Abstrakt. Abstract. Klíčová slova. Key words

Mgr. Kateřina Mandovcová

Vracení daně z přidané hodnoty





Abstrakt Bakalářská práce se zabývá refundací daně z přidané hodnoty ze zahraničí. Práce obsahuje také vysvětlení základních pojmů této oblasti a rozdělení vnitřní struktury, coţ má napomoci vytvořit teoretický náhled na danou problematiku. Detailněji se zaměřuje na komparaci nového systémů vracení DPH z České republiky se systémem v Nizozemí. Dále pomocí výzkumu řeší, zda se systém vracení DPH ze zahraničí zjednodušil a zkrátil a nalézá praktické důsledky jednotlivých změn v oblasti vracení DPH platných od 1. 1. 2010.

Abstract This thesis concerns the reimbursement of v.a.t. taxes from abroad. It also explains the basic terms in these fields and how the inner structure is divided to, which should help by getting a theoretical overview of the whole issue of v.a.t. taxes. In details, it explores and compares the new v.a.t. reimbursement system introduced in the Czech Republic with the Dutch system. Here I'm trying to find practical consequences of each change made to the system in the field of refunding v.a.t. from abroad, since it's been introduced in 01.01.2010.

Klíčová slova vracení DPH, směrnice, daňový portál, daně

Key words vallue added tax refund, council directive, tax portal, taxes



Bibliografická citace MANDOVCOVÁ, K. Vracení daně z přidané hodnoty. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 73 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Pavel Svirák, Dr.



Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce na téma „Vracení daně z přidané hodnoty“ je původní a zpracovala jsem ji samostatně dle pokynů vedoucího bakalářské práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně dne 16. května 2011 ....................... Podpis studenta



Poděkování: Chtěla bych poděkovat Ing. Pavlu Svirákovi, Dr. za cenné připomínky a podněty, které mi ve významné míře pomohly při zpracovávání bakalářské práce.



OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ................................................................................................12

1.1.

DAŇ, JEJÍ FUNKCE A KONSTRUKČNÍ PRVKY .....................................................12

Pojem daň ............................................................................................................................12 Funkce daní...........................................................................................................................13 Základní konstrukční prvky daně ..........................................................................................13 1.2.

DAŇOVÁ SOUSTAVA ................................................................................................14

Obecná kritéria členění daní ................................................................................................14 1.3.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V ČR ..........................................................................15

Historie daně z přidané hodnoty ...........................................................................................15 Charakteristika DPH ............................................................................................................16 Daňové subjekty ....................................................................................................................18 Daňové doklady ....................................................................................................................20 Způsob stanovení daně..........................................................................................................20 1.4.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V EU ..........................................................................21

1.5.

VRACENÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ...............................................................24

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit ................................................................25 Vracení daně v rámci zahraniční pomoci .............................................................................25 Vracení daně ozbrojeným silám cizích států.........................................................................26 Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží ..........................................26 Vracení daně osobám se zdravotním postižením ..................................................................27 Vracení daně zahraničním osobám povinným k dani ...........................................................27 1.6.

ANALÝZA VRACENÍ DANĚ PLÁTCŮM V JINÝCH ČLENSKÝCH

STÁTECH ................................................................................................................................29



Vracení daně plátcům v jiných členských státech do 31. 12. 2009 .......................................29 Vracení daně plátcům v jiných členských státech po 1. 1. 2010 ...........................................30 Analýza změn ........................................................................................................................34

PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE ..................................................................................................37 2.1.

Analýza fungování směrnice 2008/9/ES........................................................................38

2.2.

Komparace úpravy vracení DPH v ČR a v Nizozemí ...................................................41

2.3.

Praktický výzkum ..........................................................................................................43

ZÁVĚR .....................................................................................................................................59 POUŢITÁ LITERATURA: ......................................................................................................62

ÚVOD Daně v současnosti tvoří nevyhnutelnou součást organizace společnosti, a proto s nimi přichází do styku téměř kaţdý zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, stejně jako osoba, která vlastní majetek, stává se dědicem, dostává dar a v zásadě tak všichni občané. Pojem daň je proto běţně pouţívaným, všeobecným pojmem. Moderní společnost si bez daní neumíme představit. Většina současných daňových systémů se neobejde bez všeobecné daně ze spotřeby. Touto daní je (alespoň v Evropě) právě daň z přidané hodnoty, která není jen povinnou daní, ale je jak z hlediska předmětu, tak částečně i z hlediska sazeb harmonizovanou daní v rámci Evropské unie. Je to daň, jejímţ předmětem jsou obecně všechny vytvořené statky nebo alespoň vyrobené a realizované zboţí a poskytnuté sluţby. V posledních čtyřech letech se zabývám problematikou daní i v rámci svého zaměstnání, coţ je dalším důvodem proč jsem si vybrala jako téma mé diplomové práce právě oblast daní a konkrétně institut daně z přidané hodnoty, která se postupně v rámci celé Evropské unie stává nejvýznamnější daní v celé daňové soustavě. O dani z přidané hodnoty hovoříme jako o páteři nepřímého zdanění a představuje kvantitativně významný příjem státního rozpočtu. Konkrétní téma mé bakalářské práce je vracení daně z přidané hodnoty. V případě nákupů v jiných státech spotřebovaných na jejich území má podnikatel nárok na vrácení daně, poplatníkem daně je totiţ ve většině států daňový rezident. Procedura vracení daně se můţe zdát na první pohled sloţitá. Vrácená DPH ale jistě není zanedbatelná zvláště při vyšších nákupech v zahraničí. Cílem mé práce je zhodnocení právní úpravy vracení daně z přidané hodnoty v ČR, zejména změn platných od 1. 1. 2010, a komparace se systémem v jiném členském státě EU. V praktické části pak analyzovat fungování vracení DPH ze zahraničí v praxi. V návaznosti na cíl práce budu ověřovat následující hypotézu: „Zavedení změn v oblasti vracení DPH ze zahraničí přineslo podnikatelům snadnější zpracování a rychlejší vyřízení žádostí o vracení DPH ze zahraničí.“ Kritériem pro

- 10 -



potvrzení nebo zamítnutí hypotézy bude zkoumaný rozdíl v počtu týdnů, které vyřízení žádosti na vybraném vzorku podniků trvalo před změnami a po zavedení změn od 1. 1. 2010. V teoretické části se budu zabývat zařazením daně z přidané hodnoty do daňové soustavy v ČR a také tím co je daň a jejími základními funkcemi a prvky. Následně vymezím současnou právní úpravu daně z přidané hodnoty v ČR a v EU. Těţištěm teoretické části práce pak bude rozbor vracení daně z přidané hodnoty před 1. 1. 2010 a po tomto datu, kdy vstoupil v platnost zákon č. 489/2009 Sb. V praktické části zhodnotím fungovaní nového systému vracení DPH v praxi, provedu komparaci vracení DPH v ČR se systémem v Nizozemí. Dále provedu výzkum na vybraném vzorku podniků a ověřím platnost hypotézy. Ve své práci pouţiji metodu analýzy a komparace. Potřebné informace budu čerpat z odborné literatury, zabývající se tématem daní, z platné legislativy a judikatury. Praktické informace budu čerpat ze svých zkušeností ze zaměstnání a z vlastního výzkumu, který v rámci práce provedu. Předpokládaný výstup práce by měl obsahovat zhodnocení fungování vracení daně z přidané hodnoty. Přínos práce by měl být zejména pro podniky vyuţívající moţnosti refundace daně z přidané hodnoty, například přepravní společnosti.

- 11 -



TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE V teoretické části práce s vyuţitím odborné literatury a legislativy nejprve vymezím základní pojmy z oblasti daní, pojem daň, její funkce a konstrukční prvky. Objasním různé pohledy na třídění daní a daňovou soustavu v ČR především z pohledu začlenění daně z přidané hodnoty do daňového systému a pro představu jakou roli v tomto systému představuje. V další části se budu podrobněji věnovat dani z přidané hodnoty, úvodem krátce představím historii jejího vzniku ve světě a po té zhodnotím právní úpravu daně z přidané hodnoty v České republice, její základní konstrukční prvky, subjekty daně, plátce a poplatníky, základ daně a další. Pro dokreslení právní úpravy daně z přidané hodnoty v samostatné kapitole popíši předpisy Evropské unie vztahující se k této dani, jeţ jsou členské státy a tedy i Česká republika povinny zapracovat do svých národních předpisů. Zpracování teoretické části práce umoţní vytvořit metodický aparát pro praktickou část. Teoretická část tak bude východiskem pro zhodnocení a analýzu současné situace v oblasti vracení daně z přidané hodnoty a pro výzkum.

1.1.

DAŇ, JEJÍ FUNKCE A KONSTRUKČNÍ PRVKY

Pojem daň Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (například daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (například daň z převodu nemovitostí). Z ekonomického hlediska patří mezi daně i cla, neboť se jedná o povinnou neúčelovou platbu do státního rozpočtu, placenou při přechodu zboţí přes hranice. 1

1

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vydání. Praha: ASPI a. s., 2006., s. 16-18

- 12 -



Funkce daní Úloha zdanění vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veřejného sektoru. Jsou to: Funkce alokační – uplatňuje se tehdy, kdyţ trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Příčiny trţního selhání jsou: existence veřejných statků, statků pod ochranou, externalit, a nedokonalá konkurence. Funkce redistribuční - je důleţitá proto, ţe lidé nepovaţují rozdělení důchodů a bohatství, vzniklých fungováním trhu, za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších k chudším. Funkce stabilizační – znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištěné dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. O této roli fiskální politiky se vede mnoho sporů. Odpůrci tvrdí, ţe snaha po stabilizaci je právě tou příčinou, která vyvolává nestabilitu. Je však nesporné, ţe fiskální systém je schopen ovlivňovat agregátní národohospodářské ukazatele - ať uţ je důsledek jakýkoliv. Za nejjednodušší funkci daní se v literatuře často označuje tzv. fiskální funkce. Rozumí se jí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichţ jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je historicky nejstarší (panovník musel od poddaných získávat prostředky k financování potřeb dvora a státu) a je obsaţena ve všech třech výše uvedených funkcích. U funkce alokační jde o získání prostředků na financování oblastí trhem podceněných, u funkce nedistribuční jde o získání financí pro chudé. Při plnění stabilizační funkce reguluje vláda výši daňových rozpočtů, vyjadřuje jejich podíl na celkových příjmech: u státního rozpočtu je to 94 %. Základní konstrukční prvky daně Daně je moţno povaţovat za určitý druh právního vztahu – za daňově - právní vztah. Tak jako kaţdý právní vztah, i daňově - právní vztah má základní konstrukční prvky, daňově - právní vztah je však tvořen i dalšími konstrukčními prvky, které ho blíţe definují. Mezi konstrukční prvky daně tedy patří: - daňový subjekt, - objekt zdanění, - základ daně, - sazba daně.

- 13 -



- korekční prvky, - rozpočtové určení, - správce daně, - podmínky placení.2

1.2.

DAŇOVÁ SOUSTAVA

Obecná kritéria členění daní Pro klasifikaci daní se pouţívají různá kritéria, která jsou v praxi méně či více pouţitelná. Mezi základní kritéria patří především: 

dopad daně,



vztah plátce a poplatníka,



subjekt daně,



objekt daně,



šíře zachycení objektu daně,



způsob placení daně,



způsob výpočtu daně,



stupeň respektu k osobní situaci poplatníka.3

Daně přímé platí poplatník ze svého osobního příjmu a nemůţe tuto povinnost přenést na jiný subjekt. Jedná se o daně z důchodů a daně majetkové. Daně nepřímé - poplatník předpokládá, ţe subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale ţe je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena pomocí zvýšení ceny. Mezi daně nepřímé patří daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty, a také cla.

2

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa - Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, s. 33 3 MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., RADVAN, M., Základy finančního práva. 3. vydání. Armexpublishing s.r.o., 2008, s. 34

- 14 -


1.3.


DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V ČR

Historie daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je základem nejen nepřímého zdanění v České republice, ale zároveň i základem celé daňové soustavy. Daň z přidané hodnoty nahradila daň z obratu a daň dovozní z dřívější daňové soustavy. Daň z přidané hodnoty byla poprvé zavedena ve státě Michigan (USA) v roce 1953. Pro její další rozšíření bylo velmi významné její zavedení ve Francii v roce 1954 (základní sazba původně činila 20%). Ve druhé polovině 60. let 20. století bylo rozhodnuto o uplatnění daně z přidané hodnoty ve všech státech Evropského společenství. Tato daň byla v 60. a 70. letech 20. století zavedena i v dalších zemích západní Evropy (např. v Rakousku, Norsku, Švédsku). Daň z přidané hodnoty je typem daně, která je velmi vyuţívána zejména ve státech Evropské unie. U nás je tato daň doplněna spotřebními daněmi, které jsou uplatněny na vybrané výrobky spotřebního charakteru. Daň z přidané hodnoty je daní neutrální, coţ se projevuje v tom, ţe se daň vztahuje na všechny podnikatelské aktivity (s výjimkou osvobozených činností) a všechny podnikatelské subjekty (s výjimkou podnikatelů s malým obratem) a tím se vytvářejí pro všechny formy podnikatelské činnosti z daňového hlediska stejné podmínky.4 Dani z přidané hodnoty podléhá zboţí při dovozu. Daň při dovozu platí jak podnikatelské subjekty a jiné právnické osoby, tak i občané, pokud jimi dovezené zboţí překročí určitý limit. Výše vybrané daně z přidané hodnoty nezávisí na počtu podnikatelů, kteří se účastní na produkci či distribuci určitého statku (zboţí nebo sluţeb), jestliţe je výsledná cena stejná, odvede se do státního rozpočtu v konečném výsledku stejná částka. Daň z přidané hodnoty je daní, která zatěţuje konečného spotřebitele, ale odvádí ji dodavatel. Obdobně jako v systému daně z obratu zajišťují plátci daně vlastně její vybírání od konečného spotřebitele. Narozdíl od daně z obratu se vybírá po částech v jednotlivých fázích výroby a odbytu při prodeji a nákupu. Plátce daně má nárok odpočítat od své daňové povinnosti částku daně, kterou zaplatil svým dodavatelům na vstupu. Tímto vlastně zdaňuje pouze tu částku, jeţ je přidána k jeho nákupní ceně při stanovení ceny prodejní, tedy 4

BAKEŠ, M., a kol. Finanční právo. 4. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 456

- 15 -



přidanou hodnotou. Daň pak nese konečný spotřebitel v ceně, kterou musel zaplatit za nakoupené zboţí a sluţby, a nemá uţ nárok na odpočet daně na vstupu. Daň z přidané hodnoty brání daňovým únikům a nutí podnikatelské subjekty k daňové disciplíně. Vystavený daňový doklad je rozhodující pro odvod nebo odpočet daně. Plátce daně si můţe odpočítat daň zaplacenou na vstupu při nákupu zboţí a tato částka je vlastně pro jeho dodavatele daňovou povinností. Při dani z přidané hodnoty se realizuje odpočet, to znamená, ţe do státního rozpočtu se odvede jen saldo daně zaplacené na vstupu a daně uplatněné na výstupu. Systém odpočtu tedy nutí všechny zainteresované subjekty, aby vedly pečlivě doklady o svých daňových povinnostech a odpočtech. Charakteristika DPH Daň z přidané hodnoty, která byla výše zařazena do systému nepřímých daní, které ze své podstaty postihují spotřebu, má větší dopad na vrstvy obyvatelstva s niţšími příjmy. Otázka volby sazeb nepřímých daní je tedy proto velmi důleţitá nejen z ekonomického hlediska, ale i kvůli udrţení sociální rovnováhy ve společnosti. Většina vyspělých zemí, včetně Evropské unie reaguje v právní úpravě zavedením dvou či více sazeb daně z přidané hodnoty. Niţší daňové sazby se uplatňují pro výrobky a sluţby, které jsou základními prvky spotřeby obyvatel s niţšími příjmy, a vyšší, standardní daňovou sazbu pro výrobky a sluţby ostatní, případně pro výrobky a sluţby luxusnějšího charakteru.5 V současné době máme také v České republice z tohoto důvodu dvě sazby, které se ovšem jiţ v minulých letech přiblíţily a v současnosti je z důvodu připravované důchodové reformy často diskutovaná moţnost sjednocení obou sazeb. Současným trendem nejen v ekonomické teorii ale i v mezinárodní praxi vyspělých států je odklon od přímých a přechod k nepřímým daním. Mezi důvody se nejčastěji uvádí: 

niţší výskyt daňových úniků a větší sloţitost jejich tvorby,



zajištění dostatečného fiskálního výnosu,

5

MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., RADVAN, M., Základy finančního práva. 3. vydání. Armexpublishing s.r.o., , 2008, s. 63

- 16 -





sniţování zdanění firem resp. jejich zisku a tím větší moţnost pro investice podniků



princip neutrality. 6

Jako nevýhody daně z přidané hodnoty bývají označovány administrativní náročnost spojená se systémem jejich evidence, její přímý vliv na inflaci, případně problémy s jejím zavedením tam, kde není obdobná daň zavedena. Zavedení daně vyţaduje rovněţ vedení účetnictví, coţ však není moţné povaţovat za zásadní překáţku, protoţe tuto povinnost většina firem i tak má. Hlavním znakem DPH je její nepřímost, dále nelze opominout znaky univerzálnost a mnohofázovost. Nepřímost DPH vyjadřuje skutečnost, ţe nositelé daňového břemene tedy daňový poplatníci, neplní svoji povinnost vůči státnímu rozpočtu přímo, ale prostřednictvím registrovaných plátců daně, jejichţ povinností je daň vybrat a odvést. Univerzálnost znamená, ţe DPH se uplatňuje na veškeré podnikatelské aktivity a tedy i na veškeré podniky, jsou tak pro všechny formy podnikání platné shodné daňové podmínky. Mnohofázovost vyjadřuje skutečnost, ţe daň se promítá do všech fází obratu, tedy nákupu materiálu a energií, výroby, zprostředkovatelů aţ po poslední fází, kterou je spotřeba. Předmět úpravy Předmětem daně je (pozitivní vymezení) a) dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě (dále jen "převod nemovitosti") za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie (dále jen "členský stát") za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku.

6

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, s. 381

- 17 -



Předmětem daně však není (negativní vymezení daně) pořízení zboţí z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně, jestliţe dodání tohoto zboţí v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 aţ 10, a pokud je pořízení zboţí uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboţí podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboţí bez daně nepřekročila v běţném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; nebo jestliţe se jedná o pořízení pouţitého zboţí, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo staroţitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu, pokud je dodání tohoto zboţí předmětem daně s pouţitím zvláštního reţimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboţí. Hlavním předmětem daně je dodání zboţí a převod nemovitostí. Dodáním zboţí se rozumí převod práva nakládat se zboţím jako vlastník, převodem nemovitosti, převod nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. Převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, se povaţuje za dodání zboţí.7 Daňové subjekty Ustanovení § 5 a následujících zákona o DPH jsou velmi důleţitá, neboť vysvětlují některé klíčové pojmy, které zákon pouţívá v § 2 k vymezení předmětu daně. Jde zejména o pojem ekonomická činnost a pojem osoba povinná k dani. Jestliţe nebude správně pochopen některý z těchto základních pojmů, nebude pravděpodobně ani správně stanoven předmět daně. Osobou povinnou k dani je osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Za samostatnou osobu povinnou k dani se povaţuje i skupina osob ve smyslu § 5a zákona, o které bude řeč v komentáři k uvedenému ustanovení. Je nepodstatné, zda byla taková osoba k vykonávání ekonomické činnosti zřízena, či nikoli, nebo zda vlastní potřebné licence k výkonu konkrétní činnosti, či nikoli. Fyzická nebo právnická osoba vykonávající ekonomickou činnost je povaţována za osobu povinnou k dani bez ohledu na účel či výsledek předmětné činnosti, například i tehdy, je-li výsledkem

7

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, s. 387

- 18 -



této činnosti ztráta, nebo je vykonávána z jiných důvodů neţ pro dosaţení zisku (charitativní činnost, činnost různých neziskových organizací apod.). Okruh osob povinných k dani není teritoriálně nijak omezen, pro účely zákona o DPH je proto osobou povinnou k dani osoba vykonávající ekonomickou činnost kdekoli na světě. Samotné vymezení pojmu ekonomická činnost skrývá mnoho výkladových úskalí. Jde o dodávání zboţí a poskytování sluţeb včetně vyuţívání majetku, jehoţ základním atributem je úplatnost. Plátci i správci daně často chybují, jestliţe připouštějí, ţe ekonomickou činností můţe být činnost vykonávaná bezúplatně. K nesprávnému výkladu moţná částečně přispívá i dikce Směrnice, která mluví o vykonávání ekonomické činnosti bez ohledu na účel a výsledek. Tento text je třeba vykládat tak, ţe účelem či výsledkem ekonomické činnosti nemusí být vţdy jen vytvoření zisku. Je však nezbytné, aby za takovou činnost byl pobírán příjem (nebo aby tak bylo mezi smluvními stranami sjednáno). Je-li činnost vykonávána bezúplatně, pak nejde o ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH. Osobou povinnou k dani jsou tak české podniky, a to právnické i fyzické osoby, ale i osoby registrované k dani v jiném členském státě a zahraniční osoby povinné k dani, ale i další osoby, které nejsou sice podnikateli, ale samostatně provádějí ekonomickou činnost. Osvobození od uplatňování daně

8

Osoba osvobozená od uplatňování je sice osobou

povinnou k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak jejíţ obrat nepřesáhne za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, kritériem není kalendářní rok ale kaţdých po sobě jdoucích 12 kalendářních měsíců. Jsou to tedy osoby povinné k dani, kteří nejsou plátci, jelikoţ nepřekročily limit pro povinnou registraci a nestaly se plátci daně dobrovolně. Osoby identifikované k dani. Osoba identifikovaná k dani je právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, která pořizuje zboţí z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboţí bez daně v běţném kalendářním roce překročí částku 326 000 bez daně. Osobou identifikovanou k dani se stává tato osoba dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Přihlášku k registraci je povinna předloţit místně příslušnému správci daně do 15 dnů ode dne překročení částky 326 000 Kč.9 8 9

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 6 BENDA, V. Meritum - Daň z přidané hodnoty 2009. Praha: ASPI, a.s., s. 23

- 19 -



Osoby povinné zaplatit daň. Povinnost zaplatit daň jsou především plátci daně a další osoby, které jsou povinny za stanovených podmínek přiznat a zaplatit daň správci daně. Zaplatit daň má povinnost nejen plátce, ale také osoby identifikované k dani a další vyjmenované osoby v případech, kdy místo plnění při dodání zboţí nebo poskytování sluţeb je v tuzemsku. Povinnost platit daň mají všechny osoby, které pořizují nový dopravní prostředek z jiného členského státu. Daňové doklady Povinnost vystavit daňový doklad má plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to za kaţdé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo do 15 dnů ode dne přijetí úplaty, pokud k přijetí úplaty došlo před uskutečněním zdanitelného plnění. Částky je nutné na daňových dokladech uvádět v české měně. . Daňové doklady, které se vystavují při uskutečnění zdanitelného plnění v České republice, jsou běţný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, platební kalendář a doklad o pouţití. Stanovení daně Základem daně je podle § 36 zákona o DPH vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, případně od třetí osoby. Sazby daně jsou v České republice stanoveny dle současného zákona o DPH takto: 

základní sazba daně ve výši 20 %



sníţená sazba ve výši 10 %

V příloze č. 1 zákona o DPH je uveden seznam výrobků, pro které platí sníţená sazba daně – nejrozsáhlejší skupinou výrobků, která jsou zařazena do sníţené sazby jsou některé potraviny a krmiva a voda. Sníţená sazba daně se nadále uplatní také při dodání hotových jídel, která nejsou určena ke konzumaci na místě. U sluţeb je stejně jako u zboţí výchozí sazbou sazba daně základní, tj. 20 %. Sníţená sazba daně se uplatňuje u sluţeb, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH.

- 20 -



Osvobození od daně bez nároku na odpočet znamená neuplatnění daně na výstupu, ale zároveň ztrátu nároku na odpočet daně na vstupu, u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním10. Jedná se například o poštovní sluţby, finanční činnosti, výchova a vzdělávání, rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnické sluţby a zboţí, provozování loterií. Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně znamená, ţe se neuplatňuje daň na výstupu, avšak zároveň je moţno uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši ve vztahu k těmto plněním. Jedná se například o dodání zboţí do jiného členského státu, přepravu osob, pořízení zboţí z jiného členského státu, vývoz zboţí, poskytnutí sluţby do třetí země.

1.4.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V EU

V této části práce přiblíţím vývoj harmonizace DPH v Evropské unii. V první fázi harmonizace šlo především o zavedení daně z přidané hodnoty jako unifikovaného systému nepřímého zdanění ve všech členských státech. V druhé fázi potom o harmonizaci legislativy včetně přiblíţení sazeb DPH. Oba dva kroky byly realizované v úzké součinnosti s primárním cílem, kterým bylo zavedení společného trhu (jednotný vnitřní trh EU). Realizace dohody o jednotném pouţívání daně z přidané hodnoty však nebyla vůbec jednoduchá, coţ potvrzuje i desetiletá pauza mezi zaloţením Evropského hospodářského společenství a první směrnicí týkající se DPH. První směrnice Rady č. 67/227/EHS uvedla důvody, pro které je nutné přejít na systém daně z přidané hodnoty a definovala DPH jako obratovou všeobecnou daň ze spotřeby stanovenou procentem z prodejní ceny. Cílem směrnice bylo zavést DPH ve všech členských státech nejpozději k 1. 1. 1970, coţ se později ukázalo jako nereálné. Z věcného obsahu první směrnice vyvozoval ESD zákaz zavádění jakékoliv nové nepřímé daně, která by v členských státech EHS (EÚ) konkurovala dani z přidané hodnoty.11

10

11

BENDA, V. Meritum - Daň z přidané hodnoty 2009. Praha: ASPI, a.s., s. 81 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: LINDE, 2010, s. 121

- 21 -



Druhá směrnice Rady č. 67/228/EHS definovala předmět daně. Předmětem daně byl prodej zboţí a poskytování sluţeb plátcem daně za úplatu na území členského státu a dovoz zboţí. Druhá směrnice ponechala členským státům právo přijmout speciální ustanovení, které by zabránily daňovým únikům a také zavedla speciální reţim pro malé podniky. Tato směrnice také výrazně omezila moţnost nulové sazby daně. Stanovení výšky základní a sníţené sazby zůstalo i nadále v plné kompetenci členských států.12 Za nejdůleţitější směrnici v oblasti harmonizace nepřímých daní byla povaţovaná šestá směrnice Rady č. 77/388/EHS, která nahradila druhou směrnici Rady č. 67/228/EHS. Šestá směrnice odstranila odlišné ustanovení národních daňových legislativ a sjednotila výklad základních pojmů u daně z přidané hodnoty. Velmi konkrétně definovala předmět daně, určování základu daně, určení místa zdanitelného plnění a vymezila osoby povinné k dani.13 Šestá směrnice sledovala i další cíl, kterým bylo zajištění financování Evropského hospodářského společenství. Daň z přidané hodnoty se postupně připojila k vlastním zdrojům financování EHS (EU). O významu šesté směrnice svědčí i fakt, ţe po dobu své existence do 31. 12. 2006, kdy byla zrušena, byla změněná 32 novelami. Z novelizací je zajímavá směrnice č. 92/77/EHS, která s účinností k 1. 1. 1993 zavedla minimální hranice daňových sazeb z DPH:  15% pro základní sazbu,  5% pro jednu aţ dvě sníţené sazby. V roce 2006 se Evropská komise rozhodla šestou směrnici přepracovat a nahradit ji novou směrnicí. Hlavní příčinou tohoto kroku byla zejména nepřehlednost v oblasti harmonizace DPH, coţ přispěla i početná novelizace souběţně platných směrnic. S účinností od 1. 1. 2007 tak vstoupila v platnost směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 12

NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2.vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 37

13

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: LINDE, 2010, s. 125-127

- 22 -



28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice také zřídila poradní orgán, kterým se stal Výbor pro daň z přidané hodnoty sloţený ze zástupců členských států a Evropské komise.14 Česká i Slovenská republika se ve směrnici Rady č. 2006/112/ES několikrát výslovně uvedené a platí pro ně některé zvláštní reţimy a odchylky. Obě země mohou například stanovit osvobození od daně osobám povinným k dani, kterým roční obrat nepřekročil v národní měně ekvivalent 35 000,- EUR. Ani novou směrnici 2006/112/ES nemíjejí časté novelizace. Do dnešního dne bylo přijato několik pozměňujících směrnic, z kterých největší změny do fungování DPH přinesla směrnice č. 2008/8/ES. Tato novela změnila pravidla určování místa zdanitelného plnění u sluţeb a členské státy byly povinné implementovat její obsah do národní legislativy nejpozději do 1. 1. 2010. V současnosti je i nadále platné nařízení Rady ES/1777/2005 ze 17. října 2005 o vykonávacích opatřeních směrnice 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty. Mimo to se v legislativě Evropské unie nachází i další právní akty, které se přímo dotýkají problematiky daně z přidané hodnoty. Jedná se o směrnice a nařízení, které řeší problémy způsobené zavedením jednotných pravidel fungování DPH, a pro které evropský zákonodárce zvolil cestu přijímání samostatných právních aktů. Patří sem oblast mezinárodní spolupráce při výměně informací mezi správci daně a problematika vracení DPH. Přehled platných směrnic a nařízení: 1) Mezinárodní spolupráce při výměně informací  Směrnice Rady 77/799/EHS z 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci příslušných úřadů členských států v oblasti přímých daní15

14

Čl. 398 Směrnice Rady 2006/112/ES Její platnost byla rozšířena i na oblast nepřímých daní pozměňující směrnicí Rady č. 79/1070/EHS.

15

- 23 -



 Nařízení Rady ES/1798/2003 z 7. října 2003 o administrativní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a které ruší nařízení EHS/218/92  Nařízení Rady ES/638/2004 z 31. března 2004 o statistice Společenství o obchodovaní mezi členskými státy a o zrušení nařízení EHS/3330/91 2) Oblast vracení DPH  tzv. třináctá směrnice Rady 86/560/EHS z 17. listopadu 1986 o harmonizaci zákonů členských států týkajících se daní z obratu a postup vracení daně z přidané hodnoty osobám podléhajícím zdanění, které nesídlí na území Společenství  Směrnice Rady 2008/9/ES z 12. února 2008, kterou se ustanovují podrobná pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty ustanovené směrnicí 2006/112/ES zdanitelným osobám, které nejsou usazené v členském státě vracení daně, ale které jsou usazené v jiném členském státě. Poslední změna směrnice byla provedena 14. 10. 2010 směrnicí 2010/66/ES, s platností od 1. 10. 2010. I v těchto dvou oblastech komunitární úpravy je moţné vysledovat historický vývoj a i tyto právní akty uţ byly předmětem několika novel. Směrnice Rady 2008/9/ES byla zapracována do našeho právního řádu zákonem č. 489/2009 Sb. a zákonem č. 47/2011, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

1.5.

VRACENÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

V této části práce nejprve krátce nastíním všechny moţnosti vracení daně, které zákon o dani z přidané hodnoty umoţňuje. Pokusím se jen naznačit základní parametry těchto moţností, dále se budu blíţe zabývat vracením daně plátcům v jiných členských státech. Nejprve popíši systém platný do 31. 12. 2009 a po té nový systém, který vstoupil v platnost 1. 1. 2010. Na závěr oba systémy teoreticky porovnám. Tato část práce bude vedle jiţ výše představených základních pojmů a systému daně z přidané hodnoty, hlavním podkladem pro následující praktickou část, ve které budu

- 24 -



řešit fungování nového systému v České republice, ale také v EU a pro stanovení vhodných kritérií pro výzkum na vybraném vzorku podniků. Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit Vrácení daně je moţné za stanovených podmínek především diplomatickým a zvláštním misím, mezinárodním organizacím a vyjmenovaným fyzickým osobám v návaznosti na jejich příslušnost k osobám poţívajícím výsad a imunit. Osobě poţívající výsad a imunit se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji je vyšší neţ 4 000 Kč. 16 Toto omezení neplatí pro nákup pohonných hmot pro osobní automobil, telekomunikačních sluţeb nebo sluţeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektrické energie, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. V některých případech jsou limity pro vracení daně spojeny i s principem vzájemnosti. Splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí. Princip vzájemnosti se přitom nevztahuje na zvláštní mise a mezinárodní organizace, jejich členy, včetně rodinných příslušníků, jestliţe mezinárodní smlouva zakládá nárok na vrácení zaplacené daně. Vracení daně v rámci zahraniční pomoci Daň je moţno vrátit v souladu s mezinárodními smlouvami, jeţ jsou součástí českého právního řádu, pokud tato smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, ţe nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň. Daň se přitom nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie, s výjimkou programů předvstupní pomoci (např. PHARE, SAPARD apod.). Od 1. 1. 2008 můţe nárok na vrácení daně uplatnit osoba, která takovou daň zaplatila a která poţádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje podle zákona o podpoře výzkumu, pokud podle pravidel poskytovatele 16

DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. ASPI - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem.Kometář. 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 462

- 25 -



prostředků nemohou být tyto prostředky pouţity na úhradu daně. Podle úpravy platné do konce roku 2007 nebylo vracení daně z prostředků Evropské unie, vyjma předvstupní pomoci moţné. Vracení daně ozbrojeným silám cizích států Nárok na vrácení zaplacené daně můţe uplatnit vojenský a civilní personál vysílajícího státu a samotná Organizace Severoatlantické smlouvy, případně Ministerstvo obrany, pokud smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, ţe vybrané druhy zboţí, sluţeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně. Tato moţnost vrácení daně neplatí v případě, ţe se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně. Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze u vybraných druhů zboţí a staveb, které slouţí k potřebám výcviku a fungování vojsk. Jde například o palivo, olej a maziva pro sluţební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilních sloţek, budovy pro ozbrojené síly nebo civilní sloţky a zboţí, sluţby nebo stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic NATO, včetně sluţeb s tím souvisejících. Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží Nárok na vrácení daně za nakoupené zboţí v tuzemsku má zahraniční fyzická osoba, tj. osoba, která nemá na území Evropského společenství místo trvalého pobytu a neuskutečňuje v tuzemsku ekonomickou činnost. Moţnost vrácení daně je omezena pouze na zboţí, které má obchodní charakter a jehoţ cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni je vyšší neţ 2 000 Kč. Nakoupené zboţí musí být přitom vyvezeno v cestovním styku. Prodávající je povinen na vyţádání zahraniční fyzické osobě vystavit doklad o prodeji zboţí, na kterém musí být uvedeny obdobné náleţitosti, jako má běţný daňový doklad. Daň nelze vrátit u uhlovodíkových paliv a maziv, tabákových výrobků, alkoholu a potravin. Zboţí musí být vyvezeno do 3 měsíců od jeho zakoupení, jeho vývoz z území ES musí být potvrzen příslušným celním úřadem na předepsaném tiskopisu a doloţen dokladem o nákupu. Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o

- 26 -



vývozu zboţí předloţit celnímu orgánu jednak vyváţené zboţí, dále i tiskopis o vývozu zboţí a doklad o prodeji zboţí. Vývoz zboţí s uvedením data o vývozu a splnění podmínek pro vrácení daně celní orgán potvrdí po předloţení zboţí zahraniční fyzickou osobou. O vrácení daně můţe oprávněná osoba ţádat přímo prodávajícího nebo prostřednictvím zmocněné osoby. Vrácení daně vykazuje plátce, který ji vrátil, v daňovém přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, v němţ se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně musí být zahraniční osobou uplatněn do šesti měsíců od zakoupení zboţí, jinak zaniká. Vracení daně osobám se zdravotním postižením Zdravotně postiţená osoba má nárok na vrácení daně pouze u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i v případě pořízení formou finančního pronájmu osobního automobilu. Za zdravotně postiţenou osobu se přitom povaţuje fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného správního úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu. Daň se vrací zdravotně postiţené osobě za jeden automobil nakoupený v tuzemsku v období pěti let, nejvýše však do výše 100 000 Kč. V případě nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu osobního automobilu se vrací rovněţ daň zaplacená za nájem nakoupeného osobního automobilu, přičemţ celková výše vrácené daně činí nejvíce 100 000 Kč. Daň lze vrátit opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne předchozího vrácení daně. Daň lze osobě se zdravotním postiţením vrátit před uplynutím této lhůty, pokud jí byl před uplynutím této lhůty přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.

Vracení daně zahraničním osobám povinným k dani Zahraniční osoby povinné k dani mají nárok na vrácení daně za stanovených podmínek. Podmínkou pro vrácení daně je to, ţe v kalendářním roce, ve kterém ţádala oprávněná osoba o vrácení daně, neuskutečňovala v tuzemsku ţádná plnění, aţ na stanovené

- 27 -



výjimky, mezi něţ se novelou doplňuje osobní přeprava, na kterou se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Novelou se moţnost vrácení daně podmiňuje tím, ţe v období, za které ţádá oprávněná osoba o vrácení daně, neuskutečňuje tato osoba v tuzemsku ţádná plnění, aţ na stanovené výjimky, tj. dochází ke zkrácení sledovaného období.17 Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboţí a poskytnuté sluţby v tuzemsku můţe uplatnit i evidovaná osoba, která je identifikována v kterémkoliv členském státě k zvláštnímu reţimu pro poskytování elektronické sluţby, pokud nakoupené zboţí nebo poskytnutou sluţbu pouţije pro účely poskytnutí elektronické sluţby podle zvláštního reţimu. Daň se vrací zahraniční osobě povinné k dani za obdobných podmínek, za nichţ mohou uplatňovat nárok na odpočet daně plátci, tj. především musí být splněna podmínka, ţe přijaté zdanitelné plnění, u něhoţ ţádá o vrácení daně, pouţije osoba registrovaná k dani v jiném členském státě pro ekonomickou činnost. Další podmínkou je splnění principu vzájemnosti, kterým se rozumí, ţe stát, v němţ má zahraniční osoba sídlo nebo místo trvalého pobytu, nevyměřuje DPH nebo obdobnou daň nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem nebo místem trvalého pobytu v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. U vymezených druhů zboţí nelze daň vrátit, jedná se např. o zboţí a sluţby poskytované pro osobní spotřebu, zboţí a sluţby spojené s reprezentací zahraniční osoby, telefonní poplatky, taxisluţba a pohonné hmoty s výjimkou nafty.

17

DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. ASPI - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem.Kometář. 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 464

- 28 -


1.6.

ANALÝZA


VRACENÍ

DANĚ

PLÁTCŮM

V JINÝCH

ČLENSKÝCH STÁTECH

Vracení daně plátcům v jiných členských státech do 31. 12. 2009 Osoby registrované k dani v jiném členském státu měly nárok na vrácení daně za stanovených podmínek. Podmínkou pro vrácení daně bylo, ţe v období, za které ţádá oprávněná osoba o vrácení daně, neuskutečňovala tato osoba v tuzemsku ţádná plnění, aţ na stanovené výjimky. Osoba registrovaná k dani, která má v tuzemsku provozovnu, se můţe v tuzemsku registrovat jako plátce a uplatňovat nárok na odpočet daně. Daň se vrací osobě registrované k dani v jiném členském státě za obdobných podmínek, za nichţ mohou uplatňovat nárok na odpočet daně plátci, tj. především musí být splněna podmínka, ţe přijaté zdanitelné plnění, u něhoţ ţádá o vrácení daně, pouţije osoba registrovaná k dani v jiném členském státě pro ekonomickou činnost. Oprávněná osoba podávala ţádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Ţádost o vrácení daně musela být doloţena doklady, tj. ţádost musela obsahovat především daňové doklady, s výjimkou zjednodušených daňových dokladů, nebo doklady o prodeji zboţí nebo poskytnutí sluţby, které byly vystaveny plátcem a potvrzení o registraci osoby jiného členského státu, ţe je osobou registrovanou k dani. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě měla pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zákona o správě daní a poplatků. Náleţitosti dokladu o prodeji zboţí nebo poskytnutí sluţby, který musí vystavit plátce, jenţ poskytuje zdanitelné plnění, na ţádost osoby registrované k dani v jiném členském státě, byly obdobné jako náleţitosti běţného daňového dokladu. Období pro uplatnění vrácení daně muselo zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více neţ jeden kalendářní rok. Ţádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok bylo moţné podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zanikl. Daň byl povinen finanční úřad vrátit nejpozději do šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání ţádosti nebo po

- 29 -



dni odstranění vad ţádosti. Daň byla vrácena pouze v případě, ţe částka vrácené daně činí nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku. Vracení daně plátcům v jiných členských státech po 1. 1. 2010 Od 1. ledna 2010 vstoupil v platnost zákon č. 489/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tato novela přinesla zásadní změny v oblasti vracení daně z přidané hodnoty. Změny se týkají jak tuzemských plátců DPH, kteří ţádají o vrácení daně v některém z členských států Evropské unie, tak osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které ţádají o vrácení daně v České republice. Rozdíl oproti předešlé právní úpravě je zejména v tom, ţe ţadatel musí podat ţádost pouze v elektronické podobě a prostřednictvím svého místně příslušného správce daně v zemi usazení, tj. v zemi, kde má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. Přestoţe se ţádosti budou podávat v zemi usazení ţadatele a daňové řízení ve věci vrácení daně bude probíhat v zemi, ve které je ţadateli účtovaná daň za zdanitelná plnění (dále jen členský stát vrácení daně), měla by být právní úprava vracení daně ve všech státech Evropské unie procesně přibliţně stejná. Výchozím dokumentem pro vracení daně je směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, která stanovuje prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty podle článku 170 směrnice Rady 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně. Tato směrnice měla být implementována do zákonů všech unijních zemí.18 Obecným principem vrácení daně je, ţe kaţdý členský stát vrátí osobě povinné k dani neusazené v členském státě vrácení daně daň z přidané hodnoty, účtovanou za zboţí nebo sluţbu, které jí dodala nebo poskytla jiná osoba povinná k dani v tomto členském státě, pokud se toto zboţí a tyto sluţby pouţijí pro účely, kdy má ţadatel nárok na odpočet daně. Stejný princip platí i při dovozu zboţí do tohoto členského státu. Ustanovení § 82 zákona upravuje vracení daně tuzemským plátcům v jiných členských státech Evropské unie. Základní předpoklady nároku na vrácení daně z jiného členského státu jsou, ţe ţadatel:

18

KARVÁNKOVÁ, D. Vracení daně českým plátcům v jiných členských státech EU a vracení daně osobám registrovaným k dani v jiném členském státě. Praha: Daňový expert, číslo 4, s. 23-25

- 30 -



 je v období, za které ţádá, registrován jako plátce DPH  je osobou usazenou v tuzemsku, tj. má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku  nemá v období, za které ţádá, ve státě, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení, sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem  neuskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet  má zaručený elektronický podpis Pokud ţadatel splňuje tyto podmínky, můţe podat ţádost o vrácení daně. Ţádost se podává elektronicky. Přístup do aplikace pro „Vrácení DPH plátcům v jiných členských státech“ na daňovém portále české daňové správy přidělí místně příslušný finanční úřad na základě ţádosti. Tuto ţádost je nutné podat elektronicky prostřednictvím Daňového portálu spravovaného Ministerstvem financí. Ţádost musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Místně příslušný finanční úřad zpracuje ţádost o přístup do aplikace do 15 pracovních dnů. V případě, ţe je přístup správcem daně zamítnut, bude ţadatel o tomto vyrozuměn prostřednictvím mobilního telefonu (zprávou sms) a zasláním písemného rozhodnutí v uvedené věci. V opačném případě má ţadatel po uplynutí stanovené lhůty otevřen přístup do aplikace. Vstup do aplikace je umoţněn pouze stejné osobě, která ţádost podepsala zaručeným elektronickým podpisem. Ţadatele můţe na základě písemně udělené plné moci zastoupit zástupce (viz. Příloha č.2). Plnou moc je moţné udělit v souladu s ustanovením § 27 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, neboť daňové řízení je zahájeno u tuzemského správce daně, a tudíţ zastupování se řídí naší právní úpravou. Příslušná plná moc musí být uloţena u správce daně. Po přihlášení do aplikace bude ţadateli nabídnut výběr následujících odkazů:  nová ţádost o vrácení DPH  opravná ţádost o vrácení DPH  samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vracení daně  informace o podaných ţádostech

- 31 -



 informace o podaných upřesněných koeficientech  všeobecné informace Ve formuláři ţádosti bude ţadatel vyplňovat následující kolonky:  záhlaví

(stát,

období

pro

vrácení

daně,

případný

koeficient,

ekonomickou činnost podle harmonizovaných kódů)  kontaktní údaje (e-mail, zástupce, bankovní účet)  příslušná plnění v rámci EU  připojení příloh Údajům uvedeným v ţádosti je nutné věnovat zvýšenou pozornost, neboť správce daně bude se ţadatelem komunikovat pouze elektronicky. Vzhledem k tomu, ţe okamţikem doručení se rozumí datum odeslání oznámení správcem daně ve formě datové zprávy na elektronickou adresu uvedenou v ţádosti, můţe dojít k situaci, ţe se ţadatel nedozví podstatnou informaci z daňového řízení, neboť v ţádosti uvedl chybnou elektronickou adresu. Na elektronickou adresu bude ţadatel rovněţ vyrozuměn o doručení ţádosti do státu vracení. Problém s vracením daně nastane i v případě chybně vyplněného údaje o účtu. Ţadatel musí uvést vţdy účet včetně kódů IBAN (zahraniční účet) a rovněţ BIC (identifikace zahraniční banky). Kromě výše uvedeného musí být v kaţdé ţádosti o vrácení daně vyplněné údaje o jednotlivých fakturách a dovozních dokladech. Tyto poţadavky jsou velice podobné ve všech členských státech, neboť všechny vycházejí z článku 8 a 9 směrnice Rady 2008/9/ES. V naší zákonné úpravě jsou uvedeny pro ţadatele registrované k dani v jiném členském státě v § 82a odst. 5 a 6. Pokud tyto údaje nebudou vyplněny v souladu se zákonem příslušné země, můţe dojít k tomu, ţe se na ţádost bude hledět, jako by nebyla podána, viz článek 15 směrnice: „Ţádost o vrácení daně se povaţuje za podanou pouze v případě, ţe ţadatel uvedl všechny údaje poţadované podle článků 8, 9 a 11“. Členský stát vrácení daně můţe od ţadatele poţadovat, aby spolu se ţádostí o vrácení daně poskytl elektronickými prostředky kopii faktury nebo dovozního dokladu. Pokud ţadatel nemá jistotu, ţe země, ve které ţádá, elektronické kopie dokladů nepoţaduje,

- 32 -



měl by tyto kopie automaticky k ţádosti připojit. Tím se zvýší předpoklad, ţe ţádost bude vyřízena v kratší lhůtě, neţ kdyby byl k doplnění kopií dokladů vyzván. Podle ustanovení § 82a odst. 7 je povinností pro osoby registrované k dani v jiném členském státě, které ţádají o vrácení daně v České republice, k ţádosti doloţit elektronickou kopii dokladu, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1.000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboţí nebo přijatých sluţeb. Stejný limit je uveden i ve směrnici v článku 10. Tímto ustanovením však není dotčena moţnost správce daně, aby si vyţádal od ţadatele i doklady na niţší částky, neţ jsou v zákoně uvedeny. Maximální moţná celková velikost všech příloh (po zazipování) je 5 MB. Pokud by měl ţadatel přílohu obsáhlejší, je lepší počkat na výzvu správce daně, zda bude poţadovat veškeré doklady. Otázkou zůstává, zda bude členský stát vrácení daně poţadovat zaslání dokladů poštou v papírové podobě, anebo bude povaţovat za dostačující zaslání dokladů elektronicky mimo daňový portál. Pokud ţadatel zjistí, ţe v ţádosti udělal chybu, některé členské státy vrácení daně připouštějí podání opravné ţádosti. Tuto opravnou ţádost je nutné podat pod stejným referenčním číslem, pod jakým byla podaná chybná ţádost. V opačném případě by opravná ţádost byla povaţovaná za novou ţádost. Ţádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Tato lhůta je stejná pro všechny členské státy. Obdobím pro vrácení daně je nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, popřípadě méně neţ tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Plátce daně musí postupovat vţdy podle pravidel konkrétního členského státu. Domnívá-li se členský stát vrácení daně, ţe nemá k dispozici veškeré důleţité údaje, na základě kterých by mohl rozhodnout o ţádosti o vrácení daně, můţe si ve lhůtě čtyř měsíců vyţádat elektronickými prostředky doplňující údaje od ţadatele nebo od příslušných orgánů členského státu usazení. Poţadované údaje by měly být poskytnuty zpravidla do jednoho měsíce od data doručení výzvy, pokud ve výzvě není stanoveno jinak.

- 33 -



V případě, ţe správce daně členského státu vracení daně nemá vůči ţádosti výhrady a ţádost schválí, vydá ve lhůtě do čtyř měsíců ode dne obdrţení ţádosti rozhodnutí a nejpozději do deseti pracovních dnů uhradí ţadateli schválenou částku na účet uvedený v ţádosti. Vztahuje-li se ţádost o vrácení daně na období kratší neţ jeden kalendářní rok, avšak nejméně tři měsíce, nesmí být poţadovaná částka, o jejíţ vrácení ţadatel ţádá, niţší neţ 400 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Je-li ţádost podaná za období celého kalendářního roku, nesmí být částka niţší, neţ 50 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně. Pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu se pouţije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějţ je ţádost podána. Nesouhlasí-li ţadatel s rozhodnutím správce daně ve věci ţádosti, můţe se proti němu odvolat. Pokud vznikne vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí na účet v tuzemsku nebo v jiném členském státě. Pokud je vratitelný přeplatek vrácen na účet, který je veden v jiném členském státě, jdou poplatky za převod vratitelného přeplatku k tíţi ţadatele. Nevrátí-li správce daně vratitelný přeplatek v zákonem stanovené lhůtě, je povinen za dobu prodlení uhradit ţadateli úrok. V případě, ţe bylo vrácení daně dosaţeno ţadatelem podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je ţadatel povinen vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z neoprávněně vrácené částky správci daně Analýza změn Elektronická forma podání žádosti je hlavní změnou, která nastala v systému vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech po 1. 1. 2010 a která se dotkla všech subjektů podávajících ţádosti v rámci Evropské unie. Ve státech mimo Evropskou unii (např. Norsko, Švýcarsko) platí stále podávání ţádostí, včetně zasílání originálů daňových dokladů v papírové formě. Elektronickou formu podání ţádosti stanovila jiţ směrnice Rady 2008/9/ES, kterou měly členské státy povinnost do 1. 1. 2010 zapracovat spolu s dalšími změnami do svých právních předpisů.

- 34 -



Tato změna způsobila zpočátku nemalé problémy, přestoţe o zapracování směrnice rady Evropy do daňových zákonů jednotlivých zemí EU se vědělo jiţ od roku 2008, kdy směrnice Rady 2008/9/ES vyšla. Díky nedostatku koordinace Evropské komise, byla komunikace mezi jednotlivými zeměmi a Bruselem zpočátku poměrně malá. Je nutno poznamenat, ţe většina států zapracovala poţadavky směrnice do právních systémů na poslední chvíli. V České republice aţ zákonem č. 489/2009 Sb., kterým se mění zákon

č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který byl ve sněmovně

projednán aţ v prosinci roku 2009, podepsán prezidentem 23. prosince 2009, uveřejněn ve sbírce zákonů aţ 31. 12. 2009, přitom vstoupil v platnost i v účinnost jiţ od 1. 1. 2010. O připravovaných změnách v oblasti vracení daně z přidané hodnoty bylo velmi obtíţné získat jakékoliv praktické informace a to ani na příslušném Finančním úřadu pro Prahu 1, který na vytvoření elektronického portálu spolupracoval. Nový systém, který byl zaveden v celé Evropské unii, provázely v mnoha zemích velké problémy. Například v Lucembursku nebyl elektronický portál připraven aţ do listopadu 2010, elektronický systém zde také nepodával o přijetí ţádosti ţádnou informaci, nebylo tedy moţné dohledat na portálu termín jejího přijetí lucemburským finanční úřadem. Stejná situace je u elektronického portálu v Nizozemí, o přijatelnosti ţádosti se ţadatel dozví aţ při vyplacení nebo zamítnutí. Z důvodu řady problémů, které se po zavedení systému elektronického navracení DPH objevily při podávání ţádostí, byl prodlouţen termín pro příjímání žádostí za rok 2009, a to z 30. 9. 2010 na 30. 3. 2011. Při systému podávání ţádostí v „papírové“ formě včetně originálů daňových dokladů, byla lhůta dříve stanovena na 30. 6. následujícího roku. V současnosti v případě, ţe správce daně členského státu vracení daně nemá vůči ţádosti výhrady a ţádost schválí, vydá ve lhůtě do čtyř měsíců ode dne obdrţení ţádosti rozhodnutí a nejpozději do deseti pracovních dnů uhradí ţadateli schválenou částku na účet uvedený v ţádosti. V praxi je v mnoha státech Evropské unie situace jiná. V Rakousku v případě ţe příslušný úřad posoudí ţádost bez výhrad resp. vad podání, je

- 35 -



vyřízení ţádosti a vyplacení vracené částky otázkou dnů, na druhé straně např. v Lucembursku jsou ţádosti touto zemí přijímány teprve aţ po několika měsících od jejich předloţení na český místně příslušný finanční úřad (přijetí ţádosti) a po té vyřízení ţádosti (schválení) trvá opět několik měsíců. Jedním z deklarovaných cílů změn bylo zjednodušení administrativní zátěže subjektů ţádajících o vrácení daně z přidané hodnoty. Elektronický systém je však poměrně sloţitý. Přestoţe je moţné ţádost podat v jazyce ţadatele, praktické problémy s podáním ţádosti často vyţadují odbornou pomoc. Kaţdému zboţí odpovídá kód a subkód, dříve bylo moţné v ţádosti uvést pouze číslo daňového dokladu s poznámkou např. diesel a mýto, nyní je nutné kaţdou poloţku na dokladu zařadit podle kódu a subkódu, navíc v případě, ţe zboţí nebo sluţba nemá přiřazen kód je nutný podrobný popis. Jakákoliv komunikace s příslušným úřadem dané země po podání ţádosti probíhá v jazyce země, výzva k doplnění ţádosti pro českého ţadatele přijde tedy např. v maďarštině. Na tomto místě jsem se pokusila shrnout nejvýznamnější změny v oblasti vracení daně z přidané hodnoty, konkrétní dopady změn a výzkum na vybraném vzorku podniků bude předmětem následující praktické části.

- 36 -



PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE Metody práce Analýza. Jedná se o vědeckou metodu zaloţenou na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. Analýza je zaloţena na členění jevu na dílčí části (prvky). Jejím smyslem je zjištění vzájemných vztahů mezi prvky; prvky a celkem; prvky celkem a okolím a kvantifikace intenzity těchto vztahů. Míru vzájemných vztahů a působení jednotlivých vlivů je nutno kvantifikovat, neboť teprve spojení analýzy s kvantifikací umoţňuje odlišit podstatné od nepodstatného. Při analýze vstupuje do popředí vztah části a celku a vztah příčiny a účinku. Při praktické činnosti představuje v tomto pojetí postup od celku k částem, od výsledku k příčinám. Postup od celku k částem umoţňuje získat orientaci o zkoumaném jevu, najít rozhodující faktor a trend vývoje. Při postupu od výsledku k příčinám postupujeme vlastně od globálních výsledků k dílčím příčinám. Tento postup pouţiji při zkoumání daňové soustavy a zkoumání systému vracení daně z přidané hodnoty ze zahraničí. Dále pouţiji metodu komparace, která je zaloţena na srovnání, srovnávání, přirovnání, přirovnávání objektů za účelem stanovení jejich shodných nebo rozdílných znaků. Tuto metodu pouţiji ve své práci v části komparace systému vracení daně z přidané hodnoty v České republice a v Nizozemí. Způsob získávání informací Informace potřebné pro praktický výzkum jsem získala ze své praxe. Podklady a data k výzkumu jsem získala ve 20 dopravních společnostech. Přínos práce Předpokládaný výstup práce by měl obsahovat zhodnocení fungování vracení daně z přidané hodnoty. Přínos práce by měl být zejména pro podniky vyuţívající moţnosti refundace daně z přidané hodnoty, například přepravní společnosti.

- 37 -



Inventář příloh Práce obsahuje tabulky a vzory plných mocí pro zastupování společností v těchto zemích, ale i plnou moc pro vstup do portálu české daňové správy. Tyto podklady umoţňují dokreslené a lepší orientaci v problematice vracení DPH ze zahraničí.

2.1.

Analýza fungování směrnice 2008/9/ES

Od 1. 1. 2010 se všechny ţádosti v rámci EU podávají elektronicky přes portál daňové správy. Ţádosti o vracení DPH do mimoevropských zemí jsou však podávány stále „papírově“ tak jak tomu bylo u všech ţádostí před 1. 1. 2010. To znamená, ţe ţádosti jsou podávány elektronicky a zahraniční finanční úřad tak nepřijde fyzicky vůbec do kontaktu s jednotlivými daňovými doklady. Podle článku 10 směrnice Rady 2008/9/ES můţe členský stát vrácení daně poţadovat naskenovanou fakturu nebo dovozní doklad v případě, ţe základ daně u uhlovodíkových paliv převyšuje 250 EUR, u ostatních druhů pořízeného zboţí nebo přijatých sluţeb převyšuje 1000 EUR. Některé země – Rakousko, Lucembursko, Dánsko, Švédsko atd. nepoţadují ţádné elektronické kopie daňových dokladů a vrací daň jen na základě elektronické ţádosti, kde jsou vyplněny základní údaje o daňovém dokladu. Naproti tomu některé země však ţádají originály faktur i přesto, ţe jsou v ţádosti naskenované jako například Rumunsko, které neustále mění poţadavky na formální náleţitosti ţádosti a u kaţdého jednoho případu se bohuţel nedá s jistotou předvídat kladné či záporné stanovisko finančního úřadu. V Rumunsku docházelo k velkým zpoţděním jiţ u ţádostí podaných v papírové podobě (tedy před 1.1.2010) tyto toto zpoţdění bylo řešeno tak, ţe narozdíl od jiných zemí, kde orgánem kontroly ţádosti je vţdy jeden centrální finanční úřad pověřil kontrolou těchto ţádostí jednotlivé místně příslušné úřady v Rumunsku, které však s kontrolou ţádostí neměly ţádné zkušenosti. Navíc dokumenty, které byly na vyzvání původního centrálního finančního úřadu zaslány, se velmi často ztrácely při rozeslání ţádostí na jednotlivé finanční úřady a místně příslušné úřady je pak ţádaly znovu.

- 38 -



Cílem § 82 zákona o DPH, který byl novelizován v souladu s postupy definovanými dle směrnice Rady 2008/9/ES, je, aby proces vrácení daně z přidané hodnoty v rámci Evropské unie probíhal za obdobných podmínek. Nová pravidla pro proces vrácení daně spočívají především v podávání ţádostí elektronickou cestou, která měla proceduru vracení daně zjednodušit a zrychlit. V části ţádosti, kde se vyplňuje druh zboţí a sluţeb (plnění), pro které je moţné uplatnit nárok na vrácení DPH, o němţ informuje článek 9 směrnice Rady 2008/9/ES je nutné místo původního jednoduchého slovního popisu pouţít příslušné kódy. Existuje 10 hlavních kódů, 182 subkódů a 92 sub-subkódů, jejichţ výběr se řídí platnou legislativou země vrácení. Vstup do aplikace vrácení daně je moţné získat elektronickým podáním formuláře „Ţádost o přístup do aplikace pro vracení DPH.“ Tuto ţádost je potřeba vyplnit a zaslat na místně příslušný finanční úřad a ten tomuto plátci přidělí vstup do aplikace, kde je moţné předkládat ţádosti o vrácení daně, ale i kontrolovat stav jiţ podaných ţádostí. Do kaţdé ţádosti ţadatel vyplňuje kontaktní email, na který finanční úřad zasílá informace o tom, ţe místně příslušný úřad danou ţádost přijal a následně ji odesílá na zahraniční finanční úřad a tento úřad opět potvrzuje přijetí ţádosti. Jak jsem jiţ uvedla výše, takto to bohuţel v některých zemích nefunguje a není moţné si ověřit, zda ţádost byla skutečně přijata zahraničním finančním úřadem. Kaţdé podané ţádosti je pak přiděleno referenční číslo, podle kterého je moţné ţádost identifikovat. O jakékoliv změně v ţádosti pak informuje finanční úřad prostřednictvím elektronické pošty. Článek 15 směrnice Rady 2008/9/ES - ţádost o vrácení daně se podává v členském státě usazení do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vracení daně. Vzhledem

k mnoha

nejasnostem

způsobeným

nejen

nefunkčními

portály

a

problematickému přiřazování jednotlivých kódů a subkódů k daným produktům, byla lhůta pro předkládání ţádostí za rok 2009 prodlouţena aţ do 30. března 2011. Ale jelikoţ záměr o prodlouţení lhůty pro podávání ţádosti vztahující se k roku 2009 byl v

- 39 -



EU zveřejněn aţ začátkem října 2010 (vydána nová směrnice 2010/66/EU, v České republice byl k tomuto 2. 11. 2010 vydán pokyn D - 343, který hovořil o zpětné účinnosti této směrnice k 1.1.2010). Díky tomu, ţe tato směrnice vyšla aţ následně po datu původní lhůty tak většina ţadatelů byla nucena podat ţádosti o vrácení daně před datem 30. září 2010. Od data přijetí ţádosti zahraničním finančním úřadem začne plynout čtyřměsíční lhůta, po dobu které finanční úřad ţádost zkontroluje a v případě schválení ţádosti vrátí peníze, pokud zahraniční finanční úřad potřebuje další doplňující informace nebo originální dokumenty k ţádosti, tak o to musí poţádat ţadatele. Velkou nevýhodou je zde, ţe tato výzva k doplnění údajů vţdy přijde v jazyce zahraničního finančního úřadu a správní řízení probíhá podle vnitrozemských zákonů dané země a navíc je napsána v úřadním jazyce dané země. Její překlad a následný právní výklad je značně problematický, je tedy důleţité znát nejen úřední jazyk dané země ale i procesní úpravu daňových zákonů. Například při odvolání na rozhodnutí o ţádosti v Polsku je potřeba se nejdříve odvolat k centrálnímu finančnímu úřadu ve Varšavě, jako druhá instance nastupuje pak Finanční komora a následně soud. Na toto doplnění ţádosti by měl mít finanční úřad standardně dobu jednoho měsíce, jak vyplývá z článku 20 směrnice Rady 2008/9/ES. Ne všechny státy tuto část směrnice implementovaly. Například Polsko má většinou lhůtu 7 dní, která je pro doplnění ţádosti velmi nedostatečná. Pokud finanční úřad nevydá rozhodnutí o ţádosti do 4 měsíců, je povinný platit úroky z prodlení. Toto se v praxi vyskytuje jen zřídka. Tento princip funguje spolehlivě například ve Španělsku, Holandsku a Německu, které tento úrok vyplácí jen v případech, kdy se jedná o větší sumy. Výška úroku závisí na sazbě národních bank jednotlivých zemí.

- 40 -


2.2.


Komparace úpravy vracení DPH v ČR a v Nizozemí

Nizozemské království stejně jako Malta a Francie vytvořily dva portály pro vracení DPH z EU, kde bylo rozlišeno, zda ţádost podává sám subjekt či, jím zplnomocněný zástupce. Narozdíl od toho, v České republice funguje jen jediný portál, který slouţí jak přímo pro ţadatele tak i pro zplnomocněné zástupce. Zpočátku bylo poměrně problematické získat vstupy do portálu u společnosti, která měla pro vracení DPH více neţ jednoho zástupce. Na počátku si některé české finanční úřady si zákon o správě daní a poplatků vykládaly chybným způsobem a to tak, ţe není moţné, aby měla jedna společnost pro vracení DPH více zástupců. Přitom ministerstvo financí ČR i finanční úřad pro Prahu 1 shodně tvrdili, ţe kaţdé jedno předloţení ţádosti je samostatným správním řízením, a pro kaţdé z nich je pak moţné, aby společnost měla zplnomocněného zástupce, to znamená, ţe počet zástupců, zde nebyl nijak omezen. Podle současné právní úpravy platí pro zastupování v daňovém řízení §27- 31 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. K mylnému výkladu ustanovení „V téţe věci můţe být zvolen pouze jeden zmocněnec.“ (§29 odst.1) dochází i nadále. Pokud je v souladu s § 28 odst.119 v plné moci jednoznačně uvedeno, ke které ţádosti nebo ţádostem se vztahuje, potom je i podle stanoviska ministerstva financí přípustné, aby jeden ţadatel měl pro jednotlivá řízení o vracené DPH jiné zástupce. V Nizozemí na rozdíl od České republiky nebylo zpočátku moţné podávat ţádosti ve formátu XML, tento problém zde byl vyřešen aţ v červnu 2010, kdy bylo umoţněno pouţívat při zadávání ţádostí tento formát. Do této doby bylo nutné vkládat jednotlivá data do portálu pouze manuálně. Dalším problémem zde bylo, ţe zpočátku nebylo moţné ani tyto manuálně vloţené ţádosti z portálu odeslat, tento problém byl odstraněn během dalšího měsíce.

19

§ 28 odst.1 „Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje.“

- 41 -



Obrovskou výhodou v nizozemském portálu však je to, ţe je moţné, aby odešlo velké mnoţství ţádostí najednou, při tom v českém portále je moţné odeslat vţdy jen jednu ţádost. V Nizozemsku byla a v současné době také je moţnost vrátit DPH aţ 5 let zpětně. Ale ani nizozemský a ani jiné portály bohuţel nejsou uzpůsobeny k tomu, aby zde bylo moţné zadat daňové doklady se zpětnými daty. Tento problém vyřešilo Nizozemsko tak, ţe neoficiálně umoţnilo, aby si jednotlivé subjekty data těchto daňových dokladů upravily pouze v rámci portálu na data na aktuální rok. V Nizozemsku také na rozdíl od České republiky není nutné přikládat skeny jednotlivých faktur, které přesahují limit plnění daný jednotlivými zeměmi EU. Dalším specifikem Nizozemska je to, ţe zde nelze podat opravnou ţádost. Nizozemský finanční úřad tvrdí, ţe tento poţadavek není ve směrnici jasně zapracován, tudíţ k němu nepřihlédli ani při vytváření portálu pro refundaci DPH. Coţ se v současné době jeví jako velký problém, protoţe například Rakousko vyţaduje odvolání se proti rozhodnutí nebo dodání chybějících informací jen pomocí opravné ţádosti a tuto moţnost nizozemský portál vůbec nenabízí. Pokud dostane holandský ţadatel z Rakouska výzvu na doplnění údajů (např. dodatečné zaslání skenů jednotlivých faktur) nebo pokud dostane jen částečně schválené rozhodnutí, měl by podat opravnou ţádost, aby chybějící údaje doplnil. Tato moţnost ale v holandském portále bohuţel není, takţe ţadatel je nucen podat novou ţádost. Pokud tato nová ţádost přijde na rakouský finanční úřad, tak ten ji zamítne s odůvodněním, ţe o této ţádosti bylo jiţ dříve rozhodnuto a nebude se tak tímto podáním dále zabývat. Podobný problém hrozí např. i s ţádostí do Belgie, která kaţdou ţádost, jeţ je podaná dvakrát zamítne a jako pokutu strhne 10% z vrácené částky. A pokud nizozemský portál moţnost opravné ţádosti nenabízí, nemá ţadatel ţádnou alternativu jak chybějící údaje doplnit. Proto ţádají zplnomocnění zástupci klientů v Nizozemsku o závazné stanovisko této věci, které by následně mohli předloţit finančnímu úřadu v Rakousku, aby bylo moţné výše zmíněné úkony provádět jako jiţ dříve v papírové podobě, coţ je podle mého názoru velký krok zpět.

- 42 -



Stejně je tomu i u dobropisů, které je nutné stejně jako ostatní daňové doklady uvádět do části jednotlivých plnění z EU, ale s minusovým znaménkem, které do nizozemského stejně jako do českého portálu bohuţel není moţné zadat.

2.3.

Praktický výzkum

V této části se budu zabývat ověřováním hypotézy: „Zavedení změn v oblasti vracení DPH ze zahraničí přineslo podnikatelům snadnější zpracování a rychlejší vyřízení žádostí o vracení DPH ze zahraničí.“ Kritériem pro potvrzení nebo zamítnutí hypotézy bude zkoumaný rozdíl v počtu týdnů, které vyřízení ţádosti na vybraném vzorku podniků trvalo před změnami a po zavedení změn od

1.1.2010. Na vybraném vzorku 20 plátců DPH registrovaných v České

republice budu zkoumat, zda změna v oblasti vracení DPH přinesla deklarované snadnější a rychlejší vyřízení ţádostí o vracení DPH. Budu tedy srovnávat dobu trvání zpracování ţádosti finančním úřadem před a po změně v reţimu vracení DPH ze zahraničí u jednotlivých společností. Reprezentativní vzorek zemí jsem vybrala podle toho, kam nejčastěji směřují čeští dopravci a také proto, ţe kaţdá země má jiné formální poţadavky na daňové doklady. Zde tedy krátce popíši specifika jednotlivých zemí.

Belgie V této zemi je moţné vracet DPH pouze z běţných daňových dokladů, které obsahují veškeré informace o dodavateli i odběrateli a zjednodušené daňové doklady je moţné předkládat pouze v případě, ţe jsou zaplaceny platební kartou a je tak moţné prokázat, ţe platba skutečně z účtu odešla. Takţe je zde i nadále nutné ke kaţdému jednomu daňovému dokladu dodávat kopii bankovního výpisu, kde bude patrné, ţe byla daná částka skutečně zaplacena.

- 43 -



Dále je zde nutné ke kaţdému tankování pod 80 litrů paliva dokládat technický průkaz vozidla a dokázat tak, ţe se jedná o vozidlo s hmotností větší neţ 3,5 tuny. V opačném případě je moţné ţádat jen poloviční částku DPH z tohoto tankování. Doposud je zde moţné vracet DPH 3 roky zpětně, ale uvaţuje o zrušení této moţností. Vyvstává zde bohuţel stejný problém jako u Holandska. V ostatních portálech není tato moţnost řešena a nelze tedy vracet DPH z dokladů se zpětnými daty, je tedy nutné změnit platná data na data z aktuálního daňového roku. U Belgie je vţdy nutné skenovat faktury, které přesáhnou částku 250 euro za tankování a částku 1000 euro za ostatní produkty.

Francie V této zemi je moţné vracet DPH ze zjednodušených daňových dokladů i z běţných daňových dokladů. Všechny daňové doklady musí obsahovat údaje o dodavateli i odběrateli u úplných daňových dokladů musí být tyto údaje vytištěny a u zjednodušených daňových dokladů je potřeba údaje o dodavateli i odběrateli doplnit razítkem obou těchto subjektů. Německo má poměrně přísná kritéria, pokud jde o zjednodušené daňové doklady – je zde potřeba aby na zjednodušeném daňovém dokladu byly kromě běţných náleţitostí jako údaje o dodavateli, jeho DIČ, brutto částka, netto částka, sazba daně, výpočet daně, údaje o produktu (zboţí nebo sluţba) pokud částka na dokladu přesáhne 150 euro brutto i razítka dodavatele i odběratele. Zde ovšem nastává problém s tím, ţe pokud je potřeba tyto doklady naskenovat musí se naskenovat obě strany, protoţe dodavatelé i odběratelé zpravidla razítkují zadní stranu daňového dokladu, je nutné skenovat do ţádosti i tuto zadní stranu. Pak se ovšem nedá nijak prokázat, ţe tato zadní strana náleţí právě jednomu daňovému dokladu. A to není moţné dokázat bez toho aniţ, by si finanční úřad vyţádal originály těchto dokladů, toto však německý finanční úřad nepřipouští. V současné době preferuje tedy německý finanční úřad, aby obě razítka byla na přední straně zjednodušeného daňového dokladu, to ovšem můţe způsobit zhoršit čitelnost jednotlivých poloţek na dokladu.

- 44 -



Itálie Zde není moţné vracet ze zjednodušených daňových dokladů. Je nutné zde vracet jen z běţných daňových dokladů. Itálie nepoţaduje dodávat skeny daňových dokladů a doposud jsme nezaznamenali případ, ţe by si skeny nebo originály dokladů finanční úřad dodatečně vyţádal.

Rakousko Stejně jako Německo vyţaduje, aby je zde potřeba aby na zjednodušeném daňovém dokladu byly kromě běţných náleţitostí jako údaje o dodavateli, jeho DIČ, brutto částka, netto částka, sazba daně, výpočet daně, údaje o produktu (zboţí nebo sluţba) pokud částka na dokladu přesáhne 150 euro brutto i razítka dodavatele i odběratele. Na běţném daňovém dokladu musí být veškeré tyto náleţitosti vytištěny. Finanční úřad v Rakousku však nevyţaduje skeny těchto faktur, provádí pouze namátkové kontroly.

Výzkum V této kapitole jsem provedla výzkum u konkrétních společností a nastínila situaci před a po změně reţimu vracení DPH. V této kapitole budu ověřovat platnost stanovené hypotézy: „Zavedení změn v oblasti vracení DPH ze zahraničí přineslo podnikatelům snadnější zpracování a rychlejší vyřízení žádostí o vracení DPH ze zahraničí.“ Kritériem pro potvrzení nebo zamítnutí hypotézy bude zkoumaný rozdíl v počtu týdnů, které vyřízení ţádosti na vybraném vzorku podniků trvalo před změnami a po zavedení změn od 1. 1. 2010. Zkoumané podniky jsou z oblasti dopravních společností, které zprostředkovávají dopravu zboţí po Evropě i mimo ni. Názvy společností jsou uvedeny v příloze č.1.

Podnik 1. Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

2007 4 4,25 44 22,5 2

2008 9 8,5 49 33,6 9 -

- 45 -

2009 6,5 66 32

2009 16 10 16 3



Podnik 1 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot, coţ také ovlivňuje zkoumanou dobu navrácení, protoţe kontrola zjednodušených daňových dokladů je časově náročnější. Výsledky výzkumu pro podnik 1 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,5 na 16 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,5 týdne na 10 týdnů. Průměrná doba navrácení DPH z Itálie před změnou byla 53 týdnů. Vracení DPH z Německa se z průměrných 29,4 týdnů zkrátilo na 16 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 5,5 týdne ke zkrácení na doby navrácení na 3 týdny.


2007 2 4 49,5 31 12,33

2008 14 2 60 27 10,6

2009 5 65 24 7,5

2009

32 22 3

Podnik 2 je podnikající fyzická osoba. Tato společnost má z většinou pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot, v malé míře se zde vyskytují i zjednodušené daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot ovlivňuje zkoumanou dobu navrácení, protoţe kontrola zjednodušených daňových dokladů je časově náročnější. Výsledky výzkumu pro podnik 2 V Belgii se doba navrácení DPH před změnou činila průměrně 7 týdnů. Od roku 2009 přestala tato společnost působit na belgickém trhu. Ve Francii doba navrácení DPH byla průměrně 5,5 týdne. Od poloviny roku 2009 přestala tato společnost působit na francouzském trhu. Vracení DPH z Itálie bylo stejně jako u předchozího podniku před i po změně časově náročné. Doba navrácení se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 58,2 týdnů na 32 týdnů.

- 46 -



Vracení DPH z Německa se v tomto případě nepatrně zkrátilo, z průměrných 27,3 týdnů na 22 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 10,1 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 3. 2007 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

-

2008 -

2009 18,5 10 53 -

2009 20 22 23 -

Podnik 3 je akciová společnost. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Zde mi byla poskytnuta pouze data z roku 2009, na kterých je přesto změna reţimu patrná. Výsledky výzkumu pro podnik 3 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 18,5 na 20 týdnů – můţeme tedy říct, ţe doba navrácení DPH jen nepatrně prodlouţila. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 10 týdnů na 22 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 53 týdnů na 23 týdnů.


2007 11,75 12,66 37 20 12,66

2008 10,66 5 66 26 15

2009 13,5 6,66 60 24 10

2009 18 31 32 21 3

Podnik 4 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 4 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12 na 18 týdnů.

- 47 -



Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 8,1 týdne na 31 týdnů. Toto prodlouţení je velmi výrazné. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 54,3 týdnů na 32 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě nepatrně zkrátilo, z průměrných 23,3 týdnů na 21 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 12,6 týdne ke zkrácení na doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 5.

Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

2007 8 11,5 44 22,5 17

2008 12 4 62

2009 7,5 5 59,5 -

24

2009 19 32 36 -

15,5

3

Podnik 5 je akciová společnost. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 5 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 9,2 na 19 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,8 týdne na 32 týdnů. Toto prodlouţení je velmi výrazné. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 55,1 týdnů na 36 týdnů. Tato společnost provozuje i osobní dopravu – je tedy od roku 2008 v Německu registrovaná jako plátce DPH a podává zde daňové přiznání. V Rakousku došlo z průměrných 18,8 týdne ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny. Podnik 6.


2007 10,5 9,5 56 27,5 33,5

2008 7,5 5 63 14

- 48 -

2009 10 4

2009 24 21 36 -

14,5

4



Podnik 6 je akciová společnost. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 6 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 9,3 na 24 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,2 týdne na 21 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 59,5 týdnů na 36 týdnů. Tato společnost provozuje i osobní dopravu – je tedy od roku 2008 v Německu registrovaná jako plátce DPH a podává zde daňové přiznání. V Rakousku došlo z průměrných 20,6 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 4 týdny. Podnik 7. 2007 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

-

2008 10

2009 18,5 6 52,5

57 -

-

2009 18 19 32 -

Podnik 7 je akciová společnost. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Zde mi byla poskytnuta pouze data z roku 2008 a 2009. Výsledky výzkumu pro podnik 7 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 14,3 na 18 týdnů – můţeme tedy říct, ţe doba navrácení DPH jen nepatrně prodlouţila. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z 6 týdnů na 19 týdnů. Průměrná doba navrácení z Itálie byla před změnou 54,8 a po změně pak 32 týdnů. Doba se zde tedy výrazně zkrátila.

- 49 -



Podnik 8. 2007 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

-

2008 -

18,5 -

2009 9 10 -

2009 13 18 -

27,5

17 16

-

21 3

Podnik 8 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost má pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 8 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 9 na 13 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 10 týdnů na 18 týdnů. Tato společnost provozuje i osobní dopravu – je tedy od roku 2008 v Německu registrovaná jako plátce DPH a podává zde daňové přiznání. Vracení DPH z Německa se v tomto případě nepatrně zkrátilo, z průměrných 24,3 týdnů se zkrátilo na 21 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 16 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 3 týdny. Podnik 9.


2007 8,5 5 53 32 29,5

2008 7 2,5 56 28 13,5

2009 9 9 67 24 11

2009 14 13 27 21 3

Podnik 9 je akciová společnost. Tato společnost měla do roku 2009 pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Od roku 2009 má v Německu, Rakousku a Belgii pouze zjednodušené daňové doklady. Výsledky výzkumu pro podnik 9 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 8,1 na 14 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 5,5 týdne na 13 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 58,6 týdnů na 27 týdnů.

- 50 -



Vracení DPH z Německa se v tomto případě nepatrně zkrátilo, z průměrných 28 týdnů se zkrátilo na 21 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 18 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 10.


2007 7 15 45 28,5 20,5

2008 9 2,5 65 23 10,5

2009 10,5 8 69 18,5 5

2009 23 25 23 20 2

Podnik 10 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 10 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12,5 na 23 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 8,5 týdnů na 25 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde zkrátila a to z průměrných 59,6 týdnů na 23 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 23,3 týdnů na 20 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 12 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 2 týdny. Podnik 11.


2007 19,5 6 45,5 31 7,5 -

2008 7 3 69

2009 11 5 55 -

2009 23 23 34 -

Podnik 11 je akciová společnost. Tato společnost má většinou pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot, v malé míře se zde vyskytují i zjednodušené daňové doklady.

- 51 -



Výsledky výzkumu pro podnik 11 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12,5 na 23 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 4,6 týdne na 23 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zkrátila a to z průměrných 56,5 týdnů na 34 týdnů. Tato společnost provozuje i osobní dopravu – je tedy od roku 2008 v Německu a v Rakousku registrovaná jako plátce DPH a podává zde daňové přiznání. Podnik 12


2007 17 9 67 17 9

2008 12 4,5 65 25 19 -

2009 14,5 6 24

2009 22 11 36 20 2

Podnik 12 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla pouze běţné daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 12 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 14,5 na 22 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,5 týdnů na 11 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde zkrátila a to z průměrných 66 týdnů na 36 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 22 týdnů na 20 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 14 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 2 týdny. Podnik 13


2007 15,5 3 53 30,5 20 -

2008 8 6 46 -

2009 15 7,5

6

2009 21 18 29 28 3

Podnik 13 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla běţné i zjednodušené daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot.

- 52 -



Výsledky výzkumu pro podnik 13 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12,8 na 21 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 5,5 týdnů na 18 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde zkrátila a to z průměrných 49,5 týdnů na 29 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 30,5 týdnů na 28 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 13 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 14 2007 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

-

2008 -

2009 14,5 12 44

2009 22 23 15 14 3

8

Podnik 14 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla pouze běţné i zjednodušené daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Zde mi byla poskytnuta data jen z roku 2009. Výsledky výzkumu pro podnik 14 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 14,5 na 22 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12 týdnů na 23 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde zkrátila a to z průměrných 44 týdnů na 15 týdnů. Vracení DPH z Německa trvalo po změně 14 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 8 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 15 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

2007 19 15 43 20 31 -

2008 7,5 3 56 25 -

- 53 -

2009 10 9

2009 21 28 21 2



Podnik 15 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla běţné i zjednodušené daňové doklady od různých dodavatelů pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 15 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 12,2 na 21 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 9 týdnů na 28 týdnů. Doba navrácení z Itálie byla v letech 2007 a 2008 průměrně 49,5 týdnů v roce 2009 společnost nejezdila do Itálie. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 22,5 týdnů na 21 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 31 týdnů v roce 2007 ke zkrácení na doby navrácení na 2 týdny.


2007 13 14 45 26 12

2008 11 5 64 31 11

2009 17 9 42 5

2009 22 16 18 21 3

Podnik 16 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 16 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 13,6 na 22 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 9,3 týdnů na 16 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde zkrátila z průměrných 50,3 týdnů na 18 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 28,5 týdnů na 21 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 9,3 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 3 týdny.

- 54 -




2007 19 6 -

2008 11 4,5 -

33 22

2009 14 9 -

15 17,5 -

2009 25 14 -

18,5

7 1

Podnik 17 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 17 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 14,7 na 25 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,5 týdnů na 14 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 22,2 týdnů na 28 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 19,8 týdnů ke zkrácení na doby navrácení na 1 týden. Podnik 18 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

2007 16,5 8 47 -

2008 7 4 62 -

16,5

18

2009 13 7 67 14

2009 11 27 3

Podnik 18 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 18 V Belgii se doba navrácení DPH byla před změnou průměrně 12,2 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 6,3 týdnů na 11 týdnů. Doba navrácení z Itálie se zde výrazně zkrátila a to z průměrných 58,6 týdnů na 27 týdnů. V Rakousku došlo z průměrných 16,2 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny.

- 55 -



Podnik 19 2007 14 5,5 47 31 12


2008 7,5 13 67 38 19

2009 3 5 43

2009 23 35 19

9

3

Tato společnost měla pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Výsledky výzkumu pro podnik 19 V Belgii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 8,2 na 23 týdnů. Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 7,8 týdnů na 35 týdnů. Tato společnost provozuje i osobní dopravu – je tedy od roku 2009 v Německu registrovaná jako plátce DPH a podává zde daňové přiznání. V Rakousku došlo z průměrných 13,3 týdnů ke zkrácení doby navrácení na 3 týdny.

Podnik 20 2007 Belgie Francie Itálie Německo Rakousko

-

2008 -

13 -

4,5

25

-

2009 4 -

24,5 -

2009 15 -

18 -

20 -

Podnik 20 je společnost s ručením omezeným. Tato společnost měla pouze běţné daňové doklady od jednoho dodavatele pohonných hmot. Tato společnost nepůsobí na italském, rakouském a belgickém trhu. Výsledky výzkumu pro podnik 20 Ve Francii se doba navrácení DPH prodlouţila z průměrných 7,2 týdnů na 15 týdnů. Vracení DPH z Německa se v tomto případě zkrátilo, z průměrných 22,5 týdnů na 20 týdnů.

- 56 -



Zhodnocení výzkumu Jak je z výzkumu patrné, doba navrácení DPH z Belgie se prodlouţila u výše uvedeného vzorku 20 společností z průměrných 11,2 týdnů na průměrných 20,3 týdnů. Toto prodlouţení můţe být zapříčiněno problémy se zavedením portálu a nového způsobu předkládání ţádostí. U Francie se doba navrácení poměrně prodlouţila u výše uvedeného vzorku 20 společností z průměrných 7 týdnů na průměrných 20,5 týdnů. To bylo zřejmě způsobeno tím, ţe původně Francie měla chybně nastavený portál a u ţádostí, v nichţ byly daňové doklady s více produkty, které se musely na základě jednotlivých kódů rozdělovat do jednotlivých řádků, přičemţ veškeré údaje kromě částky a produktu zůstávaly stejné. Francouzský portál v těchto případech ţádost vůbec neposoudil a nepřijal je kvůli zdánlivé duplicitě dokladů. Tento problém se snaţilo české ministerstvo financí řešit samo tím, ţe pozměnilo čísla těchto dokladů, aby došlo k „oklamání“ francouzského portálu do doby neţ bude tato chyba odstraněna. Dlouhou dobu nebyl tento problém patrný, protoţe potvrzovací emaily o přijetí ţádosti zpočátku posílalo jen minimum zemí. Na tento problém následně upozornilo aţ ministerstvo financí oficiálním dopisem. V Itálii došlo k výraznému zkrácení doby pro vrácení DPH, u výše uvedeného vzorku 20 společností z průměrných 55,7 týdnů na průměrných 20,7 týdnů, coţ bylo podle mého názoru způsobeno hlavně tím, ţe podle nového způsobu vracení DPH jiţ Itálie nevyţaduje skeny daňových dokladů, kontrola ţádostí je tedy administrativně méně náročná. V Německu došlo k nepatrnému zkrácení doby pro vrácení DPH, u výše uvedeného vzorku 20 společností z průměrných 25,6 týdnů na průměrných 19,2 týdnů. To bylo podle mého názoru způsobeno hlavně tím, ţe podle nového způsobu vracení DPH jiţ Německo nevyţaduje skeny daňových dokladů pod určený limit, kontrola ţádostí je tedy administrativně méně náročná.

- 57 -



V Rakousku se doba navrácení zkrátila a můţeme zde konstatovat, ţe se také výrazně ustálila, u výše uvedeného vzorku 20 společností z průměrných 14,4 týdnů na průměrných 2,8 týdnů. To je zřejmě způsobeno tím, ţe Rakousko podle nového způsobu podávání ţádostí nevyţaduje skenování jednotlivých daňových dokladů. Můţeme tedy konstatovat, ţe vrácení DPH z této země probíhá poměrně bezproblémově a ţádost je vyřízena zhruba do jednoho měsíce. Hypotézu: „Zavedení změn v oblasti vracení DPH ze zahraničí přineslo podnikatelům snadnější

zpracování

a

rychlejší

vyřízení

žádostí

o

vracení

DPH

ze

zahraničí.“zamítáme, protoţe na základě provedeného výzkumu nebylo prokázáno, ţe by došlo ke zrychlení systému navracení DPH ze zahraničí. Konkrétně z vybraného vzorku společností vyplynulo, ţe rychlejší vyřízení ţádosti o vrácení DPH ze zahraničí došlo pouze v některých zemích (například Itálie, Německo, Rakousko) v jiných naopak změna systému vyvolala výrazné prodlevy ve vracení DPH (například v Belgii a Francii). K deklarovanému zjednodušení, jak vyplývá z analýzy v praktické části, v mnoha aspektech nedošlo, protoţe například v části ţádosti, kde se vyplňuje druh zboţí a sluţeb (plnění), pro které je moţné uplatnit nárok na vrácení DPH, je nutné místo původního jednoduchého slovního popisu pouţít příslušné kódy, jejichţ výběr se řídí platnou legislativou země vrácení. Velkou nevýhodou je dále to, ţe výzva k doplnění údajů přijde stejně jako u původního systému vracení DPH ze zahraničí v jazyce zahraničního finančního úřadu a správní řízení probíhá podle vnitrozemských zákonů dané země.

- 58 -



ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá tématem vracení daně z přidané hodnoty, ale i porovnáním systémů vracení daně v různých zemích EU. Cílem práce bylo zhodnocení právní úpravy vracení daně z přidané hodnoty v ČR, zejména změn platných od 1. 1. 2010, a komparace se systémem v jiném členském státě EU. V teoretické části jsem analyzovala informace získané studiem a z odborné literatury. Definovala jsem pojem daň a daňový systém v České republice. Detailně jsem se zabývala daní z přidané hodnoty, která je nejen základem nepřímého zdanění v České republice, ale i základem celé daňové soustavy daňové soustavy. V poslední době lze ve vyspělých zemích pozorovat přechod od daní přímých k nepřímým, resp. od zdaňování příjmů, ke zdaňování spotřeby. Volba sazeb nepřímých daní je tedy velmi důleţitá nejen z ekonomického hlediska, ale i kvůli udrţení sociální rovnováhy ve společnosti. Dále jsem vymezila současnou právní úpravu daně z přidané hodnoty v ČR a v EU a její základní funkce a prvky. Pro správný výklad a zvolení metod bylo nutné objasnit místo plnění, základ daně, sazby daně, daňové subjekty a jiné pojmy. V další kapitole jsem pak nastínila systém

DPH v EU a jednotlivé fáze harmonizace DPH, přičemţ v první části šlo především o zavedení daně z přidané hodnoty jako unifikovaného systému nepřímého zdanění ve všech členských státech. V druhé fázi potom o harmonizaci legislativy včetně přiblíţení sazeb DPH. Vzhledem k předmětu mé práce je zásadní směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Těţištěm teoretické části práce je pak rozbor vracení daně z přidané hodnoty před 1. 1. 2010 a po tomto datu, kdy vstoupil v platnost zákon č. 489/2009 Sb. V závěru teoretické části jsem analyzovala základní změny v právní úpravě vracení daně z přidané hodnoty, které jsem pak ještě podrobněji rozvedla v praktické části, včetně konkrétního fungování a postupů vracení DPH při podávání ţádostí. V praktické části byl hlavním cílem analyzovat fungování vracení DPH ze zahraničí v praxi a na základě provedeného výzkumu ověřit platnost hypotézy. Jako dílčí cíl práce bylo v praktické části provedeno zhodnocení a komparace fungovaní nového systému vracení DPH v ČR a systému v Nizozemí.

- 59 -



Hypotéza: „Zavedení změn v oblasti vracení DPH ze zahraničí přineslo podnikatelům snadnější zpracování a rychlejší vyřízení žádostí o vracení DPH ze zahraničí.“ Jako kritérium pro potvrzení nebo zamítnutí hypotézy jsem stanovila rozdíl v počtu týdnů, které vyřízení ţádosti na vybraném vzorku podniků trvalo před změnami a po zavedení změn od 1. 1. 2010.

Hypotéza byla na základě provedeného výzkumu zamítnuta, protoţe nebylo ověřeno, ţe by došlo ke zrychlení systému navracení DPH ze zahraničí. Z výzkumu provedeného ve dvaceti vybraných podnicích plyne, ţe k rychlejšímu vyřízení ţádosti o vrácení DPH ze zahraničí došlo pouze v některých zemích (například Itálie, Německo, Rakousko) v jiných naopak změna systému vyvolala výrazné prodlevy ve vracení DPH (například v Belgii a Francii). Domnívám se, ţe k deklarovanému zjednodušení, jak vyplývá z provedeného výzkumu a z analýzy v praktické části, v mnoha aspektech nedošlo z řady důvodů, které je moţno vyřešit. Na tomto místě shrnuji nejzásadnější problémy, které byly v práci detailně rozebrány, příp. navrhuji moţná řešení. V části ţádosti, kde se vyplňuje druh zboţí a sluţeb (plnění), pro které je moţné uplatnit nárok na vrácení DPH, je nutné místo původního jednoduchého slovního popisu pouţít příslušné kódy, jejichţ výběr se řídí platnou legislativou země vrácení. Dle mého názoru počet kódů a subkódů je naprosto nepřiměřeně vysoký, coţ jednoznačně ztíţilo ţadatelům proces zpracování ţádosti, redukce počtu a sjednocení kódů ve všech zemích je jistě moţná a doporučitelná. V řadě zemí nebyl přechod na nový systém vhodně připraven a řada nedostatků byla dlouhou dobu odstraňována, coţ vedlo aţ k dvojímu prodlouţení lhůty pro přijímání ţádostí. Portály pro přijímání ţádostí byly a jsou v řadě zemí připraveny dle procesních principů země, kde je ţádost podávána, ale samotné řízení po podání ţádosti probíhá v zemi ze které je daň ţádána, coţ způsobuje procesní problémy například při doplnění ţádosti nebo opravné ţádosti. Pokud je portál usazení ţadatele nastaven tak, ţe nelze

- 60 -



podat opravnou ţádost, ale je nastaven tak, ţe při opravě nebo doplnění je nutné podat ţádost jako zcela novou, dostává se ţadatel do neřešitelné situace. V případě, ţe je ţadatel vyzván zemí, ze které ţádá o vrácení daně, o doplnění ţádosti formou opravné ţádosti s původním referenčním číslem a v této zemi není povoleno podat ţádost novou ve stejné věci, nemá ţadatel v konečném důsledku ţádnou moţnost podat opravnou ţádost, protoţe to neumoţňuje rezidentský portál a v případě ţe podá ţádost jako novou (jediná moţnost, kterou portál například v Nizozemí umoţňuje) obdrţí ze zahraniční finančního úřadu zamítavé rozhodnutí se zdůvodněním, ţe v dané věci jiţ řízení probíhá a je opět vyzván k podání opravné ţádosti. Dle mého názoru je nutné portály pro přijímání ţádostí nebo dokonce jednotlivé procesní daňové zákony upravující postupy u oprav a doplnění ţádostí v celé Evropské unii harmonizovat. Dalším důvodem proč nedošlo ke zjednodušení a zrychlení vyřizování ţádostí dále můţe být, ţe výzva k doplnění údajů přijde stejně jako u původního systému vracení DPH ze zahraničí v jazyce zahraničního finančního úřadu a správní řízení probíhá podle vnitrozemských zákonů dané země. Navíc je tato výzva k doplnění údajů napsána v úředním jazyce dané země, kam je ţádost podávána. Její překlad a následný právní výklad je značně problematický, je tedy důleţité znát nejen úřední jazyk dané země, ale i procesní úpravu daňových zákonů. V tomto případě je situace řešitelná pouze dlouhodobou harmonizací daňových zákonů v členských státech a po té moţným přenosem práv jednotlivých států k vyřizování ţádostí vracení DPH na finanční úřady všech členských států, tak aby celá ţádost byla vyřízena v zemi a jazyce sídla ţadatele. Tyto úřady nebo jejich části by ale jiţ tvořily samostatnou organizaci finanční správy v rámci celé EU, takové řešení je jiţ sloţitou politologickou otázkou moţné federalizace EU.

- 61 -



POUŢITÁ LITERATURA: 1. BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. 4 vydání. Praha: C. H. BECK, 2006. 741 s. ISBN

80-7179-431-7. 2. BENDA, V. Příručka plátce DPH po vstupu ČR do EU. Praha: Nakladatelství PRAGOEDUCA, 2004. 128 s. ISBN 80-7310-019-3. 3. BENDA, V. MERITUM - Daň z přidané hodnoty 2009. Praha: ASPI, a.s., 2009. ISBN 80-7179-431-7. 4. ČÁSLAVSKÝ, M., RAŠOVSKÁ, I. a kol. Daňové judikáty 4. díl. Praha: Linde, a. s., 2002. 680 s. ISBN 80-7201-380-7. 5. DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ, O., TOMÍČEK, M. ASPI - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem. Komentář. 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2009, ISBN 807201-420-1. 6. GALOČIK, S., PAIKERT, O. DPH 2007 výklad s příklady. 3. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2007. 232 s. ISBN 978-80-247-1855-2. 7. KARVÁNKOVÁ, D. Vracení daně českým plátcům v jiných členských státech EU a vracení daně osobám registrovaným k dani v jiném členském státě. Praha: Daňový expert, číslo 4, s. 23-25. 8. KANIOVÁ, L., SCHILLEROVÁ, A. Správa daní: úplné znění zákona, komentář, judikatura. 2. vydání. Praha: ASPI, 2005. 387 s. ISBN 80-7357-106-4. 9. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vydání. Praha: ASPI a. s., 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. 10. KUBÁTOVÁ, K. a kol. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: GRADA, 1994. 240 s. ISBN 80-7169-020-1. 11. KUBÁTOVÁ, K., VYBÍHAL, V. a kol. Optimalizace daňového systému ČR. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. 174 s. ISBN 80-86861-05-8. 12. LEDVINKOVÁ, J. DPH a daňové doklady v praxi. Praha: 1. VOX, a. s., 2006. 144 s. ISBN 80-86324-58-3. 13. LEGIERSKÁ, Y., JONÁK, Z. Praktické uplatnění DPH. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch-Sagit, 2000. 232 s. ISBN 80-7208-181-0.

- 62 -



14. MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa 2. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 381 s. ISBN 80-2103-579-X. 15. MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., RADVAN, M., Základy finančního práva. 3. vydání. Armexpublishing s.r.o., 2008. 100 s. ISBN 97-88086-956-83. 16. RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa - Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008 ISBN 80-2347-1280. 17. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání, Praha: ASPI, 2008. 235 s. ISBN 80-7357-1420. 18. RAMBOUSEK, J. Nový zákon o DPH platný od vstupu ČR do EU. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2004. 552 s. ISBN 80-7357-07-33. 19. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9. 20. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy členských států EU včetně Bulharska a Rumunska, legislativní základy daňové harmonizace v EU včetně Směrnice Rady 2006/112/EC. 2. vydáni. Praha: Linde, 2007. 255 s. ISBN 978-80-7201-649-5. 21. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: LINDE, 2010. ISBN 80-221-0814 22. ŠULCOVÁ-SEIDLOVÁ, M., BŘEZINA, J. Daňová soustava. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomické fakulty ve vydavatelství CREDIT, 2002. 104 s. ISBN 80-213-0919-9. 23. TÝČ V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. vydání. Praha: Linde, a. s., 2006. 287 s. ISBN 80-7201-631-8. 24. VANČUROVA, A., LACHOVA, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. 8. vydání. Praha: 1. VOX, 2006. 324 s. ISBN 80-8632-460-5.

- 63 -



Legislativa 1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ze dne 1. dubna 2004. 2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 20 listopadu 1992. 3. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ze dne 26 listopadu 2004. 4. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů ze dne 17. června 1997. 5. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů ze dne 19. září 2007.

- 64 -



Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam podniků Příloha č. 2 Plná moc do portálu České daňové správy Příloha č. 3 Plná moc do Rakouska Příloha č. 4 Plná moc do Lucemburska Příloha č. 5 Plná moc do Německa Příloha č. 6 Plná moc do Belgie Příloha č. 7 Plná moc do Itálie Příloha č. 8 Plná moc do Francie

- 65 -



Příloha č. 1 Seznam podniků

Podnik 1.

Autodoprava Hekl s.r.o.

Podnik 2.

Antonín Klimeš

Podnik 3.

Bors Břeclav a.s.

Podnik 4.

CDS Náchod s.r.o.

Podnik 5.

ČSAD Frýdek Místek a.s.

Podnik 6.

ČSAD Havířov a.s.

Podnik 7.

ČSAD Jihotrans a.s.

Podnik 8.

ČSAD Turnov s.r.o.

Podnik 9.

Četrans a.s.

Podnik 10.

DHL Expres CZ s.r.o.

Podnik 11.

ICOM transport a.s.

Podnik 12.

Kareka s.r.o.

Podnik 13.

M+L Logistik s.r.o.

Podnik 14.

Pospol Strakonice s.r.o.

Podnik 15.

Šmídl s.r.o.

Podnik 16.

Svoboda Ivo a spol. s r.o.

Podnik 17.

H+P Autodemont s.r.o.

Podnik 18.

SDS transport s.r.o.

Podnik 19.

Václav Cimbůrek

Podnik 20.

Tasso s.r.o.

- 66 -



Příloha č. 2 Plná moc do portálu České daňové správy PLNÁ MOC Zplnomocňuji tímto osobu XY, aby mne zastupovala v plném rozsahu v daňovém řízení ve věci vracení daně podle §82 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zplnomocněná osoba je oprávněna k přístupu na elektronický portál Ministerstva financí , na kterém lze podávat ţádosti o vrácení daně do jiných členských států, a ke všem úkonům. Ke kterým v řízení o vrácení daně dochází. V…………………….dne…………………..

Zplnomocnitel

………………………………… Podpis, jméno a příjmení /název daňového subjektu/DIČ

Plnou moc přijímám. Datum a podpis………………………...

- 67 -



Příloha č. 3 Plná moc do Rakouska

- 68 -



Příloha č. 4 Plná moc do Lucemburska

- 69 -



Příloha č. 5 Plná moc do Německa

- 70 -



Příloha č. 6 Plná moc do Belgie

- 71 -



Příloha č. 7 Plná moc do Itálie

- 72 -



Příloha č. 8 Plná moc do Francie

- 73 -

Abstrakt. Abstract. Klíčová slova. Key words

Recommend Documents