Cíle a efekty projektu A) Rozvoj oboru environmentální interpretace v ČR po teoretické i praktické stránce. spolupráce se zkušenými odborníky pracujícími dlouhá léta v oboru interpretace přírodního a kulturního dědictví vzájemný přenos „know-how“ s cílem zvýšit efektivitu interpretace a zapojení cílových skupin do přímé ochrany přírody vznik metodiky a nástrojů evaluace environmentální interpretace v maloplošných zvláště chráněných územích pro cílové skupiny mateřských, základních a středních škol vznik metodik pro environmentální interpretaci tří konkrétních maloplošných zvláště chráněných území v Hradci Králové a okolí a její přenos na další subjekty, zabývající se environmentální interpretací vznik metodiky celoročního školního projektu: „Dovedeme číst v krajině, víme kde jsme doma.“ vzájemné supervize při realizaci klíčových aktivit a metodická pracovní setkání závěrečná konference reflektující zkušenosti všech cílových skupin z realizace projektu
B) Vzdělávání prostřednictvím aktivního zapojení jednotlivce, přenos zkušeností a dovedností v konkrétní lokalitě zejména pomocí přímého kontaktu s přírodou a její přímé ochrany. aktivní zapojení všech typů škol do dění v obci a stav životního prostředí v lokálních zvláště chráněných lokalitách prostřednictvím celoročního školního projektu: „Dovedeme číst v krajině, víme kde jsme doma.“ terénní výuka zaměřená na přenos zkušeností a dovedností číst v krajině a umět ocenit a chránit místní přírodní a kulturní bohatství (na příkladu vybraných lokálních maloplošných zvláště chráněných lokalit v Hradci Králové a okolí) prostřednictvím vzniklé metodiky projektu dojde k aktivnímu metodickému vedení pedagogů při spolurealizaci celoročního školního projektu a prohlubování akčních kompetencí zapojovat místní veřejnost díky uspořádání setkání u kulatého školu, které zorganizují žáci (2.st. ZŠ, SŠ) s pomocí pedagogů a lektorů za účasti místních obyvatel, budou žáci rozvíjet akční kompetence a dovednosti občanské angažovanosti při řešení konkrétního problému
C) Systematický rozvoj environmentálního vzdělávání podle současných závazných dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Rámcového vzdělávacího programu, konkrétní příklad činností pro naplňování závazného průřezového tématu Environmentální výchova. metodický koncept celoročního školního projektu: „Dovedeme číst v krajině, víme kde jsme doma.“ praktické použití doporučených očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech průřezového tématu Environmentální výchova na konkrétních příkladech činností vznik komplexních metodických materiálů doplněných o zkušenosti škol a výsledky experimentální činnosti žáků při zjišťování stavu životního prostředí na konkrétní chráněné lokalitě
D) Dosahování cílů managementu (zejména plánu péče) zvláště chráněného území. management maloplošných zvláště chráněných území jako praktická dovednost je součástí environmentální interpretace a celoročního školního projektu „Dovedeme číst v krajině, víme kde jsme doma.“ Výsledkem setkání u kulatého stolu v rámci školního projektu bude naplánovaná společná akce ve vybrané chráněné lokalitě zaměřená na environmentální interpretaci směrem od žáků k veřejnosti a zapojení se do činností přímé ochrany přírody. Vybraná ZCHÚ Vytipované lokality a jejich stručný popis: 1) Přírodní památka Na Plachtě (bývalý armádní prostor, oblast NATURA 2000, vzniklá činností člověka a dodnes je management imitací vojenské činnosti, která zde v minulosti probíhala a díky ní se zde vytvořili unikátní biotopy) Více informací zde: http://www.naplachte.cz/, http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000042864
2) Přírodní park Orlice (skrývá bohatství ekosystému říční nivy, oblast NATURA 2000, její tok je v této oblasti neregulovaný, managemant se zaměřuje na minimalizace sukcesních procesů a vymícení invazních druhů rostlin, ....)
Více informací zde: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000041066
3) Přírodní rezervace Mazurovy chalupy (předmětem ochrany jsou slatinné louky v lesním komplexu, vyskytují se zde ohrožené a vzácné druhy rostlin, řada významných společenstev slatinných luk., bývalý milíř) http://www.chranenauzemi-hk.cz/prirodni-rezervace/mazurovy-chalupy Celoroční školní projekt: „Dovedeme číst v krajině, víme kde jsme doma.“ (celoroční školní projekt s realizací září 2013 – červen 2014)
Přehled předpokládaných základních činností v jednotlivých měsících. září: Orientujeme se a ptáme se proč … - představení cílů a skladby činností projektu pedagogům - setkání lektora a metodika s pedagogy a třídním kolektivem zapojených škol - předání výzkumných materiálů pro terénní výzkumnou a experimentální činnost - předání závazného harmonogramu projektu pedagogům - stanovení termínů pro realizaci terénního výukového programu - stanovení žákovských hypotéz, vymezení rolí a činností říjen - listopad: Zjišťujeme - vedoucí projektu monitoruje plnění stanovených cílů - žáci se seznamují s vybranou chráněnou lokalitou - žáci pracují na zjištění konkrétních informací o chráněné lokalitě - pedagog doplňuje a podporuje činnost žáků motivačními aktivitami listopad - prosinec: Plánujeme - vyhodnocení vstupních informací o chráněné lokalitě - sestavení plánu, co všechno ovlivňuje chráněnou lokalitu - experimentální činností získávají vstupní data využitelná pro interpretaci krajiny v lokalitě (rozhovor, vyhodnocení stavu krajiny, konzultace,…) leden - únor: Oslovujeme, odkrýváme, vytváříme vztah k místu – „genius loci“ - žáci zvažují různé prostředky pro interpretaci lokality - určují co je význačné v krajině - hledají konkrétní postupy, jak oslovit místní obyvatele, aby se zajímali o vybranou lokalitu, aby si k ní vytvořili vztah, aby ocenili její přírodní a kulturní bohatství březen - červen: Oživujeme plány a hodnotíme je - realizace výukového programu v lokalitě, kterou se žáci zabývali - příprava setkání u kulatého stolu - realizace setkání u kulatého stolu s obyvateli obce a dalšími zástupci - realizace interpretace žáků v lokalitě - interpretace zvláště chráněného území - hodnocení interpretace
- celkové hodnocení školního projektu
Příklad činností a očekávaných výstupů při realizaci celoročního školního projektu dětí MŠ Žák: o
o o
o
o
o
o
smyslově vnímá přírodu a vyjadřuje, jak se v ní cítí, má z pobytu v přírodě pozitivní pocity a zážitky (obsahem terénního ekologického výukového programu) popíše pozorované změny v lokalitě - jaro, léto, podzim, zima pod vedením pedagoga vede záznamy výsledků při činnostech v terénu (nástěnné didaktické obrazy, „deník malého průzkumníka“) nalezne vztah mezi stavem ekosystému a lidskou činností (velký obraz lokality připravený ke společnému dokreslování, dolepování hledaných vztahů) na příkladech různých organismů vysvětlí princip proměn v závislosti na prostředí (životní cyklus vybrané rostliny typické pro vybranou chráněnou lokalitu) tvoří plán činností, jak pečovat o chráněnou lokalitu a společně vykonávají činnosti uvedené v tomto plánu péče v chráněné lokalitě pod vedením lektora dodržuje domluvená pravidla práce ve skupině a při komunikaci s ostatními
Příklad činností a očekávaných výstupů při realizaci celoročního školního projektu žáků 1.st. ZŠ Žák: o o o
o
o
poznává krajinu všemi smysly pomocí interpretace příběhem a legendou o místní krajině vypráví a popisuje změny ví, proč je rostlina či živočich chráněný a navrhuje opatření pro jejich ochranu na základě vztahů organismu a jeho přirozeného prostředí „čte v krajině“ a vyhodonocuje jednoduché příklady změn v důsledku činnosti člověka (obsahem terénního ekologického výukového programu) spolupracuje se spolužáky při řešení problémů
Příklad činností a očekávaných výstupů při realizaci celoročního školního projektu žáků 2.st. ZŠ Žák: o o
o
o
o o
o
pozoruje krajinu, pracuje s mapou a záznamenává popisuje pocity metodou volného psaní provádí experinmenty, aby zjistil stav životního prostředí ve vytipovaných maloplošných zvláště chráněných územích (práce v terénu s pracovními listy a jednoduchými přístroji) vyhodnocuje výsledky a na základě porovnání odvozuje kvalitu životního prostředí (zjišťuje vodní kapacitu rašeliníku , stanovení vlhkosti, stanovení pH, hodnocení půdního typu pracuje s půdní sondou) ve vztahu ke zmapovaným rostoucím druhům rostlin a žijícím druhům živočichů a vyhodnocení nároků organismů na čistotu životního prostředí (práce s klíči v terénu) pořízení fotodokumentace v proměnách roční doby (práce školních týmů) objevování přírodní historie místa „četbou“ v krajině a místní legendou či příběhem (obsahem terénního ekologického výukového programu) žáci prezentují dílčí výsledky projektu na setkání s místní veřejností, kde se domluví odpolední setkání v lokalitě za účelem vykonání interpretace místa a vykonání managementových prací - realizace zasedání u kulatého stolu připravují žáci ve spolupráci s lektory a pedagogy
Příklad činností a očekávaných výstupů při realizaci celoročního školního projektu žáků SŠ Žák: o o
o
o
zaujme stanovisko jakou roli má člověk v přírodě porovnání historických fotografií lokality – vyhodnocení dopadů na stav krajiny a její „tváře“, potřeby člověka proti potřebám přírody) porovnává interpretaci krajiny na konkrétních příkladech v různých chráněných lokalitách (obsahem terénního ekologického výukového programu) stanovuje počáteční hypotézu a při dosahování dílčích výsledků práce ji ověřuje různými přístupy (komunikuje s dalšími cílovými skupinami odborníci, obyvatele, rodinní příslušníci)
o
o
o
o
při interpretaci krajiny chráněného území zvažuje efektivitu jednotlivých prostředků (leták, kniha, průvodce, naučná tabule,….) v průběhu ročního projektu realizuje ve spolupráci s dalšími žáky celý výzkumný proces na příkladu environmentální interpretace maloplošné chráněného území (stanovení hypotézy, návrh postupu, získávání dat, vyhodnocování dat, interpretace dat ve škole i místní veřejnosti – setkání u kulatého stolu a návštěvou v maloplošném chráněném území) plánuje setkání v chráněném území, jehož náplní budou činnosti které povedou k řešení lokálního environmentálního problému a zlepšení životního prostředí objevování přírodní historie místa „četbou“ v krajině a místní legendou či příběhem (obsahem terénního ekologického výukového programu)
prezentuje dílčí výsledky projektu na setkání s místní veřejností, kde se domluví odpolední setkání v lokalitě za účelem vykonání interpretace místa a vykonání managementových prací - realizace zasedání u kulatého stolu připravují žáci ve spolupráci s lektory a pedagogy
