Výchozí situace a zadání: Společnost, kterou jste minulý seminář připravovali, existuje nyní již druhý rok. Jednatelem je na základě společenské smlouvy pouze Josef Císař, všichni společníci jsou s různým úvazkem i zaměstnanci společnosti (druh práce se vztahuje k řemeslným činnostem dle předmětu podnikání) a pobírají pravidelnou mzdu, Josef Císař i odměnu jednatele. Obchodně a finančně se společnosti vcelku daří, má nově i několik dalších zaměstnanců, o zakázky není nouze (včetně několika větších projektů), tento rok se podaří vytvořit i slušný zisk. Nicméně vztahy mezi společníky se od založení poněkud vyvinuly – dva společníci, jednatel Josef Císař spolu s Petrem Mladým se třetímu kolegovi (Milan Pokorný) postupně vzdalují, z osobního a částečně i profesního hlediska se ve společnosti začínají vytvářet jakési bloky, kdy J. Císař a P. Mladý většinou prosazují společnou představu o fungování společnosti, zatímco M. Pokorný je v opozici. Po několika posledních setkáních na valné hromadě se vytvořilo dosti silné napětí. Vzájemná komunikace se odehrává již převážně formální cestou přes doporučené dopisy, obě „strany“ se začínají shánět po právních stanoviscích. Vašim úkolem je ve dvojicích jim tato vyargumentovaná a právně podložená stanoviska – z pohledu společnické majority, a na druhé straně minority – poskytnout. Platnou společenskou smlouvu (resp. příslušnou část notářského zápisu), výpis z obchodního rejstříku a podstatnou část ze smlouvy o výkonu funkce máte k dispozici (v příloze). (Předběžný úkol: podrobně posuďte vhodnost dokumentů v komparaci s těmi, které jste sami vypracovali v minulém zadání) Připravte právní stanoviska v jednotlivých bodech (zásadně posuzujte odděleně jako samostatné případy), promyslete všechny dílčí otázky a alternativy a snažte se vždy hledat i argumenty použitelné z pohledu jednotlivých stran: Po posledních událostech M. Pokorný zvažuje, že jako zaměstnanec podá výpověď, zůstane pouze společníkem a vrátí se k bývalému zaměstnavateli, kde se situace mezitím uklidnila a očekává zde lepší pracovní prostředí. (Otázka: Je takový postup z jeho strany vůbec možný?) Ostatní dva společníci by se se svým bývalým kamarádem neradi zbytečně dělili o zisk a rádi by výnosům ze společnosti šli trochu více naproti, aby mu nemuseli jeho čtvrtinu přenechat; připravili tedy několik níže uvedených postupů. (Otázka: Jaké návrhy z pohledu většinového bloku byste pro tento účel nabídli?) Do blízké notářské kanceláře (notář je dlouholetý známý J. Císaře) byla jednatelem doporučenými dopisy svolána valná hromada, která měla na programu změnu společenské smlouvy – počet jednatelů se zvýší na dva, druhým se stane P. Mladý (a každý bude moci jednat samostatně). Oba budoucí jednatelé byli pro, M. Pokorný byl proti. (Otázka:Bylo potřeba svolávat valnou hromadu u notáře a byla změna smlouvy platná?) Hned druhý den byl podán návrh na příslušný zápis do rejstříku. (1) Při rozdělování zisku společnosti valná hromada (obvyklým poměrem 75/25) schválila, že čistý zisk zbylý po povinných přídělech ve výši 500 000 Kč bude rozdělen tak, že 100 000 Kč zůstane ve společnosti jako nerozdělený zisk pro další rozvoj a investice a 400 000 Kč bude rozděleno mezi oba jednatele rovným dílem jako tantiémy. Zaměstnanci ani společníci dle rozhodnutí valné hromady tento rok při rozdělování zisku zahrnuti nejsou. M. Pokorný se cítí „ošizen“, na valné hromadě byl ale zkrátka přehlasován. Jak situaci posoudíte? (2) Aby rozdělování zisku v budoucnu nevyvolávalo takové emoce, rozhodli se oba jednatelé pro
str. 1/9
příště zisk trochu „odčerpávat“ již v průběhu roku. Na sobotu 15. února na 15:00 byla do sídla společnosti svolána další valná hromada, kde se mělo rozhodnout o změně obou smluv o výkonu funkce, přičemž změna spočívá ve ztrojnásobení měsíční odměny a zvýšení některých benefitů. Pozvánka (podepsaná pouze J. Císařem) byla odeslána 4. února doporučeným dopisem, a to na adresu trvalého bydliště M. Pokorného. V té době byl ovšem zrovna na dovolené a dopis si nevyzvedl. Valné hromady se tedy nezúčastnil. Navíc se kvůli zdržení v zahraničí nemohl zúčastnit ani P. Mladý (do Brna se dostal až druhý den). Nicméně telefonicky se spojil s J. Císařem a průběh byl následující: J. Císař valnou hromadu běžným způsobem zahájil, pro schválení obou smluv hlasoval a ukončil ji. Následně P. Mladý hned po návratu ze zahraničí dodal svůj souhlas s usnesením v písemné formě a M. Pokornému bylo odesláno oznámení, že usnesení bylo přijato. M. Pokorný se nyní snaží platnost usnesení všemožně napadnout. Jakým postupem je to možné a se kterými důvody neplatnosti by mohl uspět? (posuzujte např. termín konání, termín a způsob zaslání pozvánky, usnášeníschopnost, způsob přijetí usnesení atd.) (2b) Další valná hromada se konala záhy. Svolána byla na 9. března, pozvánka M. Pokornému byla zaslána 1. března, a to obyčejným (a nijak zvlášť označeným) dopisem. M. Pokorný se tentokrát dostavil a byl důrazně proti - na programu byly další změny smlouvy o výkonu funkce. Byl ale přehlasován a opět se snaží zpochybnit platnost usnesení, především z formálních důvodů. Může uspět? Doplňující otázka 1: Pozvánky nebyly odeslány vůbec, společníci se ad hoc sešli narychlo po telefonické domluvě. Doplňující otázka 2: Poměrem 75/25 byla schválena i změna pravidel pro výpočet podílu na zisku jednotlivých společníků. (3) Po této zkušenosti se ten rok již žádná valná hromada nekonala a vše bylo rozhodováno výhradně per rollam (Otázka: je takový postup možný?) Jednatelé ovšem začali provádět některé kontroverzní operace v rámci své působnosti uzavírat smlouvy jménem společnosti. Zaměstnanecký vztah ukončili, působí ve společnosti již jen jako jednatelé, řemeslnou práci plně obstarávají další zaměstnanci, takže jednatelé mají na svou činnost více času. (3a) Původní automobil ve vlastnictví J. Císaře, který společnost od počátku používala, je již dosti ojetý a je víceméně na odpis; vyhlídky na nalezení kupce nejsou právě růžové. J. Císař ho tedy odprodal společnosti – a to za pěkných 300 000 Kč. Jménem společnosti smlouvu podepsal P. Mladý, aby nedošlo ke střetu zájmům (nicméně část „výtěžku“ nakonec také obdržel). Jakmile se M. Pokorný o všem dozvěděl (Otázka: jak se to mohl dozvědět?), okamžitě protestoval a rád by nalezl argumenty proti takovému postupu. Situace právně posuďte. Doplňující otázka 1: byla by situace v něčem jiná, kdyby automobil patřil nikoliv J. Císařovi, ale jeho synovi? Doplňující otázka 2: byla by situace v něčem jiná, kdyby šlo o akciovou společnost? (3b) Otec P. Mladého neuváženě podepsal blankosměnku, když si bral u nebankovního subjektu úvěr. Rukou J. Císaře (tedy nikoliv samotného P. Mladého - aby nedošlo ke střetu zájmů) se společnost stala na dané směnce avalem. (3c) Bratr J. Císaře působí v jedné nově založené dodavatelské společnosti (je jejím 100% akcionářem), která obchoduje s instalačním materiálem, sanitárním zbožím a podobným sortimentem. Jeden z jednatelů jménem společnosti uzavřel s tímto dodavatelem smlouvu na nákup potřebného materiálu (který společnost skutečně potřebuje pro svou činnost a nakupuje ho pravidelně u různých dodavatelů), nicméně cena byla proti jiným obchodům nejméně o polovinu vyšší, přičemž kvalita byla stejná, případně nižší (šlo převážně o low-cost dovoz). Od tohoto dodavatele společnost následně nakupovala čím dál častěji (čímž se samozřejmě zbytečně zvyšovaly náklady a snižoval zisk). Rozhodnutí nakupovat od tohoto dodavatele si jednatelé „nechali schválit“ valnou hromadou – a to formou závazného pokynu představenstvu. M. Pokorný by opět rád podnikl kroky proti takovému postupu. Jaké má možnosti a jaká je šance na úspěch? Doplňující otázka 1: Jak by se situace změnila, kdyby oba jednatelé ve společnosti zastávali i pozice obchodního a provozního ředitele jako zaměstnanci a smlouvu uzavřel jeden z nich? Doplňující otázka 2: Jak by se situace měnila, kdyby 100% akcionářem byl přímo Josef str. 2/9
Císař? Doplňující otázka 3: Jak by se situace měnila, kdyby dodavatelem materiálu byl Josef Císař jako OSVČ? (4) M. Pokorný usiluje o odvolání obou jednatelů. Domáhá se tedy svolání valné hromady a hlasování odvolání obou jednatelů. Uveďte postup, jakým by měl cíle dosáhnout a posuďte šance na úspěch (zohledněte veškeré možné právně relevantní aspekty). (A jak by se situace změnila, pokud by byli jednatelé ve společenské smlouvě ustaveni do
funkcí „neodvolatelně“?) (5) Za nějaký další čas „fungování“ společnosti se neblahým způsobem vyvinul vztah i mezi dvěma jednateli, resp. neblahým způsobem se vyvinul P. Mladý (podepsaly se na něm zřejmě následky příliš rychlé změny životních poměrů.) Funkci ve společnosti již nevěnuje tolik času jako dříve (kromě výkonných zaměstnanců ostatně ve společnosti působí nyní i nový profesionální manažer, který se o spoustu provozních záležitostí stará). V období několika málo týdnů P. Mladý náhle uzavřel jménem společnosti celkem 6 smluv, které byly pro společnost zcela nevýhodné, až na hranici dobrých mravů. Vzniklá škoda je značná. Když společníci (zejména J. Císař) zkoumali, co se děje, zjistili, že P. Mladý se ocitl v problematické osobní situaci, již nějaký čas nezvládá alkoholismus, ale především gamblerství – díky tomu se dostal do obrovských dluhů, v podstatě na pokraj osobního bankrotu. Jistá společnost Cash & Flow, spol. s r. o. mu jako fyzické osobě nedávno půjčila slušný obnos, má také v zástavě jeho byt a vyvíjí na něj silný tlak právě na tento popud musel P. Mladý jako jednatel uzavřít ony nevýhodné smlouvy, na kterých měla ona podivná společnost jisté obchodní zájmy. Když tyto informace společníci zjistili, M. Pokorný okamžitě inicioval podání žaloby na náhradu škody proti P. Mladému. Jak se však ukazuje, ten je prakticky švorc a šance na zhojení škod společnosti jsou minimální. (5a) Jaké jsou v tomto případě možnosti řešení? (5b) Jaké sankční nástroje má obecně společnost proti členům statutárního orgánu, se kterými není spokojena? (6) Jaké řešení další budoucnosti celé společnosti byste navrhovali z pohledu různých společníků?
str. 3/9
SPOLEČENSKÁ SMLOUVA I. Zakladatelé 1. Josef Císař, bytem Kunratická 8, Brno 625 03 2. Milan Pokorný, bytem Lesní 64, Brno 623 00 3. Petr Mladý, bytem Klapzubova 35, Brno 602 00
II. Obchodní firma Výše uvedení zakladatelé se dohodli na založení společnosti s ručením omezeným, jejíž obchodní firma zní: Topení-Voda-Plyn Brno, s.r.o. (dále také jen „společnost“)
III. Sídlo společnosti Sídlem společnosti je: Brno
IV. Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti je: Vodoinstalatérství, topenářství Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona
V. Výše základního kapitálu a vkladů 1. Základní kapitál společnosti činí 200 000,- Kč 2. Vklady jednotlivých společníků jsou peněžité a to v následujícím rozsahu: Josef Císař 100 000,- Kč Milan Pokorný 50 000,- Kč Petr Mladý 50 000,- Kč 3. Výše uvedené vklady každého zakladatele budou splaceny z jedné poloviny před zápisem do obchodního rejstříku, a to v termínu do 20 dnů od podpisu této smlouvy na zvláštní účet u banky, který pro tento účel zřídí na firmu společnosti správce vkladu. Zbývající část vkladů bude splacena do pěti let od vzniku společnosti. 4. Správcem vkladu je ustaven zakladatel Josef Císař, bytem Kunratická 8, Brno 625 03.
str. 4/9
VI. Jednatel 1. Prvním jednatelem společnosti je Josef Císař, bytem Kunratická 8, Brno 625 03. 2. Jednatel jedná jménem společnosti samostatně a podepisuje tím způsobem, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 3. Vztah mezi společností a jednatelem bude upraven smlouvou o výkonu funkce. 4. Jednateli přísluší vedle odměny v souladu se smlouvou o výkonu funkce i tantiéma stanovená valnou hromadou při rozdělování zisku. 5. Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence. Zákaz konkurence se vztahuje i na společníky. VII. Valná hromada 1. Valná hromada se koná nejméně jednou ročně, a to do konce června příslušného roku. 2. Valnou hromadu svolává jednatel. Termín a místo konání a program valné hromady oznámí všem společníkům doporučeným dopisem, nebo elektronickou poštou (e-mail). Pozvánka musí být zaslána společníkům nejméně 10 dní před konáním valné hromady. 3. Jednání valné hromady je neveřejné. Jiné osoby se ho mohou zúčastnit pouze vyplývá-li to ze zákona, nebo se souhlasem všech přítomných společníků. 4. Valná hromada zvolí předsedu a zapisovatele. Hlasuje se aklamací na výzvu předsedy; je-li podán protinávrh, hlasuje se nejprve o něm. Pokud o to některý ze společníků požádá, hlasuje se tajně odevzdáním hlasovacích lístků. Výsledek hlasování oznámí předseda valné hromady. 5. Vyhotovení zápisu z jednání valné hromady zajistí jednatel a do 15 dnů od konání valní hromady jej zašle nebo osobně předá všem společníkům.
VIII. Obchodní podíly 1. Obchodní podíly jsou určeny poměrem splacených vkladů jednotlivých společníků dle zápi su v obchodním rejstříku k celkovému splacenému základnímu kapitálu. 2. K převodu obchodního podílu na jiného společníka se vyžaduje souhlas všech společníků na valné hromadě. 3. Převod obchodního podílu na třetí osobu je vyloučen. 4. K zastavení obchodního podílu je třeba souhlasu všech společníků na valné hromadě. 5. Dědění obchodního podílu je vyloučeno.
IX. Hospodaření společnosti 1. Společnost do konce června příslušného roku sestavuje a na valné hromadě schvaluje účetní závěrku, která je podkladem pro rozhodnutí o rozdělení zisku společnosti. Čistý zisk může být dle rozhodnutí valné hromady použit k přídělům do rezervního fondu, k přídělům do jiných str. 5/9
fondů, jsou- li zřízeny, k rozdělení mezi společníky v poměru jejich vkladům, k rozdělení mezi členy statutárních a jiných orgánů, k rozdělení zaměstnancům. 2. Společnost vytváří rezervní fond ve výši 10% základního kapitálu. 3. Společnost vytvoří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé vytvoří čistý zisk, a to ve výši 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % základního kapitálu, a bude jej ročně doplňovat o částku ve výši 10 % z čistého zisku až do výše uvedené v předchozím bodě tohoto článku smlouvy. 4. Valná hromada může uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.
X. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva je vyhotovena v šesti stejnopisech. 2. V otázkách neupravených touto společenskou smlouvou se použije obchodní zákoník.
V Brně dne 27. 9. 2009
Zápis v obchodním rejstříku:
Datum zápisu: Obchodní firma:
20. listopadu 2009 Topení-Voda-Plyn Brno, s.r.o. Zapsáno: 20. listopadu 2009 Sídlo: Kunratická 8, Brno 625 03 Zapsáno: 20. listopadu 2009 Identifikační číslo: 645 95 874 Zapsáno: 20. listopadu 2009 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Zapsáno: 20. listopadu 2009 Předmět podnikání: - vodoinstalatérství, topenářství Zapsáno: 20. listopadu 2009 - montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny Zapsáno: 20. listopadu 2009 - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona Zapsáno: 20. listopadu 2009 Statutární orgán – jednatel Jednatel: Josef Císař, r.č. 720811/6485 Kunratická 8, Brno 625 03 den vzniku členství v představenstvu: 20. listopadu 2009 Zapsáno: 20. listopadu 2009 Společníci: str. 6/9
Josef Císař, r.č. 720811/6485 Kunratická 8, Brno 625 03 Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 50 % Obchodní podíl: 50% Zapsáno: 20. listopadu 2009 Milan Pokorný, r.č. 841229/1398 Lesní 64, Brno 623 00 Vklad: 50 000,- Kč Splaceno: 50 % Obchodní podíl: 25% Zapsáno: 20. listopadu 2009 Petr Mladý, r.č. 850613/2237 Klapzubova 35, Brno 602 00 Vklad: 50 000,- Kč Splaceno: 50 % Obchodní podíl: 25% Zapsáno: 20. listopadu 2009 Základní kapitál:
200 000 Kč Zapsáno: 20. listopadu 2009
str. 7/9
SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE dle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku
I. Smluvními stranami této smlouvy jsou: Obchodní společnost Topení-voda-plyn Brno, s.r.o. se sídlem Kunratická 8, Brno 625 03; IČO 645 95 874 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddílu B, vložka 46955 jednající prvním jednatelem Josefe Císařem, r.č. 720811/6485 jako společnost na straně jedné (dále jen „společnost“) a Josef Císař, bytem Kunratická 8, Brno 625 03, r.č. 720811/6485 jako jednatel na straně druhé (dále jen „jednatel“) II. Na základě společenské smlouvy ze dne 27. 9. 2009 vykonává jednatel funkci jednatele společnosti. Touto smlouvou se upravují některé otázky výkonu jeho funkce a vzájemná práva a povinnosti ve vztahu ke společnosti.
III. 1. Jednatel je povinen s péčí řádného hospodáře provádět veškeré činnosti vyplývající z jeho funkce statutárního orgánu společnosti, zejména osobně zajišťovat obchodní vedení společnosti a vykonávat zaměstnavatelská oprávnění a povinnosti ve vztahu k zaměstnancům společnosti, a to vše se zřetelem k maximalizaci prospěchu společnosti, zejména s ohledem na dlouhodobý růst její hodnoty. 2. Při tom je povinen plnit všechny povinnosti vyplývající pro něho z obchodního zákoníku a dalších obecně závazných právních předpisů, této smlouvy a veškerých rozhodnutí valné hromady. Rozhodnutí valné hromady jsou pro jednatele závazná. Jednatel nenese odpovědnost za jednání, která jménem společnosti učinil v návaznosti na rozhodnutí valné hromady. 3. Jednatel je jediným statutárním orgánem společnosti. Je oprávněn za ni jednat a podepisovat ve všech věcech v rozsahu stanoveném společenskou smlouvou společnosti. K jakýmkoliv dispozicím s nemovitostmi, jakož i k uzavření, změnám či ukončení smluvních vztahů s celkovou hodnotou převyšující 500 000 Kč je jednatel povinen požádat valnou hromadu o předchozí schválení. 4. Je rovněž povinen svolávat řádnou valnou hromadu společnosti tak, aby se konala nejpozději do konce šestého měsíce každého kalendářního roku, a mimořádné valné hromady podle potřeb společnosti nebo na žádost kteréhokoli ze společníků. Při svolávání valné hromady postupuje dle příslušných ustanovení společenské smlouvy. 5. Jednatel je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, jejichž vyzrazení třetí osobě by mohlo přivodit společnosti, případně osobám jednajícím se společností ve shodě, újmu. V případě střetu zájmů mezi společností a osobou jednající s ní ve shodě je jednatel povinen přednostně hájit zájmy společnosti. Povinnost mlčenlivosti platí pro jednatele str. 8/9
i po skončení jeho funkce jednatele společnosti, a to po celou dobu, kdy je takové porušení povinnosti mlčenlivosti způsobilé přivodit společnosti újmu. Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence dle § 136 obchodního zákoníku. V daném rozsahu je jednatel povinen zdržet se zákazu konkurence ještě 6 měsíců po ukončení funkce jednatele. Za plnění povinností uvedených v tomto odstavci náleží jednateli kompenzace dle čl. III. V případě porušení zákazu konkurence dle tohoto odstavce je jednatel povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč, přičemž jeho nárok na finanční kompenzaci dle čl. III tím zaniká.
III. 1. Jednateli náleží za výkon funkce a činnosti vykonávané podle této smlouvy základní odměna ve výši 15.000 Kč měsíčně, splatná vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. 2. Vedle základní odměny náleží jednateli dle této smlouvy následující plnění: mobilní telefon Nokia E52, a to i pro jiné než pracovní účely, příspěvek na používání telefonu ve výši 1 000 Kč měsíčně, splatný vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, příspěvek na representaci ve výši 1 000 Kč měsíčně, splatný vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, příspěvek na důchodové připojištění ve výši 12 000 ročně, příspěvek na životní pojištění ve výši 10 000 ročně, úhradu pojistného z odpovědnosti za škodu ve funkci statutárního orgánu společnosti do výše 25 000 Kč ročně, kompenzaci dle čl. II odst. 5 ve výši 60 000 Kč, splatnou do 30 dnů od ukončení funkce jednatele.
IV. 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu trvání funkce jednatele jako jednatele společnosti. 2. Tuto smlouvu může jednatel vypovědět písemnou výpovědí. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena společnosti. Společnost může tuto smlouvu ukončit rozhodnutím valné hromady. Skončením platnosti této smlouvy jednatel nepřestává být jednatelem společnosti, pouze výkon jeho funkce se přestává řídit podmínkami stanovenými v této smlouvě. 3. V případě, že valná hromada jmenuje člena představenstva na další funkční období, zůstává tato smlouva v platnosti a účinnosti i po dobu trvání funkce člena představenstva jako člena představenstva společnosti v tomto dalším funkčním období. 4. Veškeré změny nebo doplňky k této smlouvě mohou být prováděny výhradně písemnou formou. 5. Nevynutitelnost nebo neplatnost kteréhokoli článku, odstavce, pododstavce nebo ustanovení této smlouvy neovlivní vynutitelnost nebo platnost ostatních ustanovení této smlouvy. V případě, že jakýkoli takovýto článek, odstavec, pododstavec nebo ustanovení této smlouvy by mělo z jakéhokoli důvodu pozbýt platnosti (zejména z důvodu rozporu s aplikovatelnými zákony a ostatními právními normami), provedou smluvní strany konzultace a dohodnou se na právně přijatelném způsobu provedení záměrů obsažených v takové části smlouvy, jež pozbyla platnosti. 6. Právní otázky neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními obchodního zákoníku a předpisů souvisících, zejména ustanoveními o smlouvě mandátní.
str. 9/9