5. třída, ZŠ BŘEŢANY
ŽIVOT NA ZÁMKU
Nadále nejbohatší a také vládnoucí skupinou v zemi zůstávala hned po panovníkovi šlechta. V této době ţila převáţně v pohodlných a prostorných zámcích a palácích. K ţivotu zámeckého panstva patřily hostiny s nejvybranějšími lahůdkami, četné zábavy a plesy.
Oblíbenou zábavou šlechty bývaly hony a štvanice na divokou zvěř či na lišku a také vyjíţďky kočárem nebo na koních. Většina šlechticů zaujímala různé úřady nebo slouţila ve vojsku. K zámku patřily panské dvory se sýpkami, rybníky, mlýny a pivovary. Chod zámku zajišťovalo početné sluţebnictvo, úředníci, drábové, panští myslivci a další sluţebníci.
Zámek především reprezentoval svého majitele, jeho nádhera a vnitřní vybavenost svědčily o bohatství šlechtice. Uvnitř byl vybaven drahocenným nábytkem, obrazy, lustry a zrcadly. Vedle mnoha pokojů zde bývaly různé síně a komory, také jídelny, taneční sál, knihovna, obrazárna a někdy i divadlo. Na zámku nesměla chybět kaple.
ŽIVOT PODDANÝCH Ţivot poddaných byl zcela odlišný, spočíval především v těţké práci na polích. Velkou část zemědělské půdy po třicetileté válce nikdo neobdělával. V hospodářství stále převládalo zemědělství nad řemeslem. Vzhledem k úbytku obyvatelstva chyběly pracovní síly na šlechtických velkostatcích. Proto byli poddaní nuceni aţ polovinu týdne pracovat na panském a platit vrchnosti poplatky ze všeho moţného: z prodeje na jarmarcích, z provozování řemesel, z mlýnů, z kováren. Bez souhlasu vrchnosti se nesměl poddaný stěhovat, ţenit, prodat své pole ani své výrobky. Poddaní byli také povinováni vojenskou službou, která často trvala doţivotně. K tomu všemu byli nuceni pod pohrůţkou pokut, tělesných trestů a vězení. Poddaní se proti tomu začali bouřit.
Koncem 17. století došlo na našem území k několika selským povstáním. Největší vypuklo v západních a v severních Čechách. Císař proti povstalcům povolal vojsko. Povstání bylo utopeno v krvi a několik desítek povstalců bylo popraveno. Nejznámějším povstáním byla vzpoura Chodů pod vedením Jana Sladkého-Koziny. Situaci poddaných přibliţují lidové básně. V jedné z nich se říká:
Ti sedláci ubozí, co oni se navozí, kamene, břemene – bodejţ pány čert veme! Jarmark se označoval významný trh, konaný jednou za rok.
Život ve městě Podobně byly po třicetileté válce značně ochromeny i řemesla a obchod ve městech. Řemeslníci se nadále sdruţovali v cechy. Vedle toho se v některých oblastech českých zemích rozvíjela domácká výroba, na níţ se prakticky podíleli všichni členové rodiny: vedle dospělých i děti. Ve světnicích malých chaloupek se předlo a tkalo a tyto textilní výrobky se pak prodávaly na jarmarcích. Vedle výroby plátna ze lnu se vyráběly i krajky, výšivky a zboţí ze skla. Kupci neměli vţdy dostatek zboţí k prodeji. Situace se jen pozvolna zlepšovala.
Válkou se změnil obraz měst. Výrazně klesl počet obyvatel. S výjimkou Prahy si města v českých zemích zachovávala venkovský charakter. Řemeslníci a kupci menších měst a městeček měli vlastní hospodářství, chovali krávy, prasata, drůbeţ a za městskými hradbami obdělávali pole, vlastnili zde louky, zahrady a sady. Vedle nich tvořili obyvatelé měst lékaři, lékárníci, advokáti, písaři, kněţí, řeholníci (mniši a jeptišky), učitelé, studenti, tovaryši, sluhové, děvečky a dosti početná městská chudina (ţebráci, tuláci a zlodějíčkové). V tehdejších městech se málo dbalo na hygienu, proto zde často propukaly morové epidemie.
Péče o chudé, staré a nemocné prakticky neexistovala. Ve městech byly sice v provozu různé špitály (nemocnice), ale ty současně slouţily jako starobince a chudobince. Lékařská péče se nacházela na špatné úrovni. Průměrný věk byl tehdy kolem 23 let. Zhruba jedna třetina narozených dětí se nedoţila jednoho roku.
Morová epidemie se označovala nakaţlivá smrtelná nemoc, která postihovala celé oblasti a umíralo na ni tisíce lidí.
Kontrolní otázky: 1. V kterých letech probíhala třicetiletá válka, kdyţ znáte rok jejího ukončení? 2. Popište situaci v českých zemích po skončení třicetileté války. 3. Srovnejte ţivot na zámku s ţivotem na vesnici. 4. Jak se ţilo ve městech?
Pouţitá literatura: doc. PhDr. Čapka, F., CSc., Vlastivěda 5, Významné události nových českých dějin, Nová škola, s. r. o., první vydání, 2005, ISBN – 80-7289-070-0. Odkazy byly pouţity v prosinci 2012.
Anotace V prezentaci je poukázáno na ţivot na zámku, ţivot poddaných a ţivot ve městě po skončení třicetileté války. Jak se jejich ţivoty lišili, kdo si ţivot uţíval a kdo naopak musel pracovat i pod nátlakem. Kdo byl Jan Sladký-Kozina, to se právě dozvíte v této prezentaci.
