LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 1
liapornews Časopis pro architekty
projektanty a stavebníky
Aplikace transportbetonů z Lias Vintířov, k.s.
Průtah silnice I/6 Karlovy Vary - západ Jednou z významných částí výrobního programu firmy LIAS Vintířov, LSM, k.s. je výroba a dodávka klasických transportbetonů v pevnostních třídách C 8/10 až C 45/55. Betony jsou vyráběny na betonárně typu Stasis 1,5 m3 s hodinovým výkonem 50 m3 čerstvého betonu v celoročním automatickém, počítačem řízenem provozu. Na přání zákazníka je zajišťována doprava automíchači (mix 4 a 8 m3) a sklápěči (vana 1,5 m3), případně i uložení betonu čerpadlem v místě stavby.
Z obsahu
Protože je výrobní proces betonárny certifikován dle ČSN EN ISO 9001 a splňuje i přísná kritéria ŘSD pro dodávku betonů na silniční stavby, mohl se LIAS Vintířov od loňského roku podílet na realizaci jedné z největších investičních akcí v Karlovarském kraji - Průtahu silnice I/6 Karlovy Vary - západ, která by měla již od konce roku 2006 řešit problém dopravy v krajském městě. Na výše uvedené stavbě se jednalo o spolupráci s firmou Metrostav a.s., divize 4 při výstavbě 3 stavebních objektů: SO 203 „Podjezd pod železniční tratí,
Počernická ul.“, SO 206 „Podchod u jezdeckého areálu ve Staré Roli“, SO 213 „Most ČD u objektu OC Kaufland“. Celkem se realizovala výroba, dodávka a zpracování 1.900 m3 betonů tříd C 8/10 a C 12/16 do podkladních a výplňových konstrukcí a 1.700 m3 speciálních provzdušněných betonů tříd C 30/37 a C 35/45 se zvýšenou odolností vůči agresivním vlivům prostředí do nejrůznějších mostních částí (bloky, římsy, křídla, …). Jakost a technické parametry všech dodávek při výrobě byly kontrolovány pracovníky vlastní laboratoře LIAS Vintířov (Ing. Jitka Drábková) a akreditovanou zkušebnou Betotech s.r.o., Chomutov při zpracování betonů přímo na stavbě. Výsledky všech provedených zkoušek, testů a měření potvrdily prvotřídní jakost betonů a vhodnost jejich použití i pro nejsložitější stavební akce. (red)
Novinky
4
Omítkové systémy Baumit
Nejčastější dotazy Vy se ptáte a my vám odpovíme
7
2_2006
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 2
Vystavujeme
Liapor na výstavách a veletrzích
CONECO, IBF a FOR ARCH První dubnový týden se Lias Vintířov prezentoval na mezinárodní stavební výstavě CONECO v Bratislavě. V závěru dubna se pak stánek LIAPOR představil na stavebním veterhu IBF v Brně, kde společnost Lias Vintířov vystavovala veškerý svůj výrobní sortiment od tvárnic, přes lehké betony až po prvky zahradní architektury. Další potvrzení kvality pro Lias Vintířov, k.s.
Audit QMS Naše firma je držitelem certifikátu, který potvrzuje shodu zavedeného systému managementu jakosti pro návrh, vývoj, výrobu a dodávání s normou ČSN EN ISO 9001:2001 pro veškerý sortiment našich výrobků. Tento certifikát vystavil certifikační orgán TZÚS Praha s.p. Pro naplnění podmínek platnosti uvedeného certifikátu je povinný každoroční dohled nad fungováním zavedeného systému ze strany certifikačního orgánu. Tento dohled je prováděn ve formě dozorového auditu.
Tiráž
Další zastávkou na poli výstavnictví byla prezentace LIAPORu na regionální výstavě FOR ARCH Karlovy Vary, která se uskutečnila 15. - 16. 6. na zimním stadionu. Velký zájem veřejnosti byl tradičně o program
„Dům jedním tahem“. S touto výstavou je již tradičně spojena doprovodná akce LiaporCup tenisový turnaj, o kterém informujeme na jiném místě v tomto čísle LiaporNews. (pg)
LiaporNews Šéfredaktor: Petr Gardner, Redakční rada: ing. Rudolf Borýsek, ing. Pavel Bursík, Jan Štefánik, ing. Kateřina Viktorová Adresa redakce: LiaporNews, Lias Vintířov, LSM, k.s., 357 44 Vintířov, tel. 352 324 444, fax 352 324 499, elektronická adresa:
[email protected] Adresa šéfredaktora: Petr Gardner, Zahradní 311, 357 33 Loket, tel. 606 612 018 elektronická adresa:
[email protected] (texty),
[email protected] (foto) Grafická úprava, předtisková příprava: www.kaisermartin.com Pro Lias Vintířov, LSM, k.s. vydává Mgr. Petr Zahradníček, Gardner production Registrace: MK ČR E 12608 LiaporNews vychází čtvrtletně.
Letošní dozorový audit v naší firmě proběhl dne 5.6. za účasti auditorů z TZÚS Praha, pobočky Plzeň Bc.Luboše Hausnera (vedoucí auditor) a Ing. Alexandra Trinnera (auditor). Naší firmu zastupoval Jiří Hroch. Po uvodním jednání za přítomnosti ředitele naší firmy Ing. Rudolfa Borýska začal samotný audit, který měl potvrdit, že udržovaný systém QMS je v souladu se všemi požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2001. Auditoři prověřovali nejen písemnou dokumentaci QMS, ale i následně její praktické naplňování zejména v oblasti návrhu a vývoje nového výrobku, ve výrobě Liaporu, kontrole a zkou-
šení výrobků a metrologii. Po celodenním auditu proběhlo závěrečné jednání se zhodnocením ze strany auditorů, kteří konstatovali shodu zavedeného systému managementu jakosti s normou ČSN EN ISO 9001:2001 a potvrdili tak platnost vydaného certifikátu. Zároveň i doporučili možná zlepšení, která by byla vhodná realizovat v naší firmě z hlediska QMS. Mnohá doporučení jistě budou zapracována pro naše neustálé zlepšování a tím i pro větší spokojenost našich zákazníků. Jiří Hroch oddělení Vývoj a kontrola jakosti
Letecký snímek areálu Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
2
Liapornews 2_2006
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 3
Přežije výroba stavebních hmot v ČR? V posledních měsících inkasuje český průmysl stavebních hmot ránu za ranou. Přes rekordní růst stavební výroby v posledních letech se výrobci stavebních hmot potýkají se stále většími problémy, ztrácejí konkurenceschopnost a své fabriky zavírají nebo přesouvají směrem na východ. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto stavu? 1. Energetické náklady 2. Enviromentální politika EU a ČR 3. Nerovnoprávné postavení výrobců stavebních hmot a českých stavebních firem na trhu EU 4. Zhoršující se podnikatelské prostředí v ČR Ad 1. Energetické náklady Největším problémem výrobců stavebních hmot je situace na trhu se zemním plynem a elektrickou energií. Po tzv. liberalizaci trhu v oblasti zemního plynu se stala situace neúnosnou. Koncem roku 2005 došlo ke zdražení plynu o 50% a de facto k zabetonování monopolu RWE. Do dnešního dne nebyl schopen antimonopolní úřad v této kauze rozhodnout a ještě znepokojivější je, že přes výrazně negativní dopad cen na obyvatelstvo mlčí vláda i parlament. Podobná je situace v oblasti elektrické energie, kde pro změnu státem ovládaný ČEZ vytváří rekordní zisky (v r. 2005 22,3 miliard po zdanění) na úkor obyvatelstva i průmyslu! Ad 2. Enviromentální politika EU a ČR Řada hospodářských odborníků se shoduje, že evropská směrnice o obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší by měla být zrušena. Nemá výrazný vliv na stav životního prostředí a navíc výrazně omezuje hospodářskou soutěž. Současný systém v podstatě znamená, že přídělem povolenek z pozice státu určíte, kolik maximálně může výrobce vyrábět protože během dvou až tří let nelze realizovat investice vedoucí ke snížení emisí při zachování výroby. Obchodování s emisemi
tak motivuje mnohé firmy k přesunu výroby do zemí, kde evropský systém povolenek neplatí. Kvůli tamním zastaralým technologiím se objem emisí oxidu uhličitého neustále zvyšuje. Naopak české a evropské firmy, které spadají do systému integrované prevence IPPC (tedy zavádění nejlepších dostupných průmyslových technik), již nemají další možnost, jak udržet výrobu a současně snižovat emise. Ad 3. Nerovnoprávné postavení výrobců stavebních hmot a českých stavebních firem na trhu EU V roce 2005 jsme realizovali v zahraničí pouze 1,4% objemu stavebních prací, z toho většinu na Slovensku a v Polsku. To hovoří za vše! V oblasti stavebních hmot a materiálů mohu uvést dva příklady: 1) vyvezli jsme prakticky 0 zdících materiálů a dovezli jsme téměř 300 000 m3, což je více než 10% domácí spotřeby 2) vyvezli jsme cca 550 000 t a dovezli jsme 1 000 000 t cementu, což je 25% domácí spotřeby. Příčin je několik: - již zmíněné energetické nálady a omezení v oblasti životního prostředí - nezdravě otevřený a liberální trh uprostřed ochranářskými opatřeními deformované Evropy - Evropské normy - skrytý konkurenční boj - neschopnost českého státu zajistit kontrolu dodržování zákonů a norem u importovaných produktů - zhoršující se podnikatelské prostředí v ČR - výrazné zpevňování koruny - definované globální struktury a trhy
Ad 4. Zhoršující se podnikatelské prostředí v ČR Připomenu pouze, že se jedná především o v poslední (předvolební) době přijaté zákony a rozhodnutí, např.: - celkové daňové zatížení a složitost - explodující minimální mzda - zákoník práce - nemocenské pojištění - úrazové pojištění - další restrikce, nařízení a omezení Jaká vidíme řešení? 1. urychleně vytvořit podmínky pro skutečnou liberalizaci trhu se zemním plynem 2. zvážit privatizaci ČEZ a pokud privatizovat, tak pouze po zajištění konkurenčního trhu 3. podpořit český průmysl stavebních hmot v oblasti ekologických investic a investic spojených s přechodem na alternativní paliva využít například evropských fondů 4. praktikovat enviromentální politiku, která nepoškodí zájmy obyvatel ČR 5. realizovat recipročně stejná ochranářská opatření, která stan-
dardně využívají některé státy 6. zajistit důslednou kontrolu dodržování zákonů, norem a zdravotní nezávadnosti dovážených stavebních hmot a materiálů
Ing. Rudolf Borýsek viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, ředitel společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. (Brno IBF, Tisková konference SPS, duben 2006)
V Lias Vintířov, k.s. se rozhodovalo o dalších investicích
Valná hromada 19. května se za účasti vlastníků uskutečnila v Liasu Vintířov valná hromada společnosti. Po prohlídce areálu se hodnotily nejprve dosažené hospodářské výsledky v loňském roce. Ing. Borýsek informoval, že i přes další mírný pokles exportu Liaporu do Německa, patřil loňský rok (podobně jako ten předcházející) k nejlepším v historii společnosti. Valná hromada se dále zabývala vývojem energetických nákladů při výrobě Liaporu a přijala krátkodobá a střednědobá opatření k jejich snížení. V této souvislosti rozhodla o přípravě investice v řádu desítek miliónů Kč za účelem snížení energetické náročnosti. Valná hromada pozitivně hodnotila naplnění kapacit na úrovni vibrolisovaných výrobků a výroby prefabrikovaných dílců, kde bylo v loňském roce dosaženo historicky nejvyššího objemu výroby. Velmi významnou investicí v řádu přes 100 mil. Kč bude automatizace výroby prefadílců a s přípravou projektu bylo započato ihned
po valné hromadě. Od tohoto kroku si společnost slibuje zefektivnění a zvýšení kapacity zejména výroby protihlukových stěn. Obrat Liasu Vintířov se v roce 2005 přiblížil 500 mil Kč a zisk po zdanění činil přes 20 mil. Kč. Na rok 2006 byl odsouhlasen valnou hromadou investiční plán ve výši 21 mil. Kč. Celkově velmi pozitivně byly hodnoceny i dceřinné společnosti Liasu Vintířov - LIADUR (výrobce protihlukových stěn) a KAGO (krby a kachlová kamna). Vedení společnosti vyslovilo poděkování všem svým zaměstnancům, spolupracovníkům i partnerům. (Petr Gardner)
Liapornews 2_2006
3
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 4
Malta na stavbě patří mezi nejdůležitější materiály. Slouží jako spojovací hmota pro zdění, pro zhotovování mazanin a potěrů, pro omítání, jako spárovací a vyrovnávací tmel a další. Je tedy materiálem skutečně důležitým a je třeba její kvalitě a výběru druhu věnovat příslušnou pozornost.
Použití omítkových systémů, jejich vlastnosti a výhody Jednou z velmi důležitých a náročných fází provádění stavby je zhotovení omítek vnějších i vnitřních. Omítka musí splňovat řadu požadavků, ať jsou to nároky na pevnost, objemovou stálost, přídržnost podkladu, přes mrazuvzdornost, vodoodpudivost, propustnost pro páry a plyny až ke vnějšímu vzhledu barvě, zrnitosti a stejnoměrnosti zhotovené plochy. Z toho plyne, že připravit takovou omítku - na míru - a její kvalitu dodržet pro celé dílo není v podmínkách běžného staveniště jednoduché. Po dlouhých „deset století architektury“ se omítky a malty vyráběly coby mokrá směs těsně před konečným zpracováním přímo na staveništi. Zedníci a mistři dobře věděli, které z místních surovin s úspěchem použít, a kolik lopat čeho mají do míchací nádoby naložit. Na tvarově a objemově stabilním zdivu musela omítka odolávat pouze změnám teploty a vlhkosti přicházejícím od jejího povrchu z vnějšího prostředí, takže stačilo dodržet pravidlo „měkké na tvrdé“, neboli že vrchní vrstva omítky směrem od zdiva ven má být měkčí, než vrstvy, na které je nanášena. Ve dvacátém století se však mění materiály i rozměry základních zdicích prvků, zvyšuje se i namáhání konstrukce způsobené tepelně-vlhkostním tokem z interiéru. Snaha o zvyšování produktivity práce, úsporu nákladů, o zkracování termínů výstavby a o nezávislost na počasí společně se zvyšujícími se kvalitativními nároky a se stále cenově i časově přijatelnější dopravou vedou k omezování nejistých a pomalých procesů ze stavby do velkosériových předvýrobek a k vývoji unifikovaných
4
Liapornews 2_2006
zdicích i omítacích materiálů a předem požadovanými vlastnostmi. Průmyslovým způsobem vyráběné a předem laboratorně vyzkoušené a rovnoměrně dávkované maltové a omítkové směsi mají výrazně lepší vlastnosti než malty vyráběné na staveništi. Obsahují totiž i přísady zvyšující absorpci vody v čerstvé maltě, provzdušňující přísady, jakož i hydrofobizační přísady. Výroba suchých omítkových a maltových směsí spočívá v přesném hmotnostním dávkování vstupních surovin, včetně gramových obsahů modifikačních příměsí, ve výběru a dodržování správného poměru jednotlivých velikostí používaných zrníček a v rovnoměrném a důkladném promísení všech těchto složek v každé objemové jednotce dodávky. Na základě získaných zkušeností se směsi dále vyvíjejí a empiricky přizpůsobují různým zdicím materiálům, nenabízejí se jednotlivé materiály, ale systémy vzájemně odzkoušených a sladěných podkladních, jádrových a povrchových vrstev na společných materiálových základech a pro různé zdicí podklady. Vedle kamene a plných cihel (6,5 x 14 x 29 cm) se stále více prosazují např. pórobetonové bloky (60 x 25 x 20 cm až 150 x 60 x 40 cm), používají se keramické dutinové cihly s rozdílnými vlastnosti ve svislém a ve vodorovném směru, na stavbách se začíná významně prosazovat zdivo z keramických bloků z lehkého keramického kameniva Liapor, monolitickými železobetonovými stropy se zatěžuje zdivo excentricky přes věnec i ohybovými momenty. Zdivo z velkoformátových prvků se při vysýchaní smršťuje, v místech ložných a styčných spár
často vznikají trhlinky a nadměrná vlhkost se při stále těsnějších oknech vydává na cestu z interiéru právě zdivem. Pravidlo o první tvrdé omítkové vrstvě přestává být osvědčenou jistotou a leckdy je naopak potřeba první vrstva pružnější, neboť souvrství zdicích prvků a omítek začíná být namáháno podstatnou měrou i zevnitř pohyby vlastního zdiva, technologickou a zkondenzovanou vlhkostí. Samy obvodové i vnitřní konstrukce již nebývají v celé ploše z jednoho materiálu, běžný je např. železobetonový skelet s keramickými vyzdívkami. Vhodné uspořádání materiálů podle jejich pevnostních, tepelněizolačních paropropustných či adhezních vlastností se může stavbu od stavby lišit. I přes obecnou prefabrikaci naprosté většiny stavebních konstrukcí a komponentů je třeba posuzovat vhodnost navrženého řešení pokaždé pro konkrétní podmínky stavby a v širších souvislostech s okolím a s budoucím provozem uvnitř objektu, zabývat se riziky vzájemného ovlivňování různých technologií. Jiný omítkový systém bude vhodný na vyschlý železobeton, jiný na pórobeton s celoobjemově zvýšenou vlhkostí z čerstvé výroby či nesprávného skladování, jiné řešení je pro dřevocementové komorové tvárnice, vyplňované na stavbě monolitickým betonem a opatřené na vnější straně difuzně nepropustnou tepelnou izolací, kdy vlhkost bude unikat převážně do interiéru a navíc jen úzkými spárami v dřevocementovém plášti. V žádném případě nechci snižovat přínos a význam uvedených materiálů každý z nich má i svá výrazná pozitiva oproti jiným, ale při výběru podle předností nesmíme zapomínat zároveň i na možná rizika a na to, že co jednomu materiálu prospívá, jinému může škodit. Betony a vápenocementové omítky vyžadují větrání, některé lité potěry naopak nemají rády průvan. Teprve s konkrétní polohou a tvarem domu, určením metod a pořadí prací a navíc ještě do konkrétního ročního období můžeme mluvit o vhodnosti či nevhodnosti navrhovaného řešení. Podlahy lité do studené stavby před vánocemi se po únorovém zprovoznění topení nemají náhle kam rozšířit, studená stavba se sádrovými omítkami chytá
na jaře vzdušnou vlhkost stejně jako orosený půllitr v útulné hospůdce. Silikátové omítky nanášené v červenci na jižní fasádu naopak volají po vlhkosti a stínu, vápenocemnetové sanační omítky drží na sádrou přichycených elektrorozvodech jen silou vůle v každé roční době. Pokud investor odebírá od více dodavatelů, začíná se odhad spolehlivosti stavby podobat spíše ruské ruletě. Běžný smrtelník nestačí podrobně pročíst tuny norem, technických listů a technologických předpisů, publikací a návodů, absolvovat desítky více či méně podařených staveb a učit se na nich i chybami druhých. A prostý výběr materiálů na základě aktuálně nejnižší ceny se svou spolehlivostí blíží spíše příhraničnímu stánkovému tržišti. V éře specializace je lepší spolehnout se i na příslušné odborníky. Renomovaní výrobci nabízejí omítkové systémy ze vzájemně sladěných komponentů (vrstev) a s předem připravenými vlastnostmi pro konkrétní podklady (nosné konstrukce). Aby jejich výhodnost a vhodnost nebyla ohrožena podceněnými okolnostmi procesu výstavby, předcházejících i navazujících technologií, jakož i budoucím provozem v objektu, je dobré, aby již projektant uvažoval ve fázi projektu o konkrétním dodavateli vybraných stavebních systémů a vhodnost a úskalí navrhovaného řešení si probral s příslušným technickým zástupcem výrobce např. fasádních barev, suchých omítkových směsí nebo potěrů, a aby při autorském dozoru dbal na dodržení všech okolností projektem předpokládaných a předepsaných. S řešením všech problémů přicházejí suché maltové a omítkové směsi, zkráceně SOMS. Oproti klasické technologii přináší stavebníkovi jejich využití řadu nesporných výhod. Každý, kdo SOMS používá a má tedy možnost srovnání, to může potvrdit. Jaké výhody přináší stavebníkovi použití suchých maltových směsí? - Zaručenou kvalitu výrobku SOMS od velkých renomovaných výrobců jsou vyrobeny z kvalitních surovin, jejichž vlastnosti jsou průběžně kontrolovány v laboratořích a samotné SOMS
podléhají povinné certifikaci státní zkušebnou. To znamená, že výrobce směsi ručí za kvalitu svého výrobku. Od spotřebitele je při využití SOMS požadováno jen přesné dodržování pokynů výrobce. - Nabídku maltové směsi doslova „na míru“ SOMS jsou vyráběny v tak širokém sortimentu, že pro jakékoliv podmínky a účel je možno nalézt vhodný druh, či kombinaci maltových směsí. Současná nabídka sortimentu umožňuje použití doslova „od sklepa až po střechu“ a nejen to. Jsou vyráběny i směsi pro sanaci provlhlého a zasoleného zdiva, pro renovaci starého zdiva i historických staveb, pro lepení a spárování dlaždic a obkladů, pro užití při nejrůznějších opravách a pracích uvnitř i venku, různě speciální tmely a stěrkové hmoty tepelně izolační směsi, pokryvačské malty, směsi pro zdění, postřiky a betonové směsi, samonivelující směsi a směsi pro štuky a vrchní pohledové omítky v mnoha druzích a barvách. - Není nutno přidávat žádné chemické přísady Pro dosažení deklarovaných vlastností SOMS již většinou chemické přísady obsahují a v tom případě to je na obalu uvedeno. Přidávat další přísady je nevhodné a dokonce nežádoucí - směsi byly během vývoje neustále testovány a představují již vyvážený systém, kde by další přísady zhoršily nebo úplně potlačily deklarované vlastnosti hotové čerstvé i ztvrdlé malty. - Úsporu plochy staveniště Není třeba na stavbě mít vyčleněné plochy pro skladování písku a kryté prostory pro uskladnění cementu a vápna. Výrobci SOMS mohou dodávat na staveniště své výrobky volně ložené v ocelovém mobilním zásobníku (sile). - Úsporu času a pracovní síly Odpadá odměřování složek při mísení malty, SOMS balené i volně ložené obsahují všechny složky již přesně nadávkované a smísené. Stavebník musí jen dodržovat doporučené dávkování vody. V případě volně ložených směsí je možno použít navazujícího strojního vybavení s plně automatickým provozem. Odpadá tak veškerá ruční manipulace s materiálem při skládání materiálů i při stavbě. Výrobci SOMS zapůjčují omítací
Stránka 5
techniku včetně zaškolení obsluhy. Pro rozsáhlejší omítkářské práce je využití této techniky velmi výhodné - umožňuje dosažení vynikající stejnoměrné kvality díla za současné úspory času a pracovních sil - produktivita práce oproti klasickému postupu při zhotovování omítek je až trojnásobná! - Minimální ztráty materiálu Strojní nanášení malt a omítek ve spojení s mobilními zásobníky a dalším zařízením skutečně šetří materiál. Navíc nespotřebovaná směs v zásobníku se vrací výrobci a zákazník platí jen skutečně spotřebovanou směs. Materiál v mobilním zásobníku je také dokonale chráněn před nepřízní počasí, takže odpadají i ztráty způsobené jeho znehodnocením vlivem atmosférických srážek. - Odstranění fyzické námahy SOMS, zejména pak směsi pro strojní omítání v mobilních zásobnících zmenšují potřebu namáhavé ruční manipulace s materiály na minimum. - Ochranu životního prostředí Použití SOMS zmenšuje prašnost na staveništi, celkovou plochu, znečištěnou stavebními hmotami a celkovou dobu trvání stavby. Životní prostředí v bezprostředním okolí stavby je tak vystaveno mnohem menší zátěži než při klasické technologii. Jedním z českých výrobců suchých omítkových a maltových směsí je společnost Baumit, s.r.o., která působí v České republice od roku 1993. Za značkou Baumit, s.r.o. stojí dva rakouští výrobci stavebních hmot a více než 110 letou tradicí - Schmidt Industrie Holding a Wietersdorfer und Peggauer Gruppe, kteří se v r. 1988 rozhodli své výrobky prodávat v Evropě pod společnou značkou Baumit. Dalšími významnými komoditami společnosti Baumit, s.r.o. jsou zateplovací systémy, sanační systémy a povrchové úpravy. Nabídka omítkových systémů společnosti Baumit, s.r.o. je široká a to od jednovrstvých či dvouvrstvých omítkových systémů, 0vápennocementových, sádrových, vápennosádrových produktů, atd. Pro zdicí systémy Liapor doporučuje společnost Baumit, s.r.o. osvědčené vnitřní a vnější omítkové systémy dle přiložených tabulek.
Použití omítkových systémů, jejich vlastnosti
22.6.2006 16:06
Případným zájemcům o systémy Baumit podají další podrobné informace odborní prodejci (viz. www.baumit.cz) nebo přímo regionální zástupci společnosti Baumit, s.r.o. Vnější omítkový systém - varianta č. 1 Baumit silikonová omítka (Baumit Silikon Putze) škábaná struktura, 1,5 mm
škábaná struktura, 2 mm
škábaná struktura, 3 mm
rýhovaná struktura, 2 mm
rýhovaná struktura, 3 mm
Baumit silikonová barva (Baumit SilikonFarbe)
Baumit univerzální základ (Baumit UniversalGrund) Baumit omítková stěrka s vložením Baumit sklotextilní síťovina (Baumit TextilglasGitter) Baumit termo omítka (Baumit ThermoPutz) - min. tl. 20 mm Baumit přednástřik (Baumit VorSpritzer) zdicí systém LIAPOR Vnější omítkový systém - varianta č. 2 Baumit silikonová omítka (Baumit Silikon Putze) škábaná struktura, 1,5 mm
škábaná struktura, 2 mm
škábaná struktura, 3 mm
rýhovaná struktura, 2 mm
Baumit silikonová barva (Baumit SilikonFarbe)
rýhovaná struktura, 3 mm
Baumit omítková stěrka (Baumit PutzSpachtel) s vložením Baumit sklotextilní síťovina (Baumit TextilglasGitter)
Baumit univerzální základ (Baumit UniversalGrund)
Baumit MPA (Baumit MPA 35) nanášet dvouvrstvě - min. tl. 20 mm zdicí systém LIAPOR Vnější omítkový systém - varianta č. 3 Baumit silikonová omítka (Baumit Silikon Putze) škábaná struktura, 1,5 mm
škábaná struktura, 2 mm
škábaná struktura, 3 mm
rýhovaná struktura, 2 mm
Baumit silikonová barva (Baumit SilikonFarbe)
rýhovaná struktura, 3 mm
Baumit omítková stěrka (Baumit PutzSpachtel) s vložením Baumit sklotextilní síťovina (Baumit TextilglasGitter)
Baumit univerzální základ (Baumit UniversalGrund)
(Článek byl zpracován s použitím interních podkladů společnosti Baumit, s.r.o. a Svazu výrobců cementu a vápna.)
LiaporNews_2_2006.QXD
Baumit jádrová omítka ruční/strojní, nanášet dvouvrstvě - min. tl. 20 mm zdicí systém LIAPOR Vnější omítkový systém - varianta č. 4 Baumit silikonová omítka (Baumit Silikon Putze) škábaná struktura, 1,5 mm
škábaná struktura, 2 mm
škábaná struktura, 3 mm
rýhovaná struktura, 2 mm
rýhovaná struktura, 3 mm
Baumit silikonová barva (Baumit SilikonFarbe)
Baumit univerzální základ (Baumit UniversalGrund) Baumit omítková stěrka (Baumit PutzSpachtel) s vložením Baumit sklotextilní síťovina (Baumit TextilglasGitter) Baumit jádrová omítka lehká (Baumit GrundPutz Leicht) strojní nanášení
Baumit jádrová omítka lehká (Baumit GrundPutz Leicht) ruční nanášení
nanášet dvouvrstvě min. 20 mm
Baumit přednástřik (Baumit VorSpritzer)
Zdicí systém LIAPOR
Vnitřní omítkové systémy Vnitřní povrchová úprava stěn
Baumit Baumit MPI 25 Baumit MPI 20 MVR Uni min.tl. 10 mm min.tl.10 mm min.tl.10 mm
Baumit Baumit hlazená tenkovrstvá omítka sádrová omítka (Baumit (Baumit GipsGlättPutz) Dünnputz) min.tl.10 mm min.tl.4 mm
Baumit jádrová omítka ruční/strojní (Baumit Grobputz) min.tl. 10 mm se štukovou úpravou
Zdicí systém LIAPOR Vnitřní omítkové systémy Vnitřní povrchová úprava stropů
Baumit MPI 25 Baumit přednástřik (Baumit VorSpritzer)
Baumit omítková stěrka (Baumit PutzSpachtel)
Baumit MVR Uni (Baumit MVR Uni)
Baumit MPI 20
Baumit hlazená omítka (Baumit GlättPutz)
Baumit tenkovrstvá sádrová omítka (Baumit GipsDünnputz)
Baumit betonkontakt (Baumit BetonKontakt)
Železobetonová stropní konstrukce
Liapornews 2_2006
5
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 6
Představujeme naše partnery
METROSTAV, a.s. Mezi významné partnery Liasu Vintířov patří bezesporu Metrostav, a.s. Zeptali jsme se proto ředitele projektového týmu č.6, střediska Karlovy Vary Ing. Vojtěcha Randáka na nejvýznamnější realizace staveb v našem regionu a na to, jak vypadá spolupráce s Liasem Vintířov…
Výstavba RD v Šabině Jedním z mnohých klientů, kterým firma LIAS Vintířov, LSM, k.s. zrealizovala prostřednictvím projektu „Dům jedním tahem“ kvalitní bydlení jsou i manželé Eva a Josef Temňákovi ze Šabiny u Sokolova. realizovaných staveb) dlouhodobá spolupráce s firmou Lias Vintířov, rychlost stavby a minimální zednické práce (rovnost zdí, pravé úhly apod.).
Karlovy Vary, celkový pohled na most
Letecký pohled na most v Ostrově
A co další realizace staveb? Mezi dokončené patří například obchvat Ostrova (silnice 1/13), kde jsme dva mosty nově zrealizovali a jeden z mostů sanovali. Byl to podobný rozsah prací, jako na rychlostní silnici R6. Další z mostů jsme vybudovali na přeložce silnice 1/7 Křimov Hora Sv. Šebestiána. Ze staveb, které právě probíhají je to estakáda na silnici 1/7 Chomutov Křimov a rekonstrukce silnice Karlovy Vary - Dubina.
Lias: Z jakého důvodu padlo Vaše rozhodnutí zrealizovat tento objekt ze stavebních dílců z Liaporbetonu? J.T.: Znalost tohoto typu rodinných domů (osobní návštěvy a konzultace s majiteli již
Estakáda v Chomutově
Projektový tým č. 6 - středisko Karlovy Vary, je součástí 4. divize akciové společnosti METROSTAV. Mezi nejvíce sledované stavby v regionu Karlovarska patří jednoznačně výstavba rychlostní silnice R6. Zde realizujeme stavby mostů pro železnici a také stavbu mostu přes pěší cestu. Celkový finanční objem našich prací zde přesahuje 300 mil. Kč. Na těchto stavbách jsme použili betony pouze od firmy Lias Vintířov, k.s. v objemu více než 10 000 m3. Spolupráce fungovala perfektně. 6
Liapornews 2_2006
Lias: Kdy a proč jste se rozhodl pro výstavbu rodinného domu? J.T.: Dlouhodobé řešení bytové situace čtyřčlenné rodiny s malými dětmi, žijící v panelovém domě v bytě na velkém městském sídlišti. Rozhodnutí padlo na přelomu roku 2003/2004.
Čelní pohled na posuvnou skruž
Kontakt: Ing. Vojtěch Randák, Metrostav, a.s. projektový tým č.6 Středisko Karlovy Vary Sokolovská 966/130 360 01 K. Vary tel. 353 449 707
Lias: Jaké jsou Vaše zkušenosti s předrealizační přípravou i následnou výstavbou rodinného domu? J.T.: V podstatě se dá říci, že nedošlo v těchto fázích k žádným zásadním problémům a omylům. Samotná stavba trvala 14 dní i za obtížných klimatických podmínek. Lias: Bydlíte v novém domě relativně krátkou dobu, ale můžete sdělit, co Vás v něm nejvíce překvapilo? J.T.: Nízké náklady na vytápění.
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 7
Nejčastější dotazy
Personální změny
Jak správně připravit vyrovnávací vrstvu a první řadu kalibrovaného zdiva Liapor?
Ing. Michala Hubertová
Dříve než začneme s prováděním vyrovnávací vrstvy, je třeba provést směrové vytýčení konstrukce stěny, tj. odkud a kam bude zdivo kladeno. Vlastní vyrovnávací vrstva se provádí z tepelně izolační malty Thermovit. Začíná se provádět z nejvyššího místa (základního) základů, a to v minimální tloušťce vrstvy 8 mm. Na tuto výšku budou vyrovnány všechny místa ve směru kladení zdicích prvků. Tyto vyrovnávací pásy se vytváří postupně. Nejdříve se ve vzdálenosti 2~4 m od základního bodu vytvoří maltové plochy o stejné výšce. Po zavadnutí je pak aplikována mezi tyto výškové body vyrovnávací malta, která se strhává latí do potřebné nivelity. Tento postup se dále opakuje mezi těmito základními body dokud není vytvořen ucelený záběr (většinou celistvá stěna, z rohu do rohu nebo zalomení). Je potřeba připomenout, že přesnost měření by měla být na ≤ 0,5 mm, vzhledem k tomu, že tloušťka ložné spáry u kalibrovaného zdiva se počítá na 2 mm.
Z toho vyplývá, že provedení vyrovnávací vrstvy je věcí zásadní a její provedení určuje, zda je konstrukce stěny z kalibrovaného zdiva realizovatelná. Pokládka první řady probíhá obdobně jako u zdiva prováděného klasickou metodou zdění. Vše začíná založením rohových či lomových prvků a jejím vyrovnáním. Mezi tyto prvky pak již probíhá ukládání jednotlivých segmentů dle běžného technologického postupu zdění zdiva Liapor. Pro lepší zpracování doporučujeme aplikovat již do první řady zdicí maltu pro tenké spáry, která umožňuje lepší urovnání na vyrovnávacím loži.
Vědecká a výzkumná činnost: Během doktorského studia členkou několika vědeckovýzkumných projektů.
Například VV CEZ MSM 1250011 „Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí“ a projekt CIDEAS „Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí“. V roce 2005 řešitelka ročního grantu FRVŠ č.1991 „Vývoj lehkého samozhutnitelného betonu s kamenivem Liapor.“
Ing. Helmut Leipert
Jak připravit podkladní vrstvu Liaporu pod plovoucí podlahu na stávající dřevěný strop? V případě pokládání podlahy na stávající dřevěný strop je nutné v rámci přípravy důkladně utěsnit případné spáry záklopu, a to buď přelištováním nebo např. montážní pěnou. Pro všechny typy podkladních konstrukcí se doporučuje na stávající podklad (dřevěný, betonový nebo keramický strop) položit před provedením vyrovnávacího podsypu z Liaporu separační vrstvu (geotextilie nebo lepenka). Suchý podsyp z Liaporu se provádí v tloušťce minimálně 20 mm od nerovností stávajícího podkladu. Při tloušťce prováděného podsypu do cca 50 mm se Liapor při ukládání hutní ručně (obvykle pomocí dřevěné latě a hladítkem). Větší tloušťky podsypu se doporučují ukládat po vrstvách zhruba 50 mm a hutnit například vibrační latí (setřesitelnost Liaporu zrnitosti 1 až 4 mm je asi 11 procent objemu). Pokud se aplikuje suchý podsyp z Liaporu ve větší tloušťce než 100 mm, pak se prokládá asi v polovině výšky (pro rovnoměrné přenesení
Od 1. července 2006 vedoucí oddělení Vývoj a kontrola jakosti. Dosažené vzdělání: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, obor Stavebně materiálové inženýrství; obhájena diplomové práce s názvem „Studium možností využití lehkého kameniva Liapor pro čerpatelné hutné betony“. Od roku 2003 prezenční doktorské studium na VUT Brno. Toho času odevzdána disertační práce na téma „Vývoj a studium vlastností lehkých vysokohodnotných betonů“ pod vedením Doc. Ing. Rudolfa Hely, CSc. Předpokládaný termín obhajoby je říjen 2006.
Od 17. května 2006 asistent ředitele Lias Vintířov, k.s. Dosažené vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta Financí a účetnictví, obor Finance. Studium ukončeno v únoru 2006.
zatížení) jednovrstvými sádrokartonovými deskami nebo lehkými deskami na bázi dřevěných vláken. Takto připravená vrstva suchého podsypu není pochozí, proto je pohyb nad ní možný jen po provizorním zakrytí. Jednotlivé podlahové desky se pokládají na vrstvu vyrovnaného a připraveného podkladu z Liaporu. Při větší ploše podlahy je možné připravit vrstvu podsypu po částech v pruzích. U všech podlahových systémů je vždy důležité při pokládání dodržet doporučené postupy jejich výrobce. (red)
Lias Vintířov navštívil koncem března letošního roku také šéf ODS Ing. Mirek Topolánek s hejtmanem Karlovarského kraje JUDr. Josefem Pavlem a poslancem Ing. Milošem Paterou. Areálem je provedl ředitel společnosti Ing. Rudolf Borýsek.
Liapornews 2_2006
7
LiaporNews_2_2006.QXD
22.6.2006 16:06
Stránka 8
Stavět z Liaporu se prostě vyplatí
Aleš Háma bude stavět z Liaporu Podnikatelé soupeřili tentokrát v tenise
Vítěz odjel na koni!
Známý moderátor Aleš Háma patří mezi další celebrity, které se rozhodly stavět svůj dům s Liaporem. Znalci vědí, že Aleš Háma pochází z Karlových Varů a přestože bude stavět svůj dům
nedaleko Prahy, ví, že na stavební materiál z Liaporu se může stoprocentně spolehnout především, co se týče jeho kvality. (Petr Gardner)
Už 9. ročník tenisového turnaje LiaporCup se uskutečnil druhou červnovou sobotu na kurtech před hotelem Imperiál v Karlových Varech. Zúčastnili se ho nejen nejvýznamnější představitelé stavebních firem, ale i primátor města Karlovy Vary Mgr. Zdeněk Roubínek s náměstkem Ing. Petrem Keřkou.
Ze základních skupin byly týmy rozděleny do tří samostatných výkonostních turnajů. Turnaj mistrů vyhráli Nýč, Mazaný z Krušnohorské stavební, Turnaj šampiónů pak Študlar s Hložkem z Algonu Cheb a Turnaj nešťastníků se stal kořistí dvojice Meluzín z ČTK a Drábková z Liaporu. Vítězové Turnaje mistrů získali živého
8
Liapornews 2_2006
koně, kterého darovala do turnaje firma Balcar. Poté, co na něj nasedli, odcválali neznámo kam… Další ceny věnovala do turnaje firma Kalibra, za což patří oběma firmám velký dík od pořadatelů. Již teď se všichni těší na jubilejní 10. ročník tenisového turnaje LiaporCup! (Petr Gardner)
LIAPOR přeje všem svým zákazníkům, spolupracovníkům a partnerům krásné prožití léta!