9. Seznam příloh Příloha č. 1 – Žádost o umožnění výzkumného šetření v ÚPMD v rámci diplomové práce Příloha č. 2 – Dotazník MBI-GS Příloha č. 3 – Projekt diplomové práce
Příloha č. 1 Ústav pro péči o matku a dítě Podolské nábřeží 157 147 00 Praha 4 – Podolí K rukám hlavní sestry G. Kalouskové
Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií U Kříže 8 158 00 Praha 5 – Jinonice
Věc:
ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V ÚPMD V RÁMCI DIPLOMOVÉ PRÁCE
Téma:
SYNDROM VYHOŘENÍ NA PORODNICKÉM PRACOVIŠTI
Anotace: Diplomová práce pojednává o syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických pracovníků a jeho vztahu s kulturou porodnického pracoviště v Praze. Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o syndromu vyhoření a organizační kultuře. Empirická část mapuje působení syndromu vyhoření na porodnickém pracovišti. K šetření jsou využity následující metody: kvalitativní výzkum (rozhovor) a standardizovaný MBI – GS dotazník. Cílem diplomové práce je na základě výsledků výzkumného šetření navrhnout vhodná preventivní opatření na úrovni vedení organizace. Vážená paní Kalousková, Jsem studentkou druhého ročníku Fakulty humanitních studií UK, oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Ráda bych Vás tímto dopisem požádala o laskavé umožnění provést výzkumné šetření v rámci diplomové práce v Ústavu pro péči o matku a dítě. Tématem diplomové práce je Syndrom vyhoření na porodnickém pracovišti. Výzkumné šetření bude prováděno formou standardizovaných dotazníků MBI – GS a formou rozhovorů. Obě části výzkumu bych ráda provedla u nelékařských zdravotnických pracovníků na porodnických odděleních (oddělení rizikového těhotenství, porodní sál, oddělení šestinedělí). Dotazník přikládám v příloze. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. V Praze dne 22.2.2011
S pozdravem Bc. Irena Fáberová, porodní sál Rabštejn nad Střelou 11 331 62
Vyjádření hlavní sestry……………………………………………………………………..
2
Příloha č. 2
MBI-GS
Použijte prosím níže uvedenou škálu a u každé položky zakroužkujte číslici, která vyjadřuje, zda a jak často máte takovéto pocity. Pokud jste takový pocit nikdy nezažil/a, zaškrtněte 0. Pokud jste příslušný pocit zažil/a, vyberte prosím nejvhodnější odpověď.
0 nikdy 1 sporadicky/ několikrát do roka či méně často 2 tu a tam/ jednou za měsíc či méně často 3 pravidelně/ několikrát do měsíce 4 často/ jednou do týdne 5 velmi často/ několikrát do týdne 6 denně 1. Jsem z práce emočně vyčerpaný/á.
0
1
2
3
4
5
6
2. Na konci pracovního dne se cítím úplně vyždímaný/á.
0
1
2
3
4
5
6
0
1
2
3
4
5
6
4. Pracovat celý den je pro mě skutečně namáhavé.
0
1
2
3
4
5
6
5. Problémy, které v práci vyvstanou, umím efektivně řešit.
0
1
2
3
4
5
6
6. Co se týče práce, cítím se vyhořelý/á.
0
1
2
3
4
5
6
0
1
2
3
4
5
6
8. Od doby, co pracuji zde, mě má práce zajímá méně.
0
1
2
3
4
5
6
9. Má práce mě už tolik nebaví.
0
1
2
3
4
5
6
10. Mám dojem, že jsem ve své práci dobrý/á.
0
1
2
3
4
5
6
11. Mám vekou radost, když se mi v práci něco podaří.
0
1
2
3
4
5
6
12. Ve své práci jsem dosáhl mnoha věcí, které stojí za to.
0
1
2
3
4
5
6
13. Chci jen dělat svou práci a mít klid.
0
1
2
3
4
5
6
3. Cítím se unavený/á, když musím ráno vstávat a čelit dalšímu dni v práci.
7. Zdá se mi, že jsem pro naši organizaci skutečným přínosem.
3
14. Pochybuji, že má moje práce smysl.
0
1
2
3
4
5
6
0
1
2
3
4
5
6
0
1
2
3
4
5
6
15. Stal/a jsem se cyničtější ohledně toho, zda má práce něco přináší. 16. Jsem přesvědčený/á, že v práci efektivně dosahuji toho, aby se věci hýbaly.
4
Příloha č. 3
Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií
Obor: Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích
Projekt diplomové práce
Předběžný název diplomové práce:
Syndrom vyhoření na porodnickém pracovišti
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Marková
Ročník: druhý, zimní semestr Akademický rok: 2010/2011 Vypracovala: Irena Fáberová
5
1. Úvod Syndrom vyhoření (burn-out syndrom) je stále přítomný jev mezi pracovníky pomáhajících profesí. Zvolila jsem toto téma své diplomové práce na základě dlouholeté praxe na gynekologicko-porodnickém pracovišti Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Ze své pracovní pozice řadové porodní asistentky na porodním sále pozoruji, že projevy syndromu vyhoření se v různé míře vyskytují u mých kolegyň, lékařů a dalšího zdravotnického personálu. 2. Cíl diplomové práce Dle autorů Maslachové a Leitera syndrom vyhoření člověka úzce souvisí s jeho pracovním prostředím, známým též pod pojmem “kultura organizace”. Vzhledem k zaměření studia (obor řízení) a na základě výše zmíněné myšlenky jsem se rozhodla ve své diplomové práci zmapovat vztah projevů syndromu vyhoření a kultury porodnického pracoviště. Výsledky dalších kroků šetření odhalí návrhy na vhodná opatření (na úrovni organizace) proti výskytu projevů syndromu burn-out u nelékařů porodnického pracoviště v Praze. Cílem je v budoucnu navržená opatření po schválení vrchní sestrou implementovat do praxe, zmírnit tak negativní vliv projevů syndromu vyhoření na pracovníky a zvýšit jejich spokojenost a kvalitu poskytované péče. (Vzhledem k časové dotaci a kompetencím bude případné zavádění preventivních opatření probíhat až po odevzdání diplomové práce.) 3. Syndrom vyhoření - teorie Syndrom vyhoření byl poprvé popsán v 70. letech americkým psychoanalytikem H. J. Freudenbergem. Existuje mnoho definic daného jevu. Havrdová uvádí, že “burn-out syndrom je stav emočního, tělesného a duševního vyčerpání. Je doprovázený ztrátou zájmu o práci, nedůvěrou k druhým, depersonalizací klientů, ztrátou pečujícího postoje, cynismem vůči klientům a hlubokým pocitem vlastního selhání, nízké morálky a sebesnižování”. (3) Vyhoření se objevuje především při práci s lidmi v tzv. “pomáhajících profesích” (např.: u lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků, právníků, řádových sester a dalších (11)
). Výsledkem je snížená míra spokojenosti z práce, klesající výkonnost pracovníka a tím
zhoršená kvalita poskytované péče.
6
Příznaky syndromu vyhoření popisuje Bartošíková ve třech oblastech: 1) “emocionální vyčerpání (citové vysátí, necitlivost, bez empatie), 2) psychické vyčerpání (negativní postoje, pesimismus, cynismus), 3) tělesné vyčerpání (únava, nedostatek energie, svalové bolesti)”. (1) Dle Honzáka je “burn-out syndrom projevem nadměrného stresu (stresorem je životní událost nebo vnitřní prožitek)”.
(9)
Někteří autoři (zde Snopková) mezi dalšími rizikovými
faktory vzniku onemocnění uvádějí: 1) “pracovní faktory (fyzické a chemické jednotky: zatížení organizmu, riziko infekce, nepravidelný životní rytmus; psychická zátěž: neustálá pozornost, vysoké pracovní tempo, zodpovědnost; pracovní prostředí: konflikt rolí, nízké ohodnocení, nepříznivá organizační kultura), 2) osobnostní a povahové rysy (rychlá rozhodnost – časté chybování, nezávislost – rychlé přetížení, zhoubná sebedůvěra, perfekcionismus, neschopnost relaxovat), 3) osobní faktory (nespokojený osobní život)”. (23) Výše zmíněné faktory se prolínají a lze je ovlivňovat a tím preventivně působit proti vzniku či zmírnění rozvoje syndromu vyhoření. Člověk postižený syndromem vyhoření prochází několika stadii. Snopková uvádí čtyři stadia onemocnění: 1) “nadšení (pracující jedinec má velké ideály, vysoce se angažuje a tím dochází k přetěžování), 2) stagnace (přestávají se realizovat cíle, nadšení upadá), 3) frustrace (negativní postoj k pracovnímu procesu, projevují se spory v kolektivu, podrážděnost – toto období je nejlepší k zamezení dalšího rozvoje), 4) apatie (ztráta zájmů, nadšení a elánu, převládá zklamání)”. (23) Jak jsem se již zmínila, proti syndromu vyhoření lze působit preventivně. Bartošíková dělí preventivní opatření na úrovni jednotlivce a na komplexní opatření na úrovni organizace. (1)
Jako prevence na úrovni jednotlivce je v literatuře nejčastěji uváděna relaxace, dostatek
7
odpočinku, změna životního stylu.
(1,12)
Jako preventivní nástroje, které lze využít v rámci
organizace, autoři uvádějí např.: dostatečné hodnocení a odměňování, podpora vzdělávání a volnočasových aktivit, systém motivace, definování kompetencí, supervize.
(1)
Tyto
vyjmenované nástroje spadají do kontextu kultury organizace; samotná změna na této úrovni je kompetencí managementu. Můžeme tedy předpokládat, že v každé organizaci, na každém pracovišti působí na projevy syndromu vyhoření rozdílné faktory. Stejně tak existují různé nástroje, jak na ně působit.
4. Kultura organizace Podle literárních zdrojů je definice organizační kultury různorodá. Lukášová popisuje organizační kulturu jako “soubor základních předpokladů, hodnot, postojů a norem chování, které jsou sdíleny v rámci organizace a které se projevují v myšlení, cítění a chování členů organizace a v artefaktech (výtvorech) materiální a nemateriální povahy.” (18) Autoři Maslachová a Leiter zdůrazňují vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v šesti oblastech. Jde jim především o to, jak pracovník subjektivně vnímá prostředí organizace a nakolik je v souladu s jeho vlastním očekáváním.(5) “Teprve nesoulad v tomto vztahu se podle autorů stává zdrojem napětí a stresu.”(5) 5. Metody výzkumu Ve výzkumné části diplomové práce použiji kombinaci kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu rozhovoru a kvantitativní data získaná ze standardizovaného dotazníku AWLS (Areas of Worklife Survey, autoři Maslachová, Leiter) a dotazníku MBI – GS (Maslach Burnout Inventory – General Survey, autoři Maslachová, Leiter). Z kombinace těchto dvou dotazníků lze u vysokého skóre syndromu vyhoření hledat jeho eventuální zdroj.(5) Dále jsem tento způsob výzkumu zvolila z několika důvodů: výsledek kvantitativní analýzy je pro vedení porodnického pracoviště objektivnější a bude využit jako zdroj vstupních informací pro kvalitativní šetření. Kvalitativním výzkumem se budu snažit rozkrýt šest pracovních oblastí charakterizujících kulturu pracoviště a na základě analýzy navrhnout vhodná opatření na úrovni vedení organizace.
8
MBI – GS dotazník MBI – GS je pomůckou k diagnostikování syndromu vyhoření mezi představiteli různých pracovních činností. Popisuje syndrom vyhoření ve třech oblastech: citové vyčerpání, odosobnění a snížení pracovního výkonu. (5, 19) AWLS dotazník Tento dotazník je přehledem oblastí pracovního života. Konkrétně zjišťuje, jak pracovník vnímá šest oblastí svého pracovního života: vytíženost, kontrolu, odměny, vztahy, spravedlnost a hodnoty (zastávané organizací a jejími členy). (5) Kvalitativní výzkum Dle některých zdrojů je jako “kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik”. (25) Jak jsem uvedla výše, k šetření dané problematiky využiji kvalitativní výzkum, konkrétně metodu rozhovoru. Jednou z výhod tohoto výzkumu, kterou uvádí Hendl, je: „objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci dobírají pochopení toho, co se děje a proč jednají určitým způsobem.” (7) 6. Plán kvalitativního výzkumu (7) Základní prvky plánu výzkumu: 1) účel – zmapovat projevy syndromu vyhoření, jak vyplývají z kultury organizace a na základě kvalitativního výzkumu navrhnout vhodná opatření, 2) konceptuální rámec – informace o syndromu vyhoření, jeho vztahu s organizační kulturou a možné prevenci, 3) výzkumná otázka – Objevují se projevy syndromu vyhoření u nelékařských zdravotnických profesí na porodnickém pracovišti? Vycházejí projevy syndromu vyhoření z působení organizační kultury? Lze proti projevům syndromu vyhoření preventivně působit? Jaké změny jsou v kompetenci managementu? 4) metody – kvalitativní výzkum (rozhovor), standardizovaný MBI – GS a AWLS dotazník,
9
5) strategie výzkumu – výsledky kvantitativního výzkumu se stanou vstupními informacemi pro kvalitativní šetření, 6) validita – vhodné výzkumné metody, dostatečný počet respondentů. Uvedenou problematiku budu zkoumat z pohledu řadové porodní asistentky a stanu se průvodcem daného výzkumu. 7. Výběr vzorku respondentů z porodnického pracoviště Projevy syndromu vyhoření a jejich vztah s působením organizační kultury budu zkoumat u nelékařských zdravotnických profesí z jednotlivých porodnických oddělení (porodní sál, oddělení rizikového těhotenství, oddělení šestinedělí). Celkový počet respondentů, kteří se zúčastní kvantitativní části výzkumu, je 78 osob (porodní asistentky, všeobecné sestry, dětské sestry, které pracují na jednotlivých porodnických odděleních – viz výše). Počet respondentů pro kvalitativní šetření jsem stanovila na třináct zaměstnanců (z každého oddělení jsem zvolila stejný poměr počtu respondentů - přibližně 17%). Vycházela jsem z celkového počtu 360 nelékařských zdravotnických zaměstnanců, kteří pracují na všech pracovištích ÚPMD. 8. Časový plán 1. Příprava teoretické části
Prosinec 2010
o rešerše z literatury o vyhledání literatury o projekt diplomové práce 2. Teorie o syndromu vyhoření a organizační kultuře
Leden – Únor 2011
o definice o příznaky, faktory, stadia o prevence, nástroje 3. Příprava praktické části
Březen 2011
10
o konzultace s vrchní sestrou o dotazníky MBI – GS, AWLS o rozhovory 4. Praktická část o průběh výzkumu (sběr
Duben – Květen 2011
a analýza dat) o návrhy na opatření o konzultace 5. Závěrečné konzultace,
Červen 2011
Sepsání a odevzdání diplomové práce 9. Předběžná osnova diplomové práce 1. Úvod (cíl diplomové práce) 2. Teoretická část 2.1. Syndrom vyhoření 2.2. Vymezení rizikových skupin + profese porodní asistentky 2.3. Příznaky syndromu vyhoření +Diferenciální diagnostika burnout 2.4. Rizikové faktory vzniku onemocnění 2.5. Průběh a stadia nemoci 2.6. Preventivní opatření 2.7. Kultura organizace 2.8. Vliv organizační kultury na projevy syndromu vyhoření 3. Empirická část 3.1. Cíle výzkumu 3.2. Metody výzkumu 3.2.1. Kvalitativní výzkum 3.2.2. AWLS, MBI – GS dotazník 3.3. Plán výzkumu 3.4. Výběr vzorku respondentů
11
3.5. Sběr dat 3.6. Analýza a interpretace získaných dat 3.7. Návrh preventivních opatření 4. Závěr 5. Seznam literatury 6. Přílohy
10. Předběžný seznam literatury 1) Bartošíková, I.: O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry, Brno, NCO NZO, 2006, ISBN 80-7013-439-9 2) Grohar-Murray, M. E., DiCroce, H. R.: Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče, Praha, Grada Publishing, 2003, ISBN 80-247-0267-3 3) Havrdová, Z.: Kompetence v praxi sociální práce, Praha, Osmium, 1999, ISBN 80902081-8-5 4) Havrdová, Z. a kol.: Hodnoty v prostředí sociálních a zdravotních služeb, Praha, Ermat, 2010, ISBN 978-80-87398-06-7 5) Havrdová, Z. a kol.: Kultura organizace a syndrom vyhoření, Československá psychologie, 2010, roč. 64, č. 3 6) Hawkins, P., Shohet, R.: Supervize v pomáhajících profesích, Praha, Portál, s.r.o., 2004, ISBN 80-7178-715-9 7) Hendl, J.: Kvalitativní výzkum, Praha, Portál, s.r.o., 2008, ISBN 978-80-7367-485-4 8) Herkuczová, E.: Syndrom vyhoření-riziko ohrožující zdravotnické pracovníky, Sestra, Mladá fronta a.s., 2008, roč. 18, č. 12, s. 56, ISSN 1210-0404 9) Honzák, R.: Prevence burnout syndromu, Lékařské listy, Mladá fronta a.s., 2008, roč. 57, č. 8, s. 28-31, ISSN neuvedeno 10) Jičínská, K.: Osobnostní rozvoj jako nedílná součást profesionálního růstu sestry, Sestra, Mladá fronta a.s.,2008, roč. 18, č. 2, s. 15-16, ISSN 1210-0404 11) Kebza, V., Šolcová, I.: Syndrom vyhoření, 2. rozšířené vydání, Praha, SZÚ, 2003, ISBN 80-7071-231-7
12
12) Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese, Praha, Portál, s.r.o., 1997, ISBN 807178-429-X 13) Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení, Praha, Grada Publishing, 1998, ISBN 80-7169551-3 14) Křivohlavý, J.: Pozitivní psychologie, Praha, Portál, s.r.o., 2004, ISBN 80-7178-835-X 15) Křivohlavý, J., Pečenková, J.: Duševní hygiena zdravotní sestry, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0784-5 16) Lemon 3, Brno, IPVZ, 1997, ISBN 80-7013-244-2 17) Leiter, M. P., Maslach, C.: Six areas of worklife: A model of the organizational context of burnout, Journal of Health and Human Services Administration, 1999, č. 21 18) Lukášová, R., Nový, I.: Organizační kultura: od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN 19) Novotná, H., Hlaváčová, M.: Syndrom vyhoření bohužel není minulostí, Sestra, Praha, Mladá fronta a.s., 2006, roč. 16, č. 3, s. 23-24, ISSN 1210-0404 20) Pačesová, M.: Lékař, pacient a Michael Balint, Praha, Triton, 2004, ISBN 80-7254491-8 21) Potterová, B. A.: Jak se bránit pracovnímu vyčerpání, Olomouc, Votobia, 1997, ISBN 80-7198-211-3 22) Praško, J, Prašková, H.: Asertivitou proti stresu, Praha, Grada Publishing, 1996, ISBN 80-7169-334-0 23) Snopková, I.: Burn-out syndrom čili syndrom vyhoření, Sestra, Mladá fronta a.s., 2007, roč. 17, č. 7-8, s. 37-38, ISSN 1210-0404 24) Uzel, R.: Trpí naši gynekologové syndromem burn-out?, Československá gynekologie, Avicenum, 1990, roč. 55, č. 5, s. 391-394, ISSN neuvedeno
Internetové zdroje 25) Kvalitativní výzkum, autor neuveden, Wikipedie, otevřená encyklopedie, přístup http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvalitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum, 17.12.2010
13
