5. Ze soudních síní - transformace 31

Časopis pro uživatele programů

ZEIS

OBSAH 1. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům vedle mzdy a jejich daňové dopady v roce 2007

1

2. Změny v oblastí účetnictví a daní 2007 - 2008

20

3. Sloučení družstev

29

4. Okénko uživatelů ZEIS

25

5. Ze soudních síní - transformace

31

POSTUP PŘI VYÚČTOVÁNÍ PŘIJATÝCH ZÁLOH V SOUVISLOSTI SE ZMĚNOU SNÍŽENÉ SAZBY DPH OD 1.1.2008 Z 5% NA 9%

38

Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: [email protected] © PROFEX AM, spol. s r.o., 2007, vyšlo 15. listopadu 2007

PROFEX 3/2007

1.

PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM VEDLE MZDY A JEJICH DAŇOVÉ DOPADY V ROCE 2007

Autor: Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor, MAKO Audit s.r.o., [email protected] zaměstnance a bude podléhat pojistnému na veřejnoprávní pojištění.

1.1.2007 vstoupil v platnost zákon č.262/2006 Sb. zákoník práce a doprovodný zákon č.264/2006 Sb., který změnil i dalších 60 zákonů v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Doprovodný zákon byl novelizovaný zákonem č. 585/2006 Sb. (řešil odklad účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb. až na rok 2008 – např. proplácení náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci zaměstnavatelem – pro rok 2007 platí původní zákon č.54/1956 Sb.).

•

Původně se školeních k této problematice začal používat termín „triáda“. Takto začalo být označováno současné zatížení příjmů zaměstnanců daní z příjmů fyzických osob, veřejným zdravotním pojištěním a veřejným sociálním pojištěním. Stalo se tak, protože veřejné pojištění je v podstatě určitou formou daně. Zjednodušeně řečeno by měl být obecný princip následující:

Nový zákoník práce změnil přístup z původního stavu

„co není povoleno zákonem, je zakázáno“ na nové obecně platné pojetí

„co zákon výslovně nezakazuje, je povoleno“

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nějaké plnění, které není přímou odměnou za vykonanou práci mimo okruh svých daňových nákladů, zaměstnanec by neměl mít tento příjem zdaněn „triádou“. Naopak, zúčtuje-li tento svůj náklad zaměstnavatel jako náklad daňový, zdaní jej zaměstnanci obdobně jako jeho mzdu. V praxi to samozřejmě takhle jednoduché od 1.1.2007 není a existuje předpoklad, že z tohoto obecného pravidla budou platit výjimky i v budoucnu.

Odobně jako je tomu v ostatních zákonech. Provedené změny tak navazují na článek 2 odst. 4 zákona č.1/1993 Sb. Ústava České republiky, ve kterém je stanovena zásada, že: „Každý občan může činit co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Společně s novým zákoníkem práce byl schválen tzv. doprovodný zákon, který novelizoval řadu souvisejících zákonů, mezi jiným i zákon o daních z příjmů a zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Díky přijetí těchto zákonů má zaměstnavatel od 1. ledna 2007 relativně vysokou volnost v rozhodování o poskytování peněžitých i nepeněžitých plnění svým zaměstnancům mimo jejich mzdu i v rozhodování o daňové uznatelnosti vzniklých nákladů.

Než poskytne zaměstnavatel nějaké plnění svému zaměstnanci (ať už v peněžní nebo v nepeněžní formě), měl by si zjistit, jaké dopady to bude mít ze čtyř hledisek, aby nebyl následně překvapen, že takto vynaložené prostředky v konečném efektu budou „dražší“ než pokud by zvýšil zaměstnanci mzdu:

V průběhu projednávání nového zákoníku práce v létě 2005 došlo k dohodě MF, MPSV, MZdravotnictví, ČMKOS a zástupců zaměstnavatelů a k přijetí společného obecného stanoviska k budoucí úpravě (obecnému principu, který by měl být prosazen do zákonů): •

•

poskytnutý benefit hrazený z FKSP, sociálních fondů, ze zisku po zdanění či na vrub daňově neuznatelných nákladů, nebude zdaňován daní z příjmů fyzických osob a nebude podléhat ani pojistnému na veřejnoprávní pojištění.

zaměstnavatel (poplatník DPPO nebo DPFO) bude mít relativně vysokou volnost v možnosti uplatnění peněžitých i nepeněžitých plnění zaměstnancům vedle mzdy (zkráceně benefitů) do daňově uznatelných nákladů.

•

zdanění tohoto plnění na straně zaměstnance (daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).

•

zda lze vynaložený náklad zahrnout na straně zaměstnavatele do daňově účinných nákladů a snížit tak o ně jeho základ daně.

•

zda bude toto plnění zahrnuto do vyměřovacího základu na sociální pojištění.

•

zda bude toto plnění zahrnuto do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění.

V tom nejhorším případě se může stát, že zaměstnanci musí zaměstnavatel tento jeho příjem zdanit, odvést z něj zdravotní i sociální pojištění a přitom si jej nebude smět zahrnout do daňově účinných nákladů.

poskytnutý benefit, který zaměstnavatel zahrne do svých daňově uznatelných nákladů bude zdaněn u

-1-

PROFEX 3/2007

ZÁKLADNÍ OBECNÁ VÝCHODISKA PŘI POSKYTOVÁNÍ PENĚŽNÍCH ČI NEPENĚŽNÍCH PLNĚNÍ NAD RÁMEC MZDY ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM V ROCE 2007 Rozdíl oproti dani z příjmů je, že do daňového základu zaměstnance se zahrnují jakékoliv peněžní i nepeněžní příjmy a to i ty, které nezpůsobují okamžité snížení prostředků zaměstnavatele.

Podstatnou změnou pro rok 2007 je, že byly sjednoceny vyměřovací základy zaměstnanců pro účely veřejnoprávního pojištění a jejich výše je v zásadě odvozena od základu daně z příjmů fyzických osob.

Příklady rozdílů mezi základem DPFO a vyměřovacími základy na veřejnoprávní pojištění:

Zdravotní pojištění - §3 zákona č.592/1992 Sb.:

A. Hromadný svoz zaměstnanců do práce najatým dopravcem.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

Doprava se musí dodavateli zaplatit bez ohledu na to, kolik lidí a který konkrétní zaměstnanec této dopravy využil. Náklad na svoz není zúčtován žádnému konkrétnímu zaměstnanci, a proto se nejedná o příjem zahrnutý do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění zaměstnance. Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se ale jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který se dopravil do práce (protože tak stanovuje §3 ZDP). Vznikl mu příjem podléhající dani ze závislé činnosti ve výši rozdílu mezi cenou „obvyklou“ a částkou, kterou zaplatil zaměstnavateli (většinou zaměstnanci nic neplatí) – tento princip je uveden v ustanovení §6 odst.3 zákona o daních z příjmů. Protože se nejedná o příjem osvobozený, zaměstnanci se přidaní ke mzdě. Samozřejmě vznikne problém, protože zaměstnavatel musí sledovat, kolikrát který zaměstnanec dopravu využil a navíc stanovit cenu obvyklou (v tomto případě je to cena jízdenky, jakou by zaměstnanci platili, kdyby na stejnou trasu absolvovali s komerčním dopravcem).

Sociální pojištění - §5 zákona č.589/1992 Sb.: Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

B. Poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Konkrétnímu zaměstnanci není zúčtován žádný příjem, nevstupuje proto do vyměřovacího základu pro veřejné pojištění.

Rozdíly mezi základem DPFO a vyměřovacími základy SP a ZP

Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se ale jedná o zdanitelný příjem zaměstnance ve výši 1% vstupní ceny vozidla (§6 odst.6 ZDP).

I nadále existují v roce 2007 rozdíly mezi základem DPFO a vyměřovacím základy na veřejnoprávní pojištění.

C. Poskytnutí nebo prodej výrobků, zboží nebo služeb zaměstnancům

1) Do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění se zahrnuje pouze příjem „zúčtovaný“ konkrétnímu zaměstnanci pokud se zároveň o výši tohoto příjmu snížily prostředky zaměstnavatele.

Do konce roku 2006 nevstupovaly částky, o které byla úhrada zaměstnanců za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než byla jejich obvyklá cena, do vyměřovacího základu na ZP a SP (§3 odst.2 písm.8 ZP, §5 odst.2 písm.8 SP).

Tímto zúčtovaným příjmem zúčtovaným konkrétnímu zaměstnanci se zjednodušeně řečeno rozumí plnění, které opravdu snížilo hodnotu majetku zaměstnavatele, jehož hodnota byla u zaměstnavatele zahrnuta do nákladů (a to i nedaňových) nebo byla čerpána ze zisku po zdanění (např. z fondů na účtech 423, 427, 428) a zároveň lze vysledovat, který konkrétní zaměstnanec toto plnění čerpal.

Od 1.1.2007 tomu tak již není. Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje rozdíl mezi nákladem zaměstnavatele na poskytnutý výrobek nebo službu a částkou, kterou za toto plnění zaměstnanec zaplatil . Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance ve výši rozdílu -2-

PROFEX 3/2007 mezi cenou obvyklou (za kterou se běžně prodává) a částkou, kterou za toto plnění zaměstnanec zaplatil .

konkrétnímu zaměstnanci), podléhají tyto příjmy i odvodům zdravotního a sociálního pojištění.

2)

Daň z příjmů fyzických a právnicprávnických osob:

3)

-

-

Zaměstnání, které nezakládá účast na nemocenském pojištění a z toho důvodu se nezahrnuje ani do základů na veřejnoprávní pojištění příležitostná zaměstnání méně než 7 dní / 400 Kč dohody o provedení práce

Ke změnám došlo především v §24 odst.2 písm.j a v §25 odst1 písm.d

Výjimky, kdy se zdanitelný příjem nezahrnuje do vyměřovacího základu z důvodů přímo vyjmenovaného v zákonech náhrady škody podle zákoníku práce odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné věrnostní přídavky horníků odměny podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích jednorázová sociální výpomoc (nenávratná – v podstatě forma daru) poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (životní jubilea, jiná výročí – např.výročí existence firmy, či jiné zásluhy), pokud důvod nastal po skončení zaměstnání.

Náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců §24 odst.2 písm.j): Jejich daňová uznatelnost je pro zaměstnavatele zakotvena v §24 odst.2 písm.j). Toto ustanovení se skládá z návětí, které vymezuje základní podmínky, aby takovýto náklad mohl být daňově uznatelný a dále 5 bodů, řešících konkrétně jednotlivé druhy nákladů. Vždy když budete řešit náklady takového charakteru, musíte vyhovět současně ustanovení uvedenému v návětí a zároveň i některému z bodů. Podle §24 odst.2 písm.j) jsou daňovými náklady také:

výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

 Pozor: do této skupiny ale nepatří např. pololetní prémie vyplacené tři měsíce po ukončení pracovního poměru zaměstnance, protože důvod k jejich vyplacení vznikl ještě za doby trvání pracovního poměru. Tyto příjmy nevstupují do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely výpočtu pojistného na veřejnoprávní pojištění přestože vstupují do daňového základu pro DPFO. Dejte si pozor na změnu v přístupu k některým druhům příjmů, u kterých došlo od roku 2007 ke změně: Příjmy zaměstnanců, které do konce roku 2006 nebyly zahrnovány do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění a od roku 2007 zahrnovány jsou: •

Částky, které zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění (např. nadstandardní zubní péči, plastickou operaci, oční operaci nehrazenou zdravotní pojišťovnou)

•

Pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění pokud nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

•

Částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než je jejich obvyklá cena

•

Plnění poskytnutá při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod pokud nejsou osvobozeny od daně z příjmů. Pokud tedy v roce 2007 některý z výše uvedených příjmů vstupuje do základu daně z příjmů a současně jsou splněny ostatní podmínky (např. příjem je zúčtovaný

Základním předpokladem, aby náklad mohl být podle tohoto ustanovení uznán jako daňový, tedy je, aby byly -3-

PROFEX 3/2007 splněny základní podmínky uvedené v úvodu §24 odst.2 písm.j):

-

 Náklady musí být vynaloženy na pracovní a sociál-

•

ní podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců

•

A současně musí být tyto náklady vynaloženy na konkrétní účely stanovené v některém z pěti bodů uvedených pod návětím. První čtyři body v roce 2007 v podstatě nečiní velké problémy, vzhledem k provedeným změnám je nejzajímavější bod 5.:

•

5.práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

•

Zde je zakotvena možnost, aby zaměstnavatel zúčtoval jako daňový náklad téměř jakýkoliv výdaj vynaložený ve prospěch zaměstnanců. Musí být ale samozřejmě splněna podmínka, že se jedná o náklad na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců a současně nesmí být jiným ustanovením zákona daňová uznatelnost omezena.

•

• •

•

• •

aby tento náklad nebyl omezen některým jiným ustanovením zákona. Takových omezení obsahuje zákon poměrně dost. Jsou uvedena např. v následujících ustanoveních zákona: příspěvek na stravování je omezen §24 odst. 2 písm. j) bod 4 svoz zaměstnanců do práce upravuje §24 odst.2 písm.zg) přechodné ubytování zaměstnanců v §24 odst.2 písm.zu) cestovní náhrady §24 odst.2 písm.zh) výdaje na pořízení ochranných nápojů §24 odst.2 písm.j) bod 1. limit příspěvku na penzijní připojištění §24 odst. 2 písm. zj), příspěvku na životní pojištění písm. zo) a pojistné hrazené za člena statutárního orgánu §25 odst. 1 písm. d) penále a pokuty za chybné odvody ve mzdové oblasti: § 25 odst. 1 písm. f) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob §25 odst.1 písm.k) dary zaměstnancům jsou zcela vyloučeny z daňových nákladů v §25 odst. 1 písm. t) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů zaměstnanců přesahujících průměrnou výši úroků: § 25 odst. 1 písm. x)

Omezení daňové uznatelnosti nákladů je nutno v praxi posuzovat a aplikovat přesně podle zákona.

V souvislosti s tímto ustanovením je nutno zmínit i další změnu provedenou v zákoně o daních z příjmů od 1.1.2007:

Příklady: Od roku 2007 lze jako daňový náklad zaměstnavatele zúčtovat i peníze vyplacené zaměstnanci v hotovosti vedle mzdy – to nebylo před 1.1.2007 možné.

1. Zaměstnavatel má sjednáno v kolektivní smlouvě, že sváží zaměstnance do práce mikrobusem, který uveze 7 osob. Podle §24 odst.2 písm.zg) je automaticky daňovým nákladem svoz zaměstnanců, pokud je zajištěn dopravním prostředkem bez ohledu na to, zda existuje ujednání v kolektivní smlouvě. Pro účely tohoto ustanovení se ale za dopravní prostředky považují motorová vozidla pro dopravu deseti a více osob. Proto nemůžeme §24 odst.2 písm.zg) pro náš příklad použít.

Pro rok 2007 byl novelován §25 odst.1 písm.d). Z tohoto ustanovení byl od roku 2007 vypuštěn následující text zvýrazněný tučně: V roce 2007 již neplatí, že za daňové výdaje nelze uznat zejména peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis...

Musíme využít §24 odst. 2 písm. j) bod 5. Pokud by nebyla doprava mikrobusem sjednána v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, musela by být nedaňovým nákladem. Protože ale sjednána je a §24 odst.2 písm.zg) mluví pouze a výhradně o motorových vozidlech pro dopravu deseti a více osob a nijak neřeší jiné způsoby dopravy (neobsahuje žádné omezení pro mikrobusy), můžeme tento náklad zúčtovat jako daňový v souladu s §24 odst. 2 písm. j) bod 5. Zaměstnanec ale příjem zdaní podle §6 v ceně obvyklé.

Od roku 2007 zaměstnavatel může do daňových nákladů zúčtovat mnohem více „nemzdových“ výdajů vynaložených ve prospěch zaměstnanců. Zase to souvisí s novým přístupem k tzv. triádě – téměř všechny příjmy tohoto charakteru totiž zdaní zaměstnanec a podléhají i odvodům ZP a SP a zaměstnavatel se v podstatě musí rozhodnout, co pro něj bude výhodnější. Pokud se rozhodne prohlásit výdaje tohoto charakteru za daňové náklady a využije znění §24 odst.2 písm.j) bod 5., musí splnit všechna ustanovení zákona a dát si pozor především na následující: -

-

2. Úplně stejně se bude postupovat, pokud bude mít zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednáno, že zaměstnavatel mu bude hradit jím vynaložené výdaje na dojíždění do práce vlastním autem nebo taxíkem.

aby tento výdaj byl skutečně „právem zaměstnance“. To znamená, že toto právo musí být někde zakotveno.

3. Pokud se zavážeme v pracovní smlouvě hradit zaměstnanci přechodné ubytování: a) na ubytovně nebo v hotelu – §24 odst.2 písm.zu) omezuje daňový náklad částkou 3500 Kč měsíčně, více nesmíme zúčtovat do daňově účinných nákladů ani když jsme k tomu smluvně vázáni.

aby to byl náklad na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců.

-4-

PROFEX 3/2007 b) v bytě nebo rodinném domě - §24 odst.2 písm.zu) řeší přechodné ubytování s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě. To znamená, že pokud by zaměstnanci nevzniklo právo na přechodné ubytování v bytě a zaměstnavatel by mu je přesto poskytl, měl by nedaňový náklad. Protože my máme smlouvu a §24 odst.2 písm.zu) neřeší přechodné ubytování v bytě, dostáváme se do §24 odst.2 písm.j bod.5 a paradoxně máme daňový náklad bez omezení jeho výše.

ních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

4. §24 omezuje daňové náklady na příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců splňující dané podmínky. Po překročení daných limitů (3% ze základu na SP nebo 8000 Kč ročně) nelze náklad zúčtovat jako daňový ani kdybychom to měli ujednáno v kolektivní smlouvě.

Daňově uznatelnými jsou náklady spojené s provozováním zařízení (vlastních zařízení zaměstnavatele nebo pronajatých), která budou v souladu se zákonem naplňovat práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní smlouvy či jiné smlouvy, ale současně jde o zdanitelný příjem zaměstnance podléhající pojistnému.

Tato ustanovení ale neřeší jiné druhy komerčních pojištění. Pokud se např. zaměstnavatel zaváže hradit zaměstnanci úrazové pojištění, lze jej podle §24 odst.2 písm.j bod.5 zúčtovat jako daňový náklad. Zaměstnanec ale tento příjem zdaní podle §6.

PROBLÉM vznikne tehdy, pokud v souvislosti s čerpáním takovéto výhody vznikne zaměstnanci nějaký zdanitelný nepeněžní příjem, který ale nebude možné jednoduše vyčíslit. Pokud nebudete umět stanovit daňový základ zaměstnance, lze doporučit, abyste uvážili, zda nebude vhodnější hradit tyto výdaje mimo daňové náklady. Zákon vám možnost takové volby dává. Zaměstnanci potom mají příjem osvobozen podle §6 odst.9 písm.d) a tento problém nevznikne.

Vzájemný vztah ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, § 25 odst. 1 písm. k) a §6 odst.9 písm.d) ZDP:

§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Příklad: Pokud zaměstnavatel na své náklady provozuje tělocvičnu, bazén, saunu nebo jiné podobné zařízení, může zakotvit právo zaměstnanců využívat toto zařízení do nějakého dokumentu. Potom má právo veškeré náklady na toto zařízení účtovat daňově. Zaměstnanci ovšem tento nepeněžní příjem musí zdaňovat a odvádět i ZP a SP. Problém je, jak stanovit základ daně, případně vyměřovací základ na ZP a SP. Jednodušší a mnohdy i levnější proto bude zúčtovat výdaje zaměstnavatele jako nedaňový náklad, protože v tom případě mají zaměstnanci příjem osvobozen od daně i od SP a ZP.

§ 25 odst. 1 písm. k za daňové náklady nelze uznat výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) a zu) ; přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně.

§6 odst.9 písm.d) Osvobozena od daně jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kultur-

Příklady některých plnění poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci a jejich dopady do daňových nákladů zaměstnavatele, základu daně zaměstnance, vyměřovacího základu na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.

NE – podle §6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytnuté zaměstnanci v limitu a v nepeněžní formě včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování

ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 1. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Je zdaněno u zaměstnance?

-5-

PROFEX 3/2007 NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO

Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

Pitná voda poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?


NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO

NE – podle §6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Poznámka:

ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 1. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

Ustanovení o ochranných nápojích je v zákoně o daních z příjmů nově upraveno od 1.1.2007. Ochranné nápoje jsou definovány jinak než pitná voda a je věcí odborných pracovníků, aby stanovili limity ochranných nápojů v konkrétních případech. Ochranné nápoje jsou upraveny v §5 Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb. Obecně platí, že ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento a nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol vůbec.

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO

U zaměstnance příjem vyplývající z povinnosti uložené zaměstnavateli není předmětem daně. Toto je dáno ustanovením §6 odst.7 písm.b:

Poznámka: Povinnosti zaměstnavatele spojené s bezpečností, ochranou zdraví a hygienickým vybavením pracovišť jsou definována v §101, §102 a §104 zákoníku práce a prováděcích vyhláškách (zejména č.178/2001 Sb. a č.309/2006 Sb.). Problémy v posledních letech činily zejména výklady týkající se poskytování nápojů (především pitné vody) zaměstnancům na pracovišti. Na koordinačním výboru Komory daňových poradců ČR a Ministerstva financí se 5.4.2007 projednala i tato problematika a byl přijat následující závěr:

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně není hodnota ....... ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem ..........

Ostatní nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti Při poskytování ostatních nealkoholických nápojů lze v praxi postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu poskytnutí těchto nápojů zaměstnancům má dopad i do zdaňování.

§101 odst.1 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavateli stanoví obecnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Konkrétní podmínky jsou stanoveny v Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb. V ustanovení §28 je řečeno, že objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci. Je jedno, jakým způsobem zajistí zaměstnavatel tuto svou povinnost, zda zásobováním z veřejného řádu či dodávkami balené pitné vody. Zároveň ovšem vyhláška odkazuje v definici pitné vody na §3 zákona č.258/2000 Sb., který stanoví, že za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu a dále na vyhlášku č.376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, k přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo s lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Z toho lze dovodit, že tomuto ustanovení vyhovuje pouze čistá voda bez jakýchkoliv příměsí ovšem bez ohledu na způsob dodání – je jedno zda teče z kohoutku vodovodu či je dodána v PET lahvích nebo v barelech.

První variantou je, že zaměstnavatel poskytne nealkoholické nápoje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu: Je zdaněno u zaměstnance? NE – podle §6 odst.9 písm.c) je tento příjem osvobozen od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO

Ochranné nápoje poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti v souladu s §5 Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb.

Druhou variantou je, že zaměstnavatel poskytne nealkoholické nápoje z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu:

Je zdaněno u zaměstnance? NE – podle §6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – podle §6 odst.9 písm.c) není tento příjem osvobozen od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 1. -6-

PROFEX 3/2007 ANO – vyhovuje ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

 POZOR! Všechny dary bez výjimky jsou u zaměst-

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Zaměstnanec má od daně z příjmu osvobozeny pouze a výhradně dary splňující všechny následující podmínky (neodvádí se ani zdravotní a sociální pojištění):

navatele vždy daňově neuznatelným nákladem.

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO

-

dar musí být nepeněžní

-

poskytnuté dary splňující ostatní podmínky se pro účely zdanění sčítají za celý rok, osvobozena je pouze částka do 2000 Kč

-

dar musí být poskytnut v souladu s vyhláškou o FKSP a to i v případě, že je poskytnut ze zisku po zdanění nebo jiného sociálního fondu

Poznámka: Ke zpřísnění došlo od 1.1.2007. Podle §6 odst.9 písm.c) již nemá zaměstnanec osvobozen naturální příjem ve formě poskytnutých nealkoholických nápojů (s výjimkou ochranných nápojů nebo nápojů zúčtovaných mimo okruh daňových nákladů):

§ 14 vyhlášky o FKSP č.114/2002 Sb. - Dary

Od daně je ... osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti

(1) Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,

Toto ustanovení je upraveno v duchu původní dohody o „triádě“. Zaměstnanec má osvobozeno pouze to, co zaměstnavatel nezúčtoval jako daňový náklad – samozřejmě s výjimkou toho, k čemu je zaměstnavatel povinován ze zákona.

b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,

V praxi se budou vyskytovat pravděpodobně problémy, pokud zaměstnavatel bude postupovat podle druhé varianty, protože vzniká otázka, jak bude zjišťována částka, která má být zaměstnanci zdaněna. Tato částka by se měla odvíjet od skutečně vypitého množství nápojů, takže reálně lze například postupovat tak, že bude stanoveno, že každý zaměstnanec má nárok na jednu láhev Coca-coly za jednu odpracovanou směnu se sledováním konzumace jednotlivými zaměstnanci. Prozatím bude pravděpodobně nejpřijatelnější variantou zúčtovávat tyto náklady jako nedaňové, protože v tom případě je má zaměstnanec osvobozené, tyto problémy nebudou vznikat a navíc finančně bude toto řešení i levnější variantou.

c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku, d) při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu. 2. Sociální výpomoc zaměstnanci do výše 500.000 Kč v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav.

Dary a sociální výpomoci poskytnuté zaměstnancům.

1. Nepeněžní dary poskytnuté z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu v souladu s vyhláškou o FKSP do výše 2000 Kč za rok u jednoho zaměstnance

V praxi lze postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu má dopad do zdaňování.


První variantou je, že zaměstnavatel poskytne výpomoc z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu:

NE – je osvobozeno podle §6 odst.9 písm.ch). Je daňovým nákladem zaměstnavatele?


NE – podle §25 odst.1 písm.t) dary nejsou nikdy daňově uznatelným nákladem Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

NE – podle §6 odst.9 písm.r) je tento příjem osvobozen od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

NE – podle §5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO

NE – podle §3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb.

-7-

PROFEX 3/2007 Druhou variantou je, že zaměstnavatel poskytne výpomoc z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu:

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – podle §6 odst.9 písm.r) není tento příjem osvobozen od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Příklady: 1)

Zaměstnavatel poskytl v lednu zaměstnanci dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 1500 Kč u příležitosti 30 let trvání jeho pracovního poměru a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec nezdaňuje nic, neodvádí se ZP ani SP

2)

V říjnu témuž zaměstnanci poskytl zaměstnavatel u příležitosti přidělení částečného invalidního důchodu dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 500 Kč. a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec zdaňuje příjem ve výši 500 Kč, odvádí se ZP i SP, protože nebyly splněny podmínky vyhlášky o FKSP

3)

V listopadu témuž zaměstnanci poskytl zaměstnavatel u příležitosti životního výročí 50 let věku dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 3000 Kč. a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec zdaňuje příjem ve výši 2500 Kč, odvádí se ZP i SP z částky 2500 Kč, protože byl překročen roční limit 2000 Kč (1500 + 3000 – 2000 = 2500).

ANO – vyhovuje ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb. Poznámka: Definice sociální výpomoci pro účely stanovení základu na SP a ZP je jiná (je šiřší) než pro účely osvobození od daně z příjmu. Je tedy pravděpodobné, že i když nesplníme podmínky pro osvobození od daně z příjmů, přesto tento příjem nevstoupí do vyměřovacích základů pro SP a ZP: §6 odst.9 písm.r zákona o daních z příjmů: Od daně jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Půjčky poskytnuté zaměstnancům U půjček poskytnutých zaměstnancům musíme brát v úvahu několik okolností: • • •

zda je půjčka úročena za jakým účelem, případně v jaké výši byla poskytnuta jakému zaměstnanci byla poskytnuta.

Tyto okolnosti musíme brát v úvahu při zdaňování.

§5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. a §3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb.:

Je zdaněno u zaměstnance? U zaměstnance se sleduje, za jakým účelem a v jaké výši byla půjčka poskytnuta, případně zda je úročena. Mohou nastat tyto varianty: NE – pokud byla půjčka poskytnuta: a) na bytové účely do výše 100.000 Kč (u zaměstnance postiženého živelní pohromou do 1.000.000 Kč). b) na překlenutí tíživé finanční situace do výše 20.000 Kč (u zaměstnance postiženého živelní pohromou do 200.000 Kč). V těchto případech nemusíme kontrolovat, zda je půjčka úročena, zaměstnanec nikdy nic nezdaňuje, protože tak stanoví §6 odst.9 písm.n). Pokud bylo poskytnuto zaměstnanci více půjček na stejný účel, pro účely zdanění je musíme vždy sečíst (součet zůstatků dosud nesplacených půjček stejného typu). ANO – pokud byla poskytnuta půjčka k jinému účelu nebo ve vyšší částce, musíme kontrolovat, jak vysoký úrok zaměstnanec platí. Zaměstnanec zdaňuje peněžní zvýhodnění ve výši rozdílu mezi úrokem obvyklým

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. 3. Peněžní a všechny ostatní nepeněžní dary nesplňující podmínky uvedené v bodu 1. Je zdaněno u zaměstnance? ANO – není osvobozeno podle §6 odst.9 písm.ch). Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE – podle §25 odst.1 písm.t) dary nejsou nikdy daňově uznatelným nákladem Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? -8-

PROFEX 3/2007 v čase a místě a úrokem, který hradí zaměstnanec zaměstnavateli. U půjček výše uvedených se zdaňuje pouze úrokové zvýhodnění z částky půjčky přesahující stanovený limit, u půjček jiného typu než jsou výše uvedené se zdaňuje celé úrokové zvýhodnění.

1) Protože zaměstnanci tato půjčka na koupi bytu nestačila, půjčil si na pořízení bytu dalších 250.000 Kč u peněžního ústavu a doložil zaměstnavateli, že tato půjčka je úročena 8% p.a. 2) Zaměstnavatel provede výpočet úroků za rok 2007 a zúčtuje je do výnosů roku 2007:

Co je to úrok obvyklý stanoví pokyn D-300: Je to úrok, který je používán peněžními ústavy v místě a čase při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka. Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky poskytovány a vybrat takovou půjčku, která se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on sám zaměstnanci poskytuje. Výše obvyklého úroku nemusí být stejná po celou dobu splácení půjčky a zaměstnavatel má v tomto případě povinnost přihlédnout k výši obvyklého úroku používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Výpočet rozdílu mezi obvyklým úrokem a úrokem hrazeným zaměstnancem se musí provést alespoň jedenkrát za rok a zdanit se zaměstnanci musí nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec. Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

150.000 x 0,01 x 6 / 12 = 750 Kč

zaúčtováno 335/662

3) Zaměstnavatel při zúčtování mzdy za prosinec 2007 provede výpočet úrokového zvýhodnění z jím poskytnuté půjčky: - úrokové zvýhodnění do výše půjčky 100.000 Kč má zaměstnanec osvobozeno - úrokové zvýhodnění ze zbytku půjčky: 50.000 x (0,08 – 0,01) x 6 / 12 = 1.750 Kč Daňový základ zaměstnance se v prosinci 2007 zvýší o 1.750 Kč, základy pro ZP a SP se nezvyšují, zaměstnavatel zúčtoval půjčku jako pohledávku za zaměstnancem 335/221, žádné dodanění se u zaměstnavatele neprovádí. 2) Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci – ekonomickému řediteli, který je zároveň členem představenstva, 1.11.2007 bezúročnou půjčku na stavbu rodinného domu ve výši 300.000 Kč. Jinou půjčku zaměstnanci neposkytl. Zaměstnanec splácí měsíčně 10.000 Kč, poprvé 1.12.2007. Diskontní sazbu ČNB k 1.11.2007předpokládejme ve výši 2,5%. Jaké budou daňové dopady této půjčky?

NE – výdej finančních prostředků se účtuje jako pohledávka za zaměstnancem. Zvyšuje případné úrokové zvýhodnění poskytnuté zaměstnanci základ daně zaměstnavatele? NE – pokud je půjčka poskytnuta běžnému zaměstnanci, zaměstnavatel zaúčtuje do výnosů pouze úrok ve výši sjednané se zaměstnancem. ANO – pokud je půjčka poskytnuta zaměstnanci, který je „spojenou osobou“ podle §23 odst.7 zákona o daních z příjmů, musí zaměstnavatel zdanit kladný rozdíl mezi úrokem ve výši 140% diskontní sazby ČNB platné k datu poskytnutí půjčky a úrokem sjednaným se zaměstnancem. Zdanění se lze vyhnout jedině tak, že tento rozdíl zaměstnavatel při kontrole FÚ uspokojivě doloží – to je v praxi velmi obtížné. Spojenou osobou je např. zaměstnanec, který se podílí na vedení společnosti. V praxi se jedná většinou o člena představenstva nebo jednatele společnosti (pro účely daně z příjmu se považuje také za zaměstnance).

a) Zaměstnavatel si u místního peněžního ústavu zjistil, že za obdobných podmínek by tento ústav poskytl tomuto zaměstnanci půjčku s úrokem 6% p.a. b) Zaměstnavatel při zúčtování mzdy za prosinec 2007 provede výpočet úrokového zvýhodnění z jím poskytnuté půjčky: - úrokové zvýhodnění do výše půjčky 100.000 Kč má zaměstnanec osvobozeno - úrokové zvýhodnění ze zbytku půjčky: 200.000 x 0,06 x 1 / 12 + 190.000 x 0,06 x 1 / 12 = 1.950 Kč


Daňový základ zaměstnance se v prosinci 2007 zvýší o 1.950 Kč

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Základy pro ZP a SP se nezvyšují c) Zaměstnavatel zúčtoval půjčku jako pohledávku za zaměstnancem 335/221. Protože zaměstnanec je spojenou osobou podle §23 odst.7 písm.b) bod 1, v daňovém přiznání za rok 2007 zvýší zaměstnavatel na ř.20 svůj základ daně o rozdíl mezi úrokem ve výši 140% DS ČNB a sjednaným úrokem : 200.000 x 0,025 x 1,4 x 1 / 12 + 190.000 x 0,025 x 1,4 x 1 / 12 = 1.138 Kč

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Příklady: 1) Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci – skladníkovi 1.7.2007 úročenou půjčku na pořízení bytu ve výši 150.000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 1%. Jinou půjčku zaměstnanci neposkytl. Zaměstnanec začne půjčku splácet formou srážek ze mzdy, poprvé za leden 2008. Jaké budou daňové dopady této půjčky?

Zvýhodněné stravování zaměstnanců – příspěvky na stravování zaměstnanců Zvýhodněné stravování lze zaměstnancům poskytovat dvěma základními způsoyb, podle kterých se potom -9-

PROFEX 3/2007 odvíjejí i daňové souvislosti (především daňová uznatelnost nákladů na straně zaměstnavatele):

Pokud má zaměstnavatel pouze vlastní jídelnu, ve které na vlastní náklady vydává nakoupená jídla, nesplňuje podmínky stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a musí postupovat podle bodu 2). Obdobně pokud má vlastní kuchyň s jídelnou, ale pronajme tato zařízení a nakupuje stravovací službu od nájemce, již se nejedná o stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a zaměstnavatel musí také postupovat podle bodu 2).

1) Zaměstnavatel má vlastní stravovací zařízení (kuchyň s jídelnou, kantýnu), které buďto sám provozuje nebo přípravu a výdej jídel zabezpečuje jiný subjekt formou služby. Forma služby se v praxi téměř nepoužívá (pokud vlastní stravovací zařízení zaměstnavatel pronajme a stravování zaměstnanců zajišťuje nákupem služby od tohoto nájemce, již se dostává pod bod 2).

Příklad:

2) Stravování zaměstnanců zajišťuje prostřednictvím jiných subjektů – nevlastní žádné stravovací zařízení a stravování zaměstnanců má smluvně zabezpečeno v jiném než vlastním zařízení nebo vlastní stravovací zařízení pronajal na základě smlouvy o pronájmu a stravování zajišťuje nákupem služby od nájemce. Klasickým příkladem je nákup stravenek zaměstnavatelem a jejich výdej nebo prodej za sníženou cenu zaměstnancům. Do této skupiny svou podstatou patří i případy, kdy zaměstnavatel „vydává“ nakoupené obědy ve vlastní jídelně.

Zaměstnavatel provozuje vlastní kuchyň s jídelnou. Náklady na mzdy kuchařek a ostatních zaměstnanců kuchyně účtuje do běžných daňových nákladů, stejně jako všechny ostatní náklady na provoz (energie, odpisy, náklady na opravy...). Pro účely prokázání hodnoty spotřebovaných potravin musí odděleně evidovat náklady na spotřebované suroviny, většinou na zvláštních analytických účtech 501 nebo 613. Dále by měl evidovat inkasované tržby pokrývající hodnotu spotřebovaných surovin. Na konci zdaňovacího období by měl porovnat celkové tržby s náklady na spotřebované potraviny a pokud jsou náklady na spotřebované potraviny vyšší než dosažené tržby, rozdíl by měl vyloučit v daňovém přiznání jako nedaňový náklad. Tento způsob evidence je poměrně jednoduchý pokud se v tomto zařízení stravují pouze vlastní zaměstnanci. Většinou ale zaměstnavatel z ekonomických důvodů prodává hotová jídla nebo stravování ve formě služby i „cizím“, samozřejmě za jinou cenu než vlastním zaměstnancům. V praxi se tato situace většinou řeší tak, že zaměstnavatel zpracuje kalkulace ceny jídel a z této kalkulace potom vychází při prokazování výše úhrady přijaté od strávníků, která pokrývá hodnotu spotřebovaných potravin. Na použité formě v podstatě nezáleží, pokud ale zaměstnavatel vykáže hodnotu spotřebovaných potravin jako daňový náklad, musí být schopen prokázat, že výše tržby za spotřebované suroviny je minimálně ve výši těchto nákladů. V opačném případě mu správce daně při kontrole může tyto náklady vyloučit jako nedaňové.

Následující postup platí v případě, že zaměstnanec nedostává od zaměstnavatele na stravování peněžitý příspěvek – to znamená hotové peníze „na ruku“ (v praxi je tato forma zcela výjimečná). Jedná se tedy o ty případy, kdy zaměstnavatel vydává své finanční prostředky na nákup surovin, na provoz stravovacího zařízení, nákup hotových jídel nebo nákup stravenek a následně buďto zdarma nebo za úplatu poskytuje stravování nebo stravenky svým zaměstnancům. Je zdaněno u zaměstnance? NE – u zaměstnance (ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP) je vždy osvobozeno podle §6 odst.9 písm.b) – podmínkou je, aby se jednalo o nepeněžité plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

Poznámka:


Zákon o daních z příjmů stanoví v §6 odst.1, že za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního nebo členského poměru a zároveň poplatníka s příjmy ze závislé činnosti označuje pro účely zákona o daních z příjmů jako zaměstnance. Zároveň zákon nijak neomezuje v §24 a §25 u zaměstnavatele daňovou uznatelnost nákladů na provoz vlastního stravovacího zařízení (kromě nákladů na potraviny). Domnívám se proto, že ve vlastních zařízeních zaměstnavatele se mohou kromě stávajících zaměstnanců za zvýhodněných podmínek stravovat i důchodci – bývalí zaměstnanci a to ve stejném daňovém režimu.

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO ale je omezeno limity – podle §24 odst.2 písm.j) bod 4. - daňová uznatelnost je omezena limity danými zákonem a liší se podle způsobu zajišťování stravování zaměstnanců: 1) Stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení

Pokyn D-300 na tuto situaci reaguje v bodě 18. k §24 odst.2 a stanoví, že pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u něj v pracovněprávním vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se náklady obdobně jako ve vlastním stravovacím zařízení.

Daňově uznatelnými náklady jsou náklady vynaložené zaměstnavatelem na provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin. Těmito náklady se podle pokynu D-300 rozumějí náklady spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel zabezpečována jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení.

- 10 -

PROFEX 3/2007 Příklad:

2) Zabezpečování stravování prostřednictvím jiných subjektů

Zaměstnavatel nakupuje pro své zaměstnance stravenky v hodnotě 50 Kč, zaměstnanec hradí 22,50 Kč, tedy na první pohled 45% hodnoty stravenky, zaměstnavatel „hradí zbytek“ – 27,50, což je na první pohled 55% hodnoty stravenky. Provize za zprostředkování činí 0,50 Kč. Správný postup:

Daňovým nákladem zaměstnavatele jsou příspěvky na stravování a to až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% horního limitu stravného vymezeného pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře při trvání cesty 5 až 12 hod (dnes platí limit 69 Kč, maximální výše příspěvku tedy činí 48,30 Kč, což odpovídá při ideálním využití zvýhodnění daného zákonem hodnotě jednoho jídla 87,80 Kč). Základní podmínkou je, aby zaměstnanec byl přítomen v práci během této směny alespoň tři hodiny.

Limit pro daňový náklad: Nákup stravenky: Srážka ze mzdy zaměstnance: Zúčtování provize: Zúčtování stravenky:

Určité úlevy pro uplatňování daňových nákladů spojených se zajišťováním stravování prostřednictvím jiných subjektů jsou uvedeny v pokynu D-300. Protože tento pokyn je platný i v roce 2007, podle mého názoru umožňuje v některých konkrétních případech zúčtovat příspěvek na stravování do daňově účinných nákladů, i když zaměstnanec neodpracuje během směny celé 3 hodiny:

0,55 x (50 + 0,50) = 27,78 Kč 213/211 50,00 Kč 331/335 518D/211 527D/213 335/213 528N/213

22,50 Kč 0,50 Kč 27,28 Kč 22,50 Kč 0,22 Kč

Do daňově uznatelných nákladů byla zúčtována částka 0,50 + 27,28 = 27,78 Kč, zaměstnanec uhradil 22,50, zbytek ve výši 0,22 byl zúčtován jako nedaňový náklad. • Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou daňovým nákladem kromě příspěvku , který se u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla bez DPH, také náklady spojené s dovozem a výdejem jídel.

Při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů si zaměstnavatel: a) může uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje část směny nebo celou směnu z důvodů:

Příklad:

- důležitých osobních překážek v práci vymezených zvláštními právními předpisy (např. vyhláška č. 590/2006 – vyšetření, ošetření, lékařská prohlídka, zpoždění a výluka přepravy, svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině, stěhování, doprovod rodinného příslušníka, pohřeb spoluzaměstnance),

Zaměstnavatel nakupuje pro své zaměstnance obědy za 50 Kč, dováží si je na své náklady a vydává ve své jídelně. Zaměstnanec hradí za oběd 22,50 Kč. Správný postup:

- překážek v práci v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu (zastupitelé...),

Limit pro daňový náklad: 0,55 x 50 = 27,50 Kč Nákup oběda:

- překážek na straně zaměstnavatele podle zvláštního právního předpisu (např. poruchy na strojním zařízení nebo v dodávkách surovin či pohonné síly, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy),

335/321

22,50 Kč

527/321

27,50 Kč

Srážka ze mzdy zaměstnance: 331/335

- čerpání náhradního volna,

22,50 Kč

Vzniklé nákladů na dovoz a výdej zúčtuje do běžných provozních nákladů bez ohledu na jejich výši (501, 521....)

- účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace, pokud zaměstnanci nevzniká nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci nezabezpečil bezplatné stravování v rámci školení,

Příspěvky na stravování zaměstnanců v době čerpání dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

b) nemůže uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje celou směnu s výjimkou uvedenou v písmenu a), např. při čerpání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna.

§ 236 zákoníku práce: (1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

• Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se za daňový náklad příspěvek na další jedno jídlo. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem konkrétnímu zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce.

(2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsouli tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

• Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího prodeje.

- 11 -

PROFEX 3/2007 (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno

na stravování zaměstnanců a peněžité příspěvky tomuto ustanovení nevyhovují.

a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu,

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – osvobozeny jsou podle §6 odst.9 písm.b) pouze nepeněžní plnění

b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,


c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. Pokud si zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví svým interní předpisem, že kromě zaměstnanců, kteří jsou v práci, mají nárok na zvýhodněné stravování i zaměstnanci čerpající dovolenou nebo zaměstnanci v pracovní neschopnosti:

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO

Je zdaněno u zaměstnance? NE – osvobozeno podle §6 odst.9 písm.b)

Bezplatné poskytnutí služebních vozidel zaměstnancům k soukromým účelům.




ANO – podle §6 odst.6 jsou tyto příjmy předmětem daně ve výši 1% vstupní ceny (vždy včetně DPH) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc (do základu daně vstupuje minimálně 1000 Kč). Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO

ANO – podle §24 odst.1 (odpisy a běžná údržba). Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? Liší se podle způsobu zajišťování stravování zaměstnanců: 1) ANO - při stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a to za stejných podmínek jako u zaměstnanců, kteří jsou v práci, protože je to umožněno podle §24 odst.2 písm.j) bod 5 – je to právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu a zároveň v §24 odst.2 písm.j) bod 4 není žádné omezení, které by náklad na provoz vlastního stravovacího zařízení omezovalo (s výjimkou hodnoty potravin). 2) NE - při zabezpečování stravování prostřednictvím jiných subjektů, protože §24 odst.2 písm.j) bod 4 stanoví podmínku, že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá aspoň 3 hodiny. Tuto podmínku nemohou zaměstnanci na dovolené nebo v pracovní neschopnosti splnit.

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele Poznámka: Pokud byl u poskytnutého vozidla uplatněn nárok na odpočet DPH na vstupu, vzniká zaměstnavateli také povinnost odvést DPH na výstupu podle §14 odst.3 písm.a) a odst.4 písm.a) zákona č.235/2004 Sb. o DPH. Základem daně je cena zjištěná podle zákona č.151/1997 Sb. o oceňování majetku (§36 odst.6 písm.b).

Peněžité příspěvky na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel poskytuje příspěvky na stravování svým zaměstnancům v hotovosti – např. stanoví, že za každou odpracovanou směnu má zaměstnanec nárok na peněžitý příspěvek na jídlo ve výši 40 Kč. V praxi se tímto způsobem postupuje zcela výjimečně, protože je to daňově velmi nevýhodné.

• Pokud si zaměstnanec nehradí ani pohonné hmoty (benzín, naftu), může zaměstnavatel postupovat několika způsoby. Z hlediska DPH má dvě možnosti, které jsou z hlediska finančního zatížení zaměstnavatele zcela shodné: 1) z těchto PHM neuplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, potom neodvádí z PHM spotřebovaných zaměstnancem DPH na výstupu. V praxi je tento způsob těžko realizovatelný, protože při zúčtování dokladu na nákup PHM není možné stanovit, k jakému účelu budou PHM použity.

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE – ani v případě že je to právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu podle §24 odst.2 písm.j) bod 5, protože §24 odst.2 písm.j) bod 4 stanovuje zvláštní režim pro poskytování příspěvků - 12 -

PROFEX 3/2007 2) uplatní nárok na DPH na vstupu, ale následně musí odvést DPH na výstupu z částky odpovídající spotřebovaným PHM na soukromé účely zaměstnance.

2) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání jinými vozidly než pro přepravu deseti a více osob – např.osobními automobily.

Z hlediska daně z příjmů při zúčtování PHM spotřebovaných a neuhrazených zaměstnancem k soukromým účelům má zaměstnavatel zase dvě možnosti:

3) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání tím způsobem, že jim poskytuje peněžní příspěvek na tuto dopravu a oni se dopravují sami.

1) zaměstnavatel zúčtuje PHM jako daňově neúčinný náklad, proti zisku po zdanění nebo sociálnímu fondu:

1) Zajišťování dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání motorovými vozidly pro přepravu deseti a více osob.



ANO – podle §6 není tento příjem vyloučen z předmětu daně ani osvobozen od daně

ANO – tyto příjmy jsou předmětem daně, základem daně je částka odpovídající ceně jízdenky hromadné přepravy. Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

ANO – podle §24 odst.2 písm.zg) Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů 2) zaměstnavatel poskytne PHM z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu:

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele.


2) Zajišťování dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání jinými vozidly než pro pře-pravu deseti a více osob.

ANO – podle §6 není tento příjem vyloučen z předmětu daně ani osvobozen od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele?


ANO – vyhovuje ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

ANO – tyto příjmy jsou předmětem daně, základem daně je cena obvyklá. Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 5. pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE - pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů Varianta č.1 je velmi nevýhodná, protože se v podstatě jedná o „nejdražší“ plnění poskytnuté zaměstnanci. Zaměstnanec je zdaní úplně stejně jako kdyby dostal mzdu a navíc zaměstnavatel nemá daňový náklad. Varianta č.2 je srovnatelná se situací, kdy si hradí spotřebované PHM zaměstnanec ze svého a o stejnou částku mu zaměstnavatel zvýší jeho mzdu.

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Doprava zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání. U této problematiky je nutné rozlišovat jakým způsobem zaměstnavatel tuto dopravu zajišťuje. V podstatě existují tři základní způsoby:

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele.

1) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání motorovými vozidly pro přepravu deseti a více osob. - 13 -

PROFEX 3/2007 ANO – do limitu stanoveného v §24 odst.2 písm.zj příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, je daňově uznatelným nákladem, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část. Daňová účinnost nákladu se tedy musí provádět za celé zdaňovací období najednou.

3) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání tím způsobem, že jim poskytuje peněžní příspěvek. Je zdaněno u zaměstnance? ANO – tyto příjmy jsou předmětem daně ve výši poskytnutého příspěvku Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 5. pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE - pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

NE – nad stanovený limit. Nad limit není daňovým nákladem ani pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vyplývá to z ustanovení §25 odst.1 písm.j) – za daňový náklad nelze uznat výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? Uplatňuje se stejný postup jako při zdanění na straně zaměstnance – částka, která se zdaňuje, vstupuje i do základu pro SP NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO – částka o kterou byl překročen limit §6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům na různé formy pojištění nebo připojištění. V zásadě je nutné rozlišovat tři základní typy příspěvků:

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO – částka o kterou byl překročen limit §6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele.

1) Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem 2) Příspěvky na soukromé životní pojištění 3) Jiné než předchozí příspěvky na soukromé pojištění nebo připojištění zaměstnanců

 POZOR: v roce 2006 se ZP a SP neodvádělo ani

1) Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

při překročení limitu!

Je zdaněno u zaměstnance? 2) Příspěvky na soukromé životní pojiště-ní zaměstnanců.

NE – pokud není překročen limit stanovený v §6 odst.9 písm.s) – osvobozen je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Posuzuje se měsíčně a platí ustanovení §38h odst.12 u zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc. ANO – pouze částka o kterou je překročen limit.

Je zdaněno u zaměstnance? NE – pokud není překročen limit stanovený v §6 odst.9 písm.u) – osvobozeny jsou částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, za podmínky, že ve

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? - 14 -

PROFEX 3/2007 smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné. ANO – pouze částka o kterou je překročen tento limit.

Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

Je daňovým nákladem zaměstnavatele?


ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE – pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

ANO – do limitu stanoveného v §24 odst.2 písm.zo pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno pro účely daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno pro účely daně z příjmů. Péče o zdraví zaměstnanců – nadstandardní lékařská péče, očkování, vitamínové přípravky.

NE – nad stanovený limit. Nad limit není daňovým nákladem ani pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vyplývá to z ustanovení §25 odst.1 písm.j) – za daňový náklad nelze uznat výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy.

Lze postupovat dvěma způsoby, které mají různý daňový dopad: 1) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pra-covní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.


Je zdaněno u zaměstnance? ANO

Uplatňuje se stejný postup jako při zdanění na straně zaměstnance – částka, která se zdaňuje, vstupuje i do základu pro SP NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO – částka o kterou byl překročen limit §6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO – částka o kterou byl překročen limit §6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele.

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. 2) zaměstnavatel hradí vynaložené výdaje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu

 POZOR: v roce 2006 se ZP a SP neodvádělo ani při překročení limitu!


3) Příspěvky na ostatní soukromé pojištění nebo připojištění zaměstnanců

NE – je osvobozeno podle §6 odst.9 písm.d (případně §6 odst.9 písm.b) Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE

Je zdaněno u zaměstnance? Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění?

ANO – není osvobozeno - 15 -

PROFEX 3/2007 NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – není osvobozeno podle §6 odst.9 písm.k protože jde o peněžní příspěvek Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – bez omezení podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů.

Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů.

Přechodné ubytování zaměstnanců a pří-spěvky na bydlení. Musíme rozlišovat tři varianty: 1) Přechodné ubytování zaměstnanců mimo jejich trvalé bydliště poskytnuté v nepeněžní formě jinde než v rodinném domě nebo bytě (např. hotel, ubytovna). Je zdaněno u zaměstnance? NE – je vždy osvobozeno podle §6 odst.9 písm.k Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – do limitu 3500 Kč měsíčně podle §24 odst.1 písm.zu NE – nad tento limit Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů.

Kulturní, rekreační, sportovní vyžití zaměstnanců. 1) Uspokojování kulturních, rekreačních a sportovních potřeb a zájmů zaměstnanců ve vlastním zařízení zaměstnavatele nebo v zařízení pronajatém, nákup rekreačních poukazů, vstupenek, pořádání kulturních pořadů, sportovních akcí apod. Může mít mnoho forem, postup je u většiny z nich obdobný, existují dvě varianty, které mají různý daňový dopad: A) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Je zdaněno u zaměstnance?

2) Přechodné ubytování zaměstnanců mimo jejich trvalé bydliště poskytnuté v nepeněžní formě v rodinném domě nebo bytě.

ANO – není osvobozeno podle §6 odst.9 písm.d) Je daňovým nákladem zaměstnavatele?


ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

NE – je osvobozeno podle §6 odst.9 písm.k Je daňovým nákladem zaměstnavatele?


ANO – bez omezení podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?


ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů.

NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

B) zaměstnavatel hradí vynaložené výdaje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů.

Je zdaněno u zaměstnance? NE – je osvobozeno podle §6 odst.9 písm.d) bez omezení, jedinou výjimkou je poskytnutí rekreace nebo

3) Peněžní příspěvek poskytovaný zaměstnanci na bydlení jakéhokoliv typu. - 16 -

PROFEX 3/2007 zájezdu, pro které platí, že je osvobozena nejvýše částka 20000 Kč souhrnně za kalendářní rok. Je daňovým nákladem zaměstnavatele?

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů.

NE

Odstupné vyplácené zaměstnancům při ukončení pracovního poměru (i nad limit daný §67 zákoníku práce)



NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů (s výjimkou překročení limitu 20000 Kč u rekreací a zájezdů). Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – i nad minimální limit (trojnásobek průměrného výdělku) stanovený §67 zákoníku práce - podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal vyšší odstupné v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů (s výjimkou překročení limitu 20000 Kč u rekreací a zájezdů).


2) Peněžní příspěvky zaměstnavatele na uspokojování kulturních, rekreačních a sportovních potřeb a zájmů zaměstnanců

NE – podle §5 odst.2 písm.b) zákona č.589/1992 Sb. se nezahrnuje do vyměřovacího základu. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

Existují dvě varianty, které mají různý daňový dopad, druhá varianta je tak nevýhodná, že je lépe ji nepoužívat:

NE – podle §3 odst.2 písm.b) zákona č.592/1992 Sb. se nezahrnuje do vyměřovacího základu.

A) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

Odměny stabilizačního nebo věrnostního charakteru Je zdaněno u zaměstnance? ANO

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – není osvobozeno podle §6 odst.9 písm.d) Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal toto právo zaměstnanců v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE – pokud se zaměstnavatel rozhodne hradit tyto odměny z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu – tato varianta je velmi nevýhodná.

Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů.

Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO

B) zaměstnavatel hradí peněžní příspěvek z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu

Dovolená poskytovaná nad rámec základní výměry podle §213 zákoníku práce.



ANO – není osvobozeno podle §6 odst.9 písm.d) Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE

Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal toto právo zaměstnanců v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu.

Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

NE – pokud se zaměstnavatel rozhodne hradit tyto odměny z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu – tato varianta je velmi nevýhodná. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO - 17 -

PROFEX 3/2007 Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO

§ 230 Prohlubování kvalifikace (1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. (2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. (3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Prodej výrobků, zboží nebo služeb zaměstnancům se slevou. Je zdaněno u zaměstnance? ANO – podle §6 odst.3 jsou tyto příjmy předmětem daně ve výši rozdílu mezi cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám a cenou, kterou uhradil zaměstnanec. Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle §24 odst.1 Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu vstupuje kladný rozdíl mezi účetní hodnotou prodané komodity a částkou, kterou zaměstnanec uhradil. Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění?

(4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno. Prohlubováním kvalifikace se rozumí především účast na různých školeních nebo kurzech pro získání nějakého oprávnění (např. svářeči, řidiči vysokozdvižných vozíků, certifikace účetních apod.). Svou podstatou do této skupiny patří i rekvalifikační kurzy při zařazení zaměstnanců na jinou práci, zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol.

ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu vstupuje kladný rozdíl mezi účetní hodnotou prodané komodity a částkou, kterou zaměstnanec uhradil.

Je zdaněno u zaměstnance? NE – podle §6 odst.9 písm.a) jsou tyto příjmy osvobozeny od daně Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – podle §24 odst.2 písm.j) bod 3. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO

Příklad: Zaměstnavatel prodává svým zaměstnancům pytel brambor za 200 Kč, ostatním zákazníkům za 250 Kč. Skladová cena brambor (cena, za kterou je vyrobil) je 180 Kč. Pro zjednodušení zanedbáme DPH. Tržba od zaměstnance 200 211/601 daňově Náklad na prodej 180 613/123 daňově Základ daně zaměstnance 50 = 250 – 200 Vyměřovací základy SP a ZP 0 (180 – 200) není kladné číslo

Zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které souvisí s jejich pracovním zařazením nebo s předmětem činnosti zaměstnavatele - podle §231 zákoníku práce. § 231 a další - Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda

Pokud by cena pro zaměstnance byla 150 Kč za pytel brambor: Tržba od zaměstnance 150 211/601 daňově Náklad na prodej 180 613/123 daňově Základ daně zaměstnance 100 = 250 – 150 Vyměřovací základy SP a ZP 30 = 180 – 150

(1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. (2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zvyšováním kvalifikace se rozumí zvýšení stupně vzdělání. Např. zaměstnanec s maturitou si zvyšuje své vzdělání studiem na vysoké škole, které je ukončeno titulem Bc. Pro zvyšování kvalifikace platí jiné ustanovení zákona o daních z příjmů než pro prohlubování kvalifikace. V praxi např. může zaměstnavatel zaměstnanci hradit školné při studiu na soukromé vysoké ško-

Prohlubování kvalifikace zaměstnanců, které souvisí s jejich pracovním zařazením nebo s předmětem činnosti zaměstnavatele - podle §231 zákoníku práce. Rekvalifikace zaměstnanců, pokud souvisí s podnikáním zaměstnavatele – zákoník práce ji výslovně neupravuje. - 18 -

PROFEX 3/2007 le, případně školné na státní vysoké škole (např. při překročení 26 let věku studenta).

§227 - Zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména

Může přitom postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu má dopad i do zdaňování.

a) zaškolení a zaučení, b) odbornou praxi absolventů škol, c) prohlubování kvalifikace, d) zvyšování kvalifikace. Daňovým nákladem zaměstnavatele může být v roce 2007 i náklad na zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

První variantou je, že zaměstnavatel hradí náklady na zvýšení kvalifikace svého zaměstnance z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Teoreticky by pravděpodobně bylo možné aplikovat v případě nesjednání takového práva i §24 odst.2 písm.j) bod jako výdaj na vzdělávání pracovníka zabezpečovaný jinými subjekty. Podle pokynu D-300 k §24 bod 16. se za daňové výdaje na vzdělávání zaměstnanců považují výdaje na vzdělávání, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance a lze mezi ně zahrnout i náhrady mzdy za pracovní úlevy, případně studijní příspěvek.

 Pozor: Podle §232 zákoníku práce zaměstnavatel hradí zaměstnanci při zvyšování kvalifikace i náhradu mzdy. Podle mého názoru nemá zaměstnanec tuto náhradu osvobozenu od daně ani kdyby ji zaměstnavatel vyplácel z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu. A protože náklady na studium jsou pro zaměstnavatele poměrně vysoké, většinou se zaměstnancem uzavírá písemnou smlouvu, ve které si sjednává toto právo zaměstnance, ale zároveň i ostatní podmínky, zejména závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (nejdéle však po dobu 5 let). Z těchto důvodů většinou zaměstnavatelé postupují při zvyšování kvalifikace zaměstnanců podle první varianty.

Je zdaněno u zaměstnance? ANO – podle §6 odst.9 není tento příjem osvobozen od daně (§6 odst.9 písm.a se týká pouze doškolování tedy prohlubování a rozšiřování kvalifikace) Je daňovým nákladem zaměstnavatele? ANO – vyhovuje ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? ANO – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? ANO – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO

§ 232 (1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutoria nebo státní zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou, d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce nebo disertační práce, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky. (2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. (3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. § 234 (1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.

Druhou variantou je, že zaměstnavatel hradí náklady na zvýšení kvalifikace svého zaměstnance z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu: Je zdaněno u zaměstnance? NE – podle §6 odst.9 písm.d) je tento příjem osvobozen od daně jako nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení Je daňovým nákladem zaměstnavatele? NE – nevyhovuje ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 5, zaměstnavatel nevyužije ustanovení §24 odst.2 písm.j) bod 3. Vstupuje do vyměřovacího základu na sociální pojištění? NE – podle §5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Vstupuje do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? NE – podle §3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Poznámka: V roce 2006 bylo vzdělávání a rekvalifikace daňovým nákladem a na straně zaměstnance se nezdaňovalo. Ke sporům docházelo při zvyšování kvalifikace (zvýšení stupně vzdělání – např. ze SŠ na VŠ) – na straně zaměstnavatele se vždy jednalo o nedaňový náklad, na straně zaměstnance se příjem zdaňoval. V roce 2007 je odborný rozvoj zaměstnanců upraven v §227 - §235 zákoníku práce:

- 19 -

PROFEX 3/2007

2. ZMĚNY V OBLASTÍ ÚČETNICTVÍ A DANÍ 2007 -> 2008 Ing. Pavel Běhounek, daňový poradce

1. Změny v zákoně o daních z příjmů Změny v osvobození od daně z příjmů FO • § 4 odst.1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

2007

2008

Od daně jsou osvobozeny pouze státní příspěvky [§ 4 odst. 1 písm. i)].

Od daně jsou osvobozeny též příspěvky z veřejných rozpočtů [§ 4 odst. 1 písm. i)].

Pětiletý časový test doby držby dle § 4 odst. 1 písm. r) se nevztahuje na příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti, jde-li o převod cenných papírů, kde je rozhodující šestiměsíční časový test dle § 4 odst. 1 písm. w). Např. příjem z převodu obchodního podílu na s. r. o. je osvobozen až po 5 letech účasti ve společnosti, ale příjem z převodu majetkového podílu na a. s. (příjem z převodu cenných papírů) je osvobozen již po 6 měsících držby [§ 4 odst. 1 písm. r) a w)].

Nejsou-li splněny podmínky pro osvobození příjmů z převodu cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. w) držených déle než 6 měsíců, uplatní se pro tento převod cenných papírů osvobození až po 5 letech držby. Např. příjem z převodu obchodního podílu na s. r. o. je osvobozen po 5 letech účasti ve společnosti stejně jako příjem z převodu majetkového podílu na a. s. (příjem z převodu cenných papírů), pokud nelze postupovat dle zpřísněných podmínek pro osvobození cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) [§ 4 odst. 1 písm. r) a w)].

Příjem z převodu cenných papírů (nezahrnutých do obchodního majetku) je osvobozen po 6 měsících držby cenných papírů [§ 4 odst. 1 písm. w)].

Příjem z převodu cenných papírů (nezahrnutých do obchodního majetku) je osvobozen po 6 měsících držby cenných papírů pouze v případě: • jde-li o investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování, tedy o cenné papíry obchodovatelné na regulovaném trhu cenných papírů, a • převodce na příslušné společnosti měl v době 24 měsíců před prodejem maximálně 5% podíl. Nejsou-li podmínky splněny, uplatní se osvobození až po 5 letech držby dle § 4 odst. 1 písm. r) – viz výše [§ 4 odst. 1 písm. r) a w)]. Nové znění § 4 odst. 1 písm. w) se nevztahuje na cenné papíry nabyté do konce roku 2007 – u cenných papírů nabytých do 31. 12. 2007 se osvobození od daně z příjmů FO posuzuje dle § 4 odst. 1 písm. w) účinného do 31. 12. 2007, tj. ve vazbě na 6měsíční časový test jejich držby (s výjimkou cenných papírů zahrnutých do obchodního majetku) [bod 3. přechodných ustanovení].

Vynaložení přijatého odstupného za uvolnění bytu na obstarání bytových potřeb, tedy podmínka pro osvobození, by sice mělo být posuzováno dle definice bytové potřeby v § 15 ZDP, ale ZDP odkazuje poznámkou pod čarou č. 4e) na definici bytových potřeb dle zákona o stavebním spoření [§ 4 odst. 1 písm. u)].

Vynaložení přijatého odstupného za uvolnění bytu na obstarání bytových potřeb, tedy podmínka pro osvobození, se jednoznačně posuzuje dle definice bytové potřeby v § 15 ZDP [§ 4 odst. 1 písm. u)].

Výnosy z hypotečních zástavních listů jsou za určitých podmínek osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. y)].

Osvobození výnosů z hypotečních zástavních listů se ruší, zrušení platí pro hypoteční zástavní listy emitované až počínaje 1. 1. 2008 [bod 4. přechodných ustanovení].

Příjmy z reklam provozovatelů zoologických zahrad jsou osvobozeny od daně [§ 4 odst. 1 písm. zh)].

Ruší se osvobození příjmů z reklam provozovatelů zoologických zahrad.

Pro příjmy úpadců neplatí žádné zvláštní osvobození.

Zavádí se osvobození příjmů úpadců s příjmy dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti), kteří jsou v reorganizaci [§ 4 odst. 1 písm. zn)].

Změny ve zdanění závislé činnosti • § 6, § 38h a § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Pojistné hrazené zaměstnavatelem je na straně zaměstnance příjmem osvobozeným od daně [§ 6 odst. 9 písm. e)] a dílčím

Dílčím základem daně ze závislé činnosti je příjem zvýšený o pojistné hrazené z tohoto příjmu zaměstnavatelem [§ 6 odst. 13].

- 20 -

PROFEX 3/2007 základem daně ze závislé činnosti je příjem snížený o pojistné srážené zaměstnanci [§ 6 odst. 13]. Příjem likvidátora ZDP výslovně neřeší, může být považován za příjem z nezávislého povolání dle § 7 odst. 2 písm. b), popř. za příjem z příležitostné činnosti dle § 10 odst. 1 písm. a), dle pokynu MF D-247 též ve výjimečných případech za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a).

Příjem likvidátora je řazen mezi příjmy ze závislé činnosti spolu s příjmy členů družstev, společníků a jednatelů s. r. o. atd. [§ 6 odst. 1 písm. b)].

Doškolování zaměstnanců v souvislosti s podnikáním zaměstnavatele (v dikci současného zákoníku práce jde o péči zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců) na náklady zaměstnavatele je u zaměstnance osvobozeno od daně [§ 6 odst. 9 písm. a)].

Péče zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců je u nich osvobozena od daně pouze za předpokladu, že nedochází ke zvýšení kvalifikace [§ 6 odst. 9 písm. a)].

Příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly, jsou osvobozeny od daně [§ 6 odst. 9 písm. g)].

Osvobození příjmů členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě se ruší.

Hodnota přechodného ubytování je u zaměstnance osvobozena od daně bez finančního limitu [§6 odst. 9 písm. k)].

Pro osvobození přechodného ubytování u zaměstnanců je zaveden finanční limit 3,5 tis. Kč [§ 6 odst. 9 písm. i)].

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je u zaměstnance osvobozeným příjmem do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení [§ 6 odst. 9 písm. s)].

Pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a pojistného na soukromé životní pojištění se zavádí úhrnný limit pro obě plnění dohromady ve výši 24 tis. Kč od téhož zaměstnavatele na [§ 6 odst. 9 písm. p)].

Pojistné hrazené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance je u zaměstnance osvobozeným příjmem do limitu 12 tis. Kč od téhož zaměstnavatele [§ 6 odst. 9 písm. u)]. Poplatníkovi s podepsaným prohlášením k dani se záloha na daň sráží progresivní sazbou daně [§ 38h odst. 2 a 3].

Poplatníkovi s podepsaným prohlášením k dani se záloha na daň sráží 15% sazbou daně [§ 38h odst. 2 a 3].

Poplatníkovi bez podepsaného prohlášení k dani se záloha na daň sráží nejméně ve výši 20 % [§ 38h odst. 4].

Poplatníkovi bez podepsaného prohlášení k dani se záloha na daň sráží ve výši 15 % [§ 38h odst. 4].

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je u zaměstnance příjmem daného měsíce, pokud je zaměstnavatelem poukázán do 8 dnů po zúčtování mezd [§ 38h odst. 12, bod 9. přechodných ustanovení].

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je u zaměstnance jeho příjmem dle úhrady.

Náležitostí mzdového listu jsou částky pojistného [§ 38j odst. 2 písm. e) bod 3.].

Náležitostí mzdového listu jsou částky pojistného hrazeného zaměstnavatelem [§ 38j odst. 2 písm. e) bod 3.].

Změny slev a daňového zvýhodnění u daně z příjmů FO • § 35ba a § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Sleva na poplatníka činí 7 200 Kč[§ 35ba odst. 1 písm. a)].

Sleva na poplatníka činí 24840 Kč [§35ba odst.1 písm. a)].

Slevu na poplatníka nemůže uplatnit starobní důchodce [§ 35ba odst. 2].

Slevu na poplatníka může uplatnit i starobní důchodce [§ 35ba].

Slevu na poplatníka může uplatnit i daňový nerezident bez ohledu na poměr „českých“ a „celosvětových“ příjmů [§ 35ba odst. 3].

Slevu na poplatníka může uplatnit daňový nerezident pouze tehdy, splní-li podmínku 90 % příjmů z ČR. Podmínka podílu „českých“ a „celosvětových“ příjmů se nadále nevyžaduje u slevy pro studenty [§ 35ba odst. 2].

Sleva na manžela/manželku s vlastními příjmy do 38 040 Kč činí 4 200 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. b)].

Sleva na manžela/manželku s vlastními příjmy do 38 040 Kč činí 24 840 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. b)].

Sleva na částečnou invaliditu činí 1 500 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. c)].

Sleva na částečnou invaliditu činí 2 520 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. c)].

Sleva na plnou invaliditu činí 3 000 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. d)].

Sleva na plnou invaliditu činí 5 040 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. d)].

Sleva držitele průkazky ZTP/P činí 9 600 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. e)].

Sleva držitele průkazky ZTP/P činí 16 140 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. e)].

Sleva u studenta činí 2 400 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. f)].

Sleva u studenta činí 4 020 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. f)].

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí 6 000 Kč ročně [§ 35c odst. 1].

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí 10 680 Kč ročně [§ 35c odst. 1].

Daňový bonus na vyživované dítě lze uplatnit až do výše 30 000 Kč ročně [§ 35c odst. 3].

Daňový bonus na vyživované dítě lze uplatnit až do výše 52 200 Kč ročně [§ 35c odst. 3].

Další změny pro FO • § 3 odst. 4, § 7, § 13a, § 14 a § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Z předmětu daně z příjmů FO jsou vyloučeny pouze: a) příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, zděděním, vydáním podle restitučních předpisů nebo nabytím akcií nebo podílových listů podle předpisů upravujících podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, b) úvěry a půjčky, c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznané-

Okruh příjmů vyloučených z předmětu daně z příjmů FO se (mnohdy poněkud nesystémově a duplicitně) rozšiřuje o další případy příjmů: f) příjmy získané 1. darováním nemovitostí nebo ostatního majetku, 2. převodem nemovitostí nebo ostatního majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele,

- 21 -

PROFEX 3/2007 ho Evropským soudem pro lidská práva, e) příjmy au-pair [§ 3 odst. 4].

g) příjmy plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů, h) částka uhrazená zdravotní pojišovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny [§ 3 odst. 4 písm. f) až h)].

Hranice pro uplatnění srážkové daně (sazba 10 %) u honorářů za příspěvky do novin a časopisů činí 3 tis. Kč [§ 7 odst. 8].

Hranice pro uplatnění srážkové daně (sazba 15 %) u honorářů za příspěvky do novin a časopisů činí 7 tis. Kč [§ 7 odst. 6].

Podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů může navíc uplatnit též výdaje na pojistné na sociální zabezpečení, popř. pojistné na soukromé nemocenské pojištění a pojistné na zdravotní pojištění [§ 7 odst. 10].

Podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů nemůže navíc uplatnit žádné jiné výdaje [§ 7 odst. 8].

Jako nástroj eliminující negativní vliv progresivity daně z příjmů FO upravuje ZDP možnost společného zdanění manželů a možnost rozdělení některých příjmů dle § 7 ZDP na více zdaňovacích období [§ 13a, § 14].

Zavedení jediné sazby daně z příjmů FO a sjednocení výše slevy na poplatníka s výší slevy na manželku s vlastními příjmy do 38 040 Kč umožnilo zrušení možnosti uplatnění společného zdanění manželů a možnosti rozdělení příjmů na více zdaňovacích období bez negativních dopadů na poplatníky.

Nezdanitelnou část základu daně ve výši úroků z úvěru ze stavebního spoření, resp. z hypotečního úvěru, může uplatnit i daňový nerezident [§ 15].

Pro uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši úroků z úvěru ze stavebního spoření, resp. z hypotečního úvěru, se pro daňového nerezidenta zavádí podmínka 90% českých příjmů [§ 15 odst. 9]. Podmínka platí jen pro smlouvy uzavřené počínaje 1. 1. 2008 [bod 5. přechodných ustanovení].

Změny v osvobození od daně z příjmů PO • § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Výnosy z hypotečních zástavních listů jsou za určitých podmínek osvobozeny [§ 19 odst. 1 písm. l)].

Osvobození výnosů z hypotečních zástavních listů se ruší, zrušení platí pro hypoteční zástavní listy emitované až počínaje 1. 1. 2008 [bod 4. přechodných ustanovení]. Namísto uvolněného textu se zavádí osvobození příjmů v souvislosti s privatizací podobné osvobození poskytovanému bývalému FNM před přechodem majetku na MF [§ 19 odst. 1 písm. l)].

Některé příjmy plynoucí odborovým organizacím jsou za určitých podmínek osvobozeny od daně [§ 19 odst. 1 písm. u)].

Osvobození pro příjmy odborových organizací se ruší. Namísto uvolněného textu se zavádí osvobození příjmů regionální rady regionu soudržnosti [§ 19 odst. 1 písm. u)].

Osvobození příjmů z podpor od Vinařského fondu není stanoveno ZDP, ale čl. VII zákona č. 217/2005 Sb.

Osvobození příjmů z podpor od Vinařského fondu se zařazuje přímo do ZDP [§ 19 odst. 1 písm. za)].

Příjmy ve formě darů a příjmy z reklam provozovatelů zoologických zahrad jsou osvobozeny od daně [§ 19 odst. 1 písm. zc) a zd)].

Ruší se osvobození příjmů ve formě darů a příjmů z reklam provozovatelů zoologických zahrad. Namísto uvolněného textu se přesouvá osvobození provozovatelů kolektivního systému odběru elektroodpadu z § 19 odst. 1 písm. zo) (toto ustanovení se omylem stalo duplicitním) a ocenění v oblasti kultury z § 19 odst. 1 písm. zp) [§ 19 odst. 1 písm. zc) a zd)].

Osvobození podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností se neuplatní, je-li dceřiná společnost v likvidaci [§ 19 odst. 1 písm. ze)].

Osvobození podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností se uplatní i v případě, kdy je dceřiná společnost v likvidaci a podíly na zisku vyplácí zahraniční mateřské společnosti. Osvobození tedy nadále neplatí pro výplaty podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností v likvidaci české mateřské společnosti [§ 19 odst. 1 písm. ze)].

Pro příjmy z převodu podílu mateřské společnosti na dceřiné společnosti neplatí žádné osvobození.

Pro příjmy z převodu podílu mateřské společnosti na dceřiné společnosti se zavádí jejich osvobození [§ 19 odst. 1 písm. ze) bod 2.].

Osvobození podílů na zisku plynoucích české mateřské společnosti dle § 19 odst. 1 písm. zi) ZDP se týká pouze podílů na zisku plynoucích od dceřiných společností z jiného členského státu EU, popř. ze Švýcarska [§ 19 odst. 8].

Osvobození podílů na zisku plynoucích české mateřské společnosti dle § 19 odst. 1 písm. zi) ZDP se nově vztahuje i na podíly na zisku plynoucí od dceřiných společností mimo EU, resp. Švýcarsko, jsou-li splněny určité podmínky [§ 19 odst. 9]. Rozšíření osvobození mimo EU se týká i osvobození příjmů z převodu obchodních podílů na zahraničních dceřiných společnostech dle § 19 odst. 1 písm. ze) [§ 19 odst. 9].

Změny daňových sazeb • § 16, § 21a § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Ze základu daně sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky zaokrouhleného na celá sta dolů se daň z příjmů FO počítá v závislosti na výši daňového základu progresivní sazbou daně v rozsahu 12 až 32 % [§ 16 odst. 1].

Ze základu daně sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky zaokrouhleného na celá sta dolů se daň příjmů FO počítá 15% sazbou daně [§ 16].

Některé příjmy plynoucí ze zahraničí lze zdaňovat v samostatném

Samostatný základ daně z příjmů FO je zrušen.

- 22 -

PROFEX 3/2007 základu daně – např. zahraniční podíly na zisku 15% sazbou daně z příjmů FO, zahraniční výhry 20% sazbou daně z příjmů FO [§ 16 odst. 2]. Sazba daně z příjmů PO činí 24 % [§ 21 odst. 1].

Sazba daně z příjmů PO činí 21 % [§ 21 odst. 1], poprvé se použije za zdaňovací období započaté v roce 2008 [§ 21 odst. 6].

Sazba srážkové daně pro příjmy plynoucí do zahraničí činí 25 %, jde-li např. o náhrady za užití předmětu průmyslového vlastnictví, o odměny statutárních orgánů, nájemné kromě finančního leasingu atd. [§ 36 odst. 1 písm. a)].

Sazba srážkové daně pro příjmy plynoucí do zahraničí činí 15 %, jde-li např. o náhrady za užití předmětu průmyslového vlastnictví, o odměny statutárních orgánů, nájemné kromě finančního leasingu atd. [§ 36 odst. 1 písm. a)].

Sazba srážkové daně pro příjmy plynoucí do zahraničí činí 1 %, jde-li o nájemné u finančního leasingu [§ 36 odst. 1 písm. c)].

Sazba srážkové daně pro příjmy plynoucí do zahraničí činí 5 %, jde-li o nájemné u finančního leasingu [§ 36 odst. 1 písm. c)].

Sazba srážkové daně pro výhry a ceny činí 20 % [§ 36 odst. 2 písm. b)].

Sazba srážkové daně pro výhry a ceny činí 15 % [§ 36 odst. 2 písm. k) a l)].

Sazba srážkové daně pro autorské honoráře do novin a časopisů činí 10 % [§ 36 odst. 2 písm. e)].

Sazba srážkové daně pro autorské honoráře do novin a časopisů činí 15 % [§ 36 odst. 2 písm. t)].

Dodanění neuhrazených závazků • § 23 odst. 3 písm. a) bod 12. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Neuhrazení závazku nemá vliv na daňový základ [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12.].

V případě neuhrazení některých závazků do 36 měsíců po splatnosti (nebo při promlčení, zániku započtením atd.) vzniká povinnost jejich „dodanění“ [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12.].

Ostatní změny v daňové uznatelnosti nákladů Daňovým výdajem je též pojistné hrazené OSVČ z jejich zisku [§ 7 odst. 10, § 24 odst. 2 písm. f)].

Daňovým výdajem není pojistné hrazené OSVČ z jejich zisku [§ 7 odst. 8, § 24 odst. 2 písm. f), § 25 odst. 1 písm. g)].

Pro cestovní náhrady u vlastních pracovních cest podnikatelů není výslovně stanoveno, že je lze uplatnit jen do výše stanovené zákoníkem práce pro tzv. veřejný sektor [§ 24 odst. 2 písm. k)].

Pro cestovní náhrady u vlastních pracovních cest podnikatelů se výslovně stanovuje, že je lze uplatnit jen do výše stanovené zákoníkem práce pro tzv. veřejný sektor [§ 24 odst. 2 písm. k)].

Daňovým výdajem při prodeji akcií dceřiné společnosti je daňovým nákladem hodnota cenného papíru zvýšená o daňově neuznatelné náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti [§ 24 odst. 2 písm. r)].

Daňově neuznatelné náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti podle § 25 odst. 1 písm. zk) automaticky nezvyšují hodnotu cenného papíru při jeho prodeji [§ 24 odst. 2 písm. r)].

Výdaje na likvidaci zásob představují daňově neuznatelnou škodu [§ 25 odst. 1 písm. n) a § 25 odst. 2].

Výdaje na likvidaci zásob jsou za stanovených podmínek daňovým nákladem [§ 24 odst. 2 písm. zg), § 25 odst. 1 písm. n) a § 25 odst. 2].

Pro pohledávky splatné do 31. 12. 1994 je možný jejich 20% odpis [bod 5. čl. II zákona č. 438/2003 Sb.].

Pro pohledávky splatné do 31. 12. 1994 již není možný jejich 20% odpis [bod 11. přechodných ustanovení].

Změny v daňové uznatelnosti nákladů na zaměstnance • § 7, § 24 odst. 2 a § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů může navíc uplatnit též výdaje na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění, které hradí jako zaměstnavatel z mezd zaměstnanců [§ 7 odst. 10].

Podnikatel uplatňující výdaje procentem z příjmů nemůže navíc uplatnit žádné jiné výdaje, tedy ani výdaje na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění, které hradí jako zaměstnavatel z mezd zaměstnanců [§ 7 odst. 8].

ZDP neřeší daňovou uznatelnost pojistného, které by zaměstnavatel hradil pojišovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní nepřítomnosti dle současného zákoníku práce a nového systému nemocenského pojištění, jehož účinnost je posunuta na 1. 1. 2009.

Pojistné, které by zaměstnavatel hradil pojišovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní nepřítomnosti dle současného zákoníku práce a nového systému nemocenského pojištění, jehož účinnost je posunuta na 1. 1. 2009, je automaticky považováno za daňový náklad [§ 24 odst. 2 písm. e)].

Náklady na vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků jsou automaticky daňovým nákladem zaměstnavatele bez ohledu na případné zvýšení kvalifikace zaměstnance [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3.].

Náklady na odborný rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců jsou automaticky daňovým nákladem zaměstnavatele pouze v případě, že nedochází ke zvýšení kvalifikace zaměstnance [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3.]. Daňovou uznatelnost lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

Pro náklady na přechodné ubytování zaměstnance je stanoven finanční limit 3 500 Kč měsíčně, tento limit však neplatí pro přechodné ubytování v rodinném domě nebo bytě [§ 24 odst. 2 písm. zu)].

Daňová uznatelnost nákladů na přechodné ubytování není v § 24 odst. 2 výslovně uvedena, lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

Příspěvek hrazený zaměstnavatelem na penzijní připojištění zaměstnance je automaticky daňovým nákladem, maximálně však do limitu 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro

Daňová uznatelnost příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance není ZDP výslovně řešena, lze řešit (v libovolné výši) zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pra-

- 23 -

PROFEX 3/2007 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [§ 24 odst. 2 písm. zj)].

covní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

Pojistné hrazené na účet zaměstnanců, jde-li o pojistné splňující podmínky soukromého životního pojištění dle ZDP, je automaticky daňovým nákladem, maximálně však do limitu 8 tis. Kč [§ 24 odst. 2 písm. zo)].

Daňová uznatelnost pojistného na soukromé životní pojištění není ZDP výslovně řešena, lze řešit (v libovolné výši a na libovolné pojištění) zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP.

Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na kulturní pořady a sportovní akce ZDP výslovně nevylučuje z daňových nákladů – jeho daňovou uznatelnost lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP, avšak jen za cenu zdanění tohoto požitku na straně zaměstnance – nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na kulturní pořady a sportovní akce je výslovně vyloučen z daňových nákladů [§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1.].

Nepeněžní poskytnutí použití rekreačního, zdravotnického či sportovního zařízení, mateřské školky a jeslí apod. není na straně zaměstnavatele výslovně vyloučeno z jeho daňových nákladů – lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP, avšak jen za cenu zdanění tohoto požitku na straně zaměstnance – nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Nepeněžní poskytnutí použití rekreačního, zdravotnického či sportovního zařízení, mateřské školky a jeslí apod. je až na výjimky výslovně vyloučeno z daňových nákladů zaměstnavatele [§ 25 odst. 1 písm. h) bod 2.].

Poskytnutí rekreace a zájezdů zaměstnanci není ZDP automaticky považováno za neuznatelný náklad zaměstnavatele – lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP, avšak jen za cenu zdanění tohoto požitku na straně zaměstnance – nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Poskytnutí rekreace a zájezdů zaměstnanci do limitu pro osvobození tohoto plnění na straně zaměstnance [dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP do 20 tis. Kč ročně] je výslovně vyloučeno z daňových nákladů zaměstnavatele [§ 25 odst. 1 písm. h) bod 3.].

Náklady na provoz vlastních zařízení pro přechodné ubytování zaměstnanců převyšující výnosy jsou daňově neuznatelné s výjimkou přechodného ubytování uvedeného v § 24 odst. 2 písm. zu) [§ 25 odst. 1 písm. k)].

Náklady na provoz vlastních zařízení pro přechodné ubytování zaměstnanců převyšující výnosy jsou daňově neuznatelné s výjimkou přechodného ubytování. Daňově uznatelné tak mohou být např. i náklady na provoz vlastních bytů či rodinných domů sloužících pro přechodné ubytování zaměstnanců [§ 25 odst. 1 písm. k)].

Hodnota nealkoholických nápojů poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti není ZDP automaticky považována za neuznatelný náklad zaměstnavatele – lze řešit zakotvením tohoto nároku zaměstnance ve vnitřním předpisu, pracovní smlouvě apod. jako náklady na sociální podmínky zaměstnanců dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5. ZDP, avšak jen za cenu zdanění tohoto požitku na straně zaměstnance [nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP].

Hodnota nealkoholických nápojů poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti je nedaňovým nákladem [§ 25 odst. 1 písm. zn)]. Netýká se ochranných nápojů ani zásobování pracovišti pitnou vodou dle nařízení č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Změny týkající se hmotného a nehmotného majetku a jeho odpisování • § 24 odst. 2 písm. zn), § 27 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29, § 30, § 32a a příloha č. 1 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví a u kterých jsou jednorázovým daňovým výdajem výdaje na pořízení nehmotného majetku, není výslovně uvedeno, že to samé platí i pro technické zhodnocení tohoto majetku [§ 24 odst. 2 písm. zn)].

Pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví a u kterých jsou jednorázovým daňovým výdajem výdaje na pořízení nehmotného majetku, bylo doplněno (dle důvodové zprávy pro právní jistotu poplatníků i správců daně), že to samé platí i pro technické zhodnocení tohoto majetku [§ 24 odst. 2 písm. zn)].

Bezúplatné nabytí hmotného majetku, je-li toto nabytí osvobozeno od daně darovací, není důvodem pro vyloučení hmotného majetku z odpisování [§ 27 odst. 1].

Bezúplatné nabytí hmotného majetku, je-li toto nabytí osvobozeno od daně darovací, vylučuje tento majetek z odpisování [§ 27 odst. 1 písm. ch)].

ZDP výslovně nestanovuje, že daňové odpisy mohou uplatnit též státní podniky, národní podniky a rozdělované společnosti [§ 28 odst. 1].

ZDP výslovně stanovuje, že daňové odpisy mohou uplatnit též státní podniky, národní podniky a rozdělované společnosti [§ 28 odst. 1].

Vstupní cena u zděděného hmotného majetku anebo u majetku nabytého darováním ve výši ceny pro účely daně dědické platí pro všechny poplatníky [§ 29 odst. 1 písm. e)].

Vstupní cena u zděděného hmotného majetku anebo u majetku nabytého darováním ve výši ceny pro účely daně dědické platí pouze pro poplatníky z řad fyzických osob [§ 29 odst. 1 písm. e)].

Tzv. vynucené investice, které podmiňují pořízení budov a staveb, nejsou ZDP řešeny.

Tzv. vynucené investice, které podmiňují pořízení budov a staveb, jsou součástí vstupní ceny [§ 29 odst. 1].

Vstupní cena osobních automobilů je, až na výjimky, limitována částkou 1 500 000 Kč [§ 29 odst. 10].

Vstupní cena osobních automobilů není nijak limitována [§ 29]. Pro automobily evidované v majetku do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se limitace vstupní ceny částkou 1 500 000 Kč uplatní [bod 17. přechodných ustanovení].

Pro odpisovou skupinu 1a (osobní automobily kategorie M1 a pro nákladní automobily kategorie N1) je stanovena doba odpisování

Odpisová skupina 1a se ruší, osobní automobily kategorie M1 a nákladní automobily kategorie N1 nově patří do odpisové skupiny

- 24 -

PROFEX 3/2007 4 roky [§ 30 odst. 1, příloha č. 1].

2 s dobou odpisování 5 let [§ 30 odst. 1, příloha č. 1].

Pro odpisy ve zvláštních případech (např. odpisy dočasných staveb, forem, technického zhodnocení na nemovité kulturní památce) není výslovně zakázáno jejich přerušení [§ 30 odst. 9].

Pro odpisy ve zvláštních případech (např. odpisy dočasných staveb, forem, technického zhodnocení na nemovité kulturní památce) se výslovně zakazuje jejich přerušení [§ 30 odst. 7].

Technické zhodnocení nehmotného majetku je vymezeno pevnou částkou 40 tis. Kč [§ 32a odst. 6].

O technické zhodnocení nehmotného majetku se může jednat i v případě nepřekročení částky 40 tis. Kč, pokud se poplatník rozhodne tuto částku neuplatnit jako výdaj daňový [§ 32a odst. 6].

ZDP výslovně neřeší výpočet odpisu v případě technického zhodnocení nehmotného majetku se sjednaným užíváním na dobu určitou.

ZDP výslovně řeší výpočet odpisu v případě technického zhodnocení nehmotného majetku se sjednaným užíváním na dobu určitou – do konce sjednané doby [§ 32a odst. 6 písm. c)].

Do odpisové skupiny 1a patří motorová vozidla osobní a nákladní automobily kategorie N1 [příloha č. 1, položky 1a-1, 1a-2].

Motorová vozidla osobní a nákladní automobily kategorie N1 [příloha č. 1, položky 2-81, 2-57] patří do odpisové skupiny 2.

Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky v budovách patřících do odpisové skupiny 6 se zařazují do odpisové skupiny 5 [příloha č. 2, položka 5-39].

Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky v budovách patřících do odpisové skupiny 6 nejsou uvedeny v seznamu hmotného majetku patřícího do odpisové skupiny 5 [příloha č. 2, položka 5-39].

Změny týkající se finančního leasingu • § 24 odst. 4, § 25 odst. 1 a § 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Minimální doba nájmu hmotného majetku (aby bylo nájemné u finančního leasingu daňovým nákladem, resp. výdajem) musí činit 20 % doby odpisování, nejméně však tři roky u movitých věcí a 8 let u nemovitostí [§ 24 odst. 4].

Minimální doba nájmu hmotného movitého majetku (aby bylo nájemné u finančního leasingu daňovým nákladem, resp. výdajem) musí být nejméně ve výši doby odpisování tohoto majetku, u nemovitostí nejméně 30 let [§ 24 odst. 4]. Nepoužije se pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2007 [bod 8. přechodných ustanovení].

Nájemné u osobních automobilů nemůže až na výjimky překročit 1 500 000 Kč [§ 24 odst. 4].

Limitace výše nájemného u finančního leasingu osobních automobilů se ruší, pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2007 se však použije [bod 8. přechodných ustanovení].

U finančního leasingu ZDP nijak neomezuje daňovou uznatelnost finančních nákladů.

Finanční náklady finančního leasingu, za které se považuje 1 % nájemného, jsou daňově neuznatelné, a to ve výši překračující 1 mil. Kč ročně [§ 24 odst. 4, § 25 odst. 1 písm. zm)]. Pro smlouvy uzavřené do 31. 12. 2007 je použití sporné [bod 8. přechodných ustanovení].

ZDP umožňuje tzv. leasingové odpisování hmotného majetku, jde-li o movité věci [§ 30 odst. 4 a 5].

Tzv. leasingové odpisování hmotného majetku se ruší.

Změny týkající se úroků z úvěrů a půjček • § 23, § 24 odst. 2 písm. zc) a § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDP stanovuje „úřední obvyklou cenu“ pro úroky z půjček ve výši 140 % diskontní sazby platné v den uzavření smlouvy o půjčce – tato výše obvyklého úroku neplatí pro případy sjednání nižšího úroku, jde-li o půjčku od zahraničního věřitele anebo od společníka či člena družstva [§ 23 odst. 7, věta druhá].

ZDP nestanovuje žádnou „úřední obvyklou cenu“. Je-li úrok u půjčky či úvěru sjednán nižší než úrok obvyklý a jde-li o půjčku či úvěr od zahraničního věřitele anebo od společníka či člena družstva, úprava základu daně, tj. dodanění věřitele do výše obvyklého úroku, se neprovádí [§ 23 odst. 7, věta druhá].

Úroky z úvěru a půjček, které jsou neuznatelné z důvodu testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, lze překlasifikovat na daňové náklady, pokud souvisí se zdanitelnými výnosy, a to do výše zdanitelných výnosů [§ 24 odst. 2 písm. zc)].

Úroky z úvěru a půjček, které jsou neuznatelné z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w) ZDP (např. jde o limitaci výše finančních nákladů, test nízké kapitalizace), nelze z důvodu souvislosti se zdanitelnými výnosy překlasifikovat na daňové náklady [§ 24 odst. 2 písm. zc)].

Úroky z úvěrů a půjček přijatých od spojených osob podléhají testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w). Výjimkou jsou případy osob, které jsou považovány za osoby spojené z důvodu vytvoření právního vztahu převážně za účelem snížení základu daně [§ 25 odst. 5 písm. w), § 23 odst. 7 písm. b) bod 5.].

Úroky z úvěrů a půjček přijatých od veškerých spojených osob vždy podléhají testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) bodu 5. [§ 25 odst. 5 písm. w)]. Na úvěry a půjčky sjednané do 31. 12. 2007 se pro rok 2008 nepoužije.

Testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) podléhají pouze úroky z úvěrů a půjček přijatých od spojených osob [§ 25 odst. 5 písm. w)].

Testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) nepodléhají pouze úroky z úvěrů a půjček, ale i další finanční náklady s úvěry a půjčkami související [§ 25 odst. 5 písm. w)]. Na úvěry a půjčky sjednané do 31. 12. 2007 se pro rok 2008 nepoužije [bod 13. přechodných ustanovení].

Kritériem testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) pro úroky z úvěrů a půjček přijatých od spojených osob je šestinásobek výše vlastního kapitálu, jde-li o banky a pojišovny, a čtyřnásobek výše vlastního kapitálu, jde-li o ostatní dlužníky [§ 25 odst. 5 písm. w)].

Kritériem testu nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w) pro úroky z úvěrů a půjček přijatých od spojených osob je trojnásobek výše vlastního kapitálu, jde-li o banky a pojišťovny, a dvojnásobek výše vlastního kapitálu, jde-li o ostatní dlužníky [§ 25 odst. 5 písm. w)]. Na úvěry a půjčky sjednané do 31. 12. 2007 se pro rok 2008 nepoužije [bod 13. přechodných ustanovení].

Úroky z úvěrů a půjček přijatých od jiných než spojených osob

I úroky z úvěrů a půjček přijatých od jiných než spojených osob

- 25 -

PROFEX 3/2007 nepodléhají testu nízké kapitalizace [§ 25 odst. 5 písm. w)].

podléhají testu nízké kapitalizace, a to ve vazbě na šestinásobek výše vlastního kapitálu. Netýká se finančních nákladů do 1 mil. Kč [§ 25 odst. 5 písm. w) bod 4.]. Na úvěry a půjčky sjednané do 31. 12. 2007 se pro rok 2008 nepoužije [bod 13. přechodných ustanovení].

Důvodem daňové neuznatelnosti finančních nákladů u úvěrů a půjček nemůže být jejich výše ani skutečnost, že se jedná o „podřízené“ úvěry a půjčky anebo o náklady nahrazující výplatu podílů na zisku.

Důvodem daňové neuznatelnosti finančních nákladů u úvěrů a půjček může být: • jejich výše [§ 25 odst. 5 písm. w) bod 1.], • podřízenost úvěrů a půjček ostatním závazkům dlužníka [§ 25 odst. 5 písm. w) bod 2.] • vazba jejich výplaty na dosažený zisk [§ 25 odst. 5 písm. w) bod 3.]. Netýká se finančních nákladů do 1 mil. Kč [§ 25 odst. 5 písm. w)]. Na úvěry a půjčky sjednané do 31. 12. 2007 se pro rok 2008 nepoužije [bod 13. přechodných ustanovení].

Zavedení závazného posuzování (editační povinnost) k dalším otázkám rozhodným pro stanovení daně z příjmů • § 24a, § 24b, § 33a, § 34a, § 38na a § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDP upravuje závazné posouzení správcem daně pouze pro případy: • uplatnění ztráty ve vztahu k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole [§ 38na odst. 7], • závazného posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami [§ 38nc].

Zavádí se závazná posouzení: • způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům [§ 24a], • poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů [§ 24b], • zda je zásah do majetku technickým zhodnocením nebo výdajem (nákladem) [§ 33a], • zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje [§ 34a]. Žádost o všechna závazná posouzení je zpoplatněna správním poplatkem 10 tis. Kč.

2. Změny v zákoně o rezervách Změny v tvorbě daňových rezerv a opravných položek k pohledávkám • § 4, § 6, § 8a a § 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Není výslovně stanoveno, že při přeměně společnosti může nástupnická společnost pokračovat v započaté tvorbě rezerv a opravných položek.

Upřesňuje se, že při přeměně společnosti může nástupnická společnost pokračovat v započaté tvorbě rezerv a opravných položek [§ 4 odst. 1].

V pojišťovnictví lze tvořit rezervy na neživotní či životní pojištění, a to včetně vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv na neživotní pojištění, resp. jiných technických rezerv na životní pojištění [§ 6 písm. a) a b)]. Zůstatek vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv se zruší v období započatém v roce 2008.

V pojišťovnictví nelze tvořit rezervy na neživotní či životní pojištění, jde-li o vyrovnávací rezervu a jiné technické rezervy na neživotní pojištění, resp. o jiné technické rezervy na životní pojištění [§ 6 písm. a) a b)].

Opravné položky ve výši 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, pokud od splatnosti uplynulo více než 6 měsíců a pohledávka není řešena v soudním, rozhodčím či správním řízení, lze tvořit bez ohledu na výši rozvahové hodnoty pohledávky v okamžiku jejího vzniku [§ 8a odst. 1].

Opravné položky ve výši 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, pokud od splatnosti uplynulo více než 6 měsíců, lze tvořit jen na základě soudního, rozhodčího či správního řízení, jedná-li se o pohledávku přesahující v okamžiku jejího vzniku částku 200 tis. Kč bez ohledu na výši rozvahové hodnoty pohledávky [§ 8a odst. 1 a 3].

Pro opravné položky k nevýznamným pohledávkám s hodnotou v době vzniku do 30 tis. Kč dle § 8c není výslovně stanoveno, že je lze tvořit i v průběhu zdaňovacího období.

Pro opravné položky k nevýznamným pohledávkám s hodnotou v době vzniku do 30 tis. Kč dle § 8c se výslovně stanovuje, že je lze tvořit i v průběhu zdaňovacího období [§ 8c].

3. Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty Změny snížené sazby DPH • § 37, § 38 a § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Snížená sazba daně činí 5 % [§ 47 odst. 1 písm. b)].

Snížená sazba daně činí 9 % [§ 47 odst. 1 písm. b)].

Daň se u snížené sazby daně počítá ze základu daně v úrovni bez daně pomocí koeficientu 0,05 [§ 37 odst. 1] a ze základu daně v úrovni včetně daně pomocí koeficientu 0,0476 [§ 37 odst. 2, § 38 odst. 4].

Daň se u snížené sazby daně počítá ze základu daně v úrovni bez daně pomocí koeficientu 0,09 [§ 37 odst. 1] a ze základu daně v úrovni včetně daně pomocí koeficientu 0,0826 [§ 37 odst. 2, § 38 odst. 4].

- 26 -

PROFEX 3/2007

Uplatnění snížené sazby DPH u staveb pro bydlení dle § 48 • § 4, § 48 a § 48a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů U bytových domů, rodinných domů a bytů se snížená sazba daně uplatní nejen u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcemi, modernizacemi a opravami, ale i u prací spojených s výstavbou [§ 48].

U bytových domů, rodinných domů a bytů se snížená sazba daně dle § 48 uplatní pouze u stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončených staveb a opravami, ale nikoli u jejich výstavby [§ 48] – pouze u výstavby staveb pro sociální bydlení se snížená sazba daně nadále uplatní [§ 48a].

U převodu bytových domů, rodinných domů a bytů, nejsou-li tyto osvobozeny od daně, se uplatní snížená sazba daně [§ 48]. Platí pro převody, jejichž právní účinky nastaly do 31. 12. 2007.

U převodu bytových domů, rodinných domů a bytů, nejsou-li tyto osvobozeny od daně, se uplatní snížená sazba daně pouze v případě, jedná-li se o stavby pro sociální bydlení [§ 48].

U stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcemi, modernizacemi a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů a bytů se snížená sazba daně neuplatní [§ 48].

U stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončených staveb a opravami výhradně nebytových prostor bytových domů a rodinných domů a bytů se snížená sazba daně uplatní [§ 48].

Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž více než polovina podlahové plochy připadá na byty [§ 48 odst. 3].

Bytovým domem je stavba pro bydlení, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 4 odst. 1 písm. za)].

Rodinným domem je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení [§ 48 odst. 3].

Rodinným domem je stavba pro bydlení, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 4 odst. 1 písm. za)].

Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení [§ 48 odst. 3].

Bytem je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení [§ 4 odst. 1 písm. za)].

Uplatnění snížené sazby DPH u staveb pro sociální bydlení dle § 48a • § 47, § 48a a příloha č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Převody staveb pro sociální bydlení podléhají základní sazbě DPH [§ 47 odst. 4].

Převody staveb pro sociální bydlení podléhají základní sazbě DPH [§ 48a odst. 3].

U stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, rekonstrukcemi, modernizacemi a opravami staveb pro sociální bydlení se snížená sazba daně uplatňuje na základě přílohy č. 2 [příloha č. 2].

U stavebních a montážních prací spojených s výstavbou staveb pro sociální bydlení, změnou těchto dokončených staveb a jejich opravami se snížená sazba daně uplatňuje na základě § 48a [§ 48a].

Stavbami pro sociální bydlení se rozumí: • domovy důchodců, • dětské domovy, • ústavy sociální péče, • podobná zařízení určená pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob [příloha č. 2].

Stavbami pro sociální bydlení se rozumí: • byt pro sociální bydlení, • rodinný dům pro sociální bydlení, • bytový dům pro sociální bydlení, • řada dalších ubytovacích zařízení [§ 48a odst. 4].

Závazné posouzení sazby DPH a skupinová registrace k DPH • § 47a a § 95a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Nelze požádat o závazné zařazení zdanitelného plnění do základní nebo snížené sazby daně.

Lze požádat správce daně o závazné zařazení zdanitelného plnění do základní nebo snížené sazby daně [§ 47a], správní poplatek činí 10 tis. Kč.

Nelze provést skupinovou registraci spojených osob.

Spojené osoby mohou podat do 31. října přihlášku k registraci skupiny a stát se od 1. ledna následujícího roku skupinou [§ 95a].

4. Změny v zákoně o dani z nemovitostí Změny v dani z nemovitostí • § 4, § 6, § 11, § 12 a § 16a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Základní výměra daně 1 Kč/m2 se u stavebních pozemků, obytných domů a bytů násobí u obcí do 300 obyvatel koeficientem 0,3 [§ 6 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 3 písm. a)]. Základní výměra daně 1 Kč/m2 se u stavebních pozemků, obytných domů a bytů násobí u obcí nad 300 a do 600 obyvatel koeficientem 0,6 [§ 6 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 3 písm. a)].

Základní výměra daně 1 Kč/m2 se u stavebních pozemků, obytných domů a bytů násobí u všech obcí do 1 tis. obyvatel koeficientem 1 [§ 6 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 3 písm. a)]. Změna koeficientu není důvodem pro podávání daňového přiznání.

Obec nemůže vydat vyhlášku, která osvobozuje zemědělské pozemky od daně z nemovitostí.

Obec může vydat vyhlášku (nejdříve pro rok 2009), která osvobozuje zemědělské pozemky od daně z nemovitostí [§ 4 odst. 1 písm. v), § 16a].

Obec nemůže vydat vyhlášku, která násobí daňovou povinnost místním koeficientem.

Obec může vydat vyhlášku (nejdříve pro rok 2009), která násobí daňovou povinnost místním koeficientem [§ 12, § 16a].

- 27 -

PROFEX 3/2007

5. Změny v zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Změny v dani dědické • § 19 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Od daně dědické je osvobozeno nabytí veškerého majetku děděním mezi osobami patřícími do I. skupiny, tj. mezi příbuznými v řadě přímé a mezi manžely [§ 19 odst. 1].

Od daně dědické je osvobozeno nabytí veškerého majetku děděním též mezi osobami patřícími do II. skupiny, tj. např. mezi sourozenci, po tetách a strýcích [§ 19 odst. 1].

Hlavní změny v dani darovací • § 6, § 7, § 9 a § 19 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Od daně darovací je osvobozeno nabytí majetku mezi osobami patřícími do I. či II. skupiny jen u určitého majetku a do jeho určité hodnoty [§ 19 odst. 3].

Od daně darovací je osvobozeno nabytí veškerého majetku mezi osobami patřícími do I. či II. skupiny [§ 19 odst. 3].

Předmětem daně darovací není zřízení bezúplatného břemena v souvislosti s darováním nemovitosti, ale je předmětem daně z převodu nemovitostí [§ 9 odst. 1 písm. b)].

Zřízení bezúplatného břemena v souvislosti s darováním nemovitosti je předmětem daně darovací [§ 6 odst. 1].

Základem daně při nabytí majetkové hodnoty spojené s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu je cena dle oceňovacích předpisů [§ 7 odst. 2].

Základem daně při nabytí majetkové hodnoty spojené s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu je cena obvyklá [§ 7 odst. 2].

Změny v dani z převodu nemovitostí • § 6 a § 9 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zřízení bezúplatného břemena v souvislosti s darováním nemovitosti je předmětem daně z převodu nemovitostí [§ 9 odst. 1 písm. b)].

Předmětem daně z převodu nemovitostí není zřízení bezúplatného břemena v souvislosti s darováním nemovitosti, ale je předmětem daně darovací [§ 6 odst. 1].

6. Změny v zákoně o správě daní a poplatků Změny zákona o správě daní a poplatků • § 34b, § 39 a § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Proti rozhodnutí o závazném posouzení dle § 34b se lze odvolat.

Proti rozhodnutí o závazném posouzení dle § 34b se nelze odvolat [§ 34b odst. 3].

Rozhodnutí o závazném posouzení daně správce daně zruší, pokud bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů [§ 34b odst. 5 písm. a)].

Rozhodnutí o závazném posouzení daně, bylo-li vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů, se nepoužije [§ 34b odst. 5].

Každý daňový subjekt přijímající nebo vydávající platby v hotovosti vede evidenci těchto plateb, která např. obsahuje údaje o době a předmětu platby [§ 39 odst. 3].

Daňový subjekt přijímající platby v hotovosti vede průběžnou evidenci těchto plateb jen v případě plateb týkajících se podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 39 odst. 3].

Není stanovena minimální výše úroku z prodlení.

Úrok z prodlení nepřesahující 200 Kč se nepředepíše [§ 63 odst. 5].

7. Změny v zákoně o účetnictví Zvýšení obratu pro povinnost FO vést účetnictví • § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů FO se stává účetní jednotkou přesažením obratu 15 mil. Kč [§ 1 odst. 2 písm. e)].

FO se stává účetní jednotkou přesažením obratu 25 mil. Kč [§ 1 odst. 2 písm. e)].

- 28 -

PROFEX 3/2007

3. SLOUČENÍ DRUŽSTEV Ing. Ivana Mašková, MAKO AUDIT s.r.o., komentář: JUDr. T. Dvořák, družstevní právo:

1. Fúze družstev sloučením Fúze družstev je normativně upravena jednak obecně v § 69a ObchZ, a dále speciálně v § 255-256 ObchZ. Při fúzi sloučením dochází ke zrušení bez likvidace a zániku jednoho nebo více družstev. Jmění zaniklých subjektů přechází včetně všech závazků na jiné, již existující nástupnické družstvo; nedochází k vzniku nového subjektu, pouze k zániku jednoho nebo více dosavadních subjektů. Na nástupnické družstvo přechází veškerá práva a povinnosti zanikajícího družstva nebo družstev, včetně práva povinností z pracovněprávních vztahů (§ 69a odst. I ObchZ).).

2. Příprava fúze Výchozím krokem tu je uzavření smlouvy o fúzi sloučením . Na smlouvu o fúzi se jinak použijí obecná pravidla o právních úkonech dle občanského a obchodního zákoníku, není-li výslovně stanoveno jinak. Rozlišuje se přitom návrh smlouvy a vlastní smlouva. Návrh smlouvy musí obsahovat tyto údaje: 1.

obchodní firma, sídlo a identifikační číslo všech zúčastněných subjektů

2.

výše základního, popř. i dalšího členského vkladu v každém ze zúčastněných družstev před fúzí a po fúzi u nástupnického družstva,

3.

návrh změn stanov nástupnického družstva při sloučení

4.

určení, v jaké struktuře nástupnické družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikajícího družstva nebo družstev, jež nejsou závazkem (Složkou cizího kapitálu, jenž není závazkem, jsou zejména rezervy a časové rozlišení.

5.

rozhodný den fúze, tj. den, od kdy se budou považovat družstva za sloučená, pokud skutečně dojde k zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Tento den nesmí o více než 9 měsíců předcházet den, k němuž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku, tzn. den, kdy bude návrh na zápis do obchodního rejstříku doručen příslušnému soudu (§ 220a odst. 7 ObchZ).( Ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze musí všechna zúčastněná družstva sestavit konečnou účetní závěrku a nástupnické družstvo musí k rozhodnému dni fúze sestavit i zahajovací rozvahu. Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka, a má-li družstvo povinnost ji nechat ověřit auditorem, musí být ověřena auditorem (§ 220d ObchZ).

6.

vymezení jmění, které přechází na nástupnické družstvo.

Ačkoliv zákon výslovně nestanoví, kdo návrh smlouvy o fúzi připravuje, obvykle to bude představenstvo. Není ovšem vyloučeno, aby tak učinil i někdo jiný a poté jej představenstvu předložil. Představenstvo každého ze zúčastněných družstev musí zpracovat písemnou zprávu o fúzi, ve které odůvodní z ekonomického i právního hlediska důsledky fúze, zejména pak výši případných doplatků Otázkou je, zda družstvo musí nechat ocenit své jmění též posudkem znalce podle § 69a odst. 6 ObchZ. Předpokládáme, že nikoliv, neboť tu nedochází k výměně ani vydání nových členských podílů, pouze se může změnit výše základního členského vkladu. Dále musí být zpracována zpráva o přezkoumání fúze, kterou vypracuje znalec jmenovaný soudem na návrh představenstva se souhlasem kontrolní komise, a to jeden za každé zúčastněné družstvo nebo dva společně pro některé nebo všechna zúčastněná družstva (§ 220c ObchZ). Znalecká zpráva musí (kromě obecných údajů) obsahovat i stanovisko, zda výměnný poměr členských vkladů je vhodný a odůvodněný, údaje, podle jakých metod byl výměnný poměr stanoven a zda je tato metoda přiměřená. Má-li družstvo kontrolní komisi, je tato povinna přezkoumat návrh smlouvy o fúzi a vyhotoví o tom písemnou zprávu. Přitom kontrolní komise všech zúčastněných družstev mohou zpracovat společnou písemnou zprávu. Návrh smlouvy o fúzi a zprávy představenstva, kontrolní komise a znalce (pokud se vypracovávají) se ukládají do sbírky listin obchodního rejstříku [§ 27a odst. 2 písmo g) ObchZ].

- 29 -

PROFEX 3/2007

3. Proces schvalování fúze 3.1. Informační povinnost vůči členům a věřitelům 3.1.1. Informování členů Poté, co jsou návrh smlouvy o fúzi a potřebné zprávy vyhotoveny, jsou představenstvo a kontrolní komise povinny poskytnout členům všestranné a úplné informace, aby tito mohli se znalostí věci o fúzi rozhodnout. Představenstvo musí shromáždit nejméně 2 týdny přede dnem konání členské schůze, jež má rozhodnout o schválení fúze, tyto dokumenty: 1. 2. 3.

4. 5.

návrh smlouvy o fúzi, účetní závěrky všech zúčastněných družstev za poslední 3 roky včetně zpráv auditora konečné účetní závěrky všech zúčastněných družstev (Popř. též mezitímní účetní závěrku a zprávu auditora o jejím ověření, jestliže byla konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy) o fúzi uplynulo více než 6 měsíců [§ 220d odst. 2 písmo d) ObchZ]., zahajovací rozvaha nástupnického družstva a zpráva auditora o jejím ověření, zprávy představenstva a kontrolní komise a znalce, pokud se vyžadují.

Nejméně 1 měsíc před stanoveným dnem konání členských schůzí musí být návrh smlouvy o fúzi uložen do sbírky listin a toto zveřejněno v Obchodním věstníku. Rozhodujícím dnem z hlediska dodržení lhůt je den konání členské schůze nástupnického družstva. .3.1.2. Informování věřitelů Představenstvo je dále povinno informovat o přípravě fúze též věřitele družstva, a to paralelně vedle členů. Je povinno zveřejnit v Obchodním věstníku informaci věřitelům, v níž je upozorní na jejich práva podle § 220j ObchZ. Tato informace musí být zveřejněna zároveň s oznámením o svolání členské schůze nebo s rozesláním pozvánek na ni, nejméně však jeden měsíc před dnem konání schůze, která bude sloučení schvalovat. 3.2. Rozhodnutí o schválení fúze Návrh smlouvy o fúzi se předkládá členským schůzím všech zúčastněných družstev. Kromě výše řečených informačních povinností musí dále představenstvo seznámit členy se všemi změnami, které nastaly od rozhodného dne fúze stran majetku, hospodaření, atd., a musí podrobně osobně objasnit návrh smlouvy o fúzi. Na členské schůzi musí být všechny výše uvedené dokumenty přístupné k nahlédnutí. K přijetí usnesení o schválení smlouvy o fúzi se vyžaduje souhlas alespoň 3/4 hlasů členů přítomných na členské schůzi (§ 220e odst. 10 ObchZ); každý člen má přitom vždy pouze jeden hlas [§ 239 odst. 4 písmo g), § 240 odst. 1 ObchZ]. Mění-li se v důsledku fúze práva členů, musí souhlasit s fúzí všichni členové, kteří jsou touto změnou dotčeni. Toto ovšem platí pouze za předpokladu, že k fúzi není dle stanov potřebný vyšší počet hlasů nebo konsensus všech členů. Usnesení členské schůze o schválení fúze musí u zanikajícího družstva obsahovat rozhodnutí o zrušení družstva s právním nástupcem, souhlas s návrhem smlouvy o fúzi, schválení konečné, popř. i mezitímní účetní závěrky a schválení členů o přistoupení ke stanovám nástupnického družstva. Usnesení členské schůze o schválení fúze musí u nástupnického družstva obsahovat rozhodnutí o převzetí jmění zanikajícího družstva nebo družstev, souhlas s návrhem smlouvy o fúzi, schválení konečné, popř. i mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy a výši zapisovaného základního kapitálu. Rozhodnutí členské schůze musí být osvědčeno notářským zápisem, jehož obligatorní přílohou je návrh smlouvy o fúzi (§ 254 odst. 3 ObchZ). Rozhodnutí členské schůze je možné napadnout návrhem na určení neplatnosti usnesení. 3.3. Uzavření smlouvy. Změny smlouvy Poté, co je navržená smlouva o fúzi schválena valnými hromadami všech zúčastněných družstev, je možné ji uzavřít. Smlouvu podepisují členové představenstva oprávnění k jednání jménem družstva. Smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu a musí obsahovat určité obligatorní náležitosti, jinak je neplatná (§ 220a odst. 1 ObchZ). 3.4. Rejstříkové řízení Poté, co smlouva o fúzi nabude účinnosti, podají společně všechna zúčastněná existující družstva bez zbytečného odkladu návrh na zápis fúze v obchodním rejstříku K návrhu na zápis se přikládají tyto dokumenty (§ 220i ObchZ):

1. smlouva o fúzi, 2. 3.

notářský zápis o usnesení členské schůze, kterým bylo přijato rozhodnutí o schválení fúze, zprávy představenstva a kontrolní komise, pokud se vypracovávají, - 30 -

PROFEX 3/2007 4. 5. 6.

7.

pravomocná rozhodnutí státních orgánů, jež jsou podmínkou účinnosti smlouvy, konečné, popř. mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvaha nástupnického družstva, prohlášeni členů představenstva každého ze zúčastněných družstev, že jim není známo, že by byl podán návrh na určeni neplatnosti usneseni členské schůze nebo že řízeni bylo pravomocně zastaveno, anebo že se všechny oprávněné osoby tohoto práva vzdaly, a doklady o tom, že byly bance poskytnuty potřebné prostředky k výplatě případných doplatků členům.

Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje (§ 28a odst. I ObchZ): a) b)

u zanikajícího družstva: zánik v důsledku fúze, forma fúze a obchodní firma, sídlo a IC družstva; u nástupnického družstva při fúzi sloučeném: přechod jmění zaniklého subjektu nebo subjektů a obchodní firma, sídlo a IČ zanikajícího družstva nebo družstev a případné změny dalších zapisovaných údajů;

Do sbírky listin se zakládají usneseni členských schůzí o schválení fúze, smlouva o fúzi, zprávy orgánů družstva, rozhodnutí soudu o neplatnosti usneseni členské schůze o schváleni smlouvy o fúzi. Rejstříkový soud je povinen zjistit, zda byl podán návrh na neplatnost usneseni členské schůze o schváleni fúze; pokud byl návrh podán, pak přeruší řízeni a vyčká výsledku. Účastníkem rejstříkového řízení jsou všechna zúčastněná družstva (ne osoby, které mají být zapsány jako členové představenstva nástupnického družstva a osoby, jež mají být z obchodního rejstříku jako členové orgánů vymazány). Jestliže však zúčastněná družstva nepodají návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku do 6 měsíců ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny zákonné požadavky, pak může kterékoliv ze družstev, která byla připravena včas návrh podat, odstoupit od smlouvy; tím zanikají všechna práva a závazky všech družstev. Není-li návrh podán ani do 1 roku ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny zákonné požadavky, pak platí právní domněnka, že bylo od smlouvy odstoupeno. Přitom družstvo, které způsobilo, že nebyl návrh včas podán, odpovídá těm družstvům, která k tomuto byla připravena, za škodu, která jim vznikla odstoupením od smlouvy. Společně a nerozdílně odpovídají spolu s družstvem i členové jeho představenstva (§ 220a odst. 9 a 10 ObchZ).

4. Ochrana členů Významným aspektem tu je ochrana práv členů. Člen, který nesouhlasí s tím, aby se stal členem nástupnického subjektu, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, jestliže to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení členské schůze o udělení souhlasu se smlouvou o fúzi (§ 255 odst. 2 ObchZ). V této souvislosti se objevuje řada sporných otázek. Především je jistá nerovnost mezi členy. Totiž právo na vystoupení může uplatnit pouze člen, který je členem zanikajícího subjektu. Pokud je ovšem členem nástupnického subjektu, pak právo na vystoupení z družstva uplatnit nemůže, což ovšem koliduje s ústavně garantovanou rovností všech subjektů před zákonem (čI. 1 LPS). Dalším problémem je určení dne vystoupení. Nezbývá než vyjít z povahy a smyslu zákonné úpravy. Zákon hovoří o vystoupení ke dni, kdy k převodu má dojít. Jak ovšem plyne z § 256 odst. 1 a 2 ObchZ, při realizaci fúze dochází k převodu jmění i členství na nástupnický subjekt ke dni provedení příslušných zápisů do obchodního rejstříku. Z toho ovšem plyne, že členství člena, který s převodem nesouhlasí, zaniká ke dni, kdy rejstříkový soud provede výmaz zanikajícího družstva z obchodního rejstříku. Nikoliv bezvýznamným je i problém spojený s oznámením vystoupení představenstvu. Toto oznámení musí být provedeno ve lhůtě jednoho týdne ode dne přijetí usnesení členské schůze o udělení souhlasu s fúzí; tato lhůta má přitom prekluzívní povahu. Lhůta je ovšem velmi krátká, což může působit v praxi problémy. Otázkou ovšem je,jak si má počínat člen, který se např. vůbec nedozví, že členská schůze usnesení přijala, resp. že se vůbec nějaká členská schůze konala. Formálně vzato by v takovém případě neměl člen možnost z družstva vystoupit. Podle všeho nelze vykládat zákonnou úpravu jiným způsobem než výše řečeným, neboť § 255 odst. 2 ObchZ má zjevně kogentní charakter a nelze jej tudíž interpretovat jinak. Že však tento stav není příliš vyhovující, není třeba dodávat. (Na druhé straně však nic nebrání členovi, aby poté, co dojde k převodu majetku a členství nástupnický subjekt, z něho vystoupil postupem podle § 231 odst. 3 ObchZ.) Jestliže člen z družstva vystoupil, je nástupnický subjekt do jednoho měsíce ode dne provedení příslušných zápisů v obchodním rejstříku povinen vyplatit bývalému členovi jeho vypořádací podíl. Zákon odkazuje na použití § 233 ObchZ. V této souvislosti se nutně objevuje otázka, jakým způsobem se stanoví výše vypořádacího podílu, totiž zda se vždy použije § 233 ObchZ o výpočtu výše vypořádacího podílu, anebo zda se vypořádací podíl vypočte podle ustanovení stanov zaniklého subjektu, jež stanovily odchylný režim od obecné úpravy § 233 ObchZ. (Úpravy a výpočtu vypořádacího podílu ve stanovách nástupnického družstva se nepoužije nikdy, neboť členství vystupujícího člena zaniklo ke dni provedení příslušných změn zápisů v obchodním rejstříku a bývalý člen se nestal členem nástupnického družstva, a tudíž se na něj tato úprava nemůže vztahovat).

- 31 -

PROFEX 3/2007 Podle všeho se však v případě zvláštní úpravy použije ustanovení stanov zaniklého družstva a pouze tehdy, neníli zvláštní úpravy, použije se obecný předpis § 233 ObchZ; to ostatně plyne z § 233 odst. 4 ObchZ, jehož aplikovatelnost není vyloučena.

5. Ochrana věřitelů Ochrana věřitelů je upravena ve speciálním § 220j ObchZ. Věřitelé zúčastněných družstev, kteří přihlásí své pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám (zveřejněním v Obchodním věstníku), a kteří doposud nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek, mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku fúze zhorší dobytnost jejich pohledávek. Pokud ovšem věřitel prokáže, že se v důsledku fúze podstatným způsobem zhorší dobytnost jeho pohledávky, má právo požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před rozhodnutím rejstříkového soudu o povolení zápisu fúze. Nedojde-li mezi družstvem a věřitelem k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne ve věci na návrh soud, a to s ohledem na druh a výši pohledávky (§ 215 odst. 4, § 220j odst. 1 ObchZ). Právo na poskytnutí jistoty však nemají ti z věřitelů, kterým přísluší právo na přednostní nebo oddělené uspokojení v konkursním řízení, a rovněž věřitelé, jejichž pohledávky vznikly až poté, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinný vůči třetím osobám.

6. Odpovědnost za škodu vzniklou při realizaci fúze Kromě obecné odpovědnosti členů představenstva a kontrolní komise existuje v obchodním zákoníku i zvláštní odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s přípravou fúze. Pojmově se jedná též o odpovědnost za škodu; je upravena v § 2201 ObchZ. Členové představenstva a kontrolní komise a znalec přezkoumávající zprávu o fúzi odpovídají společně a nerozdílně věřitelům a členům za škodu způsobenou porušením povinností pří realizaci fúze; odpovědnost je tu objektivní, neomezená a náhradu škody nemůže soud snížit. Odpovědnosti se lze zprostit pouze tehdy, pokud odpovědná osoba prokáže, že jednala s péčí řádného hospodáře. Zde dotčené osoby nesou vždy důkazní břemeno o tom, že neporušily své povinnosti. Režim odpovědnosti je tu dále zpřísněn, neboť se nemohou dovolávat svojí vázaností usneseními členské schůze. Zde nesmí uposlechnout žádného usnesení, které je byt' pouze nevhodné nebo neúčelné. Režim odpovědnosti se tu jinak řídí § 373 a násl. ObchZ. Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává poškozené osobě právo na náhradu škody, je pro osoby odpovědné co do základu přiznaného práva zavazující a mohou se ho dovolávat i jiné poškozené osoby než pouze navrhovatel. Nárok na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne účinnosti zápisu fúze do obchodního rejstříku.

POZNATKY Z PRAXE AUDITORA Pokud účetní jednotka plánuje sloučení je potřeba rozhodnout k jakému datu bude sloučení provedeno, tzv. ROZHODNÝ DEN. Je praktické, aby rozhodným dnem byl 1. leden. V tomto případě se roční závěrka i auditorské ověření, využije pro účely fúze. Podmínkou je, aby se členské schůze, které budou schvalovat navrženou smlouvu o fúzi, konaly do 30.6. V případě, že rozhodným dnem bude např. 1. červenec, bude prováděna navíc řada prací, např. mimořádné závěrky k 30.6., u všech slučovaných družstev, auditorské ověření mimořádných závěrek, podání daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za první polovinu roku (část zdaňovacího období do data rozhodného dne).

Časový předpoklad realizace sloučení Předpokládejme, že níže uvedený postup vychází ze záměru, aby rozhodným dnem byl 1. leden 2008

1. ROZHODNUTÍ PŘEDSTAVENSTEV O PŘÍPRAVĚ FÚZE (PÍSEMNÉ ROZHODNUTÍ SE ZÁPISEM Z JEDNÁNÍ) Zápis ze schůze představenstva Zemědělského družstva XX a představenstva Z družstva XY konaného dne 10. 12. 2007 Představenstva ZD XX a ZD XY na svém společném zasedání dne 10.12.2007 rozhodla o fúzi obou družstev sloučením takto: 1)

Nástupnickým družstvem bude ZD XX se sídlem ….. IČO: 00111111

2)

Zanikajícím družstvem bude ZD XY se sídlem ….. IČO: 00222222

3)

Rozhodným dnem je 1.1.2008 - 32 -

PROFEX 3/2007 4) Jmění zanikajícího družstva přejde včetně závazků na nástupnické družstvo – přechází veškerá práva a povinnosti zanikajícího družstva včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů a bude vymezeno na základě účetní závěrky ZD XY za rok 2007. 5) Zpráva o přezkoumání fúze bude zpracována za každé družstvo jednotlivě znalcem jmenovaným za tím účelem Krajským soudem v ………… návrh na jmenování znalce bude podán oběma družstvy samostatně. 6) Písemná zpráva kontrolních komisí obou družstev ke smlouvě o fúzi bude zpracována jako zpráva společná. 7) Členské schůze schvalující fúzi se budou konat v jeden den shodně určený oběma družstvy s tím, že jako první proběhne členská schůze ZD XY (zanikající družstvo). Členské schůze se uskuteční nejpozději do 30.6.2008. 8) Návrh smlouvy o fúzi bude zpracován a představenstvy schválen do 30.4.2008. 9) Zpracováním fúze budou pověřeni …….. Odůvodnění fúze: C. ekonomické hledisko spočívající ve spojení obou družstev a jejich účetnictví do jedné právnické osoby (pod jedno IČ) D. podnikatelské hledisko spočívající ve vytvoření jednoho stabilního výrobního celku s optimální výměrou zemědělské půdy Za představenstvo přítomní členové:

ZD XX Ing. AA Ing. BB Atd. Hlasování: PRO:

Za představenstvo ZD XY přítomní členové: Ing. HH atd.

….................................... ….................................... PROTI:

ZDRŽEL SE:

….....................................

Hlasování: PRO:

PROTI:

ZDRŽEL SE:

Zapisovatel: ….......................... Ověřovatelé zápisu:

…...........................

…................................

2. ZPRACOVÁNÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK DRUŽSTEV A ZPRÁV AUDITORA A JEJICH OVĚŘENÍ Jestliže je rozhodným dnem 1.1.2008, předpokládáme, že závěrka roku 2007 může být zpracována do konce února včetně ověření auditorem. V této době se již připravuje zahajovací rozvaha sloučených družstev, aby byla připravena a auditorsky ověřena pro další použití. Jedná se o sloučené rozvahy obou družstev k 1.1.2008, vylučují se vzájemné pohledávky, závazky a případné majetkové účasti, jsou-li družstva v postavení mateřských a dceřiných subjektů.

3. ZPRACOVÁNÍ A SJEDNÁNÍ NÁVRHU SMLOUVY O FÚZI SLOUČENÍM Smlouva o fúzi má povinné náležitosti dané obchodním zákoníkem. Potřebné hodnoty z účetnictví vychází z ověřených závěrek roku 2007.

Návrh smlouvy musí obsahovat tyto údaje: obchodní firma, sídlo a identifikační číslo všech zúčastněných subjektů výše základního, popř. i dalšího členského vkladu v každém ze zúčastněných družstev před fúzí a po fúzi u nástupnického družstva před sloučení i po sloučení. V praxi se může stát i to, že zanikající družstvo má menší základní vklady než družstvo nástupnické a některý ze členů zanikajícího družstva nebude mít dostatečný vklad na to aby splnil podmínky členství. Pak mu bude evidován nesplacený vklad v takové výši , která chyběla do splnění podmínek členství ve sloučeném subjektu. Zde se uvádí soupisy členské základny v členění potřebném pro účely fúze např. jak je uvedeno níže. Vzhledem k tomu že se jedná o početný seznam, je vhodné vyhotovit jej jako přílohy ke smlouvě o fúzi.. Jmenovka

Vklad celkem

Zákl.vklad

Nedělit.fond

Další vklad

Nespl.vklad

----------------------------------------------------------------------------------------------AAAAAAAA. 178439.00 27000 3000 148439 0.00

- 33 -

PROFEX 3/2007

návrh změn stanov nástupnického družstva při sloučení určení, v jaké struktuře nástupnické družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikajícího družstva nebo družstev, jež nejsou závazkem. V této části se uvádí výtah dat z ověřených rozvah (hlavní knihy ) závěrky roku 2007 jednotlivých družstev, jako příklad uvádím jednu z částí tohoto oddílu. V našem příkladu by tato část smlouvy o fúzi byla zpracovávána v průběhu března až dubna 2008. Struktura vlastního kapitálu nástupnického družstva z řádné účetní závěrky ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze je následující: a) Základní kapitál účet 411.................................................................................... 15.548.784 Kč b) Další kapitálové fondy účet 413............................................................................ 3.251.437 Kč c) Nedělitelný fond účet 422 ................................................................................... 14.463.336 Kč d) Fond kulturních a sociálních p. účet 423 ................................................................... 17.192 Kč e) Fond rezervní účet 427…………………............................................................... 9.290.732 Kč f) Nerozdělený zisk účet 428.................................................................................. 12.432.196 Kč g) Výsledek roku 2007 účet 431 ..............................................................................1.012.506 Kč

rozhodný den fúze Sloučení je plánováno s rozhodným dnem 1.1. 2008, ale k zániku slučovaného družstva dochází až dnem zápisu sloučení (výmazu družstva XY). Až do data zápisu sloučení v obchodním rejstříku se v obou družstvech postupuje stejně jako v minulém období. Doklady se vystavují s hlavičkami těchto družstev, DPH, daň z nemovitostí, silniční daň atd. podávají družstva stále stejně až do data zápisu v obchodním rejstříku. Dnem zápisu přestane družstvo XY existovat. Ode dne zápisu vystavuje doklady již jen nástupnické družstvo XX. K 1.1. musí mít obě družstva dohodnuté číselné řady dokladů, aby po spojení dat nedocházelo k duplicitě. Zpravidla se postupuje tak, že nástupnické družstvo nic nemění a zachovává systém organizace stejný jako v minulosti. U zanikajícího družstva se upravují číselné řady dokladů.

vymezení jmění, které přechází ze zanikajícího družstva na nástupnické družstvo – z ověřené závěrky roku 2007 Ačkoliv zákon výslovně nestanoví, kdo návrh smlouvy o fúzi připravuje, obvykle to bude představenstvo. Není ovšem vyloučeno, aby tak učinil i někdo jiný a poté jej představenstvu předložil.

4. ZPRACOVÁNÍ PÍSEMNÝCH ZPRÁV O FÚZI PŘEDSTAVENSTVY Představenstvo každého ze zúčastněných družstev musí zpracovat písemnou zprávu o fúzi, ve které odůvodní z ekonomického i právního hlediska důsledky fúze, zejména pak výši případných doplatků

5. PODÁNÍ NÁVRHU NA JMENOVÁNÍ ZNALCŮ SOUDEM DRUŽSTVY A ROZHODNUTÍ SOUDU (znalci posuzují smlouvu o fúzi, nikoliv majetek družstev). Jmenování znalců soudem probíhá zpravidla ve lhůtě 15 dnů.

6. ZPRACOVÁNÍ ZPRÁV O PŘEZKOUMÁNÍ FÚZE ZNALCI Znalci obdrží zpracovaný návrh smlouvy o fúzi včetně všech příloh, aby mohli posoudit plánované sloučení a zpracovat znaleckou zprávu. Termín do konce dubna.

7. PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU SMLOUVY O FÚZI KONTROLNÍMI KOMISEMI OBOU DRUŽSTEV A VYHOTOVENÍ PÍSEMNÝCH ZPRÁV Komise obdrží zpracovaný návrh smlouvy o fúzi včetně všech příloh, aby mohli vyhotovit písemné zprávy.

8. ULOŽENÍ NÁVRHU SMLOUVY O FÚZI A ZPRÁV PŘEDSTAVENSTEV, KONTROLNÍCH KOMISÍ A ZNALCŮ DO SBÍRKY LISTIN OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU 9. ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACE O FÚZI SLOUČENÍM PRO VĚŘITELE V OBCHODNÍM VĚSTNÍKU 10. SVOLÁNÍ ČLENSKÝCH SCHŮZÍ OBOU DRUŽSTEV - nejméně však jeden měsíc před konáním těchto schůzí. Členské schůze, které by měly sloučení schválit je třeba posunout na konec května, aby byl dostatek času na provedení všech předcházejících prací a dodržení termínů.

- 34 -

PROFEX 3/2007

11. KONÁNÍ ČLENSKÝCH SCHŮZÍ OBOU DRUŽSTEV Nejpozději do 30.6. 2008. Je potřeba počítat i s eventualitou, že se první schůze nesejde a bude se svolávat schůze náhradní. Schůze musí být ověřeny notářským zápisem.

12. UZAVŘENÍ SMLOUVY O FŮZI Smlouva o fúzi se uzavírá formou notářského zápisu poté co je na schůzích schválen záměr sloučení. V červenci 2008.

13. PODÁNÍ NÁVRHU NA ZÁPIS FÚZE V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU A JEHO ZÁPIS V červenci až srpnu 2008. Musí se zkompletovat dokumenty požadované obchodním rejstříkem. Dále se čeká na datum ke kterému je sloučení zapsáno, poté nastává období slučování dat obou družstev, spojování matričních souborů jednotlivých modulů, převedení účetnictví zaniklého družstva od 1.1. do data zápisu do účetnictví družstva nástupnického. Z výše uvedeného vyplývá, že doba potřebná pro sloučení je cca 6 až 8 měsíců a nelze ji počítat od 1. ledna, ale až od data kdy jsou hotové roční závěrky za rok 2007. Do tohoto data se připravují potřebné dokumenty, obstarávají se znalci, právní a jiné služby.

4 .OKÉNKO UŽIVATELŮ ZEIS Změny v programových modulech k 1.1.2008

1. Evidence majetku VERZE 8.00 - distribuce 11.11.2007 První verze pro rok 2008. Aplikuje změny podle novely zákona o dani z příjmů, které jsou platné od 1.1.2008. Důrazně doporučujeme nasadit tuto verzi před prvním zpracováním evidence majetku v roce 2008, jinak může dojít v důsledku níže popsaných změn odepisování majetku k chybným výpočtům odpisů starší verzí programu! Je zrušena odpisová skupina 1a (interně v číselnících odpisová skupina 9). Tato změna se z pohledu uživatele dotýká úprav číselníku specifikací SKP, kde dochází k následujícím změnám: Zatřídění OS Popis Změna Pozn ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------34.10.2 1a Motorová vozidla (kromě motocyklů) Zrušeno 1) 34.10.4 1a Jen:silniční motor.vozidla N1 Zrušeno 2) 34.10.4 2 Motorová vozidla pro nákladní dopravu Změněno 1) 34.10.2 2 Motorová vozidla osobní dvoustopá Zřízeno 2) 46.99.99 5 Byty a nebytové prostory vymezené ... Změněno 3) 46.99.99 6 Nebytové prostory vymezené zvl. .... Zřízeno 3) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Poznámky: Číselník zatřídění majetku byl náležitě upraven a je možno ho načíst při závěrce roku 2007 v evidenci majetku z textového souboru CE272008.TXT. Pokud bude nová verze nasazena až po roční závěrce, je možné reinstalovat v obdobích roku 2008 nový číselník specifikací SKP, nebo existující číselník specifikací SKP klávesou <Shift_F8> kompletně vymazat a pak ho načíst z výše uvedeného textového souboru. Také je samozřejmě možné provést výše popsané změny v číselníku specifikací SKP po závěrce roku 2007 samostatně.

1) Zatřídění 34.10.4 v OS 2 je změněno tak, že zahrnuje nově také vozidla kategorie N1. Tato vozidla náležející do 31.12.2007 do odpisové skupiny 1a patří od 1.1.2008 do odpisové skupiny 2. 2) Zatřídění 34.10.2 v OS 2 je zřízeno tak, že zahrnuje původní zatřídění náležející do 31.12.2007 do odpisové skupiny 1a. Osobní automobily od 1.1.2008 patří do odpisové skupiny 2. 3) Zatřídění 46.99.99 v OS 5 je změněno tak, že jsou z něho vyjmuty takové nebytové protory, které jsou v budovách a stavbách uvedených zvláštním právním předpisem v odpisové skupině 6. Pro ně je zřízeno "umělé" zatřídění 46.99.99 v OS 6.

 Upozornění: Při instalaci a reinstalaci této verze je třeba dát pozor na to, že instalační data již obsahují číselník specifikací SKP v podobě pro rok 2008. Pokud - 35 -

PROFEX 3/2007 znění zákona. Platí pro ně proto původní limit daňové vstupní ceny, a to i při jejich případném zhodnocení!

reinstalaci provádíme v obdobích majetku 2007, není vhodné reinstalovat tento číselník. Přepsal by se jím platný číselník roku 2007 a zatřídění majetku by nefungovalo správně. Při reinstalaci je proto lépe vždy použít textový tvar číselníku CE272008.TXT a postupovat podle výše uvedeného návodu.

Byla provedena úprava prvního startu programu po první instalaci, kdy nyní obsluha zadává období, k němuž zpracování dat zahajuje. Podle zadaného období se nastaví aktuální účetní období programu.

Po uzávěrce roku 2007 a po úpravách číselníku specifikací SKP je nutné provést kontrolu karet majetku. Pokud bude prováděna závěrka roku 2007 touto nebo vyšší verzí a bude při závěrce provedeno načtení nového číselníku specifikací SKP z textového souboru (doporučená varianta), pak bude kontrola karet spuštěná na konci závěrky plně funkční a odhalí karty, které musí být ručně přetříděny z odpisové skupiny 1a (9) do odpisové skupiny 2. Změnu provedeme jako první změny v roce 2008 druhem změny 04. Kontrolu karet podle potřeby opakujeme ve volbě Správa dat - Speciální akce - Kontrola karet.

Změny ve starších verzích v roce 2007 VERZE 7.29 - distribuce 01.10.2007 Oprava výpočtu odpisů pro nehmotný majetek v případě aktivace výpočtu odpisů pro předávání majetku nástupnické organizaci (povinný přepínač 550). VERZE 7.28 - distribuce 18.04.2007 Oprava sestavy součtů za odpisové skupiny, kde se za určitých okolností chybně vypisovaly celkové součty daňového stavu. VERZE 7.27 - distribuce 11.02.2007

Další změny týkající se evidence majetku podle novely zákona o dani z příjmů, které jsou platné od 1.1.2008:

Oprava sestavy součtů za odpisové skupiny, která při návratu do již uzavřených účetních období nezahrnovala majetek vyřazený v tomto účetním období (roce).

Zvláštní typ odpisů u pronajímaného majetku u finančního pronájmu (typ daňového odpisu "Leasingový odpis"), který uplatňovaly lesingové firmy, je zrušen. Ovšem majetek, který leasingové firmy začaly odepisovat tímto typem daňového odpisu před 1.1.2008, odepisují po celou dobu leasingu podle původního znění zákona platného k 31.12.2007.

VERZE 7.26 - distribuce 07.01.2007 Verze s kontrolou legislativní platnosti od 1.1.2007. VERZE 7.25 - distribuce 19.12.2006 Oprava kontroly počtu roků účetních odpisů ze zvýšené ceny v případě používání hospodářského roku.

Ruší se limit na daňovou vstupní cenu pro osobní automobily kategorie M1. Ovšem osobní automobily této kategorie (až na výjimky) zaevidované do hmotného majetku ve zdaňovacím období, v němž platí zákon ve znění před 1.1.2008 (typicky tedy pro zaevidování před 1.1.2008), tak tyto automobily se odepisují i nadále z původní limitované ceny podle původně platného

Pokud si reinstalací nebudete jisti, požádejte o ni svého dealera!

2. MZDY Změnová dokumentace ani verze pro rok 2008 není v době uzávěrky tohoto čísla k dispozici. Doporučujeme navštívit školení k tomuto modulu, které bude probíhat v průběhu měsíce ledna. Termíny a místa školení naleznete ve vloženém letáku v tomto čísle časopisu. Opětovně upozorňujeme, že nové verze na disketách již automaticky od 1.1.2008 nezasíláme, pokud o to výslovně nepožádáte, předpokládáme stahování nových verzí z internetu (www.profex.cz/mzd) . Pokud jste o zasílání požádali, obdržíte počátkem roku 2008 novou verzi na disketách včetně tištěné dokumentace – cena za tuto službu je 500,- Kč bez DPH ročně – daňový doklad obdržíte s první aktualizací.

3. FINANCE – Evidence majetku Změnová dokumentace ani verze pro rok 2008 není v době uzávěrky tohoto čísla k dispozici, změny budou popsány v časopisu PROFEX 4/2007 (vyjde v lednu 2008).

4. FINANCE – DPH od 1.1.2008 Před vystavením prvního dokladu s DPH s datem uskutečnění zdanitelného plnění od 1.1.2008 včetně, je nutné v programu Finance provést následující změny, které souvisí se změnou snížené sazby DPH z 5 na 9 procent: a) doplnění nového účtu (účtů) do účtové osnovy – Číselníky – Účtové – Účtová osnova. Najdete účet 353005, na kterém má většina zákazníků účtovánu sníženou sazbu DPH 5%, klávesou vytvoříte kopii tohoto účtu, která se otevře pro úpravy. Poslední číslici účtu změníte na 9, účet tedy bude 343009 a text účtu změníte na Daň z přidané hodnoty 9%. Tímto způsobem doplníte číselník účtové osnovy i o další účty se sníženou sazbou DPH (pokud je používáte). b) doplnění tabulky Účtování a sazeb DPH - 36 -

PROFEX 3/2007 V nabídce Nastavení – Konfigurace – Programové vybavení – Daň z přidané hodnoty – Nastavení DPH

V číselníku nastavíte kurzor na poslední platnou hodnotu od 1.1.2005 (viz. obr.), klávesou vytvoříte kopii záznamu. Opravíte Datum od: na 01.01.2008 a poté změníte hodnotu sazby Snížená na 9%. Analogicky upravíte další účty pro sníženou daň, pokud je používáte. Pokud jste všechny nově použité účty doplnili předem do účtové osnovy, nebude program vyžadovat po jejich změně zařazení do účtové osnovy. Pokud ne, musíte je tam při vyplňování tabulky Nastavení DPH zadat, program Vás k tomuto kroku vyzve. Základní sazbu daně a ostatní údaje ponecháte beze změny a nový záznam uložíte stisknutím klávesy F2. Nově vyplněné údaje mohou vypadat následovně:

- 37 -

PROFEX 3/2007

Postup při vyúčtování přijatých záloh v souvislosti se změnou snížené sazby DPH od 1.1.2008 z 5% na 9%. Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor, MAKO AUDIT s.r.o. Součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů č.261/2007 Sb. je i změna snížené sazby DPH z 5% na 9% od 1.1.2008. Cílem následujícího článku je seznámit vás se základním postupem při vyúčtování záloh přijatých před 1.1.2008 pokud k jejich vyúčtování dojde až po 1.1.2008. Teoretické východisko je obsaženo v ustanovení §37 odst.3 Zákona č.235/2004 o dani z přidané hodnoty. Cituji:

§36 Základ daně (1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. (2) Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. §37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění pouze z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a základem daně nebo úhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).

§42 Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Plátce může opravit výši daně d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně. Prakticky to znamená, že pokud jste přijali zálohu na budoucí zdanitelné plnění a řádně odvedli daň z přijaté platby, je DPH z této přijaté platby definitivně vypořádaná, přestože dosud nedošlo ke zdanitelnému plnění (nejedná se tedy o jakousi zúčtovatelnou „zálohu“ DPH, ale o konečnou, řádně odvedenou daň). Proto při následném skutečném dodání služby nebo zboží není základem daně cena sjednaná za službu nebo zboží, ale základem daně je tato cena snížená o základ daně, ze kterého již byla daň odvedena ke dni přijetí platby. Tento postup platí v případě, že po přijetí zálohy následně skutečně dojde ke zdanitelnému plnění (služba nebo zboží je skutečně dodáno). Výše uvedený princip je velmi důležité si uvědomit proto, že většina ekonomických programů z technických důvodů tento princip různým způsobem obchází a při změně výše sazby DPH mohou vzniknout v praxi různé problémy. Pokud budete znát správný postup, lze používaný program většinou „přinutit“, aby poskytl správný výsledek.

Příklad možného postupu, který je v souladu se zákonem Dne 25.7.2007 budoucí dodavatel vystavil a odeslal zálohovou fakturu na budoucí dodávku obilí, ve faktuře uvedl, že se jedná o budoucí plnění se základem DPH ve snížené sazbě ve výši 100.000 Kč plus DPH 5%, celkem k úhradě 105.000 Kč. Nejedná se o daňový doklad, o dokladu se ani neúčtuje (o přijaté záloze se účtuje až při její úhradě). Dne 3.8.2007 byla na bankovní účet přijata platba - záloha ve výši 105.000 Kč na budoucí dodávku obilí. Je vystaven daňový doklad na přijatou platbu s rekapitulací DPH na výstupu: Základ daně na výstupu ve snížené sazbě: 100.000 Kč DPH snížená sazba (5%) 5.000 Kč Dne 5.9.2007 je dodáno obilí, sjednaná cena bez DPH za celou dodávku činí 500.000 Kč. Je vystavěn běžný daňový doklad: Položky dokladu: Dodávka obilí: Odečet zálohy uhrazené 3.8.2007:

500.000 Kč -100.000 Kč

Cena bez DPH ve snížené sazbě celkem:

400.000 Kč

Rekapitulace DPH: Základ daně na výstupu ve snížené sazbě: DPH snížená sazba (5%) Celkem k úhradě: - 38 -

400.000 Kč 20.000 Kč 420.000 Kč

PROFEX 3/2007 Částka 500.000 Kč není základem daně, správně by se tedy v tomto řádku neměl objevovat žádný údaj o sazbě ani částce DPH. Totéž platí i pro zúčtovávanou zálohu. Všimněte si především toho, že pro účely DPH se správně neuvádí hodnota celého zdanitelného plnění, ale pouze ta část, ze které dosud nebyla DPH řádně odvedena. Totéž platí i pro vyúčtovávanou zálohu.

Příklady správných a chybných postupů vyúčtování zálohy po 1.1.2008 Příklad 1 Dne 17.12.2007 budoucí dodavatel vystavil a odeslal zálohovou fakturu na budoucí dodávku obilí, ve faktuře uvedl, že se jedná o budoucí plnění se základem DPH ve snížené sazbě ve výši 100.000 Kč plus DPH 5%, celkem k úhradě 105.000 Kč. Nejedná se o daňový doklad, o dokladu se ani neúčtuje (o přijaté záloze se účtuje až při její úhradě). Dne 20.12.2007 byla na bankovní účet přijata platba - záloha ve výši 105.000 Kč na budoucí dodávku obilí. Je vystaven daňový doklad na přijatou platbu: Základ daně na výstupu ve snížené sazbě: DPH snížená sazba (5%)

100.000 Kč 5.000 Kč

Dne 8.1.2008 je dodáno obilí, sjednaná cena bez DPH za celou dodávku činí 500.000 Kč. Je vystavěn běžný daňový doklad: SPRÁVNÝ POSTUP: Dodávka obilí: Odečet zálohy uhrazené 20.12.2007: Základ DPH ve snížené sazbě 400.000 Kč Celkem k úhradě: 436.000 Kč



500.000 Kč -100.000 Kč DPH snížená sazba (9%) 36.000 Kč

!!!CHYBNÝ POSTUP: Základ DPH 500.000 Kč

Dodávka obilí Uhrazená záloha Celkem: Celkem k úhradě:

DPH snížená sazba 45.000 Kč (9%)

-100.000 Kč 400.000 Kč 440.000 Kč

-5.000 Kč (5%) 40.000 Kč

Příklad 2 Dne 17.12.2007 budoucí dodavatel vystavil a odeslal zálohovou fakturu na budoucí dodávku obilí, ve faktuře uvedl, že se jedná o budoucí plnění se základem DPH ve snížené sazbě ve výši 100.000 Kč plus DPH 5%, celkem k úhradě 105.000 Kč. Nejedná se o daňový doklad, o dokladu se ani neúčtuje (o přijaté záloze se účtuje až při její úhradě). Dne 20.12.2007 byla na bankovní účet přijata platba - záloha ve výši 105.000 Kč na budoucí dodávku obilí. Je vystaven daňový doklad na přijatou platbu: Základ daně na výstupu ve snížené sazbě:

100.000 Kč

DPH snížená sazba (5%)

5.000 Kč

8.1.2008 je dodáno obilí, sjednaná cena bez DPH za celou dodávku činí 100.000 Kč. Je vystavěn běžný daňový doklad: SPRÁVNÝ POSTUP: Dodávka obilí: Odečet zálohy uhrazené 20.12.2007: Základ DPH ve snížené sazbě 0 Kč Celkem k úhradě: 0 Kč

 !!!CHYBNÝ

100.000 Kč -100.000 Kč DPH snížená sazba (9%) 0 Kč

POSTUP:


Základ DPH 100.000 Kč -100.000 Kč 0 Kč 4.000 Kč

DPH snížená sazba 9.000 Kč (9%) -5.000 Kč (5%) 4.000 Kč - 39 -

PROFEX 3/2007

Příklad 3 Dne 17.12.2007 budoucí dodavatel vystavil a odeslal zálohovou fakturu na budoucí dodávku obilí, ve faktuře uvedl, že se jedná o budoucí plnění (přesně podle sjednaných smluvních podmínek) se základem DPH ve snížené sazbě ve výši 500.000 Kč plus DPH 5%, celkem k úhradě 525.000 Kč. Nejedná se o daňový doklad, o dokladu se ani neúčtuje (o přijaté záloze se účtuje až při její úhradě). Dne 20.12.2007 byla na bankovní účet přijata platba - záloha ve výši 525.000 Kč na budoucí dodávku obilí. Je vystaven daňový doklad na přijatou platbu: Základ daně na výstupu ve snížené sazbě: DPH snížená sazba (5%)

500.000 Kč 25.000 Kč

Dne 8.1.2008 je dodáno obilí, sjednaná cena bez DPH za celou dodávku činí 450.000 Kč (na základě sjednané změny podmínek dodávky – důvod změny bude při kontrole pravděpodobně nutno prokázat – především pokud je naším odběratelem neplátce DPH!). Je vystavěn běžný daňový doklad: SPRÁVNÝ POSTUP: Dodávka obilí: Odečet zálohy uhrazené 20.12.2007: Základ DPH ve snížené sazbě -50.000 Kč

450.000 Kč -500.000 Kč DPH snížená sazba (9%) -4.500 Kč

Celkem k úhradě: -54.500 Kč

 !!!CHYBNÝ

POSTUP:


Základ DPH 450.000 Kč -500.000 Kč -50.000 Kč -34.500 Kč

DPH snížená sazba 40.500 Kč (9%) -25.000 Kč (5%) 15.500 Kč

Tento postup je opravdu přesně takto zakotven v zákoně. V praxi se tímto způsobem bude postupovat tehdy, jedná-li se skutečně o vyúčtování přijaté zálohy na to zdanitelné plnění, které bylo původně sjednáno, ale z nějakých prokazatelných důvodů došlo ke změně ceny, kvality nebo množství dodávaného zboží. Takto nelze postupovat spekulativně pouze z toho důvodu, abychom připravili stát o peníze (z části, o kterou je hodnota zálohy vyšší než skutečná hodnota dodávky jsme odvedli DPH ve výši 5% a následně nám stát vrací 9% - pokud by naším odběratelem byl neplátce, dalo by se tohoto postupu zneužívat).

Přeúčtování nákladů na teplo a vodu, souvisejících s nájmem nemovitostí Pokud pronajímáte byty, nebytové prostory nebo jinou nemovitost anebo jste správcem těchto nemovitostí, v průběhu roku jste hradili zálohy na dodávky „energií“ různým dodavatelům a na základě dokladů na přijaté platby jste si pravděpodobně uplatňovali nárok na odpočet DPH na vstupu. Když jste inkasovali zálohy na tyto energie od nájemníků, DPH na výstupu jste z přijatých plateb neodváděli, protože §21 odst.2 zákona o DPH stanoví že: „u dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. h) a při poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. g), pouze však u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“. Při přeúčtování těchto energií nebo služeb, pokud podléhají snížené sazbě DPH může vzniknout následující problém: Dodavatel energií provede odečet např. k 31.12.2007 a vyfakturuje vám dodávky tepla nebo vody s datem zdanitelného plnění 31.12.2007 a sazbou DPH 5%. Protože jste si celý rok uplatňovali nárok na DPH na vstupu z uhrazených záloh, musíte tak postupovat i při vyúčtování a uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu. Při přeúčtování těchto nákladů nájemníkům musíte odvádět DPH na výstupu. Dnem zdanitelného plnění při přeúčtování je den zjištění výše přeúčtovávané částky (podle §21, odst.7, písm.j) – tento den s velkou pravděpodobností nastane teprve až obdržíte fakturu od dodavatele, tedy v roce 2008. Při přeúčtování nájemníkům proto musíte uplatnit sazbu DPH platnou ke dni zdanitelného plnění, tedy 9%. Protože ze záloh přijatých od nájemníků se žádná DPH neodváděla (§21 odst.2), budou mít vaši nájemníci celou spotřebu tepla a vody zatíženou sazbou daně 9%, přestože spotřeba proběhla v roce 2007. Protože Ministerstvo financí ČR zatím nepřijalo žádné stanovisko, které by zamezilo této tvrdosti zákona, lze podle mého názoru tuto situaci vyřešit pouze tak, že výši přeúčtovávané částky zjistíte ještě v roce 2007 (např. mimořádným odečtem provedeným ještě v roce 2007) a nájemníkům přeúčtujete tyto spotřeby „nadvakrát“ – jednou k 31.12.2007 se sazbou 5% a zbytek v roce 2008 již se sazbou 9%. Uvedený problém nevznikne tehdy, používáte-li pro přefakturaci zjednodušený postup, kdy na vstupu nenárokujete odpočet DPH a na výstupu následně nemusíte DPH odvádět (podle §13 odst.10 písm.d nebo podle §14 odst.5 písm.e).

- 40 -

PROFEX 3/2007

5. ZE SOUDNÍCH SÍNÍ 79.550,- Kč a že celkem činil majetkový podíl otce žalobce 676.077,Kč. Po právní stránce soudy obou stupňů dovodily, že nárok otce žalobce na majetkový podíl z transformace jeho úmrtím nezanikl, nýbrž podle § 460 obč. zák. přešel na žalobce jako jeho dědice. Výše nároku nebyla podle názoru soudů obou stupňů omezena výpočtem provedeným v transformačním projektu, v němž byl majetkový podíl vyčíslen nižší částkou, neboť v daném případě bylo provedeno vyčíslení náhrady podle nařízení vlády č. 20/1992 Sb. v transformačním projektu evidentně nesprávně.

26 Cdo 1433/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce J. J., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Z. o. d. K., v likvidaci, zastoupenému advokátem, o zaplacení 676.007,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 9 C 127/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. září 2005, č. j. 23 Co 182/2005-246, takto:

Proti rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. a uplatnil jako dovolací důvody, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm a/ o. s. ř.) a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Vadu řízení spatřuje v tom, že soud prvního stupně neprovedl důkaz posudkem znalce o správnosti výpočtu majetkového podílu, jak žalovaný v průběhu řízení navrhoval, a tím nezjistil správnou výši nároku. Poukazuje na to, že soudy obou stupňů vyšly z vyčíslení nároku, jak jej provedl sám žalobce. Přitom žalovaný nepokládá za správné ani vyčíslení provedené žalobcem, ale ani vyčíslení provedené jím samotným v souvislosti s transformačním projektem. Právě proto měl být navrhovaný důkaz proveden. Nesprávné právní posouzení žalovaný váže k existenci nároku a spatřuje je v tom, že soudy obou stupňů v daném případě dovodily přechod práv a povinností z oprávněné osoby na dědice podle § 460 obč. zák. Žalovaný namítá, že § 14 zákona č. 42/1992 Sb. obsahuje taxativní výčet osob a podmínek, které tyto osoby musí splnit, aby je bylo možné považovat za osoby oprávněné. Oprávněná osoba má podle transformačního zákona řadu práv a povinností (právo účastnit se valné hromady k volbě transformační rady, právo být volen členem transformační rady, právo na odkoupení podílů, právo hlasovat, právo rozhodnout se, zda bude členem transformovaného družstva), žádné z těchto práv však není převoditelné na třetí osobu, pouze jediné právo oprávněné osoby, a to nárok na vydání, resp. vypořádání, majetkového podílu, je majetkovým právem převoditelným na jiného podle ustanovení § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb.; zbylá práva a povinnosti osob oprávněných tak zanikají jejich smrtí. Žalovaný dále namítá, že otec žalobce zemřel ještě před tím, než mu vznikl nárok na vypořádání majetkového podílu, a ještě před tím než došlo k transformaci družstva. Žalobce měl tedy vůči žalovanému uplatnit nárok z vyúčtování vzájemných práv a závazků (podle § 26 odst. 1 písm. d) zákona č. 162/1990 Sb.). To však neučinil. Závěrem navrhl, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

I. II.

Dovolání se odmítá. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.014,25 Kč, k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění:

Okresní soud v Kutné Hoře (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 11. 2004, č. j. 9 C 127/2002-199, uložil žalovanému zaplatit žalobci 676.007,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 1. 6. 2002 do zaplacení (výrok I.) a zavázal ho zaplatit žalobci náklady soudního řízení (výrok II.). K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 22. 9. 2005, č. j. 23 Co 182/2005-246, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že J. J. (otec žalobce) byl oprávněnou osobou podle § 14 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon 42/1992 Sb.“, neboť splnil podmínku členství u žalovaného ke dni 30. 11. 1991, na kterou uvedené ustanovení váže postavení oprávněné osoby. Dnem účinnosti tohoto zákona, tj. 28. 1. 1992, vznikl otci žalobce v souvislosti s transformací žalovaného (přizpůsobení vnitřních právních poměrů obchodnímu zákoníku) nárok na vypořádání jeho účasti na majetku družstva. Ještě před schválením transformačního projektu valnou hromadou oprávněných osob, které proběhlo 24. 10. 1992, otec žalobce dne 27. 4. 1992 zemřel a nestal se členem transformovaného družstva. Jeho členství v družstvu zaniklo podle § 26 odst. 1 písm. d) zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, ve znění pozdějších předpisů. Podle rozhodnutí Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 6. 1994, č.j. D 652/92-18, Nd 494/93, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 1. 1997, č. j. D 652/92-22, kterým byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zůstaviteli J. J. uzavřená mezi pozůstalou manželkou H. J. a pozůstalým synem J. J., nabyl majetkový podíl zůstavitele vůči žalovanému ve výši 496.768,26 Kč pozůstalý syn – žalobce. Soudy obou stupňů dále zjistily, že majetkový podíl 496.768,26 Kč (jímž byla vypořádána účast otce žalobce na majetku družstva) byl vypočten v souvislosti s transformačním projektem žalovaného nesprávně. Bylo vycházeno z chybné výměry zemědělské půdy, převzaté družstvem od právních předchůdců žalobce a užívané družstvem, nebyly správně aplikovány koeficienty pro výpočet náhrad stanovené nařízením vlády č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, dále jen „nařízení vlády č. 20/1992 Sb.“, a nebyla zohledněna paušální náhrada za dva koně ve výši 80.000,- Kč. Soudy shledaly, že majetkový podíl je správně představován hodnotou náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby vnesené do družstva určených podle nařízení vlády č. 20/1992 Sb. ve výši 430.041,- Kč, hodnotou náhrady za zemědělskou půdu užívanou žalovaným ve výši 134.160,- Kč, hodnotou náhrady za roky odpracované v družstvu ve výši 32. 256,- Kč a hodnotou náhrady za užívání majetku vneseného do družstva ve výši

Žalobce se ve svém dovolacím vyjádření plně ztotožnil se závěry odvolacího soudu a v plném rozsahu odkázal na svá dřívější vyjádření ve věci. Závěrem navrhl dovolání zamítnout, popř. odmítnout, a uložit žalovanému povinnost uhradit mu náklady dovolacího řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. Ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládá, jelikož rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený

- 41 -

PROFEX 3/2007 tele, jímž jsou nejen věci, ale i majetková práva, přechází se všemi právy a povinnostmi, které v den smrti náležely zůstaviteli, na jeho dědice. Na dědice nepřecházejí jen práva a povinnosti, které smrtí zůstavitele zanikají (§ 579 odst. 2 obč. zák.)“. Ani novější judikatura nezaznamenala ohledně tohoto dříve vysloveného názoru odklon. Například v rozsudku ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 29 Odo 232/2002, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, sešit 10, ročník 2002, pod poř. č. 188, Nejvyšší soud uvedl: „…jestliže oprávněná osoba splní podmínky stanovené transformačním zákonem, vzniká ji vůči družstvu nárok na vypořádání jejího majetkového podílu, tj. pohledávka za družstvem. Pro tuto pohledávku platí - v rozsahu ve kterém transformační zákon nemá odchylnou úpravu - úprava pohledávek v občanském a obchodním zákoníku“ a dále pak ještě „…Zda bude v konkrétním případě aplikována úprava občanského nebo obchodního zákoníku pak závisí na tom, zda osoba, která nárok uplatňuje (popřípadě její právní předchůdce), byla či nebyla členem transformujícího se družstva“. Stejně tak v rozsudku ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 29 Cdo 3016/2000, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura sešit 9, ročník 2002, pod poř. č. 170, Nejvyšší soud dovodil: „Zařazení oprávněné osoby do transformačního projektu není podmínkou vzniku nároku na vydání (vypořádání) majetkového podílu z transformace“ a v dalším rozsudku ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 29 Odo 232/2002, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura v sešitu 10, ročník 2002, pod poř. č. 188, Nejvyšší soud uvedl: „Ustanovení § 14 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb. neváže postavení oprávněné osoby na nic jiného, než na členství v družstvu k rozhodnému dni, kterým je 30. 11. 1991“. Také v rozsudku ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 169/2001 Nejvyšší soud uvedl: „Ve všech případech, kdy se o způsobu vypořádání majetkového podílu z transformace účastníci nedohodli, je nutné vycházet z univerzality vypořádání nároku v penězích a ustanovení § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb. zakládá pro takové případy nárok na zaplacení peněžního ekvivalentu určeného majetkového podílu“. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je proto již dlouhodobě ustálena v tom, že majetkový podíl oprávněné osoby z transformace, který podléhá vypořádání způsobem uvedeným v § 13 odst. 2 nebo odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., je majetkovým právem, jež se řídí režimem pohledávek v občanském zákoníku, nestanoví-li zákon č. 42/1992 Sb. jinak, a vztahuje se na něj ustanovení § 460 obč. zák.

napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl jeho prvním rozhodnutím ve věci. Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., z něhož ji dovozuje dovolatel. Podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání v tomto případě odůvodnit, je zásadně důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud tedy dovolatel namítá existenci vady řízení spočívající v neprovedení jím navrženého důkazu (§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.), je třeba uvést, že k těmto vadám, jakož i k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné; sama o sobě však takováto vada, i kdyby byla dána, přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládá. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani dovolatelem vytýkané právní posouzení, že právo na majetkový podíl v žalovaném družstvu smrtí oprávněné osoby, jejíž postavení vyplývá z ustanovení § 14 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb. a která se nestala členem transformovaného družstva, nezaniklo, nýbrž že přešlo na dědice. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je již dlouhodobě ustálena v tom, že právní režim nároku člena družstva na vypořádání jeho účasti na majetku družstva ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb. se odlišuje podle toho, zda se stal či nestal členem transformovaného družstva. Jestliže se člen družstva, který je oprávněnou osobou podle § 14 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb., stane členem transformovaného družstva (jež se podle ustanovení § 765 odst. 2 obch. zák. zápisem změny stanov do obchodního rejstříku považuje za družstvo založené podle obchodního zákoníku), řídí se nadále jeho vztah k družstvu a tedy i vypořádání s družstvem v případě zániku členství ustanoveními § 233 a 234 obch. zák. Naproti tomu nestane-li se člen družstva, jemuž vznikl nárok na majetkový podíl z transformace, členem družstva po transformaci, řídí se vypořádání jeho podílu ustanoveními § 13 odst. 2, 3 zákona č. 42/1992 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 29 Odo 209/2001, uveřejněný v časopisu Soudní judikatura v sešitu 3, ročník 2002, pod poř. č. 58, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 518/ 2004, uveřejněný v časopisu Soudní judikatura č. 7, ročník 2005 pod poř. č. 104, kde se Nejvyšší soud vyslovil i k otázce věcné příslušnosti soudů k projednání toho či onoho nároku a nověji i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 382/2005). V dané věci jde o druhý z obou případů. K otázce přechodu práva za takto předpokládaného skutkového stavu se však Nejvyšší soud vyslovil již v rozsudku ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1223/96 (kde rovněž osoba oprávněná podle § 14 písm. a/ zákona č. 42/1992 Sb. zemřela ještě před schválením transformačního projektu). Nejvyšší soud tam dovodil, že „nárok oprávněné osoby na stanovení majetkového podílu při transformaci družstva, vyjádřený penězi, je nesporně nárokem majetkovým, a to nejen v části týkající se majetku oprávněně užívaného družstvem, ale i v části vypočtené u členů družstva podle odpracovaných let. Transformační zákon nemá žádné ustanovení o tom, že by toto majetkové právo oprávněné osoby, založené zákonem, zaniklo v případě její smrti. Pokud takovou úpravu neobsahuje, nastupují právní vztahy upravené jinými právními předpisy. Právní důsledky smrti fyzické osoby pak upravuje občanský zákoník. Podle ustanovení § 460 obč. zák. se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. To znamená, že majetek zůstavi-

Názor odvolacího soudu odpovídá shora uvedené judikatuře a je proto v souladu s hmotným právem. Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 7.500,- Kč (§ 2 odst. 1, § § 3 odst. 1 bod 6. ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění do 31. 8. 2006) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 8. 2006), jakož i z DPH ve výši 19 %, tj. 1.439,25 Kč. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně dne 7. června 2007 JUDr. Miroslav F e r á k , v. r. předseda senátu.

- 42 -

PROFEX 3/2007

ŠKOLENÍ 2008

Účetnictví Roční účetní závěrka, informace k novelám zákonů, nejdůležitější změny platné od 1.1.2008 (ing. Ivana Mašková, Ing. Jiří Pavel) Termín

Pořádající firma

Kontakt

Spojení

7.1.2008 A.P.S.A. s.r.o., Toužim

Ing. Janoušek

[email protected] 602 264 425, 353 312 366 FAX 353 312 565

8.1.2008 CONTI Vodňany, s.r.o., Vodňany

Ing. Janšta


9.1.2008 MAKO Blatná, s.r.o., Blatná

Ing. Kortus

[email protected] 602 379 525, 383 423 325, FAX 383 423 274


Ing. Kortus


11.1.2008 MECO, Benešov

Ing.Měchurová [email protected] 602 163 450, 317 722 087 FAX 317 728 795

14.1.2008 CREDIS s.r.o., Pelhřimov

Petr Koten


15.1.2008 PC-Consult, Uherský Brod

Ing. Knotek

[email protected], 602 520 522

16.1.2008 AGcomp s.r.o., Boskovice

Ing. Exner


17.1.2008 MAP Šumperk s.r.o., Šumperk

Ing. Plavecká

[email protected]

18.1.2008 SKASO s.r.o., Dobruška (Hr.Králové)

RNDr. Skála

[email protected], 605

21.1.2008 AS Tábor, Tábor

Ing. Kratoška

[email protected], 724 246 166, 381 281 283 FAX 381 281 283

602 270 713, 583301160, FAX 583 216 821 851 361

MZDY Změny k 1.1.2008 v oblastech: práce a mzdy, průměrná mzda, výkaz OZP, zákon o st. sociální podpoře, o zaměstnanosti, zákoník práce, sociální a všeobecné zdravotní pojištění, zákon o daních z příjmů, nové daňové formuláře, roční zúčtování za rok 2007, nemocenské a důchodové pojištění, roční uzávěrka v programu Mzdy, změny v programu od 1.1.2008 (nemocenské, srážky, daně). Přednáší: ing. Helena Plavecká Termín

Pořádající firma

Kontakt

Spojení

16.1.2008 MAP Šumperk s.r.o., Šumperk

Ing. Plavecká

[email protected]

17.1.2008 AGcomp s.r.o., Boskovice

Ing. Exner


602 270 713, 583301160, FAX 583 216 821

18.1.2008 PC-Consult, Uherský Brod

Ing. Knotek

[email protected], 602 520 522

21.1.2008 MECO, Benešov

Ing.Měchurová [email protected] 602 163 450, 317 722 087 FAX 317 728 795

22.1.2008 MAKO Blatná, s.r.o., Blatná (Strakonice)

Ing. Kortus



Ing. Kortus


24.1.2008 CONTI Vodňany, s.r.o., Vodňany

Ing. Janšta


25.1.2008 AS Tábor, Tábor

Ing. Kratoška

[email protected], 724 246 166, 381 281 283 FAX 381 281 283

28.1.2008 CREDIS s.r.o., Pelhřimov

Petr Koten


29.1.2008 A.P.S.A. s.r.o., Toužim

Ing. Janoušek


30.1.2008 SKASO s.r.o., Dobruška (Hr.Králové)

RNDr. Skála

[email protected], 605

851 361

U těchto firem získáte bližší informace o místě a začátku školení. Všechny tyto termíny jsou zatím PŘEDBĚŽNÉ a nelze vyloučit změnu. Od pořádajících firem obdrží jejich zákazníci včas informaci o místě a začátku školení (poštou, e-mailem). Pokud pozvánku nedostáváte, informujte se u nejbližší pořádající firmy.

- 43 -

5. Ze soudních síní - transformace 31

Recommend Documents