PŘÍPRAVA NA VYUČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Alena Doskočilová ÚVOD: Pro ţáky základní školy praktické vzhledem k sníţené rozumové úrovni je zapamatování faktografických údajů problematické. Při zpracování přípravy na téma Karel IV. a jeho doba jsme zvolili herní aktivitu, činnostní učení, poslech. Učivo je zjednodušené, důraz je kladen na proţitek. Pracuje se ve skupinách, ve dvojicích, individuálně.
Obor RVP ZV
Dějepis
Ročník
6. ZŠ praktické
Časový rámec
1 vyučovací hodina
Téma
KAREL IV. A JEHO DOBA
Mezipředmětové vztahy
Průřezová témata
Klíčové kompetence
český jazyk – naslouchání, opis matematika – posloupnost, letopočty pracovní činnosti – skládání obrázku z komponentů - mediální výchova – vyhledávání, zpracovávání informací - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – společný původ všech lidí - environmentální výchova – vliv prostředí na vývoj člověka Kompetence k učení nabízet ţákům moţnost samostatně vyhledávat informace a vyuţívat je v praktickém ţivotě Kompetence k řešení problémů podporovat ţáky, aby se při řešení problému nenechali odradit nezdarem Kompetence komunikativní vést ţáky ke srozumitelnému vyjadřování v ústním projevu a k vedení dialogu vést ţáky k porozumění obsahu sdělení a přiměřeným reakcím na ně učit ţáky vyuţívat tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí umoţnit ţákům vyjadřovat své názory a postoje a učit je vhodnou formou obhájit svůj názor Kompetence sociální a personální vést ţáky k respektování pravidel práce v týmu a k pochopení, ţe svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce
Předmětové výstupy
Výukové strategie
Pomůcky a materiál
pochopit význam dějin jako sdělení minulosti mít představu o rozdílech způsobu ţivota středověkých a současných lidí být seznámen s obdobím rozkvětu českého státu v době přemyslovské a lucemburské poznat význačné osobnosti našich dějin Formy práce: - výuka probíhá ve třídě Metody práce: - didaktická hra - chronologické seřazování událostí - uvědomělé naslouchání - práce ve dvojicích, ve skupině - procvičování ve dvojicích - individuální přístup lepicí štítky, kartičky, obrazový materiál, encyklopedie, rozstříhané pohlednice, časová osa, rozstříhaný text.
TÉMA: KAREL IV. A JEHO DOBA Vzdělávací cíl: Ţák rozvíjí svou představu o časové přímce, získá základní poznatky o osobnosti Karla IV. a o jeho významu pro český stát, získá povědomí o ţivotě ve středověku.. Metodický postup Máme dopředu připraveno vyprávění o Karlu IV. a obrazový materiál (podobizny Karla IV., obrázky staveb, korunovační klenoty…), který ponecháme zatím skrytý. Předem napíšeme na lepicí štítky jména historických osobností. Připravíme „puzzle“ z obrázků staveb, lístečky s otázkami k tématu, rozstříhaný jednoduchý ţivotopis Karla IV. Dovnitř tabule napíšeme řešení textové skládačky. 1. Komentář pro ţáky: Dnes si budeme vyprávět o jedné významné osobnosti českých dějin. Tato osobnost se velmi zasloužila o rozvoj českého státu a dosáhla evropského významu. Zkusíme uhodnout, o kterou osobnost jde. Hra pro celou skupinu: Na lepicích štítkách máme napsaná jména významných osobností z naší historie (kupec Sámo, Metoděj, kníţe Václav, Přemysl Otakar I., Eliška Přemyslovna, Jan Hus, Jan Ţiţka, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Václav Havel….. ). Volíme takové osobnosti, o kterých se ţáci jiţ učili, nebo které s velkou pravděpodobností znají. Karla IV. úmyslně vynecháme. Učitel má na zádech štítek s otazníkem. Instrukce pro ţáky: Máme zde tolik lístků se jmény významných osobností naší historie, kolik vás je dnes ve škole. Lístečky vám nalepím na záda. Problém je v tom, že vy nevíte, kterou osobnost představujete. Přesto se pokusíte seřadit tak, abyste stáli v takovém pořadí, jak tyto osobnosti šly v čase za sebou, tedy od nestarších dějin až po současnost. Nesmíte ale mluvit,
lístečky nesmíte odlepovat, a tak k tomu budete potřebovat vzájemnou pomoc. Můžete se jen dívat na lístečky spolužáků, můžete jeden druhého vést, pomoci mu zařadit se na příslušné místo. Ţáci se staví do řady, zkontrolujeme správnost pořadí a opravíme případné chybné pozice. Učitel se postaví do řady na místo příslušející Karlu IV. Pak vyzveme ţáky, aby se pokusili přijít na to, kterou významnou osobnost našich dějin učitel zastupuje. Ţáci individuálně napíší své tipy na podepsané kartičky a uloţí je textem dolů na smluveném místě. Zatím ještě nechceme, aby ţáci jméno osobnosti nahlas vyslovili. 2. Práce ve skupinách. Ţáci se rozdělí do dvou skupin. Kaţdá skupina dostane rozstříhaný obrázek (puzzle) stavby (Karlův most, Karlštejn). Sloţí ho a jednotlivé části nalepí na papír. Skupina má za úkol pojmenovat stavbu názvem uţívaným v současnosti a napsat jméno osobnosti, která ji nechala postavit. Během tohoto úkolu by ţáci měli „objevit“, kterou osobnost hledáme a po jeho skončení její jméno „zveřejnit“. Je moţná i varianta, ţe se tak nestane, pak nabízíme ţákům další indicie. Potom „odtajníme“ ţákům podobiznu Karla IV. a připravený obrazový materiál. Ţáci si zkontrolují své tipy na kartičkách. Otázky: Bylo složité seřadit správně historické osobnosti? Co na tom bylo nejtěžší? Bylo těžké objevit, že námi hledaná osobnost je Karel IV.? Co tě přivedlo ke správnému tipu? (Objeví-li se na kartičkách jiné osobnosti naší historie, ptáme se: Co tě vedlo k tomu, že jsi tipoval právě tuto osobnost?) Co jsme si při vytváření pořadí osobností uvědomili? Relaxační chvilka: protaţení, dechové cvičení. 3. Vyprávění o Karlu IV. Instrukce pro ţáky: Nyní si sedněme do kroužku a vyslechněme životní příběh Karla IV. Dobře poslouchejte. Učitel vypráví zjednodušenou formou ţivotopis Karla IV. (příloha 2), ţáci naslouchají. Po skončení poslechu si ţáci vytahují otázky, které mohou buď sami zodpovědět, nebo je mohou poloţit některému ze spoluţáků. Takto zjistíme, co všechno si ţáci zapamatovali a zároveň zopakujeme důleţité události Karlova ţivota. Otázky: Jak se jmenovali rodiče Karla IV.? Jakého rodu byl Karel po matce a jakého po otci? Jaké jméno měl Karel původně? Ve které zemi prožil dětství? Jak to vypadalo v českých zemích po jeho návratu? Jaký byl Karel IV. král? Jsou nějaké vlastnosti, pro které si Karla IV. můžeme vážit? Jakými činy se vyznačuje vláda Karla IV.?
Jak říkáme Karlu IV.? 4. Práce ve dvojicích. Následující úkol slouţí k upevnění vědomostí, které ţáci získali při předchozích činnostech. Ţáci se rozdělí do dvojic. Kaţdá dvojice dostane následující text rozstříhaný na prouţky s jednotlivými větami, prouţky jsou promíchané – úkolem dvojice je text správně sloţit. (Ve větách jsou faktografické údaje podány takovým způsobem, aby vyhovovaly splnění 5. úkolu pro nadanější ţáky). Text k rozstříhání (příloha 3). Instrukce pro ţáky: Složte rozstříhané proužky pod sebe tak, aby věty vyjadřovaly krátký příběh života Karla IV. Věty ve správném pořadí jsou ukryté uvnitř tabule pro kontrolu.
Sloţený text zkontrolujeme s textem na tabuli. Ţáci si na závěr pořídí zápis do sešitu tak, ţe si jeden vezme všechny liché prouţky, druhý všechny sudé prouţky, nalepují si je do sešitu a dopisují si z tabule nebo od spoluţáka chybějící text. Rozšiřující učivo: Jak byla organizována univerzita, jak probíhalo studium. Korunovační klenoty. Významní potomci Karla IV. 5. Ţáci, kteří jsou s prací hotovi dříve, mohou počítat následující příklady: V kterém roce se Karel vrátil z Francie do Čech? V kterém roce nastoupil na trůn jako císař římský? Kolik bylo Karlovi let, když byla založena univerzita? Jaký se psal letopočet, když Karel IV. zemřel? Zadání domácího úkolu: Osa času – ţáci mají zjistit v učebnici, v encyklopedii, na internetu, ve kterém století ţil Karel IV. a vyznačit období jeho ţivota na ose času a doplnit název epochy. Dále mají o Karlu IV. vyhledat nějakou informaci, která v dnešní hodině nezazněla. K vypracování domácího úkolu dostanou ţáci pracovní list (příloha 2).
ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Smyslem a cílem vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením je jejich vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosaţitelná a umoţní jim efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a sloţitý a postupně se vytváří v průběhu ţivota. Úroveň klíčových kompetencí, které ţáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě povaţovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důleţitý základ pro celoţivotní učení ţáka, jeho vstup do ţivota a do pracovního procesu. Jejich vytváření musí důsledně respektovat individuální zvláštnosti, schopnosti a moţnosti ţáků. Vzhledem ke specifickým potřebám ţáků s lehkým mentálním postiţením je kladen důraz především na klíčové kompetence pracovní, sociální a personální a komunikativní: Kompetence pracovní, kdy jsou vytvářeny praktické situace pro ţáky, při nichţ budou zvládat základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřovat své komunikační schopnosti při kolektivní práci;
u ţáků je povzbuzován pozitivní vztah k manuálním činnostem; ţáci jsou vedeni k volbě vhodných pracovních postupů, učí se pracovat podle daného pracovního postupu, návodu, náčrtu a orientovat se v jednoduché technické dokumentaci; ţáci jsou vedeni k pracovní výdrţi, ke koncentraci na pracovní výkon a k dokončení práce; ţáci jsou vedeni k reálnému úsudku o výsledcích své práce i práce ostatních; kompetence sociální a personální, kdy ţákům je umoţněno posilovat vlastní sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby; ţáci jsou vedeni k respektování pravidel práce v týmu a k pochopení, ţe svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce; u ţáků jsou podporovány dobré vztahy s vrstevníky, učit je respektovat druhé lidi a snaţit se upevňovat dobré mezilidské vztahy; u ţáků je posilováno sociální chování a sebeovládání; kompetence komunikativní, kdy ţáci jsou vedeni ke srozumitelnému vyjadřování v ústním projevu a k vedení dialogu; ţáci jsou vedeni k porozumění obsahu sdělení a přiměřeným reakcím na ně; ţáci se učí vyuţívat tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, porozumět běţně uţívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům; ţáci se učí jednoduché formě písemné komunikace; ţákům je umoţněno vyjadřovat své názory a postoje a učit je vhodnou formou obhájit svůj názor; ţákům je nabízena moţnost vyuţívat veškeré běţné informační a komunikační prostředky pro vlastní komunikaci; ţáci jsou vedeni k vyuţívání získaných komunikativních dovedností k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi. ZÁVĚR Vzdělávání ţáků základní školy praktické má svá specifika. U ţáků převaţuje myšlení názorné a konkrétní, úroveň rozumových schopností je sníţená a paměť je krátkodobá. Vyučování dějepisu je proto na kvantitativně i kvalitativně odlišné úrovni neţ v běţných třídách základní školy. Ţáci si s obtíţemi osvojují faktografická data a pochopení časových souvislostí jim působí značné problémy. Proto je učivo dějepisu velmi zjednodušené; nejnadanějším ţákům je pak nabízeno učivo rozšiřující. Vyučovací metody jsou voleny s důrazem na názornost a proţitek.
Zdroje: Kolektiv autorů: Vlastivěda – obrazy z českých dějin. ALTER, s.r.o., Všeň 1995 Krejčíř, J. a kol.: Dějiny české. INFOA, Dubicko 2010 Novotný, T.: 100 + 1 světoznámých mužů. MAYDAY, Pardubice 2007 ŠVP ZV, příloha pro vzdělávání žáků s LMP. Základní škola Edvarda Beneše, Lysice Brychnáčová, E., Zahradníková, J.: RVP ZV, příloha pro vzdělávání žáků s LMP. VÚP, Praha 2005 Přílohová část: Příloha 1 – vyprávění o Karlu IV. Příloha 2 – domácí úkol (pracovní list) Příloha 3 – text k rozstříhání
PŘÍLOHOVÁ ČÁST Příloha 1 – vyprávění o Karlu IV. Eliška, poslední z rodu Přemyslovců,si vzala za muţe Jana Lucemburského. Jejich syn dostal jméno Václav. Jako malého chlapce jej otec odvezl na francouzský královský dvůr. Tady získal nové jméno Karel. Ve Francii poznal Karel ţivot na dvoře mocného panovníka a hodně se naučil. Do rodných Čech se vrátil aţ jako sedmnáctiletý mladík. Uměl nejen číst a psát – v té době to nebylo u panovníků obvyklé – ale ovládal francouzštinu, italštinu, němčinu a latinu. Česky mezitím zapomněl, ale brzy se svoji rodnou řeč znovu naučil. Po návratu Karla přivítala zchudlá a neklidná země. Praţský hrad byl tak zpustlý, ţe se Karel musel uchýlit do měšťanského domu dole ve městě. Královské hrady i statky drţeli bohatí šlechtici jako zástavu za peníze půjčené Karlovu otci Janu Lucemburskému. Přesto se Čechy staly Karlovým pravým domovem. Pod přísným, ale spravedlivým králem se do země rychle vracel pořádek. Lesy byly zbaveny loupeţivých rytířů. Zabavené královské statky Karel vykupoval zpět. Hospodařil moudře a ku prospěchu království. Karel touţil povznést České království na úroveň mocných zemí, které poznal při svých cestách. Velkou péči věnoval svému sídelnímu městu Praze. Obnovil Praţský hrad a začal v jeho zdech stavět katedrálu sv. Víta. Vltavské břehy dal spojit širokým a pevným kamenným mostem. Na planině vedle Starého Města praţského dal postavit rozlehlé Nové Město praţské. Podle přesného plánu tu vyrůstaly nové kostely, kláštery, náměstí a ulice výstavných měšťanských domů. Do Nového Města přicházeli řemeslníci a usazovali se tu obchodníci. Karlovou zásluhou se Praha stala jedním z největších měst tehdejší Evropy. Aby lidé, kteří touţili po vzdělání, nemuseli jezdit studovat do ciziny, zaloţil Karel IV. v Praze univerzitu. Byla první ve střední Evropě a přilákala do Prahy profesory i ţáky z široka daleka. Karel VI. si velmi váţil odkazu svých českých předků. Dal zhotovit nové drahocenné korunovační klenoty. Královskou korunu nazval na památku českého patrona svatováclavskou. Poblíţ Prahy dal zbudovat pevný hrad Karlštejn. V dobách svého mládí se Karel IV. zúčastnil několika válečných taţení a bitev. Byl statečný, ale i moudrý. Věděl, ţe pro zemi je nejdůleţitější mír. Jako král se válkám vyhýbal a spory řešil raději jednáním. Země pod jeho panováním vzkvétala jako nikdy předtím. Právem si za všechny své skutky vyslouţil na věčné časy pojmenování Otec vlasti. Pro odlehčení a pobavení dětem můžeme sdělit zprávy ze středověkého „bulváru“: Matka Karla IV. Eliška Přemyslovna měla v době svého sňatku 18 let, otci Janu Lucemburskému bylo tehdy 14 let. Karel IV. byl čtyřikrát ţenat. S první manţelkou Blankou z Valois si byli zaslíbeni, kdyţ jim bylo 7 let. S druhou, o 15 let mladší manţelkou Annou Svídnickou měl jediného syna, který zemřel jako nemluvně. Jeho třetí ţena Anna Falcká byla mladší o více neţ 20 let a porodila mu syna Václava. Se čtvrtou manţelkou, zhruba o třicet let mladší Alţbětou Pomořanskou měl 6 dětí. Vypráví se o ní, ţe měla takovou sílu, ţe ohýbala meče a podkovy.
Příloha 2 - domácí úkol (pracovní list)
1. Vyznačte na časové ose období, ve kterém žil Karel IV.
před naším letopočtem (před Kristem)
našeho letopočtu (po Kristu)
← → 0
500
1 000
1 500
2. Jak se nazývá toto období? …………………………………….. (Nápověda: starověk, pravěk, moderní doba, středověk, novověk) 3. Vím / zjistil jsem o Karlu IV. něco, co jsme ve škole neslyšeli (napiš):
2 000
Příloha 3 – text k rozstříhání
Eliška Přemyslovna si vzala za muţe Jana Lucemburského.
Jejich syn dostal jméno Václav.
Jako sedmiletého chlapce ho otec odvezl na francouzský královský dvůr.
Ve Francii získal nové jméno Karel.
Do Čech se vrátil jako sedmnáctiletý mladík.
Ve svých 21 letech se stal správcem českého království.
Kdyţ nastoupil na trůn jako císař římský, bylo mu 30 let.
V roce 1348 byla v Praze zaloţena univerzita (dnes Karlova univerzita).
Devět let po zaloţení univerzity byla započata stavba kamenného mostu přes Vltavu (dnes Karlův most).
Karel zemřel v 62 letech.
