AKREDITACE JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL VINŠ VÁCLAV & AKREDITAČNÍ KOMISE
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1
[email protected] Abstrakt: Neprezenční formy studia mají své specifické postavení v uskutečňování studijních programů na vysokých školách. V současné době probíhající akreditační řízení, tzv. reakreditace všech studijních programů ukazuje na řadu problémů s prosazováním neprezenčních forem studia, včetně různosti přístupu k jejich obsahu. Z tohoto pohledu bude zajímavé srovnání četnosti a úspěšnosti akreditačního řízení studijních programů právě z pohledu různých forem studia a shrnutí základních problémů a kritérií pro neprezenční formy. Tyto reakreditace musí být podle zákona o vysokých školách ukončeny nejpozději do 31. prosince t.r., a tak se bude jednat o aktuální údaje všech veřejných vysokých škol. Pozornost bude věnována rovněž neprezenčním formám studia na soukromých vysokých školách. Klíčová slova: vysoká škola, studijní program, akreditace, formy studia- prezenční, distanční, kombinovaná Abstract: There are three different forms of studies at Higher Education Institutions – a daily study form, a distance study form and a combination of these two. Each study program must be accredited no later than by the end of this year. Certain problems appear in connection with accreditation of “non-daily” forms of study programmes. It would be interesting to show why this procedure is sometimes successful and why it sometimes fails. We will provide you with the characteristics of the main problems relating to these procedure and accreditation criteria required for “non-daily” studies. Certain statistical data concerning the number of these “non-daily” programmes provided by our public, state and private higher education institutions will be also given during the lecture. Key words: Higher Education Institution, study program, accreditation, forms of studies – daily, distance, combination
1 LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách….. § 44, odst. 4: „Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci“ vyhláška č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci SP § 4, odst. 3: „Pro distanční nebo kombinovanou formu studia …. se stanoví rozsah konzultací a dalších způsobů výuky, které se uskutečňují za přítomnosti studenta…“ § 4, odst. 4, písm. a): „vymezení rozsahu konzultací nebo soustředění nebo dalších služeb nabízených studentům…" § 4, odst. 4, písm. b): „rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů“ § 4, odst. 4, písm. c): „charakteristika studijní literatury a dalších studijních pomůcek, vč. využití moderních informačních technologií. Součásti žádosti jsou vzory studijních distančních textů a případně multimediálních pomůcek. § 6, odst. 3 – pro zabezpečení distanční a kombinované formy se navíc, tj. nad rámec prezenční formy vyžadují doklady o kvalifikaci vyučujících zodpovědných za uskutečňování distanční formy studia a kontroly studijních výsledků
♦ ke zpracování výše uvedené vyhlášky bylo zmocněno MŠMT po dohodě s Akreditační komisí a před zpracováním ustanovení věnovaných neprezenčním formám studia probíhaly konzultace s Národním centrem distančního vzdělávání – CSVŠ; ♦ diskuse mezi MŠMT a Akreditační komisí při přípravě vyhlášky vedly k pokusu nahradit absenci definice jednotlivých forem studia v zákoně o vysokých školách; ♦ obsah vyhlášky však nemohl jít nad zmocňovací ustanovení zákona a navržené definice tak byly v legislativním procesu vyřazeny; ♦ nedostatečná formulace jednotlivých forem studia se tak odráží jak v jejich chápání zúčastněných stran, tak v procesu akreditace studijních programů vysokých škol; 2 PROBLÉMY VĚCNÉHO VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA Z původního návrhu vyhlášky: ♦ Forma studia je prezenční, distanční nebo kombinovaná; ♦ Prezenční forma studia umožňuje studentovi vysoké školy pravidelnou účast na přednáškách, seminářích, cvičeních a dalších vzdělávacích aktivitách; ♦ Distanční forma studia umožňuje studium s využitím informačních prostředků bez pravidelné účasti na vzdělávacích aktivitách uvedených v předchozím odstavci; ♦ Zákon o sociální podoře na rozdíl od středních škol nerozlišuje u vysokoškolského studia jeho formy studia pro charakteristiku soustavné přípravy na budoucí povolání; Z podkladu pro diskusi Akreditační komise v r.2000: ♦ Prezenční forma studia předpokládá vlastní proces výuky zejména v průběhu dialogu mezi vyučujícím (tradičním „pedagogem“) a studentem. Studijní pomůcky a veškeré další případné podpory studenta vycházejí z tohoto základního předpokladu a podle toho jsou také tvořeny. Není podstatné, zda vlastní výuka probíhá v denních hodinách, večerních hodinách, je soustředěna do víkendových dnů apod. ♦ Distanční forma studia je založena na specifické a od tradiční výuky značně odlišné technologii, a proto je nezbytné dokladovat komplexní připravenost vzdělávací instituce distanční studium realizovat. Tato forma studia vychází z faktu, že studující se nemůže účastnit (nebo jen výjimečně a především za účelem získání učebním plánem požadovaných dovedností) prezenčního setkání s vyučujícím a je odkázán na samostatné studium. Tomuto faktu je podřízena celá filozofie přípravy distančního studia, tedy příprava studijních materiálů a dalších opor, které mají samostatně studujícím v maximální míře usnadnit studium, dále pak organizace a řízení vzdělávacího procesu, formy komunikace studujícího s ostatními studujícími, s přiděleným konzultantem (tutorem) a s vlastní vzdělávací institucí. ♦ Jestliže při prezenční formě studia je vzdělávací proces založen na komunikaci mezi studenty a pedagogem, pak pří distanční formě studia je hlavní důraz kladen na komunikaci mezi studujícím a vzdělávací institucí. Vzdělávací instituce musí proto zajistit nejen odpovídající učební pomůcky, ale rovněž musí splňovat předpoklady pro odpovídající informační a organizační zajištění všestranné podpory studujících. Je tedy nutné dokladovat u prezenční a distanční formy studia téhož SP nejen stejný obsah a rozsah studia, ale zároveň splnění odlišných technologických požadavků a uplatnění specifických kritérií. ♦ Pro kombinaci prezenční a distanční formy studia se ujal zkrácený název „kombinovaná forma studia“, který však může vést k názoru, že tato forma studia více méně odpovídá dřívějšímu dálkovému či večernímu studiu a že učební pomůcky mohou být často totožné jako pro prezenční formu. Řada žádostí tak byla vlastně dříve předkládána a posuzována.
ČETNOST A ÚSPĚŠNOST AKREDIT. ŘÍZENÍ SP Z POHLEDU RŮZNÝCH FOREM STUDIA údaje jsou uvedeny k termínu 5.6.2002
Akred. BC + Mgr obory v SP
počet
3
reakreditace rozšíření ak. akreditace
1400 1200 1000 800 600 400 200 0 BC - ano
BC- ne
Mgr - ano
Mgr - ne
V akreditovaných programech není žádný s distanční formou!!!
neakred.
Formy studia u BC SP
akred.
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
prez.
prez.+komb.
komb.
V akreditovaných programech není žádný s distanční formou!!!
neakred. akred.
Formy studia u Mgr SP 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
prez.
prez.+komb.
komb.
Začátkem června bylo akreditováno více než 1850 oborů v BC a Mgr SP, cca 120 neakred., pro cca 30 vydáno omezení platnosti akred. a je předloženo celkem dalších 1590 žádostí!!!
Žádosti o akred. BC a Mgr oborů SP
1200 1000 800 600 400 200 0
BC
Mgr
reakred. rozšíř. akred.
celkový počet žádostí o dist. formu studia je pro 5 oborů
Formy studia u žádostí BC SP
17%
prez. prez.+komb. komb. dist.
1%
58%
24%
byla prozatím předložena pouze 1!!! žádost o dist. formu studia
Formy studia u žádostí Mgr SP
12%
prez. prez.+komb. komb. dist.
0%
24%
64%
Akred. BC + Mgr SP na veřej. VŠ
31%
6%
prez. prez.+komb. komb.
63%
Akred. BC + Mgr SP na soukr. VŠ
prez. prez.+komb. komb.
6% 37% 57%
Žádosti o akred. BC + Mgr SP na soukr. VŠ
prez. prez.+komb. komb.
0% 39%
61%
4
RÁMCOVÁ KRITÉRIA AKREDITAČNÍ KOMISE PRO POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DISTANČNÍ FORMU STUDIA (předloženo na dubnovém zasedání AK)
1. Informace o obsahu studijního programu, jeho uspořádání (modulární, předmětové) a návaznosti, prostupnosti s jinými programy apod. 2. Jasně formulovaná pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, jejichž absolvování musí vést ke stejným výsledkům studia jako při prezenčním studiu. 3. Vymezení rozsahu konzultací nebo soustředění nebo dalších služeb nabízených studentům v jednotlivých akademických rocích. 4. Návrh skutečné doby studia a její zdůvodnění ve vztahu k navrhované standardní době studia. 5. Možnost komunikace s vyučujícím přes internet. 6. Poznámky vyučujících k sylabům přednášek, zdůrazňující v čem je podstata probíraného problému, na co klást důraz, na co dávat pozor. 7. Propracovaný způsob kontroly samostatného studia formou esejů, projektů, laboratorních protokolů, apod. (podle charakteru předmětu). 8. Organizační zajištění studia (včetně popisu složky, která řídí přípravu a organizaci studia). 9. Přehled kompletní sady výukových opor (studijní texty, audio- a videokazety, CD). Charakteristika studijní literatury a dalších studijních pomůcek pro studenty, včetně možností využití moderních informačních technologií. Vzory studijních distančních textů a případně dalších multimediálních pomůcek pro daný studijní program. 10. Odborná kvalita vyučujících a jejich vědecká produktivita (respekt vyučujících u zpravidla již starších uchazečů).
11. Reálnosti uskutečňování deklarované vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti v souvislosti s distanční nebo kombinovanou formou příslušného SP.
