8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011

341

8. funkční období

341 Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011

2012

2

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9

Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011

Včetně: − Výroční zprávy o univerzální službě − Výroční zprávy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. − Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ

3


4


Obsah Úvodní slovo předsedy Rady ČTÚ ………………………………………………………… Základní informace o ČTÚ………………………………………………………………….. Manažerské shrnutí ………………………………………………………………………....

6 8 9

Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE 2011 1. 1.1 1.2 1.3

Právní rámec ………………………………………………………………………… Novely zákona o elektronických komunikacích …………………………………. Novela zákona o poštovních službách …………………………………………… Další právní předpisy ……………………………………………………………….

12 12 14 14

2. 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.4 2.5 2.6

Hodnocení trhu elektronických komunikací ……………………………………… Analýzy a monitoring trhu ………………………………………………………….. Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu …………………………… Služby poskytované v mobilních sítích …………………………………………… Služby širokopásmového přístupu ………………………………………………… Hlasové služby poskytované v pevných sítích …………………………………... Vývoj cen u vybraných velkoobchodních služeb ………………………………… Nařízení o mezinárodním roamingu ………………………………………………. Příprava výběrového řízení (aukce) na kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz …….. Přenositelnost telefonních čísel …………………………………………………….

15 17 18 18 26 32 36 39 40 42

3.

Hodnocení trhu poštovních služeb ………………………………………………...

44

4.

Přechod na zemské digitální televizní vysílání …………………………………… 47

Kapitola II. ODBORNÉ A SPRÁVNÍ ČINNOSTI ČTÚ 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10

Vnitrostátní aktivity ………………………………………………………………….. Monitoring trhu a sběr dat ………………………………………………………….. Cenová regulace služeb elektronických komunikací ……………………………. Účastnické spory a stížnosti uživatelů služeb ……………………………………. Správa rádiového spektra ………………………………………………………….. Regulace komunikačních činností …………………………………………………. Regulace v oblasti poštovních služeb …………………………………………….. Výkon státní kontroly ………………………………………………………………… Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti …….. Vnější legislativa …………………………………………………………………….. Krizové řízení a bezpečnost ………………………………………………………...

50 50 51 52 54 57 58 61 63 64 68

2. 2.1 2.2

Mezinárodní aktivity ČTÚ v roce 2011 …………………………………………….. 70 Aktivity ČTÚ ve vztahu k Evropské unii …………………………………………… 70 Mezinárodní aktivity Úřadu ve vazbě na ostatní mezinárodní orgány a organizace …………………………………………………………………………. 72

5


Kapitola III. INFORMACE O POTŘEBĚ PŘIJETÍ NOVÝCH PŘEDPISŮ NEBO NOVEL STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ 1. 1.1 1.2 1.3 2.

Elektronické komunikace …………………………………………………………… Problematika provozních a lokalizačních údajů …………………………………. Účastnické spory – spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění …………… Potřeba vydání prováděcích předpisů k zákonu o elektronických komunikacích…………………………………………………………………………

74 74 74

Poštovní služby ………………………………………………………………………

76

75

Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ ČINNOSTÍ ČTÚ 1. 1.1 1.2 1.3

Výsledky hospodaření ČTÚ ………………………………………………………… Hodnocení plnění ukazatelů kapitoly 328 – Český telekomunikační úřad …….. Hospodaření s mimorozpočtovými prostředky …………………………………… Výsledky vnějších kontrol ……………………………………………………………

77 77 82 85

2.

Oblast lidských zdrojů ……………………………………………………………….. 85

3.

Informatika ……………………………………………………………………………. 88

4.

Interní audit …………………………………………………………………………… 89

Kapitola V. POVINNÉ SOUČÁSTI VÝROČNÍ ZPRÁVY 1.

Výroční zpráva o univerzální službě (podle § 50 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích) ………………………………………………………………………… 91

2.

Výroční zpráva o poskytování informací (podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) ………… 99

3.

Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ ………………………………… 103

Přílohy ………………………………………………………………………………………….

105

6


ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY RADY ČTÚ

Výroční zpráva o činnosti Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011 představuje aktivity v tomto roce, které zahrnují širokou škálu standardních úkolů, odpovídajících kompetencím a povinnostem Úřadu i řadu specifických aktivit s významným dopadem na trhy elektronických komunikací a poštovních služeb. Rád bych ve svém úvodním slově připomněl alespoň ty nejdůležitější. Úzce jsme spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu na přípravě významné novely zákona o elektronických komunikací, která jednak implementuje revidovaný evropský regulační rámec, jednak vychází ze získaných zkušeností z jeho praktického uplatnění. Touto novelou nám byly pro další období svěřeny nové kompetence v oblasti ochrany spotřebitele. Obdobně jsme věnovali velké úsilí i spolupráci na přípravě a projednávání novely zákona o poštovních službách, která přinese úplnou liberalizaci poštovního trhu od roku 2013. V průběhu hodnoceného roku jsme průběžně monitorovali celý trh elektronických komunikací a trh poštovních služeb. V odůvodněných případech jsme nově uplatnili nezbytná regulační opatření, zaměřili jsme se na sledování a vyhodnocování dopadů regulačních opatření uložených již dříve na základě druhého kola analýz relevantních trhů a zahájili jsme třetí kolo analýz relevantních trhů.

7


V oblasti správy spektra byl rok 2011 rokem, kdy bylo dosaženo plánovaných cílů v pokrytí obyvatel signálem digitálního televizního vysílání a vypnuta podstatná část analogového televizního vysílání. Na počátku roku 2011 schválila vláda návrh Úřadu na postup k realizaci digitální dividendy v podmínkách ČR formou aukce uvolněného spektra a v průběhu roku jsme se proto věnovali přípravě podmínek výběrového řízení. Principy výběrového řízení byly předloženy k připomínkám veřejnosti v průběhu druhé poloviny roku. Komplexní údaje této Výroční zprávy je možno doplnit i dalšími detailními poznatky ze standardních činností a konkrétních rozhodnutí Úřadu, které jsou průběžně prezentovány v Měsíčních monitorovacích zprávách. Monitorovací zprávy již tvoří od roku 2006 víceletou ucelenou řadu, která je nepochybně pro odbornou a podnikatelskou veřejnost oceňovaným zdrojem relevantních a validních informací i výrazem důsledného transparentního výkonu státní správy v oboru elektronických komunikací. Jsem přesvědčen, že stejně jako roky předcházející je i rok 2011 pro Český telekomunikační úřad dalším úspěšným rokem, ve kterém se nám dařilo plnit zodpovědně a efektivně poslání nezávislého regulačního orgánu v sektoru elektronických komunikací a poštovních služeb.

8


ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČTÚ Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“ nebo „ČTÚ“) byl zřízen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen „Zákon“) ke dni 1. května 2005 jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu a je účetní jednotkou. Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady a stojí v čele Úřadu. Funkční období členů Rady je pět let a po jeho skončení je vždy jmenován nový člen Rady. Předsedou Rady Úřadu je PhDr. Pavel Dvořák, CSc., který byl do této funkce znovu jmenován v dubnu 2009 (usnesení vlády č. 558). Sídlem Úřadu je Praha. Úřad vykonává působnost prostřednictvím útvarů, tj. sekcí, odborů a samostatných oddělení. Odbory pro oblast jihočeskou, západočeskou, severočeskou, východočeskou, jihomoravskou a severomoravskou jsou i dislokovaná pracoviště Úřadu umístěná mimo Prahu. Výroční zpráva (dále jen „Zpráva“) je zpracována podle § 110 odst. 1 Zákona. V první části je Zpráva zaměřena především na hodnocení základních ukazatelů rozhodujících segmentů trhu služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V dalších částech Zprávy jsou podrobně komentovány činnosti, které ČTÚ zajišťuje, dosažené výsledky v jednotlivých odborných oblastech, včetně komentáře k mezinárodním aktivitám ČTÚ. V závěru Zpráva podává ucelenou informaci o hospodářských výsledcích ČTÚ a plnění stanovených ukazatelů rozpočtu pro rok 2011, informace o personálním zabezpečení činnosti Úřadu a o zajištění dalších podpůrných činností, které jsou pro řádné plnění úkolů ČTÚ nezbytné. V souladu s požadavky § 110 a dalších příslušných ustanovení Zákona jsou součástí Zprávy i Výroční zpráva o univerzální službě (podle § 50 Zákona), Výroční zpráva o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a dále souhrnná informace o postupu ČTÚ při vyřizování stížností podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

9


MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Z pohledu roku 2011 charakterizovala situaci na trhu elektronických komunikací pokračující konsolidace. Své postavení především upevnili mobilní operátoři, když například celých 80 % celkového objemu hlasového provozu na trhu bylo realizováno prostřednictvím mobilních sítí. Nicméně i na mobilním trhu postupně dochází k nasycenosti, což se mimo jiné projevilo meziročním poklesem celkového počtu aktivních SIM karet. Oproti tomu pokračoval trend poklesu trhu fixních služeb, a to meziročním poklesem o cca 6 % ve vyjádření počtem účastnických stanic, či poklesem o 4,5 % ve vyjádření v objemu hlasového provozu v síti největšího poskytovatele služeb pevné sítě společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. (do 16. května 2011 Telefónica O2 Czech Republic, a.s.) (dále jen „Telefónica“). Situaci na mobilním trhu věnoval ČTÚ v průběhu roku 2011 významnou pozornost a na základě vyhodnocení jeho monitoringu identifikoval postupnou stagnaci tohoto trhu. ČTÚ proto v zájmu podpory dalšího rozvoje tohoto trhu rozhodl ex-ante regulaci podřadit znovu velkoobchodní trh mobilní originace. K tomu účelu ČTÚ zahájil na podzim kroky k zařazení tohoto trhu mezi tzv. relevantní trhy. Trh služeb širokopásmového přístupu zaznamenal i v roce 2011 růst. Přesto však dosažená penetrace na maloobchodním trhu ve výši 22,1 % zaostává za průměrem zemí Evropské unie (27,2 % k červnu 2011). Trh širokopásmového přístupu se v České republice dlouhodobě vyznačuje silnou konkurencí na úrovni infrastruktury. V jiných zemích převažující xDSL přístupy mají na maloobchodním trhu v České republice pouze cca 35% podíl. Významný nárůst podílu na trhu v průběhu roku 2011 zaznamenaly služby širokopásmového přístupu prostřednictvím mobilních sítí. To bylo způsobeno jak dalším rozšířením využívání tzv. chytrých telefonů, tak i zvýšením dostupnosti sítí 3G, až na dosažené pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. Ke dni 11. listopadu 2011 byl z právního hlediska dokončen proces přechodu na zemské digitální televizní vysílání. S výjimkou územních oblastí Jeseník a Zlín byly v průběhu roku 2011 vypnuty všechny analogové vysílače velkého výkonu. Celý proces postupoval podle Nařízení vlády č. 161/2008 Sb. (tzv. Technický plán přechodu) a ČTÚ jej koordinoval, prováděl kontrolní měření a ověřování dosaženého pokrytí území. V souladu s požadavky Technického plánu přechodu ČTÚ zpracoval a zveřejnil dvě zprávy hodnotící průběh přechodu k 15. březnu a 15. říjnu 2011. Dne 11. listopadu 2011 ČTÚ uspořádal Kolokvium, v jehož rámci zástupci všech zúčastněných stran vyhodnotili úspěšnost tohoto projektu. Trh poštovních služeb nezaznamenal oproti roku 2010 žádné významné změny. Na základě již dříve udělené poštovní licence zajišťovala všeobecnou dostupnost základních poštovních služeb Česká pošta, s.p. Významnou skutečností bylo schválení vládního návrhu novely zákona o poštovních službách (zákon č. 29/2000 Sb.) a zahájení schvalovacího procesu. Přijetí této novely bude znamenat úplnou liberalizaci českého poštovního trhu od 1. ledna 2013. V návaznosti na závěry z připomínkového řízení materiálu Strategie Správy Spektra (3S Strategie) z roku 2010 ČTÚ připravil a v úvodu roku 2011 předložil k projednání vládě materiál s návrhem konkrétního postupu při zajištění vybraných částí správy spektra se zaměřením na podporu poskytování nových služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Na základě souhlasu vlády (usnesení č. 78 ze dne 26. 1. 2011) ČTÚ zahájil přípravu konkrétních podmínek výběrového řízení (aukce) na kmitočty z pásem 800, 1800 a 2600 MHz. Návrh podmínek v podobě tzv. Základních principů byl zveřejněn na počátku září 2011 k připomínkám. Po vyhodnocení doručených připomínek ČTÚ uspořádal v prosinci roku 2011 workshop se všemi dotčenými subjekty. Pro zajištění odborné podpory v dalším

10


procesu přípravy výběrového řízení ČTÚ v závěru roku 2011 uzavřel smlouvu se společností Grant Thornthon Advisory, kterou jako odborného poradce vybral v otevřeném zadávacím řízení. I v dalším procesu přípravy výběrového řízení bude ČTÚ postupovat v souladu s vládou schváleným materiálem tak, aby vlastní aukce byla provedena do konce roku 2012. V průběhu roku 2011 se ČTÚ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu aktivně účastnil procesu projednávání a schvalování návrhu tzv. implementační novely Zákona. Přijetím této novely (zákonem č. 468/2011 Sb.) na konci roku 2011 byly ČTÚ rozšířeny kompetence v oblasti ochrany spotřebitelů a upraveny některé postupy pro výkon regulace. ČTÚ se současně v průběhu roku 2011 účastnil i projednávání návrhu novely zákona o poštovních službách. Její očekávané přijetí a účinnost od 1. ledna 2013 vytvoří základní podmínky pro úplnou liberalizaci poštovního trhu v České republice. V rámci kontinuálního monitoringu a provádění analýz relevantních trhů ČTÚ dokončil v průběhu roku 2011 především ukládání nápravných opatření v návaznosti na analýzu relevantního trhu č. 6 – velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů. Tento trh byl posledním trhem, jehož analýza byla provedena v rámci druhého kola analýz. V únoru roku 2011 ČTÚ zahájil v pořadí již třetí kolo analýz relevantních trhů, a to analýzou relevantního trhu č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Na konci listopadu 2011 ČTÚ předložil k veřejné konzultaci návrh změny opatření obecné povahy č. OOP/1/02.2008-2, kterým se stanoví nový velkoobchodní relevantní trh mobilní originace pro ex-ante regulaci. Velkou pozornost ČTÚ v průběhu roku 2011 věnoval ochraně spotřebitelů služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. Mimořádné úsilí si především vyžádalo zajištění agendy rozhodování tzv. účastnických sporů podle § 129 Zákona. Z celkového počtu 213 830 správních řízení vedených v průběhu roku 2011 bylo rozhodnutí vydáno v 66 431 správních řízeních. I v roce 2011 přitom pokračoval trend z minulých let, kdy počet nově uplatněných návrhů na rozhodnutí sporů ve věci peněžitého plnění za služby elektronických komunikací významně převyšuje počty vydávaných rozhodnutí. V zájmu koncepčního řešení negativní situace v oblasti rozhodování účastnických sporů, které se v převážné většině týkají povinností k peněžitému plnění za služby elektronických komunikací, spolupracoval ČTÚ s Ministerstvem průmyslu a obchodu na analýze možností převodu této agendy do působnosti obecných soudů. Důvodem je především věcná příslušnost soudů k řešení těchto v principu soukromo-právních sporů. Materiál vláda projednala dne 9. listopadu 2011 a odsouhlasila převod této agendy do působnosti soudů od roku 2013. Doprovodným usnesením (usnesení č. 815) však vláda současně rozhodla o postupném radikálním snížení počtu systemizovaných míst u ČTÚ a převodu významné části prostředků z rozpočtu ČTÚ. Takový postup by však znemožnil dokončení již zahájených řízení v zákonných lhůtách. Realizace postupu podle uvedeného vládního nařízení by rovněž fakticky znemožnila výkon některých z nových působností, které pro ČTÚ vyplývají z novelizované právní úpravy v elektronických komunikacích, či připravované nové právní úpravy v poštovních službách. V průběhu roku 2011 se ČTÚ zaměřil i na zlepšení podmínek pro uživatele služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. V průběhu roku ČTÚ řešil mimo správní řízení v souhrnu cca 2000 stížností (v převážné míře se týkaly služeb elektronických komunikací) na kvalitu služeb. Na základě poznatků z jejich šetření ČTÚ vedl řadu správních řízení, v nichž uložil pokuty v souhrnné výši cca 8,8 mil. Kč (nepravomocně). V zájmu zvýšení transparentnosti cen pro uživatele služeb elektronických komunikací se ČTÚ rozhodl zajistit nástroj pro porovnávání nabídek jednotlivých poskytovatelů služeb. Ve druhé polovině roku 2011 proto formuloval soubor podmínek pro akreditaci cenových kalkulátorů. Využil přitom zkušenosti vybraných zahraničních regulačních orgánů, které

11


takový nástroj pro uživatele rovněž zajišťují (sami nebo zprostředkovaně). ČTÚ předpokládá, že první akreditace podle vyhlášených podmínek by měla být dokončena v průběhu 1. čtvrtletí roku 2012. Hospodaření ČTÚ v průběhu roku 2011 vycházelo ze stanoveného rozpočtového rámce, kterým Ministerstvo financí stanovilo závazné ukazatele rozpočtové kapitoly ČTÚ. Dosažené příjmy ve výši 1 142 673,47 tis. Kč překročily stanovený závazný ukazatel a dosáhly 110,7 % upraveného rozpočtu. Naopak na výdajové straně rozpočtu ČTÚ za rok 2011 uspořil, když výdaje byly čerpány v objemu 587 253,20 tis. Kč, tedy pouze 93,47 % upraveného rozpočtu. V průběhu roku 2011 se ČTÚ, obdobně jako ostatní orgány státní správy, musel vypořádat se snížením prostředků na platy zaměstnanců. Přesto se podařilo personálně zajistit funkčnost všech rozhodujících pracovišť ČTÚ tak, aby nebyl narušen či ohrožen výkon regulačních a správních agend. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2011 byl 442 zaměstnanců. Další informace o úkolech, které ČTÚ plnil v průběhu roku 2011 v oblasti elektronických komunikací či poštovních služeb, tak i další informace související se zajištěním chodu ČTÚ, jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách této Zprávy.

12


Kapitola I. STAV A VÝVOJ TRHŮ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEB V ROCE 2011 1.

Právní rámec

Právní rámec pro trh sítí a služeb elektronických komunikací a trh poštovních služeb byl v roce 2011 tvořen zejména základními právními normami, přijatými v předcházejících letech, a to především zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, včetně předpisů vydaných k jejich provedení. Z procesního hlediska byl pro činnost ČTÚ v roce 2011, stejně jak v předešlých letech, zásadní právní normou zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku 2011 pak byly vydány následující právní předpisy, které měly dopad do oboru elektronických komunikací nebo poštovních služeb. 1.1

Novely zákona o elektronických komunikacích

Nejvýznamnějším právním předpisem s dopadem na právní rámec pro elektronické komunikace, který byl přijat v roce 2011 po několik měsíců trvající přípravě a projednávání, byla tzv. „implementační novela zákona o elektronických komunikacích“. Zákon č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony -

účinnost dnem 1. ledna 2012, tímto zákonem se do českého právního řádu implementuje revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. V minimální míře se novela věnuje rovněž narovnání některých

13

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 výkladově sporných částí Zákona. O jednotlivých změnách podrobněji v kapitole II. bod 1.9.

Mezi další právní předpisy a významné právní akty přijaté v roce 2011, které měly také vliv i na právní úpravu pro sektor elektronických komunikací, patří zejména: Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání uveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 94/2011 Sb. -

účinky nálezu dnem 12. dubna 2011, nálezem ze dne 22. března 2011 vyhovělo Plénum Ústavního soudu České republiky návrhu skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rozhodlo o zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a odst. 4 Zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání.

Zákon č. 137/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony -

účinnost dnem 1. srpna 2011, tímto zákonem došlo ke změně ustanovení § 24 odst. 3 Zákona s tím, že využívání rádiových kmitočtů bez poplatkové povinnosti bylo rozšířeno i na případy jejich využívání pro leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti.

Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů -

účinnost dnem 1. ledna 2012, tímto zákonem dochází k přímé změně Zákona, konkrétně ustanovení § 100 odst. 8, kde se rozšiřuje výčet orgánů, pro které ČTÚ přednostně zjišťuje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, o nově zřizovanou Generální inspekci bezpečnostních sborů (viz část dvacátá druhá zákona č. 341/2011 Sb.). Samotný zákon pak zřizuje Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen „inspekce“) a stanoví rozsah a nástroje pro výkon její činnosti. Některá tímto zákonem definovaná oprávnění inspekce vychází nebo mají vazbu na Zákon. V tomto ohledu je třeba upozornit na ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 341/2011 Sb., podle kterého je inspekce oprávněna od bezpečnostních sborů a jiných státních orgánů požadovat, pokud je to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu, technické a personální zabezpečení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo operativně pátracích prostředků za podmínek podle trestního řádu (viz § 97 Zákona). Rovněž tak podle § 35 odst. 3 může inspekce v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby s tím, že tato informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném Zákonem (viz § 97 Zákona).

14


Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim -

1.2

účinnost dnem 1. ledna 2012, tímto zákonem se v souvislosti s novým zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, mění mimo jiné i Zákon, a to v části třicáté sedmé zákona č. 420/2011 Sb. Provedené změny se týkají problematiky bezúhonnosti a jejího prokazování zejména při vzniku oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích s tím, že tato povinnost se v důsledku zákona č. 418/2011 Sb. tímto rozšiřuje i na právnické osoby (§ 8 odst. 3, odst. 4 a odst. 6 Zákona). Novela zákona o poštovních službách

V průběhu roku 2011 nebyly ve Sbírce zákonů uveřejněny žádné právní předpisy, které by měly zásadní dopad do oboru poštovních služeb. V roce 2011 se však ČTÚ aktivně podílel na přípravě návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh zákona transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES. Transpoziční lhůta pro Českou republiku končí dne 31. prosince 2012, legislativní proces tedy bude dokončen v roce 2012. O tomto návrhu podrobněji v kapitole II. bod 1.9. 1.3

Další právní předpisy

Vyhláška č. 22/2011 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech -

účinnost dnem 26. února 2011, touto vyhláškou se v souladu s § 113 odst. 7 Zákona, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., stanoví způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5–108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174–230 MHz a 1452–1479,5 MHz a metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání. Vyhláška vychází z úpravy dané problematiky harmonizované na evropské úrovni prostřednictvím mezinárodních doporučení, zejména doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Konference evropských poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) a zakotvuje jednotná závazná kriteria nezbytná pro objektivní porovnání příjmové situace obyvatel České republiky zemským rozhlasovým vysíláním. Tato potřeba vychází zejména ze zákona č. 231/2001 Sb., na základě jehož ustanovení stanovuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání územní rozsah vysílání držitelům licencí pro šíření celoplošného, regionálního a místního rozhlasového vysílání. Daná právní úprava pak navazuje na obdobnou vyhlášku upravující způsob stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání (vyhláška č. 163/2008 Sb.).

15


Vyhláška č. 53/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů -

účinnost dnem 15. března 2011 s výjimkou ustanovení čl. I. bodu 8, pokud jde o přístupové kódy k síti 702 až 719, který nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011, tato vyhláška reaguje na hlavní změny právní úpravy, které přinesla novela Zákona provedená zákonem č. 153/2010 Sb., která v § 29 odst. 1 rozšířila zákonné zmocnění o stanovování výjimek z přenositelnosti telefonních čísel. Vyhláška dále sjednocuje terminologii vyhlášky o číslovacích plánech s novým zněním Zákona, upřesňuje pravidla pro přidělování telefonních čísel stanovením minimálního rozsahu přidělovaných číselných řad, zvyšuje transparentnost přidělování telefonních čísel, vypouští formáty některých symetrických čísel a převádí nevyužívaný přístupový kód 600 do rezervy. Pro veřejné mobilní sítě pak nově uvolňuje z rezervy přístupové kódy 702 až 705. Vyhláška vytváří pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť vypuštěním některých formátů lehce zapamatovatelných čísel bude možné tato čísla využívat jako běžná telefonní čísla s podstatně nižšími poplatky za využívání a uvolnění nových přístupových kódů umožní další rozvoj veřejných mobilních sítí.

Nařízení vlády č. 156/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků z využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů -

2.

účinnost dnem 1. srpna 2011, tímto nařízením vlády se upravují poplatky za využívání telefonních čísel s přístupovým kódem DNe k síti elektronických komunikací, resp. zavádí se jako samostatná poplatková položka poplatek za telefonní číslo s přístupovým kódem DNe = 702 až 705 (bod B.5. položky 2 části B Sazebníku poplatků podle přílohy nařízení vlády č. 154/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato změna souvisí se změnou vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, provedenou vyhláškou č. 53/2011 Sb., kterou byly z rezervy uvolněny pro veřejné mobilní sítě přístupové kódy 702 až 705.

Hodnocení trhu elektronických komunikací

Obecné hodnocení trhu elektronických komunikací Stejně jako v předchozích letech pokračovala i v roce 2011 konsolidace trhu elektronických komunikací, i když již v menší intenzitě než v předchozích letech. Na základě dohody ze závěru roku 2010 společnost České Radiokomunikace a.s. koupila 100 % akcií společnosti Czech Digital Group (CDG), která vlastní a provozovala třetí zemský digitální multiplex v ČR. S účinností ke dni 4. listopadu 2011 došlo k fúzi sloučením společnosti České Radiokomunikace a.s. s nástupnickou společností Morava Czech Communications Holdings, a.s. IČ: 24738875, jejíž obchodní název byl k tomuto datu změněn na stávající obchodní název České Radiokomunikace a.s. (dále jen „České Radiokomunikace“). Společnost MobilKom, a.s. (dále jen „MobilKom“) získala strategického investora – Divenno Holdings Limited, který v Česku vlastní společnosti Dial Telecom, a.s. a Volný, a.s. Na základě dohody s dosavadním majoritním akcionářem, investiční skupinou Penta, Divenno koupil 100 % akcií společnosti MobilKom. Zároveň byl deklarován zájem investora

16


posilovat svoji pozici na českém telekomunikačním trhu včetně spojení provozovatele fixní infrastruktury s mobilním operátorem. I když dne 16. prosince 2011 Městský soud v Praze potvrdil úpadek společnosti MobilKom, když společnost na sebe podala insolvenční návrh sama, probíhá u této společnosti restrukturalizace a společnost MobilKom i nadále funguje na telekomunikačním trhu. Společnost Dial Telecom, a.s. se stala stoprocentním vlastníkem akcií společnosti STAR 21 Networks, a.s. Společnost STAR 21 Networks byla založena roku 2000, kdy získala jednu ze tří celostátních licencí na provozování bezdrátových přístupových sítí typu FWA (Fixed Wireless Access) v pásmu 26 GHz pro ČR, která poskytuje velkoobchodní služby ostatním operátorům. Poskytovala služby vlastní sítě dalším operátorům a představovala významnou alternativu na velkoobchodním trhu, tzv. poslední míle, především dalším operátorům a poskytovatelům připojení k síti Internet, kteří jejím prostřednictvím poskytují telefonní, datové a internetové služby firmám a organizacím. K datu 1. října 2011 vznikla nová společnost Internethome, s.r.o. odštěpením od společnosti Telefónica O2 Business Solutions, spol. s r.o. Společnost usiluje zejména o další postupné akvizice menších i větších WiFi providerů v ČR, čímž navazuje na akvizice započaté skupinou Telefónica v ČR od roku 2008. Společnost Internethome, s.r.o. má připojeno více než 50 tisíc uživatelů. Pro rozvoj trhu širokopásmového přístupu k síti Internet byla nadále určujícím prvkem konkurence založená na infrastruktuře. Nadále se zvyšovala rychlost služeb širokopásmového přístupu k síti Internet u jednotlivých poskytovatelů. V květnu 2011 společnost Telefónica zavedla technologii VDSL (resp. VDSL2). Nárůst penetrace pokračoval na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet ze 14,7 % (ze závěru roku 2007) až na 22,1 % v červenci 2011. V pevných sítích nadále pokračoval trend poklesu počtu účastníků a účastnických stanic a související pokles objemu provozu realizovaný v těchto sítích navzdory rozšiřování nabídky služeb prostřednictvím nových technologií, zejména hlasových služeb prostřednictvím služby VoIP, a nabídkám balíčků služeb. Oproti předchozímu roku se ale tento pokles zpomalil. Podle předběžného odhadu celkový počet účastníků hlasových služeb poskytovaných v pevných sítích, vyjádřený počtem účastnických stanic v roce 2011, meziročně poklesl o cca 6 % na cca 2,2 mil. účastnických stanic. Objem volání v pevných sítích společnosti Telefónica, jako nevětšího poskytovatele služeb v pevné síti (vyjádřený v počtu minut volání na jednu účastnickou stanici), dle předběžného odhadu meziročně poklesl o 4,5 %. V roce 2011 bylo uskutečněno podle předběžných odhadů téměř 80 % celkového objemu hlasového provozu prostřednictvím mobilních sítí. Dle předběžných výsledků za rok 2011 došlo poprvé k poklesu celkového počtu vykázaných aktivních SIM karet za mobilní operátory v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky). Tento trend potvrzuje domněnku o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Nadále se zvyšoval počet přenesených čísel v mobilních sítích. Operátoři mobilních sítí dále rozšiřovali nabídku datových a hlasových služeb prostřednictvím tzv. „balíčků“, a to včetně služeb poskytovaných v pevném místě. Tak jako v minulých letech docházelo i v roce 2011 k dalšímu poklesu cenové úrovně služeb mobilních sítí. Přesto celková úroveň maloobchodních cen mobilních služeb zůstává vysoká.

17


V průběhu roku 2011 došlo k dalšímu rozšiřování pokrytí UMTS sítí společností Telefónica, T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen „T-Mobile“) a Vodafone Czech Republic a.s. (dále jen „Vodafone“). Společnosti Telefónica a T-Mobile podepsaly dne 8. února 2011 smlouvu o sdílení 3G sítě. Další výstavba a tím pádem rozšiřování pokrytí tak probíhá společně, což by mělo znamenat zejména další urychlení výstavby 3G sítě. Na konci roku 2011 bylo dosaženo úrovně pokrytí v průměru 69 % obyvatel a 29 % území. V zájmu zvýšení možností koncových uživatelů porovnávat ceny služeb elektronických komunikací, zahájil ČTÚ ve druhé polovině roku 2011 přípravu tzv. cenové kalkulačky. Na základě vyhodnocení praxe zahraničních regulačních úřadů, které takový kalkulátor zajišťují, se ČTÚ rozhodl pro spolupráci s provozovateli komerčních cenových kalkulátorů, a to včetně jejich akreditace obdobně, jako postupuje britský regulátor OFCOM. Na základě zahraničních zkušeností a po řadě konzultací s provozovateli ČTÚ formuloval konkrétní požadavky na cenové kalkulačky a stanovil pravidla pro jejich autorizaci. Materiál se souborem autorizačních podmínek ČTÚ zveřejnil na začátku roku 2012. Bezprostředně po zveřejnění uvedeného materiálu byla zahájena autorizační procedura první tarifní kalkulačky. V rámci tohoto procesu byla rovněž prověřena logika prováděného srovnávání, kterou pro ČTÚ zajišťuje katedra telekomunikací ČVUT Praha. Začátkem září 2011 vydal ČTÚ ucelenou zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací za uplynulý rok, která navazuje na zprávy o vývoji trhu vydané v předchozích letech. Zdrojem údajů pro tyto zprávy je elektronický sběr dat (ESD) prostřednictvím portálu http://monitoringtrhu.ctu.cz a zabývá se jak sledováním základních trendů ve vývoji odvětví jako celku, tak tržními výsledky a hodnocením jednotlivých součástí trhu. V průběhu roku 2011 dále pokračoval postup přechodu na zemské digitální televizní vysílání. V souvislosti s právně zakotveným dokončením procesu digitalizace zemského televizního vysílání ke dni 11. listopadu 2011 uspořádal ČTÚ Kolokvium k ukončení zemského analogového televizního vysílání na většině území ČR. 2.1

Analýzy a monitoring trhu

V průběhu roku 2011 ČTÚ průběžně monitoroval vývoj na všech segmentech trhu elektronických komunikací a sledoval hlavní vývojové trendy v pevných a v mobilních sítích. Při zpracování analýz relevantních trhů byl využíván již zavedený systém tzv. workshopů, na kterých má odborná veřejnost možnost uplatnit své názory a připomínky k návrhům analýz relevantních trhů ještě před zahájením veřejných konzultací. Data pro analýzy relevantních trhů byla získávána především prostřednictvím elektronického sběru dat od cca 3 tisíc evidovaných poskytovatelů služeb. V průběhu roku 2011 bylo dokončeno 2. kolo analýz relevantních trhů. Jako poslední relevantní trh v tomto kole byl zpracován trh č. 6 – velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity. Analýza tohoto relevantního trhu byla vydána 7. prosince 2010 a následně 14. dubna 2011 bylo vydáno rozhodnutí o stanovení podniku s významnou tržní silou na tomto trhu – společnosti Telefónica. Návazně byla stanovenému podniku s významnou tržní silou uložena i příslušná nápravná opatření. V květnu 2011 nabylo právní moci rozhodnutí, kterým tomuto podniku byly uloženy povinnosti umožnit přístup, průhlednosti, nediskriminace a povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, a to na segmentu A tohoto relevantního trhu. Segment A zahrnuje velkoobchodní koncové úseky pronajatých okruhů s rychlostí nepřevyšující 2 Mbit/s (2048 kbit/s) bez ohledu na použité přenosové prostředky signálu.

18


Dne 25. února 2011 bylo zveřejněno oznámení Úřadu o zahájení 3. kola analýz relevantních trhů. Jako první byla zahájena analýza relevantního trhu č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací. Analýza byla předmětem zpracování v průběhu celého roku 2011, a to především vzhledem k rozsahu objemu zpracovávaných dat, kdy bylo poprvé využito výsledků sběru dat pro územní segmentaci. Dále byly v souvislosti s touto analýzou provedeny dva průzkumy trhu. K analýze byly v roce 2011 organizovány dva workshopy za účasti operátorů a odborné veřejnosti, a to 29. června a 14. prosince 2011. Dokončení této náročné analýzy a uložení příslušných nápravných opatření ČTÚ předpokládá v průběhu roku 2012. Na základě výsledků průběžného monitorování vývoje hlasového provozu ve veřejných mobilních telefonních sítích a uzavírání smluv o poskytování služeb virtuálních operátorů (MVNO) na komerční bázi v porovnání se závěry analýzy relevantního trhu č. 15 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, přistoupil Úřad v průběhu roku 2011 k provedení tzv. testu tří kritérií a následně k předložení návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y do veřejné diskuse (zveřejněno 30. listopadu 2011). Tímto opatřením se mění opatření obecné povahy č. OOP/1/02.2008-2, kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly. Seznam relevantních trhů určených Evropskou komisí, na kterých lze uplatnit regulaci ex-ante, tak Úřad navrhl rozšířit v podmínkách České republiky o velkoobchodní relevantní trh č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, což umožní provést analýzu tohoto relevantního trhu a dle jejího výsledku pak uložit opatření k nápravě případně zjištěných nedostatků konkurenčního prostředí. Dne 31. srpna 2011 nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/7/07.2011-10, kterým se mění opatření obecné povahy č. OOP/7/07.2005-12, kterým se stanoví rozsah, forma a způsob uveřejňování informací týkajících se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jakož i náležitosti, rozsah a forma referenční nabídky přístupu nebo propojení, ve znění pozdějších změn. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. Ve stejném termínu (tj. 31. srpna 2011) nabylo účinnosti opatření obecné povahy č. OOP/8/07.2011-11, kterým ČTÚ nově upravil požadavky na náležitosti referenční nabídky zpřístupnění účastnického kovového vedení. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno na základě vyhodnocení stávajícího znění původního opatření obecné povahy a zkušeností s jeho uplatněním v praxi. 2.2

Vývoj vybraných služeb v hlavních segmentech trhu

2.2.1

Služby poskytované v mobilních sítích

I v průběhu roku 2011, kdy byla situace na mobilním trhu předmětem celé řady hodnocení, věnoval ČTÚ tomuto trhu maximální pozornost. Na základě výsledků průběžného sledování vývoje na maloobchodním trhu hlasových volání ve veřejných mobilních telefonních sítích dospěl ČTÚ k závěru, že právě na tomto trhu postupně dochází ke stagnaci vývoje hospodářské soutěže, a proto se rozhodl přistoupit k vymezení nového velkoobchodního relevantního trhu přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, a provést jeho analýzu podle § 51 Zákona. V další části této Zprávy, věnované hodnocení stavu mobilního trhu, jsou použita hodnocení, která ČTÚ promítl do návrhu opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y (zveřejněno 30. listopadu 2011 k veřejné konzultaci).

19


Ve sledovaném období roku 2011 působily na mobilním trhu čtyři podnikatelské subjekty provozující mobilní sítě a poskytující mobilní služby, a to společnosti Telefónica, T-Mobile, Vodafone a MobilKom. Vývoj trhu však zůstal v průběhu roku 2011 prakticky beze změny. Tržní podíly, vyjádřené v počtu SIM karet, jsou v posledních letech relativně stabilní. Větší procentní pokles počtu SIM karet se v roce 2011 projevil pouze u společnosti MobilKom, která však neposkytuje své služby na shodném technologickém řešení jako ostatní operátoři. Vývoj počtu aktivních SIM karet v mobilních sítích podle metodiky ČTÚ je uveden v následujícím grafu.

Pozn.: Způsob započtení pre-paid SIM karet je proveden, s ohledem na zachování konzistence starších dat, dle metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců.

Počet aktivních SIM karet k 31. prosinci 2011 podle předběžných dat činil 14 244 611 SIM karet. Došlo tak poprvé k poklesu celkového počtu mobilními operátory vykázaných aktivních SIM karet v porovnání s rokem 2010 (podle použité původní metodiky), a to o cca 1 %. Tento trend potvrdil názor ČTÚ o vysoké nasycenosti poptávky po stávajících mobilních službách v ČR. Ačkoli největší tři mobilní operátoři zaznamenali nárůst v segmentu post-paid SIM karet, úbytek počtu předplacených karet byl rychlejší. Celkový pokles byl ovlivněn i absolutním poklesem SIM karet u společnosti MobilKom. Objem provozu hlasových volání originovaný účastníky mobilních sítí v roce 2011 dle předběžných údajů mírně vzrostl (meziročně o cca 4 %) a počet odeslaných SMS zpráv z mobilní sítě (bez zahrnutí roamingu) téměř stagnoval (meziroční nárůst jen 0,6 %).

20


21


V roce 2011 byl originovaný provoz vyjádřený v minutách volání na jednu aktivní SIM kartu (bez zahrnutí roamingu) 1 087 minut a počet SMS zpráv 573. Objem volání na jednu SIM kartu meziročně vzrostl zhruba o 5 % a počet odeslaných SMS zpráv meziročně nepatrně vzrostl cca o 1,8 %.

Pozn.: Počet SIM karet je dokumentován dle staré metodiky ČTÚ, kdy jsou za aktivní považovány pre-paid SIM karty, u nichž od posledního dobití kreditu neuběhlo období delší než 13 měsíců. Objem volání zahrnuje celkový provoz generovaný vlastními účastníky v reálných minutách (bez outbound roamingu).

Vzhledem k tomu, že celkový počet účastníků prakticky stagnuje, dochází především k přesunu účastníků navzájem mezi jednotlivými poskytovateli služeb. Přechod mezi jednotlivými poskytovateli je pro účastníka dostupný a možnost ponechat si při změně poskytovatele telefonní číslo je velmi účinným prostředkem podporujícím konkurenci. Přesto dochází k postupnému zafixování tržních podílů jednotlivých operátorů vyjádřených v počtu aktivních SIM karet. Vývoj cen služeb poskytovaných v mobilních sítích Při hodnocení vývoje cen na mobilním trhu ČTÚ v roce 2011 využíval různé přístupy ke srovnání cen mobilních služeb. Jeden ze způsobů porovnání využívá průměrných cen za skutečně provolanou minutu. Tato metoda je založena na výpočtu průměrné ceny za minutu, získané podílem dosažených tržeb za služby mobilní hlasové komunikace a celkového počtu odchozích minut, zahrnujícího volání do národních pevných, do vlastní mobilní a do národních mobilních sítí a je používána i Evropskou komisí. Podle této metodiky je od roku 2006 patrný neustálý pokles průměrné ceny.

22


Průmě rná ce na za skute čně prov olanou minutu (v Kč/min) 5,00

Kč/min

4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2006

2007

2008

Telefónica

2009

T-Mobile

2010

1.pol.2011

Vodafone

V rámci tohoto srovnání ČTÚ rovněž zkoumal rozdíl mezi průměrnou cenou za mobilní volání podnikajících a nepodnikajících subjektů v souhrnu za všechny tři největší mobilní operátory. Zjištěný rozdíl cca 20 % v neprospěch nepodnikajících subjektů (spotřebitelů) odpovídá praxi uplatňování objemových slev u velkých zákazníků, což je praxe běžná v ostatních zemích. Jako další metodu použil ČTÚ srovnání prostřednictvím košů mobilních služeb. Pro účely tohoto srovnání byly využity koše zákazníka s nízkou, střední a vysokou spotřebou (metodika použitá ve srovnání zveřejněném v Měsíční monitorovací zprávě již v listopadu 2009) a zohledněna tarifikace a zvýhodněné volání (podle metodiky OECD z března 2011). Byly vypočítány ceny košů jak pro tarifní zákazníky, tak zákazníky s předplacenou kartou. Celkovou měsíční cenu koše zachycují v následujícím grafu sloupce a minutovou cenu volání do jiné sítě (off-net volání) barevné body.

Srovnání tarifů dle typu 1400,0

7,0

1200,0

6,0

1000,0

5,0

800,0

4,0

600,0

3,0

400,0

2,0

200,0

1,0

TO2 cena koše U:fon cena koše Vodafone cena off-net volání T-Mobile cena off-net volání TO2 cena off-net volání

Kč/měsíc

T-Mobile cena koše

Ufon cena off-net volání

0,0

0,0 Nízká spotřeba Střední spotřeba Vysoká spotřeba

Kč/min

Vodafone cena koše

23


V souvislosti s trvalým poklesem regulované maximální výše velkoobchodních cen za terminaci provedl ČTÚ v roce 2011 rovněž posouzení dopadu této regulace na vývoj cen na maloobchodní úrovni. Tento rozbor je dokumentován v následujících tabulkách.

Celkový pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny v období 2005–2010 (v Kč/min.) Rok

Průměrná min.cena za terminaci

2005

3,13

4,65

2006

3,03

4,84

-0,10

0,19

2007

2,99

4,43

-0,04

-0,41

2008

2,99

3,81

0,00

-0,62

2009

2,51

3,17

-0,48

-0,64

2010

1,81

2,99

-0,70

-0,18

Průměrná Pokles ceny Pokles maloobch.cena za terminaci maloobch.ceny

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v průběhu let 2006 až 2009 byl pokles průměrných maloobchodních cen větší, než byl pokles regulovaných velkoobchodních cen za terminaci v jednotlivých letech tohoto období. V roce 2010 však došlo k opačné situaci, kdy oproti významnému snížení regulované terminační ceny (-0,70 Kč) došlo u maloobchodních cen pouze k mírnému meziročnímu poklesu jejich průměrné výše (-0,18 %). Stejný vývoj byl zaznamenán i v případě, kdy jsou na maloobchodě uvažovány pouze ceny za volání do ostatních mobilních sítí. V tomto případě je totiž cena za terminaci přímým nákladem maloobchodní ceny. Z následující tabulky je zřejmé, že oproti letům 2006 až 2009, v roce 2010 maloobchodní cena za volání do ostatních mobilních sítí klesala mnohem méně než regulátorem stanovená maximální velkoobchodní cena za terminaci. Pokles průměrné ceny za terminaci a maloobchodní ceny za volání do ostatních mobilních sítí v období 2005–2010 (v Kč/min.)

Rok

Průměrná Průměrná maloobchodní minutová cena cena za volání do za terminaci ostatních mobilních sítí

Pokles ceny za terminaci

Pokles ceny za volání do ost.mob.sítí

2005

3,13

4,66

2006

3,03

5,06

-0,10

0,40

2007

2,99

4,95

-0,04

-0,11

2008

2,99

4,26

0,00

-0,69

2009

2,51

3,59

-0,48

-0,67

2010

1,81

3,48

-0,70

-0,11

Podle poznatků ČTÚ se nepotvrdilo očekávání, že se snížení nákladů v podobě postupného snižování velkoobchodních terminačních cen promítne i do maloobchodních cen.

24


Srovnání maloobchodních cen za stahování dat u mobilních operátorů Služby mobilního přístupu k síti Internet se jeví jako možná alternativa k širokopásmovému přístupu v pevných sítích. Mobilní operátoři nabízejí dva typy mobilního připojení – internet v mobilu a mobilní internet s použitím modemu. Následující graf zachycuje první z nich – internet v mobilu, a srovnává nabídky služby podle jednotlivých mobilních operátorů. Nabídky se odlišují jak datovými limity (šrafované sloupce), tak i cenou (plné sloupce). Oproti předešlému roku došlo u některých tarifů operátorů Vodafone a T-Mobile ke zvýšení datového limitu. Srovnání nabídek Internetu v mobilu

Standard paušál

Internet v mobilu Plus paušál Internet v mobilu FUP Internet v mobilu naplno Standard FUP Klasik FUP Premium FUP

1200 Paušál (Kč/měsíc)

Internet v mobilu paušál

400

1000

1024 315

300

300

800

239

200

177

600

600 150 500

139

100

300 150

Internet v mobilu FUP Internet v mobilu Plus FUP

1400

499

500

Klasik paušál Premium paušál

1600

600

Internet v mobilu naplno paušál

200 150

100

0 VF

400

0 TM

TO2

Pozn.: VF – společnost Vodafone, TM – společnost T-Mobile, TO2 – společnost Telefónica.

Datové limity - FUP (MB/měsíc)

Internet v mobilu paušál

25


U druhé varianty – mobilního internetu (s použitím modemu) v roce 2010 operátoři zvyšovali rychlosti stahování dat a zvyšovali datové limity (FUP) u svých nabídek. Následující graf srovnává jednotlivé měsíční ceny podle maximální rychlosti stahování (plné sloupce) a datové limity (šrafované sloupce). Nabídka bez zobrazeného datového sloupce poskytuje internet bez omezení. U této služby došlo ke změně pouze u společnosti T-Mobile, a to zvýšením datového limitu. VF Připojení na stálo paušál

Srovnání nabídek mobilního internetu

Ufon 3G paušál Ufon 3G Data extra paušál

1200

40

Ufon 3G Data bez limitu paušál

TM Standard paušál TM Premium paušál VF Připojení na stálo FUP Ufon 3G FUP

Paušál (Kč/měsíc)

TO2 Pro paušál TO2 Neomezený paušál

400

750

525

15

390 300

10

10 8

5

TO2 Standard FUP TO2 Pro FUP TM Standard FUP

3

0,5

0

TM Premium FUP

30

20

499

500

12

200

35

25

590

Ufon 3G Data extra FUP TO2 Start FUP

30

790

800

600

999

1000

1000

TO2 Standard paušál

Datové limity - FUP (GB/měsíc)

TO2 Start paušál

0,7

1,8

3

2

7,2

0 10,8

21,6

Rychlost (Mb/s)

Pozn.: VF – společnost Vodafone, TM – společnost T-Mobile, TO2 – společnost Telefónica.

Závěr k hodnocení mobilního trhu V posledních letech došlo ke zpomalení dynamiky trhu – z pohledu hlasových služeb a služeb SMS, a prakticky k zafixování tržních podílů jednotlivých poskytovatelů mobilních služeb. Faktory, které by mohly dynamiku trhu podpořit, nejsou dostatečné. Např. výše uvedený efekt využívání služeb přenositelnosti čísel je do značné míry omezen objemem volání ve vlastní síti jednotlivých mobilních operátorů, kteří nabízejí toto volání za výhodných cenových podmínek. Na mobilním trhu dosud nebyly smluvně ujednány standardní velkoobchodní smlouvy, které by umožnily i dalším podnikatelům vstoupit na trh mobilních služeb ve formě virtuálního mobilního operátora (dále jen „MVNO“), a to i přes to, že někteří z podnikatelů fixních sítí o takovou smlouvu požádali. Stav, kdy jsou k dalšímu „přeprodeji“ mobilních služeb využívány v principu maloobchodní rámcové účastnické smlouvy nepovažuje ČTÚ za správný. Neexistence MVNO v podmínkách mobilního trhu v České republice přitom nekoresponduje s trendem rozvoje MVNO v ostatních zemích Evropské unie. Podle názoru ČTÚ by vstup nových poskytovatelů mobilních služeb mohl přispět ke zlepšení konkurenčního prostředí, a v konečném důsledku by přinesl prospěch spotřebitelům ve formě větší nabídky služeb a tlaku na snížení jejich cen. Na základě hodnocení mobilního trhu v průběhu roku 2011 předložil ČTÚ do veřejné konzultace návrh na ustavení nového relevantního velkoobchodního trhu mobilní originace (trhu pro ex-ante regulaci). Současně se ČTÚ v rámci formulace podmínek připravovaného výběrového řízení zaměřil na nastavení podmínek tak, aby motivovaly další (nové)

26


podnikatele ke vstupu na mobilní trh (viz dále část 2.5 „Příprava výběrového řízení na kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz“). 2.2.2

Služby širokopásmového přístupu

V roce 2011, stejně jako v ostatních letech, se situace na maloobchodním trhu služeb širokopásmového připojení, vyjádřená velikostí tržních podílů podle počtu přístupů, v podstatě nezměnila. Nejvíce zastoupené technologie na maloobchodním trhu jsou přístupy xDSL a WLL (zahrnují veškeré pevné rádiové přístupy a přístupy prostřednictvím WiFi), které tvoří cca 50% podíl na trhu širokopásmového přístupu k síti Internet, a to i přesto, že podíl WLL meziročně poklesl o 1,6 %. Meziroční nárůst, téměř o 2 %, lze vysledovat pouze u širokopásmových mobilních sítí. U ostatních širokopásmových přístupů nedošlo téměř k žádným meziročním změnám tržního podílu. Současná situace na trhu maloobchodního přístupu k síti Internet je dokumentována následujícím grafem. Postupné snížení podílů technologií xDSL a WiFi na trhu širokopásmového přístupu k síti Internet ve prospěch jiných technologií, zejména FTTx a přístupů v mobilních sítích, je v souladu s očekáváním Úřadu i trendem v jiných zemích Evropské unie, kde také dochází k rozvoji optických sítí a k růstu mobilních přístupů. Mobilní přístupy zaujímají své místo na trhu i díky tomu, že jsou často zřizovány jako „doplněk“ k realizaci širokopásmového přístupu v pevném místě. Úřad v rámci sledování vývoje trhu širokopásmového přístupu do sledování zahrnul jen ty mobilní přístupy, které jsou koncovým uživatelem využívány trvale a jsou zpoplatněny paušálními měsíčními tarify (např. Internet na cesty od společnosti T-Mobile, Mobilní internet od společnosti Telefónica).

Pozn.: V grafu za rok 2011 jsou za segment FTTx, CATV – ostatní a WLL (tj. WiFi, FWA) uvedeny pouze kvalifikované odhady. Ostatní data jsou předběžná.

27


Výše uvedené trendy dokumentuje následující graf vývoje podílu širokopásmových přístupů k síti Internet podle jednotlivých technologií na maloobchodním trhu.

Pro informaci je v následujícím grafu uveden vývoj počtu maloobchodních přístupů dvou největších společností na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet. Společnost Telefónica je největším poskytovatelem xDSL služeb a společnost UPC je nejvýznamnějším poskytovatelem širokopásmových služeb prostřednictvím rozvodů kabelové televize. U obou společností s postupem času dochází k oslabování tempa růstu počtu širokopásmových přístupů, což indikuje, že v ČR je poptávka na trhu širokopásmového přístupu k síti Internet (v aktuálně nabízených rychlostech) téměř nasycena a získávat nové zákazníky bude pro poskytovatele stále obtížnější.

28


Níže uvedený graf vyjadřuje vývoj tržních podílů xDSL širokopásmových přístupů k síti Internet. V relativním vyjádření se maloobchodní podíly společnosti Telefónica zvyšovaly do druhého pololetí roku 2009, po následné stagnaci došlo v posledním čtvrtletí roku 2010 k růstu velkoobchodní nabídky, kterou ovlivnila společnost T-Mobile. Tento trend pokračoval i v roce 2011. Podíl LLU na velkoobchodní nabídce xDSL v roce 2011 dále klesal.

29


V mezinárodním srovnání (viz níže) lze konstatovat nárůst penetrace na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet ze 14,7 % ze závěru roku 2007 až na 22,1 % k červenci roku 2011, což je sice významný nárůst, ale ve srovnání se zeměmi Evropské unie se jedná o podprůměrnou penetraci (průměr Evropské unie 27,2 %).

Zdroj: European Commission 2011.

Maloobchodní ceny služeb širokopásmového přístupu V roce 2011 pokračoval na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu k síti Internet dlouhodobý trend růstu poskytovaných rychlostí, doprovázený poklesem cen. Od května 2011 (v návaznosti na změnu velkoobchodních nabídek přístupu – viz níže velkoobchodní trh širokopásmového přístupu k síti Internet) začala společnost Telefónica poskytovat v některých lokalitách své služby prostřednictvím technologie VDSL, která umožnila zvýšit maximální rychlost pro stahování dat (download) až na 25 Mbit/s. Současně s nárůstem poskytovaných rychlostí došlo i k absolutnímu poklesu cen u jednotlivých služeb (resp. rychlostí, viz níže rychlosti 2 Mbit/s a 16 Mbit/s společnosti Telefónica).

30


Výši cen u jednotlivých rychlostí maloobchodní nabídky přístupu k síti Internet společnosti Telefónica za rok 2011 ukazuje následující graf. Maloobchodní ceny xDSL u společnosti Telefónica za rok 2011 1000 900

908 850

800 700

750

750

1.1.2011

31.12.2011

1.1.2011

ADSL

ADSL

ADSL

850 750

600 600 500 400 400

400

300 200 100 0 1.1.2011 ADSL

31.12.2011 31.12.2011 ADSL 2 048 kbit/s

VDSL

8 192 kbit/s

31.12.2011 31.12.2011 ADSL 16 384 kbit/s

VDSL

31.12.2011 VDSL 25 600 kbit/s

Z předchozího grafu je patrné, že u vyšších rychlostí rozlišuje společnost Telefónica ceny v závislosti na technologii, kterou je přístup k síti Internet realizován. Např. v lokalitách s dostupnou technologií VDSL vyjde služba o rychlosti 16 Mbit/s na 750,- Kč za měsíc, zatímco obdobná služba prostřednictvím ADSL technologie stojí o 100,- Kč více, tedy 850,- Kč. Služba s nejvyšší rychlostí, 25 Mbit/s, je dostupná pouze prostřednictvím VDSL technologie, tedy v omezeném počtu lokalit, za cenu 850,- Kč za měsíc.

31


V následujícím grafu jsou pro srovnání porovnány nabídky čtyř významných operátorů na domácím trhu, nabízejících své služby prostřednictvím xDSL technologie. V grafu je srovnávána cena za služby přístupu k síti Internet s nejvyšší dostupnou rychlostí na počátku a konci roku 2011.

Srovnání cen u služeb xDSL s nejvyšší dostupnou rychlostí k počátku a konci roku 2011 za vybrané operátory 1000 900

908 850

800

849

849

880

799 700 699 600 500 400 300 200 100 0 16 384 kbit/s 25 600 kbit/s 16 384 kbit/s 25 600 kbit/s 16 384 kbit/s 25 600 kbit/s 25 600 kbit/s 1.1.2011

31.12.2011

SkyNet

1.1.2011

31.12.2011

Telefónica

1.1.2011

31.12.2011

T‐Mobile

31.12.2011 Vodafone

Pozn.: Společnost Vodafone začala své služby pro rezidentní zákazníky poskytovat až v průběhu roku 2011, situace na počátku roku tak pro tuto společnost není uvedena.

32


Další z významných společností na maloobchodním trhu širokopásmového připojení je společnost UPC. Následující graf dokumentuje úroveň cen jejích širokopásmových služeb, a to za rok 2011. Maloobchodní ceny přístupu k síti Internet společnosti UPC v průběhu celého roku 2011 1200

1000 999

800 799

600

599 494

400

200

199

0 1 Mbit/s

10 Mbit/s

25 Mbit/s

50 Mbit/s

100 Mbit/s

Společnost UPC Česká Republika, a.s., poskytovala v průběhu celého roku 2011 své služby ve stejné struktuře a se stejnou cenou. Nejnižší poskytovanou rychlostí je 1 Mbit/s s cenou 199,- Kč za měsíc. Naopak službou s nejvyšší dostupnou rychlostí je 100 Mbit/s za cenu 999,- Kč za měsíc. Při srovnání nejrychlejších služeb dvou největších maloobchodních poskytovatelů přístupu k síti Internet, společností Telefónica a UPC Česká Republika, a.s., je patrné, že služba společnosti UPC je přesně 4x rychlejší než služba společnosti Telefónica (dostupná pouze lokálně prostřednictvím VDSL technologie). 2.2.3

Hlasové služby poskytované v pevných sítích

Mezi nejvýznamnější společnosti, které působily v roce 2011 na trhu telefonních služeb v pevném místě, patřily zejména společnosti Telefónica, UPC Česká Republika, a.s., T-Mobile, GTS Czech s.r.o., Dial Telecom, a.s., RIO Media a.s., České Radiokomunikace, IPEX a.s., ČEZ ICT Services, a.s., MobilKom, Unient Communications, a.s., ha-vel internet s.r.o. Nejvýznamnější pozici v poskytování veřejně dostupné telefonní služby v pevné síti si nadále uchovala společnost Telefónica. V průběhu roku 2011 pokračoval v oblasti hlasových služeb trend rozšiřování nabídky služeb prostřednictvím nových technologií, zejména hlasových služeb prostřednictvím VoIP a migrace účastníků hlasových služeb z pevné sítě do mobilních sítí. Operátoři i nadále nabízeli svým zákazníkům služby v různých formách balíčků. Pokles příjmu z klasické veřejně dostupné telefonní služby poskytované v pevné síti byl i nadále částečně kompenzován příjmy ze služeb širokopásmového přístupu k síti Internet.

33


V roce 2011 celkový počet účastníků hlasových služeb poskytovaných v pevných sítích, vyjádřený počtem účastnických stanic, podle předběžných odhadů meziročně poklesl o cca 6 % na cca 2,2 mil. účastnických stanic (viz dále uvedený graf). S klesajícím počtem účastníků nadále docházelo k poklesu objemu provozu v pevných sítích. Další pokles nastal zároveň i ve vývoji objemu provozu volání na maloobchodní úrovni největšího poskytovatele veřejně dostupné telefonní služby společnosti Telefónica vyjádřeného na jednu účastnickou stanici v minutách (viz graf níže). Odhadovaný počet minut volání na jednu účastnickou stanici pro rok 2011 zaznamenal meziroční pokles o necelých 4,5 % na hodnotu cca 1 100 minut. Pokles lze přičítat zřejmě jednak pokračujícímu přesunu části hlasového provozu do mobilních sítí, jednak využívání služby VoIP.

34


Vývoj cen hlasových služeb v pevných sítích Ceny hlasových služeb v pevných sítích v roce 2011 stagnovaly. Jejich vývoj je zachycen v následujících grafech. Vzhledem k postavení společnosti Telefónica na tomto trhu jsou v grafech u služeb zřízení a používání pevné linky uvedeny ceny této společnosti. U telefonní služby (volání) jsou v grafu uvedeny ceny významných operátorů poskytujících telefonní služby prostřednictvím pevných sítí. Graf znázorňující vývoj cen za používání pevné linky pro bytové účely ukazuje měsíční ceny při využití samostatných hlasových služeb. Kč s DPH

Vývoj cen zřízení pevné linky Telefónica

4 500 4 000

3966,27 3568,81

3568,81

3568,81

3 500 pevná linka 3 000 2 500 pevná linka se závazkem minimální doby užívání

2 000

1983,34

1 500 990,00

1 000 593,81

593,81

990,00

990,00

593,81

500 1,00

0 stav k 1.1.2006

1.5.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

1,00

31.12.2010

1,00

31.12.2011

35


Vývoj cen za používání pevné linky pro bytové účely Telefónica

Kč s DPH 450 403,41

403,41

403,41

406,80

403,41

406,80

400 pevná linka (bez Mini)

350

329,00

300 pevná linka s MINI (bez příplatků)

236,81

250

236,81

236,81

236,81

238,80

238,80

199,00

200 150 100 50 0

stav k 1.1.2006

1.5.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

31.12..2010

31.12..2011

Srovnání cen místních a dálkových hovorů v roce 2011 u pevných linek podle nabídek jednotlivých významných operátorů ukazuje následující graf. Místní a dálkové hovory k 31. 12. 2011 pevné linky bytové - cena za 1 minutu

místní špička

místní mimo špičku

dálkové špička

dálkové mimo špičku

0,00

UPC (Basic)

0,20

0,40

Telefónica (O2 Standard)

0,60 0,80 Kč s DPH

1,00

MobilKom (Unifon)

1,20

1,40

1,60

1,80

T-Mobile -pevná (Premium Telefon 400)

Pozn.: Nejsou uvažovány volné minuty, bezplatné volání v rámci sítě operátora, ani tarifikace. Tarif Premium Telefon-400 poskytovaný společností T-Mobile v pevných sítích nelze od 1. 10. 2011 nově aktivovat.

36


2.3 Vývoj cen u vybraných velkoobchodních služeb V průběhu roku 2011 se ČTÚ rovněž zaměřil na sledování úrovně cen vybraných velkoobchodních služeb na trzích, které mají zásadní vliv na cenotvorbu, a tedy na vývoj cen na souvisejících maloobchodních trzích. Velkoobchodní plný a sdílený přístup k účastnickému vedení V průběhu roku 2011 nedošlo v cenách velkoobchodních služeb zpřístupnění účastnického kovového vedení (LLU) k žádným změnám. Posledním rozhodnutím tak zůstává rozhodnutí z října roku 2010 (č. CEN/4/10.2010-78, s účinností od 18. prosince 2010 pro stávající smluvní vztahy), které s sebou přineslo snížení průměrných měsíčních nákladů pro plné zpřístupnění o 7,43 % a průměrných měsíčních nákladů na sdílené zpřístupnění o 14,45 % (za průměrný měsíční náklad se považuje součet pravidelné měsíční ceny za plný či sdílený přístup k vedení a jednorázové ceny za zřízení tohoto přístupu, rozpočítané na 36 měsíců). Záměrem ČTÚ je provést další snížení maximální úrovně regulovaných velkoobchodních cen na trhu zpřístupnění účastnického kovového vedení v průběhu roku 2012. Současně ČTÚ zahájí práce na novém modelu pro výpočet těchto regulovaných cen tak, aby byl zohledněn i pokračující technologický vývoj směrem k přístupovým sítím nové generace (NGA sítě). Vývoj cen u dvou základních velkoobchodních služeb zpřístupnění účastnického kovového vedení ilustrují následující grafy. Vývoj jednorázových cen pro služby zřízení plného a sdíleného zpřístupnění účastnického kovového vedení

Pozn.: PPV – plný přístup k vedení, SPV – sdílený přístup k vedení.

37


Vývoj měsíčních cen pro služby pronájmu plného a sdíleného zpřístupnění účastnického kovového vedení

Pozn.: PPV – plný přístup k vedení, SPV – sdílený přístup k vedení.

38


Velkoobchodní širokopásmový přístup k síti Internet V květnu 2011 došlo ke změně velkoobchodní nabídky přístupu společnosti Telefónica, která s sebou přinesla jak již výše zmiňované zvýšení poskytovaných rychlostí, tak i snížení cen. Do nabídky se nově dostaly i služby poskytované prostřednictvím VDSL technologie, která umožnila nabídnout služby s rychlostí až 25 Mbit/s (namísto dosavadní nejrychlejší služby o rychlosti 16 Mbit/s). Velkoobchodní ceny xDSL využívané bez přístupu k veřejné telefonní síti 600

528

500

440

400

440

380 300

310

310

290

200

100

0 1.1.2011

31.12.2011

31.12.2011

1.1.2011

31.12.2011

31.12.2011

31.12.2011

ADSL

ADSL

VDSL

ADSL

ADSL

VDSL

VDSL

8192 kbit/s

16 384 kbit/s

25 600 kbit/s

V nové nabídce teď paralelně existují služby se stejnou rychlostí, ale rozdílnou cenou, v závislosti na použité technologie (ADSL vs. VDSL). Při srovnání dvou obdobných služeb pak platí, že služba poskytovaná prostřednictvím VDSL technologie, vychází levněji. Velkoobchodní trh ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných mobilních telefonních sítích V průběhu roku 2011 došlo k dvojímu poklesu maximální ceny za ukončení volání v mobilní síti, a to od 1. ledna 2011, kdy došlo ke snížení z 1,66 Kč/min. na 1,37 Kč/min., a od 1. července 2011, kdy byla cena snížena na 1,08 Kč/min. V současné době ČTÚ ověřuje úroveň jednotkových nákladů na službu terminace u tří regulovaných operátorů za rok 2010 pro případnou úpravu této ceny.

39


Při srovnání s ostatními státy Evropské unie (následující graf) je patrné, že Česká republika je v současné době na průměrné ceně Evropské unie. Mezinárodní srovnání cen terminací ve veřejných mobilních telefonních sítích v eurocentech za minutu 9 8 7

eurocent/min

6 5 4 3 2 1 0 CY

FR

AT

SE

LT

DE

UK

PT

NL

PL

SI

LV

BE

červenec 2011

2.4

FI

DK

CZ

HU

ES

IE

EL

RO

SK

MT

BG

IT

EE

LU

EU průměr (jednoduchý)

Nařízení o mezinárodním roamingu

Vývoj maloobchodních cen roamingových služeb u mobilních operátorů ČTÚ vykonává v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009 (dále jen „Nařízení o roamingu“) sledování a dohled nad dodržováním tohoto nařízení a sleduje vývoj velkoobchodních a maloobchodních cen za poskytování hlasových a datových služeb včetně SMS a MMS roamingovým zákazníkům. Od 1. července 2011 došlo ke snížení maloobchodních cenových stropů u odchozích a příchozích roamingových volání v rámci regulované služby, tzv. eurotarif, a u roamingové SMS, tzv. euro-SMS tarif. Dané stropy se vztahují na volání uskutečněná v rámci EU/EHP. Všichni tři mobilní operátoři uplatňují ceny v souladu s Nařízením o roamingu – viz následující tabulka (údaje v tabulce udávají ceny bez DPH).

odchozí hovor

do 30. 6. 2011 příchozí hovor

SMS (Kč/ks bez DPH)

odchozí hovor

od 1. 7. 2011 Příchozí hovor

(Kč/min. bez DPH)

(Kč/min. bez DPH)

SMS (Kč/ks bez DPH)

(Kč/min. bez DPH)

(Kč/min. bez DPH)

Regulované maximální ceny

9,94

3,82

2,80

8,59

2,70

2,70

Vodafone T-Mobile Telefónica

9,92 9,94 9,94

3,79 3,82 3,82

2,79 2,80 2,75

8,58 8,59 8,58

2,70 2,70 2,67

2,70 2,70 2,67

40


Od 1. července 2010 byla zavedena povinnost operátorů podle Nařízení o roamingu poskytovat všem svým zákazníkům minimálně jeden finanční limit na stažená roamingová data na území EU/EHP, který nesmí překročit částku 50 € (od 1. července 2011 stanoven limit 1227,35 Kč bez DPH). Všichni tři operátoři tuto povinnosti splnili. Podle Nařízení o roamingu byly uplatňované cenové stropy u služeb volání, SMS a datových služeb i na velkoobchodním trhu. ČTÚ v průběhu roku 2011 prováděl průběžné monitorování vývoje cen roamingových služeb (maloobchod i velkoobchod) a ze strany žádného z dotčených českých operátorů nezjistil případ nedodržení požadavků Nařízení o roamingu. 2.5

Příprava výběrového řízení (aukce) na kmitočty 800, 1800 a 2600 MHz

V průběhu roku 2011 se ČTÚ zaměřil na přípravu provedení výběrového řízení (aukce) na volné kmitočty v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz. Při přípravě podmínek výběrového řízení ČTÚ postupoval v návaznosti na předchozí materiály, tj. návrh Strategie Správy Spektra, kterou ČTÚ předložil k připomínkám veřejnosti v průběhu 1. pololetí 2010, a zejména materiál „Postup Českého telekomunikačního úřadu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012“, který ČTÚ předložil v lednu 2011 k projednání do vlády. Vláda návrh postupu ČTÚ pro přípravu výběrového řízené (aukce) projednala a odsouhlasila (viz usnesení č. 78 ze dne 26. ledna 2011). ČTÚ proto připravil a odborné veřejnosti dne 1. září 2011 předložil k připomínkám návrh Základních principů výběrového řízení, ve kterém uvedl konkrétní záměry formulace podmínek výběrového řízení. Tyto principy respektovaly základní cíle připravovaného výběrového řízení, kterými jsou: a) zajištění efektivního využívání rádiového spektra v souladu s evropskými harmonizačními dokumenty, b) vytvoření podmínek pro technologickou inovaci, zejména pro nasazení nových technologií pro sítě čtvrté generace (4G), c) vytvoření podmínek pro prohloubení konkurence na mobilním trhu, d) zajištění vyšší dostupnosti mobilních služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet. Ve stejném období se ČTÚ podílel na formulaci tzv. rozvojových kritérií, která v souladu se Státní politikou Digitální Česko připravovalo, pro účely výběrového řízení, Ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozvojová kritéria by měla napomoci k rozšíření dostupnosti mobilních služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet, a to i v málo (řídce) obydlených oblastech České republiky. Po uplynutí lhůty na připomínky a jejich vyhodnocení uspořádal ČTÚ pracovní setkání (workshop) se všemi subjekty, které uplatnily připomínky. Workshop se uskutečnil dne 14. prosince 2011 a ČTÚ na něm podal informace o způsobu vypořádání připomínek a jejich případném zohlednění do připravovaných podmínek výběrového řízení. Pro další postup prací na přípravě podmínek a organizace výběrového řízení si ČTÚ v otevřeném zadávacím řízení vybral odborného poradce, kterým se stala společnost Grant Thornton Advisory. Smlouva o poskytování odborné pomoci byla podepsána v závěru roku 2011.

41


Postup přípravy vyhlášení výběrového řízení byl rovněž dotčen procesem projednávání a schvalování tzv. implementační novely zákona o elektronických komunikacích. Ta mimo jiné přinesla i potřebnou úpravu procedury výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů tak, že umožnila využití aukce jako výběru nejlepších nabídek. ČTÚ se v souladu s vládou schváleným postupem, se závěry již dříve provedeného vyhodnocení připomínek k návrhu základních principů, a na základě doporučení odborného poradce, rozhodl pro podporu konkurence navrhnout konkrétní opatření, která budou předložena odborné veřejnosti k připomínkám v rámci veřejné konzultace podmínek výběrového řízení. Konzultaci ČTÚ zahájil dne 20. března 2012. Záměrem ČTÚ je: 1. Vyčlenit v pásmu 1800 MHz specifický ucelený blok pro nové zájemce o vstup na mobilní trh, a současně jim umožnit možnost soutěžit o takové množství a strukturu rádiového spektra, kterou drží současní mobilní operátoři. 2. Stanovit povinnost, resp. závazek národního roamingu pro úspěšné uchazeče o kmitočty v pásmu 800 MHz. Využití národního roamingu by mělo být umožněno subjektům, které v aukci získají kmitočty v jiných pásmech (1800 a 2600 MHz). ČTÚ hodlá konkrétní podmínky pro národní roaming stanovit jako časově omezenou možnost, která rovněž bude podmíněna předchozím rozvojem vlastní sítě zájemců o národní roaming. Tento závazek by měl celkově urychlit rozšíření poskytování mobilních služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet v ČR. 3. Stanovit povinnost, resp. závazek velkoobchodní nabídky služeb poskytovaných na nových sítích tak, aby bylo umožněno poskytování nových služeb i subjektům, které v aukci nezískají žádný z nabízených kmitočtů. Tato povinnost bude stanovena nediskriminačně všem úspěšným uchazečům o některé z nabízených kmitočtů. Tato podmínka by měla napomoci k rozšíření počtu poskytovatelů mobilních služeb vysokorychlostního přístupu k síti Internet i mimo vlastníky potřebné infrastruktury. 4. Omezit maximálně dosažitelné množství spektra nejen v pásmech 800 MHz a 1800 MHz, ale i v párovém úseku pásma 2600 MHz. Tímto opatřením budou v kombinaci s uplatněním omezení prostřednictvím prostupných aktivitních bodů v procesu vlastní aukce vytvořeny motivační podmínky pro všechny skutečně vážné zájemce o vstup na trh. Současně bude v kombinaci s dalšími podmínkami omezeno i nebezpečí nedůvodného hromadění spektra kterýmkoliv z účastníků aukce. Na základě důsledného vyhodnocení využívaných aukčních formátů a zkušeností ze zemí, kde již aukce byly provedeny, a na základě závěrů poradcem provedené analýzy se ČTÚ nově rozhodl pro využití modifikované aukční varianty vícekolové souběžné aukce (SMRA-S). Podle dostupných informací byl uvažovaný aukční formát využit v aukcích s nabídkou kmitočtů z více kmitočtových pásem, jako tomu bude v případě České republiky. Záměrem ČTÚ je v souladu s úkolem z usnesení vlády č. 78 ze dne 26. ledna 2011 zahájit proces výběrového řízení do 3 měsíců od účinnosti implementační novely zákona, tj. nejpozději do 31. března 2012. První úkonem v rámci tohoto procesu bude podle § 21 odst. 1 Zákona zahájení veřejné konzultace podmínek výběrového řízení postupem podle § 130 uvedeného Zákona. Podle připravovaného harmonogramu ČTÚ předpokládá, že výběrové řízení (aukce) bude po vyhodnocení veřejné konzultace vyhlášeno v červnu, a následně po provedeném školení a přípravě účastníků výběrového řízení se vlastní aukce uskuteční v průběhu 4. čtvrtletí letošního roku.

42

2.6


Přenositelnost telefonních čísel

Podmínky přenášení čísel Ve dnech 25. května a 28. června 2011 Úřad uspořádal pracovní jednání k materiálu „Koncepce přenositelnosti telefonních čísel“. Jednání se zúčastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, GŘ Hasičského záchranného sboru MV ČR, profesních asociací a jednotlivých operátorů. Na jednání Úřad představil své záměry pro nejbližší budoucnost v této oblasti. Diskutovaný materiál Úřad uveřejnil na svých webových stránkách v aktuálních informacích dne 8. července 2011. Dne 15. listopadu 2011 Úřad uveřejnil k veřejné konzultaci návrh nového textu opatření obecné povahy č. OOP/10/XX.2011-Y (dále jen „OOP 10“), kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností čísel. Mezi hlavní navrhované změny oproti současnosti patřilo zkrácení celkové maximální lhůty pro realizaci přenesení telefonního čísla mezi mobilními operátory o 14 dní. Na základě zkušeností Úřadu při výkonu státní kontroly a v zájmu posílení ochrany spotřebitele byla navržena operátorům povinnost uchovávat minimálně 6 měsíců informace o realizaci dílčích procesů při přenášení čísel. Návrh opatření obecné povahy dále obsahoval další dílčí změny. S ohledem na skutečnost, že v rámci veřejné konzultace Úřad obdržel velké množství připomínek, znovu směřujících k dříve projednaným záměrům, a současně vzhledem k potřebě promítnout do návrhu OOP 10 článek 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES, připraví ČTÚ upravený návrh OOP 10 a po workshopu s dotčenými subjekty za účelem vysvětlení provedených úprav následně zahájí novou veřejnou konzultaci k upravenému návrhu textu OOP 10. Přenositelnost v mobilních sítích Od zavedení přenositelnosti telefonního čísla v mobilních sítích (rok 2006) bylo do konce roku 2011 přeneseno celkem 1 339 742 čísel. V roce 2011 bylo přeneseno celkem 336 222 mobilních čísel, což představuje meziroční nárůst o téměř 18 % oproti roku 2010. Trend využívání služby přenesení mobilních čísel v letech 2007 až 2011 dokumentuje následující graf.

43


Přenositelnost v pevných sítích Počet portací (přenesení) účastnických čísel v pevných sítích v roce 2011 meziročně vzrostl o téměř 11 % na 33 554 portací.

Pozn.: Portace je přenesení samostatného čísla nebo celé číselné řady (např. pokud je přenesená řada 1 000 čísel, jedná se o jednu portaci).

44


Ceny za přenesení čísla Od února 2011 začala společnost Telefónica uplatňovat nové velkoobchodní ceny za přenesení „fixního“ čísla na základě prověření nákladové orientace cen, které ČTÚ ukončil v roce 2010. Ceny účtované mezi operátory se snížily, a to za jednoduchou objednávku z 578,- Kč na 391,- Kč (pokles o 32,4 %) a za komplexní objednávku z 1 405,- Kč na 1 218,- Kč (pokles o 13,3 %). Od těchto cen se odvíjejí i ceny ostatních operátorů v rámci velkoobchodních smluv o propojení sítí, protože operátoři často uplatňují reciprocitu (tedy stejné ceny pro obě smluvní strany). Ve srovnání s rokem 2010 se velkoobchodní ceny snížily v průměru o 18,9 %, což mělo příznivý dopad na koncové účastníky, kterým přejímající operátoři mohou přeúčtovávat velkoobchodní náklady za přenesení čísla. Společnost Telefónica nepožadovala žádnou platbu za přenesení fixního čísla od účastníků, ostatní operátoři často odvozují maloobchodní ceny od velkoobchodních cen, neboť přejímající operátoři mohou koncovému účastníkovi přeúčtovat velkoobchodní ceny včetně vlastních nákladů. Velkoobchodní ceny za přenesení mobilního čísla se snížily od ledna 2011 u všech mobilních operátorů na základě prověření nákladové orientace, které bylo ukončeno v roce 2010. Velkoobchodní ceny za jednoduchou objednávku se snížily u společnosti Telefónica z 524,- Kč na 274,- Kč (pokles o 47,7 %), u společnosti T-Mobile z 519,- Kč na 270,- Kč (pokles o 48,0 %) a u společnosti Vodafone ze 418,- Kč na 268,- Kč (pokles o 35,9 %). Mobilní operátoři ani v roce 2011 nepožadovali za přenesení čísla do jejich sítě od účastníků žádné maloobchodní ceny nebo v případě společnosti Vodafon pouze 1,20 Kč včetně DPH.

3.

Hodnocení trhu poštovních služeb

V průběhu roku 2011 nedošlo na trhu poštovních služeb k významným změnám oproti stavu v předchozím roce. Přestože jsou podmínky pro provozování většiny poštovních služeb otevřené konkurenci, konkurence vznikla jen ve velmi omezeném měřítku. Stále je částečně omezena v důsledku existence monopolu České pošty, s.p. (dále jen „Česká pošta“) na dodávání písemných sdělení do hmotnosti 50 g za cenu nižší než 18,- Kč. Tento monopol bude podle předpokladů v České republice zrušen k 1. lednu 2013 v návaznosti na implementaci 3. poštovní směrnice a dokončení plného otevření trhu konkurenci. S účinností od 1. listopadu 2009 se v ČR vztahuje zákonný monopol také na dodání peněžní částky poukázané poštovním poukazem. Tento monopol má ze zákona držitel poštovní licence, kterým je Česká pošta. Na ostatní poštovní služby, včetně jakýchkoliv poštovních zásilek do zahraničí nebo ze zahraničí, se žádná omezení nevztahují a může je poskytovat každý, kdo má živnostenské oprávnění. Vznik dalších poštovních operátorů byl umožněn již od 1. července 2000, kdy nabyl účinnosti nový zákon o poštovních službách. U některých poštovních služeb, u nichž monopol fakticky nikdy neexistoval, se rozvinula poměrně účinná soutěž. Jedná se zejména o oblast direct mailu (adresné zásilky obsahující reklamu), kde je největším konkurentem České pošty, jejíž odhadovaný tržní podíl činí 80 %, společnost Mediaservis. Dalším potenciálním konkurentem České pošty na trhu poštovních služeb by mohla být společnost TNT Post ČR. V současné době jsou pouze tyto dvě společnosti jedinými poskytovateli poštovních služeb, kteří by byli schopni zajistit dodávání vlastními silami na celém území České republiky. Vzhledem k tomu, že jsou poštovní služby tzv.

45


živností volnou, nemá Úřad v současné době k dispozici úplný přehled o všech poskytovatelích poštovních služeb. Trh poštovních služeb je ovlivněn nepřímo konkurencí služeb věcně prakticky stejného nebo podobného charakteru, které nejsou poskytovány jako služby poštovní. Jedná se např. o služby kurýrní, zasilatelské a expresní. Poskytování tzv. základních služeb v dostatečném rozsahu a kvalitě na celém území České republiky je zajištěno na základě udělené poštovní licence, jejímž držitelem je nadále Česká pošta. Poštovní licence jí byla s platností od 1. ledna 2009 udělena do konce roku 2012. Úřad se podle zákona o poštovních službách ve své činnosti zaměřuje zejména na dohled na držitele poštovní licence v oblasti základních služeb. Dále dohlíží v rámci svých kompetencí na dodržování zákonných povinností v rozsahu ustanovení § 4 až 16 zákona o poštovních službách všemi poskytovateli poštovních služeb. Vývoj rozsahu základních služeb poskytnutých Českou poštou Úřad pravidelně sleduje a může konstatovat, že v důsledku substituce písemných zpráv elektronickými a poukazování peněžních částek prostřednictvím bankovních operací klesá počet přepravených doporučených zásilek i počet přijatých poštovních poukázek. V roce 2011 je vidět v obou ukazatelích výrazný posun směrem dolů, který lze přičítat stále narůstajícímu využití datových schránek a bankovních operací. Jak je z tabulky patrné, v ukazateli počtu přepravených balíků došlo v průběhu sledovaného období ke dvěma výrazným skokům. Tento nerovnoměrný vývoj byl způsoben změnami v metodice sledování daného ukazatele Českou poštou. Výrazný pokles v roce 2009 oproti roku 2008 je způsoben rozdílným vymezením charakteru služby obchodní balík. Zatímco do roku 2008 byla služba obchodní balík považována za základní službu, a je tudíž do sledovaného ukazatele započítána, od roku 2009 již mezi základní služby nespadá. Pokles v roce 2011 může být způsoben přelivem zákazníků k jiným komerčně nabízeným službám.

Základní služby poskytnuté Českou poštou v letech 2007–2011 (v tisících ks) Ukazatel Počet přepravených obyčejných zásilek Počet přepravených doporučených zásilek Počet přepravených balíků Počet přijatých poštovních poukázek

2007

2008

2009

2010

2011

575 200

526 900

513 200

515 494

472 366

117 500

114 200

110 000

101 641

84 036

28 700 92 200

30 900 101 600

11 300 92 600

10 141 73 503

8 381 65 426

46


Česká pošta se začala intenzivně připravovat na plné otevření trhu. V minulém roce uskutečnila několik změn souvisejících s poskytováním poštovních služeb, které by měly vést ke zlepšení kvality poskytovaných služeb. Jednalo se např. o zavedení tří kategorií pošt, jež jsou rozděleny podle rozsahu poskytovaných poštovních služeb, přičemž každá z kategorií může být provozovnou České pošty nebo provozovnou jejího smluvního partnera (tzv. poštovní agentury či výdejní místa). Zároveň musí být uplatňována zásada, že v sídelním celku, kde nebude poštovní služba poskytována, bude poskytována v jeho bezprostředním okolí. Celkové dokončení projektu, který byl zahájen už v roce 2009, předpokládá Česká pošta v roce 2017. Od dubna 2011 Česká pošta zavedla možnost zvolit si k vybraným poštovním službám doplňkovou službu avizování o dodávání, příp. uložení, poštovní zásilky krátkou textovou zprávou nebo elektronickou zprávou. Podle dosavadních zjištění České pošty došlo tímto opatřením ke zvýšení počtu doručených poštovních zásilek bez potřeby jejich ukládání u pošty. Na elektronické avizování navazuje další změna, jež Česká pošta v průběhu loňského roku připravila, a to odpolední dodávání, které Česká pošta zavedla u vybraných poštovních zásilek (zejména balíků) v krajských a okresních městech. Jedná se o velmi významnou změnu. V souvislosti s umožněním odpoledního dodávání bylo nutné v rámci úpravy základních kvalitativních požadavků na zajištění základních služeb vyřešit právo zákazníků vyzvednout si nedodanou a uloženou poštovní zásilku ještě téhož dne. S elektronickým avizováním jsou spojeny další nově nabízené služby České pošty ve formě balíkového portfolia, jenž nespadá do dohledu Úřadu. Nové typy balíků „Na poštu“, „Do ruky“, „Expres“ a „Nadrozměr“ začala Česká pošta zkušebně nabízet v roce 2011, jejich ostrý provoz byl spuštěn k 1. lednu 2012 a dává zákazníkovi možnost zvolit si způsob dodání balíku.

47


Úřad nadále spolupracuje s ombudsmanem České pošty, a to zejména v těch oblastech, ve kterých nemá přímé kompetence (rozhodnutí o výši náhrady škody, stížnosti na pracovníky České pošty aj.). Česká republika v roce 2011 zahájila intenzivní přípravy na úplnou liberalizaci poštovních služeb. Ke dni 1. ledna 2013 má vstoupit v účinnost novela zákona o poštovních službách. Věcně má novela zákona implementovat požadavky vyplývající z 3. poštovní směrnice, a to zejména zajištění poskytování trvale udržitelné univerzální poštovní služby, otevření trhu poštovních služeb rovné soutěži a zajištění přiměřené ochrany uživatelů všech poštovních služeb, tj. nově nejen služeb poskytovaných veřejnými poštovními operátory. Koncem roku 2011 byla novela zákona projednána vládou ČR a postoupena do dalšího legislativního procesu. V roce 2010 byla vytvořena skupina evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP). Zřízení této skupiny má umožnit koordinaci a spolupráci nezávislých národních regulačních orgánů v členských státech, jakož i těchto orgánů a Evropské komise s cílem konsolidovat vnitřní trh poštovních služeb a zajistit konsistentní uplatňování směrnice 97/67/ES ve všech členských státech. V průběhu roku 2011 se uskutečnila dvě setkání pracovních skupin. Výsledky jejich práce schválilo plenární zasedání ERGP a částečně byly zveřejněny na webových stránkách ERGP k veřejné konzultaci. Ceny poštovních služeb V roce 2011 vydal ČTÚ dvě cenová rozhodnutí, kterým se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1 ze dne 16. prosince 2005, čj. 40 587/2005-611, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění pozdějších cenových rozhodnutí. Dne 7. července 2011 vydal ČTÚ cenové rozhodnutí č. CR/P/07.2011-1, které se týká zařazení zemí do cenových skupin u balíkové služby do zahraničí, ceny balíků do zahraničí se neměnily. Dne 23. září 2011 vydal ČTÚ cenové rozhodnutí č. CR/P/09.2011-2, které stanoví novou maximální cenu za poštovní službu do zahraničí „dodání do vlastních rukou adresáta“ a aktualizuje zařazení zemí do cenových skupin u balíkové služby do zahraničí. Od 1. listopadu 2011 Česká pošta uplatňuje jednotnou cenu ve výši 8,- Kč za doplňkovou službu „dodání do vlastních rukou adresáta“ jak u služeb do zahraničí, tak u vnitrostátních poštovních služeb, u kterých byla cena za tuto službu stanovena Ministerstvem financí.

4.

Přechod na zemské digitální televizní vysílání

Vzhledem k tomu, že výstavba vysílačů velkého výkonu ve vysílací síti 1 byla dokončena do konce roku 2010, pokračovala v souladu s harmonogramem stanoveným v nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu (dále jen „TPP“) v průběhu roku 2011 dostavba vysílačů velkého výkonu pouze ve vysílacích sítích 2 a 3. Ke konci října 2011 dosáhlo pokrytí obyvatel České republiky televizními signály vysílacích sítí 1 až 3 více jak 95 %. Vysílací síť 1 zajišťuje signál pro 99,9 % obyvatel, vysílací síť 2 pro 99,8 % a vysílací síť 3 pro 96,3 % obyvatel. V průběhu roku 2011 byla také z legislativního hlediska vyřešena otázka data, ke kterému bude přechod na digitální vysílání ukončen. Na tento termín jsou, resp. byly navázány některé procesy nebo změny v oblasti mediální legislativy. S ohledem na úspěšný postup procesu digitalizace byla proto na základě návrhu Ministerstva kultury přijata novela zákona o České televizi, která za den dokončení přechodu zemského analogového

48


televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice stanovila 11. listopad 2011. Tím však z technického hlediska procesu přechodu na zemské digitální televizní vysílání nejsou dotčeny termíny vypínání analogového vysílání a podmínky stanovené pro pokrytí území zemským digitálním vysíláním pro všechny čtyři vysílací sítě podle TPP. V územních oblastech Jeseník a Zlín tak může být zachován provoz analogových vysílačů až do 30. června 2012. Díky rychlému rozvoji digitálního pokrytí a stanovenému termínu pro dokončení procesu přechodu docházelo v druhé polovině roku 2011 k masivnímu ukončování stávajícího analogového televizního vysílání. Ke konci října 2011 bylo analogovým vysíláním programu ČT1 zásobeno pouze 6,5 % obyvatel, vysílací prostředky pro analogové šíření programu ČT2 již byly zcela vypnuty, analogovým vysíláním programu Nova bylo zásobeno 11,6 % obyvatel a programem Prima 5,7 % obyvatel. Do konce roku 2011 byly potom vypnuty zbývající analogové převaděče šířící programy ČT1 a Prima s výjimkou 3 analogových převaděčů programu ČT1 v oblasti Jesenicka, kde provozovatel vysílání čeká na dokončení mezinárodní koordinace kmitočtů pro digitální dokrývač. V územních oblastech Jeseník a Zlín tak do roku 2012 přetrvalo pouze analogové vysílání programu Nova. Pro zajištění souběžného analogového a digitálního vysílání programu Nova v územní oblasti Jeseník, které v TPP nebylo vyřešeno, byl využit rádiový kanál 50, který na vysílači Jeseník uvolnila Česká televize ukončením šíření analogového vysílání programu ČT1. ČTÚ v této souvislosti provedl ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi velké množství měření, zejména v těch lokalitách, kde byl příjem analogového vysílání zajišťován převaděči malého výkonu. Cílem těchto měření bylo identifikovat lokality, kde bude muset být pro příjem digitálního vysílání realizována výstavba dokrývacího vysílače nebo opakovače. Proces přechodu byl v průběhu celého roku průběžně monitorován a výsledky měření i vyhodnocení a z toho plynoucí závěry byly s předstihem poskytovány operátorům vysílacích sítí i provozovatelům analogového vysílání jako podklady pro rozhodnutí o ukončení analogového vysílání nebo rozhodnutí o realizaci kroků směřujících ke zlepšení pokrytí digitálním vysíláním. Dne 11. listopadu 2011 proběhlo za účasti zástupců všech subjektů, které se na přípravě i vlastní realizaci přechodu na zemské digitální televizní vysílání podílely, Kolokvium k ukončení přechodu pořádané ČTÚ. Na něm zástupci ČTÚ připomněli souhrnné informace týkající se průběhu přípravy Technického plánu přechodu, průběhu a výsledků Regionální radiokomunikační konference RRC06, včetně principů jejich implementace, monitorování a vyhodnocování postupu digitalizace a prezentovali další související informace. Zástupci provozovatelů vysílání prezentovali především výsledky analýz dopadu přechodu na digitální vysílání na jejich podnikatelské záměry a hodnocení přechodu z jejich pohledu. Z těchto hodnocení lze konstatovat, že celý proces přechodu na digitální vysílání byl, s výjimkou nenaplněného očekávání týkajícího se předpokládaného množství nových programů, hodnocen pozitivně. Negativně byl provozovateli vysílání hodnocen zejména vliv přechodu z hlediska rozvoje využití i jiných platforem příjmu televizního vysílání, zejména platformy družicové. ČTÚ v souladu s TPP zpracoval k 15. březnu 2011 a k 15. září 2011 zprávy vyhodnocující průběh procesu přechodu a aktuální stav pokrytí obyvatel České republiky zemským digitálním televizním vysíláním. Obě zprávy jsou, včetně zpráv z dalších cyklů celostátních výzkumů dospělé populace České republiky k problematice informovanosti o přechodu a o vybavenosti domácností pro příjem DVB-T, zveřejněny na internetových stránkách ČTÚ. Zároveň byly v průběhu roku 2011 čtyřikrát aktualizovány údaje o vyhodnocení pokrytí zveřejněné na informačním webu http://dtv.ctu.cz.

49


Na základě průběhu přechodu v roce 2011 tak lze konstatovat, že ani v konečné fázi přechodu, která ve zbývajících oblastech Jeseník a Zlín skončí nejpozději 30. června 2012, nejsou očekávány žádné problémy. Stejně jako v předchozích letech se potvrdila velmi dobrá připravenost a informovanost veřejnosti, což eliminovalo většinu očekávaných možných problémů. V průběhu roku 2011 bylo za spolupráce ČTÚ, Českého metrologického institutu a Českých Radiokomunikací realizováno experimentální digitální televizní vysílání v systému DVB-T2, který s ohledem na své přenosové vlastnosti a možnosti představuje další vývojovou etapu zemského digitálního televizního vysílání. Pro ověření technických vlastností tohoto nového digitálního systému byl využit rádiový kanál 25 na stanovištích vysílačů Praha město, České Budějovice a Jihlava. Měření v rozsáhlé SFN vysílací síti s využitím těchto tří vysílačů, zajišťovaná pracovníky společnosti České Radiokomunikace a ČTÚ, probíhala v průběhu července až září. Ke konci roku 2011 bylo experimentální vysílání ukončeno. Vývoj cen za zemské digitální televizní vysílání V průběhu roku 2011 došlo ke změnám cen u společnosti Czech Digital Group zveřejněním nových návrhů smluv na šíření digitálního televizního vysílání, které jsou odlišeny nejen délkou uzavřeného kontraktu (3, 5 nebo 8 let), ale nově i provozním datovým tokem (Platinum, Gold a Silver). U smluv s nižším datovým tokem došlo ke snížení ceny za službu šíření. Změna v cenách proběhla i u návrhů smluv na šíření digitálního rozhlasového vysílání. Nově je nabízena i možnost regionálního vysílání v Praze a Středních Čechách.

50


Kapitola II. ODBORNÉ A SPRÁVNÍ ČINNOSTI ČTÚ 1.

Vnitrostátní aktivity

1.1

Monitoring trhu a sběr dat

V roce 2011 pokračoval ČTÚ ve sběru údajů od podnikatelů v elektronických komunikacích prostřednictvím portálu pro elektronický sběr dat (ESD). Na portál ESD byly v průběhu celého roku postupně umístěny všechny formuláře pro pravidelně se opakující sběr dat (tyto údaje slouží zejména pro účely analýz relevantních trhů, vykazování parametrů kvality služeb, cenových údajů, podkladů týkajících se univerzální služby, provozních a lokalizačních údajů apod.). Získané údaje jsou dále využívány Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“) pro publikaci vybraných ukazatelů elektronických komunikací v Ročence ČSÚ, současně jsou získané údaje poskytovány mezinárodním organizacím a slouží jako podklad pro zveřejňování zpráv o vývoji trhu. Aplikace pro ESD je přístupná na webovém portálu https://monitoringtrhu.ctu.cz. Sběr údajů na tomto portálu probíhá prostřednictvím elektronických formulářů. Tyto formuláře usnadňují ČTÚ zpracovávat předané údaje a zároveň podnikatelům poskytují komfort předávání údajů prostřednictvím webového rozhraní a dalších funkcionalit, jako je například kontrola předávaných údajů, zasílání informací o blížících se termínech odevzdávání formulářů, přiřazení nových formulářů atd. Formuláře pro ESD jsou průběžně aktualizovány, stejně tak se průběžně pracuje na dalším rozvoji portálu včetně návaznosti na další databáze užívané ČTÚ. Na webových stránkách ČTÚ je každoročně zveřejněn program zjišťování (obsahující souhrn veškerých formulářů, které podnikatelé ČTÚ v příslušném roce předávají) spolu s dalšími informacemi pro podnikatele o předávání informací pro ČTÚ. Významnou změnu v rozsahu sledovaných údajů provedl ČTÚ v roce 2010, kdy byl sběr dat o trhu širokopásmového přístupu k síti Internet poprvé rozšířen o podrobnější geografické členění podle jednotlivých obcí. Změny a úpravy byly konzultovány s širokou odbornou veřejností na workshopu před zahájením sběru geografických dat. V roce 2011 pak začal probíhat samotný sběr těchto údajů, jejich následná kontrola správnosti a validace údajů. Tato změna v rozsahu získávaných údajů o poskytovaných službách širokopásmového přístupu k síti Internet se stala pro ČTÚ významným zdrojem informací zejména pro třetí kolo analýz relevantních trhů, ale i pro realizaci vybraných úkolů ze státní politiky elektronických komunikací Digitální Česko. Kromě pravidelného plošného sběru informací prostřednictvím portálu ESD sbírá ČTÚ část údajů i ve zvláštních formulářích mimo portál ESD – některé údaje jsou v mimořádných případech vyžadovány ad hoc například při zpracovávání analýz relevantních trhů nebo při řešení konkrétního podání v případech, kdy se dotazování týká pouze několika operátorů.

51


Mimo výše uvedeného sběru dat ČTÚ pravidelně vydával Měsíční monitorovací zprávy, které obsahují shrnutí nejdůležitějších událostí na trhu elektronických komunikací a poštovních služeb z pohledu regulátora a souhrnnou informaci o rozhodujících činnostech ČTÚ vždy za předchozí uplynulý měsíc. Měsíční monitorovací zprávu ČTÚ zveřejňuje na své internetové stránce, stejně jako zprávy o vývoji trhu elektronických komunikací. 1.2

Cenová regulace služeb elektronických komunikací

S ohledem na povahu současně vymezených relevantních trhů Úřad uplatňuje v současné době cenovou regulaci pouze na velkoobchodních trzích, tedy u cen hrazených mezi operátory. Cílem uplatňované cenové regulace je napomoci rozvoji konkurenčního prostředí a díky dostupným velkoobchodním službám napomoci alternativním operátorům nabízet konkurenceschopné maloobchodní služby koncovým uživatelům. V roce 2011 byla uplatňována cenová regulace formou maximálních cen vůči podnikům s významnou tržní silou na relevantním trhu č. 2 – původ volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě, relevantním trhu č. 3 – ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných telefonních sítích v pevném místě, relevantním trhu č. 4 – velkoobchodní (fyzický) přístup k infrastruktuře sítí (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě a relevantním trhu č. 7 – ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných mobilních telefonních sítích. Cenová rozhodnutí vydaná v roce 2010 byla platná i v roce 2011. Rozhodnutí o ceně vydané pro podniky s významnou tržní silou na relevantním trhu č. 7 – ukončení hlasového volání (terminace) v jednotlivých veřejných mobilních telefonních sítích, uložila povinnost mobilním operátorům postupně snižovat ceny nejen v roce 2010, ale i v roce 2011. Pokles regulovaných cen byl nastaven ve třech krocích s pololetním intervalem. V důsledku této regulace velkoobchodních cen došlo v roce 2011 k poklesu maximálních cen za terminaci v mobilních sítích o 34,9 %. V souvislosti s podnětem k přezkumu relevantního trhu č. 1 – přístup k veřejné telefonní síti v pevném bodě připojení, Úřad v roce 2011 ověřoval u podniku s významnou tržní silou Telefónica, zda ceny za službu WLR (velkoobchodní přístup k veřejné telefonní síti) pokrývají náklady a zda platí, že velkoobchodní ceny WLR jsou nižší než maloobchodní ceny za používání přípojky (měsíční paušál) pro všechny typy připojení, na nichž společnost Telefónica službu nabízí. Státní kontrola shledala dostatečný prostor pro vytvoření konkurenčních nabídek alternativních operátorů a neprokázala důvod k předčasnému přezkumu trhu č. 1. V rámci přípravy podkladů pro vydání nových rozhodnutí o ceně ČTÚ v roce 2011 zahájil 2 státní kontroly na ověření nákladů služeb zpřístupnění účastnického vedení a služeb terminace v mobilních sítích u společnosti Telefónica a Vodafone. V roce 2011 ČTÚ současně prověřoval výši uplatňovaných cen za přenesení čísla u tří operátorů. Podle ustanovení § 54 Zákona a v souvislosti s cenovou regulací Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj cen služeb, které jsou nebo mohou být předmětem cenové regulace. Výsledky sledování vývoje úrovně cen jsou uplatněny v analýzách jednotlivých relevantních trhů a jsou také zveřejňovány na stránkách Úřadu. Pro naplnění ustanovení § 56 a § 45 Zákona byla uzavřena smlouva „Odborná podpora při zpracování cenových analýz v oblasti služeb elektronických komunikací pro rok 2011“ se společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.

52


Nová hodnota procenta návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním (WACC) Úřad vydal dne 8. prosince 2011 s účinností od 1. ledna 2012 podle § 107 odst. 8 písm. b) bodu 2 Zákona, ve znění platném v době vydání, opatření obecné povahy č. OOP/4/12.2011-19, kterým se mění opatření obecné povahy č. OOP/4/03.2006-3, kterým se stanoví metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určuje se struktura vykazovaných informací, ve znění opatření obecné povahy č. OOP/4/02.2008-1. V tomto opatření je stanoveno, že procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním WACC činí pro stanovený podnik zajištující sítě elektronických komunikací nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací 8,26 % (místo dosavadních 11,5 %). Tato hodnota WACC bude promítnuta do regulovaných cen velkoobchodních služeb. Regulace cen některých služeb je uložena přímo Zákonem. Prostřednictvím ustanovení § 55 odst. 1 Zákona je uložena povinnost operátorům poskytujícím služby přenesení telefonního čísla a volby a předvolby operátora uplatňovat nákladově orientované ceny. Službu přenositelnosti telefonního čísla poskytují všichni operátoři, kteří zajišťují veřejnou telefonní síť (§ 34 Zákona). Povinnost poskytovat službu volby a předvolby operátora je uložena společnosti Telefónica, jako podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu č. 1 – přístup k veřejné telefonní síti v pevném bodě připojení, za účelem umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (§ 70 Zákona). Příprava nového modelu LRIC pro regulaci terminačních cen V návaznosti na doporučení Evropské komise o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích EU (2009/396/ES) ČTÚ pokračoval v projektu spolufinancovaném z evropských strukturálních fondů (OPLZ), který spočíval v tvorbě mobilního a fixního modelu LRIC, používaného při regulaci velkoobchodních cen za ukončení volání v pevných a mobilních sítích. Model LRIC pro mobilní sítě byl v průběhu roku 2011 vytvořen, byly definovány jednotlivé vstupní proměnné a metodika jejich určení nebo sběru. Dílčí výstupy v rámci projektu byly průběžné diskutovány s operátory na workshopech. Projekt byl dokončen v lednu 2012. Model LRIC pro pevné sítě byl v průběhu roku 2011 vytvořen a diskutován s operátory. Dodavatelem byly navrženy definice vstupních proměnných, které jsou předmětem diskusí zvláště se společností Telefónica a zasahují do roku 2012. 1.3

Účastnické spory a stížnosti uživatelů služeb

Rozhodování účastnických sporů je jednou ze stěžejních činností ČTÚ v rámci ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací. Správní řízení v I. stupni V roce 2011 rozhodoval Úřad 213 830 účastnických sporů, z toho bylo v uvedeném období nově zahájeno celkem 122 963 správních řízení. Ve sledovaném období bylo vydáno celkem 66 431 rozhodnutí ve věci. Úřad rozhodoval účastnické spory o zaplacení ceny za služby (peněžité plnění) a vydal 66 134 rozhodnutí ve věci. O námitce proti vyřízení reklamace na poskytnutou službu a o námitce proti vyřízení reklamace na vyúčtování ceny

53


za službu vydal Úřad 200 rozhodnutí, z toho 175 rozhodnutí o námitce proti vyřízení reklamace na vyúčtování cen za služby. V roce 2011 vzrostl počet účastnických sporů o 20,4 % ve srovnání s rokem 2010. U rozhodovaných účastnických sporů o zaplacení ceny za služby (peněžité plnění) došlo k meziročnímu nárůstu počtu sporů o 20,5 %. Naproti tomu účastnické spory ve věci přístupu k datovým službám s vyjádřenou cenou poskytovaným na síti Internet nebo na jiných datových sítích (dialery) v roce 2011 Úřad nerozhodoval ani v jednom případě. Na tento klesající trend má zejména vliv využívání moderních technologií přístupu k síti Internet účastníky/uživateli. Dne 9. listopadu 2011 bylo přijato usnesení vlády č. 815, kterým bylo mimo jiné schváleno přenesení kompetence rozhodovat účastnické spory podle Zákona, jejichž předmětem je peněžité plnění, na soudy s účinností od 1. ledna 2013, s tím že Úřad dokončí dosavadní agendu. Přehledy účastnických sporů za rok 2011 jsou v přílohách č. 1 a 1a) této Zprávy. Správní řízení ve II. stupni O rozkladech proti rozhodnutím o zaplacení cen za služby elektronických komunikací vydaných v I. stupni bylo rozhodnuto ve II. stupni v 1 617 případech. Předmětem rozkladů ze strany poskytovatelů bylo zejména ohrazení se proti nepřiznání smluvní pokuty pro neplatné sjednání této pokuty či proti neprokázání existence smlouvy, ze strany účastníků pak námitka neexistence smlouvy či nedodržení smluvních závazků ze strany poskytovatele. O rozkladech proti rozhodnutím o námitkách bylo rozhodnuto v 54 rozhodnutích, u obou účastníků byl napadán zejména výklad smluvních podmínek. V ostatních sporech vyplývajících z uzavřené (či neuzavřené) smlouvy o poskytování elektronických komunikací bylo rozhodnuto ve 29 případech, předmětem rozkladů bylo prokázání smluvních práv a povinností obou účastníků. Ve všech uvedených kategoriích byly rozklady podávány jak poskytovateli služeb elektronických komunikací, tak účastníky (uživateli) těchto služeb. V roce 2011 (zejména ve druhém pololetí roku 2011) lze zaznamenat alarmující nárůst předaných rozkladů proti prvostupňovým rozhodnutím ve sporech o peněžitá plnění za služby elektronických komunikací (většinou ze strany poskytovatelů služeb elektronických komunikací). Oproti nápadu v roce 2010 v počtu 2 090 rozkladů bylo v roce 2011 předáno odboru přezkoumávání rozhodnutí 8 761 rozkladů. Nárůst je čtyřnásobný a ještě vyšší nárůst rozkladů lze očekávat v roce 2012. Tak prudký nárůst případů v obou stupních řízení vyvolal v činnosti zejména prvoinstančních odborů značné časové prodlení při vydávání rozhodnutí, což vedlo v roce 2011 k podání 713 žalob proti nečinnosti ČTÚ. Tato nečinnost je v žalobách proti ČTÚ spatřována především v tom, že ačkoliv byla správní řízení zahájena doručením podnětu (podání) k ČTÚ, nebyla ve lhůtě podle Zákona vydána rozhodnutí ve věci. Nepřiznávání některých nároků poskytovatelů služeb vedlo i ke zvýšení počtu žalob podávaných proti rozhodnutím předsedy Úřadu podle části páté o. s. ř. – v roce 2011 jich bylo 356. V roce 2011 bylo podáno 110 žalob ke zvláštnímu senátu pro kompetenční spory, zřízenému při Nejvyšším správním soudu, a to jak pasivních tak aktivních, kdy jsou zaznamenány v oblasti sporů mezi subjekty na trhu elektronických komunikací a odběrateli jejich produktů či služeb stále velké nejasnosti na straně soudů i podavatelů žalob o kompetencích ČTÚ v oblasti rozhodování sporů.

54


Stížnosti účastníků a uživatelů služeb elektronických komunikací Úřad v rámci své působnosti vyřizuje i stížnosti účastníků popřípadě uživatelů služeb elektronických komunikací. Nejedná se o stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu). Za rok 2011 Úřad evidoval 1 771 stížností, z toho 361 (20,4 %) stížností bylo nedůvodných a nedošlo k porušení Zákona, 107 (6,0 %) stížností nebyl Úřad příslušný vyřídit a 1 303 (73,6 %) stížnosti vyřídil Úřad postupem podle Zákona. Úřad za rok 2011 eviduje celkově o 2,9 % více stížností než v roce 2010. Příčiny zvýšení počtu stížností lze spatřovat jednak v nárůstu počtu účastníků, v rozšíření nabídky služeb elektronických komunikací a dále je uvedený nárůst spojen i se snadnějším přístupem občanů k informacím, jakož i zvyšováním právního vědomí občanů. Zároveň zejména ve čtvrtém čtvrtletí 2011 lze tento nárůst počtu stížností přičíst především zvýšené nespokojenosti uživatelů služeb elektronických komunikací s cenami poskytovaných služeb a jejich kvalitou a v této souvislosti i zvýšenému zájmu o činnost Úřadu ze strany médií a s tím souvisejícími výzvami některých skupin obyvatelstva, zejména na některých sociálních sítích, k zasílání podání na Úřad. Podle předmětu stížností je patrné, že nejvíce stížností za rok 2011 je na vyúčtování ceny za služby, kterých bylo 608 (34,3 %). Tyto případy jsou rozhodovány ve správním řízení podle § 129 Zákona (účastnické spory). K výraznému nárůstu došlo u počtu stížností na přenositelnost telefonního čísla v mobilní síti, kdy ve srovnání s rokem 2010 se jedná o nárůst o 53,5 %. Praxe ukazuje, že možnosti ponechat si své číslo a přejít k jinému operátorovi využívá stále více účastníků služeb elektronických komunikací. Úřad z toho důvodu provedl několik státních kontrol, jejichž předmětem byla kontrola dodržování opatření obecné povahy č. OOP/10/07.2005-3, kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel. Na základě kontrolních zjištění a shromážděných podkladů zahájil Úřad se společnostmi Telefónica, T-Mobile a Vodafone správní řízení, vydal rozhodnutí ve věci a udělil sankce za zjištěná pochybení při přenosu telefonních čísel, uvedená rozhodnutí jsou doposud nepravomocná. Počet stížností na služby poskytované v rámci univerzální služby byl minimální, jednalo se o 5 (0,3 %) stížností. Z toho se 2 stížnosti týkaly přístupu zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě, 2 stížnosti veřejných telefonních automatů a 1 stížnost se týkala přístupu a možnosti využívání služeb osobami s nízkými příjmy. V roce 2011 došlo k meziročnímu poklesu o 30,6 % počtu stížností na příjem TV signálu v souvislosti s digitalizací vysílání. Přehled stížností účastníků/uživatelů je uveden v příloze č. 2 této Zprávy. 1.4

Správa rádiového spektra

Nejdůležitější činností při správě rádiového spektra v roce 2011 bylo kromě běžné agendy rozhodování o individuálních oprávněních k využívání rádiových kmitočtů, stanovování poplatků za jejich využívání a zajištění rádiových kmitočtů pro pokračování přechodu na zemské digitální televizní vysílání, také rozhodování o přídělech rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací pro poskytování služby šíření zemského digitálního rozhlasového vysílání a mobilních multimediálních aplikací v rozsahu kmitočtů 1452–1479,5 MHz (tzv. pásmo L).

55


V roce 2011 byl dokončen přechod zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání s výjimkou územní oblasti Zlín a Jeseník, kde má být přechod dokončen nejpozději do 30. června 2012. V průběhu roku bylo rovněž realizováno dlouhodobé experimentální zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2. Bližší popis vývoje v této oblasti lze nalézt v Kapitole I. bodu 4 Přechod na zemské digitální vysílání této Zprávy. Souběžně zde Úřad zajišťoval i další činnosti, zejména plněním povinností vyplývajících ze Zákona a správního řádu. Rozhodování o přídělech rádiových kmitočtů V roce 2011 pokračovala výběrová řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění krajských sítí elektronických komunikací pro poskytování služby šíření zemského digitálního rozhlasového vysílání a mobilních multimediálních aplikací v rozsahu kmitočtů 1452–1479,5 MHz, vyhlášená v říjnu 2010 v návaznosti na výběrové řízení realizované pro celoplošné přidělení. V těchto výběrových řízeních byla v únoru a březnu udělena práva k využívání rádiových kmitočtů pro všechny kraje, pro něž se do výběrového řízení přihlásili zájemci, tj. pro kraje Středočeský (včetně Prahy), Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Jihomoravský a Jihočeský. Po ukončení výběrových řízení na krajská přidělení Úřad v květnu 2011 vyhlásil 13 výběrových řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění městských sítí elektronických komunikací pro poskytování služby šíření zemského digitálního rozhlasového vysílání a mobilních multimediálních aplikací v jednotlivých krajských městech ČR. Do výběrových řízení pro Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové podal přihlášku pouze jeden zájemce. U všech ostatních krajských měst podali přihlášky do každého výběrového řízení vždy dva zájemci. Během srpna a září byla tato výběrová řízení dokončena a Úřad udělil práva k využívání předmětných rádiových kmitočtů pro všechna krajská města. Rozhodování o oprávněních k využívání rádiových kmitočtů Rádiové kmitočty určené k civilnímu (nevojenskému) využití lze využívat pouze na základě všeobecných nebo individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V rámci výkonu státní správy Úřad uděluje, mění, prodlužuje dobu platnosti nebo odnímá individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Celkové počty rozhodnutí v souvisejících správních řízeních, rozdělené podle jednotlivých radiokomunikačních služeb, jsou přehledně uvedeny v tabulce v příloze č. 3 této Zprávy. Obdobně jako v minulých letech přetrvává stav, že největší zájem je o rádiové kmitočty nezbytné pro zajišťování veřejné služby elektronických komunikací spočívajících zejména v bezdrátovém přístupu k dostatečně rychlým datovým službám (např. přístup k síti Internet) nebo sloužících k rádiovému propojení základnových stanic mobilních operátorů. Stále rovněž platí, že poměrně vysoký počet vydaných individuálních oprávnění v pevné službě je hlavně způsoben požadavky mobilních operátorů sítí 2. a 3. generace, kteří spravují velice rozsáhlou síť rádiových spojů, v níž plynule v návaznosti na využití sítě provádějí optimalizaci. V rámci optimalizace mobilní operátoři současně zvyšují přenosové rychlosti, což je důsledkem stále vyššího objemu dat požadovaného zákazníky v rámci nových aplikací a využití tzv. „chytrých“ („smart“) telefonů. I v roce 2011 docházelo k prudkému rozvoji mobilních sítí ve standardu UMTS (3G sítě) všech držitelů přídělů rádiových kmitočtů pro UMTS sítě, což vedlo taktéž ke zvýšenému počtu požadavků na udělení individuálních oprávnění.

56


Z hlediska ostatních radiokomunikačních služeb došlo také k určitému navýšení počtu vydaných rozhodnutí zejména pak v letecké pohyblivé službě, kde v návaznosti na změnu Zákona umožňující osvobození od poplatkové povinnosti pro letadlové stanice v režimu rekreačního a sportovního létání, Úřad obdržel velké množství žádostí o osvobození od poplatku od držitelů takových individuálních oprávnění, která splňují stanovenou podmínku. Poměrně vysoký počet vydaných a odejmutých individuálních oprávnění v rozhlasové službě uvedený v tabulce, je důsledkem jednak uvádění nových televizních vysílačů zemského digitálního televizního vysílání (zejména dokrývacích vysílačů malého výkonu) do provozu a současně i rozsáhlým ukončováním provozování vysílačů (televizních převaděčů) zemského analogového televizního vysílání v důsledku naplnění stanoveného termínu ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice. Podmínky využívání rádiových kmitočtů Podmínky pro využívání rádiových kmitočtů na základě všeobecných oprávnění byly v roce 2011 upraveny změnami následujících, níže uvedených všeobecných oprávnění: a) všeobecné oprávnění č. VO-R/18/02.2011-2 k provozování terminálů v pevných bezdrátových přístupových sítích v pásmech 3,5 GHz, 25 GHz a 28 GHz s účinností od 1. března 2011; b) všeobecné oprávnění č. VO-R/13/11.2011-18, kterým se zrušuje všeobecné oprávnění č. VO-R/13/08.2005-25 k provozování uživatelských terminálů sítí NMT 450 s účinností od 1. ledna 2012. Ověřování odborné způsobilosti Zákon v § 26 odst. 1 stanoví, ve kterých případech se vyžaduje odborná způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení, a podle § 26 odst. 2 Zákona mohou obsluhu předmětných rádiových zařízení vykonávat jen osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Zkušební komise Úřadu ověřují zkouškou odbornou způsobilost uchazečů o všeobecný a omezený průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby, průkazy námořní pohyblivé služby a průkazy HAREC a NOVICE operátorů stanic radioamatérské služby. V průběhu roku 2011 nedošlo ke změnám zkušebních otázek a správných odpovědí, které jsou obsaženy ve zkušebních testech ani ke změně osnov ústních zkoušek. Obecně lze konstatovat, že i nadále stoupá počet uchazečů o průkaz radiotelefonisty, zejména pak v námořní pohyblivé službě. Úřad současně každoročně vyřídí odpovídající (tedy rovněž vysoký) počet žádostí o prodloužení platnosti dříve vydaných průkazů odborné způsobilosti. Podrobné údaje o udělených počtech jednotlivých druhů průkazů odborné způsobilosti a také o průkazech, jejichž platnost byla prodloužena, jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 4 této Zprávy. Automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra (ASMKS) – kontrola rádiového spektra V roce 2011 bylo prostřednictvím systému ASMKS zadáno a zpracováno 1 152 požadavků na monitorování rádiového spektra a měření pokrytí rádiovými signály, 1 631 požadavků na kontroly rádiových a elektrických zařízení a elektronických zařízení, sítí a služeb a 1 142 požadavků na šetření rušení radiokomunikačních služeb. Doplňující informace o činnosti při zjišťování zdrojů rušení jsou uvedeny v příloze č. 5 této Zprávy.

57


ČTÚ v průběhu roku 2011 vykonával průběžně kontroly dodržování podmínek všeobecných oprávnění a individuálních oprávnění při využívání rádiového spektra. Kontroly byly zaměřeny na využívání rádiových kmitočtů bez oprávnění a po skončení platnosti individuálních oprávnění. Ve 4. čtvrtletí 2011 byla zahájena komplexní kontrola dodržování plánovacích parametrů při provozování VKV FM vysílačů v pásmu 87,5 až 108 MHz. Do 31. prosince 2011 bylo překontrolováno celkem 145 vysílačů s průběžným výsledkem, že jejich provozovatelé u 97 % měřených vysílačů překračují výkon celkového multiplexního signálu a u 33 % vysílačů navíc překračují i maximální špičkový kmitočtový zdvih. V rámci měření pokrytí obcí signálem digitální televize bylo podle vyhlášky č. 163/2008 Sb. (v měřicích bodech) změřeno 183 obcí a za jízdy dalších 278 obcí v územních oblastech Trutnov, Jihlava, Brno, Ostrava a Jeseník. 1.5

Regulace komunikačních činností

Síťové plány V průběhu roku 2011 ČTÚ připravil a po veřejné konzultaci návrhů vydal řadu novel síťových plánu: a) Opatření obecné povahy č. SP/1/05.2011-6, kterým se vydává síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů. b) Opatření obecné povahy č. SP/2/05.2011-7, kterým se vydává síťový plán přenosových parametrů veřejných telefonních sítí. c) Opatření obecné povahy č. SP/3/05.2011-8, kterým se vydává síťový plán signalizace veřejných komunikačních sítí. d) Opatření obecné povahy č. SP/4/07.2011-13, kterým se stanoví identifikační označení sítí, datových toků a služeb sítí zemského digitálního televizního vysílání. Výše uvedená opatření obecné povahy ČTÚ vydal s ohledem na skutečnost, že zákonem č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo ke změně v ustanovení § 62 odst. 3 Zákona. Změna ustanovení spočívala v povinnosti ČTÚ nově vydávat síťové plány jako opatření obecné povahy. ČTÚ zároveň přistoupil k dílčím aktualizacím dosavadního síťového plánu signalizace (síťový plán č. 3) tak, aby odpovídal stávajícímu reálnému stavu. Správa čísel Kontinuální činností, kterou ČTÚ zajišťoval v průběhu celého roku 2011, bylo rozhodování o žádostech podnikatelů o udělení oprávnění k využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen (dále jen „čísel“), resp. o žádostech podnikatelů o změnu, prodloužení doby platnosti nebo odnětí oprávnění k využívání čísel z číslovacích plánů podle § 30 a následujících Zákona. V průběhu roku 2011 tak bylo vydáno 171 rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel, 57 rozhodnutí o změně oprávnění, 82 rozhodnutí o prodloužení doby platnosti oprávnění, 40 rozhodnutí o odnětí oprávnění a 41 rozhodnutí ve věci převodu oprávnění. ČTÚ v oblasti správy čísel vydal celkem 391 rozhodnutí.

58 1.6

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Regulace v oblasti poštovních služeb

Kompetence Úřadu v oblasti regulace poštovních služeb jsou dány zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb. (dále jen „zákon o poštovních službách“). Úřad je nezávislým regulačním orgánem pro sektor poštovních služeb a jako takový byl zřízen v souladu s právní úpravou Evropských společenství. Od 1. března 2010 jsou oba obory, jak elektronické komunikace, tak poštovní služby, pro jejichž regulaci byl Úřad zřízen, začleněné do jednoho odboru. V oblasti poštovních služeb je podle zákona o poštovních službách regulována zejména činnost držitele poštovní licence, jímž je na období let 2009–2012 Česká pošta, a to v oblasti základních poštovních služeb. Jedním ze základních úkolů Úřadu v oblasti poštovních služeb je podle § 37 zákona o poštovních službách dohlížet na to, aby držitel poštovní licence poskytoval veřejnosti poštovní služby tak, aby byly co nejlépe uspokojené oprávněné potřeby zákazníků. Těmi jsou fakticky všechny fyzické i právnické osoby v ČR; jejich potřeby jsou proto velmi různorodé. Základními službami jsou nejdůležitější poštovní služby (obyčejné zásilky, doporučené zásilky, balíky a poštovní poukázky) a zahraniční poštovní služby, jež hrají pro celou veřejnost nezastupitelnou roli. Tyto základní služby jsou vymezeny přílohou rozhodnutí o udělení poštovní licence. Základními kompetencemi Úřadu v oblasti základních služeb jsou: a) zajištění všeobecné dostupnosti základních služeb ve stanovené kvalitě, b) zajištění informovanosti veřejnosti o optimálním využívání základních služeb, c) ochrana zákazníků před negativními důsledky dominantního postavení České pošty. O výsledcích dohledu zveřejňuje Úřad v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 písm. b) zákona o poštovních službách jednou ročně souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence. Součástí činnosti Úřadu je stanovování základních kvalitativních požadavků, které je Česká pošta při poskytování základních služeb povinna dodržovat (např. hustota pošt, otevírací doba, vyřizování reklamací, požadavky týkající se obsluhy zdravotně postižených zákazníků a řada jiných), a vyslovování souhlasu s poštovními podmínkami, za nichž bude Česká pošta základní služby nabízet (jejich význam spočívá v tom, že se ustanovení týkající se zvolené služby stávají obsahem smlouvy uzavřené mezi odesílatelem a Českou poštou). Změny podmínek pro poskytování poštovních služeb V průběhu roku 2011 Úřad vydal 6 rozhodnutí o změně základních kvalitativních požadavků. První rozhodnutí o změně základních kvalitativních požadavků se týkalo doplnění definice pojmu „veřejné prostranství“ tak, aby byly vyloučeny jakékoliv nejasnosti o tom, jak je třeba tento pojem pro účely základních kvalitativních požadavků vykládat a aby adresátům byly poskytovány kvalitní služby.

59


Další rozsáhlá změna se týkala zavedení tří kategorií pošt, jež jsou rozděleny podle rozsahu poskytovaných poštovních služeb, přičemž každá z kategorií může být provozovnou České pošty nebo provozovnou jejího smluvního partnera (tzv. poštovní agentury či výdejní místa). Zároveň musí být uplatňována zásada, že v sídelním celku, kde nebude poštovní služba poskytována, bude poskytována v jeho bezprostředním okolí. Pošta 1. kategorie poskytuje poštovní služby a informace v plném rozsahu tak, jak to vyžaduje platné znění základních kvalitativních požadavků. Pošta 2. kategorie poskytuje poštovní služby v plném rozsahu tak, jak to vyžaduje platné znění základních kvalitativních požadavků. Omezení se týká způsobu poskytování informací či vyřizování žádostí adresátů (nejsou poskytovány na počkání – poštovní agentury). Pošta 3. kategorie je zřizována za účelem dodávání uložených poštovních zásilek (výdejní místa). V návaznosti na zavedení různých kategorií pošt byla upravena všechna navazující ustanovení, v nichž jsou stanoveny povinnosti pro jednotlivé kategorie. Tato změna úzce souvisí s možností transformovat poštovní síť a využít možnosti zajištění základních služeb tzv. poštovními agenturami, které nejsou provozovnami České pošty. Rozhodující pro schválení uvedené změny je požadavek, že základní služby musí být i nadále zajištěny ve všech lokalitách v celém rozsahu. Změna účinná ke dni 1. dubna 2011 umožňuje odesílateli zvolit si k vybraným poštovním službám doplňkovou službu avizování o dodávání, příp. uložení, poštovní zásilky krátkou textovou zprávou nebo elektronickou zprávou. V této souvislosti se stanoví, že v takové výzvě nemusí být uvedeny všechny údaje vyžadované v ustanovení základních kvalitativních požadavků. Současně s výzvou elektronickou musí být adresátovi předávána i nadále písemná výzva, která všechny tyto údaje obsahuje. Jedná se o změnu, u níž se očekává zvýšení komfortu pro zákazníka. Tato služba souvisí s další významnou změnou základních kvalitativních požadavků, a to s umožněním prodloužení doby pro dodávání i do odpoledních hodin, tzv. odpolední dodávání. Česká pošta může od 1. listopadu 2011 dodávat poštovní zásilky nejen v době od 8 do 16 hodin, jak bylo dříve stanoveno, ale i později odpoledne. Česká pošta zavedla v krajských a okresních městech dodávání vybraných poštovních zásilek (zejména balíků) i v odpoledních a večerních hodinách s cílem zvýšit podíl dodaných poštovních zásilek v místě uvedeném v poštovní adrese. Zároveň s touto změnou byla schválena výjimka z povinnosti připravit nedodané poštovní zásilky k vyzvednutí u ukládací pošty ještě tentýž den. Nově nemusí být připravené k vyzvednutí tentýž den nedodané poštovní zásilky, jež budou dodávány po 15. hodině. U části poštovních zásilek sice může dojít ke zhoršení stavu oproti dosavadnímu, toto případné zhoršení by však mělo být dostatečně vyváženo zlepšením kvality dodávání a přizpůsobení doby pro dodávání potřebám veřejnosti. S ohledem na rozsah změn v dodávání poštovních zásilek je České poště uložena povinnost zákazníky o této změně informovat a písemně jim sdělit, v jakém časovém rozmezí jim bude Česká pošta poštovní zásilky dodávat, a to do 31. ledna 2012. Tyto informace je Česká pošta povinna zpřístupnit rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň každá pošta v okolí je povinna je na požádání sdělit. V průběhu roku 2011 Úřad vydal 13 rozhodnutí o vyslovení souhlasu se změnou poštovních podmínek. Z toho několik rozhodnutí bylo významných a je účelné na ně upozornit.

60


Od 1. dubna 2011 došlo ke změně poštovních podmínek, která vyplývá z požadavku ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách, podle kterého musí poštovní podmínky vždy odpovídat požadavkům úředního doručování písemností podle zvláštních právních předpisů. Dne 1. ledna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který stanoví požadavky pro doručování písemností v řízeních podle tohoto zákona a ze kterého vyplývá i požadavek uvádět na dodejce způsob doložení oprávnění k převzetí písemnosti za adresáta. Úřad několika různými metodami dohlíží na způsob, jakým Česká pošta své povinnosti plní. V roce 2011 Úřad provedl 2 rozsáhlejší státní kontroly, sleduje dodržování základních kvalitativních požadavků týkajících se rychlosti dodávání a zabývá se podněty zákazníků. Za loňský rok Úřad vyřídil 271 podání zákazníků, z toho se 216 podání týkalo základních služeb. Za porušování právních povinností bylo České poště v průběhu roku 2011 pravomocně uloženo 20 pokut v celkové výši 169 000,- Kč. Část těchto řízení se týkala porušení právních povinností, k nimž došlo už v předchozích letech. Nejzávažnějšími zjištěnými nedostatky, za které byly pokuty uděleny, bylo velmi rozšířené ukládání poštovních zásilek bez toho, že by byl nejprve vykonán pokus o dodání do adresátova domu, nesprávné dodání poštovních zásilek jiným osobám a porušení poštovního tajemství. Souhrnná zpráva o plnění povinností uložených České poště vyžadovaná jak zákonem o poštovních službách, tak i Směrnicí 97/67/ES, bude zveřejněna do konce května 2012. Novelou zákona o poštovních službách došlo k rozšíření pravomocí Úřadu. Od 1. července 2010 může Úřad jakémukoli provozovateli poštovních služeb, který při nabízení nebo poskytování služeb poruší některou z povinností stanovených v § 4 až 16 zákona o poštovních službách, uložit pokutu do výše 500 000,- Kč. Úřad zatím řešil pouze jeden takový případ, který nebyl do konce roku 2011 pravomocně ukončen. Součástí kompetencí Úřadu je i dohled nad dodržováním zákonného monopolu České pošty ze strany dalších operátorů (ten se týká poštovních zásilek obsahujících písemné zprávy, přičemž hmotnost poštovní zásilky je nižší než 50 g a cena za službu je nižší než 18,- Kč). V roce 2011 se Úřad v jednom případě na základě podnětu zabýval možným porušením zákonného monopolu, porušení zákona však v tomto případě nebylo zjištěno. Úřad v oblasti poštovních služeb spolupracuje s Evropskou komisí. Úřad se dále zúčastňuje pravidelných plenárních zasedání Výboru evropských poštovních regulátorů (CERP). Zastoupeni jsou zde zástupci prakticky všech poštovních regulátorů z evropských zemí; jednání se pravidelně účastní zástupci Evropské komise. Hlavním účelem jednání jsou vzájemné konzultace mezi jednotlivými poštovními regulátory, metodické otázky regulační činnosti a výměna zkušeností. Rozhodnutím Evropské komise ze dne 10. srpna 2010 (2010/C 217/07) došlo k vytvoření skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP). Zřízení této skupiny má umožnit koordinaci a spolupráci nezávislých národních regulačních orgánů v členských státech, jakož i těchto orgánů a Komise s cílem konsolidovat vnitřní trh poštovních služeb a zajistit konsistentní uplatňování směrnice 97/67/ES ve všech členských státech. Zástupci Úřadu se podílejí na činnosti pracovních skupin kvalita služeb a spokojenost uživatelů a rozvoj trhu a efekty regulace, regulace přístupu do sítě. Zástupci Úřadu se pravidelně účastní zasedání hlavních orgánů Světové poštovní unie (SPU) Council of Administration (CA) a Postal Operation Council (POC). Účelem jednání je projednávání nejrůznějších aktuálních otázek spojených s regulací poštovních služeb a s blížící se liberalizací trhu poštovních služeb v ČR.

61


Cenová regulace poštovních služeb Cenovou regulaci poštovních služeb do zahraničí vykonává Úřad podle § 2b odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, na základě § 34a zákona o poštovních službách a v souladu s § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2011 vydal Úřad dvě cenová rozhodnutí, kterými se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1 ze dne 16. prosince 2005, čj. 40 587/2005-611, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění pozdějších cenových rozhodnutí. Úřad vydal dne 7. července 2011 cenové rozhodnutí č. CR/P/07.2011-1, které se týká zařazení zemí do cenových skupin u balíkové služby do zahraničí, a dne 23. září 2011 vydal cenové rozhodnutí č. CR/P/09.2011-2, které stanoví novou maximální cenu za službu „dodání do vlastních rukou adresáta“ v zahraničí a aktualizuje zařazení zemí do cenových skupin u balíkové služby do zahraničí. Příprava metodiky ověřování čistých nákladů poštovní univerzální služby V rámci projektu „liberalizovaný poštovní trh“, spolufinancovaného z evropských strukturálních fondů (OPLZ), zahájil ČTÚ první aktivitu spočívající ve vytvoření metodiky výpočtu čistých nákladů poskytovatele univerzální služby v poštovním sektoru. Smlouva s dodavatelem byla uzavřena 10. listopadu 2011, dodavatel zatím zpracoval první část spočívající v popisu možných přístupů a doporučení optimálního řešení v podmínkách České republiky. Podrobné rozpracování metody bude součástí prací plánovaných pro rok 2012. 1.7 Výkon státní kontroly V oblasti výkonu kontrolní činnosti v průběhu roku 2011 se ČTÚ zaměřil na provedení kontrol především v následujících oblastech. Úplný přehled kontrolní činnosti je uveden v příloze č. 7 této Zprávy. Vedení evidence a kontrola podnikatelů v elektronických komunikacích Podle § 14 Zákona vydal Úřad 231 osvědčení, že osoba hodlající podnikat v elektronických komunikacích splnila povinnost podle § 13 Zákona a oznámila písemně tuto skutečnost Úřadu. Dále bylo vydáno 488 osvědčení o oznámení změny údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13 odst. 6 Zákona. Úřad prováděl průběžně kontrolu podnikatelů v elektronických komunikacích, zda vykonávaná činnost je v souladu s oznámenou činností podle § 13 Zákona. Kontrola plnění rozhodnutí Úřadu Státní kontrola veřejných telefonních automatů provozovaných společností Telefónica byla provedena za účelem přezkumu dílčí univerzální služby – služby veřejných telefonních automatů (dále jen „VTA“) podle § 39 odst. 3 Zákona. Kontrola se uskutečnila od 25. května 2011 do 30. června 2011. Kontrolou bylo zjištěno, že seznam VTA a veřejných telefonních stanic (dále jen „VTS“) zařazených do univerzální služby odpovídá počtům VTA a VTS, které je společnost Telefónica povinna provozovat na základě rozhodnutí Úřadu. Kontrolovány byly VTA a VTS vybrané na základě reprezentativního vzorku, jehož výpočet

62


provedl dle požadavku Úřadu Český statistický úřad. Z celkového počtu 5 975 VTA a VTS zařazených do univerzální služby bylo fyzicky kontrolováno 744 VTA a VTS, tj. 12,45 %. Byly zjištěny pouze některé dílčí nedostatky, které činily 0,1 % z celkového počtu provozovaných VTA a VTS. Úřad vydal výzvu k odstranění zjištěných nedostatků podle § 114 Zákona, které byly společností Telefónica ve stanoveném termínu do 30. září 2011 odstraněny. Výsledky této kontroly byly použity pro provedení přezkumu uložení dílčí univerzální služby veřejných telefonních automatů. Další kontrolní činnosti Státní kontrola plnění povinností uložených opatřením obecné povahy č. OOP/10/07.2005-3, kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností čísel. V rámci kontroly bylo prověřováno, zda jsou dodržovány technické a organizační podmínky stanovené tímto opatřením při procesech přenosu telefonních čísel mezi operátory podle § 34 Zákona. Kontrola byla provedena u společností Telefónica, T-Mobile a Vodafone. Státní kontrola detailně ověřila dostupnost údajů o uskutečněných procesech v rámci přenosu čísel u jednotlivých operátorů, což umožní lépe identifikovat pochybení operátorů při řešení stížnosti účastníků. Výsledky státní kontroly byly využity pro zefektivnění řešení stížností účastníků na problematiku přenesení čísla a dále byly využity i při novelizaci výše uvedeného opatření. Státní kontrola subjektů, které měly podle § 14 Zákona oznámeno poskytování veřejně dostupné telefonní služby mobilní formou přeprodeje. U těchto subjektů bylo přistoupeno k provedení státní kontroly s cílem zjistit a ověřit zejména, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány koncovým uživatelům a zda zákazníci/spotřebitelé těchto subjektů nejsou omezováni ve svých právech, která jim jako účastníkům zaručuje Zákon. Uvedená státní kontrola byla provedena ve dvou etapách, přičemž cílem její první fáze, která byla provedena na přelomu let 2010 a 2011 a vyhodnocena v březnu 2011 bylo zejména ověřit, jakým způsobem kontrolované subjekty prakticky podnikají v elektronických komunikacích. Z celkem 39 kontrolovaných subjektů bylo u 32 zjištěno, že vykonávají skutečně oznámenou činnost. Ostatní subjekty uvedenou činnost neprováděly a k datu vyhodnocení první fáze kontroly svoji činnost ukončily. Ve druhé fázi kontroly, která proběhla od 1. července 2011 do 30. září 2011, byla hlavní pozornost zaměřena na spotřebitelské otázky, především na skutečnost zda poskytovatelé služeb plní své zákonné povinnosti vůči svým koncovým zákazníkům/spotřebitelům. Výsledkem uvedených kontrol bylo zjištění, že poskytovatelé veřejně dostupné telefonní služby formou přeprodeje vystupují vůči svým zákazníkům jako poskytovatelé služeb elektronických komunikací v souladu se zákonem, se svými zákazníky uzavírají smlouvy o poskytování služeb typu účastnické smlouvy a služby poskytují pod svým jménem. V rámci kontrol byla zjištěna jen dílčí pochybení, která vedla ke 3 správním řízením. Problematice poskytování veřejně dostupné telefonní služby mobilní formou přeprodeje Úřad věnoval zvýšenou pozornost především z důvodu ochrany spotřebitele. Státní kontrola v procesu při ukončení maloobchodní služby přístupu k síti Internet (dále jen „služby ADSL“) a přechodu k jinému poskytovateli prověřovala, zda jsou tyto postupy a lhůty v souladu se Zákonem. Při kontrole nebylo zjištěno, že by docházelo k porušování Zákona tím, že by nebyla smluvně stanovena doba, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědní doba a podmínky pro obnovení a ukončení služby, ani tím, že by docházelo k prodlení ve velkoobchodním procesu při změně poskytovatele služby, který by byl v rozporu s uzavřeným velkoobchodním vztahem. Úřad rovněž neshledal, že by rozsah a relevance identifikačních údajů požadovaný od účastníka byly neoprávněné. Výsledků kontroly bylo využito i při tvorbě nového všeobecného oprávnění.

63


Spolupráce s Českou obchodní inspekcí V průběhu roku 2011 pokračovala spolupráce s Českou obchodní inspekcí (dále jen „ČOI“) v souladu s dohodou o spolupráci uzavřenou mezi ČTÚ a ČOI v roce 2007 a novelizovanou v roce 2011. Uvedená spolupráce spočívala zejména v účasti zaměstnanců ČTÚ při kontrolách telekomunikačních koncových a rádiových zařízení a výrobků, využívajících rádiové kmitočty, uvedených na trh. ČTÚ poskytla součinnost při ověřování vlastností rádiových zařízení přímo v terénu, či měření vzorků odebraných při kontrole ČOI. V souvislosti s novelou Zákona a s tím související změnou zákona o ochraně spotřebitele, kdy dozor nad dodržováním povinností podle zákona o ochraně spotřebitele na úseku služeb elektronických komunikací přechází od 1. ledna 2012 od ČOI na ČTÚ, byla zahájena ve druhé polovině roku 2011 jednání, která měla vytvořit podmínky pro převod uvedené agendy mezi oběma úřady v počátku roku 2012. Součástí těchto jednání byla i dohoda v otázkách vzájemné součinnosti při informování spotřebitelů prostřednictvím internetových stránek ČTÚ a ČOI a jejich vzájemné provázanosti. 1.8

Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

V oblasti rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti podle § 127 Zákona, ve kterých v I. stupni rozhoduje předseda Rady ČTÚ, pokračoval i v roce 2011 trend snižování počtu nově zahájených sporů oproti předchozím rokům (v roce 2008 bylo podáno celkem 13 návrhů, v roce 2009 celkem 11 návrhů a v roce 2010 celkem 8 návrhů). V roce 2011 byly k ČTÚ podány celkem 4 nové návrhy na zahájení sporných správních řízení podle § 127 Zákona a dále pokračovala dříve zahájená správní řízení neukončená v roce 2010. V průběhu roku 2011 pak byly ve sporných správních řízeních správním orgánem I. stupně vydány celkem 4 rozhodnutí/usnesení, přičemž ve 3 sporech bylo řízení ukončeno pravomocným rozhodnutím/usnesením správního orgánu I. stupně. V 1 sporu byl podán rozklad, a to proti usnesení o odložení věci z důvodu, že ČTÚ nebyl oprávněn ve věci rozhodovat, což bylo zjištěno až v průběhu správního řízení po vyjasnění skutkových okolností případu. V řízení o rozkladu pak správní orgán II. stupně potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Do konce roku 2011 zůstaly neukončeny správním orgánem I. stupně celkem 3 spory. Z toho 1 sporné řízení bylo v rámci svého průběhu několikrát přerušeno, a to na základě dohody účastníků řízení za účelem řešení sporu mimo sporné řízení. Tento záměr se však účastníkům řízení nepodařil naplnit, a tak správní řízení bude pokračovat a bude ukončeno vydáním rozhodnutí až v průběhu 1. čtvrtletí roku 2012. Další sporné řízení není ukončeno z důvodu, že sporné strany si teprve v průběhu správního řízení vyjasňovaly a doplňovaly podklady a informace nezbytné pro vypracování návrhu smlouvy na šíření televizního vysílání v regionalizované vysílací síti 3 a pro zajištění technického členění vysílací sítě 3 za účelem regionálního odpojovaného vysílání. I v tomto případě se však předpokládá ukončení správního řízení vydáním rozhodnutí v průběhu 1. čtvrtletí roku 2012. Poslední neukončené řízení je ve fázi, kdy odpůrce navrhl po vyrozumění o zahájení správního řízení přerušení řízení s odůvodněním, že nebyly vyčerpány všechny prostředky k dosažení dohody či smíru. Specifickým druhem sporu vedeným podle § 127 Zákona zahájeným v roce 2011 je spor týkající se uzavření smlouvy mezi provozovatelem televizního vysílání a podnikatelem poskytujícím službu šíření rozhlasového a televizního vysílání. I v tomto případě si však

64


sporné strany v průběhu správního řízení teprve pozvolna vyjasňují specifika televizního vysílání s regionálními vstupy, aby mohl být v souladu s § 72a a násl. Zákona zveřejněn podnikatelem poskytujícím službu šíření rozhlasového a televizního vysílání ve vysílací síti 3 návrh smlouvy a připravena regionalizace vysílací sítě 3. Pravomocná rozhodnutí/usnesení vydaná ve správních řízeních vedených podle § 127 Zákona ve věcech sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti jsou k dispozici na www.ctu.cz. 1.9

Vnější legislativa

V oblasti vnější legislativy ČTÚ v roce 2011 vypracovával a uplatňoval, s přihlédnutím k Legislativním pravidlům vlády, připomínky k návrhům právních předpisů a k jiným materiálům, zejména koncepční či hodnotící povahy, jejichž obsah se týkal působnosti ČTÚ. Tuto činnost ČTÚ prováděl jak v rámci meziresortních připomínkových řízení, tak často jako člen různých přípravných pracovních skupin na meziresortní úrovni vytvořených za účelem naplňování příslušných úkolů státních orgánů. Za hlavní legislativní úkoly ČTÚ v oblasti vnější legislativy je pak nutno i v roce 2011 považovat jeho účast na legislativním procesu změn Zákona a rovněž přípravu nových prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu nebo změn stávajících. Dne 30. prosince 2011 byl v částce 160 Sbírky zákonů uveřejněn zákon č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jde o zákon, kterým se do českého právního řádu implementuje revidované znění evropského regulačního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. V minimální míře se novela věnuje rovněž narovnání některých výkladově sporných částí Zákona. Legislativní proces návrhu tohoto zákona byl zahájen již v roce 2010, kdy se konalo meziresortní připomínkové řízení. Dne 5. května 2011 pak vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání Hospodářskému výboru. Hospodářský výbor projednal návrh a dne 9. září 2011 přijal usnesení č. 347/1, kterým byly k předmětnému návrhu zákona navrženy pozměňovací návrhy. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo na 23. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. září 2011. K návrhu zákona byly vedle pozměňovacích návrhů Hospodářského výboru uplatněny i další pozměňovací návrhy (sněmovní tisk č. 347/2). Třetí čtení návrhu zákona pak proběhlo v rámci téže schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to dne 27. září 2011, kdy byl návrh zákona (ve znění přijatých pozměňovacích návrhů) Poslaneckou sněmovnou schválen a následně, dne 5. října 2011, postoupen Senátu jako senátní tisk č. 214.

65


V rámci projednávání v Senátu se návrhem zákona zabýval Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Tato komise pak přijala usnesení č. 214/2, kterým k návrhu zákona uplatnila pozměňovací návrhy. Návrh zákona byl projednán dne 26. října 2011 na 13. schůzi Senátu s tím, že návrh zákona byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dne 1. listopadu 2011 byl návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem, doručen a rozeslán poslancům. O tomto návrhu zákona hlasovala Poslanecká sněmovna dne 6. prosince 2011 na 32. schůzi. Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona. Dne 9. prosince 2011 byl schválený návrh zákona doručen prezidentovi České republiky k podpisu. Pan prezident pak návrh zákona podepsal dne 19. prosince 2011. Zákon pak byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 30. prosince 2011, a to v částce 160 pod číslem 468/2011 Sb. Zákon č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v souladu s regulačním rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací ve znění jeho revize z roku 2009 upravuje zejména: a) definiční část Zákona, zejména s ohledem na technologický vývoj v tomto dynamicky se vyvíjejícím odvětví, b) cíle a základní zásady regulace, zejména v souvislosti se zvyšováním právní jistoty při regulaci trhu elektronických komunikací, prohlubování vnitřního trhu a zvyšování maximálních výhod z využívání moderních technologií pro zdravotně postižené uživatele, c) správu rádiového spektra, zejména s ohledem na prohloubení zásady technologické neutrality a neutrality služeb se zvýšením důrazu na využívání rádiového spektra na základě všeobecných oprávnění, dále problematiku a nástroje pro lepší zajištění obchodovatelnosti spektra, oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, v neposlední řadě novela zavádí i nový způsob výběru při udělování přídělů rádiových kmitočtů formou aukce, d) přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání, e) přenositelnost telefonních čísel, zejména s ohledem na rozšíření této povinnosti z veřejné telefonní sítě na veřejnou komunikační síť, f)

dílčí povinnosti v rámci univerzální služby, zejména pokud se týče jejich zpřesnění ve vztahu k vývoji v oblasti elektronických komunikací, ale bez jejich rozšiřování,

g) zavedení povinnosti funkční separace jako nového nápravného opatření poslední instance, h) náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací, i)

kvalitu služby, zejména stanovením pravomoci regulátora uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb,

j)

přístup ke službám a sdílení kapacit,

k) zpřístupnění účastnického vedení, l)

zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací, zejména s cílem vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup

66

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 oprávněných osob k osobním údajům uživatelů a dále stanovit postup v případě porušení ochrany osobních údajů, m) bezpečnost a integritu veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací, n) komplexní úprava správních deliktů.

Předmětným zákonem se dále mění i některé další zákony. Mezi nejzásadnější patří změna zákona o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), na jejímž základě se ČTÚ stává orgánem dohledu nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti služeb elektronických komunikací. V neposlední řadě jsou touto novelou měněny i zákon o některých službách informační společnosti (zákon č. 480/2004 Sb.) a zákon o ochraně osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb.), které reagují na revizi směrnice 2002/58/ES a důsledně oddělují působnost Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu pro ochranu osobních údajů v oblasti elektronických komunikací. Na základě změn provedených v Zákoně zákonem č. 468/2011 Sb. ČTÚ v roce 2011 připravil a zahájil meziresortní připomínková řízení k následujícím prováděcím právním předpisům k Zákonu: - návrh vyhlášky k provedení § 44 odst. 5 Zákona (nahrazuje opatření obecné povahy č. OOP/2/07.2005-5), - návrh vyhlášky k provedení § 63 odst. 13 Zákona (nahrazuje opatření obecné povahy č. OOP/3/07.2005-4), - návrh vyhlášky k provedení § 98 odst. 4 Zákona, - návrh vyhlášky k provedení § 99 odst. 1 Zákona. Legislativní proces k těmto prováděcím právním předpisům však bude dokončen až v roce 2012. Za zcela zásadní činnost ČTÚ v oblasti vnější legislativy v roce 2011 je pak nutno považovat účast zástupců ČTÚ v pracovní skupině vytvořené při Ministerstvu průmyslu a obchodu ve věci přípravy návrhu zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách. Na základě činnosti této pracovní skupiny, ve které byli i zástupci příslušných podnikatelských subjektů, bylo začátkem května 2011 ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu zahájeno meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách. Předložený návrh zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES. Transpoziční lhůta pro Českou republiku končí dne 31. prosince 2012. Účelem nové právní úpravy je završení postupného procesu liberalizace evropského poštovního trhu a tím úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství. Deklarovaným cílem je zvýšení konkurenčního prostředí a právní jistoty na trhu poštovních služeb, což by mělo mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Současně však bude zachována povinnost státu zajistit trvale udržitelnou univerzální službu (tj. zajistit minimální rozsah základních poštovních služeb ve stanovené kvalitě na celém území České republiky za dostupné ceny) a přiměřenou ochranu uživatelů všech poštovních služeb. Dne 2. listopadu 2011 byl návrh zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách, projednán a schválen vládou České republiky (usnesení vlády č. 792) a následně předán do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde je veden jako sněmoví tisk č. 535. Legislativní proces tak bude dokončen v roce 2012. V tomto roce pak ČTÚ předpokládá vydat rovněž 6 prováděcích právních předpisů (vyhlášek), které podle zatímního návrhu zákona mají spadat do působnosti ČTÚ.

67


Přehled zásadních zákonů a podzákonných právních předpisů se stručným popisem obsahu změn, kterými byly v roce 2011 provedeny úpravy právního rámce v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, je uveden v kapitole I. této Zprávy. V rámci zapojení ČTÚ do meziresortních pracovních skupin a orgánů je pro rok 2011 možno kromě výše uvedeného rekapitulovat jeho zapojení v rámci meziresortních pracovních skupin při Ministerstvu průmyslu a obchodu, a to jak k projektu týkajícího se zajišťování snižování administrativní zátěže založené právní úpravou, tak dále například v oblasti ochrany spotřebitelů (systémy mimosoudního řešení sporů v oblasti implementace evropského práva on-line řešení spotřebitelských sporů (nařízení „ODR“) a alternativní řešení spotřebitelských sporů (směrnice „ADR“). Základní zásady, kterými se dané projekty řídí se ČTÚ snažil zohledňovat zejména při přípravě návrhů právních předpisů a jiných normativních aktů vydávaných v jeho působnosti. ČTÚ se rovněž aktivně zapojoval do legislativního procesu v rámci činnosti Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu, zejména jeho pracovního orgánu – Výboru pro kontrolu kvality hodnocení regulace (RIA). Tyto orgány byly vytvořeny za účelem zajištění procesu projednávání a hodnocení legislativních materiálů připravovaných ústředními správními úřady z hlediska hodnocení kvality zpracovaných dopadů regulace, koncem roku 2011 však tato jejich působnost přešla na základě rozhodnutí vlády do působnosti Úřadu vlády (zejména Legislativní rady vlády). Kromě vnitrostátních legislativních aktivit je ČTÚ zapojen i do systému přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících členství ČR v Evropské unii – Informační systém pro aproximaci práva (ISAP), který slouží k evidenci a kontrole plnění povinností orgánů státní správy při implementaci práva Evropské unie. V roce 2011 ČTÚ řádně plnil své povinnosti spojené s tímto systémem a nebyly na jeho straně shledány žádné zásadní nedostatky, a to jak věcného, tak evidenčního charakteru. Další legislativní aktivity Úřadu Vedle prováděcích právních předpisů předpokládá Zákon vydání i dalších aktů normativní povahy, tzv. opatření obecné povahy, kterými ČTÚ stanoví bližší podmínky k výkonu komunikačních činností nebo provádí analýzy relevantních trhů. ČTÚ v roce 2011 přijal celkem 19 opatření obecné povahy. O jednotlivých opatřeních obecné povahy blíže ve věcně příslušných kapitolách této Zprávy. Souhrnný přehled vydaných opatření obecné povahy pak obsahuje tabulka v příloze č. 8 této Zprávy. Opatření pro převod části agendy účastnických sporů V roce 2011 se ČTÚ podílel na přípravě materiálu v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, který se však velmi úzce dotýkal působnosti ČTÚ v oblasti rozhodování účastnických sporů podle § 129 Zákona, jejichž předmětem je peněžité plnění. K této problematice byla i na základě podkladů od ČTÚ provedena analýza současného stavu, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy. Ministerstvo průmyslu a obchodu se danou oblastí začalo zabývat na základě předchozích upozornění na neudržitelnost situace v dané oblasti, kdy je ČTÚ dlouhodobě přetěžován agendou, a pro její řádné a včasné vyřizování nemá k dispozici příslušné personální a finanční prostředky. Podle názoru ČTÚ byla tato agenda zcela nelogicky svěřena do působnosti ČTÚ, ačkoliv jde v principu o soukromo-právní spory.

68


Vypracovaný materiál „Analýza současného stavu problematiky účastnických sporů podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy“ byl ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu předložen k projednání vládě České republiky. Usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 vzala vláda provedenou analýzu na vědomí a současně schválila přenesení kompetence rozhodovat účastnické spory podle Zákona, jejichž předmětem je peněžité plnění, na soudy s účinností od 1. ledna 2013 s tím, že ČTÚ dokončí dosavadní agendu. Dále však bylo tímto usnesením vlády schváleno převedení celkem 100 funkčních míst, příslušných mzdových prostředků a souvisejících výdajů z ČTÚ do rozpočtové kapitoly 336 – Ministerstvo spravedlnosti, a to tak, že první převod 50 funkčních míst a příslušných finančních prostředků bude proveden k 1. lednu 2013 a převod dalších 50 funkčních míst a příslušných finančních prostředků k 1. lednu 2014 s tím, že tato opatření budou realizována jako systémová změna. Realizací této části usnesení vlády by však ČTÚ v poměrně velmi krátké době přišel o 100 funkčních míst a příslušné finanční prostředky, což představuje ¼ všech zaměstnanců ČTÚ. Takové radikální snížení v nepoměrně krátkém čase bude mít, pokud k němu bude skutečně přistoupeno, velmi negativní vliv na plnění zákonných povinností ČTÚ. To by v praxi znamenalo jednak neschopnost ČTÚ dokončit v řádných termínech očekávaný počet cca 150 tis. správních řízení neuzavřených ke dni převodu agendy účastnických sporů na obecné soudy, a jednak by ČTÚ nemohl zabezpečit výkon nových kompetencí svěřených mu implementační novelou Zákona. V této souvislosti je v neposlední řadě také třeba upozornit i na vzrůstající počty případů žádostí o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V těchto případech hrozí státu značné výdaje v souvislosti s odškodňováním poškozených. Dosud bylo u ČTÚ za období 2010–2011 uplatněno 17 požadavků na náhradu škody způsobené při výkonu agendy účastnických sporů o peněžité plnění v celkové výši 11 226 070,44 Kč. ČTÚ tak považuje za nezbytné upozornit, že dané usnesení vlády je třeba v příslušné části revokovat, resp. změnit, neboť pokud by v budoucnu k jeho změně ve smyslu zmírnění dopadů na ČTÚ nedošlo, znamenalo by to zásadní ohrožení plnění povinností ČTÚ se všemi důsledky s tím spojenými. 1.10

Krizové řízení a bezpečnost

Činnost a hlavní úkoly Úřadu byly zaměřeny do oblasti bezpečnosti, krizového řízení, obranného plánování a civilního nouzového plánování a na aplikování zákonných ustanovení Zákona s důrazem na činnosti subjektů zajišťujících podporu elektronických komunikací pro potřeby bezpečnosti a obrany státu. Pro uvedené účely bylo v podmínkách podnikatelských subjektů realizováno opatření obecné povahy č. OOP/9/12.2010-18, kterým se stanoví náležitosti technicko-organizačních pravidel k zabezpečení integrity a bezpečnosti veřejné komunikační sítě a interoperability veřejně dostupných služeb elektronických komunikací za krizových stavů. V souladu s úkoly uloženými Úřadu v § 88 a § 99 Zákona a výše uvedeným opatřením obecné povahy, byly provedeny čtyři kontroly u telekomunikačních společností Telefónica, GiTy, a.s., OpavaNet, a.s. a T-Systems Czech Republic a.s. Kontroly byly zaměřeny na oblasti ochrany provozních a lokalizačních údajů, důvěrnost komunikací a zabezpečení elektronických komunikací za krizových stavů. Společnosti OpavaNet, a.s. bylo uloženo nápravné opatření, spočívající v přepracování technicko-organizačního pravidla

69


k zajištění bezpečnosti, integrity a poskytování služeb za krizových stavů i vnitřního technicko-organizačního předpisu k zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací. K dílčímu doplnění těchto dokumentů byly vyzvány i společnosti Telefónica a GiTy, a.s. Podle odst. 11 v návaznosti na odst. 10 § 97 Zákona organizoval a zajišťoval Úřad v průběhu měsíců ledna a února shromažďování evidencí od právnických a fyzických osob zajišťujících veřejnou komunikační síť a poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Následně Úřad zajistil souhrnné zpracování podkladů „Evidence provozních a lokalizačních údajů poskytnutých právnickými nebo fyzickými osobami oprávněným orgánům“. Zpracovaná evidence údajů, statistického charakteru, byla dne 8. března 2011 zaslána příslušným orgánům v Evropské komisi. Podle nařízení vlády č. 51 o plánování obrany státu z 21. ledna 2004 a úkolů stanovených v usnesení Bezpečnostní rady státu a Výboru pro obranné plánování (VOP) se zástupci Úřadu podíleli na zpracování dokumentů nutných pro tvorbu Plánu obrany ČR, a to zejména v rámci ustanovené Meziresortní odborné pracovní skupiny zřízené při VOP. Účast a činnost určených zástupců Úřadu na plánovaných jednáních VOP a dalších odborných pracovních skupin byla zajištěna. Prostřednictvím jmenovaných zástupců byl Úřad aktivně zapojen do činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování a jeho pracovních skupin. Činnost byla zejména zaměřena na zpracování koncepčních a legislativních dokumentů vztažených k definování evropské a národní kritické infrastruktury. V měsících říjnu a listopadu 2011 se zástupci Úřadu podíleli na přípravě, provedení a vyhodnocení mezinárodního cvičení NATO CMX-2011 a dále cvičení Evropské unie CME-2011. Při cvičení byly procvičeny administrativní postupy zahrnující zjišťování rušících zdrojů rádiových prostředků Ministerstva obrany a dále nezbytné procesy při vyčleňování nevojenských kmitočtových pásem pro vojenské účely pro případ mimořádných a krizových situací. V průběhu roku 2011 Úřad spolupracoval s Ministerstvem průmyslu a obchodu při výběru a definování prvků kritické infrastruktury za oblast elektronických komunikací a pošty. V rámci celého procesu bylo vybráno 12 dominantních subjektů podnikajících v elektronických komunikacích, které byly, v souladu se zákonem č. 240/2005 Sb., o krizovém řízení, určeny prostřednictvím opatření obecné povahy za subjekty kritické infrastruktury. Na návrh Ministerstva vnitra schváleným usnesením Vlády ČR, byl i Úřad jako ústřední orgán státní správy určen subjektem kritické infrastruktury. Úřad plnil rovněž úkoly plynoucí z usnesení Vlády ČR č. 205 a č. 380 z roku 2010 a následně z usnesení Vlády ČR č. 781 z roku 2011, které se vztahují k problematice kybernetické bezpečnosti. Do nově zřízené Rady pro kybernetickou bezpečnost byli předsedou Rady Úřadu jmenováni zástupci Úřadu, kteří se podíleli na tvorbě nových koncepčních dokumentů a přípravě budoucích legislativních předpisů v uvedené oblasti. Úřad zajistil své zastupování v Koordinační radě a pracovních orgánech evropského družicového navigačního systému GALILEO. V rámci služby PRS (Public Regulated Service) systému Galileo je prováděna součinnost Úřadu s „Pracovní skupinou PRS při MD“ k řešení případů škodlivé elektromagnetické interference ohrožující činnost PRS. Úřad plnil rovněž úkoly oblasti ochrany utajovaných informací. Byla zajištěna personální, fyzická a administrativní ochrana utajovaných informací. U Úřadu bylo zřízeno nové lokální pracoviště pro elektronické zpracování utajovaných dokumentů a před dokončením se nachází IS pro „Vládní utajované spojení“.

70

2.


Mezinárodní aktivity ČTÚ v roce 2011

ČTÚ se v roce 2011 podílel na aktivitách i na činnostech vyplývajících z členství v mezinárodních orgánech a institucích, zejména na základě gesce stanovené usnesením vlády ze dne 29. června 2011 č. 507, o změně přílohy usnesení vlády ze dne 1. června 2005 č. 676, o stanovení případů, ve kterých zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací Český telekomunikační úřad. Jde především o zapojení v orgánech Evropské unie a v dalších mezinárodních organizacích a institucích, jako ITU, CEPT, OECD, ETSI, NATO a dalších. 2.1

Aktivity ČTÚ ve vztahu k Evropské unii

ČTÚ je zastoupen v řadě mezinárodních orgánů a institucí v rámci Evropské unie. Jedná se především o následující orgány: Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC – Body of European Regulators for Electronic Communications), je poradní orgán Evropské komise, jehož členy jsou vnitrostátní regulační orgány členských státù Evropské unie a zástupci Evropské komise. Hlavními úkoly sdružení BEREC je vydávat stanoviska k návrhům opatření vnitrostátních regulačních orgánů týkajících se vymezení trhu, určení podniků s významnou tržní silou a ukládání nápravných opatření v souladu s články 7 a 7a novelizované rámcové směrnice, dále na žádost poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům pomoc v souvislosti s analýzami relevantních trhů, vydávat stanoviska k návrhům právních předpisů vypracovaných Komisí a poskytovat expertní stanoviska Evropskému parlamentu a Radě EU. BEREC vykonává úkoly nezávisle, nestranně a transparentně. Je řízen Radou regulačních orgánů, ve které zasedá 27 zástupců vnitrostátních regulačních orgánů z jednotlivých členských států Evropské unie. Zázemí pro činnost BEREC poskytuje Úřad (Office) pro BEREC, který je řízen správním ředitelem. Společné zasedání IRG/BEREC zajišťuje vždy země, která předsedá v Radě EU. Za ČR se pravidelně všech společných zasedání IRG/BEREC zúčastňuje předseda Rady ČTÚ. V roce 2011 proběhla čtyři společná zasedání BEREC a IRG (Skupiny nezávislých regulátorů), na kterých se řešila důležitá opatření týkající se mezinárodního roamingu, přístupových sítí NGA, velkoobchodního širokopásmového přístupu a další, jako je problematika posílení práv spotřebitelů a uživatelů a zlepšení bezpečnosti. Zasedání se také zaměřila na stanovení budoucí role IRG/BEREC a na Pracovní program na další rok. Komunikační výbor (COCOM – Communication Committee) je legislativní poradní orgán Evropské komise. Na jeho zasedáních se zástupci Úřadu podíleli na přípravě dokumentů společně se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě mezi-národního roamingu a implementace jeho regulace, revize regulačního rámce, zjednodušení procesu analýz relevantních trhů byla projednávána i další témata, jako např. hodnocení stavu zavádění vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou v členských státech Evropské unie a hodnocení stavu zavádění čísel 112 v členských státech Evropské unie. V průběhu roku 2011 se uskutečnila úvodní setkání pracovních skupin v rámci Skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP – European Regulators Group for Postal Sevices). V průběhu těchto setkání byly stanoveny úkoly daných pracovních skupin při monitorování trhu poštovních služeb a byly projednány metody sledování poštovních trhů Evropské unie a jednotlivých členských států, aby bylo zajištěno konsistentní uplatňování směrnice 97/67/ES ve všech členských státech.

71


Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG – Radio Spectrum Policy Group) je poradním orgánem Evropské komise vysoké úrovně ve strategických otázkách užití rádiového spektra, koordinace nakládání se spektrem a harmonizaci podmínek užití rádiového spektra se zaměřením na dostupnost spektra, jeho efektivní využívání k zajištění vytváření a fungování jednotného trhu. Závěry RSPG jsou formulovány zejména vydáním Stanoviska (Opinion) RSPG nebo Zprávy (Report) RSPG. Program činnosti RSPG v roce 2011 byl zaměřen zejména na témata – inventář spektra, kolektivní užití spektra, zlepšení pokrytí vysokorychlostními komunikacemi, ekonomická a sociální hodnota spektra a otázky mezinárodní koordinace spektra. Významný dopad bude mít dokončovaný proces přijetí Programu politiky rádiového spektra (RSPP), který je rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady a je tedy pro členské státy závazný. Výbor pro rádiové spektrum (RSC – Radio Spectrum Committee) je orgánem Evropské komise, který se zabývá technickými opatřeními k implementaci politiky rádiového spektra. Jeho hlavní náplní je příprava implementačních rozhodnutí, kterými jsou v Evropě nastavovány harmonizované podmínky k zajištění dostupnosti a efektivního užití rádiového spektra. Do jeho náplně patří i příprava opatření k zajištění dostupných a včasných informací o užití rádiového spektra. V roce 2011 byly hlavními tématy programu RSC zejména aktualizace Rozhodnutí Evropské komise k zařízením krátkého dosahu (SRD), k automobilovým radarům (SRR) v pásmu 24 GHz, k užití pásma 169 MHz, ke komunikacím na palubách lodí (MCV), dostupnost spektra pro zařízení charakteru bezdrátových mikrofonů a kamer (PMSE) a harmonizované zavádění technologické neutrality pro terestrické mobilní aplikace v pásmu 2 GHz. ČTÚ ve stanovených termínech implementoval všechny vydané harmonizační dokumenty v působnosti RSC. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informaci (ENISA – European Network and Information Securily Agency) je poradním orgánem Evropské komise. ENISA mj. sjednocuje procesy a postupy národních regulátorů v oblastech zabezpečení odolnosti, bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací, usměrňuje problematiku kritické infrastruktury a kybernetické bezpečnosti v rámci informačních systémů a elektronických komunikací. V roce 2011 spolupracoval ČTÚ s Ministerstvem průmyslu a obchodu při formulování stanoviska k dokumentům, které upřesňují provádění čl. 13a Směrnice EU 2009/140/EC a který byl aplikován do Zákona. Předmětem pojednání byly dokumenty „Technické pokyny pro hlášení incidentů (závažných událostí)“ a „Technické pokyny pro minimální bezpečnostní opatření“ v oblasti elektronických komunikací. Pro hlášení závažných přeshraničních bezpečnostních incidentů v elektronických komunikacích je u agentury ENISA stanovena kontaktní osoba za ČTÚ. K dalším oblastem aktivit patřily záležitosti výstavby a ochrany kritické infrastruktury elektronických komunikací a realizace programu Galileo. Hodnocení Evropské komise – Digitální agenda Scoreboard Do roku 2010 Evropská komise informovala o pokroku v oblasti elektronických komunikací v tzv. implementačních zprávách. Poslední implementační zpráva vyšla s pořadovým číslem 15 v roce 2010. Od roku 2011 z rozhodnutí Evropské komise vychází dokument Digitální agenda Scoreboard s informací o pokroku při implementaci předpisů ES do národních legislativ jednotlivých členských států a s hodnocením regulatorního prostředí jak České republiky, tak i ostatních členských států. Dokument obsahuje hodnocení vývoje na trzích elektronických komunikací, regulaci a její dopady na trh za rok 2010. ČTÚ se na přípravě podkladů pro tento dokument podílel a rovněž v roce 2011 byl během druhého pololetí poskytnut rozsáhlý objem informací, představovaných především údaji o trzích,

72


rozhlasovém a televizním vysílání, tarifech a ukazatelích širokopásmového přístupu, který bude sloužit jako podklad Evropské komisi pro tvorbu nového dokumentu Scoreboard 2012. 2.2 Mezinárodní aktivity Úřadu ve vazbě na ostatní mezinárodní orgány a organizace Zástupci ČTÚ byly v průběhu roku 2011 účastni na pracovních aktivitách v rámci následujících významných mezinárodních organizací: a) b) c) d)

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Severoatlantická aliance (NATO).

Vícestranné pracovní styky V průběhu roku 2011 se zástupci ČTÚ účastnili zejména těchto vícestranných pracovních jednání:  setkání se zástupci rakouského regulačního orgánu k problematice výběrových řízení na kmitočty v rámci digitální dividendy (Praha, 6. a 7. června 2011),  podpis Memoranda o porozumění v oblasti elektronických komunikací mezi ČTÚ a regulačním úřadem NCC Tchaj-wan (Praha, 6. září 2011),  jednání se zástupci regulačního úřadu Černé hory k seznámení se s uplatňováním režimu cenových stropů a price sqeeze testů (Praha, 6. a 7. září 2011),  studijní návštěva albánské delegace, zaměřená na problematiku zřízení a provozu systému monitorování rádiového spektra (Praha, 21. a 22. září 2011),  pracovní setkání zástupců Českého telekomunikačního úřadu a Telekomunikačného úradu Slovenskej republiky (Pezinok, 21. a 22. září 2011). V rámci mezinárodních aktivit Úřadu dále absolvovali zaměstnanci řadu dalších jednání s pracovníky regulačních orgánů sousedních zemí při provádění kmitočtových koordinací, při pracovních setkáních a konzultačních jednáních na pracovištích regulačních orgánů Slovenska, Německa, Rakouska a Polska. Regionální úmluva o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách Zástupce Úřadu se v roce 2011 účastnil dvou zasedání výboru RAINWAT (Regional Arrangement concerning the Radiotelephone Service on Inland Waterways) – Regionální úmluvy o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách (dále jen „Úmluva“), jejímž členem je také Česká republika. Hlavním cílem Úmluvy je mimo jiné zavést na evropské úrovni harmonizaci využívání rádiových kmitočtů na evropských vnitrozemských vodních cestách a stanovit podmínky provozu lodních radiostanic v kmitočtovém pásmu VHF (160 MHz), které je na těchto cestách využíváno. Hlavním úkolem zasedání signatářů Úmluvy v roce 2011 byla pokračující příprava nového aktualizovaného textu Úmluvy. Na posledním zasedání členských zemí Úmluvy v roce 2011 se podařilo dopracovat, resp. nalézt shodu na konečném znění nového textu Úmluvy. Nová Úmluva má být podepsána v dubnu 2012. Problematika mezinárodní koordinace rádiových kmitočtů Podmínky a postupy mezinárodní kmitočtové koordinace rádiových kmitočtů využívaných pro pevnou a pohyblivou službu upravuje vícestranná mezinárodní Smlouva o koordinaci kmitočtů mezi 29,7 MHz a 39,5 GHz pro pevnou službu a pozemní pohyblivou službu (Zagreb 2010) – HCM Agreement (dále jen „HCM Dohoda“). Zástupci Úřadu se 2x

73


ročně účastní pravidelných zasedání pracovních podskupin HCM Dohody ustavených samostatně pro problematiku pozemní pohyblivé a pevné služby. V rámci těchto jednání byly projednávány otázky vztahující se zejména k příliš dlouhým dobám potřebným k implementaci úprav nebo oprav harmonizovaného koordinačního programu, revizi pravidel stanovující formát a způsob elektronické výměny dat při mezinárodních kmitočtových koordinacích stanic pozemní pohyblivé služby a problematiky vyplývající z připravovaného budoucího harmonizovaného využívání rádiových kmitočtů širokopásmovými systémy v pásmech 800 MHz a 2600 MHz. V roce 2011 rovněž probíhalo dokončení finálního znění Přílohy 2A HCM Dohody týkající se popisu koordinační procedury v pozemní pohyblivé službě. Dvoustranná koordinační jednání k problematice rozhlasového a televizního vysílání V průběhu roku 2011 se v rámci plánování a koordinace rádiových kmitočtů pro zajištění dalšího rozvoje zemského digitálního televizního vysílání uskutečnila celkem čtyři dvou nebo vícestranná koordinační jednání se zástupci správ zemí sousedících s Českou republikou. Jednání se zástupci administrací Německa, Polska a Rakouska se uskutečnila v zahraničí, jednání se zástupci Slovenska se uskutečnilo na základě pozvání Úřadu v Praze. V průběhu roku 2011 bylo hlavní úsilí zástupců Úřadu zaměřeno kromě vlastní koordinace kmitočtových požadavků nezbytných pro dobudování vysílacích sítí zemského digitálního televizního vysílání (DVB-T) rovněž na problematiku budoucího plánování kmitočtů v pásmech vyhrazených pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání, a to především s ohledem na účelné a efektivní využití rádiových kmitočtů vyplývající z možností využití nových digitálních systémů (T-DAB+, DVB-T2 apod.). Se všemi dotčenými sousedními státy byly proto zahájeny přípravné práce směřující k provedení analýz nezbytných pro stanovení tzv. preferenčních kanálů, které by především v pohraničních oblastech umožnily realizaci vysílacích sítí s využitím rozsáhlých SFN sítí, nebo by je bylo možno využít pro šíření lokálních či regionálních programů bez nutnosti současné velmi komplikované kmitočtové koordinace jednotlivých požadavků. Cílem těchto analýz je nalézt možnost řešení na společných hranicích států při zachování principu rovnoprávného přístupu k rádiovým kmitočtům. Využití nových moderních systémů s vyšší přenosovou kapacitou by mělo umožnit minimalizovat negativní dopad rozhodnutí o využití rádiového pásma 790– 862 MHz pro nové mobilní širokopásmové služby, čímž došlo ke ztrátě možnosti využít tyto rádiové kmitočty pro šíření zemského digitálního televizního vysílání. Jednání týkající se uvedené problematiky budou pokračovat i v průběhu roku 2012. Na jednáních byla současně projednávána problematika dodržování některých technických parametrů analogového rozhlasového vysílání v pásmu VKV-FM, kde sousední administrace poukazují na soustavné překračování hodnoty výkonu multiplexu (MPX), což ve svém důsledku vede k překročení zkoordinovaných hodnot rádiových kmitočtů, které se koordinují s hodnotou MPX odpovídající doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Ve svém důsledku překročení hodnoty MPX vede k lepší subjektivní slyšitelnosti, a tím i k rozšíření oblasti poslechu. Zahraniční správy na základě stížností svých provozovatelů vysílání požadují, aby Úřad zajistil dodržení koordinačních hodnot MPX nebo aby rozhodl o odpovídajícím snížení celkového vyzářeného výkonu předmětných rozhlasových vysílačů.

74


Kapitola III. INFORMACE O POTŘEBĚ PŘIJETÍ NOVÝCH PŘEDPISŮ NEBO NOVEL STÁVAJÍCÍCH PŘEDPISŮ 1.

Elektronické komunikace

1.1

Problematika provozních a lokalizačních údajů

Vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10, kterým s účinností ode dne 12. dubna 2011 došlo ke zrušení § 97 odst. 3 a 4 Zákona a ke zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, trvá i nadále potřeba přijetí implementační novely Zákona a jeho prováděcího právního předpisu k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES. Návrh tohoto implementačního zákona je v působnosti Ministerstva vnitra, které v roce 2011 vytvořilo příslušný návrh zákona a provedlo k němu meziresortní připomínkové řízení. V rámci daného procesu ČTÚ prezentoval své návrhy na provedení příslušných změn a úprav. Legislativní proces k předmětnému návrhu zákona však bude zřejmě dokončen až v průběhu roku 2012. 1.2

Účastnické spory – spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění

Vzhledem k tomu, že vývoj počtu případů podání návrhů na zahájení účastnických sporů, tj. soukromoprávních sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé (§ 129 Zákona), které v současné době patří do rozhodovací působnosti ČTÚ, i nadále roste, není ČTÚ již dále schopen zajistit řádné plnění dané agendy. S ohledem na danou skutečnost vláda České republiky uložila svým usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu spravedlnosti, aby nejpozději do 31. března 2012 vypracovala a předložila vládě návrh zákona, jímž bude novelizován Zákon tak, že daná agenda účastnických sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění bude převedena na soudy, a to s účinností ode dne 1. ledna 2013. Jde o naplnění urgentní potřeby řešit obtížnou situaci v oblasti rozhodování předmětných sporů, jejichž návrhy je ČTÚ natolik zahlcen, že nezvládá jejich řádné vyřizování. I přes výše uvedené je třeba důrazně upozornit, že samotné převedení dané agendy nebude dostačujícím řešením, neboť vláda výše uvedeným usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 současně rozhodla o personálních a finančních opatřeních spojených s převodem dané agendy z ČTÚ do resortu Ministerstva spravedlnosti. Naplnění této části usnesení by však na straně ČTÚ způsobilo úplný kolaps ve výkonu správních činností, a to nejen v rámci předmětné agendy § 129 Zákona, ale negativně by ovlivnila i výkon regulační agendy, když se ČTÚ dlouhodobě potýká s nedostatečným personálním obsazením. Z uvedeného důvodu bude třeba shromáždit a vládě předložit další podklady a rozbory se žádostí o revokaci, resp. změnu předmětného usnesení tak, aby negativní dopady v oblasti personálního a finančního zajištění byly co nejnižší.

75

1.3


Potřeba vydání prováděcích předpisů k zákonu o elektronických komunikacích

Se změnou právního rámce elektronických komunikací provedeného v roce 2011 souvisí rovněž potřeba vydat některé změny prováděcích právních předpisů k tomuto Zákonu. Předpisy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu V kontextu nálezu Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10, kterým byla mimo jiné zrušena vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, bude třeba vydat novou vyhlášku k úpravě podmínek pro uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů. Vydání této vyhlášky (dříve vyhláška č. 485/2005 Sb.) je však v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě změn přijatých zákonem č. 468/2011 Sb. (implementační novela zákona o elektronických komunikacích), konkrétně úprav ustanovení v části správy rádiového spektra a správy čísel, je třeba provést příslušnou změnu dotčených prováděcích právních předpisů, a to: - nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše i způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů, - vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Předpisy v působnosti ČTÚ Po přijetí změny Zákona a prováděcí vyhlášky k problematice uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů podle písmene a) ČTÚ předpokládá, že přistoupí k revizi vyhlášky č. 486/2005 Sb., kterou se stanoví výše a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, a která na problematiku § 97 Zákona a dřívější vyhlášky č. 485/2005 Sb. bezprostředně váže. Další prováděcí právní předpisy v působnosti ČTÚ, které budou vydány v roce 2012, souvisí s přijetím implementační novely Zákona (zákon č. 468/2011 Sb.) a jedná se o: - vyhlášku k provedení § 44 odst. 5 Zákona (nahrazuje opatření obecné povahy č. OOP/2/07.2005-5), - vyhlášku k provedení § 63 odst. 13 Zákona (nahrazuje opatření obecné povahy č. OOP/3/07.2005-4), - vyhlášku k provedení § 98 odst. 4 Zákona, - vyhlášku k provedení § 99 odst. 1 Zákona. Legislativní proces k těmto návrhům prováděcích právních předpisů ČTÚ zahájil již koncem roku 2011.

76

2.


Poštovní služby

I v oblasti poštovních služeb nadále trvá potřeba přijetí implementační novely zákona o poštovních službách, kterou by byla do právního řádu České republiky implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Evropského společenství. Gestorem dané právní úpravy je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dne 2. listopadu 2011 byl návrh zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách, projednán a schválen vládou České republiky (usnesení vlády č. 792) a následně předán do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde je veden jako sněmoví tisk č. 535. Legislativní proces tak bude dokončen v roce 2012. V tomto roce pak ČTÚ předpokládá vydat rovněž 6 prováděcích právních předpisů (vyhlášek), které podle zatímního návrhu zákona mají spadat do působnosti ČTÚ.

77


Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPEČENÍ ČINNOSTÍ ČTÚ 1.

Výsledky hospodaření ČTÚ

Závazné ukazatele kapitoly 328 – ČTÚ vyplývající ze zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011 ze dne 15. prosince 2010, obdržel ČTÚ od Ministerstva financí dopisem ministra financí čj. 19/127 853/2010-193 ze dne 20. prosince 2010. Přehled plnění těchto ukazatelů je uveden v příloze č. 9 této Zprávy, zároveň je v příloze č. 10 této Zprávy uveden přehled závazných ukazatelů na rok 2012 (povinnost stanovená Zákonem). 1.1

Hodnocení plnění ukazatelů kapitoly 328 – Český telekomunikační úřad

Příjmy celkem Schválený rozpočet závazného ukazatele příjmy celkem ve výši 1 032 248 tis. Kč nebyl v průběhu roku 2011 nijak upravován. Tento rozpočet byl překročen, když dosažená skutečnost je 1 142 673,47 tis. Kč, tj. plnění upraveného rozpočtu na 110,70 % a jeho překročení o 110 425,47 tis. Kč. Daňové příjmy – správní poplatky byly splněny v objemu 73 693,88 tis. Kč, tj. plnění upraveného rozpočtu na 147,39 % a překročení o 23 693,88 tis. Kč. Podstatnou část nedaňových příjmů představují příjmy vyplývající z činnosti ČTÚ, tj. příjmy ze správy rádiového spektra, které činily 939 779,32 tis. Kč a příjmy ze správy čísel ve výši 107 559,19 tis. Kč. V kategorii nedaňových příjmů jsou zahrnuty i příjmy z rozpočtu Evropské unie, u kterých byl upravený rozpočet ve výši 37 248 tis. Kč plněn pouze na 5,47 %, když dosáhly objemu 2 035,73 tis. Kč. ČTÚ obdržel částku  1 568,49 tis. Kč jako protihodnotu vynaložených nákladů podle monitorovacích zpráv na projekt reg. č. CZ 1.04/4.1.00/48.00020 s názvem „Implementace Doporučení Komise Evropských společenství č. 2009/396/ES ze dne 7. května 2009 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU do regulace cen Českým telekomunikačním úřadem“,  149,09 tis. Kč jako protihodnotu vynaložených nákladů podle monitorovací zprávy na projekt reg. č. CZ.1.04/4.1.00/48.00025 s názvem „Strategie rozvoje informačního systému ČTÚ“,  202,74 tis. Kč jako protihodnotu vynaložených nákladů podle monitorovací zprávy na projekt reg. č. CZ.1.04/4.1.00/48.00030 s názvem „Efektivní správa ČTÚ“,  115,41 tis. Kč jako protihodnotu vynaložených nákladů podle monitorovací zprávy na projekt reg. č. CZ.1.06/1.1.00/07.06407 s názvem „Elektronická podání v procesu správního řízení“. Nižší plnění těchto rozpočtových příjmů je ovlivněno termíny předložení monitorovacích zpráv a následně odsouhlasením a poukázáním způsobilých výdajů. ČTÚ vybral na pokutách udělovaných ve správním řízení za rok 2011 částku ve výši 4 468,15 tis. Kč, tj. plnění upraveného rozpočtu na 89,36 %. Objem těchto příjmů nelze dopředu přesně odhadnout.

78


ČTÚ v roce 2011 rozpočtoval ještě příjmy vyplývající z pronájmu ostatních nemovitostí, resp. jejich částí, ve výši 67 tis. Kč. Tyto příjmy dosáhly objemu 117,41 tis. Kč, tj. plnění upraveného rozpočtu na 175,24 % a překročení o 50,41 tis. Kč. Jedná se o příjmy z pronájmu místnosti v budově ČTÚ v Sokolovské ulici správci budovy a z pronájmu prostor pro umístění automatů na nápoje, a dále o platbu ve výši 50 tis. Kč od obce Loket za užívání anténního nosiče jako rozhledny na monitorovací stanici Karlovy Vary, patřící do Automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra. Příjmy vykázané na ostatních příjmových položkách mají charakter nahodilých příjmů, a proto se nerozpočtují. Z příjmů ze správy rádiového spektra se tvoří podle Zákona a nařízení vlády Radiokomunikační účet. Za rok 2011 byla na tento účet převedena částka 124 638,99 tis. Kč a o tuto částku se snížila skutečnost příjmů za rok 2011. Přehledy všech příjmů za rok 2011 jsou uvedeny v příloze č. 9 a plánované příjmy pro rok 2012 jsou uvedeny v příloze č. 10 této Zprávy. Výdaje celkem V roce 2011 využil ČTÚ možnosti čerpat na rozpočtově nezajištěné potřeby tzv. „nároky“ ve výši 30 833,62 tis. Kč. Na druhé straně byla z rozpočtu 2011 uspořena částka 82 452,51 tis. Kč, z toho 45 399,47 tis. Kč činila úspora výdajů na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby, 31 075,98 tis. Kč činila úspora výdajů na projektech spolufinancovaných z Evropské unie a 5 977,05 tis. Kč připadlo na ostatní výdajové položky. Výdaje celkem byly za rok 2011 čerpány v objemu 587 253,20 tis. Kč, tj. čerpání k upravenému rozpočtu na 93,47 %. Rozpočet výdajů ČTÚ je členěn podle rozpočtové skladby z hlediska odvětvového do 4 paragrafů, a to na  § 2412 – Záležitosti telekomunikací,  § 2461 – Činnost ústředních orgánů státní správy ve spojích,  § 2491 – Mezinárodní spolupráce ve spojích,  § 5273 – Ostatní správa v oblasti krizového řízení. v tis. Kč

Ukazatel/ § A

Schválený rozpočet 2011

Upravený rozpočet 2011

Skutečnost k 31. 12. 2011

% čerpání (3/2)

1

2

3

4

Výdaje celkem z toho:

628 313

628 313

587 253,20

93,47

§ 2412 § 2461 § 2491 § 5273

214 939 400 194 13 100 80

206 074 409 868 12 291 80

160 674,53 415 159,25 11 346,94 72,48

77,97 101,29 92,32 90,60

79

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Výdaje jsou dále členěny z hlediska druhového na běžné a kapitálové výdaje. v tis. Kč

Ukazatel A

Schválený rozpočet 2011

Upravený rozpočet 2011

Skutečnost k 31. 12. 2011

% čerpání (3/2)

1

2

3

4

Výdaje celkem z toho:

628 313

628 313

587 253,20

93,47

Běžné výdaje

589 618

590 043

556 555,21

94,32

38 695

38 270

30 697,99

80,21

Kapitálové výdaje

Běžné výdaje Běžné výdaje byly za rok 2011 čerpány v objemu 556 555,21 tis. Kč, což představuje plnění na 94,32 % k upravenému rozpočtu. V průběhu roku 2011 byly použity na rozpočtově nezajištěné potřeby v celkové výši 30 833,62 tis. Kč. § 2412 – Záležitosti telekomunikací Zde jsou rozpočtovány výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby zejména za zvláštní ceny osobám zdravotně postiženým a osobám s nízkým příjmem, která vznikne jejímu poskytovateli a kterou se zavázal stát hradit prostřednictvím ČTÚ podle § 38 odst. 3 Zákona. V roce 2011 se posuzovala ztráta poskytovatelů univerzální služby za poskytování zvláštních cen v roce 2010, a to ztráta společnosti Telefónica a Vodafone. Celková úhrada ztráty těmto společnostem činila 114 092,19 tis. Kč, z toho společnost Telefónica obdržela částku 111 984,30 tis. Kč a společnost Vodafone 2 107,89 tis. Kč. V roce 2011 se posuzovaly čisté náklady z poskytování univerzální služby společnosti Telefónica v roce 2010. Celková úhrada těchto nákladů činila 46 582,34 tis. Kč. § 2461 – Činnost ústředních orgánů státní správy ve spojích Na tomto paragrafu je rozpočtována převážná část výdajů ČTÚ. Z celkového objemu těchto běžných výdajů připadá  na mandatorní výdaje v oblasti platů a ostatních plateb za provedenou práci, včetně povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem a převodu FKSP více jak polovina (56,35 % upraveného rozpočtu, resp. 54,19 % skutečnosti), zbývající část je použita na  nákup materiálu, vody, paliv a energií, nákup služeb, ostatní nákupy, jako jsou opravy a udržování, programové vybavení, cestovné a pohoštění tuzemské, poskytnuté neinvestiční příspěvky a náhrady – především za výkon funkce „opatrovníků“, platby daní a poplatků (dálniční známky) a náhrady mezd v době nemoci. § 2491 – Mezinárodní spolupráce ve spojích Na tomto paragrafu rozpočtuje ČTÚ výdaje na mezinárodní spolupráci, především pak výdaje na zahraniční pracovní cesty spojené s výkonem gesce, resp. spolupráce s příslušným resortním ministerstvem (Ministerstvo průmyslu a obchodu), kterou je ČTÚ pověřen usnesením vlády ze dne 1. června 2005 č. 676, příspěvky mezinárodním organizacím, ve kterých ČTÚ zastupuje ČR, účastnické poplatky na mezinárodní konference,

80


nákup informací a publikací od mezinárodních organizací a nákup služeb a jiné nákupy v souvislosti s konáním mezinárodních jednání v ČR. § 5273 – Ostatní správa v oblasti krizového řízení Na tomto paragrafu rozpočtuje ČTÚ výdaje na činnost útvaru krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb. Pro rok 2011 vyčlenil pro tuto činnost objem výdajů ve výši 80 tis. Kč a skutečnost činila 72,48 tis. Kč, tj. čerpání upraveného rozpočtu na 90,60 %. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje rozpočtuje ČTÚ pouze na § 2461. Pro rok 2011 činil schválený rozpočet 38 695 tis. Kč, v průběhu roku byl snížen o 425 tis. Kč rozpočtovým opatřením – přesunem do běžných výdajů na posílení položky „Paušální služby – ICT“. Kapitálové výdaje byly vyčerpány ve výši 30 697,99 tis. Kč, tj. čerpání upraveného rozpočtu na 80,21 %. Kapitálové výdaje čerpal ČTÚ na program zaregistrovaný v Informačním systému programového financování při Ministerstvu financí s evidenčním číslem 128010 – Rozvoj a obnova materiálně technické základny ČTÚ. Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci Rozpočet tohoto ukazatele byl v průběhu roku upravován třemi rozpočtovými opatřeními podléhajícím schválení Ministerstvem financí. Schválený rozpočet na rok 2011 byl celkově zvýšen o 966 tis. Kč rovněž v souvislosti se schválením 2 projektů spolufinancovaných z Evropské unie. Takto upravený rozpočet byl vyčerpán na 99,51 %. Rozpočet platů zaměstnanců byl v průběhu roku shodně navýšen schválením 2 projektů spolufinancovaných z Evropské unie, a to o 966 tis. Kč a takto upravený rozpočet byl za rok 2011 čerpán na 99,49 %. Schválený rozpočet ukazatele Ostatní platby za provedenou práci se v průběhu roku neměnil a byl čerpán za rok 2011 na 100,00 %. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem Tento druh výdajů je čerpán v závislosti na skutečně vyplacených mzdách. Schválený rozpočet byl rovněž upravován v souvislosti s projekty spolufinancovanými z Evropské unie, a to zvýšen o 332 tis. Kč. Upravený rozpočet byl čerpán v objemu 52 865,50 tis. Kč, tj. na 99,50 %. Ukazatel zahrnuje výdaje na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byly za rok 2011 čerpány v objemu 38 871,30 tis. Kč, tj. na 99,50 %. Patří sem také výdaje na úhradu pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterých byl upravený rozpočet čerpán v objemu 13 994,20 tis. Kč, tj. rovněž na 99,50 %. Převod prostředků do fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Do fondu kulturních a sociálních potřeb byla převedena za rok 2011 částka ve výši 1 486,13 tis. Kč, tj. čerpání upraveného rozpočtu na 99,41 %. Fond kulturních a sociálních potřeb vykazuje k 31. 12. 2011 zůstatek ve výši 363 522,76 Kč.

81


Výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem V tomto ukazateli rozpočtoval ČTÚ v roce 2011 kapitálové i běžné výdaje určené na úhradu výdajů na projekty vztahující se k výzvě č. 7 z Integrovaného operačního programu a k výzvám č. 48 a 59 z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ve sledovaném období ČTÚ realizoval celkem šest projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Jedná se o tyto projekty:  CZ.1.04/4.1.00/48.00020 s názvem „Implementace Doporučení Komise Evropských společenství č. 2009/396/ES ze dne 7. května 2009 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU do regulace cen Českým telekomunikačním úřadem“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 4 383,97 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 657,60 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 3 726,37 tis. Kč.  CZ.1.04/4.1.00/48.00025 s názvem „Strategie rozvoje informačního systému ČTÚ“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 1 101,75 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 165,26 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 936,49 tis. Kč.  CZ.1.04/4.1.00/48.00030 s názvem „Efektivní správa ČTÚ“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 6 509,24 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 976,64 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 5 532,60 tis. Kč.  CZ.1.06/1.1.00/07.06407 s názvem „Elektronická podání v procesu správního řízení“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 1 226,53 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 183,68 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 1 042,85 tis. Kč.  CZ.1.04./4.1.00/59.00014 s názvem „Zvýšení efektivity správy kmitočtového spektra“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 141,84 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 21,53 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 120,31 tis. Kč. Tyto relativně nízké objemy jsou způsobeny tím, že čerpání výdajů na tento projekt započalo až v srpnu 2011.  CZ.1.04./4.1.00/59.00015 s názvem „Systém nástrojů regulačního orgánu pro účely zajištění konkurenčního prostředí pro poskytování poštovních služeb na liberalizovaném poštovním trhu“. K 31. 12. 2011 bylo v rámci tohoto projektu čerpáno celkem 483,43 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 72,62 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 410,81 tis. Kč. Tyto relativně nízké objemy jsou způsobeny tím, že čerpání výdajů na tento projekt započalo až v srpnu 2011. První tři výše uvedené projekty jsou realizovány v rámci výzvy č. 48 v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, čtvrtý projekt je realizován v rámci výzvy č. 7 v Integrovaném operačním programu. Pátý a šestý projekt jsou realizovány rovněž v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, ale v rámci výzvy č. 59. Celkově byly tyto výdaje za sledované období čerpány na 31,60 %, tj. v objemu 13 846,77 tis. Kč, z toho podíl státního rozpočtu činí 2 077,32 tis. Kč a podíl rozpočtu Evropské unie 11 769,45 tis. Kč. Vykázaná úspora činí 31 075,98 tis. Kč celkem, z toho na podíl státního rozpočtu připadá 4 660,95 tis. Kč a na podíl Evropské unie 26 415,03 tis. Kč. Kromě výše uvedeného pozdějšího započetí realizace posledních dvou projektů stojí za vznikem úspory rovněž skutečnost, že výběrová řízení v jednotlivých projektech byla vysoutěžena za podstatně nižší částky, než se plánovalo v rozpočtech projektů. ČTÚ využije vzniklé úspory na financování těchto projektů v roce 2012.

82


Výdaje na programy vedené v ISPROFIN celkem ČTÚ měl v roce 2011 v registru ISPROFIN, resp. od roku 2011 v registru (Správa majetku ve vlastnictví státu) zaregistrován jeden program s evidenčním 128010 – Rozvoj a obnova materiálně technické základny ČTÚ s celkovým objemem 100 276 tis. Kč, schváleného rozpočtu, z toho 38 695 tis. Kč připadalo na kapitálové a 61 581 tis. Kč na běžné výdaje.

1.2

SMVS číslem výdajů výdaje

Hospodaření s mimorozpočtovými prostředky

Účet pro úhradu ztráty a čistých nákladů z poskytování univerzální služby Kromě ztráty z univerzální služby hrazené státem a rozpočtované v kapitole ČTÚ (za službu „Zvláštní ceny a cenové plány“), vykonává ČTÚ od roku 2005 správu účtu univerzální služby, který je zřízen od roku 2002 jako účet cizích prostředků s rozšířeným předčíslím „16010“ s názvem „Cizí prostředky – univerzální služba“ u České národní banky, pobočka Praha. Účet byl zřízen podle § 32 zákona o telekomunikacích. Během roku 2011 na tento účet operátoři nepřispívali z důvodu nesouhlasu s výší předepsaných příspěvků, a proto účet vykazuje nezměněný zůstatek ve výši 43 459,09 Kč. Účet 16010-725001/0710 (v Kč) Stav účtu k 1. 1. 2011

43 459,09

Příspěvky od operátorů

0,00

Poukázáno společnosti Telefónica

0,00

Stav účtu k 31. 12. 2011

43 459,09

V roce 2008 byl zřízen další účet cizích prostředků k úhradě nákladů poskytovateli univerzální služby podle § 49 odst. 3 Zákona. Účet byl zřízen rovněž u ČNB, pobočka Praha s předčíslím „46017“. Začátkem roku byl na účtu zůstatek z předchozího roku ve výši 1 589 847,- Kč a v průběhu roku 2011 byly na účet připsány příspěvky od jednotlivých operátorů v celkové výši 62 756 774,- Kč, společnosti Telefónica byly průběžně tyto příspěvky poukazovány, a to v celkové výši 62 806 146,- Kč. Rozdíl ve výši 1 540 475,- Kč představují příspěvky od 34 společností, které byly na účet připsány v období 22. až 30. 12. 2011 a z těchto důvodů již nemohly být do konce roku 2011 poukázány společnosti Telefónica. Převod prostředků společnosti Telefónica se uskutečnil v měsíci lednu 2012. Účet 46017-725001/0710 (v Kč) Stav účtu k 1. 1. 2011

1 589 847,00

Příspěvky od operátorů

62 756 774,00

Poukázáno společnosti Telefónica

62 806 146,00

Stav účtu k 31. 12. 2011

1 540 475,00

83


Radiokomunikační účet Povinnost zřídit Radiokomunikační účet, který ČTÚ spravuje, vyplynula pro ČTÚ ze Zákona. Účet byl zřízen u ČNB, pobočka Praha jako účet cizích prostředků s rozšířeným předčíslím „26016“. Tvoří se podle nařízení vlády č. 153/2005 Sb., o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků radiokomunikačního účtu a způsobu jejich čerpání, ve výši 6 % vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Novelou Zákona – zákon č. 153/2010 Sb., s účinností od 1. července 2010 do 31. prosince 2012 převádí ČTÚ na tento účet peněžní prostředky zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů. Peněžní prostředky se na účet převádí čtvrtletně (vždy po uplynutí čtvrtletí). Prostředky jsou využívány k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, resp. operátorům sítě elektronických komunikací, kterým tyto náklady vznikly ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v ČR. Oprávněnost vynaložených nákladů nárokovaných držitelem, resp. operátorem posuzuje na ČTÚ k tomuto účelu vytvořená komise odborníků. Novela Zákona umožňuje ČTÚ zároveň využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodu 2, 3 a 4 této novely, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního vysílání, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s činností ČTÚ atd. ČTÚ v roce 2011 uhradil z radiokomunikačního účtu faktury v celkové výši 5 026 360,52 Kč. Tyto prostředky byly použity zejména na:  komponenty k měřícímu přístroji (Rohde & Schwarz) za 456 396,- Kč,  školení o používání SW pro kombinatorickou aukci za 26 521,56,- Kč,  seminář k DVB-T2 v Lichtenau (Německo) za 33 229,57,- Kč,  náklady spojené s testem DVB-T2 (Český metrologický institut) celkově za 109 055,- Kč,  překlad měsíčních monitorovacích zpráv za 206 640,- Kč,  další odborné překlady celkově za 163 596,- Kč,  práce spojené s vyhodnocením pokrytí a měřením digitálních televizních signálů (CRC Data) za 831 600,- Kč,  právní služby spojené s přípravou aukce kmitočtů celkově za 546 180,- Kč,  SW systémy pro vyhodnocení pokrytí a měření digitálních televizních signálů (CRC Data) za 432 000,- Kč. Přehled o stavu radiokomunikačního účtu (v Kč) Stav účtu k 1. 1. 2011

233 462 862,82

Tvorba za rok 2011

124 638 990,00

Čerpání za rok 2011

40 611 324,46

Stav účtu k 31. 12. 2011

317 490 528,36

84


Účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání Od roku 2008 má ČTÚ zřízen podle zákona č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání tzv. účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání, který spravuje. Na tento účet převádí Česká televize prostředky z výnosu reklam ve výši 1 250 000,- Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce za předchozí kalendářní měsíc. Prostředky uložené na tomto účtu používá ČTÚ výhradně na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na rozvoj sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání. Účet byl zřízen u ČNB, pobočka Praha jako účet cizích prostředků s rozšířeným předčíslím „36011“. Za sledované období převedla ČT na účet 11 x částku 1 250 000,- Kč, tj. za období 12/2010 až 10/2011, tj. v celkové výši 13 750 000,- Kč.      

ČTÚ za rok 2011 použil prostředky účtu zejména na tyto výdaje: 720 000,- Kč za zpracování podkladů k přípravě a účasti na III. kole diskuse k Digitální dividendě a Strategii správy spektra, 59 957,65 Kč za registrační poplatek na konferenci The 6th Annual European Spektrum Management Conference, 3 100,- Kč za školení o porušení podmínek poskytnutí dotace u projektů ze strukturálních fondů, 3 024 000,- Kč za zajištění sběru dat celostátního výzkumu postojů obyvatel k digitalizaci rozhlasového a televizního vysílání na celém území ČR, 451 584,- Kč za analytické, poradenské a komplexní podpůrné služby, které byly nutné pro efektivní rozhodování Úřadu v procesu přípravy legislativních změn v oblasti elektronických komunikací, 222 000,- Kč za finanční poradenství související s čerpáním prostředků z fondu Evropské unie. Účet vykazuje k 31. 12. 2011 zůstatek ve výši 10 367 410,54 Kč.

Účet pro rozvoj zemského Digitálního a televizního vysílání (v Kč) Stav účtu k 1. 1. 2011

2 150 135,95

Tvorba za rok 2011

13 750 000,00

Čerpání za rok 2011

5 532 725,41

Stav účtu k 31. 12. 2011

10 367 410,54

Běžný bankovní účet pro platební karty Od roku 2002 má ČTÚ zřízen (po předchozím souhlasu Ministerstva financí) běžný účet u ČSOB a.s., pobočka Praha 9, za účelem získání platebních karet VISA BUSINESS pro hrazení výdajů především za ubytování při zahraničních pracovních cestách. Účet vykazoval k 1. 1. 2011 zůstatek 1 595,23 Kč. V lednu 2011 byla na účet převedena z výdajového účtu částka 300 000,- Kč. Platby realizované prostřednictvím VISA karty k 31. 12. 2011 činily 304 602,81 Kč.

85


Převod z rozpočtu výdajů roku 2011 byl realizován v celkové výši 292 465,52 Kč, poplatky za platební karty činily 4 320,00 Kč a bankovní poplatky za leden až prosinec 2011 činily 4 788,- Kč. Do ČNB bylo převedeno 256 000,- Kč. Konečný zůstatek na účtu k 31. 12. 2011 je 1 882,08 Kč. Účet ČTÚ pro VISA kartu je uveden v následující tabulce: Stav účtu k 1. 1. 2011 Převod z výdajového účtu Úroky připsané na účet 1–12/2011 Úroky odvedené na Ministerstvo financí 1–12/2011 Poplatek za Visa kartu 1–12/2011 Bankovní poplatky 1–12/2011 Pojištění plat. karet – ztráta/krádež Pojištění plat. karet – GOLD Odvedené poplatky 1–10/2011 Úhrady za ubytování 1–12/2011 Převedeno z výdajů 2011 Převod do ČNB Konečný zůstatek k 31. 12. 2011 1.3

1 595,23 300 000,00 266,51 -266,37 -4 320,00 -4 788,00 -3 680,00 -11 200,00 - 7 588,00 -304 602,81 292 465,52 -256 000,00 1 882,08

Výsledky vnějších kontrol

Pražská správa sociálního zabezpečení Dne 31. března 2011 zahájili pracovníci Pražské správy sociálního zabezpečení kontrolu provádění nemocenského pojištění, odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění úkolů v důchodovém pojištění za období od 1. 1. 2009 do konce zúčtovacího období přede dnem provádění kontroly. Z protokolu č. 1603/11/118 o kontrole pojistného a plnění úkolů v nemocenském pojištění a důchodovém pojištění nevyplynula žádná pochybení a ČTÚ jako zaměstnavateli nebyla uložena žádná nápravná opatření.

2.

Oblast lidských zdrojů

V roce 2011 nastoupilo do ČTÚ 70 zaměstnanců, 5 zaměstnankyň odešlo na mateřskou dovolenou, pracovní poměr ukončilo 68 zaměstnanců (z toho 12 zaměstnanců rozvázalo pracovní poměr z důvodu odchodu do starobního důchodu, 2 zaměstnanci odešli do invalidního důchodu III. stupně, 1 zaměstnanec skončil pracovní poměr podle § 52 písm. c) zákoníku práce, 1 zaměstnanec zemřel). Průměrný přepočtený stav byl 442 zaměstnanců. K 31. 12. 2011 byl evidenční počet zaměstnanců 453. K 31. 12. 2011 pobíralo starobní důchod 47 zaměstnanců.

86


Počet zaměstnanců (v porovnání s roky 2009 a 2010) Ukazatel/období Systemizovaný počet zaměstnanců Průměrný přepočtený počet zaměstnanců Počet nově přijatých zaměstnanců Počet ukončených pracovních poměrů Počet zaměstnanců v poproduktivním věku k 31. 12.

2009 447 447 48 50 63

2010 444 443 50 54 57

2011 444 442 70 68 62

Rozpočet Dne 15. prosince 2010 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svým usnesením č. 234 zákon č. 433/2010, o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Dopisem Ministerstva financí ČR čj. 19/127 853/2010-193 ze dne 20. prosince 2010 byly ČTÚ zaslány „Závazné objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (limity mzdových nákladů) a počty zaměstnanců na rok 2011“ kapitoly 328 – Český telekomunikační úřad. Limit prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci z toho: prostředky na platy ostatní platby za provedenou práci Limit počtu zaměstnanců

155 288 tis. Kč 148 453 tis. Kč 6 835 tis. Kč 444 osob

Ministerstvo financí ČR vyhovělo žádosti ČTÚ ze dne 7. července 2011 (čj. 61 810/2011-602) o rozpočtové opatření a svým dopisem čj. 19/63 664/2011-193 ze dne 27. července 2011 schválilo rozpočtové opatření (projekty Evropské unie – Pošta a SKS) a upravilo závazné ukazatele, které se v rozpočtové skladbě promítly zvýšením položky 5011 o 966 tis. Kč, položky 5031 o 243 tis. Kč, položky 5032 o 89 tis. Kč, položky 5342 o 11 tis. Kč a snížením položky 5166 o 787 tis. Kč a položky 5167 o 522 tis. Kč. Upravený rozpočet: Limit prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci z toho: prostředky na platy ostatní platby za provedenou práci Limit počtu zaměstnanců

156 254 tis. Kč 149 419 tis. Kč 6 835 tis. Kč 444 osob

Prostředky na platy zaměstnanců Rozpočet prostředků na platy zaměstnanců, včetně prostředků na projekty Evropské unie na rok 2011 činil 148 453 tis. Kč. Upravený rozpočet prostředků na platy zaměstnanců, včetně prostředků na projekty Evropské unie na rok 2011 činil 149 419 tis. Kč. Při porovnání limitu prostředků na platy roku 2011 (skutečnost 148 615 tis. Kč) se skutečností roku 2010 (skutečnost 164 594 tis. Kč) došlo ke snížení o 15 979 tis. Kč.

87


Rozpočet prostředků na platy zaměstnanců na rok 2011 zajistil snížení průměrného platu v roce 2011 (26 021,- Kč) o 4 941,- Kč v porovnání s rokem 2010 (30 962,- Kč). V roce 2011 zůstal stejný počet funkčních míst jako v roce 2010, tj. 444. Ostatní platby za provedenou práci Rozpočet ostatních plateb za provedenou práci (bez prostředků na platy představitelů státní moci) bez projektů Evropské unie na rok 2011 činil 1 135 tis. Kč. Upravený rozpočet ostatních plateb za provedenou práci (bez prostředků na platy představitelů státní moci) bez projektů Evropské unie na rok 2011 činil 1 778 tis. Kč. Z rozpočtu ostatních plateb za provedenou práci byly hrazeny pouze činnosti, které nemohly být zajištěny z vlastních zdrojů. Jde především o práce související s posuzováním případů opravných prostředků proti rozhodnutím ČTÚ dle § 123 Zákona, tj. činnost rozkladové komise předsedy Rady ČTÚ a rozkladové komise Rady ČTÚ, dále práce zkušebních komisařů pro zkoušky radiooperátorů a radioamatérů a s tím spojenou administrativu a rovněž práce související se zajišťováním archivace písemností. V rozpočtu ostatních plateb za provedenou práci (bez prostředků na platy představitelů státní moci) bez projektů Evropské unie na rok 2011 zůstalo nevyčerpáno 1 400,- Kč. Rada ČTÚ Rozpočet ostatních plateb za provedenou práci – platy představitelů státní moci – na rok 2011 činil 5 700 tis. Kč. Upravený rozpočet ostatních plateb za provedenou práci – platy představitelů státní moci – na rok 2011 činil 5 057 tis. Kč. V souladu se zákonem č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, činí od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2014 platová základna 51 731,- Kč měsíčně. Ke dni 14. listopadu 2011 skončilo funkční období člena Rady Mgr. Petra Štěpánka. Členovi Rady náleží dle § 109 odst. 2 Zákona po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě plat ve výši průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce. Současně členovi Rady náleží odchodné ve výši pěti měsíčních platů. V rozpočtu ostatních plateb za provedenou práci – prostředky na platy představitelů státní moci – na rok 2011 zůstalo nevyčerpáno 200,- Kč.

88


Vzdělávání zaměstnanců Vzdělávání zaměstnanců bylo realizováno v souladu s Plánem vzdělávání zaměstnanců ČTÚ na rok 2011, který byl sestaven v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Pravidly vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech, schválenými usnesením vlády ČR ze dne 30. listopadu 2005 č. 1542, a Závazným pokynem ČTÚ č. 15/2006, kterým se stanoví prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců ČTÚ. Vzdělávání zaměstnanců bylo zaměřeno především na elektronické komunikace, právo, cizí jazyky, informační technologie a manažerské dovednosti. Noví zaměstnanci ČTÚ absolvovali vstupní vzdělávání formou e-learningu, které jim zprostředkovalo základní informace o státní správě, o problematice ČTÚ a další informace k osvojení základních znalostí a dovedností pro způsobilost vykonávat činnosti ve státní správě. V rámci útvarů ČTÚ se konala odborná školení, která se týkala specifické problematiky elektronických komunikací a správního řádu, kterou se konkrétní útvary zabývají. Kurzy s technickým zaměřením byly pro určené zaměstnance připraveny ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze a Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Příslušní zaměstnanci absolvovali kurzy k informačním systémům, které jsou používány v ČTÚ. Jazykové vzdělávání bylo pro zaměstnance zajištěno formou a individuálních kurzů anglického, německého a francouzského jazyka.

skupinových

K 31. 12. 2011 činily náklady na účtu Služby školení a vzdělávání 2 593 tis. Kč a na účtu Účastnické poplatky na konference 190 tis. Kč. Účet absolventů různých vzdělávacích akcí (v porovnání s roky 2009 a 2010) Zaměření 2009 2010 2011 Jazykové kurzy 130 128 136 Vzdělávání v záležitostech Evropské unie 73 32 39 Kurzy zaměřené na informační technologie 333 102 208 Ostatní vzdělávací akce 998 681 770 Náklady na vzdělávání v tis. Kč 4 275 2 700 2 783 Přehled limitů regulace zaměstnanosti, Přehled základních personálních údajů a Přehled rozepsaných závazných ukazatelů za rok 2011 jsou uvedeny v přílohách č. 11 a 12 této Zprávy.

3.

Informatika

V plánovaném termínu 28. února 2012 byl dokončen projekt „Strategie rozvoje informačního systému ČTÚ“ z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, pod číslem výzvy 48 – Efektivní správní úřad. Cílem projektu bylo analyzovat současný stav informatiky Úřadu, určit jeho silné a slabé stránky a zejména stanovit strategii rozvoje všech dílčích komponent systému tak, aby optimálně podporoval cíle a úkoly Úřadu. Projekt zároveň naplnil požadavky zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, na zpracování dlouhodobé informační koncepce.

89


V rámci Integrovaného operačního programu, v prioritní ose Modernizace veřejné správy a v rámci výzvy 07 – Elektronizace služeb veřejné správy, byl v roce 2010 schválen projekt „Elektronická podání v procesu správního řízení“. Cílem projektu je vytvoření a implementace procesů a souvisejícího programového vybavení pro zajištění elektronického podání podnětů pro zahájení správních řízení. Smyslem a zaměřením projektu je elektronizace uceleného úseku správního řízení, a to v oblasti podávání a zpracování došlých dokumentů. Smlouva na dodávku programového vybavení s uchazečem, vybraným v otevřeném nadlimitním řízení, byla podepsána dne 4. listopadu 2011. Do konce roku 2011 byly vyřešeny a akceptovány první dvě etapy projektu s názvem „Analýza současného stavu a stanovení cílového stavu“ a „Provedení rozdílové analýzy a návrh procesů a technologií“. Zbývající dvě etapy projektu budou dokončeny do 29. dubna 2012. V roce 2011 pokračoval rozvoj Modulárního správního systému (MOSS). Bylo zpracováno rozhraní mezi systémem MOSS a programovým vybavením pro automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra (ASMKS) a prohloubena integrace se systémem spisové služby GINIS. V souvislosti s připravovaným spuštěním informačního systému základních registrů (od 1. července 2012) byla zahájena analýza procesního a technického řešení modulu MOSS jako univerzálního řešení pro všechny informační systémy ČTÚ. Ve vazbě na již realizované úpravy počítačové infrastruktury v sídle ČTÚ v Praze probíhaly po celý rok 2011 související úpravy na oblastních pracovištích. Byla vytvořena jednotná síťová infrastruktura na bázi Windows Serveru 2008, nový profil stanic uživatelů počítačové sítě a aplikována uživatelská síťová politika.

4.

Interní audit

V roce 2011 bylo samostatným oddělením interního auditu realizováno celkem pět řádných auditů a dva audity následné. a) b) c) d) e) f) g)

Jednalo se o následující audity: Zadávání veřejných zakázek v roce 2010, Audit systému tvorby vnitřních předpisů v ČTÚ, Audit autoprovozu, Audit systému rozpočtování, Audit systému kontroly využívání rádiových kmitočtů na odboru 635, Následný audit plnění opatření z auditu systému kontroly využívání rádiových kmitočtů na odboru 631, Následný audit plnění opatření z auditu využívání služebních mobilních telefonů.

Při realizaci všech auditů byl kladen důraz na kontrolu a dodržování zákonných a vnitřních norem, byla ověřována existence uvědomělého procesu řízení rizik v ČTÚ a přiměřenost a účinnost řídících a kontrolních mechanismů auditovaných procesů. Všechny audity byly vykonány ve stanovených termínech a všechna doporučení byla přijata ve formě schvalovací doložky jako úkol z porady předsedy Rady ČTÚ. V souladu se zákonem o finanční kontrole byla zpracována a Ministerstvu financí ČR ve stanovené formě a termínu předložena roční zpráva o výsledcích finančních kontrol za předchozí rok. Rovněž byla zpracována roční zpráva o činnosti samostatného oddělení interního auditu za rok 2010, zpráva o výsledcích řídících kontrol za rok 2010. V prosinci 2011 byl schválen plán samostatného oddělení interního auditu na rok 2012. V roce 2011 byla rovněž zpracována a pro informaci předsedovi Rady ČTÚ předložena zpráva z interního hodnocení kvality interního auditu v ČTÚ.

90


V roce 2011 nedošlo při výkonu činnosti ke zdánlivému či faktickému narušení nezávislosti nebo objektivity interních auditorů ČTÚ. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2011 byl kladen důraz na zkvalitnění výkonu interního auditu, zajištění zpětné vazby a zvýšení informovanosti o činnosti interního auditu. Práce interních auditorů se stala stabilní součástí činností Úřadu a nástrojem pro zjišťování případných nesrovnalostí a snižování možných rizik, včetně doporučení na jejich systémové odstraňování a předcházení případným budoucím rizikům.

91


Kapitola V. POVINNÉ SOUČÁSTI VÝROČNÍ ZPRÁVY 1.

Výroční zpráva o univerzální službě (podle § 50 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích)

Výroční zpráva o univerzální službě je zpracována podle § 50 Zákona. Vedle informace o rozsahu služeb, které byly v období roku 2011 v rámci univerzální služby zajišťovány, obsahuje i zákonem předepsané informace o způsobu financování univerzální služby v hodnoceném období roku 2011. V průběhu roku 2011 byla univerzální služba poskytována zcela v režimu Zákona. Rozhodující informace k problematice univerzální služby za rok 2011 jsou uvedeny dále v této Zprávě. A.

Dílčí služby univerzální služby

A.1

Služby povinně poskytované v roce 2011 v rámci univerzální služby

Služby veřejných telefonních automatů Povinnost poskytovat službu veřejných telefonních automatů (§ 38 odst. 2 písm. e) Zákona) uložil ČTÚ společnosti Telefónica svým rozhodnutím, které nabylo právní moci 14. března 2006. Povinnost uložená tímto rozhodnutím platí do 15. března 2012. Na základě výsledku přezkumu podmínek poskytování této dílčí služby, který potvrdil, že přetrvává klesající zájem o využívání veřejných telefonních automatů, ČTÚ změnil v roce 2009 podmínky poskytování služby veřejných telefonních automatů a snížil počet veřejných telefonních automatů provozovaných v rámci univerzální služby podle jednotlivých kategorií obcí. V příloze rozhodnutí stanovil konkrétní veřejné telefonní automaty provozované v režimu této dílčí služby. V souladu s novými podmínkami rozhodnutí došlo k určení konkrétních veřejných telefonních automatů a k redukci počtu veřejných telefonních automatů provozovaných v rámci univerzální služby od 1. ledna 2010, a dále i od 1. ledna 2011. V druhé polovině roku 2011 ČTÚ provedl a vyhodnotil přezkum důvodů, na jejichž základě byla povinnost uložena a dospěl k závěru, že tyto důvody i nadále trvají. I přes průběžný pokles zájmu o její využívání slouží tato služba jako důležitý prvek pro přístup k veřejně dostupné telefonní službě. V zájmu zajištění hospodárnosti poskytované univerzální služby Úřad i nadále stanoví přesný rozsah poskytování služby za užití hustotních kritérií a dalších parametrů v souladu s potřebami zjištěnými v rámci přezkumu. V rámci výběrového řízení, které proběhlo na konci roku 2011, se k dalšímu plnění povinnosti znovu přihlásila společnost Telefónica. Všechny podmínky výběrového řízení splnila, povinnost jí tedy může být uložena. ČTÚ provádí všechny potřebné kroky tak, aby nedošlo k přerušení poskytování služby, tj. aby nová povinnost byla uložena s platností od 16. března 2012.

92


Přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě Tato služba (podle § 38 odst. 2 písm. f) Zákona) zajišťuje pro zdravotně postižené osoby přístup k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení. Na základě závěrů přezkumu vydal ČTÚ dne 23. června 2009 rozhodnutí, kterým uložil společnosti Telefónica povinnost i nadále poskytovat v rámci univerzální služby výše uvedenou dílčí službu. Rozhodnutí o uložení povinnosti nabylo právní moci dne 30. června 2009. Povinnost poskytování této dílčí služby je uložena na dobu tří let ode dne 14. července 2009, tedy do 14. července 2012. V druhé polovině roku 2011 ČTÚ zahájil přezkum důvodů, na jejichž základě byla povinnost uložena. Na základě vyhodnocení závěrů tohoto přezkumu bude v případě, že to bude shledáno nutným, zahájeno výběrové řízení tak, aby povinnost byla poskytována i od 15. července 2012 dále. Zvláštní ceny nebo cenové plány Tato služba (podle § 38 odst. 3 Zákona) zajišťuje pro osoby se zvláštními sociálními potřebami – osobám zdravotně postiženým – cenovou dostupnost služeb elektronických komunikací. Povinnost poskytovat tuto službu uložil ČTÚ v roce 2008 na základě výběrového řízení rozhodnutím společnostem Telefónica a Vodafone. Obě rozhodnutí nabyla právní moci 1. července 2008 a jejich platnost byla stanovena na dobu tří let od právní moci rozhodnutí, tedy do 1. července 2011. Na základě závěrů přezkumu důvodů, na jejichž základě byla povinnost uložena, bylo rozhodnuto, že povinnost bude uložena i nadále. Dne 13. června 2011 nabylo právní moci rozhodnutí, kterým je tato povinnost uložena společnosti Telefónica, a to na dobu 3 let od 2. července 2011. A.2

Ostatní dílčí služby V roce 2011 nebyla uložena povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí

služby: a) připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti (§ 38 odst. 2 písm. a) Zákona), b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě (§ 38 odst. 2 písm. b) Zákona), c) pravidelné vydávání telefonních seznamů čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům (§ 38 odst. 2 písm. c) Zákona), d) informační služba o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupná pro koncové uživatele (§ 38 odst. 2 písm. d) Zákona).

93


Tyto služby jsou předmětem pravidelného monitoringu. ČTÚ předpokládá, aktuálně probíhající monitoring opětovně potvrdí, že není třeba ukládat povinnost jejich poskytování v rámci univerzální služby. V roce 2011 nebyla uložena povinnost poskytovat v rámci univerzální služby dílčí službu doplňkové služby ke službám připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě (§ 38 odst. 2 písm. g) Zákona). Doplňkovými službami jsou: a) postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitele, b) bezplatné selektivní zamezení odchozích volání pro účastníka a c) bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitele. Od 30. července 2009 je tato služba v České republice poskytována výhradně na komerčním základě bez uložení povinnosti. I v tomto případě ČTÚ předpokládá, že na základě prováděného monitoringu poskytování této dílčí služby nebude, s ohledem na snahu poskytovatelů služeb udržet stávající a získat nové zákazníky, tato povinnost nově uložena. B.

Financování univerzální služby

V roce 2011 bylo financování univerzální služby řešeno v souběhu dvou právních a dvou finančních režimů: a) podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o telekomunikacích“) pro financování univerzální služby za roky 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a část roku 2006, b) podle Zákona pro financování univerzální služby za roky 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010. B.1

Podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích

V průběhu roku 2011 ČTÚ zajistil správu účtu univerzální služby, který byl zřízen roku 2002 podle § 32 zákona o telekomunikacích a hradí se z něho poskytovateli univerzální služby prokazatelná ztráta vzniklá poskytováním univerzální služby podle zákona o telekomunikacích. Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení předchozích rozhodnutí o ověření prokazatelné ztráty a stanovení výše plateb na účet univerzální služby za poskytování univerzální služby v letech 2001 až 2005, ČTÚ vedl v průběhu roku 2011 obnovená správní řízení ve věci prokazatelné ztráty a stanovení příspěvků na účet univerzální služby za jednotlivé roky. Následně je uveden stav v jednotlivých řízeních ke dni 31. prosince 2011. Ztráta za rok 2001 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2001 vydal ČTÚ dne 30. listopadu 2010. Ztráta za rok 2001 byla ověřena ve výši 195 042 676,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. dubna 2011.

94


Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2001 bylo vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2001 bylo v obnoveném řízení vydáno dne 27. září 2011. Rozhodnutí není pravomocné, neboť společnosti T-Mobile a Vodafone podaly rozklady, o nichž bude rozhodnuto v roce 2012. Ztráta za rok 2002 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2002 vydal ČTÚ dne 30. prosince 2010. Ztráta za rok 2002 byla ověřena ve výši 257 494 476,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. května 2011. Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2002 bylo vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. ČTÚ zaslal všem účastníkům řízení výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Výzva obsahovala i údaje o nových hodnotách proměnných ve výpočtu a nové podíly a příspěvky. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2002 bude vydáno v roce 2012. Ztráta za rok 2003 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2003 vydal ČTÚ dne 30. prosince 2010. Ztráta byla ověřena ve výši 290 510 226,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. dubna 2011. Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2003 je vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. ČTÚ zaslal všem účastníkům řízení výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Výzva obsahovala i údaje o nových hodnotách proměnných ve výpočtu a nové podíly a příspěvky. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2003 bude vydáno v roce 2012. Ztráta za rok 2004 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2004 vydal ČTÚ dne 27. září 2010. Ztráta byla za rok 2004 ověřena ve výši 302 622 498,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. března 2011. Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2004 bylo vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2004 bylo v obnoveném řízení vydáno dne 29. prosince 2012. Rozhodnutí není pravomocné. Ztráta za rok 2005 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2005 vydal ČTÚ dne 13. dubna 2011. Ztráta byla za rok 2005 ověřena ve výši 286 966 147,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. října 2011. Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2005 je vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. ČTÚ zaslal všem účastníkům řízení výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Výzva obsahovala i údaje o nových hodnotách proměnných ve výpočtu a nové podíly a příspěvky. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2005 bude vydáno v roce 2012.

95


Ztráta za rok 2006 Nové rozhodnutí o ověření výše ztráty za rok 2006 vydal ČTÚ dne 1. listopadu 2010. Ztráta byla za rok 2006 ověřena ve výši 280 274 507,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. února 2011. Ve věci stanovení výše příspěvků na účet univerzální služby za rok 2006 je vedeno jedno společné správní řízení pro všechny plátce na účet univerzální služby. ČTÚ zaslal všem účastníkům řízení výzvu k vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Výzva obsahovala i údaje o nových hodnotách proměnných ve výpočtu a nové podíly a příspěvky. Rozhodnutí o podílech a výši příspěvků na účet US za rok 2006 bude vydáno v roce 2012. Účet univerzální služby podle zákona o telekomunikacích – stav finančních prostředků na účtu v roce 2011 Stav účtu univerzální služby k 1. 1. 2011

43 459,09 Kč 1)

Příjmy účtu – příspěvky zaplacené celkem Výdaje účtu – příspěvky převedené poskytovateli univerzální služby Stav účtu univerzální služby k 31. 12. 2011 1)

B.2

0 Kč 0 Kč 43 459,09 Kč 1)

Zůstatek na účtu tvoří přeplatek společnosti Zephyr Communications, spol. s r.o. ve výši 43 459,09 Kč.

Podle zákona o elektronických komunikacích

V průběhu roku 2011 ČTÚ zajistil správu účtu univerzální služby, který byl zřízen roku 2008 podle § 49 Zákona a hradí se z něho poskytovateli univerzální služby čisté náklady vzniklé poskytováním univerzální služby podle Zákona. Čisté náklady za rok 2006 Rozhodnutím předsedy Rady ČTÚ ze dne 23. července 2010 byly stanoveny čisté náklady na poskytování US za rok 2006 ve výši 73 875 953,- Kč s tím, že představují pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. listopadu 2010. Všechny příspěvky na účet univerzální služby byly uhrazeny v roce 2010 a obdržené platby byly z účtu převedeny společnosti Telefónica, která poskytování stanoveného rozsahu univerzální služby v roce 2006 zajišťovala. Čisté náklady za rok 2007 Dne 9. dubna 2010 vydal předseda Rady ČTÚ nové rozhodnutí ve věci ověření výše čistých nákladů za rok 2007 s tím, že představují pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž. Čisté náklady byly stanoveny ve výši 105 478 583,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. srpna 2010. Příspěvky, které ČTÚ vybral na účet univerzální služby ve vztahu k univerzální službě roku 2007, byly v souhrnné výši 56 643 475,- Kč převedeny společnosti Telefónica. Příspěvek společnosti KNET INT s.r.o. ve výši 8 850,- Kč je veden jako nedobytná pohledávka.

96


Čisté náklady za rok 2008 ČTÚ dne 29. října 2010 stanovil rozhodnutím čisté náklady za rok 2008 ve výši 100 992 529,- Kč s tím, že představují pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. února 2011. Dne 15. prosince 2010 vydala Rada ČTÚ opatření obecné povahy ČTÚ č. OOP/18/12.2010-17, kterým se stanoví procentní podíly výnosů za poskytování služeb uvedených v § 49 odst. 5 Zákona za rok 2008. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti 13. ledna 2011. ČTÚ zaslal během března a dubna roku 2011 platební výměry na příspěvek na účet univerzální služby za rok 2008. Ke dni 31. prosince 2011 Úřad obdržel platby od 113 společností ve výši 55 677 888,- Kč. Společnost Telefónica na účet univerzální služby neplatí, její příspěvek je odečten od celkových čistých nákladů, příspěvek společnosti Telefónica je ve výši 45 304 451,- Kč. Všechny vybrané příspěvky na účet univerzální služby byly společnosti Telefónica převedeny. Neuhrazený příspěvek společnosti ATC RESLER ve výši 10 190,- Kč ČTÚ vymáhá. Čisté náklady za rok 2009 ČTÚ dne 7. července 2011 stanovil rozhodnutím čisté náklady za rok 2009 ve výši 73 363 998,- Kč s tím, že představují pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. listopadu 2011. Dne 20. července 2011 vydala Rada ČTÚ opatření obecné povahy ČTÚ č. OOP/19/07.2011-12, kterým se stanoví procentní podíly výnosů za poskytování služeb uvedených v § 49 odst. 5 Zákona za rok 2009. Opatření obecné povahy nabylo účinnosti 20. srpna 2011. ČTÚ zaslal během listopadu a prosince roku 2011 platební výměry na příspěvek na účet univerzální služby za rok 2009. Do konce roku 2011 ČTÚ inkasoval na účet univerzální služby ve vztahu k roku 2009 částku 5 629 397,- Kč, z toho byla částka ve výši 4 088 922,- Kč převedena společnosti Telefónica v roce 2011. Zbývající částka byla převedena v roce 2012. Příspěvek společnosti Telefónica je ve výši 32 723 953,- Kč. Čisté náklady za rok 2010 ČTÚ dne 29. listopadu 2011 stanovil rozhodnutím čisté náklady za rok 2010 ve výši 46 582 341,- Kč s tím, že představují pro poskytovatele univerzální služby neúnosnou zátěž. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. listopadu 2011. Společnosti Telefónica byla tato částka uhrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu dne 9. prosince 2011.

97


Účet univerzální služby – stav finančních prostředků na účtu v roce 2011 Platby Poskytovatelem Úřadem ověřená uhrazené na požadovaná výše výše ČN účet US úhrady ČN (v Kč) (v Kč) (v Kč) Čisté náklady za rok 2006

84 169 933

73 875 953

37 533 749

Čisté náklady za rok 2007

118 666 047

105 478 583

56 643 475


114 934 483

100 992 529

55 677 888


89 435 212

73 363 998

5 629 397


47 483 383,50

46 582 341

–

B. 3

Poznámka Příspěvek společnosti Telefónica byl vyčíslen na 36 342 204 Příspěvek společnosti Telefónica byl vyčíslen na 48 826 258 Příspěvek společnosti Telefónica byl vyčíslen na 45 304 451 Příspěvek společnosti Telefónica byl vyčíslen na 32 723 953 Čisté náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu

Ztráta z poskytování univerzální služby „Zvláštní ceny“

Dílčí služba „Zvláštní ceny“ podle § 38 odst. 3 Zákona byla v roce 2011, stejně jako v předchozích letech, hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu. Výši ztráty vykázanou určenými podnikateli Úřad ověřuje a teprve poté zajistí proplacení. Dále je dokumentován postup ČTÚ zajištění úhrady ztráty z poskytování uvedené služby za rok 2010. Úhrada ztráty z poskytování této služby v letech 2007 až 2009 již byla zajištěna před rokem 2011. Ztráty z poskytování zvláštních cen v roce 2010 Společnost Telefónica předložila dne 29. července 2011 žádost o úhradu ztráty za poskytování zvláštních cen v roce 2010 podle § 38 Zákona. Ztráta byla vyčíslena na 112 354 128,- Kč. Společnost Vodafone předložila dne 29. července 2010 žádost o úhradu ztráty za poskytování zvláštních cen v roce 2009 podle § 38 Zákona. Ztráta byla vyčíslena na 2 173 075,- Kč. Úřad vydal po dokončení procesu ověřování a na základě nově předložených údajů oběma poskytovatelům univerzální služby rozhodnutí o stanovení ztráty z poskytování zvláštních cen v rámci univerzální služby. Ztráta společnosti Vodafone činí 2 107 891,- Kč, ztráta společnosti Telefónica byla vyčíslena na 111 984 300,- Kč. Ověřená ztráta byla uvedeným společnostem uhrazena v listopadu a prosinci 2011.

98


Zvláštní ceny za r. 2010 Předložená ztráta (v Kč)

Uznaná ztráta (v Kč)

Telefónica celkem

112 354 128

111 984 300

Z toho pevná síť

108 979 977

108 614 357

mobilní síť

3 374 151

3 369 943

2 173 075

2 107 891

114 527 203

114 092 191

Vodafone Celkem

99


2.

Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za rok 2011

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) zveřejňuje tuto Výroční zprávu o poskytování informací v roce 2011, kterou zpracoval podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších přepisů, (v účinnosti od 1. května 2005) je Úřad ústředním správním úřadem pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. V rámci zákonem stanovené působnosti tedy jako orgán státní správy vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Základní informace o organizační struktuře a činnosti Úřadu jsou zpřístupněny pro širokou veřejnost jak na internetové stránce Úřadu www.ctu.cz, jejíž součástí je elektronická úřední deska, tak i na úřední desce umístěné v informační tabuli ve vstupní hale sídla Úřadu, stejně jako jsou zveřejněny v příslušných propagačních materiálech vydávaných Úřadem. Informace o řešení životních situací podle vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb., jsou dostupné rovněž prostřednictvím portálu veřejné správy (www.portal.gov.cz). a)

Počet podaných žádostí o informace V roce 2011 bylo na Úřad podáno a evidováno 163 písemných (případně elektronicky podaných) žádostí o informace, které se týkaly především oboru elektronických komunikací a v jejich rámci částečně i oblasti radiokomunikací, a dále též veřejných zakázek, hospodaření s majetkem a personálních záležitostí. Pokud jde o oblast regulace poštovních služeb, Úřad z uvedeného počtu evidoval a vyřizoval 2 podání, které s ohledem na charakter požadovaných informací odložil, a to z důvodu, že předmětné informace se nevztahují k působnosti Úřadu.

Obsahem skupiny žádostí o informace v oboru elektronických komunikací byly dotazy týkající se: -

příčin předražení srovnatelných jednotek služeb elektronických komunikací poskytovaných prostřednictvím mobilních sítí (např. minuta volání nebo zasílání SMS), naplňování ustanovení § 4 zákona o elektronických komunikacích při postupu Úřadu, konkrétních kroků Úřadem uskutečněných na ochranu uživatelů a pro dosažení plně konkurenčního prostředí v uplynulých 2 letech, způsobu, jakým Úřad využije připravované aukce kmitočtů pro mobilní sítě ke zvýšení konkurence na trhu služeb elektronických komunikací, termínů přidělení nových licencí, stanoviska Úřadu ohledně výsledků srovnání činnosti regulačních úřadů zemí Evropské unie z roku 2009, problematiky vzniku virtuálních operátorů, zvýšeného počtu stížností českých spotřebitelů na ceny služeb elektronických komunikací v rámci České republiky (opakující se podání od 134 žadatelů),

-

sdělení, jakým způsobem se snížení cen mobilních operátorů za terminaci projevilo v koncových cenách pro spotřebitele, vyjádření k vysoké marži „EDITBA“ společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. ve srovnání s Rakouskem, Rumunskem a Velkou Británií,

100

Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 -

sdělení, zda Úřad v minulosti vydal rozhodnutí zakazující či omezující poskytování služby O2TV společností Telefónica Czech Republic, a.s. selektivně právnickým osobám,

-

srovnání cen za poskytování mobilních služeb (volání, zasílání SMS, Internet), podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, v České republice a Rakousku (opakující se podání od 6 žadatelů),

-

srovnání cen za poskytování mobilních služeb (internet), podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, mezi společností Vodafone Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a švédským operátorem Telenor a Tele2,

-

srovnání cen za poskytování mobilních služeb (Internet), podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, mezi společností Vodafone Czech Republic, a.s. a švédským operátorem Telenor (opakující se podání od 3 žadatelů),

-

přehledu stížností, výzev, žádostí o nápravu a obdobných podání, které Úřad obdržel v souvislosti se změnou poskytovatele služeb elektronických komunikací za rok 2009 a 2010,

-

základních identifikačních údajů příslušných subjektů (celkem 39 subjektů) majících podle ustanovení § 13 zákona o elektronických komunikacích oznámeno podnikání v oblasti poskytování mobilních služeb elektronických komunikací formou předprodeje, u kterých Úřad na přelomu let 2010 a 2011 provedl státní kontrolu,

-

přehledu neuzavřených případů telefonních podvodů souvisejících zřejmě se zneužitím dálkového přístupu (VoIP hackingu) do pobočkových telefonních ústředen,

-

podmínek ukončení smluvního vztahu v souvislosti s žádostí o přenesení telefonního čísla k jinému poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

-

právních subjektů (jejich zástupců či autorizovaných dealerů), kteří jsou oprávněni podle zákona o elektronických komunikacích uzavírat s občany smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích,

-

složení rozkladové komise předsedy Rady Úřadu a způsobu projednávání rozkladu žadatelky v rozkladové komisi, postavení Úřadu jako ústředního správního úřadu a možnosti postupu účastníka správního řízení v případě nesouhlasu s rozhodnutím Úřadu.

-

Předmětem dotazu z oblasti radiokomunikací bylo sdělení počtu platných radioamatérských oprávnění a unikátních držitelů oprávnění. V oblasti veřejných zakázek poskytl Úřad na základě příslušné žádosti kopii Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (zpracované na základě § 80 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů), která byla vypracována Úřadem k veřejné zakázce vedené v uveřejňovacím subsystému ISVS (www.isvzus.cz) pod evidenčním číslem 60012395.

101


V oblasti hospodaření s majetkem se podání týkalo informací, zda Úřad, a jakým způsobem, využívá či nevyužívá služeb dodavatelů, kteří poskytují služby spojené se správou a údržbou nemovitostí, dále kancelářských budov ve vlastnictví Úřadu a s tím spojených dalších informací ohledně nákladů na úklid, ostrahu, údržbu, včetně zaslání kopií smluv a protokolů o výběrových řízeních na jednotlivé dodavatele. V oblasti personální pak Úřad poskytl informace o výši finančních prostředků vynaložených v roce 2010 v souvislosti s odměňováním předsedy Rady Úřadu a členů Rady Úřadu. b)

Počet rozhodnutí o odmítnutí žádosti

V roce 2011 byla vydána 2 rozhodnutí o nepodání informace (s ohledem na ustanovení § 8a zákona č. 106/1999 Sb.), kdy Úřad, v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) a b) a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., příslušné informace, které byly předmětem žádostí, neposkytuje. c)

Počet odložených žádostí o informace vyrozuměním žadatele ve smyslu § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. (z důvodu, že příslušná žádost není žádostí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. nebo jde o informace, které nespadají do působnosti povinného subjektu)

V roce 2011 Úřad odložil 4 žádosti o informace vyrozuměním s odůvodněním, že předmětné informace nespadají do působnosti Úřadu.

žadatele

V roce 2011 bylo podáno jedno odvolání (rozklad) proti rozhodnutí o odložení žádosti o informace (z důvodu, že poskytnutí předmětných informací nespadá do působnosti Úřadu). e)

Opisy podstatných částí rozsudků soudu (§ 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.) V roce 2011 soud nerozhodl žádný případ nevyhovění žádosti o informace.

f)

Počet stížností podaných podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., důvody jejich podání a stručný popis způsobu vyřízení

V roce 2011 Úřad nevyřizoval žádnou stížnost v souvislosti s údajným porušením postupů stanovených zákonem č. 106/1999 Sb. při vyřizování žádosti o informace. g)

Výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence (§ 14a zákona č. 106/1999 Sb.) V roce 2011 Úřad neposkytl žádnou výhradní licenci.

h)

Další informace vztahující se k uplatňování zákona č. 106/1999 Sb.

V roce 2011 Úřad vybral a odvedl do státního rozpočtu celkem 1 729,- Kč. Uvedená částka představuje výši úhrady nákladů za poskytnuté informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

102


Písemné žádosti o informace zahrnuté do evidence roku 2011 byly vyřízeny v souladu se zákonem a vnitřním předpisem Úřadu. Žádosti o informace, uplatněné telefonicky, Úřad neevidoval a s ohledem na jejich množství a charakter je operativně vyřídil stejným způsobem. Poskytnuté informace jsou v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. uveřejněny na webových stránkách Úřadu. Přehled vyřízených písemných žádostí o podání informací za rok 2011 v porovnání s předchozími obdobími od roku 2007 je uveden v následující tabulce a grafu: Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za rok 2011 1. 2. 3. 4.

2007 13 2 0 0

Počet podaných žádostí o informace Počet rozhodnutí o odmítnutí žádosti Počet podaných odvolání proti rozhodnutí Počet odložených žádostí o informace

2008 7 1 1 0

2009 12 1 1 0

2010 12 1 0 0

2011 163 2 1 4

Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za rok 2011 180 163 160 140 120 2007 2008

100

2009 2010

80

2011 60 40 20

13

7

12 12 2

1

1

1

2

0

1

1

0

1

0

0

0

0

4

0 Počet podaných žádostí o informace

Počet rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Počet podaných odvolání proti rozhodnutí

Počet odložených žádostí o informace

PhDr. Pavel Dvořák, CSc. v. r. předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pozn.: Tato Výroční zpráva byla zveřejněna dne 16. února 2012 způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetové stránce Úřadu (www.ctu.cz).

103

3.


Informace o vyřizování stížností na činnost ČTÚ

V roce 2011 ČTÚ vyřídil celkem 9 podání, která byla s přihlédnutím k jejich charakteru a obsahu posouzena jako stížnosti, v souladu s ustanovením § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. V tomto počtu jsou zahrnuta i 2 podání z roku 2010, jejichž vyřízení se, vzhledem ke složitosti šetření, uskutečnilo až v roce 2011. V závěru roku 2011 pak Úřad obdržel ještě 1 podání, které s ohledem na složitost jeho prověření, bude zahrnuto do počtu stížností vyřízených v roce 2012. Obsahem stížností byly výhrady k činnosti ČTÚ nebo pracovním postupům zaměstnanců ČTÚ v tom směru, zda se tito nedopouštějí porušování zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, případně zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nebo poukazující na zásadní porušování těchto předpisů. Přehled (seznam) uplatněných stížností za rok 2011 je uveden v příloze č. 13 této Zprávy. Šetřením v jednotlivých případech bylo zjištěno, že šest z uvedených stížností jsou stížnostmi neoprávněnými a tři byly vyhodnoceny jako stížnosti oprávněné. V případě všech stížností vyřízených jako neoprávněné šlo o údajně nesprávný postup či nevhodné jednání zaměstnanců ČTÚ, které však v průběhu šetření nebyly prokázány. U stížností vyhodnocených jako neoprávněné tak nebyla přijata žádná opatření k nápravě. U všech oprávněných stížností, jejichž opodstatněnost se potvrdila, byla předmětem jejich uplatnění nečinnost ČTÚ a průtahy ve správním řízení (překročení lhůty pro vydání správního rozhodnutí). Vůči příslušným zaměstnancům byla přijata náležitá opatření s položením důrazu na důsledné dodržování zákonných postupů při projednávání věci ve správním řízení. V souvislosti s uplatňováním daných postupů při vyřizování stížností podle části sedmé správního řádu ČTÚ přijímá průběžně i další nezbytná opatření ve smyslu zpřesnění správného evidování předmětných stížností v databázi „Evidence stížností“, včetně dodržování pravidel pro vedení průkazného spisového materiálu o stížnostech, jakož i analýzu vyřízených stížností souvisejících s působností ČTÚ. V popředí zvýšeného zájmu ze strany ČTÚ je především požadavek na včasné a komplexní prošetření uplatněných stížností. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že oblasti vyřizování stížností je na ČTÚ věnována mimořádná a trvalá pozornost. Kromě obdržení a vyřízení předmětných stížností nebylo v roce 2011 doručeno ČTÚ žádné anonymní podání a ani nebyl ČTÚ posuzován jakýkoli podnět. V roce 2011 byly ČTÚ doručeny v souvislosti s rušením kamenných pošt a poštovních a ostatních služeb v nich zavedených 2 petice s návrhem na řešení konkrétní situace, z nichž pouze jedné bylo Úřadem částečně vyhověno. ČTÚ také eviduje veškerá podání oznámená nebo doručená mu ve věci podezření na spáchání korupce nebo podvodu jeho zaměstnancem, v mezích svých kompetencí je prověřuje a pravidelně vyhodnocuje v rámci rozboru stížností řešených na základě ustanovení § 175 správního řádu (součást Výroční zprávy o činnosti ČTÚ za předcházející kalendářní rok).

104


V této souvislosti sdělujeme, že v roce 2011 nebylo ČTÚ oznámeno ústně ani doručeno písemně nebo elektronicky, na elektronickou podatelnu nebo na protikorupční e-mailovou adresu žádné relevantní podání v záležitosti podezření na spáchání korupčního nebo podvodného jednání zaměstnancem ČTÚ. Pokud jde o příjem zpráv na e-mailovou adresu – [email protected], uvedenou do provozu dne 10. července 2007, platí pro něj na ČTÚ zvláštní režim z hlediska jeho průběžného sledování a odpovědného vyhodnocování. Protikorupční e-mailová adresa může být potencionálním zdrojem informací o možném korupčním chování zaměstnanců ČTÚ. ČTÚ je připraven na podání daného charakteru včas a aktivně reagovat, a to ve smyslu jak vnitřních předpisů, tak i na základě obecně platných právních předpisů. V roce 2011 nebylo na předmětnou e-mailovou adresu doručeno žádné podání týkající se spáchání jednání korupčního charakteru zaměstnancem ČTÚ. Je třeba poznamenat, že dosavadní zájem veřejnosti je v průběhu trvání protikorupční e-mailové adresy téměř minimální. Z praktického hlediska existence e-mailového kontaktu nemá významný vliv na činnost ČTÚ, z hlediska ekonomického pak jsou náklady na jeho provoz téměř zanedbatelné. Přes shora uvedené však lze přínos protikorupční e-mailové adresy i nadále spatřovat v možnosti ČTÚ bezprostředně reagovat na případná podání a přijímat tak neprodleně náležitá preventivní a nápravná opatření. Vzhledem k tomu, že bezplatná protikorupční linka 199 (www.linka199.cz) zprovozněná od září 2007 neposkytuje příslušnému ústřednímu správnímu úřadu žádnou zpětnou vazbu, projevuje se zachování provozu protikorupční e-mailové adresy ČTÚ i do budoucna jako opodstatněné.

105


Přílohy k Výroční zprávě Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011

106


107


108


109


110


111


112


113


114


115


116


117


118


119


120


121


122


123


Foto na obálce: titulní strana: SNMS Karlovy Vary zadní strana obálky: sídlo ČTÚ v Sokolovské ulici, Praha 9, MOMS „P“

VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU ZA ROK 2011 • Vydal ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9; tel.: 224 004 111, fax: 224 004 850, e-mail: [email protected] • Poštovní adresa: Český telekomunikační úřad, poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025 • IČ: 70106975, DIČ: CZ70106975 •

124


8. funkční období. Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2011

Recommend Documents