5. LEKCE SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI PRO SPOLEČNÉ SOUŽITÍ Úvod Lidé, které ovládají sociální dovednosti jsou ti, kteří snadno navazují vztahy s druhými, zanechávají v ostatních příjemný dojem, jsou schopni plynule vyjadřovat své názory a také vyjádřit nesouhlas, bez toho aniž by na někoho útočili nebo jej znevažovali. V současné společnosti se pohybujeme v mnoha kontextech a prostředích a musíme se každému z nich přizpůsobit. Díky tomu se sociální dovednosti staly z výhody nutností. Školní prostředí je jedním z nejdůležitějších socializačních činitelů, přispívá k rozvoji integrity osobnosti žáků a usnadňuje jim budoucí začlenění do společnosti, proto je důležité vzdělávat žáky také v oblasti sociálních dovedností. Cíle -
Poznat různé typy odpovědí - asertivní, pasivní i negativní, a kontexty jejich použití.
-
Oceňovat asertivní chování, kritizovat pasivitu a odmítat agresivní reakce.
-
Snažit se naučit asertivnímu chování tak, aby přispívalo k lepším vztahům s ostatními.
Materiály -
Dokument A, Průvodce cvičením “Mohu změnit své chování?” Dokument B, Příklady k cvičení “Sociální dovednosti”. Provaz, asi 12 metrů dlouhý. Kartón 1m² a tvrdé papíry.
Prameny -
Vlastní práce Cvičení pro „velkou skupinu“ jsou adaptována z knihy Praktická cvičení pro učitele ZŠ – Etika a výchova k hodnotám (Guías Praxis para el profesorado de la ESO. “ÉTICA Y EDUCACIÓN EN VALORES” (2000), AA.VV. Praxis Educación. Barcelona.)
Časová dotace Učitel, v závislosti na profilu a motivaci třídy, určí potřebný čas pro každou plánovanou fázi. Průměrný čas by nicméně měl být tři vyučovací hodiny + domácí úkoly.
Cvičení 1. Individuální fáze 1. Mohu změnit své chování? DOKUMENT A Cílem tohoto cvičení je, aby se žáci naučili aplikovat získané znalosti a informace o sociálních dovednostech ve svém každodenním životě. Jako pramen jim k tomu poslouží také cvičení 2 z lekce o autoregulaci „Hodnotíme naše chování“, ve kterém žáci hodnotili různé situace a své reakce na ně a zamýšleli se nad nimi s cílem je zlepšit. Od žáků se žádalo, aby si zapsali možné alternativy a možnosti, jak své negativní chování změnit. Na základě těchto zápisků má žák odpovídat na otázky z tohoto cvičení a po jejich zodpovězení následuje diskuse o tématech jako: konstruktivní kritika, aktivní naslouchání, tolerance a respekt k ostatním. Učitel má žáky v průběhu diskuse vést ke změně chování směrem k asertivitě. 2. Skupinová fáze 3. Sociální dovednosti DOKUMENT B Prostřednictvím tohoto cvičení se snažíme, aby se žáci identifikovali s tématy, o kterých se ve třídě hovořilo (sociální dovednosti, asertivní, pasivní a negativní postoje) takový způsobem, aby dokázali rozpoznat důležitost tónu a síly hlasu a použité slovní zásoby. Způsob, jakým mluvíme, a použitá slovní zásoba spolu s neverbálními prostředky, ovlivňuje naše vztahy s druhými, stejně jako způsob, jakým přistupujeme k našim posluchačům a naopak oni k nám. Učitel přidělí každé skupině žáků jednu situaci napsanou na kartičce, kterou mají žáci analyzovat a ve skupině o ní diskutovat. Tyto skupiny by neměly být složeny z žáků, kteří jsou si podobní, právě naopak. Členové skupin by měli být co nejodlišnější a problematičtí žáci by měli být rozděleni mezi jednotlivé skupiny. Cílem cvičení však není jen analýza situace, ale i to, aby žáci dokázali na jejím základě změnit své chování v každodenních situacích. Na závěr cvičení jednotlivé si jednotlivé skupiny představí navzájem své úvahy. 3. Fáze „velké skupiny“ 3. Čtverec Žáci, rozdělení do skupin po osmi nebo dvanácti členech, mají se zavázanýma očima vytvořit z provazu pravidelný čtverec. Tato hra je zaměřená na kooperaci, ukazuje schopnost žáků zvládat zátěžové situace, řešit problémy ve skupině, a také to, jak spolu jednají, do jaké míry jsou schopni spolupracovat, jak se navzájem dokáží tolerovat, kdo je vůdcem... Učitel má v této hře důležitou roli pozorovatele, o jejím průběhu by si měl zapisovat poznámky, nebo ji natáčet na video, aby mohl nakonec provést s žáky analýzu. Druhou variantou je v tomto případě rozdělit třídu na dvě skupiny – jedna hraje a druhá pozoruje a dělá si poznámky. Následuje opět diskuse. Role se samozřejmě mohou vystřídat – ti, co byli pozorovateli, hrají a naopak. Pokyny ke hře: - Máte z provazu vytvořit pravidelný čtverec. - Musíte využít celou délku provazu. - Všichni musíte mít zavázané oči. - Hra končí, až si bude myslet, že máte pravidelný čtverec a položíte ho na zem – nikdo se ho nesmí dotýkat. - Máte 15 minut.
Skály Cílem hry je, aby se skupina dvanácti žáků „zachránila“ před rozvodněnou řekou na vysoké skále, přičemž každý z nich stojí na začátku hry na malé skalce. Tato hra je zaměřená na kooperaci, ukazuje schopnost žáků zvládat zátěžové situace, řešit problémy ve skupině, a také to, jak spolu jednají, do jaké míry jsou schopni spolupracovat, jak se navzájem dokáží tolerovat, kdo je vůdcem... Učitel má v této hře důležitou roli pozorovatele, o jejím průběhu by si měl zapisovat poznámky, nebo ji natáčet na video, aby mohl nakonec provést s žáky analýzu. Druhou variantou je i v tomto případě rozdělit třídu na dvě skupiny – jedna hraje a druhá pozoruje a dělá si poznámky. Následuje opět diskuse. Role se samozřejmě mohou vystřídat – ti, co byli pozorovateli, hrají a naopak. Pokyny ke hře: - Jste v korytu rozvodněné řeky, každý z vás stojí na malé skalce (kterou představuje papír pod vašima nohama). Ve středu koryta se nachází velká skála (kartón velikosti 1m²) - Všichni se musíte dostat na velkou skálu. - Udělejte kruh okolo velké skály, tak velký, abyste se skoro dotýkali roztaženýma rukama svých sousedů, a každý si pod nohy dejte malý karton a hra může začít. - Máte dvě podmínky: 1. Nesmíte se dotknou vody (podlahy). 2. Pokud chcete s kartonem pohnout, ať už se svým nebo s kartonem spolužáka, nesmí na něm nikdo stát. - Cílem hry je, aby se všichni dostali na velkou skálu (velký karton). - Máte dvacet minut, pokud se někdo dotkne vody, všichni začínají znovu, ale čas běží dál. Hodnocení Vzhledem k charakteristikám této lekce považujeme za nejlepší způsob hodnocení autoevaluaci. K tomu by si měli žáci vést deník, kam budou zaznamenávat své úspěchy, postřehy a osobní úvahy. Učitel může úspěchy žáků hodnotit na základě pozorování a osobních rozhovorů s nimi, přičemž vždy musí respektovat důvěrnost sdělení. Nicméně existují i objektivní kriteria hodnocení, jak pro žáky jako jednotlivce i skupinu, tak pro učitele – hodnocení průběhu cvičení. Těmito kriterii mohou být: - účast na aktivitách skupiny - stupeň spolupráce - schopnost dialogu, schopnost kompromisu - do jaké míry bere žák téma vážně - empatie - schopnost kritiky - tolerance... Vždy je nutné si uvědomit, že tyto hodnoty nejsou kvantitativní, ale kvalitativní, z čehož plyne, že výsledná zpráva by měla mít podobu slovní, ne numerickou.
DOKUMENT A “Mohu změnit své chování?” Už dříve jsi přemýšlel o situacích, ve kterých jsi se nezachoval, tak jak by se ti zdálo správné. Připomeň si situace, o které jsi přemýšlel ve druhé lekci o autoregulaci ve cvičení „Přemýšlíme o svém chování“. Analyzuj některou z nich podle bodů, které ti navrhujeme: -
Účastník situace Místo Situace Proč ten druhý reagoval, tak jak reagoval? Myslíš, že ty bys udělal to samé? Proč? Co si myslíš, že bylo špatně? Co bys změnil? Jak si myslíš, že by ses choval teď, aby ses pak cítil dobře? Co si myslíš, že by se stalo, kdyby ses tak zachoval? Myslíš, že náš způsob vyjadřování ovlivňuje reakce druhých na nás? A tebe ovlivňuje způsob vyjadřování ostatních? Posuď kladné a záporné aspekty každé ze zmíněných reakcí.
DOKUMENT B Sociální dovednosti KARTA 1 SITUACE A Anna a Marie přijely k supermarketu a zaparkovaly své auto parkovišti. Cestou z parkoviště si však všimly, že nějaké auto zaparkovalo na místě pro invalidy a vystupuje z něj mladý kluk, očividně sportovec. Anna se k němu vrátila a řekla mu: „Promiň, ale možná sis nevšiml, že tohle je místo pro invalidy.“ Kluk se na ni podíval a beze slova šel dál. Anna se však nenechala odbít: „Promiň...“ Kluk se na ni otočil, očividně ve špatné náladě „A tebe to jako zajímá proč? Parkuju, kde se mi chce, a co ty mi tak asi uděláš?“ Anna mu slušně vysvětluje, že pokud přijede nějaký invalida, nebude mít kde zaparkovat, ale kluk se jí vysměje, řekne něco hrubého a odejde.
KARTA 2 SITUACE B Jan a Lucie spolu dnes poprvé někam jdou. Honzovi se Lucie moc líbí, ale ještě jí to neřekl, protože mu kamarádi říkají, že je divná a nosí nos moc nahoru. Cestou ke kamarádovi se však ztratili a nemají tušení, kde je ta ulice, kterou hledají. Unaveně si sednou na lavičku a rozhodnou se zeptat se někoho na cestu. „Hej! Kde je...“ Manželé, na které Honza křičel už z dálky se na něj jen podívali a spěchali dál. „To jsou idioti“, okomentoval to Honza. „Hele, kde je...“ pokračoval stejným způsobem Honza, tentokrát s mladou dívkou. „Nojo, taje ale blbá“, řekl Lucii a smál se, jako by řekl bůhvíjaký vtip. Lucie se v ten moment zvedla a s úsměvem se otočila na kolemjdoucího staršího pána: „Dobrý den, promiňte, ale my jsme se s kamarádem ztratili. Hledáme... Byl byste tak hodný a řekl nám cestu pokud víte, kde to je?“ „Samozřejmě, bez problémů, je to jednoduché...
KARTA 3 SITUACE C Petr bývá každý den v městské knihovně. Martina a Jitka se tam dnes také přišly učit, ale místo toho si mezi sebou pořád něco vykládají a neustále se smějí, což Petra ruší. „Promiňte mi, ale učím se, nemohly byste mluvit trochu tišeji?“ „Ne, nechce se nám, šprte.“ „To není o tom, jestli se ti chce nebo ne. Tady se stejně nesmí mluvit, tady na vývěsce je to napsané, takže to není jenom nějaký můj rozmar, ale mé právo – chodím se sem učit, protože je tu klid, který potřebuju.“
