5. SCHŮZE PŘEDSTAVENSTVA

5. SCHŮZE PŘEDSTAVENSTVA SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV dne: 23. 2. 2016 BOD PROGRAMU: 3

Název předkládaného materiálu

Informace o vývoji legislativy a aktivitách SČMBD v oblasti právní, ekonomické a technické

Předkládá se

Podle plánu práce představenstva SČMBD na I. pololetí 2016

Předkládá

RNDr. Jiří Bárta

Odpovědný zpracovatel

Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru Mgr. Kateřina Horáková Ing. Lenka Haráková JUDr. Daniel Zděnek Ing. Martin Hanák

Zpracoval

I. Návrh usnesení II. Informace o vývoji legislativy a aktivitách SČMBD v oblasti právní, ekonomické a technické

1. Stanovisko ÚOOÚ č. 1/2016 k umístění kamerových systému

v bytových domech

Obsah 2.

IROP - Energetické úspory v bytových domech

3. Informace o vývoji v legislativně právní oblasti 4. Nejdůležitější změny předpisů v oblasti ekonomiky (vyjma účetních předpisů) účinné od 1. 1. 2016

Datum zpracování

SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí

12.2.2016

tel. 241 430 510 [email protected] www.scmbd.cz

Příloha I.

Návrh usnesení představenstva SČMBD č.

/2016

Představenstvo Svazu českých a moravských bytových družstev

1. b e r e n a v ě d o m í Informace o vývoji legislativy a aktivitách SČMBD v oblasti právní, ekonomické a technické

a 2. u k l á d á

předsedovi

zveřejnit obsah informace na interních stránkách webu SČMBD



Příloha II 1) Stanovisko ÚOOÚ č. 1/2016 k umístění kamerových systémů v bytových domech Na základě jednání, která byla vedena mezi představiteli SČMBD a předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) JUDr. Ivanou Janů, bylo dosaženo shody v mnohých otázkách týkajících se umísťování kamerových systému v bytových domech. Jednání vyústila ve vydání nového Stanoviska Úřadu č. 1/2016, které přináší značný posun v problematice umísťování kamerových systému v bytových domech, a na rozdíl od předchozích stanovisek Úřadu v těchto věcech, je poněkud benevolentnější vůči správcům bytových domů, kteří cítí objektivní potřebu instalovat kamery v prostorách bytových domů, aniž by byli nuceni zajistili souhlas všech obyvatelů v domě. Úřad ve svém stanovisku zdůrazňuje, že pro pořizování kamerových záznamů v bytovém domě musí být dány objektivní důvody, tj. ochrana lidského života a zdraví, ochrana majetku nebo prevence před vandalismem. Každý provozovatel kamerového systému v bytovém domě je i v průběhu provozu povinen kdykoliv prokázat, že kamerový systém má svůj objektivní důvod, a je řešením proporcionálním (tzn., že vedle použití záznamových kamer jsou používány i další způsoby ochrany majetku a osob – např. uzamykání vchodových dveří, sklepů, instalace mříží apod.) – v dalším viz § 5 odst. 1. zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon“). Při stanovení prostředků a způsobů zpracování osobních systému) doporučuje Úřad přihlédnout k povaze prostor, zejména k tomu, zda jsou tyto prostory obvykle průchozí navštěvovány, anebo zda slouží jako bezprostřední přístup k mají nárok na nejvyšší míru soukromí.

údajů (nastavení kamerového které mají být monitorovány, nebo jsou pouze příležitostně bytům, v nichž obyvatelé domů

Stanovisko v zásadě rozděluje prostory v domech na 2 typy: 1. Sklepy a půdy a vchody do nich, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek, vnější plášť budovy (a jeho bezprostřední okolí), vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a k schodištím, včetně výtahů a schodišť. V těchto prostorách je možno instalovat kamerové systémy bez souhlasu nájemců či vlastníků bytů za podmínek výše uvedených, a dále je třeba (souběžně) dbát na pečlivé nastavení kamerového systému, zejména úhlu záběru kamery tak, aby současně bez dalšího posouzení nebyla snímána i místa jiná a nebylo tím závažně zasaženo do soukromého a osobního života obyvatel či návštěvníků domu. 2. Prostory vchodových dveří do bytů. Podle stanoviska Úřadu by kamerovým sledováním vchodových dveří do bytů mohlo docházet k závažným zásahům do práva na ochranu soukromého a osobního života obyvatel domu, proto lze provozovat kamerové systémy zaměřené na konkrétní byty pouze v opravdu výjimečných a odůvodněných případech a pouze se souhlasem všech obyvatel dotčených bytů.



Doba uchování záznamů kamer musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další potřebné informace, nutné například k předání záznamu příslušným orgánům či pojišťovně. Takovou dobou je nejvýše 14 dnů u prostor uvedených ad 1), v případě prostor uvedených ad 2) pak nejvýše 7 dnů. V odůvodněných případech může správce dobu prodloužit. Vůči obyvatelům domu je nutno splnit informační povinnost, např. prostřednictvím shromáždění SVJ nebo schůze družstva a následným vyvěšením nebo rozesláním informace o umístění a provozu kamerových systémů v domě všem jeho obyvatelům, a to samozřejmě ještě před zahájením monitoringu. Dále je třeba umístit informační tabulky u všech vstupů do sledovaných prostor, včetně vstupu do výtahu, které musí obsahovat alespoň informaci, že prostor je sledován kamerovým systémem a musí zde být uveden i správce – provozovatel kamerového systému, resp. kontaktní osoba nebo sdělení, kde bude subjektu údajů (monitorované osobě) poskytnuta (např. v písemné podobě) kompletní informace o zpracování v rozsahu požadovaném zákonem. Správce je povinen před zahájením zpracování osobních údajů, prostřednictvím kamerového systému, oznámit zamýšlené zpracování Úřadu postupem podle § 16 zákona. Zákon ukládá správcům a dalším osobám, které na základě jejich pověření zpracovávají osobní údaje (tedy zpracovatelům), povinnost přijmout a dokumentovat řadu bezpečnostních opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich neoprávněnému zpracování, jakož i k jejich jinému zneužití. Jakýkoliv svévolný přístup ke kamerovému systému a jeho záznamům, včetně manipulace s nimi, mimo stanovený bezpečnostní režim, bez důvodu prověření konkrétního incidentu, je deliktem podle zákona o ochraně osobních údajů pod pokutou až 5 mil. Kč.

Poznámka: úplné znění stanoviska Úřadu č. 1/2016 naleznete na webových stránkách Úřadu: https://www.uoou.cz/stanovisko-c-1-2016-umisteni-kamerovych-systemu-v-bytovychdomech/d-18873/p1=1099

Příloha: Dopis předsedy svazu – reakce na vydání stanoviska Informaci zpracoval: JUDr. Daniel Zděnek



SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV RNDr. Jiří Bárta předseda V Praze dne 4. 2. 2016 Značka: 7/123/2015/Zde

Vážená paní předsedkyně, dovolte mi, abych Vám touto cestou poděkoval za vynaložený čas a úsilí, které jste Vy osobně i Váši kolegové věnovali otázce umístění kamerových systémů v bytových domech. Nejen já, ale i ostatní správci bytového fondu, pozitivně hodnotím vydání stanoviska č. 1/2016, které tuto oblast nově upravuje. Toto nové stanovisko dává správcům bytových domů de iure i de facto možnost kamerové systémy při dodržení stanovených podmínek v domech instalovat. Považujeme jej za průlomové, neboť legitimuje možnost správců bytových domů umístit kamerové systémy, za striktně daných podmínek, v určitých prostorách domu, pokud ostatní způsoby ochrany osob i majetku selžou, anebo jsou pro ochranu a prevenci nedostačující. Současná situace je tak vážná, že v určitých regionech je monitoring prostorů v zásadě jediným možným efektivním způsobem ochrany nejen majetku, ale i lidského života a zdraví. Ve výše uvedené souvislosti Vám chci poděkovat za možnost pracovní schůzky, která proběhla mezi SČMBD a Vaším úřadem v listopadu loňského roku. Jestliže tato schůzka a závěry z ní plynoucí byly jedním z důvodů, proč došlo k úpravě podmínek pro provozování kamerových systémů v bytových domech, a vydání stanoviska č. 1/2016, pak za Vaši účast na této schůzce děkuji opakovaně. Vážená paní předsedkyně, závěrem mého dopisu mi dovolte, abych Vám popřál mnoho zdaru a úspěchů v pozici předsedkyně ÚOOÚ, a Vašemu úřadu vše dobré v cestě za smysluplnou ochranou osobních údajů člověka a jeho integrity. Jsme kdykoliv připraveni pomoci při řešení dalších úkolů a úskalí v oblasti problematiky ochrany osobních údajů, jenž se nás více či méně dotýkají.

S pozdravem RNDr. Jiří Bárta, v.r. Předseda SČMBD

JUDr. Ivana Janů předsedkyně ÚOOÚ Pplk. Sochora 27 170 00 Praha 7 SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí


2) IROP - Energetické úspory v bytových domech

Dne 10. 12. 2015 byla zveřejněna výzva k podávání žádostí o podporu z programu IROP, specifický cíl 2.5 - Energetické úspory v bytových domech, a to v následujícím znění: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlašuje 7. prosince 2015 16. výzvu k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu, specifického cíle 2.5 - Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení. Výzva nazvaná „Energetické úspory v bytových domech“ je poskytována pro bytové domy na území ČR s výjimkou hl. m. Prahy. (V Praze bude poskytovat podporu pro obdobná opatření program Nová zelená úsporám.) Bytovým domem se rozumí dům se 4 a více byty, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na bydlení a je k tomuto účelu určena. Podporována je řada aktivit, které přispívají k energetickým úsporám. Tyto aktivity je možné kombinovat a tím zvýšit jejich efektivnost. Například se zateplením obvodových konstrukcí a výměnou oken lze současně provést také výměnu zdroje tepla nebo instalaci dalších systémů pro získání energie. Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou vlastníci bytových domů s výjimkou fyzických osob nepodnikajících a společenství vlastníků jednotek. Alokace této výzvy z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí 1,35 mld. Kč, podíl státního rozpočtu bude maximálně 3,150 mld. Kč. Charakteristika výzvy: • Číslo výzvy v IROP: 16. • Druh výzvy: průběžná • Investiční priorita: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení • Oprávnění žadatelé: Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků jednotek, kromě fyzických osob nepodnikajících. Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, která obsahuje čtyři nebo více bytů a ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena. • Datum zpřístupnění žádosti o podporu: 9. 12. 2015 • Zahájení příjmu žádostí o podporu: 18. 12. 2015 • Ukončení příjmu žádostí o podporu: 30. 11. 2016 • Maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 90 milionů Kč, minimální výše celkových způsobilých výdajů činí 300 000 Kč. Podrobné informace k podmínkám programu najdete na: http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-16-Energeticke-uspory-vbytovych-domech

V návaznosti na závěry a doporučení plynoucích z jednání technické komise ze dne 26. 11. 2015 svaz průběžně jednal s MMR ve věci úprav podmínek programu. Předseda svazu oslovil dopisem náměstka ministryně pro místní rozvoj Mgr. Zdeňka Semoráda (dopis je přílohou tohoto materiálu). Aktuálně tedy svaz jedná s MMR o další úpravě podmínek programu a možnosti uspořádání semináře, na kterém by specialisté MMR a CRR přímo informovali pracovníky družstev.



SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV RNDr. Jiří Bárta předseda V Praze dne 26. 1. 2016 Značka: 4/123/2015/Ha

Vážený pane náměstku, dovolte mi, abych Vám touto cestou poděkoval za Vaši reakci na můj dopis ve věci přípravy podmínek programu IROP, který jsem Vám zaslal v říjnu loňského roku. Oceňuji, že návrhům uvedeným v mém dopisu bylo alespoň částečně vyhověno a intenzita podpory, kterou program v rámci 16. výzvy IROP nabízí, byla navýšena. Nicméně dovolte mi, abych se na Vás ve věci podmínek IROP obrátil ještě jednou. V tomto dopise již vycházím z konkrétních podmínek specifikovaných v 16. výzvě IROP a ve specifických pravidlech pro žadatele a příjemce, která byla společně s touto výzvou dne 9. 12. 2015 zveřejněna. Jako nejvíce problematické a limitující vidím po diskuzích s našimi členskými družstvy následující body:

1) Vymezení okruhu oprávněných žadatelů Dle specifických podmínek jsou v této výzvě oprávněnými žadateli právnické osoby a fyzické osoby podnikající: • vlastníci bytových domů, • společenství vlastníků bytových jednotek (dále jen „SVJ“). Oprávněnými žadateli však nejsou fyzické osoby nepodnikající. Specifické podmínky dále rozvádí, že: „v případech, kdy bytový dům vlastní různé typy vlastníků (např. bytové družstvo

a několik fyzických osob), může vlastník (právnická osoba) podat žádost na svoji část domu a musí prokázat splnění všech požadovaných kritérií pro celý bytový dům. Případně je možné založit SVJ, jehož členy budou všichni vlastníci bytového domu, a které bude oprávněno podat žádost o podporu“. V této souvislosti musím konstatovat, že naše členská bytová družstva spravuji velké množství bytových domů, které jsou ve spoluvlastnictví bytového družstva a fyzických osob, které si původně družstevní byty dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, převedly do osobního vlastnictví. Dle uvedeného zákona však ještě nedošlo k naplnění podmínek pro vznik SVJ a SVJ tak není možné založit. Tento stav potvrzuje i chování příslušných soudů, které odmítají tyto SVJ do příslušných rejstříků zapsat. Rozumím-li výše citovanému odstavci specifických podmínek dobře, pak tedy tito vlastníci bytů, tj. fyzické osoby nepodnikající nemohou o podporu z IROP žádat. Dokonce ani správce objektu, bytové družstvo, nemůže požádat svým jménem (za předpokladu souhlasu jednotlivých vlastníků) o podporu na náklady zahrnující také opravy bytů převedených do osobního vlastnictví? Paradoxem je, že dle uvedené definice, by vlastník bytu v domě, ve SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí


kterém doposud nevzniklo (a třeba nikdy ani nevznikne) SVJ, byl oprávněným žadatelem v okamžiku, kdy by podnikal v oblasti, která naprosto nesouvisí naší problematikou (s nadsázkou trafika na druhé straně města). Toto omezení tedy dopadne především na skupinu vlastníků bytů, kteří jsou pouze „normálními“ zaměstnanci nebo, což je ještě mnohem větší problém, na skupinu seniorů – starobních důchodců. Tento dotaz jsme u příležitosti aktuálně pořádaných seminářů CRR položili jednotlivým přednášejícím a bohužel musím konstatovat, že jsme jednotnou odpověď nedostali. Jedna odpověď byla v tom smyslu:

BOHUŽEL, tyto „byty“ nemají na podporu nárok, jejich vlastníci nepatří do okruhu oprávněných žadatelů. Druhá odpověď zněla:

NE, samostatně tito vlastníci žádat nemohou (to ale také nikdo nechce), ale jejich jménem může o podporu požádat správce objektu, kterým je zpravidla mateřské bytové družstvo. Vážený pane náměstku, v této věci Vás tedy žádám o zohlednění tohoto problému a úpravu podmínek nebo výklad tohoto odstavce takovým způsobem, aby v případech domů, kde doposud nevzniklo, a ani nemůže vzniknou SVJ, bylo možno žádat o podporu na všechny byty bez ohledu na vlastníka. Nebude-li tato překážka odstraněna, pak budou stovky bytových domů připraveny o možnost v rámci IROP o podporu žádat. Jsem přesvědčen, že zcela nesmyslně. 2) Způsobilé výdaje V otázce způsobilých a nezpůsobilých výdajů navazuji na můj dopis z října loňského roku. Opakovaně děkuji za zařazení výdajů na opravy balkonů a lodžií mezi způsobilé, byť vedlejší, výdaje. Musím však konstatovat, že aktuální vymezení způsobilých výdajů na vedlejší aktivity projektu a především jejich omezení hranicí maximálně 15 % vidí bytová družstva jako problematické. Z našich zkušeností bude ve většině připravovaných projektů dosahovat podíl uznatelných výdajů maximálně hranice 70 % z celkových výdajů. V některých pravděpodobně i méně. To bude mít samozřejmě dopad na výši celkové podpory. Aktuálně slibovaná podpora 25,5 % z uznatelných výdajů pak nebude v praxi dosahovat ani 20 % z celkových výdajů. Reálně se tak obávám stejného výsledku jako v případě programu NZÚ pro bytové domy v Praze, který s ohledem na výsledné intenzity podpory v rozsahu 11 – 14 % (alespoň jak jsem byl informován) z celkových výdajů, není možné považovat za úspěšný.

Řešení tohoto problému vidím v posunutí hranice pro uznatelnost vedlejších výdajů až na hranici 25 % z celkových výdajů nebo ve zcela nové vymezení hlavních a vedlejších výdajů takovým způsobem, aby skutečně veškeré činnosti související se zateplováním a dalšími „energetickými“ činnostmi byly zařazeny do hlavních výdajů. 3) Žádost o užší spolupráci Vážený pane náměstku, úvodem tohoto bodu pouze konstatuji, že Svaz českých a moravských bytových družstev je zájmovým sdružením bytových družstev a společenství vlastníků jednotek s působností v celé České republice. V současné době svaz sdružuje cca 650 bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek, která vlastní či spravují SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí


cca 670 000 bytových a nebytových jednotek, což je 17% všech bytů v ČR. Mimo správy vlastních bytů, kterých je cca polovina, bytová družstva spravují byty i měst a obcí a dalších více než 12 000 společenství vlastníků jednotek. SČMBD je tak největším organizovaným správcem bytového fondu v ČR. S ohledem na výše uvedené Vás tedy prosím o užší spolupráci v oblasti propagace programu IROP. Naším cílem je aktuálně poskytovat členským družstvům a společenstvím vlastníků informace v co nejširším rozsahu a umožnit jim tak připravit se na možnost čerpat zdroje z IROP v rámci celého období 2014 – 2020. Pro své členy pořádáme pravidelné semináře, kde jim zdarma poskytujeme požadované informace. Tyto semináře probíhají pro oblast Čech v Praze a pro oblast Moravy a Slezska v Přerově. Účast na těchto seminářích dosahuje počtu 80 – 100 osob, zpravidla předsedů a technických ředitelů družstev. Touto cestou se Vás tedy ptám, zda by bylo možné zrealizovat v průběhu měsíců února či března dva semináře (Praha a Přerov), v rámci kterých by specialisté Ministerstva pro místní rozvoj a Centra regionálního rozvoje představili zástupcům bytových družstev problematiku programu IROP. Přínos z této spolupráce vidím obousměrně, jak ve prospěch bytových družstev, tak i ve prospěch MMR. Nabízím ministerstvu možnost prezentovat program před rozsáhlou skupinou technických pracovníků bytových družstev, která spravují v některých případech i stovky bytových domů. Jsem přesvědčen, že takováto prezentace je zcela jistě v zájmu ministerstva. Jménem svazu jsme schopni zajistit veškeré organizační a finanční zabezpečení těchto seminářů a Vás žádám pouze o vyslání příslušných odborníků. V případě, že mé žádosti můžete vyhovět, prosím Vás, aby Váš úřad kontaktoval ředitele metodického odboru SČMBD Ing. Martin Hanáka ([email protected] , 606752717), který je oprávněn zařídit veškeré náležitosti s tímto související. Vážený pane náměstku, předem Vám děkuji za čas, který mému dopisu věnujete, a věřím, že nalezneme cestu, jak ve věci propagace IROPu dále spolupracovat. Předem Vám děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem RNDr. Jiří Bárta, v.r. Předseda SČMBD

Vážený pan Mgr. Zdeněk Semorád Náměstek pro řízení Sekce evropských programů Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1



3) Informace o vývoji legislativně – právní oblasti Předpisy, které nabyly účinnosti: Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (účinnost 6.10.2015) Vyhláška upravuje výši paušálních náhrad účastníkům, kteří v řízení nejsou zastoupeni advokátem. Na základě ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ a § 89a exekučního řádu (novelizovaných zákonem č. 139/2015 Sb.) si mohou (a doporučujeme, aby tak činila) bytová družstva, příp. SVJ uplatňovat hotové výdaje v soudním a exekučním řízení bez prokazování dokladů v paušální výši, a to za každý úkon, který byl v daném řízení proveden (viz § 1 odst. 3 vyhlášky). Tato možnost může částečně snížit náklady bytových korporací spojené s vymáháním pohledávek.

Text předpisu:

254/2015 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374a písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., a podle § 131 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 139/2015 Sb.:

§1 (1) Tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. (2) Pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu 1). (3) Pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účasti na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, d) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, e) návrh na předběžné opatření, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, f) odvolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, g) návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, h) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, i) účast při přípravě jednání. -----------------------------------------------------------------1) Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí


§2 (1) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. (2) Ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení 100 Kč. (3) V případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon.

§3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. 6. 10. 2015

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (Účinnost od: 1. 1. 2016) Prováděcí předpis k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: podle § 2257 zákona č. 89/2012, občanský zákoník je nájemce povinen provádět a hradit: - běžnou údržbu (např. malování, drobné opravy omítek, kontroly termostatických hlavic s elektronickým řízením), - drobné opravy související s užíváním bytu Předmětné nařízení vlády konkretizuje, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, přičemž u drobných oprav platí, že jde buď o opravy věcně konkretizované v nařízení vlády anebo o další opravy nepřesahující částku 1 000 Kč. Podle § 6 tohoto nařízení dále platí, že přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. Nařízení vlády se uplatní v nájemních vztazích, v nichž nájemní smlouva nebo stanovy bytového družstva nestanoví jinak.



Text předpisu:

308/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. října 2015 o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: §1 Úvodní ustanovení Toto nařízení vymezuje pojmy běžná údržba bytu a drobné opravy související s užíváním bytu.

§2 Běžná údržba bytu Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

§3 Drobné opravy bytu Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů. §4 Drobné opravy podle věcného vymezení Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu, c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídicích jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu, d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku, f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty, g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, h) opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení, i) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenech g) a h).



§5 Drobné opravy podle výše nákladů Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny v § 4, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce. §6 Roční limit nákladů (1) Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. (2) Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. §7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.



4) Nejdůležitější změny předpisů v oblasti ekonomiky (vyjma účetních předpisů) účinné od 1. 1. 2016 1. Služby spojené s užíváním bytů - novela zákona č. 67/2013 Sb. provedená zákonem č. 104/2015 Sb. a) Rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody: v domě s povinností instalace měřidel/zařízení pro rozdělování nákladů se rozdělí náklady na základní a spotřební složku; základní složka u nákladů na vytápění činí 30% - 50% a základní složka u nákladů na TUV činí 30% (vyhl. č. 269/2015 Sb.) – nelze změnit ani se souhlasem všech příjemců služeb v domě! b) Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním – výši pokuty: - ujedná poskytovatel služeb (BD) s 2/3 většinou nájemců v domě („nedružstevní byty/nebytové prostory), - stanoví družstvo (pro nájemce družstevních bytů/nebytových prostor), - stanoví SVJ (pro vlastníky jednotek v domě). Ujednaná pokuta nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Týká se tento limit i pokuty stanovené družstvem, resp. společenstvím (dotaz na MMR nebyl dosud zodpovězen). Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí BD/SVJ, činí pokuta 50 Kč za každý započatý den prodlení. c) Zrušení poplatku z prodlení - na dlužnou částku (záloha nebo nedoplatek z vyúčtování) se použije úrok z prodlení. 2.

Běžná údržba a drobné opravy - nařízení vlády č. 308/2015 Sb. (nový prováděcí předpis k občanskému zákoníku) Vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, které hradí nájemce bytu - vztahuje se na „nedružstevní byty“; na družstevní byty pouze tehdy, není-li to upraveno ve stanovách BD. a) Věcné vymezení nákladů (taxativní výčet) – hradí je nájemce bez ohledu na jejich výši, b) Vymezení podle výše nákladů – nepřesáhne-li náklad u ostatních oprav částku 1000 Kč na 1 opravu, hradí je nájemce (náklady na dopravu se do limitu nezapočítávají – hradí je nájemce), c) Roční limit nákladů (vztahuje se na náklady ad a) i b)) = 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu (plocha prostoru, který není místností, se započítá 50%) - náklady nad limit hradí pronajímatel.

3.

Zdanění příjmů právnických osob

3.1 Novela zákona č. 586/1992 Sb. provedená zákonem č. 221/2015 Sb. a) Změny navazující na změny v účtování: - daňová uznatelnost nabývací ceny cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou (neoceňuje CP reálnou hodnotou), - vypuštění zřizovacích výdajů z ustanovení o odpisech nehmotného majetku (zřizovací výdaje bez ohledu na jejich výši jsou od r. 2016 nákladem). SČMBD Podolská 50 147 01, Praha 4 - Podolí


b) Změny související s příspěvky provozovatelů solárních elektráren na likvidaci elektroodpadu ze solárních panelů (lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015) - daňová neuznatelnost tvorby rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona o rezervách (ZR), - daňová neuznatelnost dílčí platby příspěvku provozovatele solární elektrárny na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému (u solárních panelů uvedených na trh později hradí příspěvek výrobce panelů), - částka ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle ZR = položka snižující výsledek hospodaření, - částka ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle ZR, o kterou byl snížen výsledek hospodaření = položka zvyšující výsledek hospodaření. 3.2 Novela zákona č. 593/1992 Sb. provedená zákonem č. 221/2015 Sb. Nová rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1.1. 2013 - obecná ustanovení o rezervě (poplatníci, kteří ji mohou tvořit, nemusí být zaúčtována, ale musí o ní být vedena evidence, počátek a konec tvorby atd.), - výše rezervy (stanovení celkové výše rezervy a měsíční rezervy), - zvláštní ustanovení (změna výše rezervy a její zrušení), - přechodná ustanovení (lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015). 4.

Daň z přidané hodnoty - novela zákona č.235/2004 Sb. provedená zákonem č. 360/2014 Sb. a) Zavedení kontrolního hlášení – měsíční hlášení plátce DPH o přiznávané dani na výstupu, uskutečněném zdanitelném plnění v režimu přenesení daňové povinnosti a uplatněném nároku na odpočet daně na vstupu. b) Změny ve zdanění převodu nemovitých věcí - definice stavebního pozemku (širší vymezení než v r. 2015) – převod zdaněn vždy základní sazbou, - možnost zdanění převodu pozemku funkčně nesouvisejícího se stavbou, který splňuje podmínky pro osvobození od daně - se souhlasem kupujícího, je-li plátcem (uplatní se režim přenesení daňové povinnosti); není-li kupující plátcem, souhlas se zdaněním se nevyžaduje.

5.

Daň z nemovitých věcí - novela zákona č. 338/1992 Sb. provedená zákonem č. 23/2015 Sb. a) Změny ve zdanění pozemků, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v bytovém domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami - z předmětu daně z pozemků jsou vyňaty všechny pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví všech nebo jen některých vlastníků jednotek v bytovém domě a zároveň jsou užívané společně s těmito jednotkami (jedná se o pozemky uvedené v prohlášení buď jako součást jednotky nebo jako pozemek příslušející k jednotce); dosud byly z předmětu daně z pozemků vyňaty vedle pozemků



zastavěných bytovým domem pouze nezastavěné pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, - jsou zdaněny v rámci jednotky daní ze staveb a pozemků při použití koeficientu pro úpravu podlahové plochy jednotky ve výši 1,22 (bez ohledu na to, zda s jednotkou souvisí pouze pozemek zastavěný bytovým domem nebo i pozemek nezastavěný), - tento postup se vztahuje i na dům, kde je vlastníkem všech jednotek BD, a tedy pozemek není ve spoluvlastnictví. b) Změna sazby daně ze staveb a jednotek u garáží ve vlastnictví BD -

-

samostatná garáž (garáž, která není vestavěna v bytovém domě nebo garáž, která není vymezena jako jednotka) - sazba 10 Kč za m2 zastavěné plochy (je v obchodním majetku BD, zařadí se jako stavba sloužící pro ostatní druhy podnikání), garáž vymezená jako jednotka – zdanění je beze změny (zůstává sazba 8 m2 Kč upravené podlahové plochy).

c) Změna sazby daně ze staveb a jednotek u ostatních staveb ve vlastnictví BD (např. budova sídla) - sazba 10 Kč za m2 zastavěné plochy (stavba je v obchodním majetku BD, zařadí se jako stavba sloužící pro ostatní druhy podnikání), - dosud zdaněny jako ostatní stavby sazbou 6 Kč za m2 zastavěné plochy, pokud převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby nebyla užívána k podnikání.



5. SCHŮZE PŘEDSTAVENSTVA

Recommend Documents