7.KOLO Ahoj holky a kluci, 6.ročník naší i vaší soutěže pomalounku začíná přecházet do cílové rovinky, dnes na vás čekají úkoly již 7. a tedy předposledního kola. Budou trochu poznamenány začínajícím jarem (někdo by řekl – konečně), trochu Dnem Země. Aby se vám dařilo, to vám přejí Katka a Honza Úkol č.1 – Na Zemi nejsme sami Naše matička Země je sice stále stejně velká, ale kvůli různým našim vymoženostem se jakoby zmenšila. Zrychlila se doprava, předávání informací, obchod, …Dá se říci, že se Země změnila opravdu v globální vesnici. Lidé by si to měli uvědomit a začít už konečně táhnout za jeden provaz. A to se netýká jen dospělých, i děti mohou přispět. a) Zkuste (u mladších s pomocí rodičů či vašich učitelů a učitelek) získat kontakt na nějakou školu, ve které působí stejně staré děti jako vy, ale nachází se v jiném státě světa. Zkuste jim klasicky nebo elektronicky vysvětlit, kdo jste a s jakou soutěží se potýkáte a zkuste jim vymyslet hezké přání ke Dni Země. Třeba vám odpoví a třeba pak navážete dlouhodobější vztah. Nám pošlete nejen to přání, které vy posíláte, ale popište postup svého konání a pokud se vám dostane odpovědi, tak nás s ní také seznamte. b) Zkuste nakreslit do mapy světa umístění státu a vybrané školy a vypátrejte, odpovědi na tyto otázky: 1) Čím se může daný stát v současnosti nejvíce pyšnit, na co může být hrdý ? 2) S jakými problémy se tento stát v současnosti potýká, co ho trápí ? Poznámka: Pomoci s odpověďmi vám mohou v případě navázání kontaktu i vaši noví kamarádi. Řešení:
Krejzíci – ZŠ Žehušice
Malí Edisoni – ZŠ Bezno
Včelky Máji – ZŠ Cerhovice
Úkol č.2 – Chlupy rostlin Když se mluví o rostlinách, každý si většinou představí krásné a voňavé květy, my se ale podíváme na jinou část jejich těla -. na chlupy (odborně trichomy). a) Chlupy vznikají z některé části rostlinného těla – z které ? b) Existuje jich několik druhů, které se od sebe liší svou funkcí – vytvořte jakýsi plakátek, ve kterém nás s těmito druhy seznámíte a uvedete zde i příklady rostlin, které daný druh chlupu mají. c) Jako každá část rostlinného těla se i chlupy dovedou přeměňovat u některých rostlin v něco jiného – uveďte v co a nezapomeňte také na příklad rostliny. d) A proč vlastně pálí kopřivy ? e) Soutěžící ve starší kategorii určitě zvládnou vytvořit mikroskopický preparát pokožky s chlupy a nám pak pošlou buď celý preparát (pokud se jim podaří vyrobit preparát trvalý) nebo alespoň mikroskopický nákres svého pozorování s uvedením zvětšení, druhu rostliny i druhu chlupu.
Řešení: Zajímavé odkazy: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=399 http://www.sci.muni.cz/~anatomy/dermal_tissues/html/pelargonium_1.htm a) Chlupy (trichomy) vznikají z buněk pokožkových, jejich soubor se nazývá odění (indumentum). b) Dělíme je:
Podle anatomické stavby 1. jednoduché jednobuněčné trichomy: chlupy na semenech bavlníku mohou být až 65 mm dlouhé. Rozvětvené jednobuněčné chlupy bývají hvězdicovité nebo vidličnaté. Na korunních lístcích (např. violka) a na bliznách (umožňují zachycení pylu) se vyskytují tzv. bradavky (papily), které jsou malé, mrtvé a vyplněné vzduchem. 2. vícebuněčné trichomy: vznikají dělením buněk buď v jednom směru (antiklinálně, k vrcholu se zpravidla zužují;okurky) nebo v různých směrech (periklinálně ). Mohou být přeslenité, hvězdovité (hlošina ), svazčité. Samotáři – ZŠ Chlupova, Praha Podle funkce 1. krycí: ochranná funkce, na povrchu mají kutikulu, vosky a tuky; zabraňují nadměrnému výparu nebo zachycují dešťovou vodu, chrání před náhlými tepelnými změnami (papily). Ostnité nebo háčkovité trichomy chrání před okusem, na semenech a plodech se zachycují na srst, peří či oděv. 2. žláznaté: vícebuněčné se sekreční buňkou (pelargónie, chmel), vylučují organické i anorganické látky, roztoky sacharidů, sliz, silice, pryskyřice 3. žahavé: jednobuněčné a křehké, inkrustované SiO2, blízko vrcholu je buněčná stěna ztenčená, vtomto místě se snadno odlomí a vystříkne žahavá látka - převážně histamin a acetylcholin (kopřiva 4. tentakule: emergence masožravých rostlin trávení hmyzu, někdy považované za typ žláznatých trichomů (rosnatka okrouhlolistá) 5. absorpční: bývají šupinovité (na listech tilandsií ) nebo vláskovité (na kořenech). Kořenové vlásky (rhiziny ) žijí 10-20 dní, pak odumírají, jsou jednobuněčné, tenkostěnné, na vrcholu zrosovatělé, přijímají látky z půdy. Soubor kořenových vlásků se nazývá kořenové vlášení. c) Přeměnou chlupů mohou vznikat ostny – např. u růže, ostružiníku, angreštu, …) d) Celá rostlina je pokrytá žahavými chloupky - trichomy. Jsou to duté, jednobuněčné výrůstky, zasazené do pevného základu. Končí hrotem, který je zpevněn prosycením oxidem křemičitým. Uvnitř je chloupek vyplněn kyselinou mravenčí a směsí histaminů a nervových hormonů acetylcholinu a serotoninu. Při kontaktu s pokožkou na ni hrot způsobí malou ranku a vzápětí se jeho křehká špička odlomí. Kyselina a ostatní látky tím pádem proniknou do rány a způsobí místní zánět projevující se zarudnutím a svěděním. A to je účel - abyste si pamatovali, že máte pro příště kopřivu nechat na pokoji.
Kvítka – ZŠ Načeradec Ďáblíci – ZŠ Kněžmost
Úkol č.3 – Chrostíci a jejich schránky Každý správný Čech jistě během svého života alespoň jednou přečetl knížku Ondřeje Sekory – Ferda Mravenec. Ferda zažíval při svém putování řadu zajímavých a často nebezpečných dobrodružství a několikrát jen o vlásek unikl jisté smrti. V jednom z příběhů ho zachránil jakýsi chrostík. A o chrostících bude tento úkol. a) Zařaďte chrostíky do živočišného systému b) Ferda chrostičím larvám stavěl domečky a vyprávěl jim pohádky. Larvy chrostíků žijí ve vodě a opravdu si z různého materiálu vyrábějí domečky. Existují ale dvě skupiny chrostíků – jedni si vyrábějí schránky přenosné a spolu s nimi se pohybují; schránky druhých se podobají jakýmsi pavučinkám, tunelům a sítím, pomocí nichž ve vodním proudu chytají kořist. Jaký mají chrostíci vlastně pro přírodu význam ? c) Zkuste při nějaké vycházce k potůčku najít nějaké chrostíky a posuďte podle jejich přítomnosti a množství stav čistoty vody – jsou chrostíci spíše ukazateli (odborně bioindikátory) vody čisté nebo špinavé ? Popište nám svou výpravu a svá zjištění a namalujte chrostíka, kterého jste pozorovali (myslíme si, že každý z vás najde potok, ve kterém budou). d) Vymodelujte schránku nějakého chrostíka - použijte stejný materiál, jako váš vzor, schránku jen trošku zvětšete. Nám ji nemusíte posílat v případě, že pošlete fotografie, které jednoznačně prokáží vaši snahu a ukáží výsledek vaší práce. Řešení: Zajímavé odkazy: http://www.ldf.mendelu.cz/ldf/ustavy/ochrana/entomologie/right.php?odkaz=1432 http://www.hmyz.net/31chrostici.htm a) Chrostíci (Trichoptera) jsou řádem hmyzu, kmen členovci. b) Chrostíci jsou součástí potravních sítí, svou přítomností prokazují poměrně čistou vodu. Drozdíci – ZŠ Drozdov
Krejzíci – ZŠ Žehušice
Malí Edisoni – ZŠ Bezno
Okružáci – ZŠ Rakovník
Strážci – ZŠ Bezno
Tučňáci – ŠD při ZŠ Vrané n.Vlt.
Dráčci – ZŠ Olešná
Rackové – ZŠ Lešany
Myšáci – ZŠ Kmetiněves
Úkol č.4 – Den Země ještě jednou a) pro mladší týmy (3.-5.tř.) – v tabulce je zašifrována jednoduchým klíčem řada pojmů, které něco spojuje – vaším úkolem je tyto pojmy vyluštit a zjistit, co mají společného. Zkuste si pak také vybrat jeden z nich a zjistit o něm nějaké podrobnosti, které mají nějaký vztah přímo k vám nebo k České republice. N
E
T
A
É
V
O
B
R
O
E
F
A
H
P
U
O
D
S
T
N
O
L
Á
E
Z
Ý
E
T
Y
O
L
N
V
O
E
T
D
G
L
Í
E
V
K
Z
D
P
A
Ó
Á
D
K
I
Y
A
N
N
P
O
T
V
E
E
Č
Z
D
Í
R
P
CH
B
Í
Á
Ů
K
M
É
Z
C
N
O
Í
N
U
S
U
O
O
V
D
Í
E
K
E
A
Í
E
R
Á
H
I
M
D
T
O
Y
N
Z
S
R
K
E
Z
A
R
Ů
R
U
R
E
L
S
E
I
D
T
I
X
O
V
Í
T
O
S
G
A
P
K
L
L
I
I
F
P
L
Y
M
E
R
M
I
C
E
b) pro starší týmy (6.-7.tř.) Doplňte tabulku a když přeskupíte písmenka v označených buňkách, vyjde vám smysluplná tajenka. 1
3
4
5
2
10
6 7
9 22
12
8
11
13 15 14
17 16 20 18 19 23
21
Legenda: 1 – označení celosvětové schůzky významných politiků – např.. v Rio de Janeiru nebo v Johannesburgu 2 – oteplování planety v důsledku nadměrné produkce některých plynů 3 – odnos půdy činnost vody, větru či organismů 4 – základní funkční jednotka přírody – souhrn prostředí a organismů, které ho obývají 5 – věda, která zkoumá vztahy mezi organismy a prostředím 6 – klima 7 – naše planeta 8 – chemické látky na hubení organismů, které v daném prostředí nechceme (plevele, hmyz, roztoče, …) 9 – plyn, jehož molekula je tvořena 3 atomy kyslíku 10 – přírodní druhová rozmanitost živočichů, rostlin, hub, … 11 – to, co už nepotřebujeme 12 – atmosféra 13 – jeden z důsledků oteplování planety (v horách, v Arktidě a Antarktidě) 14 – opětovné využití materiálů, které se staly odpadem 15 – základní tekutina pro život 16 – celosvětová akce na úklid planety 17 – skládá se z minerálních částeček a humusu 18 – druh velkoplošného chráněného území 19 – kouř a mlha 20 – velký problém 21 – nároky člověka na tuto planetu vyjádřené v hektarech půdy 22 – propletený vztah mezi organismy související s předáváním energie a stavebních látek od jednoho k druhému 23 – nadměrná zátěž organismu
TAJENKA Rešení: Zajímavé odkazy: http://fskatamaran.aston.cz/Obsah/Den%20Zeme/DenZeme.htm http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx1-1867373&x=1787331 http://www.kidsdomain.com/holiday/earthday/ - Den Země – dětská stránka se Spoustou aktivit, ale v angličtině a) pro mladší týmy (3.-5.tř.) – v tabulce je zašifrována jednoduchým klíčem řada pojmů, které něco spojuje – vaším úkolem je tyto pojmy vyluštit a zjistit, co mají společného. Zkuste si pak také vybrat jeden z nich a zjistit o něm nějaké podrobnosti, které mají nějaký vztah přímo k vám nebo k České republice. N
E
T
A
É
V
O
B
R
O
E
F
A
H
P
U
O
D
S
T
N
O
L
Á
E
Z
Ý
E
T
Y
O
L
N
V
O
E
T
D
G
L
Í
E
V
K
Z
D
P
A
Ó
Á
D
K
I
Y
A
N
N
P
O
T
V
E
E
Č
Z
D
Í
R
P
CH
B
Í
Á
Ů
K
M
É
Z
C
N
O
Í
N
U
S
U
O
O
V
D
Í
E
K
E
A
Í
E
R
Á
H
I
M
D
T
O
Y
N
Z
S
R
K
E
Z
A
R
Ů
R
U
R
E
L
S
E
I
D
T
I
X
O
V
Í
T
O
S
G
A
P
K
L
L
I
I
F
P
L
Y
M
E
R
M
I
C
E
Řešení: Čte se spirálovitě po úhlopříčce. Nedostatek pitné vody, chudoby, globální oteplování, eroze půdy, skleníkový efekt, mezilidské vztahy, dezertifikace, populační exploze, ozónová díra, vymírání druhů, terorismus, migrace Jedná se o tzv. globální problémy Země. b) pro starší týmy (6.-7.tř.) 1 2
S
3
K
L
U
7
Z
E
13
M
6
P
O
M
Ě
22
Z
I
8
P
E
T
A
C
14
K
O
V
Ý
K D
N
E
B
Í
9
O
S
T
I
C
I
D
Y
Z
Ó
11
O
T
I
É
E
R
N
E
C
Y
K
L
A
C
K
B N
U
P Ů
D
S
D
O
Í
A
V
Ť
D
P
A
15
T
H
E
W O
R
L
D
G
12
D
V
I
Z
V
O
18
N
Á
R
O
D
N
Í
P
U
R
C
Z
H
I
C
K
Á
S
T
O
A
20
R
K R
19
S
D
E
T
23
O
O
I
T
R
M L
I
17
Í
O
10
M
E
K
T
L
T
V
E
E K
S
C 21
F
G
Í A
E
S
A
E
Í
5
O
J
L
N
R
T
16
E
4
E
S
I Z
P
A
E
G Tajenka: Den Země
Ďáblíci – ZŠ Kněžmost
A
