ŠKOLNÍ ŘÁD ŠKOLY SŠ OSaP a VOŠ KNĚŽSKODVORSKÁ 33/A ČESKÉ BUDĚJOVICE (střední škola)
VNITŘNÍ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD SŠ OSaP a VOŠ KNĚŽSKODVORSKÁ 33/A ČESKÉ BUDĚJOVICE (STŘEDNÍ ŠKOLA)
České Budějovice dne 7.10.2014 …………………………. Mgr. Miroslav Petrovský ředitel SŠ OSaP a VOŠ
ŠKOLNÍ ŘÁD ŠKOLY SŠ OSaP a VOŠ KNĚŽSKODVORSKÁ 33/A, ČESKÉ BUDĚJOVICE PLATNÝ PRO VŠECHNY ŽÁKY ŠKOLY SŠ OSaP a VOŠ (úsek střední školy, dále jen střední škola) zabezpečuje teoretickou výuku ve studijních oborech Aplikovaná chemie ŠVP Farmaceutická technologie, Ekonomika a podnikání ŠVP Management obchodu a služeb a teoretickou i praktickou výuku v oborech a Kosmetické služby ŠVP Kosmetička a Fotograf. Úspěšným ukončením studia získá absolvent střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dále zabezpečuje teoretickou výuku a výchovu žáků v učebních oborech Aranžér, Cukrář, Kadeřník, Pekař, Výrobce potravin ŠVP Sladovník-pivovarník. Úspěšným ukončením vzdělávacího programu získá žák střední vzdělání s výučním listem. Ve střední škole je zabezpečena teoretická výuka a výchova žáků v nástavbovém studiu denní a dálkové formy oboru Podnikání. Škola zabezpečuje odborný výcvik žáků oborů aranžér, kadeřník, kosmetička, cukrář a fotograf a pro žáky oborů pekař a sladovník zajišťují odborný výcvik smluvně sjednaná pracoviště. Vyučovacím jazykem je jazyk český.
PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ 1. Právo na vzdělávání dle úplného znění školského zákona č. 56l/2004 Sb. a) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, b) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, c) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy, který je povinen se jejich stanovisky a vyjádřeními zabývat, d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, s ohledem k jejich věku a stupni vývoje, e) právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají také zákonní zástupci žáků nezletilých, v případě zletilých žáků mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, f) žáci mají možnost si zapůjčit na školní rok učebnice a učební texty, které jsou majetkem Občanského sdružení při SŠ OSaP. O výši poplatku rozhoduje hlavni výbor OS. Při ztrátě učebnice přinese žák učebnici novou, v případě, že učebnici nepřinese, zaplatí trojnásobek z původní ceny, g) pro žáky sociálně znevýhodněné má škola zřízený fond učebnic a textů celkem pro 10 % žáků školy, tyto učebnice a učební texty jsou těmto žákům bezplatně zapůjčovány.
2. Žáci jsou povinni a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků v souladu s právními předpisy a školním řádem, Zletilí žáci jsou povinni a) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, c) oznamovat škole změny v údajích, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy, b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, c) zákonní zástupci žáka jsou povinni při nástupu žáka do školy nebo v případě změny zdravotního stavu informovat školu o specifických poruchách učení žáka a doložit je v písemné podobě aktuální zprávou z pedagogicko-psychologické poradny, případně sami požádat o individuální vzdělávací plán, d) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných skutečnostech, které mohou mít vliv na průběh vzdělávání, e) dokládat důvody nepřítomnosti žáka v teoretickém vyučování i v odborném výcviku dle školního řádu, f) oznamovat škole změny v údajích, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka. 3. Osvojovat si vědomosti, dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení středního vzdělání. Obracet se se svými problémy týkajícími se teoretického vyučování a odborného výcviku na učitele a žádat je o pomoc při jejich řešení. Využívat knižního fondu žákovské knihovny pro doplnění probírajícího učiva. 4. Osvojovat si mravní normy a řídit se jimi, být ukáznění, plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, dodržovat pravidla společenského chování ve škole i mimo ni tak, aby dělali čest sobě i škole. Spolupracovat s metodikem prevence, aby se ochránili před negativními jevy, projevy diskriminace, nepřátelstvím a násilím. 5. Chránit své zdraví a zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí. Spolupracovat s pedagogickými pracovníky při včasném odhalování a odstraňování vzniklých závad. 6. Být ve škole vhodně a čistě upraveni a oblečeni. Z hygienických, bezpečnostních a estetických důvodů vedení školy nedoporučuje nosit náušnice na jiných částech těla, než
v uších. Oblečení a úprava žáků v laboratořích, tělocvičnách a na odborném výcviku se řídí platnými laboratorními a provozními řády učeben. 7. Šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením a hospodárně zacházet s učebnicemi a učebními pomůckami. 8. Dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek a v případech, kdy vyučující učitel nenastoupí do pěti minut od zvonění začátku hodiny do třídy, ohlásit tuto skutečnost zástupci ředitele školy. Při přechodu žáků z jedné budovy do druhé nebo do tělocvičny má dozor a odpovědnost nad žáky ten vyučující, na jehož hodinu žáci přecházejí. 9. Průkazy o studiu a omluvné listy žáci nosí pravidelně na teoretické vyučování i odborný výcvik. Případnou ztrátu nahlásí neprodleně třídnímu učiteli. 10. Žák je povinen seznámit se s organizačním řádem školní jídelny a domova mládeže a dodržovat je, pokud tyto části školy navštěvuje. Dále je povinen seznámit se s požárními a poplachovými směrnicemi školy, seznámit se s provozními řády učeben a laboratoří a přesně je dodržovat. 11. Žáci mají právo obracet se s jakýmikoliv dotazy týkajícími se vyučování a života ve škole na svého třídního učitele, učitele odborného výcviku, výchovného poradce či metodika prevence. Institutu výchovného poradce využívají zvláště při řešení problémů týkajících se neúspěchu při vyučování, chování a při volbě povolání. Při řešení problémů týkajících se studia má žák právo požádat zástupce ředitele o nahlédnutí do příslušných zákonů a vyhlášek o středních školách, popřípadě žádat o vysvětlení k úplnému pochopení jednotlivých ustanovení. 12. Škody způsobené žáky během výuky v odborných učebnách, žák nahradí v případě, že: a) poruší školní řád, b) poruší laboratorní a provozní řád, c) nedodrží pracovní návod pro zadané praktické cvičení, d) bude provádět práce jiné, které nejsou předmětem zadané úlohy, e) bude manipulovat nedovoleným způsobem s vybavením odborné učebny, f) bude manipulovat s vybavením odborné učebny bez povolení vyučujícího. 13. Žák (u nezletilých zákonný zástupce) na začátku školního roku potvrdí svým podpisem souhlas s testováním při podezření na užití omamných psychotropních látek (OPL). Odmítne-li žák (zákonný zástupce) podepsat souhlas s testováním na OPL, lze při podezření intoxikace volat rychlou záchrannou pomoc (RZP), případně Policii ČR (viz § 187 trestního zákona a svádění k užívání OPL podle § 188 trestního zákona).
ŽÁKŮM JE ZAKÁZÁNO 1. Kouřit v prostorách školy, před budovami školy a při činnostech organizovaných školou. 2. Přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky nebo je používat. 3. Přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví. Dále přinášet věci, které by rozptylovaly pozornost ostatních žáků při vyučování. 4. Nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky v areálu školy, v odloučeném pracovišti a ve smluvních pracovištích školy. Při zjištění konzumace bude ihned vyrozuměno vedení školy, u nezletilých zákonný zástupce a podle závažnosti také RZP, příp. Policie ČR. Žák bude testován a případ bude zaprotokolován dvěma pedagogy. 5. Používat mobilní telefony při vyučování. V době vyučování musí být mobilní telefony vypnuty. 6. Žákům SŠ OSaP a VOŠ, kteří vykonávají odborný výcvik na odloučených pracovištích SŠ OSaP a VOŠ, se zakazuje nosit na výuku odborného výcviku předměty, které jsou jim k dispozici a poskytovány ze strany školy pro výkon dle ŠVP a které jsou předmětem prodeje daného pracoviště. V případě zjištění a podezření ze ztráty těchto předmětů je takové jednání v rozporu se školním řádem a provozním řádem pracoviště a škola a její zaměstnanci (ŘŠ, ZŘ, VOOV, UOV) mohou takové věci zadržet a škola je oprávněna uložit výchovná opatření. Písemný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce k provádění namátkové kontroly osobních věcí, které byly žákem na odborný výcvik doneseny, bude uložen u jednotlivých učitelů odborného výcviku. Porušení všech těchto zákazů bude klasifikováno jako hrubý přestupek a budou z něj vyvozeny patřičné sankce. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí příslušného ročníku je celkově hodnocen prospěl s vyznamenáním nebo prospěl. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín pro jeho hodnocení, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů komisionální opravnou zkoušku nejpozději
do konce školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák, který opravnou zkoušku nevykoná úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může být žákovi stanoven ředitelem školy náhradní termín nejpozději do konce září následujícího školního roku. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého pochybnosti o správnosti hodnocení na konci l. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v dohodnutém termínu. DOCHÁZKA DO ŠKOLY l. Povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všech předmětů včetně praktického vyučování a odborného výcviku. Ředitel školy může povolit s písemným doporučením školského poradenského zařízení nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo žákovi mimořádně nadanému na žádost jeho zákonného zástupce nebo zletilému žákovi na základě jeho vlastní žádosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. 2. V průběhu středního vzdělávání se umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle §70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka. Žákovi je možné povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. O přestupu žáka do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud při přestupu dojde ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, ze které žák odchází, zašle do 5 dnů řediteli školy, kam žák přestupuje, kopii dokumentace žáka. Ředitel školy může žákovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem školy. Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže teoretická výuka a praktické vyučování probíhá na pracovištích, kde žákyně pracuje se zdravotně závadnými prostředky (viz Zákoník práce). Ředitel školy může žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku. 3. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit teoretického vyučování po dobu jednoho dne, požádá zákonný zástupce, pěstoun, nebo občan, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy, třídního učitele o uvolnění z vyučování. Pokud se jedná o více než jeden den, žádost je podávána řediteli školy prostřednictvím třídního učitele. Je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o tom současně i vychovatele.
Pokud se uvolnění týká odborného výcviku, žádost je předkládána učiteli odborného výcviku. Jedná-li se o více dní, žádost je podávána řediteli školy prostřednictvím učitele odborného výcviku. Zletilý žák si podává žádost sám stejným způsobem. 4. Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je zákonný zástupce žáka povinen nejpozději do 3 dnů oznámit škole důvod jeho nepřítomnosti. Pokud je žák ubytován, je nutné tuto skutečnost též oznámit vychovateli domova mládeže. Zletilý žák postupuje stejným způsobem. Pokud žák není včas omluven, bude postupováno podle vyhlášky 561/2004 Sb. §68, odst. (2). 5. Třídní učitel a učitel odborného výcviku omluví nepřítomnost u nezletilého žáka na základě písemné omluvy od zákonného zástupce nebo od zletilého žáka též na základě omluvy vlastnoručně podepsané, kterou žák předloží neprodleně první den nástupu do školy po své nepřítomnosti třídnímu učiteli a učiteli odborného výcviku. Nepředložení písemné omluvy v termínu neprodleně je důvodem k udělení neomluvené absence. Pokud nepřítomnost bude přetrvávat ve větší míře, třídní učitel má možnost vyžádat potvrzení od lékaře. 6. Při více než 30 % absenci žáka za pololetí ve vyučovaném předmětu nebo z odborného výcviku odevzdají třídní učitelé před klasifikační poradou ZŘ seznam těchto žáků a individuálně písemně odůvodní, kteří žáci nebudou zkoušku z předmětu či odborného výcviku vykonávat. Ve vyučovaných teoretických předmětech, kde žáci překročí 30 % je na posouzení vyučujícího, zda žák si doplnil a zvládnul zameškané učivo a pokud má vyučující dostatek podkladů pro klasifikaci je v jeho kompetenci žáka klasifikovat či nikoliv. Při absenci 30 % a více v rámci výuky odborného výcviku koná žák zkoušku z předmětu vždy. Neklasifikovaní žáci budou zkoušeni tzv. zkouškou z předmětu před třídou (za I. pololetí nejpozději do konce měsíce června, s datem vydání vysvědčení poslední zkoušky). Žáci, kteří budou vykonávat zkoušku z předmětu, musí dodržet předepsané písemné práce. Zkouška z předmětu (teoretické i praktické vyučování) bude zahrnuta do celkového hodnocení žáka. Ve II. pololetí musí žák vykonat zkoušku z předmětu do konce srpna, teprve potom, v případě, že by neprospěl, vykoná komisionální opravnou zkoušku. U zkoušky z předmětu není stanoven počet zkoušek za den. Podmínkou klasifikace z předmětu tělesná výchova je 50 % aktivní účast v hodinách tohoto předmětu a splnění předepsaných klasifikačních požadavků. ZANECHÁNÍ STUDIA l. Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli školy, u nezletilého žáka je součástí sdělení souhlasné vyjádření zákonného zástupce žáka. 2. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno sdělení o zanechání studia.
3. Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a jeho neúčast není písemně omluvena, vyzve ředitel školy písemně žáka nebo jeho zákonného zástupce, aby neprodleně doložil důvod žákovy nepřítomnosti, zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován jako by studia zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty, a tímto dnem přestává být žákem školy.
VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná opatření k posílení kázně žáků. 2. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, učitel odborného výcviku nebo ředitel školy. 3. Podle závažnosti provinění žáka, může být uloženo některé z těchto výchovných opatření k posílení kázně: a) napomenutí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, b) důtka třídního učitele nebo učitele odborného výcviku, c) důtka ředitele školy, d) podmíněné vyloučení ze studia (ředitel školy v rozhodnutí stanoví zkušební dobu, a to nejdéle na dobu jednoho roku), e) vyloučení ze studia. 4. O udělení a uložení výchovných opatření uvědomí ředitel školy žáka nebo jeho zákonného zástupce písemně.
VNITŘNÍ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD SŠ OSaP a VOŠ KNĚŽSKODVORSKÁ 33/A, ČESKÉ BUDĚJOVICE 1. Zásady klasifikace Vnitřní klasifikační řád – metodický pokyn pro učitele (zásady): -
při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici, pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností, b) předměty s převahou výchovného a odborného zaměření.
2. Stupně hodnocení a klasifikace 2.1 Prospěch Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikována těmito stupni: 1. – výborný 2. – chvalitebný 3. – dobrý 4. – dostatečný 5. – nedostatečný Poznámka: Jednotlivými vyučovacími předměty jsou chápány předměty povinné a volitelné. 2.2 Chování Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1. – velmi dobré 2. – uspokojivé 3. – neuspokojivé 2. 3 Celkový prospěch Celkový prospěch žáka je hodnocen stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl 2. 4 Hodnocení žáka Žák je hodnocen stupněm: - prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré, - prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný,
- neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. 2. 5 Získáváním podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, - analýzou výsledků činnosti žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. b) Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. d) Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. e) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. 3. Klasifikace žáka a) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. b) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. c) V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. d) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období. e) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. f) Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. g) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách. h) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do programu Bakalář a do katalogových listů a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.
4. Celkové hodnocení žáka a) Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. b) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce června. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. c) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do konce září následujícího školního roku.. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, neprospěl. d) Má-li zletilý žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na krajském úřadě. e) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení v jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. f) Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. g) Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručené žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem. 5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 6. Klasifikace ve vyučovacích a praktických činností
předmětech
s převahou
teoretického
zaměření
Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není
tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústím a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. 7. Opravná zkouška Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm nedostatečným, je umožněno vykonat opravnou zkoušku. Žák koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy, její průběh je písemně zapsán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařských potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonat opravnou zkoušku v náhradním termínu do konce září následujícího školního roku. Nedostaví-li se žák k opravné zkoušce ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, neprospěl. Opravná zkouška je zkouškou komisionální. 8. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie) U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, jejichž předmětů má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládání učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně, - ovládá, - podstatně ovládá, - ovládá se značnými mezerami, - neovládá, b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti, - uvažuje celkem samostatně, - menší samostatnost myšlení,
- nesamostatné myšlení, - odpovídá nesprávně i na návodné otázky, c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné, - celkem výstižné, - nedostatečně přesně, - vyjadřuje se s obtížemi, - nesprávné i na návodné otázky, d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb, - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby jichž se dopouští, - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává, - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, - učí se svědomitě, - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů, - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty, - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné. Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tento školní řád a vnitřní klasifikační řád nabývá účinnosti dnem 7. října 2014. Tento školní řád a vnitřní klasifikační řád SŠ OSaP a VOŠ byl vypracován podle zákona 561/2004 Sb. Byl projednán a schválen na zasedání Školské rady. Za školskou radu: ……………………………………. Mgr. Vladimír Kadlec (předseda školské rady)
