5 až 20 minut, lze až 45 minut. tělocvična, hřiště, louka, rovný prostor. hromadná výuka, po skupinách

Projekt BEZPEČNĚ A ZDRAVĚ DO ŽIVOTA – rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání CZ.1.07/1.1.00/53.0009

NÁZEV

Pohybové hry zaměřené proti agresivitě žáků 3

CÍL

Nabídka pohybových her pro žáky i pedagogy na 1. a 2. stupni ZŠ a SŠ. Žáci i pedagogové pochopí smysluplnost pohybových her a jejich význam při realizaci v úvodních částech hodiny Tv či pohybových aktivit pro „zahřátí“ organismu hráčů. Současně si uvědomí jejich motivační vliv pro nejrůznější činnost a procvičení většiny dovedností hráčů.

CÍLOVÁ SKUPINA

ZŠ 1. Stupeň, ZŠ 2. Stupeň, Střední školy, Volnočasové aktivity

DOBA TRVÁNÍ

5 až 20 minut, lze až 45 minut

MÍSTO

tělocvična, hřiště, louka, rovný prostor

POMŮCKY, POTŘEBNÉ VYBAVENÍ METODY VÝUKY

Žádné, doporučujeme vhodný oděv, starší triko, hráče bez dlouhých nehtů, prstýnků a řetízků, pracovní list

FORMY VÝUKY

hromadná výuka, po skupinách

metody slovní prezentace, řízená komunikace, diskuse a zapojení hráčů při obměnách pohybové hry

POSTUP ÚVOD – Seznámení s přístupy k různě starým skupinám a k agresivitě nejen v pohybové hře a hraní Se vstupem do školy, dochází k závažné změně v životě každého z nás. Končí první období vzestupu tvořivosti a volnější předškolní denní režim je vystřídán striktním členěním na hodiny a přestávky. Ve škole se zvyšují požadavky na pozornost, soustředěnost, kázeň a podobně. Velmi rychle pochopíme rozdíl mezi prací a hrou. Prudce se sníží délka i kvalita pohybového zatížení. Během 4 až 6 hodin sezení ve školních lavicích dochází k podstatnému zhoršení úrovně i kvality držení těla. Na druhé straně dítě kolem šesti let snadno a efektivně vytváří nové pohybové dynamické stereotypy. Zvyšuje se obecně rychlost a koordinace. Dovednosti, herní zkušenosti i znalosti získané a upevňované v pohybových hrách jsou velmi výhodně transferovány do her sportovních i dalších činností v životě. Období snadného motorického učení trvá do nástupu puberty. Podívejme se na uplatnění pohybových her na základní a střední škole.


V 1. ročníku základní školy je základním úkolem pohybových her pomoci žákům k co nejméně problémovému přechodu mezi režimem na mateřské škole a školními povinnostmi na základní škole. Seznámení se školními povinnostmi je pro některé prvňáčky náročné a pohybovými hrami, které znají z mateřské školy, jim umožníme vrátit se do pohodového prostředí. Poznání, že hra a práce jsou trvale různé činnosti v lidském životě zbrzdí tvořivý rozvoj dítěte, umožní mu však snadnější socializaci. Ve 2. ročníku pokračujeme pomocí pohybových her v upevňování smyslu podřízenosti, nadřízenosti, významu poznání pravidel, spolupráce a podobně. Děti si zvykají nebo si zvykly na školní prostředí, začínají školu brát jako své pracoviště. Stále převažují pohybové hry s velkým rozsahem pohybu. Žáci jsou schopny snášet stále vyšší zatížení vyvolané pohybovou hrou. Mnoho kladných zkušeností máme s uplatněním kreativně kooperačních aktivit a her v tomto věku. Děti vymýšlí hry bez zábran a jsou velmi rychle schopny akceptovat odpovědnost za navržené náměty. Ve 3. Až 5. ročníku je realizováno více pohybových her se soutěžením, zdůrazňujeme práva i odpovědnost, častěji zařazujeme náročnější herní dovednosti. V tomto věku jsou děti schopny adekvátně ocenit svůj i spoluhráčův či protivníkův úspěch. Umějí lépe využít pravidla pohybových her. Soustředěnost na prováděnou činnost v pohybové hře je u nich velmi vysoká. Percepce je ve 4. a 5. ročníku spjata s pohybovým rozvojem. Vnímání a cítění žáků je zaměřenější, nalézáme konkrétní pokusy dětí odstranit příčiny chyb ve hrách. V tomto a dalším období bychom měli diferencovat zatížení nejen podle fyzické zdatnosti, ale též podle pohlaví žáků. Mnoho autorů hovoří o pubertě jako o období snížení fyzické výkonnosti, přestavby funkcí a podobně. Pohybové hry pomáhají problémové období lépe přijmout a umožňují vznik kladných a příjemných pocitů ve známém prostředí. Při realizaci pohybových her v 6., 7., 8. či 9. ročníku jsme se nesetkali s výraznými problémy. Dospívající „dámy“ byly ochotny si kvůli míčovým hrám ostříhat nehty a v 9. ročníku vymýšlely podobné pohybové hry jako na prvním stupni základní školy. Pedagogové nemají problém ve využívání pohybových her na gymnáziích nebo učilištích. Je však žádoucí měnit přístup podle herní úrovně hráčů. Pohybové hry s výrazným prvky sportovních her jsou oblíbené. Dospívající oceňují na pohybových hrách jednoduchost pravidel, náročnost a srozumitelnost. Dospělý člověk je ochoten a schopen maximálně se ponořit do pohybové hry. Jde mu podobně jako dětem o prožitek, o potěšení z průběhu hry v kontextu se spoluhráči, pravidly a podmínkami.


Omezující je někdy otázka prezentace vlastní osoby podle prostředí a podmínek. Od tohoto stručného exkurzu v ontogenezi člověka, kterou lze v případě potřeby najít na začátku knihy Hry a hraní pohledem ŠVP přejdeme k hraní a pohybovým hrám proti agresi. V terminologii her je nazýváme úpolové hry a hraní. Vhodné je zařadit je po rozcvičení, kdy jsou hráči připraveni na činnost, nejsou však unaveni a nesoustředěni. HLAVNÍ ČÁST – - úpolové hraní a pohybové hry proti agresivitě Co znamená pojem úpoly, ví mnoho lidí. Také v pohybových hrách jsou úpoly pohybové aktivity, ve kterých usilujeme o překonání odporu nebo překonání soupeře technikou, taktikou a silou, tedy fyzicky i psychicky Při jejich realizaci využíváme obratnost, sílu, rychlost, postřeh, rychlé rozhodování a iniciativu. Nezbytná je sebedůvěra, odvaha, sebeovládání a cílevědomost. Dnes je nechápeme jako přípravu na podrobení nepřítele, ač je v našem světě někdy výhodné umět se o sebe fyzicky postarat. Řešení konfliktních situací optimálním způsobem je velmi složité, nikdo však nepopírá, že sebejistá a silná osobnost má k řešení konfliktů lepší předpoklady než člověk s opačnými vlastnostmi. Umí rychleji ovládnout své chování při narušení osobního prostoru (pár centimetrů kolem nás), do kterého velmi neradi a často s pocity vzbuzujícími minimálně nevoli nebo agresivitu pouštíme cizí osoby. Pohybové hry charakteru úpolů, kde kontakt a překonání odporu, narušení vlastního osobního prostoru a další aktivity jsou normálními a přirozenými, pomáhají zvládat lépe nejen davové scény, fóbie a nezvladatelné pocity v tlačenici. Jsou také podnětným příspěvkem k sociálnímu učení, soucítění, ohleduplnosti k soupeři a umožňují lepší porozumění mechanice pohybových činností. Uvědomme si, že zápas, zápasení, patří mezi nejstarší sportovní disciplíny společnosti, patřilo do výzbroje člověka v boji o přežití druhu. Sebeobrana je určitě tak stará jako lidstvo samo. Tvrdíme-li na seminářích pro učitelky mateřských a základních škol, že do školní tělesné výchovy zařazují málo pohybových her charakteru úpolů, často nás považují za propagátory agrese, násilí a brutality. Podívejme se na problém z úhlu několika pohledů.


Pohled první. Hraní a pohybové hry charakteru úpolů ruší nebo významně narušují osobní prostor. Když s tímto problémem seznamujeme žáky nebo učitele, je vhodné a motivující vyzvat někoho, aby vstal. Stoupněte si blízko k němu a zeptejte se jej, zda je mu to příjemné. Pokud Vám odpoví, že ano, přibližte se ještě víc. Vždy nastane okamžik, kdy vám cizí člověk řekne dost. Máte manifestační ukázku toho, jak jsme ochotni tolerovat fyzickou blízkost druhých lidí. Při sportovních zápasech, kulturních či společenských akcích a mnoha dalších příležitostech musíme strpět blízkost lidí, zrovna tak jako v plné tramvaji, autobusu, vlaku nebo metru. Mnoha lidem je to nejen nepříjemné, ale dostávají se až do klaustrofobických stavů. Od nich je blízko k hysterii a davovým panikám s následkem ušlapání lidí. Učit se ovládat, snášet nepříjemnou blízkost druhého je někdy výhodné. Pohled druhý. Média nám předkládají nepřetržitou a často velmi stupidní záplavu komerčních seriálů spojených s nesmyslnou vlnou násilností a agresivity - nejen nám dospělým, ale také dětem. Sledujeme zde neustálý proud agrese, ničení a morbidních scén, které zlehčují jakýkoliv způsob obvyklé komunikace. Děti se na tento a podobné seriály, (želvy nindža, kačeři a další) dívají - velký výběr jim totiž nenabízíme. Další možnost sledovat brutalitu mají u několika dílů Ramba a množství akčních filmů nebo thrillerů. Výsledkem je chápání světa a života černobíle, zjednodušeně. Není potom problémem někoho zmasakrovat - vždyť lékař jej opraví. Není nic nenormálního někoho praštit tak, aby letěl 5 či 10 metrů - děti to vidí každou chvíli. Děti, které takto ovlivňujeme, se o nás budou jednoho dne starat. Jak? Tak, jak je dnes vychováváme, jak jim my ukazujeme, že funguje svět. Proč by do nás potom nemohli kopnout - jedna rána stačí. Máme pocit, že naprostá většina amerického škváru je bezohledně předkládána těm, kteří se nemohou a neumí bránit, a nám to nevadí. A až nám to bude vadit, bude pozdě. Výchova a morálka jsou pojmy na dlouhý běh, ty se formují celé dlouhé generace. Těžko lze oponovat skutečnosti, že dítě od narození vychovává žena a ve škole od 6 let do minimálně 12-15 let ovlivňují žáky hlavně ženy (z 84,2 % jsou učitelé na ZŠ ženy)! A ženy budou v hodině TV spíše zařazovat (a zařazují) aerobik či nekonfliktní


pohybové aktivity. Je asi pryč doba, kdy nás učitel TV alespoň 1x za čtvrt roku nechal složit do čtverce všechny žíněnky a pod jeho dohledem jsme se prali. Učil nás zápas, chvaty a páky. Kdo chtěl, zaboxoval si se stařičkými boxerskými rukavicemi. Většina z nás, kteří poznali, jak bolí páka, kroucení ruky, úder do nosu, tyto činnosti bezdůvodně dále nezkoušeli. A akceptovali jsme možnosti druhého. Nevěděli jsme tehdy, proč nás učitel takto, (dle některých) terorizuje, zejména když přidal ještě úpoly, pohybové hry s překonáváním odporu apod. Dnes mu děkuji za to, že jsem získal také jiný kontakt s vrstevníky, a to nejen na ulici, ale též ve škole. Tyrš říkal velmi vhodně „Jestliť zajisté zápas cvičení nejvšestrannější, na paže, trup a nohy v stejné míře působící, obratnost a vytrvalost zároveň vyžadující, a neměl by tudíž v žádném spolku tělocvičném zanedbáván býti.“ (Tyrš n.d.). Nezařazování úpolů je chybou. Je to nevyužití potenciálu hodnotné pohybové aktivity, která slouží žákům k procvičení dovedností, vědomostí i návyků. Ty potřebujeme v běžném životě a nelze je komplexněji ověřit v jiných disciplínách. Hraní úpolového charakteru Vzhledem k významu her úpolového charakteru je nezbytné upozornit na několik nutných zásad při jejich používání. Komplexní rozcvičení je nezbytné, pohybové hry úpolového charakteru nezařazujeme, pokud není organismus hráčů dobře připraven. Volíme samozřejmě jednoduché aktivity, v hlavní části hodiny nebo lekce již náročnější. Volba a výběr má odpovídat výše uvedeným zásadám, tělesné a duševní vyspělosti hráčů, jejich zájmům, motivaci, cílům činnosti apod. Snaha o vítězství je silnou motivací, stejná hmotnost a zdatnost soupeřů jsou důležitým předpokladem bezpečného zápolení. Většinou volíme individuální přístup a využíváme aktivitu hráčů. Při hraní preferujeme aktivity ve dvojicích. Názorně využíváme ukázek účastníků a diferencovaně je zapojíme všechny. Provádíme hraní i pohybové hry s dětmi i dospělými. Naprostá většina hráčů přistupuje k uvedeným hrám a hraní velmi vstřícně a s velkým zájmem. Příklady hraní byly po vyzkoušení vyžadovány všemi skupinami populace, a to nejen ve školní, ale i při mimoškolní činnosti doma, na táborech, v klubech či tréninku i na rodinné dovolené. Hraní, které popisujeme, se totiž dá využít nejen ve škole či tréninku, ale i při „kočkování“ na aktivitách kdekoliv.


Přesné dodržování pravidel je však základem bezpečného průběhu hraní i her. Vzhledem k přímému kontaktu a maximálnímu nasazení mají pravidla rozhodující význam. Další nabídku můžete nalézt v literatuře, doporučujeme také seznámit se zásadami bezpečnosti v knize autora Kutáče (viz literatura). Blok hraní a her úpolového charakteru začínáme zahřátím organismu. Jak se zahřát? Přece „úpolově“, například Honičkou v řetězu nebo Honičkou do kruhu. Při ní dochází nejen ke kontaktu honičů a chytaných, ale současně je nutná spolupráce na vysoké úrovni. Připravit hráče na atmosféru s vyšší mírou agresivity a kontaktů můžeme pomocí Souboje kohoutů - spíše něžně, bez používání loktů. Až se hráči zahřejí pohybem nejen po levé, ale i po pravé noze v soutěži kdo má více vyřazených hráčů., Jestřáb a slepice, nebo Souboj hadů hráče náležitě prověří. Obměny pohybových her jsme naznačili. Pokud přidáme Super super stars, Dostaň se do kruhu, z kruhu i Hu tu tu tu a další obměny, úpoly zaujmou na dlouhou dobu. Při hraní preferujeme aktivity ve dvojicích. Názorně využíváme ukázek účastníků a diferencovaně je zapojíme všechny. Popíšeme nyní několik Úpolových hraní ve dvojici: ZÁSAH NA HÝŽDĚ Hrající stojí proti sobě, navzájem se drží souhlasnou rukou. Dlaní volné ruky se snaží plácnout soupeře přes hýždě. Lze uhýbat, natáčet se a podobně. Zásahy jinam než na hýždě nepovolujeme, hraje se na 3 až 5 zásahů nebo na čas do 30 sekund. Pozor na úder hlav při přitažení, je nutné toto nebezpečí zdůraznit před hraním! Obměny: vzadu za pasem má každý stuhu, šátek atd. Volnou rukou se snaží jeden druhému stuhu vzít. Pokud rozdělíme hráče na dvě stejné poloviny a dáme každému stuhu, můžeme následně hrát pohybovou hru Gorily a orangutani. Hráči znají podstatu hry a výklad hry máme tedy podstatně ulehčen. Další obměnou je snaha zasáhnout místo hýždí kolena. Obměnou může být úkol zasáhnout pravé rameno, lýtko a podobně. Ještě náročnější obměnou je zrušení držení se za ruce. Hodnoty srdeční frekvence kolísají mezi x = 142-188 tepů/min., toto je velmi náročné hraní na celkovou pohyblivost a obratnost, soustředěnost a koncentraci pozornosti. ZADEČKOVÝ SOUBOJ Hráči stojí zády k sobě v přibližně půlmetrové vzdálenosti. Nedotýkají se žádnou částí těla. Na signál, bez otáčení a dívání se na sebe se snaží nárazem hýždě na hýždi vychýlit protihráče z postoje. Každá změna postoje, posun nohy či vykročení je prohrou.


Povolené jsou pohyby stranou, vpřed či vzad tak, aby soupeř ztratil vlastním výpadem rovnováhu. Vyhrává hráč, který vícekrát vychýlil protihráče. Hodnoty tepu jsou x= 125-162 tepů/min., zdánlivě úsměvné hraní je bez kontroly zraku náročné. Dáváme pozor na dodržení začátku hraní a tím na bezpečnost hráčů, začínáme ohleduplně a přizpůsobíme nasazení situaci a výkonnosti hráčů. Hráči by měli být přibližně stejně vysocí, měli by mít stejně dlouhé dolní končetiny. Hráči mající problémy se zády nehrají. DLANÍ DO DLANĚ Hráči stojí naproti sobě ve stoji spojném ve vzdálenosti na předpažení. Hráči mají paže po celou dobu soutěžení v loktech pokrčené a dlaně nastavené proti sobě ve výši ramen. Na signál úderem či nárazem (ne tlakem) dlaní na dlaně se snaží vychýlit protihráče z postoje. Mohou paže uvolnit, aby protihráč při úderu do dlaní ztratil rovnováhu, nesmí však dlaněmi uhnout stranou, dolů ani nahoru. Změna postoje je prohrou, stačí malý úkrok jednou nohou. Soutěží se na předem určený počet vítězství. Obměny: Cvičení ztížíme možností pohybu dolních končetin u vyspělejších cvičenců. Zkuste při soutěži i poskakovat či se pohybovat na jedné noze. OBEJMI SOUPEŘE! Dvojice hráčů stojí čelem k sobě, asi 1,5 m od sebe. Na signál se snaží každý z nich obejmout soupeře v pase úchopem pod jeho pažemi. Současně se však brání proti obejmutí protivníkem. Zdůrazňujeme nepoužívání hlavy a předklonu. Jde v podstatě o boj o úchop soupeře. Hraní je velmi náročné x = 129 až 189 tepů/min. Pokud měníme hráče, měli by být vždy stejně vysocí a mít přibližně stejnou hmotnost. Je vhodné použít toto hraní před pohybovou hrou s podobným obsahem. PŘETAH ZÁDY Stejný postoj ve dvojicích jako u Přetlaku zády, hráči mají paže zaklesnuty v loktech, stojí ve stejné vzdálenosti od nakreslené čáry. Na znamení se začnou přetahovat, snaží se dostat soupeře na svou stranu za čáru, která je před nimi. Obměnou je totéž, kdy lze realizovat přetahování za nohu. Soupeři sedí proti sobě v sedu roznožném, pravou (levou ) nohu mezi nohama soupeře. Sedí stejně daleko od střední čáry. Vzájemně se uchopí pravou rukou za pravou nohu či levou rukou za levou nohu nad kotníkem a přetahují se za čáru. Zatížení je kolem x = 134-172 tepů, ne déle než 35 až 40 sekund,


dbáme na „čisté“ zaklesnutí a neuhýbání trupem.

PŘETAH DVOJIC Soutěží dva hráči proti dvěma. Spoluhráči stojí za sebou, zadní drží předního za boky nebo jej objímá v pase. Přední hráči se navzájem uchopí za zápěstí, buď zkřižmo za souhlasná nebo za stejnostranná zápěstí. Vítězí dvojice, která přetáhne soupeře přes stanovenou hranici, nebo po časovém limitu. Prohrou je též rozpojení spoluhráčů. Poznámky: x=128 až 178 tepů/min, nehrajeme dlouhou dobu. Doporučujeme častější střídání a sami hráči najdou nejvhodnější úchop a své místo vpředu či vzadu. Nedoporučujeme hrát s malými dětmi, protože neudrží úchop a mají často problémy s dodržováním bezpečného postupu.Nikdy se nepřetahujíe více hráčů než dva!! Přes 30 hraní je v knize Hry a hraní pohledem ŠVP. Nyní nabídneme několik pohybových her z oblasti úpolů. JESTŘÁB A SLEPICE Hráče rozdělíme do zástupů o počtu 6 až 8 hráčích. Jednoho z nich určíme do funkce jestřába, který bojuje proti slepici-první hráč v zástupu kuřat. To jsou další hráči, kteří se společně v zástupu drží u pasu spolu za slepicí. Ta může mít rozpažené ruce. Jestřáb se po zahájení hry snaží oběhnout slepici s kuřaty tak, aby se dotkl posledního kuřete. Vítězí také tehdy, pokud se při otáčení a obraně kuřata a slepice kdekoliv rozpojí. Slepice ani jestřáb se nesmí držet. Často rozhoduje obratnost všech účastníků, ne pouze jestřába a slepice. Zatížení hráčů je vysoké, kolem 155 tepů/min., největší je u jestřába a slepice. Pokud máme takto rozdělené hráče, využijeme je k další hře, Souboj hadů. SOUBOJ HADŮ Skupiny po 6 až 8 hráčích dáme do rohů herny. Před umístěním jim sdělíme, že jsou hadi a musí se spolu v zástupu pevně držet kolem pasu. První hráč v zástupu je ve funkci hlavy hada a snaží se chytit, dotknout ocasu, tedy posledního hráče soupeře. Pokud máme 4 hady (až 32 hráčů), je každý had v jednom rohu. Na povel začátku hry se hadi pustí do souboje mezi sebou. Opakujeme-li souboje několikrát, budou hráči taktizovat a souboje jsou velmi zajímavé a náročné. Rozvíjí nejen spolupráci a předvídavost, ale i rychlost a zodpovědnost za tým. Zatížení je obdobné jako u předešlé hry. Spolupráce a zodpovědnost hráčů je podobná jako u předešlé hry. SUPER, SUPER STARS Využijeme-li středního kruhu v tělocvičně, umístíme do něj hráče,


vždy stejného pohlaví a věku (od počtu 5 do 15). Pokud jsme v jiném prostoru, vyznačíme kruh a další soustředné kruhy kolem něj. Do středního umístíme všechny hráče. Na povel se vytlačují z kruhu. Nelze lámat ruce či páčit, pouze tlačit a tahat. Pokud je hráč oběma nohama ven z kruhu, již se nesmí vrátit a je ve větším okruží, kde opět provádí souboj a vytlačuje hráče do dalšího většího okruží, tedy od středního kruhu. Ten či ti hráči, kteří zůstanou ve středu jsou Super, super stars, v dalším kruhu Super stars a ve třetím Stars. Pokud máte další vnější kruh, nazvěte je lidmi. Před hrou motivujeme a dbáme na bezpečnost. Obměnou vhodnou jsou Zápasnické třídy, kdy využijeme pásy čar na hřišti či v tělocvičně. Zatížení je kolem 150 tepů /min. Zkušenosti dokazují, že dívky jsou často bojovnější než chlapci. Rozvoj houževnatosti a obratnosti je zde prioritou. DOSTAŇ SE VEN, DOSTAŇ SE DOVNITŘ Vynikající a jednoduchá hra. Se skupinou 8 až 12 hráčů utvoříme kruh, hráči se drží pevně za ruce. Hráči stojí asi 60 až 80 cm od sebe na volné upažení. Dovnitř kruhu umístíme jednoho až dva hráče. Na povel k zahájení hry se hráči uvnitř snaží proniknout pod pasem hráčů tvořících kruh ven z kruhu. Snaží se proniknout mezi nohama. Hráči tvořící kruh si mohou stoupnout těsně vedle sebe při pokusu o průnik, ale jakmile je pronikající mimo ně, musí jít na 60 až 80 cm od sebe. Hra konč,í pokud se hráči dostanou ven nebo skončí stanovený časový limit. Vynikající je opak, kdy se hráči tvořící kruh drží za ruce a tváří jsou ven z kruhu. Dva určení hráči se snaží dostat dovnitř. Zatížení zejména hráčů mimo kruh je vysoké. Snaha obou skupin soupeřů o vítězství je značná. Rozvoj odolnosti, zodpovědnost, obratnost a spolupráce je ve této pohybové hře vysoké. REFLEXE Spolupráce a prezentace dalších nápadů a obměn činností ve dvojicích skupinách.. KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP ZV

Výchova ke zdraví začleňuje témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova demokratického občana (VDO), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS), Multikulturní výchova (MkV), Environmentální výchova (EV) a Mediální výchova (MV). Výchova ke zdraví, kam patří i výše uvedené hraní a pohybové hry typu honiček. Tento blok zahrnuje metodicko didaktický obsah potřebné k péči o zdraví, k ochraně lidstva za mimořádných okolností a současně učivo vhodné do hodin tělesné výchovy či volno časových aktivit. Podle věku a vyspělosti žáků si pedagog vybere a upraví uvedené


aktivity. ROZVÍJENÉ KOMPETENCE

Z kompetencí jsou využívány postupy a strategie obsažené v ŠVP ZV a SV (nebudu je rozebírat, jsou podrobně rozvedeny v knize Hry a hraní pohledem k ŠVP). Vzdělávací obsah činností výše uvedených spočívá v rozvíjení Kompetence k učení, Kompetence k řešení problémů, Kompetence komunikativní, Kompetence sociální a personální, Kompetence občanské a pracovní. Stručně řečeno jde o seznámení se s učením, vybudování pozitivního vztahu ke zdravému životnímu stylu, rozvíjí se odpovědnost žáka za své zdraví a zdraví svých spolužáků. Podporováno je myšlení a tvořivost žáků. Jsou využívány individuální schopnosti a dovednosti jednotlivce, žák je veden k samostatnosti a odpovědnosti za svou činnost. Učí se vyhledávat a využívat informace a je rozvíjena jeho tvořivost. Učí se spolupracovat ve skupinách, respektovat pravidla práce v týmu, uvědomuje si vlastní identitu ve skupině. Posiluje pocit sebedůvěry a sebevědomí a odpovědné chování v situacích ohrožujících zdraví své i spoluhráčů. Učí se chápat nutnost vlastní ochrany zdraví jako předpokladu pro zdárný vývoj jedince, rozvíjí si zásady správné pohybové aktivity a orientuje se v situacích osobního i veřejného ohrožení.

ZAŘAZENÍ DO PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA a) Osobnostní rozvoj:  Výchova ke zdraví a aktivnímu životnímu stylu b) Sociální rozvoj:  Komunikace MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA  Lidské vztahy ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA  Vztah člověka k prostředí (pozn.: jak dříve žili naši rodiče, prarodiče, praprarodiče)

DALŠÍ NÁMĚTY A DOPORUČENÍ

Ve volném čase při volnočasových aktivitách, zejména na letních táborech či delších aktivitách v přírodě doporučuji využít obměn, které uvedené hraní i pohybové hry nabízí.


POUŽITÉ ZDROJE

Mazal, F.: Hry a hraní pohledem ŠVP, 1.vydání, Olomouc, Nakladatelství Hanex, 2007,395 s., ISBN 978-80-85783-77-3. Kutáč, P.: Bezpečnost a základy první pomoci při pohybových aktivitách, 1. Vydání, Olomouc, Nakladatelství Hanex, 2012, 96 s., ISBN 978-80-7409-053-0. Sigmund, E.: Pohybová aktivita dětí a jejich integrace prostřednictvím 60 pohybových her, 1. Vydání, Olomouc, Nakladatelství Hanex, 2007, ISBN 978-80-85783-74-2. Bělka, J., Salčáková, K.: Nebojme se házené – didaktika a metodika házení, 1. Vydání, Olomouc, Nakladatelství Hanex, 2014, ISBN 978-80-7409-078-3.

5 až 20 minut, lze až 45 minut. tělocvična, hřiště, louka, rovný prostor. hromadná výuka, po skupinách

Recommend Documents