ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ
A. PROFIL OBCE
Zadavatel:
Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá
Zpracovatel:
SPF Group, s.r.o., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem
Datum zpracování:
prosinec 2013 – únor 2014
OBSAH
Obsah....................................................................................................................................................... 2 Seznam tabulek a grafů a obrázků .......................................................................................................... 4 Seznam použitých zkratek ....................................................................................................................... 6 1
Úvod a metodika ............................................................................................................................. 7
2
Základní údaje ................................................................................................................................. 8
3
4
5
6
2.1
Regionální vztahy a poloha obce v sídelním systému ............................................................. 8
2.2
Intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací ......................................................................... 9
2.3
Shrnutí ................................................................................................................................... 10
Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 11 3.1
Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 11
3.2
Pohyb obyvatelstva ............................................................................................................... 12
3.3
Složení obyvatel podle věku a vzdělání ................................................................................. 14
3.4
Shrnutí ................................................................................................................................... 16
Ekonomika, podnikání a trh práce................................................................................................. 18 4.1
Výkonnost místní ekonomiky ................................................................................................ 18
4.2
Ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti ......................................................... 21
4.3
Podnikatelské prostředí a pozice vybraných ekonomických odvětví v obci ......................... 22
4.4
Trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti ...................................................................... 23
4.5
Nabídka a poptávka v cestovním ruchu ................................................................................ 24
4.6
Shrnutí ................................................................................................................................... 28
Sociální infrastruktura, občanská vybavenost a služby ................................................................. 30 5.1
Školská zařízení a vzdělávání ................................................................................................. 30
5.2
Zdravotnictví.......................................................................................................................... 32
5.3
Sociální služby........................................................................................................................ 32
5.4
Kultura, sport a zájmové činnosti .......................................................................................... 33
5.5
Shrnutí ................................................................................................................................... 34
Doprava a dopravní infrastruktura ................................................................................................ 35 2
6.1
Silniční infrastruktura ............................................................................................................ 35
6.2
Veřejná doprava .................................................................................................................... 36
6.3
Další dopravní infrastruktura................................................................................................. 36
6.4
Shrnutí ................................................................................................................................... 36
7
Technická infrastruktura a bydlení ................................................................................................ 37 7.1
Technická infrastruktura ....................................................................................................... 37
7.2
Bytový fond. .......................................................................................................................... 38
7.3
Shrnutí ................................................................................................................................... 41
8
Životní prostředí a územní rozvoj .................................................................................................. 42 8.1
Příroda a krajina .................................................................................................................... 42
8.2
Stav životního prostředí ........................................................................................................ 42
8.3
Územní rozvoj ........................................................................................................................ 44
8.4
Shrnutí ................................................................................................................................... 46
9
Analýza správy Obce Tisá .............................................................................................................. 47 9.1
Hospodaření a rozpočet obce ............................................................................................... 47
9.2
Připravované a realizované projekty ..................................................................................... 50
9.3
Shrnutí ................................................................................................................................... 51
10
Zdroje......................................................................................................................................... 53
3
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ A OBRÁZKŮ
Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé..................................................................................... 9 Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé ..................................................................................... 9 Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích ...................................... 11 Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období 1991-2012 ..................................................................... 12 Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ................................................................ 15 Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé............................................................................ 15 Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ....................................................... 16 Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech 2010-2012 ................................................................. 19 Tabulka 9: HDP podle krajů v roce 2012 ............................................................................................... 19 Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců ................. 21 Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců ............................... 22 Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé ................................................ 22 Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2007 - 2011........................................................... 23 Tabulka 15: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé ...................................................... 26 Tabulka 16: Návštěvnost Tiských stěn................................................................................................... 27 Tabulka 17: Naplněnost kapacit školních zařízení v Tisé ve školním roce 2013/14 .............................. 32 Tabulka 18: Charakteristika domovního fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 ..................... 38 Tabulka 19: Charakteristika bytového fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011......................... 40 Tabulka 20: Dokončené byty v referenčních obcích a v okr. Ústí nad Labem v období 2002 – 2011 ... 40 Tabulka 21: Bilance půdy v Tisé k 31.12.2012 ....................................................................................... 45 Tabulka 22: Struktura příjmů a výdajů 2009 – 2013 ............................................................................. 49 Tabulka 23: Struktura rozpočtu Tisé a referenčních obcí...................................................................... 50 Tabulka 24: Přehled projektů realizovaných s dotační podporou v období 2010-2013 ....................... 51
Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny ...................... 12 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech 1991-2011 ...................................... 14 Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech ............................................................................ 20 4
Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012......................................... 20 Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011 ........................... 24 Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé 2000 - 2010.................................................. 26 Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn .......................................................................................................... 27 Graf 8: Návštěvnost IC Tisá.................................................................................................................... 28 Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k 13.1.2014 ................................................... 31 Graf 10: Vývoj příjmů a výdajů Tisé 2006 - 2012 ................................................................................... 48
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČOV
čistírna odpadních vod
ČSÚ
Český statistický úřad
HDP
hrubý domácí produkt
HUZ
hromadné ubytovací zařízení
IRZ
Integrovaný registr znečišťování
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
ŘSD
Ředitelství silnic a dálnic
SLDB
sčítání lidu, domů a bytů
SO ORP
správní obvod obce s rozšířenou působností
ÚAP
územně analytické podklady
ÚPD
územně plánovací dokumentace
6
1 ÚVOD A METODIKA
Profil obce se souhrnem hlavních objektivizovaných informací o obci Tisá, která je zájmovými územím rozvojového programu. Ke zpracování profilu bylo využitou pestré spektrum informačních zdrojů V první řadě se jednalo o veřejně dostupné zdroje, zejména: •
• •
veřejně dostupné statistické databáze s informacemi z průběžné evidence a šetření (databáze týkající se vývoje obyvatelstva, jeho struktury, migrace, dojížďky a vyjížďky, hospodářské výkonnosti, odvětvové struktury ekonomiky, trhu práce, nezaměstnanosti atd., které registruje ČSÚ, MPSV a další národní instituce); data ze sčítání lidu, domů a bytů, zejména z let 1991, 2001 a 2011; veřejně dostupné analýzy, studie, strategie na úrovni Ústeckého kraje.
Použity dále byly zdroje informací, které byly poskytnuté zadavatelem (Obcí Tisá), případně dalšími aktéry působícími v obci. Jednalo se zejména o: • • • • •
analytické podklady (výsledky předchozích šetření, srovnávací statistiky týkající se podnikání, obyvatelstva, životního prostředí apod.), územní plán obce, územně analytické podklady, informace o rozpočtu obce v předchozích letech, podklady k přípravě a realizaci významných projektových záměrů na území obce.
Mimoto byla jako vstupní informace použita některá vlastní šetření zpracovatele profilu, zejména pak dotazníkové šetření názorů a potřeb obyvatel obce a diskusní fóra 3 skupin místních aktérů (podnikatelé, neziskové organizace, zastupitelé). Výše uvedené zdroje byly analyzovány a vyhodnoceny v tematických celcích, jimž odpovídají názvy jednotlivých dílčích kapitol profilu. Vybrané statistické údaje byly hodnoceny také v časových řadách, zejména za posledních 20 let, případně i déle. Některé údaje byly srovnávány s referenčními územími, za něž byly vybrány jednak Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem a Ústecký kraj (příp. i celé Česko) jako hierarchicky nadřazené jednotky, resp. spádová území, a jednak čtyři velikostně a geograficky porovnatelné obce: •
Malečov (obec v zázemí Ústí nad Labem na kraji Českého středohoří, s nárůstem počtu obyvatel a suburbánního bydlení v posledních 15–20 letech),
•
Telnice (obec v zázemí Ústí nad Labem na úpatí Krušných hor, ležící nedaleko Tisé, s velkým významem zimního i letního cestovního ruchu v místní ekonomice),
•
Jiřetín pod Jedlovou (obec v severním Podluží, s určitým významem letního, částečně i zimního cestovního ruchu v místní ekonomice),
•
Josefův Důl (obec na jižním úpatí Jizerských hor, s velkým významem zimního, částečně i letního cestovního ruchu v místní ekonomice).
7
2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Kapitola 1 charakterizuje obec z hlediska začlenění do širšího regionu. K tomu slouží zhodnocení polohy obce a vyjádření vazeb v rámci sídelního systému pomocí analýzy statistik o dojížďce a vyjížďce do škol. První část kapitoly byla vyhotovena na základě expertního hodnocení autorského kolektivu, druhá na základě statistik ze SLDB 2011.
2.1 REGIONÁLNÍ VZTAHY A POLOHA OBCE V SÍDELNÍM SYSTÉMU Obec Tisá spadá do Ústeckého kraje a nachází se na pomezí Krušných hor a Děčínské vrchoviny při státní hranici se Spolkovou republikou Německo (SRN). Navzdory poloze v pohoří tvořícím státní i krajskou hranici lze Tisou vnímat jako obec situovanou v jádrové (centrální) části Ústeckého kraje, a to zejména vzhledem k nadstandardní silniční dopravní dostupnosti, blízkosti a intenzivním vazbám ke krajskému městu Ústí nad Labem. Administrativní rozlohou 11.86 km2 patří Tisá mezi středně velké obce. Intravilán obce, kde se nachází valná většina domovního fondu a prakticky všechny významné provozní a obslužné objekty je situována v jižní části území obce, při hranici se SRN se na severním okraji území obce nacházejí místní části Rájec a Ostrov. Na západě Tisá sousedí s obcí Petrovice, na jihu s obcí Libouchec a na východě s územím města Jílové. Obec se rozprostírá v poměrně členitém a lesnatém území vrchovinného až horského charakteru s atraktivními skalními městy. Tyto dispozice předurčují Tisou k funkci rekreačního zázemí pro přilehlou Ústecko-chomutovskou aglomeraci, přičemž místní skalní města s vyhlášenými horolezeckými terény jsou turistickým a sportovním cílem nadregionálního významu. Navzdory poloze v pohraničním pohoří je dopravní poloha Tisé poměrně výhodná, a to zejména díky blízké dálnici D8 vedoucí v katastru sousední obce Petrovice napříč Krušnými horami do SRN a obecně díky blízkosti k nadřazeným centrům. Zajímavostí je solidní dostupnost tří velkých měst – Ústí nad Labem, Děčína a Teplic, jejichž centra lze dosáhnout do 25 minut jízdy automobilem. Atraktivní krajina, rekreační význam, nadstandardní silniční dopravní dostupnost i relativní blízkost krajského města a dalších velkých měst v okolí je jsou faktory činící z Tisé dlouhodobý cíl stěhování obyvatel z měst, tedy procesu rezidenční suburbanizace. Proces suburbanizace nadále posiluje vazby Tisé na Ústecko-Chomutovskou aglomeraci, které se vedle krátkodobé rekreace obyvatel aglomerace v Tisé projevuje zejména vyjížďkou obyvatel Tisé za zaměstnáním a službami do aglomerace.
8
2.2 INTENZITA A SMĚRY DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ Pro charakteristiku dojížďky a vyjížďky byla použita data ze SLDB 2011. Data vedle vyjádření celkové intenzity dojížďky a vyjížďky umožňují i identifikaci hlavních proudů dojížďky a vyjížďky. Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé Dojíždějící do zaměstnání Oblast vyjížďky
Celkem Saldo dojížďky v rámci okr. z jiných okr. kraje z jiných krajů Obec vyjížďky: Libouchec Ústí nad Labem Jílové Petrovice Zdroj dat: ČSÚ (2014a)
Dojíždějící celkem
celkem
z toho ženy
z toho dojíždí denně
Dojíždějící do školy z toho celkem ve věku dojíždí 6 - 14 let denně
117 -69 81 34 2
107 -16 74 31 2
60 3 41 18 1
83 -20 57 25 1
10 -53 7 3 -
5 -9 3 2 -
9 -42 7 2 -
32 21 17 16
30 21 16 12
22 10 12 4
27 11 15 10
2 1 4
1 2
2 4
K březnu 2011 bylo v rámci SLDB 2011 v obci zaznamenáno záporné saldo dojížďky do zaměstnání i škol, tj. více pracujících i žáků a studentů z obce vyjíždělo, než do obce dojíždělo. Záporné saldo bylo zaznamenáno především u dojížďky do škol, což je zapříčiněno zejména vyjížďkou žáků a studentů do středoškolských a vysokoškolských zařízení. Naopak zde byl zaznamenán poměrně vysoký počet osob dojíždějících do zaměstnání v Tisé, což mělo vliv i na poměrně mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání. To svědčí, že navzdory poměrně malé lidnatosti je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu. Zajímavostí je poměrně výrazný podíl dojíždějících žen (i kladné saldo dojížďky u pracujících žen), což naznačuje vysokou nabídku pracovních pozic zastávaných ženami. Osoby dojíždějící do zaměstnání i škol v Tisé pocházejí zejména ze sousedních obcí, významný proud dojíždějících je také z Ústí nad Labem. Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé Vyjíždějící do zaměstnání Oblast dojížďky
Celkem v rámci okr. do jiných okr. kraje do jiných krajů mimo ČR Obec dojížďky:
Vyjíždějící celkem 186 129 24 27 6
celkem 123 81 21 15 6
z toho ženy 57 44 8 4 1
z toho vyjíždí denně 103 72 19 10 2
Vyjíždějící do školy z toho celkem ve věku vyjíždí 6 - 14 let denně 63 48 3 12 -
14 14 -
51 46 3 2 -
9
Ústí nad Labem Praha Trmice Děčín Libouchec Zdroj dat: ČSÚ (2014a)
99 14 11 11 11
63 8 8 11 2
36 1 4 5 -
58 5 8 10 2
36 6 3 9
5 9
35 1 3 8
U vyjížďky do zaměstnání i škol je dominantním cílem nedaleké krajské město Ústí nad Labem, které nabízí jak široké spektrum pracovních, tak i studijních příležitostí. Zajímavostí je poměrně vysoký počet osob vyjíždějících do Prahy, na čemž se znatelně podílí studenti. Ostatní hlavní cíle vyjížďky se nacházejí v příznivé vzdálenosti. U vyjížďky do zaměstnání i škol se tak pozitivně projevuje příznivá poloha Tisé vůči nadřazeným centrům, zejména pak Ústí nad Labem a Děčínu. Překvapivá je však poměrně nízká intenzita vyjížďky do Děčína.
2.3 SHRNUTÍ Obec Tisá leží v atraktivní krajině a v příznivé dopravní poloze. Tiské stěny jsou jakožto místní hlavní atraktivita turistickým i sportovním cílem nadregionálního významu. Díky tomu Tisá plní úlohu rekreačního zázemí (nejen) Ústecko – Chomutovské aglomerace a stává se cílem rezidenční suburbanizace okolních velkých měst, zejména však Ústí nad Labem. I přes mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu a cílem poměrně velkého proudu pracovní dojížďky z okolních obcí. Dojížďka do škol v Tisé je poměrně nízká a svědčí o místním významu zdejší MŠ a ZŠ. Absence vyšších stupňů vzdělávání zde vede k výraznému zápornému saldu dojížďky do škol.
10
3 OBYVATELSTVO
Předmětem této kapitoly je seznámení se základními populačními charakteristikami obce Tisá. Přitom je sledován jak aktuální stav, tak vývojové tendence populačních charakteristik. Mezi sledovanými charakteristikami je stav obyvatelstva, pohyb obyvatelstva (přirozená měna obyvatelstva a migrace), věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva. Vybrané údaje jsou sledovány na různých územních úrovních (město Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, ČR). V kapitole jsou využita zejména data pocházející z Veřejné databáze ČSÚ, výsledků SLDB 2011 a Databáze demografických údajů za obce ČR.
3.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích 1950 Okr. Ústí n. L. 93490 Ústí nad Labem 64179 Tisá 1083 Malečov 634 Telnice 1001 Jiřetín pod Jedlovou 992 Josefův Důl 1956 Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a)
1961 100855 72148 1076 485 1082 1039 1590
1970 105922 79544 885 490 702 888 1437
1980 115161 89272 783 552 655 776 1319
1991 118325 98178 600 499 515 614 1071
2001 117780 95436 674 598 577 570 990
2011 118228 93000 859 735 692 647 904
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích (viz Tabulka 3 a Graf 2) poukazuje na obecné populační trendy našich moderních dějin. Po razantním propadu lidnatosti a obměně populace celého pohraničí v důsledku odsunu Sudetských Němců1 se začaly pozvolna projevovat důsledky socialistické urbanizace. Ta vedla k masivnímu budování a rapidnímu populačnímu růstu pracovních a administrativních center na úkor venkova. V případě našeho vzorku je tento trend patrný na průběžném poklesu lidnatosti Tisé a ostatních referenčních obcí (zejména v období 1961 – 1991) a výrazném růstu města Ústí nad Labem. Zajímavostí je mj. rapidní propad lidnatosti Telnice v období 1961 – 1970 zapříčiněný likvidací intravilánu místní části Varvažov v důsledku těžby hnědého uhlí. Ústí nad Labem rostlo nejen díky koncentraci obyvatel ze svého zázemí, ale i díky migraci obyvatel z ostatních částí republiky (v jejímž rámci představovala Ústecko – Chomutovská aglomerace jednu z hlavních rozvojových oblastí), což vedlo k populačnímu růstu celého okresu. K rapidní změně tohoto trendu došlo po konci éry socialismu, kdy začal trend suburbanizace spojený se stěhováním obyvatel z velkých měst do obcí v zázemí, což je patrné na příkladu okresu Ústí nad Labem. Vzhledem k příznivé dopravní dostupnosti i velmi atraktivní krajině z tohoto trendu populačně těžily zejména obce Tisá a Malečov kde došlo zejména v posledním desetiletí k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel. Celý okres Ústí nad Labem přitom v posledních dvou desetiletích počtem 1
Nejvyšší lidnatost o hodnotě 3078 obyvatel byla v Tisé v rámci sčítání lidu zaznamenána r. 1910. 11
obyvatel spíše stagnoval, což naznačuje význam procesu suburbanizace pro stabilizaci populace v okrese. Oproti tomu v 90. letech dále klesala lidnatost obcí Jiřetín pod Jedlovou a Josefův Důl, které mají méně příznivou polohu vzhledem k velkým městům, jakožto zdrojům procesu suburbanizace. V případě Josefova Dolu přetrvával pokles populace i v následujícím desetiletí, což mohlo být zapříčiněno dlouhodobým útlumem místního průmyslu, naopak v Jiřetíně pod Jedlovou počet obyvatel pravděpodobně i díky pozitivní image obce znatelně vzrostl. Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny
Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a) Pozn.: Index změny vyjadřuje podíl počtu obyvatel na konci a začátku sledovaného období. Hodnoty vyšší než 1 znamenají přírůstek počtu obyvatel, hodnoty nižší než 1 úbytek počtu obyvatel.
3.2 POHYB OBYVATELSTVA Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období 1991-2012
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Celkový Přirozený Přírůstek Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek přírůstek stěhováním narození 11 . 11 11 . . -1 6 -7 12 6 23 30 -16 4 -20 8 4 15 35 35 3 32 5 2 48 16 6 -1 7 6 7 19 12 4 -4 8 1 5 15 7 2 4 -2 8 4 17 19 3 -5 8 3 8 24 16 13 -3 16 6 9 31 15 37 4 33 7 3 47 14
12
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
11 22 39 28 24 13 26 22 17 15 28 33
3 2 3 2 4 4 4 1 6 4 -2 6
8 20 36 26 20 9 22 21 11 11 30 27
8 5 7 4 8 7 9 9 14 9 7 11
5 3 4 2 4 3 5 8 8 5 9 5
20 42 44 40 38 30 45 52 30 28 53 46
12 22 8 14 18 21 23 31 19 17 23 19
Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Tabulka 4 charakterizuje pohyb obyvatelstva v Tisé v posledních dvou desetiletích. Zatímco až do r. 1998 byl s výjimkou r. 1994 zaznamenán jen mírný přírůstek (v letech 1992 a 93 pak dokonce úbytek) počtu obyvatel, od r. 1999 zažívá Tisá každoročně markantní populační růst. Při pohledu na zdroj tohoto růstu je zjevné, že růst je zde spojený především s přistěhováním obyvatel, tedy patrně zejména s procesem suburbanizace se zdrojem v Ústí nad Labem (případně i v dalších městech v okolí). Zatímco přirozený přírůstek, resp. úbytek se každoročně pohyboval mezi hodnotami -5 (úbytek) a +6 (přírůstek), hodnoty migračního přírůstku, resp. úbytku se meziročně lišily i o několik desítek jednotek. I přesto, že se na růstu populace podílel od r. 2000 (s výjimkou r. 2011) přirozený přírůstek obyvatel, tedy vyšší porodnost, než úmrtnost v obci, rozhodujícím faktorem populačního růstu obce byl zvýšený počet přistěhovalých osob. Proces suburbanizace mohl mít také pozitivní vliv na zvýšenou porodnost, jíž bylo možné zaznamenat v posledním desetiletí (s vrcholem r. 2009), protože je obecně ve velké míře spojený se stěhováním rodin v reprodukčním věku. Srovnání s referenčními obcemi ukazuje, že přírůstek počtu obyvatel v Tisé je z dlouhodobého hlediska poměrně rovnoměrný, což poukazuje na konstantní vysokou poptávku po bydlení v obci a zároveň i stálé možnosti nalezení nebo výstavby bydlení v obci. Opačným extrémem je obec Telnice, kde došlo k nadpolovičnímu přírůstku počtu obyvatel v za celé dvě dekády v pouhých dvou letech 2008 a 2009. U všech obcí přitom s výjimkou dlouhodobě populačně strádajícího Josefova Dolu došlo k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí, což přibližně koresponduje s celorepublikovým trendem vývoje procesu suburbanizace.
13
Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech 1991-2011
Zdroj: VDB ČSÚ (2014)
3.3 SLOŽENÍ OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ Věková struktura obyvatelstva Tisé a dalších referenčních obcí kromě Josefova Dolu vykazuje na první pohled příznivější hodnoty, než činí republikový, krajský i okresní průměr. To je dáno zejména velmi nadprůměrným zastoupením dětí ve věku 0-14 let (s výjimkou Telnice). Naopak podíl seniorů zde byl v r. 2011 znatelně nižší, než činil republikový i krajský průměr. Jedinou výjimkou mezi referenčními obcemi představuje Josefův Důl, kde je nepříznivá věková struktura patrně zapříčiněna odlivem mladých lidí a absencí přínosů procesu suburbanizace. Příčiny tohoto stavu nám může objasnit Tabulka 6 poskytující přehled dlouhodobého vývoje věkové struktury obyvatelstva Tisé. Zde je zjevný vývoj v souladu se dvěma všeobecně rozšířenými trendy. V průběhu 90. let minulého století i většiny minulého desetiletí docházelo (byť s výkyvy) k pozvolnému stárnutí obyvatelstva charakteristickému zejména stagnací až poklesem počtu dětí (v 90. letech) při růstu počtu seniorů. Od r. 2000 se však počty dětí oproti předchozímu desetiletí zvýšily a to i přes podobnou úroveň porodnosti. Za zvýšením počtu dětí tak lze vidět již zmíněný proces suburbanizace, do kterého jsou zapojeny zejména domácnosti s dětmi či v očekávání potomků. Až do roku 2008 však nadále roste index stáří, a to proto, že počet seniorů roste rychleji než počet dětí. Rychle rostoucí počet seniorů může souviset zejména s prodlužujícím se věkem dožití.
14
Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 Počet bydlících obyvatel
Podíl Podíl Podíl obyvatel obyvatel obyvatel ve věku ve věku ve věku 0 - 14 let 15 - 64 65 let a (%) let (%) více (%)
Index stáří
Česká republika 10 436 560 14,3 69,6 15,8 110,5 Ústecký kraj 808 961 15,0 69,9 14,6 96,9 okr. Ústí n.L. 118 228 15,3 69,6 14,6 95,5 Tisá 859 18,2 68,2 13,4 73,7 Malečov 735 17,7 70,5 11,2 63,1 Telnice 692 14,5 72,1 12,9 89,0 Jiřetín pod Jedlovou 647 17,9 68,5 13,1 73,3 Josefův Důl 904 12,7 65,6 20,9 164,3 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Index stáří udává počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) na 100 dětí (ve věku 0-14 let). Trend stárnutí obyvatelstva je však r. 2008 vystřídán opačným trendem, který je spojený se znatelným růstem počtu dětí. Ten je dán jednak obecně zvýšenou porodností, která je v souvislosti s reprodukcí silných ročníků tzv. Husákových dětí zaznamenána v celé ČR, do značné míry však může růst počtu dětí i nadále souviset s procesem suburbanizace. To by částečně vysvětlovalo rychlejší růst počtu dětí v Tisé, než umožňovala zvýšená porodnost. Dalším faktorem byl nižší úbytek věkové skupiny dětí z důvodu dospívání populačně slabých ročníků z 90. let. Naopak od r. 2008 je zjevný opačný trend, spojený zejména se zvyšováním počtu dětí. Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé Počet v tom obyvatel muži ženy k 31.12. 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
602 601 585 620 626 630 632 635 648 685 681 703 742 770 794
292 292 288 304 303 302 305 312 317 330 342 357 378 393 404
310 309 297 316 323 328 327 323 331 355 339 346 364 377 390
v tom ve věku Index 0 až 15 až 65 a stáří 14 let 64 let více let 130 129 118 123 119 114 114 115 120 132 128 133 138 130 131
399 397 395 423 437 444 443 445 454 472 480 491 521 547 563
73 75 72 74 70 72 75 75 74 81 73 79 83 93 100
56,2 58,1 61,0 60,2 58,8 63,2 65,8 65,2 61,7 61,4 57,0 59,4 60,1 71,5 76,3
15
Počet v tom obyvatel muži ženy k 31.12. 2006 2007 2008 2009 2010 2011
807 833 855 872 887 885
v tom ve věku Index 0 až 15 až 65 a stáří 14 let 64 let více let
412 418 434 434 447 450
395 415 421 438 440 435
131 136 134 145 149 155
566 580 604 607 615 614
110 117 117 120 123 116
84,0 86,0 87,3 82,8 82,6 74,8
2012 918 473 Zdroj: VDB ČSÚ (2014)
445
165
633
120
72,7
Vzdělanostní struktura obyvatelstva v Tisé byla dle nejvyššího dosaženého vzdělání podle SLDB 2011 mírně horší, než činil průměr ČR, zato však příznivější než v Ústeckém kraji i okrese Ústí nad Labem. Zajímavostí je výrazně příznivější vzdělanostní struktura v Tisé, než v ostatních referenčních obcích. Lze předpokládat, že na poměrně příznivé vzdělanostní struktuře obyvatelstva Tisé se podepsal proces suburbanizace, který vedl k přílivu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní. Relativně nízký podíl obyvatel s pouze základním či neukončeným základním vzděláním oproti kraji i okresu je zde také patrně spojený s absencí početnější komunity sociálně vyloučených obyvatel (zejména Romů). Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 základní a neukončené základní
vyučení a úplné střední střední s maturitou a vysokoškolské odborné bez vyšší odborné maturity
bez vzdělání
Česká republika 17,6 33,0 31,2 12,5 Ústecký kraj 21,7 34,9 28,2 7,6 okr. Ústí n.L. 19,4 31,7 30,8 10,0 Tisá 18,8 32,4 30,0 11,9 Malečov 18,0 37,0 29,4 8,9 Telnice 20,1 34,0 25,3 6,4 Jiřetín pod Jedlovou 26,4 33,5 29,2 4,5 Josefův Důl 25,6 39,7 21,7 6,0 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Údaje jsou vyjádřeny v procentech celkové populace starší 15 let. Součet všech údajů v jednotlivých územích nedává dohromady 100 % z důvodu nezjištěných odpovědí.
0,5 0,8 0,7 0,3 1,3 0,3 0,9 0,6
3.4 SHRNUTÍ Dlouhodobý pokles počtu obyvatel Tisé spojený se socialistickou urbanizací byl v 1. polovině 90. let minulého století vystřídán nárůstem v souvislosti s procesem suburbanizace, který akceleroval po r. 2000. Na růstu počtu obyvatel tak má vliv zejména vysoký přírůstek stěhováním, pozitivním jevem je však také dlouhodobý přirozený přírůstek obyvatelstva Tisé. 16
V Tisé je příznivá věková struktura obyvatelstva, daná zejména vysokým počtem dětí. V Tisé je z krajského hlediska solidní vzdělanostní struktura obyvatel, charakteristická vyšším zastoupením osob s vysokoškolským, vyšším odborným a úplným středním vzděláním. Populační charakteristiky Tisé jsou pozitivně ovlivněny procesem suburbanizace. Důsledky suburbanizace se citelně projevují zejména po r. 2000, a to ve formě růstu počtu obyvatel (migrací), růstu (resp. stabilizaci) počtu dětí (porodnost přistěhovalých, přistěhování dětí) i růstu počtu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní.
17
4 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE
V rámci této kapitoly je na základě stručné charakteristicky makroekonomické situace v Ústeckém kraji představen obecný kontext, od kterého se odvíjí místní ekonomika. Ta je dále charakterizována prostřednictvím analýzy struktury ekonomiky podle velikostní kategorie místních zaměstnavatelů. V další části budou stručně představena hlavní odvětví místní ekonomiky, a to na základě struktury zaměstnanosti. V poslední části bude charakterizován trh práce, a to zejména z hlediska vývoje nezaměstnanosti. Přitom budou využívána zejména data z Veřejné databáze ČSÚ, Statistické ročenky Ústeckého kraje 2013 a podklady od Obecního úřadu Tisá.
4.1 VÝKONNOST MÍSTNÍ EKONOMIKY Nevýhodou veřejně dostupných makroekonomických statistických dat je jejich fixace na vyšší územní celky – v případě hrubého domácího produktu a průměrné výše mezd na krajskou a celostátní úroveň. Údaje z této podkapitoly tak mají o makroekonomické situaci v zájmovém území spíše rámcovou výpovědní hodnotu. Z hlediska polohy Tisé v sídelním systému je však důležitým aspektem silná spádovost a provázanost s městem Ústím nad Labem a ekonomikou ústecko-chomutovské aglomerace. Ta je silně postižená strukturálními změnami ekonomiky spojenými s útlumem tradičních hospodářských odvětví, a proto zde přetrvává problematická makroekonomická situace charakteristická postupnou ztrátou dříve velmi významné pozice kraje v republikové ekonomice a zejména pak vysokou nezaměstnaností. Provázanost je vyjádřená mj. vysokou mírou vyjížďky do zaměstnání v Ústí nad Labem (viz kapitola 1.2), závislost Tisé na ekonomice Ústecko-Chomutovské aglomerace zvyšuje také funkce Tisé jako cíle krátkodobé rekreace (zejména) obyvatel Ústecko-Chomutovské aglomerace. Na druhou stranu je potřeba zmínit pozitivní vliv procesu suburbanizace na místní ekonomiku v Tisé, protože má suburbanizace selektivní charakter, t.j. vede ke stěhování zámožnějších obyvatel do Tisé. Tito noví obyvatelé přispívají místní ekonomice nejen vyšší kupní silou, ale i vyšší flexibilitou na trhu práce (a odolností vůči nepříznivému vývoji ekonomiky) a vyšším sociálním kapitálem. Na druhou stranu je však potřeba zmínit, že Tisá je navzdory poměrně malé lidnatosti pracovním centrem s významem pro okolní obce, díky čemuž si zdejší ekonomika a trh práce udržuje určitou (byť omezenou) autonomii na situaci v přilehlé aglomeraci. Krajská ekonomika byla v letech 2010-11 v recesi, mírné oživení nastalo r. 2012. Vliv na z počátku nepříznivý makroekonomický vývoj měla globální hospodářská recese započatá r. 2008. Oživení r. 2012 proběhlo v Ústeckém kraji navzdory celorepublikovému poklesu HDP (meziročně o -1 %). HDP v přepočtu na obyvatele se pohybuje přibližně 20 % pod celorepublikovým průměrem, který je však značně navýšen nadstandardními výsledky vysoce rozvinuté ekonomiky hl. m. Prahy. Mezi ostatními kraji ČR však v tomto ukazateli Ústecký kraj zaujímá podprůměrnou pozici, nižší HDP na obyvatele je již jen v Karlovarském, Libereckém, Olomouckém a Pardubickém kraji. Velkou budoucí hrozbou zde
18
představuje pokračování strukturálních změn ekonomiky spojené s útlumem těžby hnědého uhlí a navazující uhelné energetiky, tedy odvětví, která mají na stávající krajskou ekonomiku stále velký vliv. Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech 2010-2012 Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. PPS
2010
2011
2012
244 033 13 335
240 169 13 414
244 181 13 792
97,7
98,0
101,7
6,4
6,3
6,3
291 977 15 955 81,0 65
289 851 16 189 79,6 65
295 148 16 671 80,7 65
vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = 100 podíl kraje na HDP České republiky (%) HDP na 1 obyvatele v Kč v PPS průměr ČR = 100 průměr EU 28 v PPS = 100 Zdroj: ČSÚ (2014b)
Tabulka 9: HDP podle krajů v roce 2012 ČR, kraje ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ (2014b)
HDP celkem (mil. Kč) 3 841 370 973 094 411 041 196 499 186 167 78 666 242 495 122 256 174 701 153 224 153 750 396 083 178 815 182 413 392 166
HDP na 1 obyvatele v Kč v EUR 365 961 786 057 322 868 309 006 325 753 259 180 292 658 279 039 315 316 296 796 300 309 340 093 279 902 309 386 318 155
14 883 31 967 13 130 12 566 13 247 10 540 11 902 11 348 12 823 12 070 12 213 13 831 11 383 12 582 12 938
20 230 43 453 17 848 17 082 18 007 14 327 16 178 15 425 17 430 16 407 16 601 18 800 15 473 17 103 17 587
HDP na 1 zaměstnaného (Kč) 757 373 1 114 563 729 443 655 001 654 807 541 520 669 343 612 591 687 818 644 348 680 183 718 403 647 371 683 940 737 344
19
Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech
Zdroj: ČSÚ (2014b)
O něco lepší pozici má v mezikrajském srovnání Ústecký kraj ve výši průměrných hrubých měsíčních mezd. Právě na tento ukazatel mají vliv místní obory ohrožené útlumem – těžba hnědého uhlí a uhelná energetika, kde jsou poměrně vysoké mzdy. Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012
Zdroj: VDB ČSÚ (2014)
20
4.2 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODLE STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI Aspekty ekonomické struktury místního hospodářství lze postihnout na základě studia zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství i z hlediska velikosti místních subjektů podle počtu zaměstnanců. V obou případech je rizikem udržitelnosti ekonomické prosperity území přílišné soustředění zaměstnanosti v rámci několika subjektů, resp. menšího množství hospodářských odvětví. Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců Tisá Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců
Malečov 233 143 61 17 5 2 3 . 1 1
203 126 62 11 2 2 . . . .
Telnice 141 83 45 10 . 2 . 1 . .
Jiřetín pod Josefův Důl Jedlovou 126 297 74 170 35 107 12 15 . . 1 4 . 1 3 . 1 . . .
Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Ze srovnání s referenčními obcemi je zjevný velký význam větších zaměstnavatelů pro ekonomiku Tisé. Poměrně překvapivé je zde zastoupení podniků s více jak 50 i 100 zaměstnanci, což jsou velikostní kategorie podniků typické spíše pro větší obce a města. Lokalizace těchto zaměstnavatelů v Tisé vysvětluje význam Tisé jako mikroregionálního pracovního centra, kam denně dojíždí desítky pracujících z okolních obcí. Existence velkých zaměstnavatelů zde na jednu stranu poukazuje na ekonomickou životaschopnost obce i bez ohledu na proces suburbanizace a vyjížďku za zaměstnáním do pracovních center v Ústecko-Chomutovské aglomeraci, na druhou stranu představuje riziko velkých dopadů na místní ekonomiku a trh práce v případě zániku či rapidnímu útlumu výrobní činnosti těchto subjektů. V Tisé dlouhodobě roste počet ekonomických subjektů. To je patrně spojeno s procesem suburbanizace, jenž na jedné straně vede k růstu kupní síly místního obyvatelstva a tím i poptávky po službách, která je částečně saturována nově vzniklými subjekty, na druhé straně je přínosem zejména ekonomickou aktivitou nově příchozích obyvatel. Ti přitom často podnikají mimo obec bydliště a v obci se nepřihlásí k trvalému pobytu (případně tak učiní později), tudíž je jejich ekonomický přínos (a zejména pro obecní rozpočet) omezený. Lze tedy očekávat, že (oficiální) počet ekonomických subjektů bude v obci růst i v budoucnosti v závislosti na přistěhování nových ekonomicky aktivních obyvatel, jejich přínos pro obecní rozpočet pak bude záviset na schopnosti obce přimět nově příchozí obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu v Tisé.
21
Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců 2007 Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců
175 . . . . . . . . .
Registrované subjekty 2008 2009 2010 2011 189 107 51 21 2 2 1 3 1 1
200 113 57 20 2 3 2 2 . 1
209 125 52 23 2 1 2 2 1 1
222 139 55 20 2 1 2 1 1 1
2012 233 143 61 17 5 2 3 . 1 1
Zdroj: VDB ČSÚ (2014)
4.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A POZICE VYBRANÝCH EKONOMICKÝCH ODVĚTVÍ V OBCI Tabulka č. 12 poskytuje orientační přehled o počtu zaměstnanců u většiny místních subjektů s více než 5 zaměstnanci. Na první pohled překvapí odlišné údaje o orientačním počtu zaměstnanců, než v předchozí tabulce, což je nejspíše zapříčiněno vyšší aktuálností dat získaných od Obce. Největšími zaměstnavateli v obci jsou průmyslové podniky, následované veřejnými institucemi. Etablujícími se subjekty jsou malí zaměstnavatelé v sektoru soukromých služeb, jejichž rozvoj je částečně spjat s populačním růstem obce. Dominantním zaměstnavatelem v obci je společnost Burg Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. Nezanedbatelný vliv na místní ekonomiku má vedle zdejších průmyslových podniků, veřejných i soukromých služeb pro místní obyvatele také sektor cestovního ruchu. Jeho limitem je však výrazná sezónnost s vrcholem v letní sezóně. Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé Název společnosti Burg - Schliessysteme, s.r.o. Bfhm, s.r.o. Dětský domov a Školní jídelna Helena Hanzlová - KOH-I-NOOR ZŠ a MŠ Tisá Obec Tisá Jaroslav Fojt ADF Carhelp, s.r.o. Domeček Tisá, o.p.s. Helena Beranová Lemer, s.r.o. NaturProd CZ s. r. o. Refugio, s.r.o.
počet zaměstnanců 100 - 199 25 - 49 20 - 24 20 - 24 20 - 24 10 - 19 10 - 19 6-9 6-9 6-9 6-9 6-9 6-9
obor činnosti výroba zámků a kování výroba plastových oken vzdělávání výroba spojovacích materiálů vzdělávání veřejná správa silniční nákladní doprava opravy a údržba motorových vozidel denní péče o děti zprostředkování velkoobchodu maloobchod se železářským zbožím maloobchod stravování 22
počet zaměstnanců Název společnosti obor činnosti 6-9 Roman Abraham, Železářství maloobchod se železářským zbožím 6-9 Slavomír Špůr stravování Zdroj: Obec Tisá. Pozn.: Firmy Lemer, s.r.o. a Roman Abraham mají sídlo v Tisé, ale provozovny jinde.
4.4 TRH PRÁCE, VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI Charakteristiku trhu práce značně ztěžuje zhoršená dostupnost statistických dat na úrovni města a SO ORP. Ta je patrně důsledkem nedávné reorganizace Úřadů práce. Pro zájmové území tak chybí aktuální data i publikace charakterizující situaci na trhu práce. To se týká zejména charakteristiky struktury nezaměstnanosti, za níž jsou k dispozici pouze data od úrovně Ústeckého kraje výše. Proto se následující kapitola zaměří pouze na charakteristiku vývoje nezaměstnanosti v Tisé a referenčních obcích pro období, kdy byla data ještě k dispozici. Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních územích (vždy za měsíc říjen, viz tabulka č. 13) v letech 2007 a 2011 vcelku koresponduje s celorepublikovým vývojem. Ten se v minulém desetiletí projevoval dlouhodobým poklesem míry nezaměstnanosti souvisejícím s hospodářskou konjunkturou, nástup globální hospodářské recese r. 2008 znamenal skokový meziroční růst míry nezaměstnanosti a v následujících ekonomicky neklidných letech trendu růstu nezaměstnanosti přetrvával. K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti došlo v r. 2011 v důsledku mírného oživení ekonomiky. Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2007 - 2011 2007 6,6 11,2 10,3 6,8 10,1 7 10,1 4,4
2008 5,4 9,2 8,8 9,9 8,8 7 12 4,2
2009 8,0 12,8 12,2 12,2 9,7 11,2 14,1 6,8
2010 9,0 13,1 13,8 17 13 10 20,3 7,2
2011 8,6 12,6 13,7 14,2 10,1 11,2 20,7 8,3
ČR okr. Ústí nad Labem Ústí nad Labem Tisá Telnice Malečov Jiřetín pod Jedlovou Josefův Důl Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen.
Mezi sledovanými referenčními obcemi vykazuje dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost Josefův Důl, a to mj. díky solidní dostupnosti Liberecko-Jablonecké aglomerace, kde je dlouhodobě situace na trhu práce příznivější, než v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Solidní výchozí pozici měla také Tisá a Malečov, tedy obce se silnými vazbami na Ústí nad Labem. Naopak dlouhodobě nejhorší pozici zaujímá Jiřetín pod Jedlovou situovaný v periferním regionu Šluknovska, kde je dlouhodobě 23
nepříznivá situace na trhu práce. Nástup hospodářské recese vedl ve všech referenčních obcích k nárůstu míry nezaměstnanosti. Na rozdíl od větších územních celků je však míra nezaměstnanosti u referenčních obcí meziročně poměrně rozkolísaná, což může souviset mj. s výkyvy zaměstnanosti u důležitých místních a regionálních zaměstnavatelů. V samotné Tisé je míra nezaměstnanosti od r. 2009 poměrně vysoká, vrcholu dosáhla v r. 2010. Zásadní zlepšení zde lze očekávat až po odeznění důsledků hospodářské recese a zlepšení situace na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011
Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen.
4.5 NABÍDKA A POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU 3.5.1 NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Nabídka v cestovním ruchu se odvíjí od místních hlavních atraktivit – pískovcových skalních útvarů Tiské stěny (skalní město se statutem přírodní památky), Ostrovské skály, Volské kameny a Rájecké skály. Ty jsou cílem cestovního ruchu s vrcholem v letní sezóně. V zimní sezóně jsou místní hlavní atrakcí upravované lyžařské trasy, které protínají plošinu mezi Tisou, Ostrovem a Sněžníkem, západně vede lyžařská trasa navazující v Telnici na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Méně náročné sjezdaře může uspokojit vlek Tisá situovaný na svahu vrchu Hájek. Pro výkonnější turisty jsou v létě 24
k dispozici pěší turistické značené trasy – červená hřebenovka (Děčín) – Sněžník – Ostrov – Tisá – Panenská – (Cínovec) a žlutá (Libouchec žst. – Tiské stěny - tur. chata – Ostrov) a cyklotrasy č. 23 (Krušnohorská magistrála) a 3017. Dominantním cílem návštěvnosti je však místní hlavní atraktivita – PP Tiské stěny. Tomu odpovídá i umístění ubytovacích zařízení, z nichž valná většina se nachází v intravilánu Tisé, odkud je hlavní vstup do Tiských stěn. Přehled ubytovacích zařízení v Tisé2: Penzion U Dědka Apartmány Tisá 452 Penzion Čtyřlístek Penzion Na Kovárně Penzion Lydia Apartmány DOMA 68 Ubytování Doma Turistická chata Tisá Hotel Camelot Penzion Refugio Penzion Zlatá Koruna Penzion Na konci Tisá ubytovna AS Hotel Ostrov (Ostrov) Autokemp Pod Císařem (Ostrov) Penzion Stará pekárna (Ostrov) Chata Lesní zátiší (Rájec) Kemp Tisá – veřejné tábořiště Ubytovací kapacita je podle Obecního úřadu Tisá 233 lůžek jen v Tisé. Z celkového počtu 18 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) se pouze 3 nachází v místní části Ostrov a 1 v místní části Rájec. Některá HUZ jsou však v provozu pouze sezónně, jiná jsou k dispozici pouze k pronájmu (tedy ne pro individuální návštěvníky). V období duben – září je návštěvníkům k dispozici informační centrum. V obci se s výjimkou místní části Rájec, kde zcela chybí standardní nabídka služeb pro návštěvníky, nachází větší množství restaurací.
2
Podle portálu maps.google.cz a Obecního úřadu Tisá. 25
3.5.2 POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU Tabulka 14: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé Počet z toho Počet z toho Průměrný Průměrná příjezdů rezidenti přenocování rezidenti počet doba hostů přenocování pobytu 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
2 840 4 648 5 454 4 848 3 602 6 676 4 949 6 889 8 078 7 965 7 926 i.d. i.d.
1 976 2 994 3 563 2 727 2 208 3 565 2 798 3 866 5 936 6 432 6 509 i.d. i.d.
8 478 11 004 16 743 13 808 9 886 16 217 14 265 16 261 16 539 18 913 16 107 i.d. i.d.
5 667 6 470 11 145 7 576 5 886 8 319 8 178 9 812 12 139 15 150 12 782 i.d. i.d.
3,0 2,4 3,1 2,8 2,7 2,4 2,9 2,4 2,0 2,4 2,0 i.d. i.d.
4,0 3,4 4,1 3,8 3,7 3,4 3,9 3,4 3,0 3,4 3,0 i.d. i.d.
Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé 2000 - 2010
Zdroj: VDB ČSÚ (2014)
26
Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že návštěvnost stejně jako počet přenocování v HUZ v Tisé v minulém desetiletí rostla, byť s určitými výkyvy. Nejnižších hodnot dosahovaly oba ukazatele na začátku sledovaného období a v r. 2004. Na konci sledovaného období se návštěvnost ustálila okolo hodnoty 8000 příjezdů hostů, počet přenocování (tedy počet nocí strávených hosty ve zdejších HUZ) se však měnil. Na konci sledovaného období totiž průměrný počet přenocování dosáhnul svého minima – 2 noci na jednoho návštěvníka. Ke konci sledovaného období také vzrostl podíl domácích návštěvníků. Z toho lze odvodit, že hospodářská recese vedla k omezení návštěvnosti ze strany zahraničních turistů (a zejména německých návštěvníků z nižších příjmových skupin), jejich místo však možná i v souvislosti s cenovou politikou HUZ zaujali domácí návštěvníci. Hospodářská recese se však mohla projevit na počtu přenocování – návštěvníci se patrně pod tíhou ekonomické situace rozhodli neomezit příjezdy, ale šetřit na délce pobytu (což vede k omezení přínosu návštěvníků pro místní ekonomiku). Navzdory setrvalé návštěvnosti HUZ v posledních 7 letech průběžně (s výjimkou r. 2012) klesala návštěvnost Tiských stěn. To může mít více příčin – buď saturaci poptávky (návštěvníci se vracejí, ale za jinými atraktivitami), nebo neochotu návštěvníků platit vstupné (návštěvníci si od r. 2006, kdy bylo vstupné zavedeno, našli „alternativní“ možnosti, jak Tiské stěny navštívit bez placení vstupného). Další příčinou může být omezení turistiky ze strany domácností s nízkými příjmy, na které hospodářská recese dopadla nejtíživěji (možný pokles počtu jednodenních návštěv). Tabulka 15: Návštěvnost Tiských stěn 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem 41668 36456 33902 27721 26436 Dospělí 28795 26275 27044 21619 19985 Děti 12873 10181 6858 6102 6451 Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek.
2012 31615 22555 9060
2013 24156 17691 6465
Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn
Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek. 27
O sezónním průběhu návštěvnosti vypovídají data o návštěvnosti Informačního centra Tisá (IC Tisá). Ta prokazují, že vrcholem návštěvnosti je dle očekávání období letních prázdnin (červenec a srpen), kdy IC Tisá měsíčně navštěvuje až 700 turistů. Návštěvnost IC Tisá je však příliš malá na to, aby měsíční data nebyla ovlivněna specifickými okolnostmi – např. vysokými návštěvami ve dnech, kdy se v Tisé a okolí odehrávají hojně navštěvované akce. Proto nelze jednoznačně interpretovat výkyvy v návštěvnosti mimo hlavní sezónu. Graf 8: Návštěvnost IC Tisá
Zdroj: Obec Tisá
Oživení návštěvnosti Tisé, místních atraktivit, atrakcí a HUZ může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, případně i kvalitativní změny v nabídce služeb pro turisty. Po opadnutí návštěvnosti zejména ze strany německých domácností s nižšími příjmy nebude jednoduché tuto dříve velice významnou skupinu návštěvníků získat zpět, případně nahradit jinými cílovými skupinami (např. náročnější klientelou). Služby v hlavních českých turistických destinacích totiž postupně ztratily hlavní komparativní výhodu – nízkou cenovou hladinu, přitom však nedošlo k adekvátnímu zvýšení kvality poskytovaných služeb. Tento faktor má přitom nepříznivé dopady i na destinace, kterých se tento problém netýká, protože kazí celkovou pověst České republiky jako turistické destinace a destinací, které „vyrostly“ na návštěvnících z Německa a limituje zdejší návštěvnický potenciál. Tuto nepříznivou image dopadající i na samotnou Tisou může prolomit např. případný kvalitativní rozvoj služeb v turistickém regionu Českého Švýcarska jako „excelentní turistické destinace“.
4.6 SHRNUTÍ Tisá je silně provázaná s ekonomikou Ústecko-Chomutovské aglomerace, kterou dlouhodobě tíží důsledky strukturálních změn ekonomiky, zejména ve formě útlumu tradičních odvětví, vysoké nezaměstnanosti a nízké celkové výkonnosti ekonomiky. 28
V Tisé se nacházejí poměrně velcí zaměstnavatelé, kteří přispívají k pozici Tisé jako mikroregionálního pracovního centra. I přes poměrně vysoký počet pracujících dojíždějících za zaměstnáním v Tisé odsud více pracujících vyjíždí, a to zejména do Ústí nad Labem. Nejvýznamnějším podnikem v Tisé je společnost Burg - Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. S odstupem pak (z hlediska počtu zaměstnanců) následují další průmyslové podniky a veřejné instituce. Při dalším rozvoji tak obec musí reflektovat zdejší významnou výrobní sféru, rizikem pro místní ekonomiku a trh práce může být případný útlum zaměstnanosti, zejména v místním největším podniku. Po nástupu globální hospodářské krize r. 2008 v obci citelně rostla míra nezaměstnanosti (vrcholu dosáhla r. 2010 na úrovni 17 %). Ačkoli se ke konci sledovaného období míra nezaměstnanosti snížila, další vývoj bude záviset především na makroekonomické situaci a situaci na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Obec Tisá je zejména díky místní hlavní atraktivitou – PP Tiské stěny turistickou destinací nadregionálního významu. Turistům jsou kromě atraktivních skalních útvarů dále k dispozici pěší turistické značené trasy, cyklotrasy, udržované běžkařské trasy, lyžařský vlek a větší množství HUZ a restaurací. Tisá je letní turistickou destinací s vrcholem návštěvnosti v období letních prázdnin. I když v dlouhodobém hledisku rostla návštěvnost místních HUZ, docházelo v posledních letech k poklesu návštěvnosti ze strany zahraničních turistů i průměrné délky pobytu. Na to měla patrně vliv hospodářská recese. Dlouhodobě také klesá návštěvnost Tiských stěn. Zlepšení návštěvnosti může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, do značné míry však bude záležet na rozvoji atrakcí a služeb pro návštěvníky a na zkvalitnění služeb pro návštěvníky.
29
5 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, OBČANSKÁ VYBAVENOST A SLUŽBY
Kapitola 4 představuje problematiku vzdělávání a školských zařízení, zdravotnictví a sociálních služeb a kultury, volnočasových aktivit a sportu v Tisé. Vedle představení hlavních zařízení, resp. poskytovaných služeb se kapitola zaměřuje také na diskuzi vztahu nabídky a poptávky po příslušných službách, zejména s ohledem na probíhající a očekávané demografické změny. Přitom jsou využity zejména informace z podkladů Obecního úřadu Tisá a oficiálních statistik.
5.1 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Předpokladem k rezidenční spokojenosti obyvatel i udržení optimálního populačního vývoje v obci je zajištění dostatečných kapacit místních školských zařízení, zejména pak mateřské (MŠ) a základní školy (ZŠ). Na druhou stranu je potřeba tyto kapacity využívat efektivně a dimenzovat i s ohledem na případný pokles počtu dětí. K tomu je zapotřebí průběžné sledování demografického vývoje v obci, zejména pak porodnosti a početnosti jednotlivých ročníků dětí v předškolním věku. Možnosti průběžného sledování početnosti jednotlivých populačních ročníků nám poskytuje evidence obyvatel přihlášených v obci k trvalému pobytu. To je však částečně komplikováno neochotou některých nově příchozích domácností přihlásit se k trvalému pobytu v obci. Aktuální věkovou strukturu dětí v Tisé ilustruje graf č. 9. Zajímavostí je, že zastoupení dětí v jednotlivých ročnících je vyšší, než činil počet živě narozených v příslušném ročníku. To je zapříčiněno přistěhováním rodin s dětmi, které počty dětí – rodáků z Tisé rozšiřují. Děti z přistěhovalých domácností tak změnily populační charakteristiky v obci, přičemž zejména doplnily slabé populační ročníky z let, kdy byla nízká porodnost. Výkyvy ve velikosti populačních ročníků dětí tak spíše než na porodnosti závisí na tom, kolik dětí daného ročníku se do Tisé přistěhovalo. Proto není na věkové pyramidě dětí tolik patrná populační vlna dětí silných populačních ročníků (tzv. Husákových dětí), které jsou spojeny se všeobecně zvýšenou porodností, kterou bylo možné zaznamenat ve 2. polovině minulého desetiletí. Demografický vývoj v ČR však naznačuje opadání diskutované populační vlny, což se může v blízké budoucnosti projevit i v Tisé a může vést k postupnému snižování naplněnosti MŠ a ZŠ v obci. Dlouhodobé populační projekce naznačují postupné snižování porodnosti, z hlediska přirozené měny populace tedy lze v dlouhodobém horizontu očekávat pokles poptávky po kapacitách školských zařízení (ta by měla být v budoucnu ještě nižší, než v letech předcházejících nástupu stávající populační vlny). Otázkou bude, nakolik tento trend nadále zpomalí migrace související s procesem suburbanizace, zejména pak porodnost nově příchozích rodin a přistěhování rodin s dětmi.
30
Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k 13.1.2014
Zdroj dat: Obec Tisá Pozn.: ročník 1 odpovídá dětem narozeným roku 2013. Tabulka č. 19 poskytuje rámcový přehled o kapacitách a naplněnosti školních zařízení v obci. V obci se nachází Základní škola a mateřská škola Tisá, která je příspěvkovou organizací obce. ZŠ má oba stupně (1.-9. ročník) a dále je zde provozována školní družina. Aktuální statistiky ukazují, že naplněnost mateřské i základní školy je poměrně nízká, u ZŠ je počet žáků dokonce nižší, než počet dětí v příslušném věku s trvalým pobytem v Tisé. To je zapříčiněné vyjížďkou žáků do škol v Libouchci a Ústí nad Labem (zatímco do ZŠ v Tisé dojíždí řádově méně žáků). Důvodem vyjížďky žáků je pravděpodobně očekávání kvalitnějšího vzdělávání na větších ZŠ v Libouchci či (včetně víceletých gymnázií) Ústí nad Labem. Nejvyšší naplněnost vykazuje školní družina provozovaná při Základní škole a mateřská škole Tisá. V kontextu populačního vývoje tak vyvstává hrozba snižování naplněnosti místní školy, což by mohlo vést k nižší ekonomické efektivitě a potřebě vyšší spoluúčasti obce na financování provozu školy, nebo k nutnosti úspor, které by mohly vést ke snížení kvality výuky či omezení rozsahu vzdělávání (včetně např. zrušení 2. stupně ZŠ).
31
V obci se také nachází Dětský domov a školní jídelna Tisá, jehož zřizovatelem je Ústecký kraj. Otázkou je, jak se na jeho budoucím provozu projeví případná preference pěstounské péče oproti péči ústavní. Tabulka 16: Naplněnost kapacit školních zařízení v Tisé ve školním roce 2013/14 školní zařízení kapacita Počet žáků Naplněnost (%) MŠ 60 39 65,0 ZŠ 150 105 70,0 školní družina 30 27 90,0 Zdroj: Obec Tisá
5.2 ZDRAVOTNICTVÍ Poměrně malá lidnatost i periferní poloha Tisé limitují možnosti poskytování zdravotní péče. V obci se nachází pouze jedna ordinace – Gynekologická (lékař má také atestaci na všeobecné lékařství), kde jsou ordinační hodiny 2 krát týdně odpoledne. Občané Tisé využívají především následující ordinace: Gynekologická ordinace – MUDr. David – ordinuje 2x týdně v Tisé Praktický lékař – MUDr. Dupal – ordinuje v Libouchci Zubní lékař – MUDr. Linek – ordinuje v Libouchci Zubní klinika v Petrovicích Nejbližší lékárny se nacházejí v Libouchci a Petrovicích. Vzhledem ke stávajícím poměrům ve zdravotnictví není reálné očekávat, že by se v nejbližších letech podařilo rozšířit nabídku zdravotní péče poskytované přímo v Tisé. Teoretický (ale vzhledem k neochotě zdravotních pojišťoven zatím nereálný) potenciál nabízí možnost přeshraniční spolupráce v zajišťování zdravotní péče. Na budoucí poptávce po zdravotní péči se projeví také stárnutí obyvatelstva.
5.3 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Velkou výzvou v oblasti sociálních služeb je zejména uspokojení potřeb rostoucí populace seniorů. Ty mají přitom charakter přesahující mantinely působnosti sociální sféry – např. zajištění bezbariérové infrastruktury (pro osoby se sníženou pohyblivostí), finančně dostupného bydlení (zejména často nedostatkového malometrážního bydlení), dopravní obslužnosti s bezbariérovými vozy, atd. V sociální oblasti uspokojuje potřeby seniorů (případně rodin pečujících o seniory) zejména pečovatelská služba, odlehčovací služba, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory, aj. Vedle seniorů jsou cílovými skupinami klientů sociálních služeb také osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním, děti ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, osoby v nepříznivé sociální situaci, a další. 32
Vzhledem k velikosti, poloze i významu obce Tisá zde nesídlí žádná zařízení sociálních služeb. Ty jsou tu poskytovány buď terénně, případně za nimi klienti vyjíždějí. Prakticky kompletní škálu sociálních služeb nabízí krajské město Ústí nad Labem.
5.4 KULTURA, SPORT A ZÁJMOVÉ ČINNOSTI Důležitým aspektem místní identity, rezidenční spokojenosti, sociální soudružnosti, duševní a fyzické hygieny obyvatelstva, vnější image obce i návštěvnické atraktivity je nabídka pestrého kulturního a sportovního vyžití. Zázemí pro kulturní a spolkovou činnost v obci poskytují především následující zařízení: Obecní úřad o velký sál - stálá scéna loutkového divadla Skaláček, dále činoherní představení, koncerty, zábavy a další kulturní akce o malý sál – přednášky, čtení dětem, apod. o Galerie na schodech místní restaurace o Refugio – přednášky, výstavy, malé koncerty, akce pro děti o U dědka, Kačák, Kabiny TJ Spartak Tisá – zde se občas koná hudba k tanci i poslechu, zabijačky, či výroční schůze různých sdružení V obci funguje několik sdružení realizujících kulturní a společenské aktivity: Loutkové divadlo Skaláček (organizační složka obce) Činoherní soubor (při Loutkovém divadle Skaláček) Tiský pěvecký sbor Občanské sdružení Kultura Tisá – pořadatel koncertů a spolupořadatel festivalu Rock on the Rocks Sdružení rodičů a přátel dětí, OS – pořadatel a spolupořadatel kulturních akcí pro děti i dospělé Jednotka sboru dobrovolných hasičů (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska) – pořádá „Pálení čarodějnic“, „Dětský den a spolupracuje na akci Čerti s Čerty“. Sportovní zázemí a infrastrukturu poskytují v obci následující sportoviště: Fotbalové hřiště tj. Spartak Tisá Hřiště Beach voleyball – SAS, OS Tenisové kurty – Na kovárně – soukromé s možností využití pro veřejnost Školní tělocvična –možnost využití pro veřejnost Školní hřiště – volejbal, nohejbal, atletika Lyžařský vlek – provozuje OS Lyžařský vlek Posilovna – OS Sdružení rodičů a přátel dětí Lyžařské stopy Cykloturistické trasy 33
Přírodní koupaliště – Kačák, Cihlák, Ostrov Tiské, Bürchlické, Rájecké a Ostrovské stěny – horolezecké skalní cesty V Tisé působí následující sportovní oddíly: TJ Spartak Tisá (fotbal) Horolezecký klub T.O.R. SAS – OS (Spolek amatérských sportů) – pořádá mj. „Létohry Tisá“ Lyžařský klub Tisá OS – provozuje lyžařský vlek, pořádá „Karneval na svahu“ a „Lyžařská míle“ Kromě výše zmíněných sdružení působí v Tisé také následující sdružení: Horský spolek Tisské stěny o.s. Myslivecké sdružení pod Skalami Reditus o.s. Sdružení Tiské skály Tereza centrum
5.5 SHRNUTÍ I navzdory postupnému vstupu populačně silných ročníků dětí (děti přistěhovalých rodin a děti populačně silných ročníků tzv. Husákových dětí) do MŠ a ZŠ v Tisé vykazují tyto školy poměrně nízkou naplněnost. S ohledem na předpokládané snížení porodnosti je tak budoucí hrozbou případné snížení naplněnosti MŠ a ZŠ v obci s možnými dopady na hospodaření škol a obce, kvalitu výuky či případné rušení tříd. Vzhledem k velikosti obce jsou zde možnosti poskytování veřejných služeb (kromě vzdělávání) poměrně omezené. V obci se nachází jediná ordinace lékaře – specialisty, nesídlí zde žádní poskytovatelé sociálních služeb (ty zde mohou být poskytovány pouze terénně). Kompletní spektrum zdravotních a sociálních služeb však nabízí nedaleké krajské město Ústí nad Labem. Vzhledem k velikosti obce je zde poměrně velké množství kulturních, společenských a sportovních sdružení, a poměrně solidní nabídka kulturních a sportovních zařízení a infrastruktury. Sportovní možnosti zde z velké části vycházejí z předností místní krajiny, což představuje jeden z hlavních faktorů přitahujících do Tisé nové návštěvníky i obyvatele.
34
6 DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Kapitola 5 představuje základní aspekty dopravní infrastruktury, dopravy a dopravní obslužnosti v Tisé. Přitom jsou využity různé informační zdroje – a to jak statistické zdroje (Sčítání dopravy 2000 a 2010), tak informace o systému a linkách veřejné dopravy.
6.1 SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA Tisou prochází silnice 2. třídy II/528 Petrovice – Tisá – Libouchec (- Ústí nad Labem), která zprostředkovává spojení se sousedními obcemi i s nadřazenými centry (včetně Ústí nad Labem). Spojení s místní částí Sněžník (obec Jílové) poskytuje silnice III/24811, místní části Ostrov a Rájec napojují silnice III/24814, resp. III/24812. Zbytek silničních v zájmovém území jsou místní komunikace spravované obcí. Navzdory absenci celostátních silnic na území obce je dopravní poloha Tisé poměrně solidní, a to díky blízkosti dálnice D8 (s výjezdem 87 v katastru sousední obce Petrovice) a silnice I/13 procházející Libouchcem. Zatímco dálnice D8 je součástí transevropské dopravní sítě a umožňuje nadstandardní dopravní spojení do SRN a případně Ústí nad Labem (a po dobudování chybějícího úseku D8 Bílinka – Řehlovice i napojení na českou dálniční síť), silnice I/13 (zvaná Podkrušnohorská magistrála) propojuje velká sídla Ústecko – Chomutovské aglomerace. Tisá tedy těží z blízkosti těchto nadřazených komunikací, přitom není místní rezidenční prostředí zatíženo masivní tranzitní silniční dopravou. Dopravní zátěž v obci je vázaná především na silnici II/528 a je generována především místní dopravou, resp. cestami z a do Tisé. Při sčítání dopravy v roce 2010 bylo na úseku silnice II/528 mezi Tisou a Libouchcem zaznamenáno 1725 motorových vozidel za 24 hodin (z toho 184 těžkých motorových vozidel)3, na úseku mezi Tisou a Petrovicemi pak 963 vozidel za 24 hodin (z toho 141 těžkých motorových vozidel)4. I charakter nákladní dopravy naznačuje, že je zdejší dopravní zátěž ve velké míře generována místní dopravou, za povšimnutí však stojí poměrně velké množství lehkých nákladních vozidel zaznamenaných na obou úsecích. To může souviset se zásobováním maloobchodních zařízení v sousedních Petrovicích (např. tamních tržnic). V kontextu dopravních charakteristik však nelze konstatovat, že by byla dopravní zátěž na silnici II/528 vysoká a že by výrazně zatěžovala místní rezidenční prostředí. V obci se nachází několik oficiální parkovišť, a to zejména u výchozích bodů do PP Tiské stěny. Jejich kapacita může být ve vrcholné turistické sezóně nedostačující.
3
Tedy nákladní vozidla, autobusy a traktory. Z toho 113 lehkých nákladních vozidel (užitečná hmotnost do 3,5 t), 41 středních nákladních vozidel (užitečná hmotnost 3.5 – 10 t) a 21 autobusů. 4 V tom 82 lehkých, 13 středních a 29 autobusů. 35
6.2 VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejnou dopravní obslužnost Tisé zajišťuje autobusová linka č. 452 Bahratal, grenzübergang – Petrovice – Tisá – Libouchec – Ústí n. L., Divadlo, která má být později integrovaná do rodícího se Integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje. Autobusy jezdí v pracovní dny ve špičce v hodinovém taktu v sedle ve dvouhodinovém taktu. Jízdní doba do zastávky Ústí n. L., Divadlo činí 33 minut (v opačném směru 35 minut). Spojení do SRN zprostředkovává linka 217 Tisá – Petrovice – Bahratal – (Pirna), která má však spíše než pro dopravní obslužnost význam pro turisty (zejména pro návštěvníky z Německa). V Libouchci je možné přestoupit na linku 445 do Děčína. Nejbližší železniční trať č. 132 Děčín – Oldřichov u Duchcova (zvaná „Kozí dráha“) již od roku 2007 neslouží k zajišťování základní dopravní obslužnosti. Na úseku trati Děčín – Telnice je nepravidelně (zejména o víkendech) provozována osobní doprava, která má turistický význam.
6.3 DALŠÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pro bezmotorovou dopravu je v obci a okolí k dispozici síť značených pěších turistických tras, cyklotras a udržovaných lyžařských běžeckých tratí. Bližší popis je uveden v kapitole 3.5.1.
6.4 SHRNUTÍ Tisá má poměrně příznivou polohu vůči celostátním silničním komunikacím. Dálnice D8 a silnice I/13 jsou z Tisé dobře dostupné, přitom nezatěžují místní prostředí. Spojení s okolím zajišťuje především silnice II/528, která není výrazně zatížená tranzitní dopravou. Tisou obsluhuje autobusová linka č. 452 zprostředkující solidní spojení s krajským městem.
36
7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A BYDLENÍ
Kapitola 6 obsahuje stručný popis stavu technické infrastruktury v obci jakožto jednoho ze zásadních předpokladů pro kvalitu místního obytného, podnikatelského a životního prostředí a pro další rozvoj obce. Ve druhé části kapitoly je stručně charakterizován domovní a bytový fond obce. Popis technické infrastruktury vychází zejména z textové části Návrhu územního plánu obce z r. 2010 (ÚPD) a z Územně analytických podkladů ORP Ústí nad Labem (ÚAP 2012). Pro charakteristiku domovního a bytového fondu byla využita data ze SLDB 2011, která nabízejí poměrně pestrou škálu informací. Dynamiku bytové výstavby ilustrují data z Veřejné databáze ČSÚ.
7.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Vodovod zásobuje pitnou vodou téměř celý intravilán obce a místní část Ostrov. Zásobování pitnou vodou je pro potřeby obce dostačující. Uvažovaný rozvoj obce nevyvolá nutnost rozšíření kapacity stávajících vodních zdrojů. Místní část Rájec není zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu.
Odkanalizování a čištění odpadních vod Větší část intravilánu obce je odkanalizována splaškovou kanalizací. Kapacity splaškové kanalizace jsou vzhledem k uvažovanému rozvoji dostačující, i v souvislosti s plánovanou výstavbou je uvažován další rozvoj sítě splaškové kanalizace. V obci se nachází několik čistíren odpadních vod (ČOV), z nichž největší je situována na potoku Tisá u silnice II/528 do Libouchce. Uvažovaný rozvoj povede k potřebě zkapacitnění ČOV. Místní části Ostrov a Rájec nemají splaškovou kanalizaci.
Zásobování elektrickou energií Obec zásobuje nadzemní napájecí vedení o napětí 22 kV. Kapacita vedení je pro potřeby obce i rozvojových ploch vymezených v ÚPD dostačující (za předpokladu, že k vytápění nových objektů bude elektrická energie z rozvodné sítě využívána jen ve výjimečných případech), zvýšený odběr však může vést k potřebě rekonstrukce a zkapacitnění trafostanic. V ÚPD je uvažováno o přeložení části venkovního vedení 22 kV do kabelu pro případné uvolnění rozvojových ploch, které jsou limitovány ochranným pásmem venkovního vedení vysokého napětí.
Zásobování plynem Obec není plynofikována. Jednotliví uživatelé používají k zásobování plynem tlakové lahve.
Zásobování teplem V obci není provozována soustava CZT, vytápění je zde zajištěno lokálními zdroji. Vzhledem k chybějící plynofikaci a omezeným kapacitám vedení vysokého napětí je vytápění stávajícího 37
domovního fondu zajištěno především kotli na tuhá paliva, u plánované výstavby je záměrem vytápění ekologickými palivy (nízkosirnaté extralehké topné oleje, kapalné uhlovodíky, biomasa všech druhů), při instalaci ekologických kotlů pak i tuhými palivy (především uhlím). Vytápění domácností tak v obci představuje riziko pro kvalitu ovzduší.
7.2 BYTOVÝ FOND. Tabulka 17: Charakteristika domovního fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 Jiřetín pod Jedlovou Počet domů z toho rodinné domy bytové domy Neobydlené domy z toho rekreační Obydlené domy z toho rodinné domy bytové domy Poč. bydlících osob z toho v RD 1919 a dříve 1920 - 1970 1971-1980 1981-1990 z toho postavené 1991-2000 (v %) 2001 - 2011 odkanalizované vodovod z toho vybavenost plyn (v %) ústřední topení Zdroj dat: ČSÚ (2014a)
Josefův Důl
Malečov
Telnice
Tisá
264 231 20 112 94 152 122 19 621 371
291 242 29 52 42 239 191 29 852 526
249 230 11 64 2 185 166 11 699 562
189 168 19 23 2 166 146 19 652 450
241 207 20 28 10 211 180 20 800 530
47,4 19,1 3,9 11,8 5,3 8,6 78,3 90,8 36,8 69,1
43,9 23,0 6,3 7,1 7,1 6,3 87,9 32,2 64,9
29,2 16,8 14,6 5,4 11,9 14,1 34,6 83,8 37,8 71,4
31,3 22,9 10,8 5,4 11,4 14,5 1,8 87,3 54,8 82,5
21,8 26,1 5,7 2,8 13,7 23,7 66,4 79,6 10,9 77,7
Statistiky domovního fondu (tabulka č. 18) poukazují na skutečnost, že v Tisé je ve srovnání s referenčními obcemi poměrně nízký počet trvale neobydlených domů (zejména pak domů sloužících k rekreaci). To může souviset s polohou Tisé v rámci suburbánního zázemí Ústí nad Labem (a obecně Ústecko – Chomtuvské aglomerace) a dlouhodobě probíhající suburbanizací, která vede nejen k nové výstavbě, ale i vyššímu využití původního domovního fondu. Podobný stav je v dalším suburbiu Ústí nad Labem – Telnici, naopak potenciál původního domovního fondu v Malečově nebyl i vzhledem k vysokému počtu venkovských sídel tvořících obci doposud do takové míry využit. Ve všech sledovaných obcích bydlí většina obyvatel v rodinných domech.
38
Zajímavý je poměrně nízký podíl domovního fondu v Tisé pocházející z období do r. 1919. To je patrně zapříčiněno tím, že bylo v Tisé jako likvidací velké části původního domovního fondu po odsunu Sudetských Němců. Následující stavební období ilustrují dopady socialistické politiky – zatímco po válce docházelo v rámci procesu dosídlování k markantní výstavbě, v období 1970-1991, kdy vrcholila socialistická urbanizace a vylidňování venkova, byla výstavba minimální. Velmi intenzivní výstavba však byla realizována po r. 1991 v souvislosti s procesem suburbanizace, který zrychlil po r. 2000. Více než třetina domovního fondu v Tisé tak pochází z posledních dvou desetiletí. Domovní fond v Tisé vykazuje s přihlédnutím k charakteru území poměrně solidní vybavenost. Dvě třetiny domů v obci jsou odkanalizované a téměř 78 % domů je vybaveno ústředním topením. Relativně velký je však podíl domů bez napojení na veřejný vodovod – cca 20 %. Jedná se zejména o domy v místní části Rájec a okrajové části intravilánu obce, kam nebyl vodovod doposud zaveden. Vzhledem k absenci plynofikace v obci je zde velmi nízké zastoupení domů zásobovaných plynem – což představují domy zásobované plynem z tlakových nádob. I u charakteristik bytového fondu je zjevná dominance rodinných domů v rámci obytného prostředí Tisé i referenčních obcí. Na druhou stranu jsou právě byty v bytových domech méně často neobydlené, což je dáno zejména rekreačním využitím mnohých rodinných domů. Kvůli chybějící plynofikaci využívá většina domácností v obci k vytápění uhlí, poměrně rozšířené je také využití elektřiny pro vytápění. Vybavenost bytů je u sledovaných obcí obdobná. Z hlediska vybavenosti je substandardních bytů v Tisé (bez vodovodu, vlastního splachovacího záchodu a koupelny) přibližně 16 % z celkového počtu obydlených bytů. Naopak obytná plocha bytů v Tisé je poměrně vysoká, a to jak z hlediska celkové průměrné obytné plochy, tak průměrné obytné plochy v přepočtu na jednoho bydlícího obyvatele, což může souviset s procesem suburbanizace a (podobně jako v Malečově) výstavbou domů s velkou obytnou plochou pro nově příchozí domácnosti s vyšším sociálním statusem. Mezi porovnávanými obcemi byla v posledním desetiletí zdaleka nejvyšší intenzita bytové výstavby právě v Tisé. Tomu odpovídal i nejvyšší přírůstek počtu obyvatel. Intenzita bytové výstavby je v Tisé ovlivněna kromě poptávky také skutečností, že velká část intravilánu obce se nachází mimo velkoplošně chráněné území (CHKO Labské Pískovce), tudíž je zde (za předpokladu souladu s platným územním plánem) snazší získat stavební povolení (než např. v Malečově). Kromě vysoké poptávky je tedy v Tisé i pro výstavbu příznivější regulatorní prostředí, než ve většině obcí spadajících do suburbánní zóny Ústí nad Labem. Nejvíce dokončených bytů v obci bylo zaznamenáno v letech 2007 a 2008, pak došlo nejspíše v souvislosti s nástupem hospodářské recese ke zpomalení bytové výstavby.
39
Tabulka 18: Charakteristika bytového fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 Jiřetín pod Jedlovou
Josefův Důl
Malečov
Telnice
Tisá
Byty celkem
380
480
323
295
349
rodinné domy bytové domy Neobydlené byty slouží k rekreaci z toho Obydlené byty rodinné domy z toho bytové domy CZT Uhlí z toho topné Plyn médium Elektřina Dřevo plyn zaveden do bytu vodovod v bytě teplá voda přípoj na z toho kanalizační síť vybavenost žumpa, jímka vlastní splachovací záchod
269
288
254
197
229
86
152
61
96
107
131
106
85
40
42
z toho
vlastní koupelna, sprchový kout Průměrná obytná plocha rodinné domy z toho bytové domy Průměrná obytná plocha na 1 bydlícího obyvatele rodinné domy z toho bytové domy Zdroj: ČSÚ (2014a)
98
67
3
2
7
249
374
238
255
307
149
217
179
167
195
80
122
51
87
100
1
6
3
-
3
64
78
34
17
144
81
111
90
124
7
37
49
25
35
68
43
77
45
43
20
101
132
100
143
27
229
331
194
220
257
218
308
196
223
258
208
-
101
3
220
33
257
109
194
66
208
309
200
225
255
212
308
200
225
258
66,3
68,1
86,8
71,9
82,2
80,5
78,3
96,1
85,1
100,8
47,5
57,4
52,1
45,9
53,1
33
37,9
36,7
33
37,8
39,9
43,2
39,2
35,9
43,9
23,4
33,2
27,3
27,3
28,6
Tabulka 19: Dokončené byty v referenčních obcích a v okr. Ústí nad Labem v období 2002 – 2011 Okres, obce 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem 118 97 84 115 317 201 161 187 141 143 Okr. Ústí n. L. 1564 3 7 8 3 10 11 6 2 5 Tisá 55 1 1 2 2 1 5 5 9 Malečov 26 2 2 2 3 17 5 2 Telnice 33 Jiřetín p. Jedlovou 1 3 2 3 3 1 2 1 5 21 1 4 3 5 5 3 2 Josefův Důl 23 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 40
7.3 SHRNUTÍ Vybavení obce technikou infrastrukturou odpovídá charakteru osídlení. Intravilán obce je zásobován pitnou vodou a z velké části odkanalizován, v místní části Ostrov není splašková kanalizace a v místní části Rájec není ani veřejný vodovod, ani splašková kanalizace. Kapacity většiny sítí jsou dostačující, v závislosti na rozvoji obce bude potřebný rozvoj sítě splaškové kanalizace a rozšíření kapacit místních ČOV. Obec není plynofikována. Charakteristiky domovního fondu jsou ovlivněné procesem suburbanizace. V obci je i díky procesu suburbanizace poměrně málo trvale neobydlených domů a poměrně mladý domovní fond. Ve složení domovního i bytového fondu dominují rodinné domy. Proces suburbanizace se zde projevuje jednak rostoucím zastoupením rodinných domů, jednak zvyšováním standardu bytového fondu. Přibližně 16 % obydlených bytů v obci je substandardních (chybí vodovod, vlastní koupelna a splachovací záchod), v souvislosti s generační obměnou obyvatel lze očekávat postupné zvyšování standardu i u těchto bytů. V Tisé je v souvislosti s procesem suburbanizace dlouhodobě poměrně vysoká intenzita bytové výstavby (rodinné domy). To souvisí nejen s vysokou poptávkou, ale i s pro výstavbu příznivým regulatorním prostředím. Po r. 2008 došlo patrně v souvislosti s hospodářskou recesí ke snížení intenzity bytové výstavby.
41
8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ÚZEMNÍ ROZVOJ
V rámci kapitoly jsou představeny přírodní podmínky v zájmovém území a dále je diskutována kvalita životního prostředí a aktuální územní plán obce s jeho potenciálními dopady. Přitom jsou využity zejména informace z Územně analytických podkladů SO ORP Ústí nad Labem 2012, Návrhu Územního plánu Tisá 2012, data ČSÚ, ČHMÚ a další relevantní podklady.
8.1 PŘÍRODA A KRAJINA Obec Tisá se nachází na pomezí Krušných hor a Děčínské vrchoviny. V jihozápadním cípu obce spadajícím do Krušných hor se nachází nejvyšší bod obce s výškou přibližně 634 m.n.m. Nejnižším bodem území je s přibližně 430 m.n.m. místo, kde potok Ostrovská Bělá opouští území ČR. Intravilán obce se nachází ve výškách zhruba 500-570 m.n.m. Jižní a západní část území obce spočívá na žulách a ortorulách, vzniklých v rámci kadomského vrásnění v průběhu starohor. Tato vrstva je v severní a východní části obce překryta křídovými pískovci, na nichž se zlomovými pohyby a postupným zvětráváním vytvořily charismatické skalní formy se skalním městem, věžemi, pilíři, převisy, voštinami a dalšími pozoruhodnými útvary. Horninové podloží se do značné míry překrývá i s půdními typy – zatímco na kadomských žulách a ortorulách vznikly kambizemě (hnědé půdy), na pískovcích vznikly podzoly. Vzhledem k nadmořské výšce i charakteru reliéfu zde však půdy nemají značný produkční význam, jen malá část zemědělských půd je zde nejvyšší třídy ochrany. Převážnou část území obce pokrývají hospodářské lesy, ve kterých se uplatňují také mimoprodukční funkce (zejména vodohospodářská, protierozní, desukční a ekostabilizační). Na území obce se nacházejí 2 maloplošně zvláště chráněná území – PP Tiské stěny a PP Rájecká rašeliniště. PP Tiské stěny zajišťuje ochranu skalního města s unikátní faunou a flórou, PP Rájecká rašeliniště slouží k ochraně společenstva rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky.
8.2 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší V Tisé se od r. 1993 nenachází měřící stanice monitorující imisní situaci. Nejbližší provozovaná stanice se nachází v sousedním sídle Sněžník. Zde byly v posledních letech zaznamenávány jedny z nejnižších průměrných ročních koncentrací sledovaných škodlivých látek (SO2, NOX, PM10, O3) mezi měřícími stanicemi v ČR. To je však dáno polohou a funkcí stanice (pozaďová, venkovská stanice). Výsledky ze Sněžníku naznačují, že kvalita ovzduší v Tisé bude (zejména mimo topnou sezónu) poměrně příznivá
42
(zejména ve srovnání s Ústím nad Labem, odkud přicházejí do Tisé noví obyvatelé, kde jsou průměrné roční koncentrace vybraných škodlivin oproti Sněžníku přibližně dvojnásobné). Podle Integrovaného registru znečisťování (2014) se v Tisé nenachází žádná provozovna, která by v posledních letech produkovala znečišťující látky unikající do okolního prostředí (ovzduší, vody, půdy, odpady) v množství nad ohlašovací práh. Vzhledem k výši ohlašovacích prahů nelze jednoznačně potvrdit, že místní provozovny nemají (co se produkce škodlivých látek týče) nepříznivý vliv na okolní prostředí a lidské zdraví, nicméně lze konstatovat, že se v Tisé, ani nejbližším okolí nenacházejí žádné významné stacionární zdroje znečištění. Vzhledem k poloze vůči ÚsteckoChomutovské aglomeraci je však Tisá v závislosti na povětrnostní situaci vystavena zátěžím pocházejícím ze zdrojů znečištění ovzduší v aglomeraci5. Významným zdrojem znečištění ovzduší je také doprava na blízké dálnici D8. Rizikem pro kvalitu ovzduší v Tisé jsou však malé stacionární zdroje znečištění – domovní kotle, a to zejména v závislosti na používaném palivu, kvalitě a stavu kotlů a odvodu zplodin. Protože většina domácností v Tisé používá k vytápění uhlí, může docházet v zimních měsících v závislosti na povětrnostní situaci k rapidnímu zvýšení koncentrací škodlivin pocházejících z uhlí – zejména pak SO2 a prašného aerosolu (PM10). Zvýšení koncentrací škodlivin včetně některých toxických prvků může také zapříčinit spalování laciného nekvalitního uhlí (malá výhřevnost nutí ke spálení většího množství uhlí, to také obsahuje toxické látky, které se spalováním dostávají do vzduchu). Proto je třeba dbát nejen na ekologickou šetrnost nových zdrojů (kotle nových objektů), ale zejména na zvyšování účinnosti a ekologické šetrnosti stávajících zdrojů a osvětu mezi obyvateli.
Hluk Hlavním zdrojem hlukové zátěže v zájmovém území je silniční doprava. Vzhledem k významu i zatížení komunikací v zájmovém území lze předpokládat zvýšenou hlučnost v důsledku silniční dopravy zejména v denních hodinách. Významným blízkým zdrojem hlukové zátěže je doprava na dálnici D8, vzhledem k údolní poloze intravilánu obce je však hluk z dálnice částečně odstíněn vrchy Tisá a Jelení Vrch. Hluk z dálnice může obyvatele některých částí obce obtěžovat zejména v noci, neměl by zde však představovat problém z hlediska hygienických limitů. Budoucí rozvoj obce může vést ke zvýšení hlukové zátěže v důsledku zvýšení intenzity místní dopravy, případně v důsledku vzniku nových komerčních a průmyslových provozů. Vzhledem k charakteru území i zažitým postupům při rozhodování o změnách v území by však nárůst hlukové zátěže neměl vést ke snížení kvality života v obci.
Voda Větší část intravilánu a jižní část území obce odvodňuje potok Tisá a další přítoky Jílovského potoka, severní část území obce je odvodňována potoky Ostrovská Běla a Rájecký potok do SRN. Všechny vodní toky v obci mají malou vodnost, i malé zdroje znečištění (např. prosakující jímky a septiky) tak mohou vést ke snížení jakosti vody v těchto tocích, se zpřísňujícími se pravidly pro nakládání se splaškovými vodami však toto riziko klesá. V obci se nenacházejí záplavová území, rizikem však mohou být přívalové srážky spojené s povrchovým odtokem.
5
To je zřejmé i při srovnání průměrných ročních koncentrací škodlivin naměřených na stanici ve Sněžníku a na stanicích vzdálenějších od velkých průmyslových aglomerací, kde jsou tyto koncentrace znatelně nižší. 43
Půdy Momentálně nejrozšířenějším způsobem degradace půd je jejich přeměna na zastavěné, resp. zpevněné plochy. Z hlediska potřeb ochrany produkčně významných a cenných zemědělských půd jsou proto stanoveny třídy ochrany zemědělské půdy, které jsou zároveň ukazatelem kvality a úrodnosti půdy. V zájmovém území se půdy nejvyšší třídy ochrany vyskytují jen na malé ploše na úbočí vrchu Hájek, drtivá většina zastavitelných ploch je vymezena na půdách nižších tříd ochrany. I vzhledem k malému produkčnímu významu místních půd tak není plánovaný rozvoj obce rizikem z hlediska degradace cenných půd.
8.3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Kvalita fyzického prostředí obce Kvalita fyzického prostředí obce je obecně ovlivněna přírodními podmínkami (zejména konfigurací terénu, vodními útvary, existencí významných krajinných prvků, apod.), dobou a podmínkami vzniku zástavby a údržbou domovního fondu, infrastruktury, soukromých pozemků a veřejných prostranství. Složkou kvality fyzického prostředí obce je přitom i drobná infrastruktura – např. dětská hřiště, městský mobiliář, umělecká výzdoba, bezbariérové prvky a řada dalších „měkkých“, méně viditelných prvků, které ovlivňují uživatelskou přívětivost veřejného prostoru. Výhodou Tisé je začlenění do atraktivní krajiny (Tiské stěny, lesy, členitý reliéf), která spoluvytváří fyzické prostředí obce a životní prostor místních obyvatel, poskytuje obyvatelům vhodné prostředí k aktivnímu trávení volného času a přispívá k rezidenční spokojenosti obyvatel i celkové rezidenční atraktivitě obce (a zejména sem přitahuje nové obyvatele a návštěvníky). Při absenci rekreačního zázemí městského typu (parky, atrakce, apod.) plní okolní příroda úlohu rekreačního zázemí místních obyvatel. Atraktivitě rezidenčního prostředí přispívá množství rybníků, které se nacházejí ve všech sídlech v obci. Vzhledem k malému historickému významu obce, odsunu původních obyvatel, likvidaci velké části původního domovního fondu a „mladému“ charakteru místního domovního fondu není obec z kulturně-historického hlediska příliš zajímavá. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Anny, památkově chráněné jsou dále především venkovské domy v místních částech Ostrov a Rájec. Jádro obce s rostlou strukturou zástavby se soustředí podél silnic Petrovice – Tisá – Libouchec a Tisá – Sněžník. Na severu je intravilán Tisé zřetelně ohraničen hradbou Tiských stěn, resp. hranicí lesa, směrem k jihu a západu je zástavba roztroušena na holých svazích vrchů Jelení vrch, Tisá a Hájek. Zejména rozvolněný charakter zástavby mimo zmíněné koridory silnic dodává intravilánu Tisé venkovský ráz a za předpokladu zachování rázu obce by ho měla nově vznikající zástavba respektovat. Na kvalitu rezidenčního prostředí intravilánu Tisé může mít negativní vliv přímé sousedství s výrobními areály, jejich rušivý vliv je však (zatím) limitován jejich malým rozsahem.
44
Z hlediska fyzického i sociálního prostředí obce je rizikem přílišná polarizace mezi starou a novou zástavbou, resp. mezi starousedlíky a nově příchozími obyvateli. Na jedné straně zde může docházet k úpadku starších částí obce při rapidním rozvoji nové zástavby, na druhé straně i k odcizení starousedlíků a nově příchozích obyvatel. Příklady z mnoha bouřlivě se rozvíjejících suburbánních obcí ukazují, že příliš rychlý rozvoj obcí limituje integraci nově příchozích obyvatel do komunity původních obyvatel obce6 a rozdíly v životním stylu a činnostech starousedlíků a nově příchozích vedou ke vzájemným konfliktům7.
Využití ploch v území Představu o využití ploch v území, resp. krajinném pokryvu nám poskytuje bilance půdy ČSÚ znázorněná v tabulce č. 26. Bilance půdy zřetelně ukazuje, že na území obce převládají lesy. Vzhledem ke konfiguraci terénu je zde jen velmi malá výměra orné půdy, valná většina zemědělské půdy zde připadá na trvalé travní porosty. Vzhledem k dlouhodobým potížím živočišné výroby (zejména dlouhodobě se snižujícím stavům skotu) je problémem trvalých travních porostů zajištění jejich údržby, ať už formou pastvy či pravidelného sečení. Nedostatečná údržba se může negativně projevit na kvalitě života v obci (snížený rekreační význam luk, výskyt alergenních druhů trávy) i degradaci druhové rozmanitosti lučních společenstev. Tabulka 20: Bilance půdy v Tisé k 31.12.2012 Druh pozemků ha Celková výměra 1 186 Orná půda 37 Chmelnice Vinice Zahrady 11 Ovocné sady Trvalé trávní porosty 300 Zemědělská půda 349 Lesní půda 702 Vodní plochy 12 Zastavěné plochy 15 Ostatní plochy 108 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Pozn.: Celková výměra není rovna součtu všech druhů pozemků, protože některé druhy jsou součtem jiných druhů pozemků.
Územní plán V obci byl v roce 2012 schválen nový územní plán (dále ÚPD 2012). Počítá s umožněním rozvoje všech sídelních funkcí (obytná, výrobní, obslužná i rekreační), mezi změnovými plochami však dominují
6
Čím více nových domácností se za určité období do obce přistěhuje, tím menší mají nově příchozí obyvatelé motivaci k integraci se starousedlíky. Nově příchozí obyvatelé mají obvykle podobný sociální status, životní styl i podobné zájmy a mají k sobě navzájem blíže, než ke starousedlíkům. 7 Představy nově příchozích obyvatel o klidném bydlení v obci narážejí např. na výrobní činnost, chovatelství či návyky starousedlíků. 45
plochy bydlení venkovského typu – v rodinných domech. Navrženo je celkem 17,72 ha ploch pro bydlení venkovského typu, na kterých má vyrůst 94 rodinných domů (jeden v místní části Ostrov, 93 v intravilánu obce). V intravilánu obce jsou navrženy také dílčí plochy pro výrobu, zemědělskou výrobu, občanskou vybavenost, veřejné prostranství, parkování a případně i bytové domy. V místních částech Rájec a Ostrov se počítá se zachováním rekreační funkce, v místní části Ostrov se počítá s případnou přeměnou individuálních rekreačních objektů na rodinné domy. ÚPD 2012 tedy umožňuje další markantní rezidenční výstavbu v obci a růst počtu obyvatel. Případný rozvoj na jednu stranu povede ke zvýšení poptávky po službách v obci, jejíž uspokojení by mohlo vést ke zvýšení kvality života (zvýšení nabídky komerčních služeb v obci), případně i ke zvýšení efektivity a udržitelnosti veřejných služeb (např. zvýšení naplněnosti školy), za určitých podmínek i zlepšení fiskální situace obce (zvýšení příjmů obce – zejména pokud se nově příchozí obyvatelé přihlásí k trvalému pobytu v obci) a zvýšení sociální úrovně a kupní síly obyvatel. Na druhou stranu může tento rozvoj způsobit i řadu negativních důsledků (zvýšení dopravní zátěže, zvýšení emisní zátěže z kotlů rodinných domů, zvýšení povrchového odtoku srážkových vod, změna rázu obce, snížení atraktivity obce pro obyvatele a návštěvníky, zvýšení propasti mezi starousedlíky a novousedlíky, apod.). Vedle přiměřenosti rozsahu zastavitelných ploch v ÚPD 2012 jsou hlavním otazníkem podmínky, za jakých bude nová zástavba vznikat. Rizikem mohou být např. i velké meziroční výkyvy v intenzitě výstavby (obec bude snáze absorbovat malý každoroční přírůstek, než rozkolísaný přírůstek obyvatel). V této souvislosti je zapotřebí, aby si hlavní aktéři v obci vyjasnili, co od dalšího rozvoje v obci (a zejména obytného prostředí v obci) očekávají.
8.4 SHRNUTÍ Obec Tisá je situována v atraktivní hornaté a lesnaté krajině s množstvím přírodních zajímavostí. To má vliv na rezidenční atraktivitu obce i kvalitu obytného prostředí (zejména díky možnostem rekreačního vyžití). Z dílčích složek životního prostředí je nejvíce problematické ovzduší, a to zejména v souvislosti s nešetrným vytápěním rodinných domů v obci, případně s dálkovým přenosem znečišťujících látek ze zdrojů v blízké aglomeraci. Na kvalitu života v obci má mírný vliv také hluková zátěž z místní silniční dopravy, méně pak hluková zátěž z dálnice D8. ÚPD 2012 vytváří podmínky pro rozvoj všech hlavních funkcí (rezidenční, výrobní, rekreační a obslužná), především pak pro další masivní výstavbu. Vedle přiměřenosti celkového rozsahu zastavitelných ploch je otázkou, za jakých podmínek bude nová zástavba vznikat (zejména s ohledem na minimalizaci důsledků na životní prostředí, kvalitu života a na začlenění nově příchozích obyvatel).
46
9 ANALÝZA SPRÁVY OBCE TISÁ
9.1 HOSPODAŘENÍ A ROZPOČET OBCE Příjmy obce v období 2006 – 2012 kolísaly v rozmezí přibližně 13,7 mil Kč až 19,8 mil. Kč. Meziroční rozdíly v příjmech souvisely především s výši přijatých dotací8, resp. kapitálových příjmů9 (v obou případech byly meziroční rozdíly ve výši až několik mil. Kč). Nižší rozdíly (cca do 1 mil. Kč) vznikaly v důsledku výkyvů ve výši daňových příjmů10. Dlouhodobě nejstabilnější příjmovou položkou byly nedaňové příjmy11 pohybující se ve výši kolem 3,5 mil Kč. Také celková výše výdajů ve sledovaném období vykazovala výrazné meziroční změny, a to v rozmezí přibližně 12,1 – 23 mil. Kč. Zde hrála velkou roli v meziročních změnách výše kapitálových výdajů tvořená zejména investicemi. Ty byly nejvyšší v r. 2008 (přibližně 12,3 mil Kč), kdy byla mj. financována rekonstrukce tělocvičny místní ZŠ a výstavba obecních bytů. Dlouhodobě vyšší výdajovou položku rozpočtu představují běžné výdaje – tedy v podstatě provozní výdaje obce. Ty se v posledních 5 letech pohybovaly v rozmezí cca 10,6 – 12,9 mil. Kč. Výsledek hospodaření byl ve sledovaném období spíše nepříznivý, pouze v letech 2006 a 2010 byl vytvořen přebytek rozpočtu, jinak byl rozpočet zpravidla schodkový. K pokrytí schodkového hospodaření byly jednak využity přebytky z předchozích let (ležící na hlavním běžném bankovním účtu obce), jednak dlouhodobé úvěry. Celková zadluženost obce (zůstatek dlouhodobých úvěrů) byla k 31.12.2012 2,655 mil. Kč, zůstatek na hlavním běžném účtu obce byl ke stejnému datu 3,959 mil. Kč. Navzdory dlouhodobému schodkovému hospodaření má tedy obec především díky rezervám z předchozího období příznivý cash flow a stávající zadlužení obce (tedy ke konci roku 2012) nepředstavuje riziko pro další rozvoj obce. Otázkou je vývoj dlouhodobého majetku obce, jehož odprodej je významným zdrojem příjmů, ale jehož konečný stav není možné na základě rozpočtu obce vyjádřit. Pro využívání dotačních zdrojů z fondů EU v období 2014-2020 se vedle existence vhodných, dostatečně připravených projektů a připravenosti obce k administraci těchto projektů jeví jako jednou z vhodných podmínek dostatečné finanční rezervy pro pokrytí případných potíží při financování projektů. Zkušenosti z předchozího dotačního období totiž ukazují, že docházelo k častým prodlevám v proplácení prostředků přislíbených z fondů EU, což mohlo mít negativní vliv na příjemce dotace. Důležitým předpokladem je také dostatek prostředků na financování přípravy projektů (zejména projektových dokumentací u investičních projektů) a zajištění finanční spoluúčasti obce na 8
Ty jsou tvořené neinvestičními dotacemi (např. na provoz úřadu, ZŠ, v minulosti ve velké míře také na veřejně prospěšné práce) a investičními dotacemi (na realizaci vybraných investičních aktivit s dotační podporou zejména ze strany fondů EU a státu). Právě investiční dotace mohou vedle příjmů z prodeje majetku největší meziroční rozdíly v příjmech. 9 Především výnosů z odprodeje majetku. 10 Ty tvoří zejména výnosy z daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí. 11 Tvořené zejména příjmy z vlastní činnosti (např. tržby ze vstupného do Tiských stěn, tržby parkoviště, popelnice, apod.), příjmy z pronájmu majetku (zejména z pronájmu bytových a nebytových prostor). 47
projektech. Z tohoto důvodu je pro obec žádoucí, aby i do budoucna disponovala dostatečnými rezervami na pokrytí těchto potřeb (mj. dostatečným zůstatkem na běžném účtu pro zajištění operativních potřeb v souvislosti s financováním projektů). Graf 10: Vývoj příjmů a výdajů Tisé 2006 - 2012
Zdroj: Obec Tisá (2014) I přes spíše menší význam daně z příjmů fyzických osob pro rozpočet obce (cca 9-13 % celkových příjmů obce ve sledovaném období) jsou v souvislosti s populačním růstem obce právě příjmy z této daně jednou z položek, u kterých je možné (avšak v závislosti na makroekonomické situaci a prosperitě osob odvádějících daň) očekávat růst. Vývoj příjmů z této daně ve sledovaném období však ukazuje, že navzdory populačnímu růstu obce ve sledovaném období docházelo ke značným výkyvům výše příjmů do obecního rozpočtu. Na výnosy daně má přitom vliv nejen výše zmíněná makroekonomická situace, ale i nastavení daňového systému. S očekávaným zlepšením makroekonomické situace i odbouráváním odečitatelných položek na dani z příjmů OSVČ lze v příštích letech očekávat zvýšení výnosů. Otázkou je, nakolik jsou potenciální příjmy obce omezeny tím, že nově příchozí obyvatelé odvádějí daně jinde (zejména přistěhovalí podnikatelé a OSVČ, kteří se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci). Protože neexistuje povinnost pro přistěhovalé, aby se v obci přihlásili k trvalému pobytu, bude případné zvýšení daňové výtěžnosti záviset i na cíleném působení obce na rezidenty, kteří odvádějí daně jinde.
48
Tabulka 21: Struktura příjmů a výdajů 2009 – 2013
Daňové příjmy z toho daně z příjmů fyzických osob Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Celkem příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Výsledek hospodaření Zdroj: Obec Tisá (2014)
index 2012 2012/2008 (%)
2008
2009
2010
2011
7 407 190
7 002 074
6 870 298
7 277 652
7 878 015
1,06
1 789 559 1 484 140 1 476 902 3 520 694 3 354 485 3 543 729 1 531 600 2 982 523 3 220 117 1 719 832 1 741 632 3 467 175 13 774 201 14 948 939 17 508 675 12 929 418 11 712 130 13 596 248 2 363 632 1 351 244 6 222 996 15 293 051 13 063 374 19 819 245 -1 518 850 1 885 565 -2 310 570
1 989 636 3 535 623 2 073 243 1 922 271 15 409 153 12 684 671 4 125 083 16 809 755 -1 400 602
1,10 1,06 0,46 0,42 0,78 1,19 0,33 0,73
1 815 098 3 350 278 4 481 800 4 564 244 19 803 513 10 627 473 12 381 896 23 009 370 -3 205 857
Průměrný daňový výnos na jednoho obyvatele (tedy kolik obec získá z daní na jednoho obyvatele) byl v období 2008-2012 v Tisé ve srovnání s referenčními obcemi poměrně nízký. Na to má vliv především aktuální ekonomická a sociální situace daňových poplatníků registrovaných v obci, efektivita výběru daní a jiné faktory, které lze jen obtížně ovlivnit na úrovni obce. Otázkou je, do jaké míry se na tomto stavu může podepisovat nehlášené obyvatelstvo, tedy skuteční obyvatelé obce, kteří odvádějí daně v místě původního bydliště (což je jev poměrně běžný u suburbánních obcí). Dalším významným faktorem, který se může projevovat na daňových výnosech obcí je případná existence sídel ekonomicky významných podniků na jejich území. Srovnání referenčních obcí však nenabízí jednoznačné vysvětlení rozdílů v daňové výtěžnosti. Z tabulky je patrné, že daňové příjmy dlouhodobě tvoří okolo poloviny celkových příjmů rozpočtů sledovaných obcí. Nejnižší byly v Jiřetíně pod Jedlovou, kde byl význam daňových příjmů upozaděn mimořádně vysokými dotačními příjmy v r. 201012. I u Tisé tvořily daňové příjmy méně než polovinu celkových příjmů, což bylo dáno mj. dlouhodobě vysokými kapitálovými a dotačními příjmy. Naopak v Malečově byl podíl daňových příjmů na celkových příjmech nejvyšší, protože zde ostatní druhy příjmů byly ve srovnání s Tisou a ostatními obcemi na poměrně nízké úrovni. Podstatnou část výdajů obcí „spolykají“ běžné výdaje, které jsou určené na provoz obce a obcí sponzorovaných aktivit. K reprodukci majetku obce, jejímu rozvoji a zejména pak výstavbě obecní infrastruktury slouží kapitálové výdaje. Výše kapitálových výdajů nám tak dává určitou představu o reprodukci obecního majetku i vybavenosti obce ve sledovaném období a tím pádem i o určitých aspektech růstu kvality života a předpokladů pro další rozvoj obce. V tomto srovnání vykazuje Tisá mezi sledovanými obcemi poměrně příznivé výsledky, přičemž zde byly kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele i jejich podíl na celkových výdajích druhé nejvyšší. To svědčí na jedné straně o schopnosti obce generovat rozvojové projekty, na druhé straně i o schopnosti obce získávat dotace na realizaci těchto projektů (bez nichž by nebylo možné projekty realizovat, aniž by se obec výrazně zadlužovala). Dá se tedy říci, že populační rozvoj obce jde ruku v ruce s rozvojem veřejné 12
Kdy byla mj. přijata dotace na výstavbu ČOV ve výši cca 16,5 mil. Kč (což je výrazně více, než kolik činily všechny ostatní příjmy dohromady). 49
infrastruktury a veřejných zařízení v obci (což např. neplatí u dalších sledovaných suburbánních obcích v zázemí Ústí nad Labem – Malečova i Telnice). Důsledkem vysokých kapitálových výdajů je v Tisé relativně vysoké zadlužení obce ve srovnání s referenčními obcemi (ve stavu k 31.12.2012). To však i vzhledem k ještě vyššímu zůstatku na účtu obce není rizikem pro její budoucí rozvoj a fiskální vitalitu. Tabulka 22: Struktura rozpočtu Tisé a referenčních obcí Daňové příjmy Průměrný výnos na obyvatele (v tis. Kč)
Podíl daňových příjmů na celkových příjmech
Kapitálové výdaje Průměrné kapitálové výdaje na obyvatele (v tis. Kč)
Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích
Tisá 7,9 44,7 5,8 Malečov 8,4 61,0 1,2 Telnice 7,2 47,1 2,5 Jiřetín pod Jedlovou 10,1 36,1 8,0 Josefův Důl 11,1 52,8 4,2 Zdroj: Obec Tisá (2014), Rozklikávací rozpočet obce (2014), ÚFIS (2014) Pozn.: Údaje k daňovým příjmům a kapitálovým výdajům představují průměr Celkové zadlužení je vyjádřené ke stavu ze 31.12.2012.
30,1 9,5 16,2 30,8 19,6
Celkové zadlužení na obyvatele (v tis. Kč) 2,9 0,0 0,9 0,0 1,1
z let 2008-2012.
9.2 PŘIPRAVOVANÉ A REALIZOVANÉ PROJEKTY V souladu s rozpočtovými možnostmi obce jsou zde každoročně realizovány investiční projekty v řádu mil. Kč. Předpokladem pro realizaci je zejména u velkých projektů získání dotační podpory ze strany kraje, státu, nebo fondů EU. Budoucí rozvoj prostředí obce a zejména její vybavenosti tak bude záležet i mj. na schopnosti obce získat podporu z různých dotačních titulů. Důležitým předpokladem pro získání takové podpory je zejména schopnost obce připravit kvalitní projekty způsobilé k podpoře. K přípravě takových projektů může obec využívat buď vlastní lidské zdroje13, nebo najímat externí subjekty14. S přípravou projektů k podpoře z Programu rozvoje venkova pomáhají obci také projektoví manažeři působící při Místní akční skupině Labské skály. Přehled projektů realizovaných v posledních letech s dotační podporou poskytuje tabulka č. 24. Z ní je patrné, že obec využívala zejména dotační podporu z Programu rozvoje venkova (Osa IV. Leader). Dotované projekty se soustředily zejména na obnovu a pořizování vybavení obecních objektů, obnovu a rozvoj obecní infrastruktury a obnovu veřejných prostranství. Výše podpory se s výjimkou projektu Opravy místních komunikací obce Tisá po povodni 2010 pohybovala v řádu statisíců Kč.
13
Což bylo dosud zejména díky profesní blízkosti vedení obce k přípravě a realizaci projektů hojně využíváno. Což je využíváno zejména u větších projektů na jejichž přípravu nemají zaměstnanci obce dostatečné časové kapacity, přičemž jsou najímáni spíše jednotliví experti, než větší subjekty.
14
50
Tabulka 23: Přehled projektů realizovaných s dotační podporou v období 2010-2013 Realizace Projekt 2010 Rekonstrukce sociálního zařízení v ZŠ a MŠ Tisá 2010 Výměna zastínění oken v ZŠ a MŠ 2010 Technické zázemí pro kulturu obce Tisá I. fáze 2011 Opravy místních komunikací po povodni 2010 2011 Tisá třídí odpady 2012 Revitalizace historické hasičské zbrojnice Tisá 2013 Pomník padlým 2013 Centrální plocha Zdroj: Obec Tisá (2014)
Dotační titul Mze, Osa IV. Leader Ústecký kraj - POV Mze, Osa IV. Leader MMR Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader
Výše dotace 162 771 300 000 127 343 1 940 000 402 592 244 350 94 244 657 106
Pro další rozvoj vybavenosti obce bude i vzhledem k nepříznivé fiskální situaci státu i Ústeckého kraje klíčové využívání prostředků z fondů EU v nadcházejícím dotačním období (2014-2020), kde bude obec moci čerpat z více dotačních titulů. Pro úspěšnost v čerpání bude potřeba nejen existence kvalitně připravených způsobilých projektů, ale i schopnosti obce využívat rozličné dotační tituly. Zatím nevyužitý potenciál je zejména u Operačního programu Cíl 3 - Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, který bude v období 2014-2020 nabízet podporu v mnoha oblastech relevantních pro rozvoj obce. Prozatímní překážkou pro získání podpory z tohoto programu je absence vhodného partnera na Saské straně. Případné využívání podpory z programu tedy bude podmíněné nalezením vhodného saského partnera, který bude mít obdobné rozvojové zájmy, na druhou stranu však bude účast na programu vzhledem k jeho charakteru představovat velkou administrativní zátěž pro obec. Přehled hlavních připravovaných projektů: • oprava obecních komunikací • zateplení Obecního úřadu • rozšíření ČOV • výstavba chodníku podél silnice II/528 Výše zmíněné projekty budou (snad s výjimkou projektů na opravu obecních komunikací) dle stávajících informací s velkou pravděpodobností způsobilé k podpoře z fondů EU. Je otázkou, do jaké míry budou využitelné také národní, resp. krajské dotační tituly. Překážkou pro brzkou realizaci projektů je však velké zpoždění v přípravě nového dotačního období fondů EU (resp. nových operačních programů), kde se očekává vydání prvních výzev k předkládání projektových žádostí na konec roku 2014, resp. začátek roku 2015. Pro brzkou úspěšnost při získávání dotační podpory tak bude důležitá kvalitní připravenost příslušných projektů, zásadním faktorem bude způsobilost projektů pro podání žádostí v rámci výzev.
9.3 SHRNUTÍ Obec Tisá v posledních letech hospodaří s účetním schodkem, který je způsoben realizací větších investic. Díky velkým finančním rezervám však dosavadní hospodaření nevede k zadlužení. Ve srovnání s některými jinými obcemi má Tisá dlouhodobě poměrně vysoké 51
kapitálové a dotační příjmy. S případným přistěhováním dalších obyvatel by měly v závislosti na schopnosti obce přimět nové obyvatele k nahlášení trvalého pobytu v obci růst daňové příjmy. Obec Tisá dlouhodobě využívá dotační podporu z krajských, národních i evropských zdrojů k realizaci rozvojových projektů. Příprava projektů je zatím usnadněna díky kvalifikaci starostů (která však nemusí být nutnou podmínkou pro zdárnou přípravu a realizaci projektů), při nedostatku vlastních kapacit pro přípravu a administraci projektů obec využívá služeb externích subjektů. Prozatím nevyužitý je potenciál programu Cíl 3, kde obci schází vhodný partner na saské straně. Pro úspěšnou realizaci rozvojových projektů budou především důležité schopnosti budoucího vedení obce (vzhledem k omezeným kapacitám administrativních pracovnic), existence kvalitně připravených projektů způsobilých k dotační podpoře, využití rozličných dotačních titulů (včetně programu Cíl 3) a existence dostatečných finančních rezerv pro zajištění přípravy a předfinancování projektů.
52
10 ZDROJE
ČHMÚ (2014): Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika. Tabelární ročenky. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html
ČSÚ (2005): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04 ČSÚ (2014a): Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupné z: www.scitani.cz ČSÚ (2014b): Statistická ročenka Ústeckého kraje 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/421011-13-xu Integrovaný registr znečišťování (2014). Dostupné z: http://www.irz.cz/ MPSV (2014): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Obec Tisá (2014): Rozpočet obce Dostupné z: http://www.tisa.cz/rozpocet-obce/ds-2429 Rozklikávací rozpočet obce (2014): Rozpočet obce. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz ŘSD (2010): Celostátní sčítání dopravy 2010. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx ÚFIS (2014): Monitoring hospodaření obcí. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl VDB ČSÚ (2014): Veřejná databáze. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp Návrh Územního plánu Tisá 2012 Územně analytické podklady ORP Ústí nad Labem 2012
53
