4
2015
čEJKOVICKÝ ZPRAVODAJ
Slovo starosty
PF 2016
2
tury (SFDI) dokončit výstavbu bezbariérových chodníků na ulici Cigánov s novou částí až do průmyslové zóny po firmu FG a části nového chodníku u autobusové zastávky. Ještě plánujeme vybudování veřejného osvětlení podél nové části chodníků směrem na Poddvorov. Snad se nám podaří v příštím roce dohodnout se Správou a údržbou silnic výměnu silničního povrchu v této části a dílo bude dokonalé. Dalším počinem vybudovaným z dotačních peněz je akce pod názvem „Zelené plíce Čejkovic“. Jedná se o prostor bývalé pošty a Otáhalového. Jistě si všichni pamatujete, jak tento prostor vypadal před započetím této akce. Bylo to skladiště dlažebních kostek, betonového kanalizačního potrubí a kovového odpadu. To všechno zarostené kopřivami a náletem křovin. Náš cíl byl zapojit tuto plochu do života obce a jenom myšlenka vyklizení tohoto nepořádku z této lokality mě budila ze spaní. Jsem proto velmi rád za to, že jsme našli cestu a dotační titul na ozelenění, v rámci kterého se podařilo vyčistit tento prostor a navíc ušlechtilým způsobem jej zkrášlit. Sám osobně cítím, že plocha, která tím vznikla, vás překvapí svojí rozlohou, malebností a na jaře, až se vše zazelená, to bude jakési pohlazení na duši. Je nutné podotknout, že projekt ozelenění byl zadán zahradním architektům. Ti navrhli skladbu stromů a rostlin včetně jejich rozměrů a hustoty. Někteří občané měli připomínky, že je toho vysázeno mnoho, že je to blízko u sebe a některé navržené rostlinky by tam neměly být vůbec. Celá věc se má
Vážení a milí občané, společně jsme se dostali do závěrečného období roku 2015. Podzimní období bývá, co se týče počasí, nevlídné a většinou propršené. Letošní podzim byl neobvykle krásný, nádherně teplý a překrásně barevný. Myslím si, že už snad případná nepřízeň počasí nemůže zkazit celkový dojem z letošního podzimu. Přichází čas posledních dodělávek na polích a vinohradech a veškeré práce se přesunou do sklepů a našich domů. Věříme, že to bude klidnější období a že si navzájem najdete čas jeden na druhého. Kdysi v toto období začínal čas zabíjaček se svým neopakovatelným kouzlem setkávání celých rodin, obdobím večerních karmínů a jedinečným ochutnáváním mladých vín ve sklepích. Zabíjačky nám vymizely a díky uspěchané době není na nic čas. Snad jen ty ochutnávky ve sklepích přetrvávají. Nevím, jak to dělali naši předci, že si dokázali najít čas na besedování, čas jeden na druhého. Přál bych nám, abychom se všichni dokázali alespoň v tomto závěrečném období roku zastavit a alespoň malinko vychutnat přicházející období závěru roku. Za sebe si přeji, aby přišla klasická ladovská zima, aby začátkem prosince napadl metr sněhu, abychom společně uklidili silnice a chodníky a aby to takto vydrželo alespoň do února. Mám zimu rád pro její přirozenou bílou čistotu, pro jakési období pracovního lenošení a období zimních sportů. V minulém období Čejkovice zase popošly o kousek dál. Podařilo se nám za pomoci dotací ze Státního fondu dopravní infrastruk1
tak, že při projektu a zejména při žádosti o dotace jsme předložili tento projekt, ten byl ze strany Operačního programu životního prostředí (OPŽP) posouzen a byly na něj uvolněny finanční prostředky. Z tohoto důvodu musíme předložený projekt realizovat přesně tak, jak byl schválen. Přesně znamená, že musí být splněna odrůdová skladba i počty rostlin. Ze zkušeností víme, že z OPŽP přijde následná kontrola, která bude přepočítávat počty a druhy vysazených stromů a keřů. Taky jsme konzultovali důvody tak těsné výsadby některých křovin. Byly připomínky, že se mohlo ušetřit při širším sponu. To je možná pravda, ale v tomto případě je záměrem co nejrychlejší zapojení těchto keřů bez nutnosti okopávky mezi nimi při širším sponu. Celkové konečné vzezření těchto bloků má být uceleným útvarem bez viditelného rozlišení jednotlivých keříků. Jednoduše se dá říci, že jsme o takovou výsadbu požádali v žádosti, žádost byla podpořena a teď musíme bezezbytku naplnit tento projekt. Nedodržení požadovaného projektu je důvodem k vrácení dotačních prostředků. V ulici Pod Novosády řešíme opravu komunikace u kuželny se snahou vyspádování této části vozovky do kanalizačního sběrače. Sledujeme tím to, aby při deštích voda vtékala v této části do kanalizace a netekla dál po silnici do obce. Taky bývalé přejezdové příčné rošty a zejména vyústění kanalizace do otevřeného příkopu nebylo šťastné. V této části vzniknou parkovací stání, která svým sklonem budou vytvářet úžlabí pro správné vedení tekoucí vody do kanalizace. Doufejme, že to stavební firma dobře propočítala a správně vybuduje. Práce probíhají sice dosti pomalu, ale věříme,
že v době, kdy čtete tyto řádky, je již hotovo a vše je již zapomenuto. Jsem přesvědčen, že výsledek bude dobrý. Při prvním dešti budeme sledovat, jestli se nám dílo povedlo. Také jsme přistoupili k opravě vstupu na hřbitov. Dojde k vybudování nových opěrných zídek kolem schodiště, budou vyměněny schody. V příštím roce bychom chtěli pokračovat s opravou centrálního chodníku. A teď řečnická otázka. Jak řešit chodníčky mezi hroby? Všichni by chtěli pevný beton a „suchou“ nohou se dostat za každého počasí ke svým hrobům. Je to dobrá myšlenka, ale pokuste se podívat na celkovou plochu hřbitova, na tendence zakrývání hrobů kamennými deskami a celkově malou vsakovací plochou hřbitova. Co má dělat voda při bouřkách a deštích? Při zbudování betonových chodníčků dojde k tomu, že voda se nemá kam vsáknout a musí se buď někam odvést, nebo si sama najde cestu. Už jsme v minulosti museli řešit vybourání betonové plochy u hřbitovní zdi v nejnižších částech hřbitova. V této části byla spodní voda tak vysoko, že při instalaci pomníků se musela voda ze základové jámy vybírat kbelíkem. Museli jsme instalovat drenáže a zbudovat travnatou plochu pro odpar vody. Kdo umí poradit, jak tento problém vyřešit, ať mi dá vědět. V nadcházejícím období budou zastupitelé schvalovat rozpočet obce na rok 2016. Bude na zastupitelích, jak rozhodnou, jaké investice budeme v tomto roce realizovat, co bude mít jakou prioritu. Máme toho namyšleno hodně, ale je to otázka financí, otázka šikovnosti a štěstí při podávání žádostí o dotace. Pevně věřím, že se nám podaří i v příštím roce zase vybudovat několik důležitých věcí a staveb. 2
Do nadcházejícího předvánočního období Vám přeji hodně pohodových dní a přijměte již teď pozvání na tradiční zpívání u vánočního stromečku, které se uskuteční v neděli 20.12.2015. Věřím, že všichni si přijdete poslechnout vánoční koledy v podání nejmladších i těch starších. Tak jako každý rok bude připraveno svařené víno a něco malého k zakousnutí. Přeji Vám hodně klidných dnů, abyste se dokázali v období Vánoc zastavit a setkat se s rodinou a přáteli.
DO NOVÉHO ROKU 2016 VÁM PŘEJI HODNĚ ZDRAVÍ, OSOBNÍ POHODY A PRACOVNÍCH ÚSPĚCHŮ. PŘEJI VÁM, ABY NADCHÁZEJÍCÍ ROK BYL ALESPOŇ TAK DOBRÝ, NE-LI LEPŠÍ, JAKO ROK ODCHÁZEJÍCÍ. ING. PAVEL NOVOTNÝ STAROSTA OBCE
Z Čejkovic několika větami ... Pasování na čtenáře se zúčastnilo v říjnu tohoto roku všech 31 žáků druhé třídy spolu s jejich paní učitelkou Šolkovou, sourozenci a rodiči. Podařená akce proběhla v obecní knihovně, děti přečetly přítomným připravené texty z různých knih pro děti a dostaly tak průkaz čtenáře a malý diplom na památku.
Na nadcházející zimní měsíce jsou připraveny další besedy z cyklu „Nejen prstem po mapě ...“. Zveme všechny příznivce besed o cestování a nejen o něm na nedělní odpoledne, začátky v 15 hodin v kinosále: – neděle 17. ledna 2016 - NA KOLE ZA HRANICE EVROPSKÉ UNIE – se svými zážitky se podělí student Pavel Novotný z Čejkovic a jeho kamarád.
V neděli 25.10. 2015 byli senioři nad 75 let pozváni starostou obce k posezení – besedě do Hotelu Zámek Pro čtyřicet zúčastněných bylo připraveno malé pohoštění a vystoupení dětí.
– neděle 7. února 2016 - RAKOUSKO FRANCIE – vyprávět bude Jiří Mára s rodinou. – neděle 6. března 2016 – HOSPICOVÉ HNUTÍ – MUDr. Marie Svatošová.
Poděkování patří rodině Jana a Milady Martincových, kteří věnovali obci krásný vánoční strom.
Vytříděné nápojové kartony můžete vhazovat do žlutých kontejnerů nebo pytlů spolu s plasty.
Den otevřených dveří Základní školy TGM v Čejkovicích proběhl za velkého zájmu návštěvníků všech generací v neděli 29.11.2015. Součástí akce byla také malá výstavka fotografií v obecní knihovně.
Děkujeme všem, kdo svými fotografiemi přispěli do letošních čísel Zpravodaje. MR 3
NÁVRH ROZPOČTU OBCE ČEJKOVICE NA ROK 2016 PŘÍJMY Kapitola
v tis. Kč
1111
Daň z příjmů FO ze závislé čin. a funkčních požitků
3 800
1112
Daň z př. fyz. osob ze sam. výdělečné činnosti
300
1113
Daň z př. fyz. osob z kapitá. výn.
500
1121
Daň z příjmu právnických osob
1122
Daň z př. práv.osob za obce
1211
Daň z přidané hodnoty
1337
Poplatek za likvidace komunálního odpadu
1341
Poplatek ze psů
5 000 400 10 800 500 37
1343
Poplatek za užívání veřejného prostranství
50
1345
Poplatek z ubytovací kapacity
30
1351
Odvod z loterií a podobných
500
1361
Správní poplatky
1511
Daň z nemovitosti
4112
Neinv. př. transfer ze SR v rámci souhr. dotač. vztahu
2321
Odvádění a čištění odpadních vod
3314
Činnosti knihovnické
3319
Ostatní záležitosti kultury
3321
Činnost památkových ústavů, hradů a zámků
70 2 400 801 3 000 3 170 1 440
3412
Sportovní zařízení v majetku obce
80
3612
Bytové hospodářství
40
3632
Pohřebnictví - pronájmy hroby
20
3639
Komunální služby a územní rozvoj
200
3722
Sběr a svoz komunálních odpadů
130
3723
Sběr a svoz ostatních odpadů (tříděné odpady)
400
3743
Rekultivace půdy v důsl. těžeb a důl. činn.
300
4354
Chráněné bydlení
150
6171
Činnost místní správy
8115
Financování
80 9 000
PŘÍJMY CELKEM
40 201
4
VÝDAJE Kapitola 2143 Vnitřní obchod a cestovní ruch 2212 Silnice 2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací 2221 Provoz veřejné silniční dopravy 2321 Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly 3111 Předškolní zařízení 3113 Základní školy 3314 Činnosti knihovnické 3319 Ostatní záležitosti kultury 3321 Činnost památkových ústavů, hrazu a zámků 3330 Registrované církve a náboženství 3412 Sportovní zařízení v majetku obce 3419 Ostatní tělovýchovná činnost 3421 Využití volného času dětí a mládeže 3522 Neinvest. transfer - zdravotnictví 3612 Bytové hospodářství 3631 Veřejné osvětlení 3632 Pohřebnictví 3639 Komunální služby a územní rozvoj 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 4354 Chráněné bydlení 4357 Domovy 5212 Ochrana obyvatelstva 5512 Požární ochrana - dobrovolná část 6112 Zastupitelstva obcí 6171 Činnost místní správy 6310 Obecné příjmy a výdaje fin. operací 6320 Pojištění majetku 6309 Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu 6402 Finanční vypořádání minulých let 6409 Ostat. neinv. transfery (VITIS, Hodonínsko) 8124 Splátky dlouhodobých půjček a úvěrů Výdaje celkem
5
v tis.Kč 150 3 500 2 000 130 3 100 1 695 2 900 150 4 734 1 700 100 560 500 65 50 50 3 750 500 150 100 1 700 2 000 50 147 10 1 000 1 600 6 000 150 160 700 20 80 700 40 201
VY TŘÍDÍTE NEJLÉPE ! Poděkování patří Vám občanům, kteří, jak říká nadpis - TŘÍDÍTE NEJLÉPE. Díky pochopení nutnosti třídění byla opět naše obec vyhodnocena mezi třemi nejlepšími ve své kategorii obcí a měst s počtem obyvatel od 2000 do 10 000. Zástupci jihomoravských obcí a měst, které nejlépe třídí odpad, 27.listopadu 2015 na slavnostním vyhlášení tradiční soutěže „My třídíme nejlépe“ převzali trofeje a finanční odměny. Stěžejním kritériem pro umístění byla hmotnost vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů na jednoho obyvatele. Výsledky ale ovlivnily i další faktory, mimo jiné například sběr kovů či hustota sběrné sítě. Nejlépe si lidé vedli v Břeclavi, Mikulově, Perné a v Podhradí nad Dyjí. Mezi městy a obcemi od 2 000 do 10 000 obyvatel si pomyslné zlato odnesl Mikulov se 77,8 kilogramu vytříděného odpadu na obyvatele. Následovaly Střelice a Čejkovice, kde lidé za rok v průměru separovali 67,
Z FARNOSTI
Vánoce 2015 - Ježíšova milosrdná tvář
respektive 89,5 kilogramu odpadu. Zde je třeba znova připomenout, že do celkových výsledků vstupují i další parametry než jen hmotnost. Obce na prvním místě dostaly šek na 30 000 korun, na druhém místě na 20 000 korun a na třetím 10 000 korun. Jejich představitelé si odnesli také trofej – ručně vyrobený květináč ve tvaru Jihomoravského kraje. Třídění odpadů se stále více stává přirozenou součástí životního stylu obyvatel kraje. „Jak vyplývá ze statistik naší společnosti, na jednoho obyvatele Jihomoravského kraje připadalo 6
v uplynulém roce 19,4 kilogramu vytříděného papíru, 7,8 kilogramu plastů, 9,8 kilogramu skla a 0,3 kilogramu nápojových kartonů. Oproti roku 2013 se průměrná výtěžnost uvedených druhů odpadů zvýšila o více než kilogram. To je růst vyšší, než je průměr ČR. Ještě lépe to dopadlo u plastů, kde je meziroční nárůst výtěžnosti dvojnásobný proti průměru ČR,“ popsal výsledky třídění v kraji Ing. Milan Hroudný ze společnosti EKO-KOM, a. s. Za Čejkovice se slavnostního vyhlášení zúčastnil a ocenění převzal starosta ing. Pavel Novotný. (MR)
V poslední čtvrtině roku jsme prožili mnoho události, které se nás nějakým způsobem dotkly. Velkou událostí, na kterou jsme se celý rok připravovali, byl Národní eucharistický kongres v Brně. Nádherná tichá slavnost, zvláštním způsobem dotknutá přítomností Boha jak v Eucharistii tak ve shromážděných věřících. Dalším hlubokým momentem byly „dušičky“. Podzimní svátky, které nás přivádějí k otevřené knize života, v níž se setkáváme s našimi drahými zemřelými. Vědomí naší smrtelnosti nás přivádělo ke hlubšímu zamyšlení nad smyslem života a jeho cílem. Přesně za týden byl další vyznamný den v naší farnosti - udělování svátosti biřmování naším mladým lidem. Tuto svátost uděloval náš diecézní biskup Mons. Vojtěch Cikrle. Atmosféra této slavnosti byla opravdu hluboce duchovní, radostná a plná očekávání Ducha Svatého. Byl to opravdu mimořádný den, který nám připravil Pán. Za čtrnáct dnů jsme prožívali Slavnost Krista Krále, kdy nám bylo v Božím slově připomenuto, že tento vládce vládne z kříže láskou a obětí. Kde obejmeme kříž, přijmeme ho a statečně ho neseme, tam je i jeho vláda. Prožívali jsme advent, který nás přiváděl ke ztišení, naslouchání a touze po druhém příchodu Ježíše Krista. Byli jsme vyzváni k radosti, že Pán je blízko každému srdci a touží se o letošních Vánocích znovu narodit v každém člověku. Po stránce lidské, společenské se nás
dotkly teroristické útoky v Paříži, na Mali a také se nás dotýká válka proti islámskému státu. Není to dobré pro obyvatele míst, kde válka přímo zuří, ani pro nás, co jsme relativně od ní daleko, ale zároveň velmi blízko, jak dokázaly nedávné teroristické útoky na bezbranné lidi. Cítíme se být ohroženi a naše jistota bezpečí je narušena. Jsme plni neklidu ze současnosti. Konfrontace se strachem, bolestí a válkou nás omezuje a zároveň přivádí k zamyšlení nad touto situací. Bojíme se uprchlíků, kteří zaplavují Evropu. Ptáme se co máme dělat? Je důležité hledat příčiny této situce a potom řešit následky, které přináší. Příčiny se musí hledat v hlouce lidské osobnosti, v nitru člověka. V jeho hodnotách, cílech a touhách, které člověk prožívá. Nejvyšší hodnotou lidského života je Bůh a živý vztah k němu. Od toho se všechno odvíjí. Tam, kde se lidé snaží stavět živého Boha - Ježíš Krista na 1. místo svého srdce a života, je správné pořadí hodnot a zdravý životní styl. Odklon od skutečného Boha jak v rodinách, tak ve společnosti v celé Evropě vede k zániku evpropské křesťanské civilizace. Jsme svědky, jak se nám všechno drolí pod rukama - právní řád, školství, rodiny, vztahy. Všechno jsme postavili na hlavu a teď se divíme, že nám to všechno stojí vzhůru nohama. Nerozumíme si, protože se převrátil význam mnohých slov a hluboké ovlivňování mladých internetem často znamená ztrátu reality. 7
My křesťané máme naději. Naše naděje je v Bohu. Jde o cestu návratu k němu. Začít s velkou důvěrou usilovat o tento vztah nás přivádí k živému Bohu, který nás nese ve svém náručí. Je potřeba překonat svoji lenost a spokojenost se sebou, se světem kolem nás. Vstupujme do ticha, kde se ztišujme jak navenek, tak ve svém srdci. Začněme svoji víru žít naplno, v důvěře, že Pán je stále s námi a dává nám Ducha Svatého. V obrácení srdce je radost Božího království. Vstoupili jsme do Svatého roku milosrdenství, ve kterém je velká příležitost znovu objevit, obnovit a upevnit Boží království v našich životech. Svaté brány jsou otevřené nejem v Římě, ale v jednotlivých diecézích na celém světě. V naší brněnské diecézi je otevřeno 5 bran - Brno - katedrála na Petrově, Žarošice poutní kostel, Znojmo - kostel sv. Kříže, Kostelní Vydří - poutní kostel Panny Marie Karmelské, Žďár nad Sázavou - bazilika v Zámku. Všude bude možné po celý rok získat plnomocné odpustky. Ježíšova milosrdná tvář nás bude očekávat a provázet, upřeme na ní oči svého srdce a vnímejme hluboký soucit, odpuštění a úžasnou lásku Boží. Upřeným pohledem na Ježíše a na jeho milosrdnou tvář můžeme zachytit lásku nejsvětější Trojice. Posláním, které Ježíš obdržel od Otce, bylo zjevit tajemství božské lásky v jeho plnosti. „Bůh je láska“, prohlašuje evangelista Jan poprvé a jako jediný evnagelista v celém Písmu svatém. Tato láska je nyní viditelná a hmatatelná v celém Ježíšově životě. Jeho osoba není nic než láska, nezištně se dávající láska. Jeho vztahy k lidem, kteří jej obklopují, vyjevují něco jedinečného a neopakovatelného. Znamení, která činí, zejména vůči hříšníkům,
chudým, vyloučeným, nemocným a trpícím lidem, jsou znamení milosrdenství. Všechno v něm mluví o milosrdenství. Nic v něm nepostrádá soucit. Malé betlémské dítě je plné soucitu, milosrdenství a velikosti Boží lásky.Poklekněme před ním s velkou úctou, pokorou a nechejme se obdarovat. Přeji všem farníků, aby hledali Pána v jeslích, hledejme ho tam, kde ho nikdo nehledá. Přijměte pozvání na bohoslužby o Vánocích v našich kostelech a vyprošuji Boží požehnání a ochranu do celého vánočního období a do všech dnů roku 2016. P. Miloslav Čamek, farář
Pořad svátečních bohoslužeb v kostele sv. Kunhuty v Čejkovicích 4. neděle adventní 22.12.2015 7.30 hod. mše svatá 10.30 mše svatá Středa: 23.12.2015 Svatá zpověď Čejkovice 16.00 - 18.30 (cizí zpovědníci) Čtvrtek 24.12.2015 Štědrý den 22.30 hod. „Půlnoční mše svatá“ - zpívá Chrámový sbor - Jan Jakub Ryba - Česká mše vánoční Pátek 25.12.2015 Slavnost Narození Páně 7.30 hod. mše svatá 10.30 hod. mše svatá- zpívá Chrámový sbor 14.30 svátostné požehnání; 15.00 - 16.00 hod. otevření kostela pro návštěvu Betléma; Sobota 26.12.2015 Svátek sv. Štěpána 8.00 hod. mše svatá; 10.30 hod. mše svatá Neděle 27.12.2015 Svátek sv. Rodiny 7.30 hod. mše svatá 10.30 hod. mše svatá 15.00 setkání u Jesliček s dětským sborem a souborem Čejkovjan Čtvrtek: 31.12.2015 sv. Silvestra 17.00 hod. mše svatá na poděkování za uplynulý rok; 23.30 adorace v kostele Pátek: 1.1.2016 Slavnost Matky Boží P. M. 10.30 hod. mše svatá; 14.00 hod.mše svatá Neděle 3.1.2016 2. neděle po Narození Páně 7.30 hod. mše svatá; 10.30 hod. mše svatá - zpívá chrámový sbor Středa 6.1.2016 - Zjevení Páně - Tři králové 18.00 mše svatá Neděle 10.1.2016 - Křest Páně 7.30 hod. mše svatá; 10.30 hod. mše svatá - zpívá mužský sbor „ Révokaz“ 15.00 vánoční koncert v kostele na ukončení vánoční doby Srdečně zvu celou farnost k prožití vánočních svátků na bohoslužbách v našem farním kostele sv. Kunhuty P. Miloslav Čamek, farář
8
9
Bohem dotknutý den Když jsem zajišťoval termín na biřmování, navrhl jsem na biskupství dva termíny. Byl vybrán 8. listopad 2015, věděl jsem, že už je po dušičkách, po vinobraní a předpokládá se, že bude chladno, mlhavo či deštivo. Když jsem se ráno probudil, počasí naznačovalo, že může být pěkný den. Ano opravdu, obloha se během tří hodin naprosto vyjasnila, překrásně svítilo sluníčko a vše připravovalo okolnosti k doteku Boha v lidských srdcích.Svátost biřmování uděloval náš otec biskup Vojtěch Cikrle, který v celé bohoslužbě vedl jak biřmovance, tak nás ostatní věřící k otevřenosti srdce a touze
Jazykově vzdělávací pobyt v Německu, v Augsburgu Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP VK - EU Peníze školám a státního rozpočtu ČR
po Duchu Svatém. Zažívali jsme něco hlubokého, co vchází do naší bytosti a v hlubině našeho nitra utváří nového člověka. Celková atmosféra byla prodchnutá vírou, vzájemným společenstvím a slavnost-
ností celého dne. Bůh se ve své lásce dotýkal každého vnímavého člověka, který se nechal obdarovat. Chvála Tobě, Pane, za tento úžasný den a jeho dary a milosti. P. Miloslav Čamek, farář
Tříkrálová sbírka v Čejkovicích Charita Česká republika pořádá každoročně dobročinnou akci zvanou Tříkrálová sbírka. Sbírka je největší dobrovolnickou akcí u nás a její výtěžek je určen na pomoc handicapovaným, nemocným, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak znevýhodněným skupinám lidí, a to zejména v regionech, ve kterých sbírka probíhá. V naší obci bude sbírka probíhat v sobotu 9.1.2016. Prosíme děti, které se chtějí zúčastnit, aby se přihlásily na tel. čísle 774 362 778 nebo ve škole u Adély Němečkové v 8. tř. Požehnání koledníkům se bude konat v sobotu 2.1.2016 v Brně na Petrově. Nahlaste také, pokud máte zájem účastnit se. Jste všichni srdečně zváni! 10
V rámci výzvy 56, kterou vyhlásilo Ministerstvo školství a která je zaměřená mimo jiné i na rozvoj výuky cizích jazyků, se v projektu pod názvem „Máme rádi jazyky“ nejprve učitelky německého jazyka zúčastnily jazykového kurzu pro učitele v Berlíně. Poté se uskutečnil jazykový kurz pro žáky (který byl plně, i se vstupy, financován z prostředků projektu, získaných pro naši školu) v historickém a univerzitním městě Augsburg. Toto město se nachází na jihozápadě spolkového státu Bavorska. Se svými tři sta tisíci obyvateli je tak po Mnichově a Norimberku třetí nejlidnatější město Bavorska. Jazykového kurzu se zúčastnilo 30 dětí ze 7., 8. a 9. třídy za doprovodu tří učitelů – Zdeňky Manišové, která celou exkurzi zorganizovala, Pavly Hnidákové a Zdeňka Maniše.
Žáci bydleli v rodinách, dopoledne navštěvovali jazykovou školu a každé odpoledne absolvovali výlet. Ať už to bylo poznávání historického centra Augsburgu a Regensburgu, návštěva nejznámějšího a nejnavštěvovanějšího zámku v Německu Neuschwanstein či výlet do Legolandu nedaleko městečka Günzburg, kde nalezneme zábavné pouťové atrakce, které jsou většinou laděny do Lego stylu. Dominantou parku je miniaturní lego městečko LEGO MINILAND, kde najdeme známé budovy jako: mnichovské letiště, berlínský parlament, hamburský přístav a největší LEGO stavbu – Allianz Arénu. V Mnichově se žáci prošli v olympijském parku, navštívili olympijskou věž a ve výšce 192 m se jim naskytl nádherný výhled na celé město a i bavorské Alpy. Hned vedle olympijského parku se nachází 11
BMW svět. Součástí muzea, kde najdeme expozici, která provází celou historií vývoje automobilů a motocyklů, je i reprezentativní autosalon s nejnovějšími modely BMW, který jsme navštívili na závěr celého týdne. Ačkoliv se jednalo o začátek listopadu, počasí nám přálo a můžeme říct, že se nám celý výlet vydařil, žáci si ho užili a zůstaly jim milé vzpomínky. Vidí to tak i oni? Mgr. Pavla Hnidáková „V pondělí ráno jsme se všichni sešli u školy. Naložili jsme zavazadla, nasedli jsme a vyrazili. Cestou jsme měli několik zastávek. První byla v Milevsku, kde jsme nabrali další školu, která s námi jela. Další následovala v německém městě Regensburg, kde jsme byli podívat na památky. Asi po osmi hodinách jsme konečně dorazili do Augsburgu, kde nás přivítali
hostitelské rodiny a odvezli si nás k nim domů. U naší rodiny se mi velmi líbilo. Byli velmi vstřícní a milí. Každý den jsme posnídali a dostali svačinu na celý den. Večer nás vždy čekala teplá večeře. Nejvíce mi chutnaly špagety, ale mívali jsme i palačinky, těstoviny nebo karbanátky. Ráno jsme vždy jeli na devátou hodinu do školy. Jezdili jsme tramvají a cesta trvala asi pět minut. První den ve škole jsme psali rozřazovací test, který mi přišel dost těžký. Tento test nás rozdělil do skupin, ve kterých jsme pracovali zbylé dny. Ve skupině nás bylo asi 13 a měli jsme velmi příjemnou paní učitelku. Když jsme něčemu nerozu-
měli nebo něco nechápali, snažila se nám to znovu a znovu vysvětlit. Většinou jsme pracovali s pracovními listy, které jsme vypracovávali sami, některou práci jsme dělali ve skupinkách. U sebe jsme měli slovníky a mohli jsme si tedy neznámá slovíčka najít. Jednou jsme zpívali i písničku Včelka Mája a také jsme posílali pohledy. Poslední den jsme dostali certifikáty o absolvování kurzu. Po škole nás čekal vždy nějaký výlet. Nejvíce se mi líbilo v Legolandu, ale navštívili jsme i zámek Neuschwanstein či prohlídku Augsburgu. Při zpáteční cestě jsme se zastavili v Mnichově, kde jsme navštívili olympijský park a muzeum BMW. Celý
tento výlet se mi líbil a ještě bych se tam určitě vrátila.“ Tereza Prýglová (8. ročník) „(…) K večeři jsme měli halušky se zelím a salát. Překvapilo mě, že něco takového dělají i v Německu. Ráno opět škola a odpoledne výlet na zámek Neuschwanstein. Krásný výhled na Alpy mě velmi uchvátil. Zámek byl také velmi nádherný. K večeři jsme měli těstoviny s kuřecím masem, paprikovou omáčku a salát. Výborné! Ve čtvrtek jsme jeli hned po škole do Legolandu. Divila jsem se, jak někdo může zminimalizovaná městečka postavit tak nádherně. A v pátek jsme jeli domů /. Cestou jsme se zastavili v Mnichově. Nejvíc se mi líbil stadion a výhled z věže. Celý výlet byl moc krásný, je z něj zážitek na celý život! Bude mi chybět naše rodina /.“ Jana Kundratová (7. ročník) „Pr vní den jsme absolvovali dlouhou cestu autobusem a prohlídku historického centra města Řezna. V Řezně je spousta hezkých kulturních pamá-
12
tek, byli jsme se na některé z nich podívat. Prohlídka byla sice náročná, ale stálo to za to. Poté nás autobus dovezl do Augsburgu, kde jsme se seznámili s hostitelskou rodinou. Naše hostitelská rodina byla velmi milá a ochotná. Vybalili jsme si věci, dali si dobrou večeři a šli spát. Druhý den ráno jsme dostali snídani a obědový balíček. Rodina nám ukázala, jak se máme dopravit do školy. První den ve škole nás čekal rozřazovací test. Byl hodně těžký, nakonec jsem skončila ve druhé skupině. Školu jsme měli každý den tři hodiny
(…). Bylo to občas velmi náročné porozumět cizímu jazyku. Z celého zájezdu mám nezapomenutelné zážitky.“ Anna Havlíková (7. ročník) „(…) Každý den jsme probírali něco nového. Například: členy rodiny, oblečení, nakupování, nábytek, zvířata, různé práce s textem. Některé učivo jsem znala, jiné zase ne, ale i přesto jsem vše zvládla. Většinou jsme pracovali na pracovních listech ve dvojicích nebo po skupinách. Když jsme něco 13
nevěděli nebo nepochopili, učitelé se nám to snažili vysvětlit třeba i v angličtině. Celkový přístup učitelů byl velice dobrý, šlo jim rozumět, dobře vysvětlovali. Celkově bych zhodnotila jazykový kurz velice kladně. Cesta byla dobrá, rodina nám vyhovovala, škola byla super, výlet taky. Celý pobyt v Německu jsem si náramně užila a myslím si, že ostatní taky.“ Markéta Berková (8. ročník) „Cestování autobusem bylo v pohodě. V rodině jsme snídali a večeřeli.
Mívali jsme řízky, špagety, karbanátky, rybu – takže na jídlo si nemůžu stěžovat. Po večerech jsme se nudili, tak jsme hráli slovní fotbal. Do školy, která byla v centru města, jsme jezdili asi půl hodiny městskou dopravou. Spoje na sebe hezky navazovaly. Ve škole mě to velmi bavilo a učitelka byla fajn. Hned po škole jsme jezdili na výlety – Legoland, zámek Neuschwanstein a také jsme si prošli Augsburg. Výlet jsem si velmi užil a hlavně jsem si zlepšil němčinu.“ Michal Oplušil (9. ročník) „(…) Do Augsburgu jsme přijeli po sedmé hodině večer. Na sjednaném místě nás čekaly rodiny, které si nás odvezly k sobě domů a na čtyři noci se stal jejich domov i domovem naším. Každé ráno jsme dostali snídani, obědový balíček, který obsahoval tyčinku, ovoce, pití a pečivo. Večer po návratech z výletů byla teplá večeře. Každý den jsme se museli dopravit sami do školy autobusem a tramvají. Ve škole jsme trávili každý den tři hodiny s patnáctiminutovou pauzou. Něco jsme už ze
školy znali a něco nového jsme se přiučili. Němečtí učitelé byli vstřícní a snažili se nám vše vysvětlit (i anglicky). (…) Ve čtvrtek odpoledne nás autobus zavezl do Legolandu. Všichni jsme se na atrakcích vyřádili a užili si to. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko a bylo teplo, že jsme i bundy odložili.(…) V Mnichově nás průvodce provedl po kostelích a památkách. V centru historického města jsme měli rozchod na nákupy. Poté jsme se přepravili autobusem na vyhlídku u fotbalového stadionu a muzea BMW. Výtah nás vyvezl do výšky 192 m. Výhled byl nezapomenutelný. Prohlídka BMW trvala krátce. K vidění byly motorky, auta a také jsme měli možnost posadit se za volant a udělat pár fotek. Nastal večer a čekal nás návrat do ČR. Přijeli jsme v sobotu před třetí hodinou ranní k základní škole, kde nás čekali rodiče. V Německu se mi líbil nejvíce Legoland a zámek Neuschwanstein. Rodina byla moc hodná a ve škole jsme se toho hodně přiučili. Natálie Slovenská (8. ročník)
„(…) Německo bylo nádherné, výlety byly zajímavé. Díky jazykovému kurzu víc rozumím němčině.“ Marie Kundratová (8. ročník) „(…) V rodině byli ochotní. Nejlepší zážitek byl asi Legoland. Škola byla v pohodě, jen jsme občas nerozuměli. Moc se mi tam líbilo a určitě bych jel znova.“ Aleš Kalábek (7. ročník) „Učitelka byla dobrá a sympatická, bál jsem se však, že jí nebudu rozumět, ale měl jsem zbytečné obavy. Náš školní den trval od 9:00 – 11:30. Vyučování bylo příjemné, někdy trochu obtížné, ale myslím si, že každý to zvládl. Naučili jsme se spoustu nových slov. Jsem moc rád, že jsem se mohl zúčastnit jazykového kurzu v Německu.“ Roman Plundrák (9. ročník)
JAKÉ TO BYLO NA ZÁMKU Žákovská kapela Mutěňané – Čejkovjané přijala pozvání na zámek do Nelahozevsi, aby předvedla v Rytířském sále své umění. Již tradičně se koná 10. října na nádvoří zámku v Nelahozevsi akce Dýňování. Je to výstava výrobků z dýní, spojená s bohatým jarmarkem, divadlem a hudbou. Naše hudba byla vybrána na základě posouzení našeho CD a DVD, které jsme spolu s kapelou natočili. Původně jsme měli koncertovat venku na nádvoří, ale nakonec nás pořadatel usa-
dil v Rytířském sále, kde se nám opravdu dobře hrálo. Na programu jsme předvedli lidové písně z Čech a Moravy. Koncerty byly dva, to aby se mohlo vystřídat obecenstvo. Muzikanti měli velkou radost z potlesku, ale také se jim hodně líbil bohatý jarmark, kde si mohli zakoupit různé pamlsky a sladkosti. Mezi dvěma koncer t y byl čas na společnou fotku u památníku našeho hudebního velikána a rodáka z Nelahozevsi, Antonína Dvořáka. Také jsme si mohli
Moc děkujeme paní učitelce Manišové. Účastníci jazykového pobytu
zdarma prohlédnout jeho rodný dům, kde je dnes státní muzeum. Naše kapela přijala pozvání i na Adventní koncert, který se konal 21. listopadu. A tak jsme se ocitli v Rytířském sále již potřetí. Tentokrát se museli posluchači i muzikanti spokojit pouze s jedním vystoupením, byla totiž pro naši 55. členou výpravu připravena zdarma prohlídka zámku. V autobuse, který nás přivezl šťastně domů, jsme si ještě dlouho povídali, jak nám bylo dobře na zámku Lobkowic v Nelahozevsi. Jara Novák
14
15
Čejkovice očima mladých fotografů „Jižní Morava je v kurzu. Televizní seriály přitahují kolony cyklistů a růžová, perlivá nebo šumivá vína protékají hrdlem každého, kdo jde s dobou. Jako gesto odporu vůči exotizaci, banalizaci a primitivismu, kterému jihomoravská vesnice čelí, vznikl vizuálněantropologický projekt – Čejkovice očima mladých fotografů. Cílem bylo zachytit žitou realitu jihomoravského venkova.“ Jakub Konečný S projektem Čejkovice očima mladých fotografů jste se možná setkali, někteří z vás se ho dokonce zúčastnili. Jak je psáno v úvodním textu, jeho vstupní ambicí bylo zachytit Čejkovice takové, jaké jsou, bez reklamního patosu a přetvářky. Pro zachycení „žité reality“ jsme si vybrali poslední zářijový víkend. V tu dobu v naší obci proběhl fotoworkshop, kterého se zúčastnili nadšení amatérští fotografové z Čejkovic i odjinud. Součástí fotoworkshopu byly přednášky kulturních antropologů i profesionálních fotografů, většinu času jsme ale trávili přímo v ulicích vesnice, s fotoaparáty v rukou. Vzniklo mnoho fotografického materiálu, který poměrně podrobně dokumentuje jeden zářijový víkend v Čejkovicích. Jedním z výstupů projektu Čejkovice očima mladých fotografů je stejnojmenná
fotokniha, ve které si můžete prohlédnout nejpovedenější fotografie rozčleněné do několika tematických celků a doplněné vysvětlujícími texty. Kromě fotoknihy vznikla také výstava, jejíž vernisáž proběhla 6. prosince v prostorách ZŠ Čejkovice. Pořízené fotografie jsou zveřejňovány také na facebooku – naleznete je na adrese www.facebook. com/AntropologickyInstitutCejkovice. 16
Ráda bych poděkovala všem obyvatelům Čejkovic, obzvlášť těm, kteří se nechali ochotně vyfotit. Děkujeme, bez vás by podobný projekt nebylo možné uskutečnit! Za projektový tým Kristýna Hájková Fotoknihu si můžete prohlédnout i objednat v Obecní knihovně vždy ve středu a čtvrtek od 14 do 19 hodin.
Faráři a ministranti Padesátá léta minulého století jsou posuzována současnými pamětníky různě, podle toho, jak je prožívali a jak si je pamatují. Já jsem žil v početné rodině středního sedláka s výměrou kolem 10 ha půdy. Počátkem padesátých let už to neměli sedláci na Moravě lehké, zvláště pokud byly pozemky vzdálené od statku. Měli jsme takových několik, až u katastru velkobílovického, tak bylo hospodaření obtížnější. Jako kluk, který musel už také vypomáhat, se mi to tenkrát líbilo – seděl jsem na drkotajícím voze celou hodinu, než jsme přijeli na pole. O to kratší byla pak polní práce. Větší problémy nastaly někdy v polovině padesátých let, kdy nás zařadili mezi „kulaky“ a navýšili již tak těžko splnitelné „odevzdávky státu“. Sedláci bývali soběstační, rodina se živila většinou tím, co se doma vyprodukovalo. Hotové peníze se utržily za prodej obilí nebo cukrovky, mléka, dobytku a vajíček, poplatily se nahromaděné úvěry v obchodech a na úřadech, doma peníze dlouho nevydržely. Maminka si přivydělávala drobným prodejem drůbeže, to jezdil takový překupník na kole z Velkých Bílovic a podle toho také jeho výkupní ceny vypadaly. Někdy jsme neměli ani na kolotoč o hodech, tak jsem nasbíral v humně ořechy, nebo sebral v komoře pár koláčů a využil jsem „směnný obchod“. Podobně jsem někdy zkoušel štěstí v kině, v neděli odpoledne hrávali pohádky, televize nebyla a tu z radia jsem již slyšel. Našel jsem použitý lístek, špendlíkem udělal na okraji perforování a čekal, až začnou hrát žurnál. Uvaděčem u vstupních dveří býval Tonda Vydařelý, ten dobře znal naše klukovské praktiky a pouštěl nás do kina
podle obsazených míst a své nedělní nálady. Měl jsem také velkou zálibu ve čtení knih, doma jich moc nebylo, pamatuji si „Domácí zdravovědu“ a neúplných sedm dílů „Káje Maříka“. Sovětskými vojáky byl za války objeven a hojně využíván „při lidské potřebě“. Rád jsem vypomáhal v místní knihovně panu učiteli Velanovi a odnášel si každý týden několik vybraných knih k přečtení. Když si mě velebný pán - kaplan Jan Nejedlý ve třetí třídě vybral, abych spolu s Jožkou Konečným, Staňou Směřičkou a Vladimírem Holanem nahradil již vysloužilé ministranty, neměl jsem na vybranou. Byla to v té době jakási elitní služba, svým způsobem odměna za dobré znalosti v náboženství, které se ještě mohlo vyučovat. V padesátých letech již sice probíhal úřední boj mezi idealismem a materialismem, ale v Čejkovicích býval každou neděli i o svátku kostel zaplněný a mnozí farníci zpívali pobožné písničky i za otevřenými kostelními dveřmi. Maminka dbala na mou přítomnost v kostele, stával jsem mezi ostatními malými kluky blízko „katru“ a dával pozor na strýce Hubáčka, který sedával v blízké lavici a dohlížel přísně na omladinu. Zahlédl jakýkoliv pokus o nějakou lumpárnu, zlobícího kluka chytil za ucho a přitáhl nekompromisně až ke katru. Jako ministrantu se mi nabízel pohled z druhé strany katru, od oltáře a mimo dosah zamračeného strýce Hubáčka. Stejně mě jednou dostal ve vinohradě ve Čtvrti, dělal tam hotaře, byla zaražená hora a já si zašel nasbírat vyzrálé broskve nejen do našeho vinohradu. Má návštěvnost v čejkovském kostele od třetí třídy narostla geometrickou řadou – 17
vlastně jsem přijal dobrovolný závazek denní účasti na bohoslužbě po dobu pěti let. Však ne nadarmo starší vysloužilí ministranti říkali, že už mají na dlouho kostel vychozený. Ještě nám nějaký čas předávali své zkušenosti a poznatky a také zaučovali prakticky. Třeba rozdělávat oheň v železném kotlíku, ve kterém se po roztáčení do kruhu (nebo později mazácky do osmičky) rozhořely brikety, vkládal se pak do kadidelnice a předával v pravou chvíli kostelníkovi, aby přisypal kadidlo – tu vůni mám dodnes rád. V tmavé komůrce v rohu sakristie bylo uskladněné dřevěné uhlí ve formě briket a nesvítilo tam světlo. Byl tam poslán vždy ten nejmladší a málo zkušený ministrant, pak se dlouho dobýval ven, když ti starší kluci přišlápli dvířka a drželi až do zásahu kostelníka – tím byl strýc Bernard Hanusa. Ale nejdříve ze všeho jsme se museli nabiflovat zpaměti všechny latinské modlitby. Mše svatá bývala v latině, kněz začal a my jsme odpovídali také latinsky, tedy při tiché mši, které se sloužily u vedlejšího oltáře, nebo v ranních hodinách. Většinou stejně bývaly zpívané mše a to za nás všechny latinské odpovědi vykřičel z kůru svérázný varhaník Bedřich Škrobák, v těsném závěsu za jeho varhaním projevem pak kostelní chorál všech možných křesťanských hlasů. Nikdo nám tenkrát neřekl, co ty modlitby znamenají v češtině, až mnoho let poté jsem zjistil, že kněz se modlí „čelem k masám“ a ještě česky. Po večerech před usnutím jsem drmolil „Komfiteor“, až jsem zvládl i nejtěžší „Suscipiat Dominum sakrificium….“. V dalších letech už bylo všechno ministrování věcí rutiny. Bývaly to mnohdy ale strasti v tuhé zimě, po téměř hodině pobytu ve studeném a promrzlém kostele a klečení na mramorovém stupni oltáře. To jsem se pak doma ještě před odchodem do školy
rozmrazoval v již vyhřáté kuchyni pod peřinou. Nebyly žádné podušky, až se přece po několika letech objevily kousky černého filce. O Vánocích jsem musel vstávat po několika málo hodinách spánku „na půlnoční“, abych byl pak odměněn romantikou chůze potemnělou ulicí na chrupajícím sněhu a pohledem na rozsvícený kostel. Těšili jsme se nejen na Štědrý den a doma skrovnou nadílku pod stromečkem, ale hlavně na Štěpána a ministrantskou koledu. Bylo nás osm, rozdělili jsme se na dvě partie a po vyslechnutí mravokárné přednášky na faře vyrazili do ulic. Služebně nejmladší ministrant nosil brikety, starší pak borovicovou pryskyřici místo kadidla, ještě staršímu svěřili kadidelnici a nestarší měl na prsou pokladničku. Nevynechali jsme žádný dům, měli jsme nařízeno i do těch nejchudších příbytků přinést vánoční přání. Však jsme měli domy v Čejkovicích i na blízkém Starém či Novém Poddvorově otipovány, co ve kterém dostaneme a podle toho jsme také upravovali koledu. Stejně jsme si užili dobrot i srandy dostatečně a podrobnější popis by vydal na samostatnou povídku. Nejdůležitější ale byly peníze, které nám byly rozděleny večer na faře. Byla to příjemná náplast za všechno to ranní vstávání a zmrzání v kostele. Obohacením rutinního ministrování každé ráno byla účast na pohřbu nebo ještě lépe na svatbě, kde pro nás také nějaká koruna zbyla. A ještě jsme se mohli ulít ze školy! Jenom křtiny, paradoxně spojené s novým životem, zůstávaly bez odměny. Z čejkovické farnosti se od pradávna chodilo na pouť do mariánského poutního místa Žarošic. Při průchodu každou vesnicí se musely rozvinout korouhve, když foukal vítr, museli jsme požádat o výpomoc silnějšího kluka. Za dědinou se uložily korouhve na košinový vůz a my někdy naskočili také. 18
Stejně se nám to zdálo strašně daleko na pěší procesí. Během těch pěti let ministrování jsem zažil mnoho veselých i neradostných příhod. Mnozí rodáci si ještě pamatují robustního faráře Václava Skalníka. Byl protipólem hodného a klidnějšího kaplana Jana Nejedlého. Já to měl u faráře od začátku nějak horší než ostatní, a když to šlo, vyhnul jsem se ministrování u něj. Jednou mě poslal, abych mu u Kuchaříků koupil „Pitralon“. Bylo to pro mě cizí slovo, tatínek po holení používal na škrábance nějaký bílý kamínek, a než jsem došel do obchodu, změnilo se mi to podivné slovo na „petrolín“. No vyhodil mě s tím naštvaný farář a ještě vynadal do „voslů“. Podobné pochvaly se mi dostalo jednou přímo u oltáře, když jsem přenášel poměrně těžký misál a zakopl o špatně podvázanou sukni – říkali jsme jí „komža“. K naší ústroji patřila ještě bílá „rocheta“ a barevný límec, až poslední rok nám byl pořízen také černý „biret“. Jednou přijela na prázdniny sestřenka z Prahy, shodou okolností narozená ve stejný den jako já. My – venkovští kluci jsme se předváděli, byla také pro každou srandu a napadlo nás nalámat si pruty z keřů před kostelem a provádět šermovačky. Nějaká dobrá duše to hned na druhý den ohlásila faráři Skalníkovi. Po mši si mě předvolal na faru, což nevěstilo nic dobrého, zvláště když za mnou hned uzamkl dveře. Sundal si svůj aspoň pět centimetrů široký řemen a dost nemilosrdně mi nasekal. Trucoval jsem pak, stěžoval si doma, ale ráno už jsem zase musel být v kostele. Až později jsem ocenil i kladné stránky faráře Václava Skalníka, byl vynikající mykolog a jednou nás také vzal do lesa na svá tajná místa. Měl velkou sbírku poštovních známek, ale nejvíce mi imponovalo, že byl spoluzakladatelem vinařského družstva a rozuměl vínu.
Pomáhal také sedlákům formulovat různé žádosti na úřady. Práci na vinici měl na starosti kaplan Jan Nejedlý, který jezdil kamsi za Větřák na černé zetce i se stejně objemnou farskou kuchařkou. Věnoval se mimo jiné chovu poštovních holubů, jejichž početné hejno poletovalo nad farou. Jednou po mši mi strčil přenosnou klec i s několika holuby a nařídil mi, abych počkal na dálkový autobus, co jezdil přes Čejkovice až někam za Brno. Řidiči jsem měl říci místo, kde holuby vypustí. Udělal jsem tak, ale asi za několik dní se mladí holubi nevrátili. Když mě velebný pán konfrontoval, zda jsem vše řidiči vyřídil, jak mi řekl, už po těch několika dnech mi tak dobře paměť nesloužila a řekl jsem nějaké jiné město. To bylo asi příliš vzdálené proti původnímu zadání a pěkně jsem to slízl. Naštěstí za dalších pár dnů holubi přiletěli a vše mi bylo odpuštěno. Ještě se na závěr mého vzpomínání zmíním o jednom počinu, na který si vzpomenu vždy, když přijíždím od Velkých Bílovic a jedu kolem kostela. Při pohlédnutí na vysokou kostelní věž a vyklenutou černou báň mi přeběhne mráz po zádech. Jako jiní kluci jsme rádi lezli tam, kam to bylo zakázáno. Občas nám padly do rukou klíče na kostelní věž a my jako ministranti jsme tam rádi vlezli. Hlavně jsme obdivovali pravidelné zvuky věžních hodin. Dřevěné žebříky už mnohé pamatovaly, byly vyviklané, ale naše mladé a lehčí postavy unesly. Vrcholem ministrantského posluhování byla právě návštěva té černé báně. Já byl v sedmé třídě už posledním, který tam ještě nevlezl. Neměl jsem rád výšky ba i doma při věšení kukuřice ve stodole na patra mi to dělalo problémy. Jednou mě kluci zase hecovali, tak jsem tam vylezl. Stejně tam byla jenom tma a nanejvýš sovy a netopýři, ale o to bylo větší nebezpečí úrazu. 19
Musel jsem stoupnout na zábradlí, pak na připevněný tlampač obecního rozhlasu a pak se vytáhnout do té báně. Naštěstí se nikdy nikomu nic nestalo a ani jsme nebyli nikým přistiženi, teď už je to promlčené a jistě tam nikdo neleze. Vždyť už tam ani nejsou ty tlampače a nakonec ani nevím, jestli jsou vůbec ministranti tak šikovní… V posledním roce ministrování, ale i později v dobách mého studia při sporadických návštěvách kostela o Vánocích nebo Velikonocích, se mi líbilo to tradiční a možná i generační rozvrstvení farníků v čejkovském kostele: od katru až po lavice děti a mládež, před lavicemi vlevo svobodná děvčata,
vpravo svobodní mládenci. V lavicích tetičky a stařenky, v zadních lavicích ženáči a stařečci. Také o místních hodech byl pěkný pohled na krojovanou omladinu. A když už jsme měli před vojnou a chodili o Velikonocích „na šlahačku“, skončilo to pro nás, co jsme se neopíjeli, výšlapem na kůr a tady byl nejen pěkný výhled, ale také jsem si rád zazpíval tu optimistickou náboženskou píseň „Aleluja! Živ buď nad smrtí zvítězitel…“ Jenom jeden z nás – bývalých ministrantů – to dotáhl ještě na vyšší kostelní funkci a stal se kostelníkem – Jožka Konečný ze Včelína. Váš Ota Halján
Historie staropoddvorovských rodă lidu, které se provádělo v Rakousko-Uhersku v desetiletých intervalech od r. 1857. Matrikové záznamy, ve kterých se uvádí příslušnost rodičů „z Potworowska“, začínají od r. 1699, z dalších dobových dokumentů jako je Gruntovní kniha a Horenská kniha, se však podařilo některé rodokmeny posunout dál do historie. Jedním z cenných zdrojů byl také seznam biřmovaných z r. 1808, což je jakési sčítání lidu celé čejkovické farnosti, (která zahrnovala Čejkovice, Starý a Nový Poddvorov. (Autor knihy přepsal z kurentu seznam biřmovaných, ve skutečnosti seznam všech obyvatel ze Starého a Nového Poddvorova, přepis čejkovických biřmovanců však čeká na dalšího odvážlivce). V úvodu knihy je podán krátký přehled vývoje populace Potworáků a staropoddvoráků, přehled jmen a příjmení a seznam použité literatury. Dále jsou zařazeny medailonky charakterizující některé postavičky z nedávné historie naší obce a soupis padlých
To je název nedávno vydané knížky, kterou napsal prof. MUDr. Augustin Svoboda, rodák ze Starého Poddvorova. Obec vznikla kolem r. 1700 z čejkovských osadníků, kteří obdělávali vinohrady na Potworowsku, trati, která byla pojmenována podle zaniklého městečka Potworovice. V knížce jsou uvedeny rodokmeny všech rodů, které se objevily v průběhu historie obce do r. 1920, v některých rodech jsou uvedeny záznamy až do doby zcela nedávné. Kromě připomenutí široké galerie již neznámých rodů jsou uvedeny rody s kratší či delší historií, z nichž některé žijí ve St. Poddvorově přes 300 let a mohou se „pyšnit“ třeba 8 – 10 známými generacemi. Rodokmeny dokumentují, že např. všichni Bartáli, většina Blažků, Horňáků, Jurkovičů, Popovských, Trefelíků a řada dalších jsou prokazatelně příbuzní, i když společný předek má rok narození třeba v r. 1700. Autor čerpal údaje především z čejkovických matrik a sčítacích operátů - záznamů ze sčítání 20
v 1. světové válce. V knížce je také 55 stran obrázků, které připomínají aspoň některé staropoddvoráky na historických nebo novějších fotografiích. Pozoruhodná je také obálka, na které je historická mapa Starého Poddvorova z r. 1827 (Císařský otisk mapy stabilního katastru) a jejíž dolní lem tvoří panoráma obce z r. 1994. Kniha by mohla zaujmout i čejkovské čtenáře, neboť řada rodů má buď svůj počátek v Čejkovicích (Hradil, Opluštil, Novotný, Strýček, Piškula, Směřička), nebo se čejkovští do staropoddvorovských rodů „přidali“. Údaje o staropoddvorovských rodech dokumentují tedy kus společné historie generací občanů obou obcí – určitě by stálo za to tuto společnou historii blíže zmapovat. Knížku vydalo nakladatelství Ivo Sperát v Brně v r. 2014, v září 2015 vyšlo opravené vydání. Knížka má 226 stran a stojí 220 Kč. Je k dostání na podatelně Obecního úřadu ve Starém Poddvorově.
k Poddvorákům, patříme tam. Náš první prezident T. G. Masaryk vzpomínal na hrdost poddvorovských chlapců, kteří se dožadovali v čejkovickém kostele svého práva zvonit ve farním kostele na zvony, dokonce se často kvůli tomu s Čejkovjáky poprali (K.Čapek, Hovory s TGM). Hrdost na svůj původ, na svoji dědinu či na svůj rod může růst i poznáním svých kořenů. Měl bych vědět, kde jsem zakotven a proč. Před několika lety vyšla kniha o historii Starého Poddvorova z pera brněnských historiků, která přinesla čtenářům mnoho zajímavých poznatků a souvislostí o třech stoletích života naší obce. Kniha rozhodně poddvorovským přidala hrdosti – nejsme „nalezenci“, žijeme na tomto místě tři sta let, můžeme být pyšni na naše předky, máme co předat i generacím našich potomků. MUDr. Augustin Svoboda
Ukázka z úvodní kapitoly: „V každém člověku dřímá touha někam patřit a být na něco hrdý - na svou zemi, domov a rodinu“ - těmito slovy uvádí Anna Veselská svou knížku o historii Starého Poddvorova z r. 1994. Ta touha v člověku může vskutku jen dřímat, ale v určitý okamžik se probudí. Vzpomínám si na školní léta, kdy jsme chodili do měšťanky do Dolních Bojanovic – jak jsme se rozohnili a do krve obhajovali Poddvorovsko, když nám naši spolužáci „Kalábi“ zpívali: „Potvorovská dědina, kdyby rači nebyua, sú tam lidé jako židé, nemajú tam kosteua“. Tato hrdost nemá jiný důvod, než že je v nás, vychází jednoduše z příslušnosti 21
jsme se všichni moc bavili. Samotný sobotní závod jsme absolvovali bez sebemenších problémů a odvezli jsme si mnoho hezkých zážitků.
ZE SKAUTSKÉ KRONIKY Vítáme Vás na řádcích, kterými Vám chceme přiblížit naši skautskou činnost občanům Čejkovic. Díky značné podpoře naší obce jsme získali velmi pěknou klubovnu, kterou využíváme k pravidelné činnosti. Čeká nás sice ještě několik drobnějších brigád při zabydlování naší klubovny, ale tu největší práci máme již za sebou. Scházíme se dvakrát týdně. V úterý mají družinovou schůzku děti, které tvoří skupinu Pand, a ve středu se schází družina Vlků. Celkový počet registovaných členů oddílu TSK Čejkovice již činí 23 osob a počet stále roste. Děkujeme tímto za podporu obci Čejkovice a zejména panu starostovi Ing. Pavlu Novotnému.
Brontosaurus. Na závěr celé akce jsme si opekli špekáčky a samozřejmě jsme si užili i spoustu legrace. Děkujeme všem členům Hnutí Brontosaurus zejména za přizvání k celé akci. Poslední říjnový víkend jsme se naplno zapojili i do života střediska v Ratíškovicích, pod které organizačně
KRÁTKÉ ZPRÁVY V říjnu jsme byli přizváni Hnutím Brontosaurus z Čejkovic na Budkování, což je akce, která si klade za cíl rozmístění několika ptačích budek v okolí Čejkovic. Spolupráce se nám velmi líbila a těšíme se na další společné projekty s Hnutím
spadáme. Každoročně se tam koná dušičkový závod, tzv. Bigglesův memoriál. Na tento závod, který se konal v sobotu 31.října, jsme vyrazili již v pátek. Společně s oddílem Jižní kříž z Mutěnic jsme přespali na klubovně ratíškovského střediska. Večer jsme si zahráli spoustu her a rozhodně
První listopadový víkend se vedení našeho oddílu zúčastnilo intenzívní vzdělávací akce v Kolíně na Poradní skále, která si klade za cíl vzdělávání a výměnu zkušeností všech, kteří se věnují práci s vlčaty a světluškami (vlčata - kluci do 10 let a světlušky – holky do 10 let). Celá akce byla velmi poučná, dala nám spoustu nápadů a kvalitních podnětů a velice nás povzbudila do další činnosti.
CHYSTÁME: • Letošní Vánoce do naší obce přivezeme Betlémské světlo, které se budeme snažit dostat ke všem, kteří o něj budou mít zájem. • 28. února 2016 budeme pořádat dětský karneval na místní Orlovně. • V roce 2016 se naši mladší členové zúčastní Závodu vlčat a světlušek, který prověří, co se družinky naučily. Web našeho oddílu WWW.OSTSK.CZ
PŘIJMĚTE POZVÁNÍ 20.12. - Zpívání u vánočního stromu 21.12. - Koncert ženského sboru Levandula (Orlovna) 26.12. - Vánoční koulení (kuželna) 26.12. - Štěpánská zábava |(Orlovna) 27.12. - Vánoční vystoupení souboru Čejkovjan v kostele sv. Kunhuty 27.12. - Žehnání vín (Orlovna)
ROK 2016 10.1. - Novoroční besídka – koncert žáků ZUŠ (Orlovna) 16.1. - Ples SRPŠ (KD Zemědělská a.s.) 30.1. - Krojový ples KDU ČSL (KD Zemědělské a.s.) 6.2. - Vinařský ples (KD Zemědělské a.s.) 7.2. - Beseda o cestování - Jiří Mára (kinosál) 20.2. - Hasičský ples (Orlovna) 28.2. - Dětský karneval (Orlovna) 5.3. - Ples fotbalistů (Orlovna) 6.3. - Degustace vín – ČZS (jídelna ZŠ TGM) 6.3. - Beseda s MUDr. Marií Svatošovou 12.3. - Oblastní výstava vín (ČZS – Orlovna) 9.4. - Čejkovická vinná stezka (Čtvrtečníci) 30.4. - Slet čarodějnic 28.5. - XXI. Vinné trhy 21.-23.8. - Krojované hody 27.8. - Den otevřených sklepů (Čtvrtečníci) 4.9. - Bylinkové slavnosti (Sonnentor)
(více na www.cejkovice.cz)
22
23
KONEC DEPRESÍ A VÍC RADOSTI Protože je všeobecně známo, že krátká procházka dokáže člověku zlepšit den, napadlo mě, že by bylo fajn, kdyby se místní občané občas trošku prošli – třeba i po cestě na středisko. Ale jak to zařídit? Už to mám! Udělám mezi školkou a střediskem plot. Opravdový, ne jen tak na oko. Každý tak raději nechá své auto hned na kraji parku, trochu se projde a dorazí do ordinace veselý a uvolněný. Nikdy bych nevěřila, že mi může pár prken dřeva navíc udělat takovou radost - kdybych si to sama nezkusila. Pohodlně jsem zastavila rovnou u silnice, kde je krásné velké parkoviště, kterému je často po autech smutno. Dala jsem se do kroku a za 2 minuty jsem byla u střediska. A víte co? Cítila jsem se skvěle.
Ještě větší radost z nového plotu budou mít naši milí hosté, kteří k nám do penzionu přijíždí na dovolenou a chtějí si odpočinout. Teď už se v klidu vyspí, když jim nebudou pod okna v 7 ráno přijíždět auta. A my všichni ostatní aspoň po ránu nabereme čerstvý vzduch do plic. Doufám, že se na mě za nový plot nebude nikdo zlobit a že si na něm najde jen to pozitivní. Mě totiž moc těší, že můžu svou činností podporovat místní turistický ruch, tak budu ráda, když mi k tomu pár kroky navíc a svým autem na parkovišti u silnice pomůžete. Na závěr vám za sebe, celé zdravotní středisko a Penzion v parku přeji krásné Vánoce a do nového roku hodně štěstí, lásky, optimismu – a zdraví. Hanka Demelová
PRÁCE S MLÁDEŽÍ JE NAŠÍ PRIORITOU, ŘÍKÁ ŠÉF HODONÍNSKÉHO FOTBALU Hodonínský fotbal, to není jen A mužstvo, které se pod taktovkou zkušeného trenéra Františka Komňackého v divizi pere o postup do třetí ligy. Jak totiž zdůrazňuje předseda slováckého celku a generální ředitel MND Zbyněk Parma, prioritou klubu je také práce s dětmi. „Na všech trenérských postech máme osoby vzdělané a fotbalu oddané a každý tým má velmi slušnou základnu hráčů,“ říká Parma. O tom svědčí i čísla. Hodonínský klub navštěvuje aktuálně skoro dvě stě osmdesát mladých fotbalistů, což je obrovský nárůst oproti roku 2012, kdy MND do hodonínského klubu vstoupily. Mladým fotbalistům jsou v klubu dveře otevřené. „Kluci, kteří by si chtěli vyzkoušet zahrát s některým z našich týmů, se mohou přijet podívat,“ zve zájemce Marian Vasilko, výkonný ředitel Fotbalového klubu Hodonín. Dnes představujeme mladého fotbalistu Adama Kratochvíla - šestnáctiletého sportovce z Čejkovic, který v současné době studuje strojírenství na střední škole ve Strážnici. 24
Od kolika let hraješ fotbal? Fotbal hraju od pěti let. Začínal jsem v Hodoníně. Na základní školu jsem chodil na Červené domky, a tak jsem zde i trénoval. Kolikrát týdně trénuješ? Čtyřikrát týdně máme tréninky. O víkendu hrajeme zápas. Tak bych řekl, že sportuju celkem dost. Jak se dá trénink skloubit s učením? Zvládáš obojí? Je to náročné, ale dá se to stíhat. Dojíždím autobusem, ale zatím to celkem zvládám. Vedle sportování máš čas i na jiné koníčky? Jiné koníčky nemám. O víkendu se někdy najde čas na zábavu s kamarády, ale je to spíš výjimečné. Kdo je tvým fotbalovým vzorem? Můj vzor je Pavel Nedvěd. Viděl jsem ho hrát, když byl exhibiční turnaj tady v Hodoníně. Bohužel osobně jsem s ním nemluvil.
se to může podařit, a to jak fyziologicky, tak herně.
POZVÁNKA DO FOTBALOVÉHO KLUBU
Kam bys to chtěl ve fotbale dosáhnout? Mým cílem je hrát první ligu. Uvidíme, jestli se mi to podaří.
Pohybové aktivity dětí jsou v dnešní době plné počítačových her a televize důležitější než dříve, kdy mladí lidé trávili většinu svého volného času na čerstvém vzduchu. Proč tedy raději nenajít dítěti vhodnou volnočasovou aktivitu a udělat tak něco i pro jeho zdraví? Vyzkoušet to můžete třeba v našem fotbalovém klubu. Trénovat mohou děti jakéhokoliv věku. Zkuste se podívat na www. fkhodonin.com nebo přijměte pozvání mezi nás a přijďte se podívat na některý z našich tréninků. Připravila: Andrea Červenková
Jak tě podporují rodiče? Rodiče mě podporují hodně. Chodí se dívat na zápasy, a to když hrajeme doma i venku. Jak Adama hodnotí trenér Mario Rossi: Adam Kratochvíl je náš kapitán. Během zimní přípravy byl přeřazen do staršího dorostu, protože výkonnostně vyčníval nad ostatními hráči. Přejeme mu, aby se prosadil i ve vyšší kategorii. Věříme, že 25
sponzoři, bez kterých bychom nemohli naše představy zrealizovat. Tímto bychom chtěli poděkovat za podporu čejkovického tenisu panu Bořivoji Cetlovi, Jaroslavu Urbánkovi, firmě Vinopol a obci Čejkovice. Nezbývá než doufat, že se do budoucna nakonec podaří zrealizovat kompletní rekonstrukci tenisových dvorců. V letošním roce se mimo jiné také tradičně uskutečnily dva hlavní turnaje sezóny: turnaj dvouher- MEMORIAL PAVLA BALDRIANA a turnaj čtyřher BURČÁK OPEN. Oba turnaje byly velmi kvalitně obsazeny a nabídly řadu krásných a napínavých zápasů. Turnaje dvouher se zúčastnilo 16 hráčů a v turnaji čtyřher se utkalo 10 dvojic, což je při současném systému turnaje maximální počet. Tímto bychom chtěli poděkovat paní Jindřišce Bílíkové a vinařství Marek Herzán za podporu turnaje dvouher a firmám Vinopol a Klempo s.r.o. za podporu turnaje čtyřher.
ATLETIKA Dne 5. 9. 2015 proběhlo poslední kolo soutěže družstev II. ligy skupiny F mužů a žen v atletice na stadionu TJ Lokomotiva Břeclav. Za družstvo žen AC Čejkovice do bojů o body zasáhlo celkem 10 závodnic. Podařilo se nám v tomto kole obsadit čtvrté místo a získat v součtu 142,5 bodu, za třetím družstvem AK Kroměříž jsme tentokrát zaostaly o 32,5 bodu. Naopak za námi skončila další družstva AHA Vyškov a TJ Znojmo s propastným rozdílem a bodovým ziskem 45, resp. 11 bodů. Naši účast v soutěži družstev, kterou jsme letos poprvé po delší odmlce absolvovaly v seniorské kategorii žen, hodnotíme velmi kladně a úspěšně. Pokud bude soutěž v této kategorii i v příštím roce probíhat ve stávajícím modelu, čeká nás zápolení s odvěkými rivalkami z AK Hodonín, které po několika letech sestupují ze soutěže I. ligy. Počítáme také s doplněním naší sestavy o mladé závodnice, které se již jako starší žákyně budou moci zapojit do soutěží dospělých a nabýt tak velmi cenné sportovní zkušenosti. Věříme také, že naše stávající opory jak ve vrhačských, tak skokanských disciplínách nám budou věrné
Vítěz dvouher David Novák
Výsledky turnajů - pořadí prvních pěti: i nadále a budou opět dokazovat, že sportovat i na závodní úrovni se dá v každém věku. Je pro nás také potěšující, že při ohlédnutí za sezónou soutěže družstev můžeme říct, že se žádná z našich závodnic při závodech nijak vážně nezranila a soutěžní klání jsme si vždy užily v týmové atmosféře. Z. Bezůšková
TENISOVÉ OKÉNKO V tomto roce čekal členy čejkovického tenisového oddílu nelehký úkol. Započali jsme totiž s rekonstrukcí tenisových kurtů, které už nevyhovují současným požadavkům nejen na pořádání Slovácké ligy, ale i k pronajímání široké veřejnosti. Znamenalo to pro
nás odpracování velkého množství brigádnických hodin, ale nakonec stál výsledek za to. O čemž se mohli přesvědčit všichni, kdo měli možnost kurty letos navštívit. Velké uznání zaslouží všichni členové tenisového oddílu, kteří se brigád zúčastnili, a také 26
MEMORIAL PAVLA BALDRIANA - dvouhry 1. 2. 3. 4. 5.
Novák David - Čejkovice Ševčík Radim - Rohatec Kohoutek Radek - Hradec Králové Rychlovský Antonín - Hodonín Mokruša Aleš - Rohatec
BURČÁK OPEN - čtyřhry
Vítězové čtyřher Přemysl Cendelín, Miroslav Komenda
1. Komenda Miroslav - Čejkovice Cendelín Přemysl - Velké Pavlovice 2. Novák David - Čejkovice Kohoutek Radek - Hradec Králové 3. Cetl Bořivoj - Velké Bílovice Hanák Michal - Dubňany
4. Konečný Radek - Čejkovice Rychlovský Antonín - Hodonín 5. Barták Zdeněk - Praha Con Petr - Praha M. Komenda 27
Z TISKU Římský voják v červeném plášti a lesknoucí se zbroji vjel na černém koni do brány čejkovické tvrze a pak dále až na nádvoří. Tam na něj již čekaly žíznivé davy. Svatý Martin právě přivezl mladé víno, které muselo ještě počkat na vysvěcení. To odstartovalo letošní ochutnávku čejkovických svatomartinských vín. Při Martinově příjezdu zazpívá i čejkovický mužský sbor Révokaz. V tento moment zazní svatomartinská balada. „Její slova složil René Bárta, kter ý míval v Čejkovicích restauraci, a zhudebnil ji náš vedoucí Jaroslav Novák. Balada se už rozšiřuje i po okolí. Text jsme už několikrát upravovali. Slova balady popisují výsadbu révy, její obdělávání a sklizeň,“ přibližuje zpěvák Petr Opluštil. Po úvodním zahájení se krojovaní sboristé vmísili do davu, popadli sklenky a věnovali se svým společenským povinnostem. Prozrazovalo je jen tradiční tmavě modré ošacení s klobouky a klapot okovaných bot. Sedmadvacítka čejkovických vinařů na nádvoří nabí-
zela na šest desítek bílých, červených a růžových vín. „Je to mladé víno, které svatý Martin dovezl do českých zemí, na jeho počest se dělá oslava svatomartinských vín i s jídlem, svatomartinskými husami. Je to ročník 2015, vinaři čekali minimálně pět let na takový ročník,“ popisuje Lukáš Hradil, předseda sdružení čejkovských vinařů. I on přivezl svá vína, návštěvníci mohou okoštovat jeho Müller Thurgau a Modrého Portugala. Do Čejkovic se sjeli lidé z Vysočiny i Prahy, mezi návštěvníky bylo slyšet i polštinu a slovenštinu. S manželkou přijel z Náchoda i Radovan Vosádka. „Do 28
Čejkovic na svatomartinská vína jezdíme už několik let. Tato akce je dobrá a vína z Čejkovic máme rádi. Dnes jsme toho ochutnali už více, naposledy Veltlínské červené rané, jedno z našich oblíbených, Müller Thurgau a Modrého Portugala. U něj ani u Veltlínského červeného ale zatím nemáme vytipovaného vítěze. Letošní ročník vín je takový čitelnější, víc vyniká jejich specifická chuť. Po ochutnávce si zajdeme i na svatomartinskou husu,“ usmívá se muž se sklenkou v ruce. Slavnost vína se ale neomezila jen na nádvoří. Naproti vstupní bráně byla další, která vedla na ochoz nad obec a do zatravněné
části obehnané starou zdí. Z ochozu se dalo se sklenkou v ruce kochat výhledem na Čejkovice a nejbližší okolí. O kus dál, uvázaný u stromu, stál kůň svatého Martina. Téměř nebylo návštěvníka, který by se k němu opatrně nepřiblížil a nepoprosil někoho z doprovodu, aby jej se čtyřnohým krasavcem zvěčnil. Koštování vín přálo i počasí. Nebe sice bylo zatažené, ale nepršelo a bylo teplo, což si mnozí návštěvníci pochvalovali. Na nádvoří bylo dokonce ještě o několik stupňů více. Nakonec přijel i koňský povoz s dobrosrdečným vozkou, který po ukončení ochutnávek vozil zájemce po obci a ukazoval její krásy. Hodonínský deník autor Roman Dolejský
PF 2016 29
KOREKTURY TEXTŮ Mnoho textů, s kterými se denně setkáváme, mají pěknou grafiku, dobrý nápad a obsah, ale tento výborný celek sráží forma a úroveň textů. Ne každý má ale hlavu na správnou stylistiku a ne všichni ve škole vynikali v češtině a pravopisu. Proto nabízím korekce, pravopisné a stylistické úpravy psaných textů:
články do novin a časopisů texty pro webové stránky knihy a autorské práce firemní dokumenty, prospekty a jiné propagační dokumenty bakalářské, diplomové a ostatní školní práce
Jana Trávníčková
Kontakt: tel: 776202386 • email:
[email protected]
NAROZENÍ Roman Košulič Kevin Kožar Tihlaříková Aneta Oslzlý Antonín
SŇATKY 03.10.2015 Čejkovice Tomáš Hanáček č. 757 Hana Černá
Ludvík Balát dďkuje všem zákazníkĪm za pĢízeě v roce 2015 a do roku 2016 pĢeje štďstí, zdraví a cesty bez defektĪ.
28.11.2015 Čejkovice Miroslav Kavický č.202 Kateřina Rybárová č.269
ÚMRTÍ Danuška Grünwaldová Pavel Havlíček Oldřich Demela Josefa Hnidáková Václav Konečný Božena Tichlerová
PNEUSERVIS
Okružní 694 Cigánov 794 Okružní 917 Včelín 772
Školní 956 Na Luži 360 Krátiny 715 K Marku 381 Peckova 38 Na Luži 574
(roč. 1930) (roč. 1957) (roč. 1949) (roč. 1932) (roč. 1931) (roč.1926)
M. Gavendová matrikářka
Omlouváme se paní Boženě Tichlerové, Újezd 659, Čejkovice za chybu zveřejněnou ve zpravodaji
DNE 31.12.2015 KONČÍ
PNEUSERVIS BALÁT
PRO VÁŠ SVATEBNÍ ČI JINÝ SLAVNOSTNÍ DEN NABÍZÍM K VYPUŠTĚNÍ BÍLÉ SVATEBNÍ HOLUBY
SVOJI ČINNOST. VŠEM SPOKOJENÝM ZÁKAZNÍKŮM DĚKUJE ZA MNOHOLETOU SPOLUPRÁCI.
Informace na tel. 723 242 408
30
31
PĔipojte se do momentálnĐ nejmodernĐjší bezdrátové sítĐ v ýejkovicích pĔívod konektivity do ýejkovic máme novĐ jako jediní tvoĔenou dvĐma
zcela nezávislými profesionálními spoji na všech vysílacích bodech umístĐno nejmodernĐjší záložní napájení s nonstop dohledem servisní výjezdy v pĔípadĐ problému 365 dní v roce vĎetnĐ svátkĈ, sobot i nedĐl
Co obnáší pĔipojení do sítĐ dizi-net?
nejmodernĐjší pĔíjmová klientská jednotka zdarma absolutnĐ bez jekéhokoliv závazku žádné aktivaĎní poplatky nyní akce ZIMA 2015 - objednávky vytvoĔeny do 31. 1. 2016 získávají první dva mĐsíce internetu zcela zdarma + internetovou televizi IPTV na 2 mĐsíce zdarma
Ćešíte i televizní pĔíjem? Neváhejte se ozvat. Zdarma poradíme a nalezneme nejvhodnĐjší možnost pĔíjmu. PĔipojte se ke šìastnĐ pĔipojeným, Internet se kterým budete spokojeni...
731 377 774
www.dizi.cz 32
INZERCE - NEMOVITOSTI
Darujte pod stromeßek níco pro zdraví...
KOUPÍM BYT v ejkovicích, balkon výhodou. Tel: 739 868 635
...poukaz na masáž dle vlastního výběru
HLEDÁM ke koupi rodinný dƽm se zahradou, ejkovice a okolí. Tel: 739 823 546
Příjemné prožití Vánoc Vám přeje
Prodám stavební pozemek v Moravském ŽižkovĢ. Cena 340 000,-Kē. Tel: 730 815 702 Prodám byt 3+1 Tel.602 730 399
Barbora Trávníčková masérské služby Vinařská 238, Čejkovice tel.: 608 736 601
v HodonínĢ.
33
sLJǎĄĚĞũƚĞƐŝZD͞ǀLJũĄĚƎĞŶşŽĞdžŝƐƚĞŶĐŝŶĂĚnjĞŵŶşĐŚ ŶĞďŽƉŽĚnjĞŵŶşĐŚƐşƚş͞
LEVNÌJŠÍ
^ƚĂǀşƚĞ͕ŶĞďŽƌĞŬŽŶƐƚƌƵƵũĞƚĞĚƽŵ͍ <ŽƉĞƚĞŶĂnjĂŚƌĂĚĢďĂnjĠŶ͕ŶĞďŽƐƚƵĚŶƵ͍
PLYN a ELEKTØINA
ƵĚĞƚĞƉƌŽǀĄĚĢƚƚĞƌĠŶŶşƷƉƌĂǀLJŶĂǀĂƓĞŵƉŽnjĞŵŬƵ͍ WůĄŶƵũĞƚĞǀljŬŽƉŽǀĠŶĞďŽnjĞŵŶşƉƌĄĐĞ͍ ŚLJƐƚĄƚĞƐĞŶĂŚůƵďŽŬŽƵŽƌďƵŶĂnjĞŵĢĚĢůƐŬljĐŚƉŽnjĞŵкЌ͍
snííme Vaše výdaje za plyn a elektøinu
WKKZ͊WŽĚnjĞŵŶşŶĞďŽŶĂĚnjĞŵŶşƚĞůĞŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşǀĞĚĞŶşĂƉƎşƉĂĚŶĢũŝŶĠ
vyøídíme za Vás pøepis energií na jinou osobu
ƐşƛŽǀĠƉƌǀŬLJƐĞŵŽŚŽƵŶĂĐŚĄnjĞƚŝŶĂǀĂƓşŶĞŵŽǀŝƚŽƐƚŝ͘ ŽǀŽůƵũĞŵĞƐŝƉƌŽƚŽƵƉŽnjŽƌŶŝƚ͕ǎĞƉŽĚůĞΑϭϬϭnjĄŬŽŶĂē͘ϭϮϳͬϮϬϬϱ^ď͘ũƐŽƵ ƐƚĂǀĞďŶşĐŝ͕ŬƚĞƎşďƵĚŽƵƉƌŽǀĄĚĢƚēŝŶŶŽƐƚƐƉŽũĞŶŽƵƐĞnjĞŵŶşŵŝƉƌĂĐĞŵŝ͕ƉŽǀŝŶŶŝ ƉƌŽǀĠƐƚŽƉĂƚƎĞŶş͕ĂďLJŶĞĚŽƓůŽŬƉŽƓŬŽnjĞŶşǀĞĚĞŶşŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşƐşƚĢ͘dŽƐĞƚljŬĄŝ ƉƌŽǀĄĚĢŶşŚůƵďŽŬĠŽƌďLJŶĂnjĞŵĢĚĢůƐŬljĐŚƉŽnjĞŵкЌ͕njĞŵŶşĐŚƉƌĂĐşĂƚĞƌĠŶŶşĐŚ
pomùeme Vám se smlouvou podepsanou podomnímu prodejci zákaznické kontaktní místo - Centrum úspor
Štefánikova 10, Hodonín
ƷƉƌĂǀ͘ DĞnjŝƚĂƚŽŽƉĂƚƎĞŶşƉĂƚƎşƉƎĞĚĞǀƓşŵƉŽǀŝŶŶŽƐƚƐŝƉƎĞĚnjĂēĄƚŬĞŵƉƌĂĐşǀLJǎĄĚĂƚ ͞ǀLJũĄĚƎĞŶşŽĞdžŝƐƚĞŶĐŝŶĂĚnjĞŵŶşĐŚŶĞďŽƉŽĚnjĞŵŶşĐŚƐşƚş͘͞^ƉŽůĞēŶŽƐƚ d/EũĞ
Otevírací doba : Po - Èt: 9:00 - 17:00, Pá : 9:00 - 15:00 tel. 720 757 310
www.centrum-uspor.cz
ƉƎŝƉƌĂǀĞŶĂƚŽƚŽǀLJũĄĚƎĞŶşƉŽƐŬLJƚŶŽƵƚZDŶĂŝŶƚĞƌŶĞƚŽǀĠĂĚƌĞƐĞ ǁǁǁ͘ĐĞƚŝŶ͘ĐnjǀƐĞŬĐŝͣEĂƓĞƐşƛ͘͞
c
da
a
ov
nik
efá
ĞƐŬĄƚĞůĞŬŽŵƵŶŝŬĂēŶşŝŶĨƌĂƐƚƌƵŬƚƵƌĂĂ͘Ɛ͘; d/EͿ
70
ǁǁǁ͘ĐĞƚŝŶ͘Đnj
Hlavní køiovatka
34
35
m
Št
s ul.
VZP
ate
oh
rR
mì
se
Be
ZA KAPLIČKŮ je poslední ulic v Čejkovicích po silnici k Velkým Bílovicím. Začíná u Kapličky a vede do mírného kopce a proto se jí říká Za Kapličků. Poslední dům levé strany je Metoděje Otáhala, č.594. Pravá strana začíná domem Tomáše Čermáka č. 613 a končí domem Stanislava Hřiby č.647. Když se na počátku tohoto století začalo Za kapličků stavět, říkalo se tam Na vyhnálově. Proč? Protože se cítili tehdejší občané jako vyhnaní z Čejkovic (daleko od kostela). 1. foto Dům Bohumila Martince je posledním na Dolním konci, ale vedlejší dům T. Čermáka je už prvním domem Za Kapličků. Oba tyto domy, byly dříve „Hostinec u Martinců“. 2. foto Ku konci června 1946 přehnala se bouře s větrnou smrští přes Čejkovice. Zde zase jeden její důkaz. Byla to stodola Josefa Konečného Za kapličků č.583. 3. foto Pohled na ulic Za Kapličků k JZD. Kaplička je na levém rohu ulice. Za lípou, která roste v trojúhelníku cest, je vila Josefa Sýkory č.503. Na pravé straně je dům Vojtěcha Šťavíka č.437.
36
3
Čejkovický zpravodaj vydává Obec Čejkovice od roku 1980 - IČ 00284823. Vychází čtvrtletně. Odpovědná redaktorka Marie Ritterová. 4 Náklad 900 ks, vydání povoleno Ok ONV Hodonín č.j. o – 37066486. Výtisk ZDARMA. Uzávěrka příštího čísla 4. 3. 2016. Grafická úprava a tisk Tiskárna Lelka Dolní Bojanovice
