FINANCE PODNIKU
V praxi se nejčastěji vyskytují odpisy lineární a zrychlené. Zrychlené odpisy můžeme provádět pomocí již zmíněných degresivních metod, dále zvyšováním odpisových sazeb při zachování lineárního způsobu odepisování a tím zkracováním doby odepisování a dále pak uplatňováním mimořádných odpisů. Výhodou zrychleného odepisování je vykázání nižšího zisku a tím i nižšího základu pro zdanění. Jde v podstatě o určitou formu bezúročného úvěru od státu. Zrychlené účetní odpisy snižují vykazovaný účetní zisk a tím snižují tlak na jeho vyplácení např. majitelům apod. Zrychlené odepisování přispívá rovněž k rychlejší obnově a modernizaci majetku podniku. Nevýhodou zrychlených odpisů je riziko inflačních tendencí při vysoké míře investování, tlak na předčasné vyřazování strojů a také problémy při záběhu výroby vlivem vyšších nákladů a tím i vyšší ceny produkce, s čímž souvisí možnost vzniku problémů s odbytem výrobků. Proto by tuto metodu měly využívat především podniky, které mají poměrně stabilní postavení na trhu. Umožněním zrychleného odepisování podporuje stát technický rozvoj a ovlivňuje tak výrazně investiční rozhodování podniku. Snaží se tak podnítit investování. Zákon o daních z příjmů umožňuje dvě metody daňového odepisování: 1. rovnoměrný způsob odepisování (§ 31 zákona o daních z příjmů), 2. zrychlený způsob odepisování (§ 32 zákona o daních z příjmů). Ad 1. Roční odpisové sazby pro rovnoměrné odepisování znázorňuje tabulka 4.2: Tab. 4.2 Odpisové sazby pro rovnomûrné odepisování Odpisová sazba Odpisová skupina
v 1. roce
v dal‰ích letech
pro zv˘‰enou
odepisování
odepisování
vstupní cenu
1
20
40
33,3
2
11
22,25
20
3
5,5
10,5
10
4
2,15
5,15
5,0
5
1,4
3,4
3,4
6
1,02
2,02
2
Zdroj: Zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ.
50
4 FINANâNÍ ZDROJE PODNIKU
Roční odpis se stanoví ve výši jedné setiny součinu pořizovací ceny a přiřazené roční odpisové sazby.
Při rovnoměrném odepisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. Ad 2. Pro zrychlené odepisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty: Tab. 4.3 Odpisové sazby pro zrychlené odepisování Odpisová sazba Odpisová skupina
v 1. roce odepisování
v dal‰ích letech odepisování
pro zv˘‰enou zÛstatkovou cenu
1
3
4
3
2
5
6
5
3
10
11
10
4
20
21
20
5
30
31
30
6
50
51
50
Zdroj: Zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ.
Výše ročního odpisu se vypočítá v 1. roce jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odepisování platného v 1. roce odepisování. V dalších letech se roční odpis vypočítá jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odepisování v dalších letech odepisování a počtem let, po která byl již odepisován. Výše odpisu v prvním roce odepisování:
51
FINANCE PODNIKU
Roční odpisy v dalších letech odepisování:
kde: VC = ZC = k1 = kn = n =
vstupní cena dlouhodobého majetku, zůstatková cena dlouhodobého majetku, koeficient pro zrychlené odepisování pro první rok odepisování, koeficient pro zrychlené odepisování pro další roky odepisování, počet let, po která byl již majetek odepisován.
Odpisy se zaokrouhlují vždy na celé Kč nahoru. Při zrychleném odepisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po která byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. Technickým zhodnocením se dle zákona o daních z příjmů rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 000 Kč. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Poplatník, který je prvním vlastníkem majetku, může jak u rovnoměrného tak u zrychleného způsobu odepisování v prvním roce odpisování zvýšit tento odpis o: a) 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví (u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou), b) 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin, c) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s určitými výjimkami, např. u letadel či osobních automobilů. Problematiku daňově uznatelných odpisů lze ukázat na příkladech.
52
4 FINANâNÍ ZDROJE PODNIKU P¤ÍKLAD
Firma zakoupila osobní automobil v hodnotû 400 000 Kã a zafiadila ho do svého dlouhodobého hmotného majetku. Vypoãítejte, jak velké odpisy jako náklad na dosaÏení, zaji‰tûní a udrÏení pfiíjmÛ si mohla firma v jednotliv˘ch letech uplatnit, jestliÏe: a) zvolila rovnomûrn˘ zpÛsob odepisování, b) zvolila zrychlen˘ zpÛsob odepisování, c) v pfiípadû rovnomûrného odepisování provedla ve 3. roce Ïivotnosti technické zhodnocení o 50 000 Kã, d) v pfiípadû zrychleného odepisování provedla ve 2. roce Ïivotnosti technické zhodnocení o 50 000 Kã, e) v pfiípadû a) bylo vozidlo v prÛbûhu 4. roku z dlouhodobého majetku podniku vyfiazeno. ¤e‰ení Osobní automobil spadá do 2. odpisové skupiny, u které doba odepisování ãiní minimálnû pût let. a) Rovnomûrn˘ zpÛsob V˘‰e odpisÛ: 1. rok ............................... 400 000 × 11 % = 44 000 Kã 2. rok ............................... 400 000 × 22,25 % = 89 000 Kã 3. rok ............................... 400 000 × 22,25 % = 89 000 Kã 4. rok ............................... 400 000 × 22,25 % = 89 000 Kã 5. rok ............................... 400 000 × 22,25 % = 89 000 Kã b) Zrychlen˘ zpÛsob Rok
Postup v˘poãtu
Roãní odpis (Kã)
ZÛstatková cena
1.
400 000 / 5 =
80 000
320 000
2.
(2 × 320 000) / (6 – 1) =
128 000
192 000
3.
(2 × 192 000) / (6 – 2) =
96 000
96 000
4.
(2 × 96 000) / (6 – 3) =
64 000
32 000
5.
(2 × 32 000) / (6 – 4) =
32 000
0
53
FINANCE PODNIKU c) Rovnomûrn˘ zpÛsob – technické zhodnocení ve 3. roce o 50 000 Kã V˘‰e odpisÛ: 1. rok ............................... 400 000 × 11 % = 44 000 Kã 2. rok ............................... 400 000 × 22,25 % = 89 000 Kã 3. rok ............................... (400 000 + 50 000) × 20 % = 90 000 Kã 4. rok ............................... (400 000 + 50 000) × 20 % = 90 000 Kã 5. rok ............................... (400 000 + 50 000) × 20 % = 90 000 Kã Po pûti letech je odepsáno celkem 403 000 Kã. V dal‰ím roce zb˘vá odepsat 47 000 Kã (zb˘vající ãást). d) Zrychlen˘ zpÛsob – technické zhodnocení o 50 000 Kã ve 2. roce Ïivotnosti 2. rok Ïivotnosti – pouÏije se koeficient pro zv˘‰enou vstupní cenu Rok
Postup v˘poãtu
Roãní odpis (Kã)
ZÛstatková cena
1.
400 000 / 5 =
80 000
320 000
2.
[2 × (320 000 + 50 000)] / 5 =
148 000
222 000
3.
(2 × 222 000) / (5 – 1) =
111 000
111 000
4.
(2 × 111 000) / (5 – 2) =
74 000
37 000
5.
(2 × 37 000) / (5 – 3) =
37 000
0
e) Rovnomûrn˘ zpÛsob – vyfiazení auta pfiedãasnû ve 4. roce Ïivotnosti V pfiípadû vyfiazení v prÛbûhu roku se uplatní 1/2 odpis dle § 26 odst. 7 písm. a) zákona o daních z pfiíjmÛ. Ve 4. roce lze uplatnit odpis ve v˘‰i 44 500 Kã.
4.6
Úvûr jako externí, cizí zdroj financování podniku a jeho formy
4.6.1
Dlouhodobé a stfiednûdobé úvûry
Úvûry získané emisí podnikov˘ch obligací Dluhopis (obligace3) je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit (dle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech). Majitel má právo požadovat splacení
54
4 FINANâNÍ ZDROJE PODNIKU
dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení příslušného předem stanoveného výnosu (úroku) z obligace. Obligace jsou cenné papíry tzv. pohledávkového, ukládacího typu, obsahující dlužnický závazek, charakterizovaný peněžním plněním, v němž vystupují vždy dva partneři, a sice věřitel, který na určitou dobu půjčuje své volné peněžní prostředky, a dlužník, emitent obligací. Splatností obligace se rozumí doba, kterou trvá vztah mezi dlužníkem a věřitelem. Obvykle se jedná o střednědobou či dlouhodobou splatnost. Nominální hodnotu obligace vyjadřuje částka, která je na listině obligace uvedena (např. 5000 Kč, 10 000 Kč atd.) a která musí být vyplacena oprávněnému majiteli obligace k danému datu. Úrokem se rozumí další finanční závazek dlužníka vůči věřiteli, který je vyplácen proti předloženým splatným kupónům, jež jsou součástí obligace. Emise obligací slouží jako prostředek k získání finančních zdrojů emitenty těchto cenných papírů. Tím, že si věřitel obligaci koupí od emitenta, poskytuje mu střednědobý nebo dlouhodobý úvěr. Emitenty obligací mohou být vláda (v případě státních dluhopisů), banky nebo podniky. Vydávání dluhopisů v České republice upravuje již zmíněný zákon o dluhopisech. Dle tohoto zákona emitentem může být právnická osoba nebo též fyzická osoba, která je bankou s místem podnikání na území státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která na území České republiky podniká na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu, upravujícího činnost bank. Emitent může vydat dluhopisy, pokud Česká národní banka schválí emisní podmínky dluhopisů. K přípravě primární emise je vhodné využít služeb institucionalizovaných subjektů, např. bank. Renomované banky poskytují poradenství v oblasti získání kapitálu formou emise, návrhu nejvhodnějšího druhu obligace a zjištění optimální prodejní ceny, vyhotovení potřebné dokumentace, zpracování prospektu, popřípadě i vzoru dotyčného cenného papíru. Důležité je rovněž posouzení emitenta, zda je schopen dostát svým závazkům plynoucím z emise dluhopisů. Posuzování schopnosti emise je důležité nejen z hlediska povolujících orgánů, ale především z hlediska potencionálních zájemců o koupi emitovaných dluhopisů z řad právnických i fyzických osob, to znamená ostatních podniků, investičních fondů, penzijních fondů, jednotlivců apod. Při investicích do podnikových obligací je investorem posuzována řada otázek, týkajících se zejména bonity podniku, který obligace vydává, kvality 3
Často se místo dluhopis používá pojem obligace. Někteří autoři (např. Marek) upozorňují však na nepřesnost tohoto pojmu, neboť anglické obligations nezahrnují jen dlužné cenné papíry, ale také další závazky podniku.
55
FINANCE PODNIKU
vedení, složení akcionářů či vlastníků, jeho historické, současné a výhledové finanční situace, úrovně vedení účetnictví, obecného povědomí o podniku, velikosti podniku, pověsti produkce podniku apod. Existují rovněž určité zvláštní druhy obligací. Řadí se mezi ně státní dluhopisy vydávané Českou republikou (ministerstvem), dále dluhopisy České národní banky. Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy České národní banky vydávané podle zvláštního právního předpisu se označují jako poukázky České národní banky. Dalším druhem jsou komunální dluhopisy vydávané územním samosprávným celkem, k jejichž vydání je nutný předchozí souhlas ministerstva, či hypoteční zástavní listy, o nichž bude zmínka dále. Mezi zvláštní druhy dluhopisů lze zařadit rovněž vyměnitelné a prioritní dluhopisy. Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta. Jeho majitel se může rozhodnout, zda bude chtít v den splatnosti splatit jeho jmenovitou hodnotu, nebo jej vymění např. za akcii.4 K prioritnímu dluhopisu se váže právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá. Obligace jsou obchodovatelné dluhopisy. Cena obligace je její skutečná tržní hodnota, za kterou se obchoduje na kapitálovém trhu podle momentálního stavu nabídky a poptávky. Kurs obligace je cena obligace vyjádřená v procentech. Protože kurs obligací je vyčíslen bez ohledu na období, které zbývá do splatnosti kupónu, je třeba při vypořádání obchodu v případě koupě a prodeje obligace určit část úroků, která patří dosavadnímu majiteli, neboť prodávající obligaci vlastnil po část úrokovacího období. Zákon o dluhopisech vyjmenovává celkem čtyři způsoby stanovení výnosu z obligací, z nichž většinou převažuje způsob stanovení výnosu na základě pevné úrokové sazby z nominální ceny obligace. Investora do obligací také obvykle zajímá běžné výnosové procento obligace. Jeho zjištění určí relaci úroku s cenou, za kterou je obligace investorem pořízena. Výpočet je možno ozřejmit na dalším příkladu.
4
56
Záležitosti týkající se vyměnitelných dluhopisů upravují také § 160 a 207 obchodního zákoníku.
