Abstrakt. Abstract. Klíčová slova. Key words. Robin Koklar, Josef Vlček

Economic, Social and Legal Problems of Demographic Development

Příjezdový cestovní ruch jako specifická forma prostorové mobility obyvatelstva Inbound tourism as a specific form of territorial mobility of the population Robin Koklar, Josef Vlček

Abstrakt Prostorový pohyb obyvatelstva, který souvisí s cestovním ruchem, má makroekonomický a mikroekonomický význam. Měření příjezdového cestovního ruchu upřesňuje úroveň agregátní poptávky. Počet zahraničních návštěvníků je v současné době v ČR pouze odhadován na základě kvantitativního výzkumu. Při hledání nových způsobů měření příjezdového cestovního ruch se ukazuje, že požadované informace je možné získat z tzv. zbytkových dat poskytovatelů platebních karet.

Abstract Territorial movement of the population, which is related to tourism has a macroeconomic and microeconomic significance. Measurement of inbound tourism adjust the level of aggregate demand. Curently, the number of foreign visitors coming to the Czech Republic is estimated on the basis of quantitative research. When searching for new ways to measure inbound tourism, it appears that the wanted information can be obtained from the so-called residual data of payment service providers.

Klíčová slova Příjezdový cestovní ruch, prostorový pohyb obyvatelstva, celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, satelitní účet cestovního ruchu

Key words Inbound tourism, territorial movement of population, total consumption of domestic tourism, tourism satellite account

126

Ekonomické, sociální a právní problémy demografického vývoje

Demografické zkoumání pohybu obyvatelstva Počet, struktura a rozmístění obyvatelstva na území daného státu se neustále mění. Pohyb obyvatelstva je ovlivněn jeho přirozenou obnovou (výměna generací narozených a zemřelých), migrací obyvatelstva (prostorovým přemísťováním souborů lidí přistěhovalých a vystěhovalých) a sociálním pohybem obyvatelstva (například, stěhování související se změnou povolání, rodinného stavu apod.). V rámci prostorového pohybu obyvatelstva dochází k migraci obyvatelstva mezi dvěma státně osamostatněnými územními celky, která je spojena s trvalou změnou pobytu. Ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva vedou jen k dočasné změně bydliště – jde o tzv. sezónní migraci (pravidelně se opakující pohyb mezi bydlištěm a pracovištěm, školou apod.) a cestování (domácí a zahraniční cestovní ruch). V současné konzumní společnosti představuje cestovní ruch významnou součást národního hospodářství. Jeho kumulovaný rozvojový potenciál (tzn. multiplikační efekty v souvisejících odvětvích) je jedním ze zdrojů ekonomické prosperity řady zemí a regionů. V České republice v roce 2013 činil podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 2,9 % a na tvorbě přidané hodnoty 2,8 %. Celková produkce odvětví charakteristických pro cestovní ruch (stravovací služby, ubytovací služby, rekreační služby, doprava apod.) v roce 2013 dosáhla tržní hodnoty téměř 440 mld. Kč. V rámci cestovního ruchu bylo v roce 2013 zaměstnáno 231,3 tisíce osob (z toho bylo 186,9 tisíc zaměstnanců a 44,3 tisíc sebezaměstnaných osob). Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 %. (Lejsek, 2015. s. 32 – 33) Dalších cca 60 tisíc pracovních sil bylo zaměstnáno v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (například výroba suvenýrů, map, telekomunikační činnosti apod.). Souhrnným ukazatelem poptávky návštěvníků je tzv. celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu, která zahrnuje všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu v ČR. V roce 2013 dosáhl tento ukazatel hodnoty 234 mld. Kč, z toho příjezdový cestovní ruch tvořil 140 mld. Kč (téměř 60 %) a zbývajících 94 mld. generoval domácí cestovní ruch. (Satelitní účet cestovního ruchu) Analýza prostorového pohybu obyvatelstva je značně důležitá pro ekonomické úvahy. Příjezdový cestovní ruch ovlivňuje úroveň agregátní poptávky po ekonomických statcích, nejen absolutním počtem zahraničních návštěvníků, ale i tím, že preferují jen některé regiony (například v Praze jich přenocuje více než 70 %). Zahraniční návštěvníci zvyšují počet okamžitých spotřebitelů v ČR a jejich nákupy se promítají především do objemu finální spotřeby. Údaje o příjezdech nerezidentů

127


do České republiky, o jejich struktuře a výdajích jsou zjišťovány pro účely zpracování Satelitního účtu cestovního ruchu. Demografické prameny dat neposkytují žádné informace o cestování, přestože jde o jeden ze tří typů prostorového pohybu obyvatelstva (Roubíček, 1997. s. 259). Příčinou jsou praktické problémy při rozlišování mezi návštěvníky (turisty), obchodním cestováním (obchodně a profesně zaměřené služební cesty) a migranty. Jako rozlišovací hledisko je obvykle používána doba (délka) nepřítomnosti v předchozím bydlišti nebo doba (délka) pobytu v novém bydlišti. V této souvislosti vznikají metodologické problémy s všeobecně uznávanou definicí cestovního ruchu (přijatá UNWTO), která specifikuje dobu stanovenou pro přechodnou dobu pobytu v mezinárodním cestovním ruchu na 1 rok (v domácím cestovním ruchu činí 6 měsíců).

Měření příjezdového cestovního ruchu v ČR Počet zahraničních návštěvníků v ČR je pouze odhadován. Od roku 2007, kdy ČR implementovala Schengenskou dohodu, mohou naše hranice (jako smluvního státu) osoby překračovat na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Šetření, jehož cílem je zajištění a zpracování dat pro sestavování a zpřesňování údajů o počtu a struktuře zahraničních návštěvníků ČR a jejich výdajů provádí společnost Stem/Mark a zadavatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Odhad počtu zahraničních návštěvníků vychází z kvantitativního výzkumu, který je realizován v okolí hlavních hraničních přechodů a v okolí hraničních přechodů regionálního významu (silniční přechody, železniční nádraží a letiště – celkem 61 míst). Tazatelé vedou dialog s respondenty a jejich odpovědi zaznamenávají do tištěného dotazníku. Každý tazatel má stanovenou přesnou kvótu s kolika a s jakými zahraničními návštěvníky musí během směny vést dotazování. Při výběru respondentů tazatel používá náhodný krok 5, což znamená, že osloví každého pátého člověka. Cílovou skupinu tvoří zahraniční návštěvníci a to pouze tzv. účastníci cestovního ruchu odjíždějící z ČR. Z hlediska statistiky příjezdového cestovního ruchu je rozdělujeme do tří skupin.

• Zahraniční turisté, tj. osoby s alespoň jedním přenocováním v ČR. • Jednodenní návštěvníci (tzv. výletníci), tj. osoby, které se v ČR zdrží pouze jeden den a nepřenocují zde. • Tranzitující návštěvníci, tj. osoby s nebo bez přenocování v ČR,

které územím našeho státu pouze projíždějí a hlavním cílem jejich cesty je jiný stát.

128


Podle šetření STEM/MARK Českou republiku navštívilo v roce 2014 cca 25,6 mil. občanů ze zahraničí, kteří k tomu vydali 202 mld. Kč. Struktura příjezdového cestovního ruchu je standardně specifikována: Zahraniční turisté (39,2 %); Jednodenní návštěvníci (51,6 %); Tranzitující návštěvníci (9,2 %). Z hlediska cestovního ruchu mají největší význam zahraniční turisté, z nichž 73 % navštívilo Prahu a z nich 82 % výhradně Prahu. Hlavním důvodem návštěvy zahraničních turistů je dovolená (66 %), kdežto u jednodenních návštěvníků to jsou nákupy (79 %) a trávení volného času ((14 %). Průměrné výdaje zahraničních turistů jsou 2 905 Kč (1 450 Kč placené před návštěvou a 1455 Kč během návštěvy). Jednodenní návštěvníci v průměru utratí 1 641 Kč – z toho během návštěvy 1 469 Kč a před cestou 172 Kč. Tranzitující návštěvníci během průjezdu utratí v průměru 1 141 Kč. (Tuček, 2014) Projekt MMR ČR „Příjezdový cestovní ruch ČR 2009 – 2015“, financovaný z prostředků EU, v letošním roce končí. V této souvislosti vznikají otázky.

• •

Je vhodné pokračovat ve fyzickém dotazníkovém šetření a pro jeho upřesnění využívat další zdroje (například hlášení o počtu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních). Hledat další způsoby a zdroje zjišťování počtu zahraničních návštěvníků.

V rámci diskuse o nových způsobech sběru dat jsou zvažována dvě řešení:

• •

Využití geolokačních dat mobilních operátorů, která umožňují segmentaci zahraničních návštěvníků (podle zavedených typů návštěvníků), srovnání jednotlivých destinací a průběžné vyhodnocování efektivity podpory cestovního ruchu. Využití zbytkových dat poskytovatelů platebních karet, z nichž lze identifikovat místo použití platební karty, způsob jejího použití, platby a výběry hotovosti apod.

Autoři příspěvku považují využití zbytkových dat poskytovatelů platebních karet za významný zdroj informací o zahraničních návštěvnících, protože v naší konzumní společnosti se již bez platebních systémů neobejdeme. Jen v České republice připadá na 10,5 milionu obyvatel 11 milionů platebních karet, tedy dvě karty na jednoho ekonomicky aktivního člověka. Podle Sdružení pro bankovní karty bylo v ČR k 31. 12. 2014 k dispozici 110 306 platebních terminálů akceptujících platební karty, z toho 72 132 terminálů pro akceptaci bezkontaktních karet a NFC prostředků (čipy v klíčenkách a náramcích). Bankomatů fungovalo 4 480. Akceptační síť je rozvinutá ve větších městech, ale v menších obcích dosud terminály chybí. Problémem je také to, že platební karty zahraničních vydavatelů nejsou vždy přijí129


mány. Například majitel karty American Express, která je v ČR přijímána dlouho, nemusí vždy zaplatit, protože se banky nedokázaly dohodnout na výši transakčních poplatků. V této oblasti ale dochází k řadě zlepšení, například na podzim roku 2014, když Komerční banka a UniCredit začaly přijímat na svých terminálech karty China UnionPay. (Vyhnanovský, 2015. s. 12)

Závěr Cestování je v současné době jednou z forem aktivního života lidí v konzumní společnosti. Prostorový pohyb obyvatelstva, který je spojen s dočasnou změnou bydliště, je z pohledu demografie obtížné exaktně hodnotit. Z ekonomického hlediska je ovšem potřebné tuto proměnnou alespoň odhadnout. Hospodářský vývoj ČR ukazuje, že ekonomické dopady aktivního cestovního ruchu jsou závislé na počtu a struktuře zahraničních návštěvníků. Měření příjezdového cestovního ruchu v ČR má v současné době podobu kvantitativního výzkumu, který je časově a finančně náročný. Jako nové a perspektivní řešení tohoto problému se jeví analýza zbytkových dat poskytovatelů platebních karet, které používají zahraniční návštěvníci. V ČR existují dvě skupiny aktérů, kteří monitorují data spojená s bezhotovostními platebními transakcemi. Jednu skupinu tvoří tzv. acquiringové banky (v ČR je jich 5), které vydávají platební karty, provozují platební terminály u obchodníků a při platbě zúčtovávají transakce. Druhou skupinou aktérů jsou tzv. techničtí zpracovatelé, kteří zajišťují fungování síťového spojení a přes něž jdou všechny platební transakce.

Literatura [1]

FRANKE, A. a kol. 2012. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-718-6 [2] LEJSEK, Z. Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch. STATISTI-

KA&MY. Měsíčník ČSU 04/2015. ISSN 1804-7149 ROUBÍČEK, V. 1997. Úvod do demografie. Praha : CODEX BOHEMIA. ISBN 80-85963-43-4 [4] SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU. Tabulky satelitního účtu CR. dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu (staženo 2015-10-02) [5] TUČEK, J. Příjezdový cestovní ruch v roce 2014. STEM/MARK. dostupné na www.mmr.cz/getmedia/8a19cfc5-7551-4cb8-b9df[3]

130


-937f8bc2bef3/Prijezdovy-cestovni-ruch-CR-prezentace-4Q-2... (staženo 2015-06-30) [6] VYHNANOVSKÝ, O. Platební karta tu bude i za sto let. Lidové noviny 14. dubna 2015. s. 12 Ing. Robin Koklar, Ph.D. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky Svídnická 506 181 00 Praha 8 [email protected]

doc. Ing. Josef Vlček, CSc.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky Svídnická 506 181 00 Praha 8 [email protected]

131

Abstrakt. Abstract. Klíčová slova. Key words. Robin Koklar, Josef Vlček

Recommend Documents