4 Veřejná správa a rozvoj podnikání

I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje

I/4 Veřejná správa a rozvoj podnikání Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou veřejné správy a rozvoje podnikání, a to s důrazem na základní koncepce rozvoje podnikání a konkurenceschopnosti v EU a jejich uplatnění na úrovni krajů a obcí. 4.1 Evropské přístupy a dokumenty k podpoře podnikání Lisabonská strategie – představuje propojení hospodářské politiky se sociální politikou a politikou zaměstnanosti. Tato strategie byla stanovena Evropskou radou (summit v březnu 2000) na zasedání v Lisabonu. Jako jádro smělých cílů pro Evropskou unii byla stanovena konkurenceschopnost, schopnost ekonomiky poskytnout svým občanům vysokou a rostoucí životní úroveň a vysokou míru zaměstnanosti na trvale udržitelném základě. Dynamika průmyslu je pak zásadní, aby Evropa dokázala udržet a zvyšovat svou prosperitu a zároveň naplňovat své širší sociální, environmentální a mezinárodní ambice. Hodnocení průmyslové politiky se pak zabývala Evropská komise se sdělením pro Radu, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů v prosinci 2002. Průmyslová politika Evropské unie by měla klíčovým způsobem přispět k následujícím třem úkolům: 1) Prvním z nich je vymezit hranice, ve kterých mohou průmysl a podnikatelé naplňovat své cíle. Snaží se o stanovení předvídatelného právního rámce, který se může přizpůsobit podle potřeb politiky. Současně by průmysl a podnikatelé měli věřit, že budou-li tyto povinnosti dodržovat, Evropské společenství jako celek přijme provozování jejich činnosti. V případě Evropské komise i členských států se musí jednat o aktivní roli, neboť nesprávné nastavení tohoto rámce může vést k ohrožení veřejnosti nebo k mrhání průmyslovými zdroji a frustraci podnikatelské sféry. 2) Druhým úkolem je zajistit, aby existovaly podmínky umožňující průmyslu rozvinout a realizovat svůj soutěžní potenciál. Evropské společenství nemůže mít ke zdroji svého bohatství pasivní přístup. Dostupnost technologie, dovednosti a vzdělané pracovní síly, pozitivní přístup k riskujícím podnikům, finance a ostatní podmínky, které tvoří skutečně soutěžní a moderní podnikatelské prostředí, o to vše by se měli tvůrci politiky aktivně zajímat. 3) Třetím úkolem je zajistit, aby rámce, instituce a nástroje, které jsou nutné pro podnikatelské prostředí a pro průmysl, mohly jednat v souladu se svými veřejnými závazky, byly vytvořeny a účinně fungovaly v nejširším slova smyslu. Ačkoliv to je svojí povahou horizontální, je třeba uplatňování, které je přizpůsobené zvláštním vlastnostem různých odvětví. Cíle stanovené lisabonskou Evropskou radou a výzvy udržitelnosti jsou ambiciózní a mohou být splněny, pouze pokud se plně zmobilizuje průmyslová politika EU. Je k dispozici sada nástrojů politiky a mezi zúčastněnými stranami existuje všeobecná ochota spoluúčasti. Avšak úspěch, a v konečném důsledku dostupnost většího počtu lepších pracovních míst, a větší sociální soudržnost budou možné, pouze tehdy bude-li úsilí přesně zaměřené.

40

I/4 Veřejná správa a rozvoj podnikání

Komise proto zamýšlí v nadcházejících měsících kontrolovat způsob interakce mezi jejími hlavními politikami a konkurenceschopností průmyslu EU. Napomůže to rovněž průmyslové politice přispět ke splnění cílů ostatních politik. Tato diskuse se nesmí omezit pouze na Evropskou komisi. Všechny instituce EU, ale také členské státy a kandidátské země by měly řešit své problémy. Zlepšení průmyslové politiky EU, aby stimulovala a zachovávala konkurenceschopnost, je problémem nás všech. Průmyslová politika je ve své povaze horizontální a jejím cílem je zajištění rámcových podmínek příznivých pro průmyslovou konkurenci. Její nástroje, které jsou nástroji politiky podnikání, poskytují rámcové podmínky, ve kterých mohou podnikatelé a firmy převzít iniciativu, zužitkovat své nápady. Evropská charta pro malé podniky – byla přijata Evropskou radou v červnu 2000 a ČR k ní přistoupila v roce 2002. Je dokumentem, který Lisabonskou strategii rozvoje doplňuje a dále rozvíjí. Malé podniky (do 50 zaměstnanců) jsou na změny v prostředí pro podnikání ze všech nejcitlivější. Jako první se jich dotkne zatížení nadměrnou byrokracií, jako prvním se jim bude lépe dařit, pokud dojde k omezení administrativních bariér a pokud bude jejich úspěch doceněn. Politika podpory malého a středního podnikání představuje v politikách Evropské unie velmi významnou samostatnou oblast, která zaznamenala v posledních letech velký rozvoj. MSP jsou v moderní ekonomice centrem rozvoje zaměstnanosti a inovační kultury, působí příznivě na dynamiku produktivity práce a na růst HDP. Přínos MSP je charakterizován schopnostmi zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, působit jako subdodavatelé velkých podniků, utvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií, generovat pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů, rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu, vyplňovat hraniční oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, decentralizovat podnikatelské aktivity a napomáhat dynamičtějšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. Proto prosperující malé a střední podniky bývají označovány za jeden z hlavních symptomů zdraví ekonomiky. Dodávají jí potřebnou pružnost, mnohotvárnost, zvyšují konkurenci, vyvolávají poptávku po nových výrobcích a inovacích. Jsou významné pro tvorbu konkurenčního prostředí, lépe než velké firmy jsou schopny reagovat na požadavky trhu, resp. spotřebitelů. Přispívají k zajištění sociální koheze, společenské stabilitě a rozvoji svobody. Možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do velké míry závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny. Na MSP záporně působí především malá ekonomická síla ve srovnání s velkými podniky, ztížený přístup ke kapitálu limitující možnost financování rozvojových aktivit, složitější přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, někdy nekalá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, slabší pozice v soutěži o veřejné zakázky, platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost a vysoké administrativní zatížení. Opatření zemí EU se proto zaměřují na snižování těchto nevýhod, na vytváření vhodných legislativních a ekonomických podmínek vedoucích k podpoře vznikajících a rozvoji již existujících malých a středních podniků. Politika podpory MSP je v EU navíc motivována vědomím nerovnosti podmínek vůči velkým firmám na společném evropském trhu. MSP např. nemohou využít úspor z rozsahu a jsou zpravidla omezeny jen na určité trhy. Od roku 2000 je

41


politika podpory MSP v EU spravována vlastním generálním ředitelstvím Evropské komise. Operační prostor pro podporu MSP je však důsledně vymezen, neboť obecně je přímá podpora podniků v EU limitována vzhledem k narušení principu volné soutěže. ČR v rámci harmonizace legislativních a ekonomických podmínek se zeměmi EU novelizovala legislativní bázi pro podporu MSP zvláště zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání.1 Podpora MSP je zohledněna ve strategických koncepcích a v programovém prohlášení vlády, v resortních dokumentech zejména MPO ČR, v Národním rozvojovém plánu, v Operačním programu průmysl a podnikání, ve Společném regionálním operačním programu a v dalších materiálech. Rovněž ve zpracovaných strategiích a programech krajů, obcí a mikroregionů je přihlédnuto k podpoře MSP. Také schválením Evropské charty pro malé podniky jsme se zavázali zohlednit potřeby malých firem v následujících oblastech, které jsou charakterizovány s ohledem na spolupráci veřejné a podnikatelské samosprávy. Zahrnují následující záměry: • Vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost - povzbuzovat a podporovat podnikatelské snahy mladých lidí a vyvíjet vhodné školicí plány pro manažery v malých podnicích. • Levnější a rychlejší založení podniku - zaregistrování nové firmy by nemělo být zdlouhavé a nákladné; měl by se rozšířit přístup k registraci online. • Lepší legislativa a předpisy - nové předpisy na vnitrostátní a komunitární úrovni by měly být důkladně zkoumány k určení jejich dopadu na malé podniky a podnikatele. Malým podnikům by měly být uděleny výjimky z určitých zákonných povinností. • Dostupnost dovedností - měli bychom usilovat o to, aby vzdělávací instituce (dle zákona č. 301/92 Sb. o HK ČR) poskytovaly celoživotní vzdělávání a poradenství. • Zlepšování přístupu online - orgány veřejné správy by měly být důrazně vedeny k tomu, aby zlepšily elektronickou komunikaci se sektorem malých podniků. • Více jednotného trhu - dotvoření skutečného vnitřního trhu Unie, který bude k malým podnikům vstřícný, a to zejména v oblastech kritických pro rozvoj malých podniků, včetně elektronického obchodování, telekomunikací, služeb, veřejného zprostředkování a mezinárodního platebního systému, dále aby bylo zaručeno, že malé podniky budou mít neomezenou možnost vstoupit na nové trhy a soutěžit za rovných podmínek. • Daňové a finanční záležitosti - daňové systémy by měly být přizpůsobeny tak, aby byly odměňovány úspěšné podniky. Pro zlepšení přístupu malých podniků k finančním službám budeme: - identifikovat a odstraňovat překážky - zlepšovat vztah mezi bankovním systémem a malými podniky - zlepšovat přístup ke strukturálním fondům. • Posílení technologické kapacity malých podniků - posílíme existující programy zaměřené na šíření technologií směrem k malým podnikům; podporovat zapojení malých podniků do mezifiremní spolupráce na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Měla by tedy být podporována činnost na vnitrostátní a regionální úrovni cílená na rozvoj mezifiremních seskupení a sítí, aby se zlepšily možnosti těchto podniků vstoupit na Panevropské trhy a rozšířit svou činnost na trhy třetích zemí. 1

Viz zákon č. 1/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

42


• Úspěšné modely elektronického obchodování a podpora špičkových malých podniků. • Využívat Evropskou agenturu pro sledování MSP. • Rozvoj silnějšího a účinnějšího zastoupení zájmů malých podniků na úrovni Evropské unie a na vnitrostátní úrovni. • Pro posouzení pokroku v čase a ve vztahu k nejlepším na světě použijeme účinné ukazatele, abychom posílili naše znalosti a hledání lepších praktik ve všech oblastech, které ovlivňují malé podniky s cílem setrvale zlepšovat svoji výkonnost. I když Charta pro malé podniky byla vydána a podepsána na úrovni členských a kandidátských států, uplatňování jednotlivých bodů bude vesměs na úrovni regionů. Aplikace těchto záměrů pak bude ve velké míře záviset na krajské schopnosti prezentace, realizace a zavádění jednotlivých opatření. Zelená kniha – Podnikání v Evropě Tento dokument byl zpracován v návaznosti na stanovenou Lisabonskou strategii a předán k diskusi, která probíhala v roce 2003 na úrovni národních i regionálních institucí. Zejména aktivní pak byly i instituce EK v regionech, tj. Euro Info Centra (EIC), jejichž síť v ČR tvoří sedm kanceláří v různých hostitelských organizacích v Praze, Brně, Plzni, Liberci, Ostravě, Pardubicích a Mostě. Zelená kniha o podnikání v Evropě charakterizuje dynamiku podnikání v členění: • co je podnikání, • proč je podnikání důležité, • rezervy a potenciál podnikání v EU. V části alternativy politiky v oblasti podnikání najdeme: • co obnáší zajištění většího počtu produktů, • jak mohou být firmy nasměrovány k růstu, • směřování k podnikatelské společnosti. Návrh koordinačního přístupu k politice v oblasti podnikání pak vyústí ke specifikaci rozhodujících kroků rozvoje podnikatelské společnosti. Charta Evropských obchodních a průmyslových komor Tento dokument byl vypracován Asociací evropských a obchodních komor - Eurochambres a projednán a schválen na Evropském kongresu komor v kyperské Nikósii v říjnu 1999 zástupci 32 národních obchodních a hospodářských komor v Evropě včetně prezidenta HK ČR. Eurochambres – asociace obchodních a hospodářských komor prezentující 41 národních asociací obchodních a hospodářských komor, evropská síť 2000 regionálních a oblastních komor sdružující přes 17 mil. členů – podnikatelských subjektů. Z charty komor je možno uvést některé články, které formy, obsah i rozsah spolupráce veřejné správy a podnikatelské sféry charakterizují. Evropské Obchodní a průmyslové komory prohlašují, že patří k institucionální a samosprávné síti, která je hluboce zakořeněna v místní, regionální a národní úrovni po celé Evropě. Síť je charakterizována různorodými činnostmi směřujícími k uspokojení požadavků podnikatelů, které zastupují, konkrétně malých a středních podniků, a k zajištění místního, regionálního a národního rozvoje.

43


Evropské Obchodní a průmyslové komory se zavazují k dalšímu rozvoji své role jako prostředníka mezi veřejnou pomocí a podnikateli, aby podporovaly efektivní hospodářský rozvoj. Evropské Obchodní a průmyslové komory se zavazují přispívat k nárůstu pracovních míst podporováním celoevropské podnikatelské kultury prostřednictvím využití nových technologií, globalizace a institucionálních a změn v rámci EU. Evropské Obchodní a průmyslové komory se zavazují napomáhat bližším vztahům mezi regionálními, národními a evropskými institucemi na straně jedné a širokou veřejností včetně podnikatelské na straně druhé s ohledem na zásady volného obchodu a demokracie. 4.2 Samosprávné podnikatelské instituce jako reprezentant podnikatelské komunity v ČR Se vznikem krajů jako samosprávných veřejných orgánů vznikla mnohem větší potřeba spolupráce jednotlivých institucí v regionu a jejich zhodnocením se zabývaly i některé studie. Samosprávné podnikatelské instituce v ČR prošly po roce 1989 dynamickým a rozporuplným vývojem, který odrážel politicko-ekonomické klima v naší zemi. Od prvopočátku měly ambice významně se podílet na neustálém zlepšování podmínek pro podnikání i jeho seberegulaci, tak jak je to běžné ve vyspělých demokratických zemích. Znamenalo to především založit příslušné institucionální struktury v podobě všeobecných a profesních komor, živnostenských společenstev, podnikatelských svazů a asociací. Jejich úkolem bylo maximálně se přiblížit podnikatelské sféře a v souladu s jejími zájmy a potřebami jí poskytovat profesionální služby. Vedle toho usilovat o ovlivnění všech důležitých kroků, které stát činil na hospodářském poli. Postavení, v němž se samosprávné podnikatelské instituce v ČR v současné době nacházejí, je výrazem několikaletého úsilí směřujícího od přehlíženého a trpěného fenoménu společnosti a národního hospodářství ke skutečně uznávaným organizacím, které jsou specifickou součástí občanské společnosti. Jejich působení je však ztíženo nedostatkem kompetencí, a to zcela v rozporu s evropskou tradicí i současností. Na základě několikaletých získaných zkušeností s fungováním samosprávných podnikatelských institucí v ČR se ukazuje, že by ke zkvalitnění jejich činnosti a zejména seberegulačních mechanismů přispěla novelizace příslušné legislativy ve prospěch posílení jejich funkce.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) HK ČR vznikla podle zákona č. 301/1992 Sb. Sdružuje velké, střední i malé firmy v okresních komorách a živnostenských společenstvech. Na počátku své novodobé existence v roce 1995 měla nulovou členskou základnu, nyní uvádí, že počet členů HK ČR je 15000. HK ČR zastřešuje a prosazuje společné zájmy svých dvou základních částí: regionálních komor a profesních svazů formou regionální a profesní unie. Regionální unie zahrnuje Krajské hospodářské komory, nově vytvořené po reformě veřejné správy, kdy vzniklo 14 krajů. Předpokládá se, že nynější okresní komory se budou transformovat symetricky s obcemi III. do oblastních komor. Krajskou komoru by tedy tvořily v budoucnu oblastní komory. Profesní unie představuje „živnostenská společenstva“ pode litery současného zákona. Živnostenská (profesní) společenstva vyvíjejí činnost v rámci komory i samostatně mimo ni.

44


Příklad Krajské hospodářské komory (KHK JM) a OHK KHK JM vznikla jako uskupení okresních hospodářských komor jižní Moravy, jehož právní forma je sdružení právnických osob – jednotlivých samostatných okresních hospodářských komor, jejichž výkonnou složkou je OHK Brno. OHK Brno vznikla v r. 1993 na základě zákona č. 301/1992 Sb. A pracuje jako samostatný právní subjekt v síti HK ČR. Je právnickou osobou a je zapsána v obchodním rejstříku. Slouží k podpoře podnikatelských aktivit a ochraně zájmů svých členů. Komora v rámci své působnosti zejména poskytuje poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, organizuje vzdělávací činnost, informační servis, profesní vzdělávání a různé formy rekvalifikace, navazuje a rozvíjí styky s komorami a odbornými institucemi v zahraničí a uzavírá s nimi dohody, vystavuje osvědčení, která vznikají v právních vztazích při mezinárodním obchodě, vykonává vlastní hospodářskou činnosti na podporu řádného plnění svých úkolů. Projekt Informační místa pro podnikatele (InMP) K odstranění bariér při vstupu firem do EU se HK ČR rozhodla realizovat projekt, jehož předmětem je vybudování informačních míst pro podnikatele v nově vznikajících „malých okresech“ České republiky a jejich propojení do stávajících systémů podpor poskytovaných řadou vládních a dalších agentur. Tím došlo k zintenzívnění a zkvalitnění každodenní obousměrně komunikace mezi veřejnou správou a podnikateli. V přímé souvislosti s řadou kroků, které státní orgány podnikly před vstupem do EU, chtěla Hospodářská komora takto vzniklou sítí Informačních míst pro podnikatele doplnit chybějící článek v poskytování informací k problematice EU. K zamezení duplicit ve službách poskytovaných sítí jiných státních a nestátních struktur v rámci podpory MSP byl Hospodářskou komoru ČR vytvořen mezirezortní tým ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva informatiky, Ministerstva vnitra, Svazu průmyslu a dopravy, Agentury pro rozvoj podnikání (ARP), Czech Trade, EuroInfoCentra. Podle projektu HK ČR by měla informační místa pro podnikatele cílově vzniknout v každé obci s rozšířenou působností. V první etapě se předpokládá vznik 119 regionálních míst po celém území ČR a cca 20 oborových informačních míst. Jejich zapojením do stávajícího systému podpory především MSP dochází k zintenzivnění a zkvalitnění každodenní komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou samosprávou. Nejúspěšnější instalovaná podnikatelská informační místa vznikla vždy jako společný projekt místní hospodářské komory a vedení příslušného města. Přímá spolupráce InMP, vedení města, živnostenského úřadu a informačního útvaru přináší významný synergický efekt pro podnikatele. Rozsah poskytovaných služeb • informační servis (informace o informacích) včetně všeobecných informací o regionu, všeobecné informace o podmínkách, resp. změnách podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu, • česká legislativa pro podnikatele, • informace o programech podpory MSP na regionální a celostátní úrovni, • nabídka vzdělávacích programů (v rámci regionů i centra), • poradenství – obecné, právní, ekonomické, organizační, 45


• • • •

přehled o možnostech financování podnikatelské činnosti z podpůrných programů, schopnost zajistit individuální konzultace k problematice EU, komerční nabídky a poptávky v tuzemsku a v zahraničí, informace o produktech CEI, CEBRE, stejně tak i o službách, které nabízejí ostatní informační místa (EuroInfoCentra, RPIC, BIC, střediska CzechTrade, ICU a další instituce podpor MSP (na regionální a celostátní úrovni), • databáze poradců na předkládání projektů, • zahraniční vztahy (týká se pouze příhraničních regionů), V řadě měst a obcí se stávají tato InMP společným projektem města a komory. 4.3 Rada hospodářské a sociální dohody Rada hospodářské a sociální dohody kraje (dále jen RHSD kraje) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a zastupitelstva kraje pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. RHSD kraje umožňuje vzájemně respektovanou formou dialogu udržet sociální smír jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů kraje. Sociální partneři budou usilovat o spolupráci s dalšími subjekty, které mají zájem přispět k dosažení stanoveného cíle. Obsahové zaměření RHSD kraje: RHSD kraje projednává, navrhuje a prosazuje řešení problémů hospodářského a sociálního rozvoje kraje, a to zejména v následujících oblastech strategie: • hospodářského a sociálního rozvoje kraje, • zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, • podmínek podnikání, • veřejných služeb (dopravní obslužnost, zdravotnictví, školství, sociální péče, péče o mládež, tělovýchova a sport, kultura), • pracovně právních a sociálních podmínek občanů, • integrace ČR do Evropské unie a přeshraniční spolupráce. Plenární schůze RHSD kraje je nejvyšším dohadovacím orgánem RHSD kraje, který především: • řeší závažnou problematiku vyplývající z článku 1 Statutu, • projedná věcné záměry a návrhy vyhlášek, směrnic a zákonů týkající se rozvoje kraje v návaznosti na článek 1 Statutu, • dohaduje zásadní rozpory mezi partnery, • řeší situace ohrožující sociální smír, • na návrh předsednictva RHSD kraje zřizuje pracovní komise, jmenuje předsedy pracovních komisí a výkonného sekretáře RHSD kraje, • stanoví program jednání na návrh předsednictva RHSD kraje. Například v JMK se plenární schůze RHSD účastní delegace 7 zástupců zastupitelstva Jihomoravského kraje, 7 zástupců odborných svazů, 7 zástupců zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zástupci podnikatelské sféry jsou nominováni ve spolupráci Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Krajské 46


hospodářské komory jižní Moravy a Krajské agrární komory (KAK). Stálými účastníky jsou rovněž ředitelé KHK JM a KAK. V rámci RHSD jednají pracovní komise pro vzdělávání a školství a komise pro oblast zemědělství a potravinářského průmyslu. Při RHSD také pracuje Regionální rada pro rozvoj lidských zdrojů. V celé řadě průzkumů podnikatelského prostředí ČR i jednotlivých regionů se objevuje na předních místech překážek podnikání i nedostatečná transparentnost podnikání, nedostatky při registraci firem, zdlouhavé a byrokratické postupy při zahajování podnikání. Nejedná se o ojedinělou situaci v Evropě. Jak vyplývá i ze záměrů jednotlivých aktivit EK i v rámci stávající EU je nezbytná úzká spolupráce veřejné správy s podnikatelskou sférou. Dosavadní roztříštěnost zastupování zájmů a potřeb podniků může překlenout i navrhovaná úprava zákona o HK ČR č. 301/1992 Sb. Místní, krajské či regionální podnikatelské instituce ve spolupráci s veřejnou samosprávou k očekávané transparentnosti podnikání mohou významně napomoci, a to dokonce natolik, že rozsah „vymáhaného“ práva se výrazně zmenší. Úzká spolupráce veřejné a podnikatelské samosprávy může přinést významné efekty při aktualizaci strategie hospodářského rozvoje kraje. Kontrolní otázky 1. Charakterizujte Lisabonskou strategii EU. 2. Jaký význam pro ekonomiku v krajích a obcích mají malé podniky a proč? 3. Charakterizujte možnou spolupráci územně samosprávných celků a podnikatelské sféry. Použitá a doporučená literatura Dokumenty EK a Eurochambres. Kolektiv autorů. Sociální a ekonomické souvislosti integrace ČR do EU. 2002. MALACH, A. Institucionální podpora podnikání v regionech. Brno: Masarykova univerzita, 2000. MALACH, A. Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2002. MALACH, A., ŠELEŠOVSKÝ, J., USTOHAL, M. Samosprávné podnikatelské instituce. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Příprava českých malých a středních podniků na vstup do jednotného trhu EU. West Midlans Enterprise, 2001. Regionální konference o MSP. Brno: OHK, 2002. ŠMEJKAL, V. a kol. Strategie podnikání na jednotném trhu. 2000. ŠMEJKAL, KALÁČAL, URBAN. Průvodce podnikatele Evropskou unií. 2000.

47


Příloha kapitoly Seznam asociací, cechů, profesních komor, sdružení, svazů, unií a živnostenských společenstev v ČR Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací Asociace bazénů a saun České republiky Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Asociace firem pro ochranu informací Asociace k podpoře podnikání v ČR Asociace kuchařů a cukrářů ČR Asociace LPG Asociace montážních firem technického zařízení Asociace odborných pracovníků pro zdvihací zařízení ČR Asociace podniků topenářské techniky Asociace prádelen a čistíren Asociace pro obor solární opalování Asociace PUR - Česká společnost pro polyuretan ve stavebnictví Asociace stavitelů plynovodů a produktovodů (ASPP) Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) Asociace tech.bezpečnostních služeb GRÉMIUM ALARM Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR Asociace výstavářských firem (AVF) Cech instalatérů ČR Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy Cech kamnářů ČR Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR Cech kosmetiček Čech a Moravy Cech KOVO Cech mechanických zámkových systémů České republiky Cech podlahářů a parketářů ČR Cech pro zateplování budov ČR Cech sádrokartonářů ČR Cech topenářů a instalatérů ČR Cech vahařů ČR Certifikační sdružení pro personál Česká asociace telekomunikací Česká asociace výrobců výtahů Česká komora detektivních služeb (ČKDS) Česká komora služeb ochrany majetku a osob (ČK SOMO) Česká komora zábavního průmyslu Česká psychoenergetická společnost Česká společnost certifikovaných odhadců majetku Česká svářečská společnost ANB České sdružení pro technická zařízení České sdružení pro výtahovou techniku Praha Český klavírnický svaz Český klub soukromých bezpečnostních a detektivních služeb (ČK SBDS) Českomoravské sdružení kovořemeslníků Elektrotechnický cech České Budějovice Elektrotechnický svaz český (ESČ) Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany ČR Komora civilních bezpečnostních a detektivních služeb ČR (KCBDS ČR) Komora fotografických živností Komora pojišťovacích makléřů

48

I/4 Veřejná správa a rozvoj podnikání Komora podniků komerční bezpečnosti ČR (KPKB ČR) Komora podniků komerční bezpečnosti severní Moravy a Slezka (KPKB - SMSL) Odvětvový svaz hutnictví železa Petroling - asociace podnikatelů Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR Potravinářská komora ČR Profesní komora požární ochrany Regionální stavební sdružení Karlovy Vary RUDOLFINEA - sdružení pro umělěcká řemesla Spolek drogistů ČR Střední podnikatelský stav Sdružení automobilového průmyslu Sdružení autoškol ČR Sdružení civilních bezpečnostních a detektivních služeb ČR (SCBDS ČR) Sdružení romských a proromských podnikatelů ČR FAJTA Sdružení importérů součástí automobilů (SISA) Sdružení klenotníků a hodinářů ČR Sdružení podnikatelů České republiky Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace České republiky Sdružení pro informační společnost (SPIS) Sdružení pro výstavbu silnic Praha Sdružení pro zahraniční pracovní sílu Sdružení PROKOS Sdružení středních průmyslových podnikatelů České Budějovice Sdružení výrobců kompozitů Sdružení zábavního průmyslu UNASO Společenství autodopravců Čech a Moravy Společenstvo cukrářů ČR Společenstvo drobného podnikání Společenstvo dřevozpracujících podniků v ČR Společenstvo kadeřníků a kosmetiček ČR Společenstvo kominíků ČR Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR (SOVA ČR) Společenstvo prodejců automobilů, motocyklů, náhr. dílů a jejich přísl. Společenstvo provozovatelů pohostinských živností SPOLHOST Společenstvo techniků a zdravotníků - Cech zdravotnická technika Společenstvo zubních techniků - podnikatelů Svaz autoopraven ČR¨ Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz chladící a klimatizační techniky Svaz obchodu České republiky Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR Svaz zpracovatelů plastů ČR Unie kosmetiček UNIHOST – Sdružení podnikatelů v pohostinství stravovacích a ubytovacích službách ČR Živnostenské společenství ČR v oboru tance Živnostenské společenstvo svářečských škol Pramen: Webové stránky HK ČR.

49

4 Veřejná správa a rozvoj podnikání

Recommend Documents