5, Brno jihomoravsky.cz. Kontakt: Ing. Ivo Minařík, jihomoravsky.cz

A N A LÝ Z A P O T E N C I Á LŮ J i hom or av s k ý k r aj

  Analýza potenciálů – regionální zpráva za Jihomoravský kraj   Zpracováno v rámci projektu  “Partnerství Rakousko – Česká republika ve Středoevropském regionu – PRO 2013+”                Zadavatel:    Jihomoravský kraj  Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno   www.kr‐jihomoravsky.cz                  Zpracovatel:   

Kontakt:    Ing. Ivo Minařík, orr@kr‐jihomoravsky.cz  

DHV CR, spol. s r. o.  Černopolní 39, 613 00 Brno,   [email protected];   www.dhv.cz    Kontakt:   Ing. Radim Gill   ‐   Vedoucí projektu  Mgr. Lukáš Maláč  ‐   Koordinátor projektu 

|1

Summary  The  aim  of  the  project  “Partnership  in  the  Central  European  Space  –  PRO  2013+”  is  to  analyze  the  existing  potentials  and  networks  in  Vienna,  Lower  Austria,  South  Moravia  and  Vysocina  regions  and  prepare an analytical background for decisions concerning the direction  and aims of support to  cross‐ border  cooperation  in  the  area  in  the  following  programming  period  2014  –  2020.  This  report  summarizes and  systematizes  potentials  for cross‐border cooperation  that have been identified  in the  analytical  phase.  Key  source  for  the  Potential  analysis  is  thus  the  earlier‐elaborated  Network  analysis.  However,  data  base  for  the  Potential  analysis  has  been  broadened  and  included  also  other  statistical  and  analytical  materials  relevant  to  the  South  Moravian  region  as  well  as  direct  inputs  by  key  stakeholders  in  cross‐border  cooperation  which  have  been  collected  in  the  course  of  a  number  of  workshops.  Moreover,  it  also  takes  into  account  the  legal  framework  for  support  to  cross‐border  cooperation which has been proposed by the  European Commission. Therefore, the Potential  analysis  does not only identify the needs for development or broadening of cross‐border cooperation in specific  areas, it also analysis existing structures for implementation of such potential and takes into account the  limitations of EU support to development of cross‐border potentials.    This report analyses potentials for cross‐border cooperation from the South Moravian Region point of  view.  It  thus  identifies  and  studies  areas  in  which  the  establishment  or  strengthening  of  cross‐border  cooperation in the form of specific projects will contribute to the overall growth of the region. On the  top of that it specifies particular projects that might be implemented in order to achieve the potential  and identifies networks and types of actors that should be involved in this process. Clearly, the following  step  must  be  integration  of  the  points  of  view  of  four  different  regions  into  one  analytical  document  that  will  provide  such  inputs  for  the  cross‐border  project  region  as  whole  (as  opposed  to  four  partial  perspectives). Elaboration of a common Potential analysis for the whole project region is therefore the  following step of the PRO 2013+ project.    The  starting  point  of  the  Potential  analysis  has  been  a  SWOT  analysis  of  the  thirteen  thematic  areas  which have been studied in‐depth in the earlier Network analysis. This one has been the key input of the  SWOT, however, several other data and information sources have been employed in order to achieve a  balanced  and  relevant  SWOT,  namely  secondary  data  and  analyses  (such  as  regional  development  strategies,  sectoral  strategies,  CENTROPE  documentation,  etc.)  and  regional  workshops  (which  supplemented and deepened outcomes from earlier‐realized individual interviews). The identification of  potentials  stemmed  directly  from  the  SWOTs,  however,  as  the  potentials  very  often  stretch  across  several  thematic  areas,  those  were  clustered  into  four  pillars:  Competitive  economy,  People  and  Services, Infrastructure and environment and Institutions and spatial development. In the last analytical  step four filters have been put in place in order to filter out and systematize direct outputs of SWOT into  the  form  of  development  potentials,  namely  “need”,  “(financial)  possibility”,  “networks”  and  “absorption”. Fully in line with the Terms of Reference of the project a potential has been thus identified  as  an  area  whose  development  using  the  institution  of  cross‐border  is  necessary  for  the  region’s  development  (=  need),  whose  translation  into  specific  projects  is  supportable  by  the  future  legal  framework  of  European  Territorial  Cooperation  (=  possibility),  where  some  networks  which  would  implement  the  potential  are  in  place  (=  networks)  and,  last‐but‐not‐least,  where  a  sufficient  interest  from the stakeholders within the region has been observed and thus it is safe to expect that there are  enough actors that would take action in its development. Applying this methodology a total number of  18 potentials have been formulated across all 4 pillars:  2|

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

Support  to  cross‐border  cooperation  between  R&D  institutions  and  enterprises,  including  establishment  of  common  platforms  for  transfer  of  know‐how  and  commercialization  of  R&D  outcomes;  Support to cross‐border mobility of R&D staff and to establishment of joint research teams;  Support to creation of joint university study programmes;  Support to cross‐border cooperation between schools and enterprises;  Building of systems supporting cross‐border mobility of labour forces, strengthening adaptability  to the needs of labour market and life‐long learning;  Cooperation  of  schools  and  other  institutions  of  formal  as  well  as  informal  education  (and  leisure activities), including cooperation in environmental education and consultancy;  Common infrastructure supporting entrepreneurship in specific fields (incl. clusters);  Cooperation in planning and management of the offer of social and health services, exchange of  experience;  Establishment of cross‐border platforms for coordination and management of tourism (at local  levels);  Interconnecting of cultural institutions and offers of cultural attractions and events (local as well  as regional level);  Infrastructure for cross‐border mobility;  Cooperation in the field of protection against natural disasters, impacts of climate change and  generally in protection of natural resources;  Interlinking the public infrastructure of waste management;  Cooperation in the field of energy efficiency;  Support to cross‐border initiatives in regional (spatial) planning;  Small project fund and support to small scale local initiatives;  Cooperation in the field of integrated emergency systems  Cooperation in the field of family policy and activation programmes for elderly people. 

  These  potentials  can  be  generally  divided  into  three  groups  with  regard  to  their  scope  and  purpose  (however, they will remain intensively interlinked):    First  group  of  potentials  include  those  which  aim  at  development  of  the  region  as  whole  (“regional”  potentials).  It  should  be,  however,  noted  that  such  characteristics  do  not  imply  that  they  are  evenly  spread  all  over  the  region  –  quite  on  the  contrary,  many  are  concentrated  in  its  growth  poles,  most  importantly in the city of Brno. In this group of potentials two sub‐categories can be observed: first one  enlists potentials that are aimed at the growth potential of the South Moravian Region as identified in  its  strategic  documentation  and  identify  ways  how  this  growth  potential  might  be  multiplied  and  intensified  by  the  means  of  cross‐border  cooperation;  the  second  sub‐category  of  the  “regional”  potentials  aimed,  on  the  contrary,  at  explicit  barriers  to  growth  and  development  of  the  region  and  study how effectively implemented cross‐border initiatives may eliminate or weaken them.     The  first  sub‐category  involves  mostly  potentials  in  the  field  of  research,  development  and  tertiary  education.  Development  in  these  areas  is  an  essential  element  of  the  strategic  approach  to  reaching  overall  economic  growth  of  the  region  (according  to  its  development  strategy).  Cross‐border  cooperation in this field is seen as a multiplier of potentials in this field especially due to the presence of  the  city  of  Vienna in the project  region.  Potential  analysis outlined several ways how the proximity  of  this globally significant centre of research, development and innovation can be useful to reaching goals  of  the  South  Moravian  Region  in  this  respect,  which  lie  mostly  in  increasing  the  prestige  as  well  as  |3

quality of R&D in South Moravia, broadening the respective market for technology transfer and, last but  not  least,  raising  the  qualification  of  students  (and  generally  population)  in  the  region  in  highly  sophisticated industries (which would be then multiplied by the arrival of enterprises and investments  with  production  of  high  added  value).  In  contrast  to  that  the  second  sub‐category  aims  at  a  broad  spectrum of barriers to the growth of South Moravian Region which can be (among other interventions)  approached  and  mitigated  by  the  means  of  cross‐border  cooperation.  Namely  it  involves  lack  of  employment opportunities (especially in the peripheral bordering region), insufficient links between the  education offer and demand on qualifications on the labour market, demographic change and resulting  ageing of population and threat of natural disasters (often incurred by the climatic change). A number of  initiatives  which  tackle  these  general  weaknesses  and  threats  of  the  region  by  the  means  of  cross‐ border cooperation have been suggested, namely cooperation in further integration of labour market,  life‐long  learning  and  other  fields  that  broaden  the  offer  of  jobs  on  the  one  hand  and  provide  qualifications  relevant  to  recent  labour  market  needs  on  the  other  hand  (plus  intervene  into  the  education  system  so  that relevance  of qualifications to the labour market needs would  be reached  at  the  level  of  secondary  schools  graduates);  cooperation  in  family,  anti‐ageing  and  activation  policies;  development  of  joint prevention,  monitoring  and  warning  systems  against natural  disasters  as  well  as  approaches to management of their impacts; etc.    Second  group  of  potentials  focuses  primarily  at  the  development  of  bordering  communities  by  the  means  of  cross‐border  cooperation.  It  has  been  proven  that  these  localities  (on  either  side  of  the  border)  suffer  from  higher  unemployment,  shortage  on  available  jobs,  lower  economic  capacity  and,  generally,  are  in  peripheral  position.  As  a  result  they  cannot  fully  exploit  the  economic  opportunities  generated by the core of the region. A number of potentials have been identified that are fine‐tuned to  mitigating  the  structural  problems  and  barriers  of  these  peripheral  regions  by  the  means  of  strengthening cooperation with neighbouring communities at the other side of the border. Also in this  group two sub‐categories of potentials have been identified: potentials that stimulate economic activity  in  the region and potentials  aimed at  raising the efficiency  and effectiveness  of public services by the  means of cross‐border cooperation.    When unveiling potentials to boost economic activity of bordering areas by the means of cross‐border  cooperation the analysis has focused primarily at the sector of tourism services and tourism in general.  First of all, tourism industry is one of the most important economic sectors in the bordering regions due  to  strong  presence  of  cultural  as  well  as  natural  attractions.  Secondly,  the  Network  analysis  revealed  that the absorption capacity of cross‐border cooperation, if well supported, is significantly higher in the  sector  of  tourism  services  than  in  any  other  sectors  of  local  economies.  Therefore  a  series  of  specific  initiatives has been suggested in order to increase the cooperation of local entrepreneurs in this sector  (along  with  a  number  of  accompanying  initiatives  in  the  sectors  of  culture  and  environment  in  which  there  are  to  be  found  strong  common  themes  and  issues  that  can  be  elaborated  on  in  the  tourism  industry) that would bring about their common growth. However, other sectors of economy have  not  been  completely  omitted  and  the  Potential  analysis  has  identified  some  other  general  potentials  for  development  of  entrepreneurship  in  bordering  regions  by  the  means  of  cross‐border  projects  (most  importantly cooperation in cluster policies), however, those must be studied in greater detail before any  particular  project  could  be  launched.  Regarding  the  other  sub‐category,  cross‐border  cooperation  contains  potential  to  raise  the  efficiency  as  well  as  effectiveness  of  a  number  of  public  services  by  sharing  their  burden  across  the  border.  Such  initiative  might  not  only  rationalize  costs  on  providing  public services but also raise the quality of life of the region’s population. This kind of potential has been  identified  specifically  in  sectors  such  as  health  care  services,  social  services,  waste  management,  etc.  Another key area is ensuring quality public infrastructure for cross‐border mobility which is essential for  4|

implementation  of  any  other  potentials  especially  at  local  level.  This  does  not  include  only  “hard”  measures  (interlinking  by  physical  infrastructure,  such  as  new  road  between  two  bordering  communities) but even more importantly “soft” projects in the area of building common cross‐border  system  of  public  transportation  as  the  analysis  clearly  shows  that  public  transport  across  border  is  extremely under‐developed in the project region.    Third  group  of  potentials  is  identified  as  “supportive”.  It  covers  initiatives  that  are  instrumental  to  development  of  other  potentials.  Should  the  cross‐border  cooperation  really  contribute  to  the  development  of  the  region  as  it  was  outlined  above,  the  development  and  growth  of  cross‐border  networks must be stimulated. Such stimulation does not involve only initiatives aimed at lowering the  normative and administrative barriers for cross‐border cooperation but also pro‐active contribution to  stabilization  of  existing  and  establishment  of  new  networks  that  would  translate  the  potentials  into  specific  actions.  Such  initiatives  include  institutional  cooperation  on  the  level  of  key  stakeholders  in  cross‐border  cooperation  that  would  raise  the  absorption  capacity  of  identified  potentials  and  deliberate stimulation of motivation and willingness of individuals to enter into cross‐border networks.  As it was shown already in the Network analysis, there are several “soft” barriers (barriers in people’s  minds) that limit involvement of broader public in cross‐border networks, such as lack of trust, prejudice  rooted  deeply  in  history  (and  empowered  by  occasional  frictions  in  official  relationships  between  the  two  countries)  and,  last  but  not  least,  insufficient  language  skills.  It  has  been  shown  in  the  Potential  analysis that the best approach to reduction of such soft  barriers are  small‐scale projects that involve  and  pull  in  broad  public  (so‐called  “people‐to‐people  projects”).  It  is  therefore  essential  to  further  develop  the  potential  of  such  initiatives  by  providing  sufficient  administrative  as  well  as  financial  framework for such low‐scale activities.    Naturally it must be noted that systematization of identified potentials into these three groups is only  approximate and cannot be exhaustive. There are a number of potentials that cut across the formulated  categories.  For  instance  potentials  aimed  at  development  of  cross‐border  labour  market  are  primarily  aimed  at  development  of  localities  in  close  proximity  to  the  border  –  as  these  contain  the  greatest  potential  for  cross‐border  mobility  of  labour  forces.  However,  such  potential  contribute  at  the  same  time to the development of the region as whole as it raises the qualification and employability of people  involved and which can be applied in any part of the area.    It is also evident, that there are a number of potentials that have a very immediate and direct causal link  to the development of South Moravian Region and reaching its development vision and, on the other  hand, potentials that lack such direct link at first glance. However, it would be a mistake to aim just on  those  potentials  with  clear  pro‐growth  effect  and  neglect  cooperation  on  topics  whose  reference  to  strategic priorities of the region is rather looser. As it has been shown a number of times in the analysis,  there  are  strong  synergies  between  identified  potentials  and  it  is  often  the  case  that  potentials  with  rather  low  level  of  relevance  regarding  the  strategic  needs  of  the  region  create  environment  and  background  for  development  of  “higher  level”  potentials.  Such  is,  for  instance,  the  nature  of  various  potentials  in  culture  or  informal  education  –  those  are  quite  loosely  relevant  to  raising  the  competitiveness of the South Moravian Region, however, they catalyze implementation of a number of  other potentials (e.g. by creating the environment where the right people can meet and deepen their  understanding  on  common  goals  and  ways  how  to  reach  them  or  by  bringing  about  new  topics  and  issues on which a cross‐border initiative can evolve). It is thus important to ensure that a balanced and  relevant mix of interventions is implemented so that these synergies and causalities are not neglected.   

|5

Obsah  Summary ....................................................................................................................................................... 2  Obsah ............................................................................................................................................................ 6  Seznam tabulek ............................................................................................................................................. 7  1.  Projekt “PRO 2013+” – Úvod .................................................................................................................. 8   2.  Metodologie analýzy potenciálu – POT‐A............................................................................................... 9   2.1.  Cíle POT‐A ......................................................................................................................................... 9  2.2.  Přístup POT‐A .................................................................................................................................... 9  2.2.1.  SWOT......................................................................................................................................... 9  2.2.2.  Scénáře.................................................................................................................................... 10  2.2.3.  Kritéria pro rozdělení scénářů................................................................................................. 10   3.  Výsledky SWOT analýzy ........................................................................................................................ 11  3.1.  Regionální analýza – Projektový region .......................................................................................... 11   3.2.  Tematická SWOT Analýza................................................................................................................ 14   3.2.1.  Konkurenceschopná ekonomika............................................................................................. 14   3.2.2.  Lidé a služby ............................................................................................................................ 20  3.2.3.  Životní prostředí a infrastruktura............................................................................................ 24   3.2.4.  Instituce a regionální rozvoj.................................................................................................... 28   4.  Potenciály pro další programové období 2014‐2020............................................................................ 31   4.1.  Konkurenceschopná ekonomika..................................................................................................... 31   4.1.1.  Podpora  přeshraniční  spolupráce  mezi  institucemi  ve  výzkumu  a  vývoji    a  podnikatelským  sektorem,  včetně  budování  společných  platforem  pro  transfer  know‐how  a  komercializaci  výsledků výzkumu a vývoje. .................................................................................................... 31   4.1.2.  Podpora  přeshraniční  mobility  pracovníků  ve  výzkumu  a  vývoji  a  budování  společných  vědeckých týmů. ..................................................................................................................... 34   4.1.3.  Podpora vytváření společných studijních programů vysokých škol v programovém regionu 37  4.1.4.  Podpora přeshraniční spolupráce mezi školami a podnikatelskými subjekty ........................ 38  4.1.5.  Budování systémů  na  podporu přeshraniční mobility  pracovních  sil, posilování adaptability  vůči potřebám trhu práce a celoživotního vzdělávání ............................................................ 40   4.1.6.  Spolupráce  škol  a  dalších  institucí  formálního  i  neformálního  vzdělávání  (a  volnočasových  aktivit), včetně spolupráce v environmentálním vzdělávání a poradenství ........................... 42  4.1.7.  Společná infrastruktura pro podnikání ve specifických oborech (klastry).............................. 45  4.2.  Lidé a služby .................................................................................................................................... 47  4.2.1.  Spolupráce  v plánování  a  řízení  poskytování  sociálních  a  zdravotnických  služeb,  výměna  zkušeností ............................................................................................................................... 47  4.2.2.  Budování  přeshraničních  platforem  pro  koordinaci  a  řízení  cestovního  ruchu  (na  lokální  úrovni) a společné přeshraniční infrastruktury pro CR (zejm. cyklostezky)............................ 50  4.2.3.  Propojování kulturních institucí a nabídek kulturních atraktivit a událostí (lokální i regionální) ................................................................................................................................................ 53  4.3.  Životní prostředí a infrastruktura.................................................................................................... 55   4.3.1.  Infrastruktura pro přeshraniční mobilitu ................................................................................ 55   4.3.2.  Spolupráce v oblasti ochrany před přírodními katastrofami, dopady změn klimatu a ochrany  přírody obecně........................................................................................................................ 57   4.3.3.  Propojování veřejné infrastruktury v oblasti odpadového hospodářství ............................... 60  4.3.4.  Spolupráce v oblasti energetické efektivity ............................................................................ 61   6|

4.4.  Instituce a regionální rozvoj............................................................................................................ 63   4.4.1.  Podpora přeshraničního plánování regionálního rozvoje....................................................... 63   4.4.2.  Fond malých projektů a podpora lokálních iniciativ malého rozsahu .................................... 64  4.4.3.  Spolupráce v oblasti integrovaných záchranných systémů .................................................... 66  4.4.4.  Spolupráce v oblasti rodinné politiky a programů aktivizace seniorů .................................... 67  5.  Závěr ..................................................................................................................................................... 70  6.  Přílohy ................................................................................................................................................... 74  6.1.  Příloha č. 1: Grafy, mapy a schémata.............................................................................................. 74    

Seznam tabulek  Tabulka 1: Základní údaje o projektovém regionu ..................................................................................... 13  Tabulka 2: SWOT Hospodářství................................................................................................................... 14  Tabulka 3: SWOT Trh práce......................................................................................................................... 16  Tabulka 4: SWOT Vzdělávání a kvalifikace .................................................................................................. 17  Tabulka 5: SWOT Výzkum a vývoj ............................................................................................................... 18  Tabulka 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné místo v okresech JMK....... 19  Tabulka 7: SWOT Sociální oblast a zdravotnictví ........................................................................................ 20  Tabulka 8: SWOT Cestovní ruch .................................................................................................................. 21  Tabulka 9: Kultura a volný čas..................................................................................................................... 22  Tabulka 10: Počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních JMK.................................. 23  Tabulka 11: SWOT Životní prostředí ........................................................................................................... 24  Tabulka 12: SWOT Energetika..................................................................................................................... 25  Tabulka 13: SWOT Infrastruktura a doprava .............................................................................................. 26  Tabulka 14: SWOT Regionální rozvoj .......................................................................................................... 28  Tabulka 15: Městské prostředí ................................................................................................................... 28  Tabulka 16: SWOT Venkov, udržitelný rozvoj ............................................................................................. 29       

|7

1. Projekt “PRO 2013+” – Úvod  Cílem projektu „Partnerství Rakousko – Česká republika ve středoevropském prostoru – PRO 2013+“   je analyzovat existující potenciály a sítě v regionech Vídeň, Dolní Rakousko, jižní Morava a Vysočina a na  tomto základě připravit významné tematické důrazy pro programové období po roce 2013.  Projektový  region  se  skládá  z rakouských  spolkových  zemí  Vídeň  a  Dolní  Rakousko  a  českých  krajů  Jihomoravského a Kraje Vysočina (které spolu tvoří region soudržnosti Jihovýchod).  Projekt se skládá se ze tří modulů:  •

Analýza sítí, v jejímž rámci byly systematicky mapovány existující sítě v projektové oblasti, a to  jak  sítě,  které  vznikly  na  základě  projektové  spolupráce,  tak  i  sítě  neformální,  tj.  nezajištěné  projektem s podporou ze strany EU. Následně byl vzorek těchto sítí hloubkově zkoumán s cílem  analyzovat stabilitu, kvalitu, intenzitu a efektivitu spolupráce v česko‐rakouských sítích. 

•

Analýza  potenciálů,  jejíž  závěrečná  zpráva  je  nyní  předkládána.  Analýza  byla  zpracována  na  základě  výstupů  Analýzy  sítí,  obsahové  analýzy  řady  sekundárních  podkladů  (strategické  a  koncepční dokumenty relevantní pro daný region, sekundární data, atd.) a několika regionálních  i bilaterálních workshopů. 

•

Třetí modul spočívá v propojení výstupů jednotlivých regionálních zpráv do společných výstupů  pro projektový region jako celek. 

Výsledky  Analýzy  potenciálů  jsou  shrnuty  v této  předkládané  zprávě.  Významným  podkladem  pro  její  zpracování jsou materiály předložené Evropskou komisí, které definují rámec podpory pro přeshraniční  spolupráci  v regionu  v následujícím  programovém  období.  Potenciály  jsou  zároveň  propojeny  s dříve  realizovanou  Analýzou  sítí,  identifikované  potenciály  tak  byly  analyzovány  z pohledu  existujících  sítí,  které by tyto potenciály měly rozvíjet.  

8|

2. Metodologie analýzy potenciálu – POT‐A  2.1. Cíle POT‐A  Obsahem Analýzy potenciálů je rozpracování budoucích možností pro rozvoj spolupráce v projektovém  regionu.  Cílem  analýzy  tedy  je  pojmenování  a  analýza  nejrůznějších  typů  potenciálů  pro  podporu  z přeshraničního  programu  Evropské  územní  spolupráce  mezi  ČR  a  Rakouskem  v budoucím  programovém  období.  Základem  této  práce  je  fundovaná  rešerše  obecných  rozvojových  potenciálů  regionů, stejně jako jejich hodnocení a výpovědi aktérů, kteří jsou v regionu aktivní a mohou uvedené  potenciály rozpracovávat.    Adresátem  této  analýzy  jsou  především  iniciativy  Evropské  územní  spolupráce  mezi  Rakouskem  a  ČR  (především  potom  program  přeshraniční  spolupráce),  které  pro  programování  v následujícím  programovém  období  musí  dobře  znát  rozvojové  potenciály  regionu.  Analýza  potenciálů  tedy  slouží  především přípravě regionu na příští programové období. 

2.2. Přístup POT‐A  Analýza  potenciálů  má  základ  ve  13  tématech  projektu  PRO  2013+  tak,  jak  byla  definována  jeho  partnery. Hlavním metodickým nástrojem, který řešitelské týmy využily, byla SWOT analýza. Postup při  jejím zpracování je popsán níže.  

2.2.1. SWOT  SWOT  analýza  je  jedním  z  nástrojů  strategického  plánování,  který  umožňuje  systematicky  provést  situační  analýzu. Ve SWOT analýze  jsou hodnoceny silné a slabé  stránky v rámci  vnitřních podmínek a  dále  příležitosti a hrozby přicházející z vnějšího prostředí. Pro zdařilou analýzu je  tedy důležité oddělit  faktory vnitřní (aktéry přímo ovlivnitelné) od faktorů vnějších (pramenících z trendů).     Tematické zaměření   SWOT  analýza  v případě  diskuze  o  možném  zaměření  budoucích  intervencí  přeshraniční  spolupráce  přispívá  k  formulaci  jejich  možných  potenciálů.  V  rámci  projektu  PRO  2013+  lze  očekávat,  že  budou  odhaleny vhodné příležitosti k udržitelné spolupráci v příhraničním regionu, ideálně vždy za účasti více  než  2  partnerů,  tedy  prostřednictvím  projektů  stávajících  (příkladů  dobré  praxe),  případně  budoucích  „sítí“.   V  JMK,  stejně  jako  v ostatních  projektových  regionech,  vychází  SWOT  analýzy  13  tematických  oblastí,  respektive 4 rozvojových pilířů z následujících zdrojů:   1. Analýza sítí v JMK   2. rešerše zpracovaná řešitelským týmem  3. workshopy s významnými aktéry přeshraniční spolupráce v JMK (Brno, říjen 2012)  4. bilaterální workshop s aktéry přeshraniční spolupráce (Znojmo, listopad 2012)    |9

Přestože  bylo  dle  metodiky  projektu  a  na  základě  tematického  členění  zpracováno  všech  13  SWOT  analýz,  s  cílem  strukturovanější  debaty  s  různými  stakeholdery,  resp.  s  dalšími  řešitelskými  týmy,  a  s  ohledem  na  Evropskou  komisí  připravované  programové  dokumenty  byla  témata  uskupena  do  4  rozvojových pilířů:   I.

Konkurenceschopná ekonomika 

II.

Lidé a služby 

III.

Infrastruktura a životní prostředí  

IV.

Instituce a územní rozvoj  

Zpracovatelé jsou si vědomi toho, že může docházet k překryvům mezi těmito pilíři, protože rozvoj jedné  oblasti může synergicky znamenat posílení i některé jiné (např. kvalitnější, výkonnější instituce mohou  znamenat i kvalitnější veřejné služby nebo dokonce posílení konkurenceschopnosti místní ekonomiky).  Autoři však v těchto překryvech neshledávají bariéru z pohledu dalších diskuzí, naopak věří, že synergií  bude odhaleno hned několik. Významným vstupem pro analytické, plánovací a strategické činnosti byla  první  etapa  projektu  –  analýza  sítí  –  která  umožnila  přirozeně  nejen  identifikovat  a  zhodnotit  stávající  sítě  v regionu,  ale  prostřednictvím  řízených  rozhovorů  otevřít  otázku  budoucích  aktivit  a  iniciativ  samotných aktérů.  

2.2.2. Scénáře  Provázáním klíčových faktorů 4 polí SWOT analýzy (silné stránky s příležitostmi a s riziky a slabé stránky s  příležitostmi  a  s  riziky)  vznikají  různé scénáře,  které  umožňují  identifikovat  výše  zmiňované synergie –  logické vazby mezi jednotlivými tématy a umístění dílčích faktorů do matice SWOT. Může tak docházet k  případům, kdy se silné stránky skrze příležitosti stanou ještě silnějšími nebo naopak slabé stránky se ve  spojení s riziky mohou stát významnými problémy. Scénáře potenciálů přirozeně vychází z první varianty,  ač i ostatní možnosti budou v analýze brány v potaz.   Relevance  scénářů  je  v  následujícím  kroku  posouzena  na  základě  4  kritérií  –  potřebnosti  intervence,  možnosti  financování  (vycházejících  z  tematických  oblastí  Nařízení  EK  a  investičních  priorit),  souladu  s  výsledky analýzy sítí a potenciální absorpční kapacity žadatelů. Nejsilnější potenciály by měly přirozeně  naplnit všechna níže uvedená kritéria.  

2.2.3. Kritéria pro rozdělení scénářů  

SCÉNÁŘE

Analýza sítí:   Výsledky  analýzy  sítí  poukazují  na  organizace  a  sítě,  které  jsou aktivní v daných oblastech potenciálů, a/nebo oblasti,  10 |

POTENCIÁLY

absorpce

Oblasti  potenciálů  by  měly  reflektovat  budoucí  tematické  cíle a investiční priority, tak aby byly aktivity financovatelné  z  ERDF.  Zohledňujeme  tedy,  zda  požadavky  reflektují  investiční priority EU.  

analýza sítí

Možnost financování:  

potřeby

Požadavky  regionů  by  měly  odpovídat  reálným  potřebám.  Ptáme  se  tedy,  zdali  je  oblast  potenciálu  pro  region  relevantní  

financovatelnost

Potřebnost:  

kde bude nutný vznik nových sítí tak, aby byly cíle naplněny – analýza zároveň odhaluje stávající funkční  sítě, které prokázaly schopnost efektivně a účelně realizovat projekty přeshraniční spolupráce      Absorpce:   Diskuze o absorpční kapacitě byla zahájena prakticky již během řízených rozhovorů v rámci analýzy sítí –  tazatelé zjišťovali, zdali jsou organizace vhodnými potenciálními nositeli budoucích projektů (z hlediska  jejich  připravenosti,  motivovanosti,  zázemí  apod.),  případně  za  jakých  okolností  by  tomu  tak  bylo  a  o  jaký typ intervencí mají zájem.  

3. Výsledky SWOT analýzy  3.1. Regionální analýza – Projektový region  Projektový region zahrnuje tři jednotky NUTS‐2: rakouské spolkové země Vídeň a Dolní Rakousko, které  se  skládá  z  NUTS‐3  jednotek  Mostviertel‐Eisenwurzen,  Niederösterreich‐Süd,  St.  Pölten,  Waldviertel,  Weinviertel,  Wiener  Umland/Nordteil,  Wiener  Umland/Südteil,  a  českého  regionu  soudržnosti  Jihovýchod, který se skládá z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Následující mapa zobrazuje členění  projektového regionu na jednotky NUTS, hranice obcí a další významné elementy struktury území. 

| 11

Mapa: Projektový region. 

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

12 |

Projektový region je geograficky i ekonomicky velmi heterogenní, a to jak v přeshraničním kontextu, tak i  uvnitř  jednotlivých  regionů.  To  samé  platí  i  pro  Jihomoravský  kraj,  který  zahrnuje  jednoznačné  ekonomické  jádro  v podobě  Brna  a  jeho  bezprostředního  okolí,  stejně  jako  regiony,  které  jsou  více  periferního  charakteru.  Periferní  regiony  s nižším  podílem  průmyslové  produkce  a  naopak  vyšší  důležitostí  zemědělského  sektoru  (mj.  také  vinařství)  jsou  lokalizovány  především  v bezprostřední  blízkosti  hranice  s Rakouskem.  Tyto  regionální  disparity  jsou  významným  výchozím  bodem  analýzy,  stejně tak jako hlavním důvodem relativně vysoké heterogenity jejích klíčových výstupů.  Následující tabulka nabízí obecný pohled na základní údaje o projektovém regionu jako celku:  Tabulka 1: Základní údaje o projektovém regionu 

NUTS 3 Unit

MostviertelEisenwurzen Niederösterrei ch-Süd

Rozloha (km²)

Podíl rozlohy na proj. Počet regionu v obyvatel % 2001

Počet obyvatel 2010

Podíl počtu obyvatel na Hustota proj. obyvatel regionu v % osoby/km²

Vývoj počtu obyvatel 2001-2010 v%

Počet obyvatel – prognóza 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel 2010-2030 v%

3.355,3

10,0%

240.604

242.198

4,9%

72,2

0,4

252.965

4,45%

3.374,1

10,0%

248.342

253.386

5,1%

75,1

1,7

276.667

9,19%

Sankt Pölten

1.231,0

3,7%

144.811

148.664

3,0%

120,8

2,3

163.832

10,20%

Waldviertel

4.613,3

13,7%

225.742

220.725

4,4%

47,8

-2,4

218.966

-0,80%

Weinviertel Wiener Umland/Nordt eil Wiener Umland/Südte il

2.412,8

7,2%

125.485

124.227

2,5%

51,5

-1,3

132.888

6,97%

2.724,0

8,1%

284.745

305.092

6,1%

112,0

6,8

366.921

20,27%

1.475,8

4,4%

298.732

318.727

6,4%

216,0

6,2

381.188

19,60%

414,6

1,2%

1.550.123

1.695.683

34,1%

4.314,7

9,4

1.901.723

12,15%

6.796,0

20,2%

514.992

514.569

10,3%

75,7

-0,1

513.002

-0,30%

7.196,5

21,4%

1.124.417

1.154.654

23,2%

160,4

2,7

1.127.997

-2,30%

33.593,4

100%

4.757.993

4.977.925

100%

148,2

4,6

5.336.149

7,20%

Wien Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Projektový reigon

Jihomoravský  kraj  zahrnuje  cca  7 200  km2,  na  nichž  se  nachází  cca  1 150 000  obyvatel.  V obou  indikátorech  tak  kraj  zaujímá  mezi  jednou  pětinou  a  jednou  čtvrtinou  projektového  území.  Hustota  obyvatel  na  km2  je  mírně  nad  průměrem  projektového  regionu  jako  celku  –  zatímco  v JMK  dosahuje  hodnoty 160,4 osob na km2, v celém regionu je to pouze cca 148,2. Jde ovšem o třetí nejvyšší hustotu  osídlení  v celém  projektovém  regionu,  hned  za  Vídní  a  její  jižní  aglomerací.  Pochopitelně  jsou  ovšem  v kraji výrazné rozdíly co se týče hustoty osídlení, kdy území okresu Brno‐město dosahuje po hl. m. Praze  druhé  nejvyšší  v celé  ČR  (cca  1 610  obyvatel  na  km2),  zatímco  hodnoty  indikátoru  v  ostatních  částech  kraje  jsou  výrazně  nižší.  Ve  srovnání  s bezprostředním  příhraničím  kraje,  které  tvoří  především  region  Weinviertel  (a  region  Waldviertel  ve  velmi  malé  západní  části  hranice)  je  ovšem  hustota  zalidnění  na  české straně hranice vyšší – zatímco Weinviertel vykazuje cca 51,5 obyvatel na km2, příhraniční okresy  Znojmo a Břeclav jsou osídlena s výrazně vyšší hustotou 71, resp. 111 obyvatel na km2. Okres Znojmo je  přitom nejméně hustě osídleným okresem Jihomoravského kraje.  | 13

Jihomoravský kraj zaznamenal v období 2001 – 2010 mírně podprůměrný růst počtu obyvatel ve výši 2,7  %. Je ovšem nutné si rovněž povšimnout, že vyšší růst počtu obyvatel v projektovém regionu jako celku  je  způsoben  především  růstem  města  Vídeň  a  její  aglomerace  (růst  počtu  obyvatel  Vídně  samotné  dosáhl v daném období téměř 10 %). Naopak pohraniční rakouské regiony zaznamenávají pokles počtu  obyvatel. Obdobný (nikoliv ovšem tak výrazný) trend bychom zaznamenali také v případě příhraničních  regionů  ČR, pokud  by data  byla  agregována  na  úrovni  okresů  – přestože  kraj  jako  celek  rostl  v daném  období co se týče počtu obyvatel o více než 3 %, příhraniční okresy Znojmo a Břeclav v daném období,  dle  Sčítání  lidu,  domů  a  bytů,  zaznamenaly  podstatně  nižší  růst  v řádu  pouze  desetin  procent  a  okres  Hodonín poklesl dokonce o více než 2 %. Naopak, v  Brně došlo ve stejném období k nárůstu o cca 2,2 %  a v přilehlém okrese Brno‐venkov dokonce o téměř 13 %.   Prognóza  vývoje  počtu  obyvatel  předpovídá  v celém  regionu  růst  o  cca  7  %.  V daném  indikátoru  je  možné  pozorovat  výrazný  nepoměr  mezi  daty  za  české  a  rakouské  regiony,  kdy  v rámci  rakouských  regionů je prognózován výrazný růst (v regionech vídeňské aglomerace v některých případech až o 20 %,  jediným  regionem,  kde  není  očekáván  růst,  je  region  Waldviertel),  zatímco  v českých  regionech  je  očekáván pokles počtu obyvatel, který je nejvýraznější právě v Jihomoravském kraji (pokles o cca 2,3 %).  Výrazné rozdíly v prognózách ovšem mohou spočívat v rozdílných metodikách – data totiž nejsou sbírána  z jednoho zdroje, ale ze statistických úřadů jednotlivých zemí, způsob výpočtu předpokládaného vývoje  počtu obyvatel se tak může odlišovat (ČSÚ v prognóze například nepočítá se zahraniční migrací).   

3.2. Tematická SWOT Analýza  SWOT  analýza  je  členěna  dle  třinácti  témat  Analýzy  sítí.  Dle  dohody  se  zadavateli  ovšem  byla  tato  témata sloučena do čtyř klastrů – interpretace SWOT tak je již realizována v těchto klastrech. 

3.2.1. Konkurenceschopná ekonomika  Tabulka 2: SWOT Hospodářství  S  • Výhodná geografická poloha JMK – blízkost  významných mezinárodních center – Praha, Vídeň,  Bratislava  • Existující infrastruktura pro male a střední podniky  (inkubátory, klastry)  • Oborová diverzifikovanost krajské ekonomiky –  zvyšování progresivity odvětvové struktury  hospodářství směrem k oborům s vyšší přidanou  hodnotou  • Zapojení zastřešujících soukromých subjektů do  meziregionální spolupráce – silnější stabilita sítí  aplikací přístupu  bottom‐up  • Vzájemná silná a dlouhodobá spolupráce  hospodářských komor (Hospodářská komora Brno)  jako zprostředkovatelů spolupráce na mezinárodní  úrovni (ČR‐A)  • Již probíhající přeshraniční spolupráce mezi  podnikatelským subjekty v CR 

14 |

W  • Úroveň HDP měřeno v paritě kupní síly dosahuje  pouze 75,8 % průměru EU – disproporční vůči  sousedícím rakouským regionům  • Podprůměrná výše mezd v rámci ČR  • Nízký podíl sektoru služeb na celkové ekonomice  kraje  • Vysoká závislost ekonomiky především  příhraničních oblastí na turistickém ruchu  • Velký rozdíl mezi ekonomickým výkonem centra  (Brno a jeho zázemí) a periferními oblastmi,  zejména v příhraničí   • Neochota ze strany konkrétních podnikatelských  subjektů vstupovat do projektů přeshraniční  spolupráce iniciovaných programy EU – nízká  flexibilita programů, vysoká administrativní zátěž  • Rozdílná síla klíčových aktérů, tedy hlavně  hospodářských komor, pro rozvoj přeshraničních  sítí – v Rakousku významně silnější postavení  hospodářských komor vzhledem k povinném  členství podnikatelských subjektů  

O   • Intenzivní rozvoj sektoru služeb ( včetně mimo‐ tržních služeb)  • Důraz na rozvoj znalostní ekonomiky, potenciál  aplikace výsledků výzkumu, vývoje a inovací stát se  motorem ekonomického rozvoje  • Podpora image Brna jako inovačního centra  • Podpora ekonomického růstu regionu skrze  zvyšování intenzity sítí mezi podnikatelskými  subjekty  • Existence podpůrných platformy pro rozvoj  přeshraniční spolupráce mezi podnikatelskými  subjekty (hospodářské komory, podnikatelská,  poradenská a informační centra)  • Budování infrastruktury pro podnikání na podporu  MSP  • Propojování a integrace klastrů  • Rozdílná úroveň ekonomického rozvoje nabízí  příležitost k vyššímu proniknutí podnikatelských  subjektů na sousední trhy ve specifických oborech 

• Absence sektorových institucí  zprostředkovávajících spolupráci mezi  podnikatelskými subjekty  • Asymetrie v pronikání subjektů na trhy na opačné  straně hranice    T  • Prohlubování rozdílu v ekonomickém výkonu mezi  Brnem a jeho okolím a mezi periferními oblastmi  • Pokračování nejistoty a nestability v důsledku  hospodářské a měnové krize (závislost na exportu) • Obtížná predikovatelnost hospodářského vývoje  • Prohlubování špatného stavu veřejných financí  • Další růst asymetrie v reciprocitě pronikání  podnikatelských subjektů z jednoho státu do  druhého (výrazně vyšší pronikání rakouských  subjektů na českou stranu)  • Význam vzájemné důvěry pro rozvoj spolupráce  v tomto sektoru  • Soustředěná podpora na vstup na opačný trh,  spíše než na budování partnerství mezi  společnostmi  • Rozdíly ve spotřebitelském vkusu a nedůvěra  rakouských spotřebitelů k českým výrobkům  (obava z kvality) 

 

| 15

Tabulka 3: SWOT Trh práce  S ‐ Obecné  • Vysoký podíl kvalifikované pracovní síly v  technických oborech a oborech informačně‐ technologických  • V rámci ČR nadprůměrný počet vědecko‐ výzkumných pracovníků (cca 16 % všech  zaměstnanců ve vědě a výzkumu ČR)  • Existující kooperace mezi hospodářskými komorami  a odborovými organizacemi na podporu vstupu  českých pracovních sil na rakouský trh  • Propojení trhu práce v oblasti cestovního ruchu –  zaměstnávání českých pracovníků v rakouských  zařízeních cestovního ruchu  • Výhodná geografická poloha kraje   

W  • Nadprůměrná míra registrované nezaměstnanosti  v rámci ČR a zvyšování průměrné délky  nezaměstnanosti  • Vysoký podíl absolventů na nezaměstnaném  obyvatelstvu (vysoký nárůst v období ekonomické  recese)   • Nedostatečná nabídka kvalifikovaných pracovníků  v určitých odvětvích  • Nedostatečné vytváření nových pracovních míst  • Nedostatek pracovních příležitostí v periferních  oblastech především v důsledku nedostatečného  napojení na centrum kraje  • Nepříznivá věková struktura obyvatelstva   • Chybějící vazba mezi nabídkou studijních oborů a  trhem práce  • Asymetrie v iniciativě sdílení a předávání  zkušeností z oblasti pracovního trhu  • Nízká profesní a územní mobilita pracovních sil  • Nedostatečná znalost jazyka (obzvláště němčiny)  • Spíše jednosměrná snaha o pronikání na trh práce  O   T  • Nízká provázanost vzdělávacího systému s trhem  • Podpora projektů pro propojení nabídky  práce (zejména na SŠ), vedoucí k růstu  vzdělávacích oborů s požadavky trhu   nezaměstnanosti  • Podpora celoživotního vzdělávání  • Růst mezinárodní mobility – hrozba odchodu části  • Komparativní výhody v oblasti pracovních nákladů  kvalifikované pracovní síly do zahraničí (obzvláště  pro získávání zahraničních investorů i pronikání na  mladí lidé, absolventi)  trh práce  • Výrazný trend poklesu počtu volných pracovních  • Zachycení trendů a požadavků rakouského trhu  míst  práce a využití české pracovní síly pro jejich saturaci  • Trend zhoršování poměru ekonomicky aktivní a  a naopak   • Podpora výuky německého/českého jazyka   ekonomicky neaktivní složky populace ve  • Podpora sítí se synergickými efekty  prospěch ekonomicky neaktivní  • Zacílení podpory na pracovní sílu  • Rostoucí nezaměstnanost – nedostatek  ochotnou/motivovanou k přeshraniční migraci za  pracovních příležitostí na obou stranách hranice  prací   (nižší otevřenost k zaměstnávání cizích  • Výměna zkušeností v oblasti veřejného systému  pracovníků)  podpory zaměstnanosti  • Nedostatek kapacity k přeshraniční spolupráci na  • Potenciál pro oboustrannou výměnu vysoce  straně veřejného sektoru (pracovní úřady)  kvalifikovaných pracovníků díky vědecko‐výzkumné  • Rozdíly v úrovni platů  infrastruktuře  • Otevřený pracovní trh s Rakouskem (od r. 2011)   

16 |

Tabulka 4: SWOT Vzdělávání a kvalifikace  S ‐ Obecné  • Nadprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva  v rámci ČR  • Vysoká koncentrace vysokých škol, středních škol a  odborných škol  • Hustá síť předškolního a školního vzdělávání  • Vysoký podíl studentů technických oborů a life  sciences (srovnatelný nebo dokonce převyšující  počet studentů ve Vídni)  • Existence platforem pro mezinárodní výměnu  studentů (např. CEPUS)  • Existence zárodků sítí zprostředkovávajících  pracovní stáže českým studentům v Rakousku  • Sítě spolupracujících středních škol  zahrnujících zejména příhraniční města   • Existence bilaterální kooperace na všech úrovních  vzdělávání (od mateřských škol po univerzity)  • Iniciativy „zdola“, ale i regionální aktivity  O   • Vysoce kvalifikovaná a ve srovnání s Evropou  levnější pracovní síla jako lákadlo pro lokalizaci  zahraničních investic  • Rozvoj institucí zajišťujících propojení vzdělávacího  systému s praxí , zapojení podnikatelských subjektů  do výuky (i přeshraniční)  • Rozvíjení další spolupráce mezi školami  • Přeshraniční výměna v období studia narušuje  bariéry a předsudky a zakládá potenciál pro  budoucí spolupráci v ekonomicky aktivním období  účastníků (plus další efekty navázání osobních  vztahů – např. cestovní ruch)  • Důraz na výuku německého jazyka na školách  (zejména základních a středních) a umožnění  vzájemného bezprostředního kontaktu žáků  (studentů) z obou stran hranice (motivační prvek)  • Potenciál přeshraniční spolupráce ke vzájemnému  zvýšení kvality studijních programů na všech  úrovních vzdělávání  • Přístup k mezinárodním sítím univerzitního  vzdělávání 

W  • Nedostatečně rozvinutý systém celoživotního  vzdělávání  • Nedostatečná jazyková vybavenost absolventů  škol  • Malý počet jeslí a míst v jeslích  • Nedostatečné propojení mezi nabídkou vzdělání a  potřebami trhu práce přispívá k dalším  problémům (nedostatek kvalifikované pracovní  síly v některých oborech, vysoká nezaměstnanost  absolventů)  • Nedostatečná jazyková vybavenost absolventů 

T  • Hrozba odchodu kvalifikovaných a vzdělaných  pracovníků do jiných měst za hranicí kraje  (zejména do Prahy) nebo do ciziny  • Zánik některých mateřských a základních škol –  zejména v malých obcích (nebo udržování provozu  za cenu nízké kvality výuky)  • Snižování kvality absolventů SŠ a VŠ  • Ukončení SPF 

 

| 17

Tabulka 5: SWOT Výzkum a vývoj  S   • Existence silné a rozsáhlé infrastruktury pro rozvoj  inovativního podnikání a spolupráce mezi  výzkumem a vývojem a aplikační sférou  • Existence mezinárodně uznávaných vědecko‐ výzkumných institucí a týmů  • Rostoucí počet projektů pro transfer technologií –  spolupráce univerzit a soukromého sektoru  • Nadprůměrné podmínky pro rozvoj biotechnologií  v ČR  • Hlavní adresát podpory z fondů EU, komparativní  výhoda vůči Praze – nivelizace až předstižení Prahy  v oblasti vědy a výzkumu   • Existence sítí zaměřených na sdílení zkušeností a  ٛknow‐how  • Vysoký podíl sítí exitujících bez podpory ze strany  Evropské územní spolupráce  • Sílící postavení Brna jako partnera pro Vídeň  v oblasti vědecko‐výzkumných projektů  • Budování nejmodernější infrastruktury pro VaV  v JMK (sharing)  • Společné výzkumné projekty a aplikace výsledků  VaV do praxe na základě „matching“ – setkávání  vědeckých pracovníků a týmů z obdobných oblastí  výzkumu nebo setkávání vědeckých pracovníků a  týmů s aplikační sférou  O   • Úspěšné dokončení projektů vědy a výzkumu –  očekávaný multiplikační efekt  • Napojení na globální znalostní sítě (přilákání  zahraničních vědců a studentů)  •  Posílení prestiže a image Brna jako centra vědy a  výzkumu  • Podpora další přeshraniční spolupráce pro rozvoj  regionu a efektivnější využití a sdílení budované  infrastruktury vědy a výzkumu   • Rozvoj potenciálu VaV přiláká špičkové výzkumné  pracovníky a týmy světového významu i zahraniční  studenty  • Geografická blízkost Vídně jako centra VaV  světového významu  • Vytvoření přeshraniční platformy pro transfer  technologií zvětší trh, na který mají VaV instituce  přístup  • Zapojení širšího spektra podnikatelských subjektů  do přeshraničních projektů transferu know‐how 

W  • Dosud slabá provázanost mezi veřejnými a  soukromými subjekty v oblasti vědy, výzkumu a  inovací  • Nedostatečná nabídka kvalifikovaných pracovníků  ve VaV  • Slabé zastoupení špičkových vědeckých  pracovníků  • Nízká intersektorální mobilita pracovníků   • Stále slabé komerční využití výsledků vědy a  výzkumu   • JMK je relativně malým trhem pro aplikaci  výsledků VaV  • Nízký podíl registrovaných patentů  v celoevropském srovnání  • Osa Brno‐Vídeň (pouze 2 města), koncentrace  tohoto typu sítí v Brně  • Program pro přeshraniční spolupráci v současném  programovacím období nelze využít k samotnému  výzkumu, ale „jen“ k zvýšení kontaktů,  informovanosti, setkávání a prezentaci výsledků  vědy  • Asymetrie – Brno jako hlavní příjemce těží více  z kooperace  • Podnikatelské subjekty nejsou způsobilými  příjemci podpory z OP Rakousko – Česká republika  T  • Nejistá udržitelnost velkých projektů podpořených  ze strukturálních fondů EU 2007 ‐2013  • Otázka zdrojů financování vědy a výzkumu ze  strany státu   • Dlouhodobá udržitelnost investic do vědy a  výzkumu  • Administrativní zátěž programů pro podporu vědy  a výzkumu a nízká flexibilita znemožňující určité  typy spolupráce  • Nižší dopad VaV na regionální rozvoj mimo hlavní  osu  • Konkurence obou pólů VaV činnosti může ohrozit  společné využívání potenciálu přeshraničního  transferu technologií 

 

V dnešní době se ukazuje, že konkurenceschopná ekonomika je taková, která je založena na znalostech,  inovacích  a  výrobě  s vysokou  přidanou  hodnotou.  Z tohoto  úhlu  pohledu  se  v posledních  letech  18 |

Jihomoravský  kraj  vyvíjí  pozitivním  směrem.  Díky  velkým  investicím  do  institucí  jako  je  Jihomoravské  inovační centrum nebo nový kampus Masarykovy Univerzity zde vznikl nový potenciál a rozvoj v oblasti  progresivního  terciéru.  Velkou  výhodou  je  také  existence  několika  univerzit,  které  nabízí  vzdělání  jak  v technických,  tak  humanitních  oborech  a  díky  nim  má  Jihomoravský  kraj  nadprůměrný  podíl  vysoce  kvalifikované pracovní síly, zejména v oblasti dnes tolik žádané informační techniky. Obzvláště silné jsou  v JMK  technické  obory  a  obory  z oblasti  life  sciences,  které  studuje  na  brněnských  univerzitách  srovnatelný nebo dokonce vyšší počet studentů než ve Vídni (technické obory: 21 700 studentů v Brně a  23 400  ve  Vídni,  life  sciences:  10 600  studentů  v Brně,  9 100  studentů  ve  Vídni).  Blíže  viz  Obrázek  1  v Příloze  1.  Výše  zmíněný  pozitivní  vývoj  se  ovšem  úzce  týká  hlavního  města  regionu,  Brna,  které  má  silný  nasávací  efekt  a  dochází  tak  k výraznému  zvýšení  disparit  v rámci  regionu.  Obzvláště  periferní  oblasti  tak  trpí  nedostatkem  pracovních  příležitostí,  odchodem  obyvatelstva  do  měst  a  zhoršující  se  demografickou charakteristikou. Celkový ekonomický výkon, pokud jej srovnáme s průměrným výkonem  EU,  měřeno  v paritě  kupní  síly,  tak  dosahuje  pouze  cca  75  %  průměrného  HDP  EU.  Není  ovšem  bez  zajímavosti,  že  bezprostřední  příhraniční  regiony  Rakouska  dosahují  přibližně  stejné  úrovně  ekonomického rozvoje – hrubý domácí produkt regionu Weinviertel přepočtený dle parity kupní síly je  dokonce  nižší  než  podobný  údaj  za  Jihomoravský  kraj  (blíže  viz  Obrázek  2  v Příloze  1).  Tento  údaj  je  ovšem  velmi  zavádějící,  poněvadž  v JMK  jsou  k dispozici  data  pouze  za  kraj  jako  celek,  data  výrazně  zkresluje ekonomický výkon Brna a jeho bezprostředního okolí. Naopak příhraniční části kraje za tímto  údajem  v důsledku  svého  periferního  charakteru,  který  je  v některých  případech  (zejména  znojemsko,  částečně  také  hodonínsko)  posílen  nedostatečným  napojením  na  centrální  části  kraje,  výrazně  zaostávají.  S velkými  investicemi  do  infrastruktury  vědy  a  výzkumu  a  transferu  technologií  vzniká  riziko  jejich  udržitelnosti  do  budoucna  v souvislosti  s nedostatkem  finanční  podpory  ze  strany  státu  a  EU.  V tomto  ohledu  je  třeba  hledat  další  vazby  na  soukromý  sektor  a  snažit  se  o  komerční  využití  části  kapacit  institucí v těchto oborech.  Vysoká  koncentrace  absolventů  technických  oborů,  kteří  jsou  vysoce  kvalifikování,  ale  zároveň  ve  srovnání s jejich protějšky ze západní Evropy pracují levněji, vytvořila z Brna také významné centrum pro  lokalizaci off‐shore aktivit (např. firma IBM apod.) a call‐center.  Naopak  tradiční  oblasti  hospodářství  jako  strojírenský  průmysl  jsou  spíše  v útlumu  a  dochází  ke  stále  většímu zeštíhlování výrobních kapacit. Tím také vzniká tlak na pracovní místa v sekundárním sektoru a  na  rekvalifikaci  jeho  pracovníků.  Z produkčního  hlediska  ovšem  sekundární  sektor  v JMK  stále  zaujímá  vyšší podíl na HDP, než tomu je v přilehlých rakouských regionech, jejichž ekonomika je závislá více na  službách a (zejména v případě regionu Weinviertel) i na primárním sektoru (srov. Obrázek 3 v Příloze 1).  Rovněž  ekonomická  aktivita  je  soustředěna  především  do  Brna  a  jeho  okolí,  což  se,  mimo  jiné,  v příhraničních regionech projevuje vyšší mírou nezaměstnanosti (srov. následující tabulka).  Tabulka 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné místo v okresech JMK  Okres 

Počet uchazečů o  zaměstnání  Hodonín  13 398  Znojmo  9 040  Břeclav  8 087  Blansko  5 665  Vyškov  4 355  Brno‐venkov  9 086  Brno‐město  19 711  Jihomoravský kraj  69 342  Zdroj: ČSÚ 2011, data k 31.12.2010. 

Míra registrované  nezaměstnanosti  16,3 %  14,7 %  13,3 %  10,3 %  9,2 %  8,9 %  8,6 %  10,9 % 

Počet uchazečů na  jedno volné místo  50,6  42,4  61,7  28,6  22,6  15,5  14,4  23,5 

| 19

 

Míra  nezaměstnanosti  je  zejména  v příhraničních  okresech  rovněž  výrazně  vyšší  než  míra  nezaměstnanosti  v sousedních  rakouských  regionech  (srov.  Obrázek  4  v Příloze  1),  z čehož  vyplývá  výrazný  potenciál  pro  rozvoj  kraje  prostřednictvím  přeshraniční  mobility  pracovních  sil  (viz  kapitola  4  níže). Tento potenciál ještě zvyšuje fakt, že pracovní síla v Jihomoravském kraji je obecně (co se úrovně  vzdělání  týče)  o  něco  kvalifikovanější  než  pracovní  síla  v Dolním  Rakousku  (především  podíl  osob  s vyšším  sekundárním  vzděláním  je  v JMK  cca  o  10  %  vyšší  než  v Dolním  Rakousku,  podíl  osob  s terciárním vzděláním je přibližně srovnatelný – viz Obrázek č. 5 v Příloze č. 1 ). Ochota obyvatel JMK  cestovat  za  prací  do  Rakouska  je  ovšem  doposud  relativně  nízká.  Existuje  tedy  potenciál  k saturaci  poptávky  po  kvalifikované  pracovní  síle  na  rakouské  straně  hranice,    ale  ve  skutečnosti  tato  není  naplněna  i  přes  již  oboustranně  volný  pohyb  pracovních  sil.  Svoji  roli  zde  jistě  hraje  jazyková  bariéra,  stejně jako další „měkké“ bariéry, jako je oboustranná nedůvěra, neznalost reálií a specifik rakouského  trhu práce atd.  

3.2.2. Lidé a služby  Tabulka 7: SWOT Sociální oblast a zdravotnictví  S   • Stabilizovaná síť krajských zdravotnických zařízení,  z nichž některá mají nadregionální působnost  • Vysoká odborná i technická úroveň zdravotnictví  v JMK  • Dobrá infrastruktura SZ zařízení JMK blízko hranice  • Již existující kvalitní komunikační kanály  • Možnosti financování ze zdrojů EU   • Vznik mezinárodních sítí – převážně z oblasti vědy a  výzkumu  • Formální sítě pro harmonizaci zdravotnických  systémů (Zdraví‐Gesundheit, Zdraví bez hranic)   • Integrace záchranných systému již začala  O   • Zapojení nestátního sektoru do oblasti sociální péče  a prevence sociálně patologických jevů   • Pro‐rodinná opatření k Podpoře porodnosti  • Posílení současných projektů sdílení dobré praxe a  výměnu zkušeností do podoby konkrétní  přeshraničních služeb (společné komunitní plány  poskytování sociálních služeb)  • Neexistence větších měst v rakouském příhraničí –  potenciál pro spádovost rakouských venkovských  obcí k městům na české straně– oblast zdravotních  služeb a integrovaných záchranných systémů  • Pravděpodobnost vyvinutí formalizované  spolupráce s dalšími aktéry doposud navázanými  neformálně na subjekty zapojené do projektů  • Podpora výměny zkušeností, stáží, jazykových kurzů  pro pracovníky v této oblasti apod. pro vznik  budoucích sítí (společných aktivit)  • Efektivní využívání zdrojů (prevence dublování  infrastruktury – ušetření)  20 |

W  • Nízký počet zařízení s péčí o seniory  • Nepříznivá věková struktura obyvatelstva –  stárnutí populace  • Obtížná dostupnost rychlé zdravotnické pomoci  v některých částech kraje  • Legislativní bariéry  • Nízká úroveň spolupráce mezi konkrétními  poskytovateli soc. a zdrav. služeb  • Nízká vzájemná propojenost sítí (decentralizace)   • Legislativní překážky pro využití spádovosti za  zdravotnickými službami a IZS z rakouské strany  na českou  T  • Stárnutí obyvatelstva – vzrůstající tlak na  nedostatečné kapacity zařízení sociální a  zdravotnické péče  • Růst nákladů na zdravotní a sociální péči  • Potíže s udržením velkých projektů ze  strukturálních fondů EU  • Zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva a růst  nákladů jako následek nedostatečné zdravotní  prevence  • Váhavost poskytovatelů služeb zapojovat se do  přeshraničních sítí – velká vytíženost subjektů  vlastními aktivitami 

Tabulka 8: SWOT Cestovní ruch  S   • Vysoký počet kulturních památek a chráněných  památkových celků (UNESCO)  • Vysoká koncentrace cyklotras a značených  turistických tras  • JMK je druhým nejnavštěvovanějším krajem ČR  • Vinařský kraj, bohatá kulturní tradice – kroje, hody,  verbuňk  • Brno – město veletrhů, kongresová turistika  • Existující síť turistických informačních center  • Sdílené kulturní, historické a přírodní dědictví  • Sítě pro budování a propojení infrastruktury  cestovního ruchu (hlavně cyklostezky a doprovodní  infrastruktura)  • Zárodky spolupráce mezi poskytovateli služeb  v cestovním ruchu 

O   • Možnosti pro rozvoj nových typů cestovního ruchu  – agroturistika, ekoturistika apod.  • Využití cestovního ruchu jako podnikatelské oblasti  s velkým multiplikačním efektem pro rozvoj  ekonomiky (obchod, služby, řemesla, místní  produkty, stavebnictví…)  • Využití přeshraničních programů EU k podpoře  cestovního ruchu  • Růst zájmu o krajské atraktivity, lázeňskou turistiku  (nové lázně, využití geotermálních pramenů)  • Společná propagace přeshraničního regionu a jeho  památek  • Propojování podnikatelů v cestovních ruchu na  obou stranách hranice a tvorba společných nabídek  a produktů, rozvoj společných témat v CR –  přeshraniční lyžování, lázeňství, golf,  hippoturismus, vinařská turistika, atd.  • Společný destinační management v přeshraničním  regionu (lokální úroveň, historické dědictví) –  zintenzivnění přeshraniční prosíťování mezi  podnikateli 

W  • Podprůměrný počet lůžek a ubytovaných hostů  v zařízeních cestovního ruchu  • Nízká vytíženost lůžek (cca 25%)  • Podprůměrný podíl zahraničních turistů na  hostech v ubytovacích zařízeních (cca 36 %)  • Sezónnost cestovního ruchu – podmínky  především pro letí turistiku, v zimních měsících  nedostatečná atraktivita  • Převaha krátkodobých návštěv (až 57 % návštěv je  jednodenních)  • Především ze strany zahraničních turistů je JMK  vnímán jako „zastávka“, turisté se zpravidla  v regionu nezdrží delší dobu  • Vysoká zanedbanost řady památek (včetně  kulturních památek, památkových rezervací a zón)  • Nedostatek aktivních subjektů působících  v cestovním ruchu na lokální a regionální úrovni  • Nedostačující úroveň (kvalita) základní  i  doprovodné infrastruktury cestovního ruchu  • Nízký zájem o přeshraniční turistiku  • Nedostateční infrastruktura CR ve venkovských  oblastech  • Spolupráce mezi poskytovateli služeb v cestovním  ruchu není koordinovaná, neexistuje orgán pro  koordinaci aktivit a společný destinační  management  T  • Úpadek kulturních tradic  • Snižování konkurenceschopnosti cestovního ruchu  v kraji vzhledem k jiným krajům a k zahraničí  • Relativně vysoká závislost ekonomik v příhraničí  na službách v CR  • Zaostávající turistická infrastruktura  • Nedostatečné zkvalitňování základních i  doprovodných služeb pro turisty ohrožuje  návštěvnost kraje  • Malá propojenost centrál cestovního ruchu  • Přetrvávající nedůvěra a předsudky na obou  stranách hranice vede k nízké úrovni spolupráce  v CR i nízké míře přeshraniční turistiky 

| 21

Tabulka 9: Kultura a volný čas  S   • Existence významných kulturních institucí,  dlouholetá tradice a vysoká úroveň brněnských  divadelních a hudebních souborů  • Dobré podmínky pro organizování trávení volného  času dětí a mládeže ve větších městech  • Fond malých projektů pro financování  přeshraničních aktivit v kultuře a volnočasových  aktivitách  • Návaznost na zvyšování atraktivity cestovního  ruchu  • Zacílení na veřejnost (propojování, smazávání  hranice) – nejsilnější zapojení veřejnosti z obou  stran hranice  • Vysoká spokojenost institucí v přeshraničních sítí  • Vysoká absorpční kapacita programů přeshraniční  spolupráce  O   • Multiplikační efekt těchto sítí v oblasti kultury  (katalyzátory další spolupráce, podpora CR)  • Vysoký potenciál osobně i institucionálně sbližovat  obyvatele obou stran hranice  • Silná společná témata, jejichž prostřednictvím je  možné posilovat spolupráci v kultuře 

W  • Nedostatek financí na provoz kulturních zařízení  • Vysoká konkurence kulturních zařízení (Praha,  Vídeň)  • Menší města a venkov – nedostatek zařízení pro  volnočasové aktivity mládeže a studentů   • Spolupráce v oblasti kultury má obtížněji  definovatelné bezprostřední efekty na naplňování  strategických priorit kraje 

T  • Hrozba zavírání některých kulturních zařízení  z důvodu nedostatku financí na provoz   • Zachování zdrojů financování ( i pro malé lokální  iniciativy)  • Bezprostřední návaznost přeshraničních aktivit  (především lokálního charakteru) na existenci FMP

 

V tématické  oblasti  lidé  a  služby  se  ukazuje  několik  nosných  témat,  která  jsou  významně  provázaná  s dalšími tématickými oblastmi a výrazně se navzájem ovlivňují.  Jedním z těchto témat je vývoj demografické charakteristiky obyvatelstva Jihomoravského kraje. I přes  relativně  pozitivní  aktuální  ukazatele  (porodnost,  věková  skladba  obyvatelstva)  je  nutné  mít  na  zřeteli  očekávaný  vývoj  ve  směru  celkového  poklesu  a  stárnutí  obyvatelstva  doprovázeného  nejen  zvyšování  naděje  na  dožití,  ale  především  posilování  post‐produktivní    složky  obyvatelstva.  Tento  fakt  bude  mít  přirozeně  vliv  na  zvýšení  nároků  na  kapacitu  zdravotnických  a  sociálních  zařízení.  Projeví  se  ale  i  v oblastech trhu práce (zaměstnávání seniorů), v oblasti trávení volného času a cestovního ruchu dalších.  Všechny tyto oblasti by měly reflektovat tyto významné sociálně‐demografické posuny.  Tento trend se  ovšem netýká pouze Jihomoravského kraje, poněvadž demografické ukazatele a prognózy pro sousedící  regiony jsou velmi obdobné (viz Obrázky 6 a 7 Přílohy 1, prognóza vyššího růstu v některých rakouských  regionech  je  založena  především  na  imigraci,  zároveň  je  také  nutné  uvést,  že  data  pro  prognózu  byla  čerpána z odlišných datových zdrojů, která mohou pracovat s jinými metodikami).   Nejen očekávaný růst tlaku na zdravotnická a sociální zařízení v ČR i na rakouské straně otevírá možnost  poskytování sociálních a zdravotních sužeb pro zahraniční klienty. Zejména v příhraničí, kde na rakouské  straně nejsou větší obce, může být pro rakouské klienty snazší a i cenově dostupnější využívat služeb na  české straně (blíže viz mapa nemocnic v projektovém území – Obrázek 9 v Příloze 1). Sdílené problémy  ohledně demografického vývoje také otevírá potenciál pro spolupráci při hledání konkrétních řešení co  se týče rodinné politiky nebo služeb pro seniory.  V rámci Jihomoravského kraje existují významné disparity v oblasti nabídky a využívání služeb cestovního  ruchu  a  volného  času.    Brno,  jakožto  metropole  Jihomoravského  kraje,  nabízí  svým  obyvatelům  a  návštěvníkům širokou škálu kulturních a sportovních aktivit i příležitostí k trávení volného času. Dobrým  22 |

dokladem  je  například  existence  nejstaršího  střediska  volného  času  v České  republice  –  SVČ  Lužánky,  které poskytuje své služby dětem, mládeži i dospělým na mnoha místech Brna. S velikostí a významem  obce  samozřejmě  nabídka  výše  zmíněných  typů  aktivit  klesá.  V posledních  letech  je  ale  patrný  trend  pořádání  rostoucího  množství  různých  typů  akcí,  slavností,  festivalů,  přehlídek  a  podobně,  kterými  na  sebe upozorňují i menší obce a lákají tak návštěvníky. Převážně lze ale hovořit o akcích spíše lokálního  významu.   Problematika cestovního ruchu je také tématem s významnými přesahy do dalších tematických oblastí,  zejména  do  oblasti  hospodářské,  trhu  práce,  regionálního  rozvoje,  infrastruktury  a  volného  času.  Jihomoravský kraj poskytuje širokou nabídku atraktivit cestovního ruchu ‐ kulturních a architektonických  památek, přírodních památek, možností sportovního vyžití, lokálních specifik (vinice, folklór) atd. Brno je  také  významným  centrem  kongresové  turistiky.  I  přes  atraktivní  nabídku  však  Jihomoravský  kraj  zatím  neumí  využít  plně  svůj  potenciál.  Převážná  část  cestovního  ruchu  se  odehrává  ve  formě  krátkodobých  návštěv a průměrným počtem přenocování je tak Jihomoravský kraj na jedné z nejnižších příček v rámci  ČR. Je zde tedy velký prostor pro zhodnocení potenciálu v CR a přilákání většího množství turistů na delší  dobu.  Obdobným  strukturálním  problémem  v cestovním  ruchu  trpí  také  některé  příhraniční  rakouské  regiony, zejména potom region Weinviertel, který bezprostředně hraničí s JMK a kde je průměrná délka  přenocování dokonce ještě nižší než v JMK – viz Obrázek 8 Přílohy 1. Společným cílem JMK i rakouských  regionů  tak  je  zvýšit  příjezdy  do  regionu  a  připravit  takovou  nabídku  produktů  a  služeb  CR,  která  by  prodloužila  čas,  který  v tomto  regionu  turisté  průměrně  tráví.  V této  oblasti  se  tak  otevírá  výrazný  prostor  pro  přeshraniční  spolupráci.  Ta  by  také  měla  řešit  velmi  nízkou  přeshraniční  mobilitu  v CR  –  I  přesto,  že  hranice  JMK  s Rakouskem  je  nejdelší  státní  hranicí  kraje  tvoří  turisté  z Rakouska  až  čtvrtou  nejpočetnější  skupinu  turistů  v JMK,  měřeno  počtem  hostů  v ubytovacích  zařízeních  (a  to  s výrazným  odstupem od prvních tří zemí). Navíc je, na rozdíl od řady jiných zemí, možné zaznamenat spíše klesající  trend počtu turistů z Rakouska – od roku 2005 došlo k poklesu o cca 6 % (na rozdíl např. od Polska, které  zaznamenalo nárůst o 24 % nebo Slovenska s nárůstem o 29 %). Blíže viz tabulka níže.  Tabulka 10: Počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních JMK  Zdrojová země  Polsko  Slovensko  Německo  Rakousko  Rusko  Itálie  Litva  Spojené království  Jižní Korea  Nizozemsko  Zdroj: ČSÚ 2011.   

Počet hostů (2010)  73 649  49 905  43 488  23 091  21 497  18 386  15 209  12 079  11 997  9 432 

Podíl z celkového  počtu zahr. turistů  19,4 %  13,1 %  11,5 %  6,1 %  5,7 %  4,8 %  4 %  3,2 %  3,2 %  2,2 % 

Aktivity v oblasti cestovního ruchu jsou také potenciální odpovědí a řešením pro periferní a příhraniční  oblasti kraje, které jsou na příjmech z cestovního ruchu ekonomicky závislé více než ostatní oblasti. Díky  rozvíjejícím  se  formám  cestovního  ruchu  (agroturismus,  hippotursim,  ekoturismus,  gastroturismus  apod.)  lze  podnikat  v tomto  odvětví  i  v oblastech,  které  se  zdály  být  v tomto  ohledu  znevýhodněné.  Klade to ovšem náročné požadavky na infrastrukturu, kvalitu služeb a propagaci. V tomto ohledu se jeví  jako řešení společný destinační management a to zejména v příhraničních oblastech, které by tak mohly  zvýšit svoji atraktivitu pro turisty z druhé strany hranice.  | 23

3.2.3. Životní prostředí a infrastruktura  Tabulka 11: SWOT Životní prostředí S   • Nadprůměrná kvalita ŽP v kontextu ČR  • Velké množství chráněných velkoplošných i  maloplošných území – vzácné biotopy  • Předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu   • Existující silní aktéři  • Podpora ze strany programů EUS a jiných programů  EU  • Intenzivní prosíťování mezi aktéry  • Velký společný projekt národního parku Podyjí –  Thayatal – Správa Národního parku Podyjí – silný  subjekt 

O   • Využití evropské politiky podporující rozvoj  infrastruktury  pro zlepšení ŽP a energetická  opatření  • Růst kvality ŽP – zalesňování pozemků v oblastech  s útlumem zemědělské výroby a s potřebou  ochrany zemědělské půdy před erozí  • Sdílení know‐how a společný přístup k řešení  problematiky ŽP zvyšuje efektivitu ochrany ŽP,  oslabování dopadu změn klimatu v regionu a  ochrany před přírodními katastrofami 

24 |

W  • Znečištění částí toků Moravy, Dyje a Svratky a  znečištění nádrží (eutrofizace)  • Nedostatek zdrojů pitné vody a vody obecně (pro  zemědělství)  • Nízký podíl lesních ploch (snížení ekologické  stability krajiny) a jejich nevhodná prostorová a  věková struktura  • Vysoká koncentrace prachových částic v Brně,  obecný trend zhoršování ŽP ve městech  • Nárůst individuální automobilové dopravy a  tranzitní dopravy  • Systémové nedořešení ochrany před povodněmi   • Irelevantnost administrativních hranic – potřeba  řešit problémy v součinnosti  • Rozdíly v systémech veřejné správy a politické  podpoře při realizaci společných projektů ochrany  ŽP  T  • Hrozba nedostatečné kapacity a kvality pitné vody  do budoucna  • Změny klimatu – zvýšení hrozby záplav x hrozba  sucha, eroze půdy  • Region je z hlediska sucha jedním  z nejohroženějších v Evropě  • Nárůst využívání lokálních topenišť na tuhá paliva  jako důsledek ekonomické krize  • Zhoršování ovzduší ve velkých městech (nárůst  IAD)  • Ohrožení kvality vodních zdrojů antropogenní  činností  • Závislost na protipovodňových opatřeních ležících  mimo území JMK   • Náchylné s vnějším změnám (finanční, politické,  změna administrativy apod.) 

Tabulka 12: SWOT Energetika  S   • Strategická pozice kraje z pohledu průchodu  energovodů  • Existence souvisejících zásobníků zemního plynu a  ropy  • Vhodné podmínky pro pěstování biomasy   • Spalovna odpadů v Brně – využití jako zdroj tepla a  energie   • Vhodné podmínky pro využívání obnovitelných  zdrojů energie  • Existující sítě výsledkem dlouhodobého partnerství 

W  • Neexistuje potenciál pro hydroenergetiku  • Energetická nesoběstačnost JMK   • Nedostatečná osvěta v oblasti energetické  efektivity  • Vysoká energetická náročnost veřejných a  soukromých budov a průmyslu  • v JMK  neexistuje  regionální  aktér  (energetická  agentura), která by byla nositelem přeshraničních  projektů  • asymetrická  dostupnost  know‐how  ohledně  obnovitelných  zdrojů  energie,  úspory  energií  a  technických řešení  ‐vyšší na straně Rakouska  • problematický dialog CR a Rakouska  • krátkodobost relevantních témat – jejich brzká  komercializace  O   T  • Know‐how v oblasti energetických úspor a využívání  • Očekávaný nárůst spotřeby energií v kombinaci  s závislostí JMK na dovozu energií  OZE v Rakousku  • Existující sítě založené na nukleárním partnerství  • Politika podpory opatření infrastruktury na  rakouských subjektů, rozšiřované ad‐hoc (málo  snižování energetické náročnosti  přispívá k rozšiřování přeshraniční spolupráce)  • Rozvíjení možností pro využití obnovitelných zdrojů  • Nízké formální zajištění sítí na české straně  energie  představuje bariéru prohlubování spolupráce  • Potenciál sítí k multiplikaci na úrovni jednotlivých  s rakouskými partnery  komunit  • Nedostatečný zájem ze strany lokálních aktérů  • Témata úspory energií – veřejné budovy, veřejné  k budování spolupráce  osvětlení, izolace atd.  • Sítě zaměřené na osvětu – vyčerpání tématu  (obnovitelné energie apod.‐ mainstream)  • Finančně náročné projekty s nejasným výstupem –  slabší motivace   

| 25

Tabulka 13: SWOT Infrastruktura a doprava   S   • Dobré napojení krajské silniční sítě na sítě vyšších  úrovní (státní, mezinárodní) – dálnice D1 a D2, R52   • Napojení na významné nadregionální a mezinárodní  železniční trasy (přes Vídeň, Bratislavu)   • Mezinárodní autobusová doprava – vysoká  frekvence linek do blízkých zahraničních velkoměst  (Vídeň, Bratislava)   • Mezinárodní letiště Brno‐Tuřany  • Integrovaný dopravní systém JMK  • Dopravní podnik města Brna – jediný DP v ČR který  zaznamenává v posledních letech nárůst cestujících  • Vysoká informatizace domácností (PC – internet)   • Region je dobře napojen na dopravní a  infrastrukturní síť  • Tranzitní funkce JMK  • Napojení na mezinárodní železniční síť TEN‐T  • Úspěšná modernizace železničního uzlu Břeclav –  napojení na Slovensko a Rakousko  • Existence iniciativ pro přeshraniční spolupráci na  mikro‐úrovni 

W  • Nedokončené dálniční spojení Brno‐ Vídeň  • Nevyhovující stav železničního uzlu Brno  • Letiště Tuřany – nízké napojení na globální letecké  uzly a linky významných dopravců  • Okrajová území – problém s kvalitou komunikací a  dopravní obslužností hromadnou dopravou  • Špatný technický stav některých komunikací a  regionálních železničních tratí  • Chybějící síť cyklostezek v intravilánech měst  • Rozdíl v kvalitě dopravní infrastruktury na české a  rakouské straně a v důsledku toho odlišné priority  a potřeby spolupráce rakouských a českých  partnerů   • Minimální přesah veřejných dopravních systémů  přes hranici  • Slabá přeshraniční spolupráce při plánování  infrastruktury  • Velmi špatná přeshraniční propojení veřejnou  hromadnou dopravou v příhraničních oblastech –  negativní dopad na přeshraniční mobilitu obyvatel  v příhraničí  O   T  • Trend zpožďování a prodražování významných  • Využití zájmu dopravních společností o využití  dopravních staveb  letiště Tuřany a přilákání významnějších leteckých  • Snížení dotací na údržbu komunikací nižšího řádu  dopravců  z fondů EU  • Podpora růst výkonu environmentálně šetrnějších  • Zhoršování technického stavu komunikací a tím  druhů dopravy (zkvalitňování služeb IDS, MHD,  dostupnosti obcí  podpora cyklo)  • Pokračování trendu nárůstu individuální  • Celý region jako spádová oblast letiště Vídeň –  automobilové dopravy – nejen negativní vliv na  zvýšení intenzity dopravnách spojení = zvýšení  ŽP, ale i rušení spojů hromadné dopravy a tím  počtu pasažérů)  • Kooperace a sdílení informací a nákladů na projekty  zhoršování dopravní dostupnosti některých částí  v oblasti dopravní infrastruktury k nivelizaci kvality  kraje  dopravní infrastruktury (silnice II. a III. tříd) na obou  • Budování většiny sítí principem top‐down –   stranách česko‐rakouské hranice  dlouhodobá udržitelnost projektů (politické  • Přeshraniční dopravní propojení turisticky  rozhodnutí)  zajímavých mikroregionů   • Přeshraniční regionální veřejná hromadná doprava  • Přesah zlepšování dopravní infrastruktury do  rozvoje CR, zaměstnanosti a rozvoje studijních  možností žáků a studentů na druhé straně hranice  • Zkvalitněním přeshraniční dopravní infrastruktury  k růstu míry přeshraničního transferu zboží a služeb  i pracovních sil  • Sdílení kapacit infrastruktury odpadového  hospodářství v příhraničních oblastech  • Zlepšení koordinace cílů a definování priorit, na  kterých se bude pracovat  26 |

 

V současné  době  Jihomoravský  kraj  netrpí  významnými  ekologickými  zátěžemi,  které  by  bylo  třeba  bezodkladně řešit a ohrožovaly by obyvatele na zdraví. V oblasti životního prostředí se však v posledních  letech projevuje vliv nárůstu počtu extremních klimatických událostí (povodně, sucha) a změny klimatu,   které ohrožují zejména jižní oblasti Jihomoravského kraje suchem. Tyto změny samozřejmě nerespektují  administrativní hranice a s podobnými problémy se tedy potýkají také přilehlé oblasti v Rakousku. Pro co  nejefektivnější řešení tohoto problému by bylo vhodné postupovat  v součinnosti, přijímáním společných  postupů a opatření.   Jihomoravský  kraj  se  ovšem,  stejně  jako  jiné  regiony  v České  republice,  potýká  s  nárůstem  zátěže  spojeným s individuální automobilovou dopravou. Ta má vliv nejen na růst znečištění ovzduší, ale také  klade zvyšující se nároky na dopravní infrastrukturu. Zejména ve městech se s přibývajícími vozidly IAD  zvyšují nároky na zkvalitnění a zkapacitnění silnic, budování městských okruhů a obchvatů města a obcí.  V souvislosti se silniční dopravou je třeba také zmínit problematiku dálničního napojení Brna na Vídeň,  které není na české straně dobudováno a jehož realizace je pro rozvoj Jihomoravského kraje klíčová.   Pozitivní  aspektem  dopravní  dostupnosti  v rámci  Jihomoravského  kraje  je  existence  Integrovaného  dopravního  systému,  zahrnujícího  jak  autobusovou,  tak  železniční  dopravu.  Tento  systém  ovšem  není  navázán  na  systém  hromadné  dopravy  na  rakouské  straně  hranice,  což  působí  jako  překážka  v přeshraničních kontaktech a spolupráci.   Propojenost veřejnou hromadnou dopravou mezi centrálními oblastmi projektového regionu (zejména  Brno  a  Vídeň)  je  dostatečná  ‐  využití  hromadné  dopravy  je  přibližně  srovnatelné  s individuální  automobilovou  dopravou  (částečně  také  v důsledku  neexistence  přímého  dálničního  propojení  mezi  metropolemi).  Zcela  opačná  je  ovšem  situace  v  příhraničních  oblastech.  Propojenost  příhraničních  regionů  veřejnou  hromadnou  dopravou  je  velmi  špatná  a  tato  je  tak  nekonkurenceschopná  vůči  individuální  automobilové dopravě  (jednotlivá propojení  trvají  i o  více než polovinu déle ve  srovnání s  cestou  autem). Tento deficit,  který se projevuje nedostatečným propojením integrovaných dopravních  systémů, nedostatečnou koordinací jízdních řádů (a neexistencí společných nástrojů pro plánování cesty)  i  chybějící  infrastrukturou  pro  využívání  hromadné  dopravy  (přestupní  uzly  kombinující  také  bezmotorovou  dopravou)  je  jednou  z klíčových  bariér  pro  rozvoj  přeshraniční  mobility  v oblasti  trhu  práce, cestovního ruchu a ekonomicky obecně. Blíže viz Obrázky 10 (ilustrující nedostatečnost propojení  veřejnou hromadnou dopravou v příhraničí) a 11 (potřeby pro rozvoj přeshraniční fyzické infrastruktury  – silniční sítě).  Jihomoravský  kraj  disponuje  kromě  silničního  a  železničního  spojení  svého  území  také možností  leteckého  spojení.  Z  mezinárodního  letiště  Brno‐Tuřany  však  operuje  jen  malé  množství  společností  provozujících  převážně  vnitrokontinentální  lety  na  krátké  vzdálenosti.  Toto  letiště  má  tedy  význam  převážně lokální a přilákání dalších leteckých společností nebo otevření dalších linek by mohlo výrazně  přispět k rozvoji regionu. Reálnost této vize je v aktuální situaci  otazníkem.   Z hlediska energetické soběstačnosti  lze považovat  Jihomoravský kraj  za  závislý na dodávkách energie.  Ačkoliv  přes  jeho  území  prochází  energovody,  vlastní  zdroje  pro  výrobu  energie  se  zde  nenacházejí.  Výjimkou  je  pěstování  biomasy,  ale  to  je  pouze  zdroj  doplňkový.  V oblasti  energetické  efektivity  má  Jihomoravský kraj také značné rezervy a propagace a osvěta v této oblasti by mohla mít pozitivní vliv na  růst energetické efektivity.     

| 27

3.2.4. Instituce a regionální rozvoj  Tabulka 14: SWOT Regionální rozvoj  S   • Existence subjektů s cílem podpory regionálního  rozvoje  • Podpora regionálního rozvoje ze strany EU (ROP  Jihovýchod)  • Vytvoření mikroregionů pro regionální spolupráci  • Rozvinutý networking mezi krajem a významnými  partner pro oblast regionálního rozvoje (VŠ,  starostové obcí)  •  Různorodost a pestrost zaměření sítí  • Podpůrné sítě pro budování sítí přeshraniční  spolupráce  • Evropská územní spolupráce – rámec pro vytváření  spolupráce „shora“  O   • Zapojení periferních oblastí do přeshraničních  vztahů a jejich růst prostřednictvím využití  přeshraniční spolupráce  • Využití know‐how partnerů pro regionální rozvoj na  obou stranách hranice   • Komplexní rozvoj přeshraničního regionu  prostřednictvím společného plánování a společných  koncepcí 

W  • Významné dopravní a infrastrukturní projekty pro  regionální rozvoj mimo gesci kraje (státní úroveň)  – nižší možnost ovlivnění těchto projektů   • U některých sítí zaznamenána formální existence  bez reálného obsahu  • Omezená penetrace sítí na úroveň veřejnosti ČR a  Rakouska 

T  • Růst vnitrokrajských disparit   • Marginalizace okrajových částí kraje 

 

Tabulka 15: Městské prostředí   S   • Nadprůměrný počet dokončených bytů  • Kvalitní veřejná doprava (IDSJMK, DPMB)   • Trend zintenzivňování kvality, stability a síly  přeshraničních sítí v blízkosti česko‐rakouské  hranice  • Aktivita měst Mikulov a Znojmo  • Silný aktér – Regionální rozvojová agentura a její  partnerství s Weinviertel Management  • Fond malých projektů – klíčové k budování  platforem přeshraniční spolupráce  O  • Podpora nástrojů pro zvýšení kvality bydlení,  usměrnění suburbanizace  • Využití sítí k prosíťování mezi odpovídajícími  subjekty na co nejnižší úrovni  • Potenciál lokálních sítí vznikajících  na základě ad‐ hoc partnerství k rozrůstání do dalších oblastí  • Sítě budované „zdola“ ‐ využití efektu smazávání  hranice při setkávání veřejnosti z obou stran  hranice, jejich komunikaci a vzájemném poznávání 

  28 |

W  • • • • • • •

Dopravní zátěž  Brownfields  Zhoršování ŽP – prachové částice  Chybějící cyklostezky v intravilánech   Izolovanost sítí  Potřeba silné politické podpory  Nedostatečné propojení fyzickou infrastrukturou 

T  • Nekoncepční rozvoj suburbáního území   • Shora budované sítě – nízká motivace měst  k aktivnímu budování sítí   • Nepokračování finančního nástroje pro podporu  mikro‐iniciativ na lokální úrovni 

Tabulka 16: SWOT Venkov, udržitelný rozvoj  S   • Růst atraktivity venkovského prostředí pro stálé  bydlení – suburbanizace  • Kontinuita socio‐ekonomického vývoje na venkově  • Zachovalý venkovský ráz  • Kvalitní zemědělský fond – předpoklady pro  intenzivní zemědělskou výrobu  • Potenciál vinařského průmyslu v oblasti  agroturistiky i obecně pro rozvoj image kraje a CR,  téma, které je sdíleno s příhraničními rakouskými  regiony  O   • Vinařský kraj (90% vinic ČR), dlouhá tradice  ovocnářství – potenciál pro cestovní ruch i jako  ekonomická aktivita obyvatelstva  • Využití půdy k nepotravinářské produkci  • Diverzifikace ekonomické činnosti zemědělců   • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu  (agroturistika, ekoturistika)  • Využití mikroregionů pro prosazování cílů  • Nastupující trend kontrurbanizace  • Rostoucí poptávka po kvalitních a bezpečných  potravinách   • Výměna zkušeností a společný přístup k problémům  i příležitostem v agrárním sektoru 

W  • Vylidňování některých obcí – odchod obyvatel do  měst  • Pokles zemědělské produkce  • Nedostatečně rozvinuté ekologické zemědělství a  nezemědělská činnost v krajině  • Nepříznivá věková struktura obyvatelstva (hlavně  v nejmenších obcích)  • Nedostatek zdrojů vody (pitné i pro zemědělství) 

T  • Uzavírání zemědělských provozů, pokles  zemědělské výroby  • Ohrožení zemědělské a lesní půdy působením  degradačních činitelů  • Zhoršení postavení zemědělských prvovýrobců –  nedostatečná konkurence vůči dovozcům 

  Za  silnou  stránku  v oblasti  regionálního  rozvoje  je  možné  považovat  především  existenci  institucionálních sítí mezi úřady v přeshraničním regionu. Tyto sítě jsou zaměřené především na podporu  implementace  a  absorpce  programů  EÚS,  mohou  ovšem  být  zároveň  základem  pro  spolupráci  v řadě  dalších  tematických  oblastí.  Prostřednictvím  těchto  sítí,  stejně  jako  vnitroregionálních  sítí,  dochází  zároveň  k zapojení  periferních  regionů  do  rozvoje  kraje.  To  je  obzvláště  významné  z pohledu  přeshraniční  spolupráce,  poněvadž  právě  příhraniční  oblasti  kraje  patří  mezi  nejvíce  periferní  regiony.  Přeshraniční spolupráce tak v sobě zahrnuje potenciál snížit míru regionálních disparit, které jsou v kraji  zaznamenávány.  Tomu  mohou  napomáhat  i  další  příležitosti,  které  kraji  poskytuje  přeshraniční  spolupráce  –  v důsledku  rozvoje  přeshraniční  spolupráce  na  lokální  úrovni  (nikoliv  tedy  pouze  institucionální spolupráce na úrovni regionů) může docházet k výměně osvědčených řešení a know‐how  v oblasti  rozvoje  regionů,  které  jsou  postiženy  obdobnými  strukturálními  problémy  a  rozvíjejí  se  ve  stejných  geografických  podmínkách.  Vyšším  stupněm  takové  spolupráce  potom  je  společný  přístup  k problematice regionálního rozvoje na lokální úrovni (resp. na úrovni měst) prostřednictvím společných  strategických  plánů  a  koncepcí  v relevantních  sektorech,  který  pomůže  lepšímu  využívání  zdrojů  s ohledem  na  synergie  v sousedním  regionu.  Příkladem  může  být  společné  plánování  dostupnosti  veřejných  služeb,  společné  marketingové  strategie,  společné  koncepce  v oblasti  ochrany  životního  prostředí, využívání a sdílení energetických zdrojů, odpadového hospodaření, atd.  Významným  tématem  v oblasti  rozvoje  venkova  je  především  spolupráce  ve  vinařském  sektoru.  Tato  spolupráce, ať  už formální nebo neformální, se aktuálně  začíná rozšiřovat a zahrnuje v sobě příležitost  růstu  venkovských částí regionu prostřednictvím sdílení know‐how a zkušeností  i konkrétních projektů  spolupráce  jak  co  se  týče  zemědělské  činnosti  samotné  (zvyšování  efektivity  produkce,  ekologická  | 29

produkce,  atd.),  tak  i  co  se  týče  uvádění  zemědělských  produktů  a  sekundárních  výrobků  na  trh  nebo  rozvoj  diverzifikace  zemědělství  do  dalších  oblastí  (typicky  např.  agroturistika,  která  má  významný  růstový potenciál především v oblasti vinařství).   

30 |

4.

Potenciály pro další programové období 2014‐2020 

V této  kapitole  jsou  rozpracovány  konkrétní  potenciály  pro  rozvoj  přeshraniční  spolupráce  pro  programové období 2014 – 2020. V souladu s metodikou byly pro identifikaci potenciálů zařazeny čtyři  „filtry“:  Prvním  z nich  je  potřeba  rozvíjet  daný  potenciál.  Potřeba  byla  identifikovaná  na  základě  tří  základních zdrojů – potřeba je založena na zjištění Analýzy sítí, na sekundárních zdrojích (strategické a  koncepční  dokumenty  kraje  a  další  materiály  tohoto  charakteru)  nebo  byla  zjištěna  prostřednictvím  workshopů.  Velmi  obvyklé  ovšem  bylo,  že  se  tyto  tři  zdroje  doplňovaly;  situace,  kdy  je  potřeba  potenciálu  identifikována  pouze  jedním  nebo  dvěma  zdroji  je  spíše  výjimečná  (a  tato  výjimečnost  je  zpravidla  v popisu  potřeby  zdůrazněna).  Druhým  filtrem  je  možnost  rozvíjet  potenciál  v budoucím  programovém období. Zcela jednoznačným zdrojem informací pro tento filtr je pochopitelně návrhová  legislativa  EU  pro  následující  programové  období,  v níž  jsou  rozpracovány  tzv.  investiční  priority.  Byla  tedy provedena komparace potenciálu vůči definovaným investičním prioritám. Třetím filtrem byl výstup  analýzy sítí – bylo tedy zkoumáno, zda existují v regionu dostatečně kapacitní sítě, které by se potenciálu  uchopily.  Zde  je  nutné  uvést,  že  filtr  nebyl  využíván  tak  striktně  eliminačně,  jako  předchozí  dva.  V některých případech byly uvedeny také potenciály, které prozatím nedisponují dostatečnou kapacitou  sítí. Tento fakt byl ovšem vždy uveden a bylo rozpracováno, jakým způsobem je nutné kapacitu posílit.  Zároveň ovšem nebyl uveden žádný potenciál, k němuž  by existovala zcela nulová kapacita. Čtvrtý filtr je  obdobný  a  zaměřuje  se  na  absorpci  –  vstupy  k němu  byly  poskytnuty  zejména  z rozhovorů  v rámci  Analýzy  sítí  a  z realizovaných  workshopů.  Filtr  tedy  zkoumá,  zda  v regionu  existuje  poptávka  po  rozpracování takového potenciálu. I zde platí to, co bylo uvedeno výše – filtr není striktně eliminační a  v některých  případech  byly  uvedeny  sítě  s nižší  poptávkou  z regionu  –  v takovém  případě  je  ale  opět  poskytnuto vysvětlení a tipy jak absorpci posílit.   

4.1. Konkurenceschopná ekonomika  4.1.1. Podpora  přeshraniční  spolupráce  mezi  institucemi  ve  výzkumu  a  vývoji    a  podnikatelským sektorem, včetně budování společných platforem pro transfer  know‐how a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje.  Klíčovým  výstupem  SWOT  analýzy,  který  ovšem  rovněž  potvrzují  strategické  dokumenty  JMK,  je  identifikace vědy, výzkumu a inovací a jejich aplikace do výroby jako klíčového potenciálu ekonomického  růstu  kraje.  Není  překvapivé,  že  tento  potenciál  je  soustředěn  především  do  Brna,  které  je  zásadním  centrem  vysokého  školství  v  prostoru  střední  Evropy  a  je  zde  tudíž  možné  zaznamenat  výrazně  vyšší  podíl osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji, než je průměrem ČR. Toto zjištění je v souladu s vizí JMK,  jejíž  pilíř  konkurenceschopnosti  je  definován  následovně:  „JMK  postaví  svou  konkurenceschopnost  na  rozvoji  a  plném  využití  inovačních  kapacit  v  podobě  rozvinuté  sítě  pracovišť  výzkumu  a  vývoje  v  tradičních  i  nově  se  vyvíjejících  oborech  s  aplikačním  napojením  na  podnikatelský  sektor  a  na  mezinárodním  transferu  informací  a  odborníků  ve  výzkumu  a  vývoji.  Zvládnutí  úlohy  významného  inovačního centra  republiky předpokládá dynamický rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně obyvatel  kraje  a  vyšší  aktivitu  podnikatelského  sektoru,  zvláště  malých  a  středních  podniků.“  Výzkum,  vývoj  a  inovace  a  jejich  aplikace  v  podnikatelském  sektoru  je  tedy  vnímán  jako  nejdůležitější  faktor  růstu  konkurenceschopnosti regionu.  Zároveň  je  nutné  uvést,  že  JMK  nezahrnuje  pouze  vysoký  potenciál  co  se  týče  obecné  existence  VaV  kapacit  (zejména  vysokých  škol,  ale  rovněž  několika  ústavů  Akademie  věd  a  dalších  VaV  institucí),  | 31

zároveň  má  již  vybudovanou  silnou  infrastrukturou  pro  podporu  inovací  a  jejich  transferu  –  v  tomto  kontextu  je  nutné  zmínit  zejména  Jihomoravské  inovační  centrum,  technologické  inkubátory  a  centra  transferu technologií jednotlivých univerzit. Třetím klíčovým aspektem, který zdůrazňuje výzkum, vývoj a  inovace  (a  obecně  znalostní  ekonomiku)  jako  klíčový  potenciál  pro  růst  konkurenceschopnosti  kraje  a  jeho  ekonomické  úrovně  je  skutečnost,  že  v  několika  posledních  letech  je  možné  zaznamenat  zcela  zásadní  příliv  veřejných  prostředků  do  budování  nové  infrastruktury  pro  VaV,  v  drtivé  většině  spolufinancovaný  Evropskou  unií  (některé  odhady  uvádějí,  že  v  kraji  v  současnosti  je  budována  VaV  infrastruktura  spolufinancovaná  EU  v  kumulativní  hodnotě  až  25  mld.  Kč).  Tyto  budované  kapacity  představují  obrovskou  příležitost  pro  rozvoj  regionu,  její  využití  ovšem  závisí  především  na  kvalitě  výzkumných projektů, které budou na této infrastruktuře realizovány a jejich aplikace v soukromé sféře  tak,  aby  po  určitém  čase  bylo  dosaženo  jisté  samo‐financovatelnosti  těchto  aktivit  (jak  to  ovšem  požadují i formální požadavky programů EU, které se na financování budované infrastruktury podílejí).  Strategické dokumenty kraje, stejně jako dokumenty projektu Centrope Capacity (Zpráva o regionálním  rozvoji  2012)  a  Analýza  sítí  potvrzují  existenci  významného  potenciálu  pro  přeshraniční  spolupráci  v  regionu  v  této  oblasti, která  může  významně  přispět k využití  růstového potenciálu  výzkumu,  vývoje a  inovací v JMK. Tento potenciál spočívá především v následujících zjištěních:  •

Region JMK sám o sobě představuje relativně malý trh pro aplikaci výstupů výzkumu a vývoje do  podnikatelské  sféry,  což  je,  mimo  jiné,  dáno  také  skutečností,  že  zde  jsou  ve  velmi  malé  míře  zastoupeny  velké  globální  firmy  s  řádově  vyšším  potenciálem  přispět  k  rozvoji  znalostní  ekonomiky.  Rakouské  části  projektového  regionu  naopak  tímto  deficitem  netrpí  (to  se  týká  především Vídně a jejího bezprostředního okolí), existuje tedy jednoznačný potenciál výrazného  rozšíření trhu pro aplikaci  výsledků  lokálního VaV,  a  to jak  kvantitativně,  tak  i  kvalitativně  (mj.  rozsahem výzkumu). 

•

Na  straně  vídeňských  univerzit  a  dalších  VaV  institucí  existuje  výrazně  delší  tradice  ohledně  infrastruktury a kapacity pro podporu inovací a jejich transferu do soukromého sektoru, existuje  tedy potenciál dále zvýšit kvalitu této infrastruktury v JMK prostřednictvím sdílení know‐how a  dobré praxe. 

•

Budovaná  infrastruktura  pro  VaV  v  JMK  představuje  významný  potenciál  pro  zintenzivnění  oboustranně  výhodné  spolupráce.  Část  instalované  infrastruktury  je  v  kontextu  středoevropského  regionu  unikátní  a  může  tak  vzbuzovat  zájem  výzkumníků  z  rakouské  části  projektového  regionu.  Sdílení  infrastruktury  je  ovšem  zároveň  výhodné  i  pro  české  partnery,  poněvadž umožní nejen intenzivnější využití této infrastruktury, ale rovněž transfer know‐how a  zvyšování kvality výzkumu a vývoje, který je v JMK realizován. 

•

VaV  instituce  na  obou  stranách  hranice  vykazují  společné  výzkumné  zájmy  a  komplementární  expertízu. 

  Potenciál je možné rozvíjet těmito typy projektů:  •

Podpora přeshraničního síťování a kontaktů mezi VaV institucemi a aplikační sférou; 

•

Přeshraniční  inovační  vouchery,  které  bezprostředně  propojují  (na  konkrétním  výzkumném  úkolu) aplikační a VaV sféru; 

•

Sdílení VaV infrastruktury, ideálně na společných vědecko‐výzkumných projektech; 

•

Společné  vědecko‐výzkumné  projekty  v  oblastech,  kde    existuje  společný  zájem  regionu  a  je  jednoznačně  vhodné  tyto  projekty  realizovat  v  partnerství  v  rakouskými  institucemi  (typicky  například VaV projektu v oblasti životního prostředí); 

32 |

•

Přípravné aktivity na podporu společné účasti v projektech financovaných např. z H2020 (např.  v rámci Fondu malých projektů) 

•

Partnerství mezi výzkumnými a inovačními subjekty 

•

Atd. 

  Možnost  Investiční  priority,  obsažené  v  návrhové  legislativě  EU  pro  budoucí  působení  strukturálních  fondů  jednoznačně poskytují podporu pro naplnění potenciálu. Jde především o investiční prioritu 1b, která je  zaměřena na „podporu podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu  technologií,  sociálních  inovací  a  aplikací  veřejných  služeb,  stimulace  poptávky,  vytváření  sítí,  klastrů  a  otevřených  inovací  prostřednictvím  inteligentní  specializace“.  Již  ze  zatřídění  podpory  pod  investiční  prioritu 1 – posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací je zřejmé, že budoucí rámec podpory  Společenství  bude  poskytovat  významnou  příležitost  pro  podporu  inovací  a  výzkumu  a  vývoje.  Z  textu  investiční  priority  je  ovšem  zároveň  zřejmý  silný  požadavek  na  propojení  podporovaného  výzkumu  a  vývoje s aplikační sférou a na rozvoje infrastruktury a kapacit, které propojení mezi VaV a soukromým  sektorem posilují.     Sítě  Analýza  sítí  ve  své  kapitole  3.3.5  jednoznačně  prokazuje  existenci  sítí,  které  mohou  potenciál  rozvíjet.  Existují  přitom  sítě  několika  typů  –  jak  sítě  usilující  o  budování  přeshraniční  platformy  pro  transfer  technologií,  tak  i  takové,  které  jsou  zaměřené  na  společné  vědecko‐výzkumné  projekty  nebo  na  propojování  pracovníků  ve  VaV  na  obou  stranách  hranice,  a  tedy  budování  přeshraničních  sítí,  které  mohou  sloužit  jako  základ  pro  další  rozvoj  potenciálu.  Obecně  je  tedy  odpovídající  tematická  oblast  dostatečně  prosíťována  a  vznik  odpovídajících  přeshraničních  projektů  je  spíše  otázkou  dostupných  finančních  prostředků.  Pokud  tedy  budou  takové  prostředky  uvolněny,  existuje  v  regionu  dostatečný  základ pro vznik nebo další rozvoj sítí, které budou potenciál rozvíjet. Zároveň je nutné upozornit na fakt,  že  řada  z  těchto  sítí  je  značně  neformálního  charakteru  a  spočívá  spíše  v  osobních  kontaktech  mezi  konkrétními VaV pracovníky, než ve formalizovaných vztazích mezi konkrétními institucemi.  Zároveň  je  nutné  upozornit  na  skutečnost,  že  prozatím  jsou  do  sítí,  které  by  mohly  být  pro  rozvoj  potenciálu  relevantní,  relativně  málo  zapojeny  instituce  z  podnikatelské  sféry.  Aktéry  těchto  sítí  jsou  spíše  přímo  VaV  instituce  (univerzity  a  další  instituce)  nebo  jejich  pracovníci  a  (převážně  veřejné)  instituce zajišťující podporu inovací a jejich transfer do podnikatelské sféry, tato samotná ovšem v sítích  není významně zapojena.    Absorpce  Jak bylo uvedeno výše, mezi relevantními aktéry existuje výrazný zájem o příležitost rozvíjet potenciál.  Ten je možné vidět jak na straně institucí VaV, tak i u kapacit pro podporu inovací, znalostní ekonomiky a  transferu know‐how. Výrazná poptávka existuje především po projektech umožňující společný výzkum a  vývoj  –  zde  je  již  více  či  méně  rozpracována  řada  potenciálních  projektů,  které  mohou  být  v  případě  dostupnosti finančních prostředků spuštěny. Jednoznačný zájem je rovněž možné pozorovat co se týče  projektů  sdílení  dobré  praxe  pro  podporu  inovací  a  transferu  technologií.  Významný  zájem  na  obou  stranách hranice je možné zaznamenat o příležitosti sdílení VaV infrastruktury pro společné projekty a  rovněž  pro  budování  přeshraniční  platformy  pro  transfer  know‐how.  Naopak  spíše  nízký  zájem  je  o  budování  společné  infrastruktury  pro  VaV,  a  to  nejen  proto,  že  finanční  objem  předpokládaného  | 33

programu  na  podporu  přeshraniční  spolupráce  nebude  takovým  projektům  adekvátní,  ale  zejména  z  toho  důvodu,  že  především  v  JMK  vhodná  infrastruktura  již  vznikla  nebo  vzniká  s  podporou  jiných  programů  a  budování  společné  infrastruktury  tak  není  vnímáno  jako  priorita.  Rovněž  spíše  nízkou  prioritu mají v JMK projekty zaměřené na budování sítí mezi pracovníky ve VaV. Důvodem toho je fakt,  že podobné iniciativy již byly rozvíjeny v minulosti, a to často bez bezprostřední podpory z prostředků  EÚS, instituce a osoby, které mají zájem o přeshraniční spolupráci tak mají pocit, že jsou již dostatečně  prosíťovány. Není ovšem bez zajímavosti, že zájem o podporu síťování s JMK byl zaznamenán ze strany  některých  institucí  v  Dolním  Rakousku  –  důvodem  toho  může  být  fakt,  že  aktivita  brněnských  VaV  institucí se v tomto směru zaměřovala především na oblast Vídně.    Bariéry a příležitosti  Jak  již  bylo  uvedeno  v  Analýze  sítí,  tento  potenciál  představuje  významnou  příležitost  pro  rozvoj  přeshraniční  spolupráce,  která  je  bezprostředně  zakotvena  ve  strategických  dokumentech  kraje  a  jednoznačně  posiluje  naplňování  konkrétních  explicitních  opatření  a  priorit  krajské  strategie.  Zároveň  navíc  dále  rozvíjí  kvalitu  a  kapacitu  institucí  a  aktivit  v  oblasti  výzkumu,  vývoje  a  inovací  a  jejich  implementaci  do  konkrétních  řešení  v  soukromém  sektoru.  Potenciál  je  tak  nepochybně  navázán  na  zvyšování konkurenceschopnosti kraje a jeho růst.   Zároveň je ovšem možné pozorovat několik významných bariér, které doposud znemožňují nebo limitují  naplňování  potenciálu  v  plné  míře  (a  rovněž  nepřímo  způsobují,  že  spolupráce  se  více  než  je  obvyklé  odehrává  mimo  rámec  EÚS).  Jedním  z  těchto  omezení  je  fakt,  že  dosavadní  program  pro  podporu  přeshraniční spolupráce sice poskytuje řadu příležitostí pro vytváření sítí mezi institucemi a konkrétními  pracovníky  ve  VaV,  na  druhou  stranu  ale  poskytuje  jen  značně  omezenou  možnost  pro  realizací  skutečných vědecko‐výzkumných projektů. Tomuto není dostatečně přizpůsoben ani systém hodnocení  projektů,  ani  pravidla  účasti  (firmy  nejsou  zařazeny  mezi  oprávněné  žadatele),  ani  pravidla  pro  způsobilost nákladů a ani systém monitorovacích indikátorů programu (mezi monitorovacími indikátory  kupříkladu zcela chybí zaznamenávání společných publikací, patentů, atd.). Tento fakt výrazně omezuje  kupříkladu  využití  potenciálu  sdílení  instalované  VaV  infrastruktury  –  projekty  a  iniciativy  tohoto  typu  totiž  musí  být  nezbytně  zahájeny  společnými  vědeckovýzkumnými  projekty.  Má‐li  tedy  v  budoucnosti  být  zvýšen  zájem  rakouských  výzkumníků  a  institucí  o  využití  nově  budované  infrastruktury  v  JMK,  je  nezbytné, aby program umožňoval financování společných VaV projektů.  Významným omezením jsou rovněž legislativní bariéry a další administrativně‐formální překážky. To se  výrazně  projevilo  kupříkladu  při  prvním  pokusu  o  vytvoření  přeshraničních  inovačních  voucherů,  které  mohou  být  významným  „odrazovým  můstkem“  při  budování  společné  platformy  pro  transfer  technologií.  Tento  první  projekt,  realizovaný  v  rámci  projektu  Centrope  TT  skončil  spíše  neúspěšně,  poněvadž formální pravidla (zejména ta, která se týkají veřejného zadávání) zásadně omezila flexibilitu a  operativnost  systému  (jimiž  se  vyznačují  naopak  velmi  úspěšné  inovační  vouchery  v  JMK).  Při  zpracovávání  rámce  podpory  pro  přeshraniční  iniciativy  je  tedy  nutné  mít  na  zřeteli  specifika  sektoru  VaV a transferu technologií.   

4.1.2. Podpora  přeshraniční  mobility  pracovníků  ve  výzkumu  a  vývoji  a  budování  společných vědeckých týmů.  Potřeba rozvíjet mobilitu na všech úrovních pracovníků ve VaV – od studentů doktorských programů až  po  špičkové  vědecké  pracovníky,  je  formulována  v základních  strategických  dokumentech  kraje.  Silný  potenciál  oboru  VaV  a  inovací  pro  rozvoj  konkurenceschopnosti  kraje  a  zakotvení  jeho  rozvoje  jako  34 |

klíčového  komponentu  strategické  vize  JMK  již  bylo  rozpracováno  v kapitole  4.1.1.  Strategické  dokumenty  ovšem  zároveň  definují  několik  strukturálních  problémů,  které  naplňování  této  vize  brání.  Mimo jiné jde o nedostatečnou nabídku kvalifikovaných pracovníků ve VaV, relativně slabé zastoupení  špičkových vědeckých pracovníků, nízký stupeň intersektorální mobility pracovníků ve VaV, atd. Z tohoto  důvodu je možné v Programu i Strategii rozvoje JMK zaznamenat důraz na aktivity zaměřené na rozvíjení  mezinárodních mobilitních programů pro všechny úrovně pracovníků ve VaV, a to jak jejich odchodů na  zahraniční špičková pracoviště (zde především, ovšem  nikoliv výhradně, méně zkušení pracovníci, tak  i  příchodu  zahraničních  špičkových  pracovníků  ve  VaV,  resp.  jejich  neintegrace).  Dalšími  navrhovanými  opatřeními  jsou  kupříkladu  podpora  intersektorální  mobility  mezi  VaV  institucemi  a  firmami,  která  je  prozatím na velmi nízké úrovni, obecně zkvalitnění lidských zdrojů ve VaV a v neposlední řadě podpora  internacionalizce vědy a výzkumu v JMK.  Z analýzy  sítí  i  realizovaného  výzkumu  mezi  cílovými  skupinami  je  zřejmé,  že  podpora  těchto  aktivit  v přeshraničním kontextu má potenciál výrazně přispět k omezení výše uvedených strukturálních bariér  a umožní zvýšení kvality VaV i jejího propojení s aplikační sférou v regionu. Východiskem je především  fakt, že na vídeňských univerzitách je v řadě oborů a odvětví vyšší zkušenost i kvalifikace s konkrétními  výzkumnými  projekty  a  zároveň  je  zde  možné  nalézt  velkou  řadu  špičkových  pracovníků  ve  VaV.  V neposlední  řadě  umožní  vyšší  stupeň  spolupráce  s VaV  institucemi  ve  Vídni  intenzivnější  zapojení  pracovníků  ve  VaV  do  mezinárodních  vědeckovýzkumných  týmů.  V této  souvislosti  je  nutné  zdůraznit  fakt, že podpora mobility a budování společných týmů bude mít dopad nejen na kvalitu lidských zdrojů  ve VaV a inovacích v JMK, zároveň navíc zahrnuje významný multiplikační potenciál v podobě vědecko‐ výzkumných projektů financovaných z jiných zdrojů EU (zejména rámcové programy), které do regionu  přinesou  výrazné  zvýšení  kvality  VaV,  který  je  zde  realizován.  Jinými  slovy,  předpokládaný  rozpočet  budoucího  přeshraničního  programu  je  relativně  nízký  na  to,  aby  ve  větší  míře  podporoval  realizaci  konkrétních  výzkumných  záměrů,  které  nejsou  bezprostředně  předmětem  společného  zájmu  JMK  a  přilehlých  rakouských  regionů  (viz  výše).  Má  ale  potenciál  zprostředkovat  vznik  společných  vědecko‐ výzkumných  projektů,  které  do  regionu  přinesou  prostředky  na  realizaci  VaV,  které  řádově  přesahují  možnosti  programu  přeshraniční  spolupráce  –  a  to  právě  podporou  mobility  a  explicitní  podporou  budování společných vědeckých týmů pro zapojení do 7. Rámcového programu a dalších (navazujících)  programů EU pro podporu vědy a výzkumu.  Potenciál je možné rozvíjet kupříkladu následujícími typy projektů:  •

Hostování  jak  vědecko‐výzkumných  a  technických  pracovníků,  tak  také  řídících  pracovníků  v zahraničních institucích; 

•

Podpora výměny vědecko‐výzkumných a technických pracovníků, sdílení kapacit; 

•

Stáže,  včetně  stáží  v podnikatelské  sféře  s přeshraničním  účinkem  (práce  na  konkrétních  výzkumných záměrech podnikatelského subjektu); 

•

Podpora    budování  týmů  a  kapacit  pro  společné  vědecko‐výzkumné  projekty  financované  z prostředků  EU  i  jiných  donorů,  eventuelně  jako  globální  grant  nebo  jiná  forma  soustředěné  podpory pro budování společných týmů a kapacit. 

Možnost  Uvedené  aktivity  je  možné  financovat  v rámci  investiční  priority  1a:  „Posilování  výzkumné  a  inovační  infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek,  zejména  těch,  jež  jsou  předmětem  celoevropského  zájmu“.  V rámci  této  investiční  priority  je  možné  zaznamenat  explicitní  podporu  rozvoje  kapacit  pro  rozvoj  vynikající  úrovně  výzkumu  a  inovací  (prostředkem  tohoto  rozvoje  by  v rámci  naplňování  tohoto  potenciálu  byly  především  projekty  | 35

přeshraniční mobility pracovníků  ve  VaV). Zprostředkovaně  je potom konkrétní  aktivity v rámci  tohoto  potenciálu možné zařadit také do investiční priority 8b: „Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů  poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst (…)“.    Sítě  Analýza  sítí  zaznamenala  existenci  sítí,  které  se  mohou  potenciálně  stát  nositeli  potenciálu,  prozatím  ovšem existují spíše na neformální bázi. Je ovšem zřejmé, že mezi institucemi z brněnských vysokých škol  a  dalších  VaV  institucí  a  jejich  přeshraničními  partnery  (zejména  ve  Vídni)  existují  dostatečné  vazby,  které  se  mohou  stát  nositeli  konkrétních  iniciativ  v této  oblasti.  Mimo  jiné  byly  zaznamenány  rovněž  pokusy  o  navázání  formalizované  spolupráce  na  konkrétních  výzkumných  úkolech  a  budování  týmů,  které by se mohly stát základem řešitelských týmů pro konkrétní vědecko‐výzkumné projekty.    Absorpce  Brněnské  vysoké  školy  a  další  VaV  instituce  vykazují  jednoznačný  zájem  o  příležitosti  k rozvoji  přeshraniční mobility vědecko‐výzkumných a technických pracovníků. Od projektů tohoto typu očekávají  především  dostatek  příležitostí  pro  stáže  pro  své  (především  mladší)  vědecké  pracovníky,  zvýšení  příchodů  zkušených  špičkových  vědeckých  pracovníků  a  v neposlední  řadě  rozvoj  vlastního  know‐how  především  co  se  týče  realizace  konkrétních  výzkumných  úkolů  (mimo  jiné  s využitím  nově  budované  infrastruktury).  Řada  VaV  institucí  rovněž  považuje  spolupráci  s geograficky  blízkými  vídeňskými  institucemi za odrazový můstek pro intenzivnější zapojování do evropských výzkumných projektů. Tyto  typy aktivit jsou proto již nyní namnoze realizovány, ovšem zpravidla spíše na základě neformálních sítí  nebo jako aktivity, které jsou vloženy do jiných projektů (zaměřených především na síťování). Explicitní  podpora  pro  přeshraniční  mobilitu  a  budování  společných  VaV  týmů  proto  má  jednoznačně  vysoký  absorpční potenciál.    Bariéry a příležitosti  V rámci  výzkumu  pro  analýzu  potenciálu  bylo  prokázáno,  že  základní  podmínky  pro  silnější  kooperaci  především  brněnských  a  vídeňských  VaV  institucí  jsou  přítomny  –  jednotliví  aktéři  se  navzájem  již  relativně dobře znají a existují široké neformální i více formalizované sítě mezi konkrétními pracovníky  ve VaV, na nichž je možné postavit hlubší spolupráci, která by vedla k efektivnějšímu využití potenciálu  vědy,  výzkumu  a  inovací  a  jejich  implementace  do  podnikatelského  sektoru  pro  region.  S tím  koresponduje  také  řada  (na  sobě  nezávislých)  vyjádření  klíčových  aktéru  v tom  smyslu,  že  výrazná  podpora síťování by již byla spíše kontraproduktivní, poněvadž samotní pracovníci ve VaV již nevykazují  velký  zájem  o  účast  v „seznamovacích“  projektech,  naopak,  usilují  o  to,  aby  sítí,  které  byly  vytvořeny  předchozími aktivitami, bylo možné využít pro společné projekty. Podpora projektů mobilit a budování  společných  řešitelských  týmů  je  proto  dalším  logicky  navazujícím  krokem  pro  využití  popisovaného  potenciálu.  Tento  typ  aktivit  umožní  zintenzivnění  spolupráce  mezi  jednotlivými  aktéry  a  vytvoří  tak  prostor  pro  další  prohlubování  spolupráce,  které  povede  nejen  ke  zvýšení  kvality  vědy,  výzkumu  a  inovací  v regionu  a  jeho  návazné  aplikace  (a  aplikovatelnosti)  v soukromé  sféře,  ale  potenciálně  také  aktéry regionu intenzivněji zapojí do globálních výzkumných sítí a projektů.   

36 |

4.1.3. Podpora  vytváření  společných  studijních  programů  vysokých  škol  v programovém regionu  Potřeba rozvoje kvality vzdělávání na vysokých školách vyplývá spíše ze strategických záměrů samotných  VŠ než ze samotných strategických dokumentů kraje (což je ovšem dáno především faktem, že kraj jako  takový má velmi omezené možnosti, jak ovlivnit kvalitu výuky na VŠ), zároveň ale identifikují problémy  v podobě  nedostatečné  nabídky  kvalifikovaných  odborníků  na  trhu  práce  v některých  klíčových  odvětvích  nebo  obecné  snižování  kvality  absolventů  SŠ  a  VŠ  napříč  obory  a  jejich  problematičtější  zaměstnatelnost.   Vzhledem  ke  geografické  blízkosti  s regionem  Vídně  jako  centrem  terciárního  vzdělávání  (minimálně)  celoevropského  významu  je  možné  pozorovat  výrazný  potenciál  ke  zvýšení  kvality  vysokoškolského  vzdělávání v regionu prostřednictvím spolupráce brněnských a vídeňských vysokých škol na společných  studijních  programech,  které  by  vyhledávaly  a  vhodným  způsobem  kombinovaly  kvalitní  a  oceňované  studijní programy na obou stranách hranice. Taková opatření mají potenciál nejen zvýšit kvalitu a prestiž  vzdělávacích  programů  na  vysokých  školách  v JMK,  ale  rovněž  zvýší  kvalifikaci  absolventů  a  jejich  uplatnitelnost  na  trhu  práce.  Přeshraniční  spolupráce  v této  oblasti  proto  jednoznačně  zohledňuje  rozvojové potřeby regionu a má potenciál katalyzovat jeho rozvoj v této oblasti.  Společné  studijní  programy  navíc  mají  potenciál  rozvíjet  další  společné  aktivity  a  projekty  mezi  zapojenými institucemi a pracovníky a mohou se tak „přelít“ do intenzivnější spolupráce v oblasti vědy,  výzkumu a inovací (viz předchozí potenciály).  Typy projektů a aktivit pro rozvoj daného potenciálu:  •

Analýza, mapování a studie možností pro společné vzdělávací programy; 

•

Síťování a další nástroje pro rozvoj kontaktů mezi pedagogickými a dalšími pracovníky vysokých  škol; 

•

Podpora  společných  letních  škol  a  dalších  forem  společných  výukových  projektů  malého  rozsahu; 

•

Podpora mobility studentů; 

•

Zapojování  soukromých  podniků  jako  partnerů  společných  výukových  programů  (např.  formou  tzv. Industrial PhD); 

•

Podpora vzniku a akreditace společných studijních programů typu joint‐degree, double‐degree,  atd., zpracování společných studijních podpor, atd. 

Možnost  Podporu pro financování konkrétních aktivit a projektů v tomto potenciálu je možné nalézt v investiční  prioritě  10:  „Investice  do  vzdělávání,  dovedností  a  celoživotního  učení  rozvíjením  infrastruktury  pro  vzdělávání  a  odbornou  přípravu“.  Potenciál  je  bezprostředně  zaměřen  na  zvyšování  kompetencí  a  kvalifikace studentů VŠ a zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce.    Sítě  Analýza  sítí  naznačuje  relativně  slabší  prosíťování  klíčových  aktérů  –  tedy  vysokých  škol,  které  by  byly  využitelné pro rozvoj tohoto potenciálu. Vysoké školy spolu sice jsou propojeny v rámci mezinárodních  sítí  (zejména  sítě  CEEPUS),  bezprostřední  kontakty  mezi  konkrétními  školami  z JMK  a  Rakouska  (tj.  zejména  Vídně)  jsou  ovšem  méně  časté  a  intenzivní.  Kontaktů  z mezinárodních  sítí  je  ovšem  možné  využít pro iniciaci spolupráce v dané oblasti.  | 37

Absorpce  Jak  bylo  uvedeno  výše,  potenciál  prozatím  není  rozvíjen.  Jediným  projektem,  který  by  potenciálně  v budoucnosti mohl být rozvinut do podoby společného studijního programu (prozatím to ovšem není na  pořadu  dne)  je  projekt  EUSOC,  realizovaný  na  Fakultě  sociálních  studií,  který  pravidelně  organizuje  středoevropskou letní školu pro postgraduální studenty v oboru sociálních věd. Na druhou stranu ovšem  existuje,  dle  realizovaných  individuálních  rozhovorů  i  workshopů,  pro  příležitost  tohoto  typu  mezi  vysokými  školami  v Brně  vysoký  absorpční  potenciál,  který  je  ovšem  přímo  závislý  na  dostupnosti  finanční  podpory.  Mimo  mezinárodních  sítí  typu  CEEPUS,  v jejichž  rámci  jsou  navázány  kontakty  mezi  jednotlivými  školami,  je  pro  naplnění  potenciálu  také  možné  využít  existujících  kontaktů  mezi  výzkumnými pracovníky, které jsou v drtivé většině založeny na neformální a personální bázi.    Bariéry a příležitosti  Vznik  a  rozvoj  společných  studijních  programů  představuje  potenciál  pro  zvýšení  kvality  terciárního  vzdělávání v celém projektovém regionu, stejně jako zvýšení zaměstnatelnosti absolventů. Přeshraniční  aktivity v této oblasti proto potenciálně představuji významnou přidanou hodnotu. Podmínkou ovšem je  tvorba  skutečně  kvalitních  společných  programů,  jejichž  vytváření  by  nebylo  pouhou  snahou  o  využití  dostupných  finančních  prostředků  (problém  tzv.  perverse  incentive),  ale  skutečně  přinesly  přidanou  hodnotu všem zapojeným institucím. Vzhledem k faktu, že prozatím není spolupráce tohoto typu mezi  vysokými  školami  z JMK  a  Vídně  (příp.  Dolního  Rakouska),  je  vhodné  podporovat  také  doprovodné  aktivity,  které  umožní  těsnější  spolupráci  škol  na  vzdělávání  a  připraví  cestu  pro  společné  studijní  programy (např. letní školy a další vzdělávací aktivity tohoto typu, podpora specifických mobilit studentů  příbuzných oborů, podpora budování společných projektových týmů, atd.). 

4.1.4. Podpora přeshraniční spolupráce mezi školami a podnikatelskými subjekty  Potřeba  po  intervenci  tohoto  typu  opět  jednoznačně  vyplývá  ze  zjištěných  slabých  míst  regionu,  mezi  nimiž  strategické  dokumenty  kraje  vyjmenovávají,  mimo  jiné,  vysoký  podíl  absolventů  mezi  nezaměstnanými, nedostatečná nabídka kvalifikovaných pracovníků na trhu práce v některých klíčových  odvětvích a obecně nesoulad mezi potřebami trhu práce a vzděláváním především na středních školách  a  odborných  učilištích.  Potenciál  tak  není  zacílen  pouze  na  oblast  vzdělávání,  má  rovněž  velmi  silný  přesah do oblasti trhu práce. Vyšší zapojení podnikatelských subjektů do výuky je proto předmětem řady  opatření  Programu  rozvoje  JMK  i  dalších  strategických  dokumentů  (viz  např.  opatření  A.1.1  a  A.1.2  Programu).  Významným  problémem  a  omezujícím  faktorem  na  trhu  práce  je  rovněž  nedostatečná  jazyková  vybavenost  absolventů.  Rozvoje  jazykových  kompetencí  na  úrovni  základních  a  středních  škol  je  proto  rovněž předmětem několika opatření strategických dokumentů.  Přeshraniční iniciativa v této oblasti je proto vyhodnocena jako jednoznačná přidaná hodnota, která má  potenciál  zvýšit  kvalifikaci  absolventů  a  jejich  uplatnitelnost  na  trhu  práce,  a  to  i  mimo  hranice  ČR.  Intervence  v oblasti  přeshraniční  spolupráce  mezi  školami  a  podnikatelskými  subjekty  tak  potenciálně  zvyšuje  přeshraniční  pracovní  mobilitu  a  podporuje  budování  přeshraničního  pracovního  trhu  tím,  že  odstraňuje  překážky  pro  uplatnění  na  pracovním  trhu  na  druhé  straně  hranice.  Mimo  objektivní  kompetence, které studenti tímto způsobem získávají (znalost potřeb a požadavků přeshraničního trhu  práce,  zisk  vhodného  mixu  kompetencí,  které  jsou  na  opačné  straně  hranice  požadovány,  jazyková  vybavenost,  atd.)  se  u  nich  rovněž  eliminuje  měkké,  „mentální“  hranice  a  jistý  ostych  nebo  nejistota  ohledně  zapojení  na  pracovní  trh  na  opačné  straně  hranice,  studenti  zapojením  rovněž  získají  větší  38 |

rozhled,  který  je  dále  motivuje  k hledání  vhodného  zaměstnání.  Iniciativa  je  výhodná  rovněž  pro  zaměstnavatele,  kteří  takto  získají  širší  „pool“  studentů,  které  mohou  v rámci  stáží  připravovat  na  zaměstnání.  Typy projektů a aktivit pro rozvoj potenciálu:  •

Stáže studentů (především SŠ a odborná učiliště) u potenciálních zaměstnavatelů (přeshraniční  záběr), včetně nezbytných doprovodných aktivit; 

•

Zapojování  přeshraničních  podnikatelských  subjektů  (potenciálních  zaměstnavatelů)  do  vzdělávacích programů, propojení teoretické a praktické výuky; 

•

Příprava studentů na specifika pracovního trhu na opačné straně hranice, získávání jazykových a  dalších specifických kompetencí. 

•

Atd. 

  Možnost  Potenciál  je  možné  rozvíjet  za  využití  investiční  priority  č.  10:  „Investice  do  vzdělávání,  dovedností  a  celoživotního  učení  rozvíjením  infrastruktury  pro  vzdělávání  a  odbornou  přípravu“.  Ze  znění  investiční  priority vyplývá, že většina záměrů pro rozvoj uvedeného potenciálu by měla být v rámci přeshraničního  operačního programu způsobilá k financování.    Sítě  V rámci analýzy sítí byly zaznamenány některé neformální sítě, které realizují aktivity rozvíjející uvedený  potenciál.  V této  souvislosti  je  nutné  zmínit  především  aktivity  Okresní  hospodářské  komory  Hodonín,  která  prostřednictvím  svých  osobních  kontaktů  v dolnorakouské  hospodářské  komoře  i  jednotlivých  odborových organizacích zprostředkovala pracovní stáže studentům dvou středních škol v regionu. Tyto  aktivity  ovšem  byly  realizovány  zcela  bez  podpory  ze  zdrojů  EÚS.  Obecně  potom  nejsou  aktivity  naplňující  uvedený  potenciál  prozatím  jakkoliv  významněji  v regionu  rozšířeny.  V případě,  že  aktivity  tohoto  typu  budou  v následujícím  programovém  období  podporovány,  bude  možné  využít  existujících  sítí  mezi  hospodářskými  komorami  a  odborovými  organizacemi,  případně  sítí  dalších  významných  institucí  (např.  obchodní  zastoupení  rakouského  velvyslanectví  v Brně  –  Advantage  Austria,  Rakouské  podnikatelské  centrum  nebo  Rakousko‐české  hospodářské  společnosti  ve  Znojmě,  atd.),  pro  vytvoření  formálních sítí mezi konkrétními školskými zařízeními a podnikatelskými subjekty.    Absorpce  Samotnou absorpci opatření je prozatím obtížné odhadovat. Za potvrzenou je možné považovat pouze  jistou  absorpci  v oblasti  působnosti  OHK  Hodonín.  Za  významnou  bariéru  pro  úspěšnou  absorpci  na  straně škol i podnikatelských subjektů v JMK (které by mohly přijímat do stáží studenty z příhraničních  rakouských středních škol) je především jazyková bariéra, a to jak na straně pedagogů, tak i studentů a  přijímajících podnikatelských subjektů. Naopak za pozitivní je možné považovat skutečnost, že v regionu  existují  sítě,  které  by  mohly  být  mobilizovány  jako  „zprostředkující“  –  tedy  sítě,  které  mají  potenciál  propojovat za tímto účelem konkrétní podnikatelské a vzdělávací subjekty. Má‐li být potenciál úspěšně  rozvinut,  měl  by  být  proto  doplněn  aktivitou  ze  strany  veřejných  institucí,  které  podpoří  absorpční  kapacitu na straně  vzdělávacích institucí (a případně  i podnikatelských subjektů) a zároveň jim umožní  napojení na zprostředkující sítě hospodářských komor, odborových organizací a dalších subjektů.    | 39

Bariéry a příležitosti  Příležitosti  potenciálu  byly  rozpracovány  výše.  Je  zřejmé,  že  úspěšné  rozvinutí  potenciálu  bude  mít  jednoznačně  pozitivní  dopad  na  kompetence,  kvalifikaci  i  obecně  zaměstnatelnost  studentů  SŠ  na  přeshraničním  trhu práce  a  zároveň  poskytne  podnikatelským  subjektům  širší  záběr,  ve  kterém  budou  moci ovlivňovat kvalifikace absolventů školských zařízení a upravovat je dle svých potřeb. Potenciál tak  představuje  příležitost  jak  alespoň  částečně  řešit  strukturální  problém  regionu  s nedostatečně  si  odpovídajícími  nabídkami  absolventů  středních  škol  a  poptávkou  podnikatelských  subjektů,  nezaměstnaností absolventů a nedostatku kvalifikované pracovní síly. Zároveň studentům v ČR umožní  využít  potenciálu  pracovního  trhu  v Rakousku.  Bariérami  tohoto  potenciálu  jsou  prozatím  nerozvinuté  sítě  –  prozatím  téměř  (možná  s výjimkou  bezprostředního  příhraničí)  neexistují  bezprostřední  přeshraniční  kontakty  mezi  školami  a  podnikatelskými  subjekty  –  tyto  tedy  musí  být  navazovány  za  pomoci  zprostředkujících  sítí.  Napojování  škol  na  tyto  zprostředkující  sítě  je  tak,  vedle  samotného  vložení  možnosti  financovat  tyto  typy  aktivit  do  příštího  přeshraničního  operačního  programu,  klíčové  pro rozvoj potenciálu.   

4.1.5. Budování systémů na podporu přeshraniční mobility pracovních sil, posilování  adaptability vůči potřebám trhu práce a celoživotního vzdělávání  Jihomoravský  kraj  trpí  v kontextu  ČR  jako  celku  nadprůměrnou  mírou  registrované  nezaměstnanosti,  jejíž  akcelerace  nikoliv  překvapivě  souvisí  s působením  hospodářské  krize  –  mezi  roky  2008  a  2010  vzrostla  nezaměstnanost  v JMK  o  4  %.  Nejvyšší  hodnoty  nezaměstnanosti  (a  zároveň  nejnižší  hodnoty  zaměstnanosti)  přitom  vykazují  příhraniční  regiony  Hodonín,  Znojmo  a  Břeclav.  To  je  způsobeno  především  periferním  charakterem  těchto  regionů  a  nedostatečným  napojením  těchto  regionů  na  ekonomické  centrum  kraje  (tj.  Brno  a  jeho  aglomerace)  –  to  se  týká  především  okresů  Znojmo  a  Hodonín, jejichž napojení na Brno veřejnou infrastrukturou i veřejnou hromadnou dopravou je výrazně  horší než u ostatních okresů. Příhraniční okresy rovněž zaznamenávají násobně vyšší počet uchazečů na  jedno volné místo, než je tomu v případě centrálních částí regionu – v okresu Břeclav překračuje počet  uchazečů na jedno místo krajský průměr téměř trojnásobně, u ostatních dvou příhraničních okresů  jde  přibližně  o  dvojnásobek.  Není  rovněž  bez  zajímavosti,  že  podíl  skupiny  vyučených  uchazečů  na  všech  uchazečích  o  zaměstnání  je  nejpočetnější  rovněž  v příhraničních  okresech  (zatímco  nejnižší  podíl  ze  všech okresů v kraji na všech uchazečích tvoří skupina vysokoškolsky vzdělaných osob).  Z uvedeného  stručného  shrnutí  analýzy  zaměstnanosti  je  zřejmé,  že  zejména  v příhraničních  oblastech  existuje  velmi  vysoký  potenciál  pro  rozvoj  přeshraničního  trhu  práce.  V těchto  oblastech  je  nejvyšší  nezaměstnanost  v celém  kraji,  což  je  způsobeno  především  periferním  charakterem  regionů.  Tyto  regiony  jsou  ale  zároveň  relativně  dobře  napojeny  na  příhraniční  rakouské  regiony,  kde  sice  rovněž  v důsledku  působní  hospodářské  krize  klesá  zaměstnanost  a  je  dlouhodobě  nižší  než  v centru  regionu  (především  metropolitní  oblast  Vídně),  klíčové  hodnoty  indikátorů  zaměstnanosti  a  nezaměstnanosti  jsou  ovšem  v příhraničních  regionech  Rakouska  stále  výrazně  příznivější  než  v příhraničních  regionech  JMK.  Rakouský  pracovní  trh  navíc  má  potenciál  přijmout  nejen  vysoce  kvalifikované  pracovníky,  ale  rovněž řemeslníky s výučním listem, kterých je v klíčových oborech nedostatek. Intenzivnější propojení  pracovních  trhů  v Rakousku  a  ČR  tak  představuje  výrazný  potenciál  pro  růst  kraje  především  v jeho  periferních regionech.  Významnou  součástí  potenciálu  je  také  rozvoj  systému  celoživotního  učení  v přeshraničním  kontextu.  Rozvoj  systémů  celoživotního  vzdělávání  je  významnou  součástí  strategických  dokumentů  JMK  (tvoří,  mimo jiné, jedno ze samostatných opatření Strategie JMK). Přeshraniční spolupráce v této problematice  umožní  sdílení  a  přenos  dobré  praxe  a  know‐how,  a  tedy  v důsledku  zvýšení  kvality  systémů  40 |

celoživotního vzdělávání. Potenciálně je možné, především v bezprostředním příhraničí, rovněž sledovat  propojování  nabídky  v oblasti  celoživotního  vzdělávání,  jehož  důsledkem  je  zvýšení  kvality  tohoto  systému i kvalifikace účastníků vzdělávání zejména co se týče kompetencí potřebných pro vstup na trh  práce  na  opačné  straně  hranice.  Propojování  nabídky  celoživotního  vzdělávání  tak  má  potenciálně  pozitivní dopad na přeshraniční mobilitu pracovních sil.  Typy projektů pro naplnění potenciálu:  •

Individuální poradenství zájemcům o vstup na zahraniční trh práce; 

•

Posilování kompetencí pro vstup na přeshraniční trh práce 

•

Propojování systémů podpory zaměstnanosti a veřejných služeb zaměstnanosti; 

•

Výměna informací ohledně volných pracovních příležitostí; 

•

Analýzy  a  studie  ohledně  vývoje  přeshraničního  trhu  práce  a  poptávky  po  specifických  kvalifikacích; 

•

Systematický monitoring potřeb přeshraničního trhu práce; 

•

Sdílení dobré praxe ohledně celoživotního učení; 

•

Společná nabídka celoživotního vzdělávání v bezprostředním příhraničí; 

•

Infrastruktura  pro  přeshraniční  celoživotní  vzdělávání  bezprostředně  napojeného  na  potřeby  přeshraničního trhu práce; 

•

Atd. 

  Možnost  Aktivity pro rozvoj potenciálu je možné financovat z následujících zdrojů:  •

Investiční priorita 8b: „Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby  zaměřené na vznik nových pracovních míst (…)“ 

•

Investiční priorita 8c: „Investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti.“ 

•

Investiční  priorita  10  (u  vybraných  aktivit  celoživotního  vzdělávání):  „Investice  do  vzdělávání,  dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.“    

  Sítě  V rámci analýzy sítí bylo identifikováno několik sítí, které již v aktuálním programovém období rozvíjejí  konkrétní aspekty uvedeného potenciálu. Tyto sítě a projekty proto mohou sloužit jako základ pro další  propojování  systémů  podpory  zaměstnanosti  podporujících  přeshraniční  mobilitu  pracovních  sil.  Nejvýznamnější z těchto sítí jsou Česko‐rakouská akademie expertů, ZuWINS nebo Expak CZ‐AT. Tyto se  zaměřují  právě  na  různé  aspekty  podpory  přeshraniční  mobility  od  propojování  institucí  a  zajišťování  toku  informací  až  po  práci  se  samotnými  uchazeči  o  vstup  na  zahraniční  trh  práce  formou  konzultací,  poskytování právních služeb, atd. Jak je zřejmé z výše uvedeného, sítí pro podporu přeshraniční mobility  se účastní řada odlišných aktérů, především potom hospodářské komory, odborové svazy a úřady práce.  Výraznou aktivitu v tomto směru vykazují v JMK především hospodářské komory. Zajímavé naopak je, že  žádné  z nalezených  sítí  se  neúčastnil  úřad  práce  s působností  v bezprostředním  příhraničí  (Znojmo,  Břeclav,  Hodonín)  –  byť  tedy  jsou  alespoň  v projektu  Akademie  expertů  zapojeny  neformálně  (tedy  funkčně,  ovšem  nikoliv  jako  projektoví  partneři).  Zaznamenány  byly  také  sítě  zaměřené  na  podporu  mobility vysoce kvalifikovaných pracovních sil.  | 41

Absorpce  Na základě realizovaného výzkumu mezi relevantními institucemi je možné uvést, že mezi nimi existuje  absorpce  pro aktivity ve prospěch uvedeného potenciálu, tato absorpce  se ovšem vykazuje především  kontinuitu  s předchozími  projekty.  Je  tedy  možné  zaznamenat  jednoznačný  zájem  na  pokračování  projektů typu Akademie expertů. Pokud  má být potenciál  plně  rozvinut, je nutné aktivizovat i  sítě  pro  další jeho aspekty, které prozatím nejsou příliš rozvinuté. Jinými slovy, existuje nepopiratelná absorpční  kapacita schopná produkovat iniciativy a projekty v oblasti služeb pro osoby vstupující na zahraniční trh  práce  nebo  výměny  informací  a  analýz  ohledně  vývoje  trhu  práce  a  dalších  relevantních  problematik.  Nižší absorpční kapacita ovšem byla zaznamenána co se týče projektů skutečného propojování veřejných  služeb zaměstnanosti, vzájemné spolupráce ohledně nabízení volných pracovních míst, atd. V důsledku  toho prozatím není potenciál uspokojivě naplňován – pokud konkrétní osoba projevuje zájem o vstup na  trh práce na opačné straně hranice, existuje již jistá infrastruktura služeb pro takové osoby (poradenství,  konzultační místa, atd.), pro‐aktivní podpora a motivace nezaměstnaných ke vstupu na přeshraniční trh  práce je ovšem stále relativně nízká.    Bariéry a příležitosti  Jak  bylo  uvedeno,  potenciál  vykazuje  příležitost  k řešení  velmi  neuspokojivého  stavu  trhu  práce  především  v příhraničních  oblastech.  Jeho  rozvinutí  umožní  propojení  trhu  práce,  a  tedy  rozšíření  nabídky volných pracovních míst, kterých mohou osoby v těchto oblastech využít, a to často v regionu  s lepší  dopravní  dostupností,  než  centrální  části  JMK.  Pro  plné  rozvinutí  potenciálu  je  ovšem  nutné  především  mnohem  intenzivnější  zapojení  úřadů  práce  do  existujících  i  nových  přeshraničních  sítí,  poněvadž právě úřady práce jsou pro cílovou skupinu nezaměstnaných klíčovými institucemi, kde hledají  informace  o  pracovních  příležitostech.  Rovněž  je  nutné  výrazněji  rozvinout  služby  nezaměstnaným  v oblasti  rozvoje  jejich  kompetencí  pro  působení  na  přeshraničním  trhu  práce,  především  potom  jazykových.  Nedostatečné  znalosti  a  kompetence  jsou  totiž  patrně  největší  překážkou  pro  skutečný  rozvoj přeshraniční mobility pracovních sil.   

4.1.6. Spolupráce  škol  a  dalších  institucí  formálního  i  neformálního  vzdělávání  (a  volnočasových  aktivit),  včetně  spolupráce  v  environmentálním  vzdělávání  a  poradenství  Mezinárodní  spolupráce  škol  a  školských  zařízení  a  podpora  mezinárodní  mobility  žáků  na  úrovni  základních  a  středních  škol  je  součástí  strategických  dokumentů  kraje,  které  tak  legitimizují  potřebu  aktivit  v tomto  směru.  Podobně  také  jsou  několika  opatřeními  v rámci  priority  „Zlepšení  a  podpora  kvalitního  systému  vzdělávání“  podporovány  iniciativy  v oblasti  environmentálního  vzdělávání  a  poradenství  (opatření  A.1.11  a  A.1.12  Programu  rozvoje  JMK).  Vzhledem  k vyššímu  stupni  rozvoje  environmentálního  vzdělávání  a  poradenství  v Rakousku  existuje  významný  potenciál  zvýšení  kvality  v této oblasti v JMK prostřednictvím spolupráce s rakouskými partnery (který je již dnes do značné míry  využíván).   Ještě  zásadněji  ovšem  potřebu  zapojení  tohoto  potenciálu  do  rámce  budoucího  financování  přeshraničních  projektů  na  rakousko‐české  hranici  vnímá  Analýza  sítí.  Ta  mezi  nejvýznamnější  bariéry  pro rozvoj přeshraniční spolupráce (který je základní podmínkou naplnění všech potenciálů, které byly  ve vztahu přínosu přeshraniční spolupráce k růstu jihomoravského regionu identifikovány) řadí „měkké“  mentální  bariéry  (nedůvěra,  předsudky,  kulturní  odlišnosti,  odlišná  ekonomická  úroveň,atd.)  a  nedostatečnou znalost jazyka. Jediným efektivním způsobem, jak tyto měkké bariéry překonávat, a tedy  42 |

zvyšovat intenzitu přeshraniční spolupráce na všech úrovních, je podporovat příležitosti k neformálnímu  setkávání  obyvatel  obou  regionů.  Efektivní  je  přitom  přirozeně  podporovat  taková  setkání  především  (ovšem nikoliv výhradně) u mladých lidí, kteří jsou již méně ovlivněni zažitými představami a předsudky  (které sahají většinou do doby rozdělení obou regionů železnou oponou) a jsou také více ochotni učit se  cizím jazykům, pokud jsou náležitě motivováni.   Potřeba  rozvíjet  uvedený  potenciál  pro  přeshraniční  spolupráci  tedy  spočívá  především  v následujících  aspektech:  •

Systematické  oslabování  „mentálních  bariér“  pro  spolupráci  v projektovém  regionu  prostřednictvím podpory neformálních i formalizovaných setkávání žáků základních a středních  škol v rámci vyučovacích i volnočasových aktivit; 

•

Zvyšování jazykových kompetencí u mladých lidí, především potom znalost německého jazyka (u  níž  je  možné  pozorovat  upadající  zájem  ze  strany  mladých  lidí),  jako  prostředku  pro  zvyšování  intenzity přeshraniční spolupráce ve všech oblastech; 

•

Delší  tradice  a  cenné  know‐how  rakouských  partnerů  především  v oblasti  environmentálního  vzdělávání a poradenství; 

•

Výměna zkušeností. 

  Zároveň  je  nutné  upozornit,  že  pro  řadu  iniciativ  především  v oblasti  neformálního  vzdělávání  a  volnočasových aktivit má klíčový význam Fond malých projektů, který aktivity podobného typu iniciuje.  Typy projektů pro naplnění potenciálu:  •

Podpora  dlouhodobé  spolupráce  konkrétních  škol  a  dalších  vzdělávacích  institucí  a  podpora  mobility žáků a studentů; 

•

Podpora  přeshraničních  aktivit  v oblasti  formálního  i  neformálního  vzdělávání  jednorázového  charakteru (například společné akce, pobyty, akce typu „Univerzita mladých“, atd.); 

•

Výměna  zkušeností  a  přenos  know‐how  v oblasti  environmentálního  vzdělávání,  zdravého  životního stylu, atd.; 

•

Společné česko‐rakouské tematicky zaměřené vzdělávací akce; 

•

Společná  česko‐rakouská  metodická  podpora  pro  zavádění  témat  spojených  se  „sousedstvím“  do  vzdělávacích  programů  základních  a  středních  škol  (sdílené  historické  dědictví,  reálie  sousedního regionu, jazykové vzdělávání, atd.); 

•

Zpracovávání  didaktických  a  studijních  podpor  v environmentálním  vzdělávání  týkajících  se  sdíleného přírodního, kulturního a historického dědictví; 

•

Společné  vzdělávání  pedagogických  pracovníků  zejména  v oblasti  environementálního  vzdělávání, udržitelného rozvoje, zdravého životního stylu, atd.; 

•

Stáže a kurzy pro pedagogické pracovníky (zejména jazykové); 

•

Využití  školních  zahrad,  přírodních  areálů  a  dalších  lokalit  pro  vzdělávání,  budování  (společné)  infrastruktury přírodních učeben pro předškolní a počáteční vzdělávání; 

•

Česko‐rakouské projekty zaměřené na místní udržitelný rozvoj a propojení školy s komunitou; 

•

Budování poradenských center pro oblast environementálního vzdělávání, udržitelného rozvoje  a zdravého životního stylu, přenos know‐how a dobré praxe; 

•

Atd.  | 43

Možnost  Projekty na rozvoj potenciálu je možné zařadit do následujících investičních priorit:  •

Investiční priorita 6c: „Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví“; 

•

Investiční  priorita  10:  „Investice  do  vzdělávání,  dovedností  a  celoživotního  učení  rozvíjením  infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.“    

•

Investiční priorita 11 (zejména co se týče využívání Fondu malých projektů a rovněž spolupráce  na  institucionální  úrovni  mezi  zřizovateli  školských  zařízení  a  dalších  institucí  v oblasti  vzdělávání):  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšován  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity (…)“. 

  Sítě  Již existující sítě v dané oblasti jsou neseny především třemi institucemi:  •

Přeshraničními aktivitami Střediska služeb školám, které spravuje a řídí určitou „servisní síť“ pro  základní,  střední  i  mateřské  školy  v oblasti  spolupráce  se  školami  v Rakousku.  Tato  síť  má  dostatečnou kapacitu a potenciál zprostředkovávat „twinningové“ spolupráce konkrétních škol,  iniciovat  nová  partnerství  a  obecně  zvyšovat  zájem  vzdělávacích  institucí  o  přeshraniční  spolupráci. Zároveň projektově zajišťuje řadu konkrétních aktivit v rámci spolupráce škol. 

•

Klíčová  je  činnost  Fondu  malých  projektů,  který  financuje  široké  spektrum  konkrétních  společných  přeshraničních  aktivit  v oblasti  formálního  i  neformálního  vzdělávání  a  volnočasových aktivit. 

•

Přeshraniční  aktivity  školského  zařízení  Lipka,  které  tvoří  základ  pro  přeshraniční  sítě  v oblasti  environmentálního  vzdělávání  a  poradenství  v Jihomoravském  kraji  –  na  tuto  základní  síť  je  následně  opět  napojena  řada  dalších  škol  a  vzdělávacích  institucí,  jejichž  žáci  a  studenti  jsou  konečnými příjemci aktivit sítí Lipky. 

Mimoto ovšem existuje především v bezprostředním příhraničí řada autonomních sítí mezi vzdělávacími  institucemi, které jsou nositeli společných česko‐rakouských aktivit v oblasti formálního i neformálního  vzdělávání. Tyto mikro‐sítě  jsou lokalizovány především v příhraničních městech, nejvýznamnější z nich  je  potom  Znojmo,  kde  funguje  intenzivní  spolupráce  především  s dalšími  školami  z Retzu.  Jedním  z vrcholů těchto aktivit je například společná česko‐rakouská mateřská školka v Mitteretzbachu.    Absorpce  Z realizované analýzy sítí i dalšího výzkumu v rámci Analýzy potenciálu (především potom workshopy) je  zřejmé,  že  v regionu  existuje  dostatečná  absorpční  kapacita  pro  rozvoj  a  naplnění  potenciálu.  Ta  je  založena  především  v existujících  „servisních“  sítích,  které  zprostředkovávají  přeshraniční  partnerství  a  aktivity  mezi  konkrétními  vzdělávacími  institucemi  a/nebo  slouží  jako  klíčový  kanál  pro  výměnu  zkušeností  a  transfer  know‐how.  To  sebou  ovšem  nese  také  jisté  riziko,  poněvadž  rozvoj  potenciálu  prozatím přímo závisí  na  kapacitě  několika klíčových  institucí.  Pro skutečný rozvoj potenciálu  by proto  bylo přínosné zvýšit intenzitu spolupráce také na úrovni institucionálních kapacit a zapojení institucí typu  Odboru  školství,  mládeže  a  tělovýchovy  KÚ  JMK  do  posilování  absorpční  kapacity  regionu  v tomto  potenciálu.     

44 |

Bariéry a příležitosti  Rozvíjení  potenciálu  nabízí  příležitost  oslabovat  tradiční,  obtížně  uchopitelné,  nicméně  jednoznačně  intenzivně  působící  limity  pro  přeshraniční  spolupráci,  která  leží  „v  myslích  lidí“.  Mimoto  rovněž  představuje  příležitost  jak  zvýšit  znalost  německého  jazyka  mezi  mladou  generací  (jejíž  deficit  je  opět  výrazným limitem rozvoje přeshraniční spolupráce), obecně sbližovat mladé lidi z obou stran hranice a  v neposlední řadě zvyšovat kvalitu ve vzdělávání a povědomí o společně sdílené historii. Již dnes existují  v této oblasti významné „odrazové můstky“, které mohou být využity pro další rozvoj spolupráce v této  oblasti,  především  potom  existují  silné  „servisní  sítě“,  které  jsou  jednotlivým  školám  k dispozici  pro  rozvoj jejich bilaterálních i multilaterálních partnerství. Pro výraznější rozvoj potenciálu je ovšem vhodné  navázat  také  spolupráci  na  institucionální  úrovni,  která  pomůže  vyšší  penetraci  a  absorpci  především  opatření technického charakteru (např. společné metodické dokumenty, vzdělávání pedagogů, atd.).   

4.1.7. Společná infrastruktura pro podnikání ve specifických oborech (klastry)  Rozvoj  podnikání  (a  to  především  v příhraničních  oblastech)  je  jedním  z důležitých  cílů  strategických  dokumentů  kraje,  které  za  tímto  účelem  formulují  řadu  opatření.  Spolupráce,  co  se  týče  budování  specifické  infrastruktury  pro  podnikání  především  v příhraničních  oblastech,  má  potenciál  povzbudit  zakládání  a  růst  malých  a  středních  podniků,  které  budou  těžit  nejen  ze  spolupráce  se  zahraničními  společnostmi, poskytuje příležitost pro proniknutí na širší trhy, využití moderních pracovních postupů a  technologií  a  vyšší  aplikaci  economy  of  scale,  tedy  efektivnější  produkci  prostřednictvím  sdílení  společných nákladů mezi vyšší počet subjektů.  Společné klastrové politiky a integrace klastrů zaměřených na shodný typ podnikání je také předmětem  Zprávy o regionálním rozvoji regionu CENTROPE za rok 2012, která ale zároveň varuje, že propojování a  integrace klastrů může být v přeshraničním kontextu velmi náročný úkol. Pokud je ale iniciativa úspěšná,  empirická  zkušenost  ukazuje,  že  přeshraniční  propojování  klastrů  vede  k otevírání  nových  trhů  pro  zapojené  MSP,  rozvoj  kontaktů  především  mezi  výzkumnou  a  aplikační  sférou  a  v neposlední  řadě  zvyšování  kapacity  a  kvalifikace  manažerů  klastrů,  kteří  se  naučí  nové  techniky  a  strategie.  Iniciativy  v oblasti  klastrové  politiky  tak  vedou,  mimo  jiné,  k rozvoji  lidských  zdrojů  v této  oblasti  a  růstu  zkušeností s využíváním tohoto typu podnikatelské infrastruktury pro rozvoj podnikání v daném regionu.  Poptávka po vyšší iniciativě regionů v propojování a budování přeshraničních klastrů byla zaznamenána  také  v rámci  realizovaných  workshopů,  potřeba  je  tedy  založená  jak  na  strategických  a  analytických  dokumentech  regionu  a  nadnárodního  regionu  CENTROPE,  tak  i  na  poptávce  ze  strany  zapojených  subjektů (především potom hospodářských komor).  Potenciál  je  možné  rozvíjet  dvěma  způsoby  –  buďto  propojováním  již  existujících  klastrů  v příhraničí,  které  jsou  zaměřeny  na  stejný  výrobní  sektor,  nebo  budováním  nových  klastrů  v oblastech  podnikání,  v nichž  existuje  potenciál  pro  rozvoj  na  obou  stranách  hranice.  Zde  je  vhodné  postupovat  prostřednictvím  pilotních  projektů,  které  ověří  proveditelnost  a  životaschopnost  takových  iniciativ.  Workshopy  ukázaly,  že  jedním  z oborů,  v němž  by  bylo  možné  realizovat  takový  pilotní  projekt  je  například výroba nábytku – vybudovaný klastr by umožnil sdílení kapacit zejména co se týče výzkumu a  vývoje,  z nějž  by  profitovaly  všechny  zapojené  podniky.  Takových  sdílených  služeb  by  ovšem  v přeshraničním  klastru  mohla  být  založena  celá  řada.  Iniciativa  musí  být  ovšem  nejprve  podložena  kvalitní analytickou prací, která by skutečně identifikovala zájem podnikatelů o přeshraniční spolupráci  v klastrech a obory i lokality, v nichž by bylo možné o takové iniciativě uvažovat.  Předmětem potenciálu jsou tedy následující aktivity:  •

Mapování a analýza existujících klastrů v přeshraničním regionu;  | 45

•

Vytipování možných spoluprací a propojení mezi existujícími klastry; 

•

Informování o klastrech a potenciálních partnerech; 

•

Vytvoření  infrastruktury  pro  přeshraniční  spolupráci  klastrů  –  studie  a  analýzy  konkrétních  případů a sektorů (např. výzkum trhu, atd.); 

•

Výměna zkušeností a rozvoj kapacit pro manažery klastrů; 

•

Realizace  výzkumu  a  studií  ohledně  nových  možností  pro  zakládání  přeshraničních  klastrů  v blízkém příhraničí; 

•

Institucionální podpora pro nové iniciativy v oblasti společných přeshraničních klastrů; 

•

Podpora  budování  týmů,  které  by  připravovaly  projekty  propojování  nebo  zakládání  nových  klastrů; 

•

Atd. 

  Možnost  Iniciativy je možné financovat z následujících investičních priorit:  •

Investiční priorita 1b: „Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a  služeb,  přenosu technologií, sociálních  inovací  a  aplikací  veřejných služeb, stimulace  poptávky,  vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace.“ 

•

Investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných  služeb (…)“. 

Sítě  Prozatím  nebyly  v rámci  Analýzy  sítí  nalezeny  sítě,  které  by  uvedený  potenciál  naplňovaly,  tedy  podporovaly propojování českých a rakouských klastrů, resp. jejich zakládání. Na druhou stranu je ovšem  možné zaznamenat několik sítí, které jsou dostatečně silné na to, aby se tohoto úkolu zhostily. Klíčové  v tomto  smyslu  jsou  především  existující  silné  sítě  mezi  jednotlivými  hospodářskými  komorami  a  poté  také  sítě  institucí  zaměřených  na  propojování  inovací  s podnikáním,  které  mají  zároveň  zkušenosti  s řízením klastrů, zejména tedy síť organizací JIC a ecoplus. Přínosné by v tomto smyslu mohlo být také  zapojení  kapacit  sítě  CENTROPE.  Propojení  těchto  sítí  by  mohlo  poskytnout  dostatečnou  kapacitu  pro  rozvoj potenciálu.    Absorpce  Dle realizovaného výzkumu se zdá, že pro naplnění potenciálu by bez výraznějších problémů vzniky sítě  pro institucionální podporu propojování, resp. zakládání klastrů. Výmluvný je v tomto smyslu i samotný  fakt,  že  iniciativa  k nalezení  a  pojmenování  tohoto  potenciálu  má  původ  především  v realizovaných  workshopech – existuje tedy skupina příjemců, která má zájem o rozvoj potenciálu. Tito by ovšem plnili  zejména  právě  roli  institucionálních  podpůrných  sítí.  Zcela  jinou  otázkou  je,  zda  existuje  dostatečná  absorpce pro samotné výsledky jejich činnosti, tedy zda je patrný zájem ze strany podnikatelů o založení  a fungování společných přeshraničních klastrů (tedy zda by klastry byly skutečně naplněny), resp. zájem  jednotlivých klastrů o přeshraniční propojování a integraci. Pro vyhodnocení tohoto aspektu absorpce je  nutné  realizovat  podrobný  výzkum  mezi  cílovými  skupinami  malých  a  středních  podniků  na  obou  stranách  hranice. Hluboká analýza v tomto směru tedy  musí nezbytně  být první aktivitou realizovanou  pro rozvoj potenciálu, aby bylo zamezeno nehospodárnému nakládání s prostředky.  46 |

Příležitosti a bariéry  Potenciál  v sobě  zahrnuje  jednoznačnou  příležitost  stimulovat  podnikání  ve  specifických  oborech  prostřednictvím  sdružování  rakouských  a  českých  MSP  obdobného  zaměření  do  společných  klastrů,  které  by  nejen  umožnily  výrazně  navýšit  jejich  kapacitu  co  se  týče  výzkumu  a  inovací  (která  by  byla  sdílena), ale rovněž by otevíraly cestu pro nová strategická partnerství a pro vstup na přeshraniční trhy.  Jistým  omezením  mohou  být  legislativní  bariéry,  institucionální  bariéry  při  propojování  již  existujících  klastrů a v neposlední řadě absence dostatečné absorpce klastrů mezi MSP.   

4.2. Lidé a služby  4.2.1. Spolupráce  v plánování  a  řízení  poskytování  sociálních  a  zdravotnických  služeb, výměna zkušeností   V Jihomoravském  kraji  existuje  stabilizovaná,  dostatečně  hustá  a  dostupná  zdravotní  péče  na  celém  území  kraje.  Co  se  sociální  služeb  týče,  i  zde  dochází  k jejich  rozvoji  (za  posledních  let  došlo  ke  zdvojnásobení  počtu  poskytovatelů  sociálních  služeb),  nárůst  je  ovšem  nižší  než  nárůst  počtu  klientů  sociálních služeb, tudíž je nutné další navyšování jejich kapacit. Nabídka sociálních služeb je v rámci kraji  rozmístěna  relativně  rovnoměrně  (co  se  týče  počtu  obyvatel  na  jednu  službu),  přesto  je  ale  možné  pozorovat  určité  disparity  co  se  týče  stupně  naplňování  potřeb  sociálních  služeb  v jednotlivých  regionech,  přičemž  větší  nedostatek  zařízení  sociálních  služeb  je  patrný  zejména  na  Vyškovsku,  Břeclavsku  a  Hodonínsku.  Vzhledem  k demografickým  trendům  je  významným  deficitem  v celém  kraji  nedostatek  (především  pobytových)  sociálních  služeb  pro  cílovou  skupinu  seniorů,  jejíž  velikost  bude  dále narůstat.   Poskytování  sociálních  služeb  se  v Jihomoravském  kraji  řídí  Střednědobým  plánem  rozvoje  sociálních  služeb (aktuálně platný na roky 2012 – 2014), na místní úrovni jsou potom formulovány obdobné plány  (často  označované  také  jako  „komunitní  plány“),  které  koordinují  nabídku  sociálních  služeb  lokálního  významu.  Zároveň  je  zaveden  systém  monitoringu  kvality  sociálních  služeb,  tj.  systém  inspekcí,  které  certifikují  jednotlivé  instituce  jako  registrovaného  poskytovatele  sociálních  služeb  (resp.  jim  mohou,  v případě zásadních rozporů se standardy kvality poskytování sociálních služeb tento status odebrat).  V oblasti  poskytování  sociálních  a  zdravotnických  služeb  existuje  výrazný  potenciál  pro  rozvoj  přeshraniční  spolupráce.  Aktuální  Program  rozvoje  JMK  formuluje  celkem  20  opatření  pro  prioritu  „Zajištění dostupné a kvalitní zdravotní a sociální péče ve všech částech kraje a průřezová pro‐rodinná  politika“, přičemž u většiny z nich je pro jejich uspokojivé plnění efektivní využít přeshraniční spolupráce.  Jedná se především (ovšem nikoliv výlučně) o následující opatření Programu:  •

Realizace aktivit vedoucích k dosažení efektivního provozu zdravotnických zařízení (…); 

•

Zlepšování a standardizace kvality péče ve zdravotnických zařízeních kraje; 

•

Stabilizace kvalifikovaného lékařského i nelékařského personálu v krajských nemocnicích; 

•

Zpracování krajské koncepce zdravotní politiky; 

•

Vypracování koncepčních dokumentů z oblasti zdravotnictví; 

•

Zajištění dostupnosti zdravotnické záchranné služby ve všech částech kraje; 

•

Podpora preventivních zdravotních programů pro občany Jihomoravského kraje; 

•

Podpora terénních sociálních služeb (…); 

| 47

•

Zajištění potřebné, rovnoměrně vyvážené sítě poskytovatelů sociálních služeb, jejich srovnatelné  dostupnosti pro občany v jednotlivých částech kraje a posílení jejich kapacit; 

•

Zajištění metodické podpory a kontroly v oblasti naplňování a dodržování standardů kvality (…); 

•

Podpora dalšího vzdělávání pracovníků zdravotních a sociálních služeb (…); 

•

Zajištění  komplexní  informovanosti  v oblasti  sociálních  a  zdravotních  služeb  a  podpora  spolupráce sociálních služeb a zdravotnictví; 

•

Podpora komunitního plánování v oblasti sociálních služeb; 

•

Atd. 

Výrazným  potenciálem  (startovním  bodem)  přeshraniční  spolupráce  je  také  asymetrie  co  se  týče  velikosti  sídel  v bezprostřední  blízkosti  hranic,  tedy  skutečnost,  že  zatímco  na  české  straně  hranice  je  možné  nalézt  několik  větších  měst  (Znojmo,  Mikulov,  Břeclav,  částečně  Hodonín),  v bezprostřední  blízkosti  hranice  z rakouské  strany  se  nacházejí  řádově  menší  sídla.  To  bezprostředně  generuje  vyšší  dostupnost  zdravotnických  i  sociálních  služeb  na  české  straně  hranice,  kterou  je  možné  koordinovat  s rakouskými  partnery  –  pro  řadu  sídel  v blízkosti  hranic  jsou  totiž  přilehlá  česká  města  s dostatečnou  vybaveností  zdravotními  a  sociálními  službami  geograficky  blíže  než  jejich  vlastní  (rakouská)  spádová  centra  (zejména  se  to  týká  nemocnic,  podobně  ale  také  některých  zdravotnických  specializací  nebo  konkrétních sociálních služeb).    Spolupráce na rozvoji tohoto potenciálu se může odehrávat ve třech rovinách:  •

Krajská  veřejné  správa  –  spolupráce  na  této  úrovni  se  může  týkat  především  koordinace  koncepcí,  systému  dostupnosti  zdravotní  péče  a  sociálních  služeb,  koordinace  plánování  dostupnosti  služeb,  monitoringu  jejich  kvality,  vyhodnocování  efektivity  poskytovaných  služeb,  koordinace preventivních programů, atd. 

•

Poskytovatelé  zdravotnických  a  sociálních  služeb  v celém  regionu  –  spolupráce,  do  které  se  mohou zapojit všichni poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb v regionu se týká především  sdílení  know‐how  a  zkušeností  jednotlivých  zařízení,  stáže  a  systémy  vzdělávání  pracovníků  zdravotních a sociálních služeb  

•

Poskytovatelé  zdravotních  a  sociálních  služeb  a  obce  v bezprostředním  příhraničí  –  na  této  úrovni  existuje  významný  potenciál  hlubší  spolupráce  v oblasti  poskytování  sociálních  a  zdravotních  služeb,  tedy  integrace  plánů  dostupnosti  jednotlivých  služeb,  tj.  společné  vyhodnocování  potřeb  v daném  přeshraničním  území  jako  celku  a  plánování  služeb  odpovídajících  potřebám  pro  toto  území  a  vzájemné  sdílení  kapacit.  Takový  přístup  umožní,  mimo  jiné,  významné  zefektivnění  provozu  sociálních  a  zdravotnických  služeb,  poněvadž  kupříkladu  zamezí  budování  stejných  služeb  na  obou  stranách,  pokud  dané  území  může  být  obsloužené jedinou. Zároveň se v přeshraničním regionu výrazně zvýší dostupnost těchto služeb.  Jasnou  podmínkou  pro  takovou  integraci  systémů  poskytování  zdravotnických  a  sociálních  služeb  ovšem  musí  předcházet  harmonizace  na  úrovni  legislativy  i  harmonizace  standardů  kvality  a  dalších  norem  souvisejících  s poskytováním  služeb  tak,  aby  bylo  možné,  aby  český  poskytovatel  bez  jakéhokoliv  omezení  mohl  poskytovat  své  služby  na  rakouském  území  a  naopak.  

      48 |

Možnost  Jak  bylo  uvedeno,  rozvoj  potenciálu  má  několik  rovin  od  spolupráce  na  institucionální  úrovni  přes  obecnou výměnu zkušeností a vzdělávání až po budování společných systémů poskytování zdravotních a  sociálních služeb. Tomu odpovídají různé investiční priority EK. Jednotlivé aktivity naplňující zde uvedené  potenciály tedy mohou být zařazeny do následujících investičních priorit:  •

Investiční  priorita  9a:  „Investice  do  zdravotnické  a  sociální  infrastruktury,  které  přispívají  k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní  stav,  a  přechod  od  institucionálních  ke  komunitním  službám.“  –  zejména  co  se  týče  aktivit  ve  prospěch budování společných nabídek a systémů. 

•

Částečně  investiční  priorita  10  (zejména  co  se  týče  vzdělávání  a  zvyšování  kvalifikace  zaměstnanců  ve  zdravotních  a  sociálních  službách):  „Investice  do  vzdělávání,  dovedností  a  celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.“ 

•

Investiční  priorita  11  –  zejména  pro  opatření  technické  asistence  a  institucionální  spolupráce:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím  posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb (…):“ 

  Sítě  Co  se  týče  oblasti  zdravotnictví,  je  realizován  pilotní  projekt  Zdraví  bez  hranic  –  Gesundheit  ohne  Grenzen, bezprostředně navazující na projekt Zdraví – Gesundheit, který je možné považovat za počátek  kooperace  v této  oblasti.  Naopak  v případě  sociálních  služeb  prozatím  nejsou  vytvořeny  významnější  sítě, které by mohly hrát roli odrazových můstků pro další spolupráci. V minulosti bylo pouze částečně  rozpracováno  téma  sdílení  znalostí,  zkušeností  a  dobré  praxe  na  místní  úrovni    ‐  např.  síť  organizace  Betánie  na  české  straně  a  poskytovatelů  sociálních  služeb  v Dolním  Rakousku  (vč.  obce  Poysdorf  jako  zřizovatele) nebo podobné aktivity několika poskytovatelů  sociálních služeb v Hodoníně a Zistersdorfu.  Tyto  i  další  obdobné  aktivity  jsou  buďto  financovány  ze  zdrojů  Fondu  malých  projektů  nebo  jsou  realizovány  zcela  mimo  rámec  EÚS.  Rovněž  pochopitelně  existují  neformální  vztahy  kupříkladu  mezi  charitami  v JMK  a  Dolním  Rakousku  /  Vídni.  Nad  rámec  studijních  pobytů  a  výměn  zkušeností  ovšem  není prozatím možné zaznamenat žádnou aktivitu, která by naplňovala zmíněný potenciál.   Vlastní  posouzení  existence  sítí,  které  by  mohly  uvedený  potenciál  uchopit  a  rozvíjet,  tedy  není  jednoznačné.  Rozvíjení  společných  systémů  pro  poskytování  především  sociálních  služeb  na  lokální  úrovni je možné tam, kde existují silné sítě lokálních samospráv (např. Znojmo‐Retz). Tyto sice prozatím  obdobné  aktivity  nevyvíjejí,  mají  pro  to  ovšem  dostatečnou  kapacitu.  Na  druhou  stranu  je  ale  rovněž  nutné uvést, že skutečný rozvoj potenciálu může – bez ohledu na sílu lokálních sítí – nastat pouze pokud  bude doplněn o spolupráci institucionálního charakteru, která vybuduje společný formální i normativní  rámec pro integraci systému poskytování sociálních a zdravotních služeb.  Absorpce  Jak  již  bylo  uvedeno  v odstavci  výše,  jistou  absorpci  je  možné  pozorovat  tam,  kde existují silné  lokální  (komunitní) sítě. V rámci realizace workshopů byly kupříkladu zaznamenány iniciativy mezi Znojmem a  Retzem v oblasti koordinace systémů poskytování sociálních služeb. Je ovšem zřejmé, že absorpce musí  být podpořena iniciativou na úrovni regionálních administrativ a politických reprezentací. Naopak vyšší  absorpci  opatření  je  možné  nyní  pozorovat  v oblasti  zdravotnictví,  kde  již  byla  zaznamenána  právě  iniciativa  na  této  úrovni.  Zároveň  je  ovšem  nutné  upozornit  na  odlišný  charakter  absorpce  opatření  –  zatímco iniciativy v oblasti zdravotnických služeb jsou a téměř jistě budou vedeny především shora dolů, 

| 49

pokud má být rozvinut potenciál u sociálních služeb, musí být podpořena absorpce na úrovni lokálních  samospráv a jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, tedy zdola nahoru.  Bariéry a příležitosti  O  příležitostech  spolupráce  bylo  již  pojednáno  výše,  rozvoj  potenciálu  povede  ke  zvýšení  kvality,  dostupnosti i efektivity poskytování zdravotnických a sociálních služeb (podpoří tedy všechny tři aspekty  rozvoje  veřejných  služeb  v oblasti  zdravotnictví  a  sociálních  služeb,  které  rozpracovávají  strategické  materiály  kraje),  a  to  především  v bezprostředním  příhraničí.  Mimo  prozatím  nedostatečnou  (nebo  v oblasti  sociálních  služeb  prozatím  spíše  neexistující)  spolupráci  na  institucionální  úrovni,  která  by  nastavila  základní  podmínky  pro  rozvoj  potenciálu  ve  směru  skutečného  propojování  nabídky  zdravotních  a  sociálních  služeb  jsou  největší  překážky  legislativního  charakteru.  Zároveň  by  v případě  sdílení  kapacit  sociálních  a  zdravotních  služeb  musely  být  vyřešeny  otázky  financování.  Jednoznačně  potom i zde platí, že jednou z největších bariér pro naplnění potenciálu je bariéra jazyková. 

4.2.2. Budování  přeshraničních  platforem  pro  koordinaci  a  řízení  cestovního  ruchu  (na  lokální  úrovni)  a  společné  přeshraniční  infrastruktury  pro  CR  (zejm.  cyklostezky).   Jihomoravský kraj je hned po Praze druhým nejatraktivnějším krajem ČR pokud je měřeno počtem hostů  v hromadných ubytovacích zařízeních. Zároveň ale vykazuje podprůměrný podíl zahraničních turistů na  hostech v ubytovacích zařízeních – zahraniční hosté tvoří pouze 36,4 % (přičemž průměr ČR je téměř 52  %).  Zároveň  je  zaznamenán  nejnižší  průměrný  počet  přenocování  ze  všech  krajů  ČR  –  pouze  2,0  noci  oproti  průměru  3,0  noci  v celé  ČR  a  6,3  nocím  v Karlovarském  kraji.  Z uvedeného  stručného  přehledu  základních dat tedy je zřejmé, že Jihomoravský kraj je dostatečně atraktivní pro turistický ruch, ovšem  zároveň  převažují  krátkodobé  návštěvy  (až  57  %  všech  návštěv  JMK  za  účelem  turismu  je  dokonce  jednodenních).  Strategickým cílem  kraje  tak  je nejen zvýšit atraktivitu území především pro  zahraniční  turisty  (při  návštěvách  stále  převládají  tuzemští  turisté),  ale  také  (a  především)  docílit  delších  pobytů  především  zahraničních  turistů  v kraji  (tedy  oslabit  pozici  kraje  –  z pohledu  zahraničních  turistů  –  jako  zajímavou zastávku na cestě mezi Prahou a Vídní / Budapeští).   Důležitost  cestovního  ruchu  pro  rozvoj  kraje  je  také  nutné  vnímat  z pohledu  pracovních  příležitostí  a  ekonomické  aktivity  obyvatel.  Významné  turistické  atraktivity  kraje  (např.  Lednicko‐valtický  areál,  Mikulov,  Znojmo,  atd.)  jsou  často  lokalizovány  do  oblastí,  které  mají  více  periferní  charakter  a  nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (viz výše). Sektor služeb v cestovním ruchu je v těchto oblastech  významnější  pro  ekonomickou  aktivitu  obyvatel,  než  tomu  je  v centrálních  částech  kraje.  Rozvoj  turistického ruchu je proto pro rozvoj především více periferních částí kraje zcela klíčový.  Již  na  první  pohled  je  zřejmé,  že  přeshraniční  spolupráce  v oblasti  turismu  a  poskytování  služeb  v cestovním ruchu je efektivním nástrojem pro dosahování cílů JMK v této oblasti. Tento důraz dokonce  uznává i Program rozvoje kraje, který mezi opatřeními na podporu priority koordinace cestovního ruchu  jmenuje  „Koordinace  aktivit  v cestovním  ruchu  s okolními  destinacemi  a  samosprávnými  celky,  a  to  včetně  sousedních států“  (viz opatření D.1.5).  Podobně  zdůrazňuje  potenciál koordinovaného  přístupu  k rozvoji cestovního ruchu i Zpráva o regionálním rozvoji regionu CENTROPE za rok 2012, která uvádí, že  „zvýšení  přeshraničních  interakcí  (mezi  poskytovateli  služeb  v CR)  je  pro  turismus  přínosné“  poněvadž  jde o důležitý sektor ekonomik regionů CENTROPE (viz Zpráva, s. 77).   Potenciál  přeshraniční  spolupráce  pro  rozvoj  turistického  ruchu  v regionu  spočívá  v následujících  aspektech:  50 |

•

Cestovní  ruch  mezi  příhraničními  oblastmi  je  velmi  málo  rozvinutý.  Navzdory  geografické  blízkosti a délce společné hranice s Rakouskem tvoří turisté z Rakouska až čtvrtou nejpočetnější  skupinu zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních, jejich počet (cca 23 tis.) je přitom násobně  nižší než v případě turistů z Polska (74 tis.), Slovenska (50 tis.) nebo Německa (43 tis.). V tomto  smyslu je proto možné pozorovat velmi výraznou (a prozatím nepříliš využitou) příležitost. 

•

Sídlené  historické  i  kulturní  dědictví  umožňuje  vytvářet  komplexnější  produkty  v CR,  které  tak  mohou  prodloužit  délku  pobytu  turistů  v regionu.  Takovými  tématy,  okolo  kterých  je  možné  budovat  společný  postup  v koordinaci  CR  jsou  kupříkladu  sdílené  historické  dědictví  (Lichtenštejnské  panství,  které  se  rozkládalo  na  území  obou  států  a  přestavuje  ucelený  historicko‐kulturní komplex), sdílené přírodní dědictví (zejména Národní park Podyjí / Thaythal),  sdílená  tradice  vinařství  (představující  potenciál  pro  rozvoj  vinařské  turistiky),  sdílená  tradice  lázeňství  (založená  dokonce  na  stejném  přírodním  zdroji,  podzemní  vodě  využívané  společně  lázněmi v Rakousku i ČR), atd. 

•

Vysoká  důležitost  sektoru  služeb  v CR  pro  ekonomickou  aktivitu  především  v příhraničních  oblastech regionu – tedy geografická blízkost klíčových atraktivit. 

•

Již  existující  spolupráce  mezi  konkrétními  poskytovateli  služeb  v CR  na  lokální  úrovni,  jejichž  potenciál ovšem zdaleka není uspokojivě využitý. 

Zvýšení  spolupráce  v cestovním  ruchu  má  tedy  bezprostřední  souvislost  s podporou  podnikání  a  rozvojem malých a středních podniků zejména v příhraničních oblastech, kde tvoří služby v CR klíčovou  součást lokálních ekonomik.    Potenciál je vhodné rozvíjet zejména následujícími aktivitami:  •

Podpora  lokálních  institucí  pro  koordinaci  a  management  CR  s přeshraniční  působností  s cílem  koordinovat  a  propojovat  soukromé  i  veřejné  aktéry  v oblasti  služeb  CR  a  vytvářet  tak  přeshraniční produkty v cestovním ruchu, kongresové turistice a lázeňství, které by prodloužily  pobyt  turistů  v regionu  (např.  společný  časově  omezený  „pas“  opravňující  k  neomezenému  vstupu do lázeňských zařízení v přeshraničním regionu, atd.); 

•

Budování lokálních centrál CR a turistických informačních center s přeshraniční působností; 

•

Zpracování společných analýz a strategií rozvoje CR v konkrétním přeshraničním regionu; 

•

Koordinace  a  podpora  iniciativ  vedoucích  ke  zvýšení  kvality  služeb  v CR  –  stáže,  výměna  zkušeností, certifikace, atd.; 

•

Aktivity společného destinačního managementu přeshraničních regionů; 

•

Společné  informační,  propagační  a  marketingové  aktivity  ve  společném  přeshraničním  regionu  směřující  na  zvýšení  přeshraničního  cestovního  ruchu  ze  strany  obyvatel  regionů,  podpora  nabídek exkurzí a pobytových akcí pro školy v regionu; 

•

Rozvoj společných témat sdíleného historicko‐kulturního dědictví využitelných pro CR; 

•

Podpora regionálních produktů, tradičních řemesel, atd.; 

•

Další nástroje posilování regionální a přeshraniční identity regionu; 

•

Další rozvoj přeshraniční sítě cyklostezek; 

•

Podpora rozvoje další společné fyzické infrastruktury pro CR (např. využití toku Dyje pro potřeby  CR, atd.); 

•

Atd.  | 51

Možnost  Možnost podpory spolupráce na daném potenciálu vychází z jeho propojení s cílem posilování malého a  středního  podnikání.  Vzhledem  k potřebným  iniciativám  ze  strany  veřejných  institucí  (především  při  budování  platforem  pro  spolupráci  poskytovatelů  služeb  v CR)  je  vhodnou  investiční  prioritou  také  podpora institucionální spolupráce.  Vhodné jsou především následující investiční priority:  •

Investiční  priorita  1b  (částečně):  „Podpora  podnikových  investic  do  výzkumu  a  inovací,  vývoje  produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace  poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace.“ 

•

Investiční priorita 3: „Zvyšování konkurenceschopnosti MSP.“ 

•

Investiční priorita 6c: „Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví“; 

•

Investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných  služeb (…):“ 

Sítě  Při  zpracování  Analýzy  sítí  byly  zaznamenány  existující  lokální  sítě  mezi  konkrétními  podnikateli  v CR  v bezprostředním  příhraničí.  V řadě  případů  byly  katalyzátory  vzniku  těchto  sítí  lokální  hospodářské  komory  na  obou  stranách  hranice,  které  pořádají  „síťovací“  akce  pro  lokální  podnikatelské  subjekty.  Spolupráce  ovšem  zpravidla  nepřesahuje  formu  dodavatelsko‐odběratelských  vztahů.  Při  výzkumu  nebyly zaznamenány žádné aktivity vyššího stupně spolupráce, kupříkladu společné nabídky služeb v CR  nebo  společné  produkty.  Uvedená  mikro‐partnerství  nemají  dostatečnou  kapacitu  pro  pozvednutí  spolupráce na kvalitativně vyšší úroveň koordinace a spojování nabídek jednotlivých poskytovatelů.   Naopak  na  centrální  úrovni  existují  pevné  sítě  mezi  institucemi  zodpovědnými  za  koordinaci  CR  a  destinační  management  regionů  jako  celku  –  tj.  zejména  Centrály  cestovního  ruchu  na  straně  JMK  a  jejích protějšků především v Dolním Rakousku (zejm. Weinviertel Tourismus GmbH). Tyto pevné sítě jsou  jednoznačně  základem  spolupráce  v oblasti  destinačního  managementu,  společného  marketingu  a  koordinace  specifické  infrastruktury  pro  CR  (např.  cyklostezky)  na  úrovni  regionu  jako  celku,  nemají  ovšem  dostatečnou  kapacitu  (resp.  „dosah“)  na  to,  aby  podpořily  koordinaci  nabídek  služeb  v CR  na  lokální úrovni.   Absorpce  Ze  strany  klíčových  cílových  skupin  aktivit  daného  potenciálu,  tedy  MSP  v oblasti  cestovního  ruchu  především v bezprostřední blízkosti hranice, je možné pozorovat zájem o zvýšení spolupráce s protějšky  na  opačné  straně  hranice  (což  pochopitelně  pojímají  především  jako  obchodní  příležitost  rozšířit  svůj  akční  rádius).  Pokud  ale  má  být  potenciálu  skutečně  plně  využito,  musí  se  do  těchto  partnerství  zapojovat  také  instituce  veřejného  (nebo  polo‐veřejného)  charakteru,  které  budou  poskytovat  zázemí  pro koordinační platformu. Výhledově je potom vhodné uvažovat o specializovaných institucích (ideálně  s účastní  veřejných  i  soukromých  aktérů)  zaměřených  na  marketing,  destinační  management  a  incomingové  aktivity  na  úrovni  přeshraničních  regionů.  Zárodky  takové  spolupráce  s účastí  veřejných  i  soukromých  aktérů  bylo  možné  pozorovat  kupříkladu  na  Znojemsku  (viz  síť  Marketingoffensive  Hollabrunn‐Znojmo).        52 |

Příležitosti a bariéry  Rozvoj potenciálu může být klíčovým faktorem pro ekonomický rozvoj především příhraničních regionů  s vysokým zastoupením sektoru služeb v CR na lokální ekonomice. Potenciál zároveň nabízí příležitost jak  napomoci řešení strukturálních problémů JMK  v oblasti cestovního ruchu i zvýšit přeshraniční mobilitu  v regionu.  Rovněž  představuje  silný  potenciál  pro  rozvoj  doposud  na  české  straně  (na  rozdíl  od  rakouského příhraničí) nepříliš rozvinutého lázeňství. Rozvoj potenciálu ovšem vyžaduje velmi proaktivní  přístup  ze  strany  veřejných  a  poloveřejných  subjektů  a  zároveň  jejich  ochotu  vytvářet  společné  platformy a podniky se soukromým sektorem v regionu. Aktivní stimulace absorpce je základem pro plné  využití potenciálu.   

4.2.3. Propojování  kulturních  institucí  a  nabídek  kulturních  atraktivit  a  událostí  (lokální i regionální)  Potenciál bezprostředně souvisí s potenciálem rozvoje přeshraničních platforem pro podporu cestovního  ruchu v regionu. Propojování nabídky kulturních atraktivit umožňuje zpracování komplexních produktů  v CR. Budování společné infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu zejména v příhraniční jako klíčového  aspektu  ekonomického  rozvoje  periferních  regionů  tedy  představuje  klíčovou  legitimizaci  potřeby  koordinace  a  spolupráce  v oblasti  kultury.  Společná  kulturní  nabídka  disponuje  vysokým  potenciálem  podpořit především regionální přeshraniční turistiku (tedy jednodenní návštěvy Jihomoravského kraje ze  strany obyvatel příhraničních rakouských regionů a naopak). Jak přitom bylo ukázáno výše, přeshraniční  turistika  lokálního  charakteru  je  velmi  nerozvinutá  a  představuje  jeden  ze  slabých  bodů  spolupráce  v oblasti cestovního ruchu.  Druhým  zdůvodněním  potřeby  rozvíjet  potenciál  přeshraničního  propojování  kulturních  institucí  a  nabídek  kulturních  a  společenských  atraktivit  je  vysoká  penetrace  společných  kulturních  projektů  a  aktivit  realizovaných  na  lokální  úrovni  mezi  veřejností.  Jak  bylo  několikrát  zmíněno,  projekty  tohoto  typu,  tedy  projekty  people‐to‐people  disponují  vysokým  potenciálem  oslabovat  „měkké“  bariéry  pro  přeshraniční spolupráci. Pokud má docházet k dalšímu rozvoji přeshraničních aktivit především na úrovni  lokálních  komunit,  je  nutné  podporovat  iniciativy,  které  vytvářejí  příležitost  pro  setkávání  obyvatel  z obou  stran  hranice  a  vytvářejí  tak  „podhoubí“  pro  vznik  a  rozvoj  přeshraničních  projektů  většího  rozsahu.  Pro  realizaci  lokálních  přeshraničních  iniciativ  v oblasti  kultury  ovšem  je  klíčové,  jak  již  bylo  uvedeno, zachování Fondu malých projektů i pro následující období.  Potenciál má tedy dvě úrovně. Spolupráce kulturních institucí a propojování jejich nabídky na regionální  úrovni  (včetně  budování  společné  kulturní  infrastruktury)  přispívá  především  k rozvíjení  potenciálu  spolupráce  v oblasti cestovního ruchu. Naopak přeshraniční  kulturní a společenské iniciativy  na lokální  úrovni  napomáhají  oslabování  „virtuálních  hranic“  mezi  českými  a  rakouskými  komunitami  především  v bezprostředním příhraničí a vytvářejí tak potenciál pro rozvoj dalších přeshraničních aktivit.    Typy konkrétních aktivit pro naplnění potenciálu na lokální úrovni:  •

Výměna  informací  o  nabídce  kulturních  a  společenských  událostí  na  obou  stranách  hranice  (např. v lokálních novinách a informačních periodicích); 

•

Podpora budování sítí mezi kulturními institucemi a dalšími spolky na lokální úrovni; 

•

Realizace konkrétních akcí typu people‐to‐people; 

•

Výměna informací, know‐how a dobré praxe, stáže, atd. 

  | 53

Typy konkrétních aktivit pro naplnění potenciálu na regionální úrovni:  •

Společné  „pasy“  zajišťující  vstup  do  kulturních  institucí  a  atraktivit  v CR  v přeshraničním  prostoru; 

•

Pravidelné  zveřejňování  informací  o  kulturních  událostech  v přeshraničním  prostoru  na  regionální úrovni, příprava společných kulturních „terminářů“, atd.; 

•

Příprava  společných  přeshraničních  produktů  propojujících  kulturu  a  CR  a  jejich  realizace  v městech a obcích na obou stranách regionu (např. putovní výstavy, festivaly, atd. se společnou  přeshraniční  tématikou  –  např.  regionální  řemesla,  regionální  produkty,  vinařství,  osobnosti  regionu, gastronomie, atd.); 

•

Budování sítí mezi regionálními kulturními institucemi; 

•

Zpracování  společných  publikací  (průvodců)  o  kulturních  atraktivitách  v přeshraničním  regionu  s důrazem na méně známé lokality a osobnosti; 

•

Výměna  know‐how,  dobré  praxe  a  zkušeností  v oblasti  kulturního  managementu  a  kreativního  průmyslu; 

•

Budování  a  obnova  společné  infrastruktury  pro  kulturní  aktivity  (ovšem  za  podmínky  skutečně  podstatného přeshraničního významu); 

•

Digitalizace a propojování archivů a sbírek; 

•

Atd. 

Možnost  Řada  z aktivit  uvedených  výše  bude  způsobilá  pro  financování  především  z prostředků  Fondu  malých  projektů, pokud takový fond bude zřízen. Především pro aktivity regionálního charakteru je možné využít  následující investiční priority:  •

Investiční priorita 6c: „Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví.“ – a to pro financování  projektů infrastruktury pro kulturní aktivity (hmotné i nehmotné) i další aktivity v oblasti rozvoje  sdíleného kulturního dědictví (společné publikace, společné „pasy“, atd.); 

•

Investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných  služeb (…)“ – především pro aktivity zaměřené na rozvoj sítí mezi kulturními institucemi, výměnu  dobré praxe, atd. 

Sítě  Při analýze sítí byly zaznamenány rozvinuté sítě kulturních institucí, a to jak na regionální, tak i na lokální  úrovni.  Sítě  na  lokální  úrovni  zahrnují  především  nejrůznější  kulturní,  volnočasové  a  folklorní  spolky,  které  si  budují  partnerskou  spolupráci  s přeshraničními  organizacemi  podobného  zaměření.  Lokálních  kulturních  sítí  se  rovněž  velmi  často  účastní  také  municipality.  Mimoto  byly  také  zaznamenány  sítě  lokálního charakteru, které jsou tvořeny pouze příhraničními municipalitami a jsou zaměřené především  na propagaci společných kulturních atraktivit a sdíleného kulturního dědictví. Regionální sítě mají často  propojení na obdobné sítě v oblasti cestovního ruchu (a to zejména prostřednictvím organizace Centrála  cestovního  ruchu  Jižní  Moravy)  a  jsou  zaměřeny  především  na  budování  infrastruktury  pro  kulturní  aktivity  nebo  na  propagaci  společného  kulturního  dědictví  v přeshraničním  regionu.  Rovněž  existují  rozvinuté institucionální sítě mezi klíčovými regionálními aktéry v této oblasti (Národní památkový úřad, 

54 |

Moravská galerie, odpovídající odbory KÚ JMK, atd. a jejich partnerské instituce v Rakousku), které slouží  především jako komunikační kanály mezi jednotlivými institucemi.    Absorpce  Absorpce  výše  zmíněných  kulturních  institucí  i  lokálních  aktérů  v tomto  potenciálu  je  hodnocena  jako  velmi  vysoká.  Existující  sítě  mají  dostatečnou  kapacitu  pro  jeho  rozvoj  (dle  vyjádření  řady  aktérů  absorpční  kapacita  sítí  v oblasti  kultury  výrazně  převyšuje  prostředky,  které  tyto  instituce  získaly  pro  rozvoj přeshraničních projektů v současném programovém období).    Příležitosti a bariéry  Rozvoj  potenciálu  je  možné  považovat  především  za  podporu  pro  rozvoj  dalších  potenciálů  v oblasti  přeshraniční  spolupráce,  které  jsou  klíčové  pro  ekonomický  růst  regionu.  Během  realizace  výzkumu  nebyly  zaznamenány  žádné  výrazné  bariéry  (s  výjimkou  finančních)  pro  rozvoj  potenciálu,  který  může  využít kapacity existujících sítí.   

4.3. Životní prostředí a infrastruktura  4.3.1. Infrastruktura pro přeshraniční mobilitu   Nedostatečná infrastruktura pro přeshraniční mobilitu je citována na řadě míst strategických dokumentů  kraje  i  koncepcí  a  analytických  dokumentů  projektu  CENTROPE.  Klíčovým  problémem  je  pochopitelně  nedostatečné kapacitní spojení mezi Brnem a Vídní, jehož řešení ovšem leží mimo kapacitu nástrojů EÚS.  Mimoto  jsou  především  v materiálech  CENTROPE  citovány  některé  další  potřeby  a  slabá  místa  v infrastruktuře,  jako  je  kupříkladu  nedostatečné  propojení  měst  a  obcí  mimo  hlavní  centra,  absence  integrovaných  dopravních  systémů  v celém  regionu  (mezinárodní  propojení  integrovaných  dopravních  systémů je jedním z navrhovaných opatření Programu rozvoje JMK – viz opatření C.2.2) a nedostatečné  propojení bezprostředního příhraničí veřejnou dopravou (z materiálu Infrastructure Needs Assessment  Tool jednoznačně  vyplývá,  že v celém česko‐rakouském  příhraničí  v JMK neexistuje propojení  veřejnou  hromadnou  dopravou,  které  by  bylo  alespoň  částečně  srovnatelné  s individuální  automobilovou  dopravou, s výjimkou propojení Znojma a Hollabrunnu, které je označeno za „hraniční srovnatelnost“ –  na rozdíl od propojení Brna s Vídní, na němž je nabídka veřejné dopravy plně srovnatelná s individuální  automobilovou dopravou).  Spíše  než  strategickými  dokumenty  JMK  a  dalšími  analytickými  podklady  CENTROPE  ovšem  potřebu  realizovat  aktivity  v tomto  potenciálu  jasně  definuje  především  výstup  Analýzy  sítí.  Nedostatečná  propojení jak fyzickou infrastrukturou, tak i systémy veřejné dopravy jsou zcela zásadním omezením pro  rozvoj přeshraniční mobility v oblasti trhu práce, cestovního ruchu, atd. Naplňování tohoto potenciálu je  tedy nutnou podmínkou pro rozvoj klíčových potenciálů přeshraniční spolupráce v oblasti trhu práce a  ekonomiky obecně. Potenciál tedy směřuje především do příhraničních regionů JMK (jak bylo ukázáno  v analytické  části,  infrastruktura  pro  mobilitu  mezi  regionálními  centry  je  i  přes  absenci  kapacitního  napojení Brna s Vídní uspokojivá) a spíše než jako potenciál sám o sobě má podobu podmínky nezbytné  pro rozvoj dalších klíčových potenciálů.    Aktivity pro posílení infrastruktury pro přeshraniční mobilitu by měly zahrnovat:  •

Propojování integrovaných dopravních systémů;  | 55

•

Budování přeshraničních integrovaných nabídek veřejné dopravy; 

•

Podpora přeshraniční multimodální dopravy, včetně budování přestupních uzlů pro přeshraniční  mobilitu zahrnujících propojení s prvky bezmotorové dopravy; 

•

Koordinace  jízdních  řádů  v přeshraničním  území  a  jejich  napojení  na  dopravní  spojení  s centrálními částmi regionů s cílem minimalizace doby přestupů; 

•

Realizace  analýz  a  studií  potřeb  přeshraniční  mobility  a  podpora  přímých  propojení  veřejnou  hromadnou dopravou mezi klíčovými body přeshraniční mobility; 

•

Propojování  systémů  poskytování  informací  o  spojení (zahrnující  možnost  realizovat  část  cesty  prostřednictvím bezmotorové dopravy); 

•

Budování propojení příhraničních oblastí fyzickou infrastrukturou tam, kde její absence omezuje  přeshraniční mobilitu; 

•

Atd. 

Možnost  Z výše  uvedených  aktivit  sloužících  k rozvinutí  potenciálu  bude  velmi  obtížné  realizovat  především  budování  fyzické  infrastruktury  lokálního  významu,  která  zvýší  přeshraniční  mobilitu  v konkrétním  území. Pokud ve finální legislativě EU ke strukturálním fondům tato možnost skutečně nebude, je nutné  implementaci  nástrojů  EÚS  v budoucím  programovém  období  propojit  s dalšími  (regionálními)  zdroji  financování  regionálního  rozvoje  tak,  aby  nedostatečná  fyzická  propojení  nepředstavovala  úzké  místo  rozvoje dalších návazných potenciálů. Ostatní aktivity by měly být způsobilé k financování v následujících  investičních prioritách:  •

Investiční  priorita  7b:  „Zvyšování  regionální  mobility  prostřednictvím  připojení  sekundárních  a  terciárních uzlů k infrastruktuře TEN‐T.“ 

•

Investiční  priorita  7c:  „Rozvoj  nízkouhlíkových  dopravních  systémů  šetrných  k životnímu  prostředí a podpora udržitelné městské mobility.“ 

  Sítě  Vzhledem  k charakteru  potenciálu  je  zřejmé,  že  pro  jeho  naplňování  budou  klíčové  především  sítě  budované  shora.  Tyto  sítě  představují  velmi  stabilní  propojení  konkrétních  veřejných  institucí  (odpovědné  odbory  krajských  úřadů  a  jejich  protějšky  v rakouském  správním  systému,  instituce  typu  Správa  a  údržba  silnic,  koordinátoři  integrovaných  systémů    veřejné  dopravy  –  zejm.  Kordis,  jednotliví  přepravci,  atd.).  Zároveň  je  ovšem  vhodné  tyto  sítě  propojit  také  s lokálními  samosprávami  (alespoň  prostřednictvím  vytvoření  stabilních  komunikačních  kanálů),  které  lépe  zachytávají  aktuální  potřebu  a  problémy  v oblasti  přeshraniční  mobility.  Obecně  je  ovšem  možné  prohlásit,  že  aktuálně  fungující  sítě  v oblasti dopravy mají dostatečnou kapacitu pro rozvoj potenciálu v případě, že k tomu budou dostupné  finanční zdroje.  Absorpce  Vzhledem  ke  klíčové  roli  sítí  budovaných  shora  při  naplňování  potenciálu  není  otázka  absorpce  příliš  relevantní.  Absorpce  je  přímo  závislá  na  politickém  rozhodnutí  ohledně  naplňování  potenciálu.  Vzhledem k omezeným finančním zdrojům by ovšem samotné absorpci měla předcházet náležitá analýza  potřeb a problémů  v oblasti přeshraniční  mobility tak,  aby bylo  s omezenými prostředky nakládáno co 

56 |

nejefektivněji a konkrétní opatření byla implementována skutečně tam, kde existuje vysoká poptávka po  infrastruktuře pro přeshraniční mobilitu.    Příležitosti a bariéry  Naplňování potenciálu je katalyzátorem pro posílení přeshraniční spolupráce v řadě dalších oblastí, které  vyžadují kvalitní přeshraniční mobilitu obyvatel a návštěvníků regionu – především potom v oblasti trhu  práce,  cestovního  ruchu  a  hospodářství.  Je  dokonce  možné  hovořit  o  kauzální  vazbě  mezi  kvalitní  přeshraniční dopravní infrastrukturou a naplňováním řady z ostatních zde zmíněných potenciálů. Mimo  fakt, že pro realizaci výše zmíněných aktivit je, více než u jiných potenciálů, nutná explicitní politická vůle  je  možné  pozorovat  také  jistá  omezení  legislativního  charakteru  –  obzvláště  v případě  propojování  integrovaných dopravních systémů (resp. budování společného IDS v bezprostředním příhraničí), které je  nutné  před  vlastním  zahájením  aktivit  vyjasnit.  Významnou  bariérou  je  potom  také  roztříštěnost  systémů  veřejné  dopravy  na  rakouské  straně,  která  komplikuje  budování  společných  systémů.  Jejich  připravované  sjednocení  je  proto  možné  naopak  považovat  za  příležitost  k prohloubení  spolupráce  v této oblasti.   

4.3.2. Spolupráce  v oblasti  ochrany  před  přírodními  katastrofami,  dopady  změn  klimatu a ochrany přírody obecně  Ochrana  životního  prostředí,  zmírňování  negativních  dopadů  lidské  činnosti  na  životní  prostředí  a  zavádění  systémů  pro  předvídání  a  zvládání  přírodních  katastrof  tvoří  významnou  součást  krajských  strategických dokumentů.  I  přesto,  že životní prostředí  v kraji  je považováno  za relativně  stabilizované  (není  potřebné  bezprostředně  řešit  zásadní  ekologické  zátěže),  patří  zejména  jižní  (příhraniční)  části  kraje  mezi  území,  která  jsou  významně  ohrožena  půdní  erozí  i  extrémním  počasím  –  povodněmi  a  suchem. Jižní Morava, spolu s přilehlými rakouskými regiony, jsou dokonce považovány za území nejvíce  ohrožené suchem ve střední Evropě.   Program  rozvoje  kraje  z tohoto  důvodu  formuluje  řadu  opatření  pro  zlepšování  stavu  životního  prostředí,  zmírňování  následků  lidské  činnosti  a  boje  s přírodními  katastrofami  a  důsledky  extrémního  počasí,  jako  například  budování  sítě  imisního  monitoringu  (E.1.4),  podpora  zlepšování  kvality  ovzduší  (E.1.5), likvidace ekologických zátěží (E.1.6), šetrné hospodaření v lesích (E.1.8), revitalizace vodních toků  a  zprůchodnění  vodních  překážek  (E.1.10),  podpora  staveb  protipovodňové  ochrany  s důrazem  na  ochranu sídel a zadržení vody v krajině (E.2.5), preventivní opatření před nepříznivými dopady budoucích  klimatických změn (E.3.5), atd.  Přestože  to  krajské  strategické  dokumenty  explicitně  nezmiňují,  přeshraniční  spolupráce  a  koordinace  zmíněných  i  dalších  aktivit  je  zcela  nezbytnou  součástí  pro  řešení  potřeb  kraje  v této  oblasti  a  plnění  zmíněných opatření. Klíčovým východiskem tohoto argumentu je fakt, že z pohledu životního prostředí a  přírodních  (klimatických,  geologických,  atd.)  podmínek  je  hranice  mezi  oběma  státy  irelevantní.  Problémy  spojené  s  využíváním  přírodních  zdrojů  a  řešení  vyskytujících  se  problémů  na  společně  obývaném  území  musí  být  řešeny  společným  přístupem  –  v  opačném  případě  se  konkrétní  opatření  často  míjí  účinkem.  V případě  sdíleného  hraničního  toku  (Dyje)  je  potom  vzájemná  koordinace  aktivit  souvisejících  s její  renaturalizací  a  budování  protipovodňových  opatření  ve  vztahu  k tomuto  toku  zcela  nezbytnou podmínkou pro jejich realizaci. Spolupráce v oblasti životního prostředí tak často není pouze  rozvojovým potenciálem, ale nezbytností.      | 57

V rámci rozvíjení tohoto potenciálu je vhodné podporovat následující aktivity a projekty:  •

Propojování  a  integrace  monitorovacích  a  výstražných  systémů  v rámci  prevence  negativních  dopadů přírodních katastrof (zejména povodně a sucho); 

•

Koordinace budování protipovodňových opatření; 

•

Společné strategie zvládání přírodních katastrof a koordinace krizových plánů; 

•

Výzkum a vývoj v oblasti dopadů změn klimatu v regionu, společné systémy varování a prevence  negativních dopadů sucha a dalších dopadů změn klimatu; 

•

Koordinace  vodohospodářských  plánů  a  řízení  využívání  vodních  zdrojů  obecně,  obzvláště  pro  případ výskytu extrémního počasí; 

•

Společné  přístupy  a  výměna  zkušeností  v oblasti  ochrany  půdy  před  vodní  a  větrnou  erozí  a  zvyšování kvality půdy, výměna zkušeností a budování sítí; 

•

Společné  přístupy  k odstraňování  dopadů  znečišťování  životního  prostředí  v regionu  a  starých  ekologických zátěží; 

•

Koordinace  aktivit  ve  prospěch  zvyšování  kvality  ovzduší  (např.  koordinace  integrovaných  programů  ke  zlepšování  kvality  ovzduší,  společný  přístup  v oblasti  regulace  emisí  v příhraničí,  atd.); 

•

Společné  projekty  renaturalizace  společných  vodních  toků  (zejm.  Dyje),  jejich  zprůchodnění  a  zkapacitnění; 

•

Opatření ke kvalitě vody; 

•

Propojování biotopů; 

•

Atd. 

Možnost  Vzhledem  k rozmanitosti  konkrétních  aktivit  pro  naplňování  potenciálu  je  možné  identifikovat  několik  investičních priorit, kterými je možné různé části potenciálu rozvíjet. Jde zejména o následující:  •

Investiční  priorita  5b:  „Podpora  investic  k řešení  zvláštních  rizik,  zajištění  odolnosti  pro  případ  katastrofy a rozvoj systémů krizového řízení.“ – projekty na budování společných výstražných a  monitorovacích systémů před přírodními katastrofami, propojování krizových plánů, atd.. 

•

Investiční  priorita  5a:  „Podpora  specializovaných  investic  za  účelem  přizpůsobení  se  změně  klimatu.“  –  zejména  investice  do  výzkumu  a  vývoje  v oblasti  dopadů  změn  klimatu  a  přizpůsobení se těmto změnám. 

•

Investiční priorita 6e: „Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace  starých  průmyslových  areálů  a  omezování  znečištění  ovzduší.“  –  řešení  problémů  znečištění  životního prostředí, odstraňování starých ekologických zátěží, atd. 

•

Investiční  priorita  6b:  „Řešení  důležitých  potřeb  investic  do  vodního  hospodářství  za  účelem  plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí.“ 

•

Investiční  priorita  6d:  „Ochrana  biologické  rozmanitosti,  ochrana  půdy  a  podpora  ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur.“ 

•

Investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných  služeb  (…)“  –  koordinace  strategií  a  přístupů  k řešení  problematiky  životního  prostředí  mezi 

58 |

klíčovými  orgány  na  regionální  úrovni,  budování  sítí  municipalit  k ochraně  půdy,  výměna  zkušeností a dobré praxe v oblasti ochrany životního prostředí, atd.  Sítě  V rámci  Analýzy  sítí  bylo  zaznamenáno  několik  „typů“  sítí,  které  rozvíjejí  některé  části  potenciálu.  Obecně je možné tyto sítě třídit do následujících kategorií:  •

Institucionální  sítě  regionálního  dosahu,  které  se  zabývají  především  společnými  projekty  v ochraně  životního  prostředí  v příhraničí  (především  řeka  Dyje  a  Národní  park  Podyjí),  koordinací  protipovodňových  opatření  a  dalších  opatření  pro  zadržování  vody  v krajině  a  prevenci  dopadů  přírodních  katastrof,  koordinací  strategií,  plánů  a  dalších  koncepčních  dokumentů  v oblasti  ochrany  životního  prostředí,  atd.  Členy  těchto  sítí  jsou  především  orgány  státní  správy  a  krajské  samosprávy  –  tedy  určené  odbory  krajských  úřadů  (a  jejich  ekvivalenty  v administrativní  struktuře  Dolního  Rakouska),  Český  hydrometeorologický  ústav,  Správa  Národního parku Podyjí, Povodí Moravy, atd. Není překvapivé, že na rozdíl od ostatních sítí jde  v případě této kategorie o sítě budované především shora. 

•

Sítě zaměřené na řešení konkrétních lokálních problémů v oblasti životního prostředí (především  ochrana  půdy,  ale  také  např.  odpadové hospodářství,  atd.)  a  sdílení  dobré  praxe,  zkušeností  a  know‐how v oblasti ochrany životního prostředí na  lokální i  regionální úrovni. Členy těchto sítí  jsou  především  lokální  samosprávy,  výzkumné  instituce  a  případně  další  veřejní  nebo  polo‐ veřejní aktéři). Konkrétně se jedná kupříkladu o sítě Sondar, Klimabündnis, Bodenbündnis, atd.  

•

Sítě  zaměřené  především  na  popularizaci  a  zviditelnění  témat  ochrany  životního  prostředí,  výměnu a transfer dobré praxe, atd. Členy těchto sítí jsou především NNO, případně výzkumné  instituce nebo aktéři zaměření na environmentální poradenství (bez ohledu na jejich status). U  těchto  sítí  je  možné  často  pozorovat  průniky  s předchozí  kategorií  (projekty  na  řešení  konkrétních  problémů  životního  prostředí  na  lokální  úrovni  jsou  často  doplněny  o  aktivity  zaměřené na publicitu a poradenství). 

•

Vědecko‐výzkumné  sítě,  zaměřené  na  konkrétní  společná  témata  životního  prostředí,  klimatu  nebo dopadů klimatických změn ve společném území. Typicky se těchto sítí účastní především  vědecko‐výzkumné organizace (Mendelova univerzita, Czechglobe, atd.). 

Tyto  sítě  jsou  nositeli  řady  projektů,  které  mohou  plnit  roli  základny  a  „odrazového  můstku“  k intenzivnější spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany před přírodními katastrofami.  Absorpce  V dané  problematice  je  možné  obecně  pozorovat  uspokojivou  absorpci,  ta  se  ovšem  v jednotlivých  aspektech (dílčích aktivitách) potenciálu odlišuje. Žádné potíže ohledně absorpce nebudou vznikat u sítí  budovaných  shora  –  zde  je  absorpce  do  značné  míry  závislá  na  politickém  rozhodnutí  realizovat  konkrétní  projekt  spolupráce.  Navíc  jde  v tomto  případě  o  stabilní  komunitu  konkrétních  institucí  (a  dokonce i konkrétních osob), které spolu běžně koordinují své aktivity a jsou rovněž, soudě na základě  regionálních  výstupů  i  bilaterálního  workshopu,  motivovaní  svou  spolupráci  dále  zintenzivňovat.  Existující  sítě  zabývající  se  výzkumnými  aktivitami  v oblasti  životního  prostředí,  klimatu  a  dopadů  klimatických  změn  na  společném  území  rovněž  vykazují  dostatečnou  kapacitu  i  motivaci  pro  rozvoj  spolupráce,  a  tedy  naplňování  potenciálu  v tomto  aspektu.  Sítě  v oblasti  popularizace  a  zviditelňování  témat  souvisejících  s problematickou  životního  prostředí  a  poskytující  platformu  pro  transfer  a  sdílení  know‐how  sice  také  existují,  jejich  slabostí  je  ovšem  neúčast  zástupců  regionální  administrativy  (a  obecně  politická  podpora)  v  ČR  –  na  rozdíl  od  rakouských  částí  těchto  sítí.  Absorpce  potenciálu  v této  | 59

oblasti  by  proto  měla  být  posílena  aktivnějším  přístupem  ze  strany  JMK.  Co  se  týče  lokálních  sítí,  tyto  vznikají  prozatím  výhradně  zdola  a  na  základě  „nadšení“  (míry  motivace)  konkrétních  lokálních  osobností.  Jejich  absorpce  je  tedy  v JMK  prozatím  spíše  nízká  a  měla  by  být  posílena  (ideálně  opět  podporou  ze  strany  regionální  administrativy,  zapojením  Sdružení  obcí  a  měst  Jihomoravského  kraje,  Regionální rozvojové agentury nebo dalších aktérů tohoto typu).    Příležitosti a bariéry  Potenciál  představuje  příležitost  k efektivnějšímu  naplňování  strategických  cílů  JMK  prostřednictvím  koordinovaného  přístupu  v území  jako  celku  (bez  ohledu  na  státní  hranice)  a  transferu  know‐how  a  dobré  praxe.  Jistým  omezením  (resp.  podmínkou)  pro  naplnění  potenciálu  je,  vzhledem  k charakteru  jeho  dílčích  aktivit,  politická  vůle  k vyšší  intenzitě  spolupráce.  Významné  omezení  ovšem  představuje  také  v tomto  programovém  období  velmi  omezená  možnost  předkládat  trojstranné  přeshraniční  projekty, které by potřeby v oblasti životního prostředí řešily skutečně uceleně (tedy včetně slovenských  partnerů).  

4.3.3. Propojování veřejné infrastruktury v oblasti odpadového hospodářství  Z dostupných koncepčních dokumentů JMK je zřejmé, že jeho kapacita co se týče veřejné infrastruktury  v oblasti  odpadového  hospodářství  je  dostatečná.  Sběr  informací  a  dat  prostřednictvím  workshopů,  který  byl  při  zpracování  Analýzy  potenciálů  realizován  ovšem  upozornil  na  příležitost  v oblasti  sdílení  těchto kapacit v bezprostředním příhraničí. Tento potenciál tedy bezprostředně nereaguje na konkrétní  potřebu  JMK  zkapacitnit  veřejnou  infrastrukturu  v blízkosti  česko‐rakouské  hranice,  spíše  představuje  příležitost pro zvýšení efektivity odpadového hospodářství v tomto regionu prostřednictvím koordinace  a propojení systémů odpadového hospodářství a společných návazných aktivit.  Vzhledem k tomu, že potenciál prozatím nebyl hlouběji analyzován, je před jeho reálným naplňováním  nutné  nejprve  provést  analýzu  potřeb  a  příležitostí  v této  oblasti,  stejně  jako  analýzu  legislativních  omezení pro propojení a sdílení infrastruktury (tedy studii proveditelnosti daného záměru).     Pro naplnění potenciálu je vhodné realizovat následující aktivity:  •

Analytické práce ohledně proveditelnosti potenciálu; 

•

Transfer know‐how a výměna dobré praxe a zkušeností; 

•

Zpracování přeshraničního plánu odpadového hospodářství; 

•

Vyhodnocení efektivity a přínosů spolupráce. 

  Možnost  Vzhledem  k charakteru  aktivit  (které  zahrnují  spíše  spolupráci  na  úrovni  koncepcí  a  procesů  a  nepředpokládají fyzické budování nových kapacit pro odpadové hospodářství) i zapojených subjektů je  nejvhodnějším  zdrojem  pro  financování  aktivit  potenciálu  investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální kapacity  a  zlepšování  účinnosti veřejné správy prostřednictvím  posilování institucionální  kapacity  a  účinnosti  orgánů  veřejné  správy  a  veřejných  služeb (…)“.  Spolupráce  by  měla  mít  charakter  pilotního projektu, který ověří proveditelnost záměru a navrhne další konkrétní kroky.    60 |

Sítě  V průběhu  Analýzy  sítí  nebyla  zaznamenána  žádná  síť,  která  by  se  explicitně  zabývala  spoluprací  na  tématu  odpadového  hospodářství.  Na  druhou  stranu  by  ovšem  pro  aktivity  potenciálu  byly  (alespoň  v úvodní  fázi)  využity  kapacity  institucionálních  sítí  mezi  věcně  příslušnými  úřady  (na  straně  JMK  především Odbor životního prostředí KÚ JMK), které již jsou vytvořeny a fungují v jiných typech projektů  (zaměřených především na oblast životního prostředí). Tyto institucionální sítě by se staly základem sítě  pro rozvoj uvedeného potenciálu.    Absorpce  Absorpce  potenciálu  jako  taková  nebyla  v rámci  Analýzy  sítí  vyhodnocována.  Vzhledem  k faktu,  že  potenciál  byl  formulován  na  veřejných  workshopech  ze  strany  potenciálních  příjemců  projektu  (realizátorů aktivit) je ovšem možné identifikovat zájem z jejich strany.    Příležitosti a bariéry  Potenciál  poskytuje  příležitosti  v podobě  racionalizace  a  zvýšení  efektivity  systému  odpadového  hospodářství v příhraničních oblastech pro obě strany. Co se bariér týče, je nutné prozkoumat především  legislativní  bariéry,  zároveň  je  ovšem  nutné  záměr  hlouběji  analyzovat  co  se  týče  jeho  socio‐ ekonomických přínosů. Specifická studie proveditelnosti (realizovaná jako pilotní projekt) by tedy měla  být jistým „odrazovým můstkem“ pro rozvoj tohoto potenciálu v případě, že se ukáže jako legitimní.   

4.3.4. Spolupráce v oblasti energetické efektivity   Potenciál  má  bezprostřední  návaznost  na  strategické  dokumenty  kraje.  Nedostatečná  osvěta  v oblasti  energetické  efektivity,  energetická  náročnost  budov  i  průmyslu  a  nedostatečně  rozvinutá  řešení  pro  energetickou  soběstačnost  budov  i  komunit  jsou  uváděny  mezi  slabými  stránkami  a  rozvojovými  problémy  kraje  (viz  např.  výčet  problémů  v oblasti  energetických  zdrojů,  které  rozpracovává  Strategie  JMK  –  kapitola  3.3.6  části  B3).  V souladu  s jsou  formulována  opatření  jako  „Podpora  ekologizace  energetických zdrojů a tepelně energetická sanace budov (opatření E.1.7 Programu rozvoje kraje) nebo  opatření  zaměřená  na  snižování  energetické  náročnosti  budov  v majetku  i  mimo  majetek  kraje,  zvyšování energetické účinnosti průmyslových a zemědělských podniků, podpora adekvátního využívání  místních  obnovitelných  zdrojů  energie  nebo  environmentální  osvěta  v oblasti  energetických  úspor  (opatření 3.6 Strategie JMK).  Potenciál  pro  rozvíjení  zmíněných  strategických  potřeb  prostřednictvím  přeshraniční  spolupráce  je  zřejmý  –  spočívá  především  v know‐how  a  zkušenostech  v této  oblasti,  které  jsou  v Rakousku  výrazně  vyšší  než  v ČR.  Jak  vyplynulo  z diskuzí během  realizovaných  workshopů,  tento  potenciál  rozvíjet  oblast  energetické efektivity  a energetických úspor  (mimo  jiné) prostřednictvím  transferu know‐how  a  dobré  praxe si uvědomuje také řada aktérů v Jihomoravském kraji.    Konkrétní aktivity pro rozvoj potenciálu mohou být zacíleny do těchto oblastí:  •

Vývoj  společných  řešení  pro  zvyšování  energetické  efektivity  budov  a  dosahování  energetické  soběstačnosti; 

•

Zpracování  společných  analýz  a  strategií  ohledně  energetické  efektivity  a  využívání  obnovitelných zdrojů energie v prostředí měst a obcí („nízkouhlíkové strategie“);  | 61

•

Podpora  výzkumu  a  vývoje  v oblasti  energetické  efektivity,  energetické  soběstačnosti  a  inteligentních rozvodných systémů; 

•

Transfer  know‐how  a  využívání  dobré  praxe  z Rakouska  při  řešení  problematiky  energetické  efektivity, energetické soběstačnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie na lokální úrovni; 

•

Rozvoj sítí mezi veřejnými institucemi, samosprávami a dalšími aktéry v této problematice; 

•

Rozvoj poradenství a vzdělávání; 

•

Atd. 

  Možnost  Projekty mohou být rozvíjeny v rámci těchto investičních priorit:  •

Investiční priorita 4a: „Podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie.“ 

•

Investiční priorita 4b: „Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů  v MSP.“ 

•

Investiční priorita 4c: „Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů  v infrastrukturách a v sektoru bydlení.“ 

•

Investiční priorita 4e: „Podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti.“ 

  Sítě  V minulosti  byl  realizován  projekt  Energy  Future  AT‐CZ,  který  rozvíjel  základní  aktivity  uvedeného  potenciálu  a  pokoušel  se  generovat  spolupráci  mezi  municipalitami  v ČR  a  Rakousku  v oblasti  energetických úspor na veřejných budovách. Do projektu bylo zapojeno několik obcí v v ČR a v Rakousku  a  také  Okresní  hospodářská  komora  Brno  a  hospodářská  komora  Dolního  Rakouska.  V rámci  této  sítě  ovšem  probíhala  jen  velmi  omezená  přímá  spolupráce  mezi  konkrétními  samosprávami  a  klíčovými  aktéry byly především hospodářské komory. Jinými slovy, (české) municipality byly v tomto případě spíše  pouze  „konzumenty“  výstupů  projektu  (technická  řešení  a  projektové  dokumentace  pro  řešení  energetických  úspor  u  objektů  ve  vlastnictví  obce),  přeshraniční  spolupráce  a  komunikace  potom  byla  realizována  téměř  výhradně  prostřednictvím  kanálu  vytvořeného  oběma  hospodářskými  komorami  (v  Analýze  sítí  byla  tato  konfigurace  popsána  jako  „bipolární  síť“.  Uvedená  spolupráce  tedy  může  sloužit  jako startovací bod pro  projekty, ovšem návazné iniciativy by měly být neseny sítěmi s výrazně aktivnější  účastí veřejných subjektů, které jsou konečnými příjemci spolupráce.    Absorpce  Absorpční kapacitu opatření výrazně snižuje fakt, že na straně JMK není k dispozici jednoznačný partner  – instituce, s niž by rakouské subjekty zaměřené na oblast energetické efektivity a obnovitelných zdrojů  mohly rozvíjet spolupráci (na rozdíl od kraje Vysočina, kde funguje Energetická agentura Vysočiny). Do  určité míry tuto roli sice přejímají (resp. v minulosti přejímaly) nestatní neziskové organizace, především  potom  o.s. Veronica,  taková spolupráce ovšem funguje  spíše na ad‐hoc bázi, nikoliv jako  systematická  spolupráce,  která  postupně  rozvíjí  daný  potenciál.  Absorpční  kapacita  by  také  byla  podpořena  výraznějším  zapojením  regionální  administrativy  do  formovaných  sítí,  která  by  spolupráci  v této  problematice poskytla politickou podporu.      62 |

Příležitosti a bariéry  Spolupráce  v oblasti  energetické  efektivity,  energetické  soběstačnosti  a  OZE  má  potenciál  výrazně  přispět  k naplnění  priorit  JMK  v této  oblasti,  a  to  zejména  z důvodu  vyššího  stupně  know‐how  na  rakouské  straně.  Nejvýraznějšími  bariérami  spolupráce  jsou  ovšem  prozatím  spíše  pasivní  postoj  ze  strany  regionální  a  lokálních  samospráv  a  zejména  absence  jednoznačného  partnera,  který  by  téma  v JMK prostřednictvím spolupráce s rakouskými partnery systematicky rozvíjel. 

4.4. Instituce a regionální rozvoj  4.4.1. Podpora přeshraničního plánování regionálního rozvoje   Zvyšování  efektivity,  kvality  a  akceschopnosti  veřejné  správy  (mimo  jiné)  prostřednictvím  politického  rozhodování  založeného  na  kvalitních  analytických  podkladech  a  v souladu  s komplexními  koncepcemi  rozvoje daných sektorů je jedním z dlouhodobých cílů JMK, který se, mimo jiné, odráží také v opatření  2.7 Strategie JMK do roku 2020 („Zvýšit efektivitu a zlepšit obraz veřejné správy“). Přínosy přeshraniční  spolupráce v této oblasti jsou zřejmé už z toho důvodu, že se jedná o vzájemně propojené regiony, které  musí  ke  konkrétním  výzvám  v oblasti  regionálního  rozvoje  (např.  plánování  infrastruktury,  využívání  přírodních zdrojů, atd.) přistupovat koordinovaně. Vyšší rozvoj potenciálu, a to i na nižších než krajských  úrovních,  umožní  zvýšit  efektivitu  veřejné  správy  prostřednictvím  hledání  synergií  a  vzájemného  doplňování konkrétních aktivit v oblasti regionálního rozvoje.    Potenciál je možné rozvíjet kupříkladu následujícími aktivitami:  •

Výměna zkušeností a sdílení dobré praxe v oblasti regionálního rozvoje; 

•

Zakládání společných řídících a akčních skupin ke konkrétním problémům a výzvám; 

•

Vzájemná koordinace strategických projektů s cílem sdílení budovaných kapacit; 

•

Vypracování společných analytických, strategických a koncepčních materiálů; 

•

Podpora absorpční kapacity a rozvoje přeshraniční spolupráce ve všech oblastech; 

•

Společná implementace, monitoring a vyhodnocování implementovaných strategií a koncepcí; 

•

Budování institucionálních sítí na lokální úrovni pro pravidelnou a kvalitní výměnu informací; 

•

Atd. 

  Možnost  Aktivity  je  možné  jednoznačně  podporovat  především  v rámci  investiční  priority  11:  „Zvyšování  institucionální kapacity  a  zlepšování  účinnosti veřejné správy prostřednictvím  posilování institucionální  kapacity  a  účinnosti  orgánů  veřejné  správy  a  veřejných  služeb  (…)“,  případně  ad‐hoc  dle  konkrétního  projektového záměru.  Sítě  Dle Analýzy sítí je možné dovozovat, že pro rozvoj daného potenciálu existují silné a husté sítě. Obecně  je možné tyto sítě rozdělit do tří kategorií:  •

Sítě regionu CENTROPE, usilující o vyvážený rozvoj a integraci nadnárodního středoevropského  regionu  jako  celku.  Tyto  sítě  již  dnes  produkují  kvalitní  analytické  a  strategické  podklady  pro  | 63

společné  plánování  regionálního  rozvoje  v oblastech  se  sdílenými  zájmy  všech  regionů  a  do  značné míry plní roli „nadregionálního managementu“;  •

Formální  spolupráce  regionálních  administrativ,  které  jsou  zaštítěny  politickými  dohodami  na  cílech  a  směrech  spolupráce,  které  obsahují  závazky  vzájemně  koordinovat  své  aktivity  v oblastech  zájmu,  v nichž  byly  tyto  dohody  uzavřeny (tyto Dohody o spolupráci byly uzavřeny  v oblastech pracovní trh, infrastruktura a doprava, regionální rozvoj a kultura); 

•

Podpůrné sítě zástupců regionální administrativ a dalších institucí v regionálním managementu  pro  implementaci  programů  Evropské  územní  spolupráce  a  zvyšování  absorpční  kapacity  přeshraničního  regionu  co  se  týče  přeshraniční  spolupráce  (typickým  příkladem  je  velmi  pozitivně  hodnocená  síť  RECOM).  Rovněž  zpracovávaná  Analýza  sítí  a  Analýza  potenciálů  je  výstupem činnosti sítě tohoto typu. 

O něco méně zastoupené jsou ovšem sítě  zaměřené na regionální rozvoj sub‐regionálních celků  (např.  společných  euro‐regionů,  případně  ad‐hoc  sítě  na  řešení  konkrétních  problémů  regionálního  rozvoje  příhraničních  obcí)  a  sítě  zaměřené  především  na  sdílení  dobré  praxe  a  know‐how  v oblasti  nástrojů  regionálního  rozvoje.  I  v tomto  případě  ovšem  je  možné  nalézt  jisté  sítě,  které  již  tento  potenciál  v minulosti  rozvíjely  nebo  rozvíjejí  –  příkladem  může  být  síť  20  municipalit  v příhraničí  a  organizací  Weinviertel  Management  a  Regionální  rozvojová  agentura  jižní  Moravy  zaměřená  na  studium  vlivu  chráněných území na rozvoj obcí a vzájemné sdílení zkušeností.  Absorpce  V průběhu uplynulých období implementace nástrojů Evropské územní spolupráce se v regionu vyvinuly  instituce  s dostatečnou  kapacitou  a  absorpcí  pro  rozvoj  potenciálu.  Zároveň  by  ovšem  bylo  vhodné  iniciovat  absorpci  těchto  opatření  na  úrovni  municipalit  a  lokálních  institucí  v oblasti  regionálního  rozvoje  a  posilovat  stále  komunikační  kanály  mezi  klíčovými  institucemi  v oblasti  regionálního  rozvoje  (kraj,  města,  svazky  obcí,  MAS,  atd.)  pro  efektivní  a  bezprostřední  koordinaci  rozvojových  záměrů  a  projektů.    Příležitosti a bariéry  Rozpracování potenciálů v konkrétních přeshraničních projektech spolupráce mezi veřejnými subjekty na  regionální  i  lokální  úrovni  představuje  příležitost  zvýšit  efektivitu  výkonu  veřejné  správy  především  v příhraničních oblastech například prostřednictvím lepšího plánování a sdílení kapacit veřejných služeb.  Rovněž  vytváří  příležitost  pro  efektivnější  investice  veřejných  prostředků  prostřednictvím  koordinace  projektů  strategického  významu.  V neposlední  řadě  je  rozvíjení  potenciálu  nezbytnou  podmínkou  pro  náležitou  (relevantní,  účinnou  a  účelnou)  implementaci  programů  EÚS  v následujícím  programovém  období.  Výraznou  bariérou  rozvoje  potenciálu  jsou  (především  na  lokální  úrovni)  opět  především  „měkké“ bariéry (jazyková, mentální, atd.), stejně jako nedostatečné kapacity veřejné správy na lokální  úrovni pro rozvoj přeshraniční spolupráce. Tuto bariéru je možné v některých případech pozorovat také  na regionální úrovni, dalším významným omezením potom je také odlišné vnímání strategických potřeb  a problémů na obou stranách hranice.   

4.4.2. Fond malých projektů a podpora lokálních iniciativ malého rozsahu  Zachování existence Fondu malých projektů není bezprostředně provázáno se strategickými dokumenty  kraje, jeho potřebnost jako podmínky pro rozvoj přeshraniční spolupráce ale je jednoznačným výstupem  Analýzy sítí.  64 |

Jak  již  bylo  uvedeno  výše,  jednou  z nejvýznamnějších  bariér  pro  rozvoj  přeshraniční  spolupráce  jsou  „měkké mentální bariéry“ (tj. nedůvěra, předsudky, kulturní odlišnosti, odlišná ekonomická úroveň,atd.)  a  nedostatečnou  znalost  jazyka.  Jediným  efektivním  způsobem,  jak  tyto  měkké  bariéry  překonávat,  a  tedy  zvyšovat  intenzitu  přeshraniční  spolupráce  na  všech  úrovních,  je  podporovat  příležitosti  k neformálnímu  setkávání  obyvatelů  obou  regionů.  Překonávání  těchto  „měkkých“  bariér  je  přitom  důležité  zejména  pro  rozvoj  potenciálů,  pro  jejichž  naplňování  jsou  nezbytné  sítě  budované  „zdola“.  Právě v těchto sítích se totiž uvedené měkké bariéry projevují nejintenzivněji, poněvadž (na rozdíl od sítí  budovaných  „shora“,  na  základě  politických  a  administrativních  rozhodnutí)  je  u  nich  velmi  oslaben  prvek  externí  iniciativy.  Spolupráce  (síť)  tak  vznikne  pouze  pokud  k tomu  jsou  aktéři  dostatečně  motivovaní.  Jak  bylo  ukázáno  v Analýze  sítí,  nejefektivnějšími  projekty  pro  překonávání  měkkých  bariér  pro  spolupráci  jsou  projekty  s vysokou  penetrací  mezi  obyvatele  daného  regionu  (komunity),  tedy  tzv.  people‐to‐people  projekty.  Tyto  sice  často  nezahrnují  významné  hmatatelný  výstupy  a  výsledky  spolupráce,  vytvářejí  ovšem  „podhoubí“,  ze  kterého  vyrůstají  iniciativy  spolupráce  vyššího  rozsahu  a  dopadu, které by jinak nevznikly. Velmi často je tak u tohoto typu projektů možné pozorovat tzv. spill‐ over  efekt,  kdy  se  iniciativa  zahájená  prostřednictvím  projektu  people‐to‐people  malého  rozsahu  „přelije“  do  formalizované  spolupráce  kupříkladu  mezi  municipalitami.  Toto  zjištění  potvrdilo  také  kvantitativní  šetření  mezi  aktéry  přeshraniční  spolupráce  v rámci  Analýzy  sítí,  které  jednoznačně  identifikovalo  osobní  kontakty  jako  klíčový  zdroj  většiny  přeshraničních  projektů.  Analýza  sítí  přitom  zároveň  ukazuje,  že  nejvhodnějším  nástrojem  pro  podporu  lokálních  iniciativ  malého  rozsahu  (především  v oblasti  kultury,  vzdělávání  a  volného  času)  s vysokou  penetrací  mezi  běžnou  populaci  regionu  je  právě  Fond  malých  projektů.  Zachování  tohoto  typu  grantového  schématu  pro  podporu  lokálních přeshraničních iniciativ malého rozsahu s vysokou mírou zapojení veřejnosti je proto důležitou  podmínkou pro udržení a rozvoj iniciativy v oblasti přeshraniční spolupráce budované zdola.    Možnost  Grantové schéma typu Fondu malých projektů je možné zřídit v rámci investiční priority 11: „Zvyšování  institucionální kapacity  a  zlepšování  účinnosti veřejné správy prostřednictvím  posilování institucionální  kapacity  a  účinnosti  orgánů  veřejné  správy  a  veřejných  služeb  (…)“,  případně  ad‐hoc  dle  konkrétního  projektového záměru.    Sítě  Implementační síť Fondu malých projektů existuje již po velmi dlouhé období a v rámci Analýzy sítí byla  vyhodnocena jako jedna z nejstabilnějších nalezených sítí vůbec. Pokud tedy opět dojde ke zřízení Fondu  malých  projektů,  existuje  v regionu  síť  s dostatečnou  kapacitou  rozvíjet  tento  potenciál,  a  to  jak  co  se  týče implementace fondu, tak i podpory jeho absorpce v rámci regionu a vyhodnocování jeho účinků.    Absorpce  V rámci  Analýzy  sítí  i  v průběhu  metod  sběru  a  zpracování  dat  pro  Analýzu  potenciálů  (tedy  zejména  v rámci  realizovaných  workshopů)  byla  zpracovatelem  stabilně  zaznamenávána  vysoká  poptávka  po  zachování  Fondu  malých  projektů  zejména  ze  strany  menších  a  komunitně  působících  NNO  nejrůznějšího zaměření, ale stejně tak i ze strany příhraničních obcí a měst nebo různých neformálních  sdružení.  Implementace  FMP  pomáhá  budovat  specifické  „přeshraniční  komunity“,  tedy  sítě  osob  i  institucí  (především)  lokálního  rozsahu,  které  zajišťují  spolehlivou  absorpci  Fondu  malých  projektů  i  v následujícím programovém období.  | 65

Příležitosti a bariéry  Jak již bylo několikrát uvedeno, FMP představuje ověřený nástroj pro podporu přeshraničních iniciativ na  lokální  úrovni  se  silným  mobilizačním  potenciálem  a  prokázaným  spill‐over  efektem  do  více  formalizovaných  iniciativ  a  projektů  většího  dopadu.  Bariérou  pro  pokračování  tohoto  nástroje  je  v oblasti  politického  rozhodnutí  o  budoucím  zaměření  rámce  podpory  přeshraniční  spolupráce.  Jistým  omezením,  stejně  jako  pro  rozvoj  řady  dalších  potenciálů,  je  rovněž  velmi  omezená  možnost  podpory  trojstranných  projektů  (tj.  česko‐rakousko‐slovenských),  které  by  mohly  iniciovat  zvýšení  přeshraniční  spolupráce především ve východní části kraje, ve které intenzita přeshraniční spolupráce mezi českými a  rakouskými subjekty obecně klesá.   

4.4.3. Spolupráce v oblasti integrovaných záchranných systémů  Podpora  fungování  a  dalšího  rozvoje  integrovaného  záchranného  systému  je  jedním  z opatření  formulovaných  Programem  rozvoje  kraje.  Propojení  integrovaných  záchranných  systémů  a  spolupráce  jeho  jednotlivých  složek  především  v bezprostředním  příhraničí  je  jedním  z nástrojů  jak  zvýšit  kvalitu  výkonu a dostupnost (případně snížit dojezdové časy) v tomto území.   Potenciál  je  bezprostředně  navázán  na  další  potenciály  –  především  spolupráci  v oblasti  poskytování  zdravotnických služeb a spolupráci co se týče zvládání dopadů přírodních katastrof.    Obsahem potenciálu jsou především tyto aktivity:  •

Vznik  a  rozvoj  stabilních  komunikačních  kanálů,  které  budou  okamžitě  zprostředkovávat  informace o nenadálých událostech; 

•

Budování sítí mezi jednotlivými složkami integrovaných záchranných systémů, včetně pořádání  společných cvičení a obecně spolupráce na operativní úrovni; 

•

Budování společných dispečinků IZS; 

•

Atd. 

  Možnost  Potenciál je možné podporovat v rámci investiční priority 5b: „Podpora investic k řešení zvláštních rizik,  zajištění  odolnosti  pro  případ  katastrofy  a  rozvoj  systémů  krizového  řízení.  –  projekty  na  budování  společných výstražných a monitorovacích systémů před přírodními katastrofami, propojování krizových  plánů, atd.“    Sítě  V rámci  Analýzy  sítí  nebyly  nalezeny  významné  formalizované  sítě,  které  by  rozpracovávaly  uvedený  potenciál.  Mezi  jednotlivými  složkami  IZS  ovšem  existují  neformální  vazby,  a  to  zejména  na  úrovni  krajských  (zemských)  ředitelství,  která  udržují  komunikační  kanály  pro  výměnu  informací  a  realizují  studijní  výměny  a  společné  akce.  Na  lokální  úrovni  existují  neformální  sítě  především  mezi  (dobrovolnými)  hasičskými  sbory  v příhraničí,  které  se  účastní společných  cvičení  a  soutěží.  Jde  ovšem  spíše o nesystematizovanou  a „nárazovou“ činnost.    66 |

Absorpce  Absorpční  kapacita  potenciálu  je,  vzhledem  k centralizovanému  charakteru  IZS,  závislá  především  na  impulzech  a  aktivitě  vedení  jednotlivých  regionů.  Jednotlivé  složky  IZS  mezi  sebou  mají  vybudované  komunikační kanály, které se mohou stát základem intenzivnějšího propojení IZS.  Příležitosti a bariéry  Příležitosti  rozvoje  potenciálu  spočívají  především  ve  zkvalitnění  a  zrychlení  reakce  IZS  především  v bezprostředním  příhraničí  a  zvýšení  kapacity  IZS  v případě  intenzivní  události  (např.  rozsáhlý  požár  nebo  ekologická  havárie).  Podmínkou  pro  prohloubení  spolupráce  je,  mimo  dosažení  politického  konsensu na tomto cíli, také vyřešení bariér legislativního typu.   

4.4.4. Spolupráce v oblasti rodinné politiky a programů aktivizace seniorů  Demografická  změna  související  se  stárnutím  populace  je  dlouhodobým  faktorem,  který  výrazně  ovlivňuje  budoucnost  kraje  a  je  nutné  tomu  přizpůsobit  podobu  veřejných  služeb  i  veřejných  politik  kraje.  Jihomoravský  kraj  již  dnes  patří  ke  krajům  s nejstarší  populací  v ČR  a  složka  po‐produktivní  populace  početně  převyšuje  před‐produktivní  složku.  Aktuálně  sice  je  v kraji  možné  pozorovat  nárůst  hrubé míry porodnosti, vzhledem k dlouhodobým demografickým trendům je ovšem nutné očekávat, že  tento jev je časově omezený a jeho trvání bude dokonce kratší, než v ČR jako celku. I z tohoto důvodu je  nutné  se  při  řešení  problematiky  demografické  změny  zaměřit  nejen  na  nárůst  počtu  obyvatel  v po‐ produktivním věku, ale rovněž realizovat opatření v rodinné politice za účelem podpory porodnosti.  Potřeby a opatření v této oblasti je možné nalézt také ve strategické dokumentaci kraje – zejména co se  týče  rozvoje  terénních  i  pobytových  sociálních  služeb  pro  seniory  (opatření  A.2.10,  A.2.11,  A.2.14  Programu rozvoje kraje) a pro‐rodinných opatření spočívajících v podoře organizací poskytujících služby  a  poradenství  pro  rodiny  (A.2.16),  nebo  rozvoj  informační  podpory  života  rodin  (opatření  A.2.19).  Podpora  služeb  pro  seniory  a  osoby  se  zdravotním  postižením  je  rovněž  samostatným  opatřením  Strategie JMK (a to včetně např. intervencí na podporu zdravého a aktivního stylu života nebo vzdělávání  třetího a čtvrtého věku) – viz opatření 2.1 Strategie.  Vzhledem k tomu, že rakouské regiony čelí obdobným výzvám v oblasti demografického vývoje (v JMK i  příhraničních  rakouských  regionech  je  možné  zaznamenat  trend  stárnutí  obyvatel  –  v regionu  Weinviertel  i  Waldviertel  dokonce  podíl  osob  starších  65  let  již  dosahuje  cca  20  %,  v příhraničních  rakouských  regionech  je  rovněž  záporný  přírůstek  obyvatel,  dochází  tedy  k jejich  vylidňování,  a  to  především  ve  venkovských  oblastech  –  podobný  trend  je  možné  pozorovat  také  v příhraničních  oblastech  JMK),  je  velmi  vhodné  doplnit  opatření  rozvoje  služeb  pro  seniory  a  rodinné  politiky  o  přeshraniční  spolupráci,  jejímž  obsahem  by  bylo  především  výměna  zkušeností  a  dobré  praxe  v této  oblasti,  ale  rovněž  konkrétní  společné  projekty  směřující  kupříkladu  k aktivizaci  seniorů.  Vzhledem  k tomu,  že  dobrá  praxe  rakouských  partnerů  aktivit  v tomto  potenciálu  může  často  narážet  na  legislativní  bariéry  českého  právního  řádu,  je  vhodné,  aby  součástí  sítí  daného  potenciálu  byl  také  Jihomoravský  kraj,  který  má  zákonodárnou  iniciativu  a  může  tak  navrhovat  změny  regulace  daných  politik v ČR dle identifikované dobré praxe.    Potenciál zahrnuje velmi široké spektrum aktivit (níže uvedené jsou tedy pouze příklady takových aktivit,  nikoliv jejich plný výčet), např.:  •

Dobrá praxe a společné projekty v oblasti aktivizace seniorů a mezigenerační programy; 

| 67

•

Budování informačních center pro seniory (Seniorpointy) a nabídka vzdělávacích kurzů; 

•

Společné přeshraniční Seniorpasy doplněné nabídkou mezigeneračních programů; 

•

Dobrá praxe a společné projekty co se týče dobrovolnictví seniorů; 

•

Transfer  zkušeností  v oblasti  harmonizace  péče  o  dítě  předškolního  věku  (informační  aktivity,  supervize,  hledání  a  formování  alternativních  modelů  péče  o  předškolní  děti  např.  typu  sousedského hlídání, potřeby na změnu legislativy v ČR v dané oblasti, atd.); 

•

Transfer know‐how a dobrá praxe  v oblasti rozvoje regionální rodinné politiky a pro‐rodinných  stimulačních projektů; 

•

Dobrá  praxe  v oblasti  stimulace  firemních  politik  a  firemní  kultury  ve  vztahu  ke  slaďování  rodinného a pracovního života; 

•

Atd. 

  Možnost  Potenciál je možné rozvíjet v rámci následujících investičních priorit:  •

Investiční  priorita  9a:  „Investice  do  zdravotnické  a  sociální  infrastruktury,  které  přispívají  k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní  stav,  a  přechod  od  institucionálních  ke  komunitním  službám.“  –  co  se  týče  projektů  podpory  sociálních služeb především pro seniory. 

•

Investiční  priorita  11:  „Zvyšování  institucionální  kapacity  a  zlepšování  účinnosti  veřejné  správy  prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných  služeb  (…)“.  –  zejména  projekty  zaměřené  na  přenos  know‐how  a  dobré  praxe  v oblasti  veřejných politik. 

Řada iniciativ bude také financovatelná v rámci Fondu malých projektů, pokud bude takový fond zřízen.    Sítě  Pro  rozvoj  potenciálu  již  dnes  existují  sítě  především  mezi  NNO  –  typicky  podporované  v rámci  Fondu  malých projektů. Institucionální spolupráce v tomto tématu zatím není příliš rozvíjena, jistým odrazovým  můstkem  ovšem  může  být  kupříkladu  projekt  Rodinných  pasů,  realizovaný  v JMK  v předchozím  programovém období v rámci programu Interreg IIIA.    Absorpce  Zájem  o  vyhledávání  a  implementaci  dobré  praxe  i  realizaci  společných  projektů  v přeshraničním  kontextu  byl  v průběhu  zpracování  Analýzy  sítí  i  během  workshopů  zaznamenán  především  ze  strany  NNO  (např.  Společně  o.p.s.).  Absorpční  kapacita  potenciálu  bude  posílena  zapojením  odpovídajících  odborů KÚ JMK.  Příležitosti a bariéry  Příležitosti rozvoje potenciálu spočívají především v možnosti akumulovat a implementovat dobrou praxi  a  zkušenost  s konkrétními  opatřeními  v oblasti  služeb  pro  seniory  a  rodinné  politiky  z Rakouska,  které  má v těchto oblastech více zkušeností. Zároveň je možné poučit se ze „slepých uliček“ a neopakovat tak  negativní  zkušenost  s konkrétními  opatřeními.  Bariéry  rozvoje  potenciálu  mají  především  legislativní  68 |

charakter  –  řada  opatření  je  nezbytně  spojena  s úpravou  legislativy  v ČR  (například  co  se  týče  alternativních modelů péče o předškolní děti). Z tohoto důvodu je nutné, aby součástí sítí zaměřených  na více systémová než operativní opatření byl také kraj, který má legislativní iniciativu. 

| 69

5. Závěr  Při  celkovém  pohledu  na  potenciály  uvedené  v této  studii  je  možné  tyto  rozdělit  do  tří  oblastí,  ovšem  vzájemně  významně  propojených.  První  oblast  je  zaměřena  na  potenciály,  které  identifikují  přínos  přeshraniční  spolupráce  pro  region  jako  celek.  Druhá  skupina  potenciálů  je  zaměřena  především  na  příhraniční  lokality,  které  patří  mezi  periferní  části  kraje  a  jejich  geografická  vzdálenost  od  centra  ekonomické aktivity i nedostatečná propojenost fyzickou infrastrukturou způsobuje zaostávání (které se,  mimo  jiné,  projevuje  vysokou  nezaměstnaností  a  nedostatkem  pracovních  příležitostí).  Třetí  typ  potenciálu  je  průřezový  a  je  zaměřen  na  facilitaci  přeshraniční  spolupráce  mezi  ČR  a  Rakouskem  –  zastřešuje  tedy  „podpůrné“  potenciály,  jejichž  cílem  je  posílit  úroveň  přeshraniční  spolupráce  a  sílu,  stabilitu, kvalitu i efektivitu přeshraničních sítí, které tyto potenciály přetvářejí do konkrétních aktivit.  Je  ovšem  zřejmé,  že  ani  rozdělení  do  těchto  tří  typů  není  vyčerpávající  a  řada  potenciálů  je  rozvíjena  napříč více kategoriemi – typicky to jsou kupříkladu potenciály zaměřené na trh práce, jejichž primárními  beneficienty  jsou  bezprostřední  příhraniční  regiony,  poněvadž  právě  tam  je  největší  potenciál  pro  přeshraniční  mobilitu  (vzhledem  ke  geografické  blízkosti).  Z rozvíjení  potenciálů  zaměřených  na  trh  práce  ovšem  získává  užitek  také  kraj  jako  celek,  protože  zvýšení  kvalifikace  se  neprojevuje  pouze  na  přeshraničním trhu práce, ale na zaměstnatelnosti těchto osob obecně.  Potenciály, které mají přínos pro růst regionu jako celku, jsou zaměřeny na různé výzvy, kterým je region  vystaven  a  bariéry  jeho  růstu.  Obecně  tedy  identifikují  na  jedné  straně  oblasti,  kde  je  možné  růstový  potenciál kraje prostřednictvím přeshraniční spolupráce  umocnit a multiplikovat,  a na druhé straně  se  věnují otázce, jak může přeshraniční spolupráce eliminovat nebo oslabit bariéry pro růst a rozvoj kraje  v souladu s jeho vizí.   Do  první  pod‐kategorie  potenciálů,  které  se  zaměřují  na  multiplikaci  růstového  potenciálu  kraje  prostřednictvím  přeshraniční  spolupráce  je  možné  zařadit  především  potenciály  v oblasti  vědy  a  výzkumu  a  terciárního  vzdělávání.  To  je  plně  v souladu  se  strategickou  vizí  kraje,  která  vnímá  rozvoj  vědy,  výzkumu  a  inovací  a  jejich  aplikaci  do  podnikatelského  sektoru,  tedy  budování  inovační  ekonomicky,  jako  klíčový  směr  pro  zvyšování  konkurenceschopnosti  kraje  (viz  část  „Konkurenceschopnost“  Vize  rozvoje  JMK).  Potenciál  přeshraniční  spolupráce  přispět  k dosahování  tohoto  cíle  a  multiplikovat  aktivitu  kraje  i  jednotlivých  subjektů  v tomto  směru  vychází  především  z přítomnosti  města  Vídně  a  jeho  bezprostředního  okolí  v projektovém  regionu  –  tedy  klíčového  a  světově  významného  centra  výzkumu,  vývoje  a  inovací  i  vysokého  školství,  které  představuje  určitý  modelový  příklad  pro  směr  ekonomického  rozvoje  v JMK.  Analýza  potenciálu  naznačila  několik  směrů,  jak tohoto potenciálu využít a dosáhnout tak zvýšení prestiže a kvality VaV a inovací v regionu, zvětšení  trhu, na kterém se mohou instituce ve VaV pohybovat a v neposlední řadě zvýšení vzdělanostní úrovně  obyvatel  kraje,  kteří  by  tak  vytvořili  vysoce  kvalifikovanou  pracovní  sílu  dostupnou  pro  zvyšování  kapacity  existujících  i  příchod  nových  podniků  v oblasti  inovační  ekonomiky  s vysokou  přidanou  hodnotou. Tímto směrem se ubírají především potenciály zaměřené na podporu přeshraniční spolupráce  mezi  institucemi  ve  VaV,  budování  společných  platforem  pro  transfer  technologií  a  komercializaci  výzkumu a vývoje, podporu přeshraniční mobility pracovníků ve výzkumu a vývoji, budování společných  vědeckých týmů, propojování výuky na vysokých školách v regionu s cílem vytvořit vysoce specializované  studijní obory, do kterých by partneři přidali „to nejlepší“ ze svých vzdělávacích programů.  Při  analýze  druhé  pod‐kategorie  potenciálů  bylo  identifikováno  několik  faktorů,  které  tvoří  významné  bariéry pro dosahování strategické vize JMK na úrovni kraje jako celku. Těmito bariérami jsou především  nedostatek  pracovních  příležitostí  (to  ovšem  především  v periferních  příhraničních  regionech),  nedostatečné  propojení  mezi  vzděláváním  a  poptávkou  po  kvalifikacích  ze  strany  podnikatelských  70 |

subjektů  (a  obecně  neodpovídající  kvalifikace  absolventů  především  středních  škol  potřebám  trhu  práce), demografické změny a s nimi související stárnutí obyvatelstva a ohrožení přírodními katastrofami  a dopady klimatické změny. Všechna tato ohrožení a bariéry pro rozvoj kraje ve směru strategické vize  (ovšem  nejde  o  vyčerpávající  výčet)  je  možné  efektivně  oslabovat  prostřednictvím  přeshraniční  spolupráce. V tomto směru bylo formulováno několik konkrétních potenciálů. Problematika nedostatku  pracovních  příležitostí  je  značně  propojena  s předchozí    (pod)kategorií  potenciálů  –  posílení  růstu  založeném na inteligentní specializaci a inovační ekonomice, která čerpá ze silného a kvalitního sektoru  VaV a aplikuje jeho výsledky do podnikové praxe bude zcela nezbytně generovat nová pracovní místa, a  to  jak  endogenně  vytvořená,  tak  ta  související  s příchodem  nových  podniků  a  investic  do  regionu.  Na  druhou stranu je ovšem také nutné uvést, že to se bude týkat především centrálních částí kraje (Brno a  okolí),  dopad  tohoto  rozvoje  na  zaměstnanost  v periferních  částech  regionu  je  omezenější  a  problematiku  nedostatečné  nabídky  pracovních  příležitostí  (která  je  zde  ovšem  ještě  naléhavější)  je  nutné  doplnit  dalšími  typy  intervencí.  Bylo  také  definováno  několik  potenciálů  pro  řešení  dalších  z uvedených  bariér  –  především  podpora  rozvoje  přeshraniční  spolupráce  mezi  školami  a  podnikatelskými subjekty (a mezi školami navzájem) a další systémová opatření pro vyšší míru slaďování  potřeb  trhu  práce  s nabídkou  vzdělávacích  institucí,  rozvoj  spolupráce  mezi  klíčovými  institucemi  pro  podporu rodinné politiky a zároveň řešení problematiky stárnutí populace (ovšem vč. spolupráce mezi  konkrétními  poskytovateli  služeb  rodinám  a  seniorům  v oblasti  výměny  dobrých  zkušeností  a  inovativních  přístupů  k řešení  problematiky  i  společných  projektů  v této  oblasti)  a  v neposlední  řadě  rozvoj  společného  řešení  výzev  z oblasti  životního  prostředí,  předcházení  a  řešení  dopadů  přírodních  katastrof a dopadů klimatické změny, které se budou projevovat v přeshraničním regionu jako celku.  Druhý soubor sítí je zaměřen především na rozvoj lokalit v příhraničí. Jak bylo ukázáno, tyto lokality trpí  vyšší  nezaměstnaností,  nedostatkem  pracovních  příležitostí  a  nižším  ekonomickým  výkonem,  obecně  potom  periferním  charakterem,  v jehož  důsledku  nemají  dostatečnou  kapacitu  využívat  ekonomických  příležitostí, které generuje jádro kraje. Součástí rozvojové vize kraje je právě snížení územních disparit  rozvoje  a  stabilizace  jeho  populace  a  sídelní  struktury.  Přeshraniční    spolupráce  má  především  v příhraničí  řadu  příležitostí  jak  napomáhat  dosahování  tohoto  cíle.  Řada  z těchto  potenciálů  byla  rozpracovaná  v této  analýze.  Obecně  se  potenciály  soustředí  především  na  podporu  rozvoje  malého  a  středního  podnikání,  které  je  klíčem  k ekonomickému  rozvoji  příhraničních  regionů  a  na  zvyšování  efektivity veřejných služeb.   Při identifikaci ekonomických sektorů, jejichž rozvoji by významně pomohla přeshraniční spolupráce se  analýza zaměřila především na podporu podnikatelů v cestovním ruchu, a to zejména ze dvou důvodů:  Za prvé, sektor služeb v CR tvoří v příhraničí klíčový prvek lokálních ekonomik (jeho významnost je zde  výrazně  vyšší  než  v centrálních  částech  kraje,  a  to,  mimo  jiné,  také  z důvodu  lokalizace  významných  kulturně‐historických  i  přírodních  atraktivit  kraje  v příhraničí  –  např.  Lednicko‐valtický  areál,  Mikulov,  Znojmo, Národní park Podyjí, atd.). Za druhé, Analýza sítí potvrdila, že v oblasti služeb v cestovním ruchu  existuje nejvyšší  absorpční kapacita pro  spolupráci  konkrétních podnikatelských subjektů  –  pokud byly  reálně  objeveny  konkrétní  sítě  spolupracujících  podniků,  které  přesahují  rámec  dodavatelsko‐ odběratelských  vztahů,  nebo  vztahů  nebo  mateřskými  a  dceřinými  společnostmi,  existují  především  v sektoru služeb v cestovním ruchu. Přesto ovšem existuje potenciál rozvíjet přeshraniční spolupráci také  v dalších  sektorech,  a  to  prostřednictvím  podpory  veřejné  infrastruktury  pro  podnikání,  především  potom společných klastrů – tento potenciál je ovšem nutné hlouběji prozkoumat. Na sektor služeb v CR  je bezprostředně navázána také spolupráce v oblasti kultury, která má potenciál podpořit rozvoj v této  oblasti, a to především prostřednictvím podpory přeshraničního cestovního ruchu, který je doposud jen  velmi  málo  významný.  Podobný  podpůrný  potenciál  pro  další  rozvoj  sektoru  služeb  v CR  v sobě  také  zahrnuje  spolupráce  v oblasti  ochrany  životního  prostředí,  především  potom  rozvoj  společného 

| 71

národního parku v Podyjí (doplňkově ale také další iniciativy související s životním prostředím, kupříkladu  podpora využívání řeky Dyje pro potřeby cestovního ruchu).  Bezprostřední  příhraničí  rovněž  poskytuje  potenciál  pro  rozvoje  spolupráce  v poskytování  veřejných  služeb,  která  může  vést  ke  zvyšování  efektivity  těchto  služeb,  což  se  projeví  nejen  v kvalitě  života  obyvatel v příhraničí, ale rovněž v podobě potenciálu racionalizace nákladů na veřejné služby. Konkrétně  byly  identifikovány  potenciály  spolupráce  v oblasti  zdravotnických  a  sociálních  služeb,  odpadového  hospodářství,  atd.  Klíčová  je  potom  také  spolupráce  v oblasti  přeshraniční  mobility.  Nedostatečná  infrastruktura  pro  přeshraniční  mobilitu  (především  potom  „měkká“  infrastruktura  typu  společného  integrovaného  dopravního  systému  a  téměř  neexistující  kvalitní  veřejná  hromadná  doprava  v přeshraničním rozsahu) je zásadní bariérou pro rozvoj přeshraniční mobility na trhu práce, v cestovním  ruchu  i  obecně  spolupráce  mezi  subjekty  na  obou  stranách  hranice.  Kvalitní  infrastruktura  pro  přeshraniční  mobilitu  je  tak  podmínkou  pro  rozvoj  potenciálů  vedoucích  k ekonomické  stimulaci  příhraničních regionů.  Třetí  kategorií  potenciálů  jsou  „podpůrné“  potenciály.  Pokud  má  přeshraniční  spolupráce  skutečně  přispět  k rozvoji  regionu  tak,  jak  bylo  uvedeno  výše,  musí  být  stimulován  rozvoj  a  prohlubování  přeshraničních sítí a kooperací, které jsou potom převedeny do konkrétních iniciativ a projektů. Mimo  obecných  iniciativ  ve  směru  snižování  normativních  (legislativní)  i  byrokratických  a  administrativních  bariér  pro  přeshraniční  spolupráci,  především  potom  pro  využívání  prostředků  EÚS  pro  společné  projekty  (které  aktuálně  představuje  významnou  bariéru  rozvoje  přeshraniční  spolupráce)  byly  identifikovány další potenciály, které mohou prohloubit a podpořit a prohloubit přeshraniční spolupráci  a  společné  rozvojové  projekty  v jihomoravsko‐rakouském  prostředí.  Ty  se  soustředí  především  na  dvě  oblasti.  Tou  první  je  institucionální  spolupráce  na  úrovni  klíčových  veřejných  aktérů  v přeshraniční  spolupráci,  která  má  za  úkol  posilovat  absorpční  kapacitu,  zajišťovat  bezproblémovou  implementaci  programu,  atd.  Jinými  slovy,  je  nutné  vytvořit  platformu  pro  institucionální  podporu  přeshraniční  spolupráce. To, mimo jiné, znamená také aktivnější účast administrativní a politické reprezentace kraje  na  sítích  v oblastech,  kde  byla  nedostatečná  podpora  z  „centra“  vnímána  jako  bariéra  pro  rozvoj  přeshraniční spolupráce. Druhou oblastí, kde je možné identifikovat „podpůrné“ potenciály, je stimulace  samotné ochoty a motivace konkrétních osob (představitelů klíčových institucí i „prostých“ občanů) ke  vstupování  do  přeshraničních  sítí  a  k rozvoji  regionu  (nebo  např.  vlastního  podnikání)  prostřednictvím  přeshraniční  spolupráce.  V tomto  smyslu  již  Analýza  sítí  poukázala  na  několik  zásadních  bariér,  které  omezují  základní  činorodost  v oblasti  přeshraniční  spolupráce,  velmi  obtížně  uchopitelného,  měkkého,  charakteru.  Projevy  těchto  „bariér  v myslích  lidí“  jsou  kupříkladu  nedostatek  důvěry,  hluboce  zakořeněné  předsudky  o  sousedech,  které  sahají  ještě  do  doby  železné  opony,  jsou  ovšem  posilovány  případnými  nedorozuměními  v oficiálních  vztazích  mezi  oběma  zeměmi,  atd.  Významným  limitujícím  faktorem  jsou  rovněž  obtíže  v komunikaci  způsobené  nedostatečným  jazykovým  vybavením  (na  obou  stranách hranice). Analýza identifikovala několik potenciálů, které přispívají k oslabování těchto měkkých  bariér  –  jde  zejména  o  spolupráce  komunitního  charakteru  na  lokální  úrovni,  které  jsou  neseny  kulturními  institucemi,  občanskými  spolky  (sportovní,  folklórní,  volnočasové,  atd.),  školami  a  dalšími  institucemi  formálního  i  neformálního  vzdělávání,  lokálními  samosprávami,  atd.  Rovněž  bylo  jednoznačně  ukázáno,  že  klíčovou  podmínkou  pro  životaschopnost  a  rozvoj  těchto  iniciativ,  které  vytvářejí „podhoubí“ pro další spolupráci a oslabují působení „měkkých“, mentálních bariér, je zachování  finančního nástroje pro jejich realizaci (tedy, v aktuálním kontextu, Fondu malých projektů).    Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že v přeshraniční spolupráci existuje řada potenciálů, které mají  bezprostřední  kauzální  souvislost  s rozvojem  Jihomoravského  kraje  směrem  k jeho  strategické  vizi.  Zároveň je ovšem zřejmé, že v přeshraniční spolupráci nestačí, pokud se zaměří pouze na tyto iniciativy  s bezprostředním  pro‐růstovým  potenciálem  a  eliminuje  spolupráci  na  tématech,  která  nejsou  se  72 |

strategickými  prioritami  kraje  tak  bezprostředně  svázána.  Mezi  jednotlivými  potenciály  totiž  existuje  řada  synergických  vazeb,  v jejichž  rámci  i  potenciály  se  zdánlivě  nízkou  relevancí  vůči  strategickým  potřebám kraje vytvářejí zázemí a prostor pro rozvoj potenciálů „vyššího řádu“, případně jejich působení  posilují.  Typickým  příkladem  takového  potenciálu  jsou  nejrůznější  lokální  i  regionální  iniciativy  přeshraniční  spolupráce  v kulturní  oblasti.  Ta  má  sice  relativně  slabou  návaznost  na  růst  konkurenceschopnosti  Jihomoravského  kraje,  má  ale  významnou  zprostředkovatelskou  roli.  Za  prvé,  vytváří prostor a zázemí pro setkávání osob z obou stran hranice na nejrůznějších úrovních, která často  dávají vzniknout rozsáhlejším přeshraničním iniciativám. Již Analýza sítí upozornila na fakt, že většina sítí  vzniká na základě osobních vazeb, které jsou rozvíjeny (mimo jiné) prostřednictvím spolupráce v oblasti  kultury.  Mikro‐iniciativy  v této  oblasti  navíc  přispívají  k odbourávání  mentálních  bariér  spolupráce,  o  kterých  bylo  pojednáno  výše.  Za  druhé  ovšem  má  spolupráce  v kultuře  bezprostřední  návaznost  a  synergii s vytvářením sítí v oblasti služeb cestovního ruchu. Témata kulturního charakteru se mohou stát  základem pro rozvoj konkrétních společných iniciativ a přeshraničních produktů v CR; kulturní sítě navíc  podporují přeshraniční mobilitu v CR, která bude dále zvyšovat efektivitu spolupráce mezi konkrétními  poskytovateli  služeb  v CR.  V neposlední  řadě  kulturní  sítě  vytvářejí  prostor  pro  prohlubování  oficiální,  top‐down spolupráce, jejíž rozvoj je, jak byl ukázáno na řadě míst analýzy, velmi důležitý pro rozvoj řady  potenciálů (resp. její nedostatek v konkrétních oblastech brzdí plné využívání řady potenciálů).  Příklad  výše  tedy  upozorňuje  na  fakt,  že  přeshraniční  spolupráce  funguje  na  řadě  úrovní  a  jednotlivé  potenciály  jsou  spolu  silně  provázány.  Není  tedy  vhodné,  aby  se  příští  rámec  podpory  přeshraniční  spolupráce zaměřil pouze na potenciály s viditelným a neoddiskutovatelným pro‐růstovým charakterem,  poněvadž jejich plný rozvoj je podmíněn řadou potenciálů, jejichž dopad na růst regionu není na první  pohled tak jednoznačný.  Vzhledem k požadavku koncentrace podpory na pouhých 4 – 5 tematických okruhů je možné na základě  výsledků  Analýzy  potenciálů  stanovit,  že  podpora  pro  přeshraniční  spolupráci  by  měla  být  směřována  především do následujících priorit:  •

Tematický cíl 1: „Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací.“ 

•

Tematický cíl 6: „Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů.“ 

•

Tematický cíl 8: „Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil.“ 

•

Tematický cíl 10: „Investice do vzdělávání a celoživotního učení.“ 

•

Tematický cíl 11: „Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.“ 

Zároveň  je  ovšem  zřejmé,  že  takto  omezený  rámec  nepokryje  všechny  rozvojové  potřeby  co  se  týče  přeshraniční spolupráce. Zcela zásadně v tomto rámci chybí kupříkladu investiční priorita 3, zaměřená na  podporu konkurenceschopnosti MSP, a to zejména jejich spolupráci v bezprostředním příhraničí. Rovněž  je možné zaznamenat deficit v oblasti podpory fyzické infrastruktury (investiční priorita 7) nebo podpora  přeshraničních potenciálů v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví (investiční priorita 9). Je tedy nutné  zaměřit  pozornost  na  to,  jak  by  bylo  možné  odpovídající  potenciály  alespoň  částečně  rozvíjet  v rámci  jiných investičních  priorit. Jako obzvláště  vhodná se zde jeví  investiční priorita  11,  ta ovšem slouží  pro  rozvoj  spolupráce  především  na  institucionální  úrovni  a  je  méně  využitelná  pro  konkrétní  příjemce  a  aktéry  přeshraničních  sítí  mimo  administrativní  struktury  regionů.  Pokud  některé  potenciály  nebude  možné explicitně  zapojit do  rámce EÚS, měly by být identifikovány (a  případně  vytvořeny) alternativní  zdroje jejich financování a podpory. 

| 73

6. Přílohy  6.1. Příloha č. 1: Grafy, mapy a schémata.    Seznam obrázků:  Obrázek 1: Přehled univerzit v regionu CENTROPE .................................................................................... 75   Obrázek 2: Hrubý domácí produkt přeshraničního regionu v přepočtu na paritu kupní síly ..................... 76  Obrázek 3: Podíl jednotlivých sektoru ekonomicky na HPD v projektovém reigonu ................................. 77  Obrázek 4: Míra registrované nezaměstnanosti v přeshraničním regionu ................................................ 77  Obrázek 5: Vzdělání obyvatel regionu (věková skupina 25 – 64 let) .......................................................... 78   Obrázek 6: Věková struktura ...................................................................................................................... 79  Obrázek 7: Prognóza vývoje obyvatelstva ve srovnání s rokem 2010 ........................................................ 80   Obrázek 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel ............................................... 81  Obrázek 9: Dostupnost nemocnic v projektovém území............................................................................ 82   Obrázek  10:  Dostupnost  veřejné  hromadné  dopravy  v  příhraničí  (srovnání  veřejné  hromadné  dopravy a individuální automobilovou dopravou) ..................................................................................... 83   Obrázek 11: Potřeby rozvoje přeshraniční fyzické infrastruktury – silniční sítě......................................... 84 

74 |

 Obrázek 1: Přehled univerzit v regionu CENTROPE 

41,350

Zdroj: www.centrope.com 

| 75

Obrázek 2: Hrubý domácí produkt přeshraničního regionu v přepočtu na paritu kupní síly

Zdroj: mecca a DHV dle dat Eurostatu.  76 |

Obrázek 3: Podíl jednotlivých sektoru ekonomicky na HPD v projektovém reigonu Primární sektror

Sekundární sektror

Terciární sektror

Zdroj: Eurostat 2009 

Zdroj: Eurostat 2009.    Obrázek 4: Míra registrované nezaměstnanosti v přeshraničním regionu

Zdroj: Eurostat 2009 

Zdroj: Eurostat 2009 

| 77

Obrázek 5: Vzdělání obyvatel regionu (věková skupina 25 – 64 let)

Vzdělání obyvatel ve věkové skupině 25 - 64 let, 2011 80,0% 70,0% Osoby s nižším  než  ukončeným  středoškolským  vzděláním v %

60,0% 50,0% 40,0%

Osoby s ukončeným  středoškolským  vzděláním v %

30,0% 20,0% 10,0%

Osoby s ukončeným  terciálním vzděláním v %

Česká republika

Rakousko

Jihovýchod

Dolní Rakousko

Vídeň

0,0%

Zdroj: Eurostat, 2011

Zdroj: Eurostat 2011     

78 |

Obrázek 6: Věková struktura

Věková struktura, 2011 Mladší 15 let (%)

100%

15 ‐ 60 let (%)

Starší 65 let (%)

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener  Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich‐Süd

Mostviertel‐ Eisenwurzen

0%

Zdroj: Eurostat, 2011

Zdroj: Eurostat 2011 

| 79

Obrázek 7: Prognóza vývoje obyvatelstva ve srovnání s rokem 2010

Prognóza vývoje obyvatelstva 2030 und 2050* vzhledem k roku 2010 40% 35%

Prognóza 2030

30%

Prognóza 2050

25% 20% 15% 10% 5%

* nedostupná data 2050 pro kraje Vysočina a Jihomoravský

Zdroj: ÖROK, Statistik Austria, ČSÚ, 2010 

80 |

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener Umland/Südteil

Wiener Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich‐Süd

-5%

Mostviertel‐Eisenwurzen

0%

Zdroj: ÖROK, Statistik Austria, http://www.czso.cz; 2010

Obrázek 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel

Počet přenocování na 1000 obyvatel, 2007 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Jihomoravský kraj

Vysočina

Wien

Wiener  Umland/Südteil

Wiener  Umland/Nordteil

Weinviertel

Waldviertel

Sankt Pölten

Niederösterreich‐Süd

Mostviertel‐ Eisenwurzen

0

Zdroj: Eurostat, 2007

Zdroj: Eurostat, ČSÚ, 2007. 

| 81

Obrázek 9: Dostupnost nemocnic v projektovém území

Zdroj: mecca, DHV 2012. 

82 |

Obrázek 10: Dostupnost veřejné hromadné dopravy v příhraničí (srovnání veřejné hromadné dopravy a individuální automobilovou dopravou)

| 83

Obrázek 11: Potřeby rozvoje přeshraniční fyzické infrastruktury – silniční sítě

84 |