, jak také tancoval ve zmíněné měšťan ce. A po letech se setkal s těmi, co tam tehdy hráli tu krásnou ame rickou muziku, s Kamilem Švel chem a Kidem Kotálem. To byla velká radost. Sledujte příští číslo s důležitou informací. E. K. Na foto Kamil Švelch, Joe Smrt a Miroslav Kotál.
MKS v Sušici pro vás v letošním roce připravilo: sobota 16. května Vídeň změna termínu Návštěva výstavy obrazů secesního umělce Alfonse Muchy ve vídeň ském Belvederu, zámku Schönbrunn a procházka historickým centrem města, návštěva nejznámějších historických památek.
otáčivé hlediště Český Krumlov pátek 19. června Robin Hood – výpravná zbojnická legenda pátek 3. července Kráska a zvíře – pohádkový příběh Františka Hrubína sobota 1. srpna Kocour v botách – divadlo pro děti spojené s vý letem na Šumavu a návštěvou zámku Rožmberk pátek 7. srpna Tři mušketýři – romantická komedie pátek 28. srpna Cikánský baron – klasická opereta Johanna Strausse Výlety i divadelní představení můžete objednávat již nyní v kanceláři MKS (KD Sokolovna, 1. patro), nebo na tel. 376 528 686.
strana 12
Haloo
n
je ne
z Waterloo
aneb Guláš z Gulagu … aneb „Hlad je nejlepší kuchař“ … aneb jak jsem pohostil sibiřské Eveny … Dokončení z minulého čísla. V břiše mi kručí, ale opatrně na šlapuji vysokým brusinčím za Kos ťou. Najednou se zastavíme – Kos ťa sundavá karabinu s ramene… Na planině v nízkém porostu před námi je sobí stádo. Dlouho míří… a pak třeskne výstřel. Asi 150 met rů od nás klesne po zásahu do hla vy sobí samice. Mistrovsky přesná rána. „Eto moja rabota“, směje se lovec, když vidí můj pohled. Za tímco loveckým nožem přesný mi chirurgickými řezy preparuje svalovinu, já točím jako zběsilý. Mám výhodu – hledáček kamery je černobílý – divák to bude mít horší – bleskne mi hlavou. Jed ním pohybem nože vyřízne Kos ťa velká játra – odkrojí z nich kus velikosti půli dlaně – a … sní ho.
Pokynem ruky mě zve na hostinu a další kus podává mně. Kouří se z něho a kape krev. V duchu vidím porcičku středně propečených ja týrek po anglicku – prošpikova ných slaninkou a přelitých pepřo vou omáčkou – představa nahony vzdálená realitě. Hlad je nejlepší kuchař – beru si. Je to teplá ma sitá hmota bez chuti, po bradě mi stéká krev… „Mnogo vitaminov – boleje, čem v ovošči…,“ směje se Kosťa. Chtělo by to snad jenom trochu soli. Tu ještě máme. Střen kou dýky rozbíjí dlouhé kosti a vy jídá syrový morek. Na rameno mi hodí celou kýtu. „Nu, idi!“ Odcházím s kamerou a sobí ký tou k naší chatrči. Počkej divochu – já ti ukážu hostinu, pomyslím si… S trochou soli, vodou z řeky a několika cibulí se snažím vyro bit guláš. Mám štěstí, maso je po měrně tučné, pustí hodně šťávy
a nepřipaluje se. Chybí mi pepř, paprika, kmín i mouka. Ale stejně to strašně voní. Oceňuje to i Kos ťa. Není divu, maso zná jen syro vé nebo pečené na ohni. Kouká mi přes rameno, pak beze slova zmizí. Za pár minut je zpátky – v kožeši nové ušance se červenají scvrk lé brusinky, vypaběrkované pod sněhovou pokrývkou. Hodím je i se sněhem do vypouklého kotlí ku a na kamnech pomalu povařím. Jsou hořké – chtělo by to dvě lžičky cukru – ale ten není…
na nejrůznější časopisy a pořady, kterým bych za úplatu tento ori ginální recept poskytl.
P. S.: Guláš, sobí steaky a na konec i „zbytkové rizoto“ (trochu rýže nám ještě zbylo) jsme jedli ještě další čtyři dny – teprve po tom nás po intervenci našich rodin z Čech a díky pomoci zaměstnan ců Českého velvyslanectví v Mosk vě, zachránili ruští vojáci. Přivezli chleba, cigarety – a … deset lahví vodky… Dokument se nám přece jenom Hotový guláš zoufale zakapu podařilo natočit. Při této služební brusinkovým pyré – snad to bude cestě jsem zhubl o 6 kilo… jedlé… Zbylí členové štábu nešet ří chválou. Hořkost a divočina se Konec dobrý – všechno dobspojily – Kosťa se cpe jako nezav ré! A gurmáni – odpusťte mi… … hlad je nejlepší kuchař… řený. A když dojdou brusinky, zve dá se s beranicí a plnou pusou zno vu do tajgy. Opravdu to není špat Zdraví Jirka Venclík, né, pomyslím si a rozpomínám se kameraman ČT
Rok 2008 s Medvídkem … aneb o co jste přišli, když jste nepřišli
Mnoho lidí si stále myslí, že mateřské centrum je klub pro matky na mateřské, které nema jí co dělat, tak se někde scháze jí, aby si společně popovídaly o svých ratolestech: Jak nám ten/ ta malý/malá pěkně papá, kolik už má zoubků, už chodí na noč níček, už umí říci máma… Tato představa však není úplná. Sa mozřejmě si povídáme o našich ratolestech, ale zároveň je i něče mu novému učíme, a to na kre ativním kroužku, na tanečním kroužku či na hodince angličtiny pro nejmenší. Během roku pořádáme již tra diční akce, např. Maškarní rej, Velikonoční malování vajíček, oslavu Dne matek, MDD, Dne otců, výrobu a pouštění draků, mikulášskou nadílku, vánoční besídku a mnoho dalších. Dále pořádáme besedy o zdravém životním stylu, besedu s psy choložkou… V neposlední řadě v roce 2008 proběhlo i několik větších kampaní: kampaň o tří dění odpadu, kampaň Město pro děti, kampaň Přijďte pobejt! – den otevřených dveří v mateř ských centrech v celé republice, kampaň Táta dneska frčí či kam paň První pomoc. Aby se vzdělávali i rodiče na mateřské dovolené, pořádá me kurzy, které jim usnadní ná vrat do zaměstnání. Kurzy byly na téma: Pracovní místa v EU, Sebepoznání, Profesní zaměření, Image osobnosti, Zákoník práce a související předpisy. V neposlední řadě jsou tady Tvořivé večery bez dětí, kde se učí me nové techniky, např. savová ní triček, ubrouskovou techniku zdobení předmětů, výrobu mo týlků na záclony, barvení vajíček mramorovou technikou, malová ní na hedvábí, smaltované šper ky a mnoho dalších zajímavostí. Co nabízíme v nejbližším ob dobí? Líčení kosmetičkou u pří ležitosti MDŽ, pyžamový bál, výrobu gelových svíček, besedu o detoxikaci organizmu, veliko noční malování vajíček a také oslavíme 4. narozeniny naše ho mateřského centra. Jedinou vrásku nám dělá, že náš pest
rý program oslovil pouze matky na mateřské dovolené, převáž ně s dětmi do tří let. Naše dveře jsou otevřené pro všechny rodiče (maminky, tatínky, babičky, dě dečky…) bez ohledu na věk dítě te. Otevírací doba je uzpůsobena i pro pracující rodiče či prarodiče – je pro ně připraven program v od poledních či večerních hodinách. Těšíme se na vás!
Více informací o naší činnosti, otevírací době a aktuálním pro gramu zjistíte na našich webových stránkách www.mcmedvidek.eu, nebo se raději přijďte osobně po dívat, abyste se za rok ze Sušic kých novin opět nedověděli o co jste přišli, když jste nepřišli. A jak se žije otcům v mateř ském centru? To se dozvíte v dal ším čísle SN. E. MAŠKOVÁ
Hodina angličtiny. Na návštěvu přišla i senátorka JUDr. Rippelová.
Maškarní rej.
MDD na Santosu.
Jesika, Aneta, Veronika
To jsou jména tří nejkrásnějších dívek Dětského domova v Kašper ských Horách. Tak o tom rozhodla porota poté, co zhlédla výkony jed notlivých soutěžících. Patří k nim ale ještě jméno Markéta – ta získa la nejvíce hlasů v divácké soutěži o titul Miss Sympatie. Ačkoli měla děvčata trému, na konec zvládla všechna vystoupení a porotě i divákům se představila v tradičních disciplínách – pro menádě ve společenských šatech, v plavkách i ve volné disciplíně. V šestičlenné porotě zasedli: Petr Jaroš (předseda) z VÚ Stra konice, s nímž navázal DD vel mi dobrou spolupráci, J. Havel a V. Korcová (ZŠ K. Hory), J. Rajt majer (MÚ K. Hory), Petr Jaroš ml. a Mgr. Jaromír Vaněk (Policie ČR, OO K. Hory). Pozvání přijali také hosté z KÚ Plzeňského kraje Mgr. Věra Šaško vá a Vlasta Lepší. Ani v přestávkách mezi jednot livými disciplínami neměli diváci čas se nudit – s velmi hezkým vy stoupením, za něž sklidil velký po tlesk, přijel Taneční klub Fialka při
MKS Sušice a zpěv za doprovodu kytary si vyslechli v podání Ivety Maříkové. Ještě před vyhlášením závěreč ných výsledků proběhlo hlasování o Miss Sympatie – to jednoznač ně vyhrála jedenáctiletá Markétka, která je v domově velmi oblíbená pro své skromné chování, ráda po máhá při domácích pracích, sta rá se o mladší kamarády a kdyby jí mohla zlatá rybka splnit přání, chtěla by ze všeho nejvíc rodinu. A je dobojováno – při závěreč ném vyhlašování výsledků pano valo stejně napětí, jako při volbě „velké“ MISS. Kytičky a hezké ceny si za účast odnesly všechny dív ky, tři nejlepší pak ještě zdobené korunky: Miss DD 2009 se stala třinác tiletá Jesika. Jesika ráda spí, nera da se učí, baví ji lyžování a nejví ce si váží upřímnosti. A kdo pod le ní tvoří ideální rodinu? Máma, táta a děti. 1. vicemiss DD 2009 zvolila porota čtrnáctiletou Anetu, která má ráda tanec (ve volné disciplině předvedla hip–hop), na pustý os
MISS Sympatie jedenáctiletá Mar- 2. vicemiss DD Veronika K., 13 let 1. vicemiss DD Aneta B., 14 let kétka M. trov by si chtěla vzít přátele a nej víc ze všeho jí chutnají šunkofleky. 2. vicemiss se stala třináctiletá Veronika. Porotu ve volné discipli ně zaujala básní J. Žáčka Hledám tátu, jejím nejoblíbenějším roč ním obdobím je léto, má ráda psy. Soutěž připravili a poděkování si zaslouží všechny tety a strejdo vé z dětského domova v čele s ře ditelkou PhDr. Marií Kučerovou. Ta v závěru odpoledne poděkova la všem porotcům, divákům i hos
MISS DD 2009, třináctiletá Jesika P.
Poděkování patří také partnerům a sponzorům soutěže: Ing. Jiří tům a popřála vítězce hodně štěs tí do dalšího kola soutěže, které Papež (poslanec P ČR), Eliška Hašková–Coolidge, Auto Kalný, S. Fa se tentokrát koná ve Strakonicích icová, Z. Hadrava, J. Reindl, Š. Reindlová, F. Petlička, Michaela Wudy, 18. 4. 2009. –as– Ing. Jana Wudy, V. Matouš, VÚ Strakonice. jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městské kulturní středisko v Sušici, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, IČ 00 368 512, tel. 376 526 682. Internet www.mkssu.cz, e-mail
[email protected]. Odpovědná redaktorka PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava Karel Viták (www.dva.cz), tiskne Typos Klatovy. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky pisate lů podle potřeb SN. Příspěvky představují názory a postoje pisatelů. Za věcnou správnost textů od povídají autoři. Za obsah inzerátů zodpovídá zadavatel. Cena 7 Kč. Povoleno OÚ Klatovy pod č. j. 72/92 0340472/92. Uzávěrka příštího vydání Sušických novin bude 26. března 2009 ve 1200 hod.
příloha 1
profesionální péče, komplexní přístup, komfort pro pacienta Psal se rok 1999, když na sušické radnici padlo rozhodnutí o zachování a zmodernizování místní ne mocnice. Toto rozhodnutí vycházelo především z potřeb města a regionu – zajistit zdravotnické služby pro spádovou oblast téměř 40 tisíc obyvatel. V říjnu 1999 byl slavnostně položen základní kámen výstav by nové městské nemocnice – monobloku. Výstavby, která si vyžádala 130 milionů korun investic hraze ných Městem Sušice. V té době již nevyhovující a značně finančně ztrátový nejednotný provoz městské nemocnice se začal měnit v moderní, efektivně fungující celek. Projekt, vytvořený a realizovaný ve spolupráci s dánskými od borníky, předpokládal v základu sestěhování všech jednotlivých provozů nemocnice do nově upravených prostor monobloku. Do závěrečné fáze rekonstrukce a dostavby vstoupila sušická nemocnice na podzim roku 2001. Sou částí projektu bylo také kompletně nové zařízení interiéru nemocnice. Tento záměr ale díky zvýšeným ná kladům na stavební rekonstrukci nebyl z větší části naplněn.
Nemocniční monoblok tak jak jej známe dnes.
Foto: M. Fišer
no jednadvacet. Další pomůcky a vybavení ale stále chybí a některé akutní potřeby jsou řešeny nákupem z vlastních zdrojů a darů. Pro investice schválilo město Sušice v letech 2003–2006 nemocnici ročně část ku 5 milionů korun z městského rozpočtu. Další významná změna se sušické nemocnice dotkla v roce 2003, kdy byla zahájena rekonstrukce a přestavba budovy bývalého lůžkového oddělení onkologie pro potřeby LDN. Nový objekt byl propojen s hlavní budovou nemocnice. Náklady ve výši 25 milionů korun byly hrazeny dotací ze státního rozpočtu na odstranění havarijního stavu.
Původní vybavení pokojů opravdu dosloužilo. Pacienti si pamatují zejména na „nedobytné“ plechové noční stolky. To je naštěstí již minulost. Foto: J. Šedivý Bylo tedy třeba hledat jiné cesty, jak novou nemocnici v co nejkratší době dovybavit a její zařízení po stupně obnovit. To byl úkol do nejbližší budoucnosti. Záměr dovybavení pokojů podpořilo město Sušice zorganizováním veřejné sbírky (2001–2002), na obnovu interiéru přispěly materiálně či finančně nadace, fondy, jednotlivci, firmy a společnosti, připisovány byly výtěžky z benefičních akcí. Sbírka byla ukončena 30. června 2002 a na jejím kontě se soustředily finanční prostředky ve výši 650 500 korun. Peníze ze sbír ky byly použity na nákup nových lůžek pro pacienty – z celkového počtu potřebných 169 jich bylo poříze
Současná podoba jednoho z operačních sálů.
Foto: M. Fišer
Rekonstrukce je dokončena, provoz běží, co zůstává úkolem do budoucna, je vybavení interiéru, zejmé na vzhledem ke komfortu pacientů, postupná modernizace přístrojového vybavení, dovybavení interiérů, zefektivnění provozu z hlediska úspor energií apod. Jak už bylo řečeno – částečně se toto dařilo díky nej různějším formám příspěvků, investic, státních dotací (rekonstrukce kotelny), darů aj. Výraznou pomoc zdravotnictví nabídla v roce 2008 Evropská unie prostřednictvím strukturálních fon dů. Až v loňském roce bylo možné čerpat finanční prostředky pro oblast zdravotnictví. Sušická nemocni ce připravila hned tři projektové žádosti v celkové výši devět milionů korun. Úspěšná byla ve třetí výzvě k podání žádostí o dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad.
„Posbíráno odkudkoliv“ – tak se dalo označit zařízení interiéru většiny prostor nemocnice do nedávné doby. Třeba jako v případě přípravny před operačními sály. Foto: J. Šedivý
příloha 2
Modernizace zdravotnické péče
profesionální péče, komplexní přístup, komfort pro pacienta Dva projekty připravil malý realizační tým složený z pracovníků ne mocnice samostatně. Třetí žádost o dotaci ze strukturálních fondů EU na modernizaci zdravotnické péče připravila nemocnice ve spolupráci se společností 3P Consulting, s. r. o., Praha, zabývající se profesionál ním projektovým poradenstvím. Na konci července 2008 podala do Regionálního operačního pro gramu Jihozápad žádosti o dotaci na nákup RTG přístroje (1 mil. Kč), nákup endoskopických přístrojů (1 mil. Kč) a Modernizaci a nákup vybavení zdravotnického zařízení (7 mil. Kč). Všechny tři projekty byly úspěšné a nemocnici Sušice, o. p. s., byly přiděleny finanční prostředky na uvedené účely z ROP NUTS II Jiho západ, Oblast podpory 2.6 Rozvoj zdravotnické péče, prioritní osa II – Stabilizace a rozvoj měst a obcí. Kompletně nově vybavená endoskopická ambulance.
K oficiálnímu předání dvou nově zakoupených přístrojů gastroente rologické ambulanci zástupcem dodavatelské společnosti došlo hned na začátku letošního roku. Nový rentgen na odloučeném pracovišti MUDr. Šedivý a MUDr. Volf při zahájení provozu nového rentgenu nemocnice, v budově polikliniky na sušickém náměstí, byl uveden na poliklinice. do plného provozu v březnu letošního roku. Rovněž v březnu byl pak zrealizován poslední, největší projekt „Mo dernizace zdravotnického zařízení Nemocnice Sušice“. Výše investic tohoto projektu dosahuje částky 7 mil. korun, z toho 6,5 milionu je při dělená dotace, částkou 525 tisíc korun se podílí nemocnice. V rámci posledního projektu nemocnice zakoupila 73 nových lůžek pro pacienty (z toho dvě třetiny elektricky polohovatelných), antideku bitální matrace do lůžek, třiasedmdesát nočních stolků na pokoje, dále vybavení ambulancí, gynekologické křeslo s kolposkopem, další zaříze ní pacientských pokojů, vybavení operačních sálů. Z čekáren a chodeb nemocnice zmizely staré koženkové lavice a byly nahrazeny novými.
Interiér zázemí endoskopického pracoviště.
Zejména pokoje pacientů doznaly výrazných změn k lepšímu. Nová lůžka si pochvalují především sestry, kterým šetří námahu, umožňují lepší manipulaci, poskytují větší komfort pacientům. Noční stolky vybavené výklopnou deskou, lehké a opět snadno Nově zařízený pokoj na gynekologickém oddělení. Snadné ovládání, manipulovatelné si pochvalují především pacienti. Nábytek je lehký, moderní design, příjemné ladění barev – moderní vybavení si pochvalují dobře udržovatelný. jak pacientky, tak i sestry. Modernizací prošly i nemocniční ambulance a odborná pracoviště, přibyla polohovatelná křesla a transportní vozíky. Veškeré nakoupené vybavení odpovídá plně požadavkům na para metry moderních zdravotnických zařízení.
Dalo by se říci, že realizací akce „Modernizace zdravotnického za řízení Nemocnice Sušice“ završila nemocnice, po deseti letech od po ložení základního kamene, svou rekonstrukci tak, jak ji původně před pokládal základní projekt – tedy včetně interiérového vybavení. Je Elektricky polohovatelná lůžka s antidekubitálními matracemi uleh- nasnadě, že v tak náročném a zatíženém provozu jako je tento, jsou čují práci zdravotnickému personálu, pacientům poskytují mnohonásob- potřebné investice na udržení a rozvoj stále. V současné době ale mů ně vyšší komfort oproti původním postelím. žeme být spokojeni s tím, čeho sušická nemocnice, také díky význam né podpoře Evropského fondu pro regionální rozvoj naplňující motto „Směr budoucnost – cíl prosperita“, dosáhla. Vedení nemocnice nyní předpokládá, že konečně nastal čas soustře dit těžiště do podpory lidského kapitálu, který je tím nejcennějším co Jednoduché, přitom moderní a účelné vybavení chirurgické ambulance nemocnice vlastní. umožňuje lepší přístup a přehledné uspořádání potřebných věcí a přístrojů.
Nové zařízení pokojů i ostatních interiérů je nejen na první pohled hezčí a praktičtější, ale zároveň splňuje současné nároky na moderní zdravotnickou péči. Foto na této straně A. Staňková