Akce "Na to ujíždím…". Analýza účinků jedné dopravně-vysvětlovací kampaně Matthias Regler, Sonja Haustein, Rainer Höger (Ruhrská univerzita, Bochum)
1. Podnět ke kampani Mladé řidičky a mladí řidiči ve věku 18 - 24 let jsou stálou problémovou skupinou při posuzování nehodovosti. Mladí účastníci dopravy jsou především účastníky nehod pod vlivem alkoholu. Podle čísel Spolkového statistického úřadu bylo v roce 1999 21,8 % všech usmrcených osob při dopravních nehodách na silnici ve věku 18 - 24 let. 24,8 % ze všech nehod s poškozením osob, zaviněných alkoholem, způsobili 18 - 24letí. Přitom tato věková skupina představuje pouze 7,7 % podíl na celkovém počtu obyvatelstva. Jako obzvláště problematické se ukazují víkendy a zde zvláště večerní a noční hodiny. Podle studie Spolkového úřadu pro silniční dopravu za rok 1991 přišlo v této době o život nadprůměrně mnoho mladých lidí. Podle této analýzy přišlo v noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli v době od 22 do 4 hodin o život z věkové skupiny 18 - 24letých 20,4 % ze všech řidičů osobních aut a 24,4 % ze všech spolujezdců. To znamená, že pouze ve 12 hodinách v týdnu zemře okolo jedné pětiny ze všech během celého týdne usmrcených řidičů a celá čtvrtina usmrcených spolujezdců z této věkové skupiny. Mladí řidiči jsou v této době na cestě často v souvislosti s návštěvou zařízení pro volný čas (např. diskotéky). Částečně musí počítat, zvláště ve venkovské oblasti, s delšími příjezdními cestami. Především na zpátečních cestách domů z diskotéky nebo jiného zařízení pro volný čas je nutno počítat se spolupůsobením různých rizikových faktorů. Tak je možno ve věkové skupině 18 - 24letých potkat z větší části řidiče - začátečníky, kterým chybí potřebná jízdní praxe a zkušenost k tomu, aby v určitých situacích správně zareagovali. Ke změněným jízdně-fyzikálním podmínkám při plném obsazení vozidla přichází ještě vysoká připravenost mladých řidičů postoupit rizika. Rozhodující roli hraje i faktor únavy řidiče a vliv alkoholu na jeho jízdní schopnosti a koncentraci. Že neexistují rozdíly pouze uvnitř skupiny mladých řidičů, nýbrž i regionální rozdíly v nehodovosti, prokazuje studie autorů Mäder & Pöppel - Decker z roku 2001. V ní byla analyzována nehodovost z let 1997 - 1998. Výsledek průzkumů vykazuje zřetelné souvislosti mezi sídelními strukturami území a účastí mladých řidičů na nehodách. Tak lze při snižující se hustotě regionu konstatovat, že např. podíl 18 - 24letých ze všech účastníků nočních víkendových nehod a podíl řidičů pod vlivem alkoholu se zvyšuje. Autoři souhrnně zjistili, že mladí řidiči a jejich spolujezdci jsou ve venkovských oblastech silněji ohroženi, což je podle práce autorů Haustein, Schreckenberg & Schweer z roku 2002 možno vysvětlit tím, že tito řidiči musí na konci týdne urazit delší cestu a přitom častěji použít osobní automobil než mladí řidiči z velkých měst, kteří při konzumaci alkoholu mohou snadněji sáhnout po veřejných dopravních prostředcích. Cílem prací o bezpečnosti při dopravě by proto měla být snaha vysvětlit mladým řidičům riziko jízdy po požití alkoholu a poukázat na možné alternativy. Různé i mezinárodní příklady ukazují, že kampaně proti alkoholu za volantem mohou mít žádoucí účinky na cílové skupiny. Tak se např. počet nehod mladých řidičů, zaviněných alkoholem, snížil v letních
měsících v severním Jutsku během "Kampaně se strážným andělem" během čtyř let o 61 % (Zdroj: Nordjyllands Amt, Dánsko, nezveřejněno). 2. Vývoj a provádění kampaně "Na to ujíždím…" Vycházeje z dánské kampaně se strážným andělem byla v Německu vyvinuta kampaň s titulem: "Na to ujíždím… pití a ježdění si možná ušetříte" a je realizována jako modelový projekt od prosince 1997 ve třech venkovských okresech. Vlivem této pilotní akce bylo možno v regionech zaznamenat ústup nehod pod vlivem alkoholu o 27,5 %. Počet řidičů se zjištěným alkoholem se snížil v jedné oblasti dokonce o 72,1 % (Emsbach, 1998). Na přelomu let 1998 a 1999 se akce uskutečnila znovu a rozšířila se na sedmnáct okresů ve dvanácti spolkových zemích. V rámci akce obdrželi všichni mladí muži ve věku od 18 do 24 let a všechny mladé ženy od 16 do 24 let, kteří bydleli na území akce, dopis a informativní brožuru. Cílem dopisu a brožury je odradit mladé lidi od jízdy po požití alkoholu a před spolujízdou s opilým řidičem. Měli by vyzvat i další podnapilé mladistvé, aby nechali radši své auto na místě. K dopisům na mladé ženy byla ještě přiložena telefonní karta v hodnotě 3 DM, která představuje motiv kampaně. To by mělo přimět mladé ženy k tomu, aby si po diskotékách radši zavolaly taxi nebo se daly odvézt svým známým, než aby odjížděly s podnapilým řidičem. Akce byla na územích podpořena plakáty, které byly vylepeny na veřejných místech a rovněž byly rozdávány ve školách a diskotékách. Dále se pamatovalo na akce v diskotékách nebo před nimi a na zesílené policejní kontroly na alkohol. Kampaň "Na to ujíždím…" se od té doby ročně realizovala ve střídajících se územích v celém státě, naposledy na přelomu let 2000 a 2001. 3. Analýza účinků kampaně 3.1 Struktura a stanovení cílů Hodnocení kampaně provedla z pověření Spolkového úřadu pro silniční dopravu katedra dopravy Ruhrské univerzity v Bochumi ve spolupráci se společností ZEUS s.r.o. Obsáhlou zprávu předložil Brilon a další v roce 2002. Nejdříve se zkoumal vývoj nehodovosti ve sledovaném období 1996 - 2000 s porovnáním území akce s územím celého státu. Pomocí analýzy časových řad byl proveden pokus o izolování statisticky doložitelného efektu kampaně na vývoj počtu nehod zaviněných alkoholem. Návazně na to by se měla odhalit případná specifika v nehodovosti pod vlivem alkoholu. Analýza počtu nehod se doplnila o písemnou dotazníkovou akci. Souhrou těchto metod zkoumání se mělo objasnit, zda kampaň postačila k ovlivnění dlouhodobé změny myšlení a chování u cílové skupiny. 3.2 Datová báze Pro analýzu účinků kampaně a analýzu nehod pod vlivem alkoholu se získala ze zúčastněných okresů tato data za roky 1996 - 2000: - měsíční statistiky nehodovosti s celkovými počty nehod rozdělenými podle kategorií nehod, typů nehod a stáří jejich účastníků, - kopie zpráv o dopravních nehodách ve všech případech nehod s vlivem alkoholu, - údaje ze zesílených kontrol na alkohol ve sledovaném časovém období, - informace o individuálním provádění kampaně v územích akce.
1
Ne vždy byly požadované údaje k dispozici na příslušných místech v žádané formě. Z toho důvodu se musela při vyhodnocování přijmout částečná omezení. Dohromady se do analýzy zahrnulo 580 000 nehod s podrobnými údaji k 19 000 nehodám s vlivem alkoholu. 3.3 Vývoj nehodovosti od roku 1996 do roku 2000 Nejdříve se provedlo porovnání nehodovosti od roku 1996 do roku 2000 na území celého státu s územími akce. V Německu se počet nehod za přítomnosti alkoholu v tomto časovém úseku snížil o 22,3 %, nehody podnapilých 18 - 24letých účastníků o 14,4 %. Hlavní podíl na snížení celkového počtu nehod s alkoholem měli 25 - 34letí. Počet nehod s alkoholem v této věkové skupině v určeném časovém úseku poklesl o 39,1 %. Možná, že řada kampaní proti alkoholu za volantem rozvine své účinky teprve s časovým posunem se zkušeností víceletého procesu. Rovněž účinky snížení promile se zde asi mohly projevit svým vlivem (viz dále). Na územích akce se snížil počet nehod pod vlivem alkoholu ve stejném časovém úseku o 24,1 %. Nehody podnapilých 18 - 24letých účastníků se na těchto územích snížily o 18 %. Tím se projevil pokles nehodovosti za přítomnosti alkoholu v oblastech akce vždy zřetelněji, než na území celého státu. U nehod 18 - 24letých účastníků, ovlivněných požitím alkoholu, bylo možno v roce 2000 konstatovat, v porovnání s rokem 1996, o 55 % méně usmrcených, počet těžce zraněných se zredukoval o 14 % a lehce zraněných o 20,3 %. Ve shodném období se zmenšil počet usmrcených při nehodách s alkoholem v celém Německu o 30,6 %. Počet těžce raněných se zde snížil o 32 % a lehce raněných o 16,5 %. Vyjma těžce zraněných vycházejí území akce lépe, než je celostátní průměr. Na územích akce vznikly v posuzovaném časovém úseku národohospodářské škody vlivem nehod s alkoholem ve výši 589 mil. eur. Přitom se snížily náklady nehod za účasti alkoholu ze 137,9 mil. eur v roce 1996 na 100,2 mil. eur v roce 2000, což odpovídá snížení o 27,3 %. Ve shodném časovém období se v celém Německu snížily náklady nehod za účasti alkoholu o 22,6 %. Jestliže bychom přenesli vývoj nákladů za nehody na celoněmeckém území na území akce, potom by v roce 2000 vznikly náklady místo 100,2 mil. eur ve výši 107,2 mil. eur. Tím se na územích akce zabránilo národohospodářským škodám jen v roce 2000 ve výši 7 mil. eur. Proti tomu stojí náklady akce 1998/1999 za plakáty, dopisy a reklamu na celém území státu ve výši 3 mil. DM (cca 1,5 mil. eur). Tyto dodatečné úspory nákladů při nehodách za účasti alkoholu je možno hodnotit jako jistý příspěvek kampaně. 3.4 Analýza časových řad Cílem analýzy časových řad bylo přezkoušení, zda v časovém úseku intervence nebo bezprostředně po něm odpovídají objevující se změny v počtu dopravních nehod za účasti alkoholu pouze statistickým výkyvům nebo vznikly vlivem kampaně. Pro analýzu předložených dat bylo využito analytické metody pro časové řady ARIMA Modell (AutoRegressive Integrated Moving Average-Modell). Periodicky se vracející pravidelnosti a sezónní výkyvy v údajích o nehodách se mohou zjišťovat pomocí sezónního modelu ARIMA (pdq) - (PDQ) Modell. Pro analytické posouzení časových řad nehod za účasti alkoholu se
2
využil model ARIMA s 12měsíčním datovým cyklem (roční cyklus). Protože vývoj dat o nehodách ukazuje na to, že četnost nehod od počátku posuzovaného časového úseku vcelku klesá, jedná se ve smyslu logiky modelu ARIMA o nestacionární časové řady se sezónní složkou. Pokaždé se testovaly různé modely působnosti akce (dlouhodobé a krátkodobé účinky, okamžitě nebo s časovým posunem projevující se účinky). Při přezkoumávání působnosti stanovené hranice 0,5 ‰ v celém datovém záznamu o vývoji nehod pod vlivem alkoholu v Německu bylo konstatováno, že jako jediné z modelů se ukázaly signifikantními pouze model s dlouhodobým účinkem a model s měsíčním posunem. Je proto možno vyjít z toho, že zavedení hranice 0,5 ‰ vykazuje při odkladu o jeden měsíc statisticky průkazný dlouhodobý vliv na snížení počtu nehod způsobených alkoholem. Tím se prokazuje, že administrativní uspořádání může prokazatelně přispět k prevenci nehod (poznámka redakce: k účinkům snížení o jednu promile od roku 1998 probíhají v současné době analýzy u BASt Bundesanstalt für Strassenwesen). Pro analytické průzkumy datových záznamů časovými řadami ze 17 území akce byly podrobnosti rozepsány a testovány různé modely zásahů jak pro kampaň „Na to ujíždím…“, tak i pro zavedení hranice 0,5‰. K tomu byly prozkoumány všechny datové záznamy jednotlivých území akce a rovněž i další, podle počtu obyvatel zvažovaný a seskupený datový záznam. Obr. 1 ukazuje vývoj nehod pod vlivem alkoholu na 1000 obyvatel v průběhu 60 měsíců (5 let) pro tento celkový záznam. Z vyobrazení vyplývá, že počet nehod pod vlivem alkoholu na 1000 obyvatel v posuzovaném časovém úseku ubývá. Do diagramu jsou promítnuty ve formě svislých linií body zásahu při zavedení hranice 0,5 ‰ (květen 1998) a začátek kampaně „Na to ujíždím…“ (přelom let 1998 a 1999). Obr. 1: Vývoj nehod způsobených alkoholem v celkovém datovém záznamu Nehody způsobené alkoholem na 1000 obyvatel
Původní data Reprodukovatelná data
Pro seskupený datový záznam mohl být, ve shodě s celoněmeckým datovým záznamem, doložen o měsíc posunutý a dlouhodobý účinek 0,5 ‰. Efekt kampaně "Na to ujíždím…" se dá - s určitými omezeními - prokázat ve 3 ze 17 území akce. Účinek nastává jednoznačně po 6 měsících.
3
Různá časová okna pro oba zásahy vyplývají ze závažnosti průběhu příslušného opatření. Zatímco se zaváděním hranice 0,5 ‰ bylo obyvatelstvo seznámeno v médiích již před vstoupením opatření v platnost, jsou opatření ke kampani „Na to ujíždím…“, které utvářejí uvědomění zúčastněných, koncipovány pro delší období. Efekty nelze proto očekávat bezpodmínečně od začátku kampaně, tedy na rozhraní let 1998 a 1999, nýbrž spíše v průběhu opatření. Provedené analýzy ukazují, že se pomocí metody analýzy časových řad daří dokázat na údajích o nehodách efektivnost zásahu. Ve třech krajích zjištěné časové opoždění efektů zásahu o 6 měsíců znamená, že poselství kampaně bude muset působit na cílovou skupinu po určité časové období, než se dostaví výsledek. 3.5 Analýza nehod za přítomnosti alkoholu Vedle vyčlenění efektu kampaně na počet nehod ovlivněných alkoholem byla zkoumána i otázka, jaké jsou znaky nebo kombinace znaků typické pro úrazy za přítomnosti alkoholu. Z odpovědí na tuto otázku vznikají kriteria na provádění budoucích kampaní. Pro průzkum se za využití 7736 úrazů s alkoholem z 12 území akce vytvořil datový záznam, který obsahuje pro každou jednotlivou nehodu určité znaky. Tyto znaky se dělí do vhodných tříd. Byla sestavena křížová tabulka, která vždy na prvním řádku a v prvním sloupci vykazuje všechny znaky, rozdělené do daných tříd. Do okének matice se zanese počet úrazů, které mohou být přiřazeny třídě znaku na začátku sloupce a na začátku řádku. Tímto postupem bylo možné dokonale popsat strukturu nehodovosti a zkoumat ji podle určitých znaků. Kombinace znaků a jejich dělení podle četnosti byly návazně zkoumány podle signifikantních rozdílů. To souhlasilo s podporou metody podle Výzkumné společnosti pro silniční stavitelství a dopravnictví FGSV (1991). Kontrolní (porovnávací) veličina se získala ze spojení skutečného počtu nehod a jejich teoretického počtu, který by nastal při úměrném rozdělení nehod podle mezních (okrajových) součtů. Z kontrolní veličiny se potom zjistí upravený Pearsonský kontingenční koeficient, který je nezávislý na tabulkové veličině a může nabýt hodnoty mezi nulou (žádné rozdíly mezi skutečným a teoretickým rozdělením počtu nehod) a jednou (maximální rozdíly). Na základě této veličiny proběhla přesnější zkoumání kombinací znaků, pro něž se zjistil významnější rozdíl mezi děleními počtu nehod ve třídách znaků. Tak se např. pro časové rozdělení nehod s alkoholem zjistilo zvýšení počtu nehod od odpoledne až do časných ranních hodin. Zvláště v noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli lze zaznamenat koncentraci nehod ovlivněných alkoholem (obr. 2).
4
Obr. 2: Rozdělení nehod za přítomnosti alkoholu podle dnů v týdnu a času nehody Časové rozdělení nehod za přítomnosti alkoholu
Závažnost nehod klesá s přibývajícím věkem účastníků. Podíl nehod se zraněním osob (kategorie 1 - 3) je u 18 - 24letých vyšší (44 %) než u 35 - 44letých (36 %). U účastníků dopravy ve věku do 17 let činí tento podíl dokonce 59 %, což je ovšem v této věkové skupině způsobeno, vzhledem k chybějícímu řidičskému průkazu pro osobní automobily, řízením jednostopých vozidel a, pokud dojde k nehodě, tím, že jsou vystaveni většímu riziku zranění. To, že s přibývajícím věkem těch, kteří způsobí nehodu, stoupá zřetelně i množství konzumovaného alkoholu, ukazuje obr. 4. Zatímco 66 % 18 - 24letých vykazuje hodnotu alkoholu v krvi do 1,6 ‰, je to u 45 - 54letých pouze 31 %. Hodnotu přes 2,4 ‰ má u účastníků dopravy cílové skupiny jen 4 %, u 45 - 54letých až 28 %. Při zohlednění třímístného katalogu typů nehod jsou nejčastějšími typy nehod ve spojení s alkoholem vybočení na rovné silnici (typ nehody 141), vybočení z levotočivé zatáčky (101) a vybočení z pravotočivé zatáčky (102). Zvláště ve městech hraje velkou roli vyjetí z konce parkoviště (501) příp. najetí na čekajícího na světelné signalizaci (623). Nejčastějšími příčinami nehod, které se vyskytují v souvislosti s nehodami za účasti alkoholu, je nepřizpůsobená rychlost (příčina 13), jiné chyby při řízení vozidla (49) a překročení povolené nejvyšší rychlosti (12). Jako výsledek sledování se ukázalo, že pro nehody s alkoholem jsou typické tyto znaky: - cílová skupina 18 - 24letých má výrazně vyšší účast na nehodách po požití alkoholu, než jiné věkové skupiny, - večerní a noční hodiny jsou obzvláště nebezpečné: od 18 do 3 hod. se stane 60 % všech nehod s alkoholem a mezi 21 - 6 hod. dokonce 73 % všech nehod 18 - 24letých podnapilých účastníků, - konec týdne je nutno považovat za zvlášť nebezpečný: stane se zde 53 % nehod 18 24letých podnapilých účastníků, - 50 % všech nehod s alkoholem je nutno hodnotit jako jízdní nehody (typ nehody 1) zvláště vyjetí ze silnice v zatáčkách a na rovné silnici.
5
Jestliže posuzujeme tyto rizikové faktory ve vývoji mezi lety 1996 a 2000 a v porovnání mezi územími akce a územím celé Spolkové republiky, potom musíme konstatovat, že vývoj u těchto dílčích rizikových skupin probíhal v územích akce lépe než v celém státě. Toto nadprůměrné snížení by se mohlo hodnotit jako efekt kampaně. Zřetelně u cílové skupiny došlo vlivem kampaně ke změně chování, jak ukazuje především vývoj nehod po požití alkoholu u 18 - 24letých. Obr. 3: Rozdělení nehod za přítomnosti alkoholu podle množství alkoholu v krvi (v promile) a věkových tříd 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
nad 3,2 2,4-3,2 1,6-2,4 0,8-1,6 do 0,8
do 17
18-24
25-34
35-44
45-54
55-64
nad 65
Věkové třídy
3.6 Písemná dotazníková akce - formulování otázky Analýza nehodovosti se doplnila o písemné dotazy na cílovou populaci k akci "Na to ujíždím…". Tím by se mělo objasnit, zda akce vedla u účastníků k žádoucím změnám chování. Jako účastníci akce se rozumějí ty osoby, které se v rámci akce osobně zapsaly. Přitom je třeba dbát na to, aby dělení osob na účastníky a nezúčastněné proběhlo na základě výpovědi dotázaných. Tím jsou mezi nezúčastněnými i osoby, které si již nevzpomínají na to, že se kdy zapsaly. Akce by měla podpořit dojednávání o zpáteční cestě z diskotéky nebo podobných cílů volného času a snížit počet jízd pod vlivem alkoholu ve prospěch využití dopravních alternativních prostředků (např. veřejné dopravy, taxi apod.). To, zda bylo těchto cílů dosaženo, se na jedné straně zkoumalo na základě otázek před a po. Přitom se srovnávalo, zda se žádoucí chování objevovalo v odpovědích po akci častěji než před ní (retrospektivně). Na druhé straně by měly existovat, při pozitivním účinku akce, rozdíly ve sděleních o postoji k pití a jízdě mezi osobami, které se akce zúčastnily a osobami, které se jí nezúčastnily nebo si na akci nevzpomínají. Dalším cílem akce bylo podnítit rozhovory mezi účastníky akce k tématu „Alkohol za volantem“. Pokud by měla být akce účinná, potom by se snad účastníci k tématu „Alkohol za volantem“ měli častěji vyjadřovat, resp. podávat k těmto rozhovorům podněty, které by odpovídaly cílům akce.
6
Metoda V rámci písemného dotazu se jako náhodný výběr zapsalo v červnu 2001 6500 osob z devíti území akce, které v této době byly ve stáří 16 - 24 let (žena), příp. 18 - 24 let (muži), bydleli v té době na daném území a patřili tím do cílové populace akce. Podíl odpadlých činil 14,3 %, data 894 osob vstoupila do hodnocení. Popis výběru účastníků Z 894 dotázaných je 38,5 % mužů a 60,7 % žen, 0,8 % neuvedlo údaj o pohlaví. Průměrné stáří z celého výběru je 22,6 roků (ženy 22 a muži 23,5). Přesně třetina dotázaných byla v době dotazu plně zaměstnaná (31,7 %), poněkud méně je studujících (27,7 %). Podíl těch, kteří mají před sebou ještě vzdělání, je 15,7 % a 8,3 % bylo stále ještě školáky. Výběr se skládá převážně z osob s maturitou, příp. dokončeným odborným vzděláním (50,6 %) nebo středním stupněm vzdělání (35,1 %). Popis výběru objasňuje, že převažují mladé ženy a osoby s vyšším školním vzděláním. Vychází se z toho, že tyto skupiny osob byly na základě silnějšího zájmu o téma spíše připraveny odpovědět, čili nelze vyloučit efekty samovýběru. Výsledky písemné dotazníkové akce Více než dvě třetiny (72,1 %, n = 884) osob z intervenčních území si ještě po dvou a půl letech pamatují na akci "Na to ujíždím…". Přitom je třeba si všimnout, že osoby, které si vzpomínají na akci, byly pravděpodobně již dříve ochotny odpovídat, což může vést i k přeceňování tohoto stavu. Každý desátý dotázaný (10,1 %, n = 683) udával, že akce u něho vedla ke změně chování. Na přímou otázku, z čeho se tato změna chování skládala, byla mimo jiné jmenována opatření, která byla navrhována též v brožuře k akci. Asi jedna čtvrtina z odpovídajících (25,4 %, n = 67) udávala, že na základě akce přemýšlela o tématu, znovu si uvědomovala nebezpečí nebo si pouze utvrdila dosavadní názor. Osoby, které hovořily o změnách chování, byly dotázány na důvody k těmto změnám. Pouze 23,5 % z 68 dříve jmenovaných se konkrétně vyjadřovalo k prvkům akce, zde především k telefonním kartám, k brožuře a k plakátu. Jako nejčastější důvod ke změnám chování označovali vysoký počet nehod, příp. usmrcených při nehodě (42,6 %). V této kategorii referovali o nehodách a smrtelných úrazech přátel a známých vlivem alkoholu za volantem a o křížích na kraji silnic. I když podíl osob, které si samy určily změny v chování jako důsledek akce, vyzněl se svými 10 % jako velmi nízký, je 88 % dotázaných (n = 693) pro to, aby se podobná akce opakovala. V jednotlivých případech se ovšem navrhovaly modifikace, např. využití silněji konfrontujících prostředků. O tématu „Alkohol za volantem“ mluvily tři čtvrtiny (75,2 %) dotázaných v kruzích přátel a známých. Nejfrekventovanější téma rozhovorů představuje ohrožení sebe sama a druhé alkoholem za volantem. Jako své téma ho uvedlo 47,1 % dotázaných (n = 643). 23,6 % pojmenovalo konkrétní opatření proti alkoholu za volantem jako - upřednostnění alternativních dopravních prostředků, - nesedat si do vozidla, když je řidič opilý, - zabránit opilým v jízdě nebo
7
-
domluvit se o tom, kdo je střízlivý a pojede.
Oslovení, kteří se vyjádřili k pití a jízdě odmítavě („Řidič by neměl pít“, „Já jako řidič nepiji“, „Kdo jede, nepije“) nebo úplně odmítali alkohol, tvořili 22,4 %. Stejně často se vyskytovalo téma odpovědnosti a viny (12,8 %). Policejní kontroly a tresty podle zákona za jízdu pod vlivem alkoholu, jako jsou peněžité pokuty a odejmutí řidičského průkazu, byly tématem 16,2 % účastníků. Otázky, jako např. kolik se smí (ještě) vypít, když se pojede a jak hodně pijí ostatní, když jezdí, zaměstnalo 10,6 % dotázaných. 9,8 % si vybralo za téma pro diskusi v kruhu přátel důsledky alkoholu a další vlivy na způsobilost k jízdě. Téměř 9 % si zvolilo za téma hranici v promile. Mezi těmito oslovenými se objevovala přímluva za nulovou hranici a diskuse o hranici 0,5 ‰. Několik odpovědí se týkalo telefonní karty. Byla na jedné straně chválena, na druhé straně - muži i ženami - kritizována, že mužům nebyla karta přidělena. Účastníci akce se častěji (27 %) než nezúčastnění (19,6 %) vyjadřovali k brožuře a navrhovaným opatřením v ní. Rovněž k nebezpečí alkoholu za volantem se vyjádřili častěji účastníci akce (50,4 % proti 42,9 %). U nezúčastněných se naproti tomu častěji objevovalo téma trestů a policejních kontrol (18,2 % proti 14,4 %) a rovněž i moralizující aspekty, jako odpovědnost a vina (15 % proti 10,7 %). Osoby byly dále dotázány, jak často se dříve domlouvaly o tom, kdo zůstane střízlivý a doveze ostatní domů a jak často se před akcí stávalo (odpověď měla znít podle čtyřstupňové stupnice od "nikdy" po "při každé jízdě"). Ukazuje se, že domluvy o cestě domů se před akcí konaly vzácněji než v současné době, čímž se dosáhlo důležitého cíle akce. Zvýšení v počtu (domluv) bylo kromě toho u účastníků záměrně více zdůrazňováno než u nezúčastněných. Spotřeba alkoholu se naproti tomu před a po akci téměř nezměnila. Většina dotázaných (88,2 %) připustila, že v současné době konzumuje stejné množství alkoholu, když jede, jako předtím. Při zkoumání rozdílů mezi různými územími akce se ukazuje, že stupeň obeznámení se s akcí byl rozdílně rozložen. Ve výsledcích akce nejsou při písemném dotazování žádné regionální rozdíly. Výsledky písemných dotazů mluví vcelku o úspěchu akce. Viditelné zvýšení policejních kontrol a přímá účast řidiče na nehodě byly v dotazníku zahrnuty jako kontrolní otázky a mohou být jako alternativní vysvětlení uvedených změn chování vyloučeny. Souhrn Kampaň „Na to ujíždím: pití a ježdění si možná ušetříte“, vedená od přelomu let 1997 a 1998, byla intenzivně vyhodnocována prostřednictvím analýzy nehod, analýzy časových řad a dotazů. V souhře těchto tří technik existuje na účinek kampaně pozitivní obraz. Tak se snížil počet nehod za přítomnosti alkoholu a počet nehod s podnapilými 18 24letými účastníky na územích akce ve sledovaném časovém úseku více než na celém území státu. Rovněž národohospodářské škody se na územích akce zmenšily více než na celostátním území. Lepším vývojem se jen na územích akce v roce 2000 zabránilo škodám z nehod ve výši 7 mil. eur.
8
Pro datový záznam nehod za účasti alkoholu v Německu bylo možno prokázat pomocí analytických metod pro časové řady významný a dlouhodobý efekt zavedení 0,5‰ hranice na snížení nehod s alkoholem. Pro tři území akce lze prokázat významné efekty kampaně na vývoj nehod s alkoholem. Ty nastávají jednoznačně se zpožděním šesti měsíců. Vycházelo se z toho, že poselství kampaně rozvine své účinky na cílovou skupinu teprve po určitém časovém období. Dodatečně se měnila struktura nehodovosti vlivem alkoholu. Tak se počet nehod podnapilých 25 - 34letých na územích akce snížil o 47 %, a to znamená více, než u dalších věkových skupin. Preventivní opatření nepůsobí proto pouze v jednotlivé cílové skupině, nýbrž též v dalších věkových skupinách. Kromě toho se ukázalo, že se zvyšujícím se věkem ubývá závažnosti nehod. Množství alkoholu v krvi zjištěné u těch, kteří zavinili nehodu, naproti tomu s přibývajícím věkem stoupá. To jednoznačně vyplývá i z výsledků písemných dotazů. Většina dotázaných uvedla, že pokud chtějí vyjet, nevypijí sice více než před kampaní, ale také ne méně. K tomu se upamatovaly více než dvě třetiny dotázaných na kampaň a každý desátý udal, že akce u něho vedla ke změně chování. Tak např. došlo k častější dohodě o cestě domů z diskotéky než před akcí. U budoucích srovnatelných kampaní by se mělo ustoupit od rozdělování podle specifik pohlaví (telefonní karta pouze pro ženy) a naopak více se pokusit oslovit obsahem kampaně osoby s nižší úrovní vzdělání. Současně je třeba dbát o to, aby působení opatření nastupovalo teprve s časovým odstupem. Avšak preventivní opatření, jako byla akce "Na to ujíždím…", může zapůsobit pozitivně na vývoj úrazů s alkoholem. Opakování kampaně by z tohoto důvodu bylo žádoucí.
Název originálu: Die Aktion "Darauf fahre ich ab…" Wirkungsanalyse einer Verkehrsaufklärungskampagne Zdroj: Zeitschrift für Verkehrssicherheit 1/2004, s. 33 - 38 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS
9
