4 5 Při svých toulkách na kole si můžete vybrat z mnoha 26 strany cyklistických tras pro pokročilé i začátečníky

Pěší výlet V našem kraji je mnoho míst, která stojí za to navštívit.

4–5 strany

Bajkování na Broumovsku Při svých toulkách na kole si můžete vybrat z mnoha cyklistických tras pro pokročilé i začátečníky.

26

strana

n Meziměstské koupaliště n Ptačí oblast Broumovsko n Kulturní přehled

7 9 28

VÍTEJTE V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO

LETNÍ.BROUMOVSKO

Informační noviny. Broumov, Police n. M., Teplice n. M., Meziměstí n LÉTO 2011

Lidová architektura a tradice Broumovska

ZVEME VÁS

Objevte „genius loci“

Mezinárodní horolozecký filmový festival Teplice nad Metují Soutěžní přehlídka profesionálních a amatérských filmů z celého světa s horolezeckou i jinou sportovní tématikou má v Teplicích nad Metují dlouholetou tradici a těší se velké oblibě. str. 24

Garden party První Garden party se konala před chatou Hvězda v roce „1941“. Jaká bude letos? str. 26

Festival Za poklady Broumovska Další ročník festivalu přivítá Kateřinu Englichovou, Jana Čenského, flétnistku Janu Jarkovskou nebo bratry Šimona a Matouše Michalovy. str. 25

Broumovsko je malebnou krajinou hor a údolí, skal a roklí, mozaikou lesů a luk, pastvin a polí. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší voda. Je to krajina zabydlená a po staletí umně obhospodařovaná. Na každém kroku se v ní setkáváme s bohatou historií – zdejší církevní i lidové stavby jsou v architektuře pojmem. Neobyčejné přírodní krásy Broumovska byly po staletí hospodářsky kultivovány a obohacovány o umělecké památky pod správou benediktinského řádu. Vyváženým obhospodařováním a hodnotným stavitelstvím vznikla svébytná, harmonická, ekologicky a esteticky vyvážená krajina, pro niž je příznačná pestrost a prolínání krás přírody a historie. Rovnováha mezi přírodou a člověkem byla narušena až v posledních desetiletích. Avšak

ani vyhnání původních obyvatel ani násilná přeměna venkova za socialismu nedokázaly zničit ducha krajiny, v níž se protíná jedinečný přírodní základ s někdejším moudrým vlivem člověka v tak pevném řádu. Většina lidí má Broumovsko spojeno především s přírodními krásami a bohatstvím skalních měst. Ti pozornější vědí, že Broumovsko je zároveň mimořádně cenné i svými kulturními památkami. Nacházejí se tu dvě městské památkové zóny Broumov a Police nad Metují, vesnická památková rezervace Křinice, dva benediktinské kláštery,

zvláštní skupina devíti barokních venkovských kostelů, nejstarší dřevěný kostel v Čechách, výstavné zděné statky broumovského typu, desítky kaplí, křížové cesty a stovky pískovcových soch a křížů mimořádné umělecké hodnoty v obcích i ve volné krajině. Vesnice v celém regionu Broumovska jsou kolonizačního typu a zastavění, podél potoků stoupají vzhůru na úpatí kopců a lesů. Na Teplicko a do Broumovské kotliny přicházeli od poloviny 13. století především kolonisté z Durynska, kteří sem pokračování na straně 3

www.kladskepomezi.cz

2

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Na kole za architekturou Broumovska Při toulkách na kole si užijete krásných výhledů a přírodních scenérií Broumovsko je po architektonické stránce známé nejen svými barokními kostely, ale i statky broumovského typu. Na Teplicko a do Broumovské kotliny přicházeli kolonisté z Durynska již od poloviny 13. století a přinesli sem specifický druh hospodářské usedlosti známý pod termínem „francký dvorcový statek“. Tato venkovská klasicistní architektura vznikala pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby města Broumova již od 20. let a největšího rozmachu dosáhla v letech 1850–1870. Broumov – Křinice – Martinkovice – Božanov – Otovice (cca 24 km) Z broumovského náměstí pojedete k nemocnici přes Kolonii 5. května směr Křinice. Naproti nemocnici míjíte dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie (popsaný v tomto vydání novin na straně 20). V Křinicích u bývalé kovárny se dáte doleva a napojíte se na značenou cyklostezku č. 4000. Zděné statky broumovského typu v této vesnici tvoří od roku 1995 vesnickou památkovou rezervaci. Za povšimnutí zde stojí i kříže a plastiky v polích. Po cyklotrase č. 4000 pojedete do Martínkovic a ve vesnici se dáte na křižo-

vatce doprava a napojíte se na cyklotrasu č. 4303. V Martínkovicích stojí za povšimnutí vedle zdobných statků i barokní kostel sv. Jiří a sv. Martina z dílny bratří architektů Martina Allia a Kryštofa Kiliána Ignáce Dientzenhoferů (najdete ho nad řekou Stěnavou v dolní části obce). Po cyklotrase č. 4303 pokračujete na konec vesnice až ke kempu Pod korunou, kde se přímo napojíte na cyklotrasu č. 4004 a pokračujete pod Božanovským Špičákem (773 m n. m.) směr vesnice Božanov. Po trase č. 4004 projedete vesnicí Božanov, kde první zdobný statek stojí naproti baroknímu kostelu sv. Máří Magdaleny.

Božanov, kostel sv. Máří Magdalény

V dolní části obce směrem na Otovice se dochovaly statky čp. 263 s atypickou okenní dekorací ve štítu a o několik metrů dál nově opravený tzv. dům s jednou střechou čp. 289. Před tímto domem stojí sousoší Panny Marie. Další typickou ukázkou řemeslné zručnosti a smyslu pro detail jsou zdobné žaluzie na stodole statku čp. 219. Původní barevnost fasád broumovských statků si můžete prohlédnout u objektů čp. 228 a 216. Po cyklotrase č. 4004 dojedete až

do Otovic, kde se dáte doleva a napojíte se na cyklotrasu č. 4020, po které dojedete zpět do Broumova. Po trase přes Otovice a Velkou Ves směr Broumov míjíte po pravé straně silnice typické francké dvorcové statky. Dalším zajímavým architektonickým prvkem jsou větrací okenní otvory na střechách stodol a sousoším bohatě zdobené brány k příjezdu statků. Po pravé straně za restaurací „La Sahula“ stojí další z barokních kostelů Broumovska – Petra Koderičová sv. Barbora.

Cyklovýlet z Police nad Metují do Jestřebích hor Hřeben Jestřebích hor je dlouhý 17 km a nachází se ve východní části okresu Trutnov mezi údolími Petříkovického potoka a Metuje u Hronova a rozděluje region na severovýchodní a jihozápadní část. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou (739 m n. m.) nabízí nádherný pohled do širokého okolí. Hustě zalesněný hřeben Jestřebích hor obklopují Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory. Dohlédnout lze však i na Zvičinu, Trosky, Ještěd a přes vodní nádrž Rozkoš až do oblasti okolo Hradce Králové.

Rozhledna Žaltman

Trasa: červené TZ: Police nad Metují – Radešov – Bezděkov nad Metují – Kozínek – Velký Dřevíč, rozc. – Hronov, Jiráskův rodný domek – zelené TZ: Hronov – Nad Zbečníkem, rozc. TZ – modré TZ: Zbečník – (Maternice) Skalákova studánka – červené TZ: rozc. TZ Maternice – rozc. Nad Horním Kostelcem – cyklotrasa č. 4091: Krkavčina – Odolov – Jívka, rozc. – cyklotrasa č. 4304: Jívka – Stárkov nám. – Solovický dvůr – cyklotrsa č. 4003: Solovický dvůr – Česká Metuje cyklotrasa č. 22: Česká Metuje – Žďár nad Metují – Police nad Metují. Délka trasy: 40 km Předpokládaný čas: 4 hod. Doporučené kolo: Trekkingové nebo MTB Náročnost: středně náročný

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

3

Objevte „genius loci“ pokračování ze strany 1

přinesli specifický druh hospodářské usedlosti známé jako „francký dvorcový statek“. V polovině 17. století tvořilo panství broumovského kláštera jednu z největších majetkových položek církevních institucí v Čechách a následně zde došlo ke značnému rozvoji podnikatelských aktivit spojených s reaktivací a expanzí vlastního režijního hospodářství. Podle známého Hesseliova urbáře víme, že krátce po polovině 70. let se broumovské panství skládalo z města a 19 vesnic a režijní hospodářství kláštera představovalo 7 dvorů, pivovar, 19 mlýnů, více než 500 rybníků a lesy pokrývaly více než třetinu panství. Architektonické specifikum představuje na Broumovsku klasicistní dvorcový

statek. Venkovský klasicistní dům vznikl pod vlivem klasicistní výstavby a přestavby města Broumova. Na venkově se prosazoval už od 20. let 19. století, především pak v letech 1850–1870. Výzdoba fasád zde nerozlišuje mezi stavbami obytnými a hospodářskými. Detaily jsou vytvořeny ve štuku a doplňují základní členění fasád určených lizenami, římsami, slepými arkádami a pilastry. Součástí štítů orientovaných ke komunikaci jsou pamětní desky založení statku, kamenné reliéfy svatých a výklenkové sochy oblíbených světců. Klasicistní pilastry ve štítu jsou zpravidla zakončeny hlavicemi. Charakteristické jsou vstupní portály umístěné v obloukových výklencích. Po stranách jsou niky se sedátky, vytesané z pískovce. Klenáky vstupních portálků jsou většinou

datovány a označeny monogramem majitele a číslem popisným. Charakteristickou zajímavostí staveb je psí bouda, obložená pískovcovými deskami s reliéfním dekorem domečku. Omítky staveb jsou barevné, nejčastěji dvoubarevné – žluté a bílé. Barevné jsou též stylové klasicistní vstupní dveře do domů. Chlévy a maštale byly součástí obytného domu. Sýpky a stodoly tvořily obestavění dvora doplněné často výměnkem, jehož součástí byla někdy i sýpka. Sklepy byly někdy mimo dům, častěji ale součástí domu. Vstupní brány do statků bývají někdy průjezdním výměnkem, někdy samostatné. Vzácně jsou doplněny bohatou sochařskou výzdobou. Řada z těchto statků si svou původní podobu zachovala dodnes. Některé měly to

Křinice u Broumova

štěstí, že se jim vyhnuly všechny přírodní i lidské zásahy, jiné se podařilo zrekonstruovat do původní podoby podle dostupných materiálů a některé na svou opravu teprve čekají. Asi největší koncentraci původních statků, ať již v dobrém či horším stavu, nalezneme v obci Křinice, která byla právem vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Dochovalé stavby lidové architektury, na nichž můžeme obdivovat zručnost našich předků, kteří svá obydlí stavěli většinou svépomocí a ke stavbě využívali především místně dostupné zdroje a tradice pro řešení místních potřeb, najdeme téměř v každé obci Broumovska i Policka. V polické části regionu nalezneme kromě zděných stavení i řadu typických roubených chalup a dřevoMartina Tauchmanová staveb.

architekturou, kulturou, přírodou a obnovenou křížovou cestou pomocí ručně vyrobených dřevěných informačních zastávek. Na zhruba 15kilometrové trase uvidíte unikátní broumovskou architekturu, krásnou přírodu či zajímavé pohledy do krajiny. U zrodu stezky na přelomu tisíciletí byli mnozí, i tehdejší starosta Křinic Martin V této obci naleznete množství broumov- a výčepů. Četné prameny na úpatí Brou- dokumentace a oprava drobných památek Šleis, který byl i iniciátorem jejího rozšíských zděných domů z přelomu 18. a 19. sto- movských stěn zásobovaly krom vesnice v katastru obce, ale také obnova historic- ření na současných 19 zastávek. „Stezka je letí. Právě pro svou výjimečnou památko- a jejích mlýnů a rybníků i sousední město ké křížové cesty vedoucí z Broumova přes pozoruhodná tím, co můžete zažít, když vou, historickou a urbanistickou hodnotu Broumov. Dnes je místní kaskáda rybníč- Křinice na vyhlídkový vrchol Hvězda jí celou projdete. Myslím, že není ani tak byly Křinice prohlášeny v roce 1995 památ- ků, tzv. „Křinické rybníčky“, chráněným v Broumovských stěnách. Trasa s názvem naučná, jako spíš prožitková,“ řekl o stezce kovou rezervací. Jelikož byla zde a v dalších územím. V posledních letech v obci již KŘINICKÁ NAUČNÁ STEZKA byla Jindřich Horkel, jeden z dalších členů realitřech městu nejbližších obcích (Hejtmán- několikrát působil mezinárodní pracovní v roce 2000 znovu vysvěcena. začního týmu. Proto neváhejte a toto místo kovice, Velká Ves, Rožmitál) zapovězena tábor pořádaný ve spolupráci s občanským prozkoumejte na „vlastní kůži“. Jistě vás řemesla, nalézal převážný počet křinických sdružením INEX – Sdružením dobrovol- Křinická naučná stezka zaujme svým osobitým kouzlem a komorní obyvatel do roku 1700 hlavní zdroj obživy ných aktivit. Mezi významnými činnostTato naučná stezka vede obcí a jejím malebností. Lucie Lesáková v zemědělství. Zákaz se ale netýkal mlýnů mi pracovníků tohoto sdružení byla např. okolím a seznámí vás s historií obce, její

Tato obec, založená v roce 1255 zhruba 2 km od Broumova, byla součástí a zároveň největší selskou vesnicí klášterního panství. Jako ostatní vesnice v regionu Broumovska dokládá selskou osídlovací strukturu ve formě uzavřených dvorů – tzn., že pozemky náležící dvoru se táhnou v širokém pruhu od hospodářských budov směrem k hranicím obecního katastru.

4

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Od kláštera přes Bobří vrch k Třípanskému kameni a zpět Z Broumovského náměstí se vydáme po modré kolem benediktinského kláštera směr Rožmitál. Z rožmitálské cesty jsou krásné výhledy na Javoří hory, Šonov, Broumov a Otovice. V dolní a střední části Rožmitálu uvidíme několik dochovaných statků broumovského typu, roubené a poloroubené chaloupky. Přijdeme k Rožmitálu – rozcestí a budeme se stále držet modrého značení, cestu nám bude lemovat Černý potok až k melafyrovému lomu. U Rožmitálského lomu, kde se těží melafyr a je zde naleziště polodrahokamů, je rozcestník, tam se dáme doprava a pokračujeme stále po modré. Cesta se stáčí podél česko-polských hranic a u rozcestníku U Červeného vrchu půjdeme přímo po státní hranici až za Třípanský kámen. Po necelém kilometru

od Třípanského kamene uhneme doleva až k osadě Janovičky. Z Janoviček se nám nabízí krásné panoráma Broumovské kotliny. Vydáme se po žluté z kopce dolů podél Svinského potoka směr Benešov, kde jsou dva rybníky – Metznerův a Černý. Třetí rybník – Pivovarský uvidíme u Olivětinského pivovaru. Svinský potok se vlévá do řeky Stěnavy, u které se napojíme na žlutou. Po žluté značce budeme křižovat Stěnavu až do Broumova, kde naše cesta končí. Trasa: modrá TZ: Broumov, Benediktinský klášter – Pod Klášterem – Poříčí – Rožmitál – U lomu – U Červeného vrchu – Tří-

Statek v Rožmitálu

panský kámen (10, 8 km), silnice č. 303: Janovičky – Benešov – Broumov Olivětín (4 km), žlutá TZ: Broumov – Broumov Olivětín (2,7 km) Délka: cca 17,5 km Náročnost: střední Zajímavá místa na trase Rožmitálský lom – melafyrový lom s nalezištěm polodrahokamů. Statky Broumovského typu – za klenot Broumovské kotliny se považuje památkově chráněný statek čp. 38, nápadný svou fasádou v cihlově červeném provedení s bohatou štukovanou výzdobou. Statek č. 88 – nachází se přímo vedle lomu. Ve štítu má pískovcový reliéf Trojjedinosti Ducha svatého. Tento statek má rozsáhlé sklepení a dochovala se i brána, kterou lemují ohradní zdi.

Výlet za hranice země i času

Vesnice Chełmsko Śląskie Při návštěvě Broumovska stojí za to vydat se i za hranice země české, tedy do Polska. Kromě mnoha přírodních zajímavostí narazíte na místa, kde jakoby se zastavil čas, a která nám nenásilnou formou připomenou život našich předků. A právě jedním z takových míst je i malá vesnice Chełmsko Śląskie. Je to malebná vesnice, která si dodnes zachovala původní urbanistickou zástavbu, potvrzující její dávný městský charakter. První doklady připomínající přidělení městských práv Chełmsku Śląskiemu pocházejí již ze 13. století. Od poloviny 14. století bylo město ve vlastnictví krzesowských cisterciáků a v 16. století se stalo významným obchodním a výrobním střediskem, které se zaměřovalo na plátno a sukno. Chełmsko Śląskie těžce zasáhly události třicetileté války, dokonce na jistý čas ztratilo svá městská práva. Opětovný rozvoj města nastal pak na přelomu 17. a 18. století, v době, kdy se ve zdejších chalupách začalo rozvíjet tkalcovství. Plátno zde vyrobené bylo velmi kvalitní a vyváželo se do celé Evropy; některá plátna dokonce až do Ameriky. Z tohoto období rozkvětu pocházejí i nejdůležitější památky, které můžete v Chełmsku Śląskiem obdivovat dodnes. Patří k nim především unikátní soubor budov vystavěný pro české tkalce, tzv. Dvanáct apoštolů z roku 1707, který se

řadí k deseti nejzajímavějším dřevěným stavebním památkám na polském území. Dalším unikátem je kostel Svaté rodiny z konce 17. století, považovaný za jeden z nejkrásnějších barokních kostelů v Dolním Slezsku. Jeho interiér je vybaven kazatelnou, klenbami se štukatérskou výzdobou z dílny italských umělců, pozdně gotickou řezbou znázorňující svěcení Nejsvětější Panny Marie z doby kolem roku 1500 a také s pietou z roku 1650. Vedle kostela se nachází budova dřívější farní školy, jejíž průčelí zdobí renesanční sgrafitová výzdoba. Vydáte-li se z centra po modré turistické stezce, přijdete po dvou kilometrech ke kapli vystavěné cisterciáky v letech 1721–22. Kaple, která je zasvěcená sv. Anně, je zasazená do malebné ho místa na okraji lesa. Stezku k ní lemuje křížová cesta. V Chełmsku Śląskiem se každoročně pod jménem „Se lnem v Evropě“ koná jarmark tkalců. Nejsnáze se do Chełmska Śląskiego dostanete autem z Mieroszowa, kam vedou z české strany hned dva hraniční přechody,

a to Meziměstí-Starostín a Zdoňov-Loděnice. Milovníkům pěší a cykloturistiky doporučujeme využit turistického hraničního přechodu ve Zdoňově-Libné. K přechodu vede nepříliš kvalitní cesta, ale pro cyklo a pěší turisty je prohlídka malebné krajiny na Libné opravdovým balzámem na duši. Po cestě si můžete všimnout zachovalých božích muk, torza staré celnice, zarostlého rybníka či sochy sv. Jana Nepomuckého. Místy uvidíte zbytky domovních základů a budete si tak moci udělat obrázek o tom, jak hustě obydlenou obcí Libná v minulosti Martina Tauchmanová bývala.

Třípanský kámen – historický hraniční kámen z roku 1732, na němž jsou rozeznatelné znaky tří vlastníků: OAB – Otmar Abbas Braunensis, MGVH – Max Graf von Hofberg, JBVS – Josef Baron von Stikfried. Olivětinský pivovar – vaření piva začalo brzy po založení Broumova a to okolo roku 1256. Ve staré i novější regionální historii je často uváděno, že se pivo začalo vařit až po udělení městských práv králem Karlem IV. v roce 1348. Dnes se v pivovaře vaří světlá, polotmavá i tmavá piva a piva nefiltrovaná s příchutěmi. Pivovar nabízí prodejnu, muzeum i exkurzi. Schrollovy závody – dnes moderní textilní továrna Veba Broumov a. s. Busta Josefa Schrolla – díky své sociální politice vůči zaměstnancům byl přirovnáred ván k Tomáši Baťovi.

LETNÍ.BROUMOVSKO

5

LÉTO 2011

Výlet přírodou i historií Kolem machovských chalup vzhůru do labyrintu skal Výchozím bodem trasy je Machov – náměstí. Dále pokračujeme po modré turistické značce do Machovské Lhoty. Cestou míjíme staré roubené chalupy a chaloupky, které byly tak typické pro tento kraj. V Machovské Lhotě odbočíme na žlutou turistickou značku, po které začneme pomalu stoupat přes louky a jdeme směr Nouzín. Nouzín (polsky Ostrá Góra) je jednou z vesnic, které patří do tzv. Českého koutku. Po stránce geografické je Český koutek oddělen od zbytku Kladska a patří do širšího území české kotliny. Z původních cca 50 staveb se dnes dochovalo pouze něBledne skaly

kolik domů. Pokračujeme po žluté turistické značce a vcházíme do lesa, kde narazíme na prudší, ale krátké stoupání. Míjíme Hančův křížek a asi za 1 km dorazíme na odbočku k Borské vyhlídce. Pokud se rozhodnete vystoupat na vyhlídku, připravte se na převýšení 70 metrů na 350 metrech. Výhledy však za tu námahu stojí! Zde se můžete rozhodnout, zda odbočíte vpravo a vrátíte se přes louky po modré turistické značce zpátky do Machova anebo budete pokračovat rovně po modré a navštívíte polské Błedne Skały. Pokud se rozhodnete pokračovat, čeká vás asi 0,5 km chůze po tzv. Tkalcovském stezníku. Následuje odbočka na žlutou turistickou značku, která vás zavede ke vstupu do Błednych Skał. Zde je možnost občerstvení a po zaplacení vstupného (dospělí 10 zł., děti 5 zł.) krásná procházka skalním labyrintem na vrcholku této stolové hory. Poté, co si dostatečně užijete výhledy do okolní krajiny, žlutá turistická značka vás zavede zpátky do Machova. (Pod Bludnými skalami – Pod Bukowinou – lyžařský vlek a skokanské můstky – Machov) Délka trasy: 11 km (kratší varianta 7,5 km) Náročnost: středně náročná trasa Martina Golová

Pochod Juliany – tradiční turistická akce

Třídenní putování po česko-polském pohraničí Manželé Albert a Hermina van Kampenovi pocházejí z Holandska a již dvanáctým rokem bydlí na venkovském statku ve Vernéřovicích. Pohodoví a usměvaví lidé provozují soubor ubytovacích zařízení pod názvem Aktief. Starají se o několik zrekonstruovaných statků, malý kemp a především o holandské turisty, kteří k nám na Broumovsko zavítají. V roce 2005 se rozhodli uspořádat tzv. „Pochod Juliany“, ze kterého se stala tradiční turistická akce, jíž se pravidelně účastní více než stovka turistů, především z Holandska. „Pochod Juliany“ se každoročně koná koncem dubna. Letošní již sedmý ročník tohoto třídenního pochodu proběhne v termínu 28., 29. a 30. dubna a jeho účastníky čekají výlety po obou stranách česko-polské hranice s celkovým počtem 50 nebo 100 ujitých kilometrů. Délka trasy, která se každý rok obměňuje, dává tušit, že je to výprava především

pro trénované chodce. Výchozím místem je restaurace ve Vernéřovicích a celá akce je zaměřena na propagaci turistické oblasti v trojúhelníku Adršpach, Broumov a Sokolowsko. Pojmenování pochodu je spojeno se jménem holandské princezny Juliany, která podle dostupných informací trávila v roce 1936, spolu se svojí matkou královnou Wilhelminou, zimní prázdniny v nedaleké polské obci Sokolowsko, kde bydlely v hotelu jménem Andreasbaude, dnešní Andrzejowsko. Termín pochodu je

pak spojen s tradiční oslavou Julianiných narozenin, které se v Holandsku slaví jako

tzv. „Den královny“, a to 30. dubna. Aby byla tradice úplná, oblékají se všichni Holanďané v tento den do holandské národní barvy, tedy do oranžova. Stejně tak je tomu i u účastníků pochodu. Tento pochod je podporován českými a polskými organizacemi cestovního ruMartina Tauchmanová chu.

6

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Adršpašsko-teplické skály Prohlídkové okruhy, vyhlídky z vrcholků skal i zříceniny středověkých hradů obecné (Corvus monedula) nebo tajemné glaciální relikty pseudokrasových jeskyní – např. pavouka Batyphantes eumenis nebo střevlíka Trechus striatulus, který byl zjištěn v části nově objeveného rozsáhlého systému rozsedlinových jeskyní v Teplických skalách. Adršpašsko-teplické skály, jejich tajemství a zvěsti o jejich unikátnosti a kráse lákají již po staletí návštěvníky nejen z Čech. Teplickým i Adršpašským skalním městem procházejí komerční prohlídkové okruhy, lemované desítkami zajímavých skalních útvarů, které nechávají probouzet ty nejskrytější části lidské fantazie. Leckdy můžete nesouhlasit a v útvaru vidět něco zcela odlišného než se skýtá na popisné taV podobě členitých skalních plošin, hřbe- bulce, ale to kouzlu místa vůbec neubírá. tů, kaňonů, soutěsek a labyrintů skalních Při překonávání stovek schodů, proplétání věží, krytých rozsáhlými lesními porosty se skalními masivy i dřevěnými chodníčky s pestrou a významnou podhorskou a hor- si přijde na své každý, kdo má aspoň trochu skou květenou a zvířenou, představují celek rád pohyb. Brzy totiž nabudete dojmu, že jedinečné přírodovědné hodnoty a krásy. neděláte skoro nic jiného, než vycházíte Proto je zcela přirozené, že nejhodnotněj- a scházíte po schodech nejrůznějších tvarů ší část tohoto území (1771,8 ha) byla již i forem. Vyplatí se vybočit ze standardního v roce 1933 vyhlášena rezervací. prohlídkového okruhu, vydat se po značeZe severní části Polické vrchoviny né odbočce na zbytky hradu Střmen, místo vystupují Adršpašsko-teplické skály jako s vyhlídkou či zvolit nějakou další alternatabulová plošina, tvořená horninami tivou, kterou vám zdejší ukazatele nabídsvrchní křídy a porušená řadou tektonic- nou. Zabere to sice mnohem více času, ale kých zlomů. Samotná skalní města jsou vrátí se v podobě působivých pohledů. tvořena křemičitými kvádrovými pískovDalší části skalního celku jsou zpříci středního turonu až coniaku. Skal- stupněny značenými cestami, umožňuní reliéf vystupuje ve výškovém rozpětí jícími se například rozhlédnout po kraji 500–786 m n. m. Převýšení jednotlivých skalních věží a pilířů je až 100 metrů. Významný je zde i výskyt podzemních forem reliéfu – pseudokrasových jeskyní a propastí. Např. Teplická jeskyně je svojí délkou 1065 m nejdelší pseudokrasovou jeskyní v ČR. V současnosti byly však objeveny systémy, které jsou pravděpodobně ještě rozsáhlejší. Díky takto dynamickému reliéfu vykazují zdejší skály nejvýraznější teplotní inverzi ze všech skalních měst České republiky. Vlhké a chladné mikroklima kaňonů, soutěsek a jeskyní umožňuje výskyt glaciálních reliktů. Z přirozených lesních společenstev se na území dochovala mozaika reliktních borů, fragmenty podmáčených až rašelinných smrčin v inverzních plochách a zbytky převážně kyselinomilných bučin. Předmětem ochrany jsou i společenstva vysokostébelných niv v inverzních polohách skalních měst, kde se ojediněle dochoval i místní ekotyp roklinového smrku. Velmi bohatá je bryoflóra území. Dosud bylo na území národní přírodní rezervace nalezeno 261 druhů mechorostů, z toho 41 druhů je zařazených na Červeném seznamu mechorostů ČR. Ze zoologických pozoruhodností Adršpašsko-teplických skal je nutné zmínit pravidelné hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus), skalní kolonii kavky

Adršpašsko-teplické skály jsou největším celistvým skalním městem v České republice. Díky pseudokrasovému reliéfu, který je vytvořen v kvádrových pískovcích, jsou ovšem také nejrozsáhlejším komplexem svého druhu ve střední Evropě.

ze skalnatého vrcholku Čáp, nebo zavítat na zříceniny středověkých hradů Adršpach a Skály. Přestože horolezecká činnost může být provozována pouze na územích k tomu vyhrazených, jsou pro horolezce tyto skály pomyslným rájem na Zemi. Skalní svět tak rozněcuje vnímavá srdce, poutá zvídavou mysl i odměňuje těla. Aktuální informace a informace o vstupném a provozní době obou prohlídkových tras naleznete na www.teplickeskaly.com a www.skalyadrspach.cz. Martina Tauchmanová

LETNÍ.BROUMOVSKO

7

LÉTO 2011

Areál zdraví a sportu Meziměstí – „AQA Land“

Místo jako stvořené pro váš volný čas, rekreaci, odpočinek a zábavu

Nově zrekonstruované koupaliště „AQA Land“ bylo slavnostně otevřeno 25. června 2010. Nachází se v městě Meziměstí – pod Javořími horami nedaleko polských hranic. Moderní komplex byl vybudován na místě bývalého koupaliště pocházejícího z 80. let minulého století. Hlavním lákadlem areálu jsou tři rozměrné nerezové bazény. Plavecký bazén se čtyřmi drahami je 25 m dlouhý a vybudován zde byl také vstup pro imobilní návštěvníky. Relaxaci si užijete v dalším bazénu, do kterého ústí šedesátimetrový tobogan a také skluzavka s několika drahami. Nachází se zde masážní vzduchová hlavice, dva chrliče vody, podvodní trysky, perličková masáž, vodní hřib a šplhací síť. Pro děti je připraven dětský bazén se šikmou přelivovou plochou, jemnou perličkovou masáží a hříbečkem s vodní clonou. Na bezpečnost dohlíží kvalifikovaní plavčíci. Pro případná zranění je k dispozici ošetřovna. Návštěvníkům areálu slouží moderní šatny, sprchy a sociální zařízení v hlavní budově areálu. K dispozici jsou také dvě převlékací kabinky přímo na ploše areálu. AQA Land nabízí kromě koupání také mnoho sportovních aktivit. Zahrát si můžete stále oblíbený minigolf s 26 hracími poli nebo stolní tenis. Pro příznivce míčových her (volejbal, nohejbal,…) je připraveno víceúčelové sportoviště s kvalitním polyuretanovým povrchem, na které navazuje klasický antukový tenisový kurt. Děti se mohou těšit na dětské hřiště s kolotočem, houpačkami, pískovištěm nebo skluzavkou. Otevřeno je podle povětrnostních podmínek od června do září denně od 9.00–19.00 hodin. Každé pondělí dopoledne (do 12.00 hodin) probíhá sanitární den (údržba komplexu). Program si můžete zpestřit výletem do nedaleké

vesničky Vižňov. Prohlédnete si Geopark Vnitrosudetská pánev Vižňov a kostel sv. Anny. V geoparku se na malé ploše můžete seznámit s expozicí hornin Broumovského výběžku. V těsném sousedství geoparku stojí barokní kostel sv. Anny, patřící do tzv. broumovské skupiny kostelů. Kostel, postavený podle architektonického návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, každoročně hostí jeden z koncertů Markéta Hanušová festivalu Za poklady Broumovska.

Navštívit můžete také další koupaliště a vodní plochy v našem regionu a jeho okolí Teplice nad Metují n přírodní koupaliště n 50 x 25 m bazén s hloubkou až 2,8 m n skokanský můstek s 1,5 m stupněm a 3 m prknem n dětské kolotoče a houpačky, stolní tenis, ruské kuželky, líný tenis, hřiště na nohejbal a volejbal Police nad Metují – koupaliště n 25m bazén pro plavce n bazén pro neplavce n brouzdaliště n občerstvení Kudowa Zdrój – aquapark Wodný Swiat n plavecký bazén 25 m n rekreační bazén s gejzíry a umělou řekou n tobogán dlouhý 92 m Nowa Ruda – aquacentrum n plavecký bazén 25 m n rekreační bazén s atrakcemi: vodní biče, gejzíry, masáže, 60m skluzavka Náchod – Jiráskovo koupaliště n bazén 50 x 25 m s masážními tryskami, chrliči vody a čtyřdráhovou skluzavkou n dětský bazén se skluzavkou n brouzdaliště pro nejmenší s vodním hřibem n občerstvení v areálu koupaliště Česká Skalice – vodní nádrž Rozkoš n přírodní koupaliště je ohraničeno plovoucím molem a bójkami n brouzdaliště napuštěno pitnou vodou n tobogán – výška 15 m, délka 115 m n půjčovna lodí, motorových lodí, šlapadel a surfů Červený Kostelec – rybník Špinka a Brodský n v okolí rybníků možnost ubytování, stanování n občerstvení

8

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Vodní nádrž v polském Radkově Zalew, kde si užijete nejen příjemné koupání, ale také sport a zábavu Radkovská vodní nádrž se nachází v malebné krajině Gór Stołowych (Hejšoviny). Je to oblast, která je ideálním místem nejen pro osoby hledající ticho, klid a vůni lesa, ale také pro ty, kteří dávají přednost aktivnímu odpočinku. Na území se nachází hlídané přírodní koupaliště, které ocení zejména rodiny s dětmi, stejně tak jako půjčovnu vybavení pro vodní sporty, která je zde rovněž k dispozici. V areálu je i hřiště na plážový volejbal, na kterém probíhají různé turnaje. V objektu nádrže se konají četná kulturní, společenská, sportovní, podnikatelská i obchodní setkání, workshopy a trhy, které přitahují hosty nejen z Polska, ale také z Čech a Německa. Hlavní akcí je tzv. Jarmark Stołowogórski, osobitý svátek města. Jedná se o týdenní cyklus prodejních, vzdělávacích a informačních aktivit z oblasti kultury, sportu, rekreace. Během tohoto Jarmarku se také koná Rock Jarmark – přehled hudby polsko-českého pohraničí, nebo Folk Jarmark či Kabareton, jejichž součástí jsou i besedy se známými interprety a skupinami. Po dobu trvání jarmarku probíhá také turnaj v plážovém volejbale. Hraje se o „Soudek čehosi malého“. Této akce se každoročně účastní čím dál tím větší počet hráčů. Den před oficiálním zahájením Stołowogórskiego Jarmarku se u Radkovské nádrže koná Audiolake Summer Event, klubová akce, na níž se sejdou „dýdžejové“ z Polska a celé Evropy. Moderní ozvučení, světelné efekty, promítání na plátno a neopakovatelná atmosféra je ideální nabídkou pro milovníky hudby a dobré zábavy. Atraktivitu tohoto místa a celého regionu podtrhuje také fakt, že je zde prostor pro sportovní akce, jako je např. závod MTB – stěny, kterého se každým rokem účastní stovky závodníků. Různorodý terén zaručuje, že je toto místo ideální pro milovníky cykloturistiky. Co se týče další významné sportovní události, nesmíme opomenout Multi Sport Challenge, akci určenou především pro vyznavače extrémních sportů. Charakter závodu spočívá ve spojení plaveckého maratonu, běhu, jízdy na kole a horolezectví. Start závodu i jeho plavecká část se odehrává přímo v prostoru vodní nádrže, kde také začíná většina turistických i cykloturistických tras vedoucích mezi nejkrásnějšími skalními útvary Gór Stołowych. Ti z vás, kteří se rozhodnou pro pěší výlet, mohou si vybrat z mnoha nabídek. Značené trasy zavedou turisty a milovníky přírody do nejzajímavějších míst obce Radków. Během procházky získáte množství cenných informací - například o geologii, o výskytu chráněných rostlin a živočichů nebo o dobové architektuře. Některé trasy překračují státní hranice a vedou mikroregionem Policko. Příznivcům cykloturistiky nabízíme velké množ-

ství atraktivních cyklotras, protože i tento druh sportu se stává mezi lidmi čím dál populárnějším. Cyklotrasy jsou vyznačené tak, aby každý milovníky přírody mohl po-

znávat krásy krajiny Gór Stolowych. Většina z nich překračuje státní hranice a vede mikroregionem Policko, takže je možné poznávat stejně atraktivní českou stranu Gór Stołowych. Obec Radków je dokonalým výchozím bodem pro celou oblast Národního parku Góry Stołowe, který má rozlohu cca 50 ha. Patří sem celá vrchovina nejvyššího štítu „Sczelińca Wielkiego“ (Velké Hejšoviny 919 m n. m). Pokud plánujete výlet do Gór Stołowych, pak určitě stojí

za to navštívit také chráněnou krajinnou oblast Błędne skały. Její rozloha je 21 ha a i tady najdete přírodní zajímavosti. Aktuální informace o akcích pořádaných obcí Radków, nebo nabídky ubytování naleznete na internetových stránkách Obecního centra kultury, sportu a turistiky v Radkowie www.gorystolowe.info. Srdečně vás zveme a těšíme se na shledanou v Radkowie. Ireneusz Polanowski – překlad Beáta Radoňová

LETNÍ.BROUMOVSKO

9

LÉTO 2011

Ptačí oblast Broumovsko Součást evropské sítě Natura 2000, kde můžete spatřit třeba Sokola stěhovavého Ptáci patří jednoznačně mezi nejoblíbenější živočichy – lidé je obdivovali odedávna, snad pro jejich schopnost letu a zdánlivě neomezenou svobodu. V Evropě má ochrana ptactva velkou tradici. Evropská unie přijala už v roce 1979 směrnici o ochraně volně žijících ptáků, která umožňuje vyhlášení tzv. ptačích oblastí. Ty pak spolu s dalšími vyhlášenými lokalitami, které jsou zajímavé z hlediska tamních živočichů a rostlin, vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000. V České republice bylo vyhlášeno celkem 41 ptačích oblastí. Broumovsko je výjimečné svojí skalnatou divočinou. Do zdejší ptačí oblasti jsou proto zahrnuty všechny významné skalní celky: Adršpašsko-teplické skály, největší skalní město ve střední Evropě, neméně zajímavé Broumovské stěny a další skalnatá území. Rozloha ptačí oblasti je 9128 ha. Předmětem ochrany jsou zde celoevropsky vzácní ptáci, kteří jsou životem vázáni na skalní biotopy a rozsáhlé lesní porosty – sokol stěhovavý a výr velký.

chránit mláďata před prochladnutím, dehydratací nebo predátory. Proto správa již několik let po dobu hnízdění uzavírá část turistické cesty v blízkosti známého hnízdiště a zajišťuje během hnízdění ostrahu. Díky dobré spolupráci s partnery v území a pochopení turistické veřejnosti vyváděl tento nejúspěšnější sokolí pár Broumovska v letech 2005–2009 dvě až čtyři mláďata ročně.

Výr velký Výr je největší evropská sova – v rozSokol stěhovavý pětí dosahuje až 170 cm při váze kolem Je to tmavošedě zbarvený dravec, 3 kg. Na jeho vzhledu jsou nápadná pera hruď je světlá s příčným vlnkováním, které ve tvaru oušek ne veliké hlavě s výraznýje však u mladých ptáků podélně oriento- ma oranžovýma očima. Pro své hnízdění vané. Sokol je výjimečný rychlostí svého využívá úkryty ve skalách, mezi balvany letu, které využívá k lovu své potravy, již nebo v lesních porostech. Může se přitvoří zpravidla letící ptáci velikosti holuba. způsobit i druhotně vzniklým lokalitám K hnízdění si vybírá především skalní stě- v kamenolomech, na zříceninách nebo ny, dále i hnízda jiných dravců a dokonce v blízkosti lidských obydlí. Jeho potravu výškové stavby. tvoří drobní hlodavci i větší savci a ptáSkalní města Broumovska patřila až ci – ježci, zajíci, koroptve, havranovití do poloviny 20. století mezi naše nejvý- pěvci apod. Jako predátor byl u nás výr znamnější území, v nichž sokol pravi- pronásledován a na začátku 20. stol. tédelně hnízdil. V poválečných letech zde měř vyhuben. Díky zákonné ochraně se bylo ročně zaznamenáno hnízdění až podařilo dosáhnout pomalého zvyšování šesti párů. Poté se však situace změnila početnosti až do 90. let. V současnosti se a od 70. let nebylo na území ČR prokázáno jediné zahnízdění. V novodobé historii se na Broumovsku pokusil první pár o zahnízdění v roce 1998. V současnosti je zde pozorováno 3–5 párů. Zatím nejúspěšnější je hnízdění na historickém hnízdišti na Chrámových stěnách v NPR Adršpašsko-teplické skály. Toto hnízdiště je lokalizováno v dolní části devadesátimetrové skalní stěny, v blízkosti frekventované cesty, která je součástí turistického okruhu Teplickými skalami. Své svatební lety prožívá sokolí pár od konce února, kdy jsou soutěsky skalního města vzhledem k obvyklému množství sněhu téměř bez lidí. V této době si také sokoli vyberou hnízdní dutinu. Turisté, kteří přicházejí po odtátí sněhu pod hnízdo, ptáky ruší. Vyplašení rodiče pak nemohou dostatečně zahřívat inkubovaná vejce nebo Výr velký

Sokol stěhovavý

vzestupný trend jeho populační hustoty patrně zastavil. Na pestrou krajinu Broumovska jsou vázány i jiné evropsky významné ptačí druhy, jejich populace však nejsou natolik silné, aby se staly předmětem ochrany ptačí oblasti. Ve starých bukových lesích s dutina-

mi po datlu černém žije menší druh hnědě zbarvené sovy, sýc rousný. Živí se převážně drobnými hlodavci. Kulíšek nejmenší je naše nejmenší sova (je jen o málo větší než vrabec). Dává přednost starým jehličnatým a smíšeným porostům s podrostem.

Kulíšek nejmenší

Sýc rousný

Petr Köppl

10

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Hraničníky v našem kraji Kamenné mezníky držav broumovských benediktinů Na území naší vlasti se poměrně často setkáváme s tím, že v terénu narazíme na člověkem vytvořené památky, u nichž nezasvěcený pozorovatel jen stěží dokáže odhalit jejich účel. V mnoha případech to jsou mezníky, hraničníky či pouhé rytiny ve skalách dokládající majetkové uspořádání, původní hranici držav šlechty, církve, měst, obcí i místních hospodářů. A právě na Broumovsku je takových hraničníků velké množství, původně jich zde byly tisíce. Jemnozrnný pískovec z několika místních lomů i hospodářská prosperita místního kláštera vytvořily ideální předpoklady pro vznik v Čechách možná unikátního souboru hraničních kamenů. Jsou důkazem umu místních kameníků, jejich smyslu pro detail a zodpovědnosti při tvorbě něčeho tak účelného jako je objekt sloužící k určení hranice panství. Území, hranicí přibližně korespondující se současným vymezením Broumovska, bylo již od 13. století klášterním majetkem. Rozsáhlá kolonizace někdejšího pralesa zde byla řízena nejstarším mužským řeholním řádem na našem území – břevnovskými benediktiny. Jim údajně v roce 1213 král Přemysl Otakar I. daroval území dnešního Policka a Broumovska. Polické panství bylo osídleno poddanými z českého vnitrozemí, oblast na severní straně Broumovských stěn byla součástí mohutné německé kolonizační vlny. Počet památek tohoto typu na Broumovsku a Policku se dříve skutečně pohyboval v řádu tisíců. Mnoho hraničních kamenů již bohužel vzalo za své, některé byly zničeny při neopatrné manipulaci s lesní technikou, jiné dokonce záměrně a systematicky devastovali příslušníci pohraniční stráže. Další mezníky se staly ozdobou soukromých pozemků, jindy posloužily pouze jako stavební materiál. Přesto se však poměrně velké množství těchto památek (často díky své poloze v nepřístupném terénu) stále nachází na původním místě. Měli bychom je chránit a pečovat o ně. Jedním z kroků tímto směrem je právě naše evidence aktuálního stavu hraničníků Broumovska. Projekt Hraničníky Broumovska V roce 2007 byl poprvé vysloven záměr zmapovat současný stav značení his-

torické hranice panství Broumov v terénu. Realizace projektu se ujal skautský oddíl z Police nad Metují. Celou akci koordinovalo několik dospělých, hlavní část prací však skutečně odvedli 12 až 14letí kluci z Oddílu bratra Františka. Jejich cílem bylo zdokumentovat zachovalé hraniční kameny a milníky, každý z nich očistit, popsat, vyfotografovat, zajímavé nakreslit a všechny zaznamenat do mapy. V dokumentaci, která tímto způsobem vznikla, byla přesně uvedena i poloha kamene pomocí GPS souřadnic. Během terénního průzkumu byl shromážděn dostatek materiálu k tomu, aby mohla být připravena výstava mapující hranice broumovského panství a zároveň přibližující celý projekt, jeho průběh a výsledky. V zimě 2007/2008 probíhaly přípravné práce před vlastním výzkumem v terénu; podařilo se například sehnat lesnické mapy Broumovských stěn z roku 1936 s přesným zakreslením polohy jednotlivých hraničníků (včetně jejich číslování). Tato mapa později hodně pomohla při orientaci mezi pískovcovými skalami a hlubokými roklemi této přírodní bariéry historicky tvořící i přirozenou hranici mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. V dubnu 2008 začala vlastní práce v terénu. Hned na začátku bylo jasné, že to nebude nic snadného: mnoho kamenů bylo zničených a odcizených – poměrně velké množství těchto památek bylo zdokumentováno v zahradách chalup a statků. Některé památky byly v poměrně špatném stavu, byly povalené, případně zmizely pod úrovní terénu. Snahou bylo maximum hraničníků najít, očistit a zdokumentovat. Byly to stovky hodin práce a přibližně 200 kilometrů pěšího pochodu, většinou dost neprostupným terénem. Nalezeno, očištěno a zdokumentováno bylo (k 22. květnu 2009) více než 180 hraničních kamenů.

Hraniční kameny Kameny samozřejmě pochází z různých období, odhadovaný rozdíl stáří mezi nejstarším a nejmladším je řádově 300 let. O tom, jak byla hranice vyznačena před nimi, můžeme jen polemizovat. Možná se jednalo o jednodušší dřevěné milníky, záseky na stromech apod. Doklady o této formě vymezení se nám samozřejmě nemohly dochovat. Předpokládáme, že byly zničené či ztracené kameny až do 2. světové války obnovovány a doplňovány (svědčí o tom i již zmíněná lesnická mapa z roku 1936, na které jsou zaznamenány kompletní řady hraničních mezníků), kromě vlastní hranice panství máme mnoho hranic mezi lesem či polnostmi kláštera a soukromými pozemky sedláků, i zde byl umístěn nespočet klášterních hraničníků. Hraničníky jsou různé velikosti od 30 cm až po dvoumetrový Třípanský kámen, mnohdy jsou využity pro vyznačení hranice i přirozené krajinné prvky, a tak se často můžeme setkat s vytesaným číslem a břevnem přímo ve skále.

Hraničník 015

konventu, například O.A.B = Othmar Abbas Braunensis (česky: Otmar opat broumovský), případně Bravnoviensis (břevnovský). Vytesaná písmena HP a HB Poměrně často lze na historických hraničních kamenech objevit vytesaná písmena HB či HP. V Broumovských stěnách lze najít i kameny, které mají oba iniciály (na protějších čelech kamene). Jedná se o německé označení panství – tedy HB = Herrschaft Braunau a HP = Herrschaft Politz (zde sousedily oba benediktinské velkostatky). V současné době je pořízená evidence uložena v Muzeu Broumovska, které sídlí v broumovském klášteře. Každý nalezený mezník má svou evidenční kartu, dále

Číslování Mezníky byly umístěny v souvislých řadách a na většině z nich je číslo. Číslice jsou na novějších kamenech vyobrazeny jako arabské, na některých starších v podobě římských číslic. Číslování je různé velikosti, někdy již obtížně čitelné. Znak benediktinů Ve znaku břevnovsko-broumovského opatství je v heraldicky pravém štítu v modrém poli stříbrná, později zlatá ostrev (břevno, laicky silná větev se třemi pahýly), v levém štítu jsou tři stříbrné kosmé pruhy, z nichž prostřední nese trojici červených nebo zlatých růží, rovněž v modrém poli. Štít s břevnem je znakem opata a ten se také často objevuje buďto pozitivně, nebo častěji negativně reliéfně tesaný v hraničnících klášterního panství. Iniciály opata Díky tomu je možné v některých případech podle seznamu opatů časově danou památku zařadit (pokud na daném kameni chybí datace). Iniciály opatů se objevují samozřejmě na mnoha památkách na území Broumovska, ať se jedná o sokly křížů, soch, kašny, znaky na klášterních objektech (např. hájovnách, farách apod.). Znak většinou doprovází iniciály tehdejšího představeného klášterního

Znak benediktinského řádu

vznikla velkoformátová mapa, v níž je poloha jednotlivých objektů zaznamenána. Posledním z výstupů jsou webové stránky projektu – www.hranicniky.skauting.cz, na kterých je široké veřejnosti prezentován celý průzkum. Každopádně pro každého návštěvníka CHKO Broumovsko jsou stovky pečlivě vytesaných pískovcových mezníků dokladem o práci našich předchůdců, lidí, kteří zde žili před námi. Jsou němými svědky časů někdejší slávy a bohatství broumovského kláštera, strážci již neexistující hranice, hrdě stojící nad nepoužívanými úvozovými cestami i v podmáčených údolích. Nám nezbývá než je s úctou zachovávat, aby mohly i dalším generacím předat dávMichal Bureš no nevyslovená poselství.

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

11

Broumovsko – regionální produkt Místní výrobky mají šanci získat certifikaci regionálního výrobků Každý region v České republice má svůj vlastní neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Také výrobky a produkty pocházející z určité oblasti nesou část tohoto charakteru – je do nich vložena práce tamních řemeslníků a zemědělců i část jejich duše.

V roce 2011 se region Broumovsko připojí k Asociaci regionálních značek (ARZ) a bude zde zavedena značka Broumovsko – regionální produkt. Místní výrobci dostanou možnost certifikovat své výrobky a prostřednictvím Asociace regionálních značek výrobků distribuovat a propagovat své výrobky po celé České republice, a také do zahraničí. Výrobky jsou prodávány například na trzích na Staroměstském náměstí. Hlavním cílem regionálního značení výrobků je zviditelnit tradiční regiony (známé např. svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím, lidovými tradicemi) a využít jejich socio-ekonomických výhod. Do systému regionálních značek „Domácí výrobky” se od roku 2004 zapojilo již 14 regionů – Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí a Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky a Prácheňsko. V každém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, která zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území. V každém regionu působí regionální koordinátor, který zajišťuje správu dané značky, komunikuje s místními

výrobci a s Asociací regionálních značek. Značku výrobkům uděluje nezávislá certifikační komise (v každém regionu samostatná) po splnění jednotných pravidel, která ale mohou být přizpůsobena potřebám regionů. Regionální značkou se označují zpravidla řemeslné výrobky (např. výrobky z pleteného dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajka, sklo, nábytek, papírové obaly, apod.), potraviny a zemědělské produkty (pečivo, mléko, sýry, maso, obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje, lesní plody, ryby, med, apod.) a přírodní produkty (léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely, extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda, apod.). Značku může získat výrobek jak tradiční tak i nový, jestliže splní uvedená kritéria a certifikační komise rozhodne o jejím udělení. Značka pomáhá výrobcům v reklamě a propagaci jejich produkce, s odbytem jejich produktů a v neposlední řadě se zvýšením prestiže výrobků v tuzemsku i v zahraničí prostřednictvím dobrého jména regionu. Značka zároveň posiluje sounáležitost místního obyvatelstva s regionem, podněcuje zapojení obyvatel do dění v regionu a zprostředkovává kontakty

mezi výrobci a dalšími lokálními aktéry. Tím, že je region prostřednictvím značky prezentován navenek jako celek, dochází efektivně k posílení jeho image. Propagace probíhá například formou článků, tiskových zpráv, letáků, katalogů výrobků, sezónních novin či společných stánků pro jarmarky a prodejních míst v regionu. Fungování systému regionálního značení Výrobce, který má zájem o udělení značky, kontaktuje regionálního koordinátora značky, získá od něj veškeré informace a podklady pro podání žádosti. Vyplněnou žádost odevzdá tamtéž. Koordinátor předá žádost certifikační komisi, která posoudí, jestli výrobek splňuje všechna certifikační kritéria, a rozhodne o udělení žádosti. Rozhodnutí předá zpět koordinátorovi, který vydá výrobci certifikát (platný na dva roky) a uzavře s ním smlouvu o udělení a užívání značky. Více informací o celém systém značení se dozvíte na stránkách www.regionalni-znacky.cz. Během prvních měsíců jsme ve spolupráci s Asociací regionálních značek zorganizovali sérii tří seminářů zaměřených na zavedení regionálního značení výrobků. Účastníci se

dozvěděli veškeré parametry důležité k získání značky a kritéria a druhy výrobků, které mohou být certifikovány. Vyslechli si také zajímavé prezentace Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Ekocentra Violka a dozvěděli se cenné zkušenosti z regionu Orlických hor a Podorlicka, kde je značení regionálních výrobků již tradicí. Na posledním semináři bylo vybráno logo regionálního značení výrobků, představeno území pokrývající certifikaci regionu Broumovska a oznámeno také složení certifikační komise. Ta bude z budoucích žádostí vybírat výrobky vhodné pro certifikaci. V certifikační komisi zasednou: 1 zástupce Asociace regionálních značek, 4 zástupci z řad místních výrobců a 4 zástupci neziskového sektoru (Agentura pro rozvoj Broumovska o. s., DSO Policko, Ekocentrum Violka a MAS Broumovsko +). V květnu byla vyhlášena výzva pro výrobce k podávání žádostí certifikace výrobků značkou Broumovsko – regionální produkt. První oficiální udělování certifikátů je naplánováno na letní měsíce. Certifikované výrobky budou pro zájemce k dostání na Informačních centrech v regionu a na dalších vybraných prodejních místech. Markéta Hanušová

12

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Statky Polského příhraničí Lidová architektura na území okresu Kamenné Hory a Valbřicha Oblast Kamenné Hory a Valbřichu je územím, které se rozvíjelo už od dob středověku. Významným mezníkem ve vývoji regionu byla léta 1945–1947, kdy došlo k vysídlení dosavadních obyvatel Slezska a Sudet.

popisováno, vykazuje dominantní vlivy Lužice a jižního Německa. Na území okresu Kladska, které se nachází na jihovýchodě, je viditelný silný vliv Čech, vyplývající z přímé historické vazby kladských zemí. V porovnání s více jednorodými sousedními zeměmi Kamennohorskou kotlinou, východní část Janovických Rudav, Vraními Horami, Závorami, Kamennými a Valbřišskými horami a zároveň prostředími v kotlinách, jsou vedlejší přechodnou oblastí v kultuře lidové architektury. Pro celé území Sudet je typická přeVesnická architektura území dnešního okre- vaha vesnic ve volných pásmech, případně su Kamenné Hory a Valbřichu je charakteris- méně rozptýlená pásma několika nížinných tická mísením vlivu české a lužické architek- vsí, kde jsou domy vystavěny po jedné nebo tury, a také architektury jižního Německa. obou stranách hlavní cesty. Je zde jen málo Území okresu Jelení Hory, které se nachází vesnic, které by se rozvíjely okolo několika na západě od území, jež je v tomto článku cest či okolo centrální návsi.

Architektonický mikroregion Kamenné Hory a Valbřichu se neliší od jiných částí Sudet: statek tvořil obvykle centrální dům s přilehlými hospodářskými budovami. Obytný dům na území Sudet byl zpravidla reprezentován tzv. franským typem – dřevěné nebo dřevo-zděné budovy s dlouhou vysokou sedlovou střechou. Ta byla krytá šindelemi nebo taškami, stejně jako v jižním a středním Německu (ne na severu, kde se nacházely dlouhé frýzské domy kryté třtinou). Typ franských budov známe také z Čech a celého Polska. V regionu Kamenné Hory a Valbřichu má rozmístění budov následující formu: nejčastěji to jsou jednopatrové budovy se stájí a stodolou, které se nacházejí pod jednou střechou s obytnou budovou. V regionu Valbřichu se pak objevují chlév a stodola v jednotlivých budovách. Patrové budovy s průchozí chodbou můžeme nalézt v okolí Kamenné Hory i Valbřichu. Sudety jsou také pohraniční oblastí ve starých konstrukcích vesnických budov. Území Německa, jižních Čech a Polska je spojeno tradicí výstavby dřevěných domů. Ve středním a severním Německu se objevuje skeletová architektura. Sudety jsou pohraničním územím, Jelenohorská kotlina vykazuje tíhnutí k tradici lužické a středního Německa (tedy ke skeletové architektuře), Kladsko pak inklinuje spíše k české tradici – dřevěným domům. Pohraniční mikroregion Valbřichu a Kamenné Hory je místem, kde se mísí vlivy dvou zmíněných oblastí. V době velké kolonizace se na tomto území setkaly dva typy budování domů – slovanský, věnčitý (Poláci a Češi) – tedy architektura plně dřevěněná. Také to byl šroubovaný typ budov, který se na tomto území objevil s německou kolonizací, technicky pokročilejší, ale ne trvalejší v čem domy věnčité. Jak to vypadalo na území Kamenné Hory a Valbřichu? V oblasti Kamenné Hory se nacházelo více typů konstrukcí budov – přízemní zděné domy (šroubované), věnčité domy, patrové – zděné podstavkové domy (patrný je vliv Lužice). Na území Valbřichu bylo postaveno o trochu více dřevěných věnčitých domů (kulturně bližších Čechám a Kladsku) – příklady takovýchto domů můžeme najít v Kamionce, Rybnici Leśnej, Unisławu Śłąském a Łączne. V 18. století, v době, ze které pocházejí popisy (F. A. Zimmermann1 a v 19. století Johann Georg Knie2 – přehled vsí z roku 1845), vypadala situace jasně. Industrializace v 19. století, která se dostala až na vesnice, částečně změnila tyto proporce a přinesla také šroubované budovy dokonce i do východních Sudet. V 50. letech 20. století bylo množství dřevěných, věnčitých a šroubovaných budov 1 2

na popisovaném území podstatně menší, jelikož mnoho původních domů bylo rozebráno již v první polovině 20. století. To, co na tomto území můžeme vidět dnes, jsou pouze cenné pozůstatky, ne nutně reprezentativní pro rysy území, které byly popsány výše, obzvláště pak pro území Kamenné Hory, kde se civilizační změny v posledních dvaceti letech projevily intenzivně. O to je ale zajímavější zhlédnout to, co zůstalo zachováno. Podívejme se na zajímavé příklady tradičních domů, které stojí za to vidět jak při cyklistickém výletě, tak i při jízdě automobilem. Zde jsou dvě trasy, které vám doporučujeme absolvovat: Trasa 1. – jižní část území Kamenné Hory Golińsk – první ves po překročení hranice položená nad Ścinawkou v Mirošovské nížině. Nejcennější jsou zde – kromě dvorské zástavby, která se již netýká našeho tématu – domy čp. 74 a 75. Oba to jsou zděné obytné domy z přelomu 18. a 19. století. Trasa pokračuje hlavní cestou na sever do městečka Mirošov (ten popisovat nebudeme s ohledem na šíři jeho městské architektury), ze kterého vyrazíme boční cestou do vsi Różana ve směru na Krzeszów. Różana – první ves (leží v blízkosti Zawór) na naší trase za Mirošovem, která již zaniká, ale přesto je velice zajímavá okolní krajinou. Cenným a vzácným příkladem vesnické architektury ve vesnici Różana je kovárna z poloviny 18. století (čp. 28). Tato budova je spojením obytné a hospodářské části, v této době slouží spíše k letním pobytům. Kovárna byla přebudovaná v roce 1910, je to přízemní dům s obytným podkrovím a dvouobloukovým arkádovým podloubím na přední straně budovy, které je podepřeno kamenným pilířem s rovnou hlavicí. Uvnitř budovy je zachována část původního vybavení. Kovárna byla zmíněna již v roce 1769 v souvislosti s vlastníkem – rodinou Reimmanů. Ve vsi Różana také stojí za zhlédnutí budova umístěná v blízkosti kovárny. Vystavěna byla ve 30. letech 19. století. Po prohlídce domů v této vesnici se naše cesta stáčí ke Kochanowu. Další zastávkou na trase je Kochanów – dlouhá a stále více zastavěná ves ležící u staré obchodní cesty ve směru na Krzeszów a Kamennou Horu. Návštěvníci by měli vidět zděný obytný dům čp. 41 z poloviny 18. století a napůl zděnou roubenku z ¾ 19. století (čp. 92). Dobromyśl – zděný dům čp. 15 s označením na střeše (věžička) z ¾ 19. století. Obytný dům čp. 38 je napůl zděný a napůl dřevěný. Ves Dobromyśl se nachá-

Zimmermann, Beyträge zur Beschreibung von Schlesien, Bd I-XIII, Brieg 1783–96 J.G. Knie, Alphabetisch – statistech-topographische Uebersicht allegr Dörfer, Flecken. Städte und Andersen Orte der Königl. Preuss. Provinz Schlesien, Breslau 1845.

LETNÍ.BROUMOVSKO zí v jižním cípu kamenohorské kotliny pod lesem v oblasti Zawór a má velkou hodnotu jak z hlediska estetiky, tak i podoby krajiny. Do vesnice se stáčíme asi 1 km vlevo z hlavní trasy, na kterou se následně vracíme. Většina starých budov v Dobromyślu si zaslouží ochranu a péči odborníků. Ve vsi jménem Gorzeszów, jež je položena více na sever, jsou velice zajímavé například domy čp. 60 a 74, oba z ¾ 19. století. Trasa poté pokračuje do vsi Krzeszówek. Za povšimnutí stojí zděné domy čp. 1, 2 v blízkosti gotického kostela sv. Vavřince, oba z druhé poloviny 19. století. Krzeszów – sídlí zde barokní cisterciácké opatství (dnes klášter benediktinek), které je známé v celé Evropě, a také kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie z let 1728–35, jenž je příkladem slezského baroku (na kostel měl vliv pravděpodobně sám Kilián Ignác Dientzenhofer). Po cestě narazíme také na kostel sv. Jozefa (1690–96) s freskami Michaela Willmanna.. Většina zajímavých budov vesnické architektury v Krzeszově se zachovala v jeho severní části podél staré cesty do Czadrowa a Kamenné Hory. Naše trasa se následně stáčí okolo křešovského opatství na jih. Jawiszów je položen v okolí Křešovské kotliny na trase z Křešova do Chełmska Śląského. Nejvýznamnějším objektem je roubený vodní mlýn s obytnou částí (čp. 36) z 18. století a přestavěný ve ¾ 19. století. Dalšími budovami, jež stojí za vidění, jsou zděné domy čp. 10 a 51 z roku 1864, které sloužily jak obytným, tak hospodářským účelům. Olszyny – leží na stejné cestě jako Jawiszów, ale více na jih ve směru na Chełmsko Śląské. Zde doporučujeme udělat zastávku u zděného hospodářského domu čp. 8 z roku 1820, dále u zděné obytné a hospodářské budovy čp. 11 z roku 1855 a obytného a hospodářského podstavkovo-zděného domu čp. 58 z první poloviny 19. století. Chełmsko Śląské, které je položeno více na jih, bylo od středověku až do roku 1945 městem. Dnes je perlou barokní architektury s několika dřevěnými tkalcovskými domy jedinými svého druhu (12 apoštolů), které jsou popisovány v mnoha průvodcích. Za zmínku zde stojí stará ves Wójtowa – náležející od roku 1918 k Chełmsku, nyní ulice Sądecka a její přilehlé uličky – výjezd na východ ve směru na Łącznou a Różanou. Na tomto území si vesnická architektura zachovala svůj původní ráz. K vidění doporučujeme domy v Sądecké ulici, alespoň zděný obytný dům čp. 61 z konce 19. století a s ním také dřevěno-zděný hospodářský dům z první poloviny 19. století. Při jízdě Sudetskou ulicí v Chełmsku Śląském přejedeme přes Zawory a zajímavou krajinou vsi Łączna do Różané a vracíme se zpátky do Mirošova. Trasa 2. – jižní část území Valbřichu Nejdříve shlédneme Golińsk (viz trasa 1.), přejedeme přes Mirošov hlavní cestou ve směru na Valbřich. První ves za Mirošovem, položená uprostřed Kamenných Hor v údolí Ścinawky, je Kowalowa. Zde se v dobrém sta-

vu zachovaly velké vesnické domy nejčastěji se zděným přízemím a roubeným patrem s vysokými sedlovými střechami, někdy i s obytným podkrovím. V přízemí bývají dochované klenby a na oknech a dveřích pískovce. Jsou to například tyto domy: ulice Malinowa čp. 12 – z roku 1865, Wałbrzyska čp. 20 – z počátku 20. století, čp. 30 – obytně-hospodářský dům z roku 1810, čp. 34 – obytný dům z roku 1880, čp. 61 – obytně-hospodářský dům z druhé poloviny 19. století. Na naší trase následuje velká ves v údolí Ścinawky – Unisław Śląský. Je to největší ves v okolí, která je vystavěná po obou stranách cesty. Zachovalo se zde mnoho starobylých hospodářství, dokonce i z 18. století s dvoupodlažními podkrovími. Za zmínku stojí hlavně zděný obytný dům čp. 10 z 18. století, dřevěný dům s balkonkem čp. 110 z počátku 19. století, který byl původně užíván jako hospoda, a rozlehlý obytně-hospodářský dům č.p. 129 z druhé poloviny 19. století. Na konci vesnice Unisław Śląský se stáčíme vpravo na boční cestu, která nás přes pole přivede k Rybnici Leśné. Ta leží v kotlině u podnoží Kamenných Hor s úchvatným výhledem na pásmo Valbřišských hor, hlavně na Rybnický hřbet. Na naší trase se dostáváme do Rybnice Leśné. Zde se uvnitř vsi zachovalo více zděných, dřevo-zděných, srubových a roubených budov z 19. století. Speciální pozornost zasluhuje velká budova čp. 32 s kamenným vstupem a rámy oken, a také zděná sýpka u domu čp. 40 z ¾ 19. století. Dřevěný kostel sv. Jadwigi z roku 1608 (podle nejnovějších výzkumů možná už z roku 1577) je skvělým příkladem vesnické dřevěné architektury. My se však budeme soustředit na architekturu obytných a hospodářských budov. Na území Rybnice se nachází funkční turistická chata Andrzejówka, kde se turisti mohou posílit při své cestě. Je také příkladem kvalitní německé turistické dřevěné a zděné architektury z roku 1933. V jídelní části domu se nachází nádherná řezba H. Brochenbergera. Grzmiąca – ves ležící v zajímavém úzkém zalesněném horském údolí. Stejně jako v Rybnici se zde nachází dřevený kostel Narození Nejsvětější Panny Marie z poloviny 16. století (původně to byl kostel evangelický), ale také stará a architektonicky zajímavá hospodářství – od roubených dřevených chat, až po bohatá kamenná hospodářství s pískovcovými pásy jako na šlechtických dvorech. Zajímavý je zděný dům ležící na ulici Spółdzielců čp. 2 z roku 1736, ale také domy v Turistické ulici čp. 1 a 2 z konce 18. století a poloviny 19. století nebo obytný dům čp. 46 z 18. století. Dalším úkazem je rovný dřevo-zděný roubený dům čp. 48 z konce 19. století. Takovéto

LÉTO 2011

domy budovali nemajetní obyvatelé vsí okolo Valbřicha. Domy ve vsích, které zde byly popisovány, jsou pouze zajímavými příklady. Soupis domů, které si zaslouží vaši pozornost, je samozřejmě mnohem delší. Projetí popsané trasy umožňuje zhlédnutí mnoha dalších budov, které tu nejsou zmíněny. Nejlepší je vrátit se stejnou trasou přes Mirošov na hranice (Starostín). Ze vzhledu na to, že není jiná možnost návratu, aniž by turista musel vjíždět přímo do města Valbřich nebo přejet po cyklistické stezce přes Kamenou Horu na Janovičky, je nejlepší se vrátit. Zveme české turisty k objevování a fotografování území pohraničí a jeho lidové

13

architektury, hlavně s ohledem na přicházející civilizační změny, které negativně působí na její stav. Protože stavby náležící do lidové architektury se přestavují, hlavně za cílem získání víkendových chat, tak množství těchto unikátních domů ubývá. Hlavně se to týká těch, které jsou méně známé – zvláště pak z druhé poloviny 19. století – a jsou krok po kroku přestavovány a ničeny majiteli. Každý nadcházející rok nám přináší překvapení a často to nejsou změny k lepšímu – další objekt je rozebrán majitelem nebo se mění ze své původní podoby k nepoznání. Text: Przemysław Burchardt, překlad Barbora Brandejsová

Důležité zdroje: 1. Elżbieta Leszczyńska. Wiejska zabudowa mieszkaniowa w regionie sudeckim. Oficyna Wydawnicza Politechniki Wrocławskiej, Wrocław 1995. 2. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. T. 8. Kotlina Kamiennogórska, Wzgórza Bramy Lubawskiej, Zawory. Praca pod redakcja Marka Staffy. Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 1997. 3. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. Sudetów. T. 9. Góry Kamienne. Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 1996. 4. Słownik Geografii Turystycznej Sudetów. Sudetów. T. 10. Góry Wałbrzyskie, Pogórze Wałbrzyskie, Pogórze Bolkowskie. Wydawnictwo I-Bis, Wrocław 2005.

14

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Aktivní cizinci žijící ve Vernéřovicích provozují kemp, starají se o několik statků a mají chuť zlepšovat náš region

Albert a Hermina van Kampen Albert a Hermina van Kampen patří mezi cizince, kteří se rozhodli žít a následně i podnikat v České republice. Před dvanácti lety zakoupili dům ve Vernéřovicích u Broumova a dnes zde tráví asi osmdesát procent svého času. Pouze na kratší čas se vrací do svého rodného Holandska, do přímořského města Enkhuizen. Ve Vernéřovicích se jim moc líbí a jsou tu spokojeni. Cesta k životu v České republice byla poměrně zajímavá. Do roku 2000 vedli totiž oba školu létání v Holandsku. Albert jako instruktor a Hermina se starala o administrativní záležitosti. Vzhledem k silné pozici České republiky na trhu malých osobních letadel, došlo k navázání spolupráce a jejich společnost zajišťovala prodej a servis českých letadel holandským zájemcům. Právě obchod jim umožnil seznámit se s životem v Čechách, českou mentalitou i krásou zdejší krajiny. Po přestavbě domu ve Vernéřovicích sem začali zvát na návštěvu svou rodinu a přátele. I z toho důvodu přestavěli starou stodolu na dva apartmány, jejichž stavba byla dokončena na jaře 2003. Během následujícího léta je sem přijelo navštívit mnoho lidí a všem se tu moc líbilo. Oceňovali především krásné prostředí, přírodu, klid a prostor. Postupně se ptali další lidé, zda je mohou přijet do Čech navštívit. Uvědomili si, že vesnice a celý region mají zajímavý turistický potenciál, především pro pěší turistiku, cykloturistiku a milovníky přírody. Na základě svých zkušeností považují za dobrou myšlenku zapojit do cestovního ruchu více lidí, kteří by mohli přestavět část svých domů nebo budov tak, aby vznikly nové apartmány nebo pokoje. Více rodin by tak mohlo vydělávat peníze z turismu a zároveň by tak získaly finance na opravu svých domů, což by mohlo pomoci i při záchraně tradičních staveb regionu. Jako dobrá myšlenka se ukázalo i vybudování kempu ve Vernéřovicích. V celé oblasti nebyl žádný malý a útulný kemp. Manželé van Kampenovi by rádi pomohli při rozvoji všech turistických možností. Mají mnoho užitečných kontaktů v Holandsku, Německu a Anglii. Myslí si, že je potřeba, aby lidé z Vernéřovic a regionu porozuměli tomu, že turismus je průmysl jako každý jiný. Ale na rozdíl od jiných průmyslových odvětví, je to průmysl relativně čistý, a proto se velice dobře hodí pro tuto přírodní oblast. Pro nalákání turistů z jiných zemí a k motivaci utrácet u nás více peněz, by měl region vytvořit hezkou, přátelskou, zvoucí atmosféru a infrastrukturu vysoké kvality. Jsou si jistí, že již s malými změnami můžeme vytvořit mnoho z této atmosféry. Dobře si uvědomují, že svou důležitost má

také přesvědčení a angažovanost lidí žijících v této oblasti. Jak již bylo řečeno, Kampenovi si myslí, že turismus má v regionu budoucnost. Ale také připomínají, že stejné podmínky má i mnoho jiných regionů kolem nás. Takže pouze existencí unikátního produktu a vysokým standardem kvality může být oblast Broumova a Adršpachu pro turisty světlým bodem uprostřed Evropy. A oni, jako obyvatelé této oblasti, by rádi nabídli pomoc při rozvoji turismu. V minulých letech měli naštěstí možnost pozorovat, že se věci zlepšily. Například silnice, některé cyklostezky, lepší kvalita v hotelích, ale doufají, že toto zlepšování bude pokračovat v rychlejším tempu. Hermina a Albert jsou velmi milí a komunikativní lidé a při rozhovoru s nimi jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí, a mohli jsme si prohlédnout domy, které obhospodařují a velmi citlivě opravují. Začněme ale od začátku: Kdy jste se rozhodli žít v České republice, jaký byl prvotní impuls? Jak jste přišli na myšlenku koupit dům právě v Čechách? Albert: Je to trochu zvláštní, a to hlavně proto, že to dělá tolik holandských lidí. Ale my jsme byli jedni z prvních. Do Čech jsme přišli v roce 1999 a po nás přišlo mnoho dalších. Proč ale? V Holandsku jsme úspěšně podnikali, ale pak se nám stala taková nepříjemná událost a my se rozhodli všechno prodat a koupit dům v Čechách. Bylo to asi tak: vzhledem k našemu podnikání v Holandsku jsme jeli na pracovní cestu do Čech, při té příležitosti jsme si prohlédli i část České republiky a moc se nám tu líbilo. Návrat do Holandska nebyl ovšem vůbec příjemný. Během toho, co jsme byli v Čechách, někdo vykradl náš dům. Když jsme to viděli, byli jsme hrozně rozzlobeni a chtěli jsme pryč... Chtěli jsme zpátky do Čech, protože tady jsme se cítili bezpečně. A to rozhodlo. Rok nato jsme prodali naši leteckou školu, koupili tento dům a kompletně změnili náš život. Vás to možná překvapí, ale to, co většina Holanďanů na vaší republice oceňuje je čistý vzduch, klid, bezpečí. Vy to nejspíš

nevidíte, protože tu žijete celý život, ale pro jak vyvinulo postupem času. Tím, jak přinás je to opravdu rozdíl. Také ceny domů jížděla rodina a přátelé na návštěvu a my byly a stále jsou poměrně příznivé. viděli, jak se jim tu líbí, začali jsme postupně dávat dohromady vhodné ubytování. Proč jste se rozhodli pořídit si dům Dnes obhospodařujeme sedm ubytovacích právě ve Vernéřovicích? objektů, dva jsou naše a o zbytek se staráAlbert: To byla náhoda. Vyprávěl jsem o vý- me převážně holandským majitelům. Děláletě do Čech a o tom, jak se nám tu líbilo. me ale to, co nás baví a v čem jsme dobří. Jednoho z našich bohatých žáků to zaujalo Dělá nám radost, že můžeme lidem něco natolik, že během týdne koupil velký statek nabídnout. Mnoho lidí přijíždí s úmyslem v Martínkovicích. Na další hodině mi ukazo- zůstat tu jen pár dnů a většina jich tu zůval obrázky domu a díky němu jsem se podí- stává na jeden, dva i tři týdny. Líbí se jim val sem do této oblasti a moc se mi tu líbilo. zdejší krajina a snad i způsob, jakým naše O něco později jsme sem přijeli, abychom ubytování vedeme. si prohlédli pár domů. První byl v Lachově a hned druhý byl tento náš dům ve Verné- Jaké místo v Čechách se vám líbí řovicích. Líbilo se nám, že je uprostřed ves- nejvíce, navštívili jste nějaké české nice, blízko obchodu. Nebyl tak velký jako významné památky? ten první dům a byl v dobrém stavu. Část již Albert: Samozřejmě Praha, ta je velmi zabyla renovovaná, i když bohužel ne s využi- jímavá a uchvátí každého návštěvníka. tím původních stavebních prvků. Oprávněně patří k nejhezčím městům Evropy, pokud tedy není tím zcela nejhezčím. Plánovali jste již od začátku, že Líbí se mi také rybníky v jižních Čechách. v Čechách budete podnikat? Pracujeme občas pro amsterodamskou kanHermina: Vůbec ne. Podnikání se tak ně- celář CzechTourismu, jezdíme pro ně na ve-

LETNÍ.BROUMOVSKO letrhy a tam informujeme návštěvníky o celé České republice, takže se snažíme poznávat i jiná místa než Broumovsko. Myslím, že o České republice toho vím opravdu hodně, Čechy máme docela projeté, zajímáme se o turistiku a také hodně o historii. O historii toho vím určitě víc, než většina našich sousedů. Máte rádi český způsob života? A co mentalita Čechů? Albert: Řekl bych, že v Čechách jsou lidé hodně introvertní. Ale nevidím na tom nic špatného. Také jim déle trvá, než se spřátelí. K cizincům jsou dost rezervovaní, ale to je dáno i jazykovou bariérou. Snažíme se na to naše hosty připravit, aby neměli pocit, že u vás nejsou vítáni a oni to chápou. Nemáme s tím žádné problémy. Převzali jste nějaké české tradiční zvyky? Albert: Asi ani ne nebo si to neuvědomujeme, možná něco z každodenních rutin, ale z těch tradičních lidových zvyků jsme si zatím žádný neosvojili. Jedna z věcí, co je v Čechách jiná, je, že tu pracovní den začíná dříve než v Holandsku, tam chodí lidé obvykle do práce až na devátou, tady se pracuje již od sedmi, někde od šesti. Ale to mi vyhovuje. Rád pracuji od rána. Hermina: Také obchody tu dříve zavírají než v Holandsku, ale to není problém. Rozdíl je i v tom, v kolik hodin jíte v Čechách hlavní jídlo dne. Pamatuji se, že když jsem byla malá, tak i v Holandsku byl hlavním teplým jídlem dne oběd, tak jako je to teď v Čechách, pak se ale život přizpůsobil tomu, že lidé často dojíždí za prací mnoho kilometrů a na velké jídlo nemají čas, tak se hlavní jídlo posunulo až na večer. Myslím, že to se ale pomalu mění i u vás. Co se tradičních zvyků týká, tak např. cukroví na Vánoce nepeču, ale kupuji ho. Plánujete nějaké další podnikatelské aktivity? Albert: Ne, tak to určitě ne. Už teď je toho dost. Původně jsme nic takového neplánovali a už tak toho máme dost na starosti. Všechny domy postupně opravujeme a většinu práce kolem toho si děláme sami. Zaměstnance nemáme žádné. Kromě ubytování pořádáme ještě různé turistické akce a dílny, takže toho máme opravdu dost. Asi největší akcí je pochod Juliany (více o něm se dočtete v samostatném článku). Pravda je, že kdyby nás někdo požádal o spolupráci na nějakém projektu zaměřeném na turistiku tady u nás v okolí, třeba na vybudování velkého kempu, tak bychom asi neodmítli, ale jinak bychom naopak rádi postupně zpomalili. Jaký máte názor na české zákony? Měli jste nějaké problémy s českými úřady v začátku podnikání? Albert: Ne, žádné problémy s úřady jsme dosud neměli. Když jsme přišli do Čech, tak pro nás veškerou administrativu vyřizoval jednatel z Náchoda, takže jsme se tím nemuseli zabývat. Nemyslíme si, že by zákony v Čechách byly tak rozdílné, některé jsou tu možná trochu přísnější, ale obecně

je to hodně podobné. Co vás v České republice nejvíce zklamalo? Albert: Žádné velké zklamání. Jediné, co nás mrzí je, že Česká republika se jako turistická oblast sama vůbec neprodává a nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Ale jinak jsme tu šťastní, pokud bychom nebyli, odešli bychom. Které místo na Broumovsku máte nejraději a doporučujete ho svým hostům? Albert: Co byste řekli?... Ostaš. Jako první posíláme naše hosty na Ostaš. Je tam moc hezká krajina, nádherný výhled, dobrá možnost stravování a proti Adršpachu je tam velmi klidno. Pro holandského člověka žijícího na rovině, kde nejsou téměř žádné stromy… Alberte, přestavujete všechny ty staré statky, berete při tom ohled na to, jak vypadaly původně? Sháníte si nějaké dobové obrázky a materiály? Albert: Ano, při opravě domů vycházím z jejich původní podoby a snažím se je co nejcitlivěji opravit. Nejprve si o nich něco přečtu a na rekonstrukci se řádně připravuji. Způsob stavění na Broumovsku je velmi specifický. Domy mají silné zdi a jsou velmi stabilní a také mají velmi zajímavý styl. Při renovaci se snažím respektovat původní vzhled domu, pokud je to alespoň trochu možné. Mockrát děkujeme za milý rozhovor. Martina Tauchmanová

LÉTO 2011

15

16

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Olivětínský Opat – tradiční pivo, vyráběné již od roku 1348

V areálu můžete nově navštívit Pivovarnické muzeum Pivo vyráběné v pivovaře Broumov-Olivětín je klasickým představitelem tzv. piva českého typu. Tato piva, hlavně ležáky, lze charakterizovat jako světlá piva s nízkou intenzitou vůně, silným řízem a plností. Typická pro tento druh piva je také hořkost a vysoká pěnivost. Pivovar je pokračovatelem tradice benediktinského pivovaru umístěného původně v broumovském klášteře. Kdy začal klášter v Broumově vařit svoje pivo, není přesně známo. Přímo v klášteře se vařilo pivo panské – jeho výroba byla umístěna mimo klauzuru a opatství. Vzhledem k tomu, že v dobách 16. století prakticky všechny výčepy ve městech a vesnicích spravovali měšťané, je pravděpodobné, že výroba panského piva v klášteře byla omezována, případně zastavována. K obnovení tradice výroby piva došlo po návratu řádu benediktinů na Broumovsko. V letech 1659–1661 bylo na jih od klášterního kostela postaveno tzv. nové stavení – dvě křídla budovy s hospodářským zázemím kláštera, klášterním pivovarem, bednárnou, kanceláří panství a hostinskými pokoji. Při

požáru kláštera v roce 1664 byl zničen i pivovar, později byl však obnovený. Při velkém požáru 13. 7. 1684 na den patronky břevnovského opatství sv. Markéty opět klášter vyhořel a pivovar byl znovu poškozen (jmenovitě sladovna). Začátkem 18. století postavili benediktini na pozemcích velkoveského klášterního dvora, u křižovatky velkoveské cesty a Svídnické silnice, nový pivovar. V roce 1775, v dobách rebelií broumovských poddaných, zapálil pivovar neznámý pachatel. V krátké době se podařilo pivovar znovu postavit. 18. století uzavírá zpráva, že klášterní pivovar v roce 1786 dodal do 30 hospod na broumovském klášterním panství 4380 věder piva a do obou městských hostinců dalších 760 věder.

Po druhé světové válce, v roce 1948, se již k vyráběným druhům piv – tří, čtyř a sedmistupňové – přidalo také pivo desetistupňové. Dále se vařilo pivo tmavé, příležitostně světlá dvanáctka. Za čtrnáctistupňový tmavý Císařský Březňák získal pivovar zlaté medaile na potravinářských výstavách v Paříži (1890) a ve Vídni (1898). V letošním roce se pivovar vrací k zaniklé tradici a zákazníci budou mít možnost v květnu ochutnat znovuzrozený čtrnáctistupňový Březňák. V dnešní době pivovar disponuje vlastní sladovnou, díky které je soběstačný s jednou z hlavních surovin – ječným sladem a také vlastní artézskou studnou zajišťující, k výrobě piva nezbytný, zdroj vody. Třetí nakupovanou základní surovinou je žatecký chmel. Kromě výroby několika druhů světlých piv vyrábí pivovar tmavou 10o a 13o a sváteční polotmavou 17o. Portfolio doplňují kromě extra hořkého Bittera i čokoládové a medové pivo. Mezi hlavní speciality patří piva nefiltrovaná. Kromě tradičního ležáku pivovar nabízí čtyři druhy kořeněných (pepřové, koriandrové, zázvorové a vavřínové) a pět druhů ovocných (třešňové, meruňkové, jahodové, citrónové a brusinkové) piv. V březnu uvádí pivovar na trh bylinné pivo pod názvem Herbal Bitter. Pivovarnické muzeum a prohlídky pivovaru Nejen pro milovníky zlatavého moku je od června roku 2010, přímo v areálu pivovaru, nově otevřeno Pivovarnické muzeum. Slavnostní otevření proběhlo při příležitosti návštěvy převora břevnovského a administrátora broumovského P. Prokopa Siostrzonka. Tento den se zapsal mezi pamětní, neboť představitel řádu benediktinů takto oficiálně vstoupil do pivovaru po 62leté odmlce. V muzeu jsou k vidění historické nástroje používané k výrobě piva, archivní knihy, mnoho druhů pivních tácků a plaket a také obrazy s regionální tematikou. Kromě muzea mohou zájemci, po předchozí dohodě, navštívit také výrobní prostory pivovaru. Prohlídka, obohacená vůní sladu vyrobeného ve vlastní klasické humnové sladovně a žateckého hlávkového chmele, odhalí tajemství výroby jednoho z nejstarších klášterních piv. Vlastní prohlídku je možné spojit s ochutnávkou olivětínského piva. Komu pivo zachutná, může si přímo ve vzorkové prodejně vybrat a zakoupit ten druh zlatavého moku, který ho nejvíce zaujal. V budoucnu se pivovar chce ještě více zaměřit na turistický ruch. Z toho důvodu bude letos vybudována druhá návštěvní místnost. Mezi významnými návštěvníky pivovaru byli mimo jiné i konzul Spojených států amerických a konzul Kanady. V nedávné době navštívil pivovar senátor Miroslav Antl. Markéta Hanušová s přispěním Andrey Noskové

LETNÍ.BROUMOVSKO

17

LÉTO 2011

Přijďte se podívat za zdi kláštera Prohlídková trasa láká zájemce nejen na Turínské plátno a Vamberecké mumie

Benediktinský klášter patří mezi národní kulturní památky České republiky. Opatství je impozantním komplexem, jehož dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby, která byla provedena v letech 1726-1748 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Otevřen je od začátku dubna do konce října každý den mimo pondělí. Kromě kláštera zve k návštěvě také klášterní Zahrada*, která přes letní sezónu nabízí zajímavé kulturní programy. Tajemný unikát v broumovském klášteře Je tomu více jak dvanáct let, co byla nalezena v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Objev vzbudil velký zájem odborné i laické veřejnosti a můžeme říci, že broumovská kopie Turínského plátna láká ke zhlédnutí velké množství návštěvníků i dnes. V čem spočívá její mimořádnost? Především v tom, že se jedná o jedinou historickou kopii Turínského plátna ve střední Evropě – severně od Alp. Na světě existuje okolo čtyřiceti podobných kopií, avšak broumovská patří mezi nejzdařilejší. Jedná se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab originali, což doslovně znamená Vytaženo z originálu. Kopie se dotýkala originálu (tím získala punc posvátnosti) 4. května 1651. Zmíněnou událost dosvědčuje autentika (průvodní listina) přiložená k plátnu, kterou podepsal turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria. V dokumentu je uvedeno, že plátno je určeno „velectěnému a úctyhodnému panu opatovi Matouši Ferdinandu z Bilenbergu“. Ten ji zřejmě daroval za svého života broumovskému klášteru a při barokní přestavbě byla uložena na místo, kde byla před několika lety objevena. V současné době je broumovská kopie Turínského plátna vystavena s dalšími

artefakty v refektáři a návštěvníci ji mohou zhlédnout v rámci prohlídky kláštera. Zajímavé pohřební textilie ze 17. století budou vystaveny v broumovském klášteře Nestává se příliš často, že by se dochovaly do dnešních dob oděvy, ve kterých byli pohřbeni lidé před několika staletími. Je to způsobeno hnilobným rozkladem lidského těla po smrti, i když bylo pohřbeno třeba v kryptě. V broumovském klášteře se shodou zvláštních okolností několik zajímavých textilií dochovalo, a co je ještě pozoruhodnější – patřily významné osobnosti – Matouši Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. I když se pan Sobek narodil v Rajhradě u Brna, touha po vzdělání ho vedla do broumovského kláštera, kde vystudoval tamější gymnázium. Po studiích teologie v Olomouci vstoupil v Broumově do benediktinského řádu. Později se stal broumovským převorem, dále opatem kláštera u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku 1651 spravoval rovněž klášter ve sv. Janu pod Skalou. Bulou papeže Alexandra VII. ze dne 10. listopadu 1664, která je zakládací listinou královéhradeckého biskupství, byl Matouš Ferdinand Sobek potvrzen jako první biskup v Hradci Králové. Pro své vynikající schopnosti byl v roce 1668 jmenován patnáctým pražským arcibiskupem. Pan Sobek na Broumov nikdy nezapomněl a měl ho velmi rád, což dosvědčuje jeho přání – aby po smrti bylo jeho tělo uloženo v opatském kostele sv. Vojtěcha

v Broumově. Tak se i stalo a dne 22. června 1675 bylo jeho tělo pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Rodiny klášterního kostela. Tam odpočívalo až do roku 1940. V roce 1940 se benediktini rozhodli přebudovat kryptu na horkovzdušné topení. Ostatky přenesli do hrobky v kapitulní síni, kde byly uloženy do roku 1994. Ve zmíněném roce došlo k otevření krypty a hned bylo zřejmé, že je ve špatném stavu, musí se upravit a kosterní pozůstatky důstojně uložit. Po prvním prozkoumání krypty bylo zjištěno, že je mezi rakvemi uložena truhlička, na které byla upevněna olověná destička s textem označujícím, že se jedná o pozůstatky Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. Kosterní pozůstatky byly předány k odborné expertíze antropologovi prof. Emanuelu Vlčkovi. Ten vyřadil kosti, které panu Sobkovi nepatřily, nakonzervoval je a 27. srpna 1994 byly za přítomnosti pražského arcibiskupa Miloslava Vlka uloženy na přibližné místo původního umístění – do kaple svaté Rodiny, avšak do nově zhotoveného katafalku s původním reliéfem, který byl částečně zazděný do stěny. Mezi kosterními pozůstatky byly nalezeny punčochy, rukavice a podrážky, které se dochovaly v relativně zachovalém stavu, i když pocházejí z roku 1675. 30. března 2011 byly předány výše uvedné textilie k restaurování a 9. července 2011 budou slavnostně vystaveny pro návštěvníky kláštera při příležitosti svátku svatého Benedikta jako součást stálé expozice.

Kopie Turínského plátna

Vamberecké mumie jsou i v letošním roce zpřístupněny veřejnosti Již od roku 2000 mohou návštěvníci broumovského kláštera zhlédnout expozici Vamberecké mumie ve sklepních prostorech rozsáhlého klášterního komplexu. Od původního záměru, že mumie budou uloženy v Broumově pouze na tři roky, bylo z ekonomických důvodů upuštěno. Mumií měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností bylo v kryptě kostela sv. Prokopa ve Vamberku uloženo kolem padesáti. Před několika lety došlo při stavebních pracích kolem zmíněné památky k narušení inženýrských sítí a následnému zvýšení vlhkosti v kryptě. Několik pozůstatků lidských těl bylo již ve značném stádiu rozkladu a musely být pohřbeny do země. Třicet čtyři mumií se však podařilo zachránit a byly dočasně uloženy v broumovském klášteře. Tato lidská těla – pocházející ze 17. a 18. století – se v současném stavu dochovala díky působení nízké vlhkosti a dostatečnému proudění vzduchu v kryptě. Mezi nejvýznamnější mumie patří zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena Grambová, nebo legendární Fext. Expozici Vamberecké mumie mohou návštěvníci zhlédnout za příplatek po prohlídce kláštera. Přemysl Sochor

18

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Hřbitovní kostel Panny Marie Navštivte unikátní dochovanou památku lidové dřevěné architektury Turista, který zavítá do Broumova, by kromě prohlídky Benediktinského opatství sv. Václava neměl opomenout také návštěvu unikátního dřevěného kostelíka. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Hřbitovní kostel je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné architektury u nás. První písemná zmínka sahá do roku 1383, kdy je zmiňován i hlavní oltář zasvěcený Panně Marii. Kostel a hřbitov byl pravděpodobně založen ještě ve druhé polovině 13. nebo na začátku 14. století. Důvodem byla nedostatečná kapacita malého hřbitova u farního kostela, který byl pohřebištěm obyvatel Broumova a okolních vsí. K původní podobě kostela nebyly dochovány žádné informace, pouze domněnka, že byl postaven ze dřeva. Byl spálen při obléhání města husitskou vojenskou hotovostí hradeckého kraje v roce 1421. Výstavba nového kostela proběhla kolem roku 1450. Přesné letopočty a informace o stavitelích nového kostela se bohužel do dnešních dnů nedochovaly. Kostel Panny Marie je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby, hrázděnou konstrukcí z mohutných dubových trámů, pobitou prkny na vnější straně nad ochozem a na všech stěnách v interiéru. Ve starších i současných popisech kostela se stále znovu objevují fantastické dohady o pouze částečném zničení kostela požárem v roce 1421, kdy prý shořely stěny a krov stavby, ale kupodivu zůstal zachován její strop. Ve skutečnosti ovšem trámová konstrukce lodi a kněžiště, stropu a krovů, na které je nasazena vysoká zvonice, tvoří

jeden celek, dokonalé tesařské dílo, které přečkalo staletí právě proto, že na něm nebylo nic „sflikováno“ a nastavováno. Dokonale harmonická silueta kostela byla v polovině 18. století poněkud narušena přístavbou malé zvoničky nad kněžištěm. Stalo se tak v souvislosti se stavbou nového hlavního oltáře a vybudováním prostoru malé sakristie za ním. Loď kostela je po celém obvodu obklopena ochozem. Výmalba stropu nad kněžištěm, provedená pomocí šablon, odpovídá době stavby kostela. Nejstarším obrazem v lodi kostela je olejomalba Svatá Trojice s klečící Pannou Marií z roku 1609. Obraz nechal namalovat známý opat Wolfgang Selender a jeho námět je pozoruhodný především tím, že ve střední části jsou zobrazeni čeští patroni včetně sv. Jana Nepomuckého a spodní část obrazu tvoří nejstarší známé zobrazení města Broumova. Zajímavé jsou desky s kronikářskými zápisy v ochozu kostela. Prvních šest desek bylo pořízeno v letech 1570–1630 a byly na nich popsány vesměs katastrofické události – přílet kobylek, velký požár města, neúroda a následující hlad. Do ochozu kostela byla přemístěna řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů.

Návštěvníci si mohou hřbitovní kostel V letošní sezóně bude zájemcům zpřístupprohlédnout od roku 2009, kdy byl v let- něn od začátku června do konce srpna. Petra Koderičová ních měsících poprvé otevřen veřejnosti.

Vyučovalo se až do poloviny 19. století

Stará škola „Dřevěnka“ Tato původní roubená barokní patrová budova se šindelovou mansardovou střechou se nachází ve Hvězdecké ulici v Polici nad Metují (cca 100 m od náměstí). Byla postavena v roce 1785, několik let poté, co Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku. Do té doby probíhalo vyučování na farách, vrchnostenských domcích či v pronajatých místnostech zemědělských usedlostí. V době, kdy budova ještě plnila úkol, pro který byla postavena, se v přízemí nacházely dvě třídy a v patře byly byty učitelů. Tehdejší vyučování se od toho dnešního velmi lišilo. Nejenom vyučované předměty byly odlišné, ale i například délka a způsob vyučování. Také se v době fungování Dřevěnky vybíralo školné, jehož výše se vypo-

čítávala podle majetkových poměrů rodičů žáka. Ve Staré škole se vyučovalo až do roku 1857. Poté byla kolem roku 1900 v přízemí umístěna truhlárna. V současné době slouží prostory Dřevěnky k příležitostným výstavám. Během výstavy si můžete prohlédnout celý interiér školy, ve kterém se mimo jiné nachází i ukázka dobové školní třídy s žáky a učitelem. Dále je v přízemí budovy k vidění tkalcovský stav.

Pokud byste chtěli navštívit tuto unikátní stavbu v době, kdy neprobíhá žádná výstava, je možné si předem telefonicky domluvit termín v Muzeu města Police nad

Metují, které je umístěno v prostorách benediktinského kláštera (který také mimochodem stojí za návštěvu). Martina Golová

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

19

Tradiční česká stavebnice MERKUR Vláčky a kovové stavebnice vznikly počátkem minulého století Merkur – stavebnice, která již 90 let nabízí zábavu dětem, rozvíjí jejich zručnost, zdokonaluje motorické vlastnosti, upevňuje technickou představivost, prostorové vidění, vztah k estetice a designu i k systémovému postupu montáže. Merkur vede malé stavitele i k zájmu o další vědění a poznávání a tím připravuje děti na celoživotní vzdělávání. Merkur je názvem vláčků a kovové stavebniLiberec, SPŠS Hronov, SŠ Hradec Králové, ce, která vznikla počátkem minulého století Hluboká, Univerzita Liberec, Univerzita v Polici nad Metují. Počátky jsou datovány Hradec Králové apod.). k roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil fir- n Merkur je i prostředek pro zájmovou činmu Inventor. V roce 1925 přechází výrobce nost a mimopracovní vyučování žáků ZŠ, na nový systém, který se zachoval v nezměněale i vhodnou pomůckou pro výuku na škoné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice lách speciálních, kde především podporuje jsou spojovány šroubky a matičkami velikosmotorické vlastnosti, představivost a techti M3,5. Tímto krokem se stavebnice velmi nickou tvořivost u dětí s postižením. přiblížila reálnému konstruování a umožnila n Merkur se stal pro svoje nenapodobi- ve výuce mládeže, který je stavebnicově ucetak větší možnosti pro hru a tvořivou práci telné a široké možnosti v nesčíslně mnoha lený a systematicky je rozšiřován a zdokonadětí. S přechodem na nový systém byla pro případech i prostředkem k demonstrová- lován ve spolupráci se základními a středními stavebnici registrována nová ochranná známní mnoha konstrukcí, ověřování různých školami a i s univerzitami. ka – Merkur. Kolem roku 1930 začal vývoj Každý rok přichází firma na trh s nočinností, aplikování a odzkoušení teoreticplechových elektrických vláčků MERKUR. kých poznatků v reálném životě. Pomocí vým typem stavebnic. V roce 2003 to byla Původně byla železniční vozidla koncipována Merkuru se dají provádět různé fyzikální stavebnice Merkur KITTY HAWK vyrobená jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly ke stému výročí prvního letu bratří Wrigha jiné pokusy. se ve formě stavebnicových dílů, které se spotů. V roce 2004 byl vydán MERKUR SATradiční česká stavebnice MERKUR jovaly šroubky a matičkami. FARI Set. Také byly vyvinuty a dohotoveny inovuje a drží trend s dobou po vzoru slavného MERKUR ELEKTRUS Výrobce stavebnice, vedle klasických me- nové stavebnice MERKUR Elektro E1, Zajímavosti z historie i současnosti n Akademik Wichterle na zařízení vyrobeném chanických stavebnic, vyrábí také stavebnice Electronic E2 pro pokusy z elektřiny, magz Merkuru vyrobil první kontaktní čočky, elektroniky, pro školy didaktickou stavebnici netizmu a elektroniky. Mimoto firma vyrábí které využívají stamilióny lidí na celém EMA pro výuku žáků na základních a střed- elektrickou demonstrační stavebnici EMA světě. ních školách. V současné době přichází na trh v rámci vzdělávacího programu „Energie pro n Nositel Nobelovy ceny německý fyzik čes- se stavebnicemi robotiky a stavebnicemi pro každého“ firmy ČEZ. Vlajkovou lodí je stakého původu Peter Grünberg dle svých slov výuku mechatroniky. Výuka mechatroniky je vebnice M8, která obsahuje 1405 součástek získal první zájem o techniku tehdy, když si pojem, který je dnes sice velmi moderní, kdy včetně elektromotorku. V posledních dvou hrál jako malý kluk v Plzni s Merkurem. hovoříme o výuce vědomostní ekonomiky, letech se firma zaměřuje na zdokonalování n Studenti z Gymnázia Litomyšl se stali mistry automatizace, ale kdy si také musíme přiznat, manuálů ke stavebnicím MERKUR. Ty jsou světa v robotice, když v roce 2009 v americ- že na našich školách máme minimum učeb- nyní kresleny ve špičkovém počítačovém kém Utahu porazili se svým robotem 1500 ních pomůcek pro její výuku. Že nejsou zpra- programu Solid Edge. soutěžících z 60 zemí světa. I oni začínali covány odpovídající učební materiály a ani na Merkuru a ten také použili i ke stavbě ví- připravenost pedagogů pro jejich výuku není Robotická ruka BETA tězného robota. Ten je nyní umístěn v Mu- na takové úrovní, která by odpovídala poStavebnice robotické ruky umožňuje zeu Merkur v Polici nad Metují. třebám doby a požadavkům pro další rozvoj uživatelům sestrojit pomocí speciálních n Merkur se používá ve výuce na mnoha ZŠ, naší ekonomiky a tím i potřebám naší spo- a klasických součástek stavebnice Merkur středních odborných školách a i univer- lečnosti. Pokud chceme obstát v celosvětové reálně pracující manipulátor připomínající zitách technického zaměření jako učební konkurenci a udržet krok se světovým tren- skutečnou ruku. Pomocí 6 ks servomotopomůcka i v mnoha studentských pracích, dem není jiné cesty než naší mládež odborně rů a uchopovacího modulu, lze provádět včetně diplomových (např. ZŠ Broumov, permanentně připravovat již od ZŠ. K tomu prakticky veškeré pohyby a přemísťovat ZŠ v Hradci Králové, SŠ Dobruška, SPŠSaE máme připravený ucelený kompletní systém předmět z jednoho místa do místa druhé-

ho v jakékoliv poloze. Vhodným naprogramováním lze simulovat požadované pohyby, dráhy pohybů, jejich polohu i natáčení předmětu. Robotická ruka řízená mikropočítačem, programování kroku přes PC, lze demonstrovat např. jako model svářecího robota. Rozsah pohybů ruky ovládá 6 servomotorů, umožňuje i natáčení a uchopování „v zápěstí“ ruky, základní verzi umožňuje mikropočítač doplnit o další čidla a senzorové moduly rozšiřující činnosti. Mikropočítač má vnitřní paměť, která umožňuje naprogramovat činnost robota a potom nezávislou činnost mimo spojení s PC. Muzeum MERKURu Chcete se dozvědět víc o stavebnicích a plechových vláčcích MERKUR či parních strojích? Chcete vidět největší stavbu z MERKURu? Navštivte Muzeum stavebnice MERKUR v Polici nad Metují. Můžete zde shlédnout obrovské Ocelové město pana stavitele Jiřího Mládka, velké kolejiště MERKUR „O“ v měřítku 1:45 a celou řadu historických i současných exponátů. Čeká na vás i hrací koutek pro děti i dospělé. Toto technicko-zábavně vzdělávací muzeum již navštívilo mnoho tisíc návštěvníků, mimo jiné i prezident ČR, premiér ČR a ministr Radko Kříž školství. Muzeum se nachází v Polici nad Metují u autobusového nádraží (cca 200 m od náměstí).

20

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Geoparky a cestovní ruch Od roku 2000 vzniká síť evropských geoparků, od roku 2004 pak s oficiální podporou UNESCO MAS Broumovsko+, o. s., uspořádala v březnu 2011 v Kreslírně broumovského Kláštera seminář věnovaný tomuto tématu. Geoparkem se může stát území, na němž se nachází geologické jevy zvláštního významu, vzácnosti a krásy, reprezentující krajinu a její geologickou historii společně s památkami stavebními či kulturními. Všechny tyto atributy Broumovsko nepochybně má. Na naše pískovce jsou vázány mnohé biologické fenomény: pozůstatky ledových dob, kořenové krápníky, vzácní živočichové i rostliny. Z pískovců byly postaveny architektonické skvosty Broumovska. Ale nejde zdaleka jen o evropsky proslulá skalní města kvádrových pískovců. Dalšími geologickými zajímavostmi jsou vulkanické Javoří hory s nálezy polodrahokamů v melafyrech, zkamenělé araukarity na hřebeni Jestřebích hor a další unikátní paleontologické nálezy. Opuštěné dolování černého uhlí na Hronovsku a v celých Jestřebích horách zanechává dodnes stopy v krajině i v kultuře lidských sídel. Mořská transgrese – svědek dávného vpádu moře do zdejší krajiny nebo sochařská práce přírodních sil v Pískovcových sloupkách u České Metuje jsou další méně nápadná, ale o to možná tajemnější písmena kroniky Země, kterých je na Broumovsku mnoho. Značka geoparku má sloužit pro rozvoj cestovního ruchu a udržitelný rozvoj území.

Geopark není další formou ochrany území, ačkoliv spolupráce s orgány ochrany přírody je nezbytná. Stejně významná je však spolupráce co největšího počtu subjektů, které v daném území působí, s cílem propojení geologie s ekologickými a kulturními hodnotami území, zachování jedinečnosti území společně s jeho využíváním pro cestovní ruch. Značka geoparku má být výzvou pro místní i návštěvníky garantující určitou kvalitu území a služeb v něm poskytovaných. V současné době existuje 77 globálních geoparků ve 24 zemích, síť evropských geoparků má 42 členů ze 16 zemí, přičemž v roce 2000 měla pouhé 4 členy. V ČR je národním geoparkem pouze Český ráj, avšak další regiony o zařazení do sítě národních geoparků usilují. Členství v síti geoparků umožňuje společnou propagaci díky společné značce a ochranné známce, vzájemnou výměnu informací, avšak je spojené rovněž se systémem hodnocení vždy po čtyřech letech. Nabídka geoparku může být zajímavá pro lidi vyhledávající netradiční a nemasové

formy turistiky. Geopark však je nabídkou i pro menší obce regionu, z nichž každá má drobné zajímavosti, jež doposud pro cestovní ruch nebylo možné zužitkovat. Značka geoparku však dává příležitost rovněž živnostníkům rozšířit svou výrobu či služby. Pro region Broumovska geopark může pomoci rozšířit turistickou sezonu, protože není spojen výlučně se slunečným počasím nebo dobrými sněhovými podmínkami. Libuše Růčková s přispěním Petra Köppla

Ochutnávka sportovních a kulturních aktivit v případě nepříznivého počasí VÍCEÚČELOVÉ SPORTOVIŠTĚ V TEPLICÍCH NAD METUJÍ Na podzim roku 2009 pro Vás město Teplice nad Metují nově otevřelo sportovní zařízení, které je k dispozici nejen registrovaným sportovcům, ale především široké veřejnosti. Sportoviště: plocha 51x36 m s povrchem umělá tráva, v zimě zastřešena nafukovací halou, squashový kurt, posilovna, masérna. Sporty, které zde lze provozovat: tenis, volejbal, florbal, házená, nohejbal, sálová kopaná, badminton, basketbal, stolní tenis, squash, posilování. Více informací na www.sportcentrum.teplicenadmetuji.cz. SPORTCENTRUM HELENA V POLICI NAD METUJÍ Spinningové centrum nabízí skupinové cvičení na stacionárních kolech, které je energeticky účinné a spojuje hudbu, motivaci a lidskou představivost. Každý jezdec si volí zátěž dle svých možností a cílů, tempo určuje rytmus hudby. www.sportcentrumhelena.com

INDOOR CYCLING BROUMOV Spinink si můžete vyzkoušet také v Broumově. První ukázková lekce je pro zájemce zdarma. spinink.webnode.cz MUZEUM BROUMOVSKA V muzeu se seznámíte s uměleckými soubory gotiky, renesance a baroka, s ukázkami zbraní či broumovským krojem. Otevřeno od května do září. Denně mimo pondělí. muzeum.broumovsko.cz MUZEUM MĚSTA POLICE NAD METUJÍ Tradičně pojatá expozice zachycuje dějiny města Police nad Metují a okolí. Otevřeno od května do září. Denně mimo pondělí. Muzeum města Police nad Metují na rmn.wz.cz Podívat se můžete do Pivovarnického muzea v Olivětíně a Muzea Merkuru, o kterých se více dočtete ve dalších článcích novin.

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

21

Cyklobusy v Kladském pomezí zahájí osmou sezonu Měsíc květen zahájí již osmou sezónu provozu oblíbených cyklobusů v Kladském pomezí. Projekt realizvovaný od roku 2004 se těší stále větší oblibě mezi občany Kladského pomezí tak i samotných návštěvníků a cykloturistů z Hradecka. Nechte auto doma a využijte jednoduché a pohodlné přepravy do nejkrásnější míst Kladského pomezí, Východních Krkonoš nebo sousedního Polska. Tradiční linka z Hradce Králové projíždí městy Jaroměří, Českou Skalicí, Náchodem, Hronovem, Policí nad Metují, Teplicemi nad Metují, Adršpachem a dále přes Trutnov, Svobodu nad Úpou a končí na Pomezních boudách. Nabízí množství výletů jak v rovinatých úsecích kolem města Jaroměře a podél dolního toku Metuje, stejně jako kopcovité terény v okolí skalních měst na severu Kladského pomezí. Novinkou v letošním roce bude nová linka z Police nad Metují, na kterou bude možnost přestoupit z linky Hradec Králové – Pomezní boudy. Tato linka vás zaveze přes Honský průsmyk do Broumova a dále do vrcholových partií málo známých Javořích hor. Budete překvapeni dobře značenou cyklostezkou pod hřebenem Javořích hor, stejně jako architektonickými skvosty v podobě Broumovské skupiny barokních kostelů v jednotlivých obcích Broumovské kotliny. Linka Police – Broumov – Janovičky bude v provozu pouze poslední víkend v červnu a během víkendů a svátků v červenci a srpnu! Cykloturisté a pěší turisté mohou využívat i další linku z Náchoda přes Hronov, Červený Kostelec, Rtyni v Podkrkonoší, Úpici, Malé Svatoňovice až na Odolov v Jestřebích horách. Zde se nabízí projížďka po Panské cestě po hřebeni Jestřebích hor s pěknými sjezdy na všechny světové strany. Pro rodiny s dětmi doporučujeme vystoupit v Úpici a využít příjemné a bezpečné cyklostezky podél řeky Úpy až do Babiččina údolí v Ratibořicích. Trasa s minimálním převýšením vede z Havlovic až do Ratibořic po pěkné zpevněné cestě bez automobilového provozu. Poslední tradiční linka začíná opět v Náchodě a míří do sousedního Polska. Projíždí lázeňským městem Kudowa Zdroj a stoupá až do srdce Národního parku Stolové hory do výletní osady Karlow. Zpět vás bude čekat krásný sjezd třeba přes osadu Ostra Gora a Machovskou Lhotou a dále Machovem se dostanete na cyklotrasu číslo 22. Po této cyklotrase od mlýnu Kozinek se podél řeky Metuje vydáte přes Hronov a Velké Poříčí do Náchoda. Turistická informační centra vás vybaví mapou a jízdními řády pro letošní rok. Cykloturistická sezóna začíná v Kladském pomezí 14. května první jízdou cyklobusů. Přejeme Vám mnoho šťastných kilometrů a společných zážitků v našem regionu. Více o cyklobusech, jízdních řádech a novinkách na www.kladskepomezi.cz

22

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Mezinárodní horolezecký filmový festival Teplice nad Metují

Festival tradičně doplní bohatý doprovodný program

Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF) je soutěžní přehlídka profesionálních a amatérských filmů z celého světa s horolezeckou i jinou sportovní tematikou. Tento festival má v Teplicích nad Metují dlouholetou tradici a těší se velké oblibě, jak u českých, tak zahraničních návštěvníků, kteří našli zalíbení v extrémních sportech, a to zejména v těch, které se provozují ve volné přírodě. Termín festivalu se postupem času ustálil na posledním srpnovém víkendu a dělá tak pomyslnou tečku za dvěma měsíci prázdnin. Nultý ročník přátelského setkání horolezců v Teplicích nad Metují se uskutečnil již v roce 1980. V té době mohl jen málokdo „jen tak“ vacestovat za hranice našeho státu, a proto byly zkušenosti a zážitky z velehor z jiných zemí velmi cenné. Hlavní organizátor tohoto festivalu, polický horolezec Miroslav Šmíd, pozval své kamarády horolezce, kteří zde promítli své filmy, okomentovali své diapozitivy, podělili se o své zkušenosti z hor. Akce se velmi zdařila a návštěvníkům se zalíbila natolik, že se z ní stala tradice. V roce 1981 se tedy konal první ročník Festivalu horolezeckých filmů. Události roku 1989 přinesly jiné starosti a po desátém ročníku festivalu se tradice přerušila. Až po Šmídově tragické smrti na Lost Arrow v roce 1993 se parta jeho kamarádů rozhodla festival oživit. Akci vedl z pozice ředitele Tomáš Čada. Radek Myška, tehdejší starosta Teplic nad Metují, festival výrazně podpořil tím, že do jeho organizace významně zaintereso-

val město. I když šlo stále o shromáždění horolezců-kamarádů hlavně z Čech a také ze Slovenska, koncepce festivalu byla pozměněna – stala se z něj soutěžní přehlídka filmů. Přibylo množství filmů ze zahraničí a porota posuzující přihlášené filmy byla od těch dob pokaždé mezinárodního složení. Název festivalu se změnil na Mezinárodní horolezecký filmový festival. Navíc doba pokročila a horolezci začali pokukovat i po jiných sportech v horách jakými jsou například skialpinismus nebo paragliding. Také začali houfně cestovat po světě, proto musel festival sledovat nový trend a otevřít se i těmto možnostem. A tak po několik let byly filmy rozděleny do tří soutěžních kategorií: Horolezectví (A), Sporty v horách (B) a Člověk a hory (C), ale současné trendy nás přinutily od kategorií opět upustit. Nynější pravidla omezují pouze témata filmů tak, aby byla přijatelná pro zaměření Mezinárodního horolezeckého festivalu. S integrací České republiky do mezinárodních struktur se

podobnou cestou začal ubírat i Mezinárodní horolezecký filmový festival. V roce 2001 se stal členem sdružení příbuzných evropských a amerických festivalů, Mezinárodní Aliance pro horský film, podporující rozvoj horské kinematografie. 28. ročník MHFF proběhne ve dnech 25.–28. 8. 2011 V letošním roce čeká diváky cca 40 soutěžních filmů, výstava fotografií horolezkyně Diny Šterbové o projektu „Nemocnice na konci světa“, besedy s významnými horolezeckými osobnostmi, přednášky o sněžné slepotě a tropických chorobách. Festival doplní již tradičně bohatý doprovodný program. Mezi sportovní akce patří závody v lezení (bouldering), běh Teplickými skalami (Bufo cross), různé soutěže např. Slack line, Věšák nebo lezení pro veřejnost. V hudebním programu se na místním hřišti představí koncerty kapel Doctor P.P., Komunál, Imodium a Pumpa. Nedělní program zakončí festival

bohoslužbou za zemřelé horolezce, losováním divácké soutěže a hlavně slavnostním vyhlášením vítězných filmů. To proběhne krátce po poledni, kdy během závěrečného ceremoniálu odborná mezinárodní porota v čele s předsedou Stevem Lichtagem vyhlásí výsledky a rozdá pomyslné „Oskary“, v tomto případě Boryše – krásné vyřezávané sošky pocházející z dílny řezbáře Petra Kysely z Machova. Porota uděluje Grand Price – hlavní cenu festivalu, dále cenu za Nejlepší dokument a cenu za Nejlepší horolezecký film. Diváci mají možnost vyjádřit svůj názor a vybírají cenu Diváka a zástupce města uděluje cenu Města Teplice nad Metují. Máša Jirmannová

LETNÍ.BROUMOVSKO

23

LÉTO 2011

Za poklady Broumovska v roce 2011 6. ročník festivalu chystá pro své návštěvníky nejedno překvapení O tom, jak bude vypadat šestý ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska, jsme začali uvažovat již den po skončení ročníku pátého. Spokojeni s jeho průběhem, vědomi si toho, že jsme v mnoha ohledech splnili a překročili očekávání, jsme zároveň přijali fakt, že ročník šestý nesmí zůstat pozadu. Těžký úkol. Štefan Margita svým vystoupením na závěrečném koncertu nasadil vysokou laťku účinkujícím, pořadatelé sami sobě tím, že organizačně velmi náročný koncert zvládli na jedničku. Pět ročníků jsme importovali na Broumovsko to nejlepší, co klasická či jazzová hudební scéna nabízí. Je čas na export. Broumovsko je krásné nejen svou přírodou, ale žili a žijí zde lidé, kteří světu klasické hudby přinášeli a přinášejí mnoho krásného. Broumovsko bylo a je inspirací pro malíře, spisovatele, skladatele i hudebníky. A právě tento potenciál se pro dramaturgyni festivalu Terezu Kramplovou stal zdrojem inspirace při plánování programu. Zahajovat letos budeme v Ruprechticích. S komponovaným pořadem Vita Caroli k nám přijede harfistka Kateřina Englichová, na hoboj bude hrát Vilém Veverka, Jan Čenský pořad doprovodí recitací. Během dalších osmi sobotních večerů uslyšíte mimo jiné mladé hudebníky, kteří mají na Broumovsku své kořeny a díky svému obrovskému talentu a píli se již prosadili v České republice i za jejími hranicemi. Do Vižňova nám přijede 6. srpna zahrát flétnistka Jana Jarkovská se svými hudebními přáteli, za houslisty, bratry Šimonem a Matoušem Michalovými, přijeďte 9. července do Vernéřovic. Loučit s festivalem se letos budeme v Broumově. Soubor Octopus Pragensis při sestavování svého programu čerpal z notových záznamů nalezených a uložených v archivu broumovského kláštera. Úplný výčet míst a účinkujících naleznete v přiloženém programu. I letos je sestaven tak, aby vám zpříjemnil letní sobotní podvečery. Loňský ročník potvrdil, že festival má již své stálé publikum. Přidejte se k němu. Poznejte jeho mimořádnou atmosféru. Přijeďte na Broumovsko, poznejte jeho krásu, zaposlouchejte se do hudby, která rozeznívá prostory barokních kostelů. Záštita nad festivalem I letos se festival koná pod osobními záštitami pánů

Mons. Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského, metropolity a primase českého P. Prokopa Petra Siostrzonka, O.S.B., převora břevnovského a broumovského Bc. Lubomíra France, hejtmana Královéhradeckého kraje. Čestná rada festivalu Novým členem Čestné rady festivalu Za poklady Broumovska se od letošního roku stává Štefan Margita. Je to pro nás čest a ocenění naší práce. Vstupné na koncerty je dobrovolné Získané finanční prostředky budou jako vždy věnovány na opravy a úpravy broumovské skupiny kostelů.

Hudební festival v kostelích Broumovska

2. 7. – 3. 9. 2011

Sobota 2. 7. Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího

Vita Caroli Sobota 9. 7. Vernéřovice, kostel sv. Michaela

Bratři Michalovi – housle Sobota 16. 7. Šonov, kostel sv. Markéty

Trio Arundo Sobota 23. 7. Božanov, kostel sv. Maří Magdalény

Clarinet Factory

Hudební dílna 2011, doprovodný program hudebního festivalu Za poklady Broumovska 2011 Loňská dobrá zkušenost nás vede k tomu, že i letos proběhne v rámci festivalu hudební dílna pro děti a mládež. Letošní novinkou bude nabídka účasti nejen dětí, ale i rodičů, kteří tak mohou spolu se svými dětmi strávit příjemný den ve společnosti hudby, špičkových hudebníků a s hudebními nástroji, na které si mohou zkusit zahrát. Hudební dílna proběhne 23. července v zahradě broumovského kláštera. Marcela Lilingová

Sobota 30. 7. Otovice, kostel sv. Barbory

Pražákovo kvarteto Sobota 6. 8. Vižňov, kostel sv. Anny

Jana Jarkovská, Lucie Čížková, Zuzana Virglerová Sobota 13. 8. Heřmánkovice, kostel Všech svatých

Orbis Trio Sobota 20. 8. Martínkovice, kostel sv. Martina a Jiří

Jiří Bárta – violoncello, Jan Čech – klavír Sobota 27. 8. Horní Adršpach, kostel Povýšení svatého Kříže

Pavel Steidl – kytara Sobota 3. 8. Broumov, klášterní kostel sv. Vojtěcha

Octopus Pragensis Začátky koncertů vždy v 18 hodin. Vstupné dobrovolné. V den konání koncertu jsou kostely přístupné veřejnosti. Změna programu vyhrazena.

www.zapoklady.broumovsko.cz

Noční prohlídky Kláštera a Zahrady* 2011 Již čtvrtou sezonu mohou návštěvníci zhlédnout Klášter a klášterní Zahradu* v Broumově vedle denní doby rovněž v nočních hodinách. Protože noční prohlídka Kláštera vede odlišnou trasou od prohlídky denní, zažijí návštěvníci leckterá překvapení. Plná tajemství je také noční Zahrada*. Na Broumovsku totiž žije mnoho postav, které většina lidí neviděla, neslyšela. Žijí tu s lidmi po staletí. Možná je kdysi někdo viděl či zahlédl, možná je slyšel. Možná potřeboval otec rodiny vysvětlit důvod, proč zůstal celou noc kdesi mimo domov. Možná někdo musel zdůvodnit zmizelou tržbu z prodeje zboží. Určitě někoho ne-

poslouchaly děti a postavy, o nichž je řeč, měly pomoci vrátit dětskou kázeň. Jsou to postavy, které doprovázejí náš život a vyjadřují špatné zkušenosti lidí z porušování morálních a etických pravidel. Proto mají tyto postavy pomoci lidem neopakovat jejich vlastní chyby. O kom je tedy vlastně řeč? O skřítcích, hastrmanech, loupežnících, hlídačích pokladů. Postavy z pověstí

Broumovska, předávaných ústní tradicí. Rovněž nenadálé jevy si lidé vysvětlovali působením zlých duchů nebo kouzlením čarodějnic. Pověsti jsou dochovány díky autorům, kteří je převedli do podoby písemné. Hlavním zdrojem pro postavy Noční Zahrady* jsou pověsti zachycené PhDr. Evou Koudelkovou (Pověsti Broumovska, Od Homole k Hejšovině, Brou-

movsko v pověstech), další čerpají z Bájí a pověstí kraje Jiráskova (Antonín KrtičkaPolický). Některé z tajemných bytostí broumovských pověstí na vás čekají v letošní noční Zahradě*. Chcete-li si zpestřit letní večery napětím, přijďte na noční prohlídky v těchto termínech: 24. června, 8. a 22. července, 5. a 19. srpna, vždy od 22. a 23. hodiny. Vstupenky je možné zakoupit v infocentru na Mírovém náměstí v Broumově. Libuše Růčková

24

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

Den řemesel v polickém klášteře Vyzkoušejte si svou zručnost v řemeslech dnes neobvyklých Poslední květnovou neděli ožije polický klášter již potřetí bušením kladiv, řezáním pil, vrčením kolovrátku a také hlasy mnoha návštěvníků. Občanské sdružení Julinka z Police nad Metují tu ve spolupráci s městem Police nad Metují a dalšími spolky pořádá Den řemesel. Můžete zde koupit leccos zajímavého, ale není to jen prodejní trh řemeslných výrobků. Den řemesel je zaměřen hlavně na ukázku procesu tvoření jednotlivých výrobků. A nejen to. Všichni mají možnost vzít do rukou třeba hoblík, soustružnické dláto, kladivo či jiný nástroj a vyzkoušet si tradiční řemesla, která v dnešní době nejsou obvyklá. K vidění je zde truhlářská a kolářská dílna, vybavená množstvím zajímavého starého nářadí, včetně různých tvarových hoblíků. Těmi si naši předkové pomáhali při vytváření krásných předmětů. Každý může vzít hoblík do ruky a zkusit si vyhoblovat třeba okrasnou lištu. Své umění předvádí

na starém šlapacím soustruhu soustružník – vyrobí pravidelnou dřevěnou kouli, hříbek, hrušku, jablko a další tvary ukazující krásu dřeva jako přírodního materiálu. Za pomoci výhně vytváří statný kovář kouzelné předměty z chladného kovu. Dalšími účastníky jsou přadlena, dráteníček, hrnčíř u hrnčířského kruhu, švadlena se šlapacím šicím strojem, tkadlec u kolíkového stavu, výrobce loutek nebo kameník. Všichni se mohou sami přesvědčit, jaká je to dřina vyvrtat dřevěné potrubí, podívat se na kování koně nebo stříhání ovcí. Pořadatelé chystají pro letošní ročník mnoho novinek. Přibude starý tkalcovský stav, výroba skleněných ozdob, výroba kožených předmětů, zprovozněna bude velmi neobvyklá a přitom praktická pila na řezání prken z libovolně velkých a dlouhých klád. Pro mlsné jazýčky bude připraveno pečené selátko, domácí koláče, tradiční chleba se sádlem a nově také pečené placky na replice staré klášterní oplatečnice. Zavítejte v neděli 28. května v době od 9 do 17 hodin do polického kláštera, uvidíte mnoho krásných řemesel. Odnesete si zcela jistě zajímavý zážitek. Josef Hejnyš

Garden party na Hvězdě V září roku 1991 zakladatel a duchovní otec Miloš Berka uspořádal spolu s Milanem Rotterem a Romanem Steinerem první Garden party. Konala se venku před chatou Hvězda. Psal se rok 1941. Blížila se válka, a proto se další rok pořádající opět vydali zpátky časem do roku 1932. Pro nepřízeň počasí se naposled konala venku a od roku 1933 má zázemí v restaurantu Hvězda. Pro nás je klíčový rok 1934 alias rok 1994. Od tohoto roku mohl továrník Emil Maxmilián Katschner, výroba bruslí, představit svoji manželku, paní továrníkovou. Roky plynuly a zase jsme se pomalým loudavým krokem blížili k válce. Psal by se rok 1938, tak proč se nevrátit do roku 1918 a neoslavit založení republiky. Na tento den jsme měli přichystanou nahrávku, kde mluvil T. G. Masaryk, a prodávali jsme dobové noviny za 14 halířů. Vlastně ještě jsme měli něco nebo někoho připraveného. Pan továrník představil svého dvouměsíčního synka Jana Maxmiliána Katschnera. Čas plynul … V roce 1920 jsme jeli parním vlakem Náchod-Hronov-Police nad Metují a zpět. Roku 1921 jsme z Hvězdy odjížděli do porodnice pro dcerku Annu Katschnerovou. Po všechny ty roky nám hrála reprodukovaná hudba, proto na rok 1922, 1923 a 1924 jsme si objednali živou hudbu, zahrála nám „Modrá Hvězda“. Čas plynul…. Roku 1930 alias roku 2010 jsme si objednali produkci mistra Magické lóže Miloše Ma-

lého. A jaký bude rok 1931? 1933? 1936? Nevím, ale podle toho, že se scházíme pravidelně, přicházejí nové mladé tváře a ty stávající jsou nám věrní, myslím, že to jen tak neskončí. A co vy? Co tento článek čtete, nebojte se a přidejte se k nám, neb s námi nic neztratíte, naopak získáte. A abyste měli představu, napíšu vám, jak to probíhá. Vždy se sejdeme v sobotu dvě hodiny po poledni na polickém rynku u kašny. Zde korzujeme a poté se vydáme, přes rodnou hroudu do restaurantu Hvězda, kde hraje muzika 30. let. Dále zde probíhá představování firem, hrabat a poté následuje dražba zvláštních relikvií, kdy se draží v tisících haléřích. Většinou se veselíme až do ranního kuropění a musím říci, že snídaně na terase s výhledem na Broumov je krásná tečka za ukončením zahradní slavnosti. A kdo nás všechno navštěvuje: hrabě Lobkovic z Mělníka, velkostatkář z Podřipska, cestovatel Holub, bankéři, továrníci, movití pánové z matičky Prahy a další. A co jsou vzácné relikvie? To třeba když máte koule z ložisek

a prodáte je jako sedm kulí ze Sarajeva, zaprášenou láhev vína z potopeného Titaniku, …. Na závěr nějaká motta: „Budiž tato „Garden party“ přijímána nikoliv jako výkřik staromilců, nýbrž moderních lidí, pro něž je bohatství minulosti živou součástí současnosti.“ „Poslouchej chvíli a shledáš, že jsou i takové věci, které nespatříš zrakem, přesto však uznáš, že jsou!“ A na úplný závěr jedna perlička: „Emil Katschner, který v Polici nad Metují založil firmu EKP, měl tři děti, nejmladší dceru Lenku provdanou Tugendliebovou. Ta se o nás dozvěděla a přijela na Garden party, kde jsme ji mohli představit jako naší nejmladší dceru Lenku. V dopise nás oslovovala drahý tatínku … a my jí odepisovali, drahá dcerunko, nedělej nám ve světě ostudu. To byla pro nás veliká pocta. Bohužel už není mezi námi, ale její dcera „naše vnučka“ spolu s „potencionálním“ zeťákem na tuto zahradní slavnost jezdí. Renata Steinerová

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

25

IV. ročník Malého letního divadlení Těšit se můžete nejen na herečku Jaroslavu Obermaierovou Malé letní divadlení vzniklo z iniciativy města Broumova a dále se rozvíjí díky provozovatelům, sponzorům a především věrným divákům. stavení se uskuteční od 26. do 30. 7. 2011. Diváci se mohou těšit na brněnské divadlo Buranteatr, které vystoupí s divadelní hrou „Skleněný zvěřinec“. Jedná se o proslulou hořkou hru demaskující iluze, které lidé mají o světech i o sobě. Iluze směšné i smutné. Za zhlédnutí stojí mimo jiné i Kytice, kterou připravily děti ze ZUŠ Broumov. Jedná se o baladické, muzikálově-hudební drama. Divadlo Kapsa vystoupí nejen s představením pro dospělé, které má název „Paroháčem, aneb lékařem proti své vůli“, ale i malí diváci si přijdou na své prostřednictvím divadelního představení „Nešťastný šafářův dvoreček“, které získalo několik ocenění (např. cenu dětského diváka 2006 v Bystřici, cenu mezinárodní poroty za inscenaci pro děti v chorvatském Trogiru aj.). Třešinkou letošního festivalu bude vystoupení Divadelní společnosti Julie Jurištové s inscenací „Blázinec v 1. poschodí“ v hlavních rolích Záměrem malého letního divadlení je nabíd- s Jaroslavou Obermaierovou a Oldřichem nout všem příznivcům divadla a kultury výji- Navrátilem. Veselohra, která je plná zápletek, mečná divadelní představení a ojedinělé kul- překvapivých zvratů a komických situací. turní zážitky. Pozvání přijali amatérští umělci Všechna představení se uskuteční na i přední čeští herci, kteří vystoupí na nádvoří nádvoří broumovského kláštera a v příbenediktinského kláštera s mimořádnými in- padě nepříznivého počasí v Městském discenacemi a v širokém tématickém, stylovém vadle Broumov. Více informací najdete na i žánrovém rozsahu. www.info.broumovsko.cz. Jitka Exnerová 6. ročník festivalu divadelních před-

Broumov Městem stromů 2010–2011 Titul, který dává možnost zúčastnit se Entente Florale Europe Město Broumov získalo titul „Město stromů 2010–2011“ a právem se může pyšnit vítězstvím již pátého ročníku celostátní soutěže, kterou každoročně vyhlašuje Nadace Partnerství pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

dí a veřejného života. Broumov je doposud nejmenším vítězným městem a prvním městem v Královéhradeckém kraji. Díky prvenství v této soutěži město získalo krom cenného titulu a dalších hodnotných darů také možnost zúčastnit se v tomto roce prestižního klání evropských kvetoucích sídel – Entente Florale Europe. Do projektu se již podařilo zapojit na desítku dobrovolných organizací a prostřednictvím besed na různá témata našeho města i širokou veřejnost. To, že byl Broumov vybrán jako vítěz projektu Město stromů, je i zásluhou rekonstrukce veřejnosti přístupného parku Alejka, na jehož realizaci se velkou měrou podílela Cílem tohoto projektu je zvýšení zájmu Nadace Proměny. Během léta nás čeká celá obyvatel o životní prostředí města, ve kte- řada aktivit dostupných široké veřejnosti. rém žijí, a jejich zapojení do procesu ochra- Jedná se např. o venkovní divadelní předstany přírody, zkvalitňování životního prostře- vení pod dubem v Klášterní Zahradě*, vý-

stavy fotografií a kreseb týkajících se města Více informací o akcích najdete na stromů nebo konference „Úpravy veřejných www.broumovmestostromu.cz, prostranství ve venkovských městech a ob- www.info.broumovsko.cz. Jana Durdincová, Lucie Lesáková cích“ na závěr projektu v září.

26

LETNÍ.BROUMOVSKO

LÉTO 2011

BAJKOVÁNÍ NA BROUMOVSKU aneb Specialized Rallye Sudety

Chystáte se během své dovolené navštívit oblast Adršpašsko-teplických skal nebo Broumovských stěn a navíc jezdíte rádi na horském kole? Pokud ano, tak právě tento kraj vám může nabídnout hustou síť značených cyklistických tras. Jednou z nich je i trať maratonu horských kol Specialized Rallye Sudety, který se letos uskuteční již po sedmnácté a jehož trať je značena modrým trojúhelníkem ve žlutém čtverci. V případě, že nejste s kolem zrovna kamarádi, tak se můžete vydat na pěší výlet po přírodních krásách tohoto regionu. Milovníci cyklistiky si mohou trasu tohoto 120 km dlouhého závodu projet kdykoli během roku třeba i po částech a na vlastní kůži tak poznat jeho náročnost. Sudety, jak se tomuto kultovnímu závodu zkráceně říká, jsou nejtěžším závodem horských kol u nás a vyznačují se především technicky náročnou tratí. V den konání závodu si přijdou na své i necyklisté a pouzí pozoro-

vatelé. Sám o sobě je zajímavý i hromadný start tisícovky závodníků v 8 hodin ráno na náměstí v Teplicích nad Metují. Na trase je několik mezi fanoušky a fotografy vyhlášených míst, kam stojí za to se zajet podívat. Patří sem například sjezd od Pánovy věže na hřeben Broumovských stěn k Václavu, kam se dá dostat po zelené cyklotrase z Hlavňova. Dalším oblíbeným místem je sjezd tzv. Vodními zámky od Kamenné brány nad Martínkovice nebo hned následující sjezd z pod Koruny do Božanova. Divácky zajímavé jsou i následující výjezdy, nejprve k Machovskému kříži, krátce nato z hlavní občerstvovací stanice v Machově pod vrchol Boru a nakonec královské stoupání z Hlavňova podél Kovářovy rokle na Hvězdu. Nejnáročnějším sjezdem na trati jsou tzv. Schody z Hvězdy, které sjedou většinou jen ti nejlepší. Všechna tato místa mají dvě věci společné – strmý kopec nahoru nebo dolů a trať posetou kameny nebo protkanou kořeny okolo stojících stromů.

Často proto můžeme vidět i ty nejotrlejší bikery, jak tlačí kolo do kopce nebo s ním běží z kopce. Po dosažení vysněného cíle na teplickém náměstí jsou všichni rádi, že to mají za sebou a těší se na večerní vyhlášení výsledků s vystoupením některé z místních kapel. Jak můžete vidět, není tento závod určen jen pro ryzí bikery, ale i pro milovníky adrenalinu, horských kol a turisty, hledající něco jiného než jenom skály. Pokud si chcete užít trať jenom sami, tak na ni nevyrážejte v den závodu, kterým je pro tento rok sobota 10. září. Pokud jste spíš příznivci silniční cyklistiky, tak se můžete projet po trati 170 km dlouhé silniční varianty Sudet s názvem Specialized Sudety Tour, která se uskuteční v neděli 12. června 2011 již po sedmé. Jedná se o závod, jehož trať je značena pouze v týden závodu, ale najdete ji také na internetových stránkách pořadatele (www.redpointteam.cz). Tomáš Čada

LETNÍ.BROUMOVSKO

Stříbrný pramen ve Vlčí rokli Již od pradávných dob, kdy zemí putovaly kmeny Keltů, měli lidé až v posvátné úctě místa, kde na zemský povrch vyvěrá pramínek nebo studánka. Ještě v nedávné době bylo rozšířeným zvykem, že na mnohá místa, kde ze země vyvěrá životadárná voda, přinášeli obrázky svatých a konali k těmto místům zbožná procesí. O mnohých studánkách a lesních pramenech kolovaly nejrůznější příběhy, které se předávaly z generace na generaci, až se z nich staly lidové pověsti. Jednou z nich je příběh o Stříbrném prameni v Teplických skalách. Je tomu už dávno, kdy na zdejším zámku zavládl nebývalý ruch, radost a veselí. To se konečně zámeckému manželskému páru, vladykovi a jeho ženě, narodil první potomek. Byla to holčička a dostala po mamince jméno Alžběta. Všichni se kolem ní točili, zahrnovali ji láskou a pozorností, a to nejen rodiče, ale i služebnictvo. Jelikož na zámku vyrůstala jako jedináček, oblíbila si několik dětí z okolních vesnic, které pak měly volný přístup na zámek, kde si hrály a prožívaly společně dětské radovánky. Tak léta plynula a z malé Alžběty vyrostlo překrásné děvče. V širém okolí nebylo žádné, které by se jí svými půvaby vyrovnalo. Oči měla jako pomněnky a vlasy jako nejjemnější len. Alžbětu zdobilo i dobré srdce. O její kráse se brzy roznesly zvěsti do širokého okolí. Ani jeden z mladíků si však netroufal zámeckou slečnu oslovit a promluvit s ní, všichni se obávali, že takové krásy nejsou hodni. Až jeden z nich, sedlákův syn Adam, si dodal odvahy a šel na zámek požádat o Alžbětinu ruku. Adam se však Alžbětě nezamlouval, potají už milovala jiného a ani rodiče jí nic nerozmlouvali. Sami si mysleli, že má na vdávání ještě čas. Adam však nemohl na krásu své vyvolené zapomenout a rozhodl se, že ji získá stůj co stůj. Zpočátku jí posílal dary a květiny, později pak milostná psaní. Když se nedočkal odpovědí, sledoval ji na každém kroku. Dívka byla z jeho pronásledování nešťastná a nevěděla kudy kam. Její ctitel byl všude za ní jako stín. Jednoho letního dne se celá zoufalá rozhodla, že před svým neodbytným nápadníkem uteče. Sbalila si pár nejnutnějších věcí a uprchla do bezpečí zdejších skal.

Běh na Hvězdu Tento již tradiční závod v běhu do vrchu se koná pod heslem Míry Alexy: „Dnes už každý Čech zná na Hvězdu běh!“ 16. července 2011 se uskuteční již 25. ročník této soutěže. A opět se pořadatelských otěží ujal TJ Spartak Police nad Metují – lyžařský oddíl. Běh na Hvězdu je určen pro odvážlivce všech věkových kategorií. O této skutečnosti svědčí fakt, že nejstarší závodník předešlého ročníku se mohl

Místo, kde se nešťastnice ukrývá, znalo jen několik nejbližších. Adam se o jejím úkrytu dozvěděl od jedné zrádné služebné, která mu za dva stříbrňáky tajemství vyzradila. Pověděla mladíkovi, že se dívka ukrývá ve skalách, kde ze země vyvěrá stříbrná voda. Druhého dne hned po ránu se vydal do skal a začal hledat místo se stříbrnou vodou. Jeho počínání sledovala lesní víla, která měla ve své moci všechny studánky, prameny a pramínky ve skalách. Rozhodla se, že Alžbětě pomůže. Dvanáctkrát mávla svým kouzelným proutkem a ze země vytrysklo dalších dvanáct stříbrných pramenů, každý v jiné skalní rokli. Tak troufalému mladíkovi hledání znesnadnila. Adam od té chvíle bloudil skalami od jednoho pramene k druhému, ale svou vyvolenou stále nemohl nalézt. Takto několik dní obcházel dvanáct pramenů, ale ke třináctému nešel. Číslo třináct mu bylo sudičkou zapovězené, přinášelo mu jen bolest a neštěstí. Nakonec Adam pronásledování zanechal a vrátil se domů na statek. Časem si našel jinou nevěstu, oženil se a z kraje nadobro odešel. Od té doby vyvěrá ve skalách třináct čistých pramenů, ale jen jeden se jmenuje Stříbrný, ten ve Vlčí rokli, u kterého se tehdy ukrývala nádherná dívka ze zámku. Převzato z knihy Petra Hnyka „Ze skal a podskalí“.

27

LÉTO 2011

chlubit rokem narození 1927. Naopak nejmladší běžec hlavního závodu se narodil v roce 1998. Pro ty nejmladší závodníky je připraven okruh na náměstí a v jeho okolí v délce 80–1200 m dle věku závodníků. Trasa hlavního závodu je dlouhá téměř 9 km s převýšením 250 m! Start je u polického kostela přes Klůček a Hlavňov k chatě na Hvězdě. Běží se převážně v terénu a částečně po asfaltových a kostkových silnicích a cestách. Přijďte 16. července na Masarykovo náměstí v Polici nad Metují podpořit běžce, nebo se sami aktivně zapojit do závodu – obojí vítáno! Děti startují ve 13.00 hodin a hlavní závod začíná ve 14.30 hodin. Běh překrásnou krajinou Broumovských stěn vás jistě otuží na těle i na duši. Martina Golová

Nová publikace Hvězda v Broumovských stěnách V publikaci, kterou připravila autorská dvojice František Janeček a Miroslav Pichl, si všimneme časově řazené historie tohoto místa: různých historických událostí, výstavby barokní kaple, turistické chaty, přípojné komunikace, elektrifikace, zajištění zdrojů vody, vyznačení turistických cest, významných akcí a návštěv atd. Text je doplněn souborem reprodukcí vybraných historických pohlednic, několika obrazů, rovněž dokumentů a fotografií různých historických událostí a také pohledů na Hvězdu a blízké okolí ze současné doby.

Vydává SDMB – Společnost pro destinační management (APRB o. s.), náklad 10 000 ks, odpovědný redaktor: Markéta Hanušová, redakční rada: Markéta Hanušová, Martina Golová, Lucie Lesáková, Petr Köppl, Libuše Růčková, Martina Tauchmanová, fotografie: Jan Šrytr (1), Jan Záliš (6, 20, 25), Oldřich Jenka (6, 20), Pavel Borna (24), Josef Bitnar (28), Irezeusz Polanovski (9), Jiří Hrotek, www.zafyreus.cz (10), Dorota a Przemyslaw Burchardt (14 – 15), Miroslav Sluka (18), Michal Bureš (11), IC Broumov (2, 27), Renata Steinerová (26), archiv CHKO Broumovsko (10, 22), IC Teplice nad Metují (22), Město Meziměstí (6), archiv Benediktinského opaství sv. Václava (19). Společnost pro destinační management byla založena z iniciativy měst Broumov, Teplice nad Metují, Meziměstí, Podnikatelského klubu Broumovska a Agentury pro rozvoj Broumovska pro péči a strategický rozvoj cestovního ruchu v roce 2009. Grafický koncept: Pavel Helísek, DTP a zlom: Helis s. r. o., tisk TA Print s. r. o.

Vyrobeno ve spolupráci

28 KULTURNÍ A SPORTOVNÍ PŘEHLED

LETNÍ.BROUMOVSKO vín ČR je pravidelně ojedinělý kulturní program spojující vystoupení místních dětí, amatérských umělců a profesionálů špičkové úrovně. Nádvoří broumovského kláštera.

Neděle 1. května 2011 od 14:00

Neděle 12. června 2011

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KULTURNÍ SEZÓNY V ZAHRADĚ* Tradiční zahájení sezóny v Klášterní Zahradě* v Broumově

Specialized Sudety Tour 7. ročník veřejného závodu silničních kol (trať 170 a 90 km). Redpoint Teplice nad Metují, tel.: + 420 491 581 042, e-mail: [email protected], www.redpointteam.cz. Teplice nad Metují

Čtvrtek 5. – 29. května 2011

„Rod olivětínským dětem“ Výstava dětských prací ze ZŠ Broumov Olivětín. Výstavní síň na Staré radnici Broumov Pátek 6. května 2011

XAVIER BAUMAXA Music club AMBRA Olivětín.

Pátek 17. června 2011 od 19:00

Tichatschekovy hudební slavnosti Koncert v rámci projektu Dvořákova festivalu, letos vystoupí Saxofonové kvarteto Bohemia. Město Teplice nad Metují a České doteky hudby, www.teplicenadmetuji.cz, www.ceskedotekyhudby.cz. Teplice nad Metují

LÉTO 2011

Sobota 16. července od 18:00

Pátek 19. srpna 2011 od 22:00

TRIO ARUNDO Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Šonov, kostel sv. Markéty.

NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA* Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského kláštera a jeho zahrady.

Sobota 16. července 2011

Sobota 20. srpna 2011 od 18:00

25. ročník Běhu na Hvězdu Maratonstav Český pohár v bězích do vrchu 2010. Velká cena východních Čech v bězích 2010. Pod heslem Míry Alexy „Dnes už každý Čech zná na Hvězdu běh“. Trasa závodů: dětské a dorostenecké kategorie okruhy na náměstí a poblíž, hlavní závod převážně terén, částečně asfaltové a kostkové silnice a cesty Sobota 16. července 2011

3. ročník Polické plachty Zajímavý hosté a soutěže. Koupaliště Police nad Metují

Sobota 7. května 2011 od 10:00

Májový jarmark Jarmark s ukázkou řemesel, sokolnictví, s koncerty kapel a stánkovým prodejem. Teplice nad Metují

Sobota 18. 6. 2011

Čtvrtek 21. července 2011 od 21:00

Broumovská kytara Jubilejní 15. ročník festivalu rockových kapel. www.broumovskakytara.cz. Dětské hřiště Broumov

FINIS TERRAE/ divadlo CONTINUO Tvorba nezaměnitelné poetiky jednotlivých inscenací – pohyb, fyzické herectví, tanec, cirkusová technika, živá muzika a výrazná výtvarná stylizace. Nádvoří broumovského kláštera.

Pondělí 16. května 2011 od 19:00

Můj báječný rozvod Můj báječný rozvod je velice laskavá komedie, kterou irská autorka věnovala všem, kteří nikoli vlastní vinou zůstali sami. Všechny postavy vytváří Eliška Balzerová. Když Geraldine Aron navštívila premiéru ve Viole, nešetřila na adresu české protagonistky slovy chvály. Kolárovo divadlo v Polici nad Metují

Sobota 18. 6. 2011

Sobota 21. května 2011

Pátek 24. června 2011 od 22:00

36. ročník Mezinárodního polického vandru Turistický pochod s trasami 15 a 25 km, trasa každoročně obměňována. Start Police nad Metují, fotbalové hřiště TJ Spartak. kontakt: Petr Scholz, tel.: 606 631 470, e-mail: [email protected]

NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA* Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského kláštera a jeho zahrady.

Neděle 22. května 2011

BIKE KOSTKA 6. ročník veřejného závodu horských kol v X-country. MTB pohár Broumovska 2011. Broumov/Janovičky Pondělí 23. května 2011 od 19:00

„Ani Krampol není dokonalý“ Klubový pořad s Jiřím Kramolem. Městské divadlo Broumov Sobota 28. května 2011

Den řemesel Smyslem této akce je ukázat veřejnosti různá zajímavá, dnes už málo vídané řemesla a nabídnout návštěvníkům i možnost vyzkoušet si některé činnosti vlastníma rukama. Potkáte nejen hrnčíře, dráteníka nebo truhláře, ale také koláře, řezbáře, kováře či kameníka. Uvidíte soustružníka na šlapacím soustruhu, výrobu březových košťat, vrtání dřevěného potrubí, také ševce, kování koní nebo stříhání ovcí a postup zpracování surové vlny. Police nad Metují

Koncert věnovaný polickému rodákovi Hanuši Wihanovi Koncert se uskuteční v rámci 56. ročníku Dvořákova festivalu. Na programu budou Biblické písně Antonína Dvořáka – varhany Aleš Bárta, umělecký přednes Alfréd Strejček. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, začátek v 19 hodin

Teplická rocková noc Festival rockových a metalových kapel. TJ Slavoj a Město Teplice nad Met., + 420 724 950 155, e-mail: [email protected], www.teplickarockovanoc.wz.cz Teplice nad Metují Červen 2011

NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA* Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského kláštera a jeho zahrady.

Broumovská pouť Tradiční řemesla, šermíři, ohňová show, mažoretky, pohádka pro děti, taneční zábava a další. Komorní koncert Barocco Sempre Giovane Klášterní kostel sv. Vojtěcha Červenec 2011

Malé letní divadlení 6. ročník přehlídky profesionálních i amatérských. Nádvoří Benediktinského kláštera Broumov Pražákovo kvarteto Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Otovice, kostel sv. Barbory. Srpen 2011

THE BEATLES – open air Velký koncert skvělé revivalové kapely THE BACKWARDS pod širým nebem. Zahrada* otevřena od 19:45 hodin. Občerstvení zajištěno. Klášterní Zahradě* v Broumově.

NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA* Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského kláštera a jeho zahrady. Sobota 6. srpna 2011 od 18:00

ana Jarkovská, Lucie Čížková, Zuzana Virglerová Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Vižňov, kostel sv. Anny. Čtvrtek 11. srpna od 20:00

NOČNÍ KLÁŠTER A ZAHRADA* Přijde na tajemnou noční prohlídku Broumovského kláštera a jeho zahrady.

PAVEL ŽALMAN LOHONKA A HOSTÉ Koncert písničkáře pod dubem. Klášterní Zahrada* Broumov. Sobota 13. srpna 2011 od 18:00

Sobota 9. července 2011 od 10:00

KLÁŠTERNÍ SLAVNOST PŘI PŘÍLEŽITOSTI SV. BENEDIKTA Mše v kostele sv. Vojtěcha a vernisáž. Benediktinský klášter sv. Václava.

Sobota 4. června 2011 od 13:00

Sobota 9. července 2011 od 18:00

VINUM ET CETERA Zahájení turistické sezóny v prostorách kláštera. Součástí veřejné ochutnávky nejlepších českých vín z kolekce Salónu

Bratři Michalovi – housle Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Vernéřovice kostel sv. Michaela.

Mezinárodní horolezecký filmový festival Soutěžní přehlídka filmů zaměřených na horolezectví, sporty v přírodě a život v horách. E-mail: mhff@teplicenadmetuji.cz, www.horolezeckyfestival.cz. Teplice nad Metují Sobota 27. srpna 2011 od 18:00

Pavel Seidl – kytara Koncert v rámci festivalu Za Poklady Broumovska. Horní Adršpach kostel Povýšení svatého Kříže. Září 2011 Regionální zahrádkářská výstava Expozice s prodejem, bohatý doprovodný program. www.teplicenadmetuji.cz/zahradkari.htm Teplice nad Metují

Pátek 5. srpna 2011 od 22:00

VITA CAROLI Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Ruprechtice, kostel sv. Jakuba Většího.

Čtvrtek – Neděle 25. – 28. srpna 2011

Pátek – Neděle 2. – 4. září 2011

Pátek 1. července 2011 od 20:30

Sobota 2. července 2011 od 18:00

Velká cena Police nad Metují – veřejný závod horských kol Veřejný závod horských kol v cross country v rámci MTB Pohár Broumovsko. Kontakt: Petr Sulzbacher, tel: 776 717 537, e-mail: [email protected] Start a cíl: hokejové hřiště Police n. M.

CLARINET FACTORY Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Božanov, kostel sv. Maří Magdalény.

Sobota 30. července 2011 od 18:00 Sobota 25. června 2011

Neděle 21. srpna 2011

Sobota 23. července 2011 od 18:00

Úterý – Sobota 26. – 30. 7. 2011 Pátek – Neděle 24. – 26. června 2011

Pátek 8. července 2011 od 22:00 Sobota 28. května 2011 od 17:00

Pátek 22. července 2011 od 22:00

Jiří Bárta – violoncello, Jan Čech – klavír Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Martínkovice, kostel sv. Martina a Jiří.

ORBIS TRIO Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Heřmánkovice, kostel Všech svatých. Sobota – Neděle 14. – 15. 8. 2011

Polická „Kvíčerovská pouť“ Výstavy obrazů, zvířectva, citrusů a subtropických rostlin, jarmark, přehlídka historických vozidel, ukázka řemeslných prací, koncerty, výtvarné dílny, taneční zábavy, pouťové trhy. Police nad Metují

Sobota 3. září 2011 od 18:00

OCTOPUS PRAGENSIS Koncert v rámci festivalu Za poklady Broumovska. Broumov, klášterní kostel sv. Vojtěcha. Sobota 10. září 2011

ROCKSTOCK 3. ročník festivalu českých a polských kapel. Klášterní Zahrada* Broumov Sobota 10. září 2011 od 8:00

17. ročník Specialized Rallye Sudety Jeden z nejtěžších maratonů horských kol u nás. Teplice nad Metují Sobota 17. září od 9:00

Dětský den s Lesy ČR Klášterní Zahrada* Broumov. Sobota 17. září 2011 od 9:00

Teplicko-adršpašská 33 Tradiční pochod skalami a okolím - pěšky, na kole i s kočárky (16 a 33 km). Teplice nad Metují Sobota 17. září od 15:00

VERNISÁŽ OBRAZŮ „ŽIDLE“ Slavnostní zahájení obrazů Jaroslava Soumara. Výstava pro veřejnost otevřena od 18. září 2011 ve Výstavní síni klášterní Zahrady*. Sobota 24. září od 14:00

Garden Party na Hvězdě Sraz ve 14:00 hodin u kašny na polickém rynku. Poté se vydáme přes rodnou hroudu do restaurantu Hvězda. Čtvrtek 20. říjen od 19:00

KYRGYSZTÁN – ZEMĚ HOR A PRAMENITÉ VODY Cestopisná beseda rodáka z Broumovska – Aleše Ottmára. Výstavní síň klášterní Zahrady*.

LETNÍ.BROUMOVSKO

29

LÉTO 2011

Broumovsko a Policko v pohledech osobností Literatura vztahující se k Broumovsku je bohatá a rozmanitá: věnuje se jak tradičnímu životu na Policku, tak i německy mluvící části regionu. Přibližme si pár zajímavých literárních pohledů na náš region. Své pocity a zážitky ztvárnilo několik osobností, z nichž některé zde musely nějaký čas žít ne tak zcela po své vůli. Jedním z takových osudů je příběh spisovatele Aloise Jiráska. V jeho vzpomínkovém díle Z mých pamětí najdeme líčení pocitů chlapce, který dlouhých pět let, od svých jedenácti do šestnácti (1862–1867), strávil ve zcela cizím městě na studiích. Stesk u něho postupně vystřídala zvídavost a vnímavost. A tak nám klasikovy paměti (ale i povídka Do Němec) mohou sloužit i jako pohlednice ze života na Broumovsku v předminulém století. Hospodářsky a společensky vyspělým Broumovem konce 19. století byl fascinován dobrušský řemeslník, osobitý umělec a světoběžník Alois Beer. Obraz města vykreslil ve svých půvabných ilustrovaných denících, později publikovaných v několika výborech. Ve svazku Památnosti mého podomování (1978) líčí svůj obdiv nad zdejšími továrnami, elektrickým osvětlením Černé cesty, Schrollovou opatrovnou pro chudé a nemocnicí a vůbec nad ruchem a úrovní zdejšího života. (Mimo jiné, při líčení cesty železnicí do Broumova s obdivem zaznamenává i záchody na nádraží v Meziměstí – dnes by se asi divil!) Podobně „nedobrovolně“ jako Jirásek se v Broumově ocitl Josef Škvorecký, když jako začínající učitel dostal umístěnku na zdejší „měšťanku“. Své pocity z krátké doby na samém počátku roku 1950 zachytil v autobiografické povídce Zákony džungle (vyšla až v roce 1994 ve svazku Příběhy o Líze a mladém Wertherovi a jiné povídky). Čtenář pozná

nuje, ale zároveň je k němu jako na gumě přitahován. A vzpomínkám na rodné město se ve svých knihách Kde jsou noty, tam je bída... (2002) a Václav Hybš – Legenda populární hudby (2010) nevyhnul ani věDalším literátem, který krátce žil hlasný hudebník, který loni oslavil osmdev poválečném Broumově, je Jaroslav Čer- sátku. V jeho textech můžeme nahlédnout venka (dnes žije v cizině a jako spisovatel se do Police 30. a 40. let a konstatovat, že podepisuje se jako Jarda Cervenka). V jeho její společenský a kulturní život byl tehdy knížce Sběratel žárovek a další povídky podobně pestrý jako je dnes – jistě i přiz různých konců světa (2004) najdeme pří- činěním jeho dědečka a otce, proslulých běh Obraz Frau Grauové. Jeho hrdinou místních kapelníků. Josef Škvorecký je mladý lékař, jenž v roce 1960 působí ve zdejší nemocnici a zamiluje se do ženy Nejnověji najdeme poutavé, obsáhlé z obrazu, který najde v nemocničním skle- a nadšené líčení dvou cest na Broumovsko pení. V dramatickém a poutavě napsaném a Policko v knížce Václava Větvičky Poutději je líčení města - jak se shodují čtenáři ník Okouzlený rodnou zemí (2010). i pamětníci – až příliš neutěšené. Známý botanik a literát náš kraj navštívil v roce 2009 a svým dojmům odtud věnoÚplně jinak vnímal milovanou Polici val celé jedno nedělní rozhlasové „Dobré legendární horolezec Miroslav Šmíd. V jeho jitro“. Kompletní texty pořadu najdou čteknížce Ze života horolezce (1991, dru- náři ve zmíněné knížce i s autorovým vlasthé, rozšířené vyd. Cesty a návraty, 2008) noručním vyobrazením kaple na Hvězdě. Jan Meier Miroslav Šmída najdou čtenáři, krom popisů cest a výstupů, i nečekaně otevřená vyznání vztahu k městu, odkud pocházel a kde vlastně pobýval Václav Větvička celý svůj rychle odžitý život (1952–1993). atmosféru města krátce po převratu roku 1948 a především nahlédne do života v klášteře, který tehdy obývali čechoameričtí benediktini a klášterní cely sloužily i k pronajmutí.

Zajímavý a nejednoznačný pohled na Polici objevíme v románu Pavla Frydrycha Poznámky k surrealistickénu autoportrétu (2010). Mladý, nekonformní hrdina obsáhlé knihy, která svou atmosférou tíhne k beatnické literatuře 60. let, se v ději průběžně srovnává se vztahem k městu, jehož život mu zjevně nekonve-

Alois Beer Alois Jirásek

Jaroslav Červenka

Pavel Frydrych

Václav Hybš

Informační centrum

Informační centrum

Informační centrum

Informační centrum

Broumov

Police nad Metují

Teplice nad Metují

Adršpach

Internet: www.info.broumovsko.cz

Internet: www.policko.cz

Internet: www.teplickeskaly.com

Internet: www.skalyadrspach.cz

Telefon: tel.: 491 524 168

Telefon: tel.: 491 421 501

Telefon: tel.: 491 581 197

Telefon: tel.: 491 586 012

www.broumovsko.cz Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj