ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK
METEOROLOGIE
JIŘÍ BUREŠ, TOMÁŠ FAJMON
ŠKOLNÍ ROK 2011/2012
Prohlašujeme, že jsme absolventskou práci vypracovali samostatně a všechny použité zdroje jsme řádně uvedli. Děkuji za pomoc při zpracování tématu panu učiteli Dvořákovi.
18.5. 2012
2
Obsah 2. Úvod.................................................................................................................................................4 3. Meteorologické prvky......................................................................................................................5 3.1 Teplota vzduchu.........................................................................................................................5 3.2 Vlhkost vzduchu........................................................................................................................6 3.3 Sluneční záření ..........................................................................................................................6 3.4 Směr a rychlost větru.................................................................................................................7 3.5 Oblačnost a srážky.....................................................................................................................8 4. Praktická část - měření teploty ovzduší............................................................................................9 5. Tabulky naměřených hodnot..........................................................................................................10 5.1 Místo č. 1.................................................................................................................................10 5.2 Místo č. 2.................................................................................................................................11 6. Grafy průměrných teplot................................................................................................................12 7. Závěr...............................................................................................................................................13 8. Obrázková příloha..........................................................................................................................14 9. Zdroje.............................................................................................................................................15
3
2. Úvod Jako absolventskou práci jsme si vybrali meteorologii, protože je to velmi zajímavé téma a zároveň proto, že jsme chtěli pracovat ve dvojici. Také bychom chtěli na úvod říci, že vypracování naší absolventské práce nás stálo hodně úsilí, a proto budeme potěšeni, jestliže se vám bude líbit.
4
3. Meteorologické prvky 3.1 Teplota vzduchu V průběhu roku se nejvíce měří teplota vzduchu, i když změny intenzity slunečního záření, tlaku a vlhkosti vzduchu, srážek… jsou rovněž měřitelné. V praxi měříme teplotu vzduchu (2 metry nad zemí a ve stínu), teplotu půdy (až do hloubky 0,5 m), stejně tak i vodu. Podle dosažených teplot rozlišujeme nejčastěji tyto dny: a) Den ledový - je den, v němž teplota vzduchu měřená v meteorologické budce byla trvale pod 0°C. b) Den mrazový - je den, v němž minimální teplota vzduchu měřená v meteorologické budce klesla pod 0°C. c) Den letní - je den, v němž maximální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce, tj. asi ve výši 2 m nad zemí a se zajištěním proti rušivým radiačním vlivům, dosáhla alespoň 25 ° C. d) Den tropický - je den, v němž maximální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce dosáhla alespoň 30°C. Změna teploty vzduchových mas je poměrně běžná. Může probíhat pozvolna, ale i velmi rychle; až o několik stupňů za pár minut. Podsouvá-li se studený vzduch pod teplejší, označujeme hraniční pásmo jako studenou frontu. Vznikající cumulonimbová mračna přinášejí krátké a silné srážky. Prší (nebo sněží) při průchodu studené fronty. Teplá fronta je jev opačný. Aktivnější teplejší vzduchová hmota horizontálně tlačí na vzduch studenější a částečně se nad něj nasouvá. Při tom vznikají mračna. Prší většinou v okamžiku, kdy teplejší vzduch nahradí i vrstvy vzduchu studenějšího ve středních a nižších výškách. Blízko země je však ještě studený vzduch. Třetím typem fronty je okluzní fronta. Jedná se vlastně o frontu složenou z jedné studené fronty a jedné teplé. Teplejší vzduch je obepnut studenějším z obou stran a ztrácí kontakt s povrchem, protože je nucen stoupat vzhůru. Okluzní frontu sledujeme nejčastěji u frontálních rozhraní cyklon. Pro úplnost ještě zmíníme stacionární frontu. Jak již název napovídá, takováto fronta je nehybná vůči zemskému povrchu. Nejvyšší průměrná teplota 58°C byla naměřena v Aziziji a africké Libyi. Nejnižší průměrné teploty pochopitelně naměřili polárníci v Antarktidě a Arktidě, například na stanici Vostok bylo na měřeno -88,3°C. Nejvyšší roční teplota byla naměřena v Africe v Etiopii v Dalolu (34,4°C) a v Masawě (30,2°C). Na přesných 30°C se ještě dostala průměrná roční teplota v Jemenském Perimu (Malá Asie). Podobně nízké teploty byly naměřeny i na nejteplejších místech ostatních kontinenů: Austrálie (Marlbe Bar 28,9°C), Amerika (Maracaibo ve Venezuele 27,8°C) a Mexiko (Acapulo 27,6°C). Evropa neleží v tropech ani z části, proto nejvyšší roční průměrná teplota je „pouhých“ 19,1°C naměřených na řeckém ostrovu Rhodos. Nejnižší roční průměrná teplota byla naměřena na antarktické výzkumné stanici Pole of Cold a to -57,8°C. Na hustě obydlených kontinentech je nejchladněji v severních částech Kanady a Ruska. Průměrné roční teploty ale nedosahují "ani" -20°C. U nás je nejteplejším měsícem červenec, kdy průměrná hodnota je od 19,7°C do 10,6°C a nejvyšší průměrná denní teplota byla naměřena 33,6°C. Nejchladnější měsíc je leden (-2,1°C až -6,5°C a nejnižší průměrná denní teplota byla naměřena -24°C). Přístroje pro měření teploty se nazývají teploměry a existuje jich velmi mnoho. Všichni asi známe kapalinové teploměry, u kterých využíváme teplotní roztažnost kapalin (rtuti, líhu). Speciálními kapalinovými teploměry jsou maximální teploměr ; a minimální teploměr (zde využíváme fyzikálních vlastností povrchového napětí kapalin). 5
3.2 Vlhkost vzduchu Vzduch obsahuje vždy ve svých dolních vrstvách vodní páry. Vodní pára se dostává do atmosféry jednak vypařováním vody z povrchu moří, řek, rybníků a jezer, ale i třeba dýcháním rostlin. Všechny tyto jevy pozorujeme u zemského povrchu. Proto není překvapující, že u povrchu Země je vodních par v ovzduší nejvíce. Dále platí, že nad hladinami velkých vodních ploch je vzduch vlhčí než nad souší. Vodní pára se vypařuje z povrchu vody i pevného ledu sublimace. Tento jev nazýváme sublimace. Sublimací se do okolního vzduchu uvolňuje obecně méně molekul než při vypařování z vody kapalné. Dostatečnou energii pro opuštění mezimolekulových vazeb má méně molekul. Rychlost vypařování vody závisí na její teplotě. Čím je teplota vyšší, tím více molekul vody ji opustí. V přírodě dochází i k jevu opačnému - molekuly plynné fáze vody, tedy páry, kondenzují a desublimují. Voda se však do svého okolí nemuže vypařovat stále. Pokud koncentrace par dosáhne jisté hranice, je počet vypařených molekul a molekul zkondenzovaných totožný. V tom případě hovoříme o mokrém vzduchu. Neobsahuje-li vzduch molekuly vody, jedná se o suchý vzduch. Podle množství vodních par určujeme vlhkost vzduchu.Vlhkost vzduchu se mění stejně jako teplota v průběhu dne i roku. Vlhčeji bývá odpoledne než před polednem, v létě než v zimě a u velkých vodních ploch než hluboko ve vnitrozemí. Je to pochopitelné, protože to souvisí s vypaoováním vody. Absolutní vlhkost (značka ) vzduchu udává hmotnost vodních par v 1 m3 vzduchu. Relativní vlhkost vzduch udává poměr absolutní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu, který by byl při téže teplotě sytý vodními parami. Relativní vlhkost vzduchu udává míru nasycení vodních par. Pro člověka je nejoptimálnější vlhkost vzduch okolo 60%. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je nejvyšší v prosinci (93%) a v lednu a listopadu (shodně 92%). Nejniží je mezi dubnem až srpnem (75% - 77%). Metr krychlový vzduchu váží u zemského povrchu 1,3 kg. Ve výšce 12 km je hustota vzduchu ani ne čtvrtinová! Podle stavové rovnice ideálního plynu závisí hustota vzduchu na atmosférickém tlaku, teplotě a molární hmotnosti plynu. Zvýší-li se teplota vzduchu, klesne jeho hustota. Hustota vlhkého vzduchu je nižší než hustota vzduchu suchého. Ač je to překvapivé, tak vlhký vzduch je tedy lehčí, než vzduch suchý. Je to dáno tím, že vodní pára obsažena ve vlhkém vzduchu má relativní molární hmotnost 18. Suchý vzduch ale považujeme za plyn s relativní hmotností téměř 30! Pokud jsou ve vzduchu kapičky vody nebo mikroskopické kousky ledu, tak se hustota zvyšuje, protože za stejného objemu je voda a led omnoho hmotnejší než pára (asi 825x). Na kapičky vody a kousky ledu ale připadá jen asi 1,5% hmotnosti vzduchu, ve kterém se nacházejí. Teplota, při níž pára obsažena ve vzduchu se stane nasycenou a začne tak kapalnit, se nazývá rosný bod. Uvažujeme izobarický děj, tedy že se nemění tlak vzduchu. V praxi se s kapalněním vodních par setkáváme v podobě rosy, u orosených sklenic s chladnými nápoji, na oknech automobilu atd. Vlhkost vzduchu se dále projevuje jako mlha a ve vyšších polohách jako mraky. Při teplotách nižších než 0 °C pozorujeme jinovatku, námrazu a sněhové srážky. Vlhkost vzduchu miříme Asmanovým aspiračním psychrometrem, Danielovým rosným vlhkoměrem a Lambrechtovým rosným vlhkoměrem. Někdy nazýváme vlhkoměr hygrometr. Je-li v přístroji zároveň zařízení, které dokáže zapisovat hodnoty v určitém časovém intervalu, nazýváme zařízení hygrografem. V domácnostech pak pomocí vlasových vlhkoměrů – délka vlasu se v závislosti na teplotě mění. Světlý vlas mající při relativní vlhkosti 0% délku 15cm je při vlhkosti 100% o 4mm delší.
3.3 Sluneční záření Slunce dává život. Naše babičky říkají: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Co tím myslí? Změřte si někdy vlhkost a teplotu v pokojích s okny na jih a s okny na sever. Uvidíte výsledky toho, čemu v praxi říkáme sdílení tepla zářením. Tělesa o teplotě vyšší než 500 °C (a to povrch Slunce jistě je – jeho teplota se pohybuje okolo 5 800 °C) vyzařují dlouhovlné korpuskulární elektromagnetické záření. Zářivý tok dopadající kolmo na 1 m2 zemského povrchu označujeme jako solární konstantu. Její hodnota je 1 365 Wm-2.Rostliny energii Slunce využívají ke svým 6
energetickým reakcím včetně fotosyntézy. Lidé se ji naučili používat i k získávání elektrické energie.Atmosférou projde asi 70% záření, které na Zemi dopadá. Zbylých 30 procent pohltí a rozptýlí molekuly vzduchu. Dopadající záření je trojího druhu: ultrafialové záření (vlnové délky kratší než 400 nm), viditelné záření (fialová složka je 12krát intenzivnější než červená) a infračervené záření (vlnové délky větší než 750 nm). Celkové sluneční energie dopadající za jeden rok na Zemi je asi 13 000 krát více, než kolik spotřebuje za stejně dlouhou dobu obyvatelstvo naší planety! Měříme délku slunečního svitu a jeho intenzitu. Zařízení pro takováto měření se nazývají heliografy. Jsou to skleněné koule, které soustřeďují sluneční záření na papírek. Na něm sledujeme vypálenou stopu. Na papírcích jsou vyznačeny hodiny (v průběhu dne se mění poloha Slunce na obzoru a tak se posunuje i paprsek papírem). Pomocí délky stopy určíme délku svitu a šířka propálení vypovídá o intenzitě záření. Protože Slunce mění svou polohu i v závislosti na roční době, existují tři druhy papírků (pro léto, zimu, a podzim a jaro). Za jeden rok svítí Slunce na pozorovatele v České republice přesně 1 704,3 hod. Více než 210 hodin svítí slunce v kvěrnu, červnu, červenci a srpnu. V prosinci nesvítí Slunce v průměru ani 50 hodin.
3.4 Směr a rychlost větru Ve snaze vyrovnávat tlaky na různých místech se vzduch neustále v atmosféře pohybuje. Tento jev známe jako vítr. Vzduch se nepohybuje ale jen horizontálně, ale i vertikálně. To využívají například piloti paraglaidingů, kteří, ač mají hustotu vyšší než je hustota vzduchu, umí stoupat vzhůru a udržet se tak v atmosféře i několik hodin. Na proudění větru závisí i srážky. Pokud prochází teplá vlna, tak se pohybuje ve vyšších vrstvách atmosféry. Studená vlna zase “klouže” po povrchu a podsouvá se pod teplý vzduch. Z obrázku v podkapitole Teplota vzduchu - Fronty je patrné, že zpravidla prší před příchodem teplého vzduchu a v momentě příchodu vzduchu studeného. Proudění vzduchu probíhá ve všech výškách. Počasí mírného pásu ovlivňují ve velké míře tlakové níže a tlakové výše. Tlaková níž (též cyklona) je místo, kde je tlak vzduchu nižší než v jeho okolí. Můžeme tedy kolem tohoto místa najít aspoň jednu uzavřenou izobaru - křivku spojující místa se stejným tlakem. Nejsou-li izobary uzavřené, ale mají tvar potkovy, mluvíme o brázdě nízkého tlaku nebo hřebenu vysokého tlaku (u tlakové výše). Tlaková níže se při pohledu z vesmíru jeví jako spirála mračen, která vstoupají vzhůru. Tam se ochlazují, proto jsou doprovodným jevem srážky. Na severní polokouli proudí vzduch u tlakové níže proti směru hodinových ručiček a na jižní po jejich směru. U frontálních rozhraní se rychle mění teploty a tak pozorujeme silné srážky. Opačným jevem je tlaková výš (též anticyklona). V jejím středu mraky klesají a ohřívají se. Proto jen zřídka kdy sledujeme srážky. Tlaková výš vždy přináší suché počasí. Směr větru je opačný než u tlakové níže. Lidé se často mýlí, když si myslí, že směr větru říká, kam vítr fouká. Je tomu přesně naopak. Pokud v Ostravě je 25% větru jihozápadního, tak to znamená, že nám přináší vítr vzduch od Nového Jičína a Přerova. Četnost větru se zakresluje do větrných růžic (např. ročních). Obdobně můžeme vykreslovat i rychlost větru. Přízemní větry měříme anemometrem. Je to soustava polokoulí (ty kladou největší odpor) upevněných na ose, podél které se otáčejí. Určujeme tak maximální, průměrnou i okamžitou rychlost. Výškové větry se měří pomocí meteorologických balónků. Větrná růžice znázorňuje buď relativní četnost výskytu směru větru v procentech, nebo střední hodnoty rychlostí větru v metrech za sekundu. Pochopitelně, že na jednom obrázku mohou být znázorněny oba údaje.Speciální stupnicí, která popisuje účinky větru v přírodě je Beaufortova stupnice. Na Zemi pozorujeme vzhledem k jedinečnosti terénu na mnoha místech speciální místní větry. Řadíme sem jak přímořský vánek, který je dán jinou tepelnou kapacitou vody a pevniny a tedy jiným uvolňováním a přijímáním tepla v průběhu dne, tak větry způsobené místními poměry. Föhn je speciální vítr, který pozorujeme například v Jeseníkách a v Alpách. Na návětrné straně hor vzduch strmě vstoupá, vznikají mraky a ty se sráží dříve než přejdou za hřebeny. Na závětrné straně je tak vzduch suchý a mnohem méně srážek. Rozdíly teplot na obou stranách hor jsou velké (až 15°C). Bóra je studený bouřlivý vítr, který v noci klesá u pobřeží od pevniny směrem k volnému 7
moři. Má velkou rychlost a je nárazový. Mistral je pro změnu chladný severní vítr, který se zrychluje vlivem sklonu povrchu Země. Nejrychlejší je v údolí řeky Rhony. Shiroko nejvíce ovlivňuje Arábii a Itálii. Je teplý, protože vane z jihu. Suchovej vzniká ve stepích jižního Ruska, a proto obsahuje zrnka písku a prachu. Charakterizuje ho malá relativní vlhkost vzduchu (10-20%) a vysoká teplota (až 40°C). Smršť je vítr s vertikální osou, podél které se stáčí směrem vzhůru. Jeho dráha připomíná šroubovici. Smršť vzniká tam, kde je velký rozdíl teplot. Maximální okamžité rychlosti dosahují na moři 60 km h-1, respektive 360 km h-1na pevnině. Rychlost přes 240kmh-1dosahují nejsilnější nárazové větry. Krátkodobě může rychlost větru bát ještě o 50% vyšší. Tak silné větry nazýváme tornáda (též vichřice). Proudí z otevřeného moře, kde nabývají na síle, protože jim nic nestojí v cestě, na pevninu, kde páchají velké škody. Postihují pravidelně jihovýchod USA (Floridu) a Karibik, jihovýchod Asie i další místa. V jejich středu je vír, který dokáže vyzdvihnout i velmi hmotná tělesa. Vyjímečně tornáda pozorujeme i u nás, ale nemají takovou razanci. Existuje přesná klasifikace tornád sestavena japoncem Fujitou a američanem Pearsonem. K měření rychlosti větru se používá anemometr (též větroměr). Pokud je vybaven i zaznámenávacím zařízením, hovoříme o anemografu. Bývá umístěn na nejvyšším místě, aby rychlost větru nic neomezovalo.
3.5 Oblačnost a srážky Oblačnost a srážky úzce souvisí s vlhkostí vzduchu. Jak jsme již uvedli, vzduch vždy obsahuje molekuly vody. Pokud se vzduch ochladí natolik, že není možné, aby veškerá voda v něm obsažena byla ve formě páry, začínají se srážet ve formě kapének. Těch je v mraku tak vysoký počet, že ho pozorujeme už pouhém okem. Nejlepší podmínky pro tento proces jsou u pohoří v blízkosti moří. Z těch se vypařuje velké množství vody a teplý vzduch se dále pohybuje. Pokud narazí na pohoří, vznikají vzestupné proudy teplého vzduchu. Vodní pára ve vyšších vrstvách se ochlazuje. Klesne-li teplota pod rosný bod, pára kondenzuje. V jednom metru krychlovém mraku je obvykle v průměru jeden milion kapének. Průměr jedné kapičky je v rozmezí 10-6 až 10-4 m. Část meteorologie studující vznik, vývoj, charakteristiku a strukturu mračen a následných srážek se nazývá fyzika oblaků a srážek.Pokud je ve vzduchu obsažen prach, ionty a nebo jiné příměsi, kondenzace se urychlí. Kondenzačních jader je v jedmom metru krychlovém jedna miliarda. Jeho velikost je do poloviny mikrometru.Srážky ovšem nepadají ze všech mraků. Termínem srážky označujeme déšť, sníh a kroupy. Malé kapičky se v mracích spojují. Když vzniknou dostatečně velké kapky, opouštějí mrak a prší nebo sněží. Jinak je proud stoupajícího vzduchu natolik silný, že menší kapky unáší sebou. Teplota v některých mracích muže být mnohem nižší než 0°C. Z kapiček se tak stávají krystalky ledu. Ne však ze všech. Některé mrznou až při –38°C (vytvářejí přechlazenou kapalinu). Krystalky ledu opět opouštějí mraky a pozorovate l sleduje sněžení. Velmi často však sníh před dopadem na zem roztaje, takže nesněží, ale prší. Za specifických podmínek dochází k pronikání kapének do svrchních vrstev mraku, kde mrznou. Kapky musí být velmi velké, vždy mají náboj (kondenzují kolem nabité částice) a pára musí být (jako u všech srážek) sytá, aby byl růst rychlý. Proces se muže opakovat i několikrát. Na zemi dopadají kroupy – velké kusy ledu. Při silných bouřích mohou dosahovat velikosti i menších vajec. Devastují úrodu, skleníky, střechy i kapoty aut. Za rok zaznamenáme ve střední Evropě v průměru 5,2 dnů s kroupami. Nejčastěji kroupy padají v květnu - v průměru 1,3 dnů; dále v červnu (0,9) a září (0,7). V České republice je za rok v průměru 104,7 dnů, ve kterých zaznamenáváme srážky větší než 1 mm. Více než deset deštivých dnů mají mesíce květen, červen, červenec a srpen. 6,7 dešťových dnů má říjen a 7,7 mají únor a březen. Na různých místech planety pozorujeme ruzně intenzivní srážky. Na pouštích v Africe, Asii a Americe mnohdy neprší i mnoho let. Bohužel se stává, že neprší mnoho měsícu i na místech hustěji obydlených. To postihuje například Somálský poloostrov na severovýchodě Afriky. 8
Průměrné roční srážky v Arice v Chile činí 0,8mm, v alžírském Aoulef el Aráb a v chilském Iquique naprší za rok přesně jeden milimetr. To jesou nejnižší průměrné roční srážky na Zemi. Nejsušší místo Asie leží v Ománu (Masíra). Severní Amerika a Evropa nepatří mezi kontinenty trpící v globále nedostatkem vody, i když místně její nedostatek rovněž pociťujeme. V Evropě nenalezneme místo, kde by srážky byly nižší než 269mm. Nejsušší je centrální část Španělska. Americké město Las Vegas bylo od základů postaveno na poušti. Díky ekonomickým možnostem je ale vodou dobře zásobeno pomocí vodovodů dlouhých mnoho desítek kilometrů. Nejvyšší průměrné roční srážky na světe hlásí Waialeale na Havaji. Ročně zde naprší 11 684mm. Jen o 250mm menší souhrné srážky jsou v Čérapaundží v Indii. Pokud několik dní po sobě neprší, tak to rozhodně není katastrofa, protože zásoby vody máme v řekách, jezerech i umělých přehradách. Rostliny získávají vodu z půdy, kde se vlhkost drží o mnoho déle než na povrchu. Zcela jiná situace nastává v opačném případě. Když silnější srážky trvají delší dobu, řeky se vylávají z koryt a způsobují záplavy. Chceme-li pozorovat oblačnost, musíme určit typ mraku, výšku spodní základny oblačnosti a množství oblačnosti. Množství oblačnosti se vyjadřuje v osminách pokrytí oblohy mraky, tedy 0/8 (na obloze nejsou mraky) až 8/8 (celou oblohu pokrývají mraky). Oblačnost znamená stupeň pokrytí oblohy oblaky (terminologicky ne zcela přesně znamená oblačnost označení pro skupiny různých oblaků, např. bouřková oblačnost, frontální oblačnost aj.).
Rozlišujeme tyto základní stupně: jasno: obloha bez oblaků; v české meteorologické praxi se toto označení používá při pokrytí oblohy oblaky do 1/8 zdánlivé plochy oblohy (do 2/8 skoro jasno), polojasno: pokrytí přibližně poloviny zdánlivé plochy oblohy oblaky, oblačno: pokrytí 5/8 až 6/8 zdánlivé plochy oblohy oblaky, zataženo: úplné pokrytí oblohy oblaky; při pokrytí kolem 7/8 zdánlivé plochy oblohy oblaky se používá označení skoro zataženo.
4. Praktická část - měření teploty ovzduší Naším ukolem bylo pozorovat průměrnou teplotu dvou míst v Bystrém v období jednoho měsíce. Teplotu jsme měřili v prosinci 2011. Místo 1 se nachází u radnice ve dvoře rodiny Burešových. Místo 2 se nachází na pozemku Fajmonových, asi 50 m od rybníku Rebeka. Měřili jsme vždy v 8:00, 14:00 a v 20:00. Z naměřených hodnot vyplívá , že v místu 1 je průměrná teplota větší asi o 1 stupeň než v místu 2. Místo 2 se nachází totiž v těsné blízkosti potoka , je jeden z dalších faktorů, které ovlivní teplotu. Bližší výsledky najdete v následujících grafech a tabulkách.
9
5. Tabulky naměřených hodnot 5.1 Místo č. 1
30.11.2011 2.12.2011 3.12.2011 4.12.2011 5.12.2011 6.12.2011 7.12.2011 8.12.2011 9.12.2011 10.12.2011 11.12.2011 12.12.2011 13.12.2011 14.12.2011 15.12.2011 16.12.2011 17.12.2011 18.12.2011 18.12.2011 19.12.2011 21.12.2011 21.12.2011 22.12.2011 24.12.2011 25.12.2011 26.12.2011 27.12.2011 28.12.2011 29.12.2011 30.12.2011 31.12.2011 Průměrná teplota v 8/14/22 hod.
08:00:00
14:00:00
20:00:00
2 2 -1 2 5 8 2 2 3 2 1 -2 3 3 5 3 3 2 1 -2 -3 -2 0 2 3 3 3 3 3 -1 0
0 3 2 1 8 5 2 3 5 3 2 1 4 4 4 5 2 3 1 -1 -1 -1 2 5 4 4 4 4 4 0 1
0 1 -1 2 7 2 2 3 2 2 -1 1 3 3 3 3 4 2 0 -3 -4 -1 1 2 3 2 3 3 2 -1 1
Průměrná denní teplota 0,5 1,75 -0,25 1,75 6,75 4,25 2 2,75 3 2,25 0,25 0,25 3,25 3,25 3,75 3,5 3,25 2,25 0,5 -2,25 -3 -1,25 1 2,75 3,25 2,75 3,25 3,25 2,75 -0,75 0,75
1,77
2,68
1,48
1,85
Průměrná hodnota místa č. 1 je 1,85 °C.
10
5.2 Místo č. 2
1.12.2011 2.12.2011 3.12.2011 4.12.2011 5.12.2011 6.12.2011 7.12.2011 8.12.2011 9.12.2011 10.12.2011 11.12.2011 12.12.2011 13.12.2011 14.12.2011 15.12.2011 16.12.2011 16.12.2011 18.12.2011 19.12.2011 20.12.2011 21.12.2011 22.12.2011 23.12.2011 24.12.2011 25.12.2011 26.12.2011 27.12.2011 28.12.2011 29.12.2011 30.12.2011 31.12.2011 Průměrná teplota v 8/14/22 hod.
08:00:00
14:00:00
20:00:00
1 0 -2 2 3 0 3 -4 3 2 -2 -3 1 1 5 5 1 1 -1 -3 -2 1 4 4 1 1 3 3 3 -3 -1
2 1 0 0 5 3 1 1 3 0 1 -1 2 6 4 2 1 1 0 -2 0 2 5 -3 3 3 4 3 3 -1 1
1 1 -2 1 5 0 1 4 -2 0 -1 0 1 3 3 2 2 0 -1 -4 1 -4 2 1 0 2 3 1 2 -2 0
Průměrná denní teplota 1,25 0,75 -1,5 1 4,5 0,75 1,5 1,25 0,5 0,5 -0,75 -1 1,25 3,25 3,75 2,75 1,5 0,5 -0,75 -3,25 0 -1,25 3,25 0,75 1 2 3,25 2 2,5 -2 0
0,87
1,61
0,65
0,94
Průměrná hodnota místa č. 2 je 0,94 °C.
11
6. Grafy průměrných teplot
MÍSTO 1 3 2,5 2 1,5
MÍSTO 1
1 0,5 0 8:00
14:00
20:00
MÍSTO 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 MÍSTO 2
0,8 0,6 0,4 0,2 0 8:00
14:00
20:00
12
7. Závěr Z naměřených výsledků vyplívá , že v měsíci prosinci 2011 průměrná teplota v místě č.1 je 1,85 a průměrná teplota místa č.2 je 0,94. Tato práce se nám velmi líbila. Je zajímavé skloubit učení a zábavu dohromady. Měli jsme možnost dozvědět se mnoho zajímavých věcí a osvojit si práci s počítačem, se kterou jsme měli největší potíže. Asi nejzajímavější a nejzábavnější byla praktická část, měření teplot a počítání výsledků. Doufáme, že se vám naše práce líbila a že jste se u ní nenudili.
13
8. Obrázková příloha
Meteorologická stanice
Domácí meteorologická stanice
Barometr
Teploměr
Déšť
Bouřka
14
9. Zdroje http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/meteorol.htm http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=107685 http://www.elektroeden.cz/InfoPage.asp?TP=IB&ID=71 http://www.ehodinky.cz/slovnicek-hodinky/barometr-62.html http://wadeswords.wordpress.com/2011/03/28/profile-of-a-disciple-thermostat-vs-thermometer/ http://www.google.cz/imgres?q=bou%C5%99ka&hl=cs&biw =1280 &bih=610&tbm=isch&tbnid=ves45Rr1dQjr8M:&imgrefurl=http://zefill.webnode.cz/tvorba/basne/p rvni-jarni-bourka/&docid= QQX0tQ5 KoggY8M&imgurl=http://files.zefill.webnode.cz/2000000826f7267166d/a35a6f0d57_3254950_o2.jpg&w=640&h=480&ei=gne3T8yQOoSL4gSvu9n6CQ&zo om=1 http://nyla.blog.cz/1110/dest
15
