ŠABAT Anotace : významný židovský svátek Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec
6.-9. ročník, 20.října 2012
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné ze stránek www.ddu-liberec.cz.
VY_32_INOVACE_144 DĚJEPIS
Jedním z nejdůležitějších židovských svátků je šabat, jehož svěcení je přikázáno v Desateru: "Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý" (Ex 20, 8-11).
1
pokrývka sobotní
„Dodržováním šabatu si Židé připomínají, že to byl Bůh, kdo požehnal sedmý den na konci prvního týdne Stvoření a stanovil, aby byl tento svatý den (šabat kodeš) svěcen.“ (2) Povinné svěcení dne odpočinku tak člověka osvobozuje od každodenní práce.
3
sobotní svícny
Slavnostní den je spojen s celou řadou příkazů, zákazů a omezení. Podle Terezy Gafny Foltýnové : „Existuje celkem 39 druhů prací, které jsou zakázány. Mezi ně patří obdělávání půdy, orání, setí, zapalování ohně a zabíjení zvířat. Ty práce jsou definované podle toho, co lidé v biblických dobách považovali za práci. V dnešní době to znamená, že během šabatu, kdybych měla uvést několik příkladů, nepoužíváme peníze, nechodíme nakupovat, necestujeme, nevaříme, nepoužíváme elektrické přístroje, nedíváme se na televizi apod. Takže v praktickém životě, když přijdete domů k někomu, kdo dodržuje šabat, uvidíte, že se během šabatu nevaří a všechno jídlo je uvařené už předem, že nikdo nepoužívá mobilní telefon, který má každý vypnutý, že se lidé nekoukají na televizi, nenakupují…“4) Znesvěcení dne odpočinku a příkazů s ním spojených je považováno za závažný prohřešek. Všechny příkazy a omezení jdou však samozřejmě stranou, pokud je ohrožen lidský život.
Oslava začíná se západem slunce v pátek večer. Již předtím je celý dům uklizen, jsou nachystány pokrmy pro tři sobotní jídla. Všichni se vykoupou a ustrojí do slavnostního oděvu. Je přichystána slavnostní tabule. Stůl je pokryt bílým ubrusem, jsou připraveny dva sobotní svícny, neboť na dvou místech Tóry je příkaz ke svěcení soboty. Jsou též připraveny dvě chaly - zvláštní sobotní chleby jako připomínka, že na poušti v pátek napadlo dvojnásobné množství many. Chaly jsou přikryty rouškou, která připomíná rosu pokrývající manu. Muži odcházejí do synagogy, ženy s dětmi zůstávají doma.
5
V knize Deuteronomium se nachází odlišná verze Desatera, i přikázání o šabatu: „ Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku. “ — Deuteronomium 5,12-15;ČEP) Těmito dvěma verzemi se význam šabatu rozšiřuje - na jedné straně má sloužit jako připomenutí stvoření světa (a sloužit tak jako imitatio Dei), na druhé straně připomíná i období Izraele v egyptském otroctví - a v tomto kontextu je již šabat vnímán ne jako povinnost, ale jako dar. Šabat se stává jedním ze znamení smlouvy mezi Izraelem a Bohem, jehož nedodržování má být přísně trestáno jak komunitou, tak i Bohem samotným. (6)
SLOVNÍČEK sobota – původně byla sedmým dnem týdne (ten se počítal od neděle). Až později se začalo za první den týdne považovat pondělí jako počátek pracovního týdne. Toto bylo mimo jiné zakotveno i v roce 1988 mezinárodní normou ISO 8601, která stanovuje standard pro zápis data a času Desatero – desatero božích přikázání, která obdržel Mojžíš na hoře Sinaj, a která jsou posvátná jak pro Židy, tak pro křesťany Tóra – Zákon, prvních pět knih Mojžíšových – tzv.Pentateuch, základní dokument judaismu mana – pokrm, kterým Bůh živil izraelský lid na jeho čtyřicetileté pouti pouští z egyptského zajetí Deuteronomium – 5.kniha Mojžíšova imitatio Dei – napodobování Božího díla synagoga – židovská modlitebna Židé – semitský národ pocházející z Blízkého východu, kde se o nich první zmínky objevují již ve 2.tisíciletí př.n.l. Tereza Gafna Foltýnová – učitelka, členka židovské komunity Masorti
Citace a použitá literatura
1.3 a 4. dostupné z http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/judaismus/ zprava/370057 2. PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Sefer, 2001, 702 s. Judaika, sv. 10. ISBN 80-859-2433-1. 5. Chala. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-10-25]. 6. dostupné z http://www.zidovskehrbitovy.cz/index.php?id_cat=118&new=2167 PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Sefer, 2001, 702 s. Judaika, sv. 10. ISBN 80-859-2433-1.
JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. Český Těšín: Rozmluvy, 2007. ISBN 978-80-7335-295-5.
