A. Průvodní zpráva
Akce: „Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu“ Identifikace stavby: Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné - zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu Jméno a příjmení, místo trvalého pobytu stavebníka: Římskokatolická farnost Děkanství Polná, Husovo náměstí 14, 588 13 Polná , IČ.62797557 Jméno a příjmení projektanta, číslo, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů, dále jeho kontaktní adresa: Ing. arch. Martin Laštovička, ČKA 02 467, Na Stoupách 18, Jihlava – provozovna Husova 12, Jihlava. Základní charakteristika stavby a její účel: Zpřístupnění památky bude zahrnovat vybudování nové prohlídkové trasy. Součástí zpřístupnění bude také výměna střešní krytiny a klempířských prvků, komplexní obnova fasády, restaurování dveří, oprava oken, úprava prostor mezi chrámem a ohradními zídkami, úprava tarasů a schodiště se sochami sv.Petra a Pavla. Údaje o dosavadním využití a o majetkoprávních vztazích: Chrám Nanebevzetí Panny Marie je církevním objektem a je využíván Děkanstvím v Polné k bohoslužbám, chrám a jeho okolí je v majetku stavebníka, do okolí chrámu spadají také pozemky Města Polná, jejíž stavební využití je smluvně ošetřeno. Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné s okolím je národní kulturní památka, rejstříkové č. 5076 a-b, katastrální území: Polná, stavební parcela č. 2, zastavěná plocha a nádvoří, výměra 2465 m2 Jihovýchodní přilehlá zpevněná plocha, katastrální území: Polná, parcelní č. 2370 / 3, ostatní plocha, výměra 221m2 Údaje o provedených průzkumech a o napojení na a technickou infrastrukturu: Krajským úřadem Vysočina byl zadán restaurátorský průzkum kamenných prvků a omítek exteriéru děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, od RNDr.Mileny Nečáskové ak. mal. – Brandl s. r. o., Praha, listopad – prosinec 2008, z uvedeného průzkumu vychází výsledné navrhované řešení, upravené po konzultacích s NPÚ. Součástí projektové dokumentace je další restaurátorský průzkum od stejného zhotovitele, který se zabývá hlavními a bočními vstupními dveřmi chrámu. Napojení na technickou infrastrukturu řeší projekt rozvodů venkovního osvětlení chrámu od Jiřího Javůrka, projekce elektro, Jihlava. Informace o splnění požadavků dotčených orgánů: Jednotlivá vyjádření dotčených orgánů jsou součástí vydaného stavebního povolení.
Informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu: Projektová dokumentace je provedena dle platných stavebních ČSN Údaje o splnění podmínek regulačního plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace u staveb podle § 104 odst. 1 stavebního zákona: Územně plánovací dokumentace není v rozporu s projektem. Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území: Související realizovaná stavba – Regenerace zeleně na Sezimově náměstí v Polné, Irena Dundychová, leden 2008 Související navrhovaná stavba - Přístupové cesty k národní kulturní památce v Polné , Atelier Penta v.o.s., Jihlava, Ing.arch. Blahut Předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby: během roku 6.2010 – 9.2013 Výkaz výměr všech sedmi etap bude na požádání zaslán mailem. Kontakt: Ing. Petr Denk, tel: 725 100 103, mail:
[email protected]
B. Souhrnná technická zpráva Akce: „Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu“ Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení Úvod : 28. dubna 2008 byl nařízením vlády prohlášen chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné národní kulturní památkou. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. července 2008. Citace z důvodové zprávy : Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné Na místě kostela z počátku 13. století byla v roce 1700 zahájena stavba nového barokního chrámu podle plánů architekta Dominika D. Angeli. Výzdoba interiérů je dílem florentských štukatérů a malířů. Chrám byl dokončen v roce 1707. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejvýznamnějších staveb vzniklých mimo okruh předních zemských architektů. Na tuto významnou událost navazují projekční práce na zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu a dále souběžný projekt na přístupové cesty k národní kulturní památce v Polné, který zpracovává Ateliér Penta v.o.s. Jihlava. Cílem projektu je atraktivně zpřístupnit mimořádnou národní kulturní památku, pomocí nové prohlídkové trasy, která představí její vnější i vnitřní prostory široké veřejnosti. Vyhodnocení současného stavu konstrukcí a mobiliáře chrámu : Jde o souhrnné sepsání závad památky z roku 1999, kdy se zpracovával projekt pro program záchrany architektonického dědictví, červené poznámky upřesňují rozsah provedených záchranných pracích v desetileté obnově chrámu z programu záchrany a za nemalé přispění farnosti . Statika objektu, částečně provedena – vyztužení kleneb nad hlavní lodí a klenbami traktu sákristie železobetonovými pasy Stav objektu jako celku se z hlediska statiky jeví dobrý, nicméně se u některých konstrukcí vyskytují více či méně závažné poruchy, jejichž zanedbání by v budoucnu mohlo tento stav nepříznivě změnit. - Nejrozsáhlejší poruchou je rozvoj většího množství spíše tenkých až vlasových trhlin ve většině zdiva. - Další poruchou jsou šikmé trhliny v příčných zdech mezi hlavním trojlodím a vstupním traktem s věží. - Další porucha se projevuje výskytem trhlin v klenbách traktu sákristie. Jde o
podélné trhliny ve vrcholech kleneb po celé jejich délce. Vrcholy se jeví jako mírně prosedlé. V příčných zdech pod těmito klenbami se vyskytují šikmé trhliny. Směrem vzhůru se poruchy podlaží od podlaží zhoršují. Krov a zastřešení, odstraněny zbytku sutě na klenbách – prostor půdy vyčištěn, krov chemicky ošetřen, vadné trámy vyměněny, staticky zajištěny. Pozinkovaná plechová krytina ponechána a natřena šedě v barvě břídlice – provizorní řešení – nutno zvolit nové zastřešení - mezi pozinkovanou plechovou krytinou a měděným plechem vzniká galvanický článek. Krov věže sanován – krytina věže obnovena a vyspravena, obnoven a pozlacen kříž a báň ( existuje z této akce filmový záznam ) Při této souvislosti provedena fasáda věže. Všechny práce provedeny z programu záchrany a za přispění farnosti K poruchám je nutno zařadit i poruchy krovu. Současný krov je nepůvodní,vybudovaný po požáru roku 1863. Plné vazby nevhodně zatěžují spodní část stavby a důležité spoje krovu nefungují . Navíc je krov nadimenzován na lehkou krytinu - sekaný šindel. Na začátku století byl zatížen těžkou břidlicovou krytinou. Toto zatížení nevhodně působilo na statiku krovu. Břidlice byla i špatně upevňována, trhala se a vznikaly otvory ve střešním plášti. Vlhkost vnikla do konstrukce krovu a podpořila hnilobu některých jeho částí. V roce 1967 bylo přikročeno k náhradě břidlice plechem. Toto řešení sice odlehčilo konstrukci, ale uzavřelo ji tak, že kondenzace, která vznikala na vnitřní straně plechu podpořila hnilobu dřeva. Zbytky sutě a břidlicové krytiny jsou nerovnoměrně rozložené v klenbách kostela a mají v patě hmotnost odborným odhadem přes tunu na metr čtvereční půdorysu. Je nutné je odstranit beze zbytku, a to ještě před sanací vlastních kleneb nad chrámovou lodí. Vlhkost zdiva spodní stavby, částečně sanováno dle průzkumu paní ing. Pospíšilové z programu záchrany a za přispění farnosti. Průzkum a návrh opatření je stále aktuální vzhledem k neprovedenému zaústění okapů ze střechy do kanalizace a neprovedenému odvodu dešťové vody z plochy mezi chrámem a zídkami. Stavebně technickým průzkumem bylo zjištěno, že zdivo objektu je namáháno vzlínavou zemní vlhkostí s původem v atmosférických srážkových vodách vsakovaných v okolí objektu kostela. Tato vlhkost včetně migrace solí způsobuje zavlhlé a opadávané zóny zdiva a omítek interiéru i exteriéru. Stav nástěnných maleb, provedeno v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Malby jsou silně uvolněné a zpráškovatělé, a proto se jeví jako pod bílých závojem. V nejhorším stavu jsou partie, malované okry, které již opadaly v desítkách procent své plochy. Technicky jde o fresku, dokončovanou seccem, s plošnými přemalbami z pozdější doby. Orientační sondy prokazují, že přemalby zřejmě v kompozici sledují věrně originál, ale barevné vyznění posunují do teplých tónů. Původní malba je pod přemalbou dochována v restaurovatelném stavu. Podkladové omítky jsou v poměrně dobrém stavu. Všechny v nich existující trhliny jsou slabé a nezdá se, že by ohrožovaly stabilitu maleb. Štuková výzdoba, provedeno v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Štuky jsou dochovány v celistvosti, neopadávají a až na výjimky, jako je jedna klenební kápě v presbytáři, nejsou ohroženy širšími trhlinami. V celé ploše patrná síť
krakel je obvyklým projevem stárnutí omítek, který v naprosté většině případů neohrožuje stabilitu plastické výzdoby. Viditelné strukturální poškození, jaké má drapérie v čele presbytáře, je ojedinělé. Na povrchu se u plastik andílků i závěsů zřetelně odděluje finální vrstva podkladů polychromie. Polychromie není původní. Stav štukové výzdoby oltářů je velmi špatný až havarijní. Hlavní příčinou poškození je technologie provedení plastik, s podkladovou sádrovou vrstvou, nanesenou kvůli zjemnění povrchu i jako podklad pod barevnou úpravu a zlacení. Zlepšit přilnavost podkladu měla vložená řídce tkaná textilie charakteru gázy. Tuto funkci textilie neplní a naopak vzniká problém s jejím upevněním na četných místech, kde se podklad uvolnil i s textilií. Oltářní architektury a kazatelna s plastickou výzdobou, částečně provedeno v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Lesk povrchové úpravy místy zmizel, barevná vrstva se uvolňuje a celkově mramorování působí osleplým nehomogenním dojmem. Zlacení sloupové architektury má štukové a sádrové podklady a je velmi silně uvolněné. Dá se předpokládat podobný havarijní stav podkladů, jaký je u všech dostupných ploch zlacení a stříbření. Dřevořezby jsou často velmi silně napadené červotočem. Obrazy, částečně provedeno v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Všechny obrazy jsou olejomalby na plátně a všechny jsou poškozeny vlivem dlouhodobé existence v nepříliš příznivých podmínkách i minimální, nebo neodbornou péčí. Barevná vrstva je většinou uvolněná, se ztmavlými laky. Přemalby jsou pravděpodobné. Některé obrazy jsou na spodní rám přitlučený svrchu, skrz malbu. Napínací rámy jsou většinou zřejmě nevyhovující, jak je markantní např. na obrazech oltáře sv. Judy Tadeáše. Sochy, práce na sochách v interiéru částečně provedeny v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti, , práce na sochách v exteriéru neprovedeny Sochy v interiéru mají četné přemalby, zakrývající původní úpravu. Sochy v exteriéru mají povrch kamene značně erodován do hloubky, povrch pokrývají organické i anorganické nečistoty. V místech dešťových stínů se vytvářejí krusty, jinde se odhaduje zrezivělá armatura v trhlinách kamene. Biologické napadení podporuje blízkost vzrostlých stromů. Symbolické hroby a relikviáře, provedeny v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Díla jsou mírně znečištěná, rozpadají se pouze některé organické části, zřejmě zteřelé je hedvábí podušek. Zlacení a dřevo řezeb je v běžném stavu, silněji otřené skleněné výplně jsou některé popraskané. Textilie, provedeny v rámci restaurátorských prací z programu záchrany a za přispění farnosti Závěsy jsou značně znečištěny. Podkladový transparentní samet je na mnoha místech protržen i propálen a poškozen hrubým šitím. Lemování dracounovými šňůrami je zpřetrháno. Textilní aplikace jsou odřené až potrhané.
Lavice, neprovedeno Všechny barokní lavice jsou značně poškozené dlouholetým užíváním. Jsou otlučené, chybí části řezeb i dřeva, zejména na hranách, pulty jsou popálené svíčkami a spoje se rozestupují. Původní šelaková politura je silně odřená a degradovaná, na konci své životnosti. Pódia jsou z měkkého dřeva a jsou silně sešlapaná, s uvolněnými a rozpadajícími se prkny. Dřevěné balustrády a zpovědnice jsou v podobném stavu jako lavice. Kamenné články, neprovedeno Stav kamenné dlažby není jednotný v celé ploše kostela. Nejhorší je v obou bočních lodích, s výjimkou prostoru za jižním vstupem. Dlažba bočních lodí a presbytáře asi nikdy nebyla podstatněji opravována a míra jejího zvlnění sešlapáním zde ohrožuje bezpečnost chůze. V blízkosti vchodu a ojediněle i jinde byly některé kameny nahrazeny deskami z odlišného materiálu, a to i cementovými. Varhany literského kůru, restaurovány a uloženy v boční lodi Dnešní stav tohoto nástroje je velmi kritický. Velká část dílů je tragicky napadena červotočem a místy již zcela vážně ohrožena statika varhan. Přitom se jedná o jeden z nejstarších a téměř v původním stavu dochovaných nástrojů u nás. Hlavní varhany Jana Davida Siebera, neprovedeno Tento nástroj není sice bezprostředně ohrožen jako ten předešlý, nicméně již vyžaduje obdobně celkové restaurování. Okolí kostela a vnější fasády, neprovedeno Vlastní okolí - úzký kruh vymezený kamennou terasou a chrámem, obepínající jej ze tří stran. V trávníku zde lze nalézt zbytky původní cesty a okapového chodníčku z dlažby z kočičích hlav. Před hlavním vstupem do kostela je zachován nástup z kamenných ploten, jejichž skladba je narušena a bude vyžadovat nové položení. Obvodní zeď z režného cihelného zdiva jsou na mnoha místech rozrušeny a zdivo se rozpadá. Stejně tak i kamenná terasa pod obvodní zdí. Vykácení nevhodných jehličnanů provedeno městem v roce 2008 Nástupní parter - nevhodné umístění jehličnanů, které byly vysázeny pravděpodobně po druhé světové válce zcela zakrývá čelní fasádu a ruší tak kdysi monumentální dojem při pohledu odspodu. Osvětlení kostela, provedeno částečně jen v interiéru – nutná estetická revize hlavních osvětlovacích těles v lodi – nespokojenost, exteriér provizorní a neřešen. Umělé osvětlení v interiéru a exteriéru kostela je provizorní a nedostatečné, stejně tak jeho elektroinstalace. Liturgický prostor, provizorní řešení - neprovedeno Řešení liturgického prostoru po druhém vatikánském koncilu je provedeno nekoncepčně. Malý prostor za mřížkou nedovoluje důstojné slavení liturgie. Obětní stůl a ambon jsou provizorní.
Stavebně historický vývoj stavby chrámu: viz. příloha č.1 souhrnné technické zprávy
Urbanistické a architektonické řešení stavby Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu zahrnuje SO 01 Vybudování nové prohlídkové trasy Ve vnějších i vnitřních prostorách národní kulturní památky pro návštěvníky, turisty, uměnímilovné nadšence, studenty a děti. Scénář prohlídkové trasy zpracovali odborníci na církevní dějiny umění Kateřina Křížkovská a PhDr. Radek Martínek, konzervátoři hradeckého biskupství ve spolupráci s panem děkanem Krčkem a polenskou farností. Vnější prohlídkovou trasu chrámu bude ovládat informační a zvuková tabule min.standart DVG Park umístěná při jižní straně závěru chrámu. Jednotlivé SO nové prohlídkové trasy tématy v uvozovkách vyjadřují zobrazovanou náplň: SO 01 00 Místnost Informačního centra chrámu, přízemi SO 01 01 Severní ochoz ( č.1 ) „Pozemská pouť – život“ SO 01 02 Sál ( č.2 ) „Zánik života – smrt“ SO 01 03 Sál ( č.3 ) „Pašijové hry a smrt Kristova“ SO 01 04 Předsálí s galerií ( č.4 ) „Vzkříšení“ SO 01 05 Sál ( č.5 ) „ Nebe “ SO 01 06 Literácký kůr ( č.6 ) „Kůr andělský“ SO 01 07 Jižní ochoz ( č.7 ) „Nebeská sláva“ SO 01 08 Sieberovy varhany ( č.8 ) Hlavní kůr chrámu Nadstavba prohlídkové trasy - věž chrámu SO 01 09 Zvony ( č.9 ) Začátek obnovy chrámu SO 01 10 Byt zvoníka ( č.10 ) Jak se žilo… SO 01 11 Ochoz ( č.11 ) Výhled do kraje Doplňková expozice historických fotografií podesty schodiště Na závěr proběhne volná prohlídka interiéru chrámu. Po prohlídce návštěvníci mohou v odpočivné části exteriéru chrámu, na lavičkách, vyslechnout architektonický výklad ke stavbě samotné. U smírčího kamene, který symbolicky tvoří nároží terasy chrámu, bude prohlídková trasa ukončena. K zpřístupnění památky je ale nutná celková reprezentativnost její architektury a okolí. Proto v rámci projektu dojde k další obnově památky, která navazuje na obnovu chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné provedenou v letech 1999 –
2008 ze státního programu Záchrany architektonického dědictví a za nemalého finančního přispění farníků polenského děkanství. Dojde k následující urbanistické a architektonické obnově chrámu a jeho okolí, která navazuje na zpřístupnění národní kulturní památky: SO 02 Nové instalace chrámu a prohlídkové trasy SO 02 01 Osvětlení prohlídkové trasy Osvětlení interiérových prostorů a exponátů prohlídkové trasy ( odražené světlo od klenby, variabilní stojací lampy, lišty s reflektory ) SO 02 02 Venkovní osvětlení Venkovní osvětlení chrámu -fasády, schodiště,věž a lucerny ( zemní svítidla, reflektory ) SO 02 03 Elektroinstalace Venkovní elektro rozvody k osvětlení chrámu a informační audio tabuli, napojení na VO, zrušení stožáru VO v blízkosti chrámu a náhrada za svítidla v tarasu. Dále vnitřní elektroinstalace pro osvětlení prohlídkové trasy, zabezpečovací techniku, audio techniku a požární signalizaci. SO 02 04 Zabezpečovací technika - slaboproud Nové zabezpečení chrámu v přízemí pro zajištění oltářů při prohlídce interiéru chrámu. Zabezpečení prohlídkové trasy v ochozech a horních sálech chrámu pomocí čidel, kamer a požární signalizace. Umístění LCD panelů v sálech prohlídkové trasy. Připojení vzdušného internetu a zabezpečení věže požární signalizací. SO 03 Komplexní obnova fasády Technologické a barevné řešení fasády: řešení omítkových ploch, kamenných prvků fasády, ochrana proti ptákům. Návrh obnovy fasády vychází z restaurátorského průzkumu kamenných prvků a omítek exteriéru děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, od RNDr.Mileny Nečáskové ak. mal. – Brandl s. r. o., Praha, listopad – prosinec 2008, který byl upravený po konzultacích s NPÚ na začátku roku 2009. SO 04 Výměna střešní krytiny a klempířských prvků Nová měděná střešní krytina lodi doplní stávající měděné zastřešení věže a věžovitých přístavků. Nové měděné žlaby, okapy a plné litinové zaústění dešťové vody do kanalizace. Odvětrání střechy a oplechování detailů střechy a fasády. SO 05 Restaurování dveří a obnova oken Obnova vstupních dveří chrámu a dále obnova interiérových dveří a oken nové prohlídkové trasy chrámu. Oddělenou součástí stavebního objektu je restaurátorský průzkum hlavních a bočních vstupních dveří chrámu od RNDr.Mileny Nečáskové ak. mal. SO 06 Úprava prostor mezi chrámem a zídkami Nově řešená plocha mezi chrámem a plotovými zítkami, včetně nástupních ploch při východní části chrámu SO 07 Rekonstrukce a obnova zděného plotu, tarasů a obnova západního schodiště se sochami sv. Petra a Pavla Návrh obnovy vychází z restaurátorského průzkumu kamenných prvků a omítek exteriéru děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, od RNDr.Mileny
Nečáskové ak. mal. – Brandl s. r. o., Praha, listopad – prosinec 2008, který byl upravený po konzultacích s NPÚ na začátku roku 2009. Napojení stavby na technickou infrastrukturu Napojení na technickou infrastrukturu řeší projekt rozvodů venkovního osvětlení chrámu od Jiřího Javůrka, projekce elektro, Jihlava SO 02.03 a dále slaboproud od ing. Postřihače – zabezpečovací technika SO 02 04. Řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací Interiér chrámu je přes boční plochu mezi chrámem a zídkami k západním vstupům bezbariérově přístupný. Na tento přístup navazují naváděcí bezbariérové signální „T“ pásy u severovýchodního a jihovýchodního přechodu pro chodce. U jihovýchodního přechodu pro chodce je u stěny chrámu umístěn audio vizuální informační panel min.standart DVG Park Daruma, který bude pojednávat o chrámu jako národní kulturní památce a dále bude prezentovat novou prohlídkovou trasu – audio vizuální panel je využitelný pro neslyšící i pro nevidomé spoluobčany. Ekologická hlediska Opatření proti holubům výrazně přispěje k zlepšení ekologie v okolí chrámu i v městě samém. Snížením populace přemnožených holubů se zlepší druhová různost ptactva, zamezí se znečišťování okolí hygienicky závadným trusem a mrtvými holubími jedinci v rozkladu - tím se ochrání národní kulturní památka, ale i zdraví obyvatelstva města ( nákazy hygienické, ptačí chřipka aj. ) V současnosti ohrožuje chrám i zdraví obyvatel Polné na 300 - 400 holubů – naší snahou je toto množství eliminovat na cca 10 – 20%. Prostředkem ke snížení populace holubů bude zabezpečení půdních prostor chrámu ( střecha lodi + střecha věže ) a dále zabezpečení fasád pomocí kovových bodců na plastové podložce, které se speciálním postupem lepí na římsy a fasádní prvky. Sochy, výklenky, stavební niky se zabezpečí pomocí polyamidových sítí, ideální síla 1 až 1,2 mm oko 4x4 nebo 5x5 cm. Ekologická závažnost je popsána v následující studii, která se zabývá problematikou domestikovaných holubů v působení na památky, životní prostředí a společnost: Městské populace zdivočelých holubů jsou potomci holubů skalních (Columba livia), žijících v západní a jižní Evropě, severní Africe a přední Asii. Z tohoto druhu byly vyšlechtěny různé domácí formy, chované po celém světě. Vzhledem k tomu, že chovem holubů se lidé zabývali již dávno před začátkem našeho letopočtu, předpokládáme, že původní synantropní populace vznikaly současně s lidskými sídly. Ještě před několika málo desetiletími byla jejich hejna neodmyslitelně spojena s českým venkovem, protože téměř v každém stavení byly holubníky. Dnes je jejich chov spíše výjimkou a holubi začali masově osídlovat města, kde nacházejí příznivé podmínky k obživě i hnízdění. Následkem toho se však často přemnožují a působí značné škody na domovním fondu, v hospodářství i na lidském zdraví. Snahy tlumit početnost tohoto druhu často narážejí na odpor veřejnosti, která v holubech spatřuje tradiční oživení denaturalizovaného městského prostředí. Ochránci stavebních
památek, ekonomové a zdravotníci však mají opačný názor. Zatím žádná ze známých a běžně použitelných metod není schopna tento druh z městského prostředí zcela eliminovat a proto vyhubení městských holubů v žádném případě nehrozí. Biologie Holubi dosahují maximálního věku 15 let, většinou se však dožívají 3 - 4 roky. Délka rozmnožovacího období v roce je ovlivněna potravou, světelnými podmínkami, množstvím srážek, kvalitou stanoviště pro stavbu hnízda a dalšími faktory. Průměrně dochází během roku ke dvěma hnízděním jednoho páru. Celková hnízdní úspěšnost např. pražských populací je 51 %. Hnízdění na krytých místech uvnitř půd má mnohonásobně vyšší úspěšnost oproti hnízdění na římsách a dalších otevřených plochách. Jeden hnízdící pár odchová ročně kolem 3 - 6 mláďat. Početnost pražské populace holubů byla v minulých letech odhadována na 140000 kusů, početnost bratislavské na 35000 - 45000 kusů a brněnské na 30000 kusů. Zajímavý je údaj, že v roce 1945 čítala populace zdivočelých holubů v Brně asi 200 kusů. Téměř 90 % městských holubů odlétá denně po rozednění na vzdálenost 15 a více km, aby se na skládkách a okolních polích nasytilo. Potrava holubů se liší v průběhu roku. Hlavní složkou jsou semena obilovin, luštěnin a směsek v době jejich setí a sklizně. Mimo jiné to dokazuje i vysoký obsah rtuti v orgánech pražských holubů, pocházející z mořeného zasetého obilí, které holubi spásají v okolí Prahy. Dále též různé odpadky, zbytky lidské potravy a hmyz. Udávaná spotřeba kolísá podle kvality a ročního období od 20 do 70 g/1 ks denně. Holubi potřebují též tzv. grit, což jsou drobné kaménky, které jim pomáhají ve svalnaté části žaludku potravu rozmělňovat. V zemědělství působí holubi značné škody. Např. pražská populace spotřebuje denně 5 t potravy. I když hradí jen část této spotřeby obilovinami, luštěninami a semeny, celkové ztráty jsou značné. Obrovské jsou rovněž škody na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty, spojující střešní krytinu a z omítek. Z narušené malty vyzobávají dále drobné kaménky, sloužící jako grit. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) - běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný substrát a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms, další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Při průměrné roční produkci (2,5 kg na 1 holuba za 1 rok) vyprodukuje pražská populace ročně okolo 500 t trusu. Zdravotní rizika Městské populace holubů jsou pro lidi významným zdrojem různých alergénů a mohou se též podílet na přenosu některých zoonoz (onemocnění přenosná ze zvířat na člověka). V posledních letech však žádná vyšetření většího počtu holubů nebyla prováděna a přímé důkazy o nákazách osob nejsou rovněž k dispozici. Následující přehled onemocnění byl sestaven na základě šetření před více než 10 lety v Brně a v Bratislavě.
Není-li uvedeno jinak, počet procent uvádí seropozitivitu:
Ornitóza: 10 - 20 % případů nákazy lidí od holubů, bratislavská populace 26,5 %, brněnská populace - 38,1 % (rod Chlamydia); Ptačí tuberkulóza: 5 % (bratislavské populace); Klíšťová encefalitida: 37 % (bratislavské populace) Salmonely: izolačně - u bratislavské populace v 7 %, v pražské populaci až ve 22,2 %.
Prvoci
Eimeria columbae: 34,5 %; Trichomonas: 52,7 %; Toxoplasmóza: bratislavské populace - 2 %.
Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata. Roztoči V hnízdech holubů zpravidla přežívá celá řada druhů roztočů. (Jejich detekci a přesné určení mohou provést pouze akarologové - specialisté na tento obor parazitologie). Většina z těchto roztočů jsou drobné formy (0,3 - 0,5 mm), jejich vývojová stadia (šestinohé larvy a osminohé nymfy) jsou na hranici viditelnosti. Živí se buď krví či lymfou svých hostitelů, nebo organickými zbytky - úlomky peří, jinými roztoči žijícími ve vrstvách trusu apod. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. O dvou nejčastějších roztočích, klíšťákovi holubím (Argas reflexus) a čmelíku kuřím (Dermanyssus gallinae) Opatření proti zdivočelým holubům Šíření alergogenních roztočů, klíšťáků a znečišťování budov jsou hlavní důvody k redukování stavů zdivočelých holubů ve městech. Požadavaného snížení počtu lze dosáhnout řadou různých metod: Preventivní metody (zvířata neusmrcují, pouze omezují možnosti výskytu)
mechanické -- omezují vstup na nocoviště a hnízdiště: sítě v oknech půd prakticky nejpoužitelnější metoda, hrotové systémy a kartáčové plochy na římsách, úprava úhlu říms na více než 45°, úprava reklamních desek a světel, rozmísťování zradidel - lanka s pohyblivými lesklými ploškami nebo makety dravců, dále instalace plašičů tvořených vodičem, působícím elektrický šok po dosednutí. Jiné mechanismy využívají nepříjemné pocity po působení určitého
typu magnetického pole. Aplikace speciálních chemikálií, vytvářejících hladký či lepkavý povrch, zaručující účinek až 2 roky (ovšem v bezprašném prostředí!). chemické -- ovlivnění reprodukce: preparáty působící na pohlavní orgány holubů (Např. Malotonin, Busulfan a další) je třeba aplikovat alespoň 2 x ročně, čímž může dojít ke snížení snůšky oplozených vajec až o 90 %. Aktivní látka a její metabolity, rozšiřované holuby v terénu však mají cytostatické a cytotoxické účinky a proto byly aplikace těchto preparátů u nás počínaje rokem 1983 zakázány.
Závěr Nejdůležitějším krokem zůstává i nadále ochrana objektů, především půdních prostor. Začíná důslednou opravou střešní krytiny. Holubi odpočívající na střeše brzy detailně poznají její povrch a dokáží využít i sebenepatrnější závadu, např. posunutou tašku nebo prohnutou alukritovou šablonu k tomu, aby doslova prolézali do půdního prostoru. Často se taková závada neprojevuje ani zatékáním při dešti nebo tání sněhu. Stejně důležité je i zabezpečení všech vletových otvorů pevným pletivem či sítí, nebo zasklením půdních oken a vikýřů. Ze zkušenosti je však známo, že běžné sklo o síle 3 mm může být neustále naletujícími holuby rozbito, přestože tím dojde ke smrtelnému zranění některých jedinců. Proto se doporučuje použít raději silná skla s drátěnou výztuhou. Dalším významným krokem je likvidace holubího trusu, mrtvých jedinců a vajec. Tyto práce je třeba svěřit speciálním asanačním a deratizačním firmám. Tento odpad je kvalifikován jako zvlášť nebezpečný a je třeba ho smluvně umísťovat pouze na speciální skládky. Zároveň je třeba dbát na to, aby současně s vyklízením půd byl v účinné míře a opakovaně (po několika měsících i následně každoročně) aplikován dezinfekční a dezinsekční přípravek. Četní roztoči i ostatní prach z holubích hnízd, trusu a mumifikovaných těl mrtvých holubů mohou působit jako alergeny, proto je třeba tyto práce provádět s největší opatrností, za použití respirátorů a speciálních oděvů. Je nutné snížit prašnost na minimum vlhčením dezinfekčními a dezinsekčními roztoky. Z doporučených a dostupných prostředků k zabezpečení fasád lze jmenovat kovové bodce na plastové podložce, které se speciálním postupem lepí na římsy a fasádní prvky. Sochy, výklenky, stavební niky, balkóny apod. se zabezpečují pomocí polyamidových sítí, ideální je síla 1 až 1,2 mm oko 4x4 nebo 5x5 cm.
Průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace Krajským úřadem Vysočina byl zadán restaurátorský průzkum kamenných prvků a omítek exteriéru děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, od RNDr.Mileny Nečáskové ak. mal. – Brandl s. r. o., Praha, listopad – prosinec 2008, z uvedeného průzkumu vychází výsledné navrhované řešení, upravené po konzultacích s NPÚ v první třetině roku 2009. Součástí projektové dokumentace je další restaurátorský průzkum od stejného zhotovitele, který se zabývá hlavními a bočními vstupními dveřmi chrámu ( dílčí část SO 05). Údaje o podkladech pro vytýčení stavby, geodetický referenční polohový a výškový systém Existuje polohopisné a výškopisné zaměření chrámu od firmy Progeo Jihlava s.r.o. z roku 2008 – 2009. Z tohoto polohopisného a výškopisného geodetického zaměření byl vytvořen základ pro zaměření vlastní stavby ( přesněji usazení stavby do terénu ). Geodetické zaměření chrámu bylo provedeno v rámci projektu záchrany architektonického dědictví v roce 1999 firmou První telefonní s.r.o., Jihlava ( přesně byl zaměřen půdorys chrámu a jednoduše pohledy a řezy ) . Výsledné podrobné výkresy fasád, vznikly vlastním doměřením a doplněním měřených hodnot z archivní dokumentace věže chrámu, která je zachována v jihlavském archivu z přestavby po velkém požáru v 60.letech 19.století.
Vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace Chrám Nanebevzetí Panny Marie má mimořádně dominantní vliv na okolní pozemky a stavby. Jde o památku velkého významu, která bude po zpřístupnění a opravě velmi pozitivně ovlivňovat okolí z hlediska turistického ruchu. V době provádění stavebních prací bude chrám pod lešením s ochrannými plachtami, lešení i zařízení staveniště se bude nacházet na přiléhajících pozemcích k chrámu, které jsou také předmětem úpravy ve stavebním řízení.
Členění stavby na jednotlivé stavební objekty Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřeby cestovního ruchu
SO 01 Vybudování nové prohlídkové trasy
SO 02 Nové instalace chrámu a prohlídkové trasy
SO 03 Komplexní obnova fasády
SO 04 Výměna střešní krytiny a klempířských prvků
SO 05 Restaurování dveří a obnova oken
SO 06 Úprava prostor mezi chrámem a zídkami
SO 07 Rekonstrukce a obnova zděného plotu, tarasů a obnova západního schodiště se sochami sv. Petra a Pavla
Popis postupu výstavby – rozdělení stavby na etapy 8/2010-11/2010 1.etapa Zařízení staveniště SO O4 Střecha – 1. část 12/2010-4/2011 2.etapa SO 04 Střecha – 2 část SO 03 lešení k fasádě 5/2011- 8/2011 3.etapa SO 03 Obnova fasády - 1.část 9/2011-12/2011 4.etapa SO 03 Obnova fasády - 2.část, lešení k fasádě SO 05 Restaurování dveří a obnova oken- 1.část 1/2012-5/2012 5.etapa - SO 01 Vybudování nové prohlídkové trasy –1.část SO 05 Restaurování dveří a obnova oken-2.část SO 02 Osvětlení chrámu a prohlídkové trasy 1.část – ROZVODY 6/2012-12/2012 6.etapa SO 07 Rekonstrukce a obnova zděného plotu, tarasů, a obnova západního schodiště se sochami sv. Petra a Pavla SO 06 Úprava prostor mezi chrámem a zídkami SO 01 Vybudování nové prohl.trasy - 2.část – dokončení 1/2013-7/2013 7.etapa SO 02 Osvětlení chrámu a prohlídkové trasy 2.část – dokončení
V Jihlavě , září 2009 Ing.arch. Martin Laštovička
