ABRI, S. R. O. MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD LÁZEŇSKÁ 114 TĚŠOVICE SOKOLOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ POČET STRAN: 92

INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE SVAZKU OBCÍ

MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD

ZZP PR RA AC CO OV VA ATTE ELL::

ZZA AD DA AV VA ATTE ELL::

ABRI, S. R. O.

MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD

TĚŠOVICE 1

LÁZEŇSKÁ 114

356 05 SOKOLOV

357 41 KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ

POČET STRAN: 92

DATUM ZPRACOVÁNÍ AKTUALIZACE: BŘEZEN 2007

Integrovaná rozvojová strategie svazku obcí Mikroregion Sokolov - východ

1 O BS A H 1

OBSAH ----------------------------------------------------------------------------------- 2

2

SEZ AM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ---------------------------------- 3

3

ÚVOD ------------------------------------------------------------------------------------- 4

4

3.1

Základní informace o městech a obcích mikroregionu --------------------------- 6

3.2

Historie jednotlivých měst a obcí ---------------------------------------------------- 8

A ALÝZA SITUACE ---------------------------------------------------------------- 13 4.1

Přehled regionu v celokrajském kontextu ----------------------------------------- 13

4.1.1

Geografie a členění území ----------------------------------------------------------- 13

4.1.2

Všeobecný popis mikroregionu ----------------------------------------------------- 18

4.1.3

Vyhodnocení zdrojů informací------------------------------------------------------ 24

4.2

Analýza mikroregionu---------------------------------------------------------------- 25

4.2.1

Lidské zdroje -------------------------------------------------------------------------- 25

4.2.2

Ekonomická aktivita, infrastruktura, podnikání a sportovní vyžití obyvatel mikroregionu -------------------------------------------------------------------------- 33

5

6

4.2.3

Územně plánovací dokumentace --------------------------------------------------- 42

4.3

Silné a slabé stránky mikroregionu ------------------------------------------------- 43

4.3.1

SWOT analýza ------------------------------------------------------------------------ 43

4.3.2

Určení východisek pro stanovení priorit, odlišnosti ----------------------------- 50

STRATEGIE --------------------------------------------------------------------------- 52 5.1

Vize ------------------------------------------------------------------------------------- 52

5.2

Hlavní priority k řešení--------------------------------------------------------------- 53

SEZ AM PROJEKTŮ PODLE PRIORIT -------------------------------------- 73

Strana 2


2 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ázev obrázku:

Strana:

Obrázek č. 1: Mikroregion Sokolov – východ v Karlovarském kraji

5

Obrázek č. 2: Hustota měst a obcí Mikroregionu Sokolov – východ

7

Obrázek č. 3: Mapa krajů České republiky – Karlovarský kraj

13

Obrázek č. 4: Dobývací prostory okresu Sokolov

23

Obrázek č. 5: Priority Mikroregionu Sokolov – východ

52

ázev grafu:

Strana:

Graf č. 1: Očekávaný vývoj průměrného věku

18

Graf č. 2: Rozloha Mikroregionu Sokolov – východ

20

Graf č. 3: Vzdělanostní struktura obyvatel okresu Sokolov

29

Graf č. 4: Ekonomická aktivita obyvatel Mikroregionu Sokolov – východ

33

Graf č. 5: Počet zaměstnaných v jednotlivých ekonomických odvětvích

35

ázev tabulky:

Strana:

Tab. č. 1: Základní informace

6

Tab. č. 2: Obce a města Karlovarského kraje

15

Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a regionů Karlovarského kraje

16

Tab. č. 4: Rozloha mikroregionu

19

Tab. č. 5: Návratnost dotazníkového šetření

24

Tab. č. 6: Věková struktura obyvatel

26

Tab. č. 7: Střední školy a školská zařízení – 2006/2007 v okrese Sokolov

27

Tab. č. 8: Vysoké školy v okrese Sokolov

28

Tab. č. 9: Dosažený stupeň vzdělání obyvatel okresu Sokolov

29

Tab. č. 10: Celková spokojenost občanů v obci

30

Tab. č. 11: Co se líbí v obcích/městech mikroregionu

32

Tab. č. 12: Co se nelíbí v obcích/městech mikroregionu

32

Tab. č. 13: Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích

34

Tab. č. 14: Infrastruktura měst a obcí mikroregionu

36

Tab. č. 15: Spokojenost obyvatel mikroregionu s dopravní obslužností

37

Tab. č. 16: Osoby vyjíždějící za prací či studiem

38

Tab. č. 17: Sportovní zařízení v Mikroregionu Sokolov – východ

40

Tab. č. 18: Územně plánovací dokumentace

42

Tab. č. 19: Problémy určené k řešení v následujících 10 letech – stanovení priorit

50

Strana 3


3 ÚVOD Tato integrovaná rozvojová strategie je koncipována na období 2007 až 2013. Plánovaná aktualizace proběhne po 2 letech, tj. v roce 2009 a dále dle potřeby, pravděpodobně v roce 2011.

Základní identifikační údaje zadavatele strategie, Mikroregionu Sokolov – východ: je svazek obcí, vytvořený podle ustanovení § 49, zákona o obcích č. 128/2000 Sb. IČ: 70948755 statutární zástupci: předseda svazku Ing. Ivan Stefan, tel.: 352 350 520, Královské Poříčí místopředseda svazku Jiří Kolářík, tel.: 352 684 053, Loket kontaktní osoba: Ing. Miroslav Makovička, tel.: 603 322 411

Spojovacím prvkem vytvořeného mikroregionu je snaha o společný postup, partnerství a soudržnost při prosazování společných zájmů a řešení problematiky obcí v těsné blízkosti povrchových dolů. Obce spojené ve svazku jsou zasaženy aktivní dolovou činností, která bude poblíž některých obcí pokračovat přibližně do roku 2030. Dalším charakteristickým znakem mikroregionu se stala protékající řeka Ohře, která tvoří přirozený spojovací článek mezi některými obcemi.

Svazek obcí “Mikroregion Sokolov – východ“ byl tvořen 8 obcemi a 3 městy. V letech 2002 až 2007 došlo k rozšíření členské základny o 2 města a 2 obce a 1 obec ze svazku vystoupila. V současné době je tedy jeho členem 5 měst a 9 obcí. Územně je svazek obcí situován do západních Čech, konkrétně do Karlovarského kraje, okresu Sokolov a okrajově do okresu Karlovy Vary. Sestává z obcí, rozložených ve východní části sokolovského okresu, severovýchodně až východně od města Sokolova a v západní části karlovarského okresu, jihozápadně od města Karlovy Vary.

Strana 4


Členy svazku obcí Mikroregion Sokolov - východ jsou: Města: Březová, Chodov, Loket, Nové Sedlo a Sokolov Obce: Dolní Rychnov, Hory, Jenišov, Královské Poříčí, Lomnice, Mírová, Vintířov, Staré Sedlo, Šabina

Obrázek č. 1: Mikroregion Sokolov – východ v Karlovarském kraji

Strana 5


3.1 ZÁÁKKLLAADDNNÍÍ IINNFFOORRMMAACCEE OO MMĚĚSSTTEECCHH AA OOBBCCÍÍCCHH MMIIKKRROORREEGGIIOONNUU Tab. č. 1: Základní informace Rozloha katastru v ha

Počet obyvatel

Hustota obyvatel

Statut

Okres

Březová

5959

2758

46,3

město

Sokolov

Chodov

1426

14419

1011,2

město

Sokolov

Loket

2674

3193

119,4

město

Sokolov

Nové Sedlo

1698

2698

158,9

město

Sokolov

Sokolov

2290

24579

1073,3

město

Sokolov

Dolní Rychnov

509

1389

272,8

obec

Sokolov

Hory

788

197

25

obec

Karlovy Vary

Jenišov

518

462

89,2

obec

Karlovy Vary

Královské Poříčí

1220

780

63,9

obec

Sokolov

Lomnice

1386

1153

83,2

obec

Sokolov

Mírová

389

225

57,8

obec

Karlovy Vary

Staré Sedlo

650

775

119,2

obec

Sokolov

Šabina

507

272

53,6

obec

Sokolov

Vintířov

1435

1166

81,3

obec

Sokolov

Celkem

21449

54066

252,1

---

---

Obec/město

Zdroj: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/obce_karlovarskeho_kraje, údaje k 1.1.2005

Strana 6


Obrázek č. 2: Hustota měst a obcí Mikroregionu Sokolov – východ

Strana 7


3.2 HIISSTTOORRIIEE JJEEDDNNOOTTLLIIVVÝÝCCHH MMĚĚSSTT AA OOBBCCÍÍ Březová - Nejstarší známé pojmenování osady se vztahuje k roku 1353, jako základ se v něm ozývá slovanský výraz pro břízu, která v okolí byla a je hojná. V první polovině 17.století se stala Březová součástí majetku Nosticů. Pro chudší obyvatelstvo vesnice představovaly doly vhodné pracovní příležitosti, ale přesto si Březová svůj převážně zemědělský ráz uchovávala. Přeměnu zemědělské vesničky v nové dělnické sídliště zahájily Dolnorychnovské sklárny, které zde postavily v letech 1948-1952 domky a byty pro 102 rodin zaměstnanců. Už v roce 1954 byly k Březové jako její části připojeny vesnice Kamenice, Lobzy a katastrální území zaniklé vesnice Paseka. Další integrace bývalé obce Tisové byla provedena v roce 1960. Téhož roku se Březová stala městem. K Březové byla připojena také obec Kostelní Bříza i s řadou území a vesnic, které tvořily její správní celek. Tak se staly částmi Březové vsi Arnoltov a Rudolec a katastrální území míst, jež zanikla v souvislosti s existencí vojenského výcvikového prostoru v letech 1946 - 1954. Jednalo se o katastrální území kdysi existujících vesnic a osad Krásné Lípy, Ostrova, Týmova, Studánky, Smrkovce a Žitné.

Dolní Rychnov - První dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1309. V tomto dokumentu je vyzýván Albert Nothaft klášterem v Teplé k náhradě za obsazený Rychnov. Později, v 15. století, patřila obec k loketskému panství. V roce 1553 ji získal Wolf Šlik a připojil ji k Falknovu (Sokolovu). V této době dochází k rozdělení obce na Dolní a Horní Rychnov. Po zániku panské správy v polovině 19. století se stala samostatnou, dynamicky se rozvíjející obcí díky těžbě uhlí a navazujícímu průmyslu. O největší rozvoj v dolování se zasloužil Johann David Starck (viz přiložený obrázek), který založil v Dolním Rychnově první větší průmyslový podnik, ve kterém vyráběl saze, různé barvy a naftalín. V roce 1837 byl za své zásluhy (zaměstnával mimo jiné až 1500 dělníků) povýšen do šlechtického stavu.

Hory - první písemná zmínka pochází z 13.století. Obec byla založena na historicky velmi starém místě. Na úpatí hory byly nalezeny staré kamenné nástroje a jámy pocházející z doby před 1000 lety. Obec se nachází v těsném sousedství Karlových Varů.

Strana 8


Chodov – Chodov byl na konci 12. století součástí pozemkového majetku německého kláštera ve Waldsassenu. V polovině 14. století přešel Chodov do držení šlechty a postupně došlo k rozdělení správy chodovského statku na Dolní a Horní Chodov. Ty se staly částmi lenní soustavy loketského hradu, jež trvala až do doby třicetileté války. Tehdy se podařilo rozdělený Chodov v majetku rodu Plankenheimů sjednotit. Z jejich období je zachována převážná většina památek, mezi kterými vyniká barokní kostel sv. Vavřince, vybudovaný v letech 1725-1733. Původní zemědělský charakter se proměnil v město využívající bohatá nerostná ložiska, zejména uhlí a keramických hlín. Od konce 18. století se zde rozvíjela těžba hnědého uhlí a roku 1810 byla zahájena výroba porcelánu, která přetrvala dodnes. K dalšímu rozvoji města přispělo také strojírenství, stavební výroba a sklářství. Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50. a 60. letech rychlým řešením potřeby bytů pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do Palivového kombinátu Vřesová. Dnes patnáctitisícové město má i přes řadu problémů všechny předpoklady pro navázání na své historické úspěchy a tradice.

Jenišov - Svou historií je obec svázána s nedalekým Loktem. První zmínky pochází již z konce 14. století. I zde je historie spjatá s těžbou uhlí. Hlavní rozkvět této činnosti se odehrával na konci 19. století. Po útlumu těžby se rozvoj obce zastavil. Obec leží při státní silnici Cheb – Karlovy Vary a začíná zde silnice do Plzně. Tato poloha je velmi výhodná pro budoucí možný rozvoj obce.

Královské Poříčí - Poprvé je jméno Královské Poříčí písemně zachyceno v listině z roku 1240. Jediným zdrojem obživy obyvatel vsi až do sedmdesátých let minulého století bylo zemědělství, které však ztrácelo dále na významu. Důvodem byly mocné hnědouhelné sloje Josef a Antonín, do té doby nedotčené obrovské přírodní bohatství, nacházející se v zemi pod územím obce. Těžba uhlí ovlivňuje život obce až do současnosti. Hranice lomu Jiří a Družba je vzdálena 500 m od obce. V obci byl rovněž jediný hlubinný důl Sokolovského revíru Marie. Byl v provozu 100 let a těžba na něm byla ukončena počátkem 90. let. Po ukončení těžby budou zbytkové jámy po těžbě rekultivovány vodní plochou a předpokládá se vznik jezera o ploše mnoha set hektarů.

Strana 9


Loket - Historie města je úzce spjata s historií hradu. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1234. Město vznikalo kolem roku 1240 z předhradí královského hradu stejného jména. Loket patřil k nejpevnějším místům v Čechách a dokonce i v celé střední Evropě. Několikrát jej navštívil král Jan Lucemburský, v roce 1319 se sem uchýlila jeho manželka Eliška Přemyslovna s kralevicem Václavem mladým Karlem IV., který tu byl po dva měsíce podle otcova rozkazu uvězněn. V roce 1337 udělil král Lokti práva jako jiným královským městům. Také dospělý Karel IV. sem jezdil často a využíval i zdejší královskou oboru. Město nejvíce proslavila porcelánka, kterou založili bratři Haidingerové již v roce 1815 a která pracuje v pozměněné podobě a pod jinou značkou dodnes. Město bylo rovněž na přelomu 19. a 20. století známo svými perníky. Za účasti velkého množství obyvatel města byl na jaře 1949 vybudován amfiteátr (viz přiložený obrázek).

Lomnice - První písemná zmínka pochází z roku 1339. O sto let později získali obec Šlikové, kteří ji roku 1601 připojili k sokolovskému panství. Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo sokolovské panství Šlikům zkonfiskováno a prodáno Nosticům, kteří byli jeho držiteli až do zániku panské správy v polovině 19. století. Třicetiletá válka přinesla obyvatelstvu mnohé útrapy - například morovou epidemii v roce 1633. Památka obětí morové epidemie byla v roce 1681 uctěna postavením morového sloupu. I zde převládalo do poloviny 19. století zemědělství, obzvláště pěstování chmele. Ve druhé polovině 19. století se počala rozvíjet těžba uhlí a dnes do katastru obce zasahuje velkolom Jiří.

Mírová - Osada vznikla kolem opevněného mnišského dvorce na přelomu století 12. a 13. Vznik Mírové sahá patrně do doby, kdy na přelomu 12. a 13. století získali Chodov waldsasenští cisterciáci. Roku 1678 ji přikoupilo ke svému panství město Loket. Do roku 1945 se obec jmenovala Münchhof. Do 9.května 1955 Mnichov a od tohoto dne Mírová.

Strana 10


ové Sedlo - Nejstarší zmínka pochází ze 13. století, kdy král Václav I. věnoval tvrz Sedlo klášteru Waldsassen za škody utrpěné válkou. Tato tvrz lehla popelem a na jejím místě byla vybudována nová tvrz s názvem Nové Sedlo. Ves, ležící nedaleko hlavní cesty, byla těžce postižena husitskými válkami, když tudy táhla husitská a křižácká vojska. Město za dobu trvání více než 750 let prošlo obdobím rozvoje i stagnace až do dnešní podoby rozvíjejícího se města. Nové Sedlo je známé výrobou obalového skla, těžbou uhlí a výrobou porcelánu.

Sokolov – První písemná zmínka pochází z roku 1279. Z německé kolonizační osady výhodně položené při soutoku řek pomalu vyrůstalo malé městečko. Lidová tradice však připisuje jeho založení bájnému rytíři Sebastianovi, který tu prý choval lovecké sokoly. Tuto pověst připomíná i starobylý městský znak - ve stříbrném štítě je vpravo hledící sokol. Městská práva a znak získalo město již ve 14. století. V těžce poškozené krajině se po 30leté válce rozvinulo v celé sokolovské kotlině chmelařství. V roce 1621 byl Sokolov zpustošen v bojích mezi protestantským a císařským vojskem. Začátkem roku 1632 se zmocnili města protestantští Sasové a při obléhání císařskými vojsky téměř celý Sokolov vyhořel. Zámek byl rozstřílen a vypálen ještě Švédy v letech 1647 a 1648. Od konce 18. století se počala rozvíjet průmyslová činnost spojená s těžbou uhlí. K dolům přibyly i další závody, včetně chemických. Za II. světové války byl Sokolov dvakrát bombardován, město bylo z 25 % zničeno. Nejzávažnějším problémem poválečného vývoje byl odsun německého obyvatelstva - přibližně 8 000 Němců. Do Sokolova se však začali vracet Češi, kteří tu žili před válkou, přijížděli sem emigranti z několika zemí Evropy i obyvatelé českého vnitrozemí. V roce 1948 přestal Falknov úředně existovat a na mapách se objevilo jméno Sokolov.

Staré Sedlo - První dochovaná zmínka o obci je z roku 1250 (tehdy byla označována jako Sedlo), i když dosídlení probíhalo později. K roku 1414 tehdy již farní ves náležela hradu Hartenberg, později patřila k Falknovu. Od roku 1454 (po vzniku Nového Sedla) se pro ves začal používat název Staré Sedlo. Za třicetileté války byla obec značně poničena. Již v 17. století se v obci rozvíjela průmyslová výroba, zejména vitriolu, kamence a síry. V 19 století zde již byla plně rozvinuta těžba uhlí. Ta pokračovala i ve 20 století. Dnes je v okolí těžba zastavena.

Strana 11


Šabina - První písemná zpráva pochází z 1309 roku. Obec se nachází v nadmořské výšce 408 metrů. Během 30leté války došlo k vážnému poškození území řadou válečných akcí. Ke konci této války obývalo obec již 67 osob, dnes má obec obyvatel více než 270. V roce 1775 nechala vrchnost prozkoumat složení zdejší kyselky, chemici její složení přirovnali k vodám františkolázeňským. V obci je možnost prohlédnout si tvrz, roubený dům z konce 18. století či kapli sv. Anny (viz přiložený obrázek).

Vintířov - Historicky je Vintířov doložen poměrně pozdě, a to až v loketském urbáři hrabat Šliků z let 1523 až 1525. Tento dokument k dějinám zachycuje Vintířov nejdříve k datu 1. listopadu 1523 již jako rozvinutou poddanskou ves v držení Sebastiána Thüssela z Daltitz. Roku 1550 přešli zdejší poddaní do přímé správy loketského panství. Na základě patentu ze 7. září 1848 se i vintířovští poddaní zbavili za jisté vyrovnání všech feudálních břemen a stali se svobodnými občany. Průlom do zemědělského charakteru obce způsobilo až intenzívní využívání bohatých ložisek nerostných surovin - keramické hlíny a hnědé uhlí. Dnes se v okolí obce těží uhlí a zasahuje k ní lom Jiří.

Strana 12


4 ANALÝZA SITUACE V rámci analýzy situace v Mikroregionu Sokolov východ získá čtenář informace o hospodářské a sociální situaci v regionu, výsledky analýzy mikroregionu a budou mu představeny silné a slabé stránky mikroregionu.

4.1 PŘŘEEHHLLEEDD RREEGGIIOONNUU VV CCEELLOOKKRRAAJJSSKKÉÉMM KKOONNTTEEXXTTUU Při zpracování přehledu regionu v celokrajském kontextu byla věnována pozornost geografickému popisu území, nezaměstnanosti, všeobecnému popisu mikroregionu apod.

44..11..11 G GEEOOGGRRAAFFIIEE AA ČČLLEENNĚĚNNÍÍ ÚÚZZEEMMÍÍ Historicky byl hospodářský rozvoj regionu surovin

zaměřen na využívání místních přírodních

(hnědé uhlí, kaolin) a přírodních léčivých zdrojů. Ke zvýšení přitažlivosti kraje

významně přispělo lázeňství a nejvíce ho zasáhla právě těžba hnědého uhlí. Obecně je Karlovarský kraj nejzápadnějším územím České republiky a je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem (rozloha Karlovarského kraje činí 3 315 km2 a tvoří 4,2 % celkové rozlohy ČR). Kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov).

Obrázek č. 3: Mapa krajů České republiky – Karlovarský kraj

Strana 13


Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, to z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18 % obyvatel. Ve městech Karlovarského kraje žije 82,2 % obyvatel. V okrese Sokolov je 38 obcí, z toho jich má 10 statut města.

V poválečném období bylo z území Karlovarského kraje vysídleno cca 80 % původního obyvatelstva německé národnosti, což mělo za následek dosídlení skupinami etnicky i kulturně různorodými. Dosídlenci směřovali zejména do měst, prohlubovala se kulturní i sídelní diskontinuita.

Zalesněná plocha 1 428 km2 určuje podíl zalesnění na 43,1 %, což z něj činí druhý nejvíce zalesněný kraj v České republice. Nejvíce lesů, téměř 51 % rozlohy, je na Sokolovsku. Podíl orné půdy je na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (necelých 19 % z celkové rozlohy). Klimaticky patří území k mírně teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou nad 6° C, se 700 mm průměrného ročního úhrnu srážek. Podstatná část kraje leží v povodí řeky Ohře.

Sokolovská pánev, kopírující tok řeky Ohře je od Chebské pánve oddělena Chlumským prahem a směrem na východ pokračuje Chodovskou pánví do území okresu Karlovy Vary, kde tvoří ještě Ostrovskou pánev. Sokolovská pánev patří geomorfologicky spolu s pánví Mosteckou do oblasti Podkrušnohorských pánví. Ty jsou významné svým třetihorním původem a především v této době vzniklými mocnými vrstvami hnědého uhlí. Tato oblast je silně urbanizovaná s rozsáhlou výrobní základnou. Tato část kraje je také nejvýrazněji zasažena těžební činností a stále na ni doléhá tíha aktivní dolové činnosti.

Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je na okrese rozšířen průmysl strojírenský, chemický, textilní a průmysl skla, keramiky a porcelánu. Naproti tomu zemědělství na Sokolovsku nemá podstatný význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání.

Strana 14


Na jihu okresu Sokolov se rozkládají pahorkatiny chráněné krajinné oblasti Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách, v Slavkovském lese Rozhledy (859 m n. m.) u Kostelní Břízy. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 375 m.

Největším vodním tokem sokolovského okresu je řeka Ohře, do níž se vlévají všechny říčky a potoky, protékající územím okresu. Největší z přítoků je řeka Svatava, vlévající se do Ohře na území okresního města. V okrese nejsou žádné významné vodní plochy.

Protikladem k Sokolovské pánvi je zaměření převážné části

Karlovarského kraje

na

lázeňství, světově proslulé jsou nedaleké Karlovy Vary. Karlovarský okres má 55 obcí a z toho 9 se statutem města. V tomto okrese je také výraznější koncentrace obyvatel do měst.

Tab. č. 2: Obce a města Karlovarského kraje Obec/město

Karlovy Vary

Sokolov

Cheb

Celkem

Počet obcí

55

38

39

132

Z toho obce se statutem města

9

10

9

28

Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz, údaje k 1.1.2007

V kraji je poměrně hustá síť silnic I. - III. třídy, problémem zůstává nedostatečná údržba, neúměrné přetěžování tranzitní dopravou, sporadická veřejná autobusová doprava u míst s řidším osídlením.

Podíl Karlovarského kraje na hrubém domácím produktu České republiky za rok 2005 činil 2,3 %.

Sokolovsko dlouhodobě trpí palčivým problémem nezaměstnanosti, míra nezaměstnanosti je pravidelně vysoko nad průměrem ČR. Tato skutečnost je spojená zejména se dvěmi faktory: s útlumem rozsáhlé těžební činnosti v tomto regionu a se strukturou zdejšího

Strana 15


obyvatelstva, která se vyznačuje markantním podílem rómského obyvatelstva. V souvislosti s poklesem těžební činnosti přišlo mnoho lidí o práci a se svojí kvalifikací je pro ně problematické získat nové zaměstnání v jiném oboru. Problém rómské menšiny souvisí s nízkou vzdělanostní úrovní této části obyvatelstva, která snižuje jejich šanci pro uplatnění na trhu práce.

Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a regionů Karlovarského kraje

Měsíc/rok

Česká

Karlovarský

Okres

Okres

Okres

republika

kraj

Sokolov

Karlovy Vary

IX/04

9,1

10,1

12,9

9,5

8,1

X/04

8,9

10,2

12,7

9,8

8,0

XI/04

8,9

10,2

12,6

9,9

8,2

XII/04

9,5

10,7

13,2

10,3

8,8

I/05

9,8

11,2

13,6

10,8

9,4

II/05

9,6

11,0

13,2

10,7

9,2

III/05

9,4

10,6

12,8

10,4

8,7

IV/05

8,9

10,1

12,2

10,0

8,2

V/05

8,6

9,8

12,1

9,7

7,7

VI/05

8,6

9,7

12,1

9,7

7,5

VII/05

8,8

10,0

12,2

9,8

7,8

VIII/05

8,9

10,0

12,2

10,0

7,7

IX/05

8,8

9,9

12,3

10,1

7,5

X/05

8,5

9,8

12,2

9,8

7,3

XI/05

8,4

9,8

12,3

9,7

7,6

XII/05

8,9

10,3

12,7

10,1

8,1

I/06

9,2

10,7

13,1

10,5

8,5

II/06

9,1

10,5

12,9

10,4

8,3

III/06

8,8

10,2

12,4

10,3

7,9

IV/06

8,3

9,7

11,7

9,9

7,5

V/06

7,9

9,3

11,3

9,6

6,7

VI/06

7,7

9,0

11,0

9,5

6,4

VII/06

7,9

9,1

11,2

9,5

6,5

VIII/06

7,9

9,0

11,2

9,2

6,6

IX/06

7,8

9,0

11,1

9,1

6,7

Zdroj: Úřad práce Sokolov

Strana 16

Cheb


Dne 17.8. 2005 byl usnesením vlády ČR č. 1007/2005 schválen Státní program rozvoje regionu Severozápad. Jedná se o střednědobý programový dokument, zpracovaný do roku 2013 k systematickému řešení hospodářských a sociálních problémů v převážně strukturálně postiženém regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad. Dle tohoto dokumentu region Sokolov od roku 2005 patří mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností.

Z výše uvedené tabulky číslo 3 je patrné, že současná míra nezaměstnanosti okresu Sokolov (říjen 2006) se pohybuje 3,3 % nad průměrem ČR a je tak nejvyšší v celém Karlovarském kraji. Přestože nezaměstnanost na zájmovém území je markantní, Mikroregion Sokolov východ se až na ojedinělé případy nepotýká s problémem bezdomovců. Tito lidé se stěhují do větších měst, kde mají větší šanci na přežití.

Podívá-li se čtenář na výše uvedenou tabulku pozorněji a porovná údaje např. za měsíc září za poslední 3 sledované roky, zjistí, že míra nezaměstnanosti jak v rámci celé České republiky a Karlovarského kraje, tak i v okresech Sokolov a Cheb neustále klesá. Problematičtěji se jeví situace v okrese Karlovy Vary, kde míra nezaměstnanosti dlouhodobě stagnuje.

S průměrnou měsíční mzdou 16.002,00 Kč zaujímá kraj v ČR poslední místo, celorepubliková průměrná mzda činila k 31.12.2005 částku 19.024,00 Kč. V regionu došlo v 90. letech k prudkému vzrůstu počtu nezaměstnaných, v roce 1994 se jejich počet zvýšil na pětinásobek. Podstatnou část nezaměstnaných tvoří uchazeči se základním vzděláním.

Se změnou věkové struktury se v posledních letech projevuje nedostatek zařízení pro staré občany. Jedná se o problém celorepublikový (viz přiložený graf číslo 1) a bude tudíž muset být řešen na národní úrovni (sociální reformy, reformy důchodů apod.). V současné době se lze začít na tuto situaci připravovat např. plánováním výstavby nových penzionů, domovů důchodců a podobných sociálních a zdravotnických zařízení.

Strana 17


Graf č. 1: Očekávaný vývoj průměrného věku

Zdroj: www.czso.cz

44..11..22 VVŠŠEEOOBBEECCNNÝÝ PPOOPPIISS MMIIKKRROORREEGGIIOONNUU Rozhodující přelom pro rozvoj regionu znamenal konec 2. světové války. Tehdy byla dána přednost těžbě

nerostných surovin, energetice, strojírenství, případně zemědělské

velkovýrobě, což vedlo k postupnému zhoršování stavu životního prostředí - přírody, krajiny, ovzduší.

Na konci devadesátých let došlo ke značnému snížení pracovních příležitostí a region trpí vysokou nezaměstnaností s malým počtem vzniku nových pracovních míst. Na situaci v regionu se výrazně příznivě neprojevilo ani otevření hranic či přistoupení České republiky k Evropské unii. Turistům ze zahraničí nebylo a není dodnes možné nabídnout zázemí vyžadované zahraniční klientelou pro dlouhodobé pobyty. Ústup od extenzivního rozvoje hospodářství a přechod k tržnímu hospodářství měl příznivý dopad na životní prostředí, které se v tomto mikroregionu v posledních letech výrazně zlepšilo.

Strana 18


Mikroregion Sokolov - východ svou rozlohou zasahuje ze Sokolovského okresu i do okresu Karlovy Vary. Území je převážně kopcovité. Z následující tabulky je patrné, že na celkové rozloze území Mikroregionu Sokolov – východ se lesy a zemědělská půda podílejí téměř ze dvou třetin. Vodní plochy zabírají mizivé 1,6 % celkové rozlohy. Zbývajících 37 % tvoří tzv. ostatní plochy vč. orné půdy, zastavěné plochy, chmelnic, travních porostů, zahrad, vinic apod.

Tab. č. 4: Rozloha mikroregionu Rozloha katastru v ha

Zemědělská půda

Lesy

Vodní plocha

Březová

5959

2103

3054

29

Chodov

1426

374

108

41

Loket

2674

522

1813

66

Nové Sedlo

1698

279

370

37

Sokolov

2290

610

810

72

Dolní Rychnov

509

94

68

9

Hory

788

289

426

9

Jenišov

518

302

25

11


1220

48

162

7

Lomnice

1386

107

214

11

Mírová

389

242

37

13

Staré Sedlo

650

348

151

14

Šabina

507

207

219

21

Vintířov

1435

43

132

11

Celkem ha

21449

5568

7589

351

Celkem %

100

26

35,4

1,6

Obec/město

Zdroj: http://cdrom.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/0413

Strana 19


Graf č. 2: Rozloha Mikroregionu Sokolov - východ

Charakteristika rozlohy Mikroregionu Sokolov - východ 26,0% 37,0%

35,4%

1,6% Zemědělská půda

Lesy

Vodní plocha

Ostaní

Charakteristickým znakem a současně i problémem "Mikroregionu Sokolov - východ" jsou důsledky aktivní dolové činnosti. V těsné blízkosti dolových lokalit Jiří, Družba, Loketská výsypka, Smolnická výsypka a Podkrušnohorská výsypka, kde probíhá aktivní těžba uhlí, se nacházejí obce Královské Poříčí, Lomnice, Vintířov, Nové Sedlo, Chodov, Jenišov, Hory, Sokolov. Průběžná doba těžby je stanovena na 25 – 30 let a ukončení těžby v těchto lokalitách se plánuje až na rok 2036. Město Sokolov, obce Dolní Rychnov a Šabina se nacházejí v těsné blízkosti lokalit Michal, Silvestr, Medard – Libík, kde byla dolová činnost již ukončena.

Těžební společnost Sokolovská uhelná a.s. si je velice dobře vědoma staré zátěže z činnosti svých předchůdců i své zodpovědnosti ke krajině a obyvatelstvu regionu při svém nynějším působení. S postupným útlumem povrchové těžby po roce 1990 nastala potřeba zahlazovat zbytkové jámy lomů. Do konce 90. let převažoval lesnický (59 %) a zemědělský (38 %) způsob rekultivací. Hydrické a ostatní rekultivace tvořily jen nepatrnou část (cca 2%). Plně je dokončena rekultivace např. vnějších výsypek Matyáš a Antonín.

Strana 20


Trend v oblasti rekultivací na počátku 21. století postupně spěje k jinému poměru. Z celkové zasažené plochy bude provedeno přibližně 16 % zemědělských, 20 % hydrických a přes 60 % lesnických rekultivací. Z tohoto je patrné, že se postupně přechází z rekultivací zemědělských na hydrické.

Od konce 50. let bylo v sokolovském revíru dokončeno celkem 2889 ha rekultivací (1081 ha zemědělských, 1701 ha lesnických, 78 ha hydrických a 29ha ostatních). Bylo to na plochách v oblasti bývalých hlubinných dolů kde těžba končila v 30.a 40. letech a především na plochách vnějších výsypek. V roce 2005 bylo rozpracováno celkem dalších 1868 ha rekultivací.

S postupujícím útlumem těžby uhlí vznikala i potřeba zahlazovat zbytkové jámy vyuhlených či

zastavených

lomů.

U

některých

zbytkových jam (lomy Boden, Medard – Libík, Michal, Jiří a Družba) byl vzhledem k

deficitu

skrývkových

hmot

zvolen

hydrický způsob rekultivace. Do konce činnosti v sokolovském revíru má vzniknout ještě dalších více než 1722 ha vodních ploch.

Na lomu Medard – Libík byla ukončena těžba uhlí v březnu 2000. Po posouzení několika variant byl plán likvidace zpracován na variantu jezera. Území plánovaného jezera Medard se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov. Bude mít plochu 493 ha, objem vody bude 120 mil. m3. Maximální hloubka jezera bude 50 m. Na lokalitě již probíhají sanační práce. Napouštění jezera se předpokládá v letech 2009 až 2013. Bližší informace najde čtenář např. na internetové adrese: www.medard-lake.eu.

Poslední zbytková jáma (popřípadě dvě zbytkové jámy) vznikne v závěru těžby uhlí na Sokolovsku po lomech Jiří a Družba. I u této zbytkové jámy se uvažuje s jejím zatopením. Mělo by tak vzniknout jezero o ploše hladiny 1322 ha s objemem vody cca 515 mil. m3. Maximální hloubka bude až 93 m, průměrná hloubka 40 m.

Strana 21


I na zprovozněném koupališti Michal se pokračovalo v rozšíření parkovacích kapacit a vybavení koupaliště sportovními a zábavními atrakcemi (tobogán, kuželky, tenis, minigolf ad.).

Dovybaveno

bylo

i

samozavlažovacím systémem a dalším hygienickým zázemím. Konkrétní představy hovoří i o tom, jak koupaliště rozšířit o aquapark

a

vytvořit

tak

komplexní areál s celoročním využitím.

V dané oblasti byla dokončena výstavba nového 18jamkového golfového hřiště na výsypce Silvestr v Dolním Rychnově, nedaleko Březové. Golf je součástí rozlehlého sportovně rekreačního areálu, který je v blízkosti koupaliště

dostavěného Michal.

Vedle

hřiště vznikne i zoopark a lesopark. Provoz golfového hřiště byl oficiálně zahájen koncem září roku 2006.

Lesnická rekultivace se provádí bez návozu ornice, přímou výsadbou prostokořenových 2 až 3letých sazenic se sponem 1 x 1m. Zastoupení listnatých dřevin je 60 %. Nejčastěji se vysazuje olše šedá, černá, javor klen, jasan ztepilý, lípa masolistá, dub zimní, letní, topol černý, bílý, vrby a jeřáb. Z jehličnanů jsou na antropogenních půdách sokolovské pánve nejlepší zkušenosti s borovicí černou, smrkem ztepilým nebo pichlavým, omorikou, modřínem evropským a douglaskou tisolistou. Přednostně se vysazují autochtoní dřeviny na výsypkách s nízkým pH a příměsí zbytků uhlí a uhelných jílů. Biologický cyklus je 3 až 5letý, prořezávka se provádí 11. rok. Na okrajích porostů se používá většinou keřová výsadba, zejména z ptačího zobu, čimišníku, čilimníku, svídy, pámelníku, tavolníku a netvařce.

Strana 22


Zemědělské rekultivace se většinou provádí s 30 - 40cm návozem ornice. 4 až 6letý biologický cyklus zahrnuje organické i anorganické hnojení, setí obilnin (u orné půdy) či jetelotravních směsí (trvalé travní porosty). Návrh biologického cyklu rekultivací je odvislý od pedologického průzkumu.

Obrázek č. 4: Dobývací prostory okresu Sokolov

Strana 23


44..11..33 VVYYHHOODDNNOOCCEENNÍÍ ZZDDRROOJJŮŮ IINNFFOORRMMAACCÍÍ Pro analýzu situace mikroregionu Sokolov - východ byly použity tyto zdroje informací: statistické údaje obcí, okresů a Karlovarského kraje dotazníky, kde vyjadřovali své názory obyvatelé členských měst a obcí pracovní schůzky se zástupci místní samosprávy a státní správy a se zástupci podnikatelské veřejnosti internet

Dotazníkové šetření bylo provedeno na jaře roku 2002. Z dotazníkové akce pro obyvatele obcí bylo po dohodě vyloučeno město Sokolov, protože v porovnání s ostatními obcemi mikroregionu je atypické. Dotazovány dále nebyly následující města a obce, protože v danou dobu ještě nebyly členy mikroregionu: Březová, Chodov, Dolní Rychnov a Šabina. V ostatních srovnávacích přehledech jsou výsledky statistického zpracování za město Sokolov uvedeny. Počet rozdaných dotazníků byl v poměru 1 dotazník na 20 obyvatel obce. Celkově bylo rozdáno v mikroregionu 480 dotazníků, z nichž se 274

vrátilo vyplněných, což

představuje 57% úspěšnost při návratnosti dotazníků.

Tab. č. 5: ávratnost dotazníkového šetření Počet rozdaných dotazníků

Počet vrácených dotazníků

% podíl vrácených dotazníků

Hory

15

13

87,0

Jenišov

25

24

96,0


35

22

62,9

Loket

150

23

15,3

Lomnice

50

44

88,0

Mírová

15

14

93,3

Nové Sedlo

100

71

71,0

Staré Sedlo

35

12

34,3

Vintířov

55

51

92,7

Celkem

480

274

57 %

Město/obec

Strana 24


4.2 ANNAALLÝÝZZAA MMIIKKRROORREEGGIIOONNUU Nezbytnou součástí každé strategie určitého území je i zpracování analýzy. Toto je úkolem následujících subkapitol. Stručně se v nich čtenář dozví informace z oblasti lidských zdrojů, ekonomiky, infrastruktury či podnikání na území mikroregionu.

44..22..11 LLIIDDSSKKÉÉ ZZDDRROOJJEE VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Dle statistických údajů uvedených v následující tabulce č. 5 je možné říci, že v porovnání Mikroregionu Sokolov – východ s Karlovarským krajem má mikroregion vyšší podíl obyvatel do 14 let a nižší podíl obyvatel nad 60 let, což je ze sociálního pohledu pozitivní informace. Nejvyšší podíl obyvatel je ve skupině od 15 do 59 let, cca 65 %. Ve skupině obyvatel 15 – 59 let dosahuje mikroregion průměrných výsledků, přibližně 67,4 %. V porovnání s okresy Sokolov a Karlovy Vary a Karlovarským krajem se mikroregion nevymyká trendu vývoje.

Porovnáme-li údaje obcí a měst samotného mikroregionu (viz následující tabulka č. 5), zjistíme, že nejvyšší podíl obyvatel do 14 let na celkovém počtu obyvatel obce je v obci Vintířov (6 % nad průměrem mikroregionu). Naopak vysoce podprůměrný stav je v obci Mírová (5 % pod průměrem mikroregionu).

Z intervalu obyvatel ve věku od 15 do 59 let v rámci Mikroregionu Sokolov – východ nejnižší podíl těchto osob na celkovém počtu obyvatel obce najdeme v obci Hory (přibližně 4 % nad průměrem mikroregionu) a naopak nejnižší podíl má obec Královské Poříčí (cca 3,5 % pod průměrem mikroregionu).

Pro skupinu obyvatel ve věku nad 59 let je charakteristický průměrný podíl 16,5 % z celkového počtu obyvatel mikroregionu. Tento průměrný stav nejvíce převyšuje město Březová (o cca 6 %) a naopak nejnižší stav je v obci Vintířov, a to téměř o 6 %.

Strana 25


Tab. č. 6: Věková struktura obyvatel 0 – 14 let

%

15 – 59 let

%

60 a více let

%

Celkem osob

Březová

391

14,1

1780

64,1

604

21,8

2775

Chodov

2361

16,4

9909

68,7

2149

14,9

14419

Loket

623

19,6

2179

68,6

375

11,8

3177

Nové Sedlo

478

17,9

1786

66,8

410

15,3

2674

Sokolov

3944

16,0

16519

66,8

4261

17,2

24724

Dolní Rychnov

288

21,0

907

66,2

175

12,8

1370

Hory

29

14,6

142

71,4

28

14,1

199

Jenišov

76

17,7

298

69,5

55

12,8

429


148

19,4

486

63,8

128

16,8

762

Lomnice

195

17,1

759

66,6

186

16,3

1140

Mírová

27

11,8

158

69,3

43

18,9

228

Staré Sedlo

107

13,9

544

70,5

121

15,7

772

Šabina

37

13,2

198

70,5

46

16,4

281

Vintířov

257

22,5

769

67,3

116

10,2

1142

Mikroregion So-V

8961

16,6

36434

67,4

8697

16

54092

Sokolovský okres

15864

17

64391

69

13065

14

93320

Karlovarský okres

18215

15

82572

68

20643

17

121430

Karlovarský kraj

47459

15,6

202341

66,4

54788

18

304588

Město/obec

Zdroj: Český statistický úřad, údaje k 1.1.2005

Strana 26


ŠKOLSTVÍ Na území okresu Sokolov se nachází řada středních škol a zařízení (viz následující tabulka č. 7), což jsou z hlediska dojezdové vzdálenosti pro daný mikroregion nejbližší školská zařízení:

Tab. č. 7: Střední školy a školská zařízení – 2006/2007 v okrese Sokolov

Zřizovatel: Karlovarský kraj

Obory kuchař, kuchařské a obráběcí práce, stavební výroba, zámečník, zámečnické práce a údržba

Odborné učiliště Horní Slavkov Střední odborná škola ekonomická a gymnázium Chodov

ekonomické a všeobecné vzdělání

Střední průmyslová škola a SOU hudebních nástrojů, Kraslice

mechanik a výroba dechových a bicích hudebních nástrojů, uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů

Střední odborná škola Kynšperk nad Ohří

čalouník, tesař, truhlář, výroba čalounění, dřevěných a nábytkářských výrobků, zpracování dřeva

Střední průmyslová škola Loket

strojírenství, technické zařízení budov, management ve stavebnictví, informatika v ekonomice, pozemní stavitelství

Gymnázium Sokolov

všeobecné vzdělání elektrotechnika, strojírenství, management, veřejnosprávní činnost, malíř, instalatér, zedník, tesař, truhlář, zámečník, ...

Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov Pedagogicko-psychologická poradna Sokolov

poradna

Zřizovatel: soukromá škola

Obory

Soukromá obchodní akademie Sokolov, s.r.o.

ekonomické obory

Soukromé gymnázium a základní škola Mánesova v Sokolově s.r.o.

všeobecné vzdělání

Zdroj: www stránky výše uvedených škol, leden 2007

Území okresu Sokolov výrazně postihla restrukturalizace středního školství, o které rozhodli zástupci Karlovarského kraje v dubnu roku 2005. Rozhodlo se o zrušení hned čtyř středních škol, resp. učilišť s dlouholetou tradicí najednou. Jednalo se o SOU hudebních nástrojů v Lubech u Chebu, SOU stavební v Královském Poříčí, SPŠ a SOU hudebních nástrojů v Kraslicích a lesnické učiliště v Abertamech.

Strana 27


Zachování škol nepomohlo ani to, že je na jednání zastupitelstva přišli podpořit zástupci dotčených obcí, učitelé, studenti a učni. Optimalizace sítě středních škol v Karlovarském kraji zásadním způsobem ovlivnila školství v regionu. Např. uzavření SOU stavebního v Královském Poříčí, které navštěvovalo až 687 žáků, znamená přesun většiny oborů pod jiné střední školy.

S účinností od 1.7. 2006 bylo rozhodnuto o sloučení SPŠ, SOU a U Královské Poříčí s ISŠTE Sokolov, přičemž nástupnickou organizací je ISŠTE Sokolov. Studenti a učni měli v Královském Poříčí zabezpečeno kompletní zázemí včetně internátního ubytování. V současnosti obec řeší problém, jak efektivně využít opuštěné školní budovy, aby nedošlo k jejich chátrání, ničení apod.

Okres Sokolov nemá v dosahu žádné přirozené univerzitní spádové centrum. Stav v terciární vzdělávací infrastruktuře ukazuje následující tabulka. Je z ní patrné, že v celém okrese Sokolov existují pouze 2 vysoké školy, přičemž obě se nachází na území města Sokolov.

Tab. č. 8: Vysoké školy v okrese Sokolov ázev VŠ/Fakulta Akademie J. A. Komenského Západočeská univerzita v Plzni/Fakulta strojní

Sídlo a právní forma VŠ

Typ studijního programu

Počet studijních programů/počet zaměření

Sokolov; s.r.o.

Bakalářský Navazující magisterský

4 2

Sokolov; veřejná vysoká škola;*

Bakalářský Navazující magisterský Doktorský studijní program

2 1 1

* Ve školním roce 2004/2005 nebyla výuka zahájena pro nezájem uchazečů Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz

V souvislosti se zpracováním aktualizace strategie Mikroregionu Sokolov - východ bylo navrženo, aby byla prozkoumána také vzdělanostní struktura obyvatel sledovaného území. Vzhledem k tomu, že pro mikroregion neexistují přesné a konkrétní statistiky, byly v rámci sledování dané problematiky využity statistiky okresu Sokolov. Pro přehlednost jsou statistické údaje prezentovány jak v tabulkové tak v grafické podobě.

Strana 28


Tab. č. 9: Dosažený stupeň vzdělání obyvatel okresu Sokolov Dosažený stupeň vzdělání obyvatelstva (v%)

Okres Sokolov

ČR

Bez vzdělání

1%

0,4 %

Základní vzdělání vč. neukončeného

31 %

23 %

Vyučení a střední odborné bez maturity

40 %

38 %

Úplné střední s maturitou

20 %

24,9 %

Vyšší odborné a nástavbové

2%

3,5 %

Vysokoškolské

4%

8,9 %

Nezjištěné vzdělání

2%

1,3 %

Zdroj: Údaje ze sčítání lidu z roku 2001 – okres Sokolov

Dle uvedené statistiky cca 72 % obyvatel MAS dosahuje vzdělání pouze bez maturity, což je v porovnání s průměrem ČR vyšší hodnota o více než 10 %. Dalších 32 % obyvatel okresu dosahuje maximálně základního vzdělání, což je opět výrazně horší hodnota než celorepublikových 23 %. V porovnání se statistikou ČR je evidentní zaostávání vzdělanostní úrovně Sokolovska za průměrem ČR. V nižších vzdělanostních stupních Sokolovsko dosahuje viditelně vyšší hodnoty, a naopak ve vyšších vzdělanostních stupních, značně nižší.

Graf č. 3: Vzdělanostní struktura obyvatel okresu Sokolov

Vzdělání obyvatel okresu Sokolov 40%

20%

2% 31% 1% Bez vzdělání Vyučení a střední odborné bez maturity Vyšší odborné a nástavbové Nezjištěné vzdělání

Strana 29

4% 2%

Základní vč. neukončeného Úplné střední s maturitou Vysokoškolské


Dle výše uvedených informací lze konstatovat, že vzdělanostní úroveň obyvatel okresu Sokolovsko je velmi nízká, což odhaluje jednu ze stěžejních příčin vysoké nezaměstnanosti v zájmovém území. Tato skutečnost je jistě spojená také s výrazným trendem odlivu mladých mozků do větších měst ČR nebo do zahraničí. Území Mikroregionu Sokolov - východ je součástí regionu UTS II Severozápad, který je z hlediska vzdělanostní úrovně obyvatel výrazně pod republikovým průměrem. V regionu Severozápad se nachází ve srovnání s ostatními regiony ČR nejnižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním a nejvyšší podíl obyvatel, kteří dosáhli maximálně základního vzdělání. Analýzy tento stav považují za základní příčinu vysoké míry nezaměstnanosti a s tím související průvodní sociální a hospodářské jevy.

SPOKOJE OST OBYVATEL MIKROREGIO U V rámci dotazníkového šetření provedeném na počátku roku 2002 v 9 ze současných 14 členských měst a obcí byli do skupiny "celkem spokojených občanů" se životem v obci započítáni ti, kteří kladně odpověděli na otázku " Jsem zde zcela spokojen/a a věřím, že zde budou bydlet i naše děti" a na otázku " Život je zde složitý, ale jsem zde vcelku spokojen".

eutrální postoj k životu v obci zaujali lidé, kteří kladně hodnotili variantu " Už to tady nějak vydržím, ale dětem by bylo lépe jinde". Volbou varianty " Kdyby to šlo, ihned bych se odstěhoval/a" vyjádřili občané negativní postoj k životu v obci.

Dotazník prokázal vesměs velkou celkovou spokojenost lidí se svým bydlištěm. V příslušné obci/městě se narodilo 28 % dotazovaných a dalších 38 % dotázaných ve své obci žije více než 25 let. ejspokojenější obyvatelé jsou v obci Staré Sedlo, největší podíl obyvatel by se naopak ihned odstěhoval z obce Vintířov. Téměř 40 % obyvatel Nového Sedla se rozhodlo rezignovat na svůj život v obci a má k ní neutrální postoj.

Strana 30


Tab. č. 10: Celková spokojenost občanů v obci Celkem spokojeni v obci v %

eutrální postoj v%

espokojeni v obci v%

Hory

92

8

0

Jenišov

92

4

4


95

5

0

Loket

80

15

5

Lomnice

96

5

0

Mírová

86

7

7

Nové Sedlo

53

39

8

Staré Sedlo

100

0

0

Vintířov

72

14

14

85,1

10,7

4,2

Město/obec

Mikroregion Sokolov - východ Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2002

Na hodnocení oblasti, týkající se odpovědí na současný stav ekonomického a sociálního vývoje obce/města, bylo položeno 25 otázek.

Obyvatelé mikroregionu jsou převážně spokojeni se vzhledem obce. Na převážné většině míst se těší velké pozornosti množství a udržování veřejné zeleně, okolní příroda, klid v obci/městě. V Novém Sedle, ve Vintířově a Královském Poříčí jsou spokojeni s prováděnými opravami starých domů a kulturních památek (kostel). Svou spokojenost se zvelebováním obce vyjádřilo 31 % dotazovaných.

Lidé v mnoha obcích mikroregionu jsou spokojeni s možností získání bytu. Vlastní byt si pořídilo 32 % dotazovaných a 50 % dotazovaných žije ve vlastním rodinném domě. S novou výstavbou je spokojeno 26 % obyvatel, největší spokojenost je ve Vintířově a Lomnici.

Dále je obyvatelstvo spokojeno s informovaností a v neposlední řadě i s prací starosty a zastupitelstva.

Strana 31


ejkritičtěji se vyjádřili obyvatelé k otázce možnosti trávení volného času (40 % všech dotazovaných), kdy možnost kulturního vyžití se jeví občanům ještě horší, než možnost sportovního vyžití. Tato skutečnost je ovlivněna názorem, že v obcích chybí činnost spolků a organizací. Velká nespokojenost je s absencí hřišť a dětských koutků pro děti v obci, starším lidem chybí lavičky v parcích. Zajímavým problémem se ukazuje možnost stravování, kdy je nespokojeno 30 % dotazovaných.

Dále je podle dotazovaných velká nespokojenost s pracovními příležitostmi (37 % všech dotazovaných), s uplatněním svého vzdělání a kvalifikace je nespokojeno 33 %. Najít si dobré zaměstnání považuje za nemožné 31 % obyvatel regionu. Mezilidské vztahy v jednotlivých obcích hodnotí občané jako dobré. Přesto obyvatelé ve Vintířově, převážně pak na sídlišti, nejsou s úrovní vztahů spokojeni, stejně tak i občané v Novém Sedle.

Výše uvedeným hodnocením odpovídají i odpovědi na otázku položenou v dotazníku: „Co se Vám líbí nebo nelíbí v obci/městě, kde žijete?“ Na tyto otázky odpovědělo 57 % dotazovaných s výsledkem (bez ohledu na obec) následujícím:

Tab. č. 11: Co se líbí v obcích/městech mikroregionu Opravené domy

40 %

Vzhled obce

34 %

Zvelebování obce

31 %

Nová výstavba

26 %

Klid. soukromí

24 %

Práce starosty, zastupitelstva

24 %

Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2002

Tab. č. 12: Co se nelíbí v obcích/městech mikroregionu Chybí sportovní a kulturní vyžití

34 %

Nepořádek v obci, černé skládky, hromádkáři

23 %

Mezilidské vztahy

21 %

Chybí dětská hřiště, koupaliště, dětské koutky

21 %

Neudržované komunikace, chodníky

19 %


Strana 32


44..22..22 EEKKOONNOOMMIICCKKÁÁ AAKKTTIIVVIITTAA,, IINNFFRRAASSTTRRUUKKTTUURRAA,, PPOODDNNIIKKÁÁNNÍÍ AA SSPPOORRTTOOVVNNÍÍ VVYYŽŽIITTÍÍ OOBBYYVVAATTEELL M MIIKKRROORREEGGIIOONNUU

EKO OMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ V rámci analýzy ekonomické aktivity obyvatel mikroregionu, bylo provedeno statistické šetření (údaje ze Sčítání lidí, domů, bytů 2001, zdroj: Český statistický úřad), během kterého bylo zjištěno, že z celkového počtu 54.252 obyvatel mikroregionu je: -

ekonomicky aktivních, tj.zaměstnaných (vč. pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené) + nezaměstnaných 29.054 osob

-

ekonomicky neaktivních, tj. důchodci, žáci, studenti a učni celkem 24.678 osob

-

ekonomická aktivita nezjištěna u 520 osob

Pro dosažení lepší přehlednosti je čtenářům k dispozici i následující graf č. 3, znázorňující aktivitu obyvatel. Z grafu je jasně patrné, že podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel mikroregionu činí 54 %. Toto znamená, že počet ekonomicky aktivních osob je pouze o 8 % vyšší než počet osob ekonomicky neaktivních a osob u nichž aktivita nebyla zjištěna.

Graf č. 4: Ekonomická aktivita obyvatel Mikroregionu Sokolov - východ

Ekonomická aktivita obyvatel mikroregionu 1% 45%

Ekonomicky aktivní

Ekonomicky neaktivní

Strana 33

54%

Aktivita nezjištěna


Podle statistických údajů zjištěných v roce 2001 během Sčítání lidí, domů, bytů bylo obyvatelstvo Mikroregionu Sokolov – východ zaměstnáno v následujících odvětvích (všechny obce a města mikroregionu):

Tab. č. 13: Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích Počet zaměstnaných osob v mikroregionu dle odvětví

Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích

249

1,11

Průmysl

11462

51,27

Stavebnictví

2230

9,98

Obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží

2566

11,48

Doprava, pošty a telekomunikace

1581

7,07

1690

7,56

2576

11,53

22354 osob

100 %

Odvětví ekonomické činnosti

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Veřejná správa, zabezpečení Zdravotnictví, činnost

obrana,

veterinární

sociální a

sociální

Celkem Zdroj: Sčítání lidí, domů, bytů 2001

Z výše uvedených údajů vyplývá, že největší počet zaměstnanců je činných v průmyslu (více než 50 % osob). Na druhém místě je zdravotnictví, veterinární a sociální činnost s více než 11,5 % obyvatel, těsně následuje obchod, oprava motorových vozidel s necelými 11,5 %. Poměrně vyrovnané je pak rozložení osob v oborech stavebnictví, doprava, pošta, telekomunikace, veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, kde je zaměstnáno přibližně 7 až 10 % ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu.

Vzhledem k tomu, že mikroregion je zaměřen spíše na průmysl, dobývání nerostných surovin a důlní činnost, podíl zaměstnanců v oborech věnovaných zemědělské činnosti je zanedbatelný (1,11 % všech ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu).

Strana 34


Grafický přehled zaměstnanosti obyvatel mikroregionu v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti podává i následující graf.

Graf č. 5: Počet zaměstnaných v jednotlivých ekonomických odvětvích

Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích 2 46 11

15000 12000 9000 6000 3000

30 22

66 25

81 15

90 16

76 25

9 24

0 zemědělství, lesnictví, rybolov stavebnictví doprava, pošty, telekomunikace školství, zdravotnictví

průmysl obchod, opravy veř. správa, obrana

ZÁKLAD Í I FRASTRUKTURA Vybavenost obcí Mikroregionu Sokolov – východ základní infrastrukturou, tj. kanalizací, vodovodem, čističkou odpadních vod (ČOV) a plynem je ve většině případů na dobré úrovni, některé obce v současné době pracují na výstavbě či dokončení kanalizace a ČOV. Některé obce jsou napojeny na čističky odpadních vod spádových měst.

Údaje za členské obce a města byly získány v rámci dotazníkových šetření (původní obce – dotazník leden 2002, nově přistoupivší obce – dotazník leden 2007) jsou k dispozici v následující tabulce č. 14.

Strana 35


Tab. č. 14: Infrastruktura měst a obcí mikroregionu Město/obec

Kanalizace

Vodovod

Plyn

ČOV

Březová

ANO

ANO

ANO

ANO

Chodov

ANO

ANO

ANO

ANO

ve výstavbě

ANO

ANO

ANO

Nové Sedlo

ANO

ANO

ANO

ANO

Sokolov

ANO

ANO

ANO

ANO

Dolní Rychnov

ANO

ANO

ANO

ANO

rozpracováno

NE, kanalizace napojena na ČOV Karlovy Vary

Loket

Hory

NE

ANO

rozpracováno

ANO

rozpracováno

ANO, část obce ještě není vyřešena (cca 18 domů)


ANO

ANO

ANO

ANO

Lomnice

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

NE

Staré Sedlo

rozpracováno

ANO

ANO

Kanalizace bude napojena na ČOV Sokolov

Šabina

ANO, ale jen v části obce

ANO

NE

ANO, ale s nedostatečnou kapacitou

ANO

ANO

ANO

ANO

Jenišov

Mírová

Vintířov


Strana 36


DOPRAV Í OBSLUŽ OST K velkým problémům většiny venkovských území patří dopravní obslužnost. V rámci dotazníkové akce měli obyvatelé vyjádřit svou spokojenost nebo nespokojenost s dopravním spojením, ať již autobusovým nebo vlakovým, a to mezi sousedními obcemi a s okresním městem.

Z dotazníkové akce uskutečněné na počátku roku 2002 v 9 ze současných 14 obcích mikroregionu vyplývá, že obyvatelé jsou s dopravní obslužností převážně nespokojeni. Nejvíce nespokojených obyvatel s dopravním spojením ať již se sousedními obcemi tak s okresním městem je ve Vintířově. Naopak nejméně kritičtí byli obyvatelé Mírové či Starého Sedla.

Přesné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 15 a jsou seřazeny sestupně dle nespokojenosti se spojením se sousedními obcemi.

Tab. č. 15: Spokojenost obyvatel mikroregionu s dopravní obslužností espokojenost se spojením se sousedními obcemi

espokojenost se spojením s okresním městem

Vintířov

72,5 %

90,1 %

Loket

69,5 %

43,4 %


68,2 %

68,2 %

Jenišov

62,5 %

66,6 %

Nové sedlo

39,4 %

29,6 %

Lomnice

38,6 %

22,7 %

Hory

38,4 %

38,4 %

Staré Sedlo

25,0 %

25,0 %

Mírová

0,0 %

0,0 %

Město/obec


Strana 37


V rámci analýzy potřeby řešit dopravní obslužnost regionu, bylo provedeno statistické šetření. Ze získaných dat vyplynulo, že z obcí a měst Mikroregionu Sokolov – východ vyjíždí denně za prací či studiem více než 25 tisíc osob (viz následující tabulka č. 16).

Tab. č. 16: Osoby vyjíždějící za prací či studiem Žáci denně vyjíždějící mimo obec

Celkem

Obec

Okres

Kraj

Jiný kraj

Počet osob

9771

9163

2882

819

3095

25730

Podíl v % na celkovém počtu vyjíždějících

38,0

35,6

11,2

3,2

12,0

100,0

Položka

Zdroj: ČSÚ: Sčítání lidí, domů, bytů 2001

Vzhledem k tomu, že mikroregion měl ve srovnatelném období celkem 54.252 obyvatel, je patrné, že za prací či studiem denně vyjíždí téměř 50 % všech obyvatel mikroregionu.

Dá se předpokládat, že dopravní situace v regionu by se podstatně zlepšila po dokončení všech plánovaných obchvatů a výstavbou čtyřproudové rychlostní komunikace spojující okresní města Cheb, Sokolov a Karlovy Vary.

Strana 38


POD IKATELSKÉ MOŽ OSTI Nejcitlivějším problémem se stala pro podnikatele kvalifikovaná pracovní síla. Školství a úroveň vzdělání v regionu bylo zhodnoceno jako nedostatečné. Zaměření řady škol a učilišť v regionu neodpovídá strukturou požadavkům zaměstnavatelů na kvalifikaci nových pracovníků. Školy a učiliště v regionu málo připravují absolventy na zaměstnání, zejména v praktické části, takže podnikatelé musí vynakládat větší finanční prostředky na vyškolení zaměstnanců.

Z celkového počtu nezaměstnaných na Sokolovsku je 2 978 žen a 2 760 mužů. Z celkového počtu 5 738 uchazečů o zaměstnání na Sokolovsku má 3 182 tj. více než 55 % maximálně základní vzdělání.

Těmto problémům odpovídá i nízká intenzita podnikatelské činnosti na Sokolovsku ve srovnání s ostatními regiony v rámci ČR. Vlivem hospodářských problémů nedošlo ke stabilizaci

podnikatelského prostředí, což se odrazilo v nedostatečném vzniku malých a

středních firem. Řada malých a středních podnikatelů je na velkých firmách závislá. Tento jev je typický pro oblasti se soustředěným těžkým průmyslem a je jednou z příčin zdejších problémů, které spočívají v nedostatečné diverzifikaci a absorpci nezaměstnaných.

Zajištění autobusové a železniční dopravy na odlehlejší pracoviště v regionu je nevyhovující, vlastní mobilita zaměstnanců je v některých lokalitách minimální, a proto musí jak podnikatelé tak zaměstnanci vynakládat nemalé prostředky na přepravu do zaměstnání.

Vstupem supermarketů na trh v regionu Karlovarského kraje nastaly problémy a snížil se obrat drobným obchodníkům. Vybudování nákupních center mnohdy přímo ve středu okresních měst a průmyslových center, existenčně ohrožuje řadu drobných živnostníků, kteří nejsou schopni konkurovat nízkým cenám, včetně jejich subdodavatelů.

Podnikatelská veřejnost a zástupci neziskových organizací nejsou informováni o možnostech dotací, chybí důvěra k získání úvěrů. Informace o možnostech úvěrů a pomoci podnikatelům jsou minimální, způsoby jejich získávání vyžadují neúměrné množství času.

Strana 39


Obecně vadí rozvoji turismu a podnikání nejen v oblasti cestovního ruchu malá čistota měst, propagace památek u nás i v zahraničí, kvalita komunikací či vietnamské tržnice.

Z dotazníkového šetření mezi zástupci členských měst a obcí vyplynulo, že přibližně 40 % z nich nemá k dispozici prostory, objekty či pozemky vhodné k podnikání. Ve zbývajících 60 % měst a obcí mikroregionu jsou k dispozici buď pozemky (např. Jenišov, Staré Sedlo, Hory či obec Šabina, kde je k dispozici přibližně 2,2 ha pozemků vhodných např. pro agroturistiku) nebo objekty (Vintířov, Březová, Sokolov ad.)

SPORTOV Í VYŽITÍ OBYVATEL MIKROREGIO U Mikroregion Sokolov – východ se snaží v rámci svých možností poskytnout občanům nejlepší možné prostředí ke sportovnímu vyžití a trávení volného času dětí a mladistvých. Podporuje tak celorepublikovou strategii boje proti kriminalitě těchto ohrožených věkových skupin a současně přispívá k rozvoji cestovního ruchu a podnikání v regionu. Bohužel současný stav sportovních zařízení a jejich vybavení často nevyhovuje potřebám jednotlivých měst a obcí, sportovních oddílů či školních zařízení. Počet v současné době existujících sportovních zařízení na území Mikroregionu Sokolov – východ popisuje následující tabulka.

Tab. č. 17: Sportovní zařízení v Mikroregionu Sokolov - východ

Hřiště

Tělocvičny vč. školních

Ostatní zařízení pro tělovýchovu

Bazény a koupaliště

Stadiony

Březová

5

2

1

-

-

Chodov

7

4

-

1

2

Loket

1

1

-

-

1

Nové Sedlo

2

3

-

-

-

Sokolov

9

16

7

3

2

Dolní Rychnov

2

1

-

-

-

Obec/město

Strana 40


Hory

1

-

-

-

-

Jenišov

-

-

1

-

-


3

2

-

-

-

Lomnice

3

-

1

-

-

Mírová

-

-

-

-

-

Staré Sedlo

2

1

-

-

-

Šabina

3

-

1

-

-

Vintířov

1

1

-

-

-

Celkem

34

29

11

4

5

Zdroj: http://cdrom.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/0413, údaje za rok 2004

Z výše uvedené tabulky na první pohled vyplývá, že mikroregion má poměrně dostatečné množství sportovních zařízení. Zde je však nutno poznamenat, že údaje jsou značně zkresleny tím, že obsahují i sportovní zařízení okresního města Sokolov. Současně je potřeba zmínit, že řada těchto zařízení je v nevyhovujícím stavu, chybí potřebné vybavení a zázemí, často je nutná rekonstrukce či modernizace.

Cílem Mikroregionu Sokolov – východ do budoucna je maximálně přispět k rozšíření nabídky vhodných sportovních areálů, jejich zařízení a kvalitního fungování a podpořit tak růst kvality života obyvatel mikroregionu prostřednictvím vhodného využití volného času, podpory cestovního ruchu a s tím spojeného podnikání.

Strana 41


44..22..33 ÚÚZZEEMMNNĚĚ PPLLÁÁNNOOVVAACCÍÍ DDOOKKUUMMEENNTTAACCEE Tab. č. 18: Územně plánovací dokumentace Město/ obec

Řešené území

Typ

Pořizovatel

Zhotovitel

Stav prací Datum Změny

Březová

všechna k.ú.

ÚP

MěÚ Březová

Ing.arch.O.Fára ateliér A.F.I. Plzeń

schváleno

XI.06

Chodov

všechna k.ú.

ÚPN SÚ

MěÚ Chodov

Ing. arch. O. Fára

schváleno

XI. 1987

Ano (4)

Loket

všechna k.ú.

ÚPN SÚ

ONV

SÚRPMO, techn. služby, s.r.o.

schváleno

XI.89

Ano (1)

Nové Sedlo

všechna k.ú.

ÚPN SÚ

MěÚ Chodov

Ing.arch. Jiří Icha (AFI Atelier)

schváleno

XII.00

Sokolov

pouze k.ú. Sokolov

ÚPN SÚ

ONV

KPO STAVOPROJEKT PLZEŇ, středisko K. Vary

schváleno

X.88

Ano (1)

Dolní Rychnov

k.ú.Dolní Rychnov

ÚPN SÚ

OÚ Dolní Rychnov

Ing.arch. A. Kasková

projednává se změna č. 2

VI. 03

Ano (1)


k.ú. Kr.Poříčí

ÚPN SÚ

MěÚ Sokolov


schváleno

VI.98

Ano (1)

Lomnice

všechna k.ú.

US

MěÚ Sokolov

Ing.arch. Alexandra Kasková

projednána

XI.93

Mírová

k.ú. Mírová

ÚPN SÚ

OkÚ Karlovy Vary

Institut regionálního a územního plánování s.r.o.

schváleno

I.96

Staré Sedlo

k.ú. Staré Sedlo

US

MěÚ Loket

Stavoprojekt Karlovy Vary s.p.

projednána

II.93

Šabina

k.ú. Šabina

ÚP

MěÚ Sokolov


koncept

2007

Vintířov

k.ú. Vintířov

US

MěÚ Chodov

Ing.arch. Jiří Icha (AFI Atelier)

koncept

I.96

Hory

k.ú. Hory

ÚPN SÚ

OkÚ Karl. Vary


schváleno

XII.99

Ano (1)

k.ú. Jenišov

ÚPN SÚ

OkÚ Karlovy Vary

Institut region. a územ. plán. s.r.o.

schváleno

IX.99

Ano (7)

Jenišov

Strana 42

Ano (2)

k.ú. Šabina


4.3 SIILLNNÉÉ AA SSLLAABBÉÉ SSTTRRÁÁNNKKYY MMIIKKRROORREEGGIIOONNUU Podmínkou reálného zhodnocení situace v regionu je provedení analýzy výchozích podmínek. Na mikroregion se pohlíží jako na subjekt, který je součástí trhu, vyskytuje se v prostředí konkurence a musí zajistit možnosti své další existence a rozvoje.

44..33..11 SSW WO OTT AANNAALLÝÝZZAA PRŮMYSL

Silné stránky

Slabé stránky

silní partneři (SUAS, EASTMAN, LIAPOR, LEANDER) průmyslový charakter regionu množství starých průmyslových objektů, zemědělské dvory značné nerostné bohatství dostatek drobných řemesel a podnikatelů blízkost krajských dopravních tepen tradiční průmysl – porcelán, sklo volné plochy pro další rozvoj v oblasti průmyslu, služeb a bydlení

velká závislost zaměstnanosti na největším zaměstnavateli SU, a.s. špatná struktura pracovní síly pro MSP neúčinná státní podpora velké překážky podnikatelům dost nepřihlášených provozoven (domácí dílny) monopolní postoj ZČP a.s. a ČEZ vysoké nájmy pro podnikatele není velký zájem ze strany investorů chybí střední stav podnikatelé nespolupracují, nevěří v účelnost angažmá v HK a sdruženích nevstřícnost úřadů k podnikatelům malá informovanost o dotačních titulech nedostupnost úvěrů

blízkost hranic se SRN

Příležitosti

Ohrožení

další rozvoj průmyslu s preferencí průmyslu lehkého vybudování průmyslové zóny rozvoj vztahů se silnými partnery využití starých průmyslových objektů a zemědělských dvorů rozvoj tradičního zpracovatelského průmyslu zavádění nových technologií zvýšení kvality výrobků, zavedení ISO zvýšení produktivity práce rozvoj zpracování hlín z výsypek budování technologických parků zlepšit dostupnost řemesel a služeb podpořit drobné podnikatele zvýhodněnými podmínkami příliv zahraničních investic široký trh Evropské Unie

Strana 43

jakýkoliv negativní pohyb v hospodářské situaci SU, a.s. – špatná privatizace, snížení odbytu uhlí není jasné co bude po ukončení dolování dodavatelský diktát zahraničních firem – likvidace českých výrobců blízkost hypermarketů zlikviduje drobné živnostníky, obchodníky vysoká konkurence v EU může řadu podniků zničit (malá produktivita práce) nižší kupní síla obyvatel oproti EU přetrvávání nedůvěry podnikatelů k dotacím a veřejné podpoře vůbec snížení motivace obcí pro vytváření podmínek pro podnikatele


TURISTIKA, CESTOV Í RUCH

Silné stránky

Slabé stránky

výhodná geografická poloha (SRN) blízkost lázní Loket, Bernard a další jako turistické atraktivity nadregionálního významu řeka Ohře v budoucnu vodní plochy dobrá dostupnost regionu rekultivace (pinky) vysoký počet přírodních, kulturních, historických, technických, církevních a jiných památek

poškozené ŽP v důsledku těžby uhlí špatná image regionu není tradice – zázemí není na úrovni chybí ubytování a tábořiště krátkodobý pobyt turistů chybí síť stezek pro pěší s parkovištěm není inventura veškerých památek atraktivity jsou nepřístupné, ve špatném stavu chybí systematická propagace regionu malá využitelnost ubytovacích kapacit nejsou produkty pro dlouhodobou turistiku nedostatek vodních ploch

Příležitosti

Ohrožení

využít lokalit Slavkovský les, Loket, Ohře pro cestovní ruch vybudovat síť cyklostezek navazujících na regionální trasy budování stezek pro pěší, hippostezky pro koně letiště na výsypce pro ultra lehká letadla tvorba regionálních produktů CR regenerace objektů a památek programy na prodloužení pobytu turistů využití řeky Ohře a údolí, tábořiště u řeky zmapování a využití veškerých památek projekty na rekultivace a pinky využití památek pro komerční účely z dolů udělat atrakci exkurse do tradičních podniků rozvoj služeb turistům, vybudovat zázemí pro turisty na požadované úrovni propagací atraktivit měnit image regionu tvorba sítí podnikatelů v CR

Strana 44

neupravený region zůstane na okraji zájmu pokračující znečišťování Ohře nešetrná těžba uhlí po dobu dalších více jak 30 let


ŽIVOT Í PROSTŘEDÍ

Silné stránky

Slabé stránky

zlepšuje se ŽP zlepšení vzhledu obcí a veřejné zeleně lesnaté Loketsko, okolí Březové zázemí Slavkovského lesa existence kvalitní kanalizace téměř ve všech obcích mikroregionu možnost připojení další zástavby na ČOV výrazné zlepšení čistoty ovzduší spokojenost s pořádkem investice, které jdou ročně na rekultivace

prašnost z povrchových dolů nekrytá nákladní auta – prach ze sypkých hmot manipulace s uhlím v blízkosti obcí zakalené důlní vody (Královské Poříčí, Mírová, Jenišov, Lomnice) výkaly psů zatížení mikroregionu dopravou velké podniky – znečišťovatelé (zápach, prašnost) nebezpečí z chemiček chybí havarijní plány neobdělávaná pole a další plochy - hrozba požáru, alergie, špatný vzhled neobdělávaná pole PF a restituentů neudržovaná krajina hojné rozšíření invazních rostlin bolševníku, netýkavky, křídlatky Povodí Ohře s.p. – chybí údržba koryta a břehů řeky zmizení ryb z chodovského potoka černé skládky, hromádkáři, špatný zákon o odpadech – PET lahve! lokální topení chybí posouzení na využití náhradních zdrojů – voda, biomasa nerekultivované šachty, zpožďování rekultivací, chybí peníze na staré zátěže odvodnění výsypek ničení spodních vod

Příležitosti

Ohrožení

usměrňovat rekultivace a činnost SU, a.s. pokračování v ekologickém vytápění řešit společný útulek + odchyt psů výchova majitelů psů (výkaly) zelené pásy u silnic další rozvoj alternativních a obnovitelných energií a jejich využití odstranit černé skládky programy revitalizace krajiny státní podpora odstraňování starých ekologických zátěží projekty na oddělení obytných sídel od vlivů dolové činnosti komunikace se znečišťovateli zlepšit vzhled regionu a obcí odstranit následky důlní činnosti

nedostatek peněz na odstranění starých zátěží předčasné ukončení činnosti SU,a.s. růst ceny energií – návrat domácností k uhlí

rozvoj zemědělství – údržba krajiny

Strana 45


I FRASTRUKTURA

Silné stránky

Slabé stránky

hustá silniční a železniční síť chystaný obchvat okolo obcí mikroregionu pokročilá úroveň schválené územně plánovací dokumentace pokročilá plynofikace obcí poptávka lidí s okolních měst po možnostech výstavby RD poptávka zahraničních firem po logistických centrech na naší straně s využitím výhodné polohy mikroregionu

špatné lesní komunikace zrušení železničního spoje Nové Sedlo – Loket – Horní Slavkov využití železnice pro dopravu není vyřešena silniční doprava Nové Sedlo–Chranišov–Vintířov nedostatečná autobusová doprava rostoucí příspěvky na autobusy špatná dopravní obslužnost – nedostatek linek pro svoz pracovníků (podnikatelé si nemohou dovolit platit linky) není návaznost dopravních spojů malá vlastní mobilita zaměstnanců špatný stav chodníků a silnic

Příležitosti

Ohrožení

výstavba a dostavba obchvatů měst a obcí řešit dopravní situaci opravit neudržované komunikace, chodníky harmonizace jízdních řádů ČD a ČSAD využití ČD pro MHD napojení regionu na evropskou dopravní síť zvýšení dostupnosti přenosových sítí dodělání technické infrastruktury v obcích a městech výstavba E6 výstavba obchvatu Sokolova elektrifikace trati KV – Chomutov příprava území pro bytovou a průmyslovou výstavbu výstavba logistických základen výstavba bytů a rodinných domů budování bytů z nebytových prostor

Strana 46

nedostatečná rychlost ve výstavbě E6 a obchvatu Sokolova nedostatek prostředků na údržbu komunikací


VE KOV, ZEMĚDĚLSTVÍ

Silné stránky

Slabé stránky

blízkost velkých měst příznivé klimatické podmínky fungující zemědělství ve Starém Sedle

chybí pocit zakořenění, vztah k historii pasivita lidí učitelé nejsou motorem kulturního dění není dostatečná spolková činnost spolky žijí jen z podpory obce nulové zemědělství ve většině mikroregionu spíše rozvoj řemesel než zemědělství slabá vymahatelnost povinnosti obdělávat půdu – restituenti + pozemkový fond nejsou lidi se vztahem k půdě často nekvalitní půda zpřetržené vesnické kulturní tradice nedostatečné možnosti přístupu k internetu špatné lesní cesty nepořádek v katastrech obcí

Příležitosti

Ohrožení

obnova a rozvoj zemědělství alternativní způsoby využití zemědělské půdy - rekultivované (jahody, sady) rozvoj spolkové činnosti projekty na údržbu krajiny navázat zemědělství na turistiku obnova vesnických tradic a zvyklostí agroturistika rozšíření lesního porostu - lesnické rekultivace nabídnout venkovské zázemí obyvatelům okolních měst pro trávení volného času podpora rozvoje řemesel (i tradičních a historických) využití Loketské výsypky vybudování kulturních a sportovních zařízení

nepodaří se obnovit zemědělskou výrobu v potřebném rozsahu konkurence zahraničních zemědělců nedostatečná podpora EU našim zemědělcům

Strana 47


LIDSKÉ ZDROJE

Silné stránky

Slabé stránky

pokles těžby uhlí bez dopadů na zaměstnanost existence VŠ v kraji dobré sousedské vztahy v obcích informovanost o dění v obci dostupnost zdravotní péče dostatek vzdělávacích zařízení

problémové soužití s rómskými spoluobčany chybí kvalifikované pracovní síly nižší vzdělanost v regionu školy nejsou zaměřené na potřebu regionu problém platby za dojíždějící žáky sportoviště nejsou na přijatelné úrovni špatné sportovní a kulturní vyžití nejsou technické kroužky chybí technické lyceum chybí „měkké“ projekty nedostatečná péče o starší občany odliv mladých, kteří se nevracejí po studiu do regionu nízká mobilita pracovní síly špatná pověst středních škol nízká počítačová a jazyková gramotnost zvláště staršího obyvatelstva

Příležitosti

Ohrožení

výstavba pečovatelských domů (i pro SRN) rozšíření systému rekvalifikací možnost získání kvalifikovaných odborníků, kteří zůstanou v regionu zlepšit zaměření výuky na praxi zřídit technické lyceum projekty na podporu aktivit pro děti a mládež podpora zájmové činnosti dětí rozvoj technického vzdělání pro děti zlepšení zapojení Rómů + vzdělání rozvoj projektů v oblasti lidských zdrojů rozvoj a podpora kultury a sportu přizpůsobení nabídky studijních oborů poptávce na trhu práce podpora mladých rodin rozvoj jazykových dovedností zapojení starších lidí do aktivní spolupráce při rozvoji obcí dotace na nástupní adaptace pracovníků

Strana 48

další slábnutí mladších ročníků další odliv lidí z regionu propad tržeb podniků s dopadem na zaměstnanost přetrvávající nezájem občanů přetrvávající odliv kvalitních učitelů z důvodů nízkých mezd


V ĚJŠÍ VZTAHY, SOUVISLOSTI, PROSTŘEDÍ

Silné stránky

Slabé stránky

umístění mikroregionu v centru kraje blízkost hranice a možnost spolupráce s regiony v SRN dobře navzájem spolupracující obce v rámci mikroregionu

nejsme připraveni na využití dotací nedostatek prostředků na spolufinancování poskytování dotací v nesplnitelných termínech nepřipravenost na vstup do EU, vč. jazykové region díky svému průmyslovému charakteru nemůže těžit z turistů – nižší kupní síla úřady, zvláště FÚ, se dívají na podnikatele a priory jako na podvodníky

Příležitosti

Ohrožení

zavádění norem a legislativy EU navázání přeshraniční spolupráce a výměna zkušeností rozvoj spolupráce se sousedními regiony projekty pro využití SOP, OV, Sapard a dalších programů pro rozvoj začlenění mikroregionu do NUTS II možnost čerpání dotací z EU převzetí zkušeností z EU

nepřipravenost společnosti na vstup do EU konkurence okolních regionů při žádání o dotace nebudeme připraveni na využití dotací neplatí stále rovné podmínky pro všechny aktéry

Strana 49


44..33..22 UURRČČEENNÍÍ VVÝÝCCHHOODDIISSEEKK PPRROO SSTTAANNOOVVEENNÍÍ PPRRIIOORRIITT,, OODDLLIIŠŠNNOOSSTTII Obyvatelé mikroregionu se měli v rámci dotazníkového šetření (počátek roku 2002) vyjádřit k tomu, jakým směrem by se měla obec/město ubírat a rozvíjet v příštích 10 letech. Z patnácti možných oblastí měli občané vybrat tři možnosti, které považují pro svou obec/město za nejdůležitější.

Dotazování proběhlo v 9 z původních 10 měst a obcí mikroregionu. Město Sokolov bylo z dotazování po dohodě vyloučeno. Přesné výsledky provedeného dotazníkového šetření jsou k dispozici v následující tabulce č. 16.

Tab. č. 19: Problémy určené k řešení v následujících 10 letech – stanovení priorit Problém

Počet hlasů

Podíl hlasů na celku v %

Podpora existence mladých

179

20,6

Odstranit následky dolování

113

13,1

Výstavba rodinných domů

106

12,2

Zlepšit vzhled obce

104

12,0

Řešit dopravní situaci

65

7,5

Zlepšit životní prostředí

63

7,2

Zlepšit dostupnost služeb

52

7,1

Předpoklady pro soukromé podnikání

39

4,5

Zlepšit komunikaci s obcí

33

3,7

Rozvoj řemeslné výroby

25

2,8

Rozvoj cestovního ruchu

24

2,7

Přístup ke vzdělání

20

2,3

Jiná oblast

16

1,9

Alternativní zdroje energie

15

1,7

Rozvoj zemědělství

7

0,7

861

100

Celkem hlasů (každý hlasující měl 3 hlasy) Zdroj: dotazníkové šetření, začátek roku 2002

Strana 50


Pro celý mikroregion se jako nejdůležitější problém jeví podpora existence mladých, druhým nejdůležitějším problémem se ukazuje problém odstranění následků dolování, na třetím místě je výstavba nových rodinných domků, na dalších místech je touha změnit vzhled obce k lepšímu, řešení dopravní situace a zlepšení stavu životního prostředí.

Pro dosažení lepší přehlednosti, byly údaje získané v rámci dotazování zpracovány taktéž v grafické podobě (viz přiložený graf č. 4, problémy řazeny od nejvýznamnějšího po nejméně důležitý).

Graf č. 6: Stanovení priorit řešení problémů Mikroregionu Sokolov - východ Rozvoj zemědělství

Stanovení priorit řešení problémů

Alternativní zdroje en. Jiná oblast

7

Přístup ke vzdělání

15 16

Rozvoj cestovního ruchu

20 24 25

Rozvoj řemeslné výroby Zlepšit komunikaci s obcí

33 39

Předpokl. pro soukr. podnik.

52

Zlepšit dostupnost služeb

63 65

Zlepšit životní prostředí

104 106 113

Řešit dopravní situaci Zlepšit vzhled obce

179

Výstavba rodinných domů

0

25

50

75

100

125

150

175

200

Odstranit následky dolování

Počet hlasů Podpora existence mladých

Strana 51


5 STRATEGIE 5.1 VIIZZEE Vize Mikroregionu Sokolov - východ: "Spokojený člověk v krajině, které se vrací její krása" 1.

Průmyslový mikroregion, kde vedle velkých výrobců, kteří budou trvale minimalizovat negativní vlivy na okolí, bude prosperovat široká paleta malých a středních podniků, zaměřených na lehký průmysl a stavebnictví.

2.

Mikroregion s výrazným zapojením do cestovního ruchu, který bude vedle nejvýznamnějších

přírodních

a

historických

zajímavostí

systematicky nabízet

atraktivity, související s těžbou nerostného bohatství regionu. 3.

Mikroregion, který bude usilovat o trvalou nápravu starých zátěží z dolování a bude minimalizovat vliv dolové činnosti na životní prostředí, a který bude vnímán veřejností podstatně pozitivněji než dosud.

4.

Region s vybudovanou čtyřproudou komunikací E6, s dokončenými obchvaty a modernizovanou železniční tratí.

5.

Mikroregion, nabízející vysokou úroveň bydlení, s upraveným vzhledem měst a obcí, bohatou a udržovanou zelení a opravenými chodníky a silnicemi.

6.

Mikroregion, kde všechna města a obce mají vybudovanou technickou infrastrukturu.

7.

Mikroregion s klesající nezaměstnaností, rostoucím počtem obyvatel a zvyšujícím se počtem kvalifikovaných a vzdělaných lidí.

8.

Mikroregion s nezanedbanými zemědělskými pozemky a s rozvinutou řemeslnou výrobou.

9.

Mikroregion s bohatým kulturním a sportovním zázemím, se zvláštním zaměřením na děti a seniory, pro trávení volného času a sportovní vyžití i pro okolní městské a lázeňské aglomerace.

10.

Spolupracující mikroregion s vysokou schopností vstřebávat dotace EU.

Strana 52


5.2 HLLAAVVNNÍÍ PPRRIIOORRIITTYY KK ŘŘEEŠŠEENNÍÍ Členové Mikroregionu Sokolov – východ se rozhodli pro 7 základních priorit (viz následující schéma), které se dále člení na jednotlivá opatření.

Obrázek č. 5: Priority Mikroregionu Sokolov - východ

Mikroregion Sokolov - východ

1. rozvoj průmyslu a řemesel 2. Rozvoj turismu a cestovního ruchu

3. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí 4. Obnova a rozvoj technické infrastruktury 5. Rozvoj venkova a zemědělství

6. Rozvoj lidských zdrojů

7. Rozvoj vnějších vztahů a spolupráce

Strana 53


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 1 ROOZZVVOOJJ PPRRŮŮMMYYSSLLUU AA ŘŘEEMMEESSEELL OPATŘENÍ Č. 1.1 ROZVOJ TRADIČNÍHO PRŮMYSLU Popis opatření:

Podpora rozvoje stávajících zaměstnavatelů v regionu, podpora rozvoje tradičních zpracovatelských oborů (např. sklářství, výroba porcelánu), podpora dalšího zhodnocení místních surovin

Aktivity:

Podpora rozvoje stávajících životaschopných podniků, rozvoj spolupráce komunální sféry se zaměstnavateli, podpora rozvoje většího zhodnocování místních surovin. Výstavba technologických parků, podpora výzkumu zpracování surovin. Podpora tvorby a realizace strategických plánů na řešení situace po ukončení dolování uhlí.

ositelé:

Současní životaschopní zaměstnavatelé, podnikatelé Obce, města Poradenské organizace, výzkumné ústavy

Doba trvání:

Do 2035

ávaznost:

PRK 1.1.2, 1.2.1, 1.2.2, 1.4.1, 1.4.2, 5.2.1, 5.2.2

Kriteria hodnocení: Nezaměstnanost Počet technologických parků Strategický plán na řešení situace po ukončení dolování

Strana 54


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 1 ROOZZVVOOJJ PPRRŮŮMMYYSSLLUU AA ŘŘEEMMEESSEELL OPATŘENÍ Č. 1.2 PODPORA PRŮMYSLOVÝCH INVESTIC DO MIKROREGIONU S PREFERENCÍ LEHKÉHO PRŮMYSLU Popis opatření:

Tvorba průmyslové zóny, rekonstrukce starých objektů, vytváření podmínek pro investování do mikroregionu.

Aktivity:

Vytipování vhodných míst pro průmyslové stavby, výstavby průmyslové zóny, podpora nových investic. Podpora opravy a adaptace starých průmyslových a zemědělských objektů a areálů pro průmyslové, obchodní, bytové čí jiné účely.

.

Výběr a poskytnutí nebytových prostor v obci k podnikání za výhodných podmínek (podnikatelské inkubátory ). Při investičních rozhodnutích preferovat lehký průmysl.

ositelé:

Manažeři Začínající podnikatelé Zaměstnanci státní správy a samosprávy Poradenské organizace

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 1.2.1, 1.4.1, 1.4.2, 2.3.1, 2.4.1

Kritéria hodnocení: Existence průmyslové zóny Počet zrekonstruovaných objektů Zvýšení podílu lehkého průmyslu

Strana 55


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 1 ROOZZVVOOJJ PPRRŮŮMMYYSSLLUU AA ŘŘEEMMEESSEELL OPATŘENÍ Č. 1.3 PODPORA A ROZVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Popis opatření:

Podpora malého a středního podnikání jako dalšího pilíře průmyslového rozvoje mikroregionu.

Aktivity:

Podpora zvyšování produktivity práce, zvýhodněné zavádění nových technologií, příprava podnikatelů na vstup do EU. Podpora zvyšování kvality a zavádění norem ISO. Podpora vzdělávání managementu, projekty na rozvoj pracovní síly dle požadavku zaměstnavatelů, projekty na předávání informací o dotacích. Budování zvýhodněných podmínek pro start podnikatelů a pro podporu podnikání v nevýhodných ale společensky žádoucích místech. Podpora spolupráce mezi podnikateli, zakládání podnikatelských sdružení, vytváření sítí podnikatelů. Projekty na podporu přístupu podnikatelů k finančním prostředkům. Školení, vzdělávací programy, odborné konference, výměnné stáže, jazykové kurzy, workshopy, využití moderních technologií pro školení, rekvalifikační kurzy.

ositelé:

MSP, HK, podnikatelská sdružení a svazy Obce, stát, kraj Poradenské organizace, vzdělávací instituce

Doba trvání:

2010

ávaznost:

PRK 1.1.2, 1.2.1, 1.2.2, 1.3.1, 1.3.2, 1.4.2, 3.1.1, 3.1.2, 3.3.1, 3.3.2, 7.2.1, 7.2.2

Kritéria hodnocení: Počet zahájených nových činností ročně Počet proškolených manažerů ročně Produktivita práce

Strana 56


Počet rekvalifikovaných

PRRIIOORRIITTAA ČČ. 2 ROOZZVVOOJJ TTUURRIISSMMUU AA CCEESSTTOOVVNNÍÍHHOO RRUUCCHHUU OPATŘENÍ Č. 2.1 VYUŽITÍ ATRAKTIVIT INFRASTRUKTURY Popis opatření:

REGIONU,

BUDOVÁNÍ

TURISTICKÉ

Napojení regionu na turistický ruch spojený s nedalekými lázněmi využitím místních atraktivit, podporou podnikání v oblasti CR a budováním potřebné infrastruktury.

Aktivity:

Projekty na využití města Lokte, Sokolova, řeky Ohře, Slavkovského lesa pro potřeby CR. Systematická péče o kulturní, přírodní, historické a technické památky, jejich napojování do turistických produktů a propagace. Vybudování sítě cyklostezek, stezek pro pěší a stezek pro koně včetně parkovišť. Tvorba turistických produktů se zaměřením na prodloužení pobytu turistů v regionu. Podpora podnikání v oblasti CR, projekty na zkvalitňování komplexní péče o návštěvníky, podpora tvorby navzájem sítí spolupracujících podnikatelů. Budování tábořišť a nových ubytovacích a stravovacích kapacit. Společné projekty s lázněmi nebo projekty navazující na již existující aktivity turistických center kraje. Využití památek pro komerční účely jako možná varianta zachování kulturního dědictví.

ositelé:

Podnikatelé v oblasti CR, lázeňské instituce, cestovní kanceláře, informační centra, majitelé pamětihodností Obce, kraj, stát Povodí Ohře, Lesy ČR, SU, a.s., EASTMAN Strana 57


Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 4.2.2, 6.1.1, 6.1.2, 6.1.3, 6.2.1, 6.2.2, 6.3.1, 6.3.2, 6.4.1, 6.4.2

Kritéria hodnocení: Počet opravených a zpřístupněných atraktivit Počet km vybudovaných cyklostezek Počet zaměstnaných v CR Průměrná délka pobytu turistů

Strana 58


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 2 ROOZZVVOOJJ TTUURRIISSMMUU AA CCEESSTTOOVVNNÍÍHHOO RRUUCCHHUU OPATŘENÍ Č. 2.2 ZLEPŠENÍ IMAGE REGIONU Popis opatření:

Postupné odstraňování negativních důsledků těžby uhlí a systematická propagace atraktivit mikroregionu

Aktivity:

Projekty na propagování zajímavostí mikroregionu, rozvoj veškerých aktivit, které zlepšují image regionu a napomáhají k pozitivní propagaci. Účast na veletrzích, pořádání konferencí. Podpora vzniku a rozvoj cestovních kanceláří a informačních kanceláří, budování informačních turistických systémů. Vzdělávání pracovníků z oblasti CR. Budování vodních ploch z bývalých dolů, tvorba naučných stezek na rekultiv. plochách, propagace rekultivace, projekty na rekultivace a pinky. Podpora projektů na přeměnu využití povrchových dolů jako atrakce. Zpřístupňování zajímavé rukodělné i průmyslové výroby pomocí exkurzí.

ositelé:

Obce, města, kraj, stát, neziskové organizace Cestovní kanceláře Podnikatelé v CR, SU a.s., EASTMAN, výrobci porcelánu, skla Poradenské a vzdělávací organizace

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 1.1.1, 5.1.2, 5.2.3, 5.2.4, 5.2.5, 6.1.2, 6.1.3, 6.2.1, 6.2.2, 6.3.1, 6.3.2

Kritéria hodnocení: Zlepšení image regionu zjištěné dotazníkem Počet podniků nabízejících exkurze Vodní plochy Počet turistických produktů napojených na hornictví

Strana 59


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 3 OCCHHRRAANNAA AA ZZKKVVAALLIITTŇŇOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVOOTTNNÍÍHHOO PPRROOSSTTŘŘEEDDÍÍ OPATŘENÍ Č. 3.1 OBNOVA A ROZVOJ ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ KRAJINY A SÍDEL, OCHRANA EKOLOGICKÉ STABILITY A BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI PŘÍRODY A KRAJINY Popis opatření:

Aktivity a opatření směřující ke zlepšení životního prostření, které nejsou přímo spjaté s průmyslovou a dolovou činností.

Aktivity:

Rozšíření a modernizace čistíren odpadních vod včetně kanalizačních sítí, další rozvoj plynofikace a jiných forem ekologického vytápění. Snižování produkce škodlivin do ovzduší, technická a organizační opatření ke snížení hluku. Opatření ke snížení znečišťování obcí a měst výkaly psů, opatření proti hromádkářům a tvorbě černých skládek. Projekty a programy na obnovu péče i krajinu, pole a ostatní plochy, obnova a rozvoj produkčního zemědělství. Likvidace invazních rostlin (bolševníku, netýkavky, křídlatky). Rozvoj a využívání alternativních a obnovitelných zdrojů.energií. Projekty na zlepšení vzhledu obcí a rozšiřování zeleně. Péče o břehy a koryto řeky Ohře.

ositelé:

Občané, obce, kraj, stát Podnikatelé v zemědělství, Povodí Ohře, s.p., SU a.s., EASTMAN

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 2.4.1, 2.4.2, 4.4.2, 4.4.3, 5.1.1, 5.1.3, 5.1.4, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.1

Kritéria hodnocení: Snížení škodlivin Odstranění psích výkalů z obcí Obdělávaná krajina

Strana 60


KWh energie z alternativních zdrojů Čisté břehy a koryto Ohře

PRRIIOORRIITTAA ČČ. 3 OCCHHRRAANNAA AA ZZKKVVAALLIITTŇŇOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVOOTTNNÍÍHHOO PPRROOSSTTŘŘEEDDÍÍ OPATŘENÍ Č. 3.2 ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁTĚŽÍ ÚZEMÍ VZNIKLÝCH A V DŮSLEDKU TĚŽBY UHLÍ A SUROVIN A NEGATIVNÍCH VLIVŮ VELKÉHO PRŮMYSLU Popis opatření:

Odstranění negativních důsledků těžby uhlí a surovin. Minimalizace negativních vlivů velkých průmyslových podniků na životní prostředí.

Aktivity:

Rekultivace starých i nových zátěží. Usměrňování rekultivací v souladu se zájmy dotčených obcí. Odstraňování, sanace a rekultivace černých skládek. Opatření na snížení prašnosti a oddělení obytných sídel od negativních vlivů dolové činnosti. Projekty na odvodňování výsypek a zlepšení kvality důlních vod včetně revitalizace potoků. Snižování exhalací z okolních velkých průmyslových podniků, opatření na zlepšení spolupráce komunální sféry s hlavními znečišťovateli, tvorba havarijních plánů a realizace z nich vyplývajících opatření. Projekty na ochranu spodních vod. Snižování zátěží plynoucích ze zatížení území dopravou, budování zelených pásů.

ositelé:

SU a.s.,EASTMAN, další velké podniky v regionu Obce, kraj, stát, ekologické iniciativy, SÚS

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 2.4.2, 5.1.1, 5.2.1, 5.2.2, 5.2.3, 5.2.4, 5.4.3

Kritéria hodnocení: m2 zrekultivovaných ploch

Strana 61


% odstranění černých skládek Zlepšení kvality důlních vod

PRRIIOORRIITTAA ČČ. 4 OBBNNOOVVAA AA RROOZZVVOOJJ TTEECCHHNNIICCKKÉÉ IINNFFRRAASSTTRRUUKKTTUURRYY OPATŘENÍ Č. 4.1 ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ DOSAŽITELNOSTI REGIONU Popis opatření:

Výstavba a obnova komunikací, rozšiřování dopravní dosažitelnosti obcí

Aktivity:

Výstavba čtyřproudé E 6, výstavba obchvatu Sokolova, elektrifikace trati Karlovy Vary – Chomutov. Modernizace a rekonstrukce regionálně významných úseků silnic II. a III. třídy. Rekonstrukce místních komunikací, výstavba místních pěších stezek. Obnova železniční dopravy mezi Novým Sedlem, loktem a Horním Slavkovem. Podpora veřejné hromadné dopravy, rozšíření dopravy mezi obcemi se zvláštním

zaměřením

na

mimopracovní

dobu

a

dopravu

k

zaměstnavatelům. Vytváření a rozvoj integrovaných dopravních systémů hromadné dopravy, harmonizace jízdních řádů. Výstavba logistických základen nákladní dopravy a rozvoj kombinované dopravy

ositelé:

Obce, kraj, stát Správa a údržba silnic, ČSD, ČSAD, Podnikatelé v dopravě

Doba trvání:

2010

ávaznost:

PRK 4.1.1, 4.2.1, 4.3.1, 4.3.2, 5.3.1

Kritéria hodnocení: Dokončená E6 Dokončený obchvat Sokolova Funkční integrovaný systém dopravy Opravené místní komunikace Strana 62


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 4 OBBNNOOVVAA AA RROOZZVVOOJJ TTEECCHHNNIICCKKÉÉ IINNFFRRAASSTTRRUUKKTTUURRYY OPATŘENÍ Č. 4.2 VÝSTAVBA SÍDELNÍ INFRASTRUKTURY Popis opatření:

Obnova, rekonstrukce a výstavba vodovodů včetně zdrojů pitné vody, rozvody elektřiny, teply plynu včetně přípojek. Budování rozvodů slaboproudu. Oprava, výstavba, rekonstrukce obecních staveb, bytová výstavba.

Aktivity:

Rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení, kabelizace elektrorozvodů, budování rozvodů slaboproudu. Výstavba a opravy chodníků. Budování vodovodů a zdrojů pitné vody. Výstavba parkovišť a garážových stání. Rekonstrukce potoků. Oprava hřbitovů. Oprava a budování sídel obecních – městských úřadů. Příprava území pro bytovou a průmyslovou výstavbu. Bytová výstavba – rekonstrukce domů, výstavba RD.

ositelé:

Obce, kraj, stát Občané, stavební firmy, Telecom, VOSS

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 1.4.2, 2.4.1, 2.4.2, 4.4.1, 5.1.2, 5.3.2

Kritéria hodnocení: Počet nově vzniklých bytů Dobudovaná technická infrastruktura Strana 63


Počet opravených domů

PRRIIOORRIITTAA ČČ. 5 ROOZZVVOOJJ VVEENNKKOOVVAA AA ZZEEMMĚĚDDĚĚLLSSTTVVÍÍ OPATŘENÍ Č. 5.1 OBNOVA A ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE, LESNICTVÍ A ŘEMESEL Popis opatření:

Aktivity směřující k obnově zdevastované zemědělské produkce a k jejímu rozvoji, k podpoře diverzifikace zemědělství. Další část je zaměřena na rozvoj lesní produkce a na rozvoj řemesel.

Aktivity:

Projekty na obnovu a rozvoj zemědělské produkce, podpora alternativního zemědělství včetně agroturistiky a ostatního zapojení do turistiky. Rozvoj pastevectví. Projekty na zlepšování kvality půdy. Propagace zemědělství a života na venkově, projekty na prohloubení vztahu lidí k půdě, podpora podnikání v zemědělství, systematické vyhledávání vhodných lidí pro samostatnou práci

a podnikání

v zemědělství. Projekty na využití venkovského zázemí pro trávení volného času městských obyvatel. Investice do péče o krajinu a její revitalizaci. Obnova a rozvoj venkovských sídel (venkovské zástavby, občanské vybavenosti, veřejných prostranství, veřejné zeleně). Rekonstrukce zemědělských objektů a usedlostí pro následné hospodářské využití. Podpora rozvoje tradičních, moderních i historických řemesel. Podpora rozvoje lesnictví a lesních rekultivací. Obnova a rozvoj využití lesních cest. Projekty na pořádání tradičních jarmarků a na pomoc odbytu výrobků řemeslníků. Strana 64


Zajištění kvalitní pozemkové evidence. ositelé:

Obce, kraj, stát Podnikatelé v zemědělství Majitelé lesů

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 1.4.1, 2.1.1, 2.1.2, 2.2.1, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.4.1, 2.4.2, 3.5.2

Kritéria hodnocení: Počet zaměstnaných v zemědělství v % Počet jarmarků ročně M zrekonstruovaných lesních cest Počet lidí trávících volný čas na venkově

Strana 65


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 5 ROOZZVVOOJJ VVEENNKKOOVVAA AA ZZEEMMĚĚDDĚĚLLSSTTVVÍÍ OPATŘENÍ Č. 5.2 ROZVOJ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Popis opatření:

Rozvoj většího zapojování obyvatel regionu do správy veřejných věcí a do rozvoje mimopracovních aktivit.

Aktivity:

Rozvoj spolkové, svazové a klubové činnosti, rozvoj samostatné hospodářské činnosti spolků, klubů a svazů. Projekty na obnovu vesnických tradic a zvyklostí. Podpora zavádění a využívání internetu v mikroregionu. Rozvoj a podpora kultury a sportu. Podpora dobrovolných činovníků v oblasti mimopracovních aktivit se zvláštním zaměřením na učitele, tradičního nositele kulturních a sportovních aktivit v obcích. Projekty na využití Loketské výsypky pro kulturní či sportovní využití. Rekonstrukce a výstavba kulturních a sportovních zařízení.

ositelé:

Obce, kraj, stát Spolky, svazy, ostatní dobrovolné organizace Sportovní kluby Občané, učitelé

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 2.4.2, 3.5.2, 5.5.1, 5.5.2, 5.5.3

Kritéria hodnocení: Počet spolků Počet lidí zapojených do mimopracovních aktivit Počet veřejných internetových stanic Počet vystavených nebo zrekonstruovaných sportovních a kulturních zařízení Strana 66


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 6 ROOZZVVOOJJ LLIIDDSSKKÝÝCCHH ZZDDRROOJJŮŮ OPATŘENÍ Č. 6.1 PODPORA MLADÝCH RODIN A VÝCHOVA MLÁDEŽE Popis opatření:

Stabilizace případně zvýšení počtu obyvatelstva venkovské oblasti podporou mladých rodin, přednostní opatření na výchovu mládeže rozvojem mimoškolních aktivit, zlepšování základního školství.

Aktivity:

Projekty na všestrannou podporu mladých rodin. Podpora zájmové činnosti dětí, rozvoj technického vzdělávání pro děti, projekty na podporu aktivit pro děti a mládež. Projekty pro návrat mladých lidí ze studií a pro jejich stabilizaci. Výstavba, opravy sportovních a kulturních zařízení. Projekty pro volbu povolání do škol. Prevence sociálně patologických jevů a kriminality, zvýšení bezpečnosti. Řešení problémů s dojížděním žáků do škol, včetně zprůhlednění plateb za ně.

ositelé:

Obce, kraj, stát Školy, dětské organizace, sportovní a kulturní organizace Policie ČR

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 2.4.2, 3.1.1, 3.2.1, 3.5.2

Kritéria hodnocení: % snížení kriminality mládeže % mladých lidí v obyvatelstvu Počet dětí zapojených do mimoškolních aktivit

Strana 67


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 6 ROOZZVVOOJJ LLIIDDSSKKÝÝCCHH ZZDDRROOJJŮŮ OPATŘENÍ Č. 6.2 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ LIDSKÝCH ZDROJŮ Popis opatření:

ZAMĚSTNANOSTI

A

ADAPTABILITY

Prohlubování a zvyšování kvalifikace jako základní předpoklad pro řešení problémů zaměstnanosti. Aktivity v rámci učňovského a středního školství směřující k aktualizaci vzdělávání dle skutečných potřeb zaměstnavatelů.

Aktivity:

Podpora rozvoje celoživotního vzdělávání, podpora rozšíření systémů rekvalifikací. Rozvoj programů distančního vzdělávání v regionech. Projekty na aktualizaci vzdělávání dospělých lidí i středoškolské a učňovské mládeže dle skutečných potřeb regionálních zaměstnavatelů. Podpora rozvoje vzdělávání pomocí technických lyceí. Aktivity pro podporu mobility pracovní síly. Podpora tvorby a realizace „měkkých“ projektů v oblasti lidských zdrojů. Rozvoj vzdělávání v oblasti jazykových dovedností se zvláštní pozorností na jazyk německý a anglický. Projekty na zvyšování počítačové gramotnosti. Projekty a dotace na nástupní adaptace pracovníků. Projekty na zvýšení podílu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zvyšování kvality a prestiže středních a učňovských škol. Poradenství a výcvik k podnikání a zakládání samostatných výdělečných činností. Rozvoj partnerství a kooperace na regionálním trhu práce.

ositelé:

Obce, kraj, stát Poradenské a vzdělávací organizace Občané. Podnikatelé, úřady práce

Strana 68


Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 1.1.1, 1.4.3, 3.1.1, 3.1.2, 3.2.1, 3.2.2, 3.3.1, 3.3.2

Kritéria hodnocení: Počet projektů realizovaných v oblasti lidských zdrojů Úroveň jazykové a počítačové gramotnosti Úroveň prestiže škol v regionu

Strana 69


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 6 ROOZZVVOOJJ LLIIDDSSKKÝÝCCHH ZZDDRROOJJŮŮ OPATŘENÍ Č. 6.3 UPLATŇOVÁNÍ PRINCIPU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ Popis opatření:

Soubor aktivit na odstraňování diskriminačních opatření pro rozvoj osobnosti a uplatnění na trhu práce u znevýhodněných skupin obyvatelstva.

Aktivity:

Zabezpečení sociálních a kulturních potřeb obyvatelstva. Rozvoj kultury a životního stylu etnických a jiných menšin. Vytváření

nových

pracovních

míst

pro

znevýhodněné

skupiny

obyvatelstva (zdravotně postižené, romské obyvatelstvo, mladí lidí bez vzdělání nebo praxe, starší populace apod.). Rozvoj aktivit zaměřených na výchovu proti rasismu a xenofobii. Rozvoj sociálních služeb pro rizikové skupiny obyvatel a osoby v krizových situacích. Zlepšování životních podmínek zdravotně postiženým osobám situacích. Výstavba pečovatelských domů, rozvoj aktivit důchodců, zlepšení péče o důchodce. Projekty na zlepšení soužití s romskou menšinou. ositelé:

Obce, kraj, stát Kulturní instituce a organizace Svazy, spolky etnických menšin, občané Neziskové organizace

Doba trvání:

Bez omezení

ávaznost:

PRK 2.4.2, 3.2.1, 3.5.2

Kritéria hodnocení: Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné občany Počet trestných činů rasově motivovaných Počet lidí z etnických skupin zapojených do společenského života Strana 70


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 7 ROOZZVVOOJJ VVNNĚĚJJŠŠÍÍCCHH VVZZTTAAHHŮŮ AA SSPPOOLLUUPPRRÁÁCCEE OPATŘENÍ Č. 7.1 ROZVOJ SOUSEDSKÉ SPOLUPRÁCE Popis opatření:

Rozvoj spolupráce se sousedními regionu, regiony s podobnými problémy a to v tuzemsku i zahraničí a cílevědomá spolupráce komunální sféry s ostatními důležitými aktéry regionálního rozvoje. Vytváření pozitivního prostředí pro nejširší zapojení všech složek společnosti do rozvoje mikroregionu.

Aktivity:

Vytváření pracovních skupin k řešení společné problematiky , zohledňující princip partnerství a spolupráce, koordinace postupu s cílem dosáhnout rozvoje mikroregionu. Web, jednotná propagace, zlepšení kontaktů a komunikace, angažovanost místních

politiků

na

krajské

a

regionální

úrovni,

vytváření

spolupracujících sítí. Využití moderních IT a médií v řízení obcí a při spolupráci obcí a ostatních institucí. Navázání aktivní spolupráce se sousedními mikroregiony. Navázání dlouhodobé přeshraniční spolupráce a spolupráce s jinými evropskými mikroregiony, které řeší podobnou problematiku. Projekty na zlepšení vztahu úřadů k občanům a podnikatelům. ositelé:

Obce, kraj, stát Nuts II, sousední mikroregiony, zahraniční obce a mikroregiony Podnikatelé, instituce, organizace, občané, politici

Doba trvání:

2010

ávaznost:

PRK 5.5.1, 5.5.2, 5.5.3, 7.1.1, 7.2.1, 7.2.2

Kritéria hodnocení: Počet společných setkání a akcí Dlouhodobý zahraniční partner Počet pracovních skupin Strana 71


PRRIIOORRIITTAA ČČ. 7 ROOZZVVOOJJ VVNNĚĚJJŠŠÍÍCCHH VVZZTTAAHHŮŮ AA SSPPOOLLUUPPRRÁÁCCEE OPATŘENÍ Č. 7.2

PŘÍPRAVA MIKROREGIONU NA VSTUP DO EU

Popis opatření:

Systematická a cílevědomá činnost na přípravu komunální sféry, podnikatelských organizací, institucí, občanů na vstup do Evropské unie.

Aktivity:

Podpora co nejširší znalosti a informovanosti dotačních možností. Podpora zavádění norem a legislativy EU. Podpora vzdělávání a získávání zkušeností v přípravě projektů. Tvorba projektů pro rozvoj mikroregionu a čerpání evropských dotací. Projekty na podporu přípravy všech aktérů regionálního rozvoje e života na vstup do EU. Činnosti směřující k získávání zkušeností s řízením projektů. Zajišťován prostředků na kofinancování projektů.

ositelé:

Obce, kraj, stát EU Nuts II, sousední mikroregiony, zahraniční obce a mikroregiony Podnikatelé, instituce, organizace, občané, politici

Doba trvání:

2015

ávaznost:

PRK 1.3.1, 1.3.2, 7.2.1, 7.2.2

Kritéria hodnocení: Objem prostředků z dotací vstřebaných v mikroregionu

Strana 72

Zkratky:

Sokolovska, VAK – Vodovody a kanalizace, a.s.

Sokolovská uhelná a.s., KSÚS – Krajská správa a údržba

Strana 73

Čech, VSMOS – Vodohospodářské sdružení měst a obcí

– stavební povolení, ÚP – územní plán, SUAS –

silnic,

VSOZČ – Vodohospodářské sdružení obcí západních

PD – projektová dokumentace, ÚR – územní řízení, SP

nevyplněno - nedá se v současnosti odhadnout

verze 3, únor 2007 – zelené položky – nově vložené nebo přepsané; vymazány projekty obcí, které ze svazku vystoupily

verze 2 na podzim 2004 – modré položky – nově vložené; část 2. Turistika předělána zcela, proto nové položky nevyznačovány

Vysvětlivky: přeškrtnuté položky jsou již zrealizované nebo zrušené

6 SEZNAM PROJEKTŮ PODLE PRIORIT


ABRI, S. R. O. MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD LÁZEŇSKÁ 114 TĚŠOVICE SOKOLOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ POČET STRAN: 92

Recommend Documents