38. konference Syntéza a analýza léčiv

Sekce syntetických léčiv a sekce farmaceutické kontroly a bioanalytiky České farmaceutické společnosti ČLS JEP a Sekcia farmaceutickej chémie a sekcia farmaceutickej analýzy Slovenskej farmaceutickej spoločnosti SLS ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové a s Farmaceutickou fakultou Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

38. konference Syntéza a analýza léčiv

pořádaná při příleņitosti 40. výročí zaloņení Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové

14. -16. září 2009 Hradec Králové

Sborník 1

2

38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami:

ABL&E

Anton Paar, GmbH

DONAU LAB, s.r.o.

Eppendorf Czech & Slovakia s.r.o.

FARMAK a.s.

Fisher Scientific s.r.o.

Lach-Ner, s.r.o.

Merck s.r.o.

INGOS, s.r.o.

3

38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami:

Messer Technogas s.r.o.

Nicolet CZ s.r.o.

QUINTA-ANALYTICA, s.r.o.

Shimadzu Handels GmbH

Sigma-Aldrich s.r.o.

SPECTRONEX, spol. s r.o.

VITRUM Hradec Králové

Waters GmbH 4

Váņené kolegyně, váņení kolegové,

dovolte mi, abych Vás přivítal na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Jsem rád a velmi potěńen, ņe jste se stali účastníky 38. konference Syntéza a analýza léčiv. Tato konference je letos pořádána u příleņitosti 40. výročí nańí fakulty. Za tuto dobu se fakulta stala, a jsem velmi rád, ņe to mohu říci, respektovanou institucí nejen v rámci Univerzity Karlovy, ale také v rámci vysokého ńkolství ČR. Její stěny opustilo jiņ více neņ 5000 absolventŧ, kteří pracují nejen v lékárnách, ale také, a to je zvláńť potěńitelné, v nejrŧznějńích vědeckých ústavech a na řadě vysokých ńkol. Ńíří tak dobré jméno nańí almae matris nejen po celé nańí republice, ale také čím dál častěji v zahraničí. Celá řada nańich absolventŧ se pravidelně účastní i této konference, která zaujala v rozvrhu podobných akcí své stabilní místo. Kaņdoročně si zde mŧņeme vyměņovat své zkuńenosti a nové poznatky, ale co je hlavní, díky této konferenci mŧņeme navazovat nové pracovní kontakty a ty existující náleņitě prohlubovat. Váņení přátelé, přeju Vám hezký a příjemný pobyt na nańí fakultě a doufám, ņe konference splní Vańe očekávání a přispěje k dalńí spolupráci nejen mezi učiteli a vědci, ale také mezi institucemi, které zde zastupujeme.

doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc. předseda organizačního výboru

5

Organizační výbor Předseda:

doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

Tajemnice: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Členové:

prof. RNDr. Luděk Beneń, DrSc. doc. PharmDr. Martin Doleņal, Ph.D. Věnceslava Hronová doc. RNDr. Jiří Klimeń, CSc. RNDr. Václav Koula RNDr. Milan Mokrý, CSc. doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc.

6

PROGRAM 38. KONFERENCE „SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV“ konané ve dnech 14. – 16. září 2009 v Hradci Králové při příleţitosti 40. výročí zaloţení Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Pondělí 14. 09. 2009 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------10:00 – 14:00

REGISTRACE účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty

Přednáńkový sál „A― 15:00 – 15:10

zahájení konference děkanem FaF a předsedou organizačního výboru

Předsedající: prof. RNDr. Luděk Beneš, DrSc., prof. RNDr. Jozef Čižmárik, Ph.D.

15:10 – 16:00

Kratochvíl B.: Farmaceutické kokrystaly (L-1)

16:00 – 16:50

Dohnal J., Havlíček J., Jampílek J., Brusová H.: Farmaceutická analýza v pevné fázi (L-2)

16:50 – 17:40

Ńenel P., Tichotová L., Ńpulák M., Kuneń J., Pour M.: Exploration of natural lactones as biologically interesting scaffolds (L-3)

po skončení bloku plenárních přednáńek se bude konat UVÍTACÍ VEČER v prostorách spojovacího koridoru Farmaceutické fakulty Úterý 15. 09. 2009 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------8:30 – 10:00

pokračování registrace účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty

Přednáńkový sál „A― Předsedající: doc. Ing. Jan Světlík, CSc., doc. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.

8:30 – 9:20

Polański J., Musioł R., Serafin K., Niedbała H., Finster J., Mazur P., Magdziarz T., Bak A.: Design and synthesis of HIV integrase inhibitors (L-4)

9:20 – 10:10

Kočevar M.: 2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful building blocks in medicinal chemistry (L-5)

7

10:10 – 10:25

Světlík J. Veizerová L.: Kruhová transformace kyslíkem přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ (S-1)

10:25 – 10:40

Zimčík P., Miletín M., Nováková V., Kopecký K.: Fotodynamická terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv (S-2)

10:40 – 11:00

Přestávka s občerstvením

Předsedající: doc. RNDr. Eva Sedlárová, Ph.D., doc. RNDr. Jiří Klimeš, CSc.

11:00 – 11:50

Holčapek M., Jirásko R., Česlová L., Lísa M., Nobilis M.: Hmotnostní spektrometrie - novinky v instrumentaci a potenciál techniky v identifikaci metabolitŧ léčiv (L-6)

11:50 – 12:05

Kovaříková P., Stariat J., Klimeń J., Hruńková K., Vávrová K., Ńimŧnek T: Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny aroylhydrazonových chelátorŧ ņeleza(S-3)

12:05 – 12:20

Opatřilová R., Bartońová L., Manová M., Beránková K., Mokrý P.: HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně ultrakrátce pŧsobících betalytik (S-4)

12:20 – 12:35

Kučera R., Klimeń J.: Zirkoniové stacionární fáze v analýze ibuprofenu (S-5)

12:35 – 12:45

prezentace sponzora SHIMADZU

12:45 – 14:00

polední přestávka

Předsedající: doc. RNDr. Růžena Čižmáriková, CSc., doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.

14:00 – 14:50

Lovejoy D.B., Jansson P.J., Kurz T., Brunk U.T., Wong J. Richardson Des R.: The potent and selective anti-tumour agent, Dp44mT, perturbs lysosomal function by binding copper (L-7)

14:50 – 15:40

Opletal L., Chlebek J., Cahlíková L., Macáková K.: Isochinolinové alkaloidy: 200 let zkuńeností (L-8)

15:40 – 15:55

Čiņmáriková R., Bruchatá K., Ńmátralová D., Valentová J.: Príprava (R)- a (S)-enantiomérov zlúčením typu aryloxyaminopropanolu (S-6)

8

15:55 – 16:10

Kuča K., Musílek K., Jun D., Pohanka M., Karasová J., Cabal J., Kassa J., Hrabinová M., Stodŧlka P.: Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesteráz - antidot uņívaných v případě otrav nervově paralytickými látkami (S-7)

16:10 – 16:25

Palek L., Velebný V.: Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new synthetic approach, structure evaluation, physico-chemical properties and primary biological data (S-8)

16:25 – 16:50

Přestávka s občerstvením

16:50 – 18:00

Diskuse u panelových sdělení (severní budova, 1. a 2. podlaņí)

19:00 – 23:00

SPOLEČENSKÝ VEČER (Zahrada léčivých rostlin v areálu fakulty)

Středa 16.9. 2009 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------Přednáńkový sál „A― Předsedající: doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc., RNDr. Milan Mokrý, CSc.

8:30 – 9:20

Opletalová V.: Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově do 50. let 20. století (L-9)

9:20 – 9:35

Nobilis M., Vybíralová Z., Česlová L., Holčapek M.: Tandemové techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro identifikaci struktury metabolitŧ léčiv (S-9)

9:35 – 9:50

Manová M., Opatřilová R., Bartońová L.: Stanovení potenciálních léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě (S-10)

9:50 – 10:05

Valach M.: Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov pomocou voltampérometrických metód (S-11)

10:05 – 10:20

Benkovský I., Staník R., Hostinská I.: Komplexy DMSA (S-12)

10:20 – 10:30

prezentace sponzora MESSER

10:30 – 11:00

Přestávka s občerstvením

9

Předsedající: prof. RNDr. Daniel Grančai, CSc., doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc.

11:00 – 11:15

Grančai D., Vaľko V.: Kumaríny - obsahové látky Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim (S-13)

11:15 – 11:30

Daņková I., Ńvajdlenka E., Ņemlička M., Bartl T., Ferreira M. J. U.: Obsahové látky Lathraea squamaria L. (S-14)

11:30 – 11:45

Tóth J., Remko M., Nagy M.: Chemometrické metódy pri ńtúdiu fyzikálnochemických a biologických vlastností flavonoidov (S-15)

11:45 – 12:00

Petrlíková E., Waisser K., Peřina M., Kaustová J.,Dahse H.-M., Möllmann U.: Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl (S-16)

12:00 – 12:15

Waisser K.: Antimykobakteriální salicylanilidy, jejich izostery a látky jim podobné (S-17)

12:15 – 12:20

Zakončení konference

10

Přehled abstraktŧ L- plenární přednáńka S- krátké sdělení P- poster L-1 L-2 L-3 L-4

L-5

L-6

L-7

L-8 L-9

S-1 S-2 S-3

S-4

S-5 S-6

Kratochvíl Bohumil Farmaceutické kokrystaly Dohnal Jiří, Havlíček Jaroslav, Jampílek Josef, Brusová Hana Farmaceutická analýza v pevné fázi Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan Exploration of natural lactones as biologically interesting scaffolds Polański Jarosław, Musioł Robert, Serafin Katarzyna, Niedbała Halina, Finster Jacek, Mazur Paweł, Magdziarz Tomasz, Bak Andrzej Design and synthesis of HIV integrase inhibitors Kočevar Marijan 2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful building blocks in medicinal chemistry Holčapek Michal, Jirásko Robert, Česlová Lenka, Lísa Miroslav, Nobilis Milan Hmotnostní spektrometrie – novinky v instrumentaci a potenciál techniky v identifikaci metabolitŧ léčiv Lovejoy David B., Jansson Patric J., Kurz Tino, Brunk Ulf T., Wong Jacky and Richardson Des R. The potent and selective anti-tumour agent, Dp44mT, perturbs lysosomal function by binding copper Opletal Lubomír, Chlebek Jakub, Cahlíková Lucie, Macáková Kateřina Isochinolinové alkaloidy: 200 let zkuńeností Opletalová Veronika Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově do 50. let 20. století

Světlík Jan, Veizerová Lucia Kruhová transformace kyslíkem přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ Zimčík Petr, Miletín Miroslav, Nováková Veronika, Kopecký Kamil Fotodynamická terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv Kovaříková Petra, Stariat Ján, Klimeń Jiří, Hruńková Kateřina, Vávrová Kateřina, Ńimŧnek Tomáń Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny aroylhydrazonových chelátorŧ ņeleza Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava, Manová Martina, Beránková Klára, Mokrý Petr HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně ultrakrátce pŧsobících betalytik Kučera Radim, Klimeń Jiří Zirkoniové stacionární fáze v analýze ibuprofenu Čiņmáriková Ruņena, Bruchatá Katarína, Ńmátralová Dana, Valentová Jindra 11

S-7

S-8

S-9

S-10 S-11

S-12 S-13 S-14

S-15

S-16

S-17

P-1

P-2

P-3 P-4

Príprava (R)- a (S)-enantiomérov zlúčenín typu aryloxyaminopropanolu Kuča Kamil, Musílek Kamil, Jun Daniel, Pohanka Miroslav, Karasová Jana, Cabal Jiří, Kassa Jiří, Hrabinová Martina, Stodŧlka Petr Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesteráz – antidot uņívaných v případě otrav nervově paralytickými látkami Palek Lukáń, Velebný Vladimír Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new synthetic approach, structure evaluation, physico-chemical properties and primary biological data Nobilis Milan, Vybíralová Zuzana, Česlová Lenka, Holčapek Michal Tandemové techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro identifikaci struktury metabolitŧ léčiv Manová Martina, Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava Stanovení potenciálních léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě Valach Milan Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov pomocou voltampérometrických metód Benkovský Ivan, Staník Roman, Hostinská Iveta Komplexy DMSA Grančai Daniel, Vaľko Vojtech Kumaríny – obsahové látky Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim. Daņková Ivana, Ńvajdlenka Emil, Ņemlička Milan, Bartl Tomáń, Ferreira Maria José Umbelino Obsahové látky Lathraea squamaria L. Tóth Jaroslav, Remko Milan, Nagy Milan Chemometrické metódy pri ńtúdiu fyzikálnochemických a biologických vlastností flavonoidov Petrlíková Eva, Waisser Karel, Peřina Milan, Kaustová Jarmila, Dahse Hans-Martin, Möllmann Ute Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl Waisser Karel Antimykobakterální salicylanilidy, jejich izostery a látky jim podobné

Andriamainty Fils, Čiņmárik Jozef, Malík Ivan Micelizácia a termodynamické parametre heptakaíniumchloridu vo vodnom elektrolytickom prostredí KF Balaņová Andrea, Blanáriková Víťazoslava, Bilka Frantińek, Bilková Andrea Vplyv salinického stresu na obsahy sanguinarínu a prolínu v suspenzných kultúrach maku siateho Bartońíková Lenka, Nečas Jiří, Bartońík Tomáń, Pavlík Martin, Fráņa Petr Porovnání efektu syntetických chalkonŧ u alloxanového diabetes melitus Beņo Pavol, Stankovičová Mária, Waisser Karel Dopad MDR a XDR tuberkulózy na liečbu a vývoj antituberkulotík

12

P-5

P-6 P-7

P-8

P-9 P-10 P-11

P-12 P-13 P-14

P-15 P-16

P-17 P-18

P-19 P-20

P-21 P-22

Bilková Andrea, Kiņová Sepová Hana, Dubničková Martina, Bilka Frantińek, Balaņová Andrea Dôkaz prítomnosti génu pre glyceroldehydratázu vo vybraných kmeņoch Lactobacillus reuteri Binder Jiří, Kuča Kamil, Jun Daniel, Korábečný Jan, Opletalová Veronika Design, syntéza a biologické testování nových inhibitorŧ acetylcholinesterasy Biricová Veronika, Lázničková Alice Kontrola kvality modifikovaného dendrimeru rádioaktívne značeného indiom-111 a lutéciom-177 Brabcová Ivana, Nováková Lucie, Ńatínský Dalibor, Solich Petr Kontrola jakosti kloubních preparátŧ – stanovení methylsulfonylmethanu v potravních doplņcích pomocí plynové chromatografie Brodová Monika, Haasová Michaela, Opatřilová Radka, Pazourek Jiří Srovnání elektroforetických metod pro stanovení modelové směsi antioxidantŧ Buńová Milena, Opatřilová Radka, Babula Petr Stanovení koncentrace glutathionu ve vzorku ryb v testu ekotoxicity Cahlíková Lucie, Hořčičková Zdeņka, Opletal Lubomír, Macáková Kateřina, Kurfürst Milan Isochinolinové alkaloidy a jejich biologická aktivita Čoņíková Dagmar, Lázničková Alice, Lázníček Milan, Velebný Vladimír Příprava a chemická stabilita hyaluronanu značeného izotopy 111In, 125I, 99mTc a 14C Dokupilová Svetlana, Havránek Emil Stanovenie selénu v tabletách výņivových doplnkov metódou HPLC Dolejńová Jana, Solich Petr, Poláńek Miroslav, Karlíček Rolf Stanovení propylesteru kyseliny gallové metodou prŧtokové injekční analýzy s chemiluminiscenční detekcí Doleņal Martin, Keńetovičová Diana, Zitko Jan Structure-activity relationships in series of ring-substituted pyrazinecarboxamides Doleņel Jan, Opletalová Veronika, Vejsová Marcela, Hirńová Petra, Hovorková Jana Příprava a biologické hodnocení thiosemikarbazonŧ a jejich cyklických analog Dubničková Martina, Malásková Regina, Beljaková Eugénia, Boreykoalla Pôsobenie ņiarenia ťaņkých iónov a UVC na aktivity ľudských leukocytov Dvořáčková Kateřina, Muselík Jan, Rabińková Miloslava, Bartońíková Anna, Rosendorfová Marcela, Vorlová Lenka, Dračková Michaela Stanovení tlouńťky obalu u tvrdých tobolek metodou blízké infračervené spektroskopie Dvořáková Lenka, Opatřilová Radka, Mrózek Lech Vliv derivátŧ kyseliny cholové na penetraci léčiv přes biologické membrány Goněc Tomáń, Heczková Dorota, Krucinová Jana, Němčíková Ivana, Radecká Jana, Csöllei Jozef Syntéza agonistŧ β3-adrenergních receptorŧ Havlíková Lucie, Ņáková Petra, Sklenářová Hana, Matysová Ludmila, Solich Petr Stanovení účinných látek v lubrikačních gelech metodou HPLC Herdová Petra, Vitková Zuzana Viskozita z pohľadu hodnotenia gélov 13

P-23 Holas Ondřej, Musílek Kamil, Pohanka Miroslav, Opletalová Veronika In vitro hodnocení biskvarterních monooximových reaktivátorŧ acetylcholinesterasy s xylenovým spojovacím řetězcem P-24 Holková Ivana, Bezáková Lýdia, Blanáriková Víťazoslava, Baláņová Andrea, Bilka Frantińek, Vanko Marián Úloha lipogenázy v elicitorom indukovanej produkcii sanguinarínu v suspenzných bunkových kultúrach maku siateho P-25 Holubová Pavla, Ńmejkal Karel Porovnání separační účinnosti CZE a HPLC při analyze fenolických látek extraktŧ plodŧ Paulownia tomentosa (Scrophulariaceae) P-26 Hřibová Petra, Ņemlička Milan, Ńvajdlenka Emil Nově identifikované fenolické látky parazitických rostlin rodu Cuscuta P-27 Chlebek Jakub, Macáková Kateřina, Cahlíková Lucie, Opletal Lubomír, Kurfürst Milan Isochinolinové terciární alkaloidy Corydalis cava a jejich inhibiční aktivita vŧči acetylcholinesterase a butyrylcholinesterase P-28 Jampílek Josef, Doleņal Martin, Keńetovičová Diana Structure-lipophilicity relationships in series of methoxy moiety ring-substituted pyrazinecarboxanilides P-29 Jánońová Veronika, Ńtroffeková Ołga, Sýkorová Miroslava, Havránek Emil Pouņitie rôznych zdrojov ņiarenia pri stanovení ťaņkých kovov v liečivách metódou röntgenofluorescenčnej spektrometrie P-30 Janŧńová Barbora, Lorenc Petr, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Vliv krátkých analogŧ ceramidŧ na molekulární organizaci lipidŧ koņní bariéry P-31 Javorková Věra, Bandasová Michaela, Václavík Jiří Flavonoidní látky Nigella sativa (Ranunculaceae) a jejich antioxidační aktivita P-32 Kalafut Peter, Kučera Radim, Klimeń Jiří Stanovenie kurkuminoidov s vyuņitím HPLC P-33 Kapustíková Iva, Lińková Anna Stanovenie disociačných konńtánt potenciálnych liečiv modernými analytickými metódami P-34 Kastner Petr, Pilařová Pavla, Foltinská Blanka, Klimeń Jiří HPLC metoda pro sledování stability lamotriginu v přípravku P-35 Kečkéńová Simona, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Maruniak Matej, Čiņmárik Jozef, Mokrý Petr, Valentová Jindra Study of physicochemical properties of new potential drugs. P-36 Kiņová Sepová Hana, Bilková Andrea, Songisepp Epp, Bezáková Lýdia Antimikrobiálny potenciál vybraných novoizolovaných zástupcov rodu Lactobacillus P-37 Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Musílek Kamil, Doleņal Martin Syntéza a in vitro testování bispyridiniových inhibitorŧ acetylcholinesterasy P-38 Kontńeková Zuzana, Gombońová Hana, Nagy Milan Vplyv zloņenia zmesi biologicky aktívnych látok na antioxidačnú aktivitu

14

P-39 Kopecký Kamil, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Franzová Ńárka, Ficnerová Dominika Aryloxyderiváty azaftalocyaninŧ jako potenciální fluorofory P-40 Korábečný Jan, Holas Ondřej, Opletalová Veronika, Musílek Kamil, Kuča Kamil Syntéza a in vitro stanovení sekundárních alkylaminoderivátŧ odvozených od 7-MEOTA P-41 Kozic Ján, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina Benzamidy obsahující hydroxyskupinu v bazické části molekuly jako potenciální antituberkulotika P-42 Krátký Martin, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina Nová proléčiva antimykobakteriálně aktivních salicylanilidŧ P-43 Kubíček Vladimír, Lukeńová Marie, Uhlářová Tereza, Skálová Lenka, Szotáková Barbora Porovnání fluorescenčních spekter vybraných benzimidazolŧ měřených v prostředí methanolu a acetonitrilu P-44 Kubínová Renata, Dvorská Margarita, Suchý Václav Srovnávací studie antioxidační aktivity vybraných látek izolovaných na Ústavu přírodních léčiv Faf VFU Brno P-45 Skála Pavel, Pravda Martin, Kubicová Lenka, Kaustová Jarmila, Buchta Vladimír, Macháček Miloń Antifungální a antimykobakteriální aktivita nově syntetizovaných derivátŧ 3-fenyl1,2,3-benzotriazin-4(3H)thionu P-46 Malík Ivan, Ńtofiková Valéria, Čiņmárik Jozef, Andriamainty Fils Ńtúdium fyzikálno-chemických parametrov dimetylamínoetylesterov 2-,3-,4alkoxyfenylkarbámovej kyseliny s vyuņitím softvérovej predikcie P-47 Maráková Katarína, Mikuń Peter, Valáńková Iva, Havránek Emil Enantioselektívne stanovenie dihydropyridínových derivátov vo farmaceutických prípravkoch vyuņitím kapilárnej elektroforézy v spojení s diode array detekciou P-48 Maruniak Matej, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Kečkéńová Simona, Mokrý Petr Synthesis and identification of new potential drugs – phenylcarbamic acid derivatives. P-49 Matysová Ludmila, Havlíková Lucie, Ryńavá Pavlína, Sklenářová Hana, Solich Petr Stanovení obsahových látek v lubrikačním gelu metodou plynové chromatografie P-50 Mikuláńová Mária, Vaverková Ńtefánia Antimicrobial effects of essential oils from selected plants P-51 Mikuń Peter, Maráková Katarína, Valáńková Iva, Havránek Emil Enantiomeric purity control of levocetirizine in pharmaceuticals using capillary electrophoresis with charged cyclodextrin pseudostationary phase and spectral detection P-52 Miletín Miroslav, Zimčík Petr, Kopecký Kamil, Nováková Veronika, Grandová Milada, Hlavěnková Petra Solubilizace fotodynamicky aktivních azaftalocyaninŧ P-53 Mokrý Milan, Kračmarová Alņběta Vypracování metodiky pro HPLC stanovení amisulpridu v plazmě

15

P-54 Mokrý Petr, Kolísková Martina, Pavlica Jiří, Tengler Jan, Csöllei Jozef Stereoselektivní syntéza derivátŧ [(arylkarbonyl)oxy]aminopropanolŧ P-55 Mučaji Pavel, Nagy Milan, Ńvajdlenka Emil, Kontńeková Zuzana Obsahové látky vodného záparu listov Ligustrum vulgare L. P-56 Muselík Jan, Bajerová Martina, Gajdziok Jan, Masteiková Ruta, Chalupová Zuzana, Havelka Pavel, Sopuch Tomáń Stanovení distribuce molekulových hmotností oxidované celulosy pomocí vylučovací chromatografie P-57 Musílek Kamil, Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Nachon Florian, Pohanka Miroslav, Doleņal Martin, Opletalová Veronika, Kuča Kamil Nevazebné interakce kvarterních heteroaromatických sloučenin s cholinesterasami P-58 Nováková Veronika, Zimčík Petr, Ivincová Jana Vyuņití "click chemistry" k přípravě 3. generace fotosenzitizérŧ pro fotodynamickou terapii P-59 Nováková Michaela Isolation of unknown components in complex matrix by preparative chromatography and their identification P-60 Kombian Samuel B., Ananthalakshmi K.V.V., Bartl Tomáń, Aziza Mohammed, Novotny Ladislav, Beneń Luděk Structure-activity relationship of the effects of theophylline derivatives on population spikes in the rat hippocampus P-61 Novotný Michal, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Transkarbam 12: vliv pH na transdermální permeaci teofylinu a hydrokortisonu P-62 Obloņinský Marek, Bezáková Lýdia, Ulbrich-Hofmann Renate Transfosfatidylačná aktivita membránovo-viazanej fosfolipázy D v Papaver somniferum L. P-63 Klacsová Mária, Surovcová Eva, Ondruńová Emília, Karlovská Janka, Balgavý Pavol Influence of alkane-1-ols on lamellar-hexagonal phase transition of EYPE studied by turbidimetry and NMR P-64 Pantŧčková Pavla, Tomáń Roman, Frantińek Foret, Křivánková Ludmila Hyphenation of capillary electrophoresis and zone electrophoresis with mass spectrometry and UV detection for the determination of 5-methyltetrahydrofolate in human serum P-65 Pasáková Ivana, Sochor Jaroslav, Klimeń Jiří Vývoj a validace LC/MS metody pro hodnocení čistoty substance transkarbamu 12, akcelerantu transdermální penetrace P-66 Pazourek Jiří Anometric separation od monosacharides on a non-chiral HPLC column and direct measurement of mutarotation P-67 Peńko Matúń, Kráľová Katarína, Masarovičová Elena Effect of some zinc compounds on Zn and Se accumulation in chamomile plants

16

P-68 Petrlíková Eva, Waisser Karel, Divińová Hana, Husáková Petra, Kaustová Jarmila Deriváty N-(-4-alkylphenyl)salicylamidŧ jako potenciální antituberkulotika P-69 Petrŧ Klára, Jáč Pavel, Poláńek Miroslav Vyuņití spojení kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí pro analýzu léčiv P-70 Pilařová Pavla, Kastner Petr, Sommernitzová Nora, Klimeń Jiří Vývoj metody stanovení metformin-hydrochloridu v léčivém přípravku P-71 Planková Alexandra, Haid J, Mikuń Peter, Havránek Emil. Stanovenie a identifikácia selénu v krvnej plazme P-72 Plíńek Jiří, Vlčková Hana, Krčmová Lenka, Kańparová Markéta, Solichová Dagmar, Solich Petr, Sobotka Luboń Porovnání technik liquid-liquid a solid phase extrakce pro stanovení alfatokoferolu v erytrocytární membráně P-73 Pořízková Radka, Kubínová Renata, Kalinayová Magdalena Isolace obsahových látek Polygonum lapathifolium a stanovení jejich antioxidační aktivity P-74 Pospíńilová Marie, Honegr Jan, Kubíková Drahomíra Analýza léčivých přípravkŧ pouņívaných k symptomatické léčbě při chřipce a nachlazení P-75 Pravda Martin, Berková Miroslava, Ehlová Tereza, Nikodým Pavel, Velebný Vladimír Syntéza a instrumentální analýza derivátŧ hyaluronové kyseliny P-76 Pullmannová Petra, Uhríková Daniela, Funari Sergio S., Lacko Ivan, Devínsky Ferdinand, Balgavý Pavol Lipoplexes DNA - DOPE - gemini surfactants P-77 Gela Petr, Roh Jaroslav, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Non-termální vliv mikrovlnné iradiace na syntézu 5-substituovaných tetrazolŧ P-78 Sedlárová Eva, Kečkéńová Simona, Maruniak Matej, Csöllei Jozef, Mokrý Petr Ńtúdium lipofility potenciálnych liečiv zo skupiny derivátov aryloxyaminopropanolu P-79 Slabá Barbora, Plaček Lukáń, Ridvan Luděk, Jampílek Josef Identifikace nečistoty almotriptanu pomocí HPLC-MS/MS a HR-MS P-80 Spáčilová Lenka, Sochor Jaroslav Studie podmínek mikroextrakce pevnou fází ibuprofenu z plasmy P-81 Stankovičová Mária, Bezáková Ņelmíra, Beņo Pavol Izotermické a neizotermické ńtúdium kinetiky hydrolýzy potenciálnych liečiv P-82 Gladziszová Marcela, Stariat Ján, Kovaříková Petra, Klimeń Jiří Vývoj bioanalytickej metódy pre ńtúdium významu hydrazonových metabolitov pri intoxikácii isoniazidom P-83 Stańková Petra, Opatřilová Radka, Bartl Tomáń, Goněc Tomáń HPLC Separace alkylesterŧ kyseliny 4-(2-fluorfenyl)-piperazin-1-yl]-1hydroxyethyl}-fenylkarbamové P-84 Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Ńtroffeková Oľga, Havránek Emil Stanovenie TiO2, ZnO, Fe2O3 v opaľovacích krémoch röntgenofluorescenčnou spektrometriou

17

P-85 Ńimunková Veronika, Vitková Zuzana, Potúčková Miroslava, Tichý Eduard Vplyv excipientov na liberáciu alaptidu z chitosanových hydrogélov a na ich reologické vlastnosti P-86 Ńenel Petr, Kratochvíl Jiří Syntéza C4 modifikovaných analog antifungálně aktivních 3,5-disubstituovaných butenolidŧ P-87 Ńiroká Jitka, Poláńek Miroslav Vyuņití tvorby komplexŧ s kovovými ionty ke zvýńení selektivity v kapilární zónové elektroforéze P-88 Ńnajdr Ivan, Pavlík Jan, Kuneń Jiří, Pour Milan Syntéza a biologické testování α-substituovaných γ-alkylidenpentenolidŧ, nových analogŧ gelastatinu P-89 Ńtroffeková Oľga, Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Havránek Emil Stanovenie ťaņkých kovov röntgenfluorescenčnou spektrometriou po zakoncentrovaní s dietylditiokarbamátom amónnym P-90 Ńubová Margaréta, Vitková Zuzana, Petrak Kristína, Halenárová Andrea Reologické vlastnosti hydrogélov s antiseptikom P-91 Tengler Jan, Mokrý Petr, Csöllei Jozef Příprava funkčních analogŧ aryloxyaminopropanolu s duálním účinkem P-92 Tichotová Lucie, Pour Milan, Kuneń Jiří Syntéza a biologické hodnocení nových derivátŧ koruskanonu A P-93 Tŧmová Lenka, Tŧma Jiří, Doleņal Martin, Menguńar Klara The effect of pyrazinecarboxylic acids derivatives on the flavonolignan production in Silybum marianum culture in vitro P-94 Váchová Lenka, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Kopecký Kamil Monokarboxylové deriváty ftalocyaninŧ a jejich aza- analogŧ vyuņitelné jako zháńeče fluorescence P-95 Valentová Jindra, Tomíková Tatiana, Bauerová Katarína, Devínsky Ferdinand Transdermálna permeácia enantiomérov flurbiprofénu P-96 Vanko Marián, Bezáková Lýdia, Obloņinský Marek, Holková Ivana, Doleņal Martin Vplyv novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej na aktivitu lipogenázy z cytosolovej frakcie pľúc potkana P-97 Vavříková Eva, Vinńová Jarmila, Mandíková Jana, Stolaříková Jiřina Nová antituberkulotická proléčiva na bázi chitosanu P-98 Veizerová Lucia, Světlík Jan Konformačne vynútené heterocykly: rigidné deriváty pyrimidínu ako analogy monastrolu P-99 Férriz Juana Monreal, Kunc Filip, Vávrová Kateřina, Stolaříková Jiřina, Vinńová Jarmila Salicylanilidové karbamáty pŧsobící na multilékově resistentní kmeny mykobakterií P-100 Vitková Zuzana, Ńubová Margaréta, Ńimunková Veronika, Herdová Petra, Potúčková Miroslava, Antónyová Daniela, Pasternáková Petra Formulácia hydrogélov na báze chitosanu

18

P-101 Jan Zitko, Diana Keńetovičová, Martin Doleņal, Marcela Vejsová Syntéza analogŧ pyrazinamidu s potenciální antituberkulotickou a antimykotickou aktivitou

19

20

Plenární přednášky

21

22

L-1

FARMACEUTICKÉ KOKRYSTALY KRATOCHVÍL BOHUMIL Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie pevných látek, Technická 5, 166 28 Praha 6; [email protected]

Kokrystaly (molekulární komplexy, supramolekulní adukty) jsou multikomponentní sloučeniny. Mnoho z nich má potenciální farmaceutickou aplikaci a proto se ustálil název farmaceutické kokrystaly. Farmaceutický kokrystal je stechiometrický adukt typu hostitel (aktivní molekula) : host (kokrystalizační partner), vytvořený ze dvou nebo více sloņek, které jsou v čistém stavu a za pokojové teploty pevné1, např. karbamazepin : sacharin (1:1); itrakonazol : jantarová kyselina (2:1) ; (S)-pregabalin : (S)-mandlová kyselina (1:1) a mnoho dalńích. Farmaceutické kokrystaly představují novou alternativu volby pevné API pro formulace. Aktivní molekula mŧņe v optimálním případě tvořit aņ 100 pevných forem, např. sulfathiazol (solváty, hydráty, anhydráty, soli, polymorfy ). Zahrnutím kokrystalŧ se tento počet mŧņe zvýńit aņ několikanásobně. Farmaceutické kokrystaly ovńem musí respektovat poņadavek farmaceutické akceptovatelnosti kokrystalizačního partnera a pro farmaceutický vývoj jsou zajímavé proto, ņe modifikují dŧleņité vlastnosti pevné fáze:

      

kokrystaly mají jiný disoluční profil neņ pŧvodní API pokud je pŧvodní API polymorfní, kokrystal mŧņe být monomorfní pokud pŧvodní API vytváří racemickou směs, tak kokrystalizace mŧņe slouņit k chirální separaci kokrystalizace mŧņe být pouņita k izolaci API ze směsi a její purifikaci pokud je API amorfní, tak její kokrystaly mohou být krystalické, resp. pokud je API nestabilní, její kokrystaly mohou být stabilní kokrystaly mají jiné materiálové vlastnosti neņ pŧvodní API kokrystaly mají jinou hygroskopicitu neņ pŧvodní API

Vazba v kokrystalu mezi hostitelem a hostem je zprostředkována nekovalentní slabou interakcí (větńinou H-mŧstky) a vzniklé 0-D, 1-D a 2D útvary se v kokrystalu spojují předevńím - interakcemi nebo VdW silami. Přístup supramolekulární chemie a krystalového inņenýrství definuje v kokrystalu základní vazebnou jednotku – supramolekulární synthon. Interakcí funkčních skupin se v kokrystalu vytváří homosynthony (např. karboxyl…karboxyl) nebo heterosynthony (např. karboxyl…pyridin). V současnosti je popsáno asi 120 typŧ synthonŧ, přičemņ energeticky výhodnějńí jsou heterosynthony.

23

Systematika farmaceutických kokrystalŧ zahrnuje:     

kokrystaly kokrystaly hydratované (solvatované) kokrystaly ionizované (kokrystaly solí) kokrystaly solí hydratované (solvatované) polymorfy vńech předchozích typŧ kokrystalŧ

U ionizovaných kokrystalŧ neexistuje ostrá hranice mezi kokrystalem a solí. Zda při reakci mezi karboxylovou kyselinou a bazickým N-heterocyklem vznikne sŧl nebo kokrystal, lze predikovat na základě hodnoty pKa = pKa(báze) - pKa(kyselina) nebo stanovit experimentálně z pozice protonu mezi O…N ve výsledném produktu. V oblasti hodnot pKa = 0 – 3, vńak hovoříme o kontinuu sŧl - kokrystal. Syntetické techniky pro „screening― kokrystalŧ vychází z kapalné (společná krystalizace sloņek z roztoku, krystalizace ze společné taveniny), pevné (společné mletí) nebo plynné fáze (společná sublimace). Dalńí významnou technikou je přikapávání kokrystalizačního partnera k mleté aktivní substanci či vyuņití efektu přikapávaného rozpouńtědla („molekulárního maziva―) při společném mletí - urychlení kokrystalizační kinetiky. Příkladem je kokrystalizace cyklohexantrikarboxylové kyseliny s bipyridinem, kdy při společném mletí dojde k částečné kokrystalizaci (1:1) aņ za 1 hod., zatímco kdyņ je přikapáván methanol, dojde ke kompletní konverzi do 20 min2. Hlavním dŧvodem výzkumu kokrystalŧ je hledání jasného vztahu mezi molekulovou a krystalovou strukturou aktivní substance a jejími funkčními vlastnostmi v pevné fázi. Kokrystaly jsou přístupem budování funkčních vlastností produktu z molekulární úrovně („bottom-up―). Kokrystaly jsou v současnosti předevńím předmětem výzkumu akademických pracovińť a pracovińť V&V farmaceutických firem. Na trhu s léčivy zatím kokrystaly registrovány příliń nejsou. Na základě strukturních studií, by vńak některé registrované soli měly být překvalifikovány na kokrystaly (viz stanovení pozice protonu mezi O…N), coņ má svoji dŧleņitost v patentových záleņitostech.

Literatura: (1)

Zaworotko, M. J.: Cryst. Growth Des. 7, 4 (2007).

(2) Shan N., Toda F., Jones W.: Chem. Commun. 20, 2372 (2002).

Problematika byla řeńena za podpory projektŧ NPV II 2B08021 a MSM6046137302 MŃMT ČR

24

L-2

FARMACEUTICKÁ ANALÝZA V PEVNÉ FÁZI JIŘÍ DOHNAL 1,2, JAROSLAV HAVLÍČEK 1, JOSEF JAMPÍLEK 1,2, HANA BRUSOVÁ 1

1

Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10; [email protected]

2

Veterinární a farmaceutická universita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3,

612 43 Brno

Analytické zajińtění farmaceutického výzkumu, vývoje, výroby a dalńího sledování kvality výrobku během stabilitních studií a skladování je jedním z klíčových faktorŧ vedoucích ke zvládnutí těchto procesŧ. Volba analytických technik a metod je samozřejmě závislá na technologickém pokroku a na dostupnosti potřebných zařízení. Velkého pokroku ve farmaceutické analýze bylo dosaņeno v 80. letech zavedením vysoce účinných separačních metod, jako vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a později vyuņitím moņností kapilární zónové elektroforézy (CZE), případně micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MEKKC) či kapilární elektrochromatografie (CEC). Pro analýzu těmito technikami je vńak nutno analyzovanou látku či lékovou formu převést do roztoku, a tím je ztracena řada vlastností, které mají v pevné fázi – polymorfie, morfologie atd. Z hlediska moņnosti vývoje, zpracování, biologické dostupnosti a ochrany duńevního vlastnictví je vńak nutno sledovat jak účinné substance, tak pevné lékové formy nebo ostatní lékové formy, kde není účinná látka rozpuńtěna, technikami analýzy pevné fáze. Těch je celá řada a je nutno je volit s ohledem na hladinu, na které chceme látku, meziprodukt nebo produkt analyzovat. Pro analýzu na intramolekulární úrovni se pouņívají předevńím spektroskopické metody vibračních a rotačních přechodŧ v blízké a střední infračervené oblasti (NIR, MIR), předevńím s vyuņitím techniky difúzní reflexe (DRIFT) a techniky zeslabeného úplného odrazu (ATR), a dále Ramanova spektroskopie. Velice selektivní mŧņe být vyuņití nukleárně magnetické rezonance v pevné fázi (ssNMR), zvláńtě s vyuņitím multijaderných sond. Pro analýzu na intermolekulární úrovni je zlatým standardem práńková rentgenová difrakce (XRPD), kde předevńím pro patentové účely existují databáze popsaných polymorfŧ, a techniky termické analýzy, jako diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a z ní odvozené techniky, jako modulovaná DSC, hyper DSC, mikro DSC. Mezi novějńí termické techniky patří termicky stimulovaný proud (TSC). Velkým rozvojem prochází v poslední době terahertzová spektrometrie. Dále sem patří mikroskopie a elektronová mikroskopie.

25

Velice dŧleņité je sledování vlastností hladiny „bulk―, pro které se vyuņívají techniky, jako např. inverzní plynová chromatografie (IGC), porozimetrie, dynamická sorpce par (DVS) a dalńí. Na řadě příkladŧ z vývoje, výroby a péče o portfolio je demonstrována nezbytnost vyuņívání výńe zmíněných technik.

1

Solid State Characterization of Pharmaceuticals. A. Zakrzewski, M. Zakrzewski, Ed. Assa Inc., Danbury, CT, USA, 2006.

2

Drugs and Pharmaceutical Sciences, Vol. 95, Polymorphism in PharmaceuticalSolids. H.G. Brittain, Ed. Marcel Dekker Inc., New York, 1999. Kratochvíl, B. Základy fyziky a chemie pevných látek I-III. VŃCHT Praha v Čs. redakci VN MON, 1998.

3

26

L-3

EXPLORATION OF NATURAL LACTONES AS BIOLOGICALLY INTERESTING SCAFFOLDS Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan

Centre for New Antivirals and Antineoplastics, Department of Inorganic and Organic Chemistry, Faculty of Pharmacy, Charles University, Heyrovského 1203, CZ-500 05 Hradec Králové, Czech Republic; [email protected]

A number of lactone natural products possess interesting antifungal and/or cytostatic effect. Given the rising resistance of fungal strains to classical azole antifungals and the poor pharmacokinetics of polyene antibiotics, an urgent need for the development of structurally novel antifungal agents is obvious.

The presence of one or more double bonds conjugated to a carbonyl group of a cyclic enone or lactone is a structural feature common to the above natural products. Indeed, evaluation1,3,4 of ()incrustoporine analogues has shown the necessity of the conjugated double bond for antifungal effect. The strenghth of the effect could be further boosted by the substitution of the aryl ring with halogens. Elaboration of C5 substitution2 led to highly active 5-acyloxymethyl-3(halogenated phenyl)-2,5-dihydrofuran-2-ones (1), comparable to amphotericin B. Even though a non-carbon was primarily suspected as a possible 5 mechanism of action, pentenolide (2) and ketone4 (3) analogues possess no antifungal activity at all. A flow cytometric study6 showed that these compounds interact with an as yet unknown target in the fungal cell membrane.

27

Most recently, a metabolic study7 of a model compound (1, Z = p-Br, R = CH3) indicated that the 5-methylene derivative (4) is the most probable active species. This compound retains excellent in vitro antifungal activity (IC80 Candida spp. against A. fumigatus), and possesses a moderate selective cytostatic effect (marginal effect on L1210 and HL60 cells, IC50 2.09 structure activity-relationships, the development of the lactone-based antifungals will be discussed with emphasis on the application of Pd-mediated reactions to the syntheses of the target butenolides.

ACKNOWLEDGMENTS. This work was supported by the Centre for New Antivirals and Antineoplastics funded by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (1M0508) and by the Czech Science Foundation (project No. 203/07/1302). It is also a part of the research project MSM0021620822 of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic.

References: (1) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2000, 10, 1893. (2) J. Med. Chem. 2001, 44, 2701. (3) Collect. Czech. Chem. Commun. 2001, 66, 1809. (4) Bioorg. Med. Chem. 2003, 11, 2843. (5) Collect. Czech. Chem. Commun. 2007, 72, 1472. (6) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2006, 16, 2492. (7) J. Chrom. B 2007, 853, 10.

28

L-4

DESIGN AND SYNTHESIS OF HIV INTEGRASE INHIBITORS

JAROSŁAW POLAŃSKI, ROBERT MUSIOŁ, KATARZYNA SERAFIN, HALINA NIEDBAŁA, JACEK FINSTER, PAWEŁ MAZUR, TOMASZ MAGDZIARZ, ANDRZEJ BĄK

1

Uniwersity of Silesia, Institute of Chemistry, Szkolna 9, PL-40-006 Katowice, Poland;

[email protected]

Three enzymes are coded by the HIV genome. These are reverse transcriptase, protease and integrase. Among about 20 drugs that are currently available in HIV infections only a single one is targeted at the integrase which is a key enzyme controlling the integration process requiring two distinct catalytic steps. During 3’-processing, integrase removes two nucleotides from each end of the linear viral DNA. In the strand transfer step which takes place after the translocation of the viral DNA into the nucleus the enzyme transfers both extremities of the viral DNA into the target DNA by a one step transesterification. Integrase is an interesting target for drug design due its uniqueness and the specificity of the reactions catalyzed.

O S N O

F

COOH

R O

O

1

O

N N

N O

OH

2 L-870,810

O

N

HO

N O

H N

N

OH

R'

3 FZ-41: R'=2,3-OH-4-OMe

O

O

N

O

N

F

HN

4 raltegravir

A number of integrase inhibitors have been described in literature [1-3]. It appeared; however; that the so-called diketoacid compounds (DKA) 1 were of key importance for the discovery of integrase inhibitors. These compounds have been identified for the first time in the Merck screening test involving 250000 random samples. The DKA modification provided L-870810 2, which has been developed to the clinical trials. Then canceled; however; due to toxic effects 29

revealed. Styrylquinolines 3 are compounds including the masked DKA pharmacophore and FZ 41 is still under clinical trials. Just recently the Merck succeeded to approve Raltegravir 4 the first integrase targeted drug. We will discuss here the results of our investigations on the modifications of structures 1-3, as well as (Q)SAR models of the integrase inhibition [4-6].

Literature:

1. 2. 3. 4. 5. 6.

R. Dayam, J. Deng, N. Neamati, Med. Res. Rev., 26, 271 (2006). Y. Pommier, A. A. Johnson, Ch. Marchand, Nature Drug. Discov., 4, 236 (2005). J. Polański, F. Zouhiri, L. Jeanson, D. Desmaele, J.d'Angelo, J.-F. Mouscadet, R. Gieleciak, J. Gasteiger, M. Le Bret, J. Med. Chem., 45, 4647 (2002). J. Polański, et al,, a/ Lett. Drug Des. Discov., 3, 175 (2006); b/ 4, 99 (2007). H. Niedbala, J. Polański, R. Gieleciak, R. Musiol, D. Tabak, B. Podeszwa, A. Bak , A. Palka, J.-F. Mouscadet, J. Gasteiger, M. Le Bret, Comb. Chem. High Throughput Screen, 9, 753, (2006). K. Majerz-Maniecka, R. Musiol, W. Nitek, B. Oleksyn, J-F. Mouscadet, M. Le Bret, J. Polański, Bioorg. Med. Chem. Lett., 16, 1005 (2006).

.

30

L-5

2H-PYRAN-2-ONES AND FUSED PYRAN-2-ONES AS USEFUL BUILDING BLOCKS IN MEDICINAL CHEMISTRY MARIJAN KOČEVAR Faculty of Chemistry and Chemical Technology, University of Ljubljana, Aškerčeva 5, SI-1000 Ljubljana, Slovenia; [email protected]

The pyran-2-one ring, a six-membered, cyclic, unsaturated ester (lactone), can be found in the form of isolated or fused ring systems in bacterial, microbial, plant and animal systems, demonstrating a whole spectrum of bioactivities like antifungal, antibiotic, cytotoxic, neurotoxic, etc. On the other side, pyran-2-one derivatives find a wide variety of synthetic applications: in reactions with electrophiles and nucleophiles, as diene components in Diels-Alder reactions, in photochemical reactions, etc. As such 2H-pyran-2-ones and fused pyran-2-ones are versatile synthons for the synthesis of different types of products. 1 We have used pyran-2-one derivatives for the preparation of a wider variety of products. In this presentation, a brief survey of our recent research work will be disclosed, with the emphasis on the aspects that might find an application in medicinal chemistry. In the reaction with binucleophiles 2H-pyran-2-ones can be transformed toward α,βdidehydro-α-amino acid derivatives (DDAAD) bearing a pyrazolyl, isoxazolyl or 4pyrimidyl moiety at the β-position.2 Many amino acid derivatives of these types have been prepared for biological reasons as agonists or antagonists for central glutamate receptors in connection with AMPA, a bioisostere of (S)-glutamic acid. In order to prepare less sterically constrained forms of above compounds, we investigated the hydrogenation of the C=C double bond. It was shown that such sterically constrained DDAAD cannot be easily hydrogenated using the standard conditions. To overcome this problem we have used our compounds as the substrates for testing a new catalytic system, the matrix-embedded rhodium nanoparticles, prepared from quaternary ammonium halides or other salts, rhodium compounds ([Rh(acac)(CO) 2], RhCl3), hydrogen and carbon dioxide mixed in a stainless-steel high-pressure reactor. This catalytic system has exhibited, toward the above DDAAD, a significantly different behavior and selectivity (C=C double bond vs phenyl group) compared to the standard homogeneous or heterogeneous catalysts. 3 3-Amino-2H-pyran-2-ones and their fused derivatives were transformed with hydrazine hydrate to the corresponding pyridazine derivatives. 4 The Diels-Alder reaction of a variety of pyran-2-one derivatives with alkynes or alkenes resulted in many highly substituted anilines and o-phenylene diamines 31

containing very useful patterns of substitutents, or in wide variety of bicyclo[2.2.2]octene derivatives that can serve as very useful building blocks for the preparation of many other products. 5 These derivatives have been again used as substrates for developing novel methods of catalytic heterogeneous hydrogenation for such sterically encumbered compounds. 5e,6 Recently, we have developed a simple two-step strategy for the synthesis of 3acetamido--resorcylic acids containing highly substituted aniline moiety as potential platensimycin analogues. 7 In our research work great efforts have been devoted to the ―green‖ concept, in which we replace toxic and/or flammable organic solvents by alternative non -toxic and non-flammable media such as water, or the reactions are carried out without the use of any solvent. Additionally, we tend to replace the classical sources of heating by the green microwave heating. References: 1. For recent reviews see, for example: (a) J. Hren, S. Polanc, M. Kočevar, Arkivoc 2008, (i), 209. (b) F. Poņgan, M. Kočevar, Heterocycles 2009, 77, 657. 2. (a) L. Vraničar, S. Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 1999, 55, 271. (b) L. Vraničar, A. Meden, S. Polanc, M. Kočevar, J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1, 2002, 675. (c) L. Vraničar, F. Poņgan, S. Polanc, M. Kočevar, Amino Acids 2003, 24, 273. (d) Unpublished results. 3. V. Cimpeanu, M. Kočevar, V. I. Parvulescu, W. Leitner, Angew. Chem. Int. Ed. 2009, 48, 1085. 4. (a) S. Kafka, P. Trebńe, S. Polanc, M. Kočevar, Synlett 2000, 254. (b) F. Poņgan, S. Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 2006, 62, 9718. 5. (a) K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, Org. Lett. 2003, 5, 2833. (b) K. Kranjc, B. Ńtefane, S. Polanc, M. Kočevar, J. Org. Chem. 2004, 69, 3190. (c) K. Kranjc, M. Kočevar, New J. Chem. 2005, 29, 1027. (d) M. Martelanc, K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, Green Chem. 2005, 7, 737. (e) K. Kranjc, M. Kočevar, F. Iosif, S. M. Coman, V. I. Pârvulescu, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, Synlett 2006, 1075. (f) K. Kranjc, M. Kočevar, Tetrahedron 2008, 64, 45. (g) K. Kranjc, M. Kočevar, Synlett 2008, 2613. 6. (a) F. Iosif, V. I. Pârvulescu, M. E. Pérez-Bernal, R. J. Ruano-Casero, V. Rives, K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, J. Mol. Catal. A: Chem. 2007, 276, 34. (b) F. Neaţu, A. Kraynov, V.I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. RatovelomananaVidal, R. Richards, Nanotechnology 2008, 19, art. no. 225702. (c) F. Neaţu, A. Kraynov, L. D'Souza, V. I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. Kuncser, R. Richards, Appl. Catal. A: General 2008, 346, 28.

7. N. Marań, P. Ńtefanič Anderluh, U. Urleb, M. Kočevar, Synlett 2009, 437.

32

L-6

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE – NOVINKY V INSTRUMENTACI A POTENCIÁL TECHNIKY V IDENTIFIKACI METABOLITŦ LÉČIV

HOLČAPEK MICHAL 1, JIRÁSKO ROBERT 1, ČESLOVÁ LENKA 1, LíSA MIROSLAV 1, NOBILIS MILAN 2,3

1

Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická, Katedra analytické chemie, Studentská

95,53210 Pardubice; [email protected] 2

Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR,

Heyrovského 1207, 500 02 Hradec Králové 3

Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Heyrovského

1203, 500 02 Hradec Králové

Tandemová hmotnostní spektrometrie a její spojení se separačními technikami v kapalné fázi, zejména s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, patří mezi základní a velmi účinné nástroje v analýze léčiv a jejich metabolitŧ. Hmotnostní spektrometrie díky svého potenciálu v bioanalýze zaņívá velký boom, coņ se projevuje rychlým vývojem hmotnostně spektrometrické instrumentace (např. zavedení nového typu analyzátoru Orbitrap), ionizačních technik (např. nové desorpční techniky, které nevyņadují prakticky ņádnou úpravu vzorku), ale i softwarŧ pro vyhodnocování a interpretaci dat. Přednáńka bude shrnovat novinky posledních let s dŧrazem na aplikace ve strukturní analýze metabolitŧ léčiv. Vyuņití hmotnostních analyzátorŧ na bázi iontové pasti a hybridního QqTOF analyzátoru ve spojení s HPLC bude ilustrováno na vybraných příkladech identifikace metabolitŧ léčiv. Na základě nańich zkuńeností a odborné literatury [1-3] bude shrnuto a zobecněno fragmentační a ionizační chování metabolitŧ vznikajících hlavními metabolickými reakcemi I fáze (např. oxidace, redukce,

33

hydrolýza) a II fáze (konjugace s kyselinou glukuronovou, sírovou, aminokyselinami, atd.) biotransformace.

[1] M. Holčapek, L. Kolářová, M. Nobilis, Anal. Bioanal. Chem. 391 (2008) 59. [2] M. Nobilis, T. Jira, M. Lísa, M. Holčapek, B. Szotáková, J. Lamka, L. Skálová, J. Chromatogr. A 1149(1) (2007) 112. [3] P. Císař, M. Nobilis, Z. Vybíralová, M. Holčapek, L. Kolářová, M. Pour, J. Kuneń, J. Klimeń, J. Pharm. Biomed. Anal. 37 (2005) 1059.

Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM0021627502 (MŠMT) a grantového projektu 203/08/1536 (GAČR).

34

L-7

THE POTENT AND SELECTIVE ANTI-TUMOUR AGENT, DP44mT, PERTURBS LYSOSOMAL FUNCTION BY BINDING COPPER

LOVEJOY DAVID B.1, JANSSON PATRIC J.1, KURZ TINO1,2, BRUNK ULF T.1,2, WONG JACKY1 AND RICHARDSON DES R.1; [email protected]

1

Iron Metabolism and Chelation Program, Department of Pathology and the Bosch Institute, University of

Sydney, Sydney, New South Wales, 2006 Australia. 2

Department of Pharmacology, Health Faculty, Linkoping University, Linkoping, Sweden.

We have identified the novel chelator, Dp44mT, as a potent and selective anti-tumor agent that overcomes resistance to standard chemotherapeutics (Whitnall, M., Howard, J., Ponka, P. and Richardson, D. R. PNAS USA 2006; 103: 14901-6). To understand its mechanism of action and potential anti-angiogenic activity, we have investigated its ability to interact with cellular copper (Cu). In contrast to its ability to potently mobilize cellular

59

Fe, Dp44mT caused marked intracellular

fractionation demonstrated that

64

Cu accumulation. Cellular

64

Cu was concentrated in a fraction containing

lysosomes and mitochondria. Moreover, the lysosomotropic character of Dp44mT suggested that it may become concentrated in lysosomes. To test this, studies with the lysosomotropic agent, acridine orange, demonstrated that the Cu-Dp44mT complex potentiated loss of lysosomal integrity, indicating it was a target of the compound. This was

confirmed

using

the

fluorescent

probe,

pepstatin

A-BODIPYFL,

which

demonstrated relocalisation of cathepsin D from the lysosome to the cytosol after incubation with the Cu-Dp44mT complex. Further, the altered lysosomal membrane 35

permeability was demonstrated by cleavage of the pro-apoptotic Bcl2 family member, Bid. The Dp44mT-Cu complex was markedly more redox-active than the Fe complex at lysosomal pH. This indicated that Cu-mediated redox events were responsible for the cytotoxicity observed, in particular the induction of apoptosis induced by lysosomal damage. Further, the Cu chelator, tetrathiomolybdate, potently attenuated Dp44mTmediated cell death. Our results indicate the potent anti-tumor and anti-angiogenesis activity of Dp44mT is mediated not only by Fe chelation, but also via its binding of cellular Cu, leading to the generation of a cytotoxic complex.

36

L-8

ISOCHINOLINOVÉ ALKALOIDY: 200 LET ZKUŠENOSTÍ

OPLETAL LUBOMÍR, CHLEBEK JAKUB, CAHLÍKOVÁ LUCIE, MACÁKOVÁ KATEŘINA

1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a

ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Isochinolinové alkaloidy jsou druhou nejrozńířenějńí skupinou dusíkatých přírodních látek, které mají velký terapeutický význam. Jejich hlavní výskyt je situován do rostlinných podtříd Magnoliidae (řádŧ Magnoliales, Aristolochiales, Laurales, Piperales) a Ranunculidae (Ranunculales, Papaverales), ale je moņné je nalézt i v jiných rostlinách a bezobratlých organizmech. Z biogenetického (resp. strukturního) hlediska se nabízí dělení do 22 typŧ od sekundárních aņ po kvartérní baze sloņené z jedné aņ dvou základních alkaloidních jednotek. Od roku 1806, kdy byla uskutečněna de facto první izolace alkaloidu vŧbec (morfin), bylo tomuto typu látek za zmíněných 200 let věnováno – z hlediska přínosu poznání – několik tisíc pŧvodních prací. Největńí význam získaly benzylisochinolinové alkaloidy z opia, kvartérní bisbenzylisochinoliny z kurare, alkaloidy emetinového typu z hlavěnky a berberinové baze z dřińťálŧ. Nové izolační instrumentální techniky a rozvinuté metody strukturní analýzy za posledních 30 let umoņnily izolovat a popsat velké mnoņství minoritních alkaloidŧ (v současné době je známo více neņ tisíc isochinolinových alkaloidŧ) a získat větńí přehled o jejich biologické aktivitě. Vzhledem ke strukturní rŧznorodosti těchto látek jsou i jejich biologické účinky poměrně ńiroké. Kromě dobře známých účinkŧ analgetických, antitussických, myorelaxačních a cholagogních byly a jsou ńiroce studovány účinky antiinvazivní (antivirotické, antimikrobiální, antiprotozoální a antineoplastické), účinky na enzymové systémy savcŧ (MAO, cholinesterasy, β-glukuronidasa, ATP-asy aj.), vliv na vápníkové kanály, na markery zánětlivých procesŧ a řada účinkŧ dalńích. Intenzívní studium těchto látek ukázalo zajímavá fakta, např. perspektivy nového vyuņití opiových alkaloidŧ (návrat k morfinu, moņnosti vyuņití noskapinu a některých aporfinových derivátŧ ad.). Významnou roli hrají v poslední době také matematické predikční modely, které umoņnily rychlejńí postup ve výzkumu některých strukturních typŧ těchto látek; z tohoto pohledu se ukazuje jako velmi zajímavá oblast studium isochinolinŧ na metabolické procesy v mozku.

Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (grant č. 122309).

37

L-9

VÝVOJ FARMACEUTICKÉ CHEMIE NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ DO 50. LET 20. STOLETÍ OPLETALOVÁ VERONIKA

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Přírodní vědy byly od zaloņení Univerzity Karlovy roku 1348 aņ do vzniku samostatné přírodovědecké fakulty roku 1920 vyučovány předevńím na fakultě filozofické, výuka chemie vńak byla soustředěna na fakultě lékařské. Prŧkopníkem experimentální chemie (a rovněņ fyziky) na praņské lékařské fakultě byl Jan Antonín Scrinci (1697–1773). V letech 1775–1811 přednáńel chemii Josef Gottfried Mikan (1743–1814). Rok před jeho odchodem do výsluņby dońlo dvorským dekretem z 24. září 1810 k oddělení přednáńek chemie od botaniky a jejich prodlouņení na celý studijní rok. Prvním profesorem nově zřízené stolice obecné a lékárnické chemie se stal magistr farmacie Josef von Freysmuth (1786–1819). V jeho díle pokračoval Adolf Martin Pleischl (1787–1867). Reformátorem výuky chemie v celé monarchii byl Joseph Redtenbacher (1810–1874). Ve spolupráci s internistou J. Oppolzerem prosadil v roce 1845 otevření laboratoře pro chemicko-klinická vyńetřování a patologickou chemii ve vńeobecné nemocnici. Od roku 1846 vedl tuto laboratoř Josef Udalrich Lerch (1816–1892). K rozvoji samostatného studia chemie významně přispělo i zavedení doktorátu chemie, který směla Univerzita Karlova udělovat od roku 1812. Od počátku ńkolního roku 1849/50 byla výuka chemie spolu s přírodovědnými obory přenesena z lékařské na filozofickou fakultu. Význam chemie na filozofické fakultě vzrostl, kdyņ tam bylo přeneseno studium farmacie z medicíny. Podle výnosu z ministerstva z roku 1850 bylo studium farmacie stanoveno na dva roky. Po odchodu Redtenbachera do Vídně byla na filozofii otevřena stolice obecné a farmaceutické chemie, kterou vedl Friedrich Rochleder (1819–1874). Po jeho odchodu v roce 1869 zŧstala stolice chemie na filozofické fakultě neobsazena a vystřídalo se na ní několik učitelŧ. Výuka chemie pro mediky probíhala na filozofické fakultě jen krátce, protoņe 1. 6. 1872 byly na vńech lékařských fakultách v monarchii zřízeny katedry uņité chemie a lékařská chemie se od té doby rozvíjela více méně samostatně. Osobností spojující chemii na filosofické fakultě s chemií na lékařské fakultě byl výńe zmíněný J. U. Lerch. V roce 1882 byla praņská univerzita rozdělena na českou a německou. Na české univerzitě řídil chemické laboratorium od roku 1882/83 profesor Vojtěch Šafařík (1829– 1902). Ńafařík se o rozvoj oboru na fakultě zaslouņil předevńím tím, ņe prosadil 38

jmenování tří mimořádných profesorŧ, kteří se pak stali řediteli nových ústavŧ vzniklých z pŧvodního chemického laboratoria. Laboratoř pro chemii obecnou, anorganickou a analytickou vedl nejprve Bohuslav Brauner (1855–1935). V roce 1909 ji rozdělil na dvě oddělení (pak ústavy): sám si ponechal řízení oddělení chemie anorganické a analytické, oddělení chemie organické svěřil Bohuslavu Raýmanovi (1852–1910). Laboratoř (později ústav) pro chemii farmaceutickou a aplikovanou vedl od roku 1892 August Bělohoubek (1847–1908). Roku 1920 vzniká samostatná přírodovědecká fakulta, na níņ přechází i studium chemie z fakulty filosofické. Na nové fakultě byla zahájena výuka jiņ v zimním semestru ńkolního roku 1920/21. V prvním semestru bylo zapsáno 717 posluchačŧ přírodních věd a matematiky a 130 posluchačŧ farmacie. Postupně dochází k dalńí specializaci a dělení pŧvodních chemických ústavŧ. Z Braunerova ústavu se v roce 1924 oddělil ústav pro chemii fyzikální a o rok později se osamostatnil ústav pro chemii analytickou. Po Bělohoubkovi vedl chemicko-farmaceutickou laboratoř od roku 1911 krátce jeho ņák Bohumil Kuţma (1873–1944), který vńak odeńel během roku na techniku do Brna. Ve vedení laboratoře ho vystřídal František Plzák (1877–1944) a později Jan Stanislav Štěrba-Böhm (1874–1938). Dynamický rozvoj přírodovědecké fakulty byl přeruńen světovou hospodářskou krizí a uzavřením českých vysokých ńkol v době nacistické okupace V květnu 1945 učitelé za pomoci studentŧ urychleně obnovovali provoz v ústavech a laboratořích, a tak mohl být 1. června 1945 zahájen mimořádný letní semestr. Brzy vńak do ņivota fakulty zasáhly politické události, které na dlouhých 40 let ovlivnily osudy Československa. Zákonem o vysokých ńkolách ze dne 18. května 1950 byly příbuzné vědní obory sloučeny a místo dosavadních ústavŧ vznikly katedry. Na ústavu farmaceutické chemie přednáńel v poválečném období Svatopluk Marek (1899-1986), ale byl velmi vytíņen svými funkcemi na ministerstvu zdravotnictví. Prakticky za něj přednáńel a v letech 1950-1952 katedru vedl pozdějńí profesor Antonín Jindra (1914–1986 ). Bohuņel v roce 1952 bylo farmaceutické studium na Univerzitě Karlově ukončeno a farmaceutická chemie se mohla nadále rozvíjet pouze na farmaceutických fakultách v Brně a Bratislavě. Od roku 1969 se stala významným centrem dalńího rozvoje farmaceutické chemie nově vzniklá Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. 1. Kolektiv autorŧ: Dějiny Univerzity Karlovy I. – IV. Karolinum, Praha 1995 – 1998. 2. Historie katedry analytické chemie PřF UK [online], [cit. 2009-06-08], Dostupné z: http://www.natur.cuni.cz/~analchem/historie.html.

39

40

Krátká sdělení

41

42

S-1

KRUHOVÁ TRANSFORMACE KYSLÍKEM PŘEMOSTĚNÝCH BIGINELLIHO PYRIMIDINŦ SVĚTLÍK JAN, VEIZEROVÁ LUCIA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nuleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Byla studována reaktivita dvou podobných derivátŧ 2,6-methano-1,3,5-benzoxadiazocinu 1 a 2 vŧči hydrazinu. V prvém případě dochází k očekávanému přeruńení oxa-cyklického fragmentu a tvorbě přísluńného pyrazolo[3,4-d]pyrimidinu 3. Relativní konfigurace na přítomných třech

EtO2C

NH

O Me

O

MeO2C

N H

NH

O

1

MeO2C

O

N H

2

NH

HN N H

O

OH

H

N Me H

3

O

stereogenních atomech byla snadno určena pomocí 1D NOESY experimentu. Naproti tomu kyslíkem přemostěný pyrimidin 2 se chová odlińně, i kdyņ studovaná přeměna je opět doprovázena otevřením kyslíkového mŧstku. Na transformaci se podílí obě esterové funkce, přičemņ CH2 skupina se změnila v olefinický =CH- methin. Tím se nabízí pro cyklisační produkt dvě moņnosti, 4 a 5. Je patrné, ņe pouņití dostupných 1D a 2D 1H- a 13C-NMR technik

H2N HO

O

OH

O

NH

N N H

OH

HN HN

4

O HO

NH N H

5

O

neposkytne pozitivní odpověď. Konečné rozhodnutí bylo moņno učinit aņ na základě 1H-15N heteronukleární korelační spektroskopie. Vskutku 1H-15N g-HMBC experiment odhalil vícero cenných korelací, které dovolily stanovit izolovaný produkt jako 6-amino-7-hydroxy-4-(2hydroxyfenyl)-4,6-dihydropyrido[4,3-d]pyrimidin-2,5-(1H,3H)-dion 4. Zároveņ v kombinaci s 1H15 N HSQC spektrem byly vńem dusíkovým atomŧm v molekule přiřazeny odpovídající chemické posuny. Práce byla podpořena granty VEGA #1/4299/07 a 1/4298/07

43

S-2

FOTODYNAMICKÁ TERAPIE S VYUŢITÍM AZAFTALOCYANINOVÝCH BARVIV ZIMČÍK PETR, MILETÍN MIROSLAV, NOVÁKOVÁ VERONIKA, KOPECKÝ KAMIL Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Práce nańí skupiny se delńí dobu zabývá vývojem nových fotosensitizérŧ (PS) pro fotodynamickou terapii (PDT). Základem PDT je schopnost PS absorbovat světelnou energii a předat ji na okolní kyslík, z něhoņ vytváří reaktivní singletový kyslík odpovědný za destrukci cílené (nádorové) tkáně. Během práce na derivátech azaftalocyaninŧ (AzaPc) jsme definovali základní vztahy mezi strukturou a fotofyzikálními vlastnostmi látek, coņ nám umoņnilo racionálně navrhnout nové PS. Nevýhodou AzaPc je silně lipofilní makrocyklické jádro, které neumoņņuje rozpustnost ve vodě. Problém s aplikací těchto PS se proto dá řeńit několika zpŧsoby. Jedním z nich je inkorporace lipofilních látek (1) do vhodných nosičových systémŧ, jako např. liposomy. Tato moņnost byla zkoumána a nalezena jako velice vhodná. V současné době je dále rozvíjena nadějná aplikační forma mikroemulzí. Dalńí moņností je spojení účinného PS s nosičem (např. oligosacharidy, estrogeny apod.). Pro tuto moņnost jsme vyvinuli PS 2 s optimálními fotofyzikálními vlastnostmi. Rozpustnost ve vodě lze docílit zavedením hydrofilních skupin, zejména nabitých, na periferii makrocyklu. Tak byly připraveny a testovány látky s kvarterními ammoniovými skupinami (např. 3). Látka 3 nevykazovala ņádnou toxicitu na buņkách Hep2 bez ozáření aņ do maximální testované koncentrace 200 μM, zatímco její fotodynamická aktivita po ozáření světlem (λ>640 nm) se projevila s IC50 16 nM. Zdá se proto, ņe AzaPc by mohli mít velice výhodný terapeutický index. Práce byla podporována Výzkumným záměrem MSM002160822.

44

S-3

BIOANALYTICKÝ PŘÍSTUP K VÝVOJI NOVÝCH LÉČIV ZE SKUPINY AROYLHYDRAZONOVÝCH CHELÁTORŦ ŢELEZA KOVAŘÍKOVÁ PETRA 1, STARIAT JÁN 1, KLIMEŃ JIŘÍ 1, HRUŃKOVÁ KATEŘINA2, VÁVROVÁ KATEŘINA2, ŃIMŦNEK TOMÁŃ3 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a 2

3

kontroly léčiv, Katedra anorganické a organické chemie, Katedra biochemických věd, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Biokompatibilní chelátory ņeleza odvozené od aroylhydrazonu vykazují řadu zajímavých farmakologických účinkŧ (cytoprotektivní, antioxidační, antiproliferativní). Zejména salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazon (SIH) pak prokázal významný protektivní účinek proti oxidačnímu stresu in vitro a antracyklinové kardiotoxicitě in vivo. Pilotní farmakokinetická studie této a dalńí příbuzné látky vńak odhalila poměrně krátký eliminační poločas (cca 15 a 27 min), coņ představuje významnou limitaci pro jejich dalńí eventuální vývoj. Zároveņ byla ve vzorcích z farmakokinetického experimentu prokázána přítomnost produktŧ ńtěpení hydrazonové vazby těchto léčiv, coņ naznačuje ņe omezená stabilita této části molekuly by mohla být (spolu)zodpovědná za krátký biologický poločas látek. Dalńí část studie byla proto zaměřena na studium stability vybraných aroylhydrazonŧ v plasmě a dalńích relevantních biomateriálech (ultrafiltrát plasmy, PBS, roztok albuminu, buněčná média) s cílem sledovat moņný vliv komponent tohoto biologického prostředí na stabilitu aroylhydrazonŧ. V této části bylo zjińtěno, ņe ačkoliv jsou tyto látky při tělesné teplotě stabilní v PBS, podstupují dramaticky rychlý rozklad v plasmě. Přítomnost proteinŧ přitom signifikantně katalyzuje hydrolytický rozklad hydrazonové vazby, avńak i nízkomolekulární komponenty se jistou měrou podílejí na uvedeném jevu. V návaznosti na tyto výsledky byla cílenou obměnou struktury připravena série nových analogŧ odvozených od aromatických ketonŧ s cílem připravit nové deriváty, které by vykazovaly vyńńí stabilitu v plasmě a biologickém matriálu, coņ by mohlo pozitivně ovlivnit farmakokinetický profil těchto látek. Výsledky stabilitní studie v plasmě ukázaly, ņe vńechny připravené analogy jsou stabilnějńí (2-9x) neņ SIH. Hodnocení ochrany srdečních buněk před modelovým oxidačním stresem navíc ukázalo, ņe tyto látky mají srovnatelnou nebo vyńńí účinnost neņ SIH. Hodnocení antiproliferativní aktivity pak prokázalo u větńiny nových derivátŧ jeńtě vyńńí selektivitu pŧsobení vŧči nádorovým v porovnání s nenádorovými buņkami neņ v případě SIH.

Práce byla vypracována za 124307/C/2007.

podpory Výzkumného záměru MSM0021620822 a GAUK

45

S-4

HPLC METODA PRO SLEDOVÁNÍ KINETIKY ODBOURÁVÁNÍ POTENCIÁLNĚ ULTRAKRÁTCE PŦSOBÍCÍCH BETALYTIK OPATŘILOVÁ RADKA1, BARTOŃOVÁ LADISLAVA2, MANOVÁ MARTINA1, BERÁNKOVÁ KLÁRA2, MOKRÝ PETR1 1

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected] 2

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Palackého 1-3, 612 43 Brno

Látky hydrochlorid 2–hydroxy(3-terc.butylamino)propyl-4–(butoxykarbonyl) -amino ester kyseliny benzoové s pracovním označením 444 a látka hydrochlorid 2– hydroxy(butylamino)propyl-4–(butoxykarbonyl)-amino ester kys. benzoové (44Bu) byly syntetizovány na Ústavu chemických léčiv FaF VFU Brno jako potenciální antagonisté betaadrenergních receptorŧ s ultrakrátkým účinkem. Obě látky mají chirální centrum, a proto byly syntetizovány jako racemát a také byly připraveny jejich R- a S- formy stereospecifickou syntézou. Cílem práce bylo sledovat kinetiku odbourávání v pokusu in vivo těchto dvou prostorově odlińných molekul a jejich obou izomerŧ. Pro stanovení obsahu látek byla vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) na reverzní fázi. Detekce byla prováděna pomocí DAD detektoru při 270 nm. Mobilní fáze acetonitril:voda (60:40), případně methanol:voda (85:15) dle zvolené stacionární fáze. Byl zjińtěn limit detekce a limit kvantifikace. Experiment byl proveden in vivo na laboratorních potkanech kmene Wistar. Testované látky 444, 44Bu a jejich izomery byly zvířatŧm aplikovány v dávce 1,5 mg.kg-1 do vena jugularis. Ve 2, 5, 10, 15 a 20 minutě byla pokusným laboratorním zvířatŧm odebírána krev. Po extrakci látky z krve byla zjińtěna jejich koncentrace. Byl zjińtěn a potvrzen předpoklad, ņe prostorové uspořádání molekuly vede k odlińné kinetice odbourávání nejenom obou racemátŧ látek, ale i jejich izomerŧ. Předpoklad, vycházející z chemické struktury a farmakologických studií, ņe by koncentrace látek měly dosáhnout jiņ po několika minutách po aplikaci poloviny pŧvodní koncentrace v krvi – předpokládaný ultrakrátký účinek – se neprokázal. I po 20 minutách bylo v krvi zjińtěno více neņ 60% aplikované dávky látky v nezměněné formě. Studie byla podpořena grantem GA ČR č. 305/06/0863

46

S-5

ZIRKONIOVÉ STACIONÁRNÍ FÁZE V ANALÝZE IBUPROFENU RADIM KUČERA, JIŘÍ KLIMEŃ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové;

Sledování jakosti účinných látek a z nich vyrobených léčivých přípravkŧ je základním předpokladem kvalitní terapie. Přítomnost nečistot (příbuzných látek, degradačních produktŧ) znamená vņdy sníņení kvality a účinnosti léčivé látky nebo léčivého přípravku. V současné době zaujímá HPLC v oblasti analýzy léčiv dominantní postavení. Větńina separací je realizována na silikagelových reverzních fázích. Chemické procesy uplatņující se při separaci látek jsou dnes jiņ velmi dobře prostudovány. Stejně tak jsou známy přednosti i nevýhody tohoto materiálu. Za hlavní nevýhodou silikagelových reverzních fází je moņno povaņovat jejich omezenou chemickou a tepelnou stabilitu. Ačkoliv díky zdokonalení výrobních postupŧ je dnes moņné získat chemicky i tepelně odolnějńí silikagelové sorbenty, stále probíhá výzkum mapující moņnosti uplatnění jiných materiálŧ pro výrobu chromatografických kolon. Pozornost je věnována mimo jiné i oxidu zirkoničitému, který se zdá být vhodnou alternativou silikagelu. Reverzní fáze na bázi ZrO2 mají výbornou chemickou a tepelnou stabilitu a lińí se od silikagelových v retenci i selektivitě. Tyto rozdíly vyplývají z odlińných chemických vlastností obou materiálŧ [1,2] Nańe pozornost byla zaměřena na moņnosti vyuņití odlińných vlastností zirkoniových stacionárních fází ve farmaceutické analýze. Konkrétně jsme se zabývali nesteroidním antiflogistikem ibuprofenem a jeho příbuznými látkami a degradačními produkty. Ibuprofen, (2RS)-2-(4-isobutylfenyl)- propanová kyselina, byl zaveden do terapie na sklonku ńedesátých let a v současné době patří stále mezi nejuņívanějńí OTC léčiva.

[1] J. Nawrocki, C. Dunlap, A. McCormick, P. W. Carr, J. Chromatogr. A 1028 (2004) 1–30. [2] J. Nawrocki, C. Dunlap, J. Li, J. Zhao, C. V. McNeff, A. McCormick, P. W. Carr, J. Chromatogr. A 1028 (2004) 31–62.

Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.

47

S-6

PRÍPRAVA (R)- a (S)-ENANTIOMÉROV ZLÚČENÍN TYPU ARYLOXYAMINOPROPANOLU ČIŅMÁRIKOVÁ RUŅENA, BRUCHATÁ KATARÍNA, ŃMÁTRALOVÁ DANA, JINDRA VALENTOVÁ Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutickej fakulty UK, Bratislava, Odbojárov 10 [email protected]

Stereogénne centrum prítomné na uhlíku postranného reťazca v ńtruktúre aryloxyaminopropanolov podmieņuje prítomnosť dvoch (R) a (S)-enantiomérov, ktoré sa líńia vo farmakologických, farmakokinetických a toxikologických vlastnostiach. Jednou z metód, ktorou je moņné pripraviť jednotlivé enantioméry je stereoselektívna syntéza. Z mnoņstva sledovaných stereoselektívnych syntéz (1) bola ńtudovaná u vybraných aryloxyaminopropanolov syntéza pomocou [N,N´-bis(3,5-di-terc-butylsalicylidén)-1,2cyklohexándiamináto(II-)]kobaltu(II) tzv. Jacobsenovho katalyzátora, v ktorom naviazaný organický ligand môņe byť v stereochemickej konfigurácii (R,R) alebo (S,S) (2).

Neúčinná forma katalyzátora, v ktorej kobalt má oxidačné číslo II bola počas reakcie aktivovaná jednoelektrónovou oxidáciou kobaltu vhodným aniónovým ligandom (napr. acetátovým zvyńkom). Jacobsenov katalyzátor v tomto aktivovanom stave hydrolyticky ńtiepi racemický epoxid na enantiomérnu formu (R)-(-)- a (S)-(+)-epoxidu a (R)-(-)- a (S)-(+)-etán-1,2-diolu v závislosti od pouņitého katalyzátora (obr.). Ńtruktúra enantiomérneho pripraveného epoxidu bola sledovaná pomocou 1H-NMR spektier za pouņitia posuvného činidla tris[3-(heptafluoropropylhydroxymetylen)-(+)-(1R)-kamforato]európia(III) a ńtruktúra finálnych báz a solí s kyselinou fumárovou bola potvrdená optickou otáčavosťou a chromatografickými metódami (HPLC, TLC). Výhodnou sa ukázala chromatografia na tenkej vrstve s chirálnym selektorom s kyselinou L-asparágovou. Literatúra: Čiņmáriková, R.,Valentová J., Hutt, A., Sedláková, S.: Čes. slov. Farm. 54, 201-206 (2005). Schaus, E. a kol. J.Am.Chem. Soc. 124, 1307-1315 (2002). Práca bola realizovaná s podporou grantových projektov 1/4300/07, 1/3416/06 VEGA Ministerstva ńkolstva SR a grantu Univerzity Komenského 90/ 2009 48

S-7

VÝVOJ NOVÝCH REAKTIVÁTORŦ ACETYLCHOLINESTERÁZ - ANTIDOT UŢÍVANÝCH V PŘÍPADĚ OTRAV NERVOVĚ PARALYTICKÝMI LÁTKAMI KUČA KAMIL, 1,2 MUSÍLEK KAMIL, 2 JUN DANIEL, 1,2 POHANKA MIROSLAV, 1 KARASOVA JANA,2 CABAL JIŘÍ, 2 KASSA JIŘÍ, 2 HRABINOVÁ MARTINA,1 STODŦLKA PETR 1

1

2

Centrum pokročilých studií a Katedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hrade Králové, Česká republika

Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesterázy (AChE; EC 3.1.1.7) je časově velmi náročný proces. Během posledních pěti let bylo ze stovek laboratorně připravených potenciálních reaktivátorŧ AChE získáno pět perspektivních (K027, K048, K074, K075 a K203), které jsou v současné době celosvětově testovány. Z těchto pěti reaktivátorŧ lze vyzdvihnout oximy K027 a K203. První zmíněný je dle současných výsledkŧ na tuzemských i zahraničních pracovińtích zvaņován jako náhrada obidoximu pro léčbu otrav organofosforovými pesticidy. Druhý oxim K203 je s ohledem na nízkou toxicitu v porovnání s trimedoximem a obidoximem v současnosti nejlepńím kandidátem pro nahrazení obidoximu pro léčbu intoxikací zpŧsobených tabunem. Díky výjimečnosti těchto reaktivátorŧ AChE by měly být obě látky v budoucnu podrobněji testovány za účelem jejich zavedení do praxe, a to nejen vojenské ale i civilní.

Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru Ministerstva obrany České republiky – FVZMO0000501.

49

S-8

ACYLATED HYALURONAN BY LOWER FATTY ACIDS: NEW SYNTHETIC APPROACH, STRUCTURE EVALUATION, PHYSICO-CHEMICAL PROPERTIES AND PRIMARY BIOLOGICAL DATA PALEK LUKÁŃ 1, VELEBNÝ VLADIMÍR 1 1

CPN spol. s r.o., Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč [email protected]

Introduction. Hyaluronan itself exhibits excellent biological properties that make it a candidate for use in cosmetic, dermatologic and internal medical applications as either active compound or adjuvant with excellent biocompatibility. Esterification or acylation is very mild chemical modification that gives biocompatible products with intermediate to fast decomposition in vivo. Another advantage of desired structures is in their probable ability to form spheric-shaped aggregates in water environment and in their surface activity. Results and Discussion. Yielded hyaluronan derivatives have degree of substitution ranging between 10 % and 100 % of all dimer units for hexanoic and decanoic acid acylated hyaluronan and 10 % to 60 % for hexadecanoic acid acylated hyaluronan, which was confirmed by 1D and 2D NMR spectroscopy. Prepared derivatives, especially those with higher degree of substitution exhibit very interesting physico-chemical properties, for example change in solubility in organic solvent. As a result of solubility study it is clear that with increasing lipophilic chain length decreases solubility in water whereas solubility in mixtures of organic solvents is increased as well as higher degree of substitution increases the same. Highly substituted derivatives with the longest chain that were assayed are poorly soluble in water whereas almost freely soluble in water/organic solvent mixtures. Interestingly, none of prepared derivatives is soluble in pure organic solvent, probably due to presence of sodium carboxylate in the molecule. Finally, viability in vitro experiments on 3T3 fibroblast cultures were performed and showed good results. It was found that the derivatives do not decrease the cell viability but surprisingly the viability is slightly increased. Mentioned facts are good starting point for further research work in both chemistry and biology fields.

50

S-9

TANDEMOVÉ TECHNIKY V HPLC BIOANALÝZE LÉČIV: VÝZNAM OPTICKÝCH DETEKTORŦ PRO IDENTIFIKACI STRUKTURY METABOLITŦ LÉČIV NOBILIS MILAN1,2, VYBÍRALOVÁ ZUZANA1, ČESLOVÁ LENKA3, HOLČAPEK MICHAL3 1

2

3

Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR, Heyrovského 1207, CZ-500 02 Hradec Králové. [email protected] Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerizity Karlovy, Heyrovského 1203, CZ-500 02 Hradec Králové Katedra analytické chemie, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 95, CZ532 10 Pardubice

Tandemová spřaņení separační instrumentální techniky (HPLC) s rŧznými typy detektorŧ za sebou (hyphenated technologies) se často vyuņívají v bioanalýze léčiv a jejich metabolitŧ. Pokud studujeme osud nového potenciálního léčiva v organismu, musíme obvykle v analyzované komplexní biomatrici identifikovat chemickou strukturu produktŧ první a druhé fáze biotransformace léčiva. Tomuto poņadavku větńinou vyhovuje tandemové spojení HPLCMS/MS, které vyuņívá vysokou separační účinnost HPLC a detekční sílu hmotnostního spektrometru. Hmotnostní spektrometr je obecně povaņován za nejuniverzálnějńí nástroj pro identifikaci a stanovení látek neznámé struktury. Existuje vńak řada dŧvodŧ, proč je výhodné mezi HPLC a MS vkládat dalńí detektory pracující na jiných fyzikálních principech (fotodiodearray, fluorescenční, polarimetrický detektor, detektor cirkulárního dichroismu). Hmotnostním spektrometrem například nemŧņeme vyřeńit strukturu polohových izomerŧ. Pozici substituentŧ potvrzujeme pomocí NMR-spekter a dalńí cenné analytické informace poskytne spektrální analýza fotodiode-array detektorem v kombinaci s chromatografickým chováním jednotlivých polohových izomerŧ. Separace enantiomerŧ vyņaduje pouņití chirální kolony a k dalńí charakterizaci rozdělených enantiomérŧ vyuņíváme polarimetrický nebo CD-detektor. Rozlińení biotransformačních produktŧ O- a N-desmethylace některých léčiv, které mají stejné molekulové hmoty, usnadņuje studium ultrafialových a emisních fluorescenčních spekter získaných z fotodiode-array a fluorescenčního detektoru, které byly tandemově vřazeny mezi HPLC a MS. Na řadě dalńích příkladŧ bude demonstrován význam tandemového spojení HPLC s rŧznými detektory pro identifikaci struktury metabolitŧ první a druhé fáze biotransformace nových léčiv. Citace : [1] Císař P., Nobilis M., Vybíralová Z., Holčapek M., Kolářová L., Pour M., Kuneš J., Klimeš J., J. Pharm. Biomed. Anal. Vol. 37/5 (2005) 1059-1071. [2] Nobilis M., Jira T., Lísa M., Holčapek M., Szotáková B., Lamka J., Skálová L., Journal of Chromatography A 1149 (2007) 112-120 [3] Nobilis M., Pour M., Pavlík J., Ńenel P., Kuneń J., Voprńalová M., Kolářová L., Holčapek M., Journal of Chromatography B 853 (2007) 10-19 [4] Holčapek M., Kolářová L., Nobilis M., Analytical and Bioanalytical Chemistry 391 (2008) 59-78 Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM 0021620822

51

S-10

STANOVENÍ POTENCIÁLNÍCH LÉČIV POMOCÍ HPLC A CE V KREVNÍ PLAZMĚ MARTINA MANOVÁ1, RADKA OPATŘILOVÁ1, LADISLAVA BARTOŃOVÁ2 1

Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, email: [email protected] 2 Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno V rámci analytické sekce na ústavu chemických léčiv probíhá hodnocení analytických vlastností nově připravených sloučenin – potenciálních léčiv, příp. hodnocení biologických vlastností in vitro separačními analytickými metodami a to HPLC (high performance liquid chromatography) a kapilární elektroforézou (CE– capilary electrophoresis). Studované látky jsou N-isopropyl-(2RS)-[2-hydroxy-3-(1-naftyloxy)propyl] amoniumchlorid (R,S-propranolol, S-propranolol) a izomery nově syntetizovaných látek označené pracovním názvem 444 a 44Bu. Látky jsou ze skupiny potenciálních léčiv vyuņívaných v kardiologii pro zvládnutí akutních stavŧ. OH O

O

H Cl + CH 3 N H

HN

O

OH O

O

CH CH 3 3

H Cl + N

CH3

H

CH 3

HN

O

O

CH3

O

Chemická struktura látky 444

Chemická struktura látky 44Bu

V první fázi práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení propranololu, látek 444 a 44Bu kapilární elektroforézou i HPLC. Byly sestrojeny kalibrační křivky vńech tří látek pro HPLC a CE. V dalńí fázi práce, bylo vyzkouńeno několik metod pro extrakci stanovovaných látek z krve pokusných zvířat. Pokusné skupině potkanŧ kmene Wistar samčího pohlaví bylo aplikováno léčivo (propranolol, látka 444) a ve 2-3 minutě jim byla odebrána krev. Vzorky byly dále upraveny: vytřepány do rŧzných rozpouńtědel (acetonitrilu, acetonu, dichlormethanu, ethylacetátu, chloroformu) odpařeny a následně rozpuńtěny v methanolu. Byla změřena koncentrace léčiva pomocí HPLC i CE. Výsledky byly zpracovány a byla určena nejvhodnějńí metoda extrakce potencionálních léčiv z krve pokusných zvířat. Tato práce vznikla za podpory grantu IGA VFU Brno č.140/2008/FaF

52

S-11

SLEDOVANIE ANTIOXIDAČNÝCH VLASTNOSTÍ VYBRANÝCH NÁPOJOV POMOCOU VOLTAMPÉROMETRICKÝCH METÓD MILAN VALACH Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Antioxidanty chránia ľudský organizmus pred ńkodlivými vplyvmi vonkajńieho prostredia pričom svojim pôsobením neutralizujú voľné radikály a tak majú výrazne protektívne a imunostimulačné účinky. Hodnotenie a porovnávanie vlastností antioxidantov je vysoko aktuálna tematika vďaka hojnému výskytu ochorení a zdravotných problémov, ktoré sú vyvolávané prítomnosťou voľných radikálov. Pri sledovaní redoxne aktívnych látok nachádzajú praktické uplatnenie voltampérometrické metódy najmä kvôli pomerne nízkej finančnej náročnosti a popri tom poskytujú analyticky komplexnejńie informácie o vlastnostiach sledovaných látok. Konkrétne boli v práci pouņité cyklická voltampérometria (CV) a diferenčná pulzová voltampérometria (DPV) na tuhých elektródach. Porovnávané boli antioxidačné vlastnosti reálnych vzoriek vín, čajov (Obrázok 1), kávy a ovocných ńtiav. Pouņité voltampérometrické metódy sa osvedčili na rýchle „screeningové― hodnotenie obsahu látok s antioxidačnými účinkami v reálnych vzorkách nápojov. 18

8 7

15

6 12

5

I [µA]

I [µA]

4 3

Mentha x piperita cv. ´Perpeta´ Mentha spicata var. crispa Mentha longifolia var. lavanduliodora

Frankovka modrá Müller -Thurgau

9 6

2 1

3

0 0

-1 -0,4

-0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

-0,4

E [V]

-0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

E [V]

a)

b)

Obrázok 1: Porovnanie prúdových odoziev vzoriek nameraných pomocou DPV a) červené-ho a bieleho vína pri pH 3,1; b) rôznych druhov mätových zápar pri pH 6,0.

Táto práca s podporou grantu MŠ SR VEGA (projekt č. 1/4299/07) a grantu FaF UK/11/2009. 53

S-12

KOMPLEXY DMSA BENKOVSKÝ IVAN , STANÍK ROMAN , HOSTINSKÁ IVETA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10 832 32 Bratoslava; [email protected]

Intenzita

Kyselina mezo-2,3-bis(sulfanyl)butándiová, známa, tieņ ako kyselina mezo-2,3dimerkaptojantárová (ďalej iba DMSA) je chelatačné činidlo, pouņívané ako antidódum pri otravách ťaņkými kovmi. V nuklérnej medicíne sa pouņívajú v diagnostike jej komplexy s 99mTc. Predpokladá sa, ņe v budúcnosti môņu byť pouņité jej komplexy s 90Y, 186 Re, 186 Re, 177Lu v terapií. V práci sa autori zamerali na ńtúdium komplexov DMSA s Sn.. Ńtúdoval sa vznik komplexov, ich ńtruktúra, vzávislosti od pH reakčneho prostredia, pomeru Sn a DMSA a čase. Na analýzu vznikajúceho komplexu boli pouņité metódy 1H NMR, 13C NMR, 119Sn NMR, UV1200 VIS, IČ a Ramanová spektrometria. Podtvrdil sa 1000 vznik komplexu pri pH 9, pričom pravdepodobne ide o komplexy typu ML2 a M2L2 800 600

Reálne namerané 1H -NMR spektrum DMSA

400 200 0 6

5

4

3

2

1

8000

0

7000 Intenzita

ppm

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

100

8

7

6

5

4

3

2

1

0

ppm Intenzita

80 60 40 20 0 5,0

4,5

4,0

3,5

ppm

Reálne namerané 1H -NMR spektrum Komplexov Sn-DMSA v D2O – detaily

Práca bola vypracovaná za podpory grantu MŃ SR VEGA č. 1/4299/07

54

3,0

2,5

2,0

S-13

KUMARÍNY - OBSAHOVÉ LÁTKY PHILADELPHUS TENUIFOLIUS RUPR. et MAXIM. GRANČAI DANIEL, VAĽKO VOJTECH Katedra farmakognózie a botaniky, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR, [email protected]

Prírodné liečivá majú v súčasnej medicíne nezastupiteľné miesto. Moderný výskum sa opäť po určitej dobe vracia k rastlinnému materiálu, ktorý je i v dneńnom modernom výskume liečiv ekonomicky lacnejńím a mnohokrát i ľahńie dostupným zdrojom biologicky účinných látok. Z hľadiska obsahových látok sa do pozornosti dostávajú aj také rastliny, ktoré boli doteraz povaņované len za okrasné alebo vyuņiteľné len pre technické účely. Medzi takéto patria aj rastliny rodu Philadelphus L. (pajazmín) z čeľade Hydrangeaceae. Pajazmíny sú obľúbené okrasné kry. Pestujú sa najmä pre svoje bohaté, príjemne voņajúce biele kvety. Existuje veľké mnoņstvo druhov, variet a kultivarov, ktoré sa líńia vzhľadom, zafarbením kôry, olistením, súkvetím a vôņou kvetov. Po zistení cytotoxickej, imunomodulačnej, antibakteriálnej a antiradikálovej aktivity rastlinného druhu Philadelphus coronarius L. sme sa začali venovať aj iným druhom tohto rodu. Predmetom záujmu sa stal Philadelphus tenuifolius Rupr et Maxim. Listy rastliny Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim. boli zozbierané v Arboréte Mlyņany (Ústav dendrobiológie SAV). Po usuńení pri laboratórnej teplote a pomletí boli extrahované v Soxhletovej aparatúre postupne petroléterom, chloroformom a metanolom aņ do úplného vylúhovania a zahustené na rotačnej vákuovej odparovačke do sucha. Zvyńok drogy sa opakovane extrahoval 30 minút do úplného vylúhovania horúcou vodou. Vodný extrakt sa vytrepal do n-butanolu a odparil do sucha. Predmetom náńho záujmu bol chloroformový extrakt. Na jeho delenie sa pouņila kolónová chromatografia na silikagéli. Vyvýjacia sústava na kolónovú chromatografiu bola kombinovaná podľa polarity a pohyblivosti chromatografovaných látok. Chromatografickými metódami sa získali a na základe porovnania niektorých fyzikálnochemických parametrov (teplota topenia, UF, IČ) so ńtandardami, sa identifikovali dva kumaríny – umbeliferón a eskulín. Izolované látky boli z tohto druhu získané prvýkrát.

Glc-O HO

O

O

HO

umbeliferón

O eskulín

Práca vznikla za podpory grantovej úlohy VEGA 1/4289/07.

55

O

S-14

OBSAHOVÉ LÁTKY LATHRAEA SQUAMARIA L. DAŅKOVÁ IVANA1, ŃVAJDLENKA EMIL1, ŅEMLIČKA MILAN1, BARTL TOMÁŃ2, FERREIRA MARIA JOSÉ UMBELINO3 1

2

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, ČR; [email protected] 3

University of Lisbon, Faculty of Pharmacy, Centro de Estudos de Ciências Farmaceuticas, Av. das Forças Armadas, 1600-083 Lisbon, Portugal

Lathraea squamaria L., podbílek ńupinatý (Orobanchaceae, dříve Scrophulariaceae), je vytrvalá holoparazitická rostlina, cizopasící na kořenech předevńím listnatých stromŧ a keřŧ, zřídka na kořenech jehličnanŧ. Vyskytuje se ve dvou poddruzích, a to L. squamaria subsp. squamaria a L. squamaria subsp. tatrica Hadač. Fytochemická analýza tohoto druhu není dostatečná, některé významné obsahové látky doposud nebyly identifikovány. Z dostupné literatury je u podbílku ńupinatého známa přítomnost zejména iridoidních glykosidŧ, dále byly ve frakci po hydrolýze identifikovány fenolické kyseliny (např. kyselina kávová, p-kumarová, protokatechová, aj. O léčebném vyuņití se literární zdroje zmiņují jen velmi okrajově. Právě nedostatek údajŧ o chemickém sloņení rostliny a jejím moņném léčebném vyuņití dal podnět ke vzniku této experimentální práce. Rostlinný materiál obou zmíněných poddruhŧ byl po sběru očińtěn, lyofilizován a rozdělen na jednotlivé části. Tyto byly následně extrahovány methanolem za podpory ultrazvuku. Základní fytochemická analýza připravených methanolických extraktŧ byla prováděna pomocí HPLC na reverzní fázi. Bylo zjińtěno podobné kvalitativní sloņení extraktŧ z jednotlivých částí rostlin i při porovnání obou poddruhŧ. Podařilo se prokázat přítomnost iridoidního glykosidu aukubinu a dále volné kyseliny benzoové, která doposud nebyla v této rostlině popsána. Bylo provedeno rovněņ orientační stanovení obsahu obou látek. Nejvyńńí mnoņství aukubinu i kyseliny benzoové bylo zaznamenáno v květech. Při dělení extraktŧ na analytické koloně byla ve vńech částech rostlin zjińtěna přítomnost dosud neurčených látek, jejichņ elektronová spektra vykazují podobnost se spektry látek typu fenylpropanoidních glykosidŧ, odvozených od kyseliny kávové. Pro izolaci byl připraven methanolický extrakt nadzemní části Lathraea squamaria v Soxhletově extraktoru. Pomocí preparativní kapalinové chromatografie byla izolována látka, která byla na základě shody elektronového spektra, retenčního času a společného nástřiku se standardem identifikována jako acteosid (= verbascosid). Totoņnost této látky byla následně potvrzena pomocí MS a 1Ha 13C-NMR. U obou poddruhŧ podbílku byla zjińtěna přítomnost dalńích látek s předpokládanou strukturou fenylpropanoidního glykosidu. Na jejich bliņńí identifikaci se v současné době dále pracuje. Acteosid i kyselina benzoová byly u tohoto druhu popsány poprvé. NMR spektra byla naměřena ve spolupráci s pracovištěm Farmaceutické fakulty Lisabonské univerzity, Portugalsko 56

S-15

CHEMOMETRICKÉ METÓDY PRI ŠTÚDIU FYZIKÁLNOCHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ FLAVONOIDOV TÓTH JAROSLAV 1, REMKO MILAN 2, NAGY MILAN 1 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava 3; [email protected]

2

Spolu s rozńírením metód molekulového modelovania pri ńtúdiu ńtruktúry liečiv a v oblasti dizajnu liečiv sa vyvíja aj počítačové modelovanie a odhad fyzikálnochemických a biologických vlastností molekúl. Rastie najmä záujem o modelové výpočty týkajúce sa absorpcie, distribúcie, metabolizmu, eliminácie a toxicity (ADME/Tox). Význam týchto metód stúpa najmä vďaka tomu, ņe parametre ADME/Tox je potrebné odhadnúť uņ v úvodných ńtádiách vývoja budúceho potenciálneho liečiva, dokonca uņ pri tvorbe kniņníc pre kombinatórnu chémiu. Dobrá absorpcia liečiva so zapojením pasívnej difúzie v tráviacom trakte je popri vyváņených acido-bázických vlastnostiach daná najmä optimálnou lipofilitou; ďalńími významnými faktormi sú napr. nízka molekulová hmotnosť a malý polárny povrch molekuly. Lipofilita a mnohé ďalńie z týchto faktorov ovládajú aj kinetické a dynamické aspekty účinku liekov v organizme. Aj napriek výraznému rozńíreniu internetu v posledných rokoch, stále nie je dostatočný počet praktických aplikácií, ktoré by pouņívatelia z oblasti dizajnu liekov a farmaceutických disciplín vńeobecne mohli pouņívať bezplatne a online. Aj ich vzájomné porovnanie je väčńinou obtiaņne, dokonca aj pre pouņívateľov s veľkým mnoņstvom dostupných vlastných experimentálnych dát. Najmä komplexná povaha vlastností molekúl, ktoré ovplyvņujú ich správanie v procesoch ADME/Tox je stále výzvou pre vývoj a rozvoj týchto metód. V nańej práci sme teoretickými metódami skúmali súbor 80 derivátov flavónu. Ińlo o látky prírodného i syntetického pôvodu, najmä mnohonásobne substituované hydroxylovou a metoxylovou skupinou. V minulosti sa experimentálne skúmala cytotoxická aktivita týchto látok. Pouņité metódy teoretickej chémie sú zaloņené dvoch princípoch: na teórii neurónových sietí a na postupoch sčítania fragmentových príspevkov. Literatúra: 1. Beutler JA et al.: J. Med. Chem. 41: 2333 (1998). 2. Tóth J et al.: Z. Nat. C. 51: 784 (1996). 3. Tóth J: Štúdium štruktúry a vlastností flavonoidov metódami molekulového modelovania. In: Pokroky vo farmácii 2: Farmakognózia, Bratislava: UK, s. 178-267 (2008), ISBN 978-80-2232462-5. Práca vznikla s podporou grantov agentúry VEGA MŃ SR, č. 1/4301/07 a 1/4289/07. 57

S-16

POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA OBSAHUJÍCÍ THIOKARBONYL PETRLÍKOVÁ EVA 1, WAISSER KAREL 1, PEŘINA MILAN 1, KAUSTOVÁ JARMILA 2,DAHSE HANS-MARTIN 3, MÖLLMANN UTE3 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, [email protected] 2

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro M. kansasii Partyzánské náměstí

7, 70200 Ostrava, 3

Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology Hans Knoell Institute,

Beutenbergstr. 11a, D-07745 Jena, Germany

3-benzyl-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazine-2(3H)-ony 2 a

3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine-

2,4(3H)-dihiony 3 patří mezi sloučeniny vykazující významnou antimykobakteriální aktivitu. O

O

O

P2S5

N R1

O

1

R2

N R1

S

O

O

2

+ R2

S N

R1

S

3

R2

U těchto sloučenin byla testována in vitro biologická aktivita proti Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium avium a dvěma kmenŧm Mycobacterium kansasii. Tato aktivita byla porovnána s aktivitou výchozích 3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine-2,4(3H)-dionŧ 1. Ukázalo se, ņe zavedením síry dońlo k významnému zvýńení účinku. S dobrými výsledky byla téņ testována aktivita proti některým grampozitivním i gramnegativním batkeriím. Ve spolupráci s organizací Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology v Jeně (Německo) byly dále zjińťovány vedlejńí účinky těchto sloučenin. Byla vyhodnocována jejich antiproliferativní aktivita a cytotoxicita. Práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM0021620822 [1] W AISSER, K., PEŘINA, M., KUNEŃ, J., KLIMEŃOVÁ, V., KAUSTOVÁ, J.: 3-Benzyl-2H-1,3benzoxazine-2,4(3H)-diones, new group of antimycobacterial compounds against potentially pathogenic strains. Farmaco 58, 2003, 1137-1149.

58

S-17

ANTIMYKOBAKTERÁLNÍ SALICYLANILIDY, JEJICH IZOSTERY A LÁTKY JIM PODOBNÉ Karel Waisser Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, e-mail [email protected]

Prognózy ze sedmdesátých let, ņe tuberkulóza po roce 2000 se jiņ nebude vyskytovat v prŧmyslově vyspělé části světa, se ukázaly mylné. Příčinou je, ņe tuberkulóza byla vņdy metlou v rozvojových zemích. V této části světa vlivem nedostatečné léčby a ńpatné disciplinovanosti pacientŧ vznikaly rezistentní kmeny vŧči vńem léčivŧm. Při současné migraci obyvatelstva byly přenáńeny i do prŧmyslově vyspělých krajin. Evropu pak ohroņují také multirezistentní kmeny přicházející ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pouze v roce 2005 na tuberkulózu se vyskytovalo 14,6 milionŧ nemocných. Během roku přibylo 8,9 milionŧ nových případŧ a 1,6 milionŧ nemocných zemřelo. Mnoho postiņených nemocí AIDs umírá na mykobakteriální choroby, a to téņ vyvolaných kmeny mykobaktérií o kterých se dříve mylelo, ņe nejsou přenosné na člověka (např. Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare.) Ve vědeckých časopisech proto často vycházely výzvy, aby se farmaceutický výzkum opět vrátil k hledání nových antituberkulotik, zvláńtě pak k hledání léčiv o novém mechanismu účinku, odlińném od látek pouņívaných v praxi. Jako jednou z moņných struktur byly salicylanilidy. V literatuře bylo popsáno, ņe se jedná o inhibitory dvoukomponentového regulačního systému., sloņeného z histidin-proteokinasy a DNA-vazebného proteinu. I kdyņ efekt byl nalezen u grammpozitivních baktérií, bakteriální spektrum salicylanilidŧ je nesmírně ńiroké a zasahuje i mykobakterie, a to i jejich INH rezistentní kmeny. Zjińtění jsme chápali jako výzvu pro nańe pracovińtě (které bylo zaměřeno na vývoj nových antituberkulotik) po pátrání po nových strukturách antimykobakteriálních látek. Salicylanilidy vykazují mnoho biologických aktivit, avńak strukturními obměnami je moņné směrovat k poņadovanému účinku. Syntéza salicylanilidŧ je jednoduchá. Jedná se o reakci kyseliny salicylové s anilinem (v nańem případě se jednalo o substituované látky) za přítomnosti chloridu fosforitého.

V případě heterocyklických analog derivátŧ anilínu je nutné pouņít jiných postupŧ. V nańem případě jsme zvolili reakci fenylesterŧ kyseliny salicylové s přísluńnými heterocyklickými aminy.

Produktem byl přísluńný heterocyklický izoster salicylanilidŧ. (R byl substituovaný heterocyklus, R2 byl případný substituent zvyńující reaktivitu druhé reakce). Přehled skupin R je uveden:

59

Modelovali jsme také acylovou část. Veńkeré nańe studie byly dopro-vázeny rozbory QSAR.

O

SH

OH O

N

H2 C N C H

R

O C N H

R

C N H

N

R

O C N H

R CH2

SH OH

Vedle salicylanilidŧ jsme studovali také antimykobakteriální aktivitu derivátŧ Nbenzylsalicylaminu a jejich heterocyklických izosterŧ. Za sloučeniny odvozené od salicylamidŧ lze povaņovat i 3-aryl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)diony. Nejčastěji se připravují reakcí salicylanildŧ s methyl-chloroformiátem.

Jejich antimykobakteriální aktivita často koreluje s odpovídajícími salicylanilidy. Přesto je sporné, zda jsou proléčiva. Aktivita cyklických produktŧ občas je vyńńí neņ odpovídajících salicylanilidŧ. Posledním krokem byla záměna oxo skupiny za thioxo skupinu. Je to doprovázeno silným zvýńením antimykobakteriální aktivity, avńak často i toxicity. Vńechny látky baly hodnoceny vŧči M. tubecrulosis a některým potenciálně patogenním kmenŧm (M. kansasii, M. avium) a k dalńím postupŧm jsme vyuņívali metody QSAR. V současné době máme řadu látek, které aktivitou převyńují soudobá léčiva. V otázkách vedlejńích účinkŧ s námi spolupracují kolegové z Leibnizova ústavu pro výzkum přírodních látek a infekční biologie, ústavu Hanse Knölla. Atimykobakteriální hodnocení je prováděno ve Státním zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Program je podepřen několika desítkami publikací, na kterých se často podílejí němečtí kolegové. V přednáńce bude uvedena cesta, která nás k těmto látkám přivedla i tvŧrčí řeńení vědeckého úkolu. Práce je podporována Výzkumným záměrem MSM0021620822 MŃMT ČR.

60

Postery

61

62

P-1

MICELIZÁCIA A TERMODYNAMICKÉ PARAMETRE HEPTAKAÍNIUMCHLORIDU VO VODNOM ELEKTROLYTICKOM PROSTREDÍ KF ANDRIAMAINTY FILS, ČIŢMÁRIK JOZEF, MALÍK IVAN Katedra farmaceutickej chémie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava [email protected]

Agregáčné vlastnosti katiónov lokálneho anestetika heptakaíniumchloridu boli skúmané vo vodnom elektrolytickom prostredí (0,1 mol.l-1 KF) spektroskopickou technikou [1]. Z teplotnej závislosti kritickej micelovej koncentrácie, pouņitím modelu fázovej separácie [2], boli vypočítané termodynamické parametre ako sú, molová Gibbsova energia (ΔGo), entalpia (ΔHo) a entropia (ΔSo). Hodnoty termodynamických parametrov formácie miciel (graf) poskytujú cenné informácie o hnacej sily micelizácie tejto zlúčeniny. Vypočítaný termodynamický parameter |T ΔSo| je oveľa väčńí ako |ΔHo|, čo ukazuje, ņe ide o entropicky riadený proces micelizácie.

Graf. Termodynamické parametre heptakaíniumchloridu

LITERATÚRA 1. ŃČUKIN, E.D. – PERCOV, A.V.– AMELINOVÁ, E.A.: Colloidal Chemistry (in Czech). 1st Ed. Praha, Academie 1990, s. 303. o

2. EVANS, D. F. – WIGHTMAN P. J.: Micelle formation above 100 C. J. Coll. Interface Sci. 86, 1982, s. 515-524.

63

P-2

VPLYV SALINICKÉHO STRESU NA OBSAHY SANGUINARÍNU A PROLÍNU V SUSPENZNÝCH KULTÚRACH MAKU SIATEHO

BALAŅOVÁ ANDREA, BLANÁRIKOVÁ VÍŤAZOSLAVA, BILKA FRANTIŃEK, BILKOVÁ ANDREA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR; [email protected]

Suspenzné kultúry maku siateho nemajú schopnosť tvoriť morfínové

alkaloidy. Ich

majoritným alkaloidom je sanguinarín, ktorého obsah sa v bunkách suspenzných kultúr mení pri rôznych stresových podmienkach (1). Počas soľného stresu bunky suspenzných kultúr produkujú ako ochranu pred dehydratáciou osmoprotektívnu látku prolín (2). V nańej práci sme sa preto zamerali na sledovanie vplyvu dvoch rôznych koncentrácií NaCl a ich doby pôsobenia na hladinu prolínu a v tejto súvislosti aj na schopnosť suspenzných kultúr tvoriť sanguinarín. V prítomnosti 100 mmol.l-1 NaCl sa obsah prolínu v bunkách suspenzných kultúr s predlņujúcou sa dobou jeho pôsobenia zvyńoval. Naopak pri 150 mmol.l-1 koncentrácii NaCl sme najvyńńí obsah prolínu stanovili uņ po 2 hod pôsobenia (17,8 ± 1,1 mg.g -1 č.v.). Obsah prolínu sa s predlņujúcou dobou pôsobenia tejto koncentrácie NaCl sa viac nezvyńoval. Hladina sanguinarínu sa v bunkách suspenzných kultúr pri pôsobení 100 mmol.l-1 koncentrácii NaCl zvýńila 13-násobne (5,5 ± 0,6 mg.g-1 č.v.). V prítomnosti 150 mmol.l-1 NaCl sa obsah sanguinarínu v suspenzných kultúrach zvýńil oproti kontrole 6-krát.

PRÁCA BOLA PODPORENÁ GRANTOM VEGA 1/4292/07.

1. Obloņinský M, Bezáková L, Pńenák M: Biol. listy 67, 225-244 (2002) 2. Balaņová A, Bilka F, Blanáriková V, Bilková A: Acta Facult.Univ.Comenianae 55, 5157 (2008)

64

P-3

POROVNÁNÍ EFEKTU SYNTETICKÝCH CHALKONŦ U ALLOXANOVÉHO DIABETES MELLITUS BARTOŃÍKOVÁ LENKA1, NEČAS JIŘÍ1, BARTOŃÍK TOMÁŃ2, PAVLÍK MARTIN2, FRÁŅA PETR3 1

Ústav fyziologie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc; [email protected] 2

Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno

3

II. interní klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno

Úvod: 2´, 3, 4´- trihydroxychalkon (1) a 2´, 3, 4´- trihydroxydihydrochalkon (2) jsou syntetické látky, které byly zatím ojediněle pouņity pro preklinické experimenty. Výsledky testování in vitro prokázaly jejich antioxidační aktivitu ve srovnání s butylhydroxytoluenem. Cílem studie bylo porovnat antioxidační a antidiabetický efekt obou chalkonŧ u alloxanového diabetu v experimentu. Metodika: Zvířata byla metodou náhodného výběru rozdělena do 4 skupin (n = 10). Skupinám léčeným byly podávány chalkony v dávce 10 mg/kg v 0,5% roztoku Avicelu perorálně 1x denně, skupině placebo byl podáván pouze roztok Avicelu. Intaktní skupina byla bez zákroku a bez medikace. Byly stanoveny vybrané laboratorní parametry – hladina glukózy na začátku a konci experimentu, urea a cholesterol v séru, ztráty glukózy a bílkovin močí, diuréza, antioxidační enzymy (superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza), celková antioxidační kapacita a hladina malondialdehydu, a to na konci experimentu. Byly odebrány vzorky ledvinné tkáně a pankreatu pro histopatologické vyńetření. Získané hodnoty sledovaných laboratorních parametrŧ byly zpracovány pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel a statisticky vyhodnoceny za pomoci testu ANOVA , hodnota p ≤ 0,05 byla povaņována za signifikantní. Závěr: Výsledky biochemického vyńetření ukazují na antioxidační a antidiabetický (?) efekt testovaných látek. Histopatologické nálezy s těmito výsledky korelují pouze částečně. Klíčová slova: chalkony, diabetes mellitus, antioxidanty

65

P-4

DOPAD MDR A XDR TUBERKULÓZY NA LIEČBU A VÝVOJ ANTITUBERKULOTÍK BEŅO PAVOL1, STANKOVIČOVÁ MÁRIA2, WAISSER KAREL3 1

Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra klinických odborov, Univerzitné nám. 1, 918 43 Trnava; SR, [email protected]

2

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; SR

3

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ČR

Vývoj antituberkulotík nebol pre výrobcov liekov ekonomicky atraktívny, z toho dôvodu táto skupina liečiv v 80. rokoch 20. storočia stagnovala. Výskum je nákladný a zdĺhavý, vhodných zvieracích modelov málo, klinické hodnotenie vyņaduje minimálne 6-mesačné trvanie terapie. Armentárium antituberkulotík bolo prehodnotené a niektoré liečivá boli z neho vyradené ako obsolétne (z dôvodu toxicity alebo nízkeho compliance, napr. thioacetazón, kyselina paraaminosalicylová - PAS). Svetová pandémia AIDS, oslabenie programov zníņenia výskytu ochorenia, neadekvátna terapia a ďalńie faktory, ktoré spôsobili neustále zvyńujúci sa nárast multirezistentných (MDR, XDR) kmeņov tuberkulózy, sa stali motorom hľadania nových potenciálnych antituberkulotík odlińnej chemickej ńtruktúry, ako majú v súčasnej klinickej praxi pouņívané liečivá.1 Testované boli: diarylchinoliny (DARQs) – látka TMC 207, R207910); rifamycíny (rifabutin, rifapentin, rifalazil); 5´-nitroimidazoly (CGI 17341), nitroimidazopyrány (látka PA-824); chinoliziny a pyridóny (látka KRQ-10018, LL3858), 2-pyridóny (látka ABT-255); analógy etambutolu (3Q109), nové ketolidy (látka ABT-773, telitromycín), nové riminofenazíny, oxazolidinóny (látka PNU-100480) a viaceré ďalńie. V liečbe MDR a XDR tuberkulózy sa začali testovať aj fenotiazíny, tioridazín. Koinfekcia TB a HIV si vyņiadala vypracovanie nových liečebných reņimov kombinujúcich väčńinou fluorochinolóny (ciprofloxacin, ofloxacin, sparfloxacin, levofloxacin, gatifloxacin, sitafloxacin, moxifloxacin) a makrolidy (klaritromycin, azitromycin, roxitromycin).2 V práci je zhrnutý prehľad vývoja v skupine antituberkulotík v poslednom období.

1. Ahirrao, P.: Recent developments in antitubercular druha. Mini Rev Med Chem. 8, 2008, No 14, p. 1441-51. 2. Jae-Joon Yim: Treatment of MDR/XDR-TB. Where do we stand? In: Zborník ISAAR 2007 Symposia and Poster Abstracts, p. 224-5. 66

P-5

DÔKAZ PRÍTOMNOSTI GÉNU PRE GLYCEROLDEHYDRATÁZU VO VYBRANÝCH KMEŇOCH LACTOBACILLUS REUTERI BILKOVÁ ANDREA, KIŅOVÁ SEPOVÁ HANA, DUBNIČKOVÁ MARTINA, BILKA FRANTIŃEK, BALAŅOVÁ ANDREA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, Slovenská republika, [email protected]

Lactobacillus reuteri zaraďujeme medzi G+, fakultatívne anaeróbne, nesporulujúce, kataláza negatívne, nepohyblivé, paličkovité baktérie. Patrí k obligátne heterofermentatívnym druhom mliečnych baktérií, ktoré osídľujú gastrointestinálny trakt ľudí aj zvierat. Niektoré kmene L. reuteri majú pozitívny vplyv na ľudský a zvierací organizmus a sú vyuņívané v probiotických prípravkoch (napr. BioGaia ®, Ewopharma s.r.o). Tieto kmene sa vyznačujú produkciou silne antimikróbne pôsobiacej látky reuterínu (3-hydroxypropionaldehyd). Reuterín vzniká pri anaeróbnej fermentácii glycerolu pôsobením enzýmu glyceroldehydratáza (GD) (1, 2). Pomocou nami navrhnutých dvoch párov ńpecifických PCR primerov (GD1f/GD1r a GD2f/GD2r), zasahujúcich do génu pre veľkú podjednotku glyceroldehydratázy, sme amplifikovali úseky o veľkosti cca 560 bp a 700 bp v prípade 4 nových izolátov L. reuteri pochádzajúcich zo ņalúdočnej sliznice jahņaťa a kozľaťa (L. reuteri E, L. reuteri KO4m, L. reuteri KO5, L. reuteri KO4b) a z kmeņa L. reuteri Protectis (BioGaia®). Porovnaním nukleotidových sekvencií PCR produktov získaných s dvojicou primerov GD1f/GD1r so sekvenciami v GenBank sme zistili, ņe amplikón z L. reuteri E vykazuje 97% homológiu s génom pre glyceroldehydratázu (L. reuteri JCM 1112, GenBank ID: AP007281) a v prípade amplikónu L. reuteri Protectis sme zaznamenali 82% homológiu (L. collinoides istA, GenBank ID: AJ297723). Po prepísaní do sekvencie aminokyselín homológia oboch PCR produktov s časťou veľkej podjednotky glyceroldehydratázy dosiahla 100%. Tým sme dokázali prítomnosť génu pre glyceroldehydratázu v genóme nových izolátov L. reuteri a nepriamo sme potvrdili ich schopnosť produkovať reuterín.

Práca bola podporená grantom VEGA MŠ SR 1/4290/07.

1. 2.

Rodríguez E, Arqués JL, Rodríguez R, Nuñez M, Medina M: Letters in Applied Microbiology 37, 259 – 263 (2003) Bukovský M, Końčová H, Gregorová D, Urbančíková B: Praktická medicína 2, 26 – 29 (2008) 67

P-6

DESIGN, SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ TESTOVÁNÍ NOVÝCH INHIBITORŦ ACETYLCHOLINESTERASY BINDER JIŘÍ a , KUČA KAMIL b , JUN DANIEL b , KORÁBEČNÝ JAN b a OPLETALOVÁ VERONIKA a aKatedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; bKatedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové Acetylcholinesterasa (AChE; EC 3.1.1.7) je enzym, který má klíčovou roli v přenosu nervového signálu. Jeho funkcí je ńtěpit neurotransmiter acetylcholin uvolņovaný z nervových zakončení při přenosu nervového vzruchu. Inhibitory AChE jsou v současnosti uņívány jako pesticidy (parathion, malathion), léčiva Alzheimerovy choroby (takrin, donepezil, rivastigmin, galantamin), k léčbě myastenia gravis (neostigmin, pyridostigmin), v oftalmologii či k premedikaci 1 před otravou nervově paralytickými látkami. V nańem příspěvku se zabýváme molekulárním designem a přípravou nových inhibitorŧ AChE a testováním jejich aktivit 2 pomocí standartních in vitro metod. Pomocí metod molekulového modelování mŧņeme popsat interakce inhibitoru s enzymem a odhadnout ztrátu aktivity pro určité analogické sloučeniny, coņ umoņņuje sníņit počet látek, které 3 by bylo zapotřebí následně syntetizovat. Studovali jsme zejména dimerické a hybridní deriváty takrinu. Při přípravě sloučenin byly pouņity postupy běņně pouņívané v organické syntéze. Látky byly charakterizovány obvyklým zpŧsobem, tj. teplotou tání, 1H NMR spektry a elementární analýzou. Pohled do kavity AChE inhibované methylakridinem. Vytvořeno ve VMD 1.8.6. Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy za finanční podporu výzkumného záměru MSM0021620822.

LITERATURA 1. Goedert M., Spillantini M. G.: A Century of Alzheimer's Disease. Science 2006, 314, 777–781. 2. Kuca K., Cabal J., Patocka J., Dohnal V.: Quarternary heteroarenium salts as the competitive inhibitors of the brain acetylcholinesterase. Lett. Drug Des. Discov. 2004, 1, 97–100. 3. Morris G. M., Goodsell D. S., Halliday R. S., Huey R., Hart W. E., Belew R. K., Olson A. J.: Automated docking using a Lamarckian genetic algorithm and an empirical binding free energy function. J. Comput. Chem. 1998, 19, 1639–1662.

68

P-7

KONTROLA KVALITY MODIFIKOVANÉHO DENDRIMERU RÁDIOAKTÍVNE ZNAČENÉHO INDIOM-111 A LUTÉCIOM-177 BIRICOVÁ VERONIKA 1, LÁZNÍČKOVÁ ALICE

1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Predpokladom pre úspeńnú rádioterapiu nádoru je vysoká ńpecifická aktivita rádionuklidu viazaného na biologicky aktívnu zlúčeninu fungujúcu ako cieľový vektor. Potenciálnymi nosičmi kancerostatík a rádionuklidov sú nedávno celosvetovo ńtudované dendrimery. Výhodou ich pouņitia je rozsiahly vonkajńí povrch, na ktorý je moņné naviazať prostredníctvom vhodných chelátov kovov veľké mnoņstvo kovových iónov pre zobrazovanie nukleárnou magnetickou rezonanciou a terapiu nádorov. Nový konjugát pyridín-N-oxidového derivátu DOTA, 10-[(4dodecane-1,4,7-trioctová kyselina

carboxy-1-oxidopyridin-2-yl)methyl]-1,4,7,10-tetraazacyclo NO-C

(H3DO3Apy

)] s PAMAM dendrimerom prvej generácie

(D-G-1h) obsahujúcom 8 amino

skupín na povrchu bol označený lutéciom-177 a indiom-111. Reakčná zmes dendrimeru D-G-1h s 177LuCl3 alebo 111InCl3 v acetátovom pufre o pH 5.6 bola inkubovaná pri 40°C počas noci. Bol pouņitý nerádioaktívny LuCl3 a InCl3 pre vysýtenie vńetkých voľných funkčných skupín ligandov na povrchu dendrimeru. Pred samotnou analýzou bola pridaná dietyléntriamínpentaoctová kyselina (DTPA) za účelom vychytania nadbytočných iónov kovu, ktoré boli pravdepodobne neńpecificky viazané na dendrimer. Rádioaktívne označené produkty boli

analyzované

pomocou gelovej permeačnej chromatografie (GPC), polyacrylamidovou gelovou elektroforézou (PAGE) a tenkovrstvovou chromatografiou (iTLC). Označené a pomocou GPC prečistené produkty spĺņali poņadovanú kvalitu. PAGE analýza

177

Lu-D-G-1h ukázala, ņe označený

konjugát má celkový náboj záporný. Chromatografia na tenkej vrstve je moņnou alternatívou pre rýchle a úspeńné stanovenie čistoty označeného dendrimeru v prípade, ak nie je potrebné získať prečistený produkt. Ďakujem za finančnú podporu tohto projektu Grantovej agentúre Univerzity Karlovy v Praze, grantové číslo 111008.

69

P-8

KONTROLA JAKOSTI KLOUBNÍCH PREPARÁTŦ – STANOVENÍ METHYLSULFONYLMETHANU V POTRAVNÍCH DOPLŇCÍCH POMOCÍ PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE BRABCOVÁ IVANA, NOVÁKOVÁ LUCIE, ŃATÍNSKÝ DALIBOR, SOLICH PETR

1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Methylsulfonylmethan (MSM) je součástí některých vícesloņkových přípravkŧ jako zdroj organicky vázané síry pro tvorbu struktur chrupavky a vykazuje protizánětlivý účinek. Studie potvrzují jeho dobrou vstřebatelnost a vyuņitelnost síry v něm obsaņené při tvorbě bílkovin [1]. Během posledních několika let se na trhu objevilo velké mnoņství podpŧrných přípravkŧ pro regeneraci chrupavky, sníņení bolestivosti a zlepńení funkčnosti kloubŧ. Vedle samotné účinnosti přípravkŧ vńak stojí téņ pochybnosti, zda tyto přípravky opravdu obsahují uváděné sloņky v deklarovaném mnoņství. Aktuálnost řeńené problematiky podtrhuje článek nedávno publikovaný v časopise Edukafarm [1], který srovnává kvalitu kloubních preparátŧ jako doplņkŧ stravy. Zjińtěné výsledky této malé studie byly vńak opravdu alarmující. U některých přípravkŧ byly zjińtěny rozdíly mezi nalezeným a deklarovaným mnoņstvím aņ v desítkách procent. Cílem nańeho příspěvku bylo vyvinout metodu plynové chromatografie (GC) pro stanovení MSM v kloubních preparátech vyskytujících se na trhu v ČR. Metoda byla validována za následujících podmínek: kolona Alltech ATTM 624, 30m x 0,32mm, 1,8µm, teplota při analýze 190°C, detektor 190°C, injektor 190°C, mobilní fáze He, prŧtok 0,7 ml min-1, objem vzorku 1µl, split 1:10. Jako vnitřní standard byl pouņit nitrobenzen. Roztoky standardŧ a vzorkŧ byly připraveny rozpuńtěním v acetonu. Výsledky analýzy obsahu MSM v kloubních preparátech byly následující (uvedeno v procentech deklarovaného mnoņství): přípravek A x%, přípravek B Y%, atd. [1] V. Végh: Edukafarm 1/2008 str. 44 Autoři děkují za finanční podporu Výzkumnému záměru MŃM 0021620822 a Rozvojovým fondŧm 14/87/9

70

P-9

SROVNÁNÍ ELEKTROFORETICKÝCH METOD PRO STANOVENÍ MODELOVÉ SMĚSI ANTIOXIDANTŦ BRODOVÁ MONIKA1, HAASOVÁ MICHAELA1, OPATŘILOVÁ RADKA1, PAZOUREK JIŘÍ2 1

Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého

1/3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected] 2

Ústav přírodních léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého

1/3, 612 42 Brno

Kapilární izotachoforéza (ITP) je elektroforetickou separační metodou. Charakteristickým rysem izotachoforézy je umístění vzorku určeného k separaci mezi dva rŧzné elektrolyty – vedoucí a koncový. V jednom experimentu lze rozdělit jen ionty jednoho znaménka. Kapilární zónová elektroforéza (CZE) je jednou z modifikací kalipární elektroforézy, v níņ jsou molekuly unáńeny elektroosmotickým tokem separačního elektrolytu uvnitř kapiláry aņ k detektoru. Metoda je vhodná pro analýzu kladně i záporně nabitých látek, ale i látek neutrálních. Směs antioxidantŧ se při izotachoforéze a kapilární zónové elektroforéze dělí díky tomu, ņe kaņdý analyt má jinou elektroforetickou pohyblivost a tím pádem dochází k rozseparování směsi. Spojení izotachoforézy a kapilární zónové elektroforézy ITP-CZE má výhodu v zakoncentrování velmi zředěných vzorkŧ, výhodou CZE je vysoká účinnost a rozlińení. Obě metody budou navzájem porovnány, budou stanoveny limity detekce a výsledky podrobeny statistickému vyhodnocení.

Obr. 1. Kyselina p-kumarová

71

P-10

STANOVENÍ KONCENTRACE GLUTATHIONU VE VZORKU RYB V TESTU EKOTOXICITY BUŃOVÁ MILENA1, OPATŘILOVÁ RADKA2, BABULA PETR3 1

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Ústav biochemie, chemie a biofyziky, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected] 2 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno 3 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno

Glutathion (GSH) redukovaný, případně (GSSG) jako oxidovaný je v přírodě nejrozńířenějńí peptidový thiol. Glutation je tripeptid (γ-Glu-Cys-Gly) s peptidovou vazbou vycházející z γ-karboxylu kyseliny glutamové. Nachází se v buņkách ņivočichŧ a větńiny rostlin i bakterií v koncentraci 0,1 - 10 mmol/l. GSH/GSSG hraje dŧleņitou roli při udrņování fyziologického oxidačně-redukčního stavu uvnitř buněk. Na Farmaceutické fakultě byla vypracovaná metoda pro stanovení GSH pomocí kapilární elektroforézy (CE). Pro tuto metodu byl pouņit 3D CE fi. Agilent Technologies. Byla pouņita křemenná kapilára s efektivní délkou 42,5 cm, prŧměrem 50 m. Napětí 20 kV, borátový pufr o pH 9,3 (Agilent), teplota 20°C, nástřik tlakem 5s, UV detekce při 200, 204 a 210 nm. Výsledné hodnoty koncentrací GSH byly srovnány se standardní metodou dle Ellmana (Ellman G., 1959). Pro studii byly pouņity akvarijní ryby - ņivorodka duhová Poecilia reticulata, které byly pouņity v testu ekotoxicity a exponovány odpadní vodě. Po expozici byly uhynulé ryby zmraņeny při –28 °C do doby zpracování. Test (ekotoxicita) byl proveden standardním zpŧsobem dle metodiky dané ČSN EN ISO 7346 – 2. K testŧm se pouņívají ryby chované v souladu se zák.č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějńích předpisŧ a vyhl. MZe. č. 311/1977 Sb. o chovu a vyuņití pokusných zvířat. Testované ryby byly před vlastním pokusem adaptovány 4 – 7 dnŧ v ředící vodě a 24 hodin před pokusem nebyly krmeny. Ryby byly exponovány vzorkŧm odpadních vod ze zdravotnického zařízení po dobu 96 hodin. Ryby, které v prŧběhu testu nepřeņily, byly odloveny a zamrazeny při – 28°C. Vzorky těchto ryb byly poté analyzovány na obsah celkových proteinŧ a obsah redukovaného glutathionu. Koncentrace redukovaného glutathionu byla porovnána nezávisle pro obě metody. ELLMAN, George L. 1959. Tissue sulfhydryl groups. In Archives of Biochemistry and Biophysics, vol.82, 1959, no.1, p.70-77. Práce byla podpořena grantem MSM 6215712402

72

P-11

ISOCHINOLINOVÉ ALKALOIDY A JEJICH BIOLOGICKÁ AKTIVITA CAHLÍKOVÁ LUCIE 1, HOŘČIČKOVÁ ZDEŅKA1, OPLETAL LUBOMÍR1, MACÁKOVÁ KATEŘINA1, KURFÜRST MILAN 2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a

ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Ústav chemických procesů AV ČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6

Isochinolinové alkaloidy tvoří velkou skupinu farmakologicky aktivních látek přírodního pŧvodu vyskytujících se v celé řadě rostlinných čeledí (např. Papaveraceae, Fumariaceae, Rutaceae, Amarylidaceae atd.). Celá řada těchto látek jiņ byla izolována v dostatečném mnoņství a testována na rŧzné biologické vlastnosti (protopin, allocryptopin, bulbocapnin atd.). Na druhou stranu sloučeniny vyskytující se pouze v minoritních mnoņstvích doposud nebyly z hlediska biologické aktivity testovány, u některých z nich, vzhledem k izolaci velmi malého mnoņství, nebyla doposud zcela objasněna struktura. Pomocí chromatografických metod (sloupcová chromatografie, preparativní TLC) byla izolována řada isochinolinových alkaloidŧ, patřících do několika strukturních typŧ, z rostlin Eschscholtzia californica (Papaveraceae), Chelidonium majus (Papaveraceae), Corydalis cava a Corydalis yanhusuo (Fumariaceae). Velká pozornost byla věnována předevńím izolaci minoritních sloņek. Některé alkaloidy byly z přírodního materiálu izolovány vŧbec poprvé. Jejich struktura byla určena pomocí spektroskopických metod (MS, NMR, IČ). Vńechny látky izolované v dostatečném mnoņství, byly podrobeny screeningu biologických vlastností (antioxidační aktivita, inhibice AChE, BuChE, toxicita).

LITERATURA:

1. Fabre N, Claparols C., Richelme S., Angelin M.-L., Fourasté I., Moulis C.: J. Chrom. A, 904, 35, (2000). 2. Kartsev V.G.: Med. Chem. Res. 13:6/7, 325 (2004)

Tato práce byla podpořena grantem GAUK 122309

73

P-12

PŘÍPRAVA A CHEMICKÁ STABILITA HYALURONANU ZNAČENÉHO IZOTOPY 111IN, 125I, 99MTC A 14C. ČOŅÍKOVÁ DAGMAR 1,2, LÁZNÍČKOVÁ ALICE 2, LÁZNÍČEK MILAN 2, VELEBNÝ VLADIMÍR 1 1

Contipro C, a.s., Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč, [email protected]

2

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a

fyzikální chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; Hyaluronan (hyaluronová kyselina, HA) je přirozeně se vyskytující glykosaminoglykan, sloņený z opakujících se disacharidových jednotek, D-glukoronové kyseliny a N-acetylglukosaminu. HA se nachází v intracelulárním matrix, kŧņi, chrupavkových tkáních, ale také tělních tekutinách, jako je kloubní kapalina a voda oční komory. Díky jedinečným hydratačním a elastickým vlastnostem nachází řadu uplatnění v oční chirurgii, při léčbě kloubŧ a některých druhŧ rakoviny i v kosmetice. Klinické vyuņití HA vede ke zvýńenému zájmu o jeho exogenní aplikaci.Takto podaný HA ovńem není moņné detekovat ņádnou analytickou metodou, proto jsou k tomuto účelu vhodné metody radioaktivního značení. Cílem této studie tedy bylo vyvinout metodu radioaktivního značení HA pomocí níņ bychom mohli sledovat pohyb a prŧběh biodistribučních procesŧ HA v trávícím traktu po perorálním podání. Byly vybrány čtyři rozdílné izotopy ( 111In, 125 I, 14C a 99mTc). Vzhledem k tomu, ņe HA neobsahuje funkční skupiny pro navázání izotopŧ 111 In a 125I musel být HA modifikován DTPA, tyraminem nebo tyrozinem v závislosti na druhu izotopu. Naproti tomu 14C-glukóza byla do řetězce HA metabolizována v kultivačním procesu a výsledný produkt měl stejné vlastnosti jako nativní HA. Jednotlivé techniky radioaktivního značení HA byly vzájemně porovnány z hlediska zpŧsobu přípravy a kinetické stability ve třech zvolených prostředích (acetátový pufr, uměle připravená ņaludeční ńťáva a čerstvá potkaní plasma). K určení radiochemické čistoty byly pouņity metody: GPC na Sephadexu G-50, TLC, ITLC-SG a GPC s radiometrickou a refraktometricku detekcí. Molekulová hmotnost byla stanovena metodou SEC-MALLS. Aktivita byla měřena pomocí β-spektormetru, γ-spektormetru a TLC analyzátoru. Faktory ovlivņujícími stabilitu značeného HA byly molekulová hmotnost, čas a přítomnost reakčních skupin v molekule HA. S rostoucí molekulovou hmotností a časem klesala stabilita radioaktivně značeného HA v kyselém ņaludečním prostředí a plasmě, a to zejména u HA modifikovaného DTPA. Veńkeré poznatky získané in vitro studiem vńech čtyř pouņitých metod nám umoņnily hlubńí pochopení biologického chování HA in vivo.

74

P-13

STANOVENIE SELÉNU V TABLETÁCH VÝŢIVOVÝCH DOPLNKOV METÓDOU HPLC DOKUPILOVÁ SVETLANA, HAVRÁNEK EMIL Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Selén je stopový prvok nachádzajúci sa v prírode viazaný v organických aj anorganických zlúčenináhc. V ľudskom organizme pôsobí ako antioxidant, podporuje zvýńenie imunity, plodnosti, je prospeńný v prevencii rakoviny, kardiovaskulárnych ochorení. Do organizmu sa dostáva prostredníctvom potravy. V oblastiach s nízkym obsahom selénu v pôde môņe byť príjem selénu potravou nedostatočný. Jednou z moņností zvýńenia hladiny selénu v organizme je uņívanie výņivových doplnkov. V tabletách výņivových doplnkov sa selén nachádza buď vo forme anorganických zlúčenín, alebo organicky viazaný v aminokyselinách a bielkovinách. Organicky viazaný selén sa vyznačuje vyńńou biologickou dostupnosťou ako selén anorganický. Z tohto dôvodu je významné mať dispozícii informácie nielen o celkovom obsahu selénu vo výņivových doplnkoch, ale aj o forme, v ktorej sa vyskytuje.

Cieľom práce bolo nájsť vhodné separačné podmienky na stanovenie organických a anorganických foriem selénu s vyuņitím vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie. Analýza prebiehala na chromatografickej kolóne Zorbax SB C8, mobilné fázy obsahovali zmes: metanol, fosfátový tlmivý roztok a ión-párové skúmadlá – sodnú soľ kyseliny heptánsulfónovej a tetrabutylamónium hydroxid. Bola pouņitá spektrofotometrická detekcia. Separované boli organické formy selénu – aminokyseliny selenometionín a selenocystín a anorganický selén SeIV. Analytická metóda bola overená pri anlýze vzoriek výņivových doplnkov Selén 50 g Nature´s Bounty, Selén 50 g Walmark, Zinok 15 mg Selén 50 g EdenPharma. Na enzymatický rozklad tabliet bol pouņitý enzým Proteáza typ XIV. Boli optimalizované podmienky enzymatického rozkladu s ohľadom na mnoņstvo enzýmu a čas predúpravy vzorky.

Práca vznikla ako súčasť výskumného programu podporeného grantom č.:1/4299/07 grantovej agentúry MŃ SR VEGA.

75

P-14

STANOVENÍ PROPYLESTERU KYSELINY GALLOVÉ METODOU PRŦTOKOVÉ INJEKČNÍ ANALÝZY S CHEMILUMINISCENČNÍ DETEKCÍ Dolejńová Jana, Solich Petr, Poláńek Miroslav, Karlíček Rolf Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové [email protected]

Propylester kyseliny gallové – propylgallát jako oxidant pro lipofilní soustavy se vyuņívá ve farmacii, potravinářství a zemědělství. Ve farmacii se propylgallát uņívá jako antioxidant u četných léčiv; je stabilizátorem vepřového sádla (Adeps suillus). Jeho pouņití je vhodné i pro rostlinné oleje a ņivočińné tuky a jejich emulze. Účinný obsah je 0,001—0,02 %. Lékopisnou metodou pro jeho stanovení je chelatometrická titrace. róz. V předloņené práci byl stanoven technikou prŧtokové injekční analýzy FIA s chemiluminiscenční detekcí. Chemiluminiscence vznikala při oxidaci analytu manganistanem v prostředí kyseliny sírové. Optimální koncentrace činidel v nosném proudu byla 4 mM KMnO4 v 0,225 M H2SO4; podstatného zvýńení intenzity emitovaného záření bylo dosaņeno přídavkem 30 mM hexametafosforečnanu sodného k roztoku vzorku. FIA systém se skládal z peristaltického čerpadla Gilson-Minipuls 3, 4-cestného injektoru RHEODYNE model 99T, Watrex Praha, fluorimetru Spectra Physics FS 970 USA obsahujícího chemiluminiscenční modul navrņený na katedře analytické chemie a zhotovený v dílnách farmaceutické fakulty a byl řízen osobním počítačem 486-SX, 8 MB RAM s vyuņitím 10-bitového konvertoru ADC 1005 CCJ, National Semiconductor, převádějícího analogový výstup z fluorimetru na digitální. Řídící program byl sestaven na universitě v Athenách. Kalibrační křivka závislost intenzity chemiluminiscence na koncentraci propylesteru kyseliny gallové byla lineární pro 20 - 90 M (4,24 – 19,10 g/ml) vodného roztoku vzorku r  0,9982 s přídavkem hexametafosforečnanu sodného jako 2,3 x násobného zesilovače chemiluminiscence. Bylo dosaņeno frekvence 120 analýz . h-1. Při stanovení roztoku propylgalátu o koncentraci 30 M, připraveného z čisté substance byla RSD  0,81 n 10. Metoda byla pouņita ke stanovení propylgalátu v v substance firmy Aldrich. Výsledky neukázaly významný statistický rozdíl od standardní chelatometrické titrační metody podle validovaného pracovního postupu, uvedeného v lékopise ČL 2005. Poděkování: Autoři děkují za podporu Výzkumnému záměru č. MSM 0021620822 76

P-15

STRUCTURE-ACTIVITY RELATIONSHIPS IN SERIES OF RING-SUBSTITUTED PYRAZINECARBOXAMIDES DOLEŅAL MARTIN 1, KEŃETOVIČOVÁ DIANA 1, ZITKO JAN, 1

Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové,

Charles University in Prague, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Czech Republic; e-mail: [email protected] 3

University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of

Chemical Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Czech Republic

The drugs cross biological barriers most frequently through passive transport, which strongly depends on their lipophilicity. Lipophilicity has been studied and applied as an important drug property for decades. It has been correlated to many other properties, such as solubility, permeability, metabolism, toxicity, and distribution [1]. Various ring-substituted pyrazinecarboxamides have been prepared and evaluated for their biological effects [2,3]. The anilides of pyrazine-2-carboxylic acid substituted with methoxy moiety in anilide part of the molecule were analysed using the RP-HPLC method for the lipophilicity measurement. O R1

N

R2

N

R3 N H

R1 = H, Cl R2 = H, tert-Butyl R3 = H, 2-OCH3, 3-OCH3, 4-OCH3, 2,5-OCH3

In the present study the correlation between RP-HPLC retention parameter log k and log P data calculated in various ways is discussed as well as the relationships between the lipophilicity and the chemical structure of the studied compounds.

This study was supported by the Ministry of Education (FRVŠ 2998 and MSM 0021620822) and Ministry of Health (IGA NS 103673) of the Czech Republic.

1

Kerns, E.H., Li, D. Drug-like Properties: Concept, Structure Design and Methods. Elsevier, San Diego, CA, USA, 2008.

2

Doleņal, M.; Palek, L.; Vinńová, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Molecules 2006, 11, 242.

3

Doleņal, M.; Palek, L.; Kuneń, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Eur. J. Med. Chem. 2008, 21, 1878.

77

P-16

PŘÍPRAVA A BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ THIOSEMIKARBAZONŦ A JEJICH CYKLICKÝCH ANALOG DOLEŅEL JAN 1, OPLETALOVÁ VERONIKA 1, VEJSOVÁ MARCELA 2, HIRŃOVÁ PETRA 1, HOVORKOVÁ JANA 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a

kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 2

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biologických a lékařských

věd, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

Thiosemikarbazony jsou sloučeniny vzniklé kondenzací aldehydŧ nebo ketonŧ s thiosemikarbazidem. Vyznačují se značnou stabilitou a díky snadné přípravě jsou cílem mnoha výzkumných pracovińť. Sloučeniny tohoto typu nańly uplatnění předevńím ve výzkumu antimikrobních látek a antineoplastik [1]. Účinnost těchto sloučenin determinuje schopnost chelatovat ionty přechodných kovŧ. Tvorbou komplexŧ s kovy mŧņou zasáhnout do buněného cyklu vyvázáním kovových iontŧ nebo inhibicí metaloenzymŧ. Na sledujícím schématu je znázorněn zpŧsob vazby kovového kationtu na molekulu thiosemikarbozonu [2]. R N

N

H N

N

R

NH

N

S

N

H N

N

Fe2+

NH2

R N

S

NH2

N N

S Fe2+

Fe2+

V této práci jsme se zabývali přípravou a antibakteriálním hodnocením thiosemikarbazonŧ odvozených od 5-substituovaného pyrazinu a následných produktŧ vzniklých cyklizací CÍLOVÉ STRUKTURY N R

s kyselinou chloroctovou.

N

N

H N

N

NH2 S

R

N

N

H N

N S

O

R = isobutyl, butyl, propyl, isopropyl, pentyl, hexyl, benzyl

[1] Opletalova, V. et al.: Identification and Characterization of Thiosemicarbazones with Antifungal and Antitumor Effects: Cellular Iron Chelation Mediating Cytotoxic Activity. Chem. Res. Toxicol. 2008, 21, 1878 – 1889. [2] Spingarn, N.E., Sartorelli, A.C.: Mechanism of Binding of Iron to Potential Therapeutic Chelating Agents. Int. J. Quant. Chem., 1980, 18, 493 – 500.

Tato práce vznikla za finanční podpory Výzkumného záměru MSM0021620822.

78

P-17

Pôsobenie ţiarenia ťaţkých iónov a UVC na aktivity ľudských leukocytov 1

DUBNIČKOVÁ MARTINA, 1MALÁSKOVÁ REGINA, 2BELJAKOVÁ EUGÉNIA, 2 BOREYKO ALLA

1

Univerzita Komenského Bratislava, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, e-mail: [email protected], 2

Laboratory of Radiation Biology, JINR, Joliot-Curie 6, 141980 Dubna, Russia

Vńeobecne sa pri niektorých typoch ņiarenia zistilo, ņe niņńie dávky majú na aktivity imunokompetentných buniek stimulujúci účinok a vyńńie inhibujúci. Príkladom moņného pouņitia tzv. ńkodlivého ņiarenia v lekárskej praxi je zistenie, ņe pońkodené leukocyty od pacientov trpiacich na leukémiu bolo moņné odstrániť pomocou UVC ņiarenia (254 nm), pretoņe sú citlivejńie k ņiareniu v porovnaní so zdravými. Bunky od zdravých jedincov bolo potrebné oņiariť 10 násobne väčńou dávkou UVC ņiarenia ako tie, ktoré mali naruńený metabolizmus chorobou. Nańe experimenty ńtudovali vplyv ņiarenia ťaņkých iónov ( ņiarenie) v dávkach 1 a 5 Gy a UVC ņiarenia (64 J/m2 a 636 J/m2) na ľudské imunokompetentné bunky (leukocyty) a taktieņ vplyv lipidu A (v koncentrácii 1 μg/ml, z citlivého kmeņa E. coli) na túto biologickú záťaņ. Biologická záťaņ ņiarenia bola sledovaná in vitro zmenou počtu, fagocytovou aktivitou a metabolickými (lyzozýmová a peroxidázová) aktivitami leukocytov. V prvom rade sme sledovali vplyv samotného ņiarenia na jednotlivé aktivity leukocytov. Ďalej sme sledovali vplyv lipidu A na aktivity oņiarených a neoņiarených imunokompetentných buniek, pokračovali sme sledovaním vplyvu ņiarenia na aktivity modulovaných leukocytov lipidom A. V poslednej časti experimentu sme ńtudovali vplyv ņiarenia spolu s lipidom A na aktivity leukocytov, súčasne. Z výsledkov sme konńtatovali, ņe v prípade  ņiarenia sa nedá jednoznačne hovoriť o rozdielnosti vplyvu niņńej a vyńńej dávky v zmysle stimulácie a inhibície aktivít; napr. metabolické aktivity prejavili pri vyńńích dávkach  ņiarenia ńtatisticky významnú stimuláciu aktivít leukocytov. Naopak pri niņńích dávkach UVC v kombinácii s lipidom A boli imunologické aktivity leukocytov stimulované, pri 10 násobne vyńńej dávke s lipidom A inhibované. Po porovnaní výsledkov sme v prípade oboch ņiarení zistili ńtatisticky významný vplyv lipidu A na aktivity oņiarených buniek, avńak v prípade ņiarenia ťaņkými iónmi, po porovnaní s UVC, nie tak výrazný. Po vyhodnotení výsledkov sme taktieņ zistili, ņe výsledky pôsobenia odlińných ņiarení navzájom nekorelujú. Experiment bol finančne podporený grantom VEGA (č. 1/4290/07) a Grantom vládneho splnomocnenca (2008), Úrad vlády pre spoluprácu s SÚJV Dubna, Ruská federácia.

79

P-18

STANOVENÍ TLOUŠŤKY OBALU U TVRDÝCH TOBOLEK METODOU BLÍZKÉ INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE DVOŘÁČKOVÁ KATEŘINA1, MUSELÍK JAN1, RABIŃKOVÁ MILOSLAVA1, BARTOŃÍKOVÁ ANNA1, ROSENDORFOVÁ MARCELA1, VORLOVÁ LENKA2, DRAČKOVÁ MICHAELA2 1

Farmaceutická fakulta VFU, Ústav technologie léků, 612 42 Brno; [email protected] Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU, Ústav hygieny a technologie mléka, 612 42 Brno

2

Podávání léčiv ve tvrdých ņelatinových tobolkách nabývá v posledních letech stále větńího významu. Mezi dŧvody tohoto trendu patří např. moņnost vytvoření funkčního obalu, který zajistí řízené uvolņování inkorporovaného léčiva bez ohledu na vlastnostech náplně, potřeba podání nových léčiv, cílený transport léčiv, podání perorálních vakcín apod. Velmi často se v tomto směru vyuņívají obalové materiály s ® rozpustností závislou na pH - Eudragity . Tyto polyakrylátové polymery existují v řadě rŧzných typŧ. ® Eudragit L je rozpustný při pH 6 a předpokládá transport léčiva do proximální části tenkého střeva a ® Eudragit S s rozpustností při pH 7, umoņņuje přívod léčiva do distálních částí GIT - ilea popř. kolonu. Obal je vńak funkční pouze tehdy, je-li nanesen v dostatečné vrstvě, proto kontrola tlouńťky obalu je jednou ze základních sledovaných parametrŧ. Blízká infračervená spektroskopie (NIR) je vhodná ke stanovení tlouńťky obalu u tobolek, tablet a pelet. NIR nabízí řadu výhod oproti tradičním chemickým metodám. Je to fyzikální, nedestruktivní metoda, vyņadující minimální nebo ņádnou přípravu vzorku a její přesnost mŧņe být vysoká. Pásy v NIR spektrech se překrývají, proto je pro vytvoření kalibračního modelu nutné pouņití chemometrických metod, nejčastěji metody PLS (Partial Least Squares). Cílem práce bylo vytvořit rychlou a jednoduchou metodu vhodnou pro farmaceutickou technologii při kontrole tlouńťky obalu u tvrdých tobolek. Pro vytvoření kalibračního modelu se pouņila NIR spektra tobolek, u nichņ byla stanovena tlouńťka obalu mikroskopickou analýzou. Hypromelosové tvrdé tobolky obsahující 100 mg kofeinu jako modelového ® léčiva a laktosu monohydrát q.s. se obalovaly izopropylalkoholovými roztoky Eudragitu L aS. V prŧběhu obalovacího procesu se odebíraly tobolky s rostoucí tlouńťkou obalové vrstvy (15 – 237 µm pro L a 29 – 232 µm pro S). Kalibrační model byl vytvořen pomocí PLS algoritmu. Na základě výsledkŧ kalibrace byly získány následující statistické hodnoty: korelační koeficient r = 0,9981; směrodatná odchylka kalibrace RMSEC = 4,0 µm; počet PLS faktorŧ 6 pro obal tvořený ® Eudragitem L a korelační koeficient r = 0,9945; směrodatná odchylka kalibrace RMSEC = 6,7 µm; počet ® PLS faktorŧ 5 pro obal tvořený Eudragitem S. Pro vytvoření validačního modelu metodou kříņové validace byla pouņita stejná sada vzorkŧ jako pro kalibraci. Validace ověřuje spolehlivost kalibračního modelu a je charakterizována směrodatnou odchylkou validace (RMSECV). V kříņové validaci byly ® zjińtěny hodnoty r = 0,9950 a RMSECV = 6,6 µm pro obal tvořený Eudragitem L a r = 0,9916 a RMSECV ® = 8,3 µm pro obal tvořený Eudragitem S. Byla vyvinuta spolehlivá a rychlá metoda k měření tlouńťky obalu tobolek. Tato metoda je pouņitelná jako jedna z procedur kontroly kvality obalovaných tobolek ve farmaceutické technologii. Tato práce vznikla v rámci realizace grantu IGA 136/2008/ FaF

80

P-19

VLIV DERIVÁTŦ KYSELINY CHOLOVÉ NA PENETRACI LÉČIV PŘES BIOLOGICKÉ MEMBRÁNY

LENKA DVOŘÁKOVÁ1, RADKA OPATŘILOVÁ1, LECH MRÓZEK2

1

Veterinární a farmaceutická univerzita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, Brno 612 42, Česká republika, [email protected] 2

Zentiva a. s., U kabelovky 130, Praha 10, 102 37

Léčiva jsou v dneńní době pro řadu lidí nepostradatelnou součástí ņivota. Kaņdé disponuje určitými vlastnostmi, které ne vņdy umoņņují přestup daného léčiva přes biologické membrány. Pouņitím látek usnadņujících penetraci je moņné transport ovlivnit. Takovými potenciálními látkami jsou deriváty kyseliny cholové, chemicky 3,7,12-trihydroxy-5-cholan-24-ová kyselina. Na Francově komŧrce s prasečí kŧņí byl zkoumán vliv přítomnosti derivátŧ kyseliny cholové na přestup theofylinu. Zařízení bylo temperováno na teplotu 37 ± 0,5°C. Roztok, příp. suspenze, standardu léčiva a urychlovače penetrace byl aplikován do donorového kompartmentu. V prŧběhu 24 hodin byly z akceptorové části, naplněné fosfátovým pufrem o pH 7,4, odebírány vzorky. Následně byly měřeny na HPLC. Analýza probíhala na koloně Waters, Symmetry C8 (250 x 4,6 mm, 5 μm) za teploty 25°C, s mobilní fází acetonitril / voda v poměru 1:1, při rychlosti prŧtoku 0,5 ml/min. Záznamy byly vyhodnocovány při vlnové délce 280 nm. Práce ukazuje, jak deriváty kyseliny cholové ovlivņují penetraci přes kŧņi.

Tato práce vznikla za finanční podpory grantu IGA VFU Brno č. 194/2009/FaF.

81

P-20

SYNTÉZA AGONISTŦ Β3-ADRENERGNÍCH RECEPTORŦ GONĚC TOMÁŃ 1, HECZKOVÁ DOROTA 1, KRUCINOVÁ JANA 1, NĚMČÍKOVÁ IVANA 1, RADECKÁ JANA 1, CSÖLLEI JOZEF 1 1

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,

Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected]

V první polovině osmdesátých let byla poprvé uveřejněna studie dokazující přítomnost nového typu β-adrenergního receptoru, který byl nazván β3. Postupně byly objevovány jeho fyziologické funkce a tím i moņné vyuņití jeho agonistŧ a antagonistŧ. Stimulace β3adrenergního receptoru vede v bílé tukové tkáni ke zvýńení lipolýzy, zvýńení inzulinové senzitivity a vychytávání glukózy. Stimulace β3-adrenergního receptoru v myokardu má negativně inotropní efekt, v cévách vyvolává vasodilataci. Je také hlavním receptorem sympatické cesty ovládání tonu močového měchýře; stimulace vede ke svalové relaxaci a zvětńení objemu. Je také hlavním adrenergním receptorem ovládajícím staņlivost myometria. Mezi nejperspektivnějńí oblasti účinku jeho agonistŧ patří tedy terapie značně rozńířených chorob – metabolického syndromu, diabetu typu II, hypertenze, močové inkontinence a zabránění předčasnému porodu. Cílem práce bylo syntetizovat a charakterizovat dalńí strukturní analoga látek A482 a B496 syntetizovaných na ÚCHL, u nichņ jiņ byla prokázána biologická aktivita. 1,2 Látky struktury I. a II. byly syntetizovány ńestistupņovou syntézou analogicky s látkami A482 a B496.3

1. Krčmář J., Kotolová H. et al. Čes. Slov. Farm. 55, 2006; 120-123 2. Krčmář J., Kotolová H. et al. Acta Vet. Brno 77, 2008, 589-594 3. Malík I., Goněc T., Csöllei J., Andriamainty F. Acta Facult. Pharm. Univ. Comenianae 55, 2008; 158-169 Práce vznikla s podporou grantu IGA VFU 232/2009

82

P-21

STANOVENÍ ÚČINNÝCH LÁTEK V LUBRIKAČNÍCH GELECH METODOU HPLC HAVLÍKOVÁ LUCIE, ŅÁKOVÁ PETRA, SKLENÁŘOVÁ HANA, MATYSOVÁ LUDMILA, SOLICH PETR Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] Cílem práce bylo vyvinout a validovat novou HPLC metodu pro stanovení nonoxynolu-9 a trimekain-hydrochloridu v lubrikačním gelu. Trimekain se pouņívá jako lokální anestetikum. Nonoxynol-9 je součástí řady antikoncepčních přípravkŧ pro své spermicidní vlastnosti. V minulosti byl často prezentován jako prostředek pro prevenci pohlavně přenosných nemocí a to včetně viru HIV. Následné studie tento účinek vyvrátily a naopak potvrdily fakt, ņe nonoxynol-9 mŧņe pŧsobit dráņdivě, čímņ se zvyńuje riziko nakaņení HIV/AIDS od infikovaného partnera. V rámci vývoje metody byly pro separaci testovány kolony: Luna 5µm NH 2, Discovery Cyano, Discovery RP Amide C16, Discovery ZR-PBD a kolona XBridge Shield RP 18. Jako nejvhodnějńí byla zvolena kolona Supelco Discovery® ZR-PBD (150 x 4,6 mm, velikost částic 5µm). Optimální mobilní fází pro separaci byla směs methanolu a 50 mM triethylaminu (78:22 v/v), pH 9 (upraveno kyselinou octovou), o prŧtoku 1,0 ml/min. UV Detekce byla provedena při vlnové délce 210 nm. Ke kvantitativnímu hodnocení byla pouņita metoda vnitřního standardu, kterým byl zvolen amitriptylin. Vyvinutá metoda byla validována, vńechny testované parametry splņují poņadavky autorit. Metoda je vhodná pro stanovení trimekainu a nonoxynolu-9 v testovaném přípravku v rámci kontroly kvality kosmetických přípravkŧ. .

Problematika byla řešena za podpory projektu MSM 0021620822

83

P-22

Viskozita z pohľadu hodnotenia gélov. HERDOVÁ PETRA1, VITKOVÁ ZUZANA1 1

Univerzita Komenského Bratislava, Farmaceutická fakulta, Katedra galenickej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, Slovenská Republika; [email protected];

Gélový charakter polotuhých topických liekov a ním určená plastická deformovateľnosť zabezpečuje stálosť tvaru pri obyčajnej teplote a potrebnú deformovateľnosť pôsobením vonkajńej sily pri roztieraní na koņu. Príspevok pojednáva o skúmaní tokových vlastností gélov. Gély sa skladajú z kvapalín uvedených do formy gélu gélotvornými látkami. Pre toto skúmanie bol zvolený liek Mesocain gél vyrábaný v závode Zentiva, a.s. Hlohovec. Liek Mesocain je lokálne anestetikum amidového typu so stredne dlhým účinkom [1], ktoré sa vo farmaceutickej praxi pouņíva nielen ako injekčný anesteziologický roztok, ale aj ako lubrikačný gél pri urologických vyńetreniach. Pri takomto spôsobe pouņitia je kľúčovou vlastnosťou lieku jeho viskozita z dôvodu zabezpečenia vhodnej aplikácie. Reologické vlastnosti sú priamo závislé na zloņení gélu a na technologickom procese výroby. Prostredníctvom reometrických metód je moņné preverovať nielen viskozitu, ale aj kontrolovať dodrņiavanie technologických predpisov a analyzovať ńtandardnú kvalitu lieku. Na reologické vlastnosti lieku vplýva výber gélotvornej látky, ktorá priamo ovplyvņuje jeho konzistenciu. Na základe ńtandardného technologického predpisu je ako gélotvorná látka pouņívaná hydroxyetylcelulóza. Cieľom tohto skúmania je hodnotenie viskozity lieku pri pouņití rôznych gélotvorných látok tak, aby zmena tejto látky neznamenala odchýlku od optimálnej viskozity stanovenej na základe analytického predpisu. Ako moņné varianty k ńtandardnej gélotvornej látke boli zvolené polyméry chitosan a hydroxypropylcelulóza. Výhodou chitosanu je jeho nedráņdivosť a schopnosť urýchľovať vstrebávanie liečiva do organizmu [2]. Hydroxypropylcelulóza je polysacharid dobre rozpustný vo vode aj v organických rozpúńťadlách. Príspevok je zameraný na hodnotenie reologických vlastností lieku Mesocain gél vyrobeného pomocou rôznych gélotvorných látok. Toto hodnotenie dokázalo, ņe chitosan aj hydroxypropylcelulóza sú polymery vhodné pre výrobu lieku Mesocain gél ako gélotvornej látky bez toho, aby negatívne ovplyvnili jeho výslednú viskozitu.

[1] Lüllmann, H. a kol.: Farmakologie a toxikologie, 2. vydanie, Praha, Grada,

2004, 728 s.

[2] Chalabala, M. a kol.: Technologie léku, 2. vydanie, Praha, Galén, 2001, 408 s.

84

P-23

IN VITRO HODNOCENÍ BISKVARTERNÍCH MONOOXIMOVÝCH REAKTIVÁTORŦ ACETYLCHOLINESTERASY S XYLENOVÝM SPOJOVACÍM ŘETĚZCEM HOLAS ONDŘEJ 1, MUSÍLEK KAMIL 2, POHANKA MIROSLAV2, OPLETALOVÁ VERONIKA1 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a

kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 3

Univerzita Obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Třebešská 1575, 500 01

Hradec Králové

Organofosforové sloučeniny (OF) se pouņívají jako pesticidy v zemědělství a v prŧmyslu jako inhibitory hoření či změkčovadla. Jejich toxicita je zaloņena na fosfonylaci resp. fosforylaci aktivního místa enzymu, kde se kovalentně váņí na serinový hydroxyl (Ser203) aktivního místa acetylcholinesterasy (AChE). Současná standardní léčba při intoxikacích OF se skládá z podání oximových reaktivátorŧ ve spojení s parasympatolytikem (např. atropinem) a antikonvulzivem (např. diazepamem) [1]. Ņádný z dosud známých reaktivátorŧ vńak není schopen uspokojivě reaktivovat AChE inhibovanou vńemi typy OF [2]. Cílem práce bylo určení strukturně-aktivitní závislosti a potvrzení vlivu xylenového spojovacího řetězce a přítomnosti karbamoylové skupiny na biologickou aktivitu reaktivátorŧ AChE. Byl proveden reaktivační screening pro 26 nových bispyridiniových reaktivátorŧ AChE in vitro na modelu tabunem, methyl-paraoxonem, ethyl-paraoxonem a DFP inhibované lidské erytrocytární AChE při koncentraci reaktivátoru 100 µM a 1 µM. Pro hodnocení reaktivační účinnosti byl pouņit vícekanálový spektrofotometr Sunrise (Tecan, Salzburg, Rakousko) a Ellmanova metoda pro měření aktivity AChE [3]. Reaktivační účinnost nově testovaných sloučenin proti tabunem inhibované AChE nepřekonala v současné době známé reaktivátory, u několika sloučenin vńak bylo dosaņeno slibných výsledkŧ proti AChE inhibované OF pesticidy. [1] [2] [3]

Bajgar, J. Adv. Clin. Chem. 2004, 38, 151-216. Musílek, K.; Holas, O.; Jun, D. Dohnal, V.; Gunn-Moore, F.; Opletalová, V.; Doleņal, M.; Kuča, K. Bioorg. Med. Chem. 2007, 15, 6733–6741. Ellman, G.L.; Courtney, K.D.; Andres, V.; Featherstone, R.M.; Biochem. Pharmacol. 1961, 7, 88–95.

85

P-24

ÚLOHA LIPOXYGENÁZY V ELICITOROM INDUKOVANEJ PRODUKCII SANGUINARÍNU V SUSPENZNÝCH BUNKOVÝCH KULTÚRACH MAKU SIATEHO IVANA HOLKOVÁ, LÝDIA BEZÁKOVÁ, VÍŤAZOSLAVA BLANÁRIKOVÁ, ANDREA BALÁŅOVÁ, FRANTIŃEK BILKA, MARIÁN VANKO Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava [email protected]

Lipoxygenáza (LOX) je kľúčový enzým v oktadekánovej (lipoxygenázovej) metabolickej ceste biosyntézy viacerých významných zlúčenín ako sú signálne molekuly (jasmonáty), antimikrobiálne a antifungálne pôsobiace látky1. S ústredným postavením LOX v tejto metabolickej ceste súvisí aj jej funkcia v obranných reakciách rastlín. Vzhľadom na to, ņe tvorba sekundárnych metabolitov v rastlinnách je jednou z foriem odpovede na stres, môņe LOX cez signálne procesy zasahovať do regulácie ich biosyntézy. V práci sme na modeli suspenzných bunkových kultúr maku siateho (Papaver somniferum L.) sledovali vplyv abiotického elicitora – metyljasmonátu (MJ) na aktivitu LOX a produkciu sekundárneho metabolitu - benzofenantridínového alkaloidu sanguinarínu. MJ sme aplikovali na 14. deņ subkultivácie suspenzných bunkových kultúr a testovali sme účinky rôznej koncentrácie MJ (10, 100 a 1000 μmol/l) a rôznu dĺņku jeho pôsobenia (10, 24, 48, 72 h). Pre potvrdenie významnej úlohy LOX v elicitorom indukovanej produkcii sanguinarínu v kultúrach maku siateho, sme sledovali zmeny v produkcii sanguinarínu po inhibícii aktivity LOX. MJ účinne zvyńoval aktivitu LOX, ako aj produkciu sanguinarínu, a to najmä v koncentrácii 100 μmol/l. Najvyńńie hodnoty ńpecifickej aktivity LOX sme pozorovali v 10. hodine po aplikácii MJ. Najvyńńie mnoņstvo sanguinarínu sme stanovili v 48. hodine, čo bol 15,7 násobný nárast oproti kontrolným vzorkám. Pridanie inhibítora LOX (fenidónu) 30 minút pred samotnou elicitáciou MJ spôsobilo nielen výraznú inhibíciu aktivity LOX, ale viedlo aj k zníņeniu biosyntézy sanguinarínu, čo poukazuje na významnú účasť LOX v procese elicitácie a v indukcii biosyntézy sanguinarínu v in vitro kultúrach maku siateho. Úloha bola riešená za podpory grantu UK/67/2008, VEGA 1/4294/07. 1. Feussner I., Wasternack C.: Annu. Rev. Plant Biol. 52, 275 (2002).

86

P-25

POROVNÁNÍ SEPARAČNÍ ÚČINNOSTI CZE A HPLC PŘI ANALÝZE FENOLICKÝCH LÁTEK EXTRAKTŦ PLODŦ PAULOWNIA TOMENTOSA (SCROPHULARIACEAE) PAVLA HOLUBOVÁ1*, KAREL ŃMEJKAL1 1

Ústav přírodních léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,

Palackého 1-3, CZ-612 42 Brno, ČR, E-mail: [email protected]

Byla vyvinuta metoda kapilární zónové elektroforézy (CZE) a vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) pro kvalitativní a kvantitativní analýzu biologicky aktivních fenolických látek extraktŧ plodŧ Paulownia tomentosa[1]. Metodou HPLC se

podařilo

separovat

6

C-geranylovaných

flavanonŧ:

3´-O-methyl-5´-

hydroxydiplakon (1), 3´-O-methyl-5´-O-methyldiplakon (2), 3´-O-methyldiplakol (3), 3´-O-methyldiplakon (4), mimulon (5) a diplakon (6); a 2 fenylpropanové glykosidy: akteosid (7) a isoakteosid (8). Metodou CZE se z výńe uvedených látek podařilo s vysokým rozlińením separovat 5 flavonoidŧ a 2 fenylpropanové glykosidy. Separační podmínky CZE byly optimalizovány s ohledem na koncentraci základního elektrolytu, separační napětí, teplotu, typ a koncentraci organického modifikátoru roztoku vzorku a typ a koncentraci pouņitého cyklodextrinu. Nejlepńí výsledky byly dosaņeny pouņitím 50 mM tetraboritanového pufru (pH 9.3) s přídavkem 25 mM HPβ-CD při teplotě 25 °C, přídavkem MeCN k methanolickému roztoku vzorku v poměru 2:1 a při aplikovaném napětí 20 kV. Sloučeniny byly detekovány na základě UV absorpce DAD detektorem při 200, 230, 280 a 310 nm. Výsledky CZE analýzy byly porovnány s výsledky získanými HPLC.

[1] Ńmejkal K., Chudík S., Klouček P., Marek R., Cvačka J., Urbanová M., Julínek O., Kokońka L., Ńlapetová T., Holubová P., Zima A., Dvorská M., 2008. Antibacterial C-Geranylflavonoids from Paulownia tomentosa Fruits. J. Nat. Prod. 71, 706–709.

87

P-26

NOVĚ IDENTIFIKOVANÉ FENOLICKÉ LÁTKY PARAZITICKÝCH ROSTLIN RODU CUSCUTA HŘIBOVÁ PETRA, ŅEMLIČKA MILAN, ŃVAJDLENKA EMIL Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 13, 612 43 Brno; [email protected]

Rostliny rodu Cuscuta (Cuscutaceae) jsou parazité zcela závislí na svém hostiteli. Práce se zabývá identifikací fenolickéch látek a porovnáním jejich výskytu v druzích C. europaea a C. campestris. Methanolické extrakty připravené z C. europaea a C. campestris byly podrobeny analýze HPLC, která v obou případech prokázala přítomnost celé řady fenolických látek. Sloučeniny byly identifikovány po separaci na analytické koloně srovnáním retenčních časŧ a UV-VIS spekter se standardy. Identifikace fenolŧ byla podpořena hmotnostní spektrometrií. Nově byla v extraktu z C. europaea pomocí LC-MS v negativním módu nalezena kávová kyselina s molekulovým iontem [M-H]− m/z 179, p-kumarová kyselina s molekulovým iontem [M-H]− m/z 163 a molekulový ion [M-H]− m/z 315, který odpovídal isorhamnetinu. Jednoznačně byla potvrzena přítomnost isorhamnetinu po jeho izolaci společným nástřikem se standardem. Molekula s [M-H]− m/z 477, jejíņ fragmentací vznikly částice s m/z 162 odpovídající hexose a fragment [M-H]− m/z 315 odpovídající aglykonu isorhamnetinu, je zřejmě isorhamnetin-hexosid. Po porovnání se standardem byla sloučenina identifikována jako isorhamnetin-3-O-glukosid. V extraktu z C. campestris byla rovněņ nalezena kávová kyselina, p-kumarová kyselina, isorhamnetin a isorhamnetin-3-O-glukosid. Methanolický extrakt z C. campestris se od extraktu z C. europaea kvalitativně lińil hlavně v obsahu polárnějńích látek, kdy extrakt z C. campestris obsahoval ńirńí spektrum látek s aromatickým kruhem neņ extrakt z C. europaea.

88

P-27

ISOCHINOLINOVÉ TERCIÁRNÍ ALKALOIDY CORYDALIS CAVA A JEJICH INHIBIČNÍ AKTIVITA VŦČI ACETYLCHOLINESTERASE A BUTYRYLCHOLINESTERASE CHLEBEK JAKUB 1, MACÁKOVÁ KATEŘINA 1, CAHLÍKOVÁ LUCIE 1, OPLETAL LUBOMÍR 1, KURFÜRST MILAN 2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a

ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Ústav chemických procesů AV ČR, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6

Alzheimerovu chorobu (AD) lze v současnosti pokládat za jedno z velmi významných civilizačních onemocnění; z hlediska četnosti demence se jedná vŧbec o nejrozńířenějńí formu demence u pacientŧ ve věku nad 65 let. Nejuņívanějńím postupem v terapii AD představuje uņití inhibitorŧ mozkových cholinesteras. V současnosti je spektrum klinicky vyuņitelných anticholinesterasových látek relativně úzké; z látek přírodního pŧvodu se terapeuticky pouņívá galanthamin. Zajímavá inhibiční aktivita byla v testech in vitro prokázána u některých rostlin z čeledi Fumariaceae. Ze sumárního extraktu hlíz C. cava byly získány čisté alkaloidní koncentráty1. Pomocí chromatografických metod (sloup. chromatografie, prep. TLC) byly izolovány z výtřepku A (terciární báze střední bazicity) protoberberinové alkaloidy tetrahydropalmatin, skulerin a korypalmin; morfinanový alkaloid sinoakutin; protopinové alkaloidy korykavamin a fagarin I; aporfinové alkaloidy bulbokapnin a N-methyllaurotetanin (z Corydalis cava izolován vŧbec poprvé); benzofenantridinový alkaloid korynolin. Jejich struktura byla určena běņnými spektroskopickými metodami (NMR, MS, IR) Cholinesterasová inhibiční aktivita izolovaných látek byla měřena in vitro, resp. IC50 byla stanovena standardním testem. Jako zdroj AChE byla pouņita lidská erytrocytární AChE a sérová BuChE. Aktivita byla měřena spektrofotometricky za pouņití standardní Elmanovy metody. Výsledky byly porovnány s hodnotami IC50 referenčních látek terapeuticky pouņívaných inhibitorŧ ( rivastigmin, galanthamin, huperzin A).

LITERATURA: 1. Slavík Jiří et al.: Coll. Czech. Chem. Commun. 44, 2261-2274, (1979). Tato práce vznikla za finanční podpory grantu GA UK č. 122309

89

P-28

STRUCTURE-LIPOPHILICITY RELATIONSHIPS IN SERIES OF METHOXY MOIETY RING-SUBSTITUTED PYRAZINECARBOXANILIDES JAMPÍLEK JOSEF 1,3, DOLEŅAL MARTIN 2, KEŃETOVIČOVÁ DIANA 2 1

Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Prague, Czech Republic; [email protected]

2

Charles University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Czech Republic 3

University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of

Chemical Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno, Czech Republic

The drugs cross biological barriers most frequently through passive transport, which strongly depends on their lipophilicity. Lipophilicity has been studied and applied as an important drug property for decades. It has been correlated to many other properties, such as solubility, permeability, metabolism, toxicity, and distribution [1]. Various ring-substituted pyrazinecarboxamides have been prepared and evaluated for their biological effects [2,3]. The anilides of pyrazine-2-carboxylic acid substituted with methoxy moiety in anilide part of the molecule were analysed using the RP-HPLC method for the lipophilicity measurement. O R1

N

R2

N

R3 N H

R1 = H, Cl R2 = H, tert-Butyl R3 = H, 2-OCH3, 3-OCH3, 4-OCH3, 2,5-OCH3

In the present study the correlation between RP-HPLC retention parameter log k and log P data calculated in various ways is discussed as well as the relationships between the lipophilicity and the chemical structure of the studied compounds. This study was supported by the Ministry of Education of the Czech Republic (MSM 0021620822).

1

Kerns, E.H., Li, D. Drug-like Properties: Concept, Structure Design and Methods. Elsevier, San Diego, CA, USA, 2008.

2

Doleņal, M.; Palek, L.; Vinńová, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Molecules 2006, 11, 242.

3

Doleņal, M.; Palek, L.; Kuneń, J.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Kráľová K. Eur. J. Med. Chem. 2008, 21, 1878.

90

P-29

POUŢITIE RÔZNYCH ZDROJOV ŢIARENIA PRI STANOVENÍ ŤAŢKÝCH KOVOV V LIEČIVÁCH METÓDOU RÖNTGENOFLUORESCENČNEJ SPEKTROMETRIE JÁNOŃOVÁ VERONIKA, ŃTROFFEKOVÁ OĽGA, SÝKOROVÁ MIROSLAVA, HAVRÁNEK EMIL Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Rozvoj analytickej chémie je úmerný potrebe vývoja moderných technológií. Pokrok analytickej chémie zároveņ poskytuje presnejńie informácie o zloņení materiálov a tak umoņņuje napredovanie vedy a techniky. Medzi ńpecifické inńtrumentálne analytické metódy patrí röntgenofluorescenčná spektrometria (XRF), ktorá ako polykomponentná, nedeńtruktívna metóda je vhodná na skúmanie vzoriek rôzneho charakteru a hlavne skupenstva. Ovplyvniť detekčné limity je moņné vhodnou úpravou vzorky, ako aj zmenou podmienok merania, prístrojovej techniky alebo metodiky. V práci boli porovnané výsledky analýz za pouņitia dvoch alternatívnych zdrojov ņiarenia – rádionuklidu 238Pu a röntgenovej trubice. Cieľom bolo vybrať vhodný zdroj pre stanovenie obsahu prvkov Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Hg a Pb v kvapalných vzorkách liečiv. Kvapalné vzorky je vhodné pred analýzou upraviť do tuhej formy. Vzorky boli zakoncentrované pomocou komplexotvorného skúmadla 8-hydroxychinolínu, vzniknuté komplexy prvkov boli prefiltrované cez nitrocelulózový filter Pragopor 4 a filtre po vysuńení boli podrobené röntgenofluorescenčnej spektrometrii. Pouņitie RTG trubice ako alternatívneho zdroja ņiarenia voči rádionuklidovému zdroju 238 Pu sa ukázalo byť výhodnejńie pre stanovenie obsahu prvkov Mn, Fe, Co, Cu a Zn. Pre prvky Pb a Hg bolo výhodnejńie pouņitie rádionuklidového zdroja. Ukázalo sa, ņe pouņitím rôznych zdrojov budiaceho ņiarenia sa dajú dosiahnuť nízke detekčné limity pre jednotlivé prvky. XRF analýza v spojení so zakoncentrovaním je preto vhodnou metódou pre kontrolnú analýzu kvality tuhých a kvapalných vzoriek liečiv so stopovým obsahom prvkov.

Práca vznikla s podporou grantu MŃ SR VEGA č.1/4299/07 a č. 1/0003/08 a grantu FaF UK/12/2009.

91

P-30

VLIV KRÁTKÝCH ANALOGŦ CERAMIDŦ NA MOLEKULÁRNÍ ORGANIZACI LIPIDŦ KOŢNÍ BARIÉRY JANŦŃOVÁ BARBORA1, LORENC PETR1, VÁVROVÁ KATEŘINA1,2, HRABÁLEK ALEXANDR1,2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Centrum pro výzkum nových antivirotik a cytostatik, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta

v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

Ceramidy stratum corneum - nejsvrchnějńí vrstvy epidermis, zodpovídají za bariérové vlastnosti kŧņe. Analogy ceramidŧ, předevńím krátkořetězcové, jsou ńiroce vyuņívány ke studiu bariérové funkce kŧņe, ačkoliv vztah mezi jejich strukturou a účinkem není dosud řádně objasněn. Námi provedená studie krátkých analogŧ ceramidŧ na prasečí kŧņi, kde délka sfingosinu byla 18C a acylový zbytek 2-18C, prokázala, ņe krátké ceramidy s 2-8C acylem ztrácí svou bariérovou funkci a naopak zvyńuji propustnost kŧņe. Cílem této práce bylo objasnění vlivu krátkého ceramidu na molekulární organizaci a stabilitu lipidŧ v koņní bariéře za pouņití modelového stratum corneum, sloņeného z ekvimolární směsi cholesterolu, mastné kyseliny, krátkých analogu ceramidu (C2-18) a přídavku cholesterol sulfátu. Fázové chování, inter a intra molekulární interakce krátkých ceramidŧ s lipidy byly studovány pomocí ATR-FTIR spektroskopie. Permeabilita modelového stratum corneum byla hodnocena in vitro ve Franzových difúzních celách pomocí theofylinu jako modelového léčiva a měřením transdermální elektrické rezistence. Získané výsledky potvrdily nańi předchozí studii, ņe délka řetězce ceramidu je tedy klíčová pro permeabilitu kŧņe a ceramidy s krátkým acylem nemají bariérové vlastnosti fyziologických ceramidŧ.

Práce vznikla za podpory Grantové Agentury Univerzity Karlovy 92007/2007/B-CH/FaF a Výzkumného záměru MSM0021620822.

92

P-31

FLAVONOIDNÍ LÁTKY NIGELLA SATIVA (RANUNCULACEAE) A JEJICH ANTIOXIDAČNÍ AKTIVITA JAVORKOVÁ VĚRA , BANDASOVÁ MICHAELA, VÁCLAVÍK JIŘÍ Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno

Nigella sativa (Ranunculaceae) je v poslední době často zkoumaným rostlinným druhem, výzkumy se vńak zaměřují převáņně na semena. Z výsledkŧ nańich předchozích výzkumŧ vyplývá, ņe také dalńí rostlinné části vykazují významnou antioxidační aktivitu. Proto je náń výzkum zaměřen na nať N. sativa. Chloroformový a methanolický extrakt byl analyzován pomocí HPLC. Následně byl získaný extrakt dělen pomocí preparativní chromatografie. Podařilo se získat 6 frakcí obsahujících strukturně podobné látky. HPLC analýzou vzorkŧ byla zjińtěna přítomnost glykosidŧ kvercetinu a kempferolu, coņ bylo potvrzeno následnou hydrolýzou vzorkŧ. Dále jsme se zabývali měřením antioxidační aktivity extraktu. Byly pouņity dvě metody. Pro určení antioxidační aktivity celkového extraktu byla pouņita metoda redukce radikálu ABTS+ pomocí postkolonové reakce (Koleva I. I. a kol). Takto byly identifikovány látky s významnou antioxidační aktivitou (Rt 11 a 14 min). Tyto látky byly obsaņeny ve frakcích NS2 a NS3 z preparativní chromatografie. Pro určení antioxidační aktivity jednotlivých frakcí extraktu byla pouņita metoda s pouņitím radikálu DPPH (Burda S., Oleszek W). Bylo prokázáno, ņe nejvyńńí schopnost zháńet radikály DPPH mají frakce NS2 a NS3, čímņ se potvrdily výsledky předchozí metody. Obě metody tedy prokázaly poměrně vysokou schopnost extraktu zháńet volné radikály. A. A. Mariod a kol. ve své studii prokázali, ņe extrakt ze semen Nigella sativa má významné antioxidační vlastnosti. V této práci se prokázalo, ņe tyto vlastnosti má rovněņ extrakt z nati Nigella sativa. Dalńím pokračováním studia nati N. sativa bude izolace čistých látek a jejich identifikace. Koleva I. I. a kol: Application of ABTS radical cation for selective on-line detection of radical scavengers in HPLC eluates. Analytical Chemistry 73, 3373 – 3381 (2001) Burda S., Oleszek W.: Antioxidant and antiradical activities of flavonoids. Journal of Agricultural Food Chemistry 49, 2774 – 2779 (2001) A. A Mariod. a kol.: Antioxidant aktivity and phenolic kontent of phenolic rich fractions obtained from black cumin (Nigella sativa) seedcake. Food Chemistry (2009) 93

P-32

STANOVENIE KURKUMINOIDOV S VYUŢITÍM HPLC PETER KALAFUT, RADIM KUČERA, JIŘÍ KLIMEŃ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Kurkumín a jeho deriváty patria medzi farmakologicky účinné diarylheptánove zlúčeniny. Tieto tzv. kurkumové farbivá sa získavajú z rastlinných oddenkov rodu Curcuma spp. (Zingiberaceae), pričom terapeuticky sa uplatņuje ich cholagogický, antioxidačný a antiflogistický účinok. V súčasnosti sa pozornosť zameriava na prevenciu a liečbu rakoviny a priaznivý vplyv pri Alzheimerovej chorobe. Komerčne dostupný kurkumín je zmesou bis-demetoxykurkumínu, demetoxykurkumínu a kurkumínu, pričom vo vode sú tieto látky prakticky nerozpustné. Optimálnym spôsobom extrakcie kurkuminoidov z rastliny alebo extraktu je pouņitie metanolu. Stabilita roztokov je predovńetkým na svetle nedostatočná. Významne je moņné stabilitu zlepńiť jednak pouņitím vhodnej antioxidačnej látky, ako aj nutnosťou chrániť roztoky pred svetlom [1,2]. Bola vypracovaná jednoduchá izokratická HPLC metóda pre stanovenie obsahu jednotlivých kurkuminoidov s kvantifikáciou metódou vonkajńieho ńtandardu. Separácia bola docielena na kolóne Symmetry RP C18. Pouņitá mobilná fáza bola zmesou acetonitrilu a 0,025 M fosfátového pufru (pH 2,6) v pomere 45 : 55. UV-VIS detekcia prebehla pri 422 nm. S cieľom významne zvýńiť citlivosť bola súčasne uplatnená fluorescenčná detekcia pri λex = 422 nm a λem = 525 nm. Dosiahnuté validačné charakteristiky potvrdzujú, ņe vypracovaná metóda je dostatočne presná, citlivá a reprodukovateľná. Ku praktickému vyuņitiu fluorescenčnej detekcie bolo nutné stanoviť odozvové faktory, keďņe sa analyty výrazne odlińujú svojou schopnosťou emitovať sekundárne ņiarenie. Ako najvhodnejńie rieńenie k izolácii jednotlivých kurkuminoidov zo zmesi sa javí pouņitie silikagelovej tenkovrstvovej chromatografie. Optimálnou vyvíjacou sústavou, poskytujúcou dobre rozlíńené pásy, sa ukázala byť zmes dichlormetánu a etanolu v pomere 20:1. Kvantové výťaņky potvrdili okrem iného významne vyńńiu ņlto-zelenú fluorescenciu bisdemetoxykurkumínu neņ u oboch ďalńích diarylheptanoidov. Fluorescenčný detektor by mal umoņniť determinovať kurkumové farbivá na úrovni jednotiek ng/ml, v prípade bisdemetoxykurkumínu je dokonca moņné uvaņovať o kvantifikácii aņ na úrovni desiatok pg/ml. [1] H.H. Tonnesen, M. Masson, T. Loftsson, Int. J. Pharm., 244, 127-135, (2002) [2] H.H. Tonnesen, Pharmazie, 57, 820-824, (2002) Táto práca vznikla za podpory výskumného zámeru MSM 0021620822.

94

P-33

STANOVENIE DISOCIAČNÝCH KONŠTÁNT POTENCIÁLNYCH LIEČIV MODERNÝMI ANALYTICKÝMI METÓDAMI KAPUSTÍKOVÁ IVA, LIŃKOVÁ ANNA Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno [email protected]

Cieľom predloņenej práce bolo stanovenie disociačných konńtánt derivátov kyseliny 2-, 3-, 4- [3-(4-difenylmetyl-piperazin-1-yl)-2-hydroxy-propoxy]fenylkarbámovej, ktoré boli nasyntetizované vo forme dihydrochloridov na Ústave chemických léčiv FaF VFU Brno. U týchto látok sa na základe ńtruktúry predpokladá potenciálne pôsobenie na α- a β-adrenergné receptory. Na ńtúdium boli pouņitá NMR spektroskopia, kapilárna zónová elektroforéza a UV spektrofotometria. Pri stanovení pKa pomocou NMR spektroskopie bol sledovaný chemický posun signálu protónov viazaných v susedstve ionizovateľnej skupiny v závislosti na pH roztoku vzorky. Keďņe disociáciou sa zvyńuje lokálna elektrónová hustota, chemický posun protónov sa v prípade ionizovanej, čiastočne ionizovanej a neionizovanej formy líńil. Pomocou NMR bola najprv stanovená disociačná konńtanta trimekaínu, ktorý bol zvolený ako modelová zlúčenina pretoņe má charakter slabej zásady, podobne ako ńtudované látky. Pri analýze látok kapilárnou zónovou elektroforézou boli stanovené efektívne elektroforetické mobility látok pri rôznych hodnotách pH základného elektrolytu. Zo získaných mobilitných kriviek jednotlivých látok boli následne nelineárnou regresiou určené ich disociačné konńtanty. Keďņe ńtudované látky obsahujú chromofor v blízkosti ionizovateľnej skupiny, predpokladali sme výraznú zmenu priebehu UV absorpčného spektra látok so zmenou pH a na stanovenie pKa pouņili aj metódu UV spektrofotometrie. Z uvedených metód sa na stanovenie pKa najviac osvedčila kapilárna zónová elektroforéza. Jej výhodou bola moņnosť pracovať s vodnými roztokmi vzoriek v nízkych koncentráciách v celom meranom rozsahu pH a výrazná zmena mobilít látok v závislosti na ich ionizácii.

95

P-34

HPLC METODA PRO SLEDOVÁNÍ STABILITY LAMOTRIGINU V PŘÍPRAVKU KASTNER PETR, PILAŘOVÁ PAVLA, FOLTINSKÁ BLANKA, KLIMEŃ JIŘÍ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Tato práce je zaměřena na vývoj HPLC metody pro hodnocení čistoty a stability lamotriginu. Lamotrigin je antiepileptikum třetí generace, ovlivņuje sodíkové kanály a sniņuje produkci excitačních neurotransmiterŧ. Je lékem první volby při částečných záchvatech, včetně záchvatŧ se sekundární generalizací, a lze jej pouņít rovněņ u primárně generalizovaných tonickoklonických křečí.

Byla hledána vhodná HPLC metoda pro separaci tohoto léčiva a jeho příbuzných látek – rozkladných produktŧ. Lamotrigin byl vystaven takovým podmínkám, aby dońlo k jeho rozloņení na rozkladné produkty a tedy i moņné nečistoty lamotriginu. Pro analýzu takto zatěņkaného vzorku bylo zkouńeno více rŧzných stacionárních fází a optimalizovalo se sloņení mobilní fáze. Z kolon byla vybrána chromatografická kolona Hypersil BDS, C18, 250 x 4,6 mm, 5 µm. Mobilní fází byla zvolena směs acetonitril, fosforečnanový pufr v poměru 35:65; pH mobilní fáze bylo nastaveno kyselinou fosforečnou na hodnotu 7,0. Prŧtoková rychlost byla 1 ml/min, nástřik 20 µl, teplota na koloně 40ºC, UV detekce při 309 nm. Tato metoda byla potom aplikována na kvantitativní hodnocení lamotriginu a jeho příbuzných látek v tabletách a byly testovány její validační parametry. Práce byla řeńena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.

96

P-35

STUDY OF PHYSICOCHEMICAL PROPERTIES OF NEW POTENTIAL DRUGS. KEČKÉŃOVÁ SIMONA 1, SEDLÁROVÁ EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 2, MARUNIAK MATEJ 1, ČIŅMÁRIK JOZEF 1, MOKRÝ PETER 2, VALENTOVÁ JINDRA 3 1

Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected] 2

University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno 3

Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical Theory of Drugs, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava

Within the frame of study of phenylcarbamic acid derivatives, the

physicochemical

properties of 2-hydroxy-3-[4-(4-fluorphenyl)-piperazin-1-yl]-propyl-4-[(alkoxycarbonyl)

-amino] benzoates,

their salts with hydrochloric acid with one to four carbon atoms in the alkoxy group of carbamoyl group were determined. There were solubility, experimental partition coefficients, retention factors obtained from HPLC, RM values obtained from thin-layer chromatography, the surface activity by stalagmometric method, the dissociation constant

by alkalimetric titration with

potenciometric indication for all substances determined. The partition coefficient was determinated by shake-flask method in the oil-water system, where the oil phase was represented by octan-1-ol, heptane and cyclohexane. The chromatographic retention of the enantiomers of novel substances was investigated using a Chiralpak AD. The mobile phase was represented by propan-2-ol (100 %) and by a mixture of hexane : propan-2- -ol ( 3 : 7).

This study was supported by the Comenius University grant No. UK/09/2009 and VEGA grant No. 1/4291/07.

97

P-36

ANTIMIKROBIÁLNY POTENCIÁL VYBRANÝCH NOVOIZOLOVANÝCH ZÁSTUPCOV RODU LACTOBACILLUS KIŇOVÁ SEPOVÁ HANA1*, BILKOVÁ ANDREA1, SONGISEPP EPP2, BEZÁKOVÁ LÝDIA1 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, Slovensko, [email protected] 2 Univerzita v Tartu, Inńtitút mikrobiológie, Fakutla medicíny, Ravila 19, 504 11 Tartu, Estónsko

Rod

Lactobacillus

zahŕņa

G +,

kataláza

negatívne,

nesporulujúce,

fakultatívne

anaeróbne, nepohyblivé paličky. Niektoré kmene rodu Lactobacillus vykazujú poztitívne účinky na ľudský a/alebo zvierací organizmus. Baktérie mliečneho kvasenia sú schopné inhibovať rast iných mikroorganizmov, ktoré sa nachádzajú v ich okolí.

Toto sa deje jednak produkciou laktátu, ale taktieņ produkciou

bakteriocínov a látok inej chemickej ńtruktúry. Novoizolované baktérie pochádzajúce zo ņalúdočnej sliznice jahņaťa (Očová, SR) boli identifikované ako L. murinus (C), L. mucosae (D) a L. reuteri (E). Na detekciu schopnosti inhibovať rast patogénnych a potenciálne patogénnych mikroorganizmov (G+ - Staphyloccocus aureus, Listeria monocytgenes; G- - Escherichia coli, S. enterica ser. typhimurium, S. enterica ser. enteritis, Pseudomonas aeruginosa, Yersinia enterocolitica, Enterobacter cloacae, Shigella sonnei) bola pouņitá prúņková metóda na agarových platniach1. Vybrané kmene laktobacilov vykazovali

rôznu

mieru

inhibície

rastu

vybraných

patogénnych mikroorganizmov za

anaeróbnych a mikroaeróbnych podmienok.

Práca bola podporená grantami VEGA MŃ SR 1/4290/07, UK/115/2009 a „Hlavička― Nadácie SPP. LITERATÚRA 1. Hütt, P., Shchepetova, J., Lõivukene, K., Kullisaar, T., Mikelsaar, M.: J. Appl. Microbiol. 100, 1324 (2006).

98

P-37

SYNTÉZA A IN VITRO TESTOVÁNÍ BISPYRIDINIOVÝCH INHIBITORŦ ACETYLCHOLINESTERASY KOMLÓOVÁ MARKÉTA 1, HOLAS ONDŘEJ 1, MUSÍLEK KAMIL 2, DOLEŅAL MARTIN 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a

kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Šimkova 878, 500 01 Hradec Králové

Acetylcholinesterasa (AChE) je enzym odpovědný za degradaci neurotransmiteru acetylcholinu v místech jeho pŧsobení a tím za ukončení ńíření signálu nervového vzruchu (1). Inhibice AChE je mechanismem účinku léčiv proti některým závaņným chorobám, jako jsou například Alzheimerova choroba (AD) a Myasthenia gravis (MG), které jsou charakteristické nedostatečnou koncentrací acetylcholinu na synapsi. Sníņením aktivity AChE dojde k nahromadění acetylcholinu a usnadnění ńíření vzruchu (2). Byla připravena série biskvarterních pyridiniových sloučenin (Obr. 1) s předpokládaným periferním účinkem a změřena jejich inhibiční aktivita proti lidské erytrocytární AChE a lidské plazmatické BChE spektrofotometrickou metodou dle Ellmana (3). Získané hodnoty byly porovnány se standardy s periferním účinkem pyridostigmin bromidem a neostigmin bromidem.

Obrázek 1 Bispyridiniové inhibitory AChE

(1) Millard C. B., Broomfield C.A. J. Neurochem. 64, 1909 (1995) (2) Abraham D. J. Burger’s Medicinal Chemistry and Drug Discovery; Wiley: New York, Vol. 6, ch 4. (2003) (3) Ellman G. L., Courtney K. D., Andres V., Featherstone R. M. Biochem. Pharmacol. 7, 88 (1961) Projekt byl vypracován za podpory grantu GAUK (č. 117909/2009/B-CH/FaF).

99

P-38

VPLYV ZLOŢENIA ZMESI BIOLOGICKY AKTÍVNYCH LÁTOK NA ANTIOXIDAČNÚ AKTIVITU KONTŃEKOVÁ ZUZANA, GOMBOŃOVÁ HANA, NAGY MILAN Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Oxidatívny stres je jedným z faktorov vyvolávajúcich rôzne civilizačné ochorenia. V ich prevencii alebo terapii je moņné pouņívanie prírodných antioxidantov, často aj v definovaných zmesiach. V práci sme sa preto zamerali na: -

stanovenie redukčnej aktivity rutínu (R), kvercetínu (Q) a kyseliny L-askorbovej (A) metódou FRAP 1 a metódou vychytávania ABTS radikálu2

-

zistenie moņnosti ovplyvnenia ich účinnosti v definovaných kombináciách

Aktivita samotných ńtandardov klesala pri oboch pouņitých metódach v poradí Q > R > A. Stanovením redukčnej aktivity dvojkombinácií ńtandardov resp. ich trojkombinácie v pomere (1:1), resp. (1:1:1) FRAP metódou sa stanovilo poradie aktivít pôvodných vzoriek ako aj vzoriek s optimalizovanými koncentráciami (pomocou softvéru CompuSyn 1.0.1) Tieto svojou aktivitou podľa očakávania prevyńovali hodnoty pôvodných vzoriek: Q+R+A (opt.) > R+A (opt.) > Q+R (opt.) > Q+A (opt.) > Q+R > Q+A > Q > Q+R+A > R+A > R > A. Nízka aktivita R a A vo vodnom prostredí FRAP testu nekoreluje pri porovnaní s Q a s ich logP hodnotami. Tieto aktivity sú pravdepodobne podmienené ďalńími neznámymi mechanizmami. Stanovením antioxidačnej aktivity dvojkombinácií ńtandardov resp. ich trojkombinácie v pomere (1:1), resp. (1:1:1) ABTS metódou bola zistená účinnosť pôvodných aj optimalizovaných vzoriek. Optimalizované zloņenia vykazujú opäť zvýńenú aktivitu (ako SC50): Q+R+A (opt.) > Q > R+A (opt.) > Q+A (opt.) > Q+R (opt.) ≥ Q+R > Q+A > Q+R+A > R > R+A > A. Vysokú aktivitu Q resp. nízke aktivity R a A je moņné dať do korelácie s ich výrazne rozdielnymi hodnotami logP. Práca vznikla ako súčasť rieńenia grantového projektu VEGA č.2/0083/08. 1. Benzie IFF, Strain JJ.: Anal Biochem 239: 70-76, 1996. 2. Re R et al.: Free Radical Biol Med 26: 1231–1237, 1999. 100

P-39

ARYLOXYDERIVÁTY AZAFTALOCYANINŦ JAKO POTENCIÁLNÍ FLUOROFORY KOPECKÝ KAMIL, ZIMČÍK PETR, NOVÁKOVÁ VERONIKA, FRANZOVÁ ŃÁRKA, FICNEROVÁ DOMINIKA Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Tetrapyrazinoporfyraziny (TTP) jsou pouņívány v mnoha aplikacích, např. v elektrotechnice, jako pigmenty nebo v lékařství. Vysoký výtěņek fluorescence u alkoxy substituovaných derivátŧ TPP dává určitou naději na jejich pouņití jako fluoroforŧ pro molekulární značení. Syntéza aryloxy derivátŧ byla doposud popsána pouze v jedné práci1, a proto se daly očekávat jisté problémy při jejich přípravě. Tato práce byla zaměřena na přípravu zinečnatých komplexŧ nesymetrických TPP, které by obsahovaly jednu nebo dvě funkční skupiny umoņņující vazbu na biomolekulu. Ty mohou být připraveny kondenzací čtyř přísluńně 5,6-diaryloxysubstituovaných pyrazin-2,3-dikarbonitrilŧ. Pro tuto reakci byly připraveny čtyři rŧzně substituované prekurzory. Ve větńině případŧ je vyuņívána tetramerizace alkoxidem lithným nebo hořečnatým, ale v případě aryloxyderivátŧ dochází k nahrazení postraních řetězcŧ alkoxidovými anionty pouņitými jako iniciátor reakce (transetherifikace). Z tohoto dŧvodu byla zvolena méně často pouņívaná metoda – zahřívání prekurzorŧ ve vysokovroucím rozpouńtědle za přítomnosti kovových iontŧ, které mají templátový efekt. Nejlepńích výsledkŧ bylo dosaņeno za pouņití chloridu bis-(chinolinato) zinečnatého, avńak pouze za vzniku symetrických derivátŧ TPP. Nesymetrické deriváty TPP se zatím nepodařilo připravit Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM0021620822.

1. MAKHSEED S., IBRAHIM F, BEZZU C. G., MCKEOWN N. B.: The synthesis of metal-free octaazaphthalocyanine derivatives containing bulky phenoxy substituents to prevent selfassociation. Tetrahedron Lett. 2007, 48, (41), 7358-7361.

101

P-40

SYNTÉZA A IN VITRO STANOVENÍ SEKUNDÁRNÍCH ALKYLAMINODERIVÁTŦ ODVOZENÝCH OD 7-MEOTA KORÁBEČNÝ JAN 1, HOLAS ONDŘEJ 1, OPLETALOVÁ VERONIKA1, MUSÍLEK KAMIL2, KUČA KAMIL3 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Univerzita Obrany v Hradci Králové, Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Katedra toxikologie, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové 3

Univerzita Obrany v Hradci Králové, Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, Centrum pokročilých studií, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové

Současná terapie Alzheimerovy choroby (AD) sestává z pouņívání látek známých jako reverzibilní inhibitory acetylcholinesterasy (AChEI), které upravují deficit acetylcholinu (ACh) v mozku postiņených pacientŧ. (1) Prŧlomem v této oblasti bylo schválení takrinu (THA, 9-amino-1,2,3,4-tetrahydroakridin) v roce 1993 k pouņívání do klinické praxe (léčivo Cognex®). Jeho limitujícím faktorem je zejména hepatotoxicita a často se vyskytující gastrointestinální potíņe. Z těchto dŧvodŧ se nańím objektem zájmu stal strukturní analog takrinu 7-MEOTA (7-methoxy-9-amino-1,2,3,4-tetrahydroakridin) vykazující niņńí procento neņádoucích účinkŧ. V rámci příspěvku bude prezentována nová série látek odvozených od 7-MEOTA, konkrétně sekundární alkyl-aminoderiváty 7MEOTA (Obrázek 1). Syntéza a následné biologické stanovení IC 50 pro rekombinantní acetylcholinesterasu (AChE) a erytrocytární butyrylcholinesterasu (BChE) těchto látek bude diskutována. (2,3)

1. Perry E. K. et al.; Br. Med. J. 2, 1978, 1457. 2. Pang Y.-P., Hong F., Quiram P., Jelacic T., Brimijoin S. J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1997, 2, 171-176. 3. Pohanka M., Jun D., Kuca K. Talanta, 2008, 77, 451-454.

102

P-41

BENZAMIDY OBSAHUJÍCÍ HYDROXYSKUPINU V BAZICKÉ ČÁSTI MOLEKULY JAKO POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA KOZIC JÁN 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava

Nĕkteré, v minulosti námi připravené, 5,7-di-terc-butyl-benzoxazoly s rŧznĕ substituovaným fenylem v poloze 2 vykázali 90-100% aktivitu v koncentraci 6,25 µg/ml vŧči Mycobacterium tuberculosis H37Rv.1 Metabolizací těchto sloučenin pravděpodobně vznikají otevřené formy s hydroxylovou skupinou vázanou na anilidové části molekuly vzniklého benzanilidu. Jejich antimykobakteriální aktivita je dokonce vyńńí2 , a proto jsme se zaměřili na rozńíření série anilidŧ patřících do skupiny salicylanilidŧ majících dalńí hydroxylovou skupinu v bazické části Obr. 1. Příliń vysoká lipofilita di-terc-butylovaných anilidŧ byla sníņena záměnou substituentŧ za nitroskupinu a chlor.

Obr. 1 R1 = 4-Cl, 5-Cl, X = O, S; R2 = -H, Me; R3 = 4-NO2, 5-NO2, 4-Cl Syntéza vycházející z nańich zkuńeností pro přípravu salicylanilidŧ v mikrovlnném reaktoru selhala. Hydroxyskupina na anilinové části zpŧsobuje moņnost cyklizace na benzoxazol, aminoskupina podléhá oxidaci a vede k velkému mnoņství barevných vedlejńích produktŧ. Proto bylo přistoupeno ke klasické přípravě amidŧ přes chlorid přísluńné kyseliny. Neuspokojivé výtěņky této reakce vedly k pouņití 5-chlor-2-methoxybenzoové kyseliny, jejíņ anilid se zdá být antimykobakteriálně nejúčinnějńí. Tato práce byla vypracována za finanční podpory MSM 0021620822, GAUK 64407/2007 a IGA NS 10367-3 Reference: 1

Vinńová J., Čermáková K., Tomečková A., Čečková M., Buchta V., Jampílek J., Čermák P., Kuneń J., Doleņal M., Ńtaud F. Bioorg. Med. Chem. 14, 5850-5865 (2006). 2

Oktábec Z., Vinńová J.: Chem Zi.1/3, 211 (2007).

103

P-42

NOVÁ PROLÉČIVA ANTIMYKOBAKTERIÁLNĚ AKTIVNÍCH SALICYLANILIDŦ KRÁTKÝ MARTIN 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava

Tuberkulóza je závaņné infekční onemocnění vyvolané kmeny Mycobacterium tuberculosis, jeņ vyņaduje dlouhodobou léčbu kombinací léčiv. V poslední době se ńíří epidemiologicky závaņná multilékově rezistentní tuberkulóza odolná vŧči antituberkulotikŧm první linie isoniazidu a rifampicinu. WHO odhaduje, ņe kaņdý rok nově onemocní tuberkulózou přes 9 milionŧ lidí a 1,3 milionu zemře na její následky. Problematická je i koincidence s HIV infekcí. Existuje proto objektivní potřeba dalńích molekul pŧsobících proti mykobakteriím. Poņadovány jsou zejména látky s novým mechanismem účinku a bez zkříņené resistence s uņívanými léčivy. Salicylanilidy jsou jednou z takových nadějných skupin. Vyznačují se ńirokým spektrem biologických účinkŧ, zejména antibakteriálním, antifungálním a antiparazitárním. Byla připravena řada substituovaných antibakteriálně a antimykoticky účinných salicylanilidŧ. Protoņe jedním z moderních přístupŧ k tvorbě léčiv je příprava proléčiv, zaměřili jsme se na přípravu proléčiv nejaktivnějńích salicylanilidŧ, zejména na bázi esterŧ s N-chráněnými aminokyselinami a organickými kyselinami. Tyto modifikace by měly vést ke zlepńení vlastností. Byla syntetizována nová proléčiva na bázi esterŧ halogenovaných salicylanilidŧ – jednak s Nacetyl-L-fenylalaninem a také s vybranými aromatickými kyselinami. K přípravě je pouņívána zavedená metodika reakce v N,N-dimethylformamidu při -15°C s vyuņitím N,N´-dicyklohexylkarbodiimidu jako kondenzačního činidla. Získané produkty byly přečińtěny a charakterizovány. Zároveņ proběhlo jejich hodnocení z hlediska aktivity vŧči M. tuberculosis a atypickým mykobakteriím. Zjińtěné hodnoty budou prezentovány.

1

2

3

R = -Cl, -Br; R = -Cl, -Br, -CF3; R = (S)-1-acetamido-2-fenylethan-1-yl, fenyl, substituovaný fenyl

Práce byla vypracována za finanční podpory GAUK 76807/2007 a IGA NS 10367-3.

104

P-43

POROVNÁNÍ FLUORESCENČNÍCH SPEKTER VYBRANÝCH BENZIMIDAZOLŦ MĚŘENÝCH V PROSTŘEDÍ METHANOLU A ACETONITRILU KUBÍČEK VLADIMÍR 1, LUKEŃOVÁ MARIE 1, UHLÁŘOVÁ TEREZA1, SKÁLOVÁ LENKA2, SZOTÁKOVÁ BARBORA2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biochemických věd,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

V souvislosti s acetonitrilovou krizí se často uvaņuje o náhradě acetonitrilu v mobilních fázích při HPLC jiným rozpouńtědlem. Moņnou náhradou acetonitrilu je v tomto případě methanol. V případě azarenŧ, dusíkatých heterocyklŧ, mŧņe takováto náhrada případně zvyńovat intenzitu fluorescence a tím i citlivost fluorescenční detekce. Byla měřena fluorescenční spektra několika vybraných benzimidazolŧ, které vykazují nativní fluorescenci, v následujících rozpouńtědlech: v acetonitrilu, v methanolu, ve směsi acetonitril+fosfátový pufr, pH = 3 a ve směsi methanol+fosfátový pufr, pH = 3. Směsi acetonitrilu (methanolu) s fosfátovým pufrem představují sloņení mobilní fáze při HPLC. Pro porovnání intenzity fluorescence byly v případě kaņdého benzimidazolu pouņity roztoky stejné koncentrace ve vńech rozpouńtědlech. Jako excitační vlnové délky byly pouņity vlnové délky přísluńných absorpčních maxim. Získané výsledky ukazují na velmi odlińný vliv změny organického rozpouńtědla na fluorescenční spektra u jednotlivých studovaných benzimidazolŧ. Na intenzitu fluorescence vńak nemá tato změna větńinou významný vliv, zvláńtě ve směsích organického rozpouńtědla s fosfátovým pufrem. Případná záměna acetonitrilu methanolem by proto neměla nijak zásadně ovlivnit citlivost fluorescenční detekce benzimidazolŧ při HPLC.

Tento příspěvek vznikl díky finanční podpoře projektu 524/07/0611 Grantové agentury České republiky.

105

P-44

SROVNÁVACÍ STUDIE ANTIOXIDAČNÍ AKTIVITY VYBRANÝCH LÁTEK IZOLOVANÝCH NA ÚSTAVU PŘÍRODNÍCH LÉČIV FAF VFU BRNO KUBÍNOVÁ RENATA, DVORSKÁ MARGITA, SUCHÝ VÁCLAV Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno; [email protected]

Testováním antioxidační aktivity se zabývá větńina studií v odborném tisku, které jsou zaměřeny na izolaci a biologickou aktivitu přírodních polyfenolŧ. Zatímco větńina autorŧ pouņívá rychlou a levnou metodu zháńení DPPH (difenylpicrylhydrazyl) radikálu, existuje celá řada jednoduchých metod, při kterých lze zjistit zháńecí schopnosti látek vŧči rŧzným reaktivním formám kyslíku, dusíku a chloru. Jde zejména o ozon, hydroxylový radikál, peroxid vodíku, peroxylový radikál, superoxidový radikál, peroxynitrit a kyselinu chlornou. V nańí studii jsme testovali 22 modelových přírodních látek s rŧznou chemickou strukturou a počtem a polohou hydroxylových skupin. Tyto látky byly vyizolovány v prŧběhu let na ústavu z přírodních zdrojŧ. Cílem studie bylo zjistit vztah struktury a účinku vŧči rŧzným reaktivním kyslíkovým sloučeninám (ROS). Kromě metody zháńení DPPH byly pouņity luminiscenční metody zháńení hydroxylového radikálu, peroxylového radikálu, peroxidu vodíku a superoxidu. Z výsledkŧ vyplývá, ņe nejsilnějńími zháńeči DPPH jsou kyselina galová, kvercetin a rutin. Tyto látky je vhodné v této metodě pouņít jako standardy namísto Troloxu, který vykazuje niņńí aktivitu. Silnou zháńecí schopnost vŧči hydroxylovému radikálu a peroxidu vodíku mají deriváty kyseliny kávové a flavonoidy s hydroxylovými skupinami v poloze orto. Vŧči těmto ROS byl také velmi účinný alkaloid boldin. Glykosidy a methoxy deriváty mají niņńí aktivitu, v metodě hydroxylového radikálu pŧsobí spíńe prooxidačně. Pro zháńení superoxidového radikálu je vhodná flavonoidní struktura, flavonoidy s jednou či více hydroxylovými skupinami vykazují vyńńí aktivitu neņ Trolox. Peroxylové radikály vzniklé termolýzou AAPH (2,2'-azo-bis(2-amidinopropan) dihydrochlorid) zháńí látky s jednou hydroxylovou skupinou, příčemņ platí, ņe čím více hydroxylových skupin, tím vyńńí antioxidační aktivita. Rozdílná je i kinetika zháńení u jednotlivých látek, některé pŧsobí jako rychlý zháńeči, přičemņ dojde k jejich brzkému vyčerpání z reakční směsi, jiné pŧsobí dlouhodobě.

106

P-45

ANTIFUNGÁLNÍ A ANTIMYKOBAKTERIÁLNÍ AKTIVITA NOVĚ SYNTETIZOVANÝCH DERIVÁTŦ 3-FENYL-1,2,3BENZOTRIAZIN-4(3H)-THIONU PAVEL SKÁLA 1, MARTIN PRAVDA 1, LENKA KUBICOVÁ 2, JARMILA KAUSTOVÁ 3, VLADIMÍR BUCHTA 4, MILOŃ MACHÁČEK 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Institute of Pharmacy, Faculty of Biosciences, Pharmacy and Psychology, University of Leipzig, Brüderstrasse 34, 04103 Leipzig, Germany 3

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Oddělení pro diagnostiku mykobakterií, Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava 4

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav klinické mikrobiologie, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

Bylo připraveno osm substituovaných 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ. Výchozí 2-amino-N-fenylbenzamidy byly ve dvou krocích vyuņívajících mikrovlnné záření převedeny na odpovídající thiobenzamidy. Jejich diazotací a následnou cyklizací byly získány cílové látky. [1] U připravených 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ byla hodnocena antifungální a antimykobakteriální

aktivita

in

vitro.

Antimykobakteriální

aktivita

látek

vŧči

Mycobacterium avium a M. kansasii byla střední a vŧči M. tuberculosis a klinickému izolátu M. kansasii byla nízká aņ střední. Pokud jde o antifungální aktivitu, pouze Candida albicans a Trichophyton mentagrophytes vykázaly jistou citlivost vŧči nesubstituovanému 3-fenyl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionu (MIC = 62,5 µmol·l-1).

[1] Kubicová, L.; Pravda, M.; Skála, P.: Syntéza 3-aryl-1,2,3-benzotriazin-4(3H)-thionŧ. Chem. Listy 2004, 98 (11), 1028.

107

P-46

ŠTÚDIUM FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH PARAMETROV DIMETYLAMÍNOETYLESTEROV 2-, 3-, 4ALKOXYFENYLKARBÁMOVEJ KYSELINY S VYUŢITÍM SOFTVÉROVEJ PREDIKCIE MALÍK IVAN, ŃTOFIKOVÁ VALÉRIA, ČIŅMÁRIK JOZEF, ANDRIAMAINTY, FILS Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Práca je sumarizáciou ńtúdia vzťahov medzi chemickou ńtruktúrou, fyzikálnochemickými parametrami (solubilita, acidobázické vlastnosti, lipofilita) súboru dimetylamínoetylesterov kyselín 2-, 3-, 4-alkoxyfenyl-karbámových a antituberkulotickou aktivitou. Ako parameter lipofility bol ńtudovaný rozdeľovací koeficient, z acidobázických vlastností bola hodnotená disociačná konńtanta. Na predikciu log P, pKa a solubility boli vyuņité počítačové programy zaloņené na princípoch metód QSAR analýzy, t.j. výpočty zaloņené na algoritmoch asociovaných neurónových sietí, atóm-aditívnych a fragmentových príspevkoch. Cieľom práce bolo preńtudovať, resp. nájsť koreláciu medzi výsledkami z experimentálnych ńtúdií, výstupmi z výpočtových metód a antituberkulotickou aktivitou. Ako vyplýva z tzv. AARS hodnôt získaných pri korelovaní experimentálnych údajov s vypočítanými hodnotami log P prísluńných báz, najvhodnejńou metódou pre predikciu log P je Virtual LogP; pre prísluńné soli to je metóda KowWin, resp. miLogP 2.2. Na QSAR ńtúdium bola vyuņitá minimálna inhibičná aktivita po 14-dņovej kultivácii proti Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium avium, Mycobacterium kansasii, ktorá najlepńie korelovala s hodnotami molárnej refrakcie, polarizability a retenčného faktora.

Práca vznikla s grantovou podporou VEGA 1/4291/07.

108

P-47

ENANTIOSELEKTÍVNE STANOVENIE DIHYDROPYRIDÍNOVÝCH DERIVÁTOV VO FARMACEUTICKÝCH PRÍPRAVKOCH VYUŢITÍM KAPILÁRNEJ ELEKTROFORÉZY V SPOJENÍ S DIODE ARRAY DETEKCIOU MARÁKOVÁ KATARÍNA, MIKUŃ PETER, VALÁŃKOVÁ IVA, HAVRÁNEK EMIL Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Blokátory kalciových kanálov sú liečivá, ktoré zabraņujú vstupu nadbytku vápnika do buniek a/alebo alebo zabraņujú mobilizácii vápnika z intracelulárnych zásob, čo spôsobuje relaxáciu cievnych stien a zníņenie krvného tlaku a tým aj potrebu kyslíka. Medzi blokátory kalciových kanálov patria aj dihydropyridínové deriváty, ako napríklad amlodipín besylát (AML), ktorý sa pouņíva pri liečbe hypertenzie a chronickej stabilnej a vazospastickej anginy pectoris. Vo farmakoterapii môņe viesť pouņitie lieku s obsahom len jedného enantioméru k zlepńeniu účinnosti terapie a/alebo k zníņeniu neņiadúcich účinkov, ktoré môņu súvisieť s druhým enantiomérom. Blokáda vstupu vápnika cez vápnikové kanály je prevaņne daná S-(-) AML enantiomérom. Kapilárne elektromigračné metódy patria medzi vysoko účinné separačné techniky, ktoré sú vhodné pre enantioselektívnu analýzu iónových látok. Vysoká rozlińovacia schopnosť je daná (i) extrémne vysokou píkovou účinnosťou a (ii) veľkým mnoņstvom rôznych elektromigračných efektov vytvárajúcich/zlepńujúcich (enantio)selektivitu. DAD detekcia bola pouņitá na charakterizáciu zloņenia separovaných zón pomocou rozdielov v koreńpondujúcich UV-VIS spektrách. Bolo ukázané, ņe pouņitá separačná metóda poskytovala čisté zóny analytov bez prítomnosti interferujúcich látok. Úspeńná validácia a aplikácia navrhovanej CZE-DAD metódy ukázala jej moņnosť rutinného pouņitia vo vysoko účinnej a spoľahlivej enantioselektívnej kontrole AML vo farmaceutických prípravkoch.

Táto práca bola podporená grantami Slovenskej grantovej agentúry pre vedu pod projektami VEGA 1/0003/08, 1/4299/07 a grantom UK/120/2009. Zároveň by som chcela poďakovať Dr. Eve Kuropkovej zo Zentivy (Hlohovec, Slovensko) za zabezpečenie štandardu Amlodipinu.

109

P-48

SYNTHESIS AND IDENTIFICATION OF NEW POTENTIAL DRUGS – PHENYLCARBAMIC ACID DERIVATIVES. MARUNIAK MATEJ 1, SEDLÁROVÁ EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 2, KEČKÉŃOVÁ SIMONA 1, MOKRÝ PETER 2 1

Comenius University, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutical Chemistry, Odbojárov 10,

832 32 Bratislava; [email protected] 2

University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Chemical

Drugs, Palackého 1-3, 612 43 Brno

The work is devoted to synthesis of some functional analogues of arylaminoethanol, with carbamic substitution of aromatic ring, where the basic part of the molecule is formed by substituted piperazine (pyridine-2-yl, pyrimidine-2-yl). The synthetized substances were prepared by four-step synthesis. The structure of all final compounds was confirmed by 1H and 13 C-NMR spectra. The melting points were determined using a Kofler hotplate apparatus and are uncorrected. The purity of prepared compounds was checked by thin-layer chromatography. Synthetic route of the compounds: O COCH3

COCH3

R1OCCl

H2N

R1OOCHN

N R2

COCH2Br

Br2

HN

R1OOCHN OH

COCH2

N

N R2

CHCH2

NaBH4

R1OOCHN

N

N R2

R1OOCHN

N

R1 = CH3, C2H5, C3H7, C4H9

R2 =

N

N

,

This study was supported by the Comenius University grant No. UK/09/2009 and VEGA grant No. 1/4291/07.

110

P-49

STANOVENÍ OBSAHOVÝCH LÁTEK V LUBRIKAČNÍM GELU METODOU PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE MATYSOVÁ LUDMILA, HAVLÍKOVÁ LUCIE, RYŃAVÁ PAVLÍNA, SKLENÁŘOVÁ HANA, SOLICH PETR Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Lubrikační gel Tea Tree Fantasy obsahuje přírodní substanci tea tree oil (TTO). TTO se získává destilací listŧ z australského čajovníku Melaleuca alternifolia, z čeledi myrtovitých. Esenciální olej se nachází převáņně v listech v malých olejových ņlázkách, které při roztírání praskají a uvolņují silně těkavý olej. Obsahuje asi 100 rŧzných samostatných sloņek, předevńím monoterpenŧ, terpenŧ, alkoholŧ a seskviterpenŧ. Obsah jednotlivých sloņek závisí na době sklizně, kvalitě pŧdy, podnebí a zpŧsobu destilace [1]. TTO má silně antiseptické, antimykotické a protiplísņové účinky. Jeho dŧleņitou germicidní aktivní sloņkou je terpinen-4-ol. Cílem práce byl vyvoj metody pro stanovení obsahu terpinen-4-olu v lubrikačním gelu a následná validace. Vhodnou metodou pro stanovení této těkavé substance je plynová chromatografie, která se pouņívá pro dělení, identifikaci a stanovení vńech látek, které lze bez rozkladu převést do plynné fáze do teploty 400°C. Stanovení bylo provedeno na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem, pouņitá náplņová kolona obsahovala jako stacionární fázi poly[(fenyl)(kyanopropyl)-dimethyl]siloxan, jak nosný plyn (mobilní fáze) bylo pouņito helium. Teplota dávkovače byla 220°C, teplota kolony 200°C a teplota detektoru 220°C. Metoda byla validována a byl proveden test vhodnosti chromatografického systému. Vńechny naměřené parametry splņují poņadavky a metoda je tedy vhodná pro stanovení obsahu terpinen-4-olu v lubrikačním gelu Tea Tree Fantasy. Metoda bude pouņita v rámci analytické činnosti kontrolní laboratoře při stabilitních studiích uvedeného přípravku. [1] PROZDRAVI.CZ: Tea Tree Oil (Melaleuca alternifolia) [cit. 05/2009]. Dostupný z WWW: Problematika byla řešena za podpory projektu MSM 0021620822

111

P-50

ANTIMICROBIAL EFFECTS OF ESSENTIAL OILS FROM SELECTED PLANTS

MIKULÁŃOVÁ MÁRIA1, VAVERKOVÁ ŃTEFÁNIA2 1

Institute of Cell Biology, Faculty of Natural Sciences, Comenius University, Mlynská dolina, 84215

Bratislava, Slovakia, [email protected] 2

Department of Pharmacognosy and Botany, Faculty of Pharmacy, Comenius University, Odbojárov 10,

83232 Bratislava, Slovakia

Essential oils are volatile compounds of plant secondary metabolism, and may act as phytoprotective or insecticide agents. Many of them have also antibacterial and antifungal activity, which is important for both food preservation and control of human and plant diseases of microbial origin. The antimicrobial activity of essential oils from Tanacetum vulgare L. and Salvia officinalis L. was tested by the disc agar diffusion method and by the microdilution method against selected Gram–positive and Gramnegative bacteria and yeasts, and antifungal activity was tested by the estimation of diameter of fungal colony. The essential oils from Tanacetum vulgare L.and Salvia officinalis L. had higher activity against gram-positive bacteria, namely Bacillus subtilis. Essential oil with the best antibacterial properties exhibited also the higher anti-yeast effect mainly against Candida albicans. In the antifungal assay the oil from Tanacetum inhibited the growth of Aspergillus niger after 7 days of cultivation approximately 50% and totally inhibited the growth of dermatophyte Microsporon gypseum. The following compounds were identified using GC/MS analysis in essential oil from Tanacetum vulgare L., which constituted 82.1% of total oil: -pinene, camphene, sabinene, βpinene,

myrcene,

1,8-cineole,

artemisia

ketone,

β-tujone,

camphor,

borneol,

umbellulone, D-carvone, chrysantenyl-acetate, bornyl-acetate, thymol, germacrene and carvacrol. Comparison of these results with those mentioned in literature indicates that these compounds are in the most cases the main components of Tanacetum essential oils. 112

P-51

ENANTIOMERIC PURITY CONTROL OF LEVOCETIRIZINE IN PHARMACEUTICALS USING CAPILLARY ELECTROPHORESIS WITH CHARGED CYCLODEXTRIN PSEUDOSTATIONARY PHASE AND SPECTRAL DETECTION MIKUŃ PETER, MARÁKOVÁ KATARÍNA, VALÁŃKOVÁ IVA, HAVRÁNEK EMIL Department of Pharmaceutical Analysis and Nuclear Pharmacy, Faculty of Pharmacy, Comenius University, Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava, Slovak Republic [email protected]

The present work illustrates potentialities of anionic pseudostationary phase (sulphated-cyclodextrin) mediated capillary electrophoresis (CE) separation technique coupled with on-capillary diode array detector (DAD) for highly reliable enantioselective determination of drug’s impurity (dextrocetirizine) besides its major active compound (levocetirizine) in pharmaceuticals (commercial tablets Xyzal®). DAD detection was utilized for the characterization of composition of each separated zone via match of corresponding tested (analyte in dosage form) and reference (standard analyte in water) UV-VIS spectrum (scanned in interval 200-800 nm) being expressed mathematically through Pearson’s correlation coefficient (PCC). It was demonstrated, comparing the reference and real spectra of cetirizine enantiomers, that the applied separation method was selective enough to produce pure (non-mixed, i.e. spectrally homogeneous) zones of interest without any interfering comigrating compound (PCCs values were equal or higher than 0.99). Successful validation and application of the proposed CE-DAD method suggest its routine use in highly effective and reliable control of enantiomeric purity of pharmaceuticals.

Acknowledgements: This work was supported by grants from the Slovak Grant Agency for Science under the projects VEGA No. 1/0003/08, 1/4299/07, grant FaF UK/7/2008 and grant UK/120/2009.

113

P-52

SOLUBILIZACE FOTODYNAMICKY AKTIVNÍCH AZAFTALOCYANINŦ MILETÍN MIROSLAV, ZIMČÍK PETR, KOPECKÝ KAMIL, NOVÁKOVÁ VERONIKA, GRANDOVÁ MILADA, HLAVĚNKOVÁ PETRA Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 50005 Hradec Králové, Česká republika, [email protected]

Distribuce fotosensitizérŧ (PS) a v dŧsledku toho moņnosti zásahu pomocí fotodynamické terapie (PDT) se lińí mimo jiné i v závislosti na fyzikálně chemických vlastnostech PS (předevńím na acidobazických vlastnostech a lipofilitě). Zatímco kationické, resp. za fyziologických podmínek protonizované PS se koncentrují zejména v mitochondriích, lipofilní neionogenní PS zŧstávají lokalizovány předevńím v buněčné membráně. Vyńńí lipofilita mŧņe být tedy příčinou kumulace PS v biologických membránách, jejichņ následná destrukce po ozáření mŧņe vést k smrti buněk. Potenciálně zajímavou oblastí pro aplikaci lipofilních PS je vzhledem k lipofilnímu charakteru strata cornea i dermatologie. V této souvislosti se jeví jako zvláńtě výhodné vyuņití lipofilních PS s absorpčními maximy nad cca 730 nm, které umoņņují PDT pigmentovaných prekancerózních lézí a nádorŧ, dosud pouņívanými PS nezasaņitelných. Za účelem testování na buněčných systémech lze lipofilní PS solubilizovat ve vodném mediu několika zpŧsoby. Dosud se nejčastějí pouņívají liposomy a micelární disperze. Jejich nevýhodou jsou poměrně nízké dosaņitelné koncentrace PS. Inkorporace PS v podstatně vyńńí koncentraci lze docílit pomocí mikroemulzních systémŧ, kdy PS je rozpuńtěn ve vhodném biokompatibilním lipofilním rozpouńtědle a tento roztok následně převeden do mikroemulze. Tři modelové PS typu ftalocyaninŧ a jejich azaanalogŧ, dříve připravené na nańem pracovińti1 byly rozpuńtěny v biokompatibilních lipidech charakteru triglyceridŧ. Byly změřeny extinkční koeficienty PS ve vybraných triglyceridech a maximální dosaņitelné koncentrace PS. Takto připravené a definované roztoky PS byly poté převedeny do mikroemulzních systémŧ pomocí neinogenních emulgátorŧ Cremophor RH-40 nebo Cremophor EL. Změřením absorpčních spektrer bylo prokázáno, ņe PS se v nich nacházejí v neagregované formě, coņ je nezbytným předpokladem pro fotodynamickou aktivitu. U připravených mikroemulzí byla měřena velikost částic a její chování v prŧběhu 6 měsíčního skladování. Byla dále měřena cytotoxicita placebo mikroemulzí (bez PS) na buněčném systému zamýńleném pro tetování fotodynamické aktivity. Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM0021620822. LITERATURA 1. Kostka M., Zimcik P., Miletin M., Klemera P., Kopecky K, Musil Z.: J. Photochem. Photobiol. A-Chem. 178, 16 (2006).

114

P-53

VYPRACOVÁNÍ METODIKY PRO HPLC STANOVENÍ AMISULPRIDU V PLAZMĚ MOKRÝ MILAN, KRAČMAROVÁ ALŅBĚTA

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, [email protected]

Amisulprid je derivát benzamidu chemicky příbuzný sulpiridu, tj. 4-amino-N-[(1ethylpyrrolidin-2-yl)methyl]-5-ethylsulfonyl-2-methoxy-benzamid. Jde o atypické antipsychotikum pŧsobící jako antagonista D2 a D3 dopaminových receptorŧ převáņně v limbickém systému. Klinicky se pouņívá vzhledem k nízkému riziku extrapyramidálních neņádoucích účinkŧ a dobré snáńenlivosti. Velmi často je pouņíván při léčbě rŧzných typŧ schizofrenie, dále pro zmírnění některých projevŧ autizmu a má i antidepresivní účinek. Účinek amisulpridu závisí na dávce. Ve vysokých dávkách blokuje postsynaptické receptory, coņ má podobný efekt jako konvenční antipsychotika, zatímco v nízkých dávkách blokuje převáņně presynaptické receptory, a tak usnadņuje přenos dopaminu.

Analýza byla prováděna na koloně s náplní revezní fáze C18,

mobilní fáze byla tvořena směsí acetonitrilu a vodného roztoku octanu amonného 0,1 mol/l (pH 5,6) v objemovém poměru 40:60 a protékala rychlostí 0,3 ml/min. UV detektor byl nastaven na vlnovou délku 235 nm, na kolonu bylo nastřikováno 20 µl vzorku. Jako vnitřní standard se nejlépe osvědčil ambroxol, stanovení bylo prováděno metodou kalibrační křivky (y = 0,035x + 0,8027; r2 = 0,9997). Pro izolaci amisulpridu z plazmy byla vyzkouńena liquid-liquid extrakce a extrakce na pevných fázích, která se ukázala jako výhodnějńí (výtěņnost R = 94,2 %). Metoda byla validována.

Práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822.

115

P-54

STEREOSELEKTIVNÍ SYNTÉZA DERIVÁTŦ [(ARYLKARBONYL)OXY]AMINOPROPANOLŦ MOKRÝ PETR, KOLÍSKOVÁ MARTINA, PAVLICA JIŘÍ, TENGLER JAN, CSÖLLEI JOZEF Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, [email protected]

Větńina v současnosti pouņívaných beta-adrenolytik patří strukturně mezi deriváty aryloxyaminopropanolŧ, jenņ obsahují ve své struktuře vņdy alespoņ jeden asymetricky substituovaný atom uhlíku. Protoņe sekundární hydroxylová skupina na chirálním atomu uhlíku vstupuje do interakce s aktivním místem receptoru, vyznačují se enantiomery kvantitativně vysoce rozdílnou účinností. U převáņné větńiny látek tohoto typu (-)-izomery mají cca 100x vyńńí aktivitu v antagonizování inotropního, chronotropního i vazodepresivního účinku neņ (+)-izomery. Jednotlivé enantiomery prokazují i rozdílné farmakokinetické vlastnosti (stereospecifický jaterní metabolismus, interakce s plazmatickými proteiny, atd.) [1]. Cílem nańí práce byla příprava enantiomerŧ 3-[2-(2-methoxyfenyl)-ethylamino]-2hydroxypropyl-4-alkyloxykarbonylaminobenzoátŧ. Jednotlivé izomery byly připraveny stereoselektivní syntézou pomocí chirálně čistých prekurzorŧ R-(+)- resp. S-(-)-2,3epoxypropan-1-olu. Struktura finálních látek byla ověřena 1H-NMR, 13C-NMR a IR spektroskopií. U opticky aktivních meziproduktŧ a finálních látek byla stanovena specifická optická otáčivost [α]. Enantiomerní čistota byla sledována pomocí NMR spektroskopie za pouņití lanthanoidových posunových činidel (Pr(hfc)3, Eu(hfc)3). OH O

O O

O

CH3

N H2

O

HN

+

Cl -

R R = -CH3, -C2H5, -C3H7, -C4H9

Tato práce byla realizována za podpory grantu IGA VFU 224/2009/FaF. 1. Mehvar, R., Brocks, D.R.: Stereospecific pharmacokinetics and pharmacodynamics of beta-adrenergic blockers in humans. J Pharm Pharmaceut Sci 4(2), 2001, 185200. 116

P-55

OBSAHOVÉ LÁTKY VODNÉHO ZÁPARU LISTOV LIGUSTRUM VULGARE L. MUČAJI PAVEL 1, NAGY MILAN 1, ŃVAJDLENKA EMIL 2, KONTŃEKOVÁ ZUZANA 1 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,

Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR. ([email protected]) 2

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv,

Palackého 1-3, 612 43 Brno, ČR

Listy z Ligustrum vulgare L. (Oleaceae) sa v ľudovom liečiteľstve rôznych národov pouņívajú pri prevencii alebo liečbe zápalových ochorení v oblasti ústnej dutiny a horných dýchacích ciest, pri hypertenzii alebo pri reumatických ochoreniach. V experimentoch in vitro sa zistilo, ņe rôzne extrakty ako aj zápary tejto rastliny majú antioxidačné vlastnosti a izolované látky v testoch s DPPH tieņ vykazovali antioxidačnú aktivitu (1). Pozorovaný hypotenzívny a diuretický účinok rastliny sa dá vysvetliť inhibíciou angiotenzín konvertujúceho enzýmu resp. neutrálnej endopeptidázy iridoidmi (2). Chromatografickou separáciou vodného záparu listov tejto rastliny pripraveného liekopisným postupom podľa ČSL 4 (3) metódou HPLC, TLC a stĺpcovej chromatografie na Sephadexe LH 20, bola zistená prítomnosť manitolu, flavonoidov (luteolín-7-glukozid, luteolín-7rutinozid, apigenín-7-rutinozid, ligustroflavón), hydroxytyrozolu a jeho 4-O-glukozidu, iridoidov (oleuropeín a ligustalozid A) ako aj akteozidu resp. echinakozidu v pripravenom zápare. Spektrum látok polyfenolového charakteru prítomných v pripravenom zápare poukazuje na moņné vysvetlenie pouņitia tejto rastliny v ľudovom liečiteľstve pri liečbe alebo prevencii rôznych ochorení, z ktorých mnohé súvisia s reaktívnymi formami kyslíka a ich rovnováhou v organizme. Práca bola podporená grantmi VEGA č. 2/0083/08 a 1/4289/07. LITERATÚRA 1. Spilková, J., Vrchovská, V., Kontńeková, Z., Ńerńeņ, F., Mučaji, P., Grančai, D., Nagy, M.: Free radical scavenging activity of different extracts and some constituents from leaves of Ligustrum vulgare L. and Ligustrum delavayanum Hariot. Fitoterapia, 77, 2006, 395-397. 2. Kiss, A.K., Mank, M., Melzig, M.F.: Dual inhibition of metallopeptidases ACE and NEP by extracts, and iridoids from Ligustrum vulgare L. leaf. J. Ethnopharmacol., 120, 2008, p.220-225. 3. Československý lékopis, Vydání čtvrté, Svazek III, Avicenum, Praha 1987, s.43 117

P-56

STANOVENÍ DISTRIBUCE MOLEKULOVÝCH HMOTNOSTÍ OXIDOVANÉ CELULOSY POMOCÍ VYLUČOVACÍ CHROMATOGRAFIE JAN MUSELÍK 1, MARTINA BAJEROVÁ 1, JAN GAJDZIOK 1, RUTA MASTEIKOVÁ 1, ZUZANA CHALUPOVÁ 1, PAVEL HAVELKA 2, TOMÁŃ SOPUCH 3 1

Ústav technologie léků, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, e-mail: [email protected] 2

Výzkumný ústav organických syntéz a.s., Pardubice

3

Synthesia, a.s., Pardubice - Semtín

Oxidovaná celulosa (OC, 6-karboxycelulosa) je biokompatibilní, bioresorbovatelný a biodegradovatelný materiál. Díky vysoké biosolubilitě a biodegradabilitě, antioxidačním a rány hojícím vlastnostem představuje OC vhodný prostředek při terapii krvácivých stavŧ v rŧzných oblastech medicíny. Výzkum OC a jejich solí pokračuje nejen v aplikacích hemostaticky pŧsobícího krytí ran, ale i jako nosiče léčiva nebo technologicky přínosné pomocné látky. Vývoj analytických metod pro hodnocení fyzikálně-chemických vlastností OC (jako např. stupeņ polydispezity nebo distribuce molekulových hmotností) je nutným předpokladem pro její dalńí farmaceutické a medicínské vyuņití. Cílem této práce bylo optimalizovat metody pro stanovení distribuce molekulových hmotností s vyuņitím vylučovací chromatografie. Při optimalizaci chromatografické metody vhodné k analýze vzorkŧ oxidované celulosy byly pouņity dvě stacionární fáze (Shodex OHpak SB-806M HQ a PL aquagel-OH 50) a byl sledován vliv iontové síly (0-0,1 M NaCl) a rychlosti prŧtoku (0,1-1,0 ml.min-1) mobilní fáze. Analyzovaný vzorek byla sodná sŧl OC, která je rozpustná ve vodě. Jako vhodná stacionární fáze byla zvolena kolona Shodex. Mobilní fáze při separacích sodné soli OC musí mít dostatečnou iontovou sílu. V čisté vodě se sodná sŧl OC eluuje na exklusní mezi v dŧsledku iontové exkluse, coņ je zpŧsobeno tím, ņe pouņité stacionární fáze mají záporný náboj. Jako optimální mobilní fáze byl zvolen 0,05 M NaCl. Dalńí zvyńování iontové síly mobilní fáze jiņ nemá na separaci vliv. Vliv prŧtoku mobilní fáze na separace nebyl významný a jako optimální byl vybrán prŧtok 1.0 ml.min-1. Optimalizovaná metodika bude vyuņívána při hodnocení vlastností rŧzných vzorkŧ OC.

Tato práce vznikla za podpory projektu 2A-1TP1/073. 118

P-57

NEVAZEBNÉ INTERAKCE KVARTERNÍCH HETEROAROMATICKÝCH SLOUČENIN S CHOLINESTERASAMI MUSÍLEK KAMIL 1, KOMLÓOVÁ MARKÉTA 2, HOLAS ONDŘEJ 2, NACHON FLORIAN 3, POHANKA MIROSLAV 4, MARTIN DOLEŅAL 2, VERONIKA OPLETALOVÁ 2, KAMIL KUČA 4

1,4

Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie a Centrum pokročilých studii,

Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové; [email protected] 2

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a

kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 3

Toxicology Department, Enzymology Unit, Centre de Recherches du Service de Sante des Armees, BP

87, 38702 La Tronche Cedex, France

Kvarterní sloučeniny jsou jiņ delńí dobu studovány jako inhibitory skupiny enzymu cholinesteras. Pseudo-reverzibilní kvarterní inhibitory (např. pyridostigmin bromid) se pouņívají pro léčbu ranných stádií Myasthenia gravis. Vzhledem k vazebným interakcím v aktivním místě enzymu vykazují karbámové sloučeniny řadu závaņných neņádoucích účinkŧ a tak proto je nutná redukce jejich dávkování. Heteroaromatické kvarterní sloučeniny ukázaly perspektivní inhibici cholinesteras in vitro. Na rozdíl od karbámových sloučenin tyto inhibitory pŧsobí reverzibilním mechanismem účinku. Ze skupiny 40 sloučenin bylo vybráno několik perspektivních inhibitorŧ a provedena docking studie. Výsledky ukázaly velký vliv - a kation- interakcí připravených inhibitorŧ s aromatickými rezidui (Trp, Tyr, Phe) aktivních míst enzymŧ.

Problematika byla řešena za podpory grantu GACR 203/09/P130 a GAUK 117909/2009/B-CH/FaF.

119

P-58

VYUŢITÍ "CLICK CHEMISTRY" K PŘÍPRAVĚ 3. GENERACE FOTOSENZITIZÉRŦ PRO FOTODYNAMICKOU TERAPII NOVÁKOVÁ VERONIKA, ZIMČÍK PETR, IVINCOVÁ JANA Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové [email protected]

Fotodynamická terapie je jedna z novějńích metod léčby nádorových onemocnění zaloņená na současném pŧsobení fotosenzitizéru (FS), světla a kyslíku. 3. generace FS se oproti předchozím generacím vyznačují cílenou distribucí FS do nádorové tkáně zaručující výrazné sníņení neņádoucích účinkŧ terapie. Specifické vychytávání FS v hormonálně dependentních nádorech by mělo zajistit spojení FS s mestranolem. Právě spojení těchto dvou sloņek bylo cílem této práce. Jako FS byl zvolen ftalocyanin, který se pro své fotofyzikální vlastnosti ukázal jako velice slibný pro PDT. Na své periferii nese jednu modifikovatelnou (karboxylovou) skupinu určenou právě pro vazbu na biomolekulu. Na karboxylovou skupinu FS byl amidicky navázán 3-azidopropylamin. Porovnali jsme dva rŧzné postupy – amidaci předem připraveného FS × jeho prekurzoru s následnou cyklizací za vzniku FS. Zavedená azidová skupina ve FS poskytla reakcí s terminálním alkynem mestranolu za podmínek 1,3-azid-alkyn cykloadice poņadovaný produkt (viz schéma). Linker (1,2,3,-triazol) vzniklý touto reakcí je vysoce stabilní v biologickém prostředí. Struktura finálního produktu byla jednoznačně potvrzena. Sloučenina byla dále charakterizována fotofyzikálními a fotochemickými vlastnostmi. Tímto postupem bude moņné na FS vázat libovolné biomolekuly (mající terminální alkyn v molekule, popř. po zavedení této skupiny do jejich molekuly).

Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru č. MSM0021620822.

120

P-59

ISOLATION OF UNKNOWN COMPONENTS IN COMPLEX MATRIX BY PREPARATIVE CHROMATOGRAPHY AND THEIR IDENTIFICATION Nováková Michaela Výzkumný ústav organických syntéz, Rybitví 296, 533 54 Rybitví; [email protected]

The aim of the study was isolation and identification of the main substance and major impurity of the complex matrix. Following methods were chosen for this purpose: Preparative Liquid Chromatography – Isolation of the main substance and major impurity from the sample High Performance Liquid Chromatography with DAD detection (HPLC/DAD) – Qualitative analysis of the whole sample (% area) – Qualitative analysis of obtained fractions (% area) – Obtaining UV-VIS spectra of the main substance and the major impurity Membrane separation – Elimination of salts from obtained fraction solutions Mass spectrometry (MS) – Identification of structure (Mw) of isolated substances NMR spectrometry (NMR) – Identification of structure of isolated substances

121

P-60

STRUCTURE-ACTIVITY RELATIONSHIP OF THE EFFECTS OF THEOPHYLLINE DERIVATIVES ON POPULATION SPIKES IN THE RAT HIPPOCAMPUS KOMBIAN SAMUEL B.1, ANANTHALAKSHMI K.V.V.1, BARTL TOMAS2, AZIZA MOHAMMED1, NOVOTNY LADISLAV3*, BENES LUDEK2 1

2

3

Departments of Applied Therapeutics and Pharmaceutical Chemistry], Faculty of Pharmacy, Kuwait University, Kuwait [email protected]; [email protected]

Department of Chemical Drugs, Faculty of Pharmacy, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic

Dementias are characterized by impairment in memory and other cognitive processes and associated with pathophysiological changes in the cortex and hippocampus. Methylxanthines are believed to have cognitive/memory enhancing abilities. The actions of structural analogs of theophylline (TH) on population spikes, recorded in the hippocampus, were examined to identify candidates with nootropic potential. TH analogs with different carbon chain length (m=2-4) substitutions, bearing different terminal ring structures on the nitrogen at position 7 of the 1,3dimethyl-7H-purine-2,6-dione (theophylline) ring, were examined. These included terminal hexahydroazepin-2-ones: TH-9 (m=4), TH-8 (m=3) and TH-7 (m=2); piperidin-2-one: TH-6 (m=4) and pyrrolidin-2-ones: TH-3 (m=4) and TH-1 (m=2) as shown in the general formula below.

O H3C

N

(CH2)y (CH2)x N N O O N

O N CH3

350 μm coronal slices of the forebrain containing the hippocampus were generated from male Sprague-Dawley rats. Evoked, population spikes were recorded extracellularly in the cell-body layer of CA1 area using NaCl-filled electrodes. TH-9, TH-8 and TH-7 enhanced PS amplitude lasting more than 30 minutes. At 10 -9 caused an increase of 56.5±18.0% (n=8); TH-8:42.4±14.2% (n=4) and TH-7: 40.9±14.0% (n=4). TH-3 and TH-1 had no effect on PS (6.4±4.4% and 2.0±2.4%; n=6/4), while TH-6 caused depression of -25.9±4.6% (n=5). TH-9 and TH-6 effects were concentration-dependent with estimated EC50 values of 2.0 μM and 0.06 μM, respectively. The TH-9 effect was blocked by cholinergic antagonists, atropine (100 μM; 0.2±2.8%; n=5) and d-tubocurarine (1 μM; -2.5±2.8%; n=6). Taken together, our data indicate that the carbon chain length does not affect the activity of these compounds on CA1 neuronal activity. By contrast, the terminal ring substitution on the carbonyl group strongly influences neuroactivity and the type of effect they produce. The hexahydroazepin2-ones cause enhancement, piperidin-2-ones cause inhibition while pyrrolidin-2-ones are devoid of neuroactivity. Our results support the hypothesis that hexahydroazepin-2-ones have potential for use as cognitive enhancers. 122

P-61

TRANSKARBAM 12: VLIV pH NA TRANSDERMÁLNÍ PERMEACI TEOFYLINU A HYDROKORTISONU. NOVOTNÝ MICHAL 1, VÁVROVÁ KATEŘINA 1, HRABÁLEK ALEXANDR 1 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Transdermální podání léčiv je systémové podání léčiv přes kŧņi do krevního či lymfatického oběhu. Hlavním omezením přechodu léčiva přes kŧņi je vnějńí vrstva nazývaná stratum corneum. Pouņití transdermálního akcelerantu je jednou z cest, jak tento přechod usnadnit. Transkarbam 12 (T12) byl projektován s myńlenkou připravit novou sloučeninu, která strukturně vycházet ze struktur jiņ publikovaných, ale bude mít flexibilnějńí a předevńím, její metabolické ńtěpy budou netoxické.

bude molekulu

V rámci postupného objasņování předpokládaného mechanismu účinku T12 jsme studovali akcelerační aktivitu transkarbamu 12 a odpovídajícího hydrochloridu -aminoesteru v ńirokém spektru pH (pH 3–9).K permeačním studiím jsme vybrali dvě modelová léčiva – hydrokortison a teofylin. Pokusy byly prováděny in vitro pomocí Franzovy difúzní cely přes prasečí kŧņi plné tlouńťky. Jako vehikulum jsme zvolili propylenglykol a tris-pufr v poměru 6:4. Hodnocení akcelerační aktivity bylo prováděno pomocí HPLC.

Z výsledkŧ permeačních pokusŧ lze říci, ņe karbamátový anion obsaņený v molekule T12 je pro samotný akcelerační účinek dŧleņitý. V porovnání s odpovídajícím hydrochloridem aminoesteru byl transkarbam podstatně účinnějńí. Byl pozorován významný vliv pH donorového vzorku na urychlovací schopnost. Nejlepńích výsledkŧ při hodnocení schopnosti urychlit permeaci modelových bylo dosaņeno při pH 8.

Práce vznikla s podporou grantu GAUK 79607/2007/B-CH/FaF a grantu ministerstva ńkolství MSM 0021620822.

123

P-62

TRANSFOSFATIDYLAČNÁ AKTIVITA MEMBRÁNOVOVIAZANEJ FOSFOLIPÁZY D V PAPAVER SOMNIFERUM L. MAREK OBLOŅINSKÝ1, LÝDIA BEZÁKOVÁ1, RENATE ULBRICH-HOFMANN2 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie

liečiv, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected] 2

Martin Luther University Halle-Wittenberg, Faculty of Natural Sciences I, Institut for

Biochemistry/Biotechnology, Kurt-Mothes-Str. 3, 06120 Halle(Saale), Germany

Fosfolipáza D (PLD, phosphatidylcholine choline hydrolase, EC 3.1.4.4) bola pôvodne objavená v rastlinách. Jej prítomnosť bola neskôr preukázaná aj u ņivočíchov, húb a baktérií. Katalyticky sa môņe podieľať na hydrolýze, transfosfatidylácii, transesterifikácii a intramolekulovej transfosforylácii, pričom primárnym miestom zásahu je fosfodiesterová väzba v glycerofosfolipidoch, alkylfosfátoch a lyzofosfolipidoch. V rastlinných pletivách sa zapája do procesov degradácie lipidov, bunkovej regulácie (vrátane transdukcie signálov) a membránovej remodelácie. Zúčastņuje sa transmembránového signálne transdukčného procesu a pravdepodobne hrá regulačnú úlohu pri tvorbe signálnych molekúl v oktadekánovej signálnej ceste1. Fyziologická funkcia transfosfatidylačnej aktivity PLD (tj. schopnosť prenáńať fosfatidové zvyńky na akceptory s voľnými hydroxylovými skupinami za vzniku fosfatidylalkoholov) je stále neobjasnená, ale v biotechnológii sa vyuņíva na biokatalytickú výmenu funkčných skupín fosfolipidov. Experimentálne práce v oblasti ńtúdia PLD boli uskutočnené s vyuņitím modelového objektu klíčnych rastlín maku siateho (Papaver somniferum L., Papaveraceae). Sledovala sa katalytická aktivita membránovo-viazanej formy PLD, a to z pohľadu transfosfatidylačnej aktivity enzýmu v priebehu klíčenia. Transfosfatidylačné vlastnosti enzýmu sa vyhodnotili pomocou vysokoúčinnej tenkovrstvovej chromatografie (HPTLC). Pozornosť sa venovala aj porovnaniu spektra proteínov cytozolových a mikrozomálnych frakcií z klíčnych rastlín maku siateho, a to za pouņitia gélovej elektroforézy na polyakrylamidových géloch za denaturovaných podmienok (SDS-PAGE).

Práca vznikla s podporou grantu agentúry KEGA č. 3/5154/07. LITERATÚRA: 1.

Balaņová A., Blanáriková V., Bilka F., Bilková A.: Acta Facult. Pharm. Univ. Comenianae 55, 58-63 (2008).

124

P-63

INFLUENCE OF ALKANE-1-OLS ON LAMELLARHEXAGONAL PHASE TRANSITION OF EYPE STUDIED BY TURBIDIMETRY AND NMR KLACSOVÁ MÁRIA1,3, SUROVCOVÁ EVA1, ONDRUŃOVÁ EMÍLIA1, KARLOVSKÁ JANKA1,2, BALGAVÝ PAVOL1 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra Fyzikálnej chémie liečiv,

Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, [email protected] 2

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, NMR laboratórium, Odbojárov 10, 832 32

Bratislava 3

Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Katedra Jadrovej fyziky a

biofyziky, Mlynská dolina F2, 842 48 Bratislava

The effect of alkane-1-ols (CnOH, n = 8, 12, 16 is the number of carbons in alkyl chain) on lamellar liquid-crystalline (L) → inverse hexagonal (HII) phase transition temperature of egg yolk phosphatidylethanolamine (EYPE) was studied using turbidimetry and 31

P-NMR at 0.1 : 1 CnOH : EYPE mole ratio. The transition showed a characteristic

temperature dependence of turbidity at vawelength  = 350 nm for multilamellar as well as unilamellar vesicles with a minimum corresponding to the onset of the phase transition. The transition temperatures of multilamellar EYPE vesicles t = 53.8 °C and t = 52.3 °C were determined by turbidimetry and

31

P-NMR, respectively. For unilamellar

EYPE vesicles t = 51.5 °C was obtained. In presence of CnOHs the L → HII phase transition temperature decreased with increasing alkan-1-ol chain length.

Acknowledgement: This work was supported by the VEGA 1/0295/08 grant and by the EC Research Infrastructure Action under the FP6 ―Structuring the European Research Area‖ Programme Contract RII3-CT-2004-506088.

125

P-64

HYPHENATION OF CAPILLARY ELECTROPHORESIS AND ZONE ELECTROPHORESIS WITH MASS SPECTROMETRY AND UV DETECTION FOR THE DETERMINATION OF 5METHYLTETRAHYDROFOLATE IN HUMAN SERUM PANTŦČKOVÁ PAVLA, TOMÁŃ ROMAN, FRANTIŃEK FORET and KŘIVÁNKOVÁ LUDMILA Institute of Analytical Chemistry of the ASCR, v. v. i., Veveří 97, 602 00 BRNO, Czech Republic [email protected]

Low folate levels have been associated with many clinical disorders and diseases, e.g., colon and colorectal cancers, megaloblastic erythropoiesis, anemia, cardiovascular disease, Alzheimer’s disease in the elderly and with all types of dementia. Prevention of the inborn neural tube defects consists in folic acid ingestion by women prior to conception and for the first 12 weeks of pregnancy. 5-methyltetrahydrofolate (5-MTF) is the predominant circulating folate metabolite, thus, its quantitative determination is one of several factors used in the diagnosis of folate deficiency. As the expected concentration of 5-MTF in serum is very low (pg/ml to ng/ml), the aim of our work was to elaborate a method combining the high concentrating potential of capillary isotachophoresis (CITP) with high selectivity potential of capillary zone electrophoresis (CZE). The optimum anionic isotachophoretic system was composed of 10 mM HCl + creatinine, pH 5 (leading electrolyte) and 10 mM 2-(Nmorpholino)ethanesulfonic acid (terminating electrolyte). By on-line combination of CITP with CZE the concentration limit in human serum sample was 1.5 x 10-7 M with BGE composed of acetic acid and ammonium acetate, pH 4.5. For coupling of ITP(-CZE) with MS, a new interface was developed and tested in ITP-ITP mode.

This work was supported by the Grant Agency of the Czech Republic, grant No 203/08/1536, by the Grant Agency of the Academy of Science of the Czech Republic, grant No. IAA 400310703, and by the Institutional Research Plan AV0Z40310501 of the Academy of Sciences of the Czech Republic.

126

P-65

VÝVOJ A VALIDACE LC/MS METODY PRO HODNOCENÍ ČISTOTY SUBSTANCE TRANSKARBAMU 12, AKCELERANTU TRANSDERMÁLNÍ PENETRACE PASÁKOVÁ IVANA, SOCHOR JAROSLAV, KLIMEŃ JIŘÍ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Při transdermální aplikaci je léčivo řízeně uvolņováno z transdermální lékové formy, překonává koņní bariéru a vstupuje přímo do systémového řečińtě. Tímto zpŧsobem je moņné dosáhnout setrvalých plazmatických koncentrací s minimální fluktuací, coņ vede k dobře predikovatelnému farmakologickému účinku s minimálním rizikem toxického pŧsobení. Hlavním limitujícím faktorem transdermálního podání léčiv je vńak nízká permeabilita kŧņe, zpŧsobena strukturou nejsvrchnějńí části epidermis – stratum corneum. Hledají se proto zpŧsoby, jak propustnost koņní bariéry pro některá léčiva dočasně zvýńit. Právě akceleranty transdermální penetrace jsou chemické látky, které se přidávají do léčivého přípravku a urychlují prŧchod léčiva přes tuto bariéru. Do této skupiny patří i studovaný Transkarbam 12 (T12) - 5-(dodecyloxykarbonyl)pentylammonium-5-(dodecyloxykarbonyl) pentylkarbamová kyselina. Oproti ostatním, klinicky pouņívaným akcelerantŧm, je schopen s vysokou účinností penetrovat ńiroké spektrum účinných látek rŧzných fyzikálně-chemických vlastností. V substanci T12 se mohou vyskytovat 3 nečistoty - jedná se o rozkladný produkt T12 - kyselinu 6-aminohexanovou (AH), výchozí substanci pro syntézu T12 – kaprolaktam (KL) a vedlejńí produkt syntézy - dodecylester kyseliny 6-(6-aminohexanoylamino)hexanové (DAH). Cílem této práce bylo vyvinout a zvalidovat novou LC/MS metodu pro hodnocení výńe zmíněných nečistot v substanci T12. Pro MS detekci byla pouņita iontová past s ionizací elektrosprejem. Hmotnostní spektra přísluńných látek hodnocených v kladném módu vykazovala intenzivní protonované molekuly [M+H]+. AH vykazovala charakteristickou m/z 132, KL m/z 114 a DAH m/z 413. Jako vhodný vnitřní standard byla zvolena kyselina 2-aminodekanová, m/z 188. Optimální separace vńech látek bylo dosaņeno na chromatografické koloně Zorbax Sb-Aq (150 x 4,6 mm I.D.; 3,5 µm). Mobilní fáze obsahovala methanol, vodu, kyselinu mravenčí a isopropylalkohol, při prŧtoku 270 µl/min. Následná validace metody probíhala v SIM módu a hodnocenými validačními parametry byla linearita, přesnost, správnost, robustnost, selektivita a stabilita. Práce vznikla za finanční podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822.

127

P-66

ANOMERIC SEPARATION OF MONOSACCHARIDES ON A NON-CHIRAL HPLC COLUMN AND DIRECT MEASUREMENT OF MUTAROTATION PAZOUREK JIŘÍ

University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Faculty of Pharmacy, Department of Natural Drugs, Palackého 1-3, 612 42 Brno, [email protected]

A rapid separation of anomers of common monosaccharides and disaccharides was reached on a non-chiral HPLC column (a polar stationary phase LiChrospher® 100 DIOL, Merck) in HILIC (Hydrophilic Interaction LIquid Chromatography) mode with evaporative light scattering detector (ELSD). Under optimized conditions (retention times <10 minutes) it was feasible to monitor anomeric conversion (mutarotation) of monosaccharides and measure the kinetics for both pyranose and furanose forms. The results are in a good correlation with data published in the literature, obtained mostly by NMR studies. A simple method of calibration curve linearization for the saccharides determination is also suggested.

128

P-67

EFFECT OF SOME ZINC COMPOUNDS ON Zn AND Se ACCUMULATION IN CHAMOMILE PLANTS PEŃKO MATÚŃ 1, KRÁĽOVÁ KATARÍNA 1, MASAROVIČOVÁ ELENA 2 1

Comenius University in Bratislava, Faculty of Natural Sciences, Institute of Chemistry, Mlynská dolina,

815 42 Bratislava [email protected] 2

Comenius University in Bratislava, Faculty of Natural Sciences, Department of Soil Science, Mlynská

dolina, 815 42 Bratislava

The effects of ZnSeO4, ZnSeO3 and Zn(NCSe)2(nia)2 on the growth and Zn and Se accumulation in roots and shoots of hydroponically cultivated chamomile plants (cv. Goral) were studied. Similar experiments were performed also with ZnSO4.7H2O and Zn(NCS)2(nia)2. In the applied concentration range (12—120 μmol dm−3) dry mass of roots was not affected by the studied compounds and the reduction of shoot dry mass at the highest concentration was relatively low. Se oxidation state in zinc compounds affected Zn accumulation in plant organs as well as Zn translocation within the plants, which was reflected in the values of bioaccumulation (BAF) and translocation factors (TF). Zn amount accumulated by shoots was lower than that in the roots. The accumulated Zn amount in roots and shoots of chamomile plants increased linearly with increasing compound concentration in the solution, the most effective metal accumulation was observed for ZnSO4, the lowest one for ZnSeO3. Treatment with ZnSeO4 resulted in much higher Zn accumulation in shoots than treatment with ZnSeO3. BAF values related to Zn accumulation in roots determined for ZnSO4 and Zn(NCS)2(nia)2 were comparable, those determined for Zn(NCSe)2(nia)2 exceeded BAF values for ZnSeO3 but they were lower than BAF values for ZnSeO4. Similar rank was obtained for BAF values related to Zn accumulation in the shoots. On the other hand, highest BAF values determined for Se accumulation in the roots were obtained for ZnSeO3, the lowest ones for Zn(NCSe)2(nia)2. However, BAF values determined for Se accumulation in the shoots for ZnSeO4 were by one order higher than the corresponding BAF values for both other studied Se compounds. In general, independently on the applied metal compounds, the portion of accumulated Zn allocated in shoots related to the total amount of Zn accumulated by plants was about 50 % or more for the treatments with higher concentrations (60 and 120 μmol dm−3), whereas this portion for accumulated Se allocated in shoots varied between 76.5-87.2 % for ZnSeO4, 11.0-18.6 % for ZnSeO3 and 22.0-26.8 % for Zn(NCSe)2(nia)2.

Acknowledgements. The study was financially supported by the Grant Agency VEGA, grant No. 1/3489/06.

129

P-68

DERIVÁTY N-(-4-ALKYLPHENYL)SALICYLAMIDŦ JAKO POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA PETRLÍKOVÁ EVA 1, WAISSER KAREL, 1, DIVIŃOVÁ HANA, 1, HUSÁKOVÁ PETRA, 1, KAUSTOVÁ JARMILA, 2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové,[email protected] 2

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro M. kansasii Partyzánské náměstí

7, 70200 Ostrava,

Cílem práce bylo připravit sérii nových N-(4-alkylphenyl)salicylamidŧ, 3-(4-alkylphenyl)-2H-1,3benzoxazine-2,4(3H)-dionŧ a odpovídajících 3-(4-alkylphenyl)-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazine2(3H)-onŧ a 3-(4-alkylphenyl)-2H-1,3-benzoxazine-2,4(3H)-dithionŧ.

COOH OH

PCl3

N H OH

R1

R1

O

R2 O

O N

O R1

O Cl

R2

O

NH2

O

S

P2S5

N

R2

R1 O

O

R2

S N

R1 S

R2

Připravené sloučeniny vykazovaly in vitro aktivitu proti Mycobacterium tuberculosis, M. kansasii (dva kmeny) a M. avium. Na základě biologického testování bylo zjińtěno, ņe náhrada oxo skupiny za thioxo skupinu vede ke zvýńení biologické aktivity. Významným přínosem je také to, ņe mechanismus účinku těchto látek je pravděpodobně odlińný od mechanismu účinku v současné době pouņívaných léčiv.

Tato práce vznikla s podporou GAUK, grantu číslo 11809/2009/B-CH/FAF a VZ MSM 0021620822. [1] Waisser, K., Matyk, J., Divińová, H., et al.: Arch. Pharm. Chem. Life Sci. 339, 2006, p.616620. [2] Waisser, K., Matyk, J., Divińová, H., et al.:Arch. Pharm. Life Sci., 340, 2007, 264-267. 130

P-69

VYUŢITÍ SPOJENÍ KAPILÁRNÍ ELEKTROFORÉZY S BEZKONTAKTNÍ VODIVOSTNÍ DETEKCÍ PRO ANALÝZU LÉČIV KLÁRA PETRŦ, PAVEL JÁČ, MIROSLAV POLÁŃEK Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Kapilární elektroforéza (CE) je účinnou separační analytickou metodou, alternativní ke konvenčně pouņívaným instrumentálním metodám jako je HPLC a GC, kterou lze v určitých oblastech uplatnit při kontrole jakosti léčiv. Pomocí CE lze separovat i velmi polární nebo bazické sloučeniny, pro něņ bývá chromatografická analýza problematická. Moņnost spojení CE s bezkontaktním vodivostním detektorem (CCD) rozńiřuje spektrum analytŧ prakticky na vńechny nabité částice – anorganické anionty a kationty stejně jako organické ionty, např. ionty karboxylových kyselin, aminŧ, kvartérních amoniových bazí, aminokyselin, peptidŧ, fragmentŧ DNA a mnohých zástupcŧ léčiv. Základní výhodou CE/CCD je vyńńí citlivost detekce u analytŧ málo absorbujících v UV oblasti. CE/CCD tak nabízí moņnost stanovení sloučenin postrádajících chromofory bez potřeby derivatizace, jeņ mŧņe být komplikací pro tradičně pouņívané přímé i nepřímé UV spektrofotometrické detekční techniky. V rámci tohoto sdělení jsou shrnuty metody, pouņitelné pro kontrolu jakosti léčiv nebo jejich monitorování v tělních tekutinách, vyvinuté za deset let existence CE/CCD v axiálním uspořádání. Jsou diskutovány přednosti, výhody a úskalí představených aplikací. Taktéņ jsou navrņeny moņné směry vedoucí k rozńíření vyuņití této separační metody. Autoři děkují Grantové agentuře Univerzity Karlovy, grant 123709/2009 a Ministerstvu ńkolství České republiky, grant 0021620822 za finanční podporu projektu.

131

P-70

VÝVOJ METODY STANOVENÍ METFORMINHYDROCHLORIDU V LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU PILAŘOVÁ PAVLA1, KASTNER PETR1, SOMMERNITZOVÁ NORA1, KLIMEŃ JIŘÍ1 1

UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Práce se zabývá optimalizací HPLC metody pro stanovení metformin-hydrochloridu a jeho nečistot v tabletách. Metformin je perorální antidiabetikum ze skupiny biguanidŧ. Hlavním účinkem je sníņení inzulinové rezistence, která provází diabetes mellitus 2. typu. Metformin má také mírný antilipolytický účinek a sniņuje hladinu volných mastných kyselin v krvi.

Byly zkoumány rŧzné sloņení, poměry a rychlosti prŧtoku mobilní fáze a rŧzné druhy stacionárních fází. Byla zvolena analýza na koloně Bondapak C18, 10 m, 3,9 × 300 firmy Waters, mobilní fáze byla směs objemových dílŧ pentansulfonátu sodného, chloridu sodného ve vodě a pH bylo upraveno na 3,5 kyselinou fosforečnou. Detekce probíhala pomocí spektrofotometrického detektoru při 218 nm. Dále byly testovány validační parametry; byla ověřena linearita, přesnost, správnost, robustnost a selektivita metody pro testované léčivo.

Problematika byla řešena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.

132

P-71

STANOVENIE A IDENTIFIKÁCIA SELÉNU V KRVNEJ PLAZME PLANKOVÁ A.1, HAID, J. 2, MIKUŃ P. 1, HAVRÁNEK E. 1 1

Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, SR, [email protected] 2

SZU, Katedra dermatovenerológie, Limbová 12, 833 03, Bratislava, SR

Vonkajńie faktory ņivotného prostredia, fajčenie a stres podnecujú v nańom organizme tvorbu veľmi reaktívnych voľných častíc - radikálov. V prípade nedostatku vhodných obranných mechanizmov v organizme, tieto reaktívne častice vytvárajú v tele prostredie pre vznik zápalových chorôb. Ľudské telo má vlastné obranné mechanizmy chrániace organizmus pred voľnými radikálmi. Z tohto hľadiska nadobúdajú zvýńený význam najmä antioxidanty, čo sú látky schopné neutralizovať voľné radikály. Jedným z kľúčových antioxidantov je práve nutričný prvok selén, význam ktorého uņ bol potvrdený mnoņstvom rôznych ńtúdií . Mnoņstvo selénu v ľudskom organizme závisí od jeho príjmu z potravín a od fyziologického stavu organizmu. V tele dospelého človeka je beņne 5–10 mg selénu. V ľudskom organizme asi polovica celkového mnoņstva selénu je zhromaņdená v pečeni, ďalej sa nachádza v obličkách a v ńtítnej ņľaze. Koncentrácia v krvi by mala dosahovať hodnoty okolo 0,1 mg.l-1.Za optimálny denný príjem selénu sa povaņuje 1 µg na kg hmotnosti . Cieľom práce bolo vypracovať a optimalizovať pracovné podmienky pri identifikácii a stanovení selénu v krvnej plazme u pacientov trpiacich na chronické, prípadne chronicky recidivujúce zápalové ochorenie koņe - atopická dermatitída. Cieľom práce bolo taktieņ vyhodnotiť súvis medzi zníņenou hladinou selénu v organizme a atopickou dermatitídou, ako i sledovať vplyv uņívania prípravku Zinkosel (40 µg selénu v anorganickej forme) na priebeh ochorenia. Stanovené počiatočné hodnoty selénu u pacientov s atopickou dermatitídou, ktoré sa pohybovali v intervale od 25,20 μg.l-1 po 56,56 μg.l-1 boli omnoho niņńie ako u zdravých pacientov, ktoré boli v intervale od 46,70 μg.l-1 po 72,50 μg.l-1. Po polročnom uņívaní prípravku sa hladina selénu zvýńila zhruba o 11 μg.l-1 oproti hodnotám na začiatku terapie. Zo získaných výsledkov moņno konńtatovať, ņe väčńine pacientov sa počas uņívania prípravku zdravotný stav zlepńil a teda na základe zistených skutočností moņno predpokladať súvis nízkej hladiny selénu a uvedeného ochorenia. Merací postup bol verifikovaný porovnaním výsledkov obsahu selénu získaných elektrochemickou analytickou metódou galvanostatickou rozpúńťacou chronopotenciometriou (SCP) s výsledkami získanými komparačnou metódou – atomóvou absorpčnou spektrofotometriou s generovaním hydridov (HGAAS). Práca je súčasťou výskumného programu podporovaného v rámci grantovej úlohy č. 1 / 4299 / 07 grantovou agentúrou MŃ SR VEGA.

133

P-72

POROVNÁNÍ TECHNIK LIQUID-LIQUID A SOLID PHASE EXTRAKCE PRO STANOVENÍ ALFA-TOKOFEROLU V ERYTROCYTÁRNÍ MEMBRÁNĚ JIŘÍ PLÍŃEK 1,2, HANA VLČKOVÁ 1,2, LENKA KRČMOVÁ 1,2, MARKÉTA KAŃPAROVÁ 1,2, DAGMAR SOLICHOVÁ 2, PETR SOLICH 1, LUBOŃ SOBOTKA2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové ([email protected]) 2

Fakultní nemocnice, Klinika gerontologická a metabolická, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

Volné kyslíkové radikály mají vliv na procesy stárnutí, pońkození tkání a vznik nádorových onemocnění. Alfa-tokoferol, obecně nazývaný vitamin E, je antioxidační látka, která se ukládá v buněčných membránách vńech tkání a přispívá k celkové ochraně organismu. Dŧsledkem deficitu alfa-tokoferolu vzniká nerovnováha mezi tvorbou a eliminací volných radikálŧ. Dochází k oxidačnímu stresu, který naruńuje celistvost membrán a ohroņuje celou řadu fyziologických procesŧ závislých na jejich funkční integritě. Sledování hladin alfa-tokoferolu v membránách erytrocytŧ přispívá k objasnění mechanismŧ účinku a změn antioxidační rovnováhy např. při léčbě LDL aferézou a chemoterapeutik uņívaných k léčbě nádorových onemocnění. V nańí práci byla porovnána rutinně pouņívaná metoda liquid-liquid extrakce s nově vyvinutou technikou izolace alfa-tokoferolu z membrán erytrocytŧ kombinující přednosti gradientové ultracentrifugace a solid phase extrakce. Při pouņití metody liquid-liquid extrakce jsou promyté a naředěné erytrocyty po přídavku hexanu deproteinovány, intenzivně protřepány a centrifugovány. Hexanová fáze je odpařena a odparek rozpuńtěn v methanolu. Nová technika začíná přípravou erytrocytárních ghostŧ provedenou na ultracentrifuze TL-100 s rotorem TLA100.2 (Beckman Coulter, Palo Alto, USA). Vlastní extrakce probíhá na kolonce Spe-ed C18/18%, 500 mg/3 ml/ 40 μm /60 Å (Applied Separations, Allentown, USA) aktivované methanolem a kondicionované vodou. Alfa-tokoferol je z kolonky eluován hexanem, následně odpařen a rozpuńtěn v methanolu. U obou technik analyzujeme extrakt HPLC metodou s vyuņitím monolitní stacionární fáze - Chromolith™ Performance RP-18e, 100×4.6 mm (Merck, Darmstadt, Německo). Spojení ultracentrifugace a solid phase extrakce umoņņuje efektivní, snadno proveditelné a rychlé zpracování větńího mnoņství vzorkŧ v kratńí době, coņ jsou hlavní aspekty pro rutinní stanovení Podporováno: GAUK 124809/2009, GAUK 88407/2009, FRVŃ 575/2009, MSM 0021620822 a MZO 00179906

134

P-73

ISOLACE OBSAHOVÝCH LÁTEK POLYGONUM LAPATHIFOLIUM A STANOVENÍ JEJICH ANTIOXIDAČNÍ AKTIVITY POŘÍZKOVÁ RADKA, KUBÍNOVÁ RENATA, KALINAYOVÁ MAGDALENA Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno; [email protected]

Polygonum lapathifolium L. (Polygonaceae) je jednoletá, velmi proměnlivá bylina, rozńířená po celém světě, zejména na vlhčích stanovińtích. V lidové medicíně se pouņívá jako diuretikum, desinficiens močových cest, antidiaroikum a hemostatikum. Droga je bohatý zdroj látek s antioxidační, chemoprotektivní a cytotoxickou aktivitou. Obsahuje předevńím chalkony a flavonoidy (glykosidy kvercetinu a kaempferolu, flavanony), dále třísloviny, organické kyseliny a fenylpropanoidy. Rostlinný materiál byl extrahován methanolem a z ethylacetátového podílu tohoto extraktu byly pomocí sloupcové a semipreparativní HLPC chromatografie vyisolovány a pomocí spektrálních metod a srovnáním se standardy identifikovány kyselina galová, kyselina phydroxybenzoová, taxifolin, kaempferol, kvercitrin a isokvercitrin. U těchto látek byla zjińťována antioxidační aktivita čtyřmi metodami. Bylo testováno zháńení DPPH radikálu, hydroxylového radikálu, peroxidu vodíku a peroxylového radikálu, vzniklého termolýzou 2,2'-azo-bis(2-amidinopropan)dihydrochloridu. Vŧči jednotlivým radikálŧm se tyto látky chovaly odlińně. DPPH radikál nejlépe zháńela kyselina galová, nejméně potom kaempferol, coņ nasvědčuje tomu, ņe nejen celkový počet hydroxylŧ, ale i jejich vzájemná poloha (ortho) je podstatná pro schopnost látek zháńet tento radikál1. Vŧči hydroxylovému radikálu byla nejvíce aktivní kyselina galová, glykosidy a flavanon taxifolin vykazovaly nízkou aktivitu. Naopak peroxid vodíku zháńí zejména flavonoidy s hydroxylovými skupinami v poloze ortho (taxifolin). Při zháńení peroxylového radikálu vykazovaly velmi vysokou aktivitu látky s vyńńím počtem hydroxylových skupin (kvercitrin, isokvercitrin, taxifolin), zatímco kyselina galová a kaempferol v tomto případě jako antioxidanty nepŧsobily.

[1] Villaño D., Fernández-Pachón M. S., Moyá M. L., Troncoso A. M. and García-Parrilla M. C..: Talanta 71, 230-235 (2007)

135

P-74

ANALÝZA LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŦ POUŢÍVANÝCH K SYMPTOMATICKÉ LÉČBĚ PŘI CHŘIPCE A NACHLAZENÍ POSPÍŃILOVÁ MARIE, HONEGR JAN, KUBÍKOVÁ DRAHOMÍRA Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Práce je zaměřena na vývoj metody pro separaci a stanovení paracetamolu, kofeinu, kyseliny askorbové a fenylefrinu s vyuņitím metody micelární elektrokinetické chromatografie

(MEKC).

Separace

probíhala

v nepotaņené

křemenné

kapiláře

o vnitřním prŧměru 50 m, celkové délce 32 cm, efektivní délce 21 cm a při napětí 20 kV a teplotě 20 oC. Pro detekci léčiv byly zvoleny vlnové délky 190 nm a 265 nm. Byly testovány rŧzné parametry (druh a koncentrace základního elektrolytu, jeho pH, druh a koncentrace tenzidu, vliv organického rozpouńtědla) pro ovlivnění elektroforetických vlastností léčiv a tím kvality separace. Optimální základní elektrolyt byl 100 mM borátový pufr: s obsahem 100 mM dodecylsíranu sodného a 10 % methanolu, pH* 7,8. Jako vnitřní standard byl pouņit methylparaben. Doba analýzy je 8 min. Byly měřeny kalibrační závislosti analytŧ metodou s vnitřním standardem a zjińtěné korelační koeficienty leņí v rozmezí 0, 9967 aņ 0,9993. Vypracovaná a validovaná metoda byla aplikována na stanovení paracetamolu, kofeinu, kyseliny askorbové a fenylefrinu v e farmaceutickém přípravku Coldrex tablety. Zjińtěný obsah účinných látek v přípravku odpovídá obsahu deklarovanému výrobcem. Opakovatelnost metody lze charakterizovat RSD v rozmezí 1,56 – 3,81 % a správnost metody hodnotou recovery v rozmezí 96,15 % aņ 98,10 %.

Práce byla realizována za finanční podpory Výzkumného záměru MSM 0021620822

136

P-75

SYNTÉZA A INSTRUMENTÁLNÍ ANALÝZA DERIVÁTŦ HYALURONOVÉ KYSELINY PRAVDA MARTIN 1, BERKOVÁ MIROSLAVA1, EHLOVÁ TEREZA1, NIKODÝM PAVEL1, VELEBNÝ VLADIMÍR1 1

CPN spol. s r.o. 561 02 Dolní Dobrouč 401, [email protected]

Cílem této práce bylo studium reakce bromkyanem aktivovaného hyaluronanu (HA) s hydrazidy karboxylových kyselin a charakterizace připravených derivátŧ. Bromkyan je činidlo hojně vyuņívané k aktivaci hydroxylových skupin polysacharidových řetězcŧ. Vzniklé reaktivní skupiny (imidokarbonáty) jsou dále schopny podstupovat reakci s ligandy obsahujícími ve své struktuře nukleofilní funkční skupiny (např. aminoskupiny)1. Nańím úkolem bylo potvrdit modifikaci struktury hyaluronové kyseliny danou reakcí a sledovat vliv reakčních podmínek na dosahované stupně substituce. Pro experimenty byl jako modelová látka vybrán hydrazid benzoové kyseliny (BH).

Modifikace

struktury

hyaluronové

kyseliny

byla

prokázána

pomocí

FT_IR

1

spektrofotometrie, NMR spektroskopie ( H NMR, HH COSY, 2D DOSY a HSQC) a gelové permeační chromatografie (GPC-UV/VIS).

HO

OO HO

O HO O OH H

NH NH

O n

NH

O

O

1. CNBr, pH > 7, 0oC 8. BH, r.t.

OH O

O OO

CH3 O

O O

O HO O OH H

NH2

O

NH2

O

O O

O-

O NH CH3

n

O HO

O O HO O OH H O

O O n

NH CH3

Modifikace hydroxylových skupin hyaluronanu vede ke vzniku N-substituovaných derivátŧ karbamové kyseliny. Jako vedlejńí produkt se ve struktuře polysacharidu objevují rovněņ nesubstituované karbamáty. Experimenty potvrdily, ņe nejčastěji dochází k modifikaci struktury HA v poloze 6 N-acetylglukosaminu. Bylo prokázáno, ņe s rostoucím pH reakční směsi roste dosahovaný stupeņ sustituce. (1)

Mlcochova, P.; Bystricky, S.; Steiner, B.; Machova, E.; Koos, M.; Velebny, V.; Krcmar, M.

Biopolymers 2006, 82, 74-9.

137

P-76

LIPOPLEXES DNA - DOPE - GEMINI SURFACTANTS PETRA PULLMANNOVÁ1, DANIELA UHRÍKOVÁ1, SERGIO S. FUNARI3, IVAN LACKO2, FERDINAND DEVÍNSKY2, PAVOL BALGAVÝ1 1

2

Department of Physical Chemistry of Drugs, Department of Chemical Theory of Drugs, Faculty of Pharmacy, Comenius University, Bratislava ([email protected]) 3

HASYLAB DESY, Hamburg

Lipoplexes (DNA-CL) formed due to electrostatic interaction of DNA polyanion and cationic liposomes are potential gene delivery vectors. The relationship between the lipoplexes microstructure and their transfection efficiency is still under discussion. DNA strands regularly arranged between lipid bilayers are typical for a condensed lamellar phase. Surface charge density of the lipid bilayer in the condensed lamellar phase effects the distance between DNA stands and is the crucial parameter for the transfection efficiency [1]. In condensed inverse hexagonal phase, DNA strands are covered by lipid monolayer, and arranged on the hexagonal lattice. Lipoplexes DNA – neutral phospholipid – gemini surfactant show good transfection efficiency in vivo [2]. Gemini surfactants CnGSm, used in our experiments, are composed from two alkyl chains (m is the number of carbons in the alkyl chain) and two quaternary ammonium groups connected by a polymethylene chain referred as a spacer (n is the number of carbons in the spacer). Lipoplexes were prepared due to DNA interaction with cationic liposomes in 0.15 mol/l NaCl solution, keeping the isoelectric point. Cationic liposomes were prepared as a mixture of dioleoylphosphatidylethanolamine (DOPE) and propane-1,3-diyl-bis(dodecyldimethylammonium bromide) (C3GS12), at molar ratio 0.15 C3GS12:DOPE.0.5. The microstructure of lipoplexes was studied using small- (SAXD) and wide-angle (WAXD) synchrotron X-ray diffraction at the soft condensed matter beamline A2 at HASYLAB, DESY, Hamburg. Fully hydrated DOPE forms an inverted hexagonal phase at 20°C. DNA – DOPE – C3GS12 shows a condensed lamellar phase. The repeat distance of the lipid bilayer stacking d decreases from 6.83 nm to 6.21 nm with increasing portion of C3GS12. The DNA – DNA distance dDNA decreases nonlinearly in the range 5.8 - 3.7 as a function C3GS12:DOPE. Acknowledgements This work was supported by the European Community - Research Infrastructure Action under the FP6 "Structuring the European Research Area" Programme Contract RII3-CT-2004-506008 (HASYLAB project II-20052037 EC), by the JINR project 07-4-1069-09/2011, by the VEGA grant 1/0292/09 to DU and by the FaF UK/37/2008 to PP. REFERENCES [1] Koltover I., Salditt T., Safinya C. R.: Biophys. J. 77, 915-924 (1999) [2] Badea I., Verrall R., Baca-Estrada M., Tikoo S., Rosenberg A., Kumar P., Foldvari M.: J. Gene Med. 7, 1200-1204 (2005)

138

P-77

NON-TERMÁLNÍ VLIV MIKROVLNNÉ IRADIACE NA SYNTÉZU 5-SUBSTITUOVANÝCH TETRAZOLŦ GELA PETR, ROH JAROSLAV, VÁVROVÁ KATEŘINA, HRABÁLEK ALEXANDR Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Od roku 1986, kdy byla poprvé publikována práce zabývající se urychlením organických reakcí mikrovlnnou iradiací, nastává nebývalý rozmach toho odvětví organické chemie. Do dneńní doby bylo publikováno bezmála 4000 prací na toto téma. Prakticky vńechny deklarují mikrovlnnou iradiaci jako výhodnějńí ve srovnání s konvenčním ohřevem, a to z dŧvodu zvýńení výtěņkŧ, zkrácení reakčního času či zvýńení selektivity dané reakce. To se přisuzuje jednak čistě termálním efektŧm, a pak téņ zcela specifickým, non-termálním efektŧm mikrovlnné iradiace, které nemohou být běņným ohřevem nikdy navozeny. Příprava 5-subst. tetrazolŧ spočívá v [2+3] cykloadici azidového aniontu na přísluńný nitril a existuje mnoho zpŧsobŧ provedení této reakce. V roce 2000 byla publikována první metoda přípravy 5-subst. tetrazolŧ v podmínkách mikrovlnné aktivace1, která byla v následujících letech následována několika dalńími pracemi. Větńina deklaruje mikrovlnný ohřev jako efektivnějńí, zřejmě z dŧvodu specifické interakce elektromagnetického pole s molekulami obsahujícími dipól, v nańem případě nitrilovou skupinou, vedoucí ke sníņení aktivační energie a urychlení reakce. Nańe pracovní skupina se zaměřila na několik pouņívaných postupŧ přípravy 5-subst. tetrazolŧ a provedla je jak za konvenčního ohřevu, tak v podmínkách mikrovlnné aktivace. Dŧraz byl kladen předevńím na provedení reakcí za naprosto totoņných teplotních podmínek. Teploty byly měřeny kontaktními teploměry ponořenými do reakčních směsí. Výsledky pro nás byly velkým překvapením, jelikoņ u větńiny z námi provedených syntéz překvapivě nedońlo k signifikantnímu zkrácení reakčního času ani zvýńení výtěņku při pouņití mikrovlnné aktivace. Aņ později publikovaná, velmi detailní práce prof. O. Kappeho2 podpořila nańe zjińtění a nańe závěry, a to ņe při dodrņení totoņných teplotních podmínek v reakční směsi nezvyńuje mikrovlnný ohřev ve srovnání s konvenčním ohřevem výtěņek reakce, tzn. u provedených reakcí byl zpochybněn jakýkoli non-termální efekt mikrovln. Práce vznikla za podpory VZ Ministerstva školství ČR (MSM 0021620822)

1 2

Alterman, M.; Hallberg, A. J.Org. Chem. 2000, 65, 7984 Herrero,M.A.; Kremsner, J.M; Kappe, C.O. J.Org.Chem 2008, 73, 36

139

P-78 ŠTÚDIUM LIPOFILITY POTENCIÁLNYCH LIEČIV ZO SKUPINY DERIVÁTOV ARYLOXYAMINOPROPANOLU SEDLÁROVÁ EVA1, KEČKÉŃOVÁ SIMONA1, MARUNIAK MATEJ1, CSÖLLEI JOZEF2, MOKRÝ PETR2 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov

10, 832 32 Bratislava; [email protected] 2

Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého

1-3, 612 43 Brno

Práca sa zaoberá ńtúdiom lipofility nových potenciálnych liečiv zo skupiny aryloxyaminopropanolov,

kde

bázická

časť

bola

tvorená

substituovaným

4-fluórfenylpiperazínom

a aromatické jadro alkoxykarbonylaminovou skupinou. F

F OH O

N H

+

OH

N

O

N

Cl

+

N Cl

-

H ROOCHN

NHCOOR R -CH3, -C2H5, -C3H7, -C4H9

Ńtudované látky boli zosyntetizované na Ústave chemických léčiv FaF VFU v Brne. Skupiny ńtudovaných látok sa líńili jednak polohou karbamátovej väzby na aromatickom jadre (m- a p-), jednak počtom uhlíkov v esterovej väzbe. Ako parametre lipofility bol stanovený log P metódou „shake-flash― v sústave oktán-1-ol /voda, RM hodnota pomocou TLC a log k pomocou HPLC. Hodnoty log P, RM a log k stúpajú v závislosti od zvyńujúceho sa počtu uhlíkov v alkoxyskupine – lipofilita sa zvyńuje. Parametre lipifility boli korelované navzájom a v závislosti od počtu atómov uhlíka v postrannom reťazci. Hodnoty korelačných koeficientov potvrdili platnosť Collanderovej rovnice. Experimentálne stanovené hodnoty log P boli porovnané s hodnotami rozdeľovacieho koeficienta, získanými výpočtovými metódami. Zo stanovených parametrov lipofility vyplýva - aryloxyaminopropanoly s karbamátovou väzbou v p-polohe sú lipofilnejńie ako ako látky s karbamátovou väzbou v m-polohe 140

P-79

IDENTIFIKACE NEČISTOTY ALMOTRIPTANU POMOCÍ HPLCMS/MS A HR-MS SLABÁ BARBORA1, PLAČEK LUKÁŃ1, RIDVAN LUDĚK1, JAMPÍLEK JOSEF1,2 1

Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha; [email protected]

2

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého

1-3, 612 43 Brno

Tandemová hmotnostní spektrometrie (MS/MS) s předřazenou chromatografickou separací spolu s vysokorozlińující hmotnostní spektrometrií (HR-MS) tvoří páteř moderních analytických technik k identifikaci látek na úrovni desetin procent v aktivních farmaceutických substancích (API) a lékových formách. V této práci je popsán postup při strukturní analýze jedné z nečistot almotriptanu. Nečistota byla pozorována v závěrečném syntetickém kroku a její identifikace také pomohla objasnit příčinu tvorby dalńích významných neņádoucích látek vznikajících během syntézy této API. Almotriptan se pouņívá k léčbě akutní migrény a vykazuje vysokou afinitu k serotoninovým receptorŧm typu 5-HT1D, 5-HT1B, 5-HT1F. Aktivace receptoru 5-HT1B/1D zpŧsobuje selektivní vasokonstrikci kraniálních cév, předevńím v periferní části trigeminovaskulárního systému, kde inhibuje uvolnění neuropeptidŧ.

H3C N

CH3

N S

almotriptan

O O

N H

141

P-80

STUDIE PODMÍNEK MIKROEXTRAKCE PEVNOU FÁZÍ IBUPROFENU Z PLASMY SPÁČILOVÁ LENKA, SOCHOR JAROSLAV UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Mikroextrakce pevnou fází (SPME) patří mezi izolační techniky, vyuņívané při hodnocení léčiv v biologických tekutinách HPLC i GC analýzou. Výhodou je minimální potřeba organického rozpouńtědla pro desorpci léčiva sorbovaného na pevnou fázi, umístěnou na křemenném vlákně. Pro studium podmínek mikroextrakce vláknem ve spojení off-line s HPLC hodnocením byl zvolen ibuprofen v plasmě. Byly sledovány podmínky SPME - úprava pH vzorku před sorpcí, doba sorpce i doba desorpce. HPLC hodnocení bylo provedeno na koloně s reverzní fází při detekci 222 nm. Vypracovaná metodika bude vyuņita pro určování aktuálních hladin ibuprofenu v plasmě.

Problematika byla řeńena za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822.

142

P-81

IZOTERMICKÉ A NEIZOTERMICKÉ ŠTÚDIUM KINETIKY HYDROLÝZY POTENCIÁLNYCH LIEČIV STANKOVIČOVÁ MÁRIA 1, BEZÁKOVÁ ŅELMÍRA 1, BEŅO PAVOL 2 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej

chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected] 2

Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra klinických odborov,

Univerzitné nám. 1, 918 43 Trnava, Slovenská republika

V predkladanej práci sme ńtudovali kinetiku alkalickej hydrolýzy látky s potenciálnym antidysrytmickým účinkom 1-2-2-pentyloxyfenylkarbamoyl-oxy-2-metoxymetyl-etylperhydroazepíniumchloridu 1,2. Hydrolýza látky prebiehala vo vodno-etanolovom roztoku hydroxidu sodného (0,1 mol/l) a vo vodno-etanolových tlmivých roztokoch s hodnotou pH 7 a pH 8 s konńtantnou iónovou silou  = 0,1 mol/l. Koncentrácia etylalkoholu bola 50 % v/v. Priebeh hydrolýzy sme sledovali spektrofotometricky vo viditeľnej oblasti spektra za izotermických a neizotermických podmienok. Za izotermických podmienok sme stanovili hodnoty rýchlostných konńtánt pri teplote 21 °C, 37 °C a 70 °C a hodnoty aktivačnej energie. Skrátenie experimentu je moņné dosiahnuť pri neizotermických podmienkach ńtúdia stability s pouņitím teplotného gradientu. Prvý matematicky exaktný neizotermický zrýchlený test stability popísal Rogers 3. Z grafickej závislosti 1/T0 – 1/Tt = f (ln 1 + t)) sa vypočíta smernica B, ktorá určuje rast teploty. Dosadením tejto rovnice do Arrheniovej rovnice sa vypočíta aktivačná energia. Týmto postupom sme v rovnakých roztokoch v intervale teplôt 30 °C aņ 70 °C uskutočnili neizotermické ńtúdium kinetiky hydrolýzy sledovanej látky. Stanovili sme hodnoty aktivačnej energie, ktoré boli v dobrej zhode s hodnotami stanovenými za neizotermických podmienok. Neizotermické ńtúdium stability môņe podstatne skrátiť ńtúdie stability, lebo v rámci jedného experimentu je moņné stanoviť aktivačnú energiu reakcie a získať potrebné údaje, ale výsledky je potrebné overiť aj inými postupmi. Práca bola realizovaná za podpory grantu č. 1/4293/07, Grantovej agentúry VEGA MŠ SR

3. Búčiová, L., Borovanský, A., Čiņmárik, J., Čes. a Slov. Farm. 36, 339 (1987). 4. Gibala, P., Sotníková, R., Knezl, V., Dřímal, J.: Arzneim.-Forsch./Drug. Res. 37, 149 (1987). 5. Rogers, A.R.: J. Pharm. Pharmacol. 15, 101 T (1963).

143

P-82

VÝVOJ BIOANALYTICKEJ METÓDY PRE ŠTÚDIUM VÝZNAMU HYDRAZONOVÝCH METABOLITOV PRI INTOXIKÁCII ISONIAZIDOM MARCELA GLADZISZOVÁ, JÁN STARIAT, PETRA KOVAŘÍKOVÁ, JIŘÍ KLIMEŚ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Isoniazid je v súčasnosti jedným z najdôleņitejńích antituberkulotik uņívaných pri liečbe tuberkulózy. V priebehu dlhotrvajúceho experimentálneho a klinického výskumu isoniazidu bolo nazhromaņdené značné mnoņstvo informácií týkajúcich sa osudu liečiva v organizme a profilu neņiaducich a toxických účinkov. No aj napriek tomu, v prípade neurotoxicity isoniazidu, prekvapivo stále nie je v rade otázok úplne jasno. Predpokladá sa, ņe tento druh toxicity je spojený s vyčerpaním aktívnej formy vitamínu B6 (pyridoxal-5-fosfát, PLP), čo je dôsledkom vzniku závaņných periférnych neuritíd. Deficit PLP pri terapii isoniazidom je najčastejńie vysvetľovaný tvorbou kondenzačných hydrazonových produktov. Doposiaľ vńak nebol predloņený ņiadny dôkaz potvrdzujúci túto hypotézu, čoho príčinou je absencia vhodnej analytickej metodiky. Cieľom projektu je vyvinúť HPLC metódu vhodnú pre ńtúdium významu hydrazonových metabolitov pri terapii a akútnej intoxikácii isoniazidom. Najlepńia separácia analytov (isoniazidu, jeho aktívneho metabolitu, vitamínov skupiny B6 a potenciálnych hydrazonových metabolitov – pyridoxal isonikotinoyl hydrazonu a pyridoxal isonikotinoyl hydrazon-5-fosfátu) bola dosiahnutá na chromatografickej kolóne LiChroCART 250 × 4 mm I.D. s náplņou Lichrospher 100 RP-18, 5 µm, (Merck) s vyuņitím predkolóny. Mobilnou fázou bol vodný roztok NaH2PO4 (0,01 mol/l) s prídavkom EDTA (1 mM) a kyseliny heptansulfónovej (5 mM, pH 3 upravené pomocou H3PO4), organickou zloņkou bol methanol. Vyuņitá bola gradientová elúcia pri prietoku 1ml/min, detekcia bola UV pri 260 a 297 nm. Ako metóda úpravy vzorku bola zvolená precipitácia s vyuņitím acetonitrilu s prídavkom HClO4. Výťaņnosť precipitácie bola v rozmedzí 70-90 % v závislosti na analyte. Tento projekt bol vypracovaný za podpory GAUK 121209/B-CH/2009 a Výskumného zámeru MSM 0021620822.

144

P-83

HPLC SEPARACE ALKYLESTERŦ KYSELINY 4-(2FLUORFENYL)-PIPERAZIN-1-YL]-1-HYDROXYETHYL}FENYLKARBAMOVÉ Petra Stańková1, Radka Opatřilová1, Tomáń Bartl1, Tomáń Goněc1 ([email protected]) 1

Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, VFU Brno, Palackého 1-3, Brno, 61200

Na farmaceutické fakultě VFU Brno byly nasyntetizovány látky s potenciálním účinkem na kardiovaskulární systém. Jedná se o chemická analoga látek z farmakologické skupiny antagonistŧ adrenergních receptorŧ s duálním účinkem, jedná se o alkylestery kyseliny 4-(2fluorfenyl)-piperazin-1-yl]-1-hydroxyethyl}-fenylkarbamové. Syntéza není prováděna stereospecificky a proto je výsledkem racemát. V rámci grantu IGA 63/2007/FaF byla pro vybranou skupinu studovaných látek nalezena vhodná metodika separací pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s chirální stacionární fází se selektorem typu glykopeptidového antibiotika - teikoplaninu (Chirobiotic T 150x4,6mm, 5µm) s UV-VIS detekcí (obr.č.1). NHCOOR CF3 N HO

R: -CH3 -C2H5 -C3H7 -C4H9

N

sumární vzorec C21H24F3N3O3 C22H26F3N3O3 C23H28F3N3O3 C24H30F3N3O3

Mr 423,44 437,46 451,49 465,52

pracovní název 4CF4M 4CF4E 4CF4P 4CF4B

Obrázek č.1: Separace alkylesterŧ kyseliny 4-{2-[4-(4-trifluormethylfenyl)-piperazin-1-yl]-1-hydroxyethyl}-fenylkarbamové v systému stacionární fáze Chirobiotic T 150x4,6mm; mobilní fáze 100% methanol; f = 1,0 ml/min; t = 25°C. Jako dalńí krok byla základní metodika vyuņívající 100% methanol jako mobilní fázi nahrazena metodami vyuņívajícími acetonitril jako aditivum mobilní fáze. Pro celou studovanou skupinu léčiv dońlo ke zhorńení separací, pro dílčí látky byly vńak mobilní fáze s acetonitrilem účinnějńí. V rámci jednotlivých separačních systémŧ byla studována i závislost na teplotě. Stejně jako při změnách objemového podílu acetonitrilu v mobilní fázi je pro celou skupinu látek nejvhodnějńí teplota 30°C, kdy je separace dostačující,pro dílčí látky byly nalezeny i vhodnějńí teplotní podmínky. 145

P-84

STANOVENIE TiO2, ZnO, Fe2O3 V OPAĽOVACÍCH KRÉMOCH RÖNTGENOFLUORESCENČNOU SPEKTROMETRIOU SÝKOROVÁ MIROSLAVA, JÁNOŃOVÁ VERONIKA, ŃTROFFEKOVÁ OĽGA, HAVRÁNEK EMIL Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Röntgenofluorescenčná spektrometria je oficinálna liekopisná metóda pre stanovenie prvkov vo vzorkách liečiv a liekov. Pouņíva sa na stanovenie obsahu liečiva, ale aj stanovenia čistoty liečiva, pomocnej látky, lieku. Jej polykomponentný charakter a jednoduchá príprava vzorky ju uprednostņuje pred takými metódami stanovenia, ako je AAS. V práci bola vypracovaná metodika stanovenia obsahu TiO 2, ZnO, Fe2O3 v opaľovacích krémoch, röntgenofluores-cenčnou spektrometriou s pouņitím rádionuklidového zdroja 238Pu a RTG trubice ECLIPSE-III so striebornou anódou. Vzorky boli pripravené dispergovaním 20,0 mg krému do 5,0 ml 96 % etanolu s následnou filtráciou cez filter pre kvantitatívnu analýzu 390 FILTRAK. Vysuńený filter bol podrobený analýze. Stanovenie obsahu TiO2, ZnO a Fe2O3 v opaľovacích krémoch bolo robené metódou kalibračných kriviek zostrojených z hodnôt nameraných početností ńtandardov ob-sahujúcich TiO2, ZnO a Fe2O3 dispergovaných v etanole. Výsledky získané oboma spôsobmi merania s rádionuklidovým zdrojom 238Pu a s RTG trubicou ECLIPSE-III so striebornou antikatódou boli porovnané. Analyzovaných bolo 12 vzoriek komerčne dostupných opaľovacích krémov, z toho TiO2 bol stanovený v siedmich, ZnO v jednej vzorke a Fe2O3 bol stanovený v troch vzorkách. Rozdiely v obsahu TiO2 a Fe2O3 získané oboma spôsobmi neboli významné, priemerný obsah TiO2 sa pohyboval v rozmedzí 1,10 – 11,71 % a obsah Fe2O3 v rozmedzí 0,16 – 1,85 %. Stanovenie ZnO bolo ovplyvnené interelement efektom Fe a Ti prítomného vo vzorke, ktorý bol výraznejńií pri pouņití rádionuklidového zdroja 238Pu. Výsledky náńho stanovenia 11,71 % TiO2, 0,16 % Fe2O3, 2,32 % ZnO vo vzorke, boli v dobrej zhode s údajmi stanovenia rovnakej vzorky stanovenej s ICP-AES a AAS po klasickej a mikrovlnovej mineralizácii uvedenej v literatúre (1). V príbalových letákoch a na obaloch výrobca zriedkavo udáva obsah TiO2, ZnO a Fe2O3. (1) Salvador, A. and all.: J.Pharm.Biomed. Anal., 22, 2000, p. 301-306 Práca vznikla s podporou grantu agentúry VEGA MŠ SR, č.1/4299/07 a č.1/0003/08 a grantu FaF UK 12/2009. 146

P-85

VPLYV EXCIPIENTOV NA LIBERÁCIU ALAPTIDU Z CHITOSANOVÝCH HYDROGÉLOV A NA ICH REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ŃIMUNKOVÁ VERONIKA, VITKOVÁ ZUZANA, POTÚČKOVÁ MIROSLAVA, TICHÝ EDUARD Katedra galenickej farmácie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Odbojárov 10, Bratislava 832 32, Slovenská republika ([email protected])

Chitosan (deacetylchitín) je biokompatibilný, biodegradovateľný a nealergizujúci prírodný polyaminosacharid, jeho vlastnosti ho predurčujú na ńiroké vyuņitie nielen vo farmácii, ale aj v biomedicíne. Jeho koncentrované vodné roztoky vytvárajú uņ pri slabo kyslom pH gély (pH < 6,5), ktoré boli v experimentoch pouņité ako vehikulá sledovaných dermálnych polotuhých liekových foriem (koncentrácia chitosanu v 1% kyseline mliečnej bola 3% m/m). Keďņe chitosanové hydrogély signifikantne zlepńujú hojenie rán1, v kombinácii s regeneračne pôsobiacim dipeptidom alaptidom, sa táto kombinácia z terapeutického hľadiska javí ako prospeńná. Príspevok sa zaoberá hodnotením liberácie alaptidu z chitosanových hydrogélov s aj bez obsahu farmaceutických excipientov glycerolu a propylénglykolu, po 2. a 14. dņoch od prípravy hydrogélu. Uvoľnené mnoņstvo alaptidu sa meralo spektrofotometricky. Súčasne sa sledovali reologické vlastnosti jednotlivých hydrogélov a zmeny pH. Vńetky hydrogély sa z reologického hľadiska javili ako nenewtonovské sústavy, s psudoplastickým alebo tixotropným charakterom. Potvrdil sa vplyv glycerolu a propylénglykolu na liberáciu alaptidu, pričom najvyńńie mnoņstvo uvoľneného alaptidu (po 180. minútach liberácie) sa nameralo z chitosanového hydrogélu s obsahom 10% glycerolu (m/m) a z hydrogélu s obsahom 15% propylénglykolu (m/m). Hodnoty pH sa počas skladovania výrazne nemenili, pH vńetkých sledovaných hydrogélov bolo v rozmedzí 4,36 - 5,33. Táto práca bola podporená grantom UK/167/2009 a grantom VEGA 1/0320/08.

LITERATÚRA: 1. Ishihara M., Ono K., Sato M., Nakanishi K., Saito Y., Yura H., Matsui T., Hattori H., Fujita M., Kikuchi M., Kurita A..: Wound Repair Regen. 9, 515-521 (2001).

147

P-86

SYNTÉZA C4 MODIFIKOVANÝCH ANALOG ANTIFUNGÁLNĚ AKTIVNÍCH 3,5-DISUBSTITUOVANÝCH BUTENOLIDŦ PETR ŃENEL1, JIŘÍ KRATOCHVÍL1 1

Centrum pro výzkum nových virostatik a antineoplastik, UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Podrobnějńí studium1,2 mechanismu antifungálního účinku látek typu 3-(4-bromfenyl)-5-acyl/aryloxymethyl-2,5-dihydrofuran-2-onŧ (1, in vitro aktivita srovnatelná s amfotericinem B) vede k závěru, ņe vlastní antifungálně aktivní látkou je γ-methylenbutenolid (2, zpŧsobující destrukci buněčné membrány hub), vzniklý eliminací z předlohové struktury 1 (Schéma 1).

schema 1 Cílem této práce je příprava 3-(4-bromfenyl)-4,5-substituovaných butenolidŧ (3) s cílem zjistit vliv substituce v poloze 4 butenolidového kruhu na antifungální aktivitu.

Za finanční podporu děkujeme „Centru pro výzkum nových virostatik a antineoplastik”, podporovanému Ministerstvem školství ČR (1M6138896301), Grantové agentuře ČR (203/07/1302) a výzkumnému záměru MSM0021620822.

LITERATURA 1. Vale-Silva L.A., Buchta V., Vokurková D., Pour M. : Bioorg. Med. Chem. Lett. 2006, 16, 2492. 2. Nobilis M., Pour M., Ńenel P., Pavlík J., Kuneń J., Voprńalová M., Kolářová L., Holčapek M. : J. Chromatogr. B, 2007, 853, 10.

148

P-87

VYUŢITÍ TVORBY KOMPLEXŦ S KOVOVÝMI IONTY KE ZVÝŠENÍ SELEKTIVITY V KAPILÁRNÍ ZÓNOVÉ ELEKTROFORÉZE JITKA ŃIROKÁ, MIROSLAV POLÁŃEK Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ([email protected])

Zvyńování selektivity separace má v oblasti separačních technik zásadní význam. V kapilární elektroforéze se pro zlepńení selektivity někdy vyuņívá schopnosti analytŧ tvořit aniontové či kationtové komplexy o rŧzné stabilitě a elektroforetické pohyblivosti, která závisí jak na pH základního elektrolytu, tak na koncentraci selektoru. Analyticky vyuņitelné komplexy vznikají na základě tvorby donor-akceptorové vazby mezi anorganickým či organickým ligandem, který poskytuje volné elektronové páry a kovovým (centrálním) iontem, který je přijímá. Pokud se komplexy s přísluńnými analyty tvoří rychle, mají dostatečnou ale rozdílnou stabilitu a nesou elektrický náboj, lze očekávat, ņe jejich tvorba povede ke zlepńení selektivity separace. Proces komplexace mŧņe probíhat jeńtě před samotnou separací jako jeden krok během přípravy vzorku nebo během separačního procesu přímo v kapiláře, kdy se komplexotvorné činidlo přidává do roztoku základního elektrolytu. Za posledních 10 let byla publikována řada článkŧ, zabývajících se vyuņitím tvorby komplexŧ k analýze jak kovových iontŧ, tak i organických ligandŧ. Prezentace podává kritický přehled nejdŧleņitějńích aplikací z tohoto období se zaměřením na separaci biologicky aktivních organických ligandŧ za pomoci přídavku kovových iontŧ do roztoku základního elektrolytu.

Poděkování za finanční podporu Výzkumnému záměru MŃM 0021620822 a Rozvojovým fondŧm 14/87/9.

149

P-88

SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ TESTOVÁNÍ α-SUBSTITUOVANÝCH γ-ALKYLIDENPENTENOLIDŦ, NOVÝCH ANALOGŦ GELASTATINU ŃNAJDR IVAN , PAVLÍK JAN, KUNEŃ JIŘÍ A POUR MILAN Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Biologicky aktivní 2-substituované 4-alkylidenpentenolidy byly stereoselektivně připraveny z 2iodoallylalkoholŧ pomocí rŧzných Pd-katalyzovaných reakcí, které zahrnovaly alkynylaci metylpropiolátem, adici tributylcín hydridu a α-funkcionalizaci. Některé z výsledných struktur vykazovaly selektivní cytostatickou aktivitu proti liniím ovariálního karcinomu HeLa S3 a leukemickým liniím CCRF-CEM.

O

ZO

O O

Bu3 SnH Pd0 R1

O

O SnBu 3

ZO

1.DOWEX 50 2. AsPh3, Pd2dba3 CuI, R2-X, DMF

O

R2

R1

R1

Problematika byla řešena za podpory „Centra pro výzkum nových virostatik a antineoplastik”, podporovaného Ministerstvem školství ČR (1M0508), Grantové agentury ČR (203/07/1302) a výzkumného záměru (MSM0021620822).

150

P-89

STANOVENIE ŤAŢKÝCH KOVOV RÖNTGENOFLUORESCENČNOU SPEKTROMETRIOU PO ZAKONCENTROVANÍ S DIETYLDITIOKARBAMÁTOM AMÓNNYM ŃTROFFEKOVÁ OĽGA, SÝKOROVÁ MIROSLAVA, JÁNOŃOVÁ VERONIKA, HAVRÁNEK EMIL Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Prítomnosť toxických prvkov v potravinovom reťazci a ich dlhodobé pôsobenie v stopových mnoņstvách môņe viesť k ich kumulácii, a tým nepriaznivo vplývať na funkcie ľudského organizmu. Je preto uņitočné poznať zloņenie potravinových doplnkov kaņdodennej spotreby ako sú čaje. Úlohou analytickej chémie je kvalitatívne a kvantitatívne hodnotiť zloņenie látok. Medzi inńtrumentálne analytické metódy je zaradená röntgenofluorescenčná spektrometria, ktorá pre svoje univerzálne vyuņitie nańla uplatnenie v medicíne, farmácii a kontrole ņivotného prostredia. Práca bola zameraná na vypracovanie metodiky stanovenia prvkov Mn, Fe, Cu, Zn, Hg a Pb vo vzorke Ņenského čaju Herbex. Vzorka bola analyzovaná vo forme tenkej vrstvy – po zakoncentrovaní zráņacím skúmadlom dietylditiokarbamátom amónnym, bola zrazenina filtrovaná cez membránový filter Pragopor 4 a následne analyzovaná röntgenofluorescenčnou spektrometriou so zdrojom ņiarenia 238Pu. Vlastnej analýze predchádzalo optimalizácia podmienok: sledovaný bol vplyv pH prostredia a mnoņstvo skúmadla na efektívnosť zráņania. Následne bola overená lineárna závislosť nameraného signálu od obsahu prvku (v rozsahu obsahov od 0-50 μg) a potvrdená vypočítanými korelačnými koeficientami. Pre jednotlivé prvky boli vypočítané detekčné limity: Mn 0,90 μg.g -1, Fe 0,53 μg.g-1, Cu 0,47 μg.g-1, Zn 0,63 μg.g-1, Hg 0,71 μg.g-1 a Pb 0,52 μg.g-1. Výsledky analýzy vzorky čaju potvrdili prítomnosť Zn v mnoņstve 1,87 μg.g-1 a Cu v mnoņstve 0,93 μg.g-1obsahu čajového vrecka. Obsah Mn, Fe, Hg a Pb bol po prepočítaní na gram drogy pod vypočítaným detekčným limitom. Výsledky analýzy potvrdili, ņe röntgenofluorescenčná spektrometria je perspektívna metóda vhodná k analýze kvapalných vzoriek a po vhodnej úprave vzorky získané spektrum poskytuje prehľadnú informáciu o zloņení a mnoņstve hľadaných prvkov vo vzorkách. Práca vznikla s podporou grantu MŃ SR VEGA č.1/4299/07 a č. 1/0003/08 a grantu FaF UK/12/2009. 151

P-90

REOLOGICKÉ VLASTNOSTI HYDROGÉLOV S ANTISEPTIKOM ŃUBOVÁ MARGARÉTA, VITKOVÁ ZUZANA, PETRAK KRISTÍNA, HALENÁROVÁ ANDREA Univerzita Komenského,Farmaceutická fakulta, Katedra galenickej farmácie, Odbojárv 10, 832 32

Bratislava, Slovenská republika; [email protected] Jedným z najpouņívanejńích antiseptík v dermatológii a stomatológii je chlórhexidín. Pouņíva sa vo forme gélov, krémov, zubných pást, ústnych vôd, vodných alebo alkoholových roztokov a pod., na antisepsu koņe a slizníc. Chlórhexidín sa formuloval do hydrogélov. Gélotvornou látkou bol Carbopol® 980 o koncentrácii 1 % (m/m). Do gélového základu sa pridávali glycerol (o koncentrácii 10 %) alebo propylénglykol (o koncentrácii 10 %). Glycerol a propylénglykol slúņia ako humektanty (zvlhčovadlá), čiņe zabraņujú úplnému vyschnutiu základov obsahujúcich vodu. Pripravili sa hydrogély aj bez humektantov a porovnávali sa ich reologické vlastnosti prostredníctvom rotačného viskozimetra Viscotester VT 500. Na základe experimentálnych výsledkov sa zistilo, ņe prítomnosť chlórhexidínu viskozitu hydrogélov zvyńuje. U hydrogélov s propylénglykolom sa viskozita takisto zvyńovala. Zhodnotením tokových kriviek moņno konńtatovať, ņe väčńina sledovaných hydrogélov mala charakter tixotropných sústav, čo je z hľadiska aplikácie ņiaduce.

Práca vznikla za podpory grantového projektu VEGA 1/0320/08.

152

P-91

PŘÍPRAVA FUNKČNÍCH ANALOGŦ ARYLOXYAMINOPROPANOLU S DUÁLNÍM ÚČINKEM JAN TENGLER, PETR MOKRÝ, JOZEF CSÖLLEI Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého -3, 612 43 Brno; [email protected]

Ačkoliv je pouņívání klasických beta-blokátorŧ (atenolol, metoprolol aj.) provázeno příznivým vlivem na prognózu pacientŧ s ICHS či chronickým srdečním selháním, je zároveņ limitováno několika nedostatky, jako jsou nepříznivý hemodynamický a metabolický profil (nárŧst periferního vaskulárního odporu, hmotnosti, zvýńení hladin TAG, sníņení HDL cholesterolu, zhorńení inzulinové rezistence a zvětńení rizika vzniku DM 2. typu). Tyto neņádoucí vlastnosti jsou méně výrazné u kardioselektivních β-blokátorŧ a β-blokátorŧ s ISA. Naopak výhodný hemodynamický a metabolický profil byl objeven u nové generace β-blokátorŧ s duální aktivitou (tzv. β-blokátory třetí generace), které kromě antagonistického vlivu na β-adrenergních receptorech vykazují i účinek vazodilatační. V rámci této práce byly vícestupņovou syntézou připraveny hydrochloridy 2-hydroxy-3[2-(methoxy- resp. fluorfenoxy)ethylamino]propylesterŧ 4-alkoxy-karbonylaminobenzoových kyselin. Jejich struktura a čistota byly ověřeny 1H-NMR, 13C-NMR, IR spektroskopií a TLC. Na základě vztahŧ struktury a účinku provedených u analogických sloučenin (např. karvedilol, isoeugenodilol, ferulidilol aj.) lze od nich očekávat účinky β-antiadrenergní (arylkarbonyloxyamino-propanolový fragment) a α1-antiadrenergní (methoxyresp. fluorfenoxyethyl-aminový substituent). Přítomnost metabolicky nestabilní esterové funkční skupiny nahrazující skupinu etherickou mŧņe navíc vést k ultrakrátkému účinku. Uvedené předpoklady budou ověřeny farmakologickým testováním připravených látek. OH O

O

O

HN O

H .HCl N

O

R2

R1 = -CH3, -CH2CH3, -CH2CH2CH3, -CH2CH2CH2CH3 R2 = 2-OCH3, 4-OCH3, 2,6-OCH3, 2-F, 4-F

R1

Tato práce byla realizována za podpory grantu IGA VFU 224/2009/FaF

153

P-92

SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ NOVÝCH DERIVÁTŦ KORUSKANONU A TICHOTOVÁ LUCIE1,2, POUR MILAN1,2, KUNEŃ JIŘÍ1,2 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected] 2

Výzkumné centrum Nová antivirotika a antineoplastika

Během minulých let se znatelně zvýńila incidence i závaņnost systémových mykotických infekcí. Jako hlavní příčiny jsou uváděny nárŧst počtu pacientŧ s naruńenou funkcí imunitního systému a pouņívání ńirokospektrých antimikrobiálních látek. Vzhledem ke vzrŧstající rezistenci k pouņívaným přípravkŧm (azolová antimykotika, amfotericin B) se nańe pracovní skupina jiņ řadu let zabývá syntézou antifungálních látek typu 3,5–disubstituovaných butenolidŧ odvozených od přírodní předlohy (-)inkrustoporinu1. Podobné přírodní látky (2alkylidencyklopenten-1,3-diony) byly izolovány z Piper coruscans v roce 2004, koruskanon A vykazuje antifungální aktivitu srovnatelnou s amfotericinem B a také cytostatickou aktivitu 2. Bazicky katalyzovaným přesmykem 3-(aryl)–γ-alkylidenbutenolidŧ (1) jsme dospěli k derivátŧm 4-(aryl)-cyklopenten-1,3-dionu substituovaným v poloze 2. Takto připravené deriváty koruskanonu A, u nichņ byl metyl v poloze 4 (R1) cyklopentendionoveho kruhu nahrazen substituovaným fenylem, ztratily antifungální aktivitu, zatímco cytostatická aktivita byla zachována. Předlohovou strukturu koruskanonu A lze obměnit i dalńím zpŧsobem: lze modifikovat alkylidenový zbytek v poloze 2 a to metoxyskupinu (R2) nebo jeho styrylovou část (R3)(2). Deriváty bez metoxyskupiny jsme připravili pomocí katalytické verze Knoevenagelovy kondenzace cyklopent-4-en-1,3-dionu s aldehydy za vyuņití moderních Lewisových kyselin. Optimalizovali jsme podmínky této reakce a připravili 13 analog koruskanonu A (3). Z výsledkŧ hodnocení antifungální aktivity je zřejmé, ņe nejvyńńí aktivitu vykazují látky připravené kondenzací cyklopent-4-en-1,3-dionu s nesubstituovaným cinnamaldehydem a benzaldehydem. Substituce aldehydu v poloze para i meta antimykotickou aktivitu sniņuje. U para substituovaných derivátŧ se objevila selektivní cytostatická aktivita vŧči CCRF-CEM linii (humánní akutní lymfoblastová leukémie).

Za finanční podporu děkujeme Grantové agentuře UK (98908) a výzkumnému centru „Nová antivirotika a antineoplastika“ podporovanému ministerstvem školství ČR (1M0508).

154

P-93

THE EFFECT OF PYRAZINECARBOXYLIC ACIDS DERIVATIVES ON THE FLAVONOLIGNAN PRODUCTION IN SILYBUM MARIANUM CULTURE IN VITRO TŦMOVÁ LENKA1, TŦMA JIŘÍ2, DOLEŢAL MARTIN3, MENGUŠAR KLARA1 1

3

Department of Pharmacognosy, Department of Pharmaceutical Chemistry and Drug Control, Faculty of Pharmacy in Hradec Kralove, Charles University in Prague, Heyrovskeho 1203, 500 05 Hradec Kralove, Czech Republic, [email protected] 2

Department of Biology, Faculty of Education, University of Hradec Kralove, Vita Nejedleho 573, 500 03 Hradec Králové, Czech Republic, [email protected]

Some of ring substituted pyrazinecarboxamides tested in vitro showed high antimicrobial activity. Two newly synthesized substituted amides of pyrazinecarboxylic acid markedly influenced production of flavonolignans in Silybum marianum callus and suspension cultures. In this study the effect of compound N-(3-iodo-4-methylphenyl)pyrazine-2-carboxamide as abiotic elicitor on flavonolignan production in callus culture of Silybum marianum there was investigated:

Elicitor was tested in 3 concentrations: c1 = 2.95 . 10-3mol/L; c1a = 2.95 . 10-4 mol/L and c1b = 2.95 . 10-5 mol/L. The tested elicitors were added to callus culture on the 35th day of cultivation. 6 h; 12 h; 24 h; 48 h; 72 h and 168 hours after elicitor application, the callus tissues were sampled, dried and the content of flavonolignans was determined by HPLC. All experimental analyses were carried out in a minimum of 3 independent samples for each elicitation period and each concentration. Statistical significance was calculated using Student´s t-test for unpaired data (p≤05). In the case of elicitation with N-(3-iodo-4-methylphenyl)pyrazine-2carboxamide, on callus cultures of Silybum marianum we established that the greatest increase of flavonolignan and taxifoline production after 6-hour elicitation with concentration c1a and 24 and 72-hours elicitation with concentration c1b. However, increased production of silychristin, one of the compounds in silymarin complex, was reached only after 6-hour elicitation with c1a = 10 mg/100 ml (2.95 . 10-4 mol/L). The content of silychristin was 2-times higher compared to control sample.

This project was supported by research Project MSM 0021620822.

155

P-94

MONOKARBOXYLOVÉ DERIVÁTY FTALOCYANINŦ A JEJICH AZA- ANALOGŦ VYUŢITELNÉ JAKO ZHÁŠEČE FLUORESCENCE VÁCHOVÁ LENKA, ZIMČÍK PETR, NOVÁKOVÁ VERONIKA, KOPECKÝ KAMIL Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]

Zháńení fluorescence je bimolekulární proces, při kterém dochází za přítomnosti molekuly zháńeče k deaktivaci fluoroforu (fluorescenčního barviva). Výsledkem je přechod fluoroforu z excitovaného stavu do základního stavu nezářivým procesem. Tohoto přenosu energie lze vyuņít ke značení oligonukleotidových sond v biochemii, molekulární genetice i jiných odvětvích. Ftalocyaniny (Pc) a azaftalocyaniny (AzaPc) vykazují velmi dobré fotofyzikální a fotochemické vlastnosti, které lze optimalizovat vhodnou periferní substitucí a povahou centrální atomu. Z naměřených kvantových výtěņkŧ u AzaPc bylo zjińtěno, ņe jiņ přítomností dvou atomŧ dusíku na periferii klesá fluorescence a produkce singletového kyslíku k nulovým hodnotám, které jsou pro pŧsobení zháńečŧ fluorescence nezbytné. U Pc nebyl tento pokles jeńtě potvrzen, a proto byla dalńí práce směřována mj. i na tento makrocyklický systém. Dva donorové atomy dusíku byly v látkách 1-3 začleněny do diethylaminové skupiny a zbytku kyseliny 4-(dimethylamino)benzoové, který by v budoucnu měl být vázán na oligonukleotidické sondy. Zbylé periferní skupiny jsou obvykle připojeny k makrocyklu přes atom síry v terc-butylsulfanylové skupině (1, 2). U Pc substituovaných aryloxy skupinou je výrazně navýńena fluorescence, proto jsme přistoupili k substituci Pc objemným propofolem (3) se záměrem zkoumat účinnost zháńení i u těchto silně fluorescenčních molekul.

Tato práce vznikla za podpory Výzkumného záměru č. MSM0021620822. 156

P-95

TRASDERMÁLNA PERMEÁCIA ENANTIOMÉROV FLURBIPROFÉNU VALENTOVÁ JINDRA1, TOMÍKOVÁ TATIANA1, BAUEROVÁ KATARÍNA2, DEVÍNSKY FERDINAND1 1

Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,

Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava [email protected] 2

Ústav Experimentálnej farmakológie SAV, Dúbravská cesta 9,841 04 Bratislava

U chirálnych nesteroidných antiflogistík s biologickou aktivitou spojenou hlavne s jedným enantiomérom, enantioselektivita v transdermálnej permeácii môņe ovplyvniť celkový farmakodynamický profil racemického liečiva. Flurbiprofen sa pouņíva v topickej aplikácii na liečbu periodontálnych chorôb a reumatizmu mäkkých tkanív [1]. Stereoselektivita vo farmakokinetických procesoch flurbiprofenu bola dokázaná pri väzbe na plazmatické bielkoviny, v metabolizmu [2] a tieņ pri absorpcii po subkutánnej implantácii nanopartikúl [3]. Cieľom práce bolo hodnotenie stereoselektivity v transdermálnej permeácii flurbiprofénu. Bol vypracovaný model in vitro pre transdermálnu permeáciu flurbiprofénu cez prasaciu koņu s pouņitím difúznych komôrok Francovho typu. Hodnotila sa priestupnosť racemického flurbiprofenu a jednotlivých enantiomérov cez koņu z donorových roztokov rôznej koncentrácie. So zvyńujúcou koncentráciou donorových roztokov sa permeované kumulované mnoņstvo zvyńovalo, ale v relatívnej hodnote kleslo percento prestúpenej látky oproti aplikovanej donorovej koncentrácii. (S)-flurbiprofén z donorového roztoku racemátu aj z donorových roztokov obsahujúcich čisté enantioméry prechádzal cez prasaciu koņu vo výrazne vyńńom mnoņstve ako (R)flurbiprofén. 1. Burgas et al. Clin. Drug Invest. 21, 95-102 (2001). 2. Knadler et al. Br. J. Clin. Pharmacol. 33, 369-375 (1992). 3. Radan et al. Chirality 16, 119-125 (2004).

Práca bola vypracovaná v rámci grantu VEGA č. 1/4300/07

157

P-96

VPLYV NOVOSYNTETIZOVANÝCH DERIVÁTOV KYSELINY PYRAZÍN-2-KARBOXYLOVEJ NA AKTIVITU LIPOXYGENÁZY Z CYTOSOLOVEJ FRAKCIE PĽÚC POTKANA VANKO MARIÁN 1, BEZÁKOVÁ LÝDIA 1, OBLOŅINSKÝ MAREK 1, HOLKOVÁ IVANA 1

, MARTIN DOLEŅAL 2

1

Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, e-mail: [email protected] 2

Katedra farmaceutické chemie a analýzy léčiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova

Produkty lipoxygenázovej cesty metabolizmu arachidonátu u cicavcov (leukotriény, lipoxíny, hepoxilíny, eoxíny a iné) pôsobia ako mediátory zápalových a alergických reakcií. Účasť niektorých produktov lipoxygenázovej cesty je popísaná aj pri vzniku a rozvoji viacerých patologických stavov ako astma, artritída, ateroskleróza a rakovina. Testovanie inhibičného účinku potenciálnych inhibítorov lipoxygenázy (LOX) je zaloņené na sledovaní vplyvu koncentrácie inhibítora na rýchlosť akumulácie produktov reakcie in vitro. Spektrofotometrické hodnotenie inhibičných vlastností látok je sťaņené prítomnosťou hemoproteínov s kvázi-lipoxygenázovou aktivitou, ktoré sú prítomné v homogenátoch tkanív. Najzávaņnejńím kontaminantom preparátov LOX je hemoglobín, resp. myoglobín, ktorých schopnosť vytvárať peroxidy polynenasýtených mastných kyselín môņe predstavovať majoritný podiel dioxygenázovej aktivity nedostatočne purifikovaného preparátu. Zdrojom LOX na izoláciu a purifikáciu za účelom testovania antilipoxygenázovej aktivity novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej, bol supernatant získaný diferenčnou centrifugáciou homogenátu pľúcneho tkaniva potkanov Wistar. Lipoxygenáza bola po precipitácii hemoglobínu síranom zinočnatým (1,5 mmol.l-1) purifikovaná hydrofóbnou chromatografiou (Phenyl Sepharose CL-4B). Precipitáciou síranom zinočnatým (1,5 mmol.l-1) v prostredí tlmivého roztoku Tris-HCl pH 7,5 bolo odstránených 84% hemoglobínu, pričom v tomto purifikačnom kroku dochádza len k malým stratám lipoxygenázy. LOX bola získaná v pomerne vysokom stupni čistoty chromatografiou na stĺpci Phenyl Sepharose CL-4B eluovanom stupņovitým descendentným gradientom koncentrácie (NH4)2SO4. Elektroforetickým hodnotením získaného preparátu bola identifikovaná jedna izoforma LOX s relatívnou molekulovou hmotnosťou 74,4 kDa a optimom pH pri 7,5. Purifikovaná lipoxygenáza bola pouņitá na testovanie antilipoxygenázovej aktivity novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej s antiflogistickými, antituberkulotickými a antimykotickými vlastnosťami. Miera inhibície, vyjadrená ako IC 50 sa pohybuje u vńetkých látok v rozmedzí poriadkov 10-5 aņ 10-6 mol.l-1.

158

P-97

NOVÁ

ANTITUBERKULOTICKÁ

PROLÉČIVA

NA

BÁZI

CHITOSANU VAVŘÍKOVÁ EVA 1, VINŃOVÁ JARMILA 1, MANDÍKOVÁ JANA 2, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 3 1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické

chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ([email protected]) 2

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakologie a toxikologie,

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové 3

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava

Chitosan patří mezi významné přírodní polymery, které jsou v poslední době stále častěji vyuņívány jako moderní nosiče léčiv. Jedná se o netoxický, biokompatibilní a biodegradabilní aminopolysacharid, který je vyuņíván předevńím pro transport léčiv, jejich cílení a postupné uvolņování v místě účinku.1,2 Předpokládá se, ņe sniņuje toxicitu a vedlejńí účinky transportovaných léčiv. Tuberkulóza v současné době stále patří mezi světově nejrozńířenějńí infekční onemocnění s těņkým prŧběhem, dlouhou léčbou a neúprosným nárŧstem rezistence na běņná antituberkulotika. V dŧsledku prevence vzniku lékové rezistence se při terapii podává vņdy kombinace antituberkulotik, které u 10 % pacientŧ zpŧsobují oxidativní stres. Vlivem vysoce reaktivního superoxidového kyslíku je stimulována lipoperoxidace a destrukce buněčných membrán, coņ vede k lékově indukované hepatitidě. Z této příčiny jsme se rozhodli vyuņít chitosanu jako nosiče antituberkulotik pyrazinamidu a ethionamidu. Syntézy byly provedeny dvěma zpŧsoby, buď přes meziprodukt O-karboxymethylchitosan nebo N-sukcinylchitosan. U vńech derivátŧ byla zvýńena rozpustnost ve vodě pomocí fosforylace na hydroxylové skupině třetího uhlíku chitosanu. Produkty byly testovány na kolonii HepG2 buněk karcinomu jater metodou CellTiter - Blue® Cell Viability Assay3. U vńech sloučenin dońlo k výrazné kompenzaci hepatotoxicity navázaných léčiv. V prezentaci budou uvedeny syntézy a u nejrozpustnějńích derivátŧ také hodnoty antimykobakteriálních aktivit vŧči typickým a atypickým kmenŧm Mykobakterií. Práce byla vypracována za finanční podpory FRVŃ 92/2009/G6, GAUK 76807/2007 a IGA NS 10367-3 Literatura: 1

Vinńová, J.; Vavříková, E. Curr. Pharm. Design. 2008, 14, 1311-1326. Vavříková ,E.; Vinńová, J. Chemické Listy 2009, 103, 56-65. 3 ® CellTiter - Blue Cell Viability Assay – Technical Bulletin: http://www.promega.com/tbs/tb317/tb317.pdf 2

159

P-98

KONFORMAČNE VYNÚTENÉ HETEROCYKLY: RIGIDNÉ DERIVÁTY PYRIMIDÍNU AKO ANALÓGY MONASTROLU VEIZEROVÁ LUCIA, SVĚTLÍK JAN Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]

Monastrol je jednoduchý dihydropyrimidínový derivát inhibujúci kinezínový vretienkový proteín Eg5, čo vedie k zastaveniu mitózy a apoptóze tumorových buniek. Predstavuje nosnú ńtruktúru inhibítorov KSP (kinesin spindle protein), ktoré znamenajú sľubný inovatívny prístup pre terapiu rakoviny. V nańej práci sme pripravili sériu tetracyklických analógov Monastrolu cyklokondenzáciou 5článkových dusíkatých heterocyklov (3-amino-5-metyl-1H-pyrazolu, 2-amino-2-tiazolínu, 2amino-1H-tetrazol monohydrátu) s 4-(2-hydroxyfenyl)but-3-én-2-ónom alebo Biginelliho reakciou. Uvedené deriváty, ktorých biologická aktivita bude testovaná na Univerzite v Kostnici, predstavujú cenný materiál pre ńtúdium vzťahu ńtruktúra-aktivita inhibítorov KSP. HO

EtOOC

NH

Me

N H

N

O

S

Me

N

N

O Me

S

N H

N N

N

Monastrol

O

Me N

O Me

N H

N

O

HN Me

N

N H

Me

Táto práca bola podporená grantami VEGA #1/4299/07 a 1/4298/07

160

O

Me

O

N N H

N

Me

P-99

SALICYLANILIDOVÉ KARBAMÁTY PŮSOBÍCÍ NA MULTILÉKOVĚ RESISTENTNÍ KMENY MYKOBAKTERIÍ FÉRRIZ JUANA MONREAL 1, KUNC FILIP 2,, VÁVROVÁ KATEŘINA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘÍNA 3

, VINŃOVÁ JARMILA1

1

Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; 2

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Katedra biologie, Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové 3

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava

Salicylanilidy (2-hydroxy-N-fenylbenzamidy) jsou subjektem mnoha studií díky jejich významné in-vitro antimikrobiální a antifungální aktivitě. Vykazují vysokou účinnost vŧči Mycobacterium tuberculosis a isoniazid resistentním kmenŧm M. avium and M. kansasii. Přítomnost fenolické hydroxyskupiny se zdá být pro aktivitu nezbytná, ale zpŧsobuje jejich ńpatnou biodostupnost. Za účelem zlepńení fyzikálně-farmakologických vlastností včetně metabolické stability a zvýńení aktivity se zabýváme přípravou jejich vhodných prodrug formem typu esterŧ a v této presentaci karbamátŧ. Byla připravena série 27 nových salicylanilidových karbamátŧ 1, pro které byly v mikrovlnném reaktoru syntetizovány výchozí salicylanilidy, které vykazují vysokou in vitro antituberkulotickou aktivitu. Jejich kondenzace s alifatickými isokyanáty lińícími se délkou alifatického řetězce byla provedena dvěma postupy (viz Schéma 1).

Schéma 1 Reakční podmínky: (a) PCl3, chlorbenzen, mikrovlnný reaktor; (b) Metoda 1: potassium tercbutoxid, THF. Metoda 2: TEA, acetonitril. Vńechny připravené karbamáty byly testovány in vitro vŧči M. tuberculosis (331/88) a několika netuberkulózním kmenŧm, M. avium (330/88) a M. kansasii (235/80 a 6509/96). Nejaktivnějńí sloučeniny byly dále testovány vŧči pěti MDR-TB kmenŧm (7357/98, 9449/06, 2092/05, Praha 1, Praha 128). Výsledky těchto testŧ ukazují, ņe se jedná o nadějnou skupinu zajímavých kandidátŧ pro dalńí zkoumání. Detail syntézy uvedených salicylanilidových karbamátŧ, výsledky aktivity, stability a toxicity budou předmětem presentace. Práce byla vypracována za finanční podpory MSM 0021620822, GAUK 76807/2007 a IGA NS 10367-3.

161

P-100

FORMULÁCIA HYDROGÉLOV NA BÁZE CHITOSANU ZUZANA VITKOVÁ, MARGARÉTA ŃUBOVÁ, VERONIKA ŃIMUNKOVÁ, PETRA HERDOVÁ, MIROSLAVA POTÚČKOVÁ, DANIELA ANTÓNYOVÁ, PETRA PASTERNÁKOVÁ Katedra galenickej farmácie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR ([email protected])

Ponuka tradičných mastí, krémov ale aj modernejńích gélov sa stále rozńiruje a zdokonaľuje skúmaním a výberom vhodných základov, farmaceutických pomocných látok a racionálnych technologických postupov. Prírodné polyméry, medzi ktoré patrí aj chitosan, sú často pouņívanou farmaceutickou pomocnou látkou aj pre dermálne polotuhé lieky – hydrogély. Chitosan patrí medzi biomaterál, ktorý disponuje biokompatibilnými a biodegradovateľnými vlastnosťami. Iónové interakcie medzi pozitívne nabitými amino skupinami chitosanu a negatívne nabitou vrstvou gélu ho robia mukoadhezívnym. Je tieņ účinným a nedráņdivým urýchľovačom absorpcie liečiv cez pokoņku a sliznicu. Chitosan má hydrofilný charakter a je ľahko rozpustný v kyslom prostredí. Jednoduchou modifikáciou je moņné zmeniť jeho fyzikálno-chemické vlastnosti tak, aby sa stal vhodným na uvoľņovanie liečiva z orálne podaných liekov. Vlastnosti ako je biokompatibilita, biodegradovateľnosť, citlivosť na pH, mukoadhezivita umoņņujú chitosanu byť polymérom voľby farmakológov pri príprave orálnych liekov. Chitosanové matrice sú sľubným nosičom na riadené uvoľņovanie liečiv z liekov. Chitosan popri celom rade výhod disponuje aj antimykotickou aktivitou, inhibuje adhéziu Candidy albicans na bunky ďasien. To je práve dôvod, prečo bol zvolený ako gélotvorná látka pre formuláciu chlórhexidínu do hydrogélov na aplikáciu do ústnej dutine. Na základe predchádzajúcich ńtúdií bolo zistené, ņe najvyńńiu antimykotickú aktivitu preukazuje 0,1% (m/m) koncentrácia chlórhexidínu1. V príspevku sa táto koncentrácia chlórhexidínu spracovala do 2,5% (m/m) chitosanového hydrogélu. Súčasne sa hodnotil vplyv 0,1% (m/m) koncentrácie tenzidov na tokové vlastnosti hydrogélov. Je to z toho dôvodu, ņe dôleņitú úlohu pri výbere pomocných látok a ich koncentrácií zohráva tixotrópia, ktorá zaručuje ľahkú aplikáciu hydrogélu na sliznicu alebo pokoņku vo forme sólu a po istom čase premenu na pôvodnú gélovú formu a tým dobrú penetráciu aj permeáciu liečiva a dlhńie trvajúci účinok.

Práca bola podporená grantmi VEGA 1/0320/08, UK/167/2009 a FaF UK 1/2009. LITERATÚRA 1. Senel S., Ikinci G., Kas S., Yousefi-Rad A., Sargon M. F., Hincal A. A.: Int. J. Pharm. 193,197 (2000).

162

P-101

SYNTÉZA ANALOGŦ PYRAZINAMIDU S POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTICKOU A ANTIMYKOTICKOU AKTIVITOU JAN ZITKO1, DIANA KEŃETOVIČOVÁ1, MARTIN DOLEŅAL1, MARCELA VEJSOVÁ2 1

2

Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Katedra lékařských a biologických věd, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Česká republika ([email protected])

Rostoucí rezistence mykobaktérií vŧči současným léčebným postupŧm je alarmujícím faktem, jemuņ je věnována patřičná pozornost Světové zdravotnické organizace (WHO)1. Cílem nańich studií je získat antituberkuloticky účinná analoga pyrazinamidu. Některé nańe látky, v poslední době např. na arylu substituované 3-arylaminopyrazin-2,5-dikarbonitrily, byly účinné i proti Mycobacterium kansasii a M. avium2, tedy u kmenŧ, u nichņ je pyrazinamid neúčinný. Některé z výńe zmíněných látech vykazovaly i dobrou antifungální aktivitu2. V současné době se zaměřujeme na syntézu série na arylu substituovaných derivátŧ 6-kyan-5-(fenylamino)pyrazin2-karboxamidu (II). Jedná se o sloučeniny polohově izomerní s jiņ připravenými a testovanými deriváty 5-kyan-3-(fenylamino)pyrazin-2-karboxamidu3. V porovnání s předchozí zmíněnou sérií 5-kyan-3-(fenylamino)pyrazin-2-karboxamidu probíhá syntéza obtíņněji vzhledem k niņńí reaktivitě meziproduktu (I) pro nukleofilní substituci substituovaným anilinem. Z tohoto dŧvodu se zaměřujeme i na moņnosti vyuņití mikrovlnami asistované syntézy (Discover, CEM corp., North Carolina, USA).

Připravené sloučeniny budou charakterizovány (teplota tání, elementární analýza, IČ a NMR spektrum) a testovány v prvotním screeningu na antituberkulotickou aktivitu v rámci programu TAACF4. Látky budou rovněņ testovány na antifungální aktivitu proti vybraným kmenŧm fakultativně patogenních hub (Candida albicans, C. tropicalis, C. crusei, C. glabrata, Trichosporon asahii, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigatus, a Absidia corymbifera). Toto testování bude probíhat podle jiņ zavedeného a osvědčeného protokolu. Tato studie byla podporována Grantovou agenturou Univerzity Karlovy v Praze (č. projektu B-CH/120509) a Ministerstvem zdravotnictví ČR (IGA NS 10367-3). .References: 1. Anti-tuberculosis drug resistance in the world, Fourth Global Report, WHO/HTM/TB/2008.394, Accesed at http://www.who.int/tb/publications/2008/drs_report4_26feb08.pdf, November 5th, 2008. 2. Palek, L.; Dvořák, J.; Svobodová, M.; Buchta, V.; Jampílek, J.; Doleņal, M. Arch. Pharm. 2008, 341, 61 3. Doleņal, M.; Hartl, J.; Lyčka, A.; Buchta, V.; Odlerová, Ņ. Collect. Czech. Chem. Commun., 1995, 60, 1236. 4. Tuberculosis Antimicrobial Acquisition and Coordinating Facility, Accesed at http://www.taacf.org.

163

164

Sekce účastníkŧ

165

166

Seznam aktivních účastníkŧ Andriamainty Fils ……………………………. P-1, P-46 Balažová Andrea …………………………….. P-2, P-5, P-24 Bartošíková Lenka ………………………….. P-3 Beneš Luděk …………………………………… P-60 Benkovský Ivan ………………………………. S-12 Bepo Pavol …………………………………….. P-4, P-81 Bezáková Želmíra …………………………… P-81 Bezáková Lýdia ………………………………. P-24, P-36, P-62, P-96 Bilka František ……………………………….. P-2, P-5, P-24 Bilková Andrea ……………………………….. P-5, P-2, P-36 Binder Jiří ……………………………………….. P-6 Biricová Veronika …………………………... P-7 Brabcová Ivana ………………………………. P-8 Brodová Monika …………………………….. P-9 Bušová Milena ………………………………… P-10 Cahlíková Lucie ………………………………. P-11, L-8, P-27 Csöllei Jozef ……………………………………. P-20, P-35, P-48, P-54, P-78, P-91 Čižmárik Jozef ………………………………… P-1, P-35, P-46 Čižmáriková Ružena ………………………. S-6 Čožíková Dagmar …………………………… P-12 Dapková Ivana ……………………………….. S-14 Dohnal Jiří ………………………………………. L-2 Dokupilová Svetlana ………………………. P-13 Dolejšová Jana ……………………………….. P-14 Doležal Martin ………………………….……. P-15, P-28, P-37, P-57, P-93, P-96, P-101 Doležel Jan ……………………………….……. P-16 Dubničková Martina ………………….…... P-17, P-5 Dvořáčková Kateřina ………………….…... P-18 Dvořáková Lenka ……………………………. P-19 Goněc Tomáš …………………………………. P-20, P-83 Grančai Daniel ……………………………….. S-13 Haasová Michaela ………………………….. P-9 Havlíková Lucie ………………………………. P-21, P-49 Herdová Petra ………………………………… P-22, P-100 Holas Ondřej ………………………………..... P-23, P-37, P-40, P-57 Holčapek Michal …………………………….. L-6, S-9 Holková Ivana …………………………………. P-24, P-96 Holubová Pavla ………………………………. P-25 Hrabálek Alexandr ………………………….. P-30, P-61, P-77 Hřibová Petra …………………………..…….. P-26 Chlebek Jakub ……………………………..…. P-27, L-8 167

Jampílek Josef ………………………………… P-28, L-2, P-79 Jánošová Veronika …………………………. P-29, P-84, P-89 Janůšová Barbora …………………………… P-30 Javorková Věra ………………………………. P-31 Kalafut Peter ………………………………….. P-32 Kapustíková Iva ……………………………… P-33 Kastner Petr …………………………………… P-34, P-70 Kečkéšová Simona …………………………. P-35, P-48, P-78 Kipová Sepová Hana ………………………. P-36, P-5 Klimeš Jiří ………………………………………. S-3, S-5, P-32, P-34, P-65, P-70, P-82 Kočevar Marijan …………………………….. L-5 Komlóová Markéta …………………………. P-37, P-57 Kontšeková Zuzana …………………………. P-38, P-55 Kopecký Kamil ……………………………..…. P-39, S-2, P-52, P-94 Korábečný Jan ………………………………... P-40, P-6 Kovaříková Petra ………………………..….. S-3, P-82 Kozic Ján ……………………………………….… P-41 Krátký Martin ……………………………….… P-42 Kratochvíl Bohumil …………………………. L-1 Kratochvíl Jiří ………………………………….. P-86 Kubíček Vladimír …………………………….. P-43 Kubínová Renata …………………………….. P-44, P-73 Kuča Kamil ……………………………...…..…. S-7, P-6, P-40, P-57 Kučera Radim …………………………..…….. S-5, P-32 Kuneš Jiří ………………………………………… L-3, P-88, P-92 Macháček Miloš ……………………………… P-45 Malík Ivan ………………………………………. P-46, P-1 Manová Martina …………………………….. S-10, S-4 Maráková Katarína …………………………. P-47, P-51 Maruniak Matej ……………………………… P-48, P-35, P-78 Matysová Ludmila ………………………….. P-49, P-21 Mikulášová Mária ………………………….. P-50 Mikuš Peter ……………………………………. P-51, P-47, P-71 Miletín Miroslav …………………………….. P-52, S-2 Mokrý Milan …………………………………… P-53 Mokrý Petr ……………………………………… P-54, S-4, P-35, P-48, P-78, P-91 Mučaji Pavel …………………………………… P-55 Muselík Jan …………………………………….. P-56, P-18 Musílek Kamil …………………………………. P-57, S-7, P-23, P-37, P-40 Nobilis Milan ………………………………….. S-9, L-6 Nováková Michaela ……………………….. P-59 Nováková Veronika ……………………….. P-58, S-2, P-39, P-52, P-94 Novotný Ladislav ……………………………. P-60 Novotný Michal ……………………………… P-61 168

Obložinský Marek ………………………….. P-62, P-96 Ondrušová Emília ………………………….. P-63 Opatřilová Radka …………………………… S-4, S-10, P-9, P-10, P-19, P-83 Opletal Lubomír …………………………….. L-8, P-11, P-27 Opletalová Veronika ………………………. L-9, P-6, P-16, P-23, P-40, P-57 Palek Lukáš …………………………………….. S-8 Pantůčková Pavla ……………………………. P-64 Pasáková Ivana ……………………………….. P-65 Pazourek Jiří ……………………………………. P-66, P-9 Peško Matúš …………………………………… P-67 Petrlíková Eva …………………………………. S-16, P-68 Petrů Klára ……………………………………… P-69 Pilařová Pavla …………………………………. P-70, P-34 Planková Alexandra ………………………… P-71 Plíšek Jiří ………………………………………… P-72 Polaoski Jarosław …………………………… L-4 Pořízková Radka …………………………….. P-73 Pospíšilová Marie ………………………….. P-74 Pour Milan …………………………………….. L-3, P-88, P-92 Pravda Martin ……………………………….. P-75, P-45 Pullmannová Petra ………………………… P-76 Richardson Des R. ………………………….. L-7 Roh Jaroslav …………………………………… P-77 Sedlárová Eva ………………………………… P-78, P-35, P-48 Slabá Barbora ………………………………… P-79 Sochor Jaroslav ……………………………… P-65, P-80 Spáčilová Lenka …………………….……….. P-80 Stankovičová Mária …………………….…. P-81, P-4 Stariat Ján …………………………….….….…. P-82, S-3 Stašková Petra …………………………..……. P-83 Surovcová Eva ………………………………… P-63 Světlík Jan ………………………………………. S-1, P-98 Sýkorová Miroslava ………………………… P-84, P-29, P-89 Šenel Petr ……………………………………….. P-86, L-3 Šimunková Veronika ……………………….. P-85, P-100 Široká Jitka ……………………………………… P-87 Šnajdr Ivan ……………………………………… P-88 Špulák Marcel …..…………………………….. L-3 Štroffeková Oľga …………………………….. P-89, P-29, P-84 Šubová Margaréta ………………………….. P-90, P-100 Tengler Jan …………………………………….. P-91, P-54 Tichotová Lucie ……………………………… P-92, L-3 Tóth Jaroslav ………………………………….. S-15 Tůmová Lenka ……………………………….. P-93 169

Váchová Lenka ………………………………. P-94 Valach Milan ………………………………….. S-11 Valentová Jindra …………………………….. P-95, S-6, P-35 Vanko Marián …………………………………. P-96, P-24 Vaverkova Stefani ………………………….. P-50 Vavříková Eva …………………………………. P-97 Veizerova Lucia ………………………………. P-98, S-1 Vinšová Jarmila ………………………………. P-99, P-41, P-42, P-97 Vitková Zuzana ……………………………….. P-100, P-22, P-85, P-90 Vybíralová Zuzana ………………………….. S-9 Waisser Karel …………………………………. S-17, S-16, P-4, P-68 Zimčík Petr ……………………………………… S-2, P-39, P-52, P-58, P-94 Zitko Jan …………………………………………. P-101, P-15

170

Adresář účastníkŧ Mgr. Fils Andriamainty, PhD. Katedra farmaceutickej chémie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

RNDr. Frantińek Bilka, PhD. Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Andrea Balaņová, PhD. Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Mgr. Andrea Bilková, PhD. Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

MUDr. PharmDr. L. Bartońíková, Ph.D. Ústav fyziologie Lékařská fakulta UP v Olomouci Olomouc Česká republika

Mgr. Jiří Binder Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Prof. RNDr. Luděk Beneń, DrSc. Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Veronika Biricová Katedra biofyziky a fyzikální chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Ing. Ivan Benkovský, PhD. Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Mgr. Ivana Brabcová Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. PharmDr. Pavol Beņo, CSc. Katedra klinických disciplín Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnava Slovenská republika

Mgr. Monika Brodová Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Čeká republika

Doc. RNDr. Lýdia Bezáková, CSc. Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

RNDr. Milena Buńová, CSc. Ústav biochemie, chemie a biofyziky Fakulta veterinární VFU Brno Česká republika

Doc.RNDr. Ņelmíra Bezáková, CSc. Katedra farmaceutickej chémie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D. Katedra farm. botaniky a ekologie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika 171

Prof. RNDr. Jozef Csöllei, CSc. Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Doc. PharmDr. Martin Doleņal, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Prof. RNDr. Jozef Čiņmárik, PhD. Katedra farmaceutickej chémie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jan Doleņel Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. RNDr. Ruņena Čiņmáriková, CSc. Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Martina Dubničková, PhD. Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Ing. Dagmar Čoņíková Katedra biofyziky a fyzikální chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec králové Česká republika

Kateřina Dvořáčková Ústav technologie lékŧ Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Ivana Daņková Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Lenka Dvořáková Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Ing. Jiří Dohnal, CSc., MBA Zentiva, k.s. Praha 10 Česká republika

Mgr. Tomáń Goněc Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

RNDr. Svetlana Dokupilová Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Prof. RNDr. Daniel Grančai, CSc. Katedra farmakognózie a botaniky Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

RNDr. Jana Dolejńová, CSc. Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Michaela Haasová Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

172

PharmDr. Lucie Havlíková, Ph.D. Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Petra Hřibová Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Petra Herdová Katedra galenickej farmácie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jakub Chlebek Katedra farm. botaniky a ekologie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Ondřej Holas Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. PharmDr. Josef Jampílek, Ph.D. Zentiva, k.s. Praha 10 Česká republika

Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. Katedra analytické chemie Fakulta chemicko-technologická UPCE Pardubice Česká republika

PharmDr. Veronika Jánońová Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Mgr. Ivana Holková Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Mgr. Barbora Janŧńová Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká Republika

PharmDr. Pavla Holubová Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

PharmDr. Věra Javorková Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Ing. Renáta Horáková Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Peter Kalafut Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Iva Kapustíková Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

173

PharmDr. Petr Kastner, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Simona Kečkéńová Katedra farmaceutickej chemie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jan Korábečný Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Dagmar Kholová Ústav experimentální biofarmacie AV ČR a PRO.MED.CS Praha a.s. Hradec Králové Česká Republika

PharmDr. Petra Kovaříková, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Hana Kiņová Sepová Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Ján Kozic Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. RNDr. Jiří Klimeń, CSc. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Martin Krátký Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Prof. Marijan Kočevar Faculty of Chemistry and Chemical Technology University of Ljubljana, Ljubljana Slovenia

Prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DrSc. Ústav chemie pevných látek Vysoká ńkola chemicko-technologická Praha 6 Česká republika

Mgr. Markéta Komlóová Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Jiří Kratochvíl Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Zuzana Kontńeková Katedra farmakognózie a botaniky Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Ondřej Krenk Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

174

Mgr. Aleń Kroutil Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

PharmDr. Ivan Malík, PhD. Katedra farmaceutickej chemie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Pavel Kubant Ústav experimentální biofarmacie AV ČR a PRO.MED.CS Praha a.s. Hradec Králové Česká republika

Mgr. Martina Manová Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Katedra biofyziky a fyzikální chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Katarína Maráková Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Renata Kubínová, Ph.D. Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Matej Maruniak Katedra farmaceutickej chemie Farmaceuticka fakulta UK Bratislava Slovenska republika

Ing. Kamil Kuča, PhD. Centrum pokročilých studií Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Ludmila Matysová, Ph.D. Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Lucie Mejstříková Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR Hradec Králové Česká republika

Doc. PharmDr. Jiří Kuneń, Ph.D. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. RNDr. Mária Mikuláńová, PhD. Ústav bunkovej biológie Prírodovedecká.fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Doc. PharmDr. Miloń Macháček, Ph.D. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. RNDr. Peter Mikuń, PhD. Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

175

PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Veronika Nováková Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

RNDr. Milan Mokrý, CSc. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Ing. Naděņda Novotná, CSc Zentiva, k.s. Praha 10 Česká republika

Mgr. Petr Mokrý, Ph.D. Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Prof. PharmDr. Ladislav Novotný, DrSc. Departments of Pharmaceutical Chemistry Faculty of Pharmacy, Kuwait University Kuwait

Doc. PharmDr. Pavel Mučaji, PhD. Katedra farmakognózie a botaniky Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Michal Novotný Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Jan Muselík, Ph.D. Ústav technologie lékŧ Farmaceutická fakulta, VFU Brno Česká republika

PharmDr. Marek Obloņinský, PhD. Katedra bunkovej a molekulárnej biologie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Kamil Musílek Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Česká Republika

Emília Ondruńová Katedra fyzikálnej chémie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc. Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR Hradec Králové Česká republika

Ing. PharmDr. Radka Opatřilová, Ph.D. Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Ing. Michaela Nováková, Ph.D. Výzkumný ústav organických syntéz a.s. Rybitví Česká republika

Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. Katedra farm. botaniky a ekologie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

176

Doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Eva Petrlíková Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Lukáń Palek, Ph.D. CPN spol. s r.o. Dolní Dobrouč Česká republika

Mgr. Klára Petrŧ Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

RNDr. Pavla Pantŧčková, PhD. Ústav analytické chemie AVČR, v.v.i Brno Česká republika

Mgr. Pavla Pilařová Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Ivana Pasáková Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

RNDr. Alexandra Planková Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Jiří Pastera Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR Hradec Králové Česká republika

Mgr. Jiří Plíńek Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. Jiří Pazourek Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Prof. Jarosław Polański Department of Organic Chemistry Institute of Chemistry, University of Silesia Katowice Poland

Ing. Iveta Pechová Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Radka Pořízková Ústav přírodních léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Bc. Matúń Peńko Chemický ústav Prírodovedecká fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Doc. RNDr. Marie Pospíńilová, CSc. Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

177

Prof. RNDr. Milan Pour, PhD. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Lenka Spáčilová Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Martin Pravda CPN spol. s r.o. Dolní Dobrouč Česká republika

Doc. RNDr. Mária Stankovičová,CSc. Katedra farmaceutickej chémie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Petra Pullmannová Katedra fyzikálnej chemie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Ján Stariat Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Prof. BSc. MSc. Des R. Richardson Ph.D. D.Sc Department of Pathology University of Sydney Sydney Australia

PharmDr. Petra Stańková Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká republika

Mgr. Jaroslav Roh Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Eva Surovcová Katedra fyzikálnej chémie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Doc. RNDr. Eva Sedlárová, PhD. Katedra farmaceutickej chémie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Doc. Ing. Jan Světlík, CSc. Katedra farmaceutickej analýzy a nuleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Mgr. Barbora Slabá Zentiva, k.s. Praha Česká republika

PharmDr. Miroslava Sýkorová, PhD. Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Petr Ńenel Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

178

PharmDr. Veronika Ńimunková Katedra galenickej farmácie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jaroslav Tóth, PhD. Katedra farmakognózie a botaniky Farmaceutická fakult UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jitka Ńiroká Katedra analytické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. PharmDr. Lenka Tŧmová, CSc. Katedra farmakognosie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká Republika

Mgr. Ivan Ńnajdr Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Lenka Váchová Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Marcel Ńpulák, PhD. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Ing. Milan Valach, PhD. Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Ing. Oľga Ńtroffeková, PhD. Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Doc. PharmDr. Jindra Valentová, PhD. Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Margaréta Ńubová, PhD. Katedra galenickej farmácie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Marián Vanko Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

PharmDr. Jan Tengler Ústav chemických léčiv Farmaceutická fakulta VFU Brno Česká Republika

Doc. RNDr. Ńtefánia Vaverkova,CSc. Katedra farmakognosie a botaniky Farmaceuticka fakulta, UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Lucie Tichotová Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Mgr. Eva Vavříková Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

179

PharmDr. Lucia Veizerová Katedra nukleárnej farmácie a farmaceutickej analýzy Farmaceutická fakulta UK, Bratislava Slovenská republika

Prof. RNDr. Karel Waisser, DrSc. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

Doc. RNDr. Jarmila Vinńová, CSc. Katedra anorganické a organické chemie UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká Republika

Doc. RNDr. Zuzana Vitková, PhD. Katedra galenickej farmácie Farmaceutická fakulta UK Bratislava Slovenská republika

Mgr. Jan Zitko Katedra farm. chemie a kontroly léčiv UK Farmaceutická fakulta Hradec Králové Česká republika

RNDr. Zuzana Vybíralová Ústav experimentální biofarmacie PRO.MED.CS Praha a.s. Hradec Králové Česká republika

180

Obsah PROGRAM 38. KONFERENCE „SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV― .......................... 7 Přehled abstraktŧ ..................................................................................................... 11 Plenární přednáńky .................................................................................................. 21 Krátká sdělení........................................................................................................... 41 Postery ..................................................................................................................... 61 Sekce účastníkŧ ..................................................................................................... 165 Seznam aktivních účastníkŧ ................................................................................... 167 Adresář účastníkŧ ................................................................................................... 171 Sekce sponzorŧ a vystavovatelŧ ............................................................................ 183

181

182

Sekce sponzorŧ a vystavovatelŧ

183